II. Stavové chování látkových soustav
|
|
- Ludmila Dvořáková
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 II. Stavové chování látkových soustav dokončení 1
2 2.3.2 Reálné plyny IP Boyle-Marriotův zákon p [kpa] T [K] (n = 1 kmol) V [m 3 ] p [MPa] 10 8 p K = 7,38 MPa Oblast kapalné fáze RP Andrewsův diagram 31,1 o C 20 o C C 52 o C K 77 o C Oblast plynné fáze t [ o C] Oblast mokré páry D v K = 94,2 ml.mol B 0 o C Kritická A izoterma Horní mezní křivka (t = 31,1 o C) -20 o C (křivka syté páry) - KBH H Dolní mezní křivka (křivka syté kapaliny) - KCD v [ml.mol -1 ] Experimentální zjišťování stavového chování nejrůznějších plynů v širokém rozmezí tlaků a teplot zjištěno, že SRIP nevystihuje skutečné chování Odchylky od SRIP jsou významné čím větší je tlak čím menší je teplota plynu 2
3 Reálné plyny Andrewsův diagram p [MPa] 10 8 p K = 7,38 MPa Oblast kapalné fáze ,1 o C 20 o C C 52 o C K 77 o C Oblast plynné fáze t [ o C] Oblast mokré páry D v K = 94,2 ml.mol B 0 o C Kritická A izoterma Horní mezní křivka (t = 31,1 o C) -20 o C (křivka syté páry) - KBH H Dolní mezní křivka (křivka syté kapaliny) - KCD v [ml.mol -1 ] Sledujme plyn o stavu A Při izotermické kompresi se zvyšuje tlak a snižuje se objem až do bodu B, kdy se objeví první kapka kapaliny. Dalším snižováním objemu dochází ke zkapalnění (kondenzaci) dalšího podílu plynu. Během kondenzace se tlak nemění, dokud nezkondenzuje poslední část plynu C: veškerý plyn zkapalněn ; sytá kapalina. Dalším stlačením dochází k prudkému růstu tlaku. Kritický bod: kritické veličiny = souřadnice kritického bodu: T K, p K,v K. Význam: Kritická teplota T K Maximální teplota, při které lze plyn ještě zkapalnit pouhou změnou tlaku Nad touto teplotou již nelze plyn sebevětším tlakem zkapalnit. pro kapalinu nejvyšší teplota, při které může existovat jako kapalina. pro plyn nejnižší teplota, při které existuje vždy jen jako plyn. Příklad: Vzduch T K = 132,42 K = - 140,73 C p K = 3,775 MPa 3
4 Srovnání vlastností ideálního a reálného plynu Model IP Model RP p.v = n.r.t SRRP c p = konst. c p konst. = f (p, T) c V = konst. c V konst. = f (p, T) Mayerův vztah c p c V = R Nelze je zkapalnit. Lze je zkapalnit. Bez vnitřního tření. S vnitřním tření. Pozn. Poloideální plyn c p = f (T), c V = f (T) 4
5 Příčina odchylek chování reálného plynu (RP) od ideálního plynu existující přitažlivé (kohezní) síly mezi částicemi plynu - u IP zanedbány vlastní objem částic plynu - u IP zanedbány Příklad: Metan T = 20 C T = 20 C p = 100 kpa p = kpa Stavová rovnice ρ (kg/m 3 ) ρ (kg/m 3 ) SRIP 0,658 65,81 SRRP - van der Waalsova 0,659 82,31 SRRP - Teorém korespondujících stavů GKD????? co s tím????? 0,658 z 1 80,258 z 0,82 5
6 Řešení: van der Waals A. Kohezní tlak Tlak plynu způsoben nárazy částic plynu na stěnu soustavy. Částice v blízkosti stěny jsou přitahovány ostatními částicemi plynu směrem dovnitř. Tyto přitažlivé (kohezní) síly způsobují, že částice nenarážejí do stěn soustavy tak často a s takovou rychlostí, jako kdyby částicemi uvnitř nádoby přitahovány nebyly. naměřený tlak plynu je proto menší než tlak plynu uvnitř soustavy, kde se působící přitažlivé síly navzájem kompenzují kohezní tlak = rozdíl mezi tlakem uvnitř soustavy a skutečně naměřeným tlakem B. Vlastní objem částic plynu Objem, který částice mají ke svému chaotickému pohybu V: IP : = objem soustavy RP : = objem soustavy vlastní objem částic plynu C. Řešení: van der Waals odchylky respektoval zavedením korekcí do SRIP 6
7 van der Waals: odchylky respektovány zavedením korekcí do SRIP SRIP p V = n R T zobecněná van der Waalsova rovnice ( p + p ) ( V V ) = n R T p KOR V KOR výsledný tvar vdw rovnice n a p + V n b V ( ) 2 - korekce na přitažlivé kohezní síly - korekce na vlastní objem částic plynu 2 resp. pro 1 kmol = n R T KOR a p + ( v b) v historický význam rovnice v praxi není obvykle používána KOR = R T 2 ; v molový objem Řada autorů se později pokusila zvýšit přesnost SR preciznějším vyjádřením korekcí, čímž vznikly další více či méně složitější stavové rovnice. Redlich Kwongova rovnice (RK) Soave Redlich Kwongova rovnice (SRK) Peng Robinsonova rovnice (PR) 7
8 Reálné plyny Stavové rovnice reálného plynu přehled SRIP modifikovaná korekcemi p KOR - korekce na přitažlivé kohezní síly V KOR - korekce na vlastní objem částic plynu ( p + p ) ( V V ) KOR KOR = n R T SRIP modifikovaná součinitelem z p V = z n R T resp. pro 1 kmol p v = z R T z - kompresibilitní součinitel ; z = V RP /V IP = v RP /v IP ideální plyny z = 1 - stanovení z pomocí TKS ; z = f (T r, p r ) ; T r = T/T K, p r = p/p K Viriální rovnice z = p v R T = B( T ) v C( T ) D( T ) B, C, D,.. viriální koeficienty v v... podrobněji: předmět Fyzikální chemie 8
9 Kompresibilitní součinitel pomocí TKS z = v RP /v IP = f (T r, p r ) kde T r = T/T K a p r = p/p K TKS: za stejné redukované teploty a redukovaného tlaku mají látky stejný redukovaný objem GKD - generalizovaný kompresibilitní diagram log z 3,0 2,0 1,0 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,8 0,85 0,9 0,95 1,01 1,0 1,03 1,05 1,2 1,15 1,1 1,8 1,6 1,4 1,3 2,0 15 1,0 1,2 1,1 1,3 1,4 p r 0,1 0,3,4,5,6,7,8,9 1, T r z Výřez pro z = 0 až 0,4 1,0 0,5 0,9 0,60,7 0,8 0,8 T r log p r 1,2 1,1 1,0 0,9 0,7 0 0,1 0,2 0,3 0, ,6 1,4 1,6 Příklad: vzduch T K = 132,42 K p K = 3,775 MPa t = 20 C, p = 100 kpa T r = 293/132,42 = 2,213 p r = 100/3775 = 0,026 z 1 pro vzduch za těchto podmínek lze považovat za ideální plyn pomocí diagramu lze rychle poznat, zda se plyn chová jako IP nebo jako RP 9
10 2.4 Skupenství kapalné vzdálenost mezi částicemi je malá prakticky stálý objem přitažlivé síly udržují částice ve stálém styku přizpůsobení se tvaru nádoby vzájemný pohyb je umožněn tvoří hladinu 10
11 2.4 Skupenství kapalné vzdálenost mezi částicemi je malá prakticky stálý objem přitažlivé síly udržují částice ve stálém styku přizpůsobení se tvaru nádoby vzájemný pohyb je umožněn tvoří hladinu Proč vodoměrka může chodit po hladině a neutopí se? Proč se špína bojí mýdla? Proč med teče pomaleji než voda? Proč rozlitý iron zmizne rychleji než rozlitá voda? 11
12 2.4 Skupenství kapalné vzdálenost mezi částicemi je malá prakticky stálý objem přitažlivé síly udržují částice ve stálém styku přizpůsobení se tvaru nádoby vzájemný pohyb je umožněn tvoří hladinu Proč vodoměrka může chodit po hladině a neutopí se? Proč se špína bojí mýdla? Proč med teče pomaleji než voda? Proč rozlitý iron zmizne rychleji než rozlitá voda? Charakteristické vlastnosti povrchové napětí viskosita tlak par nad hladinou 12
13 1. Povrchové napětí σ Plyn Hladina Kapalina Částice na povrchu kapaliny jsou přitahovány ostatními částicemi na povrchu a uvnitř kapaliny Výslednice těchto sil přitahuje částice v povrchové vrstvě dovnitř kapaliny Částice uvnitř kapaliny jsou přitahovány ze všech směrů stejně, takže se toto silové působení směrově vyruší povrchové napětí kapaliny = energie potřebná k překonání sil na povrchu Čím větší je povrchové napětí, tím má kapalina větší snahu zaujmout kulový tvar Př. voda σ H2O 72 mn/m vodní film rtuť σ Hg 455 mn/m mnoho drobných kuliček Čím větší je povrchové napětí, tím hůře smáčí pevné povrchy Př. čistící prostředky voda voda + tenzidy σ H2O 72 mn/m σ H20+tenzidy 30 mn/m 13
14 Proč vodoměrka může chodit po hladině a neutopí se? 14
15 Povrchově aktivní látky Proč se špína bojí mýdla? Asymetrická molekula obsahuje jak hydrofilní tak hydrofobní část Hydrofilní část polární skupina, rozpustná ve vodě Hydrofobní část nepolární skupina, nerozpustná ve vodě, rozpustná v tucích, olejích (mastnotě) umožňuje vodě odstranit jinak ve vodě nerozpustné látky pomocí emulsifikace umožňuje vodě lépe odstranit špínu z povrchu 15
16 2. Viskosita měřítko odporu kapaliny vůči proudění viskosita (vnitřní tření) je příčinou, proč některé kapaliny (med, olej) tečou zvolna, jiné snadněji (voda, benzín) s rostoucí teplotou viskosita klesá T µ voda µ 0,001 Pa.s med µ Pa.s olej transformátorový µ 0,021 Pa.s plyn µ Pa.s Směr proudění r x y v x y rychlostní profil při laminárním proudění 16
17 3. Tlak par nad kapalinou Proč rozlitý iron zmizne rychleji než rozlitá voda? částice s vyšší energií z kapaliny přes hladinu do plynu částice s nižší energií z plynu přes hladinu do kapaliny rovnovážný stav tvorba páry nad hladinou tlak par nad hladinou nasycené páry tlak nasycené páry Příklad: voda : tlak sytých par p H2O (t = 20 C) = 2,3368 kpa etanol: tlak sytých par p C2H5OH (t = 20 C) = 5,8707 kpa Pozn. tlak nasycené páry = fce (teplota) využití: např. Papinův hrnec 17
18 2.5 Skupenství pevné vzdálenost mezi částicemi je malá stálý objem a tvar částice pevně fixovány ve struktuře pohyblivost částic je malá tepelná roztažnost ( V/ T) p malá objemová stlačitelnost ( V/ p) T malá pohyb omezen na oscilace hustota vysoká Rozdělení podle uspořádanosti vnitřní struktury Látky krystalické Látky amorfní Rozdělení podle vazby mezi částicemi Látky s iontovou vazbou Látky s kovalentní vazbou Látky s kovovou vazbou Látky s molekulovou vazbou 18
19 Krystalické látky částice uspořádány v pravidelné struktuře v krystalové mřížce změna skupenství skokový přechod při jedné teplotě anizotropie (v různých směrech různé vlastnosti) Amorfní látky nekrystalická mřížka - struktura připomíná kapalinu, v které ustal pohyb částic označení: podchlazená kapalina s vysokou viskositou Příklad: sklo, vosky, asfalt, pryž, pryskyřice změna skupenství spojitý přechod v širším teplotním intervalu izotropie Pozn. Některé látky lze připravit v amorfním nebo krystalickém stavu volbou ochlazovací rychlosti. Při rychlém ochlazení nestačí částice vytvořit pravidelnou krystalickou strukturu. Př. plasty čistě amorfní: PVC, PS částečně krystalické: PE, PP, PTFE, PA 19
20 Kapalné krystaly (krystalické kapaliny) přechod mezi kapalinami a tuhými látkami Příklad: určité organické sloučeniny s výrazně nesymetrickými molekulami lecitin estery a deriváty cholesterolu název podle svých některých vlastností viskozita vnitřní uspořádání - charakteristické pro kapaliny - charakteristické pro krystalické látky nesymetrické (tyčinka, disk) molekuly lze orientovat magnetickým polem - ve směru siločar: kapalina čirá a naopak elektrotechnické displeje 20
21 Rozdělení tuhých látek podle vazby mezi částicemi Elektronová valenční teorie k vazbě dojde, pokud ve vnější elektronové vrstvě (valenční vrstvě) k takovému přeskupení elektronů, která má větší stabilitu než původní elektronové seskupení nesloučených částic. vnitřní elektronové vrstvy tvoří zpravidla uzavřená seskupení nejsou vazbou dotčeny největší stabilita elektronový oktet všech 8 pozic ve valenční vrstvě obsazeno elektrony nereaktivnost inertních plynů podle uspořádání valenční vrstvy vazba iontová vazba kovalentní vazba kovová vazba molekulová 21
22 Vazba iontová prvek s menší elektronegativitou odevzdává jeden nebo několik elektronů prvku s velkou elektronegativitou prvky se přemění v ionty ; tyto ionty se vlivem rozdílu nábojů přitahují přitažlivými elektrostatickými Coulombovými silami. Vazba kovalentní vzájemné sdílení valenčních elektronů každý z prvků poskytne jeden elektron a vytvoří elektronový pár Vazba kovová přechod mezi iontovou a kovalentní vazbou část slabě vázaných elektronů je odtažena ionty elektronový plyn elektronový pár tu s jedním iontem tu s druhým iontem kovová vazba 22
23 Smíšené vazby uvedené typy vazeb (iontová, kovalentní a kovová) se ve skutečnosti v čisté formě prakticky nevyskytují. Reálné vazby jsou téměř vždy směsi těchto mezních typů. podíl kovalentní a iontové vazby lze jednoduše vypočítat z elektronegativit prvků, které se účastní vazby. 1.Výpočet rozdílu elektronegativit. 2. Odečet procentuálního zastoupení iontové a kovalentní vazby z nomogramu. 23
24 Elektronegativita vyjadřuje schopnost vázaného atomu přitahovat vazebný elektronový pár. je dána energií, kterou atom poutá valenční elektrony při spojení s jiným atomem. Čím více atom poutá valenční elektrony, tím má větší elektronegativitu, resp. menší elektropozitivitu. Elektronegativita se udává v elektronvoltech (ev). Čím větší je elektronegativita prvku, tím má prvek větší tendenci tvořit anionty, protože dokáže odebrat elektrony elektropozitivnějším prvkům. Proto se např. halogenidy a prvky podskupiny 6A vyskytují ve sloučeninách téměř výhradně ve formě aniontů. Naopak čím je prvek elektropozitivnější, tím menší silou jsou vázány jeho valenční elektrony. Proto se např. alkalické kovy a kovy alkalických zemin vyskytují ve sloučeninách jako kationty. používá se pro stanovení oxidačního čísla prvku ve sloučenině. 24
25 Oxidační číslo Číslo, které udává, kolik kladných nebo záporných elementárních nábojů, by měl každý atom prvku v molekule, kdyby byly vazebné elektrony přiřazeny vždy k tomu z obou vázaných atomů, který je elektronegativnější. Název a symbol prvku Oxid. číslo Název a symbol prvku Oxid. číslo Brom Br -1, 1, 5 Mangan Mn 2, 3, 4, 6, 7 Draslík K 1 Měď Cu 1, 2 Dusík N -3, 1, 2, 3, 4, 5 Olovo Pb 2, 4 Fluor F -1 Síra S -2, 4, 6 Fosfor P -3, 1, 3, 5 Sodík Na 1 Hliník Al 3 Stříbro Ag 1 Hořčík Mg 2 Uhlík C -4, 2, 4 Chlor Cl -1, 1, 3, 5, 7 Vápník Ca 2 Chrom Cr 2, 3, 6 Vodík H -1, 1 Jód I -1, 1, 5, 7 Zinek Zn 2 Křemík Si -4, 4 Zlato Au 3 Kyslík O -2 Železo Fe 2, 3 25
26 Typy mřížek Typy mřížek podle vazby a typu částice v mřížce: atomová iontová molekulová kovová, speciální případ je mřížka slitinová 1. Mřížka atomová elektricky neutrální atomy středně lehkých prvků vázané kovalentní vazbou. elektricky nevodivé a velmi tvrdé Příklad: diamant, karbidy (SiC), silicidy, boridy, nitridy, oxid křemičitý. 2. Mřížka iontová kladné a zápornými ionty navzájem spojené iontovou vazbou. poměrně velká stálost na vzduchu a poměrně vysoké teploty tání a varu díky elektrostatickým silám vazby. Příklad: soli - chloridy, dusičnany, uhličitany, sírany. 26
27 3. Mřížka molekulová molekuly vázáné slabými silami. molekulová vazba slabá při zahřívání se uvolňuje molekulová vazba dříve než vazby uvnitř molekul poměrně nízké body tání a varu, nízké sublimační teplo, malá tvrdost, velmi dobře těkají (mají velký tlak nasycených par). typy molekulové mřížky A. polární mřížka sdílený elektronový pár je jedním z atomů přitahován více než druhým. Atom, který jej více přitahuje a posouvá k sobě tak získává částečně záporný náboj, zatímco na druhém atomu, od kterého je elektronový pár odtahován, převládá kladný náboj. Molekula jako celek však samozřejmě zůstává elektroneutrální!!!!! velmi dobrá rozpouštědla Příklad: voda B. nepolární mřížka jejich elektronový pár je přitahován rovnoměrně oběma atomy (H 2, N 2, Cl 2 ). symetrické molekuly, jejichž vazby jsou vzájemně kompenzovány (metan CH 4, chlorid uhličitý CCl 4, benzen, naftalen). 27
28 Srovnání polární vs. nepolární látky Polární látky Existence elektrostatických sil větší pevnost a vyšší teploty tání velmi dobrá rozpouštědla Stupeň polarity podle dipólového momentu vazby (součin vzdálenosti atomových jader a výsledného náboje na atomových jádrech vzniklého posunem elektronového páru). Dielektrická konstanta Polární látky voda ε r = 81,1 (18 C) Nepolární látky benzen ε r = 2,275 (25 C) etanol ε r = 2,275 (20 C) nitrobenzen ε r = 2,275 (15 C) 28
29 4. Mřížka kovová kladné ionty kovů obklopené volně pohyblivými elektrony a vázáné kovovou vazbou kovová vazba je většinou velmi pevná velká tvrdost, vysoký bod tání a varu a malá těkavost. 5. Mřížka slitinová zvláštní případ kovové mřížky kovové slitiny mohou být tvořeny shlukem krystalů každé jednotlivé složky anebo směsnými krystaly (tuhý roztok), pokud složky spolu reagují nebo se v sobě vzájemně rozpouštějí v kapalném i krystalickém stavu typy tuhých roztoků: A. intersticiální tuhý roztok atomy jedné složky pronikají do mřížky druhé složky a zůstávají v mezimřížkové poloze příklad: vodík či dusík v oceli B. substituční tuhý roztok atomy jedné složky pronikají do mřížky druhé složky a nahrazují její atomy svými Radek
Složení látek a chemická vazba Číslo variace: 1
Složení látek a chemická vazba Číslo variace: 1 Zkoušecí kartičku si PODEPIŠ a zapiš na ni ČÍSLO VARIACE TESTU (číslo v pravém horním rohu). Odpovědi zapiš na zkoušecí kartičku, do testu prosím nepiš.
VíceSkupenské stavy látek. Mezimolekulární síly
Skupenské stavy látek Mezimolekulární síly 1 Interakce iont-dipól Např. hydratační (solvatační) interakce mezi Na + (iont) a molekulou vody (dipól). Jde o nejsilnější mezimolekulární (nevazebnou) interakci.
VíceOpakování
Slabé vazebné interakce Opakování Co je to atom? Opakování Opakování Co je to atom? Atom je nejmenší částice hmoty, chemicky dále nedělitelná. Skládá se z atomového jádra obsahujícího protony a neutrony
VíceNa Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější.
Nejjednodušší prvek. Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější. Vodík tvoří dvouatomové molekuly, je lehčí než
VíceVazby v pevných látkách
Vazby v pevných látkách Hlavní body 1. Tvorba pevných látek 2. Van der Waalsova vazba elektrostatická interakce indukovaných dipólů 3. Iontová vazba elektrostatická interakce iontů 4. Kovalentní vazba
VíceKapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky
Kapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky Metalické roztavené kovy, ionty + elektrony, elektrostatické síly Iontové roztavené soli, FLINAK (LiF + NaF + KF), volně pohyblivé anionty a kationty, iontová
VíceCHEMICKÁ VAZBA. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý
Autor: Mgr. Stanislava Bubíková CHEMICKÁ VAZBA Datum (období) tvorby: 13. 11. 01 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Částicové složení látek a chemické prvky; chemické reakce 1
VíceCh - Stavba atomu, chemická vazba
Ch - Stavba atomu, chemická vazba Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. VARIACE 1 Tento dokument byl
VíceTest vlastnosti látek a periodická tabulka
DUM Základy přírodních věd DUM III/2-T3-2-08 Téma: Test vlastnosti látek a periodická tabulka Střední škola Rok: 2012 2013 Varianta: A Zpracoval: Mgr. Pavel Hrubý Mgr. Josef Kormaník TEST Test vlastnosti
VíceChemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou
Chemie Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou CHEMICKÁ VAZBA VY_32_INOVACE_03_3_07_CH Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou CHEMICKÁ VAZBA Volné atomy v přírodě
VíceChemická vazba. Příčinou nestability atomů a jejich ochoty tvořit vazbu je jejich elektronový obal.
Chemická vazba Volné atomy v přírodě jen zcela výjimečně (vzácné plyny). Atomy prvků mají snahu se navzájem slučovat a vytvářet molekuly prvků nebo sloučenin. Atomy jsou v molekulách k sobě poutány chemickou
VíceKapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky
Kapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky Metalické roztavené kovy, ionty + elektrony, elektrostatické síly Iontové roztavené soli, FLINAK (LiF + NaF + KF), volně pohyblivé anionty a kationty, iontová
Více6. Stavy hmoty - Plyny
skupenství plynné plyn x pára (pod kritickou teplotou) stavové chování Ideální plyn Reálné plyny Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti skupenství plynné reálný plyn ve stavu
VíceStavové chování kapalin a plynů II. 12. března 2010
Stavové chování kapalin a plynů II. 12. března 2010 Stavové rovnice - obecně Van der Waalsova rovnice V čem je ukryta síla van der Waalse... A b=4n A V mol. Van der Waalsova rovnice (r. 1873) - první úspěšná
VíceMol. fyz. a termodynamika
Molekulová fyzika pracuje na základě kinetické teorie látek a statistiky Termodynamika zkoumání tepelných jevů a strojů nezajímají nás jednotlivé částice Molekulová fyzika základem jsou: Látka kteréhokoli
VíceZákladem molekulové fyziky je kinetická teorie látek. Vychází ze tří pouček:
Molekulová fyzika zkoumá vlastnosti látek na základě jejich vnitřní struktury, pohybu a vzájemného působení částic, ze kterých se látky skládají. Termodynamika se zabývá zákony přeměny různých forem energie
VíceChemická vazba Něco málo opakování Něco málo opakování Co je to atom? Něco málo opakování Co je to atom? Atom je nejmenší částice hmoty, chemicky dále nedělitelná. Skládá se z atomového jádra obsahujícího
VíceMasarykova střední škola zemědělská a Vyšší odborná škola, Opava, příspěvková organizace
Číslo projektu Číslo materiálu Název školy Autor Průřezové téma Tematický celek CZ.1.07/1.5.00/34.0565 VY_32_INOVACE_345_PSP a chemická vazba Masarykova střední škola zemědělská a Vyšší odborná škola,
Více3) Vazba a struktura. Na www.studijni-svet.cz zaslal(a): Lenka
Na www.studijni-svet.cz zaslal(a): Lenka CHEMICKÍ VAZBA = síly, kterými jsou k sobě navzájem vázány sloučené atomy v molekule, popř. v krystalové struktuře - v převážné většině jde o sdílení dvojic elektronů
Více12. Struktura a vlastnosti pevných látek
12. Struktura a vlastnosti pevných látek Osnova: 1. Látky krystalické a amorfní 2. Krystalová mřížka, příklady krystalových mřížek 3. Poruchy krystalových mřížek 4. Druhy vazeb mezi atomy 5. Deformace
VíceMgr. Jakub Janíček VY_32_INOVACE_Ch1r0118
Chemická vazba Mgr. Jakub Janíček VY_32_INOVACE_Ch1r0118 Chemická vazba Většina atomů má tendenci se spojovat do větších celků (molekul), v nichž jsou vzájemně vázané chemickou vazbou. Chemická vazba je
VíceSHRNUTÍ A ZÁKLADNÍ POJMY chemie 8.ročník ZŠ
SHRNUTÍ A ZÁKLADNÍ POJMY chemie 8.ročník ZŠ 1. ČÍM SE ZABÝVÁ CHEMIE VLASTNOSTI LÁTEK, POKUSY - chemie přírodní věda, která studuje vlastnosti a přeměny látek pomocí pozorování, měření a pokusu - látka
VíceValenční elektrony a chemická vazba
Valenční elektrony a chemická vazba Ve vnější energetické hladině se nacházejí valenční elektrony, které se mohou podílet na tvorbě chemické vazby. Valenční elektrony často znázorňujeme pomocí teček kolem
VícePrůvodka. CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce
VíceSkupenské stavy. Kapalina Částečně neuspořádané Volný pohyb částic nebo skupin částic Částice blíže u sebe
Skupenské stavy Plyn Zcela neuspořádané Hodně volného prostoru Zcela volný pohyb částic Částice daleko od sebe Kapalina Částečně neuspořádané Volný pohyb částic nebo skupin částic Částice blíže u sebe
VíceTransportní jevy v plynech Reálné plyny Fázové přechody Kapaliny
Transportní jevy v plynech Reálné plyny Fázové přechody Kapaliny Hustota toku Zatím jsme studovali pouze soustavy, které byly v rovnovážném stavu není-li soustava v silovém poli, je hustota částic stejná
VíceKapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky
Kapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky Metalické roztavené kovy, ionty + elektrony, elektrostatické síly Iontové roztavené soli, FLINAK (LiF + NaF + KF), volně pohyblivé anionty a kationty, iontová
Více5.7 Vlhkost vzduchu 5.7.5 Absolutní vlhkost 5.7.6 Poměrná vlhkost 5.7.7 Rosný bod 5.7.8 Složení vzduchu 5.7.9 Měření vlhkosti vzduchu
Fázové přechody 5.6.5 Fáze Fázové rozhraní 5.6.6 Gibbsovo pravidlo fází 5.6.7 Fázový přechod Fázový přechod prvního druhu Fázový přechod druhého druhu 5.6.7.1 Clausiova-Clapeyronova rovnice 5.6.8 Skupenství
VíceZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332
Úvodní obrazovka Menu (vlevo nahoře) Návrat na hlavní stránku Obsah Výsledky Poznámky Záložky edunet Konec Chemie 1 (pro 12-16 let) LangMaster Obsah (střední část) výběr tématu - dvojklikem v seznamu témat
VíceVLASTNOSTI KOVŮ. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 12. 10. 2012. Ročník: osmý
Autor: Mgr. Stanislava Bubíková VLASTNOSTI KOVŮ Datum (období) tvorby: 12. 10. 2012 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Částicové složení látek a chemické prvky 1 Anotace: Žáci
VíceSeminář z anorganické chemie
Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Přírodovědecká fakulta Studijní opora pro dvouoborové kombinované bakalářské studium Seminář z anorganické chemie Ing.Fišerová Cílem kurzu je seznámit
VíceFyzika je přírodní věda, která zkoumá a popisuje zákonitosti přírodních jevů.
Fyzika je přírodní věda, která zkoumá a popisuje zákonitosti přírodních jevů. Násobky jednotek název značka hodnota kilo k 1000 mega M 1000000 giga G 1000000000 tera T 1000000000000 Tělesa a látky Tělesa
VíceChemická kinetika. Reakce 1. řádu rychlost přímo úměrná koncentraci složky
Chemická kinetika Chemická kinetika Reakce 0. řádu reakční rychlost nezávisí na čase a probíhá konstantní rychlostí v = k (rychlost se rovná rychlostní konstantě) velmi pomalé reakce (prakticky se nemění
VíceNauka o materiálu. Přednáška č.10 Difuze v tuhých látkách, fáze a fázové přeměny
Nauka o materiálu Přednáška č.10 Difuze v tuhých látkách, fáze a fázové přeměny Difuze v tuhých látkách Difuzí nazýváme přesun atomů nebo iontů na vzdálenost větší než je meziatomová vzdálenost. Hnací
VíceTřídění látek. Chemie 1.KŠPA
Třídění látek Chemie 1.KŠPA Systém (soustava) Vymezím si kus prostoru, látky v něm obsažené nazýváme systém soustava okolí svět Stěny soustavy Soustava může být: Izolovaná = stěny nedovolí výměnu částic
VíceTepelná vodivost. střední rychlost. T 1 > T 2 z. teplo přenesené za čas dt: T 1 T 2. tepelný tok střední volná dráha. součinitel tepelné vodivosti
Tepelná vodivost teplo přenesené za čas dt: T 1 > T z T 1 S tepelný tok střední volná dráha T součinitel tepelné vodivosti střední rychlost Tepelná vodivost součinitel tepelné vodivosti při T = 300 K součinitel
VíceDUSÍK NITROGENIUM 14,0067 3,1. Doplňte:
Doplňte: Protonové číslo: Relativní atomová hmotnost: Elektronegativita: Značka prvku: Latinský název prvku: Český název prvku: Nukleonové číslo: Prvek je chemická látka tvořena z atomů o stejném... čísle.
VíceChemické repetitorium. Václav Pelouch
ZÁKLADY OBECNÉ A KLINICKÉ BIOCHEMIE 2004 Chemické repetitorium Václav Pelouch kapitola ve skriptech - 1 Anorganická a obecná chemie Stavba atomu Atom je nejmenší částice hmoty, která obsahuje jádro (složené
VíceLOGO. Struktura a vlastnosti pevných látek
Struktura a vlastnosti pevných látek Rozdělení pevných látek (PL): monokrystalické krystalické Pevné látky polykrystalické amorfní Pevné látky Krystalické látky jsou charakterizovány pravidelným uspořádáním
VíceVyberte z těchto částic Cu Cl 2 Fe 2+ Na + CO H 2 SO 4 Ag Cl - NaOH. atomy: Cu Ag molekuly: Cl 2 CO H 2 SO 4 NaOH kationty: Fe 2+ Na +
OPAKOVÁNÍ Vyberte z těchto částic Cu Cl 2 Fe 2+ Na + CO H 2 SO 4 Ag Cl - NaOH atomy: Cu Ag molekuly: Cl 2 CO H 2 SO 4 NaOH kationty: Fe 2+ Na + Vyberte z těchto částic Cu Cl 2 Fe 2+ Na + CO H 2 SO 4 Ag
VíceOrbitaly ve víceelektronových atomech
Orbitaly ve víceelektronových atomech Elektrony jsou přitahovány k jádru ale také se navzájem odpuzují. Repulzní síly způsobené dalšími elektrony stíní přitažlivý účinek atomového jádra. Efektivní náboj
VíceSada 7 Název souboru Ročník Předmět Formát Název výukového materiálu Anotace
Sada 7 Název souboru Ročník Předmět Formát Název výukového materiálu Anotace VY_52_INOVACE_737 8. Chemie notebook Směsi Materiál slouží k vyvození a objasnění pojmů (klíčová slova - chemická látka, směs,
VíceIII/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Pracovní list č.3 k prezentaci Křivky chladnutí a ohřevu kovů
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0514 Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast Strojírenská technologie, vy_32_inovace_ma_22_06 Autor
VíceVyšší odborná škola, Obchodní akademie a Střední odborná škola EKONOM, o. p. s. Litoměřice, Palackého 730/1
DUM Základy přírodních věd DUM III/2-T3-2-12 Téma: Kovy Střední škola Rok: 2012 2013 Varianta: A Zpracoval: Mgr. Pavel Hrubý VÝKLAD Kovy KOVY UMÍSTĚNÍ V PERIODICKÉ SOUSTAVĚ PRVKŮ přibližně tři čtvrtiny
VícePERIODICKÁ TABULKA. Všechny prvky v tabulce můžeme rozdělit na kovy, nekovy a polokovy.
PERIODICKÁ TABULKA Je známo více než 100 prvků 90 je přirozených (jsou v přírodě) 11 plynů 2 kapaliny (brom, rtuť) Ostatní byly připraveny uměle. Dmitrij Ivanovič Mendělejev uspořádal 63 tehdy známých
VícePlyn. 11 plynných prvků. Vzácné plyny. He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn Diatomické plynné prvky H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2
Plyny Plyn T v, K Vzácné plyny 11 plynných prvků He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn 165 Rn 211 N 2 O 2 77 F 2 90 85 Diatomické plynné prvky Cl 2 238 H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2 H 2 He Ne Ar Kr Xe 20 4.4 27 87 120 1 Plyn
VíceVlastnosti kapalin. Povrchová vrstva kapaliny
Struktura a vlastnosti kapalin Vlastnosti kapalin, Povrchová vrstva kapaliny Jevy na rozhraní pevného tělesa a kapaliny Kapilární jevy, Teplotní objemová roztažnost Vlastnosti kapalin Kapalina - tvoří
VíceMezi krystalické látky nepatří: a) asfalt b) křemík c) pryskyřice d) polvinylchlorid
Mezi krystalické látky nepatří: a) asfalt b) křemík c) pryskyřice d) polvinylchlorid Mezi krystalické látky patří: a) grafit b) diamant c) jantar d) modrá skalice Mezi krystalické látky patří: a) rubín
VíceFyzikální chemie. Magda Škvorová KFCH CN463 magda.skvorova@ujep.cz, tel. 3302. 14. února 2013
Fyzikální chemie Magda Škvorová KFCH CN463 magda.skvorova@ujep.cz, tel. 3302 14. února 2013 Co je fyzikální chemie? Co je fyzikální chemie? makroskopický přístup: (klasická) termodynamika nerovnovážná
VíceCh - Elektronegativita, chemická vazba
Ch - Elektronegativita, chemická vazba Autor: Mgr. Jaromír Juřek Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s využitím odkazu na www.jarjurek.cz. VARIACE 1 Tento dokument
VíceVyšší odborná škola, Obchodní akademie a Střední odborná škola EKONOM, o. p. s. Litoměřice, Palackého 730/1
DUM Základy přírodních věd DUM III/2-T3-2-20 Téma: Test obecná chemie Střední škola Rok: 2012 2013 Varianta: A Test obecná chemie Zpracoval: Mgr. Pavel Hrubý Mgr. Josef Kormaník TEST Otázka 1 OsO 4 je
VícePlyn. 11 plynných prvků. Vzácné plyny. He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn Diatomické plynné prvky H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2
Plyny Plyn T v, K Vzácné plyny 11 plynných prvků He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn 165 Rn 211 N 2 O 2 77 F 2 90 85 Diatomické plynné prvky Cl 2 238 H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2 H 2 He Ne Ar Kr Xe 20 4.4 27 87 120 1 Plyn
VíceGalvanický článek. Li Rb K Na Be Sr Ca Mg Al Be Mn Zn Cr Fe Cd Co Ni Sn Pb H Sb Bi As CU Hg Ag Pt Au
Řada elektrochemických potenciálů (Beketova řada) v níž je napětí mezi dvojicí kovů tím větší, čím větší je jejich vzdálenost v této řadě. Prvek více vlevo vytěsní z roztoku kov nacházející se vpravo od
VícePROCESY V TECHNICE BUDOV 8
UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY PROCESY V TECHNICE BUDOV 8 Dagmar Janáčová, Hana Charvátová Zlín 2013 Tento studijní materiál vznikl za finanční podpory Evropského sociálního
VíceFYZIKA 6. ročník 1_Látka a těleso _Vlastnosti látek _Vzájemné působení těles _Gravitační síla... 4 Gravitační pole...
FYZIKA 6. ročník 1_Látka a těleso... 2 2_Vlastnosti látek... 3 3_Vzájemné působení těles... 4 4_Gravitační síla... 4 Gravitační pole... 5 5_Měření síly... 5 6_Látky jsou složeny z částic... 6 7_Uspořádání
VíceZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332
Animovaná chemie Top-Hit Analytická chemie Analýza anorganických látek Důkaz aniontů Důkaz kationtů Důkaz kyslíku Důkaz vody Gravimetrická analýza Hmotnostní spektroskopie Chemická analýza Nukleární magnetická
Vícertuť při 0 o C = 470 mn m 1 15,45 17,90 19,80 21,28
zkapalněné plyny - velmi nízké; např. helium 0354 mn m při teplotě 270 C vodík 2 mn m při teplotě 253 C roztavené kovy - velmi vysoké; např. měď při teplotě tání = 00 mn m organické látky při teplotě 25
VíceOBSAH. 1) Směsi. 2) Voda, vzduch. 3) Chemické prvky (názvy, značky) atomy prvků, molekuly. 4) Chemické prvky (vlastnosti, použití)
OBSAH 1) Směsi 2) Voda, vzduch 3) Chemické prvky (názvy, značky) atomy prvků, molekuly 4) Chemické prvky (vlastnosti, použití) 5) Názvosloví halogenidy 6) Názvosloví oxidy, sulfidy 7) Názvosloví kyseliny,
Více1. Látkové soustavy, složení soustav
, složení soustav 1 , složení soustav 1. Základní pojmy 1.1 Hmota 1.2 Látky 1.3 Pole 1.4 Soustava 1.5 Fáze a fázové přeměny 1.6 Stavové veličiny 1.7 Složka 2. Hmotnost a látkové množství 3. Složení látkových
Více5. Stavy hmoty Kapaliny a kapalné krystaly
a kapalné krystaly Vlastnosti kapalin kapalných krystalů jako rozpouštědla Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti kapaliny nestálé atraktivní interakce (kohezní síly) mezi molekulami,
VíceVY_32_INOVACE_30_HBEN14
Tetrely Temacká oblast : Chemie anorganická chemie Datum vytvoření: 26. 8. 2012 Ročník: 2. ročník čtyřletého gymnázia (sexta osmiletého gymnázia) Stručný obsah: Prvky skupiny IV.A (tetrely) charakteriska
Více2.3 CHEMICKÁ VAZBA. Molekula bílého fosforu P 4 a kyseliny sírové H 2 SO 4. Předpona piko p je dílčí jednotkou a udává velikost m.
2.3 CHEMICKÁ VAZBA Spojováním dvou a více atomů vznikají molekuly. Jestliže dochází ke spojování výhradně atomů téhož chemického prvku, pak se jedná o molekuly daného prvku (vodíku H 2, dusíku N 2, ozonu
VíceDOUČOVÁNÍ KVINTA CHEMIE
1. ÚVOD DO STUDIA CHEMIE 1) Co studuje chemie? 2) Rozděl chemii na tři důležité obory. DOUČOVÁNÍ KVINTA CHEMIE 2. NÁZVOSLOVÍ ANORGANICKÝCH SLOUČENIN 1) Pojmenuj: BaO, N 2 0, P 4 O 10, H 2 SO 4, HMnO 4,
VíceIV. Fázové rovnováhy. 4. Fázové rovnováhy Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVUT v Praze
IV. Fázové rovnováhy 1 4. Fázové rovnováhy 4.1 Základní pojmy 4.2 Fázové rovnováhy jednosložkové soustavy 4.3 Fázové rovnováhy dvousložkových soustav 4.3.1 Soustava tuhá složka tuhá složka 4.3.2 Soustava
VíceSHRNUTÍ A ZÁKLADNÍ POJMY UČEBNICE ZÁKLADY CHEMIE 1
SHRNUTÍ A ZÁKLADNÍ POJMY UČEBNICE ZÁKLADY CHEMIE 1 1. ČÍM SE ZABÝVÁ CHEMIE VLASTNOSTI LÁTEK, POKUSY - chemie přírodní věda, která studuje vlastnosti a přeměny látek pomocí pozorování, měření a pokusu -
VícePředmět: Ročník: Vytvořil: Datum: CHEMIE PRVNÍ Mgr. Tomáš MAŇÁK 15. června 2013. Název zpracovaného celku: CHEMICKÁ VAZBA
Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: CHEMIE PRVNÍ Mgr. Tomáš MAŇÁK 15. června 2013 Název zpracovaného celku: CHEMICKÁ VAZBA CHEMICKÁ VAZBA (chemical bond) CHEMICKÉ VAZBY soudržné síly působící mezi jednotlivými
VíceKAPALINY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník
KAPALINY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník Kapaliny Krátkodosahové uspořádání molekul. Molekuly kmitají okolo rovnovážných poloh. Při zvýšení teploty se zmenšuje doba setrvání v rovnovážné
VícePracovní list: Opakování učiva 8. ročníku
Pracovní list: Opakování učiva 8. ročníku Komentář ke hře: 1. Třída se rozdělí do čtyř skupin. Vždy spolu soupeří dvě skupiny a vítězné skupiny se pak utkají ve finále. 2. Každé z čísel skrývá otázku.
VícePředmět: CHEMIE Ročník: 8. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu
Chemie ukázka chemického skla Chemie přírodní věda, poznat chemické sklo a pomůcky, zásady bezpečné práce práce s dostupnými a běžně používanými látkami (směsmi). Na základě piktogramů žák posoudí nebezpečnost
VíceElektrický proud. Elektrický proud : Usměrněný pohyb částic s elektrickým nábojem. Kovy: Usměrněný pohyb volných elektronů
Elektrický proud Elektrický proud : Usměrněný pohyb částic s elektrickým nábojem. Kovy: Usměrněný pohyb volných elektronů Vodivé kapaliny : Usměrněný pohyb iontů Ionizované plyny: Usměrněný pohyb iontů
VíceKovy, nekovy opakování Smart Board
Kovy, nekovy opakování Smart Board VY_52_Inovace_218 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 8 Projekt EU peníze školám Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost
VíceChemické veličiny, vztahy mezi nimi a chemické výpočty
SBÍRKA ŘEŠENÝCH PŘÍKLADŮ PRO PROJEKT PŘÍRODNÍ VĚDY AKTIVNĚ A INTERAKTIVNĚ CZ.1.07/1.1.24/01.0040 Chemické veličiny, vztahy mezi nimi a chemické výpočty Mgr. Jana Žůrková, 2013, 20 stran Obsah 1. Veličiny
VíceHydrochemie koncentrace látek (výpočty)
1 Atomová hmotnostní konstanta/jednotka m u Relativní atomová hmotnost Relativní molekulová hmotnost Látkové množství (mol) 1 mol je takové množství látky, které obsahuje tolik částic, kolik je atomů ve
Více7. Elektrický proud v polovodičích
7. Elektrický proud v polovodičích 7.1 Elektrické vlastnosti polovodičů Kromě vodičů a izolantů existují polovodiče. Definice polovodiče: Je to řada minerálů, rud, krystalů i amorfních látek, řada oxidů
VíceVýukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3665 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_142 Jméno autora: Ing. Kateřina Lisníková Třída/ročník:
VíceU218 - Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVUT v Praze. ! t 2 :! Stacionární děj, bez vnitřního zdroje, se zanedbatelnou viskózní disipací
VII. cená konvekce Fourier Kirchhoffova rovnice T!! ρ c p + ρ c p u T λ T + µ d t :! (g d + Q" ) (VII 1) Stacionární děj bez vnitřního zdroje se zanedbatelnou viskózní disipací! (VII ) ρ c p u T λ T 1.
VíceZákladní stavební částice
Základní stavební částice ATOMY Au O H Elektroneutrální 2 H 2 atomy vodíku 8 Fe Ř atom železa IONTY Na + Cl - H 3 O + P idávat nebo odebírat se mohou jenom elektrony Kationty Kladn nabité Odevzdání elektron
VícePrvky 14. Skupiny (Tetrely)
Prvky 14. Skupiny (Tetrely) 19.1.2011 p 2 prvky C nekov Si, Ge polokov Sn, Pb kov ns 2 np 2 Na vytvoření kovalentních vazeb ve sloučeninách poskytují 2, nebo 4 elektrony Všechny prvky jsou pevné látky
Více15,45 17,90 19,80 21,28. 24,38 28,18 27,92 28,48 dichlormethan trichlormethan tetrachlormethan kys. mravenčí kys. octová kys. propionová kys.
zkapalněné plyny - velmi nízké; např. helium 0354 mn m při teplotě 270C vodík 2 mn m při teplotě 253C roztavené kovy - velmi vysoké; např. měď při teplotě tání = 00 mn m rtuť při 0 o C = 470 mn m organické
Více1H 1s. 8O 1s 2s 2p - - - - - - H O H
OXIDAČNÍ ČÍSLO 1H 1s 8O 1s 2s 2p 1H 1s - - - - + - - + - - + - - H O H +I -II +I H O H - - - - Elektronegativita: Oxidační číslo vodíku: H +I Oxidační číslo kyslíku: O -II Platí téměř ve všech sloučeninách.
VíceTypy molekul, látek a jejich vazeb v organismech
Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech Organismy se skládají z molekul rozličných látek Jednotlivé látky si organismus vytváří sám z jiných látek,
VíceDigitální učební materiál
Evidenční číslo materiálu: 516 Digitální učební materiál Autor: Mgr. Pavel Kleibl Datum: 22. 1. 2013 Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Fyzika Tematický okruh: Energie Téma:
VíceElektrochemický potenciál Standardní vodíková elektroda Oxidačně-redukční potenciály
Elektrochemický potenciál Standardní vodíková elektroda Oxidačně-redukční potenciály Elektrochemie rovnováhy a děje v soustavách nesoucích elektrický náboj Krystal kovu ponořený do destilované vody + +
VíceZadání příkladů řešených na výpočetních cvičeních z Fyzikální chemie I, obor CHTP. Termodynamika. Příklad 10
Zadání příkladů řešených na výpočetních cvičeních z Fyzikální chemie I, obor CHTP Termodynamika Příklad 1 Stláčením ideálního plynu na 2/3 původního objemu vzrostl při stálé teplotě jeho tlak na 15 kpa.
VíceDo známky zkoušky rovnocenným podílem započítávají získané body ze zápočtového testu.
Podmínky pro získání zápočtu a zkoušky z předmětu Chemicko-inženýrská termodynamika pro zpracování ropy Zápočet je udělen, pokud student splní zápočtový test alespoň na 50 %. Zápočtový test obsahuje 3
VíceMolekulová fyzika a termika:
Molekulová fyzika a termika: 1. Měření teploty: 2. Délková roztažnost a Objemová roztažnost látek 3. Bimetal 4. Anomálie vody 5. Částicová stavba látek, vlastnosti látek 6. Atomová hmotnostní konstanta
Více- zabývá se pozorováním a zkoumáním vnitřní stavby neboli struktury (slohu) kovů a slitin
2. Metalografie - zabývá se pozorováním a zkoumáním vnitřní stavby neboli struktury (slohu) kovů a slitin Vnitřní stavba kovů a slitin ATOM protony, neutrony v jádře elektrony v obalu atomu ve vrstvách
VícePřehled otázek z fyziky pro 2.ročník
Přehled otázek z fyziky pro 2.ročník 1. Z jakých základních poznatků vychází teorie látek + důkazy. a) Látka kteréhokoli skupenství se skládá z částic molekul, atomů, iontů. b) Částice se v látce pohybují,
VíceLOGO. Struktura a vlastnosti kapalin
Struktura a vlastnosti kapalin Povrchová vrstva kapaliny V přírodě velmi často pozorujeme, že se povrch kapaliny, např. vody, chová jako pružná blána, která unese např. hmyz Vysvětlení: Molekuly kapaliny
VíceHOŘČÍK KOVY ALKALICKÝCH ZEMIN. Pozn. Elektronová konfigurace valenční vrstvy ns 2
HOŘČÍK KOVY ALKALICKÝCH ZEMIN Pozn. Elektronová konfigurace valenční vrstvy ns 2 Hořčík Vlastnosti: - stříbrolesklý, měkký, kujný kov s nízkou hustotou (1,74 g.cm -3 ) - diagonální podobnost s lithiem
Více