Koncepce rozvoje Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK v letech

Transkript

1 Koncepce rozvoje Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK v letech PhDr. Alice Němcová Tejkalová, Ph.D.

2 Institut komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK (dále IKSŽ) je pracovištěm s potenciálem rozvoje, který dosud nebyl plně využit. Velkým problémem je stávající řízení institutu nikoliv jako celku, ale spíše jako samostatných kateder sdružených na jednom místě, což přináší neefektivní hospodaření s finančními zdroji i prací zaměstnankyň a zaměstnanců. Financování IKSŽ není pro budoucí rozvoj dobře nastavené. Hrozí finanční i personální úpadek pracoviště. Tato koncepce nabízí cestu udržitelné vyváženosti mezi kvalitní výukou a vědou, opřenou o mezinárodní prestiž i výborné renomé pracovišť IKSŽ v České republice. Kvalitní výuka Mezinárodní prestiž IKSŽ Kvalitní věda Dobré renomé v ČR Koncepce rozvoje Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK v letech

3 PhDr. Alice Němcová Tejkalová, Ph.D. Největší stávající problémy Naprosto nevyhovující příjmová závislost IKSŽ na prostředcích na vzdělávací činnost. Nízký počet grantů, chybějící cizojazyčné programy. Rozdělený institut. Nevyužitý potenciál pedagogické a vědecké synergie kateder, chybějící úspory z rozsahu. Nedostatečná práce na zlepšování kvality pedagogické činnosti a jejím rozvoji. Chybějící společná vědecká platforma. Omezená internacionalizace pracoviště. Minimální podpora tvůrčí umělecké činnosti. Dlouhodobé zanedbávání Rozhlasové a televizní laboratoře (dále RTL). Chybějící identita pracoviště i PR institutu a na něm pěstovaných oborů jako celku. Selektivní prezentace pracovníků institutu. Špatná komunikace uvnitř i navenek. Rozvleklá příprava projektů, polovičatá řešení. Koncepce rozvoje Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK v letech

4 1. Nevyhovující příjmová závislost institutu na prostředcích za vzdělávací činnost Jakákoliv koncepce rozvoje se musí vypořádat se situací, která vznikne v příštích letech: Jedním z nejvýznamnějších zdrojů současného kvantitativního poklesu [populace mladých lidí] je demografický vývoj. Do maturitních ročníků nastupují slabé kohorty z druhé poloviny devadesátých let a prudce tak klesá počet tradičních uchazečů o vysokoškolské vzdělávání čerstvých absolventů středních škol. Z dat Českého statistického úřadu je patrné, že trend bude nadále pokračovat. Mezi roky 2011 a 2016 se celkový počet devatenáctiletých v populaci sníží ze 131 tisíc na 92 tisíc, tedy o celých 30 %. Zpětný nárůst počtu maturantů se dá očekávat až po roce 2023 a v roce 2028 dosáhne znovu dnešních hodnot (cca ), byť zřejmě jen na omezenou dobu. 1 Je třeba se připravit na to, že s demografickým poklesem přijde i snížení prostředků plynoucích na vzdělávací činnost. 2 Zvýšení financování IKSŽ 1Zdrojem grafu a informací je Rámec rozvoje vysokého školství do roku 2020, s. 5, zpracovaný MŠMT, rozeslaný rektorům vysokých škol paní ředitelkou Gondkovou Části textu byly zvýrazněny autorkou koncepce. 2 Ve zmiňovaném Rámci rozvoje vysokého školství do roku 2020 se například na s. 17 píše: [B]ude snižován počet financovaných studií od prvních ročníků postupně výše, ovšem ne v plném rozsahu Koncepce rozvoje Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK v letech

5 PhDr. Alice Němcová Tejkalová, Ph.D. z grantových prostředků a cizojazyčných studijních programů se tak jeví jako zcela zásadní. V kontextu dramatického populačního poklesu absolventů středních škol je však třeba se připravit také na zvýšenou konkurenci vysokých škol. V posledních letech došlo nejen u některých oborů pěstovaných na IKSŽ, ale na řadě pracovišť UK k dramatickému odlivu studentů z Moravy a Slezska. 3 Může se nám stát, že pokud nebude IKSŽ intenzivně pracovat na zkvalitňování výuky a zatraktivňovaní nabídky kurzů, které je na něm možné absolvovat, stejně jako na jejich intenzivní propagaci, staneme se cílem slabších uchazečů o studium, kteří se nedostanou na kvalitnější konkurenční pracoviště. Z textů některých absolventských prací, které vznikají na Masarykově univerzitě v Brně nebo na Univerzitě Palackého v Olomouci, lze usuzovat, že již nyní nás řada kvalitních studentů z tamních regionů míjí (situace ještě akceleruje s rozvojem oborově příbuzného doktorského studia v Olomouci). Následující tabulka je převzata z dokumentu děkana FSV dr. Končelíka, který rozeslal ředitelům institutů a členům kolegia při příležitosti vyhlášení výběrových řízení na ředitele institutů. demografického poklesu a se zachováním financování studií po celou dobu jejich průběhu až po vyčerpání standardní doby studia navýšené o jeden rok. 3 Zdrojem této informace jsou interní statistiky UK. Koncepce rozvoje Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK v letech

6 Z tabulky jasně vyplývá, že příjmy našeho institutu mají sice s výkyvem v roce 2011 vzestupnou tendenci, ale dynamikou růstu institut ve sledovaných letech podstatně zaostává za IPS, IES i IMS. Do rozpisu se kromě prostředků na vzdělávací činnost promítá také rozdělení PRVOUK, který závisí na kvalitě vědecké činnosti pracoviště, ta s kvalitnější vědou tedy mají více peněz (lepší výsledek IKSŽ v rozpisu v roce 2014 je dán nečekaným navýšením počtu financovatelných studentů ze strany MŠMT, tato navýšení jsou nepředvídatelná a nemusejí už vzhledem k demografické situaci znovu nastat). Záleží na zbývajících příjmech. Z tabulky je opět vidět, že jimi nutně musejí být grantové prostředky a prostředky z cizojazyčných programů. To ale bylo zjevné již v roce 2010, kdy stávající ředitel IKSŽ předkládal ve výběrovém řízení svou koncepci, následně zveřejněnou na webu FSV UK. V té předpokládá: Zavedení bakalářského a magisterského cizojazyčného programu AR 2012/13. 4 Na IKSŽ ale do dnešního dne ( ) žádný cizojazyčný program akreditován nebyl. S grantovými prostředky je na tom institut v současnosti lépe než v roce 2010, nicméně stále má například pouze dva standardní projekty GA ČR. V rozpočtu se nijak výrazně neprojevuje ani zapojení některých zaměstnanců do zahraničních grantů jiných pracovišť. Lépe jsme na tom s projekty GA UK, které si podává stále více našich doktorandek a doktorandů a jsou v nich stále úspěšnější (bližší statistiky viz stránky GA UK Diverzifikovat zdroje příjmů, zavést nejen magisterský, ale také bakalářský cizojazyčný program, který se podstatně lépe v zahraničí propaguje a získává se do něj více studentů. Pro bakalářský program spojit síly s jiným institutem, eventuálně využít personální situace na IKSŽ a vytvořit cizojazyčný bakalářský program jako vysoce praktický s přesahem do umělecké činnosti. Prosadit akreditaci stávajícího doktorského studia také v angličtině pro získávání kvalitních zahraničních studentů, a tím pádem i navýšení cizojazyčné publikační činnosti a lepší možnosti usilovat o zahraniční grantové prostředky. Podporovat vznik dalších výzkumných týmů a ubírat na pedagogické zátěži ve prospěch vědecké činnosti (oboje viz dále). 4 Trampota, T Projekt rozvoje Institutu komunikačních studií a žurnalistiky , po výběrovém řízení umístěn na web FSV UK. Koncepce rozvoje Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK v letech

7 PhDr. Alice Němcová Tejkalová, Ph.D. Usilovat o zahraniční granty (zejména multilaterální projekty), ucházet se o GA ČR i v jiných oborových panelech. Zapojit se do projektů zahraničních pracovišť řešených v rámci HORIZON 2020, perspektivně se pokusit i takový projekt přímo koordinovat. Zapojit do financování komerční analytickou činnost pro veřejnoprávní média a veřejné instituce, s využitím kompetence výzkumných týmů (viz dále) a studentů. Podpořit projekt RTL coby univerzitního televizního týmu (viz dále), který má potenciál generovat další finanční prostředky. 2. Náměty k rozvoji pedagogické činnosti a kvality výuky Na IKSŽ je možné studovat bakalářské obory Marketingová komunikace a PR (prezenčně), Mediální studia (prezenčně i kombinovaně) a Žurnalistika (prezenčně), dále navazující magisterské obory Mediální studia (prezenčně i kombinovaně) a Žurnalistika (prezenčně). Máme také doktorský obor Mediální studia. V roce 2014 proběhla reakreditace prezenčního navazujícího magisterského oboru Mediální studia, prezenčního navazujícího magisterského oboru Žurnalistika a bakalářského oboru Marketingová komunikace a PR. U magisterské Žurnalistiky navíc došlo ke změně, tento obor nadále nezajišťuje Katedra mediálních studií, ale přešel pod Katedru žurnalistiky (o což jsem dlouhodobě usilovala). V posledních letech také dochází k tomu, že školiteli doktorandek a doktorandů se postupně začínají stávat i zaměstnanci jiných pracovišť IKSŽ než je Katedra mediálních studií. Problémem institutu je rozdělení na katedry, které fungují izolovaně, nekoordinovaně, nekomunikují a nespolupracují. Názorně se to ukázalo při přípravě reakreditací oborů, které se navzdory snahám např. zástupce ředitele IKSŽ doc. Lába připravovaly stejně jako za bývalého vedení institutu zcela odděleně. Tento proces je neefektivní, neboť jakkoliv rozdílné jsou obory, některé základní předměty pro větší počet studentů by měly být vyučovány společně jak na bakalářské, tak na magisterské úrovni (ideálně za podpory e-learningu pro osvojení základních znalostí), čímž by se výrazně snížila pedagogická zátěž zaměstnankyň a zaměstnanců institutu a posílila by se tvůrčí vědecká a umělecká činnost. O obory vyučované na IKSŽ je výrazný zájem. 5 Pokud se ale nebudeme soustředit na ještě intenzivnější posílení kvality výuky, může zájem postupně upadat. Kvalita 5 Informace viz Výroční zprávy FSV UK na webu Koncepce rozvoje Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK v letech

8 výuky je dle dostupných výsledků studentského hodnocení kurzů na webu fakulty v rámci pracoviště kolísavá. U některých vyučujících klesá v určitých aspektech pod celofakultní průměr viz Jakkoliv je Univerzita Karlova zařazena jako research university, kvalita vědeckého a pedagogického výkonu musejí jít ruku v ruce. K vylepšení pedagogického výkonu poté, co se více méně celouniverzitně podařilo v posledních letech stabilizovat výkon vědecký, vyzývá i nový rektor UK prof. Zima. Na IKSŽ je v rámci čtvrtletního hodnocení zohledňována kvantita výuky (například nadlimitní vedení diplomových prací, výuka nad rámec stanovených povinností), ale nikoliv její kvalita. Nepořádají se didaktické semináře, nijak viditelně se nepracuje s výsledky studentského hodnocení. Musí by být zohledněna i kvalita vedení (nejen jejich počet) bakalářských a diplomových prací, opět ideálně finančně, aby byl naplněn výkonový odměňovací systém. Je nutné zavést jednoduchý a věcný formulář studentského hodnocení vedení prací. Vedoucí, na které si studentky a studenti opakovaně oprávněně stěžují, by to měli pocítit kromě intenzivní komunikace ze strany vedoucích kateder, případně ředitele, také na svém osobním ohodnocení. Kromě klesajícího počtu maturantů je v budoucnu nutné vypořádat se s trendem poklesu počtu studentek a studentů na vysokých školách, který je patrný již nyní. 6 Tento trend bude, vzhledem k poklesu populace pokračovat, ministerstvo nebude financovat stávající počty studentů. Musíme tedy ustupovat od masové výuky. 6 Zdrojem informací i grafu je Rámec rozvoje vysokého školství do roku Koncepce rozvoje Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK v letech

9 PhDr. Alice Němcová Tejkalová, Ph.D. Ministerstvo také vyzývá k intenzivnějšímu zapojení netradičních a znevýhodněných skupin do terciálního vzdělávání, v čemž máme ještě limity. A podporovat bude zejména profesní kurzy. 7 Zavést koordinaci práce na akreditacích a společné předměty z ní vycházející. Zvýšit celkovou náročnost výuky na IKSŽ. Ta totiž v různých předmětech a v různých oborech vykazuje značné odchylky, jak se ukazuje i u státních zkoušek. Vzdělávat sice menší počet studentek a studentů, zato kvalitněji. Propojit na magisterské úrovni výuku s výzkumem prostřednictvím zapojování studentů do vědeckých projektů. Doplnit chybějící prostředky na vzdělávací činnost při snížení počtu přijímaných studentek a studentů z intenzivnější vědecké činnosti, grantů (využít nově vznikajícího univerzitního centra ke zlepšení v úspěšnosti získávání grantů) a cizojazyčných programů. Podporovat profesní kurzy. Zavést pro část celoročníkových kurzů a pro celoživotní vzdělávání e- learning. Odměnit ty, jejichž kurzy jsou hodnoceny jako nejlepší a dostávají ocenění Zlatý kurz. Vždy na následující akademický rok jim dát k platu zlatou prémii. S těmi, jejichž kurzy byly hodnoceny jako nejméně kvalitní z celého institutu, jejich práce prodiskutovat a navrhnout úpravy. Pokud se i přes to ukazatele kvality jejich práce nezvednou, snížit osobní ohodnocení. 3. Možnosti dalšího rozvoje vědecké a publikační činnosti Podstatné je zajistit dostatečnou finanční podporu výzkumu a koordinaci aktivit jednotlivých výzkumných týmů a komunikace mezi nimi. Díky centrální 7 Viz Rámec rozvoje vysokého školství do roku 2020, s. 17. Koncepce rozvoje Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK v letech

10 koordinaci projektů nebude docházet k tematickým a obsahovým překryvům a nebude se zbytečně vytvářet vnitřní konkurence projektů. Institut zaštiťuje obory, které mají potenciál velmi širokého výzkumného záběru, aniž by si navzájem jakkoliv překážely, naopak, mohou si významně pomoct a doplnit se. Podobná praxe na IKSŽ dosud neexistuje, jakkoliv o ni vědecká tajemnice má zájem usilovat. Domnívám se, že by tomuto mohlo výrazně napomoci oživení v současnosti paralyzovaného Centra pro mediální studia (CEMES). Věřím, že by to generovalo také daleko větší množství výzkumných projektů a významných publikací od většího množství autorům, než jak je tomu v současnosti. Potenciálu CEMES si byl ve svém projektu z roku 2010 vědom také stávající ředitel dr. Trampota: CEMES v současné době nevyužívá možnost vypracovávání menších ad hoc analýz k současným problémům českých médií, mediálního systému, politické komunikace a dalších příbuzných témat, po kterých existuje společenská poptávka a které by posloužily a) k nácviku analytických postupů studenty PGS a b) k propagaci oboru i pracoviště v médiích. 8 Nic z toho se však během let nepodařilo naplnit. Místo oživení CEMES došlo na přelomu let ke vzniku výzkumné skupiny PolCoRe. Zaměstnanci a zaměstnankyně napříč katedrami vyjádřili opakovaně při různých setkáních, včetně pléna institutu, rozladění nad vznikem výzkumné skupiny, která se vyděluje ze struktury institutu a dělí vědu na IKSŽ na dvourychlostní. Vznik skupiny byl dobrým záměrem poskytnout části lidí na institutu více prostoru pro vědeckou činnost a oživit vědeckou činnost institutu novými kolegy. Ze strany vedení ale není dobře komunikován. Navíc ex post spojil vědce, kteří jsou dobří v různých oblastech, pod hlavičku výzkumu politické komunikace. Stranou této skupiny naopak zůstali dosavadní experti institutu na politickou komunikaci. Toto rozdělení je z hlediska institutu neefektivní. Pro institut je podstatně přínosnější, aby kvalitní post doktorští pracovníci nedělali kodéry kvantitativního výzkumu, ale sami vedli výzkumné minitýmy v oblasti své expertízy. Navíc nedochází k dostatečnému propojení skupiny s výukou, pro studenty je tudíž také jen minimálním přínosem. Výstupy vědecké činnosti na fakultě, zejména činnost publikační, v posledních letech zaznamenaly výrazný posun, týká se to i IKSŽ samotného 9. I v tomto případě lze ale najít oblasti k vylepšení. Například podpořit všechny pracovníky v kvalitní publikační činnosti, nejen nakupovat nové vědce s jejich publikacemi, aniž by tito lidé byli jakkoliv spjati s výukou na institutu. Jedná se o demotivující proces pro stávající zaměstnance. Z publikačních statistik FSV UK vyplývá, že publikace IKSŽ 8 Trampota, T Projekt rozvoje Institutu komunikačních studií a žurnalistiky , po výběrovém řízení umístěn na web FSV UK. 9 Viz Výroční zprávy FSV UK , Koncepce rozvoje Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK v letech

11 PhDr. Alice Němcová Tejkalová, Ph.D. v letech nebyly rovnoměrně rozděleny mezi zaměstnance institutu a dle záznamů v OBD se tento pro ekonomické fungování institutu zcela nezdravý aspekt ještě prohlubuje. Je nutné ještě zvýšit poměr mezi publikacemi jednotlivých pracovníků institutu v češtině a v cizích jazycích. Mediální studia a žurnalistika se před lety dostaly do tzv. Národního referenčního rámce excelence, který jejich publikace v češtině zvýhodňoval oproti ostatním oborům při přidělování RIV bodů. Současná metodika pro hodnocení publikačních výstupů ale daleko více zvýhodňuje kvalitní zahraniční publikace. 10 Publikace v češtině jsou nevýhodné i pro habilitační a jmenovací řízení, kvůli menšímu počtu citací, než kolik je jich možné získat, pokud vědkyně nebo vědec publikuje v jazyce světovém. Navíc kvalitní zahraniční oborové časopisy, na rozdíl od těch českých, bývají indexovány ve vědeckých databázích, mají tzv. impakt faktor a přinášejí lepší zhodnocení prostřednictvím RIV bodů. Argumentace národní specifičností zkoumaných témat v dnešní době těžko obstojí, obsah jakéhokoliv významného časopisu z oblasti mediálních studií, marketingu a PR nebo žurnalistických studií tyto argumenty jasně vyvrací. Bez excelentních mezinárodních publikací se o výzkumu prováděném na IKSŽ nikdo z možných zahraničních partnerů nedozví, je nutné přednostně podpořit publikace v kvalitních zahraničních časopisech a monografiích editovaných předními autoritami oborů, neboť pak mají daleko větší šanci být citovány. S těmito publikacemi roste i mezinárodní renomé pracoviště. Co se týče kvality výzkumných projektů, je jak pro zahraniční, tak pro domácí renomé pracoviště nutná důsledná obeznámenost s tématy výzkumu a prostředím a praxí toho, co je zkoumáno. A důsledně komunikovat o výsledcích výzkumu s partnery z praxe. Eliminovat dvourychlostní vědu na IKSŽ, integrovat pedagogickou a vědeckou činnost, podporovat několik výzkumných týmů spojených na platformě CEMES s kvalitní manažerskou i vědeckou koordinací. CEMES složené z několika týmů tvořených 1 3 zaměstnanci z jakékoliv katedry a dále jejich doktorandů, zaštítěný například současnou tajemnicí pro vědu dr. Reifovou, coby vedoucí CEMES. Zde bude místo i pro inovovaný PolCoRe, 10 Viz Metodika hodnocení výsledků výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených programů(platná pro léta 2013 až 2015), dostupná na: Koncepce rozvoje Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK v letech

12 rozdělený do více jednotek, doplněných doktorandy. Jednotlivé týmy spojovat pro větší projekty (například pro granty nebo i komerční zakázky ze strany veřejných a veřejnoprávních institucí, jejichž získávání je pro IKSŽ coby doplňková činnost nezbytné). Podporovat na institutu primárně cizojazyčné publikace, motivovat k nim zaměstnance, pomáhat jim v začátcích vybírat vhodné publikační platformy. Podporovat kromě tematických a metodologických sázek na jistotu ve výzkumu inovativní metodologické i tematické projekty, které mohou posílit prestiž pracoviště 4. Podpora tvůrčí umělecké činnosti Stejným způsobem jako rozvíjet vědeckou činnost je třeba rozvíjet i tvůrčí uměleckou činnost, která musí být doménou zejména Katedry žurnalistiky a v současné době ji lze ocenit v rámci Registru uměleckých výstupů (RUV). Pro studentky a studenty oboru Žurnalistika je nesmírně důležité vidět, že jejich vyučující jsou aktivními tvůrci mediálních obsahů či uměleckých děl. Podporovat a adekvátně odměňovat tvůrčí uměleckou činnost pracovníků institutu. Podporovat a adekvátně odměňovat tvůrčí umělecké projekty, do kterých pedagogové zapojují své studenty. 5. Výhled rozvoje v personální oblasti Rozvoj personální oblasti institutu (krom katedry Marketingu a PR) v posledních čtyřech letech nelze označit za uspokojivý a stávající ředitel v něm nenaplnil dobře nastavené představy z minulé koncepce. Za poslední čtyři roky přibylo na institutu 16,5 přepočtených úvazků. 11 Ve srovnání s ostatními instituty, kde podobně významné navyšování neproběhlo a jež i přesto rostou (a IES, IMS a IPS dynamičtěji než IKSŽ, viz tabulku na s. 4 této koncepce), probíhá na našem institutu neefektivní personální politika. 11Informace z rozhovoru s panem ředitelem Trampotou ze dne S tím, že podle mého kvalifikovaného odhadu ubylo maximálně 8,5 přepočítaných úvazků, což znamená 8 nových přepočtených celých úvazků. Koncepce rozvoje Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK v letech

13 PhDr. Alice Němcová Tejkalová, Ph.D. 5.1 Personální struktura pracoviště V projektu z roku 2010 měl kolega Trampota následující údaje, které bych ráda využila ke komparaci se současným stavem: Katedra žurnalistiky sestává z celkem 16 zaměstnanců s úvazkem nad 0,5. Z toho 3 ve věku do 50 let a 13 ve věku nad 50 let. Členy katedry jsou 3 docenti ve věku nad 50 let, 1 Ph.D. ve věku do 50 let. Tato katedra je provozně nejvíce ohrožena odchodem silné generační vrstvy ve věku nad 50 let do důchodu. (...) Katedra marketingové komunikace a public relations sestává z celkem 5 zaměstnanců s úvazkem nad 0,5. Z toho 2 ve věku do 50 let a 3 ve věku nad 50 let. Tato katedra je personálně nejvíce poddimenzovaná. Stávajícím vedoucím je jediný docent této katedry (ve věku nad 60 let). 12 Situace v letošním roce je následující (údaje k ): Institut komunikačních studií a žurnalistiky má v součtu cca 42 přepočtených celých akademických a vědeckých úvazků (a cca 3 úvazky THP), dle ověřitelnosti z dostupných zdrojů nejvíce na FSV UK. Na Katedře MKPR došlo k žádoucímu personálnímu doplnění a generačnímu vyvážení, na Katedře žurnalistiky však k žádnému výraznému posunu oproti stavu před čtyřmi lety nedošlo. Katedra od roku 2010 jen dále zestárla, generačně byla minimálně doplněna od magistrem Hájkem na úvazek poloviční 13, do důchodu odešel dr. Šmíd. Vzhledem k počtu úvazků důsledně dodržovat výkonové odměňování (viz dále), aby nedocházelo k platové diskriminaci těch, kteří odvádějí více práce. Pracovat na generační obměně, aniž by to znamenalo ukončení působení zkušenějších kolegyň a kolegů na pracovištích. 5.2 Habilitační a jmenovací řízení Institut komunikačních studií a žurnalistiky má jako jediné pracoviště v ČR akreditováno habilitační řízení pro obor mediální studia. Stávající ředitel ve své koncepci rozvoje institutu kritizoval, že poslední habilitační řízení na institutu před jeho nástupem se odehrálo v roce 2004 (doc. Osvaldová) a chtěl vytvářet podmínky a podporu pracovníků v habilitačním a jmenovacím řízení. Od roku 2010 však proběhlo na IKSŽ pouze jediné habilitační řízení (dr. Nico Carpentier), které navíc v současné chvíli ( ) ještě není ukončené. 12 Trampota, T Projekt rozvoje Institutu komunikačních studií a žurnalistiky , po výběrovém řízení umístěn na web FSV UK. 13 Na institut přibyl také na plný úvazek doc. Štoll, dr. Trampota jeho příchod komentoval jako docenta pro institut, nikoliv pro konkrétní katedru. Koncepce rozvoje Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK v letech

14 Nikdo z kmenových kolegů s časovým odstupem od Ph.D. studia se na FSV habilitovat nepokusil. O jediné jmenovací řízení v oboru mediální studia v ČR institut v roce 2012 přišel. Stávající neuspokojivá situace v této oblasti má dvě hlavní příčiny: 1) Část perspektivních kolegyň a kolegů, která by na habilitační řízení měla potenciál, je přetížena výukou, publikováním dílčích vědeckých textů a vedením studentských prací. V případě, že by si tito lidé měli vzít například sabatikl, jak je běžné na řadě jiných pracovišť, bude velký problém je dočasně nahradit. 2) Druhou poměrně významnou příčinou je absence systematické a kvalitní personalistické práce se zaměstnanci institutu ze strany vedení. Odstranit tyto příčiny, neboť situace všech oborů na institutu co se týče počtu pracovníků s hodností docenta či profesora a jejich věkové skladby, není vůbec dobrá z hlediska tzv. rezervy garantů. Nastavit jasná interní pravidla kariérního postupu s platovou bonifikací pro ty, kteří je dodrží. Zároveň pokud se kolegové, kteří by měli být k habilitaci blízko jak počtem publikací, tak dobou od získání titulu Ph.D. či CSc., nebudou schopni habilitovat ani poté, bude třeba hledat posily týmu jinde. Aktivně vyhledávat potenciální kandidáty na habilitační řízení z řad kolegyň a kolegů z jiných pracovišť, abychom nepřišli i o toto řízení. 5.3 Výkonové hodnocení zaměstnankyň a zaměstnanců Výkonové hodnocení fungovalo většinu funkčního období stávajícího ředitele značně nevyrovnaně. Pozitivní motivace nebyla dostatečná kvůli malé výši odměn, negativní motivace například formou snížení osobního ohodnocení se neuskutečňovala. Nebyly vyhodnocovány přínos ani nedostatky práce zaměstnanců v dlouhodobém kontextu. První zmínka o nutnosti snížit osobní ohodnocení a vypracování tzv. personálních listů se objevila v zápisu ze schůze vedení institutu Je třeba změnit výši finančních odměn v rámci čtvrtletních hodnocení tak, aby byly opravdu výkonovými odměnami. Zásadní je také jejich transparentnost a důvěryhodnost pro zaměstnankyně a zaměstnance. 14 Dostupný na: Koncepce rozvoje Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK v letech

15 PhDr. Alice Němcová Tejkalová, Ph.D. V prostředí maximálně konkurenčního boje o studentky a studenty, který se bude v kontextu populačního poklesu ještě vyostřovat, není správné ani motivující, aby měli zaměstnanci, kteří pracují zároveň na IKSŽ a jiném přímém konkurenčním pracovišti (např. na Metropolitní univerzitě, Univerzitě Jana Amose Komenského nebo na Masarykově univerzitě) stejné platové podmínky jako lidé k institutu loajální. Je akceptovatelné, pokud někdo působí na více pracovištích UK, je ale zcela neakceptovatelné, pokud někdo působí na přímém českém konkurenčním pracovišti pro IKSŽ. Důsledně provádět evaluaci výkonu jednotlivých pracovnic a pracovníků a pozitivně ocenit výjimečné počiny i negativně ohodnotit případné zanedbávání pracovních povinností. Prohloubit výkonového odměňování. Změnit princip osobního ohodnocení, které bude důsledně posuzováno podle výkonu zaměstnanců v posledních 4 letech (počet RIV bodů, kvalita výuky dle hodnocení + další indikátory aktivity tam, kde je to relevantní hodnocení RUV, rozvoj tvůrčí studentské činnosti, podíl na dalších činnostech institutu atp.). Udělovat čtvrtletní odměny ve výši, která bude odpovídat vynaloženému úsilí například na podání grantu, sepsání monografie, tvůrčí činnost atp. Klást důraz na vyváženou kombinaci pedagogické a vědecké (či umělecky tvůrčí) role. Vést jednání se zaměstnanci, kteří působí kromě IKSŽ také na pro institut konkurenčních pracovištích v ČR a snažit se primárně najít shodu ku prospěchu působení těchto lidí na IKSŽ a minimalizaci jejich dalších úvazků. Dosáhnout zvýšení průměrných příjmů zaměstnankyň a zaměstnanců důrazem na úspory z větší efektivity a financováním institutu z více pilířů. 6. Zahraniční spolupráce a internacionalizace pracoviště Klíčem k rozvoji IKSŽ je spolupráce se zahraničními pracovišti a působení zahraničních odborníků na institutu. Část pracovníků IKSŽ v zahraničních Koncepce rozvoje Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK v letech

16 projektech již působí, ale jasná koncepce rozvoje zahraniční spolupráce pro celý institut opět zcela chybí. Je třeba zachytit celouniverzitní trend a akreditovat doktorský program mediální studia také v angličtině. Iniciovat vznik programu joint-degree a u vybraných témat disertačních prací, kde lze spolupracovat se zahraničními partnery, podporovat cotutelle. Díky úsilí týmu dr. Reifové se institutu podařilo získat pořadatelství konference European Communication Research and Education Association (ECREA) Institut má před sebou v tomto ohledu obrovské množství práce, protože obdobně velkou akci nikdy nepořádal. Je zcela nezbytné zajistit už nyní manažera/manažerku projektu. Je také třeba usilovat o zapojení výzkumných týmů IKSŽ do mezinárodních projektů a vytvářet si pozice nejen jako přispěvatelé, ale také jako recenzenti článků v zahraničních časopisech, postupně se zapojovat do redakčních rad. Pro vyučující by mělo být samozřejmé neustále se dovzdělávat ve svém oboru a držet krok s vývojem na zahraničních pracovištích. K tomu je nezbytné zvýšit akademickou mobilitu, zejména krátkodobou, která je v současnosti využívána velmi málo. Vedení institutu by v tomto ohledu mělo zaměstnancům vycházet maximálně vstříc nejen časově, ale také informační podporou, monitorováním nabídek (v koordinaci s Oddělením zahraničních styků) a jejich nabídkou prostřednictvím interního newsletteru institutu (o něm viz dále Identita a PR institutu). Rozvíjet cizojazyčné studijní programy, usilovat o doktorandy a postdoktorandy ze zahraničních pracovišť. Podporovat smysluplnou akademickou mobilitu. Podporovat účast na kvalitních konferencích. Vytvořit pozici manažera/manažerky projektu pro konferenci ECREA Vybrat na institutu koordinátora/koordinátorku zahraničních aktivit. Koncepce rozvoje Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK v letech

17 PhDr. Alice Němcová Tejkalová, Ph.D. 7. Identita a PR institutu Aby došlo k žádoucímu propojení institutu nad rámec stávajících rozdělených kateder, je třeba posílit identitu institutu a zlepšit vnitřní komunikaci. Například prostřednictvím newsletteru či pořádání mezikatedrových akcí. Velmi podstatná je práce na obrazu pracoviště navenek a jeho dobrém jménu. Pověst, kterou IKSŽ mezi odbornou veřejností má, není dobrá. Kromě menšího počtu zakázek od veřejnoprávních institucí (například ve srovnání s Masarykovou univerzitou) se to odráží i v množství citací našich odbornic a odborníků v médiích v souvislosti s relevantními tématy. Výsledky monitoringu tisku od mluví v tomto směru zcela jasně. IKSŽ byl v tomto období nejméně citovaným a zmiňovaným pracovištěm z celé FSV v médiích sledovaných univerzitním monitoringem. Institut nevytváří tiskové zprávy, témata aktivně nenabízí. Do médií se pravidelně dostává jen několik vědkyň a vědců, jejich tematický záběr však zdaleka nepokrývá vše, co by institut mohl nabízet. Nejvíce je tato skutečnost zřetelná u odborníků IKSŽ na analýzu politické komunikace sdružených ve skupině PolCoRe, kteří v největších českých médiích nebyli za celou výše zmiňovanou dobu citováni ani jednou, přestože událostí, ke kterým by se mohli vyjadřovat, se odehrála celá řada. Pokud chce institut docílit vyššího počtu kvalitních zájemkyň a zájemců o studium z různých regionů republiky, musí být vidět, aniž by se podbízel. Další slabou oblastí je užívání sociálních sítí institutem. Bez sociálních sítí se v komunikaci (nejen) se studentkami a studenty neobejdeme. Zároveň nemají být druhou webovou stránkou ale místem, kde se upevňuje identita se školou. Nepůsobí profesionálně, že Institut komunikačních studií a žurnalistiky neumí využívat stávající možnosti komunikace. Zlepšit komunikaci jak dovnitř institutu, tak navenek. Vytvořit vlastní newsletter s měsíční periodicitou po dobu akademického roku, distribuovaný em, kde by byly stručně nastíněny například výzkumné a publikační možnosti, a zároveň by obsahoval stručné informace o účasti pedagogů na konferencích i připravovaných projektech. Koordinovat mezikatedrové akce (například aby se doplňovaly návštěvy odborníků ze zahraničí, bylo o nich dostatečně s předstihem informováno a Koncepce rozvoje Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK v letech

18 nepřekrývaly se) či pořádat několikrát za semestr neformální diskusní setkání k vědecké a pedagogické práci, jako je tomu na řadě jiných pracovišť. Vytvořit na webu institutu přehlednou sekci Pro média, kde bude jednak nabídka možných expertních hlasů (jejich propagaci propojit i s fakultním PR), jednak pravidelně uveřejňované tiskové zprávy o dění na institutu, výsledcích výzkumu, oceněních, publikacích atp., které budou zároveň nabízeny médiím prostřednictví fakultního PR. Vše bude propojeno s Facebookem institutu a twitterovým kanálem. Do tvorby obsahu sociálních sítí zapojit studenty, kteří v nich sami výrazně působí. Zapojit odbornice a odborníky z Katedry marketingu a PR do tvorby koncepce rozvoje PR institutu. Začít streamovat stávající projekt Rozpravy o českých médiích, který se v nové koncepci od září 2013 těší velké pozornosti studentek a studentů i odborné veřejnosti. Spojit ho s veřejnoprávním partnerem (zájem má ČRo a jeho projekt PRESSpektivy). Vytvořit online platformu, která propojí stávající tvůrčí projekty na institutu a obohatí je například o blogy a sledování zajímavého mediálního dění (ve spolupráci s českým týmem European Journalism Observatory, projektem, který jsme s doc. Lábem přivedli před 4 lety na institut). Vytvořit newsletter institutu zaměřený na prezentaci navenek (obdobně jako má na fakultě např. IES) s periodicitou 1x za semestr, ve kterém budou shrnuty největší úspěchy institutu v daném období a distribuovat ho médiím, oborovým organizacím a absolventům. Pořádat ve spolupráci s mediálními a oborovými organizacemi workshopy a semináře (pracovat na transferu teoretických poznatků z analýz do praxe), zapojovat do nich studenty. Podporovat studentské aktivity nejen finančně, ale systematicky také osobní spoluprací s pedagogy. Zapojit studentky a studenty do dění na institutu. Nejen v případě vědy, ale dát jim tvůrčí prostor, podporovat jejich publikace a teoretické reflexe nad rámec standardní výuky. Diskutovat se studenty o možných návrzích na vylepšení výuky. Koncepce rozvoje Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK v letech

19 PhDr. Alice Němcová Tejkalová, Ph.D. 8. Rozvoj doplňkové činnosti a RTL Institut komunikačních studií a žurnalistiky musí daleko aktivněji a kvalitněji nabízet své služby externím partnerům. Nejzřetelnější je to v oblasti odborných analýz například pro veřejnoprávní média, případně využití technologického i lidského potenciálu Rozhlasové a televizní laboratoře pro komerční účely. Nedostatečně propagované profesní kurzy (letní školy žurnalistiky) skončily po jednom pokusu, problém RTL je dlouhodobě neřešený, a to jak z hlediska personálního obsazení, tak nastavení jejího dalšího směřování. Pořádat profesní kurzy (rozvíjet je v rámci koncepce celoživotního vzdělávání), být v úzkém kontaktu s vedením médií i radami veřejnoprávních institucí a přesvědčit je o kvalitě práce IKSŽ. Získávat analytické komerční projekty pro veřejné a veřejnoprávní instituce. 8.1 Rozhlasová a televizní laboratoř RTL byla během rekonstrukce vybavena zařízeními, která byla příliš nákladná a zároveň zastarávající už v době, kdy byla po několika letech rekonstrukce pořízena, a zatížena odpisy, které byly nesmírně vysoké a pro institut výrazně finančně náročné. RTL je pracovištěm, jehož potenciál je nevyužívaný, není zařazeno do koncepce rozvoje institutu. Pro institut je tato situace ekonomicky nepřínosná. Na základě poptávky z rektorátu bylo na jaře tohoto roku nabídnuto IKSŽ zajišťovat (za úplatu) audiovizuální služby, které potřebuje Odbor vnějších vztahů UK. Významně jsem se podílela na získání této zakázky, které však vedení institutu nebylo schopno zajistit dostatečnou podporu. Je třeba stát se univerzitním televizním týmem (vzniká konkurence v podobě televize z portfolia UK Media), nabízet své služby aktivně, nejen rektorátu, ale i dalším fakultám a součástem univerzity a dosáhnout množstvím zakázek ziskového stavu (který umožní postupnou obnovu vybavení pracoviště, neboť technika rychle zastarává). Koncepce rozvoje Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK v letech

20 Vypsat výběrové řízení na vedoucí(ho) laboratoře. Komerční činnost a její organizace vyžaduje manažerského ducha i silnou koordinaci s potřebami výuky (ne jejich ignorování, neboť RTL je primárně výukové pracoviště). 9. Role ředitele/ředitelky IKSŽ Roli ředitele nebo ředitelky institutu chápu jako manažerskou a koncepční. Vedoucí pracoviště musí mít a držet jasnou vizi rozvoje institutu jako celku spolupracujících kateder. Ředitel(ka) musí být zřetelným spojovacím prvkem. Ve spolupráci s dalšími členy vedení institutu rozhoduje o dalším směřování celého pracoviště, vytváří koncepce pedagogické, vědecké a umělecké činnosti i mezinárodní spolupráce. Vedoucí kateder dobře znají svá pracoviště, ale chybí jim prostor i čas sledovat dění na jiných katedrách. Ředitel(ka) musí perfektně znát problematiku všech kateder (není například možné, aby chodil na schůze jen některých z nich), iniciovat společné projekty a usměrňovat je s ohledem na maximální efektivitu. Koncepce rozvoje Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK v letech

21 PhDr. Alice Němcová Tejkalová, Ph.D. Hlavní cíle pro rozvoj IKSŽ v období Řídit institut koordinovaně jako celek. Termín: ihned po nástupu do funkce. Posílit a diverzifikovat zdroje příjmů. Zavést nejen magisterský, ale také bakalářský cizojazyčný program. Prosadit akreditaci stávajícího doktorského studia také v angličtině. Důsledně vyhledávat grantové příležitosti a žádat o granty. Termín: v postupných krocích AR 2016/17, 2017/18. Oživit CEMES a zahrnout do něj další výzkumné týmy vedle PolCoRe. Termín: do konce roku Stmelit institut. Koordinovat pedagogickou a vědeckou činnost, mezikatedrové aktivity, pořádat několikrát za semestr neformální diskusní setkání k vědecké a pedagogické práci. Termín: první setkání do konce LS 2014/15, koordinace společných projektů od AR 2015/16. Podpořit internacionalizaci pracoviště. Prostřednictvím cizojazyčných programů, vědecké spolupráce, podpory cizojazyčných publikací. Termín: v postupných krocích do konce AR 2016/17. Vytvořit v RTL kvalitní univerzitní televizní tým s dostatečným množstvím zakázek k jeho uživení a ke generování prostředků na inovaci RTL. Termín: do konce roku Zlepšit vnitřní i vnější komunikaci institutu. Zavést newslettery, vytvářet tiskové zprávy a společné projekty s mediálními organizacemi. Vylepšit komunikaci prostřednictvím sociálních sítí. Zlepšit veřejný obraz pracoviště. Termín: v postupných krocích AR 2014/15, 2015/16 a 2016/17. Koncepce rozvoje Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK v letech