Schizofrenie. Postgraduální medicína, , str. 33, Focus

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Schizofrenie. Postgraduální medicína, 10.06.2014, str. 33, Focus http://www.mf.cz/produkty/postgradualni-medicina/"

Transkript

1 Schizofrenie Postgraduální medicína, , str. 33, Focus Souhrn Práce shrnuje základní poznatky o výskytu, etiopatogenezi, diagnostice, klinickém obrazu, průběhu a léčbě schizofrenní poruchy. Nejvíce pozornosti je věnováno léčbě. Základem zůstává farmakoterapie antipsychotiky. Jsou rozebírány možnosti individualizované léčby z hlediska dominujících příznaků, individuální snášenlivosti, nežádoucích účinků a preferencí nemocného. Důraz je kladen na optimalizaci farmakoterapie, která zahrnuje terapeutické monitorování léku a perspektivně farmakogenetické testy. Péče o nemocné se závažnými psychickými chorobami a humanizace jejich léčby se stává prioritou Evropské unie. V této souvislosti je zmíněna i reforma psychiatrické péče. Klíčová slova schizofrenie - antipsychotika - optimalizace léčby - terapeutické monitorování léku - farmakogenetika - reforma psychiatrie Přehledový článek o schizofrenii vyšel v tomto odborném časopise počátkem roku 2013, proto se v současném přehledu soustředím na to, co se změnilo a co v současné době přitahuje největší pozornost.(1) Základní fakta týkající se epidemiologie a psychopatologie zůstávají stejná. Ekonomická a politická situace se odráží i v řešení problematiky závažných psychických poruch. Určitý pokrok a posun názoru lze pozorovat v léčbě. Nicméně schizofrenie stále zůstává jedním z nejzávažnějších psychických onemocnění, u kterého se mohou v jeho průběhu vyskytnout poruchy všech psychických funkcí. Je představitelem psychotického onemocnění. Poznat psychózu a poskytnout první pomoc při akutním stavu patří k základním dovednostem lékaře jakékoliv specializace. Epidemiologie, výskyt Výskyt schizofrenie je stejný v různých geografických oblastech a různých kulturních podmínkách a malé rozdíly v prevalenci a incidenci schizofrenie souvisí ponejvíce s použitými diagnostickými kritérii. Celoživotní prevalence schizofrenie se pohybuje kolem 1 %. K manifestaci schizofrenních příznaků dochází nejčastěji v období puberty, která sama o sobě představuje rizikové období charakterizované bouřlivými změnami organismu. U žen je pozorován benignější průběh a onemocnění začíná později. Schizofrenie je diagnostikována zhruba u 25 % psychiatricky hospitalizovaných a 50 % přijatých do psychiatrických zařízení za rok. Nejčastějším důvodem pro hospitalizaci jsou pozitivní (psychotické) příznaky, které mohou vyústit v nebezpečné chování, ztrátu kontroly a ztrátu kontaktu s realitou. Může se jednat o první psychotickou epizodu, exacerbaci přetrvávajících příznaků nebo relaps onemocnění.(2) Současný pohled na etiopatogenezi schizofrenie Schizofrenie se považuje za onemocnění, které má původ v dysfunkci centrální nervové

2 soustavy (CNS). Faktory, které se podílejí na rozvoji dysfunkce, zahrnují genetickou dispozici, prenatální a perinatální abnormity (malnutrice, virová onemocnění, asfyktické komplikace při porodu). Tato dysfunkce má strukturální, funkční a biochemické koreláty. Zjišťované změny mozku jsou velmi subtilní, naproti tomu manifestace onemocnění je často dramatická. Strukturální abnormity jsou nespecifické, původ není zcela jasný. K jejich hodnocení byla nejprve používána computerová tomografie (CT), v současné době užíváme hlavně magnetickou rezonanci (MR). Zahrnují snížení objemu celého mozku včetně snížení objemu některých mozkových struktur (frontální kortex a hipokampus) a zvětšení likvorových prostor ve srovnání se zdravými jedinci. Byla také popsána redukce bílé hmoty mozkové. Dynamika strukturálních změn pravděpodobně odráží stupeň neuroplastických adaptačních změn, které mohou být spojeny se změnami v synaptické architektuře. Některé faktory ovlivňují plasticitu CNS negativně (nedostatek adekvátních stimulů), jiné pozitivně (učení, některá novější antipsychotika). Z funkčních změn je nejčastěji nacházena hypofrontalita, hlavně při zátěžových testech, zvýšená presynaptická aktivita dopaminu ve striatu a při zobrazování receptorů zvýšená denzita dopaminových receptorů typu D2.(3) Obecně se za základní poruchu u schizofrenie považuje porucha zpracování informací na řadě úrovní na úrovni propojení nervových sítí, neuronálních spojení a nitrobuněčného přenosu signálu. Informace jsou přenášeny chemickými látkami neurotransmitery. Nejvíce zkoumaný neurotransmiter nejen z hlediska etiopatogenetických mechanismů, ale také z hlediska léčebných možností je dopamin. Dalším intenzívně zkoumaným neurotransmiterem je glutamát. Vzhledem k tomu, že mozek je nejkomplexnější lidský orgán, je pravděpodobné, že nejde o narušení jednoho neurotransmiterového systému, ale o jejich interakci. Stále aktuální dopaminová teorie, postavená na základě účinku antipsychotik (AP), předpokládá nedostatek dopaminu v korových oblastech a jeho nadbytek subkortikálně. Arvid Carlsson, švédský neurovědec a farmakolog, dostal v r Nobelovu cenu za svoji práci týkající se dopaminu a objevy týkající se přenosu signálů v nervové soustavě obecně spolu s Erikem Kandelem a Paulem Greengardem. Genomové asociační studie (GWA) umožnily identifikovat řadu genů, které jsou asociovány s rozvojem schizofrenie. Nejčastěji nesou kód pro molekuly, které se podílejí na neuronální a synaptické plasticitě CNS. Roli hrají také CNV ("copy number variant"), které představují mikrodeleci nebo mikroduplikaci DNA určité oblasti lidského genomu. Tyto mutace mohou vzniknout de novo.(4) Diagnostická kritéria V současné době jsou platné dvě velké klasifikace duševních poruch. Americká klasifikace byla inovována a její nová verze (Diagnostický a statistický manuál V. vydání, DSM-V) vstoupila v platnost letošního roku.(5) Inovace klasifikace Světové zdravotnické organizace (10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí, MKN-10) se chystá a je předmětem řady diskusí. Kritéria MKN-10 pro diagnostiku schizofrenní poruchy požadují přítomnost minimálně jednoho z příznaků ad a) až d), nebo dvou z příznaků ad e) až i) trvajících minimálně po dobu jednoho měsíce:(6) a) manipulace s myšlenkami nemocného, b) bludy ovládání (kontrolovatelnosti), c) sluchové halucinace (komentující chování nemocného), d) jiné bludy, e) jiné halucinace, f) formální poruchy myšlení (zárazy, inkoherence), g) katatonní příznaky (poruchy psychomotoriky, negativismus, mutismus, stupor), h) negativní příznaky (apatie, ochuzení řeči, emočních reakcí), i) nápadné kvalitativní změny v chování (ztráta zájmů,

3 bezcílnost, nečinnost, sociální stažení). MKN-10 definuje na základě dominujících příznaků několik klinických typů schizofrenie:? Paranoidní schizofrenie Je nejběžnější, relativně snadno diagnostikovatelná. V klinickém obraze dominují bludy (nejčastěji paranoidní), obvykle provázené sluchovými halucinacemi (hlasy).? Hebefrenní schizofrenie Začíná v dospívání a karikuje pubertální projevy. Charakteristické je nepřiléhavé chování a emoce, inkoherentní verbální projev.? Katatonní schizofrenie V popředí jsou poruchy motoriky. Mohou mít formu produktivní (zvýšená až bezcílná motorická aktivita, grimasování, manýrování, stereotypie ve verbálním projevu i chování) nebo neproduktivní (nástavy setrvání v nepřirozené poloze, vosková ohebnost, mutismus a stupor).? Nediferencovaná schizofrenie Zahrnuje příznaky více forem a nelze rozhodnout, která je v popředí.? Reziduální schizofrenie Představuje chronický stav přetrvávající po odeznění a dezaktualizaci akutních příznaků schizofrenní ataky. Projevuje se podivínstvím, zanedbáváním sebe i okolí.? Simplexní forma Je charakterizována postupným stažením, redukcí volní složky, oploštěním emotivity. Nová americká klasifikace DMS V definuje schizofrenní poruchu abnormitami ve dvou či více z následujících oblastí: bludy, halucinace, dezorganizované myšlení (řeč), dezorganizované chování včetně katatonie a negativní příznaky. Na rozdíl od MKN-10 nezahrnuje klinické typy onemocnění. Psychiatři doufali, že nová klasifikace bude založena více na znalostech etiopatogenetických faktorů, což se nepodařilo. Klinický obraz PRODROMÁLNÍ OBDOBÍ Samotnému rozvoji onemocnění často předchází různě dlouhé prodromální období. Klinický obraz v této fázi bývá vágní (převažují nespecifické příznaky poruchy spánku, pozornosti, snížený pracovní a školní výkon, snížená tolerance zátěže, změna dosavadních cílů, motivací a zájmů, tranzitorní psychotické příznaky) a měnlivý. Důležitým ukazatelem je změna chování a zvládání běžných životních problémů. Lékaři prvního kontaktu hrají důležitou roli, protože mohou zachytit prodromální příznaky. V psychiatrii je jako v celé medicíně snaha o prevenci. Jednou z logických možností, jak zabránit rozvoji psychózy, je intervence v prodromální fázi. Proto byly zkoušeny terapeutické intervence u vysoce rizikových jedinců (s pozitivní rodinnou anamnézou schizofrenie) a u řady z nich se podařilo minimálně oddálit přechod do psychózy.(7) Z praktického a didaktického hlediska je vhodné dělení na pozitivní, negativní a další příznaky. Pozitivní příznaky Pozitivní (psychotické) příznaky jsou nejčastější příčinou hospitalizace. Řadíme sem halucinace (poruchy vnímání), bludy a dezorganizaci (poruchy myšlení) s dopadem na jednání nemocného. Negativní příznaky Představují ochuzení psychiky. Zahrnují apatii, ztrátu motivace a prožitku radosti, sociální stažení, ochuzení řeči a myšlení. Dělíme je na primární, dané chorobným procesem, a sekundární. Jsou přítomny již u nemocných s první epizodou schizofrenní poruchy (tzv.

4 primární negativní příznaky). Sekundární negativní symptomy souvisí s pozitivními příznaky (pokud nemocný halucinuje, není schopen přiměřené komunikace s okolím), depresí, extrapyramidovými nežádoucími účinky (snížená motorika) a institucionalismem (nedostatek sociálních stimulů). Přetrvávající negativní příznaky souvisí s funkční prognózou. Kognitivní dysfunkce Spočívají v narušení kognitivních (poznávacích) schopností. Kognitivní dysfunkce se skládá z řady jednotlivých komponent, které lze měřit. Je přítomna před manifestací psychózy a představuje hlavní příčinu sociální maladaptace po odeznění pozitivních příznaků. U schizofrenie bývá nejvíce postižena pracovní paměť (schopnost uchovat informace "on line" a použít je pro zpracování), exekutivní funkce (schopnost iniciovat, plánovat a řešit úkoly) a pozornost. Afektivní příznaky Často bývá přítomna deprese, hlavně v iniciální fázi onemocnění. Někdy se depresivní komponenta dostává více do popředí po odeznění psychotické symptomatiky (tzv. postpsychotická deprese). Kolem 5 % nemocných se schizofrenní poruchou spáchá suicidium. K rizikovým faktorům suicidia patří pozitivní rodinná anamnéza, předchozí suicidální pokusy, fluktuující suicidální myšlenky, deprese a beznaděj bez ohledu na diagnózu.(2) Vyšetření Sestává z anamnézy a zhodnocení psychického stavu. Opírá se o klinické interview (subjektivní pohled nemocného), pozorování a konfrontaci údajů nemocného s údaji jeho nejbližších (objektivní anamnéza). Akutní psychóza může být spojena s rizikem agresivního chování. Často nelze navázat s nemocným verbální kontakt. Proto je nutné nejprve nemocného zklidnit. Počáteční pohovor může být krátký, doplnění lze provést později. Při přístupu k agitovanému a ustrašenému pacientovi je nutné vždy dbát na svoji bezpečnost, zajistit, aby neměl pacient pocit ohrožení, zajistit přítomnost dalšího personálu, začít s jednoduchými, konkrétními otázkami, použít navádějící otázky, konstatování, neprojevit svoje emoce. ANAMNÉZA Velmi detailní anamnézu si zaslouží první epizoda psychotického onemocnění. U opakovaných epizod se snažíme zjistit, co vedlo ke zhoršení nebo relapsu. Nejčastější příčinou je nonadherence, dále to může být specifický psychosociální spouštěč, jako je např. ztráta podporující osoby, ztráta práce, bydliště, finanční nejistota, abúzus alkoholu nebo jiných látek. OBJEKTIVNÍ ANAMNÉZA Nejbližší nemocného jsou také ve velkém stresu, nejsou obyčejně ochotni připustit, že se jedná o něco závažného. Proto je nutné je uklidnit a poskytnout naději. Struktura objektivní anamnézy by měla být shodná s anamnézou nemocného. Je tak možné porovnat prožívání

5 a pohled nemocného s pohledem jeho nejbližších. Je nedílnou součástí psychiatrického vyšetření a nezbytností při první psychotické epizodě. ZHODNOCENÍ PSYCHICKÉHO STAVU Vždy je nutno vyšetřit všechny psychické funkce! Poruchy základních psychických funkcí (vědomí, vnímání, emotivita, myšlení, paměť) prezentují příznaky psychického onemocnění. Ke stanovení psychopatologie a její intenzity se používají různé škály. Nezbytnou součástí je základní tělesné a neurologické vyšetření a základní laboratorní vyšetření. POMOCNÁ VYŠETŘENÍ Psychologické vyšetření Využívá kromě klinického pohovoru a pozorování standardizované metody (psychologické testy). Klinickému psychologovi je nejčastěji pokládána otázka na diferenciální diagnózu osobnost versus psychóza. Dalším častým požadavkem je vyšetření hloubky kognitivního deficitu. Výběr metod, způsob použití a výběr norem závisí na psychologovi. Strukturální a funkční zobrazovací metody mozku MR nebo CT bývá doporučováno u prvních epizod, někteří je indikují pouze při podezření na primární onemocnění mozku (přetrvávající bolesti hlavy, anamnéza traumatu hlavy, lateralizace nebo významná kognitivní dysfunkce). Elektrofyziologické metody U schizofrenní poruchy nacházíme při elektroencefalografickém (EEG) vyšetření změny, které však nebývají specifické. Pro výzkumné účely používáme sofistikovanější metody, například kvantifikované EEG a evokované potenciály. Diferenciální diagnostika Stanovení diagnózy schizofrenie velmi podstatně ovlivní život nemocného a jeho nejbližších. Proto bychom měli v případě pochybností stanovit diagnózu syndromologickou a nemocného dále sledovat, aby v dalším průběhu mohla být diagnóza upřesněna. TĚLESNÁ ONEMOCNĚNÍ Příznaky podobné schizofrenii se mohou projevovat stavy po traumatech mozku, při neuroinfekci, expanzívních intrakraniálních procesech (frontální a temporální lokalizace), některých typech epilepsie (temporální epilepsie), demyelinizačních onemocněních, vzácně také endokrinních poruchách, zejména poruch štítné žlázy či nadledvin. Odlišení je obyčejně snadné na základě charakteristických somatických projevů nebo laboratorních abnormalit. Často pozorujeme závažnější kognitivní dysfunkci a příznaky deliria. NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY NĚKTERÝCH TYPŮ LÉČBY

6 Nežádoucí účinky typu schizofrenních příznaků bývají často přítomny u L-DOPY používané v terapii Parkinsonovy nemoci či u glukokortikoidů. Lékově navozené psychotické poruchy jsou obyčejně krátké, ustoupí během několika dní abstinence od příslušné látky. JINÁ PSYCHICKÁ ONEMOCNĚNÍ Nejčastější diferenciální diagnózou bývá toxická psychóza. Amfetaminy, kyselina lysergová (LSD) a extáze mohou navodit pozitivní příznaky, fencyklidin (PCP) může napodobit i negativní příznaky. U vulnerabilních jedinců lze někdy pozorovat přechod v klasickou schizofrenní poruchu. Schizofreniformní a schizoafektivní poruchu lze odlišit od schizofrenie podle trvání a časové posloupnosti příznaků. U poruchy s bludy nebývají kromě bludů další poruchy myšlení, emotivita není narušena. Problematické může být odlišení od mánie a deprese s psychotickými rysy. Vodítkem je shoda bludné produkce s náladou a průběh (u afektivní poruchy předchází období rozjařenosti a zvýšené aktivity nebo deprese, u schizofrenie období stažení a izolace). Afektivní stupor (stav, kdy nemocný nereaguje, je hypoaktivní, při závažné formě autistický) na rozdíl od stuporu u katatonií se u schizofrenie rozvíjí obyčejně pomalu za přítomnosti základních příznaků afektivní poruchy. V léčbě schizofrenie i dalších uvedených psychických onemocnění používáme antipsychotika, takže i eventuální diagnostická nejistota nemusí vést k odkladu terapeutické intervence. Z poruch osobnosti se diferenciální diagnostika se týká hlavně paranoidní a schizoidní specifické poruchy osobnosti. Důležitá je pečlivá anamnéza zaměřená na dynamiku projevu. U poruch osobnosti kromě dekompenzací (zhoršení dominujících charakteristik) jde o trvalou poruchu, u schizofrenie obyčejně dochází v určité fázi ke změně osobnosti.(1, 2) Průběh Onemocnění probíhá většinou epizodicky. Období remise (částečné nebo úplné vymizení příznaků) se střídají s relapsy (opětný rozvoj psychotických příznaků). Je zaznamenáno několik průběhových variant, od trvalé přítomnosti symptomatiky k jediné epizodě bez dalšího opakování nemoci, s různými variantami mezi těmito póly. Ve většině případů je relaps předcházen prodromálními příznaky (poruchy spánku, zvýraznění úzkosti, tenze). I když je prokázáno, že dlouhodobá léčba snižuje výskyt relapsů, i při udržovací medikaci relabuje kolem % nemocných ročně. Důvodem může být přirozený průběh nemoci, chybění náhledu doprovázené nízkou adherencí k léčbě, nedostatek podpory, ale také nedostatky zdravotního systému (v současné době není povinná dispenzarizace nemocných s psychózami). Udává se, že až 50 % pacientů nepřijde k první ambulantní kontrole po propuštění z hospitalizace. Pokud není vyvinuta iniciativa ze strany rodiny, jsou tito nemocní vystaveni veškerému riziku, které vyplývá z toho, že nepokračují v antipsychotické léčbě. Relapsy mohou mít zhoubný vliv na další průběh onemocnění snižují lékovou odpověď, vedou k rezistenci na léčbu, predisponují k další epizodě. Obvyklým postupem při relapsu je úprava dávky(8) a kontrola adherence.(9) Při neúspěchu použijeme stejný postup jako při akutní léčbě. Prognóza Příznivá prognóza bývá spojena s výskytem afektivní poruchy u blízkých příbuzných,

7 ženským pohlavím, stabilním partnerským vztahem, dobrým premorbidním fungováním, akutním začátkem onemocnění, přítomností zevních stresových příčin, převahou pozitivních příznaků nad negativními a lepším socioekonomickým zázemím. Obecně je schizofrenie považována za celoživotní, chronické onemocnění. Často vede k trvalé invaliditě, celosvětově patří mezi deset nejvýznamnějších příčin úplné invalidity. Přes snahu o návrat do pracovního a vzdělávacího procesu méně než 10 % nemocných pracuje na celý úvazek a žije samostatně. Invalidní důchod umožňuje bazální ekonomické zajištění, avšak při nedostupnosti psychosociální intervence vede k sociální izolaci. Řada nemocných je schopna žít různě dlouhou dobu mimo psy chiatrická zařízení, potřebuje však pomoc a podporu. Služby umožňující nemocným žít v podmínkách běžného života co nejuspokojivějším způsobem poskytuje komunitní psychiatrie. Komunitní služby zahrnují krizová centra, domácí léčení, denní sanatoria a stacionáře, podporu v práci a zaměstnání.(1, 2) Léčba Současné trendy ve farmakoterapii jsou zcela shodné s trendy farmakoterapie v celé medicíně. Dle současných požadavků by léčba měla být:? prokazatelně účinná (s účinností založenou na důkazech),? měřitelná (v psychiatrii měříme efekt snížením příznaků),? komplexní,? individualizovaná (na základě obecných znalostí a informacích o nemocném). V psychiatrii k těmto trendům patří i zájem společnosti a osobností, které formují zdravotnickou politiku. LÉČBA PROKAZATELNĚ ÚČINNÁ Doporučené postupy (algoritmy, guidelines) poskytují praktická doporučení založená na důkazech, léky s největší sílou důkazů jsou léky první volby. Cíle doporučených postupů zahrnují zlepšení standardní péče, snížení rozdílů v poskytování a kvalitě péče, podporu klinického rozhodování lékaře. Mezinárodní doporučené postupy jsou platformou pro rozvoj národních doporučení, tréninkových programů, výzkumů a přitahují pozornost k některým problémům, které nejsou pokryty v národní odborné literatuře.(10) Poslední české doporučené postupy diagnostiky a léčby schizofrenní poruchy, garantované Českou psychiatrickou společností, vyšly počátkem roku 2010.(8) Inovovaným doporučením byl věnován psychiatrický kongres v Ostravě v roce 2013 a doporučení by měla být publikovaná v letošním roce. Opírají se o nejnovější guidelines WFSBP (World Federation of Biological Psychiatry, Světové federace společností biologické psychiatrie).(11, 12) Všechna současná doporučení uvádí jako léčbu první volby antipsychotika 1. i 2. generace. Výjimku tvoří sertindol, vzhledem k doporučovanému monitorování EKG pro možnost prolongace QT intervalu, a klozapin pro nutnost monitorování krevního obrazu pro riziko agranulocytózy. MĚŘITELNÝ EFEKT LÉČBY V psychiatrii spočívá pouze na snížení výskytu a intenzity příznaků. Zatím nám chybějí objektivní ukazatele onemocnění, tzv. biologické markery. Zkoumané markery zahrnují strukturální a funkční abnormity mozku, změny v hladinách neurotransmiterů, jejich prekurzorů a metabolitů v likvoru a na periferii, imunologické parametry a stresové hormony. KOMPLEXNÍ LÉČBA

8 V rámci komplexní léčby je velmi důležitá péče o tělesný stav. Nemocní se schizofrenní poruchou mají o 50 % vyšší riziko smrti na tělesná onemocnění a o 20 % kratší délku života.(13) Na zvýšené morbiditě a mortalitě se nepochybně podílí léčba, chování a životní styl nemocných. Psychiatr je často jediný lékař, kterého nemocný se schizofrenií navštěvuje. Nejméně jednou ročně by mělo být u nemocného provedeno kontrolní laboratorní vyšetření zahrnující jaterní testy, glykémii a lipidové spektrum.(14) Dále by léčba měla zahrnovat psychosociální intervence, které se poněkud liší dle fází léčby. INDIVIDUALIZOVANÁ LÉČBA Individualizovaná léčba je dnes snahou celé medicíny. I v kontextu s psychiatrií se již používá pojem personalizovaná medicína, kdy do hry postupně vstupuje i farmakogenetika. Farmakoterapie Základem léčby schizofrenie je farmakoterapie antipsychotiky (AP). Nástup psychofarmak obecně změnil obraz psychiatrie a postoj k psychiatrii (částečný přesun diagnostiky a léčby do ambulantní sféry a k lékařům prvního kontaktu). Dále znamenal nesmírný pokrok v léčbě psychických chorob. V 70. letech tehdy ještě Československá republika přispěla významně k rozvoji psychofarmakoterapie. Byla vyvinuta a syntetizována originální česká psychofarmaka včetně AP (oktoklotepin, oxyprotepin i depotní forma).(15, 16) V neposlední řadě byl nástup psychofarmak podnětem pro výzkum etiopatogeneze duševních chorob (dopaminová hypotéza u schizofrenie). V posledních šesti dekádách bylo vyvinuto zhruba 130 psychofarmak, včetně několika desítek AP viz Obr. DĚLENÍ ANTIPSYCHOTIK AP dělíme na starší (klasická, typická), nejčastěji nazývaná AP 1. generace (AP1G), a nová, atypická, nazývaná AP 2. generace (AP2G). Průměrná účinnost obou generací AP je přibližně stejná (u 70 % významný ústup akutních psychotických příznaků), rozdíly jsou hlavně v profilu nežádoucích účinků, tedy ve snášenlivosti. Antipsychotika 1. generace Lze je dále dělit dle chemické struktury (fenothiaziny, thioxantheny, butyrofenony) a dle klinického aspektu (bazální, sedativní a incizivní). Bazální AP jsou charakterizována relativně nižší blokádou dopaminových receptorů typu D a současnou blokádou dalších receptorů (histaminových, cholinergních a alfa adrenergních). Mají hypnosedativní účinek, malou miligramovou účinnost a dávkují se většinou ve stovkách miligramů. Klasickým zástupcem je chlorpromazin, často je užíván pro svůj výrazný hypnosedativní účinek levomepromazin. Incizívní AP jsou charakterizována silnou blokádou D receptorů a minimální blokádou dalších receptorů. Jsou spojena s vysokou incidencí neurologických nežádoucích účinků. Patří k nim akutní dystonie, akatize a parkinsonoid v rámci akutní léčby a tardivní dyskineze u dlouhodobé léčby. Často vyžadují přídatnou léčbu antiparkinsoniky. Dávkují se v jednotkách miligramů, klasickým představitelem je haloperidol.

9 Antipsychotika 2. generace Na rozdíl od AP1G mají vyšší afinitu k serotoninovým receptorům typu 5HT2 než k D2, proto relativně lépe ovlivňují negativní příznaky, kognitivní dysfunkci a afektivní komponentu a mají rozdílný profil nežádoucích účinků (nižší výskyt neurologických a vyšší výskyt metabolických nežádoucích účinků). Dnes je tato skupina preferována, zvláště u prvních epizod. AP1G podáváme, pokud si to pacient přeje, a u nemocných, kteří na ně dlouhodobě nebo anamnesticky dobře reagují. Jednotlivé preparáty AP2G se mezi sebou liší farmakodynamickými (rozdílnou afinitou k jednotlivým typům neuroreceptorů) a farmakokinetickými vlastnostmi, což se opět projevuje rozdíly, zejména v nežádoucích účincích (Tab. 1). AP2G dle farmakologického profilu dělíme na čtyři skupiny: 1. Specifičtí D2 a D3 antagonisté: oba dostupné preparáty sulpirid a amisulprid jsou z hlediska chemické struktury zástupci benzamidů. 2. Antagonisté serotoninu a dopaminu (SDA): risperidon, paliperidon, ziprasidon, sertindol (asenapin, iloperidon, lurasidon u nás zatím nedostupné). 3. Multireceptoroví antagonisté (MARTA): klozapin, olanzapin, quetiapin, zotepin. 4. Dopaminové a serotoninové stabilizátory (DSSS): aripiprazol parciální agonisté dopaminových receptorů (také nazývané dopaminové a serotoninové stabilizátory) aripiprazol. (1, 2, 11) Některá AP2G nejsou u nás dostupná (asenapin, iloperidon, lurasidon). Afinita k jednotlivým typům neuroreceptorů je spojena s účinkem, žádoucím i nežádoucím. Blokáda D2 receptorů v mezolimbické oblasti je považována za mechanismus antipsychotického působení, blokáda v jiných oblastech CNS však vede k nežádoucím účinkům, jako je extrapyramidová symptomatika, zvýšení prolaktinu, farmakogenní negativní příznaky ve smyslu apaticko-hypobulického syndromu (Tab. 2). SROVNÁNÍ ANTIPSYCHOTIK PRVNÍ A DRUHÉ GENERACE Účinnost AP1G a AP2G mají v průměru srovnatelnou účinnost při redukci psychotických příznaků. Nedávná metaanalýza však ukázala, že některá AP2G (klozapin, olanzapin, risperidon, amisulprid) jsou účinnější než AP1G.(17) Při dlouhodobé léčbě jsou AP2G v prevenci relapsů účinnější než AP1G.(18) Snášenlivost Většina AP2G má vyšší afinitu k serotoninovým receptorům typu 5HT2 než k dopaminovým receptorům typu D2. Proto mají nižší výskyt neurologických nežádoucích účinků, z druhé strany však způsobují více metabolických nežádoucích účinků. Extrapyramidové příznaky včetně tardivní dyskineze AP1G jsou spojeny s vyšším rizikem vzniku akutních neurologických nežádoucích účinků a tardivní dyskineze. Hyperprolaktinémie

10 AP2G mají nižší tendenci zvyšovat prolaktin než AP1G. Z AP2G je výrazné a trvalejší zvýšení prolaktinu časté u risperidonu a amisulpridu. Ke klinickým projevům dochází obyčejně při hladinách 30 ng/ml, je však velká interindividuální variabilita. Klinické účinky hyperprolaktinémie je možno hodnotit pozorováním a tělesným vyšetřením prsou (gynekomastie, galaktorea), cílenými dotazy u žen na menstruaci (anovulace, oligomenorea a amenorea), u obou pohlaví na sexuální funkce. Metabolické nežádoucí účinky Metabolické nežádoucí účinky (přírůstek hmotnosti, abnormality v glukózovém metabolismu narušení glukózové tolerance, exacerbace preexistujího diabetu, rozvoj diabetes mellitus typu 2 a dyslipidémie, hlavně zvýšení cholesterolu a tri glyceridů) způsobují nejčastěji v sestupném pořadí: klozapin/olanzapin sedativní AP1G risperidon/paliperidon/quetiapin/amisulprid incizívní AP1G, aripiprazol a ziprasidon (tento má nejlepší profil z hlediska metabolických nežádoucích účinků). Kardiovaskulární nežádoucí účinky Zahrnují relativně neškodné příznaky (tachykardie, ortostatická hypotenze s rizikem pádu a fraktur), spojené s bazálními AP1G, až po závažné, např. u klozapinu výskyt myokarditidy, a prodloužení QTc. K prodloužení QT intervalu, rozvoji maligní arytmie a úmrtí je obyčejně nutná kombinace více rizikových faktorů (polyterapie, starší věk, multimorbidita). Z AP2G relativně nejvíce prodlužuje QT interval sertindol a ziprasidon. Z hematologických nežádoucích účinků je nejzávažnější možnost rozvoje agranulocytózy u klozapinu.(2, 11, 12) BEZPEČNOST Antipsychotika v graviditě Žhavým tématem v medicíně včetně psychiatrie se stávají pohlavní rozdíly. Ukazuje se, že kromě rozdílů v obraze a průběhu choroby je i rozdílná reaktivita na léčbu a rozdílné riziko rozvoje některých nežádoucích účinků. Údajů však máme překvapivě málo a pohlavní rozdíly nejsou zahrnuty do doporučených postupů. Nejžhavější je otázka farmakoterapie u žen v reprodukčním věku, hlavně otázka vlivu léku na plod u gravidní matky. Expozice plodu in utero může vést ke vzniku kongenitálních malformací (teratogenity), ovlivnit situaci při porodu a také ovlivnit další vývoj dítěte. Na základě současných znalostí lze říci, že dostupná AP nejsou teratogenní a jsou řazena do skupiny C dle FDA (Food and Drug Administration). Otázka, zda pokračovat v léčbě AP u těhotné ženy je velmi individuální, většinou se doporučuje léčbu nepřerušovat. Při porodu se může rozvinout tzv. PNA syndrom (poor neonatal adaptation syndrom, syndrom špatné adaptace novorozence), který má shodné nespecifické (limitovaný repertoár reakcí novorozence) projevy při expozici různým psychofarmakům: neurologické příznaky (neklid, změny svalového tonu, třes, problémy se spánkem, častý pláč), gastrointestinální (problémy s krmením) a respirační. Vyskytnou se do 48 h, trvají 2 6 dnů, většinou jsou mírné, nevyžadují léčbu, dostačují podpůrná opatření. Příčinou může být jak syndrom z odnětí, tak toxicita a řada dalších příčin. Jako behaviorální toxicita se označuje negativní vliv na vývoj dítěte. Opět je údajů velmi málo, některé studie naznačují drobný deficit v psychomotorickém

11 vývoji, který se však postupně vyrovná.(19) LÉKOVÉ INTERAKCE Řada nemocných, zvláště vyšší věkové kategorie, trpí komorbiditou a polyterapie je běžnou záležitostí. AP jsou často kombinována s antidepresivy typu SSRI (specifickými inhibitory zpětného vychytávání serotoninu). Tato skupina antidepresiv inhibuje některé z izoenzymů enzymatického systému CYP 450, které se podílejí na metabolismu AP. Relativně nejbezpečnější z tohoto hlediska je citalopram. Naopak kouření, protože indukuje CYP1A2, snižuje hladiny léků, které jsou substrátem pro CYP1A2 (klozapin a olanzapin).(20) Znalost interakcí je podmínkou bezpečné terapie. VOLBA ANTIPSYCHOTIKA Volba by měla být promyšlená a zdůvodněná, zvláště pokud se odchylujeme od doporučených postupů. Na základě odborných znalostí a detailních informací o nemocném volíme optimální léčbu. Volba AP u konkrétního pacienta je založena: - na dynamice onemocnění, tj. na jeho jednotlivých fázích, - na klinickém obraze (hlavně je nutno zohlednit nonadherenci, farmakorezistenci a převládající příznaky), - individuální náchylnosti k nežádoucím účinkům, - preferenci a předchozí zkušenosti nemocného a jeho nejbližších, - farmakogenetice. Dynamika onemocnění Onemocnění a jeho léčba jsou dynamický proces. Jednotlivé fáze onemocnění se liší svými cíly a vyžadují poněkud odlišnou strategii a taktiku léčby. 1. akutní fáze Cílem akutní léčby je rychlé odstranění pozitivních příznaků. AP zmírní pozitivní příznaky u většiny nemocných (70 %) v průběhu několika dní. Psychosociální intervence spočívá hlavně v toleranci a podpoře nemocného a rodinných příslušníků. Při relapsu onemocnění se snažíme zjistit jeho příčiny. Pokud nemocný medikaci užíval, obyčejně zvyšujeme dávku, pokud nemocný medikaci vysadil, zahájíme dříve úspěšnou léčbu. AP by mělo být podáváno před změnou strategie 3 6 týdnů. Při neúspěchu nejčastěji měníme AP. Optimální formou je strategie zkřížené titrace. Doporučené denní dávky AP by se měly pohybovat v rozmezí mg chlorpromazinových ekvivalentů. Akutní léčbu poskytují psychiatrické kliniky a psychiatrická oddělení nemocnic, dále zčásti psychiatrické nemocnice.(1, 2, 8, 11) 2. fáze stabilizace Na akutní léčbu navazuje léčba stabilizační, pokračovací (6 12 měsíců). Cílem je udržet získané zlepšení a obnovit normální fungování (negativní příznaky a kognitivní deficit ustupují pomaleji, 6 12 měsíců). Psychosociální intervence je nadále podpůrná, snažíme se o psychoedukaci ohledně průběhu, prognózy, adherenci k léčbě. Pokračujeme v léčbě AP ve stejných dávkách jako při akutní léčbě. V této době nemocného obyčejně propouštíme z hospitalizace. Přechod do ambulantní péče bychom měli zajistit a probrat s nejbližšími osobami, které se o nemocného starají. Pokud nemocného není možné v této fázi propustit, lze pokračovat v dlouhodobé resocializaci a rehabilitaci v psychiatrické nemocnici. 3. fáze stabilní, léčba udržovací (preventivní, dlouhodobá, profylaktická) Cílem je udržení

12 remise, prevence relapsů a dosažení úzdravy. Úzdrava zahrnuje nejen minimální příznaky, ale také schopnost fungovat v oblasti sociální a pracovní. Současný koncept úzdravy zdůrazňuje osobní cíle nemocného a kvalitu života. Základem je dlouhodobá, kontinuální farmakoterapie AP minimálními účinnými dávkami, které nemocný toleruje. V klinické praxi často dávku postupně snižujeme za pečlivého monitorování klinického stavu. Udržovací léčba AP může redukovat výskyt relapsů ze 75 % na 20 %. Z psychoterapeutických přístupů je vhodná kognitivně behaviorální psychoterapie zaměřená na zvládání reziduálních příznaků a kognitivní rehabilitace zlepšující kognitivní deficit. Nemocného se snažíme pracovně zapojit (najít chráněné zaměstnání, pokusit se o nácvik dovedností). Optimální je dispenzární forma s individuální frekvencí návštěv s využitím služeb komunitní psychiatrie (krizová centra, denní stacionáře, podporované bydlení a zaměstnání). Kontinuální udržovací léčba po první epizodě by měla trvat dva roky, po opakované epizodě 2 5 let, po několika epizodách dlouhodobě. Ukončení farmakoterapie je problematické, přichází v úvahu u pacientů dlouhodobě (roky) stabilizovaných, bez reziduálních příznaků.(1, 2, 8, 12) První epizody schizofrenie Nemocní v iniciální fázi onemocnění dobře reagují na farmakoterapii, dostačující jsou nižší dávky AP. Současně jsou citliví na nežádoucí účinky. Pokud zvážíme poměr benefit/riziko, tak se jeví vhodnou první volbou risperidon.(21) Po odeznění akutní fáze je velmi častá nonadherence. Právě zde se otvírá prostor pro včasnou aplikaci dlouhodobě účinných injekčních AP, nejlépe ještě před propuštěním do ambulantní péče. Průběh po první psychotické atace je velmi variabilní a ukazuje se, že po dvou a více letech je stav více méně stabilizován (hypotéza o kritickém období). Klinické charakteristiky Adherence k léčbě Nonadherence je obecným problémem ve všech medicínských oborech. U schizofrenie téměř polovina nemocných bere méně než 70 % předepsaných dávek léků (adherence je hodnocena jako velmi dobrá, pokud nemocný bere více než 75 % doporučené dávky). Nonadherence se může projevit různými způsoby: nemocný se nedostaví ke kontrole, nevyzvedne si recept, nedodržuje frekvenci dávkování, dávku omylem nebo úmyslně vynechá nebo lék vysadí. Měření adherence je možné provádět jednoduchými metodami (komunikací s nemocným a jeho blízkými), ale tyto nejsou zcela spolehlivé. Spolehlivá metoda, tj. měření plazmatických hladin AP, je dnes již dostupná, avšak málo využívaná. Nonadherenci lze ovlivnit nefarmakologickými a farmakologickými přístupy (depotní forma AP1G a AP2G). I když depotní formy zlepšují adherenci a snižují výskyt relapsů a rehospitalizací, jsou užívány v některých zemích sporadicky (USA, Francie). ČR patří k zemím s pozitivním postojem k depotům a relativně vyšší výskytem jejich podávání. Dle doporučených postupů jsou depoty indikovány u nonadherence nebo opakovaných relapsů s ní spojených a pokud si to nemocný přeje. Depoty jsou však vhodné i u nemocných, kteří užívají nepravidelně pro zapomnětlivost, logistické problémy a u prvních epizod schizofrenie.(22) Pro depotní AP je nyní v anglosaské literatuře preferován název dlouhodobě účinkující injekce (long-acting injection, LAI) antipsychotik. Lze je aplikovat v intervalech 2 6 týdnů, zajišťují podání léku, mají výhodné farmakokinetické parametry (není metabolismus prvního průchodu, predikovatelné a stabilní lékové hladiny, nižší účinná dávka). Potenciální nevýhodou je nemožnost rychlého vysazení při výskytu nežádoucích

13 účinků. V současné době jsou k dispozici depotní formy AP1G i AP2G (risperidon, paliperidon a olanzapin). Negativní příznaky AP2G jsou relativně účinnější zejména v léčbě primárních negativních příznaků oproti AP1G. Amisulprid je jediné AP2G, které bylo extenzívně studováno u nemocných s primárními nebo převážně negativními příznaky. Další možností je kombinace s antidepresivy. Metaanalýza dvojitě slepých, placebem kontrolovaných studií zjistila, že augmentace mirtazapinem byla signifikantně úspěšnější než přídatná léčba placebem. (23) Alternativu představuje i vysokofrekvenční repetitivní transkraniální magnetická stimulace.(24) Kognitivní příznaky Kognitivní deficit je významný jádrový příznak schizofrenie, vyskytuje se však napříč diagnostickými kategoriemi. U jednotlivých poruch se liší v deficitu jednotlivých komponent, dynamice a možnosti jeho ovlivnění. AP mají jen mírný efekt. AP2G ovlivňují kognitivní deficit relativně lépe než AP1G. Slibná je augmentace dopaminergními a glutamátergními látkami, optimálně v kombinaci s nefarmakologickými přístupy (kognitivní remediace).(25) Depresivní příznaky Vyskytují se ve všech fázích onemocnění a zvyšují riziko suicidia. Při přetrvávajících výraznějších příznacích je léčbou volby klozapin, který snižuje riziko suicidálního jednání, další možností je augmentace antidepresivy. Z analýzy brněnské databáze nemocných s 1. epizodou schizofrenie, sledovaných po dobu 10 let, vyplynulo, že sedm nemocných ze 162 spáchalo suicidium (4,3 %). Dokonané suicidium bylo spojeno se závažným, relabujícím průběhem a přítomností více rizikových faktorů, např. předchozích suicidálních pokusů, myšlenek a deprese.(26) Agitovanost AP1G a benzodiazepiny vykazují srovnatelnou účinnost na agresivitu a agitovanost. U psychoticky motivované agresivity je lze užít v kombinaci s AP. Intramuskulární formy AP2G (aripiprazol, olanzapin, ziprasidon) jsou srovnatelně účinné s haloperidolem za nižší incidence neurologických nežádoucích účinků. Současná aplikace i. m. olanzapinu nebo klozapinu a benzodiazepinů je riziková, může vést k útlumu dechového centra.(11) Katatonní příznaky Vysoké dávky benzodiazepinů jsou považovány za strategii první volby. Při potřebě rychlého efektu či selhání první volby je doporučena elektrokonvulzívní léčba (EKT). (11) Farmakorezistentní schizofrenie V klinické praxi je obyčejně považován za farmakorezistentního nemocný, který nereaguje dostatečně na dvě adekvátní kúry AP (alespoň jedno by mělo být AP2G). Za zlatý standard v léčbě farmakorezistentní schizofrenie je považován klozapin. V klinické praxi bývá klozapin často nasazen pozdě a předchází mu polyfarmacie, která je spojena s nonadherencí, zvýšením nežádoucích účinků a lékovými interakcemi. U nás i jinde ve světě má polyfarmacie vzestupný trend. Avšak i na klozapinu dochází k farmakorezistenci u % léčených. Další léčebné strategie zahrnují augmentaci klozapinu (tj. přidání léků, které nejsou primárně určeny k léčbě schizofrenie, nejčastěji antidepresiv a stabilizátorů nálady) nebo kombinaci s dalším AP komplementárními z hlediska farmakodynamického profilu a EKT. Tyto strategie nejsou příliš účinné. Proto bychom vždy měli nejprve zjistit, zda je nemocný adherentní a zde je plazmatická koncentrace AP v terapeuticky optimálním rozmezí. Na psychiatrické klinice v Brně jsme měřili plazmatické hladiny u všech pacientů hospitalizovaných pro neúčinnost nebo intoleranci klozapinu. U více než poloviny jsme nalezli hladiny mimo terapeuticky účinné rozmezí včetně nulové hladiny a úprava dávky u většiny vedla ke zlepšení.(27) Individuální snášenlivost

14 Volba AP je dána individuální náchylností k nežádoucím účinkům, kterou zjišťujeme pomocí rodinné a osobní anamnézy. K neurologickým jsou náchylné děti a starší populace. U parkinsonismu je účinná redukce dávky, vysazení nebo změna AP a přídatná léčba anticholinergiky, u tardivní dyskineze je nejúčinnější klozapin, u akatize je možné podávat betablokátory, benzodiazepiny, anticholinergní nebo antihistaminové látky. K metabolickým nežádoucím účinkům jsou náchylní nemocní s pozitivní rodinnou nebo osobní anamnézou metabolických poruch (obezita, vysoký TK, lipidové abnormity a abnormity glukózového metabolismu). Léčba zahrnuje psychosociální intervence (dietní programy, behaviorální terapie), přídatnou terapii (antiobezitika, antilipidemika, antidiabetika) a manipulaci s AP (snížení dávky, kombinace AP vysoce a nízce rizikových z hlediska metabolických nežádoucích účinků, záměna za méně rizikové AP). (2) Preference a předchozí zkušenosti nemocného V posledních letech se obecně upouští od paternalistického přístupu k nemocnému a preferuje se aktivnější úloha nemocného, hlavně pokud se týká volby léčby. Nemocný musí mít pocit, že mu lék pomáhá. Obecně předpokládáme, že předchozí reakce na AP predikuje účinnost v dalších epizodách. Farmakogenetika Farmakogenetika se zabývá vlivem genetického kódu nemocného na účinnost a snášenlivost léčby určitým lékem. Řada genů byla spojována s účinností léčby schizofrenie antipsychotiky a s náchylností k nežádoucím účinkům (tardivní dyskinezi, přírůstku hmotnosti, rozvoji agranulocytózy při léčbě klozapinem) s inkonzistentními výsledky. I když asociace s některým polymorfismem je signifikantní, její praktický význam je velmi malý. Na odpovědi na AP se může podílet až několik set genů. Nežádoucí účinky jsou také komplexně podmíněny. Dále je nutné počítat s interakcí genů a interakcí gen-prostředí. OPTIMALIZACE FARMAKOTERAPIE SCHIZOFRENNÍ PORUCHY Vývoj psychofarmak má za sebou šest dekád a představuje pro psychiatrii významný přínos. V poslední době některé velké nadnárodní farmaceutické společnosti výrazně redukovaly výzkumné aktivity v oblasti CNS. Důvody byly hlavně ekonomické, tj. malá návratnost investovaných financí. Dle publikovaných údajů pouze 250 z 5000 potenciálních kandidátních molekul se dostává do preklinické fáze zkoušení a 10 z těchto 250 do klinické fáze zkoušení, z nich pouze jedna je schválena a dostane se na trh. Tento proces trvá let a výdaje jsou enormní. Jedním z řešení je vícezdrojové financování a nalezení validních biomarkerů, ukazujících na nové, specifické cíle léčby.(28) AP působící na základě jiných než antidopaminergních mechanismů a zohledňující některé další možné etiopatogenetické mechanismy zatím nemáme k dispozici, proto bychom se měli snažit dosáhnout maximální účinnosti léčby s dostupnými psychofarmaky. Podmínkou účinku jakékoliv léku je podávání adekvátních dávek po adekvátní dobu, dosažení optimálních terapeutických plazmatických hladin (ve kterých je největší pravděpodobnost dosažení terapeutické odpovědi) a dostupnost v CNS. Plazmatická koncentrace lépe než dávka léku koreluje s koncentrací léku v mozku. Nástrojem pro zajištění optimálních hladin je terapeutické monitorování léku (therapeutic drug monitoring,

15 TDM). V České republice se TDM v psychiatrii (s výjimkou stabilizátorů nálady, tj. lithia, valproátu a karbamazepinu u bipolární poruchy) využívá minimálně. K indikacím patří kontrola adherence k léčbě, nedostatečná reakce na lék, výrazné nežádoucí účinky při běžných dávkách a podezření na lékové interakce a přítomnost genetických odchylek enzymů metabolizujících léky.(9) Takto široké indikační spektrum není u nás zatím reálné, nepochybně jsou však situace, kdy nám TDM může pomoci při rozhodování o dalším postupu léčby. Jedinci se liší ve schopnosti absorbovat, distribuovat a hlavně metabolizovat léky. Při stejné dávce vidíme až 20násobné interindividuální rozdíly ve stabilizované hladině. Jednu z hlavních metabolických cest tvoří jaterní enzymatický systém CYP 450. Zahrnuje více než 200 izoenzymů. Řada z nich vykazuje genetický polymorfismus, který může vést k velmi pomalému nebo rychlému typu metabolismu jedince. Riziko nonresponze lze očekávat u ultrarychlých metabolizátorů, kteří nedosáhnou optimální hladiny léku při adekvátním dávkování, naopak pomalí metabolizátoři mohou být ohroženi intoxikací. V současné době jsou dostupné komerčně vyráběné farmakogenetické testy umožňující genotypizaci CYP 450. Genotyp představuje trait marker, není ovlivněn zevními faktory. U nejdůležitějších izoenzymů je možné stanovení fenotypu, který postihuje aktuální metabolickou situaci (u CYP2D6 pomocí testu s dextrometorfanem, u CYP 1A2 kafeinem), podmíněnou např. kouřením, komedikací (SSRI) nebo komorbiditou (postižení jater). Výhodná je u problematické reakce na lék kombinace TDM s farmakogenetickými testy. Fenotypizace a genotypizace umožňují sofistikovanou analýzu farmakokinetické situace jedince a individualizovanou farmakoterapii. Podmínkou je samozřejmě detailní informace o nemocném, dostupnost vybavené laboratoře a spolupráce klinického farmakologa (farmaceuta) a ošetřujícího lékaře.(29) Nefarmakologická léčba psychoterapie Psychoterapie se soustřeďuje zejména na farmakorezistentní symptomy, kognitivní deficity, opakované relapsy, poruchy v sociálních rolích a dovednostech, nespolupráci při léčbě, problémy v zaměstnanosti a narušené interpersonální vztahy. Největší efekt byl shledán u poruch myšlení, negativních příznaků, nespolupráci při léčbě a u častých relapsů, spíše u chronických nemocných a s přetrváváním účinnosti nejčastěji 12 měsíců. Kognitivně behaviorální terapie může vést ke zmírnění intenzity pozitivních a negativních symptomů, u nemocných s výrazným kognitivním deficitem se jeví nadějná kognitivní rehabilitace a nácvik sociálních dovedností.(30, 8) Soustavná psychoedukace ovlivňuje výskyt relapsů, znovupřijetí k hospitalizaci a nepochybně zvyšuje adherenci k léčbě. Reforma psychiatrické péče Historie péče o psychicky nemocné byla odrazem doby a současných znalostí. Již ve starém Řecku Hippokrates postuloval, že duševní choroby jsou dány nerovnováhou čtyř tělových tekutin a jejich léčba byla vedena snahou o rovnováhu (emetika, pouštění žilou). S trochou nadsázky bychom tuto představu mohli označit za první neurotransmiterovou hypotézu vzniku duševních poruch. Začátek azylové a nemocniční péče o duševně nemocné s cílem ochrany společnosti před nebezpečnými duševně chorými lze datovat v západní Evropě do raného středověku. Prosazování medicinizujících přístupů k duševně nemocným je spojeno s obdobím humanismu a renesance (Phillip Pinel, , snětí okovů duševně nemocným).

16 Na začátku nového tisíciletí SZO určila jako svoje motto rovnocenný přístup k duševním a somatickým nemocem. Duševní poruchy budou v první polovině 21. století jednou z nejvýznamnějších zdravotních zátěží společnosti s obrovskými ekonomickými důsledky na to by měl reagovat i systém zdravotní péče a jeho financování. Dnes dokážeme řadu nemocných se závažnou psychickou poruchou vrátit alespoň na určitou dobu do života za určitých podmínek, které může nabídnout komunitní psychiatrie. Dostupných komunitních služeb je v zatím v ČR málo, poskytují je většinou nestátní zařízení a podléhají řadě omezení daných pojišťovnami a poskytovateli péče (v ČR máme pouze tři krizová centra s nonstop dostupností psychiatra, 21 denních stacionářů, polovina z nich je zřízena u psychiatrických nemocnic). Nezbytnou podmínkou pro dobrý průběh schizofrenní poruchy je kontinuální farmakoterapie, ve které by pro častou nonadherenci měla hrát významnou roli depotní AP. Jejich preskripce je však omezena ze strany pojišťoven a zatížena nadměrnou administrativou. Postupná transformace psychiatrické péče zahrnuje 1. posílení komunitních služeb a ambulancí, 2. budování center duševního zdraví, 3. redukci a diferenciaci lůžek v psychiatrických nemocnicích. Tendence modernizovat psychiatrické nemocnice, redukovat lůžka a posilovat komunitní služby trvá již delší dobu. Nepochybně by však tento proces urychlila finanční podpora a větší zájem ze strany politiků. Podpora duševního zdraví, prevence a léčba duševních poruch se stává pro SZO a Evropskou unii (EU) prioritou. Ministři zdravotnictví (včetně České republiky) se zavázali k realizaci Akčního plánu duševního zdraví pro Evropu v souladu s potřebou a zdroji každé členské země. Výši výdajů na duševní zdraví lze považovat za základní indikátor významu duševního zdraví pro společnost. Výdaje zemí EU na duševní zdraví tvoří 3 4 % hrubého domácího produktu (HDP), výdaje v ČR 0,26 %, z celkových výdajů na zdravotnictví v EU 5 10 %, v ČR 3,5 % a tímto se ocitáme v EU na předposledním místě.(31) Závěr Léčba měla být prokazatelně účinná, komplexní (kromě farmakoterapie doprovázená v každé fázi psychosociálními intervencemi) a individualizovaná. Lékař využívá své znalosti, možnosti a informace o svém nemocném pro správnou volbu léčby. Cílem léčby se stává nejen dosažení remise, ale dosažení úzdravy. Než budeme mít účinnější farmaka, je nezbytné usilovat o optimalizaci léčby. Úspěšným nástrojem je terapeutické monitorování léku. V kombinaci s genotypizací a fenotypizací enzymů podílejících se na metabolismu psychofarmak nabízí možnost individuálního přístupu v nestandardních klinických situacích. Problematika závažných psychických poruch se dostává do povědomí laické veřejnosti i politiků. Podpora projektem CEITEC (CZ.1.05/1.1.00/ ) z Evropského fondu regionálního rozvoje. Prohlášení: autorka nemá žádný střet zájmů, v kontextu s tímto článkem nespolupracovala s žádnou firmou. Literatura 1. ČEŠKOVÁ, E. Schizofrenie. Postgrad Med, 2013, 15, s ČEŠKOVÁ, E. Schizofrenie a její léčba. 3. vyd., Praha : Maxdorf, 2012, 270 s. 3. BORA, E., FOROTO, A., RADUA, J., et al. Neuroanatomical abnormalities in

17 schizophrenia: A multimodal voxelwise meta-analysis and a meta-regression analysis. Schizophr Res, 2011, 127, p HOSÁK, L. New findings in the genetics of schizophrenia. World J Psychiatr, 2013, 22, p DSM-5 Task Force Diagnostic and Statistical Manual of Mental disorder fifth edition DSM- 5. American Psychiatric Association : American Psychiatric Publishing, 2013, 947 p. 6. SMOLÍK, P. Duševní a behaviorální poruchy. 2. vyd., Praha : Maxdorf, 2002, 504 s. 7. MOKHTARI, M., RAJARETHINAM, R. Early intervention and the treatment of prodrome in schizophrenia: a review of recent developments. J Psychiatr Pract, 2013, 19, p ČEŠKOVÁ, E., PŘIKRYL, R., PÉČ, O. Schizofrenie dospělého věku. In RABOCH, J., ANDERS, M., KELLEROVÁ, P., UHLÍKOVÁ, P. Psychiatrie. Doporučené postupy psychiatrické péče III. Praha : Tribun EU, 2010, s HIEMKE, C., BAUMANN, P., BERGEMANN, N., et al. AGAP Consensus Guidelines for Therapeutic Drug monitoring in psychiatry: update Pharmacopsychiatry, 2011, 44, p CESKOVA, E., VAVRUŠOVA. L. The CINP antidepressant task force report: comment concerning the Czech and Slovak republics. Int J Neuropsychopharmacol, 2008, 11, p HASAN, A., FALKAI, P., WOBROCK, T., et al. WFSBP Task Force on Treatment Guidelines for Schizophrenia. World Federation of Societies of Biological Psychiatry (WFSBP) Guidelines for Biological Treatment of Schizophrenia, part 1: update 2012 on the acute treatment of schizophrenia and the management of treatment resistance. World J Biol Psychiatry, 2012, 13, p HASAN, A., FALKAI, P., WOBROCK, T., et al. WFSBP Task force on Treatment Guidelines for Schizophrenia. Word Federation of Societies of Biological Psychiatry (WFSBP) Guidelines for Biological treatment of Schizophrenia, part 2: update 2012 on the long-term treatment of schizophrenia and management of antipsychotic-induced side effects. World J Biol Psychiatry, 2013, 14, p LARSEN, TM., MUNK-OLSEN, T.,VESTERGAARD, M. Life expectancy and cardiovascular mortality in persons with schizophrenia. Curr Opin Psychiatry, 2012, 25, p De HERT, M., VANCAMPFORT, D., CORRELL, CU., et al. Guideline for screening and monitoring of cardiometabolic risk in schizophrenia: systematic evaluation. Br J Psychiatry, 2011, 199, p PROTIVA, M. Recent news in the chemistry and pharmacology of neuroleptics with special regard to the work carried out in Czechoslovakia. Pharmazie, 1986, 41, p ČEŠKOVÁ, E., ŠVESTKA, R., RYŠÁNEK, R. Intraindividual comparison of haloperidol decanoate and oxyprothepine in maintenance therapy in schizophrenic psychoses (Intraindividuální srovnání haloperidolu a oxyprotepin dekanoátu v udržovací léčbě schizofrenie). Cesk Psychiatr, 1993, 89, s LEUCHT, S., CORVES, C., ARBTER, D., et al. Second-generation versus firstgeneration antipsychotic drugs for schizophrenia: a meta-analysis. Lancet, 2009, 373, p KISHIMOTO, T., AGARWAL., V, KISHI, T., et al. Relapse prevention in schizophrenia: a systematic review and meta-analysis of second-generation antipsychotics versus firstgeneration antipsychotics. Mol Psychiatry, 2013, 181, p KIEVIET, N., DOLMAN, KM., HONIG, A. The use of psychotropic medication during pregnancy: how about the newborn? Neuropsychiatr Dis Treat, 2013, 9, p

18 CORMAC, I., BROWN, A., CREASEY, S., ET AL. A retrospective evaluation of the impact of total smoking cessation on psychiatric in patients taking clozapine. Acta Psychiatr Scand, 2010, 121, p ZHANG, JP., GALLEGO, JA., ROBINSON, DG., et al. Efficacy and safety of individual second-generation vs. first-generation antipsychotics in first-episode psychosis: a systematic review and meta-analysis. Int J Neuropssychopharmacol, 2013,16, p KANE, JM., GARCIA-RIBERA, C. Clinical guideline recommendations for antipsychotic long-acting injections. Br J Psychiatry, 2009, 195(Suppl), S KISHI, T., IWATA, N. Meta-analysis of noradrenergic and specific serotonergic antidepressant use in schizophrenia. Int J Neuropsychopharmacol, 2014, 17, p PRIKRYL, R., USTOHAL, L., PRIKRYLOVA KUCEROVA, H., et al. A detailed analysis of the effect of repetitive transcranial magnetic stimulation on negative symptoms of schizophrenia: a double-blind trial. Schizophr Res, 2013, 149, p MICHALOPOULOU, PG., LEWIS, SW., WYKES, T., et al. Treating impaired cognition in schizophrenia: the case for combining cognitive-enhancing drugs with cognitive remediation. Eur Neuropsychopharmacol, 2013, 23, p CESKOVA, E., PŘIKRYL, R., KASPAREK, T. Suicides in males after the first episode of schizophrenia. J Nerv Ment Dis, 2011,199, p ČEŠKOVÁ, E. Zlepší monitorování krevních hladin adherenci a efekt léčby u schizofrenie? Psychiatr praxi, 2011, 12, s WERNER, G., RUJESCU, D. The current development of CNS drug research. Int J Neuropsychopharmacol, 2013, 16, p HIEMKE, CH., SHAMS, M. Phenotyping and genotyping of drug metabolism to guide pharmacotherapy in psychiatry. Current Drug Delivery, 2013, 10, p WYKES, T., HUDDY, V., CELLARD, C., et al. A meta-analysis of cognitive remediation for schizophrenia: methodology and effectiveness. Am J Psychiatry, 2011,168, p RABOCH, J., WENIGOVÁ, B. Mapování stavu psychiatrické péče a jejího směřování v souladu se strategickými dokumenty České republiky (a zahraničí). Odborná zpráva z projektu. Praha : Česká psychiatrická společnost, o. s., 2012, 37 s. eceska@med.muni.cz Tab. 1 Vztah blokády jednotlivých receptorů a klinického efektu včetně nežádoucích účinků Receptor Klinický efekt D2 * pozitivních (psychotických) příznaků nežádoucí účinky: * EPS, * prolaktinu 5-HT2A * EPS 5-HTC2 zvýšení chuti k jídlu a hmotnosti (?) adrenergní alfa1 nežádoucí účinky: závratě, hypotenze adrenergní alfa2 antidepresivní účinek nežádoucí účinky: zvýšení krevního tlaku histaminergní H1 nežádoucí účinky: sedace, přírůstek hmotnosti, posturální hypotenze, narušení kognice muskarinové M1 (centrální) * EPS/akatize nežádoucí účinky: poruchy paměti a kognice, sucho v ústech M2-4 (periferní) nežádoucí účinky: rozmazané vidění, zácpa, retence moči, tachykardie, hypertenze D dopaminové, 5-HT serotoninové receptory, EPS extrapyramidový syndromn

19 Summary Ceskova, E. Schizophrenia The paper summarizes the basic knowledge about occurrence, aethiopathogenesis, diagnosis, clinical picture and treatment of schizophrenia. Attention is devoted especially to its treatment. Pharmacotherapy remains the basis of schizophrenia treatment. Possibilities of individualized treatment are discussed, as guided by prevalent symptoms, individual tolerability a patient preferences. Optimization of pharmacotherapy is stressed out, which includes therapeutic drug monitoring and prospectively pharmacogenetic testing as well. The care for patients with severe mental illnesses and humanization of their treatment are becoming a priority in the European Union. A reform of psychiatric care is mentioned in this context. Key words schizophrenia - antipsychotics - treatment optimization - therapeutic drug monitoring - pharmacogenetics - reform of psychiatry Foto: Obr. Antipsychotika: vývoj Foto: Tab. 2 Orientační dělení dle farmakologického profilu, tj. relativní afinity k příslušným receptorům O autorovi: Prof. MUDr. Eva Češková, CSc. CEITEC Masarykova univerzita Brno Ostravská univerzita v Ostravě, Katedra interních oborů Ostravská univerzita v Ostravě, Lékařská fakulta a Fakultní nemocnice Ostrava, Oddělení psychiatrické Zpracovatel: Anopress IT a.s.

Schizofrenie (Speciální psychiatrie pro studující psychologie) Česková E., Psychiatrická klinika LF MU a FN Brno

Schizofrenie (Speciální psychiatrie pro studující psychologie) Česková E., Psychiatrická klinika LF MU a FN Brno Schizofrenie (Speciální psychiatrie pro studující psychologie) Česková E., Psychiatrická klinika LF MU a FN Brno Schizofrenie, zařazení dle klasifikace Schizofrenie psychotické onemocnění Epidemiologie,

Více

Psychofarmaka a gravidita. MUDr. Zdeňka Vyhnánková

Psychofarmaka a gravidita. MUDr. Zdeňka Vyhnánková Psychofarmaka a gravidita MUDr. Zdeňka Vyhnánková ZÁKLADNÍ PRAVIDLA PRO FARMAKOTERAPII V TĚHOTENSTVÍ nemoc většinou znamená větší riziko než léčba indikace by měla být podložená a ne alibistická většina

Více

SCHIZOFRENIE. Markéta Vojtová

SCHIZOFRENIE. Markéta Vojtová SCHIZOFRENIE Markéta Vojtová Schizofrenie Skupina závažných poruch Onemocnění neznámé etiologie s poruchami: myšlení jednání vnímání emocí vůle Specificky lidské onemocnění Historie 1 1856 Benedict A.

Více

MUDr.Tomáš Turek e-mail: tomas.turek@plbohnice.cz Psychiatrická léčebna Bohnice Ústavní 91, Praha 8

MUDr.Tomáš Turek e-mail: tomas.turek@plbohnice.cz Psychiatrická léčebna Bohnice Ústavní 91, Praha 8 Psychotické poruchy ve stáří MUDr.Tomáš Turek e-mail: tomas.turek@plbohnice.cz Psychiatrická léčebna Bohnice Ústavní 91, Praha 8 Duševní poruchy s psychotickými příznaky Organické Neorganické Psychotické

Více

SCHIZOFRENIE. Tomáš Volf, Anna Svobodová

SCHIZOFRENIE. Tomáš Volf, Anna Svobodová SCHIZOFRENIE Tomáš Volf, Anna Svobodová Osnova Definice Průběh Formy Léčba schizofrenie Definice schizofrenie narušené myšlení a vnímání, např. halucinace dochází k poruchám koncentrace, ztrácení nadhledu,

Více

Možnosti terapie psychických onemocnění

Možnosti terapie psychických onemocnění Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická

Více

Schizoafektivní porucha

Schizoafektivní porucha Schizoafektivní porucha Tomáš Novák Psychiatrické centrum Praha Historie konceptu SCHA poruchy 1933 Kasanin: akutní schizoafektivní psychóza Do 1975 v klasifikacích jako podtyp schizofrenie 1975 DSM III:

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

CZ PAR QUETIAPINUM. Seroquel. UK/W/0004/pdWS/001. NL/W/0004/pdWS/001

CZ PAR QUETIAPINUM. Seroquel. UK/W/0004/pdWS/001. NL/W/0004/pdWS/001 CZ PAR Název (léčivá látka/ přípravek) Číslo procedury QUETIAPINUM Seroquel UK/W/0004/pdWS/001 NL/W/0004/pdWS/001 ART. NÁZVY PŘÍPRAVKŮ KLINICKÝCH STUDIÍ INN DRŽITELÉ PŘÍPRAVKŮ KLINICKÝCH STUDIÍ SCHVÁLENÉ

Více

CZ PAR. QUETIAPINI FUMARAS Seroquel. UK/W/0004/pdWS/001 NL/W/0004/pdWS/001

CZ PAR. QUETIAPINI FUMARAS Seroquel. UK/W/0004/pdWS/001 NL/W/0004/pdWS/001 Název (léčivá látka/přípravek) CZ PAR QUETIAPINI FUMARAS Seroquel Číslo procedury UK/W/0004/pdWS/001 NL/W/0004/pdWS/001 ART. NÁZEV INN DRŽITEL SCHVÁLENÉ INDIKACE ATC KÓD LÉKOVÁ FORMA, SÍLA INDIKAČNÍ SKUPINA

Více

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných Posuzování pracovní schopnosti U duševně nemocných Druhy posudkové činnosti Posuzování dočasné neschopnosti k práci Posuzování dlouhodobé neschopnosti k práci Posuzování způsobilosti k výkonu zaměstnání

Více

SCHIZOFRENIE pro mediky zkrácená verze přednášky, základní informace. Michaela Mayerová Psychiatrická klinika LF MU a FN Brno

SCHIZOFRENIE pro mediky zkrácená verze přednášky, základní informace. Michaela Mayerová Psychiatrická klinika LF MU a FN Brno SCHIZOFRENIE pro mediky zkrácená verze přednášky, základní informace Michaela Mayerová Psychiatrická klinika LF MU a FN Brno Psychóza Psychóza je charakterizována bludy, halucinacemi, dezorganizovaným

Více

Geriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek

Geriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek Geriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek Psychiatrická léčebna Bohnice Akutní gerontopsychiatrické odd. pav.32 vedoucí lékař e-mail:tomas.turek@plbohnice.cz Historie Starý zákon- popis mánie a deprese- Král

Více

Zuzana Hummelová I. neurologicka klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně

Zuzana Hummelová I. neurologicka klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně NEUROPSYCHOLOGICKÉ ASPEKTY PARKINSONOVY NEMOCI KOGNITIVNÍ PORUCHY A DEMENCE XIII 13.-14.10.201614.10.2016 Zuzana Hummelová I. neurologicka klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně Parkinsonova nemoc základní

Více

Rehabilitace v psychiatrii. MUDr. Helena Reguli

Rehabilitace v psychiatrii. MUDr. Helena Reguli Rehabilitace v psychiatrii MUDr. Helena Reguli Pojem rehabilitace (ze středověké latiny, rehabilitatio = obnovení) snaha navrátit poškozeného člověka do předešlého tělesného stavu či sociální a právní

Více

Obsah 1 Úvod 2 Variabilita lékové odpovědi 3 Klinické využití určování koncentrace léčiv

Obsah 1 Úvod 2 Variabilita lékové odpovědi 3 Klinické využití určování koncentrace léčiv Obsah 1 Úvod... 11 2 Variabilita lékové odpovědi... 14 2.1 Faktory variability... 14 2.2 Vliv onemocnění... 17 2.2.1 Chronické srdeční selhání... 17 2.2.2 Snížená funkce ledvin... 18 2.2.3 Snížená funkce

Více

Infantilní autismus. prof. MUDr. Ivo Paclt, CSc.

Infantilní autismus. prof. MUDr. Ivo Paclt, CSc. Infantilní autismus prof. MUDr. Ivo Paclt, CSc. Infantilní autismus Základní příznak: neschopnost vstřícných mimických projevů, vyhýbání se očnímu kontaktu, poruchy sociální komunikace, bizardní chování

Více

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING.

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. ALENA STŘELCOVÁ Autismus činí člověka osamělým. S pocitem vlastní jinakosti se

Více

Závěrečná zpráva projektu. Péče o schizofrenní pacienty v ordinaci praktického lékaře

Závěrečná zpráva projektu. Péče o schizofrenní pacienty v ordinaci praktického lékaře Závěrečná zpráva projektu Péče o schizofrenní pacienty v ordinaci praktického lékaře Obsah projektu V rámci projektu byl realizován vzdělávací cyklus, určený praktickým lékařům v Praze a Karlových Varech.

Více

PAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ

PAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ PAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ Poruchy autistického spektra Všepronikající hrubá neurovývojová porucha mozku PAS (autistic spektrum disorder ASD) 1979 Lorna Wing a Judith Gould Výskyt

Více

Afektivní poruchy. MUDr. Helena Reguli

Afektivní poruchy. MUDr. Helena Reguli Afektivní poruchy MUDr. Helena Reguli Afektivní poruchy Poruchy nálady Hippokrates (400 př.n.l.) použil termín mánie a melancholie Kahlbaum cyklothymie 1882 Kraepelin maniodepresivita 1899: periodický

Více

OBSAH. Obsah. Předmluva... 13

OBSAH. Obsah. Předmluva... 13 OBSAH Obsah Předmluva................................................. 13 Část první Základní okruhy obecné psychopatologie.............................. 15 1 Úvod..................................................

Více

ČÁST B NEJVÝZNAMNĚJŠÍ DUŠEVNÍ PORUCHY (epidemiologie, etiopatogeneze, klinické příznaky, pomocná vyšetření, průběh a prognóza, obecné zásady léčby)

ČÁST B NEJVÝZNAMNĚJŠÍ DUŠEVNÍ PORUCHY (epidemiologie, etiopatogeneze, klinické příznaky, pomocná vyšetření, průběh a prognóza, obecné zásady léčby) OTÁZKY ČÁST A HISTORIE A ORGANIZACE PSYCHIATRICKÉ PÉČE, BIOPSYCHOSOCIÁLNÍ PODKLADY DUŠEVNÍCH PORUCH, PSYCHOPATOLOGIE, VYŠETŘOVACÍ METODY A VÝZKUM V PSYCHIATRII, PRÁVNÍ PROBLEMATIKA Historie psychiatrie

Více

PARKINSONOVA NEMOC Z POHLEDU PSYCHIATRA. MUDr.Tereza Uhrová Psychiatrická klinika I.LF UK a VFN Praha

PARKINSONOVA NEMOC Z POHLEDU PSYCHIATRA. MUDr.Tereza Uhrová Psychiatrická klinika I.LF UK a VFN Praha PARKINSONOVA NEMOC Z POHLEDU PSYCHIATRA MUDr.Tereza Uhrová Psychiatrická klinika I.LF UK a VFN Praha Parkinsonova nemoc = primárně neurologické onemocnění doprovodné psychiatrické příznaky deprese psychiatrické

Více

Obezita v evropském kontextu. Doc. MUDr. Vojtěch Hainer, CSc. Ředitel Endokrinologického ústavu

Obezita v evropském kontextu. Doc. MUDr. Vojtěch Hainer, CSc. Ředitel Endokrinologického ústavu Obezita v evropském kontextu Doc. MUDr. Vojtěch Hainer, CSc. Ředitel Endokrinologického ústavu OBEZITA CELOSVĚTOVÁ EPIDEMIE NA PŘELOMU TISÍCILETÍ 312 milionů lidí na světě je obézních a 1,3 miliardy lidí

Více

Optimalizace psychofarmakoterapie Češková E., CEITEC MU, Brno

Optimalizace psychofarmakoterapie Češková E., CEITEC MU, Brno Optimalizace psychofarmakoterapie Češková E., CEITEC MU, Brno koncepce oboru klinická farmacie vývoj psychofarmak optimalizace farmakoterapie monitorování krevních hladin - vlastní zkušenosti s monitorováním

Více

CZ PAR. QUETIAPINI FUMARAS Seroquel. NL/W/0004/pdWS/002

CZ PAR. QUETIAPINI FUMARAS Seroquel. NL/W/0004/pdWS/002 Název (léčivá látka/přípravek) CZ PAR QUETIAPINI FUMARAS Seroquel Číslo procedury NL/W/0004/pdWS/002 ART. NÁZEV INN DRŽITEL SCHVÁLENÉ INDIKACE ATC KÓD LÉKOVÁ FORMA, SÍLA INDIKAČNÍ SKUPINA ZMĚNA V SmPC

Více

Standard akutní lůžkové psychiatrické péče Obsah

Standard akutní lůžkové psychiatrické péče Obsah Standard akutní lůžkové psychiatrické péče Obsah 1. Preambule... 2 1.1 Cílová skupina... 2 1.2 Dostupnost akutní péče... 2 2. Služby poskytované akutním psychiatrickým oddělením... 3 2.1 Obecné požadavky...

Více

Klinické ošetřovatelství

Klinické ošetřovatelství Klinické ošetřovatelství zdroj www.wikiskripta.eu úprava textu Ing. Petr Včelák vcelak@kiv.zcu.cz Obsah 1 Klinické ošetřovatelství... 3 1.1 Psychiatrická ošetřovatelská péče... 3 1.1.1 Duševní zdraví...

Více

CÍL 6: ZLEPŠENÍ DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

CÍL 6: ZLEPŠENÍ DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ CÍL 6: ZLEPŠENÍ DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ DO ROKU 2020 ZLEPŠIT PODMÍNKY PRO PSYCHOSOCIÁLNÍ POHODU LIDÍ A PRO LIDI S DUŠEVNÍMI PORUCHAMI ZAJISTIT DOSTUPNOST KOMPLEXNÍCH SLUŽEB V oblasti péče o duševní zdraví má

Více

Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek

Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek Podle údajů ÚZIS (2004) bylo v r. 2003 v psychiatrických léčebnách a odděleních nemocnic uskutečněno celkem 4 636 hospitalizací

Více

Pilotní projekt Akutní psychiatrické péče v PN Bohnice. Marek Páv

Pilotní projekt Akutní psychiatrické péče v PN Bohnice. Marek Páv Pilotní projekt Akutní psychiatrické péče v PN Bohnice Marek Páv AGENDA Strana 2 PN Bohnice Pilotní projekt Akutní psychiatrické péče- probíhající Počet nasmlouvaných lůžek PN Bohnice Strana 3 1460 1440

Více

Psychoedukace u schizofrenie

Psychoedukace u schizofrenie Psychoedukace u schizofrenie Lucie Bankovská Motlová, Eva Dragomirecká, Markéta Švejdová 3. Lékařská fakulta Univerzity Karlovy Psychiatrické centrum Praha Grantová podpora: MŠMT 1M0517; IGA MZ ČR NS 10366-3

Více

Začlenění rehabilitace kognitivních funkcí v intenzivní péči

Začlenění rehabilitace kognitivních funkcí v intenzivní péči Začlenění rehabilitace kognitivních funkcí v intenzivní péči Autor : nrtm.lenka Válková, rtm.regina Kouřilová, Dis., kap.mudr.rudolf Beňo KOGNITIVNÍ FUNKCE Myšlenkové procesy, které nám umožňují rozpoznávat,

Více

Edukační materiál. Strattera (atomoxetin) Informace pro lékaře týkající se posouzení a monitorování kardiovaskulárních rizik u přípravku Strattera

Edukační materiál. Strattera (atomoxetin) Informace pro lékaře týkající se posouzení a monitorování kardiovaskulárních rizik u přípravku Strattera Edukační materiál Strattera (atomoxetin) Informace pro lékaře týkající se posouzení a monitorování kardiovaskulárních rizik u přípravku Strattera Přípravek Strattera je indikován k léčbě hyperkinetické

Více

Internalizované poruchy chování

Internalizované poruchy chování Internalizované poruchy chování VOJTOVÁ, V. Inkluzivní vzdělávání žáků v riziku a s poruchami chování jako perspektiva kvality života v dospělosti. Brno: MSD, 2010 ISBN 978-80-210-5159-1 Internalizované

Více

DELIRANTNÍ STAV U TRAUMATICKÝCH PACIENTŮ

DELIRANTNÍ STAV U TRAUMATICKÝCH PACIENTŮ Helena Ondrášková Iveta Zimová Petra Minarčíková Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Fakultní nemocnice Brno Lékařská fakulta Masarykovy Univerzity Brno DELIRANTNÍ STAV U TRAUMATICKÝCH

Více

PŘEKLADY DO PSYCHIATRICKÉ LÉČEBNY DOBŘANY

PŘEKLADY DO PSYCHIATRICKÉ LÉČEBNY DOBŘANY PŘEKLADY DO PSYCHIATRICKÉ LÉČEBNY DOBŘANY Katamnestická studie záznamů pacientů z ambulantních knih psychiatrického oddělení Nemocnice Ostrov (NEMOS PLUS s r.o.) za období 200-2011 Listopad 2011/ Dodavatel:

Více

TIA A NEUROLEPTIKA. Mgr. Martin Vodička Krajská nemocnice T. Bati Zlín

TIA A NEUROLEPTIKA. Mgr. Martin Vodička Krajská nemocnice T. Bati Zlín TIA A NEUROLEPTIKA Mgr. Martin Vodička Krajská nemocnice T. Bati Zlín CÍL Vytipovat skupinu pacientů, které by mohly být výrazně poškozeny užíváním antipsychotik a to z pohledu jejich nežádoucích kardiovaskulárních

Více

Afektivní poruchy. MUDr. Jana Hořínková Psychiatrická klinika FN Brno a LF MU

Afektivní poruchy. MUDr. Jana Hořínková Psychiatrická klinika FN Brno a LF MU Afektivní poruchy MUDr. Jana Hořínková Psychiatrická klinika FN Brno a LF MU AFEKTIVNÍ PORUCHY Hlavní projev: změna nálady ve smyslu snížení (deprese) nebo zvýšení (manie) Definice nálady: déletrvající

Více

- psychologické (selhání psychologických obranných procesů a zhroucení mezilidské komunikace)

- psychologické (selhání psychologických obranných procesů a zhroucení mezilidské komunikace) Otázka: Schizofrenie Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): balip = je to závažné psychotické onemocnění. Narušuje schopnost nemocného srozumitelně jednat a chovat se v souladu s okolnostmi. Projevuje

Více

Martina Mulačová, Dagmar Krajíčková Neurologická klinika LF UK a FN Hradec Králové

Martina Mulačová, Dagmar Krajíčková Neurologická klinika LF UK a FN Hradec Králové Martina Mulačová, Dagmar Krajíčková Neurologická klinika LF UK a FN Hradec Králové Porucha poznávacích funkcí ztráta jedné nebo více kognitivních funkcí (KF)- neméně hodnotný korelát anatomického poškození

Více

Racionální terapie depresivních a úzkostných poruch - postřehy a novinky

Racionální terapie depresivních a úzkostných poruch - postřehy a novinky Racionální terapie depresivních a úzkostných poruch - postřehy a novinky MUDr. Martin Anders PhD. Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN Praha TOP ten diseases worldwide and in the EU according to DALYS

Více

"Fatální důsledky pohybové nedostatečnosti pro společnost" Václav Bunc LSM UK FTVS Praha

Fatální důsledky pohybové nedostatečnosti pro společnost Václav Bunc LSM UK FTVS Praha "Fatální důsledky pohybové nedostatečnosti pro společnost" Václav Bunc LSM UK FTVS Praha Studie WHO z roku 2015 dokládá, že 10% úmrtí ve světě je přímo způsobeno nedostatkem pohybu 33% celosvětových úmrtí

Více

ADIKTOLOGIE Otázky ke státním závěrečným zkouškám Student dostává náhodným výběrem 3 otázky, každou z jednoho z následujících tří hlavních okruhů.

ADIKTOLOGIE Otázky ke státním závěrečným zkouškám Student dostává náhodným výběrem 3 otázky, každou z jednoho z následujících tří hlavních okruhů. ADIKTOLOGIE Otázky ke státním závěrečným zkouškám Student dostává náhodným výběrem 3 otázky, každou z jednoho z následujících tří hlavních okruhů. I. okruh: Odborné služby v adiktologii (Rozsah předmětů

Více

Proč je potřeba změna? Odborná společnost vypracovala podněty k úpravám systému DRG v oblasti psychiatrie, který byl předán PS DRG.

Proč je potřeba změna? Odborná společnost vypracovala podněty k úpravám systému DRG v oblasti psychiatrie, který byl předán PS DRG. Psychiatrie Příloha č. 13 Vypracoval:Jana Kárníková Proč je potřeba změna? Odborná společnost vypracovala podněty k úpravám systému DRG v oblasti psychiatrie, který byl předán PS DRG. Dle dostupných vyjádření

Více

DUÁLNÍ OSUD SUD. MUDr. Jana Schwarzová, MUDr. Libor Chvíla CSc. Oddělení psychiatrické, Fakultní nemocnice Ostrava Psychiatrická nemocnice v Opavě

DUÁLNÍ OSUD SUD. MUDr. Jana Schwarzová, MUDr. Libor Chvíla CSc. Oddělení psychiatrické, Fakultní nemocnice Ostrava Psychiatrická nemocnice v Opavě DUÁLNÍ OSUD SUD MUDr. Jana Schwarzová, MUDr. Libor Chvíla CSc. Oddělení psychiatrické, Fakultní nemocnice Ostrava Psychiatrická nemocnice v Opavě Duální diagnóza Souběžný výskyt poruchy spojené s užíváním

Více

Doporučená pohybová aktivita po prodělání CHOPN exacerbace

Doporučená pohybová aktivita po prodělání CHOPN exacerbace Doporučená pohybová aktivita po prodělání CHOPN exacerbace Mgr. Kateřina Neumannová, Ph.D. Katedra fyzioterapie, Fakulta tělesné kultury, Univerzita Palackého, Olomouc Co může ovlivňovat úroveň pohybových

Více

LOGBOOK. Specializační vzdělávání v oboru. (všeobecná sestra)

LOGBOOK. Specializační vzdělávání v oboru. (všeobecná sestra) LOGBOOK Specializační vzdělávání v oboru OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE V PSYCHIATRII (všeobecná sestra) Ministerstvo zdravotnictví České republiky Palackého náměstí 4, 18 01 Praha tel.: + 40 4 971 111, e-mail: onp@mzcr.cz,

Více

Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?!

Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?! Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?! PhDr. Lenka Vavrinčíková, Ph.D. IV. podzimní adiktologická konference 10.10. 2014 Brno Koncepce sítě specializovaných adiktologických služeb

Více

OTÁZKY KE SPECIALIZAČNÍ ZKOUŠCE Z PSYCHIATRIE pro rok 2015

OTÁZKY KE SPECIALIZAČNÍ ZKOUŠCE Z PSYCHIATRIE pro rok 2015 OTÁZKY KE SPECIALIZAČNÍ ZKOUŠCE Z PSYCHIATRIE pro rok 2015 ČÁST A HISTORIE A ORGANIZACE PSYCHIATRICKÉ PÉČE, BIOPSYCHOSOCIÁLNÍ PODKLADY DUŠEVNÍCH PORUCH, PSYCHOPATOLOGIE, VYŠETŘOVACÍ METODY A VÝZKUM V PSYCHIATRII,

Více

Zahajovací konference

Zahajovací konference Zahajovací konference Program CZ11 Public Health Initiatives Iniciativy v oblasti veřejného zdraví Předdefinovaný projekt Vytvoření Systému Ucelené Psychiatrické Rehabilitace (S.U.P.R) a jeho implementace

Více

DIABETOLOGIČTÍ PACIENTI V REGIONECH ČESKA

DIABETOLOGIČTÍ PACIENTI V REGIONECH ČESKA DIABETOLOGIČTÍ PACIENTI V REGIONECH ČESKA Luděk Šídlo Boris Burcin 49. konference České demografické společnosti Demografie město venkov 23. května 2019, Lednice Příspěvek zpracován v rámci projektu TAČR

Více

PROČ JE OBTÍŽNÉ LIDEM S AUTISMEM POSKYTOVAT ZDRAVOTNÍ SLUŽBY?

PROČ JE OBTÍŽNÉ LIDEM S AUTISMEM POSKYTOVAT ZDRAVOTNÍ SLUŽBY? PROČ JE OBTÍŽNÉ LIDEM S AUTISMEM POSKYTOVAT ZDRAVOTNÍ SLUŽBY? aneb téma pro Reformu psychiatrické péče Marek Páv AGENDA Strana 2 Něco málo o psychiatrii a psychiatrické nemocnici v Bohnicích Lidé s autismem

Více

Zdraví a jeho determinanty. Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU Kamenice 5, Brno

Zdraví a jeho determinanty. Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU Kamenice 5, Brno Zdraví a jeho determinanty Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU Kamenice 5, 625 00 Brno Zdraví Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody a nejen nepřítomnost nemoci nebo vady

Více

Vzdělávací program specializačního vzdělávání v oboru OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE V PSYCHIATRII

Vzdělávací program specializačního vzdělávání v oboru OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE V PSYCHIATRII Vzdělávací program specializačního vzdělávání v oboru OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE V PSYCHIATRII 1 Cíl specializačního vzdělávání... Vstupní podmínky a průběh specializačního vzdělávání... Učební plán....1 Učební

Více

Cévní mozková příhoda. Petr Včelák

Cévní mozková příhoda. Petr Včelák Cévní mozková příhoda Petr Včelák 12. 2. 2015 Obsah 1 Cévní mozková příhoda... 1 1.1 Příčiny mrtvice... 1 1.2 Projevy CMP... 1 1.3 Případy mrtvice... 1 1.3.1 Česko... 1 1.4 Diagnóza a léčba... 2 1.5 Test

Více

Možnosti a limity skupinové psychoterapie v podmínkách lůžkového psychiatrického zařízení

Možnosti a limity skupinové psychoterapie v podmínkách lůžkového psychiatrického zařízení Možnosti a limity skupinové psychoterapie v podmínkách lůžkového psychiatrického zařízení MUDr. Miroslav Sekot 1. Konference integrativní psychoterapie EMAUZY 8.6.2014 Psychiatrická klinika 1 LF VFN a

Více

Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Dětská klinická psychologie. Dětský klinický psycholog

Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Dětská klinická psychologie. Dětský klinický psycholog Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Dětská klinická psychologie Dětský klinický psycholog I. Psychologická diagnostika dětí a dospívajících 1. Psychologická vývojová diagnostika

Více

Obsah. 1. Gerontopsychiatrie - historie, osobnosti, současnost (Roman Jirák) 2. Nejčastější psychické poruchy v seniorském věku (Roman Jirák)

Obsah. 1. Gerontopsychiatrie - historie, osobnosti, současnost (Roman Jirák) 2. Nejčastější psychické poruchy v seniorském věku (Roman Jirák) Obsah 1. Gerontopsychiatrie - historie, osobnosti, současnost (Roman Jirák) 2. Nejčastější psychické poruchy v seniorském věku (Roman Jirák) 3. Změny psychiky ve stáří (Tamara Tošnerová) Ztráta nezávislosti

Více

DOPORUČENÍ ČOSKF ČLS JEP K ZAJIŠTĚNÍ SLUŽBY KLINICKÉHO FARMACEUTA NA LŮŽKOVÝCH ODDĚLENÍCH ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ V ČR

DOPORUČENÍ ČOSKF ČLS JEP K ZAJIŠTĚNÍ SLUŽBY KLINICKÉHO FARMACEUTA NA LŮŽKOVÝCH ODDĚLENÍCH ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ V ČR DOPORUČENÍ ČOSKF ČLS JEP K ZAJIŠTĚNÍ SLUŽBY KLINICKÉHO FARMACEUTA NA LŮŽKOVÝCH ODDĚLENÍCH ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ V ČR Česká odborná společnost klinické farmacie ČLS JEP Lékařský dům, Sokolská 31, 120

Více

Centra pro duševní zdraví. Mgr. Pavel Říčan

Centra pro duševní zdraví. Mgr. Pavel Říčan Centra pro duševní zdraví Mgr. Pavel Říčan Cílová skupina V rámci uspořádání péče je třeba rámcově ohraničit skupinu osob se závažným duševním onemocněním Diagnosticky se jedná o osoby s psychózami, afektivními

Více

Výroční zpráva za první rok provozu DS PLB Charakteristika, statistika, praktické fungování

Výroční zpráva za první rok provozu DS PLB Charakteristika, statistika, praktické fungování Výroční zpráva za první rok provozu DS PLB Charakteristika, statistika, praktické fungování (zahájení provozu v březnu 2011) za tým DS vypracovaly PhDr. Lenka Havlíčková a Mgr. Eliška Hrbková Charakteristika

Více

Vhodné a nevhodné lékové kombinace v terapii nechutenství, nevolnosti a zvracení. Oddělení klinické farmacie, NNB Jana Gregorová

Vhodné a nevhodné lékové kombinace v terapii nechutenství, nevolnosti a zvracení. Oddělení klinické farmacie, NNB Jana Gregorová Vhodné a nevhodné lékové kombinace v terapii nechutenství, nevolnosti a zvracení Oddělení klinické farmacie, NNB Jana Gregorová 20. 9. 2013 léky glukokortikoidy steroidy anabolika antipsychotika antidepresiva

Více

Věstník MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY OBSAH:

Věstník MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY OBSAH: Věstník Ročník 2012 MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY Částka 5 Vydáno: 29. ČERVNA 2012 Cena: 59 Kč OBSAH: 1. Doporučený postup při provádění kastrací v souvislosti s parafilně motivovanými sexuálními

Více

F30 F39 AFEKTIVNÍ PORUCHY F30 - MANICKÁ EPIZODA

F30 F39 AFEKTIVNÍ PORUCHY F30 - MANICKÁ EPIZODA F30 F39 AFEKTIVNÍ PORUCHY - hodnocení pomocí škál: deprese = Beckova, Zungova mánie = Youngova (YMRS) F30 - MANICKÁ EPIZODA základní příznak = porucha nálady min 4 dny u hypománie a 7 dnů u mánie. I hypománie

Více

A PROJEKT SHELTER V ČR

A PROJEKT SHELTER V ČR DLOUHODOBÁ GERIATRICKÁ PÉČE A PROJEKT SHELTER V ČR Koordinující pracoviště: Geriatrická klinika 1.LF UK a VFN, Praha prof. MUDr. Eva Topinková,, CSc. Eva Červinková NÁKLADY NA SLUŽBY PRO SENIORY V EVROPSKÉM

Více

PSYCHIATRICKÝ PACIENT NA URGENTNÍM PŘÍJMU NA ROZDÍL OD RESUSCITACE KAŽDODENNÍ REALITA

PSYCHIATRICKÝ PACIENT NA URGENTNÍM PŘÍJMU NA ROZDÍL OD RESUSCITACE KAŽDODENNÍ REALITA PSYCHIATRICKÝ PACIENT NA URGENTNÍM PŘÍJMU NA ROZDÍL OD RESUSCITACE KAŽDODENNÍ REALITA Jana Šeblová 1,2, Taťána Suchánková-Kočí 3, 1 Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje, p.o. 2 Oblastní nemocnice

Více

EDUKAČNÍ MATERIÁL - Pioglitazone Accord

EDUKAČNÍ MATERIÁL - Pioglitazone Accord Pioglitazon preskripční informace pro lékaře Výběr pacienta a zvládání rizik Evropská léková agentura přezkoumala možnou spojitost mezi podáním léčivých přípravků s obsahem pioglitazonu a zvýšeným rizikem

Více

Okruhy otázek ke zkoušce z předmětu Lékařská psychologie a psychosomatika

Okruhy otázek ke zkoušce z předmětu Lékařská psychologie a psychosomatika Okruhy otázek ke zkoušce z předmětu Lékařská psychologie a psychosomatika Základní zdroje informací ke zkoušce 1) Přednášky 2) Ayers, S., de Visser, R. (2015). Psychologie v medicíně. Praha: Grada. - kapitoly:

Více

PŘÍLOHA III ÚPRAVY SOUHRNU ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU A PŘÍBALOVÉ INFORMACE. Tyto změny k SPC a příbalové informace jsou platné v den Rozhodnutí Komise

PŘÍLOHA III ÚPRAVY SOUHRNU ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU A PŘÍBALOVÉ INFORMACE. Tyto změny k SPC a příbalové informace jsou platné v den Rozhodnutí Komise PŘÍLOHA III ÚPRAVY SOUHRNU ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU A PŘÍBALOVÉ INFORMACE Tyto změny k SPC a příbalové informace jsou platné v den Rozhodnutí Komise Po Rozhodnutí Komise aktualizuje národní kompetentní autorita

Více

Xenobiotika a jejich analýza v klinických laboratořích

Xenobiotika a jejich analýza v klinických laboratořích Xenobiotika a jejich analýza v klinických laboratořích BERÁNEK M., BORSKÁ L., KREMLÁČEK J., FIALA Z., MÁLKOVÁ A., VOŘÍŠEK V., PALIČKA V. Lékařská fakulta UK a FN Hradec Králové Finančně podporováno programy

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum tvorby 26.1.2013 Anotace

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum tvorby 26.1.2013 Anotace Číslo projektu Název školy Autor Tématická oblast Téma CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Základy společenských věd Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum

Více

CELKOVÉ SHRNUTÍ VĚDECKÉHO HODNOCENÍ LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ OBSAHUJÍCÍCH KYSELINU VALPROOVOU/VALPROÁT (viz Příloha I)

CELKOVÉ SHRNUTÍ VĚDECKÉHO HODNOCENÍ LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ OBSAHUJÍCÍCH KYSELINU VALPROOVOU/VALPROÁT (viz Příloha I) PŘÍLOHA II VĚDECKÉ ZÁVĚRY A ZDŮVODNĚNÍ POTŘEBNÝCH ÚPRAV V SOUHRNECH ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU A PŘÍBALOVÝCH INFORMACÍCH PŘEDKLÁDANÉ EVROPSKOU AGENTUROU PRO LÉČIVÉ PŘÍPRAVKY 104 VĚDECKÉ ZÁVĚRY CELKOVÉ SHRNUTÍ VĚDECKÉHO

Více

Farmakodynamické aspekty kombinace SSRI - kazuistika

Farmakodynamické aspekty kombinace SSRI - kazuistika Farmakodynamické aspekty kombinace SSRI - kazuistika Martin Šíma Odd. klinické farmacie FN Na Bulovce 뤈Ô SSRI Citalopram Escitalopram Fluoxetin Fluvoxamin Paroxetin Sertralin SSRI Základní MÚ inhibice

Více

Komunitní terénní centrum Psychiatrické nemocnice Bohnice. Konference sociální psychiatrie, Přerov 2014.

Komunitní terénní centrum Psychiatrické nemocnice Bohnice. Konference sociální psychiatrie, Přerov 2014. Komunitní terénní centrum Psychiatrické nemocnice Bohnice Konference sociální psychiatrie, Přerov 2014. OTEVŘENÍ 1.10.2012 CÍL nabídnout lepší péči lidem závažně duševně nemocným. Hledat alternativu k

Více

Algoritmus léčby schizofrenie Češková E. Psychiatrická klinika LF MU a FN Brno

Algoritmus léčby schizofrenie Češková E. Psychiatrická klinika LF MU a FN Brno Algoritmus léčby schizofrenie Češková E. Psychiatrická klinika LF MU a FN Brno léčba akutní schizofrenie algoritmus léčby schizofrenie volba AP kompliance, adherence Léčba akutní schizofrenie Akutní fáze

Více

Poruchy spojené s menstruačním cyklem a jejich léčba. MUDr. Zdeňka Vyhnánková

Poruchy spojené s menstruačním cyklem a jejich léčba. MUDr. Zdeňka Vyhnánková Poruchy spojené s menstruačním cyklem a jejich léčba MUDr. Zdeňka Vyhnánková Hormonální změny během menstruačního cyklu do ovulace stoupá hladina estrogenů 10x, hladina progesteronu je nulová v druhé polovině

Více

Ambulantní kardiorehabilitace v Nemocnici ve Frýdku-Místku. Mgr.Chrostková Romana, Mgr.Chovancová Hana

Ambulantní kardiorehabilitace v Nemocnici ve Frýdku-Místku. Mgr.Chrostková Romana, Mgr.Chovancová Hana Ambulantní kardiorehabilitace v Nemocnici ve Frýdku-Místku Mgr.Chrostková Romana, Mgr.Chovancová Hana HISTORIE Kardiovaskulární rehabilitace (KR) má v Nemocnici ve Frýdku Místku dlouhou tradici. Patříme

Více

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie Výběr z nových knih 11/2007 psychologie 1. Mé dítě si věří. / Anne Bacus-Lindroth. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 159 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-296-6 dítě; výchova dítěte; strach; úzkost; sebedůvěra;

Více

Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž

Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž ZÁKLADNÍ RYSY KOGNITIVNĚ-BEHAVIORÁLNÍ TERAPIE Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž 1) KBT je relativně krátká,časově omezená - kolem 20 sezení - 1-2x týdně; 45 60 minut - celková délka terapie

Více

Studie EHES - výsledky. MUDr. Kristýna Žejglicová

Studie EHES - výsledky. MUDr. Kristýna Žejglicová Studie EHES - výsledky MUDr. Kristýna Žejglicová Výsledky studie EHES Zdroje dat Výsledky byly převáženy na demografickou strukturu populace ČR dle pohlaví, věku a vzdělání v roce šetření. Výsledky lékařského

Více

KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR

KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Vágnerová, Marie Psychopatologie pro pomáhající profese / Marie Vágnerová. Vyd. 3., rozš. a přeprac. Praha : Portál, 2004. 872 s. ISBN 80 7178 802 3 159.97 * 616.89-008

Více

Je potřeba změnit strukturu péče od duševně nemocné? O.Pěč

Je potřeba změnit strukturu péče od duševně nemocné? O.Pěč Je potřeba změnit strukturu péče od duševně nemocné? O.Pěč Tři období v nedávné historii služeb duševního zdraví (Thornicroft) 1880 1950: Rozvoj azylu Budování azylů separovaných od běžné komunity 1950

Více

Psychoterapie a její dostupnost

Psychoterapie a její dostupnost Psychoterapie a její dostupnost prof. MUDr. Ján Praško, CSc. Klinika psychiatrie, Lékařská fakulta University Palackého Fakultní nemocnice Olomouc Témata potřebnost versus reálná dostupnost psychoterapie

Více

Problematika a prevence posttraumatické stresové poruchy

Problematika a prevence posttraumatické stresové poruchy Problematika a prevence posttraumatické stresové poruchy Posttraumatic Stress Disorder PTSD Bc. Jana Filipová, KARIM FNO PhDr. Jana Haluzíková, Ph.D., Ústav ošetřovatelství, Slezská univerzita v Opavě

Více

Tereza Uhrová Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Psychiatrická klinika

Tereza Uhrová Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Psychiatrická klinika Tereza Uhrová Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Psychiatrická klinika I.LF UK a VFN Praha zařazení nálezů do kontextu! MoCA = 22 demence koncentrace, deprese, motivace, delirium. poskytnutí

Více

Vývoj nových léčiv. Preklinický výzkum Klinický výzkum

Vývoj nových léčiv. Preklinický výzkum Klinický výzkum Vývoj nových léčiv Preklinický výzkum Klinický výzkum Úvod Léčivo = nejprověřenější potravina vstupující do organismu Ideální léčivo kvalitní, účinné, bezpečné a dostupné Financování výzkumu léčiv souvislost

Více

REFORMA PSYCHIATRICKÉ PÉČE, RODINA MICHAL SAMSON PSYCHIATRICKÉ ODDĚLENÍ NSP HAVÍŘOV

REFORMA PSYCHIATRICKÉ PÉČE, RODINA MICHAL SAMSON PSYCHIATRICKÉ ODDĚLENÍ NSP HAVÍŘOV REFORMA PSYCHIATRICKÉ PÉČE, RODINA MICHAL SAMSON PSYCHIATRICKÉ ODDĚLENÍ NSP HAVÍŘOV 1/ ZVÝŠIT KVALITU PSYCHIATRICKÉ PÉČE SYSTÉMOVOU ZMĚNOU ORGANIZACE JEJÍHO POSKYTOVÁNÍ. 2/ OMEZIT STIGMATIZACI DUŠEVNĚ

Více

Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie. Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž

Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie. Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž Příčiny vzniku duševní poruchy tělesné (vrozené genetika, prenatální

Více

SPECIÁLNÍ PSYCHOPATOLOGIE AFEKTIVNÍ PORUCHY

SPECIÁLNÍ PSYCHOPATOLOGIE AFEKTIVNÍ PORUCHY SPECIÁLNÍ PSYCHOPATOLOGIE 1. Afektivní poruchy 2. Schizofrenie a poruchy s bludy 3. Neurotické poruchy 4. Poruchy osobnosti 5. Mentální retardace 6. Organicky podmíněné duševní poruchy AFEKTIVNÍ PORUCHY

Více

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání N á v r h VYHLÁŠKA ze dne o stanovení seznamu nemocí, stavů nebo vad, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k výkonu povolání lékaře, zubního lékaře, farmaceuta, zdravotnického pracovníka nebo

Více

Jak zlepšit péči o chronicky nemocné? Causa diabetes mellitus. MUDr. Pavel Frňka

Jak zlepšit péči o chronicky nemocné? Causa diabetes mellitus. MUDr. Pavel Frňka Jak zlepšit péči o chronicky nemocné? Causa diabetes mellitus MUDr. Pavel Frňka Praha, 18.2.2015 Zlepšení péče? Asi se shodneme, že zlepšení péče je zvýšení její kvality Kvalita = splněná očekávání, kladená

Více

Výskyt a význam infekce Borna disease virem u pacientů léčených

Výskyt a význam infekce Borna disease virem u pacientů léčených Výskyt a význam infekce Borna disease virem u pacientů léčených pro závislost Sylva Racková Psychiatrická klinika LF UK v Plzni AT konference 28.04. 2010, Špindlerův Mlýn Borna Disease virus (BDV) charakteristika

Více

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU. 2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 1 tableta obsahuje tiapridi hydrochloridum 111,1 mg, což odpovídá tiapridum 100 mg.

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU. 2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 1 tableta obsahuje tiapridi hydrochloridum 111,1 mg, což odpovídá tiapridum 100 mg. Příloha č.2 k rozhodnutí o změně registrace sp.zn.sukls247594/2011 1. NÁZEV PŘÍPRAVKU Tiapralan 100 mg tablety SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 1 tableta obsahuje tiapridi

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT NÁVRH ZPRÁVY. Výbor pro zaměstnanost a sociální věci PROZATÍMNÍ ZNĚNÍ 2004/2189(INI)

EVROPSKÝ PARLAMENT NÁVRH ZPRÁVY. Výbor pro zaměstnanost a sociální věci PROZATÍMNÍ ZNĚNÍ 2004/2189(INI) EVROPSKÝ PARLAMENT 2004 ««««««««««««2009 Výbor pro zaměstnanost a sociální věci PROZATÍMNÍ ZNĚNÍ 2004/2189(INI) 7. 1. 2005 NÁVRH ZPRÁVY o sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému

Více

Kapitola 2. Obecná pravidla pro vykazování výkonů. x x x

Kapitola 2. Obecná pravidla pro vykazování výkonů. x x x Platné znění částí vyhlášky č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn (vypouštěný text je přeškrtnut,

Více

Atestační otázky z nástavbového oboru Paliativní medicína Verze 1-2012

Atestační otázky z nástavbového oboru Paliativní medicína Verze 1-2012 Atestační otázky z nástavbového oboru Paliativní medicína Verze 1-2012 Obecná část 1. Základní koncepty paliativní medicíny (nevyléčitelné onemocnění, terminální onemocnění, pacient v terminálním stavu,

Více

,, Cesta ke zdraví mužů

,, Cesta ke zdraví mužů PREZENTACE VÝSLEDKŮ ŘEŠENÍ PILOTNÍHO PROJEKTU PREVENTIVNÍ PÉČE PRO MUŢE,, Cesta ke zdraví mužů prim. MUDr. Monika Koudová GHC GENETICS, s.r.o.- NZZ, Praha Projekt byl realizován ve dvou etapách: I. etapa

Více

Úloha specializované ambulance srdečního selhání v Kardiocentru IKEM. Markéta Hegarová Klinika kardiologie IKEM

Úloha specializované ambulance srdečního selhání v Kardiocentru IKEM. Markéta Hegarová Klinika kardiologie IKEM Úloha specializované ambulance srdečního selhání v Kardiocentru IKEM Markéta Hegarová Klinika kardiologie IKEM Epidemiologie srdečního selhání v ČR 250 000 pacientů s CHSS 125 000 pacientů se systolickou

Více