ZPRÁVY LESNICKÉHO VÝZKUMU

Transkript

1 ZPRÁVY LESNICKÉHO VÝZKUMU Reports of forestry research SVAZEK 47 ČÍSLO 2/2002 Vydává Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti Jíloviště-Strnady, ISSN Funkcí vedoucího redaktora pověřen ing. R. Klán. Předseda ediční rady RNDr. B. Lomský, CSc. Výkonný redaktor Mgr. E. Krupičková. Vychází čtvrtletně. Adresa redakce: VÚLHM Strnady, Praha 5 - Zbraslav, tel , , fax , krupickova@vulhm.cz., OBSAH Content JIŘÍ NOVÁK - MARIAN SLODIČÁK Dlouhodobě sledovaný experiment s porostní výchovou Kristiánov v imisní oblasti Jizerských hor Long-term thinning experiment Kristiánov in the air-polluted area of the Jizerské hory Mts. (North Bohemia)...47 HORST KRIEGEL Růst introdukovaných lesních dřevin ze specifických oblastí Dálného Východu v Orlických horách Growth of introduced forest tree species coming from specific regions of the Far East in the Orlické hory Mts VILÉM PODRÁZSKÝ - RADEK ŠTĚPÁNÍK Vývoj půd na zalesněných zemědělských plochách - oblast LS Český Rudolec Soil dynamics on afforested agricultural lands - Forest District Český Rudolec...57 LADISLAV TUŽINSKÝ Výskum vodného režimu lesných pôd pod lesnými ekosystémami na Slovensku za obdobie Water regime research of forest soils under forest ecosystems in the period MICHAL KŘEPELA Vývoj povinnosti hospodařit podle LHP na území ČR History obligation of the forest management according to forest management plans in the Czech Republic...69 JIŘÍ ŠINDELÁŘ K problematice autovegetativního množení lesních dřevin z hlediska genetiky a šlechtění - náměty pro lesnickou praxi Problem of autovegetative reproduction of forest tree species from the viewpoint of genetics and breeding - proposals for forestry setkání lesníků tří generací na téma Aktuální otázky ochrany jehličnatých dřevin (nejvýznamnější škůdci a choroby jehličnanů a možnosti ochrany) The 26th Meeting of Three Generations of Foresters on the theme Actual problems of coniferous tree species protection (the most important pests and diseases of coniferous tree species and possible protection)...77 JANČAŘÍK, V.: Úvod...78 SLOUP, M.: Ochrana lesa a nový zákon o myslivosti...79 ZAHRADNÍK, P.: Živočišní škůdci jehličnatých dřevin...82 JANČAŘÍK, V.: Houbové choroby jehličnatých dřevin a moderní metody jejich tlumení...88 MRKVA, R.: Škody zvěří, vážný ochranářský problém...92 JANKOVSKÝ, L.: Nové projevy smrku ve středohorách...95 LIŠKA, J.: Jehličnany a hmyzí defoliátoři...97 PROCHÁZKOVÁ, Z.: Houbové choroby osiva jehličnanů a semenářská kontrola...99 SOUKUP, F. - PEŠKOVÁ, V.: Významné a nově se objevivší houbové choroby našich jehličnanů PŮLPÁN, L.: Ochrana lesů z pohledu LČR MOUCHA, P.: Riziko chorob jehličnanů v chráněných územích RŮŽIČKA, T.: Změny předpisů o rostlinolékařské péči ŘEHÁK,.V.: Vzájemné vztahy České společnosti rostlinolékařské a České lesnické společnosti LESNICKÉ AKTUALITY - CURRENT CONTENTS Ochrana klimatu - náměty na opatření v lesním a dřevařském hospodářství Protection of climate - proposals for measurements in forestry and timber management Dřevo a plastické hmoty z hygienického hlediska Wood and plastics from the hygienic viewpoint Zásobování Evropy užitkovým dřívím před 100 lety a dnes Supplying of Europe by timber before 100 year and today Lotyšsko a jeho lesy Latvia and its forests

2 Nov k ñ SlodiË k: DlouhodobÏ sledovan experiment s porostnì v chovou Kristi nov v imisnì oblasti Jizersk ch hor Ing. Ji Ì Nov k ñ RNDr. Marian SlodiË k, CSc.,V LHMñVS OpoËno DLOUHODOBÃ SLEDOVAN EXPERIMENT S POROSTNÕ V CHOVOU KRISTI NOV V IMISNÕ OBLASTI JIZERSK CH HOR Long-term thinning experiment Kristi nov in the air-polluted area of the JizerskÈ hory Mts. (Northern Bohemia) Abstract At present, all forest stands in the JizerskÈ hory Mts. (Northern Bohemia) are under the direct long-term stress of air pollution. Almost one third of the stand area is classified as the zone of air pollution threat B (expected survival of mature spruce stands 21 ñ 40 years). In 1986, when heavy immission load culminated, thinning experiment Kristi nov was established in 23 years old Norway spruce stands in this zone. The experimental series is located on western slope, in elevation of 860 m above sea level on brown mountain forest soil of the 6 th spruce-beech forest vegetation zone. Mean annual temperature is 5.7 o C, the mean sum of precipitation is ca 950 mm. Thinning series consists of three comparative plots: 1 - control plot without thinning, 2 - first thinning from below (negative selection) with reduction in the age of 23 years from initial 3,300 to 2,500 trees per hectare and second thinning from above (positive selection) with reduction from 2,300 to 2,000 trees per hectare in the age of 33 years, 3 - first very heavy thinning (reduction in the age of 23 years) from initial 3,300 to 1,100 trees per hectare with negative selection from below. Presented paper shows results from research in the 15 years period (1986 ñ 2001), especially with respect to effect of thinning regimes on health condition and stability of Norway spruce stands. Hitherto results show, that heavy thinning from below has the positive effect on static stability and on the health condition of investigated Norway spruce stand in zone of air pollution threat B. vod PorostnÌ v chova pat Ì mezi d leûit pïstebnì opat enì zejmèna v imisnìch oblastech, kde je t eba vyuûìt vöech dostupn ch prost edk k ozdravïnì a zachov nì lesnìch ekosystèm. V zkum vlivu v chovn ch z sah na r st a v voj porost pod vlivem imisì m v naöich zemìch dlouholetou tradici. ZatÌmco v 60. letech, kdy se zaëaly v znamnï projevovat imisnì ökody, byl v zkum zamï en p edevöìm na prodlouûenì ûivotnosti st ednï star ch porost a na jejich p Ìpravu k obnovï, v n sledujìcìch letech smï ovala pozornost do porost mladöìch. PostupnÏ byla vytv ena sìù v zkumn ch ad p edevöìm ve smrkov ch porostech jednotliv ch imisnìch oblastì. Na z kladï v sledk zìskan ch p i sledov nì jednotliv ch experiment bylo moûno sestavovat metodiky a doporuëenì pro pïstov nì smrkov ch porost pod vlivem imisì (TESAÿ 1978, CHROUST 1990, SLODI» K 1996). Nejd leûitïjöì v zkumnè objekty jsou udrûov ny a vyhodnocov ny i v souëasnè dobï, kdy doch zì v mnoha regionech ke zlepöenì imisnìch pomïr. NabÌzÌ se tak moûnost sledov nì reakce dlouhodobï r znï vychov van ch lesnìch porost na novè podmìnky prost edì (SLODI» K, NOV K 2000a). Mezi oblasti s nejvyööìm imisnìm zatìûenìm pat Ì JizerskÈ hory, kde se zaëaly projevovat ökody imisemi od 70. let minulèho stoletì. P sobenì imisì zde kulminovalo v druhè polovinï 80. let a v dalöìch letech byl zaznamen n jeho pokles. P esto jsou v souëasnè dobï pod p Ìm m vlivem imisì vöechny lesnì porosty tèto oblasti, p iëemû vïtöina jich je za azena do p sma ohroûenì imisemi C (64,9 % plochy). TÈmÏ t etina (30,5 %) plochy porost je za azena do p sma ohroûenì imisemi B, kterè je definov no zv öenìm poökozenì dospïlèho smrkovèho porostu pr mïrnï o 1 stupeú bïhem 6 aû 10 let (VACEK, LOKVENC, BALCAR, HENûLÕK 1997). Experiment Kristi nov byl v Jizersk ch hor ch zaloûen v roce 1986, v dobï kulminace imisnìho zatìûenì. Na v zkumnè adï je sledov n vliv v chovy na zdravotnì stav smrkov ch porost a na jejich stabilitu, protoûe v oblasti Jizersk ch hor pat Ì vedle imisì k z vaûn m ökodliv m Ëinitel m snìh, n mraza a vìtr. P edkl dan pr ce analyzuje poznatky v zkumu zìskanè na experimentu Kristi nov za patn ctiletè obdobì (1986 ñ 2001) p edevöìm z hlediska vlivu v chovy na zdravotnì stav a stabilitu smrkov ch porost v p smu ohroûenì imisemi B. Popis v zkumnèho objektu Kristi nov Experiment byl zaloûen v roce 1986 ve smrkovèm porostu ve vïku 22 let s cìlem poznat reakci porost na uvolnïnì r znèho stupnï v imisnìch podmìnk ch a prodlouûit ûivotnost strom pomocì porostnì v chovy (CHROUST 1990). Porost poch zì z v sadby do nepravidelnèho sponu o hustotï ca sazenic na 1 ha. V roce 1982 v nïm byla provedena provoznì pro ez vka s intenzitou 22 % N, takûe p i zaloûenì pokusu v roce 1986 se poëet strom pohyboval okolo ks na 1 ha. SÈrie se nach zì na mìrnèm svahu se z padnì expozicì v nadmo skè v öce 860 m na podzolovanè hnïdè horskè p dï, lesnì typ 6K4, HS 53 - smrkovè hospod stvì kysel ch stanoviöù vyööìch poloh, p smo ohroûenì imisemi B (v dobï zaloûenì pokusu). Pr mïrn roënì teplota je 5,7 o C, atmosfèrickè sr ûky ca 950 mm. V porostu byly stabilizov ny t i srovn vacì plochy o velikosti 40 x 25 m, urëenè ke sledov nì r zn ch reûim v chovy. P ed provedenìm z sah bylo provedeno vodnì öet enì, kterè potvrdilo homogenitu porostu. Na srovn vacì ploöe 1 (uprost ed sèrie) byl ponech n porost p irozenèmu v voji bez v chovnèho z sahu. V porostu na srovn vacì ploöe 2 byl nejprve proveden klasick pod rovúov z sah s negativnìm v bïrem, p i kterèm byla hustota porostu upravena tak, aby korunov z poj nebyl v raznïji poruöen (redukce z ca na stromk na 1 ha). P i druhèm z sahu v roce 1997 byl na srovn vacì ploöe 2 proveden pozitivnì v bïr v rovni (redukce z ca na jedinc na 1 ha) s cìlem uvolnit cìlovè stromy, avöak nerozvolnit p Ìliö korunov z poj. Na srovn vacì ploöe 3 se naproti tomu provedl jeden velmi siln pod rovúov z sah tak, aby se z poj v raznï poruöil a korun m p edem oznaëen ch strom umoûnil pln rozvoj (poëet strom byl p i z sahu snìûen na ca na 1 ha). PrvnÌ z sahy byly provedeny na ja e roku 1987 (obr. 1). Na dìlëìch ploch ch experimentu se kaûdoroënï mï Ì Fluryho pr mïrkou v ËetnÌ tlouöùka vöech sledovan ch strom s p esnostì na 1 mm ve dvou na sebe kolm ch smïrech na trvale oznaëen ch mï iötìch. V ökov r st experiment lnìch porost je mï en na vybranèm souboru strom (pro vytvo enì v ökovèho grafikonu) v ökomïrn mi tyëemi a u strom vyööìch jak 12 m v ökomïrem Blume-Leiss. Na ploch ch jsou klasifikov ny takè dalöì parametry jednotliv ch porost (zejmèna olistïnì v 10% stupnìch). NamÏ enè daje jsou zpracov v - ny standardnìmi metodami pouûìvan mi v lesnickèm v zkumu. ZPR VY LESNICK HO V ZKUMU, SVAZEK 47,»ÕSLO 2/

3 Nov k ñ SlodiË k: DlouhodobÏ sledovan experiment s porostnì v chovou Kristi nov v imisnì oblasti Jizersk ch hor Obr. 1. V voj poëtu strom (pr mïr z deseti blok se smïrodatnou odchylkou) na dìlëìch srovn vacìch ploch ch experimentu Kristi nov (1 - kontrolnì plocha bez v chovn ch z sah, 2 - plocha s mìrn mi z sahy, prvnì pod rovúov, pozdïji rovúov, 3 - plocha se siln m pod rovúov m z sahem) Number of trees (means from ten blocks with standard deviations) on partial comparative plots of experiment Kristi nov (1 - control plot without thinning, 2 - plot with medium thinning, first from below, later from above, 3 - plot with heavy thinning from below) Obr. 2. V voj v ËetnÌ kruhovè z kladny (pr mïr z deseti blok se smïrodatnou odchylkou) na dìlëìch srovn vacìch ploch ch experimentu Kristi nov ve srovn nì s r stov mi tabulkami pro hlavnì porost (»ERN, PAÿEZ, MALÕK 1996) (1 - kontrolnì plocha bez v chovn ch z sah, 2 - plocha s mìrn mi z sahy, prvnì pod rovúov, pozdïjöì rovúov, 3 - plocha se siln m pod rovúov m z sahem) Development of basal area (means from ten blocks with standard deviations) on partial comparative plots of experiment Kristi nov with compare to yield tables for main stand (»ERN, PAÿEZ, MALÕK 1996) (1 - control plot without thinning, 2 - plot with medium thinning, first from below, later from above, 3 - plot with heavy thinning from below) Obr. 3. V voj ötìhlostnìho kvocientu st ednìho kmene (naho e) a hornìho stromovèho patra (200 nejsilnïjöìch jedinc na 1 ha - dole) na dìlëìch srovn vacìch ploch ch experimentu Kristi nov (1 - kontrolnì plocha bez v chovn ch z sah, 2 - plocha s mìrn mi z sahy, prvnì pod rovúov, pozdïjöì rovúov, 3 - plocha se siln m pod rovúov m z sahem) Development of h/d ratio of average stem (above) and of dominant trees (200 trees per hectare - below) on partial comparative plots of experiment Kristi - nov (1 - control plot without thinning, 2 - plot with medium thinning, first from below, later from above, 3 - plot with heavy thinning from below) Obr. 4. Tlouöùkov struktura porostu, ötìhlostnì kvocient a pr mïrnè olistïnì strom pro jednotlivè tlouöùkovè stupnï na dìlëìch srovn vacìch ploch ch experimentu Kristi nov v roce 2001 (vïk 37 let) (1 - kontrolnì plocha bez v chovn ch z sah, 2 - plocha s mìrn mi z sahy, prvnì pod rovúov, pozdïjöì rovúov, 3 - plocha se siln m pod rovúov m z sahem) Diameter structure of stands, h/d ratio and mean foliage of trees for particular diameter degrees on partial comparative plots of experiment Kristi nov in 2001 (age 37 years) (1 - control plot without thinning, 2 - plot with medium thinning, first from below, later from above, 3 - plot with heavy thinning from below) 48 ZPR VY LESNICK HO V ZKUMU, SVAZEK 47,»ÕSLO 2/2002

4 Nov k ñ SlodiË k: DlouhodobÏ sledovan experiment s porostnì v chovou Kristi nov v imisnì oblasti Jizersk ch hor Obr. 5. V voj pr mïrnèho olistïnì na dìlëìch srovn vacìch ploch ch experimentu Kristi nov v letech (vïk let) (1 - kontrolnì plocha bez v chovn ch z sah, 2 - plocha s mìrn mi z sahy, prvnì pod rovúov, pozdïjöì rovúov, 3 - plocha se siln m pod rovúov m z sahem) Mean foliage on partial comparative plots of experiment Kristi nov in (age years) (1 - control plot without thinning, 2 - plot with medium thinning, first from below, later from above, 3 - plot with heavy thinning from below) Obr. 6. V voj poëtu strom s olistïnìm % na dìlëìch srovn vacìch ploch ch experimentu Kristi nov v letech (vïk let) (1 - kontrolnì plocha bez v chovn ch z sah, 2 - plocha s mìrn mi z sahy, prvnì pod rovúov, pozdïjöì rovúov, 3 - plocha se siln m pod rovúov m z sahem) Number of trees with foliage % on partial comparative plots of experiment Kristi nov in (age years) (1 - control plot without thinning, 2 - plot with medium thinning, first from below, later from above, 3 - plot with heavy thinning from below) V sledky Obr. 7. V voj poëtu strom s olistïnìm 60 % a mènï na dìlëìch srovn vacìch ploch ch experimentu Kristi nov v letech (vïk let) (1 - kontrolnì plocha bez v chovn ch z sah, 2 - plocha s mìrn mi z sahy, prvnì pod rovúov, pozdïjöì rovúov, 3 - plocha se siln m pod rovúov m z sahem) Number of trees with foliage 60% and on partial comparative plots of experiment Kristi nov in (age years) (1 - control plot without thinning, 2 - plot with medium thinning, first from below, later from above, 3 - plot with heavy thinning from below) PoËet strom a v ËetnÌ kruhov z kladna Z p vodnì hustoty ca ks na 1 ha (po provoznì pro ez vce v roce 1982 ñ vïk 18 let) klesl hektarov poëet strom na kontrolnì ploöe 1 do roku 2001 (vïk 37 let) samovolnï na ca (obr. 1, tab. 1). Na srovn vacì ploöe 2 se hustota do z sahu v roce 1997 snìûila o 520 strom na rovúov m z sahem (1997) byl poëet myslnï snìûen na 2 020, a pak klesl samovolnï na jedinc na 1 hektar v roce Na srovn vacì ploöe 3 byl poëet strom siln m z sahem snìûen na a za 15 let sledov nì (do roku 2001) samovolnï poklesl pouze na Po provedenì prvnìch v chovn ch z sah ve vïku 22 let poklesla v ËetnÌ kruhov z kladna G ve srovn nì s kontrolou: na srovn vacì ploöe 2 na 18,7 m 2 (o 22 %), na srovn vacì ploöe 3 na 8,4 m 2 (o 65 %). RozdÌl mezi v ËetnÌmi z kladnami kontrolnì ploch 1 a srovn vacì plochy 3 (velmi siln z sah) p edstavoval na poë tku experimentu ve vïku 22 let 14 m 2 a do vïku 37 let se snìûil na 11 m 2. PostupnÈ sniûov nì rozdìlu v hodnotï celkovè v ËetnÌ kruhovè z kladny bylo zp sobeno vïtöì akceleracì tlouöùkovèho p Ìr stu vychov vanèho porostu. ZatÌmco na kontrolnì ploöe 1 se v ËetnÌ kruhov z kladna zv öila po dobu sledov nì (vïk 22 ñ 37 let) o 122 % (27,36 m 2 ), na srovn vacì ploöe 3 byl zaznamen n n r st o 305 % (25,54 m 2 ). Na srovn vacì ploöe 2 bylo odstranïno prvnìm pod rovúov m z sahem (vïk 22 let) 22 % v ËetnÌ kruhovè z kladny (5,13 m 2 ), tj. 25 % poëtu strom, a druh m rovúov m z sahem 12 % G (4,35 m 2 ), tj. 11 % poëtu strom. Po dobu sledov nì (vïk 22 ñ 37 let) se v ËetnÌ kruhov z kladna na srovn vacì ploöe 2 zv öila o 138 % (25,81 m 2 ). P Ìr st v ËetnÌ kruhovè z kladny za celou dobu existence smrkovèho porostu (37 let) byl na vöech t ech sledovan ch ploch ch p ibliûnï stejn (vìce neû 49 m 2 ). RozdÌly mezi variantami jsou z ejmè aû po odeëtenì v ËetnÌ z kladny strom vytïûen ch p i nahodil ch tïûb ch (tab. 1). Ve vïku 37 let tak vykazoval p Ìr st v ËetnÌ kruhovè z kladny (bez nahodilè tïûby): na ploöe 1 bez z sahu ca 44 m 2, ZPR VY LESNICK HO V ZKUMU, SVAZEK 47,»ÕSLO 2/

5 Nov k ñ SlodiË k: DlouhodobÏ sledovan experiment s porostnì v chovou Kristi nov v imisnì oblasti Jizersk ch hor na srovn vacì ploöe 2 ca 48 m 2 (tj. o 9 % vìce neû na kontrole) na srovn vacì ploöe 3 ca 49 m 2 (tj. o 11 % vìce neû na kontrole). Porovn nìm zjiötïn ch hodnot s daji v r stov ch tabulk ch (»ERN, PAÿEZ, MALÕK 1996) bylo zjiötïno, ûe z hlediska v ËetnÌ kruhovè z kladny se bonita sledovan ch smrkov ch porost po celou dobu sledov nì zlepöovala (obr. 2). Statick stabilita porost Statick stabilita sledovan ch porost byla hodnocena ötìhlostnìm kvocientem st ednìho kmene (charakterizujìcì obecnï cel porost) a hornìho stromovèho patra (200 nejsilnïjöìch jedinc na jeden hektar tvo ÌcÌch kostru stejnovïkèho porostu). Z obr zku 3 je z ejmè, ûe hodnoty ötìhlostnìho kvocientu st ednìho kmene byly ovlivnïny jednotliv mi v chovn mi z sahy. Na kontrolnì ploöe 1 (bez z sah ) byl zaznamen n jeho n r st z hodnoty 65 na poë tku sledov nì (1987) aû na hodnotu 79 v roce Pokles kvocientu ve vïku 31 let (1995) byl zp soben poëetnìm posunem po odstranïnì vïtöìho poëtu slaböìch strom na tèto ploöe nahodilou tïûbou. V dalöìch letech ötìhlostnì kvocient klesal aû na hodnotu 76 v poslednìm roce sledov nì 2001 (vïk 37 let). N r st ötìhlostnìho kvocientu na ploöe 2 (mìrnïjöì selektivnì z sah) byl ve srovn nì s kontrolou pomalejöì (z 63 v roce 1987 na 74 v roce 1995). Druh v chovn z sah (1997 ñ 33 let) se na hodnotï kvocientu neprojevil, protoûe ölo o v bïr z rovnï a tïûbou byli odstranïni jedinci odpovìdajìcì st ednìmu kmeni. V dalöìm obdobì kvocient stoupl na hodnotu 76 a v roce 2001 opït klesl na hodnotu 75. Na ploöe 3 s poë teënìm siln m v chovn m z sahem vykazoval ötìhlostnì kvocient st ednìho kmene nejp ÌznivÏjöÌ hodnoty (pod 70) a od vïku 25 let vykazuje klesajìcì trend (v roce 2001 hodnota 62). DominantnÌ stromy jako z klad stability celèho porostu (zde 200 nejsilnïjöìch jedinc na jeden hektar) vykazovaly na poë tku sledov nì experimentu (1986 ñ vïk 22 let) shodn ötìhlostnì kvocient (hodnota 50) na vöech t ech srovn vacìch ploch ch (obr. 3). S v jimkou poklesu v roce 1989, zaznamenanèho na vöech sledovan ch ploch ch, ötìhlostnì kvocient dominantnìch strom kontrolnìho porostu postupnï nar stal aû na hodnotu 63 v roce 1999 s n sledn m mìrn m poklesem na hodnotu 62 v roce 2001 (vïk 37 let). Podobn v voj hornìho stromovèho patra byl zjiötïn i na srovn vacì ploöe 2. Na tèto variantï experimentu doölo k mìrnèmu poklesu sledovanèho kvocientu v letech 1997 ñ 1999 po provedenì v chovnèho z sahu s v bïrem v rovni. Na ploöe 3 s velmi siln m z sahem byl vzestup kvocientu nejpomalejöì s kulminacì ve vïku 31 let. V poslednìch letech se na tèto variantï pokusu pohybuje ötìhlostnì kvocient kolem hodnoty 55. DetailnÏjöÌ pohled na statickou stabilitu konkrètnìch strom v porostu poskytuje zobrazenì ötìhlostnìch kvocient pro jednotlivè tlouöùkovè stupnï (obr. 4). Trend poklesu hodnot smïrem k silnïjöìm tlouöùkov m stupú m byl identick na vöech dìlëìch ploch ch experimentu. Na kontrolnì ploöe 1 jsou v d sledku vynech nì v chovn ch z sah i v souëasnè dobï (rok 2001, vïk 37 let) v raznïji zastoupeny niûöì tlouöùkovè stupnï reprezentujìcì jedince s velmi nep Ìzniv m ötìhlostnìm kvocientem (100 a vìce). Na ploöe 2 se slaböìm pod rov- Úov m z sahem a pozdïjöìm rovúov m z sahem p esahuje ötìhlostnì kvocient tèmï 40 % jedinc hodnotu 80 a naopak na ploöe 3, kde z staly po silnèm pod rovúovèm z sahu pouze jedinci vïtöìch dimenzì, dosahuje ve vïku 37 let ca 88 % jedinc p Ìzniv ch hodnot 70 a mènï. ZdravotnÌ stav V dobï zaloûenì pokusu (1986) kulminovalo v Jizersk ch hor ch imisnì zatìûenì, coû se projevilo na rychle se zhoröujìcìm zdravotnìm stavu experiment lnìch porost. Podle hodnocenì stavu asimilaënìho apar tu kleslo pr mïrnè olistïnì do roku 1989 na ploch ch 1 a 2 aû k 80 % a na ploöe 3 po velmi silnèm pod rovúovèm z sahu aû na 78 % (obr. 5). DalöÌ zhoröov nì zdravotnìho stavu porost na ploch ch 1 a 2 se v raznï zpomalilo, avöak pokles olistïnì na tïchto ploch ch trval s v kyvy i v dalöìch letech. Po roce 1997 bylo na kontrolnì bezz sahovè ploöe zaznamen no zastavenì poklesu pr mïrnèho olistïnì. Na srovn vacì ploöe 2 byl prudöì pokles pr mïrnèho olistïnì z ejmï obnoven po rovúovèm v chovnèm z sahu v roce (1997) a v poslednìm roce sledov nì (2001) zde pr mïrnè olistïnì dosahovalo 73 %, tzn., ûe bylo nejhoröì ze vöech sledovan ch ploch. SilnÏ rozvolnïn porost na srovn vacì ploöe 3 se po poë teënìm öoku (78 % v roce 1989) zotavil a jeho olistïnì mïlo stoupajìcì tendenci aû do roku 1996, kdy dos hlo 90 %. V pozdïjöìch letech doch zì i na tèto dìlëì ploöe k poklesu pr mïrnèho olistïnì, p iëemû siln propad aû na 80 % byl zaznamen n v roce Siln pod rovúov z sah proveden ve 22 letech vïku porostu na srovn vacì ploöe 3 se projevil na dlouhodobï vyööìch hodnot ch pr mïrnèho olistïnì ve srovn nì s porosty bez v chovy (plocha 1) a se slaböìmi z sahy (plocha 2). D leûitïjöì neû pr mïrnè olistïnì je z pïstebnìho hlediska poëet relativnï nepoökozen ch strom (tj. strom s olistïnìm 90 aû 100 %), respektive poëet strom silnï defoliovan ch (tj. strom s olistïnìm 60 % a mènï). NejvyööÌ poëet relativnï nepoökozen ch strom (olistïnì 90 aû 100 %) je od poë tku sledov nì experimentu na kontrolnì ploöe 1, coû je zp sobeno p edevöìm nejvïtöì hustotou porostu (obr. 6). V roce 1988 zde bylo zjiötïno tèmï nepoökozen ch strom, postupnï vöak jejich poëet klesl aû na souëasn ch strom na 1 ha. RazantnÌ pokles poëtu nepoökozen ch strom byl zaznamen n v porostu srovn vacì plochy 2 (z ca v roce 1987 na ca 600 v roce 1993). Po mìrnèm zlepöenì (v roce 1996 ñ strom na 1 ha) se v poslednìch letech zdravotnì stav na tèto ploöe opït zhoröuje (360 nepoökozen ch jedinc na 1 ha). V nejvìce pro edïnèm porostu plochy 3 se v roce 1989 poëet nepoökozen ch strom propadl z p vodnìch 690 (v roce 1987) aû na 140 jedinc na 1 ha v roce V dalöìm obdobì se zdravotnì stav zlepöoval aû do roku 1996, kdy zde bylo evidov no jiû 800 nepoökozen ch jedinc na 1 ha. Od roku 1997 se zde podobnï jako na dìlëì ploöe 2 poëet nepoökozen ch strom zaëal opït sniûovat. V roce 2001 bylo na tèto dìlëì ploöe 760 jedinc s olistïnìm 90 ñ 100 %. Situace v poëtu strom silnï defoliovan ch (olistïnì 60 % a mènï) je patrn z obr zku 7. Na ploch ch 1 (bez v chovy) a 2 (mìrnïjöì z sahy) poëet silnï poökozen ch strom dlouhodobï stoupal, p iëemû v kontrolnìm porostu plochy 1 bylo zastoupenì tïchto jedinc tèmï vûdy nejvïtöì. Na srovn vacì ploöe 3 se siln m pod rovúov m z sahem je poëet jedinc s olistïnìm 60 % a mènï bezv znamn a pohybuje se mezi 10 a 20 jedinc na 1 hektar. Diskuse V chova smrkov ch porost v Jizersk ch hor ch je vzhledem k dlouhodobè imisnì z tïûi zamï ena p edevöìm na prodlouûenì jejich ûivotnosti. V uvedenè oblasti musì b t navìc v chovnè z sahy zamï- eny nejenom na vytv enì odolnosti v Ëi imisìm, ale souëasnï i v Ëi dalöìm abiotick m ökodliv m Ëinitel m. Po zmìrnïnì imisnì z tïûe v poslednìch letech nab v na v znamu i vliv v chovn ch z sah na produkënì funkci smrkov ch porost. Experiment Kristi nov, zaloûen v Jizersk ch hor ch v roce 1986, reprezentuje v voj r znï vychov van ch smrkov ch porost typick ch pro danou oblast. V sledky a z vïry zìskanè za dosavadnì vìce jak patn ctiletè obdobì sledov nì experimentu tak mohou mìt öiröì platnost. ZjiötÏn p Ìr st v ËetnÌ kruhovè z kladny za celou dobu existence smrkovèho porostu (37 let) byl na vöech t ech sledovan ch ploch ch p ibliûnï stejn (vìce neû 49 m 2 ). V experiment lnìm smrkovèm porostu tak nebyly v souvislosti s v chovn mi reûimy zaznamen ny ztr ty na produkci a to ani po velmi silnèm pod rovúovèm z sahu na srovn vacì ploöe 3. Pro re lnè zhodnocenì vyprodukovanè v ËetnÌ kruhovè z kladny je t eba odeëìst podìly nahodilè tïûby, p i kterè vznik vïtöinou öpatnï zuûitkovateln d evnì hmota. V porovn nì celkovèho p Ìr stu v ËetnÌ kruhovè z kladny (bez nahodilè tïûby) lze nejlèpe hodnotit porost na dìlëì ploöe 3 (jeden siln pod rovúov z sah ve vïku 22 let), 50 ZPR VY LESNICK HO V ZKUMU, SVAZEK 47,»ÕSLO 2/2002

6 Nov k ñ SlodiË k: DlouhodobÏ sledovan experiment s porostnì v chovou Kristi nov v imisnì oblasti Jizersk ch hor Ukazatele Srovn vacì plochy p ed tïûbou 1986 vïk 22 let tïûba po tïûbï 1997 vïk 33 let p ed tïûbou V x (%) tïûba V x (%) po tïûbï V x (%) 2001 vïk 37 let 1986 ñ 2201 vïk 22 ñ 37 let Nahodil tïûba V x (%) P Ìr st 22 ñ 37 let ig 0 ñ 37 let ig-nt 0 ñ 37 let N (ks. ha -1 ) G (m 2?ha -1 ) d (cm) h (m) h/d P P P P 1 22,41 22,41 37, , ,54 44, ,36 49,77 44,23 P 2 23,79 5,13 18,66 35, , , ,53 38, ,81 49,60 48,07 P 3 24,11 15,73 8,38 25, , ,3 33, ,54 49,65 49,35 P1 9,0 13,8 6 13,8 6 6,5 15,7 6 5,2 P 2 9,0 8,3 9,2 14,2 9 14, ,2 8 7,4 15,9 8 6,3 P 3 8,6 9,8 18,0 7 18,0 7 9,2 20,8 7 10,8 P 1 6,2 10,6 10,6 11,9 5,7 P 2 6,2 5,9 6,2 10,5 10,7 10,5 12,0 5,8 P 3 6,0 6,5 11,2 11,2 13,1 6,9 P P P N ñ number of trees, G ñ basal area, d ñ diameter at breast height, h ñ height, h/d ñ h/d ratio, comparative plots P 1 ñ control plot without thinning P 2 ñ plot with mwdium thining, first from below, later from above, P3 ñ plot with heavy thinning from below, Vx (%) - coefficient of variation, 1 ñ Index, 2 ñ comparative plots, 1986 ñ age 22 years (3 ñ before thinning, 4 ñ thinning, 5 ñ after thining), 1997 ñ age 33 years (3 ñ beore thinning, 4 ñ thinning, 5 ñ atter thinning), 9 ñ salvage cutting (1986 ñ 2001, age 22 ñ 37 years), 11 ñ Increment (age 22 ñ 37 years), 12 ñ Increment (age 0 ñ 37 years), 13 ñ Increment without salvage cutting (age 0 ñ 37 years). Tab. 1. Z kladnì daje o experimentu Kristi nov v Jizersk ch hor ch Basic data from experiment Kristi nov in the JizerskÈ hory Mts. kde bylo na v ËetnÌ kruhovè z kladnï ve vïku 37 let akumulov no o5m 2 (11 %) vìce neû v porostu bez v chovy (plocha 1). Ve v voji v ËetnÌ kruhovè z kladny lze identifikovat urëitou akceleraci tlouöùkovèho p Ìr stu a to na vöech t ech dìlëìch ploch ch experimentu. Smrkov porost rostoucì v nadmo skè v öce 860 m tak vykazuje velmi dobr tlouöùkov p Ìr st ve srovn nì s daji v r stov ch tabulk ch (»ERN, PAÿEZ, MALÕK 1996). Tento fenomèn zv öenèho p Ìr stu je zmiúov n jiû nïkolik let (VINä et al. 1996) a to v celè EvropÏ. Ve vyööìch poloh ch öestèho vegetaënìho stupnï by z hlediska odolnosti smrkovèho porostu proti vïtru mïl dosahovat ötìhlostnì kvocient optim lnì hodnoty 63, maxim lnï vöak 68 (VICENA, PAÿEZ, KON PKA 1979). Podle dosavadnìch v sledk experimentu Kristi nov lze konstatovat, ûe 15 let po silnèm pod rovúovèm z sahu (redukce ve vïku 23 let na ca jedinc na 1 ha) se ötìhlostnì koeficient st ednìho kmene pohybuje kolem optim lnì hodnoty 63. V znam silnèho v chovnèho z sahu se projevil p i srovn nì s kontrolnìm porostem na ploöe 1, nebo jen s mìrnï vychov van m porostem na ploöe 2, kde ötìhlostnì kvocient st ednìho kmene dosahuje pro tuto lokalitu nep Ìzniv ch hodnot (75 aû 76). Stabilita celèho porostu je takè zhoröov - na zv öen m podìlem pod rovúov ch jedinc na ploöe 1 (absence v chovy) a 2 ( rovúov z sah ve vïku 33 let). V porostech s vyööìm zastoupenìm tïchto strom s p eötìhlen m kmenem (ötìhlostnì kvocient 100 a vìce) je t eba oëek vat permanentnì ökody zp sobovanè abiotick mi Ëiniteli (zejmèna p sobenì snïhu). Nositelem stability stejnovïkèho smrkovèho porostu je p edevöìm jeho kostra tvo en dominantnìmi nad rovúov mi a Ë steënï rovúov mi jedinci. DominantnÌ stromy (200 nejsilnïjöìch jedinc na jeden hektar) v porostech bez v chovy (plocha 1) a s mìrnïjöìmi z sahy (plocha 2) vykazujì ve vïku 37 let p ÌznivÈ hodnoty ötìhlostnìho kvocientu (kolem optima 63), avöak s dlouhodobou tendencì postupnèho zhoröov nì (n r stu). Naproti tomu u dominantnìch strom v porostu s velmi siln m pod rovúov m z sahem (plocha 3) se pohyboval ötìhlostnì koeficient kolem hodnoty 55, navìc s trendem poklesu v poslednìch letech. Jiû d Ìve bylo potvrzeno, ûe silnè pod rovúovè z sahy v mlad ch smrkov ch porostech majì p Ìzniv vliv nejen na p Ìr st a zlepöenì statickè stability, ale u porost rostoucìch v imisnìch oblastech i na jejich zdravotnì stav (TESAÿ 1976, SLODI» K 1994, CHROUST, SLODI» K 1989, CHROUST 1991, SLODI» K, NOV K 2000B). V porostu experimentu Kristi nov se siln m z sahem (plocha 3) doölo po poë teënìm öoku (pr mïrnè olistïnì 78 % v roce 1989) k zotavenì a pr mïrnè olistïnì mïlo v dalöìch letech stoupajìcì tendenci aû na hodnotu 90 % v roce Na ploch ch 1 (kontrola) a 2 (slaböì z sahy) doch zelo po celou dobu sledov nì ke zhoröov nì zdravotnìho stavu, i kdyû trend prudkèho poklesu se v dalöìch letech (po roce 1989) v raznï zpomalil. V raznïjöì pokles je v poslednìch letech zaznamen - v n v porostu varianty 2, kde byl ve vïku 33 let (1997) proveden rov- Úov z sah. V kontextu dlouhodobèho v voje lze konstatovat, ûe poëet relativnï zdrav ch jedinc (olistïnì 90 ñ 100 %) se po odeznïnì kulminace imisnìho zatìûenì (konec 80. let) pomïrnï stabilizoval v porostu se siln m pod rovúov m z sahem (plocha 3) a takè v porostu kontrolnìm (plocha 1). Na ploöe 2 s mìrnïjöìmi v chovn mi z sahy (prvnì pod- rovúov a druh rovúov ) se poëet relativnï zdrav ch jedinc trvale sniûuje. Dlouhodob v voj poëtu strom silnï defoliovan ch (olistïnì 60 % a mènï) je podobn v porostu bez v chovy (plocha 1) v porostu s mìrnïjöìmi v chovn mi z sahy (plocha 2). Po strmèm n r stu na konci 80. let z st v poëet tïchto strom trvale na vysokè rovni. Naopak silnï pro edïn porost (plocha 3) vykazuje dlouhodobï nìzk poëet silnï defoliovan ch jedinc. Uveden pomïrnï stabilnì v voj zdravotnìho stavu nevychov vanèho porostu (zejmèna ve vztahu k ploöe 2 s mìrnïjöìmi z sahy) je t eba konfrontovat se strukturou sledovan ch porost. Nevychov van porost se postupnï p irozenï pro eôuje a odumìrajì zde p edevöìm nejslaböì pod rovúovì jedinci s nejhoröìmi parametry statickè stabili- ZPR VY LESNICK HO V ZKUMU, SVAZEK 47,»ÕSLO 2/

7 Nov k ñ SlodiË k: DlouhodobÏ sledovan experiment s porostnì v chovou Kristi nov v imisnì oblasti Jizersk ch hor ty (obr. 4). Na srovn vacì ploöe 2 bylo p irozenè odumìranì jedinc z pod rovnï Ë steënï zastaveno rovúov m z sahem v roce OlistÏnÌ nejslaböìch strom je vöak i na tèto ploöe velmi nìzkè (pod 70 %), coû se projevuje p i hodnocenì zdravotnìho stavu celèho porostu. Otev enì porostnìho z poje rovúov m z sahem na variantï 2 (ve vïku 33 let) tak pravdïpodobnï p ispïlo ke zhoröenì zdravotnìho stavu porostu v n sledujìcìch letech. V porostu pro edïnèm jednìm velmi siln m pod rovúov m z sahem (plocha 3) vykazujì jednotlivè stromy v souëasnè dobï olistïnì kolem 90 % a to tèmï ve vöech zastoupen ch tlouöùkov ch stupnìch. Z vïr Z v sledk zìskan ch za patn ct let sledov nì (1986 ñ 2001) experimentu Kristi nov s v chovou smrkov ch porost v p smu ohroûenì imisemi B v Jizersk ch hor ch lze vyvodit n sledujìcì z vïry: Experiment lnì smrkov porost rostoucì v nadmo skè v öce 860 m vykazuje velmi dobr p Ìr st na v ËetnÌ kruhovè z kladnï v porovn nì s r stov mi modely (»ERN, PAÿEZ, MALÕK 1996). Po celè obdobì sledov nì bylo zaznamen no zlepöov nì bonity z hlediska v ËetnÌ kruhovè z kladny. ZjiötÏn p Ìr st v ËetnÌ kruhovè z kladny za celou dobu existence smrkovèho porostu (37 let) byl na vöech t ech sledovan ch ploch ch srovnateln (ca 49 m 2 ). V souvislosti s proveden mi z sahy nebyly zaznamen ny produkënì ztr ty a to ani po velmi silnèm negativnìm v bïru v pod rovni na srovn vacì ploöe 3. Siln pod rovúov v chovn z sah s negativnìm v bïrem se projevil pozitivnï na p Ìr stu sledovan ch smrkov ch porost pod vlivem imisì. ZatÌmco na kontrolnì ploöe 1 bez v chovy se v ËetnÌ kruhov z kladna zv öila po dobu sledov nì (vïk 22 ñ 37 let) o 122 % (p Ìr st 27,36 m 2.ha -1 ), na srovn vacì ploöe 3 (jeden siln pod rovúov z sah ve vïku 22 let) byl zaznamen n n r st o 305 % (p Ìr st 25,54 m 2.ha -1 ). UplatÚov nìm siln ch z sah v ml dì lze vytvo it dostateënï stabilnì kostru smrkovèho porostu s dostateënï sp dn mi kmeny. Silnou redukcì hustoty ve vïku 22 let na ca jedinc tak lze p ÌznivÏ ovlivnit statickou stabilitu smrkovèho porostu i v podmìnk ch imisnìho zatìûenì. BÏhem sledov nì doch zelo na vöech dìlëìch ploch ch experimentu k postupnèmu poklesu pr mïrnèho olistïnì. Porost na variantï 3 vykazuje po poë teënìm propadu (siln m v chovn m z sahem odstranïno vìce jak dvï t etiny strom ) dlouhodobï nejvyööì pr mïrnè olistïnì. SouËasnÏ s poklesem pr mïrnèho olistïnì doch zelo k n r stu poëtu strom silnï defoliovan ch (olistïnì 60 % a mènï). Tento trend byl zpomalen pouze v silnï rozvolnïnèm porostu na variantï 3 (siln pod rovúov z sah ve vïku 22 let), kde byl dlouhodobï zjiötïn nejniûöì poëet silnï defoliovan ch jedinc ve srovn nì s ostatnìmi variantami pokusu. Zhoröov nì zdravotnìho stavu se projevilo i na postupnèm poklesu poëtu relativnï nepoökozen ch strom (olistïnì 90 ñ 100 %) na vöech dìlëìch ploch ch experimentu. I kdyû rozvolnïn smrkov porost na variantï 3 nevykazuje nejvyööì poëet nepoökozen ch jedinc, je tento poëet ve srovn nì s ostatnìmi variantami dlouhodobï stabilnì bez dalöìho poklesu. Otev enì porostnìho z poje rovúov m z sahem na variantï 2 (ve vïku 33 let) patrnï p ispïlo ke zhoröenì zdravotnìho stavu porostu v n sledujìcìch letech. Literatura»ERN, M., PAÿEZ, J., MALÕK, Z.: R stovè a taxaënì tabulky hlavnìch d evin»eskè republiky. (Smrk, borovice, buk, dub). JÌlovÈ u Prahy, IFER s. CHROUST, L.: V chova mlad ch smrkov ch a borov ch porost. Z vïreën zpr va. OpoËno, V LHMñV zkumn stanice s. CHROUST,, L.: EkologickÈ aspekty porostnì v chovy mlad ch smrkov ch porost v imisnìch podmìnk ch. LesnictvÌ, 37, 1991, Ë. 3, s CHROUST, L., SLODI» K, M.: Thinning of young spruce stands in conditions of air pollution. In: Proceedings IUFRO. Treatment of young forest stands. Dresden (German Democratic Republic), June 19-23, Dresden, IUFRO 1989, s SLODI» K, M.: Dynamics and stabilization of young stands by thinning. In: Silvicultural systems for forests damaged by air pollution in the region of Trutnov. Basic information and a field trip guide. IUFRO P workshop. Management of forests impacted by air pollution. Trutnov, June 5-9, Ed. V. Tesa. Brno, University of Agriculture 1994, s SLODI» K, M.: Stabilizace lesnìch porost v chovou. Lesnick pr vodce s. SLODI» K, M., NOV K, J.: DlouhodobÏ sledovanè experimenty s porostnì v chovou v imisnì oblasti Trutnovska. Zpr vy lesnickèho v zkumu, 45, 2000a, Ë. 2, s. 1 ñ 6. SLODI» K, M., NOV K, J.: Reûimy v chovy smrkov ch porost v imisnì oblasti Orlick ch hor. In: LesnickÈ hospoda enì v imisnì oblasti Orlick ch hor. SbornÌk refer t z celost tnìho semin e. OpoËno, Ed. M. SlodiË k. OpoËno, V LHM-V zkumn stanice 2000b, s Res. angl. - ISBN TESAÿ, V.: PrvÈ v sledky z v chovy smrkov ch tyëovin ovlivnïn ch imisemi. Pr ce V LHM, 48, 1976, s TESAÿ, V.: KritÈria posuzov nì pot eby a Ëinnosti pïstebnìch z sah v mlad ch smrkov ch porostech ovlivúovan ch imisemi. Z vïreën zpr va. OpoËno, V LHM VS s. VACEK, S., LOKVENC, T., BALCAR, V., HENûLÕK, V.: Obnova a stabilizace lesa v horsk ch oblastech Sudet. In: Protection of forest ecosystems. Selected problems of forestry in Sudety Mountains. P. Paschalis, S. Zajaczkowski. Wyd. 2., niezm. Warszawa, b. n. 1997, s VICENA, I., PAÿEZ, J., KON PKA, J.: Ochrana lesa proti polom m. Praha, SZN s. VINä, B. et al.: Dopady moûnè zmïny klimatu na lesy v»eskè republice. zemnì studie zmïny klimatu pro»r. Element 2. N rodnì klimatick program»r sv. 19. Praha,»HM s. 52 ZPR VY LESNICK HO V ZKUMU, SVAZEK 47,»ÕSLO 2/2002

8 Kriegel: R st introdukovan ch lesnìch d evin ze specifick ch oblastì d lnèho v chodu v Orlick ch hor ch Ing. Horst Kriegel, CSc., V LHMñVS OpoËno RŸST INTRODUKOVAN CH LESNÕCH DÿEVIN ZE SPECIFICK CH OBLASTÕ D LN HO V CHODU V ORLICK CH HOR CH Growth of introduced forest tree species coming from specific regions of the Far East in the OrlickÈ hory Mts. Abstract The paper deals with growth and health state of plantings in mountain regions of the OrlickÈ hory Mts. exposed to air pollution. Plantings were established by planting stock coming from regions under continual volcanic load (KamËatka) and by local provenances. Introduced tree species Betula exmanii, B. nana, Alnus kamtschatica, Larix kamtschatica, Picea jezoensis and Abies gracilis and inland species Betula carpatica, Larix decidua, Picea excelsa and Abies alba were proved. Experiments suggested earlier budbreak and earlier bud forming in introduced trees in comparison with inland species. Introduced species also more suffer from autumn frosts, grow more slowly and have higher mortality and worse state of health. Introduced tree species did not fulfil expected assumptions in regions influenced by air pollution. vod Po rozpadu horsk ch smrkov ch porost v d sledku p sobenì imisì bylo zapot ebì na vytïûen ch ploch ch obnovit les. ZalesnÏnÌ holin se na p ÌznivÏjöÌch stanoviötìch realizovalo tuzemsk mi cìlov mi d evinami, zejmèna smrkem, bukem a javorem a na extrèmnïjöìch lokalit ch d evinami p Ìpravn mi, hlavnï b Ìzou, je bem, olöì a kleëì. K obnovï lesa byly vyuûìv ny i introdukovanè smrkovè a borovè exoty poch zejìcì hlavnï z americkèho kontinentu, respektive z jiûnì Evropy. DalöÌ eöenì obnovy lesa v imisnìch poloh ch spoëìvalo v introdukci d evin z oblastì pod trvalou extrèmnì z tïûì vulkanickè Ëinnosti. P edpokl dalo se, ûe d eviny z tïchto oblastì budou vìcemènï tolerantnì v Ëi zneëiötïnì ovzduöì a p dy, a tudìû jako d eviny p ÌpravnÈ i schopnè doëasnï nahradit naöe dom cì nebo zdom cnïlè druhy. K tomuto cìli mïly slouûit nejen Mezin rodnì introdukënì program, ale zejmèna sbïrn v prava na D ln v chod (KamËatka) v roce Z kolekce dovezenèho rostlinnèho materi lu pak byly vytypov ny lesnicky v znamnè druhy vhodnè pro rekonstrukce a meliorace lesnìch porost. V gesci Ministerstva zemïdïlstvì»eskè republiky bylo potom v roce 1995 zah jeno eöenì v zkumnèho kolu ÑVyuûitÌ introdukovan ch lesnìch d evin z D lnèho v chodu pro obnovu lesa v imisnìch oblastech»rì. V sledky eöenì ñ öet enì ujìmavosti a r stu introdukovan ch d evin v horskè oblasti Orlick ch hor v porovn nì s d evinami tuzemsk mi - jsou p edmïtem uvedenèho p ÌspÏvku. Metodika V roce 1995 byla v Orlick ch hor ch na LS DeötnÈ ve skupinï lesnìch typ 7K, v hospod skèm souboru 73, v nadmo skè v öce m v p smu ohroûenì porost imisemi B zaloûena v zkumn plocha s v sadbou introdukovan ch d evin. Na plochu byla d na v jimka MéP ze z kona Ë. 114/92 Sb. o doëasnèm pïstov nì introdukovan ch d evin, neboù se nach zì v CHKO OrlickÈ hory. SadebnÌ materi l b Ìzy a mod Ìnu rozdìlnè provenience, d le olöe, smrku a jedle poch zel z osiva zìskanèho sbïrnou expedicì z D lnèho v chodu z lokalit trvale exponovan ch aktivnì sopeënou ËinnostÌ. Sazenice Betula ermanii (b Ìza Ermannova) a Betula nana (b Ìza trpasliëì), Larix kamtschatica (mod Ìn kamëatsk ), Picea jezoensis (smrk ajansk ), Abies gracilis (jedle kamëatsk ) a Alnus kamtschatica (olöe kamëatsk ) byly vypïstov ny ve ökolk ch ÿeëany n. Labem a V OZ Pr honice. Jejich v sadba se uskuteënila spoleënï s kontrolnìmi tuzemsk mi d evinami Betula carpatica (b Ìza karpatsk ), Larix decidua (mod Ìn opadav ), Picea excelsa (smrk ztepil ) a Abies alba (jedle bïlokor ) do jamek p ipraven ch ruënï sekeromotykami na slabï zabu enïlou paseku (metlice s bor vkou). V d sledku velmi pomalèho r stu introdukovan ch d evin smrku a jedle byly uvedenè d eviny s odpovìdajìcì tuzemskou kontrolou vys zeny na zalesúovanou plochu aû v roce Rod Betula byl pïstov n ve ökolk ch v plastov ch manûetov ch obalech (MO) o pr mïru 8 cm, rody Alnus a Larix v obalech RCK (raöelino-celulûzovè kelìmky o pr mïru 11 cm) a rody Picea a Abies na z honech jako prostoko ennè (P). Charakteristika pouûitèho sadebnìho materi lu je z ejm z tab. 1. Po v sadbï byly u vys zen ch jedinc zjiöùov ny v öka a tlouöùka kmìnk, ztr ty uhynutìm a jejich zdravotnì stav (deformace a zlomy kmìnk, vytrh v nì vïtvì z kmìnk ñ z trhy, poökozenì termin lnìch v hon, p ÌpadnÏ tvorba k ovitèho habitu, such vrchol a chlorotickè zbarvenì asimilaënìch org n ). Podot k me, ûe u jedinc se m ûe vyskytovat vïtöì poëet typ poökozenì, a proto jejich v sledn souëet v procentech nemusì ud vat hodnotu 100 %. Po dobu dvou aû t Ì let byly na ja e evidov ny fenologickè f ze tvorby asimilaënìch org n. Charakteristika oblasti p vodu osiva Osivo testovan ch introdukovan ch d evin poch zì z KamËatky, kde se vyskytuje 28 Ëinn ch sopek (nejzn mïjöì jsou KljuËevskaja, AvaËinskaja, Mutnovskaja, TolbaËik) a p es 160 term lnìch pramen. Klima ostrova je v centru mìrnï kontinent lnì, na pob eûì p Ìmo skè, p iëemû na v chodï je mìrnïjöì neû na z padï. Pr mïrn dlouhodob mïsìënì teplota vzduchu mï en p ibliûnï 70 km od v chodnìho pob eûì (stanice KljuËi) se pohybuje od - 25,7 o C (leden 1932) do + 17,3 o C (Ëervenec 1959), zatìmco pr mïrn roënì teplota od - 8,5 o C (v roce 1945) do + 1,3 o C (v roce 1986). Minim lnì zaznamenan teplota vzduchu m hodnotu - 46,3 o C a maxim lnì + 31,1 o C. MnoûstvÌ sr ûek se mïnì v jednotliv ch letech a ve vegetaënìm obdobì ËinÌ od 214 mm do 495 mm (roënï potom od 440 mm do 895 mm). V öka snïhovè pokr vky dosahuje v jednotliv ch letech hodnot 38 cm aû 181 cm (T BOR, TOMEä et al. 1993). P i pob eûì se takovè extrèmnì situace nevyskytujì. P dnì podmìnky jsou pro r st d evin p ÌznivÏjöÌ neû u n s na silik tov ch substr tech. Acidita p dy z mìst odbïru osiva je zpravidla niûöì ñ ph od 5,90 do 6,30 (pouze od chloridovèho jezera je evidov - na kyselost 3,77 ph). Z soba p Ìstupn ch kationt Ca a Mg obyëejnï p ekraëuje hodnoty zjiöùovanè v odpovìdajìcìch hloubk ch u naöich p d. FosforeËnan je dostatek, z soba draslìku se pohybuje v mezìch hodnot naöich p d. V d sledku malè biologickè aktivity p dy se vyskytuje menöì mnoûstvì dusìku a je pozorov n i nìzk obsah solì a chlorid (T BOR et al. 1994). LesnÌ spoleëenstva rostou na lokalit ch od rovnï mo e aû do v öky m, kde hornì p smo tvo Ì porosty Pinus pumila a Alnus kamtschatica. ZPR VY LESNICK HO V ZKUMU, SVAZEK 47,»ÕSLO 2/

9 Kriegel: R st introdukovan ch lesnìch d evin ze specifick ch oblastì d lnèho v chodu v Orlick ch hor ch Druh sadebnìho materi lu, vïk, druh obalu, p vod, nadmo sk v öka Roky po v sadbï ZdravotnÌ stav * * Fenologie * * * V öka Tlouöù ka Ztr ty NE PT SV DF ZT ZL Ke cm mm % % Datum % Betula emanii 1/1 MO ,1 Α / , Β DaËa PimaËeskoje Χ , m , Betula emanii 1/1 MO ,7 0 Α / , Β KirËuriË Χ , m , Betula emanii 1/1 MO ,2 0 Α /92 Korjakij Tab. 1. R st, ujìmavost, zdravotnì stav a pr bïh raöenì kultur vys zen ch v Orlick ch hor ch Growth, rooting, health state and budding of cultures planted in the OrlickÈ Mts , Β Χ , m , Betula emanii 1/1 MO ,9 Α / , Β Χ , m , Betula emanii 1/1 MO ,5 0 Α / , Β Uson Χ , m , Betula emanii 1/1 MO ,8 Α / , Β Uson Χ , m , Betula emanii 1/1 MO ,9 0 Α / , Β Χ , Betula emanii 1/1 MO ,6 Α , Β Pr mïr Χ , , Betula nana 1/1 MO ,6 Α / , Β Cingeyngeyn Χ /1 manûety , m , Betula carpatica 1/1 RCK ,8 Α , Β Krkonoöe Χ , m , ZPR VY LESNICK HO V ZKUMU, SVAZEK 47,»ÕSLO 2/2002

10 Kriegel: R st introdukovan ch lesnìch d evin ze specifick ch oblastì d lnèho v chodu v Orlick ch hor ch Druh sadebnìho materi lu, vïk, druh obalu, p vod, nadmo sk v öka Roky po v sadbï ZdravotnÌ stav** Fenologiie*** V öka Tlouöù ka Ztr ty NE PT SV DF ZT ZL Ke Chl cm mm % % Datum % Larix kamamtschatica 1/1 RCK ,1 0 Α / , Β Bystraja Χ m , Larix kamamtschatica 1/1 RCK ,7 Α / Β m , Χ , Larix kamamtschatica 1/1 RCK ,9 0 Α Β Pr mïr Χ , Larix decidua 1/1 RCK ,8 Α , Β OrlickÈ hory Χ , m , Alnus kamtschatica 1/1 RCK ,5 Α / , Β KljuË, KirËuriË Χ , m, 650 m Picea jezoensis 1/3/1 P , / Milkovo, 140 m , Picea excelsa 2/2 P ,5 OrlickÈ hory m , Abies gracilis 2/3/1 P , / éupanovo, 50 m , Abies alba 2/2/1 P ,2 0 OrlickÈ hory m , VysvÏtlivky: * tlouöù ka kmìnku v d 1,3 ** NE ñ nepoökozenè, PT ñ poökozen termin l, SV ñ such vrch, DF ñ deformace, ZT ñ z trhy, ZL ñ zlomy, Ke ñ ke ovit vur st, Chl ñ chlorûzy *** FenologickÈ f ze" 1 ñ neraöì, 2 ñ raöì, 3 ñ listy (jehlice) Datum fenologickèho pozorov nì: A ñ ; B ñ ; C ñ Tab. 1. R st, ujìmavost, zdravotnì stav a pr bïh raöenì kultur vys zen ch v Orlick ch hor ch - pokraëov nì Growth, rooting, health state and budding of cultures planted in the OrlickÈ Mts.- continued V sledky a diskuse R st jednotliv ch proveniencì Betula ermanii se v horsk ch podmìnk ch Orlick ch hor znaënï liöì; existujì provenience (517/92) jejichû v ökov a tlouöùkov r st je pr kaznï menöì (o 81 %, resp. 95 %) neû u proveniencì nejlèpe rostoucìch (522/92). RozdÌly jsou z ejmï zp sobeny genetick mi vlastnostmi osiva poch zejìcìho z rozdìln ch stanoviöù, p dnìch podmìnek a nadmo sk ch v öek. HodnotÌme-li v voj b ezov ch kultur z hlediska pouûit ch taxon, nedosahujì introdukovanè d eviny Betula ermanii a Betula nana parametr tuzemskè b Ìzy Betula carpatica (tab. 1). P ÌËinou mohou b t i odliönosti ve v voji asimilaënìch org - n, kde introdukovanè b Ìzy sice d Ìve raöì, ale z roveú i podstatnï d Ìve vstupujì do dormance; v polovinï z Ì mïly listy opadanè, zatìmco kontrolnì b Ìza karpatsk mïla jeötï listy zelenè. K obdobn m zjiötïnìm dospïl MAUER (1995), MAUER, PAL TOV (1999). V znamnè rozdìly jsou evidov ny i v ujìmavosti, kde ani u jednè provenience nebyly ztr ty uhynutìm srovnatelnè s tuzemskou b Ìzou karpatskou. ObdobnÈ hodnocenì v voje kultur lze uëinit u ostatnìch sledovan ch introdukovan ch druh Larix kamtschatica, Picea jezoensis a Abies gracilis. VysazenÈ sazenice vykazujì nejen silnï omezen r st, coû je patrnè zejmèna u obou st lezelen ch jehliënan, ale i abnorm lnï vysokou mortalitu u Larix kamtschatica (v pr bïhu öesti let sledov nì odum ely vöechny sazenice). P ÌËinu spat ujeme nejen v odliönè fenologii r stu projevujìcì se v poökozov nì rostlin pozdnìmi mrazy, ale i ve snìûenè ZPR VY LESNICK HO V ZKUMU, SVAZEK 47,»ÕSLO 2/

11 Kriegel: R st introdukovan ch lesnìch d evin ze specifick ch oblastì d lnèho v chodu v Orlick ch hor ch morfologickè kvalitï sazenic (dimenze) pouûit ch p i v sadbï. MAUER (1995) p i testov nì d evin Picea jezoensis a Abies gracilis v nadmo skè v öce 250 m, vys zen ch do 10litrov ch plastov ch n dob naplnïn ch homogenizovanou p dou z lesnìho porostu, zjistil jejich tèmï 100% poökozenì pozdnìmi mrazy, zatìmco tuzemsk kontrola poökozen nebyla. Ud v, ûe v p edstihu ukonëujì sv j r st. KOBLIHA (1995) vöak v znamnè rozdìly mezi dobou raöenì u Abies gracilis a Abies alba nezjistil. Uv dì vöak niûöì r st, a to v porovn nì i s podstatnï mladöì jedlì bïlokorou. P ekvapivï pomal r st je zaznamen n u Alnus kamtschatica, u nìû se v öka bïhem öestiletèho pïstov nì zvïtöila o pouh ch 42 cm. (Podot k me, ûe bïhem pïstov nì ve ökolce v ÿeëanech n. Labem mïla tato olöe p i optim lnìch podmìnk ch v öku 160 ñ 200 cm, a proto musela b t p ed v sadbou zakr cena k zlepöenì ujìmavosti na velikost okolo 50 cm.) ZdravotnÌ stav Betula ermanii je neuspokojiv. ExistujÌ sice provenience, kterè by mohly b t v hor ch pouûitelnè, avöak v d sledku pomïrnï vysokè snïhovè pokr vky (110 ñ 160 cm) je nadzemnì Ë st Ëasto poökozov na a deformov na (tab. 1). Vytrh v nìm vïtvì z kmìnk (z trhy) zde v poslednìm obdobì trpì i tuzemsk Betula carpatica. IntrodukovanÈ mod Ìny majì v juvenilnìm stadiu Ëasto suchè vrcholy s poökozen mi termin lnìmi v hony, takûe mìsto pr bïûnèho r stu kmìnk je u nich evidov n ke ovit habitus. U zdom cnïlèho mod Ìnu je pozorov no podstatnï menöì poökozenì (tab. 2). Picea jezoensis a Abies gracilis majì jiû ve ökolce poökozeny termin lnì v hony mrazem, coû se projevuje tvorbou mnohaëetn ch v hon (obr. 1). Ztr ta apik lnì dominance je potom patrn i v prvnìch letech po v sadbï na ploöe. KontrolnÌ v sadby st lezelen ch jehliënan jsou poökozov ny minim lnï. ChlorotickÈ zbarvenì jehlic je v d sledku adaptability prostoko enn ch sazenic horsk m podmìnk m jevem tèmï obvykl m. Olöe kamëatsk vys zen do poloh s vysokou vrstvou snïhu je v ml dì Ë steënï poökozov na. Po p ekon nì v voje olöe ve snïhovè vrstvï lze vöak poëìtat se zlepöenìm jejìho zdravotnìho stavu. Z vïr Na pokusnè ploöe v Orlick ch hor ch (1 000 m nad mo em, p smo ohroûenì porost imisemi B) byly testov ny d eviny Betula ermanii a B. nana, Larix kamtschatica, Picea jezoensis, Abies gracilis a Alnus kamtschatica poch zejìcì z D lnèho v chodu, z lokalit trvale exponovan ch sopeënou ËinnostÌ. Jejich v voj a zdravotnì stav byl porovn n s tuzemsk mi d evinami Betula carpatica, Larix decidua, Picea excelsa a Abies alba. Na z kladï zìskan ch v sledk lze uvèst n sledujìcì: introdukovanè d eviny d Ìve raöì a z roveú d Ìve ukonëujì sv j r st neû d eviny tuzemskè; jsou takè podstatnï vìce poökozov ny pozdnìm mrazem r st introdukovan ch d evin v juvenilnìm stadiu je pomalejöì neû u d evin kontrolnìch. V raznè snìûenì r stu je pozorov no zejmèna u st le zelen ch jehliënan Picea jezoensis a Abies gracilis. ztr ty uhynutìm jsou u d evin z D lnèho v chodu vïtöì; 100% hyn vyk zaly po öestiletèm pïstov nì v horsk ch poloh ch provenience Larix kamtschatica zdravotnì stav introdukovan ch d evin nenì uspokojiv. MladÌ jedinci rostoucì ve snïhovè vrstvï majì Ëasto poökozeny termin lnì pupeny, suchè vrcholy, deformovanè kmìnky a rozl manè koruny.» steënè zlepöenì jejich zdravotnìho stavu lze oëek vat aû po p ekon nì v voje ve snïhovè vrstvï. TestovanÈ introdukovanè d eviny v juvenilnìm stadiu nesplnily oëek vanè p edpoklady v porovn nì s kontrolnìmi tuzemsk mi d evinami, tj. zlepöen r st a zdravotnì stav, jakoû i zv öenou toleranci k nep Ìzniv m podmìnk m vyskytujìcìm se v imisnìch horsk ch poloh ch. Literatura KOBLIHA, J.: R st Abies gracilis ve srovn nì s jin mi druhy rodu Abies. In: T bor et al.: Z vïreën zpr va k v zkumnèmu kolu VyuûitÌ introdukovan ch lesnìch d evin z D lnèho v chodu pro obnovu lesa v imisnìch oblastech»r za rok 1995.»el kovice, EkoflÛra, s. r. o., s. MAUER, O.: OvÏ ov nì rostlinnèho materi lu v Ìzen ch podmìnk ch. In: T bor et al.: Z vïreën zpr va k v zkumnèmu kolu VyuûitÌ introdukovan ch lesnìch d evin z D lnèho v chodu pro obnovu lesa v imisnìch oblastech»r za rok 1995.»el kovice, EkoflÛra, s. r. o., s. MAUER, O., PAL TOV, E.: K moûnostem introdukce d evin z vulkanick ch oblastì a vlivu nïkter ch simulovan ch stres na v voj b Ìzy, mod Ìnu a smrku. In: SbornÌk refer t z celost tnì konference: ÑProblematika zachov nì porost n hradnìch d evin v imisnì oblasti Kruön ch horì. Most, 18. ñ , s. 89 ñ 94. ISBN: T BOR, I., TOMEä, M. et al.: VyuûitÌ introdukovan ch lesnìch d evin, zìskan ch v r mci Mezin rodnìho introdukënìho programu, pro obnovu lesa v imisnìch oblastech»r. Projekt 2736/ »el - kovice, EkoflÛra, s. r. o., s. + p Ìl. T BOR, I. et al.: Z vïreën zpr va k v zkumnèmu kolu VyuûitÌ introdukovan ch lesnìch d evin z D lnèho v chodu pro obnovu lesa v imisnìch oblastech»r za rok 1994.»el kovice, EkoflÛra, s. r. o., s. Obr. 1. Sazenice Picea jezoenzis a Abies gracilis pouûitè p i v sadbï na plochu v DeötnÈm Plants of Picea jezoenzis and Abies gracilis used for planting on the plot DeötnÈ 56 ZPR VY LESNICK HO V ZKUMU, SVAZEK 47,»ÕSLO 2/2002

12 Podr zsk ñ ätïp nìk: V voj p d na zalesnïn ch zemïdïlsk ch ploch ch ñ oblast LS»esk rudolec Prof. Ing. VilÈm Podr zsk, CSc. - Radek ätïp nìk, LF»ZU Praha V VOJ PŸD NA ZALESNÃN CH ZEMÃDÃLSK CH PLOCH CH ñ OBLAST LS»ESK RUDOLEC Soil dynamics on afforested agricultural lands ñ Forest District»esk Rudolec Abstract Changes in the land use, the shifts between agriculture and forestry, were relatively frequent in some periods. Land use changes resulted also in the different dynamics of the soil ecosystem compartment. Presented study documents research results on the soil development following afforestation of agricultural lands in the»esk Rudolec area. In the studied region, stands of the American red oak, white birch, Norway spruce and European larch have been established. State of forest stands and of forest soils was studied during the presented research project. The article summarizes the results concerning humus form quantity and soil chemistry in stands of particular species composition. Birch was determined as a species with maximum amelioration effect on the forest soils. Differences between red oak and Norway spruce consisted more in the surface humus quantity, being much less as for soil chemistry. European larch was a species with acidification impact. During several decades, quantitative as well as qualitative parameters, typical for forest soils in the respective region, have been developed. vod V souëasnè dobï je opït velice aktu lnì ot zka zalesúov nì dosud zemïdïlsky vyuûìvan ch ploch. Pokles v roby v r mci agrokomplexu vyvol v pot ebu vyuûìt neproduktivnì zemïdïlskè p dy jin m zp sobem. V nïkter ch p Ìpadech jsou financov ny rozs hlè a n kladnè programy, udrûujìcì tzv. krajinotvornè funkce zemïdïlstvì a nïkdy je p istoupeno k restrukturalizaci zemïdïlskè v roby a orientaci na netradiënì zemïdïlskou v robu. DalöÌ moûnostì, a to moûnostì ekonomicky zajìmavou, je zalesnïnì tïchto ploch a lesnick produkce v r mci r znï intenzivnìch lesnick ch program. Plocha disponibilnì pro zalesúovacì programy se v naöich podmìnk ch odhaduje na aû ha. Tento postup je optim lnì i z ekologickèho a environmet lnìho hlediska ñ lesnì spoleëenstva jsou na drtivè vïtöinï naöeho zemì klimaxov a lesnì ekosystèm pat Ì k nejstabilnïjöìm a plnìcìm v krajinï optim lnï poûadovanè funkce z hlediska produkce i p Ìzniv ch krajinotvorn ch vliv. Uvaûuje se i o v znamu z hlediska tezaurace oxidu uhliëitèho a dusìku; tyto l tky p edstavujì v raznè sloûky antropogennìch technogennìch emisì. P i zakl d nì lesnìch porost je obnova charakteru p d jako p d lesnìch nezn m z hlediska rychlosti i dynamiky pedogenetick ch proces. CÌlem p edkl danèho p ÌspÏvku je proto doloûit stav p d pod porosty r zn ch d evin, zakl dan ch na zemïdïlskè p dï v oblasti»eskèho Rudolce a pokusit se posoudit rychlost a hloubku zmïny charakteru studovan ch p d. Metodika Studovan oblast leûì na zemì LS»esk Rudolec, v PLO 16 -»eskomoravsk vrchovina. zemì m sice vrchovinn charakter, terèn je vöak v ökovï vyrovnan, nadmo sk v öka se pohybuje v rozmezì 600 aû 630 m n. m. GeologickÈ podloûì tvo Ì vyv elè (ûula) a metamorfovanè (ruly, pararuly) kyselè, na miner lnì elementy chudè horniny, ve sledovanè Ë sti d vajìcì vznik p d m typu oligotrofnìch a oligo-mezotrofnìch kambizemì. StudovanÈ porosty dubu ËervenÈho, b Ìzy, mod Ìnu a smrku tvo Ì stanoviötnï srovnateln komplex, leûìcì v bezprost ednì blìzkosti. P evl dajìcìm lesnìm typem je LT 5K1, st Ì porost je let. Vzorky nadloûnìho humusu byly odebìr ny pomocì ocelovèho r meëku 25 x 25 cm ve Ëty ech opakov nìch. Byly odebìr ny vzorky jednotliv ch pedogenetick ch holorganick ch horizont, vëetnï nejsvrchnïjöì Ë sti miner lnì p dy: L, F, H, Ah a B. Miner lnì zemina nebyla odebìr na kvantitativnï. V r mci vrstvy (horizontu) F byly nïkdy rozliöov ny dvï Ë sti oddïlenè v horizont lnìm smïru, vrstva F 1 byla odebìr na spolu s horizontem L, F 2 s horizontem H, pokud nebylo moûno odebrat jednotlivè vrstvy (L, F, H) oddïlenï. Tento postup byl zvolen proto, aby p i malè mocnosti jednotliv ch vrstev byly dohromady analyzov ny vzorky podobnèho charakteru. P Ìmo v terènu byly vytv eny smïsnè vzorky z odpovìdajìcìch si horizont vöech Ëty odbïr. Anal zy byly provedeny v laborato i se sìdlem ve V LHM-VS OpoËno (firma Tom ö) s vyuûitìm standardnìch metod. Bylo provedeno stanovenì: mnoûstvì suöiny jednotliv ch studovan ch holorganick ch horizont, zrnitostnìho sloûenì miner lnìch horizont KopeckÈho plavicì metodou, p dnì reakce aktu lnì i potenci lnì, charakteristika p dnìho sorpënìho komplexu (S, H, T, V) metodou Kappena, obsahu celkovèho humusu metodou Springer-Klee, celkovèho dusìku Kjeldahlovou metodou, celkovè v mïnnè acidity a v mïnnèho hlinìku a vodìku, obsahu p Ìstupn ch ûivin ve v luhu 1% kyselinou citronovou a obsahu celkov ch ûivin po mineralizaci smïsì kyseliny sìrovè a selenu. V sledky a diskuse V sledky jsou sumarizov ny v tabulk ch 1 ñ 6. V prvnì z nich je dokumentov na akumulace nadloûnìho humusu v porostech jednotliv ch d evin. VÏtöÌ nahromadïnì holorganick ch vrstev je doloûeno v porostech jehliënan (zhruba 3,5n sobek), hodnoty v porostech obou studovan ch listn Ë a jehliënan se p itom velmi blìûily (tab. 1). Akumulace dos hla hodnot, typick ch pro niûöì a st ednì polohy (PODR ZSK, POLENO, REMEä 2001, PODR ZSK, REMEä, LIAO 2001), a to vëetnï charakteristick ch rozdìl mezi porosty s r zn m druhov m sloûenìm. Lze Ìci, ûe se vytvo ila z soba nadloûnìho humusu typick pro lesnì porosty v dan ch stanoviötnìch podmìnk ch a to pomïrnï bïhem kr tkè doby (28 ñ 37 let). RovnÏû z kladnì charakteristiky p dnìho chemismu jevily hodnoty a dynamiku v r mci p dnìho profilu, typickè pro lesnì p dy v podobn ch stanoviötnìch podmìnk ch a s podobn m druhov m sloûenìm (PODR ZSK, LIAO 2001a, PODR ZSK, LIAO 2001b ñ tab. 2). Na druhè stranï akumulace nadloûnìho humusu byla podstatnï niûöì a pedochemickè charakteristiky p d znaënï p ÌznivÏjöÌ ve srovn nì s porosty ve vyööìch nadmo sk ch v ök ch (PODR ZSK, SOU»EK 1995, PODR ZSK 1998, PODR ZSK et al. 2001). Dynamika pedochemick ch charakteristik jevila zmïny typickè pro lesnì p dy, tj. pokles hodnot ph v horizontech nadloûnìho humusu, dalöì pokles v miner lnìch horizontech a hodnoty odpovìdajìcì mezo- aû oligotrofnìm kambizemìm. Vöechny porosty, resp. jejich p dy, jevily tendenci zv öenì hodnot ph v horizontech B. UrËitou v jimku p edstavuje porost mod Ìnu, ve kterèm je ph miner lnìch horizont niûöì neû ph horizont organick ch (holorganick ch). Nejp ÌznivÏjöÌ stav p dnì reakce je p itom doloûen v porostu b Ìzy, mènï p Ìzniv v porostech dubu ËervenÈho a smrku, nejniûöì hodnoty jsou pozorov ny v porostu mod Ìnu. ZPR VY LESNICK HO V ZKUMU, SVAZEK 47,»ÕSLO 2/

13 Podr zsk ñ ätïp nìk: V voj p d na zalesnïn ch zemïdïlsk ch ploch ch ñ oblast LS»esk rudolec V porostu b Ìzy byl nejpr kaznïji doloûen kladn vliv na stav p dnìho sorpënìho komplexu (hodnoty S, H, T, V), n sleduje porost b Ìzy, smrku a opït mod Ìnu. RozdÌly jsou patrnè p edevöìm v horizontech nadloûnìho humusu nejvìce ovlivnïn ch opadem d evin. Porosty obou listn Ë tak vykazovaly znaënï p ÌznivÏjöÌ vliv na stav p dnìho chemismu. Z hlediska obsahu humusu nebyly v holorganick ch horizontech prok z ny podstatnè rozdìly, s v jimkou vyööìch obsah v porostu mod Ìnu. RozdÌly nebylo moûno vyhodnotit v miner lnìch p dnìch horizontech. Naproti tomu nejniûöì obsah celkovèho dusìku byl prok z n tèmï v celèm sledovanèm profilu v porostu dubu ËervenÈho. To souvisì s vysok m p Ìjmem tèto deficitnì ûiviny uvedenou d evinou a tedy s jejìmi vysok mi n roky. V porostu b Ìzy byly doloûeny obsahy naopak nejvyööì (tab. 3). V nejsvrchnïjöìch organick ch vrstv ch (horizonty L a F) byly niûöì charakteristiky v mïnnè acidity (v prvnì adï v mïnn vodìk) v porostech listn Ë (tab. 3). V humifikaënìm horizontu se situace v raznï obr tila. V horizontu A, tj. v humusovèm horizontu, byl tento trend zachov n. RozdÌly byly d ny p edevöìm obsahem v mïnnèho hlinìku a indikujì tak agresivnïjöì prost edì, spojenè i s vyööì acidifikacì, v p d ch jehliënat ch porost. V horizontu B jiû byla situace velice vyrovnan. V raznè byly diference v obsahu p Ìstupn ch ûivin stanovenèm ve v luhu 1% kyselinou citronovou (tab. 4). V horizontech nadloûnìho humusu byly obsahy vöech sledovan ch ûivin (P, K, Ca, Mg) nejvyööì v porostu b Ìzy, kter tak prok zala p Ìzniv vliv na stav p d (PODR ZSK 2001a). V porostu mod Ìnu pak byly nejvyööì obsahy p ÌstupnÈho fosforu doloûeny v miner lnì zeminï ñ coû m ûe znamenat jak menöì n roky uvedenè d eviny na dan bioelement, tak i nejvìce acidifikovanè, tj. fosfor zp ÌstupÚujÌcÌ prost edì indikovanè i nejniûöìm ph. Jinak byl nejvyööì obsah fosforu opït v p dï b ezovèho porostu. V p ÌpadÏ p Ìstupn ch b zì byly nejvyööì obsahy pozorov ny opït zpravidla v porostu b Ìzy, nejniûöì v porostu mod Ìnu. U ûeleza nebyla situace jednoznaën. Velmi podobn situace a variabilnì v sledky jsou prokazov ny i na jin ch lokalit ch (PODR ZSK, POLE- NO, REMEä 2001, PODR ZSK, REMEä, LIAO 2001). Obsah celkov ch ûivin byl stanovov n pouze v horizontech nadloûnìho humusu (tab. 5). V p ÌpadÏ dusìku byly nejvyööì hodnoty prok z ny opït u b Ìzy, mezi ostatnìmi d evinami nebyly jednoznaënè rozdìly. P ekvapenìm byla do urëitè mìry situace u smrku, kter vykazoval obsahy relativnï vysokè. Naopak obsah celkovèho fosforu byl u tèto d eviny nejniûöì, ostatnì d eviny se v tomto bodï p Ìliö neliöily, jen horizont F2 vykazoval hodnoty v raznï vyööì neû v p ÌpadÏ jin ch d evin a jin ch horizont. Jelikoû podobn trend je patrn i u p ÌstupnÈ formy danèho makroelementu, jedn se z ejmï o druhovï specifick rys (PODR ZSK, REMEä, MAXA 2001, PODR ZSK, REMEä, LIAO 2001). V mènï transformovan ch horizontech byly vyööì obsahy celkovèho draslìku pozorov ny v porostech listn Ë, v horizontu H byla situace velice vyrovnan. Obsah celkovèho v pnìku byl niûöì v p ÌpadÏ jehliënan, v prvnì adï mod Ìnu. V zrnitostnìm sloûenì miner lnìch p dnìch horizont nebyly u jednotliv ch d evin pozorov ny v raznïjöì rozdìly a plochy jsou tak z tohoto hlediska v raznï homogennì (tab. 6). Pro srovn nì byla s vysokou pravdïpodobnostì vybr na pomïrnï vhodn stanoviötï a v sledky öet enì majì znaënou vypovìdacì hodnotu o vlivu jednotliv ch d evin na stav p d. Z vïr V sledky öet enì p inesly z hlediska p dotvornè funkce lesnìch porost na zemïdïlskè p dï pomïrnï z sadnì a p itom znaënï deficitnì poznatky: - Za 28 ñ 37 let existence porost vznikla z soba a zvrstvenì nadloûnìho humusu, odpovìdajìcì podmìnk m lesnìch ekosystèm st ednìch poloh. - TakÈ hodnoty pedochemick ch charakteristik a jejich dynamika v profilu v podstatï odpovìd lesnìm p d m. - B Ìza se projevila jako d evina s v raznïjöìm melioraënìm vlivem, p dy pod jejìm porostem byly z hlediska p edstav o kvalitï p d na nejvyööì rovni. - Dub Ëerven na relativnï bohatöìm stanoviöti nevykazoval vliv melioraënì, spìöe konzervaënì. Z d vod relativnï vysok ch n rok byl na stavu p d patrn odbïr ûivin. - V dan ch podmìnk ch se dosud neprojevil v raznïjöì degradaënì vliv smrku. - Naopak pod porosty mod Ìnu byla acidifikace p d nejv raznïjöì a negativnì vliv patrnïjöì. Ze zìskan ch poznatk plyne nïkolik doporuëenì pro lesnickou praxi: - Na zalesnïn ch zemïdïlsk ch p d ch, relativnï bohat ch, je û doucì uûìt d eviny s v razn m vlivem na prevenci ztr t ûivin. - Je nutno kl st d raz na pïstov nì smìöen ch porost, zejmèna p i v sadbï d evin s vysok mi n roky na v ûivu. - RovnÏû d eviny s v razn m negativnìm dopadem na stav p d je v hodnè vysazovat a pïstovat ve smïsìch. Tak je moûn prevence p dnì degradace a jelikoû se z roveú jedn o druhy n roënïjöì na nabìdku ûivin, je podpo ena i jejich produkce. Literatura PODR ZSK, V.: Akumulace uhlìku v lesnìch ekosystèmech - p Ìklad smrkovèho a bukovèho porostu ve vyööìch nadmo sk ch v ök ch. LesnictvÌ - Forestry, 44, 1998, Ë. 9, s PODR ZSK, V.: P dotvorn funkce porost n hradnìch d evin. In: Krajina, les a lesnì hospod stvì. I. SbornÌk z konference 22. a Praha,»esk zemïdïlsk univerzita 2001a, s. 129 ñ 145. Podr zsk, V.: HumusovÈ formy a jejich v znam v revitalizaci lesnìch stanoviöù v z vislosti na vegetaënì stupúovitosti. In: Problematika lesnickè typologie III: Kostelec n.». lesy 9. ñ b. Praha,»ZU 2001, s. 99 ñ 103. PODR ZSK. V. et al.: Moûnosti revitalizace lesnìch p d imisnìch oblastì. Praha,»ZU 2001c. 59 s. PODR ZSK, V., LIAO, C. Y.: P dotvorn funkce t eönï ptaëì (Prunus avium). In: Krajina, les a lesnì hospod stvì. I. SbornÌk z konference 22. a Praha,»esk zemïdïlsk univerzita 2001a, s. 82 ñ 86. PODR ZSK, V., LIAO, C. Y.: Vliv zmïny druhovè skladby na retenënì potenci l humusov ch forem v nivï JalovÈho potoka ñ mnoûstvì a jakost nadloûnìho humusu. In: Krajina, les a lesnì hospod stvì. II. SbornÌk z konference 22. a Praha,»esk zemïdïlsk univerzita 2001b, s. 60 ñ 65. PODR ZSK, V., POLENO, Z., REMEä, J.: Vliv listnat ch d evin na stav humusov ch forem v podmìnk ch niûöìch poloh. In: Krajina, les a lesnì hospod stvì. I. SbornÌk z konference 22. a Praha,»esk zemïdïlsk univerzita 2001, s. 18 ñ 23. PODR ZSK, V., REMEä, J., LIAO, C. Y.: Vliv douglasky tisolistè (Pseudotsuga menziesii /MIRB./ FRANCO) on the forest soil dynamics. In: Krajina, les a lesnì hospod stvì. I. SbornÌk z konference 22. a Praha,»esk zemïdïlsk univerzita 2001, s. 24 ñ 29. PODR ZSK, V., REMEä, J., MAXA, M.: M douglaska degradaënì vliv na lesnì p dy? Lesnick pr ce, 80, 2001, Ë. 9, s. 393 ñ 395. PODR ZSK, V., SOU»EK, J.: Humus accumulation and its quality in beech stands of the R chory massif (the Krkonoöe Mts). In: Communicationes Instituti Forestalis Bohemicae, 18, s Pozn mka: Tento p ÌspÏvek vznikl dìky grantovè podpo e MäMT v r mci eöenì projektu MSM ñ LesnÌ hospod stvì v ekonomicky a ekologicky limitnìch podmìnk ch. 58 ZPR VY LESNICK HO V ZKUMU, SVAZEK 47,»ÕSLO 2/2002

14 Podr zsk ñ ätïp nìk: V voj p d na zalesnïn ch zemïdïlsk ch ploch ch ñ oblast LS»esk rudolec D evina BBË BR SM MD t/ha L+F 1 1,49 1,65 6,52 8,92 F 2 4,36 4,12 16,84 13,49 H 6,96 8,04 21,40 24,16 Celkem 12,81 13,81 44,76 46,57 Tab. 1. Akumulace nadloûnìho humusu v porostech r zn ch d evin Humus accumulation in stands of particular tree species Horizont DBË Humus uhlìk Acidita ex % % mval/1 000 g jemnozemï H ex Al ex DusÌk % L+F 1 55,8 35,7 17,4 18,3 1,34 F 2 53,5 18,0 11,0 7,0 1,86 H 39,7 13,6 6,5 7,1 1,08 Ah 6,2 38,3 1,5 36,8 0,29 B 2,9 40,9 1,5 39,4 0,13 BR L+F 1 52,8 21,0 12,7 8,3 1,49 F 2 59,6 19,0 14,7 4,3 1,82 H 48,7 11,3 7,8 3,5 1,51 Ah 8,4 29,0 1,7 27,3 0,39 B 2,8 39,6 1,3 38,3 0,14 SM L+F 1 53,8 17,0 14,1 2,9 1,57 F 2 46,8 13,0 4,2 8,8 1,44 H 34,9 31,0 3,2 27,8 1,18 Ah 13,9 51,6 1,5 50,2 0,57 B 5,6 37,1 1,3 35,8 0,27 MD L+F 1 56,3 12,7 6,1 6,6 1,71 F 2 74,2 18,7 9,1 9,6 1,62 H 42,7 35,4 6,3 29,1 1,12 Ah 6,1 50,0 1,5 48,5 0,29 B 4,3 40,0 1,4 38,7 0,18 Horizont DBË PH H 2 O ph KCl S H T V mval/100 g % L+F 1 5,6 4,9 43,3 17,3 60,6 71,5 F 2 5,7 4,8 51,7 22,9 74,6 69,3 H 5,3 4,5 30,2 18,0 48,2 62,6 Ah 5,4 3,5 4,1 9,2 13,3 30,9 B 5,8 3,9 2,2 5,7 7,9 28,1 BR L+F 1 6,0 5,2 57,2 13,3 70,5 81,2 F 2 6,1 5,2 59,2 17,0 76,3 77,7 H 5,8 4,8 44,9 17,0 62,0 72,5 Ah 5,2 3,7 6,8 9,8 16,6 41,1 B 5,9 3,8 1,1 5,8 6,9 15,7 SM L+F 1 6,3 5,1 41,8 13,3 55,1 75,9 F 2 5,5 4,3 29,4 24,4 53,7 54,7 H 5,4 3,9 19,0 23,3 42,3 44,8 Ah 5,3 3,6 6,4 13,6 20,1 32,1 B 5,7 3,8 2,9 7,3 10,2 28,3 MD L+F 1 4,9 3,8 37,1 36,5 73,6 50,4 F 2 4,9 3,2 30,4 57,0 87,3 34,8 H 5,0 3,1 13,2 47,7 60,9 21,7 Ah 5,0 3,2 3,2 11,1 14,3 22,6 B 5,5 3,5 3,5 7,3 10,8 32,2 Tab. 2. Stav p dnì reakce a p dnìho sorpënìho komplexu v porostech r zn ch d evin Soil reaction and adsorption complex characteristics in stands of particular tree species Tab. 3. Obsah celkovèho humusu, uhlìku, dusìku a ukazatele v mïnnè acidity v p dnìch horizontech porost r zn ch d evin Total humus, nitrogen and exchangeable acidity content in soil horizons of particular stands of different tree species ZPR VY LESNICK HO V ZKUMU, SVAZEK 47,»ÕSLO 2/

15 Podr zsk ñ ätïp nìk: V voj p d na zalesnïn ch zemïdïlsk ch ploch ch ñ oblast LS»esk rudolec Horizont P 2 O 5 K 2 O CaO MgO Fe 2 O 5 mg/1 000 g jemnozemï DBË L+F F H Ah B BR L+F F H Ah B SM L+F F H Ah B MD L+F F H Ah B Tab. 4. Obsah p Ìstupn ch ûivin ve v luhu kyselinou citronovou v p d ch porost r zn ch d evin Content of plant available nutrients (1% citric acid) in soils of particular tree species stands Horizont Horizont DBË N P K Ca % L+F 1 1,17 0,29 0,32 1,16 F 2 1,79 0,42 0,22 1,16 H 0,97 0,25 0,30 0,44 BR L+F 1 1,48 0,21 0,38 1,08 F 2 1,69 0,25 0,28 1,06 H 1,53 0,29 0,34 0,60 SM L+F 1 1,43 0,15 0,12 1,36 F 2 1,50 0,15 0,18 0,56 H 1,14 0,13 0,36 0,14 MD L+F 1 1,54 0,24 0,12 0,48 F 2 1,46 1,14 0,08 0,34 H 1,01 0,13 0,36 0,14 Tab. 5. Obsah celkov ch ûivin v holorganick ch horizontech porost jednotliv ch d evin Total nutrient content in holorganic horizons of stands of particular tree species 2 0,25 0,25 0,05 0,05 0,01 % 0,01 0,001 pod 0,001 DBË Ah 39,88 17,22 23,99 12,05 6,86 B 33,02 14,56 23,92 17,57 10,94 BR Ah 34,46 11,05 28,67 15,70 10,13 B 30,86 14,05 25,12 17,40 12,58 SM Ah 32,81 12,73 35,00 12,52 6,94 B 26,28 14,28 33,06 19,32 7,06 MD Ah 41,44 20,88 14,66 14,66 8,36 B 41,42 19,23 15,91 15,72 7,72 Tab. 6. ZrnitostnÌ sloûenì miner lnìch p dnìch horizont v porostech r zn ch d evin Granulometric composition of mineral horizons in stands of particular tree species 60 ZPR VY LESNICK HO V ZKUMU, SVAZEK 47,»ÕSLO 2/2002

16 Tuûinsk : V skum vodnèho reûimu lesn ch pùd pod lesn mi ekosystèmami na Slovensku za obdobie 1970 ñ 2000 Doc. Ing. Ladislav Tuûinsk, CSc., LesnÌcka fakulta TU, Zvolen V SKUM VODN HO REéIMU LESN CH P D POD LESN MI EKOSYST MAMI NA SLOVENSKU ZA OBDOBIE 1970 ñ 2000 Water regime research of forest soils under forest ecosystems in the period Abstract In this paper the forest soils water regime research results from Slovakia during years 1970 ñ 2000 are presented. The water regime of forest soils is described on the basis of numerous data entries from forest ecosystems with different tree composition through the lowest up to the highest forest vegetation belt. According to the degree of soil profile moistening, soil moisture duration and moisture stratification individual intervals of the soil moisture as well as pedohydrological cycles with different categories of available water for trees are characterized. Particular attention is paid to pedohydrological cycles with limited or insufficient physiologically available water supply. The pedohydrological cycles duration considering the tree composition and relief components such as altitude is very diverse. Unfavourable soil moisture conditions in area of mountain forests signalizes changes of ecological conditions and at the same time worsening of the site conditions, especially of the spruce forests. vod V klimatick ch, geomorfologick ch a geografick ch podmienkach Slovenska, kde s atmosfèrickè zr ûky takmer jedin m zdrojom vody, sa z hydrologickèho hæadiska zvl öù v znamne uplat- Úuj lesy. PoslanÌm lesov vzhæadom na priaznivè retenënè vlastnosti lesn ch pùd je zadrûaù zr ûky pokiaæ moûno v Ëo najv Ëöom mnoûstve v pùde a optim lne potom s nimi hospod riù. Jednou z najdùleûitejöìch zloûiek vodnej bilancie lesn ch ekosystèmov je pùdna voda. Jej dynamika a periodicita je ovplyvnen cel m radom faktorov, napr. zadrûiavanìm zr ûok korunami stromov, tr vnou a bylinnou veget ciou, humusovou vrstvou, rozdielnou distrib ciou vody vplyvom stoku po kmeni, fyzik lnymi a chemick mi vlastnosùami pùdy, evapotranspir ciou, povrchov m a gravitaën m odtokom vody, atô. Priebeh zmien vlhkosti pùdy je teda charakterizovan reûimom vlhkosti, ktor predstavuje s hrn vöetk ch javov, ktorè ovplyvúuj zmeny celkovèho mnoûstva vody v pùde. Vplyvom rozdielneho pùsobenia lesa na jednotlivè zloûky vodnej bilancie je preto problematika vodnèho reûimu lesn ch pùd veæmi zloûit a vzhæadom na v znam vody v pùde aj veæmi aktu lna. V skum vodnèho reûimu lesn ch pùd, ktor analyzujeme za obdobie 1970 aû 2000, sa vykon val na Slovensku v lesn ch ekosystèmoch od najniûöìch lesn ch vegetaën ch stupúov (1. lvs) aû do oblasti horsk ch lesov (5. lvs). Cieæom takto koncipovanèho v skumu bolo pos diù vplyv nadmorskej v öky, drevinovèho zloûenia a z roveú aj st le Ëastejöie diskutovanè klimatickè zmeny na vlhkostnè podmienky. V skum vodnèho reûimu lesn ch pùd na Slovensku sa vykon val v r mci viacer ch v skumn ch loh, vedecko-technick ch projektov a poûiadaviek lesnìckej praxe. V znamn lohu zohral v skum vodnèho reûimu lesn ch pùd napr. pri rieöenì ot zok verejnoprospeön ch funkciì lesov v r mci projektu MAB 2 (Man and Biosphere), ktor bol zameran na problematiku vplyvu intenzìvnej æudskej Ëinnosti na prevl daj ce bukovè porasty v Mal ch Karpatoch. V s vislosti s rieöenìm hlavnèho cieæa Medzin rodnèho biologickèho programu (IBP), t. j. prìrastku a celkovej tvorby biomasy, sa rieöila problematika vodnèho reûimu na modelovom objekte dubovo-hrabovèho lesa v oblasti Nitrianskej spraöovej pahorkatiny. Zhoröuj ci sa stav smrekov ch porastov bol hlavn m dùvodom v skumu vodnèho reûimu vo vyööìch nadmorsk ch v ökach. V mnoh ch prìpadoch, v najv Ëöej miere pri obhospodarovanì lesov, osobitne v pestovnej Ëinnosti, sa v znam vlhkosti pùdy potvrdil, napr. pri zalesúovanì, pri v robe sadenìc, v chovn ch opatreniach a pod. Nevyhnutnou s Ëasùou v skumu je vodn reûim predovöetk m pri posudzovanì hydrickej Ëinnosti lesn ch ekosystèmov, pri öt diu odtokov ch pomerov, sledovanì v dajov ch zloûiek vodnej bilancie, napr. evapotranspir cie, v ûive, pùdotvorn ch procesoch, atô. V porovnanì s ostatn mi zloûkami vodnej bilancie eöte st le kontinu lne, dlhodobè merania vlhkosti lesn ch pùd ch baj napriek tomu, ûe s pre dùkladnè poznanie z konitostì celèho komplexu hydrologick ch procesov veæmi v znamnè. Miesto a metodika v skumu V skum vodnèho reûimu sa vykon val na trval ch v skumn ch ploch ch, v lesn ch ekosystèmoch na Z horskej nìûine (Kamenn mlyn, Bory), v oblasti Nitrianskej spraöovej pahorkatiny (B b) a Kozm lovsk ch kopcov (»if re), v Mal ch Karpatoch (Borinka, Biely KrÌû), v horsk ch lesoch Poæany (Hukavsk gr Ú) a Hornej Oravy (Oravsk Polhora-BorsuËie). Z kladnè charakteristiky v skumn ch plùch s uvedenè v tab. 1. Priebeh okamûitej vlhkosti pùdy sa sledoval v dek dov ch intervaloch vo fyziologickom profile pùdy v 10cm vrstv ch pùdy, v 3 aû 5 opakovaniach. Vlhkosù pùdy sa stanovila zo vzoriek pùdy, ktorè sa vysuöili pri 105 C a vyjadrila sa v percent ch hmotnosti a objemu. Z hydrofyzik lnych charakteristìk (tab. 2) sa stanovila maxim lna kapil rna kapaci- Oblasù, v skumn plocha Z horsk nìûina MalÈ Karpaty Kamenn Mlyn B b»if re Bory Borinka Biely KrÌû Po ana Hukavsk gr Ú Oravsk polhora BorsuËie Drevina bo db db hb bo db Zast penie drevìn Zakmenenie Tab. 1. Charakteristika v skumn ch plùch Research plots characteristics Z poj Vek SLT 0, CaQ 0, CaQ 0, Q bo 10 0, PiQ db jvp db cer db z dbz hb bk jvh, hb hb db z bk, jv ml. sm hb, bk sm bk, jv h bk jvh, js, bt sm bk jd ExpozÌcia, nadmorsk v öka Rovina 170 Rovina 220 0, FQ SV 210 0, CaQ 0, Fp 0, FQ 0, QF 0, FA 0, FA 0, FA rovina 180 JZ 480 JZ 410 SV 850 SZ 880 JZ 950 ZPR VY LESNICK HO V ZKUMU, SVAZEK 47,»ÕSLO 2/

17 Tuûinsk : V skum vodnèho reûimu lesn ch pùd pod lesn mi ekosystèmami na Slovensku za obdobie 1970 ñ 2000 ta (MKK) podæa NOV KA (in KLIKA et al. 1954), bod znìûenej dostupnosti (BZD) a bod v dnutia (BV) podæa DRBALA (1965). Mnoûstvo fyziologicky prìstupnej vody sa vypoëìtalo odpoëìtanìm neprìstupnej vody (< BV) od okamûitej vlhkosti pùdy. Z soba vyuûiteænej vody (ZV) sa stanovila podæa stupnice KUTÕLKA (1978), ekologick klasifik cia vlhkosti pùdy podæa toho istèho autora (1971). AtmosfÈrickÈ zr ûky sa zachyt vali do 5 vedier z PVC so z chytnou plochou 500 cm 2 na kaûdej ploche, voda zo stoku po kmeni pomocou oloven ch ûæabov, gravitaën voda pod humusovou vrstvou a v pùde v hâbke 10, 30 a 50 cm prostrednìctvom lyzimetrov so z chytnou plochou cm 2. V skumn plocha Z horsk nìûina db, hb dbz, hb MalÈ Karpaty B b»if re PÛrovitosù MKK BZD BV % Kamenn Mlyn 38 57,5 26,0 27,2 17,9 22,3 1,1 3,3 bd, db db, hb 40,4 55,0 24,1 30,8 18,7 21,4 1,2 3,3 Bory bo, db 38,9 55,6 28,6 28,4 15,7 17,2 0,9 1,8 bo 43,7 50,5 22,3 28,6 15,4 16,9 0,9 1,7 41,9 51,7 30,2 34,2 22,8 26,9 12,6 15,4 41,6 50,3 30,5 36,7 24,0 30,3 10,5 11,8 db, hb 49,7 56,9 21,3 33,8 19,0 27,0 6,9 8,0 bk 47,5 54,7 21,7 31,8 19,2 27,5 6,9 8,1 sm 46,5 55,2 25,5 33,1 20,9 29,7 7,0 7,9 Po ana sm, bk, jvh 46,2 54,2 30,2 34,0 25,0 30,1 17,6 20,5 Hukavsk gr Ú bk, jvh, js, bt 46,9 53,3 30,9 36,1 24,7 28,7 15,1 20,9 Oravsk Polhora ñ BorsuËie sm, bk, jd 44,3 52,7 33,7 37,6 26,5 30,9 18,6 20,8 Tab. 2. Hydrofyzik lne vlastnosti pùd na v skumn ch ploch ch Soil hydrophysical characteristics from individual research plots V sledky v skumu Z horsk nìûina (Kamenn mlyn, Bory) Z horsk nìûina patrì medzi najviac ohrozenè oblasti Slovenska. Okrem stanoviötn ch podmienok je zhoröen zdravotn stav lesov odùvodúovan vplyvom imisiì, nespr vnym obhospodarovanìm lesov (rozsiahle odlesúovanie, strata humusu a miner lnych ûivìn), znìûenìm hladiny podzemnej vody v dùsledku melioraën ch opatrenì a pod. Medzi najv znamnejöie patrì zhoröen vodn reûim vplyvom dlhöietrvaj cich such ch a tepl ch dnì vo vegetaënom obdobì a menej priaznivè podmienky pieskov pre z sobovanie drevìn vodou, menej vyvinut humusov horizont, menöia vododrûnosù a zhoröen retenën schopnosù piesëit ch pùd. Z v sledkov jednotliv ch zloûiek vodnej bilancie za obdobie pozorovania (1971 ñ 2000) vypl va, ûe koruny stromov zachyt vaj 16 aû 26 % zr ûok, v borovicovom poraste 20 aû 26 %, v dubovom 16 aû 20 % zr ûok z voænej plochy. Diferencie medzi paraleln mi plochami moûno odùvodniù aj percentu lnym podielom zr ûok, ktorè prenikaj cez bylinn a tr vny porast a humusov vrstvu. Bohat vrstva machovej veget cie (Leucobryum glaucum) pod borovicov m porastom zniûuje prìjem porastov ch zr ûok do pùdy v porovnanì s dubom o 4 aû 9 %. Stok po kmeni predstavuje v roënom cykle 1 aû 3 %, vo vegetaënom obdobì v dubovom poraste necelè 2 %, v borovicovom poraste okolo 2,5 % zo zr ûok na voænej ploche. Priesak vody sa pohybuje pod borovicov m porastom od 10 do 25 %, pod dubov m porastom od 8 do 21 % podkorunov ch zr ûok. ät dium vodnèho reûimu piesoënat ch pùd na Z horì bol s Ëasùou v skumu ekologick ch podmienok v naruöen ch biocenûzach. Pre v skum sa zaloûili 4 v skumnè plochy, dve pri Kamennom mlyne a dve pri Borskom Mikul öi (tab. 1). Z v sledkov v skumu vodnèho reûimu piesoënat ch pùd vypl va, ûe zmeny vlhkosti pùdy s vzhæadom na rovnakè vlastnosti pùdotvor- Obr. 1. Chronoizoplety intervalov vlhkosti pùdy v borovicovom a dubovom ekosystème na v skumnej ploche pri Kamennom mlyne Chronoisoplets of the soil moisture intervals in the pine and oak ecosystem on the research plot in Kamenn mlyn 62 ZPR VY LESNICK HO V ZKUMU, SVAZEK 47,»ÕSLO 2/2002

18 Tuûinsk : V skum vodnèho reûimu lesn ch pùd pod lesn mi ekosystèmami na Slovensku za obdobie 1970 ñ 2000 nèho materi lu (pùdy piesoënatè, bez skeletu) z vislè od mnoûstva zr ûok a charakteru rastlinnèho krytu, v danom prìpade od vlastnostì lesnèho porastu (obr. 1). Dynamika vlhkosti pùdy je najv raznejöia v povrchov ch vrstv ch pùdy. Maxim lne hodnoty sa vyskytuj v obdobì na rozhranì zimn ch a jarn ch mesiacov. Pri rozm zanì pùdy doch dza v povrchovej vrstve pùdy k zv öeniu vlhkosti, na kr tky Ëas mùûe v tenkej humusovej vrstve (0 ñ 3 cm) dùjsù k jej prevlhëeniu. Vo v Ëöine prìpadov sa maxim lne hodnoty vlhkosti pohybuj okolo 10 aû 15 % objemu, Ëo vo vyjadrenì prostrednìctvom hydrolimitov predstavuje viac ako 60 % maxim lnej kapil rnej kapacity (MKK). Vyööie hodnoty pod dubov m porastom v porovnanì s borovicov m porastom moûno odùvodniù menöou intercepciou, relatìvne niûöìm zast penìm tr vnej a bylinnej veget cie a priaznivejöou humusovou formou povrchovej vrstvy pùdy (BUBLINEC 1974). Menej priazniv vlhkostn stav na zaëiatku vegetaënèho obdobia pod borovicov m porastom je pravdepodobne spùsoben, okrem niûöìch hrnov podkorunov ch zr ûok, ktorè sa vo forme snehu zachyt vaj v korun ch, aj spotrebou vody na zimn transpir ciu. NiektorÌ autori (VORONKOV 1973, STÿEL- COV 2000) hovoria o 0,5 aû 2% transpir cii z letn ch mesiacov, v priazniv ch podmienkach (napr. v zimnom obdobì 1997/98) mùûe byù zimn transpir cia aj vyööia. Vo vegetaënom obdobì kolìöe vlhkosù povrchovej vrstvy pùdy (0 ñ 20 cm) vzhæadom na mnoûstvo a intenzitu zr ûkov ch hrnov najëastejöie v rozmedzì hydrolimitov bodu znìûenej dostupnosti (BZD) a bodom v dnutia (BV). Amplit da hodnùt vlhkosti pùdy je v razne determinovan vlhkostn m stavom na jeseú a v zime. Ako prìklad moûno uviesù vlhkostnè pomery na jeseú 1992 a 1994, kedy sa vlhkosù pùdy v povrchov ch vrstv ch znìûila aû do oblasti nedostato- Ënej z soby vyuûiteænej vody (< BV), v celom fyziologickom profile pùdy (0 ñ 100 cm) bola nìzka z soba vyuûiteænej vody (< 60 mm). Nepriazniv vlhkostn stav trval takmer celè zimnè obdobie a veget - cia mala uû na zaëiatku vegetaënèho obdobia k dispozìcii len obmedzenè mnoûstvo vyuûiteænej vody. NÌzka vododrûnosù a veæk vys chavosù pieskov, pomerne hust a rovnomern sieù koreúov, ktorè zasahuj do hâbky okolo 60 cm uû obyëajne nedovoæuje v Ëöie nas tenie pùdy vodou. K v raznèmu vysuöeniu pùdy prispieva aj pokles hladiny podzemnej vody do kapil rne neaktìvnych spodìn, Ëo pri eventu lnom deficite zr ûok znamen n stup pedohydrologick ch cyklov s obmedzenou, resp. nedostatoënou z sobou vyuûiteænej vody v hornej polovici fyziologickèho profilu pùdy. Nitrianska spraöov pahorkatina (B b) Hydrofyzik lne vlastnosti, osobitne maxim lna kapil rna kapacita, ktor je ukazovateæom hospod rnosti pùdy s vodou, je priazniv. Jej hodnoty sa pohybuj okolo 30 aû 34 %. Bod v dnutia kolìöe v rozmedzì 10 aû 15 %, Ëo podmieúuje vyööie hodnoty vyuûiteænej vodnej kapacity (> 200 mm vo vrstve 1 m). Z dajov vlhkosti v sledovan ch hydrologick ch rokoch 1971/72 (698 mm = 120 % norm lu, vo vegetaënom obdobì 570 mm = 190 %), 1972/73 (435 mm = 75 %, VO = 318 mm = 106 %) a 1973/74 (414 mm = 71 %, VO = 277 mm = 92 %) vypl va, ûe dynamika vlhkosti pùdy je veæmi variabiln a jej z soby vo vegetaënom obdobì s z vislè v znaënej miere od z sob v akumulaënom zimnom obdobì. V chladnom polroku (X. ñ III.) je charakteristickè postupnè zvyöovanie mnoûstva vody v celom fyziologickom profile (0 ñ 100 cm). Intenzita zvyöovania z sob je z visl od mnoûstva vody v jesennom obdobì a intenzity a ËasovÈho rozloûenia atmosfèrick ch zr ûok. V hydrologickom roku 1971/72 (obr. 2) bol v chodzì vlhkostn stav dosù nepriazniv, vlhkosù sa pohybovala na hranici hydrolimitu BZD. Tento stav sa v znamne premietol aj v Ôalöom obdobì hydrologickèho roka. V najhlböie sledovan ch vrstv ch (70 ñ 100 cm) sa udrûovala vlhkosù v rozmedzì 8 aû 12 %, ËÌm sa vytvorila inverzia stratifik cie vlhkosti pùdy (vlhkosù s hâbkou kles ) a z roveú vyl Ëilo kapil rne vzlìnanie vody zo spodn ch vrstiev pùdy. VlhkostnÈ pomery v povrchov ch a stredn ch vrstv ch pùdy kolìsali v rozmedzì hydrolimitov MKK ñ BV, v obdobì s vysok m hrnom zr ûok doölo vo vrstve 0 ñ 30 cm k prevlhëeniu pùdy, v suchom obdobì naopak k znìûeniu vlhkosti aû do oblasti medzi hydrolimitmi BZD a BV. V znam zimn ch zr ûok je dobre viditeæn z priebehu vlhkosti v hydrologickom roku 1972/73 (obr. 4). V obdobì od novembra do konca janu ra sa zv öila vlhkosù povrchovej 20cm vrstvy pùdy o takmer 20 %, Ëo predstavovalo prechod z oblasti okolo kritickej hranice hydrolimitu BV aû do stavu prevlhëenia (> MKK). PrevlhËenie postupne zasiahlo aj strednè vrstvy pùdy (do hâbky 50 cm). IntenzÌvny pokles vlhkosti od aprìla je vöeobecne platn, s visì s n stupom vyööìch teplùt, rozvojom veget cie a s t m spojenou zv öenou spotrebou vody na evapotranspir ciu. Postupn pokles vlhkosti pùdy, ktor je sporadicky preruöen len v obdobì s vyööìmi hrnmi zr ûok, sa v najv Ëöej miere prejavuje v povrchov ch a stredn ch vrstv ch pùdy. Vo vrcholiacej vys öacej f ze, v letn ch mesiacoch a na zaëiatku jesenn ch mesiacov, mùûe dùjsù k deficitu vyuûiteænej vody. DÂûka obdobia s obmedzenou, resp. nedostatoënou z sobou vyuûiteænej vody je z visl od poveternostn ch podmienok, vo vertik lnom smere sa v najv Ëöej miere uplatúuje len v povrchov ch a stredn ch vrstv ch pùdy. Kozm lovskè kopce (»if re) Vodn reûim lesnej pùdy na v skumnej ploche v»if roch sa sleduje od roku 1980.»asov a priestorov variabilita vlhkosti pùdy s visì s priebehom poëasia, ale najm transformaën m vplyvom dubovèho porastu. Dub patrì medzi dreviny, o ktor ch sa hovorì, ûe v prìpade dostatku vody plytv s Úou, v suchom obdobì dok ûe preûiù aj dlhöie obdobie s nedostatoënou z sobou vyuûiteænej vody. Z hæadiska vodnej bilancie patrì medzi najv ËöÌch spotrebiteæov vody na transpir ciu (LARCHER 1988). K najv ËöÌm zmen m vlhkosti pùdy doch dza v povrchov ch vrstv ch, Ëo je spùsobenè evapor ciou a spotrebou vody bylinnou a tr vnou veget ciou, ktor je na ploche husto rozöìren. V stredn ch Obr. 2. Chronoizoplety vlhkosti pùdy v dubovo-hrabovom poraste v B be v hydrologickom roku 1972/73 (A) a 1973/74 (B) Soil moisture chronoisoplets in the oak-hornbeam forest stand in B b during the hydrological year ZPR VY LESNICK HO V ZKUMU, SVAZEK 47,»ÕSLO 2/

19 Tuûinsk : V skum vodnèho reûimu lesn ch pùd pod lesn mi ekosystèmami na Slovensku za obdobie 1970 ñ 2000 Obr. 3. Chronoizoplety vlhkosti pùdy v dubovom poraste na v skumnej ploche v»if roch vo vegetaënom obdobì 1992 (A) a 1996 (B) Soil moisture chronoisoplets in the oak forest stand at the research plot in»if re during the vegetation period 1992 (A) and 1996 (B) Obr. 4. Chronoizoplety vlhkosti pùdy v lesn ch ekosystèmoch Mal ch Karp t Soil moisture chronoisoplets in the forest ecosystems of the Small Carpathians vrstv ch je dynamika vlhkosti ovplyvnen v hlavnej miere desukciou vody koreúmi drevìn. V najhlböìch vrstv ch pùdy, kde s obsahovè zmeny vlhkosti najmenöie, s prìpadnè zmeny pedohydrologick ch cyklov spùsobenè dlhöietrvaj cim suchom, alebo vysok mi hrnmi zr ûok (obr. 3). V zr ûkovo nadnorm lnych vegetaën ch obdobiach (1994 ñ 1996) sa v pùde pod dubov m porastom vyvinuli dva pedohydrologickè cykly. Na zaëiatku VO bol fyziologick profil (0 ñ 100 cm) nas ten vodou nad hornou hranicou hydrolimitu MKK. V Ôalöom obdobì sa udrûovala vlhkosù pùdy medzi hydrolimitmi MKK a BZD. Z soby vyuûiteænej vody varìrovali medzi dobrou aû dostatoënou z sobou. Vrcholiaca vys öacia f za v 1. dek de augusta 1994 a 2. dek de j la 1996 zasiahla len povrchov 20cm vrstvu pùdy, ale len na kr tky Ëas (max. 5 dnì). V zr ûkovo norm lnych rokoch (1987 ñ 1991) moûno zaëiatok vegetaënèho obdobia s v nimkou roku 1989 (vlhkosù pùdy medzi hydrolimitmi BZD ñ BV) hodnotiù ako vlhkostne priazniv s mnoûstvom vody nad 60 % MKK. Z postupnèho poklesu v jarn ch mesiacoch sa mnoûstvo pùdnej vody zaëalo v raznejöie zniûovaù aû v j li a auguste. V obdobì s nedostatkom vody sa vlhkosù pùdy r chlo zniûuje najm z hornej polovice fyziologickèho profilu. V hydrologickom roku 1991/92, v extrèmne suchom obdobì j la a augusta (31 mm = 28 % norm lu zr ûok) sa v priebehu necel ch troch dek d (III. j l ñ II. august) znìûilo mnoûstvo vyuûiteænej vody v celom fyziologickom profile z veæmi dobrej z soby (> 160 mm) aû do oblasti veæmi nìzkej z soby (< 60 mm). Bilancia prìjmov ch a v dajov ch zloûiek bola vo veækej nerovnov he, v dajovè zloûky, najm evapotranspir cia dosahovala veæmi vysokè hodnoty (> 5 mm. deú -1 ). Ani relatìvne priaznivè zr ûkovè hrny v septembri a oktûbri (97 mm = 120 % norm lu) sa v raznejöie neprejavili na zv öenì z sob pùdnej vody. Podstatn Ëasù zr ûok bola spotrebovan na celkov v par (okolo 70 %), ostatnè odtiekli gravitaën m odtokom do hlböìch vrstiev pùdy. 64 ZPR VY LESNICK HO V ZKUMU, SVAZEK 47,»ÕSLO 2/2002

20 Tuûinsk : V skum vodnèho reûimu lesn ch pùd pod lesn mi ekosystèmami na Slovensku za obdobie 1970 ñ 2000 MalÈ Karpaty (Borinka, Biely KrÌû) ObsahovÈ zmeny vlhkosti pùdy medzi paraleln mi plochami s podmienenè v hlavnej miere pùdnymi vlastnosùami a rozdielnym drevinov m zloûenìm. Z v dajov ch zloûiek vodnej bilancie, ktorè sa rozhoduj cou mierou podieæaj na distrib cii vody v pùde, treba uviesù, ûe v bukovom poraste je celkov intercepcia okolo 35 %, v dubovo-hrabovom poraste viac ako 25 %, v smrekovom poraste pribliûne 40 % zr ûok z voænej plochy. Stok po kmeni predstavuje u buka viac ako 9 %, v dubovo-hrabovom a smrekovom poraste neprevyöuje 2%. Najmenöie rozdiely medzi sledovan mi porastami s na rozhranì zimn ch a jarn ch mesiacov (obr. 4). V obdobì s dostatoënou z sobou vody naakumulovanou v zimnom obdobì a priaznivo prebiehaj cimi zr ûkov mi dúami na zaëiatku vegetaënèho obdobia je vlhkosù pùdy na vöetk ch troch ploch ch vysok, v povrchov ch vrstv ch v rozmedzì okolo 70 aû 90 % MKK, v hlböìch vrstv ch aj v stave prevlh- Ëenia (> MKK). V Ôalöom obdobì veget cie je vlhkosù pùdy z visl od f zy olistenia, ale najm od teplotn ch pomerov. DobrÈ z soby vody v pùde, zvyöuj ce sa teploty s prìëinou zvyöuj cej sa evapotranspir - cie a podæa toho aj rozdielnych zmien z sob vody v priestore i Ëase. V dubovo-hrabovom poraste s straty pùdnej vody do konca m ja relatìvne malè (< 2 mm. deú -1 ), v smrekovom v dùsledku intenzìvnej transpir cie vyööie, Ëo je zrejmè aj zo spotreby vody v povrchov ch vrstv ch pùdy (koreúov desukcia). V letnom obdobì sa vlhkosù pùdy pohybuje v rozmedzì hydrolimitov BZD ñ BV, v povrchov ch vrstv ch pùdy pod smrekom a v stredn ch vrstv ch pùdy pod dubovohrabov m porastom Ëasto pod hranicou 60 % MKK, v extrème such ch podmienkach na, resp. aj pod kritickou hranicou BV. Pod bukov m porastom je vlhkosù vo fyziologickom profile pùdy rozloûen v priebehu celèho hydrologickèho roka rovnomernejöie. V zr ûkovo zabezpeëenom obdobì disponuje pùda dostatoënou z sobou vyuûiteænej vody. V suchom obdobì leta sa zniûuje vlhkosù pùdy maxim lne do oblasti BZD ñ BV, v kritick ch obdobiach s dlhöie trvaj cim deficitom zr ûok sa zniûuje do oblasti nìzkej z soby vyuûiteænej vody. Poæana (Hukavsk gr Ú) Na v skumn ch ploch ch v oblasti Poæany (Poæana ñ Hukavsk gr Ú) sa vlhkosù pùdy sledovala v smrekovom a bukovom poraste. Pri charakteristike vodnèho reûimu sme vych dzali z grafickèho zn zornenia vlhkosti pùdy v percent ch objemu a z chronoizopliet vlhkosti pùdy v jednotliv ch hydrologick ch rokoch. Ako prìklad uv dzame chronoizoplety vlhkosti pùdy v zr ûkovo zabezpeëenom hydrologickom roku 1993 (obr. 5). Na uveden ch v skumn ch ploch ch moûno vodn reûim charakterizovaù ako nepremyvn s tromi rozdielnymi pedohydrologick mi cyklami. V zimnom obdobì a v jarn ch mesiacoch prevl da semiuvidick interval s vlhkosùou pùdy medzi hydrolimitmi MKK a BZD. V obdobì s vyööìmi hrnmi zr ûok a pri rozm zanì pùdy na rozhranì zimn ch a jarn ch mesiacov doch dza k nas teniu pùdy vodou, vlhkosù sa zvyöuje nad horn hranicu hydrolimitu MKK ñ uvidick interval. Tak to vlhkostn stav netrv vo vegetaënom obdobì dlh dobu, rastliny nie s preto ohrozenè nedostatoënou prevzduönenosùou pùdy. Pod smrekov m porastom vzhæadom na vyööie vys öanie pùdy v jesennom obdobì a v prìpade deficitu zimn ch zr ûok sa mùûe na zaëiatku vegetaënèho obdobia vytvoriù relatìvne zhoröen v chodzì stav s obmedzenou z sobou vyuûiteænej vody (< 50 % MKK). V prìpade Ôalöieho poklesu vlhkosti, ktor je spùsoben n stupom veget cie a nedostatoënèho dopâúania pùdnej vody zr ûkami, sa nìzka z soba vyuûiteænej vody mùûe objaviù uû na zaëiatku letn ch mesiacov. V obdobì s priazniv mi vlhkostn mi pomermi (dobrè z soby vody zo zimy a dostatoënè mnoûstvo zr ûok) sa pod smrekov m porastom vytv raj dostatoënè z soby vyuûiteænej vody. IntenzÌvny v daj vody na transpir ciu, ktor je v letn ch mesiacoch prevaûne vyööì ako prìjem vody z atmosfèrick ch zr ûok, pùdny profil postupne vysuöuje. Vys öacia f za vrcholì podobne ako v ostatn ch oblastiach Slovenska v letn ch mesiacoch. Pri dlhöietrvaj com suchom a teplom obdobì sa zniûuje vlhkosù povrchov ch vrstiev (0 ñ 30 cm) do oblasti medzi hydrolimitmi BZD a BV, v extrèmne such ch obdobiach aû na hranicu hydrolimitu BV. V takomto prìpade s smrekovè porasty odk zanè len na vodu z hlböìch vrstiev pùdy. Obr. 5. Chronoizoplety vlhkosti pùdy v bukovom a smrekovom ekosystème na v skumnej ploche Poæana - Hukavsk gr Ú Soil moisture chronoisoplets in the beech and spruce forest ecosystems at the research plot Poæana - Hukavsk gr Ú ZPR VY LESNICK HO V ZKUMU, SVAZEK 47,»ÕSLO 2/