Očekává se další zavádění metra bez strojvedoucího

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Očekává se další zavádění metra bez strojvedoucího"

Transkript

1 Očekává se další zavádění metra bez strojvedoucího Vysoká mimošpičková frekvence a flexibilita potřebné pro pokrytí nárazových vln v poptávce, které nabízejí vlaky bez posádky, mohou vést k převedení stávajících tras v Paříži nebo Berlíně na tento druh provozu. Tom Parkinson a Ian Fisher se domnívají, že opatrnost vykazovaná provozovateli a bezpečnostními regulátory již není dále ospravedlněná. Vývoj zaznamenaný během dvacátého století umožnil z technického i ekonomického hlediska provoz metra s vysokou kapacitou bez strojvedoucího. Široké zkušenosti získané v průběhu posledních 15 let ukazují, že tato technologie je bezpečná, a nyní je načase, aby se přešlo do další etapy. Několik vedení podzemních drah již oznámilo plány na převedení stávajících tras na provoz bez strojvedoucího, včetně Berlína a Paříže. Skromným krokem na této cestě bylo spojení ovládání několika jednotek do jednoho celku, zavedení automatického zrychlení a kódovaných kolejových obvodů vytvářejících v kabině strojvedoucího zobrazované údaje o rychlosti, které pomáhají při automatizaci funkce řízení, bez ohledu na problémy spojené s dosažením přesnosti konečného zastavení, která často vyžadovala instalaci složitých zařízení podél trati. Demonstrace automatického provozu vlaků (ATO) byly provedeny na kyvadlové dopravě u Times Square v New Yorku, trasy Horta v Barceloně a okruhu Hainault Loop v Londýně na počátku 60. let 20. století. Zaměření se tehdy orientovalo méně na provoz bez strojvedoucího a více na zajištění konzistentnějšího řízení a potenciálních úspor z provozu zajišťovaného jen jedním členem vlakové čety. Tyto zkoušky postupně vyzrávaly k zavádění systému "kontrolovaného ATO". Londýnská trasa Victoria byla první, která zahájila komerční provoz tohoto systému (1. září 1968), následovaná trasou Lindenwold ve Philadelphii (leden 1969). Tuto technologii ATO přijalo mnoho dalších systémů, včetně většiny nových podzemních drah v USA. Zavedení provozovatelé měli uzavřeny pracovní smlouvy, se kterými se museli vypořádat, ale i u nových systémů panovala značná vlažnost, pokud jde o upuštění od dozorčího pracovníka působícího v přední části vlaku, jehož povinnosti byly omezeny na zavírání dveří a pozorování. Pouze trase Lindenwold je možno přiznat zásluhu větší role, neboť si dovolila umístit tohoto dozorčího pracovníka do otevřeného místa (jako je tomu v autobuse) přístupného cestujícím v prvním voze a zajistila 24 hodinový provoz. Prosazování provozu bez strojvedoucího bylo ponecháno na nové technologii automatizované jízdy po vodící kolejnici. Demonstrační trať Transit Expressway firmy Westinghouse Electric Corporation v roce 1965 v South Park v Pittsburghu byla první takovou aplikací. Přestože byla vytvořena jako způsob, jak provozovat frekventované spoje ekonomickým způsobem v systémech městské dopravy, nepodařilo se jí získat přijetí pro veřejné provozování. Namísto toho došlo k jejímu přetvoření do malého dopravního prostředku bez obsluhy, kterých nyní existuje v provozu více než 30 a pocházejí od několika dodavatelů. Většina z nich působí v chráněném prostředí, především na hlavních letištích, kde jsou kvalifikovaní pracovníci k dispozici ihned na zavolání a osobní bezpečnost je zajišťována řadou opatření. Nicméně Japonsko má několik systémů nové technologie, které mají významnou délku a dosahují vysokého počtu přepravených cestujících. Tom Parkinson je konzultantem v rozšiřování Vancouver SkyTrain, který pracoval v oblasti plánování a navrhování železniční dopravy po dobu 35 let. Ian Fisher je vedoucím plánovačem dopravy v městě Vancouver.

2 Další systémy se nyní plánují nebo jsou ve výstavbě, včetně tří tras sloužících v rámci sítě singapurského metra. První z nich byla otevřena v minulém roce v Bukit Panjang a sleduje nejnovější variantu systému Westinghouse (nyní DaimlerChrysler) následující po jejím prvním nasazení ve veřejném sektoru u Miami MetroMover, ke kterému došlo v roce Metro bez strojvedoucího Provoz bez strojvedoucího v náročném prostředí městské veřejné dopravy se tak vyvinul z těchto malých aplikací. Nicméně první severoamerický provoz bez strojvedoucího v sektoru veřejné dopravy byl tak trochu výjimkou. V roce 1969 zahájil provoz Morgantown Personal Rapid Transit představující soupravu malých vozů vyplňujících silnou poptávku (mimo špičku). Tento systém stále ještě úspěšně pracuje, ale nedošlo k jeho replikování. Často se používala spíše automobilová samohybná technologie než tradiční technologie železničních vozidel a postupně docházelo k nárůstu nasazení těchto systémů s tím, jak rostla důvěra ve schopnosti zajistit bezpečnostní aspekty, jako je například činnost při požáru a evakuace vlaků. Takové systémy se často uvádějí jako dopravní systémy se středně velkou kapacitou nebo minimetro. Dělící čára mezi typickými provozy metra a specializovanějšími aplikacemi není jasně zřetelná, ale my jsme se pokusili v tabulce I uvést přehled sedmi systémů, které jasně spadají do kategorie metra. Průkopníkem zde byla VAL v Lille, kterou vyvinula společnost Matra Transport (nyní z 95% vlastněná společností Siemens). Jednalo se o první velkoměsto světa, které přistoupilo na provoz bez strojvedoucího pro nové metro, a 13 km dlouhý počáteční úsek trasy 1 byl otevřen v dubnu Kapacita tohoto systému je osob za hodinu v jednom směru, což je nižší než u konvenčního metra, a všechny stanice jsou vybaveny nástupištními dveřmi. V provozu jsou dvě trasy a plánované rozšíření bude znamenat vytvoření sítě o délce 45 km s 45 stanicemi. SkyTrain ve Vancouveru byl prvním provozem bez strojvedoucího o větším rozsahu v Severní Americe. Jednalo se o první systém používající ocelová kola, přestože pohon lineárního motoru a řiditelné nápravy byly nekonvenční. SkyTrain používá technologii ALRT vyvinutou kanadskou společností Urban Transportation Development, která je nyní součástí skupiny Bombardier. Počáteční trasa o délce 21,4 km vedla z centra Vancouveru do New Westminsteru a komerční provoz byl na ní zahájen 3. ledna 1986 po 10 dnech bezplatných jízd. Po prodloužení nyní délka trasy představuje 29 km, které vedou převážně nad zemí. V roce má dojít k otevření dalšího návazného úseku o délce 21 km. SkyTrain používá pro řízení vlaků signalizační systém pohyblivých bloků Seltrac od skupiny Alcatel, což je systém, jehož prototyp byl vytvořen na krátké trase berlínského metra U-Bahn 4, kde byly ponechány osoby konající dohled na nástupišti a ve vlaku. Přestože je systém SkyTrain bez strojvedoucího, používá mobilní pracovníky a bezpečnostní ostrahu, kteří provádějí dohled na nástupištích, kontrolují jízdné, poskytují informace a řeší menší 1technické problémy. Po obšírné debatě došlo k eliminaci nástupištních dveří. Vniknutí do vodící koleje je odhaleno vibračně citlivými detekčními deskami ve stanicích a optickými čidly na konci nástupiště. Oplocení úseků vedených na úrovni terénu je vybaveno detekcí proti vniknutí tam, kde by mohlo dojít k vniknutí silničního vozidla na trať. Ve stejném období byla využita technologie ALRT s pracovníky dozoru pro přívodní trasu vedoucí k systému podzemní dráhy v Torontu a pro provoz městské dráhy People Mover bez strojvedoucího v centru Detroitu. Podobně jako průvodní systém MetroMover v Miami, tak ani v Detroitu nejsou zavedeny nástupištní dveře ani detekce vniknutí. Mnohem později byla

3 v Kuala Lumpuru provedena instalace lehkého metra Putra, které představovalo druhou aplikaci kanadské technologie ALRT bez strojvedoucího na nějaké větší městské trase. Tento systém zahájil provoz v letech 1998 až 1999 na dvou úsecích o celkové délce tratě 29 km s 24 stanicemi a jedná se o trasu, která je v obou koncových částech vedená nad úrovní terénu, kdežto střední část procházející centrem města je vedena v podzemním tunelu. Přestože ostatní trasy metra v Lyonu mají obsluhu, tak 12 km podzemní trasy D bylo vybudováno pro provoz bez strojvedoucího využívající systém Maggaly ATO firmy Matra. Problémy s automatizací vedly k tomu, že daná trasa byla otvírána v průběhu let po etapách, přičemž jeden úsek byl po určitou dobu obsluhován manuálně. Automatizace je odvozena ze systému používaného u aplikací VAL, ale větší vozy jsou klasickými francouzskými jednotkami metro pneumatique. Lyon sledoval příklad Vancouveru při vypuštění nástupištních dveří a upřednostnil detekční systém zabudovaný pod okrajem nástupiště. Toulouse otevřel svůj první úsek metra dne 26. června 1993 za použití technologie VAL. Tato trasa A o délce 10 km je vedena převážně pod zemí, spojuje 15 stanic a zajišťuje přepravu cestujících denně. Pro zamezení neoprávněnému přístupu do kolejiště se používají nástupištní dveře. V letošním roce by měla být zahájena stavba 17 km dlouhého úseku trasy B, jehož otevření se předpokládá v roce Systém VAL se následně objevil v Taipei, kde v březnu 1996 došlo k otevření úseku o délce 10,9 km tvořícího součást trasy Mucha, jejíž délka je 24 km. Tato nadzemní trať byla sužována četnými smluvními a technickými problémy a její prodloužení se stále ještě přehodnocuje. Společnost Matra rovněž nainstalovala systém VAL na letištích O Hare v Chicagu a Orly v Paříži. Tento sytém byl rovněž nainstalován na krátkém úseku v Jacksonville. K dnešnímu dni byly všechny systémy bez strojvedoucího provozovány jako soukromé podniky, přičemž provozující subjekt zajišťoval pouze nové vozy, rozšiřování a náhradní díly. V Jacksonville způsobily náklady požadované za krátké rozšíření to, že došlo k nahrazení celého systému automatizovanou jednokolejnicovou technologií skupiny Bombardier. Vyjma Lyonu používaly všechny systémy bez strojvedoucího malé vozy, které v sobě nezapřely své předchůdce v oblasti automatizované dopravy po vodící koleji. Pro vozy v Kuala Lumpuru a pro nové vozy ve Vancouveru skupina Bombardier vyvinula nový model vozu Mk II s kloubovým spojením o šířce 2,65 m a délce 35 m, vybavený osmi nápravami, který využívá technologii lineárního motoru na hranicích jejích možností. Město Typ 1 Systém řízení vlaků Tabulka 1 - Trasy metra bez strojvedoucího Datum zahájení provozu Délka v km Počet cestujících za den 2 Lille (2 trasy) VAL Matra Vancouver ALRT Alcatel Lyon Line D Metro Matra Toulouse VAL Matra Taipei Mucha VAL Matra Kuala Lumpur ALRT Alcatel Paříž - trasa 14 Metro Matra Obě metra a trasy VAL jsou provozovány s gumovými pneumatikami. 2 Nejnovější odhady pro jízdy v roce 1999

4 Průlom v Paříži Météor je nejnovější trasou metra v Paříži a znamená velký krok vpřed v oblasti provozu bez obsluhy. Počáteční úsek o délce 7 km byl otevřen dne 15. října 1998 s pěti mezistanicemi poté, co došlo k jeho úspěšnému začlenění do husté sítě 100 let starého metra obsluhujícího jedno z největších hlavních měst světa. Provozovatel, kterým je RATP, již získal zkušenosti v oblasti provozu vlaků bez strojvedoucího díky systému OrlyVAL, což je větev spojující druhé letiště města s trasou B systému RER. Météor přestavuje zcela odlišnou kategorii z hlediska počtu přepravovaných osob. Rovněž zahrnuje 2,8 km dlouhou jízdu bez zastávky mezi Gare de Lyon a Châtelet, nejdelší na síti pařížského metra, a účelem tohoto systému je odlehčit paralelním trasám A a D systému RER. Očekává se, že bude přepravovat téměř 100 milionů cestujících ročně, až dojde k otevření prodlužovacího úseku z Madeleine do Gare St Lazare, který je budován s rozpočtem 870 milionů FRF a měl by zahájit provoz v prosinci Plánují se ještě další rozšíření: 17. prosince schválil francouzský region Ile grant ve výši 325 milionů FRF na jižní prodloužení vedoucí do Olympiades, jehož náklady se odhadují na 730 milionů FRF a měl by být v provozu do konce roku Z dlouhodobějšího hlediska by měla být navržena trasa severně od St Lazare, na kterou by se navázala větev trasy 13 do Port de Gennevilliers (RG str. 839). Systém ATO staví na zkušenostech firmy Matra s VAL a trasou D v Lyonu. Současně s budováním širších staničních prostor na dané trase dojde ke zvýšení kapacity o jednu třetinu ve srovnání s manuálně řízenými trasami. Trasa 14 má rovněž nejvyšší počet denních vlakových cest a nejkratší mimošpičkové intervaly. RATP považuje trasu 14 za zkušební případ pro provoz bez obsluhy za účelem automatizace dalších tras metra s tím, jak bude docházet k obnovování vozového parku. Doprava je zajišťována vozidlovým parkem tvořeným vozy MP89, které jsou seřazeny do 21 vlaků s širokým přechodovým můstkem a skládajících se ze šesti vozů; v případě zvýšení poptávky je možno tyto vlaky prodloužit tak, aby obsahovaly až 8 vozů. Vzhledem tomu, že ve vlacích nepracují žádní pracovníci obsluhy, jsou vnitřky vozů vybaveny kamerovým systémem CCTV, který je monitorován v řídícím středisku. Nástupištní dveře na systému VAL v Lille jsou zobrazeny v otevřeném stavu. Jsou-li uzavřeny, slouží prostor mezi dveřmi jako nouzový východ z vlaku, který zastavil v nesprávné poloze.

5 Minimetro v Japonsku Kromě těchto sedmi typů metra je třeba uvést příklad Japonska, kde působí pět tras MTS obsluhovaných jednotkami s gumovými pneumatikami, které jezdí v určitých časových úsecích nebo po celou dobu bez strojvedoucích a mají dostatečnou délku a přepravní výkony, které si zasluhují zmínku, mezi ně patří dvě trasy v Tokijské aglomeraci a dvě trasy v Kóbe, Portliner (6,4 km, rok 1981) a trasa na ostrově Rokko (4,5 km, rok 1989). V Hirošimě jezdí tzv. "Nová tramvaj" o délce úseku 18,4 km (zprovozněno v roce 1994), který je obsluhován 132 vozy o velikosti autobusu, které přepraví osob za den. Další dva systémy jsou v Tokiu a Tamě. V Japonsku a kolem světových letišť či dalších objektů existují i jiné systémy bez strojvedoucího. Největší přepravní kapacitu mezi těmito systémy bude mít zřejmě systém působící na letišti v Atlantě, který přepraví zhruba cestujících denně. V Newarku probíhá prodlužování jednokolejnicového letištního systému na nádraží Severovýchodního koridoru, které leží blízko letiště, a letiště JFK v New Yorku buduje systém AirTrain za použití technologie ALRT skupiny Bombardier, jehož účelem je spojení okruhu kolem letištních terminálů s podzemní dráhou města New York a železnicí Long Islandu. Případ pro modernizaci Přestože metro bez strojvedoucího znamená úsporu pracovních sil nasazených ve vlaku, jsou pracovníci stále ještě požadováni pro řešení technických problémů a problémů cestujících, a je též třeba, aby byli schopni reagovat v nouzových situacích v odpovídajícím čase. Vancouver se zaměřuje na maximální dobu reakce 5 minut a má mobilní pracovníky, kteří jsou přiřazeni k určitým skupinám stanic. Kromě doby dopravní špičky zde působí tolik pracovníků, kolik jezdí vlaků. Obrázek 1 představuje srovnání přímých provozních nákladů na jeden osobokilometr pro vybrané provozovatele v Severní Americe. Zatímco u Vancouveru se jedná skutečně o nejnižší náklady, jsou další dobře řízená metra a systémy lehké železnice s vlakovými četami na velmi blízké úrovni. V rozporu s tím se Metro Mover působící v Miami bez strojvedoucího téměř vymyká z daného srovnání. Pracovníci dozoru u SkyTrain ve Vancouveru představují 18,9 % přímých nákladů, což odráží 2,5 centů na 1 osobokilometr. Strojvedoucí u systému Patco představují 10,3 % ročních nákladů neboli 1,7 centů na 1 osobokilometr, ale SkyTrain má minimální večerní interval 5 minut, kdežto Patco pracuje s intervalem 12 až 20 minut. Ve skutečnosti jsou provozní náklady více vztaženy na intenzitu použití a smysluplné nasazení techniky než na otázku, zda vlaky jezdí s obsluhou či bez obsluhy. Ve Vancouveru hrají pracovníci svou roli v oblasti prvního zabezpečení a kontroly jízdného, ale nemají žádné vynucovací pravomoci, z čehož plyne, že je třeba nasadit samostatné pracovníky bezpečnosti, a jejich počet v poslední době vykázal nárůst vzhledem k rozšiřování graffiti a vandalismu. Nicméně mobilita pracovníků a jejich vyškolení zvyšují jejich efektivitu, která je tak vyšší než u obdobného počtu strojvedoucích, a cestující oceňují pomoc a informace, které jim jsou k dispozici od takových pracovníků.

6 Systém SkyTrain ve Vancouveru přejíždí zavěšený most dlouhý 616 metrů přes řeku Fraser mezi New Westminster a Surrey. Je možno rychle zařadit do provozu další vlaky, aby bylo umožněno vyrovnat se s nárazovými vlnami ze strany poptávky. Ve všech mimošpičkových hodinách umísťuje vancouverský systém záložní vlaky na odstavné koleje po celé síti, aby mohl příležitostně zvýšit nabídku přepravních služeb, ale především pro zajištění rychlé náhrady za vlaky s technickými problémy - nebo méně vznešeně řečeno za vlaky poškozené vandalismem nebo ušpiněné vlaky, v souladu s politikou nulové tolerance graffiti. Tímto způsobem jsou výpadky v dopravě nebo narušování udržovány na velmi nízké úrovni. Řešení zvláštních událostí efektivním způsobem je hlavní předností systémů bez strojvedoucího. Pro větší události ve Vancouveru je možno rozšířit večerní přepravní služby ze základních 17 vlaků až na 35 vlaků velmi snadno a bez větších nákladů. Neexistuje zde žádné zcela volné pásmo polední přestávky; to je třeba naplánovat předem a další pracovníci jsou stále požadováni pro ostrahu, řízení při velkém počtu lidí a manuální výběr jízdného. Nicméně práce s davy po fotbalových zápasech nebo jiných událostech je ziskovým podnikem, který představuje dvakrát až třikrát vyšší tržby, než jsou příslušné náklady. Zdaleka největší výhodou systémů bez strojvedoucího je schopnost nabídnout časté dopravní spojení po celý provozní den. Průzkumy prováděné mezi cestujícími uvádějí, že tato skutečnost je ze strany cestujících vysoce ceněna a významně přispívá k vyšší přepravní kapacitě a vyšším tržbám. V případech, kdy je špičková doprava skromnější, jako je to ve středně velkých městech, znamená zvýšená frekvence kratší vlaky a stanice. Snížení délky stanice na polovinu vede ke snížení investičních nákladů o jednu třetinu, což je zvláště důležité pro podzemní trasy.

7 Obrázek 1: Přímé provozní náklady pro různá metra v roce 1997; uvedeno v USD na 1 osobokilometr Miami MetroMover Baltimore Metro Portland Light Rail Washington Metro Philadelphia Patco Vancouver Sky Train 0,3 0,23 0,2 0,17 0,13 1,99 0 0,5 1 1,5 2 2,5 Bezpečnost (míněno jako bezpečnost dopravy, nikoliv osobní bezpečí) již není otázkou většího významu; tento druh provozu již zcela jistě nevzbuzuje obavy veřejnosti. Schopnost pracovníka, který je uzavřen v kabině strojvedoucího, vyřešit rychle problém související s nemocí cestujícího nebo trestným činem je velmi nízká a samostatní pracovníci obsluhy nebo policie jsou tak jako tak třeba. Systémy provozované bez strojvedoucího mají z hlediska bezpečnosti excelentní historii, která je narušována pouze událostí z roku 1993 u systému Portliner v Kóbe, kdy vlak přejel konečnou stanici a došlo tak ke zranění 60 osob. Nástupištní dveře I při širokém nasazení systému ATO je počet zranění v důsledku selhání lidského faktoru významný a tyto události často souvisejí s alkoholem, drogami a duševními chorobami. Nicméně přesvědčení regulátorů bezpečnosti železniční dopravy, že ponechání řízení na počítači je bezpečnější než umístění strojvedoucího či dozorčího pracovníka do kabiny pro strojvedoucího, je stále ještě obtížné. Nejožehavější otázkou je otázka bezpečnosti okraje nástupiště. VAL a první systémy bez strojvedoucích nasazované na letištích používaly nástupištní dveře. Jedná se o nákladná zařízení, která je obtížné přizpůsobit pro jednotlivé stanice. U těchto systémů je rovněž pravděpodobné, že bude docházet ke snížení celkové spolehlivosti - je široce známo, že dveře vlaků jsou jedinou velkou příčinou zpoždění u mnoha systémů metra. Vzhledem k tomu, že SkyTrain byl prvním větším systémem bez strojvedoucího v Severní Americe, bylo vynaloženo zvláštní úsilí během projektových prací orientované na ochranu kolejí před neoprávněným vniknutím. Bylo usouzeno, že ve vlaku plném kouře, který by zastavil mimo odpovídající polohu z hlediska nástupištních dveří, by staří či postižení cestující zřejmě ve stavu paniky byli jen velmi nepravděpodobně schopni aktivovat nouzová uvolnění a manuálně otevřít jak dveře vlaku, tak nástupištní dveře a poté opustit soupravu v časové lhůtě požadované bezpečnostními kódy. V důsledku toho došlo k volbě otevřených nástupišť spolu se systémem, který zajišťuje detekci předmětů na kolejích a spouští brzdící systém rychleji než i ten nejostražitější strojvedoucí. Tato filosofie byla dále sledována na trase D lyonského metra a u nadzemních stanic metra v Kuala Lumpuru. Sebevraždy jsou nešťastnou skutečností provozů železniční dopravy a zdá se, že zpoždění v důsledku narušení jízdní dráhy a tunelů spíše rostou. Nástupištní dveře v tomto případě pomohou, pokud jimi budou vybaveny všechny stanice ve městě, ale je obtížné zabránit

8 přístupu přes dveře situované na konec nástupiště, které jsou určeny pro nouzovou evakuaci vlaku mezi stanicemi. Obecně řečeno se případ problému nástupištních dveří vztahuje stejným způsobem na systémy se strojvedoucím i bez strojvedoucího. V oblastech s horkým podnebím jsou nástupištní dveře používány především k tomu, aby umožňovaly klimatizaci stanice. Nástupištní dveře byly též nainstalovány na prodloužení londýnské trasy Jubilee Line, aby udržely maximální rychlost proudění vzduchu ve stanicích pod hodnotou 5 m/s, přičemž bezpečnost byla jen sekundárním faktorem. Při pomocných krocích prováděných v přechodu na jednočlennou vlakovou četu měla být torontská trasa Sheppard postavena s nástupištními dveřmi, přestože došlo k jejich vyřazení při seškrtávání rozpočtu. Popis tokijské trasy 12 uvádí, že nástupištní dveře byly nainstalovány za účelem zlepšení vzhledu staništních nástupišť. Trasa 14 pařížského metra Météor ve stanici Madeleine. Nástupištní dveře jsou nainstalovány ve všech stanicích. Příslušné stěny nesahají ke stropu. Přestože nezajišťují plnou kontrolu cirkulace vzduchu, skutečně eliminují vzduchové vlny vznikající při příjezdu vlaku. Příštím krokem je přechod Ve stále netrpělivějším světě dlouhé čekání na veřejnou dopravu odradí všechny cestující, kteří mohou odejít. Časté a hospodárné spojení po celou dobu provozu bylo původním hnacím faktorem pro vývoj systému v roce 1963 a zůstává nejvýraznější výhodou provozu bez strojvedoucího. Přestože se ukázalo, že úspory personálních nákladů jsou poměrně skromné, mají mobilní pracovníci obecně lepší pozici pro řešení problémů a poskytování pomoci a informací cestujícím. Stále je ještě obtížné ustoupit od přítomnosti strojvedoucího nebo dozorčího ve vlaku a tento systém je odmítán odborovými svazy na většině tradičních systémů metra. Pomalý, ale pokračující přechod k provozu s jedním pracovníkem vlakové čety je příznakem změny v tomto ohledu. V současné době je tento sektor se svými sedmi systémy metra bez strojvedoucího a více než 30 menšími dopravními systémy bez strojvedoucího na celém světě stále ještě ve stavu, kdy čeká na to, až bude první trasa tradičního metra převedena na provoz bez strojvedoucího. Pramen: Railway Gazette International, březen 2000:"Driverless metros poised to expand", str

Automatický systém metra pro Prahu 3. tisíciletí

Automatický systém metra pro Prahu 3. tisíciletí Automatický systém metra pro Prahu 3. tisíciletí Provozně technologické podmínky a údaje: technické podmínky Max. traťová rychlost Km/h 80 Min. provozní interval s 90 Min. technický interval na trati

Více

VYSOKOROCHLOSTNÍ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA V USA

VYSOKOROCHLOSTNÍ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA V USA VYSOKORYCHLOSTNÍ TRATĚ VYSOKOROCHLOSTNÍ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA V USA Jan Starec 2 56 ak. rok 2011/ 2012 Historie rozvoje železniční sítě v 19. st. v USA velký rozmach žel. dopravy 1830 - první spojení (východní

Více

Páteřní linky v Praze i v zahraničí

Páteřní linky v Praze i v zahraničí Páteřní linky v Praze i v zahraničí Ing. Martin Jareš, Ph.D., ROPID ROPID Regionální organizátor Pražské integrované dopravy 1/13 Hierarchizace sítě linek především ve velkých městech je potřeba zjednodušit

Více

MODERNÍ TRENDY V TRAMVAJOVÉ DOPRAVĚ V NĚMECKÝCH MĚSTECH I REGIONECH

MODERNÍ TRENDY V TRAMVAJOVÉ DOPRAVĚ V NĚMECKÝCH MĚSTECH I REGIONECH MODERNÍ TRENDY V TRAMVAJOVÉ DOPRAVĚ V NĚMECKÝCH MĚSTECH I REGIONECH Tramvajová doprava prožívá v západní Evropě svou renesanci. V německých městech starších i novějších spolkových zemí (bývalá NDR) jsou

Více

Česká železnice na křižovatce

Česká železnice na křižovatce Česká železnice na křižovatce Ing. Petr Žaluda předseda představenstva a generální ředitel ČD, a.s. Prague Marriott Hotel, 7. září 2010 Orientace na zákazníka dopravce ČD, a.s., je v přímém kontaktu se

Více

1. Úvod. Tabulka 1.1. Srovnání množství a výkonů přepraveného zboží v závislosti na druhu dopravy v ČR.

1. Úvod. Tabulka 1.1. Srovnání množství a výkonů přepraveného zboží v závislosti na druhu dopravy v ČR. 1. ÚVOD Česká republika má vzhledem ke své poloze ve středu Evropy důležitou úlohu v mezinárodní dopravě. Rok 2004 pro nás byl zlomový díky našemu vstoupení do EU a v dopravě se to projevilo podle očekávání

Více

Příloha č. 7 Podrobné požadavky na kvalitu a vybavení vozidel

Příloha č. 7 Podrobné požadavky na kvalitu a vybavení vozidel Příloha č. 7 Podrobné požadavky na kvalitu a vybavení vozidel Článek Technické požadavky Vozidla určená k plnění zakázky musí splňovat alespoň následující požadavky: Vozidlo musí být ke dni zahájení provozu

Více

Železniční osobní doprava v ČR dnes a v budoucnosti. Ing. Antonín Blažek náměstek generálního ředitele ČD pro osobní dopravu

Železniční osobní doprava v ČR dnes a v budoucnosti. Ing. Antonín Blažek náměstek generálního ředitele ČD pro osobní dopravu Železniční osobní doprava v ČR dnes a v budoucnosti Ing. Antonín Blažek náměstek generálního ředitele ČD pro osobní dopravu GŘČD Vývoj železnice v uplynulém období Izolovaný vývoj v jednotlivých státech

Více

1993-1998. Hans Strelow

1993-1998. Hans Strelow Doprava v zemích střední Evropy 1993-1998 Hans Strelow Polsko, Rumunsko a Česká republika dohromady představují 62% celkové délky železničních tratí zemí střední Evropy. Silnice a železnice jsou dominantními

Více

ského metra 20. 05. 2012

ského metra 20. 05. 2012 trasa D pražsk ského metra ALTERNATIVNÍ MOŽNOSTI ŘEŠENÍ 2012 20. 05. 2012 Původní návrh (2010-11) Alternativa 2012 Zadání 2010: Nová trasa metra, provozně nezávislá na trasách A B C, moderní lehké metro,

Více

trasa D pražského metra

trasa D pražského metra trasa D pražsk ského metra - Nově koncipovaný moderní systém lehkého kolejového metra - Plně automatizovaný provoz bez řidiče - Zabezpečení nástupišť oddělovací stěnou od kolejiště - Vrchní odběr trakční

Více

Optimalizace dopravní obslužnosti Vilémovska. Konzultační dopravní společnost

Optimalizace dopravní obslužnosti Vilémovska. Konzultační dopravní společnost Optimalizace dopravní obslužnosti Vilémovska Konzultační dopravní společnost Analýza současného stavu Silnice Kvalitní silniční dopravní napojení obcí Račetice, Pětipsy, Rokle a Chbany. Ostatní obce vesměs

Více

Praha, Vysoká škola ekonomická 25.10.2013

Praha, Vysoká škola ekonomická 25.10.2013 Praha, Vysoká škola ekonomická 25.10.2013 Potenciál rozvoje nákladní železniční dopravy v konkurenčním prostředí Development potential of freight railway transport in a competitive environment Ing. Milan

Více

- Referát na konferenci CZECH RAILDAYS -

- Referát na konferenci CZECH RAILDAYS - - Referát na konferenci CZECH RAILDAYS - Návrh kvalitního systému regionální železniční dopravy v MS kraji Úvod, význam železnice pro Moravskoslezský kraj. Stručné představení Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského

Více

Zákon o silniční dopravě Obsah zákona

Zákon o silniční dopravě Obsah zákona Zákon o silniční dopravě Obsah zákona Smluvní strana PRODÁVAJÍCÍ - povinnost předmět koupě kupujícímu odevzdat Smluvní strana KUPUJÍCÍ - povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu

Více

Železnice v IDS JMK a přestupní uzly. Ing. Jiří Horský KORDIS JMK, a.s.

Železnice v IDS JMK a přestupní uzly. Ing. Jiří Horský KORDIS JMK, a.s. Železnice v IDS JMK a přestupní uzly Ing. Jiří Horský KORDIS JMK, a.s. 1 Úvodní informace o IDS JMK IDS JMK v provozu od 1. ledna 2004. Příští rok budeme slavit 10. výročí vzniku. Nyní zaintegrována veškerá

Více

Požadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce

Požadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce Požadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce listopad 2007 Bc. Marek Binko Má-li mít vysokorychlostní železniční systém vůbec nějaký smysl, musí být navržen tak, aby byl obchodně

Více

Železniční spojení Prahy, Letiště Václava Havla Praha a Kladna. Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie

Železniční spojení Prahy, Letiště Václava Havla Praha a Kladna. Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Železniční spojení Prahy, Letiště Václava Havla Praha a Kladna Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Současný stav Kladno je největší město Středočeského kraje a do Prahy z něj směřuje vůbec nejvíce

Více

Vozidlový park souprav Velaro pro široký rozchod znamená opětné spuštění ruského programu VYSOKORYCHLOSTNÍ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY

Vozidlový park souprav Velaro pro široký rozchod znamená opětné spuštění ruského programu VYSOKORYCHLOSTNÍ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY Vozidlový park souprav Velaro pro široký rozchod znamená opětné spuštění ruského programu VYSOKORYCHLOSTNÍ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY Alexander Nazarov, Oleg Nazarov a Marion Protze* * Alexander Nazarov je prvním

Více

Koncepce modernizace železniční sítě v ČR

Koncepce modernizace železniční sítě v ČR Koncepce modernizace železniční sítě v ČR Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Praha, 27. listopadu 2014 Vstupy do koncepce požadavky na infrastrukturu z dopravního trhu nákladní doprava osobní regionální

Více

5. ČESKÉ DOPRAVNÍ FÓRUM. AKTUÁLNÍ ŘEŠENÍ DOPRAVY V METROPOLÍCH EVROPY 8. 9. 6. 2011 Praha

5. ČESKÉ DOPRAVNÍ FÓRUM. AKTUÁLNÍ ŘEŠENÍ DOPRAVY V METROPOLÍCH EVROPY 8. 9. 6. 2011 Praha UDRŽITELNÁ DOPRAVA V PRAZE 5. ČESKÉ DOPRAVNÍ FÓRUM AKTUÁLNÍ ŘEŠENÍ DOPRAVY V METROPOLÍCH EVROPY 8. 9. 6. 2011 Praha Jak lze zavádět udržitelnou (čistou) dopravu? Evropská unie (DG TREN) definuje řadu oblastí

Více

Mimořádné události z pohledu Drážní inspekce a předcházení jejich vzniku Mgr. Martin Drápal mluv

Mimořádné události z pohledu Drážní inspekce a předcházení jejich vzniku Mgr. Martin Drápal mluv Mimořádn dné události z pohledu Drážní inspekce a předchp edcházení jejich vzniku Mgr. Martin Drápal mluv Obsah 1. Představení Drážní inspekce 2. Mimořádné události na dráhách 3. Mimořádná událost srážka

Více

Osobní dopravníky hledají své místo

Osobní dopravníky hledají své místo Osobní dopravníky hledají své místo Julian Wolinsky Potřeba hospodárné dopravy v městských oblastech s častým výskytem kongescí vyvolala opět zájem o tzv. osobní dopravníky (peoplemovers) Kdysi se peoplemovers

Více

ROZVOJ VYSOKORYCHLOSTNÍCH ŽELEZNIČNÍCH SYSTÉMŮ V EVROPĚ

ROZVOJ VYSOKORYCHLOSTNÍCH ŽELEZNIČNÍCH SYSTÉMŮ V EVROPĚ ROZVOJ VYSOKORYCHLOSTNÍCH ŽELEZNIČNÍCH SYSTÉMŮ V EVROPĚ Karel SELLNER Doc. Ing. Karel SELLNER, CSc, Ministerstvo dopravy ČR, nabř. L. Svobody 1222, Praha 1 Úvod Růst národního hospodářství a integrace

Více

DOPRAVNĚ-PROVOZNÍ INTEGRACE. Prostorová a časová integrační opatření

DOPRAVNĚ-PROVOZNÍ INTEGRACE. Prostorová a časová integrační opatření DOPRAVNĚ-PROVOZNÍ INTEGRACE Prostorová a časová integrační opatření Dopravně-provozní opatření = propojení komponent dopravní nabídky a provozu jednotlivých dopravců resp. druhů dopravy úprava vedení linek

Více

ŽELEZNICE V PRAŽSKÉ INTEGROVANÉ

ŽELEZNICE V PRAŽSKÉ INTEGROVANÉ ŽELEZNICE V PRAŽSKÉ INTEGROVANÉ DOPRAVĚĚ Charakteristika sítě veřejné dopravy v systému PID Druh dopravy Metro Příměstská Městské Příměstské Tramvaje železnice autobusy autobusy Počet linek denní provoz

Více

Vlakové zabezpečovače v pražském metru, současný stav, provozní zkušenosti, perspektiva

Vlakové zabezpečovače v pražském metru, současný stav, provozní zkušenosti, perspektiva Vlakové zabezpečovače v pražském metru, současný stav, provozní zkušenosti, perspektiva Jaroslav Hauser, Milan Pecka 1. Úvod Vlakový zabezpečovač je technické zařízení, jehož úlohou je přispívat ke zvýšení

Více

Přínos VRT pro regionální železnici v Praze a okolí. Ing. Jiří Prokel

Přínos VRT pro regionální železnici v Praze a okolí. Ing. Jiří Prokel Přínos VRT pro regionální železnici v Praze a okolí Ing. Jiří Prokel Konference Czech Raildays 2013 18.6.2013 Základní principy PID jednotný regionální dopravní systém založený na preferenci páteřní kolejové

Více

Pražská integrovaná doprava. Pavel Procházka pověřený řízením organizace ROPID

Pražská integrovaná doprava. Pavel Procházka pověřený řízením organizace ROPID Pražská integrovaná doprava Pavel Procházka pověřený řízením organizace ROPID Základní principy PID jednotný regionální dopravní systém založený na preferenci páteřní kolejové dopravy (železnice, metro,

Více

388/2000 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva dopravy a spojů ze dne 25. října 2000 o jízdních řádech veřejné linkové osobní dopravy

388/2000 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva dopravy a spojů ze dne 25. října 2000 o jízdních řádech veřejné linkové osobní dopravy 388/2000 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva dopravy a spojů ze dne 25. října 2000 o jízdních řádech veřejné linkové osobní dopravy Ministerstvo dopravy a spojů stanoví podle 41 odst. 2 k provedení 17 odst. 6 zákona

Více

ORGANIZACE A ŘÍZENÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY. Návrh vedení linek a obsluhy území

ORGANIZACE A ŘÍZENÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY. Návrh vedení linek a obsluhy území ORGANIZACE A ŘÍZENÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY Návrh vedení linek a obsluhy území Dopravní obsluha území 1, rozsah řešeného území systém městské dopravy systém regionální dopravy součást integrovaného dopravního

Více

8. České dopravní fórum

8. České dopravní fórum AŽD Praha s.r.o. 8. České dopravní fórum Kolejová doprava v městských aglomeracích Ing. Zdeněk Chrdle, AŽD Praha 27. dubna 2012 Osnova Současný stav Vyšší využití železniční infrastruktury pro přepravu

Více

CZECHBUS Ing. Martin Jareš, Ph.D. 15. 11. 2012. Praktické zkušenosti se zavedením páteřních linek v Praze

CZECHBUS Ing. Martin Jareš, Ph.D. 15. 11. 2012. Praktické zkušenosti se zavedením páteřních linek v Praze CZECHBUS Ing. Martin Jareš, Ph.D. 15. 11. 2012 Praktické zkušenosti se zavedením páteřních linek v Praze Proč se to všechno dělalo Přizpůsobení tomu, kam dnes lidé skutečně jezdí Kratší intervaly v silných

Více

PRACOVNÍ DEN SMĚR "Z CENTRA" PRACOVNÍ DEN SMĚR "DO CENTRA" Kuchyňka (směr Nádraží Holešovice) Průzkum: komplexní 19.10.2011

PRACOVNÍ DEN SMĚR Z CENTRA PRACOVNÍ DEN SMĚR DO CENTRA Kuchyňka (směr Nádraží Holešovice) Průzkum: komplexní 19.10.2011 MODEL VYTÍŽENÍ LINKY 186 (21) Kuchyňka (směr Bulovka) Popis: Průzkum: komplexní 19.1.211 - Zrušení linky 12 v tomto úseku - Zrušení linky 112 v tomto úseku (započteni lidé Od Do Nabídka Poptávka Využití

Více

PRAHA LETIŠTĚ KLADNO STUDIE PROVEDITELNOSTI 2013-4 AKTUALIZACE STUDIE PROVEDITELNOSTI 2015

PRAHA LETIŠTĚ KLADNO STUDIE PROVEDITELNOSTI 2013-4 AKTUALIZACE STUDIE PROVEDITELNOSTI 2015 PRAHA LETIŠTĚ KLADNO STUDIE PROVEDITELNOSTI 2013-4 AKTUALIZACE STUDIE PROVEDITELNOSTI 2015 Přehled územních stop Cíle projektu Obsluha Kladna a Středočeského kraje Spojení největšího města kraje s Prahou

Více

LIBERALIZACE ODVĚTVÍ DOPRAVY A SOUVISEJÍCÍ EVROPSKÝ LEGISLATIVNÍ RÁMEC

LIBERALIZACE ODVĚTVÍ DOPRAVY A SOUVISEJÍCÍ EVROPSKÝ LEGISLATIVNÍ RÁMEC LIBERALIZACE ODVĚTVÍ DOPRAVY A SOUVISEJÍCÍ EVROPSKÝ LEGISLATIVNÍ RÁMEC Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál

Více

Multimodální přeprava cestujících

Multimodální přeprava cestujících Dopravní kombinace Praha 26. 05. 2015 Multimodální přeprava cestujících Miroslav Vyka // SVAZ CESTUJÍCÍCH VE VEŘEJNÉ DOPRAVĚ // prezident www.svazcestujicich.cz Kdy je v Praze největší dopravní zácpa?

Více

Organizační zajištění a časový postup výstavby VR železniční sítě včr

Organizační zajištění a časový postup výstavby VR železniční sítě včr Organizační zajištění a časový postup výstavby VR železniční sítě včr Ing. Michal Babič, Dipl-Ing. Josef Hendrych IKP Consulting Engineers Konference CZECH RAILDAYS 2013 Ostrava 1 2 Zásady vysokorychlostní

Více

Požadavky cestujících na železniční dopravu v současnosti a v roce 2030

Požadavky cestujících na železniční dopravu v současnosti a v roce 2030 Czech Raildays 2013, Ostrava 18. 6. 2013 Požadavky cestujících na železniční dopravu v současnosti a v roce 2030 Miroslav Vyka // SVAZ CESTUJÍCÍCH VE VEŘEJNÉ DOPRAVĚ// prezident www.svazcestujicich.cz

Více

ORGANIZACE A ŘÍZENÍ MHD cvičení z předmětu 12OMHD LS 2014/2015

ORGANIZACE A ŘÍZENÍ MHD cvičení z předmětu 12OMHD LS 2014/2015 ORGANIZACE A ŘÍZENÍ MHD cvičení z předmětu 12OMHD LS 2014/2015 ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav dopravních systému (K612) Ing. Vojtěch Novotný budova Horská, kancelář A433 VojtechNovotny@gmail.com ČVUT

Více

5 Posouzení efektivnosti variant jízdního řádu a provozu dle svazků tratí

5 Posouzení efektivnosti variant jízdního řádu a provozu dle svazků tratí 5 Posouzení efektivnosti variant jízdního řádu a provozu dle svazků tratí V této, nejdelší ze všech kapitol, jsou souhrněé všechny informace, týkající se zvlášť jednotlivých svazků tratí: Výchozí předpoklady

Více

Dopravní stavitelství Přednáška 7. Doc. Ing. Miloslav Řezáč, Ph.D. Katedra dopravního stavitelství, Fakulta stavební, VŠB-TU Ostrava

Dopravní stavitelství Přednáška 7. Doc. Ing. Miloslav Řezáč, Ph.D. Katedra dopravního stavitelství, Fakulta stavební, VŠB-TU Ostrava Dopravní stavitelství Přednáška 7 Doc. Ing. Miloslav Řezáč, Ph.D. Katedra dopravního stavitelství, Fakulta stavební, VŠB-TU Ostrava Požadavky vyplývající z vyhlášky 398/2009 Sb. Vyhláška o obecných technických

Více

Přivedení železnic k novému velkokapacitnímu terminálu na letišti Heathrow

Přivedení železnic k novému velkokapacitnímu terminálu na letišti Heathrow Přivedení železnic k novému velkokapacitnímu terminálu na letišti Heathrow Dvě železniční spojení a jeden automatizovaný systém přepravy osob se blíží dokončení, aby mohly zajistit dopravní obslužnost

Více

Metropolitní linky v Praze

Metropolitní linky v Praze Metropolitní linky v Praze Celosíťová optimalizace efektivnější a atraktivnější síť linek veřejné dopravy méně linek, kratší intervaly jednoduchost, přehlednost omezení souběhů, nevytížených spojů posílení

Více

Integrace Neratovic a Mělníka

Integrace Neratovic a Mělníka Integrace Neratovic a Mělníka Obsah dnešní prezentace Co se dozvíte? 1 Výhody integrované dopravy 2 Historie integrace Neratovicka na Ládví 3 Stav po 7.4.2015 dokončení integrace Neratovicka a Mělnicka

Více

Systém odměňování výkonu. Část A. Část B

Systém odměňování výkonu. Část A. Část B Systém odměňování výkonu Tato příloha upravuje systém odměňování výkonu a podmínky jeho uplatnění. Část A Systém odměňování výkonu na regionální dráze provozované Adwanced World Transport, a.s. Příloha

Více

Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období. Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy

Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období. Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy 1 Hlavní strategické dokumenty ČR Dopravní politika EU zvýšení

Více

Ejpovice. Sulkov. Černice. Útušice

Ejpovice. Sulkov. Černice. Útušice Dálniční obchvat Plzně je součástí stavby dálnice D5 0510 v úseku Ejpovice Sulkov, km 67,941-88,377 Historie Ještě v roce 1988 se předpokládalo, že dálnice D5 bude do roku 2000 dobudována od Prahy pouze

Více

Shrnutí ustanovení o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách 1

Shrnutí ustanovení o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách 1 Shrnutí ustanovení o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách 1 Nařízení (EU) č. 1177/2010 o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách

Více

Praha olympijská a železnice

Praha olympijská a železnice Praha olympijská a železnice duben 2007 Bc. Marek Binko Budou-li v hlavním městě Praze pořádány olympijské hry, bude to mj. i neopakovatelná příležitost pro realizaci rozsáhlých investic do infrastruktury,

Více

ŽELEZNIČNÍ PROVOZ. cvičení z předmětu 12ZELP ZS 2015/2016. ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav dopravních systému (K612)

ŽELEZNIČNÍ PROVOZ. cvičení z předmětu 12ZELP ZS 2015/2016. ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav dopravních systému (K612) ŽELEZNIČNÍ PROVOZ cvičení z předmětu 12ZELP ZS 2015/2016 ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav dopravních systému (K612) Ing. Vojtěch Novotný budova Horská, kancelář A433 VojtechNovotny@gmail.com ČVUT v

Více

EKONOMIKA DOPRAVNÍHO PODNIKU Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

EKONOMIKA DOPRAVNÍHO PODNIKU Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů se specifickými

Více

Posouzení provozní náročnosti

Posouzení provozní náročnosti Posouzení provozní náročnosti Část C5 dle zadávací dokumentace veřejné zakázky RAILHUC přestupní terminály a páteřní síť veřejné dopravy Kraje Vysočina Objednatel: Kraj Vysočina, Žižkova 57, 587 33 Jihlava

Více

VRT v Německu, trať Norimberk - Mnichov

VRT v Německu, trať Norimberk - Mnichov VRT v Německu, trať Norimberk - Mnichov 1. Vysokorychlostní tratě Železniční dopravu lze rozdělit na konvenční a vysokorychlostní. Mezníkem mezi nimi je rychlost 200 km/h. Vysokorychlostní tratě mohou

Více

Seminář ČISTÁ MOBILITA. Současné trendy v kolejové MHD Ing. Jakub Slavík, MBA - Consulting Services provozovatel portálu

Seminář ČISTÁ MOBILITA. Současné trendy v kolejové MHD Ing. Jakub Slavík, MBA - Consulting Services provozovatel portálu Seminář ČISTÁ MOBILITA Současné trendy v kolejové MHD Ing. Jakub Slavík, MBA - Consulting Services provozovatel portálu MSV Brno 10. 10. 2013 Obsah prezentace Trendy v technologii Příklady ze zahraničí

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice Životní prostředí a doprava Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Přednáška č. 9 AUTOBUSOVÁ NÁDRAŽÍ

Přednáška č. 9 AUTOBUSOVÁ NÁDRAŽÍ Přednáška č. 9 AUTOBUSOVÁ NÁDRAŽÍ 1. Pojmy a definice Řešení autobusových nádraží v ČR upravuje ČSN 73 6075 Navrhovanie autobusových staníc. Při navrhování autobusových nádraží se přiměřeně uplatní pravidla

Více

EKONOMIKA DOPRAVNÍHO PODNIKU Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

EKONOMIKA DOPRAVNÍHO PODNIKU Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů se specifickými

Více

Přednáška č. 3 UMÍSŤOVÁNÍ AUTOBUSOVÝCH A TROLEJBUSOVÝCH ZASTÁVEK

Přednáška č. 3 UMÍSŤOVÁNÍ AUTOBUSOVÝCH A TROLEJBUSOVÝCH ZASTÁVEK Přednáška č. 3 UMÍSŤOVÁNÍ AUTOBUSOVÝCH A TROLEJBUSOVÝCH ZASTÁVEK 1. Všeobecné požadavky Umístění a stavební uspořádání zastávky musí respektovat bezpečnost a plynulost provozu: a) stavebně přiměřeným řešením

Více

ZÁKLADNÍ PRINCIPY PRAŽSKÉ INTEGROVANÉ DOPRAVY

ZÁKLADNÍ PRINCIPY PRAŽSKÉ INTEGROVANÉ DOPRAVY APEX ZÁKLADNÍ PRINCIPY PRAŽSKÉ INTEGROVANÉ DOPRAVY Jednotný regionální dopravní systém, založený na preferenci páteřní kolejové dopravy (železnice, metro, tramvaje), autobusová doprava je organizována

Více

Vysokorychlostní železnice v ČR proč?

Vysokorychlostní železnice v ČR proč? Ing. Petr Šlegr Š Ing. Petr Šlegr Několik faktů z historie železnice ve světe a u nás 1805 Trevithickova parní lokomotiva 1825 První veřejná železnice v Anglii 1829 Liverpol Manchester 1832 koněspřežná

Více

DOPRAVNÍ STAVBY KAPITOLA 11 LETIŠTĚ ZASTAVOVACÍ PLOCHY A TERMINÁLY

DOPRAVNÍ STAVBY KAPITOLA 11 LETIŠTĚ ZASTAVOVACÍ PLOCHY A TERMINÁLY DOPRAVNÍ STAVBY KAPITOLA 11 LETIŠTĚ ZASTAVOVACÍ PLOCHY A TERMINÁLY Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na Vysoké škole technické

Více

Strategie ITI pro Hradecko-pardubickou metropolitní rtd oblast

Strategie ITI pro Hradecko-pardubickou metropolitní rtd oblast Strategie ITI pro Hradecko-pardubickou metropolitní rtd oblast PS 1 Atraktivní, environmentálně příznivá doprava Ing. David Koppitz Problémy aglomerace Nadměrná dopravní zátěž ve městech zhoršující kvalitu

Více

Automatické vedení vlaku na síti SŽDC

Automatické vedení vlaku na síti SŽDC Automatické vedení vlaku na síti SŽDC Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Definice AVV automatizační systém určený pro automatizaci řízení vozidel (zařízení ATO - Automatic Train Operation) = zařízení

Více

Společný dopravní systém pro Prahu a Středočeský kraj. Ing. Martin Jareš, Ph.D. ROPID

Společný dopravní systém pro Prahu a Středočeský kraj. Ing. Martin Jareš, Ph.D. ROPID Společný dopravní systém pro Prahu a Středočeský kraj Ing. Martin Jareš, Ph.D. ROPID Dva IDS v jedné aglomeraci: PID a SID založena 1993 celé území Prahy a 1/3 území SČK metro, tramvaje, železnice, autobusy,

Více

CÍL zvýšení plynulosti provozu

CÍL zvýšení plynulosti provozu CÍL zvýšení plynulosti provozu Evropská a tím zvýšení cestovní rychlosti zkrácení jízdních dob zlepšení pravidelnosti zvýšení pohodlí pro cestující snížení vypravení vozidel úspora energie Plzeňská, jaro

Více

Ruská železniční revoluce vstupuje do závěrečné fáze

Ruská železniční revoluce vstupuje do závěrečné fáze Ruská železniční revoluce vstupuje do závěrečné fáze Největší reforma v historii Ruských drah nyní vstoupila do své třetí a závěrečné fáze. V červenci byl založen Federální úřad pro osobní dopravu a v

Více

Blízká budoucnost kolejí a stanic v Praze a okolí

Blízká budoucnost kolejí a stanic v Praze a okolí Integrovaná doprava mobilita měst i regionů Blízká budoucnost kolejí a stanic v Praze a okolí Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie SŽDC 22. 11. 2013 Železniční uzel Praha 2 Železniční uzel Praha délka

Více

Přednáška č. 6 TRATĚ A STANICE METRA

Přednáška č. 6 TRATĚ A STANICE METRA Přednáška č. 6 TRATĚ A STANICE METRA 1. Pojmy a definice Metro název vznikl ve Francii na počátku 20. století jako zkratka pro označení podzemní dráhy (chenin de fer métropolitan). Je to mezinárodně používaný

Více

Výhybky pro rychlá spojení

Výhybky pro rychlá spojení DT - Výhybkárna a strojírna, a.s. Dolní 3137/100, 797 11 Prostějov, Česká republika www.dtvm.cz, e-mail: dt@dtvm.cz EN ISO 9001 EN ISO 3834-2 EN ISO 14001 OHSAS 18001 Výhybky pro rychlá spojení 21.11.2013

Více

ČISTÁ MOBILITA. Železniční infrastruktura pro Prahu a Středočeský kraj. Ing. Pavel Surý generální ředitel

ČISTÁ MOBILITA. Železniční infrastruktura pro Prahu a Středočeský kraj. Ing. Pavel Surý generální ředitel ČISTÁ MOBILITA Železniční infrastruktura pro Prahu a Středočeský kraj Ing. Pavel Surý generální ředitel Praha, 16. 2. 2015 Příčiny růstu poptávky v příměstské dopravě: zvyšující se atraktivita a konkurenceschopnost

Více

[2 b.] Zákon o silničním provozu upravuje pravidla provozu: [2 b.] Řidič smí v provozu na pozemních komunikacích užít:

[2 b.] Zákon o silničním provozu upravuje pravidla provozu: [2 b.] Řidič smí v provozu na pozemních komunikacích užít: 1) [2 b.] Zákon o silničním provozu upravuje pravidla provozu: a) Jen na dálnicích a silnicích pro motorová vozidla. b) Na dálnicích, silnicích, místních komunikacích a účelových komunikacích. c) Na všech

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České

Více

Ověření propustnosti žst. Praha hl. n. pro výhledový rozsah dopravy

Ověření propustnosti žst. Praha hl. n. pro výhledový rozsah dopravy Ověření propustnosti žst. Praha hl. n. pro výhledový rozsah dopravy říjen 2010 Bc. Marek Binko Bc. Marek Binko: Ověření propustnosti žst. Praha hl. n. pro výhledový rozsah dopravy Kapacita žst. Praha hlavní

Více

Česká republika Národní strategie pro Fond soudržnosti - Sektor dopravy - SOUHRNNÝ ITINERÁŘ

Česká republika Národní strategie pro Fond soudržnosti - Sektor dopravy - SOUHRNNÝ ITINERÁŘ Česká republika Národní strategie pro Fond soudržnosti - Sektor dopravy - SOUHRNNÝ ITINERÁŘ pro železniční odbočnou větev Česká Třebová Přerov II. tranzitního železničního koridoru (TŽK) 1. TEN-T označení

Více

Telematika jako důležitý stavební kámen v komplexním systému železnice

Telematika jako důležitý stavební kámen v komplexním systému železnice Telematika jako důležitý stavební kámen v komplexním systému železnice Florian Kollmannsberger Železnice je technický komplexní systém, jehož výkonnost se zvyšuje s telematikou a může být ještě dále zvyšována.

Více

SROVNÁNÍ JÍZDNÍCH DOB VLAK VS. MHD

SROVNÁNÍ JÍZDNÍCH DOB VLAK VS. MHD SROVNÁNÍ JÍZDNÍCH DOB VLAK VS. MHD linka vlaku trasa čas jízdy vlakem čas jízdy MHD (v minutách) S1 Masarykovo nádraží - Klánovice 19 41 S2 Masarykovo nádraží - Horní Počernice 16 26 S3 Satalice - Hlavní

Více

Role a potřeby Správy železniční dopravní cesty

Role a potřeby Správy železniční dopravní cesty Role a potřeby Správy železniční dopravní cesty Ing. Petr Kolář 25. 6. 2014 GNSS Centre of Excellence Obsah Úvod Železniční doprava o Mimořádné události o Přejezdy Technické předpoklady pro rozvoj železničních

Více

SOUBOR TESTOVÝCH OTÁZEK ZKOUŠKA D 8 - ŘIDIČ DVOUNÁPRAVOVÉ TRAMVAJE

SOUBOR TESTOVÝCH OTÁZEK ZKOUŠKA D 8 - ŘIDIČ DVOUNÁPRAVOVÉ TRAMVAJE Dopravní podnik hlavního města Prahy, akciová společnost 120030 oddělení Výcvik a vzdělávání Tramvaje SOUBOR TESTOVÝCH OTÁZEK ZKOUŠKA D 8 - ŘIDIČ DVOUNÁPRAVOVÉ TRAMVAJE 2/6 1. Motorový vůz musí být obsazen:

Více

ŠKODA VAGONKA a.s. člen skupiny ŠKODA TRANSPORTATION. Schopnost a vůle dělat věci dobře a k všestrannému prospěchu je určující pro to, co děláme.

ŠKODA VAGONKA a.s. člen skupiny ŠKODA TRANSPORTATION. Schopnost a vůle dělat věci dobře a k všestrannému prospěchu je určující pro to, co děláme. ŠKODA VAGONKA a.s. člen skupiny ŠKODA TRANSPORTATION Schopnost a vůle dělat věci dobře a k všestrannému prospěchu je určující pro to, co děláme. JEDNOPODLAŽNÍ REGIONÁLNÍ SOUPRAVY PRO ČESKÉ DRÁHY ŘEŠENÍ

Více

Pokyn provozovatele dráhy pro zajištění plynulé a bezpečné drážní dopravy č. 1/2008

Pokyn provozovatele dráhy pro zajištění plynulé a bezpečné drážní dopravy č. 1/2008 Správa železniční dopravní cesty, státní organizace Dlážděná 1003/7 110 00 Praha 1 Pokyn provozovatele dráhy pro zajištění plynulé a bezpečné drážní dopravy č. 1/2008 Věc: Použití písku pro trakční účely

Více

trasa D pražského metra STUDIE VARIANTNÍHO ŘEŠENÍ 08 / 2012 Z Á K L A D N Í I N F O R M A C E

trasa D pražského metra STUDIE VARIANTNÍHO ŘEŠENÍ 08 / 2012 Z Á K L A D N Í I N F O R M A C E trasa D pražského metra STUDIE VARIANTNÍHO ŘEŠENÍ 08 / 2012 Z Á K L A D N Í I N F O R M A C E Úvodní informace Základním principem řešení v rámci této studijní rozvahy je ověření možností alternativního

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA HLAVNÍ STAVEBNÍ PRÁCE NA TRATI LYSÁ NAD LABEM MILOVICE ÚSPĚŠNĚ POKRAČUJÍ

TISKOVÁ ZPRÁVA HLAVNÍ STAVEBNÍ PRÁCE NA TRATI LYSÁ NAD LABEM MILOVICE ÚSPĚŠNĚ POKRAČUJÍ HLAVNÍ STAVEBNÍ PRÁCE NA TRATI LYSÁ NAD LABEM MILOVICE ÚSPĚŠNĚ POKRAČUJÍ V době od 10.9.2009 do 10.12.2009 probíhají hlavní stavební práce spojené s Elektrizací trati Lysá nad Labem - Milovice Od 20.8.2009

Více

O B S L U H O V A C Í

O B S L U H O V A C Í ČESKÉ DRÁHY JEN PRO SLUŽEBNÍ POTŘEBU O B S L U H O V A C Í Ř Á D pro závorářské stanoviště Malonice Účinnost od 1.7.2002 Dana Šebestová přednosta stanice Jiří Stejskal dopravní kontrolor Schválil č.j.:

Více

DEVELOPMENT OF THE RAILWAY NODE BRNO. CH4LLENGE University, BRNO, 16. 10. 2014

DEVELOPMENT OF THE RAILWAY NODE BRNO. CH4LLENGE University, BRNO, 16. 10. 2014 DEVELOPMENT OF THE RAILWAY NODE BRNO THE PUBLIC PARTICIPATION AND COMMUNICATION CH4LLENGE University, BRNO, 16. 10. 2014 Dan Škaroupka Úsek technický Magistrátu města Brna OBSAH PREZENTACE STRATEGICKÁ

Více

Rozvoj příměstské a městské železnice v pražské aglomeraci

Rozvoj příměstské a městské železnice v pražské aglomeraci Přednášející: Bc. Marek Binko České dráhy, a.s., www.cd.cz Co chceme fungující systém příměstské a městské železnice jako integrovanou součást systému veřejné dopravy osob dopravu, která svou kvalitou

Více

Doba řízení (čl. 6): Po nejvýše 6 denních dobách řízení musí mít řidič týdenní odpočinek.

Doba řízení (čl. 6): Po nejvýše 6 denních dobách řízení musí mít řidič týdenní odpočinek. Doba řízení (čl. 6): Celková doba řízení mezi dvěma odpočinky denními nebo jedním odpočinkem denním a jedním odpočinkem týdenním ("denní doba řízení") nesmí přesáhnout 9 hodin. Dvakrát za týden může být

Více

METODY HODNOCENÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY

METODY HODNOCENÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY METODY HODNOCENÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY Ivana Olivková 1 Anotace:Článek se zabývá provozním hodnocením městské hromadné dopravy. Provozní hodnocení zahrnuje kriteria související s provozem MHD tj. charakteristiky

Více

Regionální operační program Jihozápad

Regionální operační program Jihozápad Regionální operační program Jihozápad Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Dostupnost center... 2 Prioritní osa 2 - Stabilizace a rozvoj měst a obcí... 4 Prioritní

Více

Věc: Posouzení potenciálních environmentálních dopadů silniční dopravy v lokalitě Spořilov po zavedení NEZ v Praze v roce 2015

Věc: Posouzení potenciálních environmentálních dopadů silniční dopravy v lokalitě Spořilov po zavedení NEZ v Praze v roce 2015 Instituce: Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. Vypracoval: Mgr. Marek Tögel Kontakt: 541 641 306, marek.togel@cdv.cz Datum: 29. 7. 2014 Věc: Posouzení potenciálních environmentálních dopadů silniční dopravy

Více

Právní předpisy pro pracovní režimy řidičů

Právní předpisy pro pracovní režimy řidičů Právní předpisy pro pracovní režimy řidičů MEZINÁRODNÍ DOPRAVA VNITROSTÁTNÍ Na území EU Mimo území EU DOPRAVA a ve Švýcarsku Ve smluvním státě AETR Ve státě mimo AETR ČR Nařízení Rady EHS Dohoda AETR Vnitrostátní

Více

Světová Metra přehled a vybrané projekty

Světová Metra přehled a vybrané projekty Světová Metra přehled a vybrané projekty D2 Metro Systems, overview and selected projects Martin SRB ITA AITES VÝSTAVBA MĚSTSKÝCH PODZEMNÍCH DRAH V ZAHRANIČÍ Praha 21. března 2012 27. September, 2004 Témata

Více

MAXIMÁLNÍ CENY A URČENÉ PODMÍNKY ZA POUŽITÍ VNITROSTÁTNÍ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVNÍ CESTY CELOSTÁTNÍCH A REGIONÁLNÍCH DRAH PŘI PROVOZOVÁNÍ DRÁŽNÍ DOPRAVY

MAXIMÁLNÍ CENY A URČENÉ PODMÍNKY ZA POUŽITÍ VNITROSTÁTNÍ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVNÍ CESTY CELOSTÁTNÍCH A REGIONÁLNÍCH DRAH PŘI PROVOZOVÁNÍ DRÁŽNÍ DOPRAVY Příloha č. 1 k výměru MF č. 01/2013 MAXIMÁLNÍ ENY A URČENÉ PODMÍNKY ZA POUŽITÍ VNITROSTÁTNÍ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVNÍ ESTY ELOSTÁTNÍH A REGIONÁLNÍH DRAH PŘI PROVOZOVÁNÍ DRÁŽNÍ DOPRAVY I. Maximální ceny za použití

Více

PŘÍLOHA B USTANOVENÍ O DOPRAVNÍCH PROSTŘEDCÍCH A O PŘEPRAVĚ

PŘÍLOHA B USTANOVENÍ O DOPRAVNÍCH PROSTŘEDCÍCH A O PŘEPRAVĚ PŘÍLOHA B USTANOVENÍ O DOPRAVNÍCH PROSTŘEDCÍCH A O PŘEPRAVĚ ČÁST 8 Požadavky na osádky vozidel, jejich výbavu, provoz a průvodní doklady KAPITOLA 8.1 VŠEOBECNÉ POŽADAVKY NA DOPRAVNÍ JEDNOTKY A JEJICH VYBAVENÍ

Více

Železniční spojení Prahy, Letiště Václava Havla Praha a Kladna

Železniční spojení Prahy, Letiště Václava Havla Praha a Kladna Železniční spojení Prahy, Letiště Václava Havla Praha a Kladna Úvod Při pohledu do mapy současné železniční sítě v okolí Prahy je zřejmá disproporce mezi severozápadním sektorem a zbývajícím územím. Zatímco

Více

Dopravní společnost působící na trhu od r. 1990 190 zaměstnanců, 135 vlastních provozovaných motorových vozidel + přípoje Strategický cíl =

Dopravní společnost působící na trhu od r. 1990 190 zaměstnanců, 135 vlastních provozovaných motorových vozidel + přípoje Strategický cíl = Dopravní společnost působící na trhu od r. 1990 190 zaměstnanců, 135 vlastních provozovaných motorových vozidel + přípoje Strategický cíl = poskytovat zákazníkům produkt požadované kvality s maximálním

Více

Kolejové napojení Letiště Václava Havla Praha. 06.06.2013 Trendy evropské dopravy

Kolejové napojení Letiště Václava Havla Praha. 06.06.2013 Trendy evropské dopravy Kolejové napojení Letiště Václava Havla Praha 06.06.2013 Trendy evropské dopravy KOLEJOVÉ NAPOJENÍ 1. Výkony Letiště Václava Havla Praha 2. Spojení letiště se spádovou oblastí 3. Analýza okolních letišť

Více

Orientační systém nástupišť

Orientační systém nástupišť Orientační systém nástupišť Podstatou návrhu je sjednocení orientačního systému nástupišť tak, aby označení nástupišť bylo ve všech železničních stanicích a zastávkách podle jednotného systému a zákazník

Více

Zvyšování traťových rychlostí na síti SŽDC

Zvyšování traťových rychlostí na síti SŽDC Želaktuel 2013 Zvyšování traťových rychlostí na síti SŽDC Mgr. Ing. Radek Čech, Ph.D. Vedoucí oddělené koncepce infrastruktury Odbor strategie 16.5.2013, Praha Výchozí požadavky Požadavky dopravců (ČD

Více

ZÁKLADNÍ PRINCIPY IDS. Jednotný informační systém. Jednotný regionální dopravní systém, založený na. Jednotný přepravně - tarifní systém, umožňující

ZÁKLADNÍ PRINCIPY IDS. Jednotný informační systém. Jednotný regionální dopravní systém, založený na. Jednotný přepravně - tarifní systém, umožňující 5.11.2009 ZÁKLADNÍ PRINCIPY IDS Jednotný regionální dopravní systém, založený na preferenci páteřní kolejové dopravy (železnice, metro, tramvaje), autobusová doprava je organizována především jako návazná

Více