Sport jako nástroj sociální inkluze: Sport pro všechny. MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sociálních studií Katedra sociologie.

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Sport jako nástroj sociální inkluze: Sport pro všechny. MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sociálních studií Katedra sociologie."

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sociálních studií Katedra sociologie Bakalářská práce Sport jako nástroj sociální inkluze: Sport pro všechny Vypracovala: Dita Krčmová Vedoucí práce: Dino Numerato Brno, 2007

2 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně, na základě zdrojů uvedených v literatuře. V Brně, Dita Krčmová 1

3 Poděkování Ráda bych poděkovala Dinu Numeratovi za pomoc při výběru tématu mé bakalářské práce a za jeho cenné rady a kritické připomínky při jejím vedení. Svým blízkým děkuji za pochopení a podporu. OBSAH 2

4 1. Úvod Sport a společnost Sport v sociologické perspektivě Sport a politika Koncept socializace Role sportu v procesu socializace Vymezení konceptů sociální exkluze a inkluze Sociální exkluze Sociální inkluze Kritika inkluzivních účinků sportu Otázky Koncept Sport pro všechny Historický vývoj myšlenky sportu pro všechny Idea sportu pro všechny dnes Evropská charta sportu pro všechny Národní program rozvoje sportu pro všechny Česká asociace Sport pro všechny (ČASPV) Česká obec sokolská (ČOS) dnes Orel Závěr Seznam literatury Jmenný index Anotace Abstract Úvod 3

5 V červnu 2006 se v Praze sjelo téměř diváků, aby shlédli XIV. všesokolský slet. Akce, na které vystoupilo přes cvičenců za znění 16 skladeb, je pro českou veřejnost nevšedním zážitkem. (http://www.sokol-cos.cz/) Všesokolský slet je také jednou z mála příležitostí, díky které je Česká obec sokolská prezentována médii. V jednom z rozhovorů starosta obce sokolské Jaroslav Bernard připomněl základní myšlenku, na které je sokolské hnutí založeno. V pořadu Nad Věcí odpovídal na otázky Janě Klusákové (výňatek z rozhovoru). Zakladatelé Sokola M. Tyrš a J.Fügner prosazovali soulad krásy těla a duše a připomínám, že Sokol založili roku Jak zní zásady řecké kalokagathie Sokola ve 21. století? J. B. Je potřeba to přizpůsobit, ale heslo v zdravém těle zdravý duch stále platí. Čím dál víc přicházejí i odborné kruhy na to, že bez tělesného pohybu není psychické pohody, protože je možné se pohybem, sportem odreagovat. Že je to velice důležité vidíme zejména u seniorů a v současné době i u nezaměstnaných, protože propadají depresi, zůstávají sami doma bez jakéhokoliv cíle. Takže tam se domnívám, je velké pole působnosti, kde bychom mohli nabídnout i vyžití, zlepšení psychického stavu a zlepšení morálky naší populace. Jinak výchova mladé generace je velice obtížná. Je zvláštní, že takové informační vlny, že je třeba se pohybovat, aby si člověk zachoval aktivitu, k nám přicházejí ze zahraničí joging apod. a máme tady Sokol. J. B. Ano, máme tady Sokol, který tyto pohybové aktivity provozuje mnohem kultivovaněji už od dob T a F. Ten běh je pouze jednostranný, zatěžuje jen část svalového aparátu, naopak velice namáhá kosterní aparát a klouby. Kdežto cvičení, která byla např. vidět na Strahově, jsou pro seniory daleko užitečnější, a zlepšují pohybovou koordinaci, motorickou paměť a je s podivem, co ti zmínění devadesátníci dokáží, a jsou to většinou lidé, kteří neměli lehký život. (http://mail.sokol-cos.cz/) Jaroslav Bernard zdůrazňuje pozitivní vliv pohybové aktivity na duševní zdraví a morálku občanů. Dále upozorňuje především na výchovu mládeže a přínos tělesného cvičení pro seniory a nezaměstnané. Právě u posledních dvou jmenovaných skupin, vyzdvihuje možnost využití inkluzivního potenciálu sportu. Hovoří spíše o individuální rovině cvičenců, jako je vytýčení osobních cílů a snaha o jejich dosažení, zlepšení fyzické kondice. I prostřednictvím těchto přínosů sportu zůstávají jednotlivci plohodnotnými členy společnosti. Sport v dnešní společnosti hraje důležitou roli nejen v rovině fyzické či psychické kondice. Od 70. let 20. století se sociální vědci zabývají jeho sociálními aspekty. Vladimír 4

6 Čechák a Jiří Linhart v definici obsažené ve Velkém sociologickém slovníku (1996) připisují sportu tyto sociální funkce: relaxační, zdravotní, sociální a politická, výchovná, branná. Zmiňují jeho funkci integrativní, nikoli už funkci inkluzivní nebo exkluzivní (o sportu coby možném ekluzivním činiteli se nedočteme ani v definici sociální exkluze). Příčinou absence propojení sportu se sociální inkluzí a exkluzí je pravděpodobně stáří pramenů, z kterých autoři hesla V. Čechák a J. Linhart čerpali - inspirovali se díly vydanými mezi lety 1960 a 1981, kdy byl obor sociologie sportu v začátcích svého vývoje. Koncepty sociální inkluze a exkluze byly detailněji rozpracovány také později. Ale například Jandourek (2001) heslo sport ve svém slovníku zcela vynechal. (K sociologii sportu se vyjadřuje jen velmi stručně.) 2. Sport a společnost 5

7 Sport poskytuje možnost participace ve skupině či komunitě. Aleš Sekot (2003) ho definuje obdobně jako Velký sociologický slovník (1996). Chápe jej jako prostředek ke zlepšení fyzických schopností, utužení duševního i tělesného zdraví, relaxaci. Z výsledků výzkumu veřejného mínění Eurobarometr (EU 2004) 1 vyplývá, že česká veřejnost považuje sport ve společenské rovině za nástroj podporující zejména hodnoty, jako jsou disciplína, umění hry fair-play, přátelství, lpění na pravidlech, sebekontrola, úsilí a týmový duch. Myšlenkou, že sport tyto hodnoty zprostředkovává, se zabývají jak vědci, tak státní či nadnárodní instituce a organizace. Státní instituce odkazem na sociální prospěšnost sportu, tedy jeho socializační a integrační funkce, legitimizují státní podporu sportu. Ta patří k důležitým oblastem státní podpory už od 70. let minulého století. Jak píše Collins (2004), v době rivality východního a západního bloku úspěch národních reprezentantů v mezinárodních soutěžích symbolizoval úspěch socialistické myšlenky. Státní instituce podporují konkrétní sportovní aktivitu či událost finančně, legislativně či pouze morálně, čímž ovlivňují jejich podstatu a vývoj. Analýza vztahu sportu a politiky je jedním z významných směrů sociologie sportu. B. Houlihan (2000) se například zabývá sportem jakožto nástrojem šíření liberálních hodnot rovnosti, jeho úlohou při vytváření národní identity, jeho provázanosti na státní zájmy a zahraniční politiku. Sport jako inkluzivní nebo ekluzivní činitel se vzhledem k vývoji disciplíny sociologie sportu objevuje jen zřídka, v dílech českých odborníků se téměř nevyskytuje. Problémem tkví v tom, že přestože je sport plnohodnotným společenským fenoménem (Dunning 2004; Lueschen 1980), čeští sociologové jej zatím narozdíl od zahraničních kolegů upozaďují. Oborem sociologie sportu se na českých vysokých školách zabývají především vědci ze sportovních fakult (FSpS MU, FTVS UK). Od toho se odvíjí spíše obecnější pojetí vztahu sportu a společnosti a důraz na témata elitního a výkonnostního sportu, problému mládeže a drog, životní dráhy sportovce apod. V žádném případě nenaznačuji méněcennost těchto témat ani nesnižuji jejich přínos. Konstatuji pouze fakt, že katedry sociologie na českých vysokých školách se s tématem sociologie sportu teprve seznamují. Ve své práci se budu zabývat právě sportem a jeho potenciálem inkluzivního činitele. Zaměřím se přitom na koncept Sportu pro všechny. V první, teoreticky orientované části, představím sociologický přístup k fenoménu sportu a jeho vztah k sociálně-vědným konceptům socializace, sociální inkluze a exkluze. Následně se v empirické části práce budu věnovat 1 Eurobarometr je výzkum veřejného mínění, který zkoumá mínění občanů členských států Evropské unie. Čerpám ze speciálního Eurobarometru 213 (EU 2004) zaměřeného na téma Občané Evropské unie a sport, který proběhl na podnět Ředitelství veřejného vzdělávání a kultury v souladu s Ředitelstvím veřejného tisku a komunikace pod záštitou Evropské komise. 6

8 konceptu sportu pro všechny s odkazem na národní či nadnárodní politiky sportu a na stanovy českých sportovních svazů (Sokol, ČASPV, Orel), jejichž fungování je na představě sportu pro všechny založeno. Analýzou dostupných dokumentů a při zohlednění historického, sociokulturního a politického kontextu srovnám různé formy praktické realizace idey sportu pro všechny a pokusím se alespoň naznačit možné nezamýšlené důsledky takové realizace. 3. Sport v sociologické perspektivě 7

9 Velký sociologický slovník definuje sport jako jakoukoli pohybovou aktivitu, která má charakter hry (zápasu se sebou samým či s druhými) a realizuje se dle přesně stanovených pravidel a zásad fair play. (Velký 1996) Podle Aleše Sekota (2007) sociologie pojímá sport konceptuálně jako institucionalizovanou pohybovou aktivitu motivovanou zvýšením celkové kondice, osobním prožitkem či cíleným výsledkem nebo výkonem. Sport sociologové chápou jako obsáhlý pojem zahrnující jak samotné sportovní aktivity vč. tréninků, tak účast a projevy diváků při kláních, organizaci, podporu a sponzorství sportovních aktivit. Zkoumají ho jako sociální fenomén odrážející dominantní hodnoty dané společnosti v kulturně-historickém kontextu. (Sekot 2007) Vztah sportu a společnosti (Houlihan 2000; Coakley 2001) reflektuje různost základních světonázorů, hodnot, politických postojů a ideologických východisek. Sociologie se sportem začala významněji zabývat až v 60. a 70. letech 20. století, kdy také vznikla samostatná disciplína Sociologie sportu. Zpočátku byla záležitostí hledání odpovědi na otázku, je-li sport sociologicky relevantní. (Frey a Eitzen 1991) Posléze se ustavil teoretický základ pro tento obor. Sportem coby sociálním fenoménem se v 60. letech zabývali i historici, antropologové, filosofové, političtí vědci, ekonomové, geografové. Sociologie sportu však byla jednou z prvních sub-disciplín, která se institucionalizovala. Byla založena Mezinárodní komise pro sociologii sportu (nyní Mezinárodní asociace sociologie sportu) 2, která pořádá konference a podporuje toto odvětví i dalšími způsoby, vznikl časopis International Review of Sport Sociology (nyní The International Review for the Sociology of Sport). Sociologie sportu je vyučována ve specializovaných kurzech na univerzitách, probíhají výzkumy sociálních aspektů sportu. (Dunning 2004) Tematicky se dále rozvíjí zejména ve vztahu k procesu socializace. V dnešní době se zaměřuje v souladu s aktuálním společenským děním například na tyto sociální procesy a jevy: globalizace, deteritorializace, masová medializace, konzumerismus. Sport je v sociologii velmi často vztahován k tématům zdraví, mládež, kriminalita, gender. O fenomén sportu se zajímají především tři teoretická východiska: strukturální funkcionalismus, konfliktní teorie a kulturní studia. Ústředními tématy strukturálního 2 V roce 2001 byla také založena evropská instituce - Evropská asociace sociologie sportu (European assocaition for sociology of sport, EASS), která vznikla jako organizovaná institucionální podpora sociologii sportu ve státech EU. Pořádá konference, vydává časopis The European Journal for Sport and Society a podporuje výzkum v tomto odvětví. (http://www.eass-sportsociology.eu/index.html) V celosvětovém kontextu má však větší váhu North American Society for the Sociology of Sport (http://www.nasss.org/about.html), založena v roce V České republice existuje Sekce sociologie sportu při České kinantropologické společnosti (http://www.ftvs.cuni.cz/knspolecnost/). 8

10 funkcionalismu 3 v oblasti sociologie sportu jsou socializace mládeže sportem, sport jako prostředek asimilace, sport jako sociální systém, integrační funkce sportu pro jeho účastníky, pozorovatele a sociální organizace. Konfliktní teorie se zaměřuje spíše na sociální problémy, které lze ve sportu pozorovat, např. sexismus, rasismus, třídní struktura, utiskování, konflikty mezi organizacemi, deviace. V současnosti je nejvyužívanější třetí perspektiva upozorňující na aktivní přístup členů společnosti v jakémkoli sociálním procesu. Oproti předešlým dvěma teoretickým perspektivám započítávají kulturní studia mezi činitele sociálních procesů i jednotlivce (společnost). Sport nahlíží jako kulturní vyjádření, jako produkt každodenního života. Lidé nejsou jen pasivními příjemci zpráv vysílaných z arény sportu. Její podobu sami utváří. Dostáváme se tak k definici sportu jako sociálně konstruovaného prostředí. (Frey a Eitzen 1991) Na myšlenky kulturních studií navazuje J. Coakley (1990), když upozorňuje na nutnost vysvětlení existence sportu i v jiných termínech, než jen jako potřebu sociálního systému nebo jako potřebu kapitalistické ekonomie produkovat. Sport je podle něj vytvářen lidmi - jejich vzájemnou interakcí, při kterých svými schopnostmi a zájmy přispívají k vytvoření takové podoby sportu, která jejich zájmům a požadavkům odpovídá. Zdůrazňuje důležitost dobového a kulturního kontextu. Frey a Eitzen (1991) popisují sport jako sociální fenomén, který se vyskytuje téměř ve všech společnostech a má jedinečnou povahou. Snoubí se v něm rysy typické pro instituci a specifická atraktivita, čímž by se dala přirovnat k náboženství. Pracují s teorií, ve které podoba sportu odráží dění ve společnosti. Podobně jako jiné instituce přirovnávají sport k mikrokosmu společnosti. V prostředí sportu můžeme stejně jako ve společnosti pozorovat sociální strukturu, sociální změnu, subkultury, chování jednotlivců a skupin, systém sociálních vztahů, proces socializace, strukturální nerovnosti, způsob jakým organizace dosahují cílů, složitou síť organizací. Prostřednictvím porozumění vzorcům chování, sociálním strukturám a meziinstitucionálním vztahům na poli sportu, můžeme lépe pochopit komplexnost sociálního života. Eric M. Uslaner (1999) se při zkoumání sportu zabývá jeho důsledky. Účast při sportovní aktivitě podle něj podporuje budování sebedůvěry, učí respektu vůči pravidlům, umožňuje navazovat sociální kontakty a posilováním tolerance se vytváří základ pro obecnou důvěru. 3 Strukturální funkcionalismus obecně zkoumá sociální organizace z hlediska způsobu jejich fungování, prosazování, důsledků jejich vzorců chování. 9

11 Navíc pokud jde o jiný než individuální sport a účastníci musí spolupracovat v nějakém týmu, podporuje se tím občanská participace Sport a politika Národní státy 4 hledají způsoby, kterými by zajistily co největší vnitřní stabilitu a vnější status. Sport vnímají jako nástroj k dosažení obojího. Podporou sportu (v současnosti zejména legislativní) a jeho dostupnosti široké veřejnosti se snaží čelit rasovým, etnickým, regionálním a třídním rozdílům, respektive předejít konfliktům, které by z těchto odlišností mohly vzejít. Vnější status, který se utváří na základě reprezentace národních týmů v mezinárodních soutěžích, se národní státy snaží podpořit prostřednictvím utvoření vhodných podmínek vrcholovému sportu. (Frey a Eitzen 1991) Sociální soudržnost, stabilita a držení určitého statusu je zároveň v zájmu jednotlivců a skupin. Týká se to tedy i jednotlivých sportovců, sportovních diváků, sportovních klubů a asociací, národních a mezinárodních sportovních komisí apod. V rámci produkce, udržení a reprodukce moci politika prostupuje všechny společenské vztahy a organizace, tedy i sféru sportu. Sport je v mnoha aspektech spojen s politickými procesy jak na lokální, tak na národní i globální úrovni. S rostoucí oblíbeností se sportovní aktivity staly předmětem zájmu vládních organizací, podobně jako organizací nestátních a komerčních. Mohou se zasadit o jeho rozšíření mezi další jedince, zapojit se formou sponzorství, poskytnutím vhodných prostor či vybavení. Charakter a rozsah vládní participace ve sportu se v jednotlivých zemích a regionech liší. Záleží na kulturně-sociálním kontextu a často na konkrétním případu. (Sekot 2006) Dle Coakleyho (2001 in Sekot 2006) je zpravidla realizována v těchto oblastech: zabezpečování veřejného pořádku; podpora zdraví a tělesné kondice obyvatel; podpora společně sdíleného pocitu identity, sounáležitosti a jednoty mezi občany; posilování hodnot slučitelných s dominantní ideologií společnosti či státu; zvýšení prestiže politických vůdců a vlády; podpora ekonomického rozvoje v místě, regionu či širší společnosti. Prostřednictvím vládní podpory výše jmenovaných oblastí, si stát udržuje určitý status, reprodukuje svou legitimitu a moc, legitimizuje danou sportovní událost či instituci, legitimizuje hodnoty s nimi spojené. Vláda České republiky se v rámci podpory sportu pro všechny chce zaměřit na postupnou změnu společenských a materiálních podmínek sportování, na propagaci zdravého životního 4 Frey a Eitzen ve svém textu používají pojem národ. Používám raději pojmu národní stát, jakožto ohraničeného celku uznávaného na mezinárodní půdě a jakožto zaběhnutého sociologického termínu. 10

12 stylu a vzdělání dobrovolníků působících v této oblasti. Podmínky pro dosažení dotací jsou velmi přísné. O vládní podpoře sportu pro všechny se ještě vrátím v další části práce podrobněji. 4. Koncept socializace 11

13 Jak jsem již zmínila výše, sport jako systém institucí a činností je odrazem společnosti. Promítají se v něm hodnoty a vzorce chování, které jsou pro danou společnost typické. Společnost ovlivňuje podobu sportu. Tento proces není jednosměrný. Sport zároveň slouží jako nástroj předávání norem a postojů svým účastníkům (včetně diváků, pořadatelů a organizátorů soutěží apod.). Proto se nyní budu věnovat konceptu socializace. Nejprve obecně definuji, co proces socializace znamená, pak vysvětlím, jakou roli v něm může hrát sport. Podle Anthonyho Giddense (1999) je socializace 5 proces, během kterého si jedinec osvojuje znaky dominantní společenské kultury, přičemž lidé v procesu normy a hodnoty pouze pasivně nepřijímají, jsou zároveň jeho aktivními činiteli. Koncept socializace byl ústředním tématem například klasického sociologa E. Durkheima, který ji zkoumal jako mechanismus integrace jednotlivce do nadosobního celku a prostředek internalizace obsahu kolektivního vědomí. Ch. H. Cooley kladl důraz na význam primární skupiny v procesu socializace. (Leška 2004) Do socializačního procesu v dalších životních fázích nám dají nahlédnout P. L. Berger a T. Luckmann (1999). Jejich socializační teorie spočívá v odlišení dvou procesů: primární a sekundární socializace. Skrze primární socializaci, která probíhá v dětství, se jedinec stává členem společnosti, internalizuje pravidla základního světa. Tato fáze se ve své podstatě příliš neliší od definic socializace jiných autorů. Sekundární socializaci definují autoři jako jakýkoli následný proces, který uvádí již socializovaného jedince do nových oblastí objektivního světa společnosti, v níž žije. (Berger a Luckman 1999: 129) Člověk internalizuje parciální reality, tzv. subsvěty. 5 Pojem socializace vstoupil na pole sociologie v druhé polovině 30. let 20. století. První významnější teorie socializace pochází od G. H. Meada, S. Freuda a J. Piageta. Sigmund Freud působil především v oboru psychoanalýzy, zabýval se vlivem nevědomí na lidské chování. Dospěl k závěru, že mechanismy potlačování úzkosti osvojené v rané fázi života ovlivňují naše chování v dospělosti. George Herbert Mead, který svými myšlenkami dal vznik symbolickému interakcionismu, zakládá svou teorii na přejímání role druhého. Nápodobou druhých a díky možnosti vidět sebe sama očima druhých, dítě začne vnímat a utvářet vlastní identitu, dosáhne sebeuvědomění. Poté následuje období, ve kterém jedinec začne chápat všeobecné hodnoty a mravní pravidla prostřednictvím tzv. generalizovaného druhého. Jean Piaget rozlišil čtyři stadia kognitivního vývoje. Jedinec nejprve nerozlišuje mezi sebou a okolním světem, neuvědomuje si existenci předmětů a osob mimo jeho zorné pole. Fyzickým zkoumáním svého okolí poznává jeho danost. Dále se učí ovládat jazyk a používat slov jako symbolů představujících předměty, děje, události. Okolní svět dokáže vnímat jen ze své pozice, tedy coby středobod dění. Pak probíhá fáze konkrétních operací, kdy začíná zvládat abstraktní logické pojmy a vykonávat základní matematické operace a přechází do stadia konkrétních operací. Všichni tři autoři se však soustředí především na socializaci v raném dětství. Nezmiňují se podrobněji o jejím průběhu v adolescenci a dospělosti. (Giddens 1999) 12

14 J. Coakley (1998 in Janečka a kol. 2003), jeden z nejvýznamnějších současných sociologů sportu, definuje socializaci podobně jako proces, v rámci kterého si utváříme vzorce myšlení a představu o tom, kdo jsme a jakou máme vazbu na okolí. Williams and Taylor, kteří se zajímají o sport znevýhodněných, na základě svých poznatků definují socializaci jako:... proces, při kterém jednotlivci internalizují vědomosti, hodnoty a normy, které jsou nezbytné pro účast v sociálním životě. (Williams a Taylor 1994 in Janečka a kol. 2003: 7, vlastní překlad) Role sportu v procesu socializace Obecně se v definicích socializace dočteme, že mezi nejvýznamnější faktory, které socializační proces ovlivňují, patří rodina, skupina vrstevníků, instituce vzdělávání a náboženství. V této podkapitole ukážu, že role sportu při internalizaci norem je také velmi důležitá. Podle I. Waddingtona (2002) je sport považován za účinný prostředek k naučení akceptovaných hodnot a názorů a pro získání vhodných charakterových rysů. Proto je podle autora rodiči a učiteli (nejbližšími autoritami v nejdůležitější fázi socializace) tolik podporováno zapojení dětí a mladistvých do sportovních aktivit. Dodává, že je vyžadováno zvláště u chlapců. Tato situace vyplývá z historického vývoje sportu jakožto fyzické aktivity prospívající zdraví. Vertinsky (1990 in Waddington 2002) totiž říká, že ženy byly v začátcích sportu od cvičení zrazovány jako od činnosti, která naopak jejich zdraví poškozuje. O velikosti podpory ať už ze strany rodičů či učitelů bychom však v dnešní technicky zaměřené virtuální době mohli polemizovat. Opět tu platí zvláště co se týká zapojení chlapců. Výzkumníci při šetření prováděném mezi žáky třetí až páté třídy základních a zvláštních škol dospěli mimo jiné k závěru, že mezi jejich nejoblíbenější činnosti ve volném čase patří: u chlapců v 29% sportovní aktivity, v 22% práce na počítači a hraní videoher; u dívek je na prvním místě pobyt v přírodě s kamarády, až pak zařazují hry a sport, videohry mají nejmenší preferenci. Vzhledem k dostupnosti těchto volnočasových aktivit a možnostem trávení volného času patří mezi nejvyhledávanější (řazeno od nejvyhledávanější aktivity po nejméně vyhledávanou) sledování televize, pobyt venku s kamarády, poslech audiokazet a CD, pobyt v přírodě, sportovní aktivity. (Čech 2002) 13

15 V první pětici se nejvyhledávanějších aktivit nevyskytuje práce na počítači a hraní videoher. Pravděpodobně je to způsobeno tím, že tento žebříček je sestaven pro dívky i chlapce dohromady. Paradoxně se i sport zařadil na poslední místo nejvyhledávanějších aktivit. A to i přesto, že ho, jak chlapci, tak dívky, v žebříčku oblíbenosti zařadili poměrně vysoko. Podle Freye a Eitzena (1991) lidé věří, že sport naučí správným hodnotám, jako jsou sebe- disciplína, sportovní chování (soutěživost, sebe-uvědomění a zároveň smysl pro kolektiv, umění prohrát apod.), docenění tvrdé práce a dosažení cíle. Tato silná společenská podpora zapojení do sportovních aktivit panuje i přesto, že mnoho odborných autorů jeho roli socializačního agenta zpochybňuje. Podle autorů máme málo důkazů, že sport k procesu socializace přispívá. Vzhledem k závěrům některých empirických studií se zdá, že sport není nenahraditelný, že i děti, které se do sportu nezapojily, vyznávají dominantní hodnoty společnosti, ve které žijí. Z čehož vyplývá otázka, jestli sport opravdu něco přináší. (Frey a Eitzen 1991) Potvrzením socializačních účinků sportu jsou závěry Jamese Colemana a Jaye Coakleyho. Coleman (1961) na začátku 60. let v rámci zkoumání socializačního procesu zjistil, že sport hraje v životě dospívajících chlapců významnou roli. Od puberty jsou pro dospívající hochy měřítkem úspěšnosti spíše sportovní výsledky než výsledky studijní, ovlivňováni jsou více názorovými vůdci své vrstevnické skupiny než svými rodiči. Neúspěch ve sportovní soutěži má větší vliv na postavení ve skupině než neúspěch při zkoušce. Hoši se tak v tomto věku soustředí spíše na podání vyššího výkonu, navíc status připsaný ve skupině vrstevníků je pro ně důležitější než názory a rady rodičů. Coakley (2001 in Sekot 2003) o 40 let později na základě výsledků komparační studie srovnávající skupinu sportovců a skupinu nesportovců zjistil, že se sport z hlediska socializačních účinků projevuje zejména v kontextu: příležitostí prověřovat a rozvíjet vlastní schopnosti a identitu i mimo rámec sportu; formování nových vztahů, včetně sféry mimo sport; poučení, jak je možné sportovní zkušenost prakticky využít i v jiných oblastech života; příležitostí jednat s jedincem jako s komplexní osobností a nikoli jako jednostranně rozvinutým sportovcem; šancí být kompetentní, zodpovědný a uznávaný i mimo úzký rámec sportu. (Coakley 2001: in Sekot 2003) 14

16 5. Vymezení konceptů sociální exkluze a inkluze Protože cílem mé práce je sledovat inkluzivní potenciál sportu, budu se nyní věnovat i konceptu sociální exkluze. Tyto procesy se týkají vztahu mezi majoritou a minoritou. Jsou si velmi podobné, mají ale opačný výsledek. Probíhají současně. Popis vztahu mezi jednotlivcem a společností jako dějiště paralelní inkluze a exkluze byl základní myšlenkou např. G. Simmela. (Woodward a Kohli 2001) Popíši oba procesy, protože věřím, že k pochopení jednoho termínu pomůže znalost druhého Sociální exkluze Slovo exkluze má původ v latinském pojmu excludo, což v překladu znamená vylučovat, vzdalovat, nevpustit. Sociální exkluze je mechanismus (či strategie), kdy jedna skupina ochraňuje svá privilegia a výhody tím, že jiným skupinám uzavře přístup ke zdrojům, pozicím, odměnám a možnostem, a to na základě mocensky sankcionovaného prohlášení těchto skupin za nežádoucí nebo nevhodné. Tento mechanismus úzce souvisí s dalším sociologickým konceptem sociálního uzavírání. Uzavírání je procesem, jímž se skupina snaží udržet svou výlučnost - exkluzivní kontrolu nad vzácnými zdroji - tím, že omezuje přístup k nim. Vznikají tak dvě skupiny první, která má přístup k vzácným zdrojům, a druhá, jejíž členové k nim přístup nemají. (Velký 1996) Commins (1993 in Collins 2003) definuje exkluzi jako proces, který je charakteristický nedostatkem přístupu k jedné či k více z těchto čtyř základních prvků: demokracie, sociální systém, pracovní trh, rodina a komunita. Tomáš Sirovátka (2004) říká, že se sociální exkluzí je především spojeno riziko vysokého stupně marginalizace na trhu práce spojeného s rizikem nezaměstnanosti určitých skupin, což následně vede k materiální deprivaci těchto skupin. Proces sociální exkluze tak ve svém důsledku přispívá k reprodukci sociálních nerovností. Sociální exkluze je jedním ze dvou mechanismů, které dosahují, udržují nebo mění sociální uzavírání. Petrusek uvádí, že v tradičních a demokratických společnostech s tržní ekonomikou je nástrojem sociální exkluze hlavně vlastnictví a vzdělání, popřípadě sociální kvalifikace. V totalitních režimech sociální exkluze zahrnuje i celý systém sociální mobility, přístup k informacím, volný pohyb atd. Existuje několik možných typologizací sociální exkluze. 15

17 Můžeme ji klasifikovat do čtyř skupin podle následujících čtyř znaků - viditelnost, sociální akceptace, formální legalizace a způsob provedení. (Velký 1996) C. Disco (1987 in Velký 1996) se zaměřil na jiná kritéria. Rozlišil tři typy sociální exkluze podle rozsahu sociálního pole, které mechanismus zasáhl, podle kritérií vlastních a cizích (etnická a rasová příslušnost, náboženství, výkon) a podle představy privilegií a vzácných zdrojů, které ztotožňuje s prostředky uspokojení potřeb. Sociální exkluze je součástí diskurzu sociálních problémů. Jak už bylo naznačeno výše, objevuje se v souvislosti se sociálními chorobami - nezaměstnaností, diskriminací, izolací, materiální deprivací a chudobou. (Goodin 1996 in Woodward a Kohli 2001) Petr Mareš (2004) popisuje sociální exkluzi jako stav, kdy jedinec nebo skupina jedinců neparticipuje plně na ekonomickém, politickém a sociálním životě společnosti anebo kdy jejich přístup k příjmům a ostatním zdrojům jim neumožňuje dosáhnout životního standardu, který je v dané společnosti, v níž žijí, považován za přijatelný, a dosáhnout takové míry participace na životě společnosti, která je pro plnoprávné členy této společnosti uznána za žádoucí. (Mareš 2004: 18-19) Collins (2003) považuje za jádro exkluze chudobu. Píše, že chudoba omezuje možnosti trávení volného času a viditelnost rozdílů mezi bohatými a chudými se tak ještě zveličí. Tvrzení, že chudoba obnovila i ostatní formy exkluze, dokazuje právě na příkladu účasti na sportovních aktivitách. Nejčastějším argumentem, proč některé skupiny občanů nesportují, je, že tráví volný čas jiným způsobem. Ale Collins namítá, že mezi skupinou sportujících (bohatých) a nesportujících (chudých) jsou velké rozdíly i ve vztahu k zahraničním a dobrodružným dovoleným, návštěvnosti knihoven, muzeí a galerií a čtením knih. Pouze nepatrný rozdíl můžeme sledovat při srovnání návštěvnosti koncertů populární hudby, restaurací a organizovaných dovolených. Dále konstatuje, že současná odcizená mládež participuje na sportovních aktivitách méně než minulá generace, která navštěvuje volnočasová centra, mnohem více se koncentruje ve vyšší sociální vrstvě. Upozorňuje na pozitivní důsledky vstupu prezenčních studentů středních a vysokých škol do sportovního klubu. Sportování a kulturní příležitosti mohou podle něj hrát důležitou roli ve znovu-zapojení odcizených částí komunity, která vytváří sdílený sociální kapitál, a ve zlepšení interakcí napříč kulturami. Jak můžeme vidět ve výše zmíněných definicích, sociologové se rolí sportu v procesu sociální exkluze příliš nezabývají. Toto spojení se dočkalo pozornosti až v posledních letech a to zejména ve vztahu s těmito třemi faktory: gender (Kay 2003), migrace, rasa a etnicita (Jarvie 2003), znevýhodněnost (Nixon 2003). 16

18 Termín sociální exkluze se v praxi začal používat ve Francii v 70. letech 20. století. V dalších dvou desetiletích se pojem ve velké míře rozšířil do dalších států a přesunul se i do oblasti národního diskurzu, dokonce do oficiálního programu Evropské Unie, kde na pozici klíčového programového termínu v sociálně-politické agendě nahradil problém chudoby. (Woodward a Kohli 2001) Sociální inkluze Obecně je koncept sociální inkluze určitým zúžením konceptu sociální integrace. Jedná se o integraci jakkoli znevýhodněných jedinců do společnosti a systému jejích institucí. (Jandourek 2001) Sociální inkluze je některými sociologickými směry (funkcionalisté, systémové teorie) zařazen mezi elementární součásti modernizace. Jedním ze základních rysů modernizace je individualizace. Každý jedinec je do jisté míry autonomní a odlišný od ostatních. Jak jsou pak tito jednotlivci integrováni do sociálního celku? Sociální inkluzi můžeme rozdělit v návaznosti na instituci sociálního členství do tří dimenzí: politické, ekonomické a občanské. (Woodward a Kohli 2001) Politická dimenze zpočátku zahrnovala pouze movité muže, posléze všechny muže a nakonec i všechny ženy 6. Dnes má v rámci státu každý stejná politická a sociální práva. Tato kategorie obsahuje volební právo umožňující občanovi podílet se na politickém vývoji své země, právo na vzdělání poskytující rovné šance na trhu práce, právo na sociální zabezpečení chránící jednotlivce před materiální deprivací. Ekonomický aspekt sociální inkluze se týká především vstupu žen na trh práce, institucionalizací penze. Třetí dimenzí inkluze je občanská. Vyvinula se z potřeby být součástí ještě jiného systému než je trh práce, právně-politický systém, systém sociální péče, podobně jako by čtvrtým faktorem mohla být rodina. (Woodward a Kohli 2001) Je založena na účasti na aktivitách společnosti či komunity a na participaci na hodnotách a kultuře daného společenství. Pokud mají jedinec či skupina oslabenou vazbu k jednomu z těchto tří faktorů ke státu, trhu práce, občanské společnosti, jsou ohroženi sociální exkluzí. V České republice do této skupiny řadíme hlavně etnické menšiny, nezaměstnané, zdravotně znevýhodněné, migranty a starší občany (zejména ty, co již vystoupili z trhu práce). 6 Text, z kterého čerpám, hovoří o evropské společnosti. 17

19 Institut pro výzkum reprodukce a integrace společnosti, výzkumné pracoviště při Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity, zahájil v roce 2005 sérii projektů s výzkumným záměrem Reprodukce a integrace společnosti. Cílem autorů je poznat významné faktory a mechanismy reprodukce a integrace společnosti či sociální koheze. Zabývají se především třemi institucemi, které jsou považovány za jedny z nejdůležitějších agentů v procesu integrace postmoderní společnosti. Podobně jako A. Woodward s M. Kohlim (2001) zkoumají trh práce a jeho potenciál mechanismu sociální inkluze i procesy, které zde probíhají opačným směrem, dále rizika marginalizace či sociálního vyloučení ohrožující aktivní občanství. Druhým aspektem je veřejná politika moderního státu, která má podporovat inkluzivní mechanismy na trhu práce, v rodině i v komunitách a prosazovat principy občanství. Třetím agentem procesu reprodukce a integrace společnosti definovali výzkumníci rodinu. Zaměřují se na její potenciál sociální reprodukce a potenciál vnitřní solidarity. (http://www.rect.muni.cz/) Orgány EU chápou proces sociální inkluze, v rámci procesu formování evropského společenství, vyznačující se vysokou ekonomickou výkonností a konkurenceschopností a zároveň silnou sociální kohezí, jako jednu z jeho nejvýznamnějších charakteristik. Evropská komise se od roku 2000 začíná významněji angažovat při zlepšování kvality a míry sociální inkluze. Byly přijaty programové dokumenty zdůrazňující otázky sociální exkluze a sociální inkluze. Příčinou vyzdvihnutí pojmů sociální exkluze a inkluze do popředí žebříčku evropských zájmů je především obava ze segmentarizace a partikularizace společnosti v důsledku nerovností a obava z rostoucího podílu imigrantů z mimoevropských zemí, kteří jsou často neochotni integrovat se v nové kultuře, podobně jako je majoritní kultura neochotná je přijmout. Problémem pak do budoucnosti nemusí být jen subkultury etnické. Ve většině evropských zemí se např. zvyšuje počet a podíl starších občanů. (Sirovátka 2004) Kritika inkluzivních účinků sportu Exkluze jednotlivců v některých dimenzích může být propojena s inkluzí jiných jedinců, zároveň může dojít k paradoxu, kdy snaha o inkluzi skupiny ve svém důsledku skupinu exkluduje. To potvrdili Skille a Waddington (2006) na příkladu Sportovního městského programu (Sport City Programme) v Norsku. Vznikl za účelem zajmout především neaktivní mládež, řešit problém nízké účasti sportovních aktivit pracující třídy a dívek a žen. V prolomení genderové bariéry, související s nízkou účastí žen, program částečně uspěl, zejména v případě dívek 18

20 pocházejících z pracující třídy. Zároveň se ale v rámci tohoto programu zviditelnila mužská dominance, dokonce vznikla větší genderová nerovnost než ve sportu obecně. Inkluzivní potenciál sportu vyvrací i autoři Krouwel, Boonstra, Duyvendak a Veldboer (2006) ve studii neúspěšné integrace etnických minorit v Nizozemí. Užití sportu jako efektivní a celkem bezproblémový nástroj socializace a tvorby sociálních kontaktů mezi etniky, zařadila holandská vláda, vzhledem k nedostatku sociální koheze, ekonomické segregace a napětí mezi etniky, mezi prioritní politické cíle. Při jeho realizaci (za tímto účelem byl zvolen soccer) se však ukázalo, že svou roli hraje mnoho okolních vlivů. Autoři uzavírají tvrzením, že soutěž spíše posílí ohraničení etnické skupiny. Roli sportu při posilování sociální koheze však nezatracují úplně, doporučují soustředit se spíše na jednotlivce než na společnost jako celek. 19

Evaluace průřezových témat

Evaluace průřezových témat KONFERENCE 2013 EVALUACE PRO BUDOUCNOST Evaluace průřezových témat Daniel Svoboda 28. 5. 2013 1 Úvod Busanské partnerství pro efektivní rozvojovou spolupráci potvrdilo, že odstraňování chudoby a nerovností

Více

3.3. Začlenění průřezových témat

3.3. Začlenění průřezových témat 1.3. morál ní 1.2. sociální 1.1. osobnostní 3.3. Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve Školním vzdělávacím programu v souladu s RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa.

Více

Gender. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Gender. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gender MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 2 Název materiálu: Gender Ročník: 3. Identifikace

Více

4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis

4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis 4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Cílem předmětu je kultivování historického

Více

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14. Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium J.A.Komenského, Dubí 1 Politologie Etymologicky

Více

NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU REALIZACE KONCEPCE VČASNÉ PÉČE O DĚTI ZE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODŇUJÍCÍHO PROSTŘEDÍ

NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU REALIZACE KONCEPCE VČASNÉ PÉČE O DĚTI ZE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODŇUJÍCÍHO PROSTŘEDÍ NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU REALIZACE KONCEPCE VČASNÉ PÉČE O DĚTI ZE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODŇUJÍCÍHO PROSTŘEDÍ Vláda ČR na svém zasedání dne 14. května 2008 schválila usnesením č. 539 Zprávu vlády o realizaci Koncepce

Více

Obsah. 1. Člověk jako jedinec 17. 1. 1. Člověk jako osobnost 17. 1. 2. Psychické jevy 32. 1. 1. 1. Determinanty lidské psychiky 18

Obsah. 1. Člověk jako jedinec 17. 1. 1. Člověk jako osobnost 17. 1. 2. Psychické jevy 32. 1. 1. 1. Determinanty lidské psychiky 18 1. Člověk jako jedinec 17 1. 1. Člověk jako osobnost 17 1. 1. 1. Determinanty lidské psychiky 18 1. 1. 2. Vývoj lidského života a psychický vývoj jedince 19 Etapy vývoje osobnosti 19 Prenatální období

Více

Podpora sociálních dovedností na školách. Mgr. Lenka Felcmanová

Podpora sociálních dovedností na školách. Mgr. Lenka Felcmanová Podpora sociálních dovedností na školách Mgr. Lenka Felcmanová Podpora sociálních dovedností na školách Nejpřirozenější podporou sociálních dovedností ve školském prostředí je inkluzivní vzdělávání, které

Více

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.1017 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sociologie

Více

2 Stručná historie tělovýchovy a sportu na území České republiky... 36 Shrnutí / Klíčová slova... 45

2 Stručná historie tělovýchovy a sportu na území České republiky... 36 Shrnutí / Klíčová slova... 45 OBSAH Úvod k problému ekonomiky sportu................................ 13 ČÁST I SPORT V NÁRODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ 1 Pojetí sportu v současné společnosti............................ 19 1.1 Klasifikace a institucionalizace

Více

Projekt iyouth Modely integrace a prevence sociálního vyloučení: podpora migrantské mládeže

Projekt iyouth Modely integrace a prevence sociálního vyloučení: podpora migrantské mládeže Projekt iyouth Modely integrace a prevence sociálního vyloučení: podpora migrantské mládeže Partneři projektu iyouth Koordinátor evropského projektu IOM International Organization for Migration (Mezinárodní

Více

Návrh závěrů uvedených v příloze připravil v průběhu řady zasedání Výbor pro kulturní otázky. Na tomto znění se dohodly všechny delegace.

Návrh závěrů uvedených v příloze připravil v průběhu řady zasedání Výbor pro kulturní otázky. Na tomto znění se dohodly všechny delegace. RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 19. dubna 2011 (27.04) (OR. en) 9057/11 CULT 27 EDUC 80 SOC 347 COMPET 149 POZNÁMKA Odesílatel: Generální sekretariát Rady Příjemce: Výbor stálých zástupců (část I) / Rada Č.

Více

*** Podle mého názoru jsou základními podmínkami pro začlenění se do nové společnosti přístup

*** Podle mého názoru jsou základními podmínkami pro začlenění se do nové společnosti přístup říjen 2008 Základními podmínkami pro integraci do nové společnosti je přístup k dobrému vzdělání a k pracovnímu trhu. Rozhovor s Barbarou John, bývalou komisařkou pro integraci a migraci v Berlíně Abstrakt:

Více

Standard učitele pro kariérní systém

Standard učitele pro kariérní systém Standard učitele pro kariérní systém OBLAST: 3 Název: Učitel a jeho okolí Podnázev: Rozvoj školy, klima školy, spolu s kolegy, s rodiči a sociálními partnery. Anotace: Učitel vnímá své povinnosti ve vztahu

Více

Městský úřad Catania. "Osvědčené zkušenosti"- "Hudba ve škole"

Městský úřad Catania. Osvědčené zkušenosti- Hudba ve škole Obec Catania Rámcový program URBACT Projekt Prevent Městský úřad Catania "Osvědčené zkušenosti"- "Hudba ve škole" 1. Začněte "štíhle! Tedy - prezentujte svůj projekt nebo osvědčenou praxi 10 větami "Osvědčené

Více

2. Evropský sociální fond

2. Evropský sociální fond 2. Evropský sociální fond Úkoly Evropského sociálního fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o ESF), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Smlouva o ES: Hlava XI článek 146/ex-čl.

Více

7. Občanská výchova 81

7. Občanská výchova 81 7. Občanská výchova 81 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Výchova k občanství Vyučovací předmět: Občanská výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obor Občanská výchova

Více

ENVIRONMENTALISTIKA GYM

ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA CHARAKTERISTIKA PRŮŘEZOVÉHO TÉMATU V době, kdy jsme svědky rychlého zhoršování stavu globálních životodárných systémů z hlediska podmínek udržitelného rozvoje,

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 MÍSTNÍ ROZVOJ VEDENÝ KOMUNITAMI POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 Evropská komise v říjnu roku 2011 přijala legislativní návrhy na politiku soudržnosti pro období od roku 2014 do roku 2020 Tento infolist

Více

Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního

Více

3.1 Podpora kvality předškolního vzdělávání a rané péče v rámci EU

3.1 Podpora kvality předškolního vzdělávání a rané péče v rámci EU 3.1 Podpora kvality předškolního vzdělávání a rané péče v rámci EU Kvalita předškolního vzdělávání a rané péče se stala v rámci EU velmi diskutovaným tématem. V posledních letech proběhla řada evropských

Více

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci 14. 10. 2013 2013/2183(INI) NÁVRH ZPRÁVY o plánu EU proti homofobii a diskriminaci na základě sexuální orientace a genderové

Více

Problematika seniorů v České republice

Problematika seniorů v České republice Problematika seniorů v České republice Obsah Demografický vývoj v České republice a Evropské unii Aktivní stárnutí z pohledu MPSV Národní akční plán podporující pozitivního stárnutí pro období 2013 až

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

ČESKÝ SVAZ MUŽŮ, o.s.

ČESKÝ SVAZ MUŽŮ, o.s. Rovnost a spravedlnost www.svaz-muzu.cz Český svaz mužů -představení Proč vznikl Český svaz mužů O nás Prezentace v médiích Základní cíle Současná činnost Hlavní témata Českého svazu mužů Možnosti spolupráce

Více

Metodický materiál k tématu

Metodický materiál k tématu Centrum celoživotního vzdělávání Jezerka o.p.s. nabízí projekt Výchova ke zdraví v pedagogické praxi (CZ.1.07/1.3.46/01.0016) Metodický materiál k tématu Filosofie programu ŠPZ v současnosti a historickém

Více

STRATEGIE ČRDM PRO LÉTA 2012 2020

STRATEGIE ČRDM PRO LÉTA 2012 2020 STRATEGIE ČRDM PRO LÉTA 2012 2020 ČESKÁ RADA DĚTÍ A MLÁDEŽE PRIORITNÍ OBLAST I Hájení zájmů ČRDM bude hlavním partnerem státu v oblasti politiky a koncepce neformální výchovy a vzdělávání a respektovanou

Více

Evropa pro občany 2007-13

Evropa pro občany 2007-13 Evropa pro občany 2007-13 Jak čerpat finanční prostředky na podporu projektů 14.4.2009 Plzeń Národní kontaktní místo v ČR (NKM) - zřízeno v červnu 2008 - gestorem programu v ČR: odbor informování o evropských

Více

I. Sekaniny1804 Výchova ke zdraví

I. Sekaniny1804 Výchova ke zdraví Výchova ke Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Vzdělávání v předmětu Výchova ke je zaměřeno na: preventivní ochranu základní hygienické, stravovací, pracovní i

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: Název Cíle: Popis a zdůvodnění Cíle: Na která zjištění z analýz cíl reaguje Seznam opatření, které vedou k naplnění Cíle: 5.1 Udržení stávajících

Více

Škola Integrovaná střední škola polygrafická, Brno, Šmahova 110 4. ročník (SOŠ, SOU)

Škola Integrovaná střední škola polygrafická, Brno, Šmahova 110 4. ročník (SOŠ, SOU) Škola Ročník 4. ročník (SOŠ, SOU) Název projektu Interaktivní metody zdokonalující proces edukace na ISŠP Číslo projektu Číslo a název šablony III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Autor

Více

EVROPSKÉ DOBROVOLNICKÉ CENTRUM (CEV) MANIFEST EVROPSKÉHO DOBROVOLNICTVÍ 2003

EVROPSKÉ DOBROVOLNICKÉ CENTRUM (CEV) MANIFEST EVROPSKÉHO DOBROVOLNICTVÍ 2003 EVROPSKÉ DOBROVOLNICKÉ CENTRUM (CEV) MANIFEST EVROPSKÉHO DOBROVOLNICTVÍ 2003 PROČ JE DOBROVOLNICTVÍ DŮLEŽITÉ? Fakta: > Miliony občanů po celé Evropě jsou zapojeny do dobrovolnictví bu prostřednictvím organizace

Více

Matice k gendrově politickým strategiím

Matice k gendrově politickým strategiím / GENDER TOOLBOX Matice k gendrově politickým strategiím Cílová skupina (-y): Řídící skupiny, vedoucí pracovníci/pracovnice, multiplikátorky a multiplikátoři U delších gendrových školeních nebo kurzů:

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti

Více

Seznam pojmů používaných v klíčové aktivitě 6 Uznávání neformálního vzdělávání

Seznam pojmů používaných v klíčové aktivitě 6 Uznávání neformálního vzdělávání Seznam pojmů používaných v klíčové aktivitě 6 Uznávání neformálního vzdělávání Aktivní politika zaměstnanosti aktivní politikou zaměstnanosti se podle zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, rozumí souhrn

Více

Psychologie a sociologie úvod

Psychologie a sociologie úvod Psychologie a sociologie úvod Vlastnosti vrozené a získané. Socializace, primární socializace. Sociální pozice, sociální status, sociální role. PaS 1 1 Psychologie a sociologie Některá vymezení pojmu psychologie:

Více

Dimenze gendrově citlivé metodiky a didaktiky

Dimenze gendrově citlivé metodiky a didaktiky / GENDER TOOLBOX Dimenze gendrově citlivé metodiky a didaktiky podle Geritt Kaschuby / Karin Derichs-Kunstmann 1. Dimenze obsahy Gendrové perspektivy v oblasti práce s dětmi a mládeží jako téma Jsou genderové

Více

Modely inkluzivní praxe v základní škole

Modely inkluzivní praxe v základní škole Modely inkluzivní praxe v základní škole Metodický materiál projektu Modely inkluzivní praxe v základní škole CZ.1.07/1.2.00/14.0125 Základní škola Staňkova 14, Brno 12.11.2012 Integrace Rozdílnost ve

Více

With the support of the Erasmus+ Programme of the European Union. EPALE Elektronická platforma pro vzdělávání dospělých v Evropě

With the support of the Erasmus+ Programme of the European Union. EPALE Elektronická platforma pro vzdělávání dospělých v Evropě EPALE Elektronická platforma pro vzdělávání dospělých v Evropě E P A L E eplatform for Adult Learning in Europe (Elektronická platforma pro vzdělávání dospělých v Evropě) nová vícejazyčná virtuální komunita

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Práce se skupinou Mgr. Monika Havlíčková Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Sociální skupina je sociologický pojem označující sociální útvar, o němž platí: 1. je tvořen

Více

Základy společenských věd

Základy společenských věd Základy společenských věd ročník TÉMA VÝSTUP G5 UČIVO Obecná psychologie vyloží, jak člověk vnímá, prožívá a podstata lidské psychiky poznává skutečnost a co může jeho vnímání avědomí; poznávání ovlivňovat;

Více

Stát a jeho fungování - obec, občan,obyvatel, etnikum, rasa, národ, národnost Prezentace pro žáky SŠ

Stát a jeho fungování - obec, občan,obyvatel, etnikum, rasa, národ, národnost Prezentace pro žáky SŠ Stát a jeho fungování - obec, občan,obyvatel, etnikum, rasa, národ, národnost Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

Strategický cíl 1 Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé)

Strategický cíl 1 Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé) Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé) Kulturní a živé město se silnými lokálními komunitami, které nabízí podmínky pro demografickou reprodukci, kvalitní vzdělávání založené na inovativním a

Více

EPALE Elektronická platforma pro vzdělávání dospělých v Evropě

EPALE Elektronická platforma pro vzdělávání dospělých v Evropě EPALE Elektronická platforma pro vzdělávání dospělých v Evropě E P A L E eplatform for Adult Learning in Europe (Elektronická platforma pro vzdělávání dospělých v Evropě) Nová vícejazyčná virtuální komunita

Více

Výbor pro regionální rozvoj NÁVRH STANOVISKA

Výbor pro regionální rozvoj NÁVRH STANOVISKA ; EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro regionální rozvoj 2009/0072(CNS) 14. 10. 2009 NÁVRH STANOVISKA Výboru pro regionální rozvoj pro Výbor pro kulturu a vzdělávání k návrhu rozhodnutí Rady o Evropském

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

Je pravdivé tvrzení, že na našich školách příliš brzy rozdělujeme děti na schopné a méně schopné? Kulatý stůl SKAV a EDUin 28. 2.

Je pravdivé tvrzení, že na našich školách příliš brzy rozdělujeme děti na schopné a méně schopné? Kulatý stůl SKAV a EDUin 28. 2. Je pravdivé tvrzení, že na našich školách příliš brzy rozdělujeme děti na schopné a méně schopné? Kulatý stůl SKAV a EDUin 28. 2. 2013 Dana Moree - Děti opravdu na našich školách oddělujeme příliš brzy.

Více

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité?

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? infis Institut für integrative Studien Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? Závěrečná konference česko-německého projektu Vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární

Více

Návrh závěrů uvedený v příloze připravil v průběhu řady zasedání Výbor pro kulturní otázky. Se zněním nyní souhlasí všechny delegace.

Návrh závěrů uvedený v příloze připravil v průběhu řady zasedání Výbor pro kulturní otázky. Se zněním nyní souhlasí všechny delegace. RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 19. dubna 2011 (28.04) (OR. en) 9058/11 CULT 28 SOC 348 POZNÁMKA Odesílatel: Generální sekretariát Rady Příjemce: Výbor stálých zástupců (část I) / Rada Č. předchozího dokumentu:

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Výchova ke zdraví 6. ročník vztahy mezi lidmi a formy soužití - vztahy a pravidla soužití v prostředí komunity - rodina, škola, vrstevnická skupina, obec, spolek Vysvětlí role členů komunity (rodiny, třídy,

Více

Inkluzivní vzdělávání

Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání Instand Karlovy Vary 2014 PhDr. J. Slowík, Ph.D. Mgr. Ivana Čamková Co je to inkluze? postoj vycházející z přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech nikdy

Více

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice. 1., 2. i 3. období

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice. 1., 2. i 3. období UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Období: Počet hodin ročník: 33 Učební texty: Náboženství 1., 2. i 3. období 1 1., 2. i 3. období A) Cíle a charakteristika náboženství

Více

Historie migrace do ČR a aktuální výzvy. Mgr. Eva Dohnalová evadohnal@yahoo.com

Historie migrace do ČR a aktuální výzvy. Mgr. Eva Dohnalová evadohnal@yahoo.com Historie migrace do ČR a aktuální výzvy Mgr. Eva Dohnalová evadohnal@yahoo.com Historický a evropský kontext migrace Situace po 2. světové válce Evropa se mění v kontinent imigrace 1.období v letech 1950-1973/4

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny (dálkové studium) TÉMATA

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny (dálkové studium) TÉMATA PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět Obor vzdělání: Kód oboru: Školní rok: 2013/2014 Třída: DS5 ROMISTIKA Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny (dálkové studium)

Více

1. Prosazování principů rovnosti žen a mužů jako součást politiky vlády

1. Prosazování principů rovnosti žen a mužů jako součást politiky vlády 1. Prosazování principů rovnosti žen a mužů jako součást politiky vlády 1. 1. V rámci své mediální politiky a s ohledem na průřezový charakter politiky rovných příležitostí žen a mužů zdůrazňovat tento

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Marie Hatalová Jihlava 2. prosince 2014 Současný stav přípravy OPZ Schválení návrhu OPZ vládou ČR - 9. 7. 2014 Zaslání návrhu

Více

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních Ministerstvo školství, V Praze dne 14. prosince 2001 mládeže a tělovýchovy ČR 1. Úvodní ustanovení

Více

1.3. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

1.3. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí 1. Pojetí vyučovacího předmětu 1.1. Obecný cíl vyučovacího předmětu Volitelný předmět Společensko-vědní seminář tvoří neoddělitelnou součást všeobecného vzdělání a je základem rozvoje klíčových dovedností

Více

Zdravá škola. škola podporující zdraví

Zdravá škola. škola podporující zdraví Zdravá škola škola podporující zdraví Koncepce, která vstoupila do povědomí české pedagogické veřejnosti v rozmezí let 1991 1993 jako jedna z alternativních edukačních možností prošla do současnosti určitým

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Hlavní zaměření programu Globálním cílem OP VVV je urychlit přechod ČR k růstu prostřednictvím lidského kapitálu pomocí investic do základů znalostní ekonomiky.

Více

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace

Více

EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet.

EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet. EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet.cz MATURITNÍ TÉMATA 2014/2015 ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD 1. PSYCHOLOGIE

Více

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy 2014

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy 2014 Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy 2014 Šest strategických cílů 1. Otevřené a soudržné město využívající potenciál aktivních a vzdělaných obyvatel (lidé) 2. Živé, kulturní a kreativní město (kreativita)

Více

Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010

Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010 Rovná odměna a vliv recese na pracovnice Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010 Proč přetrvává genderový rozdíl v odměňování?

Více

Koncepce Základní škola a Mateřská škola Litvínov-Janov

Koncepce Základní škola a Mateřská škola Litvínov-Janov Koncepce Základní škola a Mateřská škola Litvínov-Janov 1. Úvod Zaujatost společnosti vůči handicapovaným osobám se vyskytuje hlavně kvůli segregovanému vzdělávání dětí s postižením, což zabraňuje kontaktu

Více

Psychologie a sociologie 2

Psychologie a sociologie 2 Psychologie a sociologie 2 Řeč a myšlení. : Sociální pozice, sociální status, sociální role. Gender. Kulturní odlišnosti: kolektivismus vs. Individualismus. 1 Vývoj jazyka Věk 1 2 měsíce vrnění 4 měsíce

Více

UČEBNÍ OSNOVY NA HOLOCAUST NELZE ZAPOMÍNAT DĚJEPIS

UČEBNÍ OSNOVY NA HOLOCAUST NELZE ZAPOMÍNAT DĚJEPIS Modernizace výuky v rámci odborných a všeobecných předmětů střední školy. Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.10/01.0021 UČEBNÍ OSNOVY NA HOLOCAUST NELZE ZAPOMÍNAT DĚJEPIS Tento metodický list je spolufinancován

Více

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ Oblast regionálního školství se zaměří na tyto priority: excelentní vzdělávání

Více

7.9 Pojetí vyučovacího předmětu Základy společenských věd

7.9 Pojetí vyučovacího předmětu Základy společenských věd 7.9 Pojetí vyučovacího předmětu Základy společenských věd Obecné cíle výuky ZSV Předmět a výuka ZSV je koncipována tak, aby žáky vedla k pochopení dění ve světě. Žáci se učí respektovat společenskou skutečnost,

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ DOPORUČENÍ KOMISE 20.8.2009

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ DOPORUČENÍ KOMISE 20.8.2009 KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 20.8.2009 K(2009) 6464 v konečném znění DOPORUČENÍ KOMISE 20.8.2009 o mediální gramotnosti v digitálním prostředí pro vyšší konkurenceschopnost audiovizuálního

Více

Pilotní kurz lektorů SP CSR

Pilotní kurz lektorů SP CSR Pilotní kurz lektorů SP CSR j Přednášející: doc.phdr.jana Kutnohorská, CSc. Organizace:Ostravská univerzita v Ostravě Název projektu: Sociální pilíř konceptu společenské odpovědnosti (CSR), ve vztahu k

Více

Vzdělávací obor výchova k občansví - obsah

Vzdělávací obor výchova k občansví - obsah Vzdělávací obor výchova k občansví - obsah 6. ročník 1. ČLOVĚK VE Kompetence k učení, k řešení 1.1. Člověk v rytmu času Svět kolem Lidé a čas 1.-5. SPOLEČNOSTI problémů, komunikativní, sociální a Čas v

Více

Předmět: Cvičení s hudbou

Předmět: Cvičení s hudbou Předmět: Cvičení s hudbou Charakteristika volitelného předmětu cvičení s hudbou 2. stupeň Obsah tohoto vyučovacího předmětu vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a zdraví stanovených RVP ZV a realizuje

Více

Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů JMK 2012-2013 David Póč Katedra veřejné ekonomie

Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů JMK 2012-2013 David Póč Katedra veřejné ekonomie Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů JMK 2012-2013 David Póč Katedra veřejné ekonomie Zápatí prezentace 1 Řízení lidských zdrojů v JMK Jihomoravský kraj dlouhodobý aktivní přístup

Více

DODATEK č. 1 ke straně 17

DODATEK č. 1 ke straně 17 DODATEK č. 1 ke straně 17 Osobnostní a sociální výchova První cesta OSV k žákovi probíhá nepřetržitě učitel je vzorem sociálního chování, ať chce nebo nechce. V běžných školních V běžných školních SPT

Více

Základní pedagogické kategorie a pojmy (pracovní podkladový materiál k výuce, zpracovala K. Vlčková)

Základní pedagogické kategorie a pojmy (pracovní podkladový materiál k výuce, zpracovala K. Vlčková) EDUKACE Základní pedagogické kategorie a pojmy (pracovní podkladový materiál k výuce, zpracovala K. Vlčková) = výchova - v širším slova smyslu (výchova + vzdělávání), častěji používaný termín, ale nejednoznačný

Více

Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce:

Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce: 23. RODINNÁ A SEXUÁLNÍ VÝCHOVA Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce: Hlavní roli v pravidelném a cíleném preventivním a osvětovém působení v Rodinné a sexuální výchově

Více

SOCIOLOGIE Gender, rovné příležitosti

SOCIOLOGIE Gender, rovné příležitosti SOCIOLOGIE Gender, rovné příležitosti Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu:

Více

Základní škola Poběžovice

Základní škola Poběžovice Základní škola Poběžovice Inkluze hledání možných cest Motto: Otevřít školu znamená otevřít především sebe sama Proč chceme právě inkluzivní školu? Chceme dát šanci na kvalitní vzdělání všem dětem bez

Více

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života Evropa čelí velké výzvě z důvodů globalizace a demografických změn. Proto zástupci ministerstev,

Více

Aktuální stav OP VVV

Aktuální stav OP VVV OP VVV Aktuální stav OP VVV 13. 3. 2015 byla finální verze OP VVV předložena Evropské komisi 13. 5. 2015 byl OP VVV ze strany EK schválen V dubnu vyhlášena první Avíza o parametrech výzvy Dalších šest

Více

Kvalita školního života interpretace dat

Kvalita školního života interpretace dat Kvalita školního života interpretace dat 2. stupeň ZŠ Prostředí, v němž se školní život odehrává, obsahuje mnoho oblastí a dílčích aspektů, které utváří a ovlivňují procesy vzdělávání, učení a vyučování.

Více

+ - - ť ch interakci - lené přesvědčení a solidarita - kolektivní akce - konfliktní mata

+ - - ť ch interakci - lené přesvědčení a solidarita - kolektivní akce - konfliktní mata + SOCIÁLNÍ HNUTÍ + Sociální hnutí 2 Skupiny lidí nejčastěji neformálně sdružené, které mají společný cíl, jenž chtějí prosadit Systematická kolektivní snaha o žádoucí změnu Decentralizovaná organizační

Více

PREZENTACE STRUKTUROVANÉHO DIALOGU S MLÁDEŽÍ Národní pracovní skupina pro strukturovaný dialog s mládeží Mgr. Jan Husák E-mail: jan.husak@crdm.

PREZENTACE STRUKTUROVANÉHO DIALOGU S MLÁDEŽÍ Národní pracovní skupina pro strukturovaný dialog s mládeží Mgr. Jan Husák E-mail: jan.husak@crdm. PREZENTACE STRUKTUROVANÉHO DIALOGU S MLÁDEŽÍ Národní pracovní skupina pro strukturovaný dialog s mládeží Mgr. Jan Husák E-mail: jan.husak@crdm.cz www.strukturovanydialog.cz CO JE STRUKTUROVANÝ DIALOG S

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD Název školního vzdělávacího programu: Název a kód oboru vzdělání: Management ve stavebnictví 63-41-M/001 Ekonomika a podnikání Celkový počet hodin za studium

Více

I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika Typy (modely) sociální politiky, její funkce a nástroje

I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika Typy (modely) sociální politiky, její funkce a nástroje OBSAH Úvod................................................ 11 I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika.................... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému....

Více

ETICKÝ KODEX SOCIÁLNÍCH PRACOVNÍKŮ ČESKÉ REPUBLIKY. 1. Etické zásady

ETICKÝ KODEX SOCIÁLNÍCH PRACOVNÍKŮ ČESKÉ REPUBLIKY. 1. Etické zásady ETICKÝ KODEX SOCIÁLNÍCH PRACOVNÍKŮ ČESKÉ REPUBLIKY 1. Etické zásady 1. 1. Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na

Více

APLIKOVANÁ PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE okruhy k bakalářské zkoušce pro studijní obor Sociální pedagogika APLIKOVANÁ PEDAGOGIKA

APLIKOVANÁ PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE okruhy k bakalářské zkoušce pro studijní obor Sociální pedagogika APLIKOVANÁ PEDAGOGIKA APLIKOVANÁ PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE okruhy k bakalářské zkoušce pro studijní obor Sociální pedagogika APLIKOVANÁ PEDAGOGIKA 1. Pojetí výchovy jako základní pedagogické kategorie Funkce výchovy ve společnosti.

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové. organizace

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové. organizace Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové organizace Název tématického celku: Úvod do problematiky neziskového sektoru Cíl: Cílem první přednášky je představit základní

Více

POKYNY PRO POLITIKU ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ

POKYNY PRO POLITIKU ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ PRACOVNÍ PŘEKLAD POKYNY PRO POLITIKU ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ pro Finanční mechanismus EHP a Norský finanční mechanismus Schváleno 7. dubna 2006 1. Úvod 1.1. Věcné prohlášení Rovnost příležitostí je v popředí

Více

I. Fáze analýzy vzdělávacích potřeb úředníků ÚSC

I. Fáze analýzy vzdělávacích potřeb úředníků ÚSC PREZENTACE VÝSTUPŮ PROJEKTU v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0069 Tvorba vzdělávacích programů pro strategické řízení rozvoje měst a obcí I. Fáze analýzy vzdělávacích

Více

Pedagogika volného času

Pedagogika volného času Pedagogika volného času Milan Pšenička MFF UK, Pedagogika II, LS 2013/2014 Úvod Za všeobecný cíl pedagogiky vůbec se klade dosažení relativní samostatnosti jedince ve společnosti, tzv. umět se svobodně,

Více

Aktuální stav OP VVV

Aktuální stav OP VVV OP VVV Aktuální stav OP VVV 6. 1. 2014 byl zveřejněn indikativní harmonogram výzev OP VVV pro rok 2015 13. 3. 2015 byla finální verze OP VVV po vypořádání připomínek znovu oficiálně předložena Evropské

Více

Fond pro nestátní neziskové organizace - Seminář pro žadatele o grant. 2. výzva

Fond pro nestátní neziskové organizace - Seminář pro žadatele o grant. 2. výzva Fond pro nestátní neziskové organizace - Seminář pro žadatele o grant 2. výzva Program semináře Specifika 2. výzvy FNNO Prioritní oblasti FNNO Doplňkové granty v rámci Fondu pro bilaterální spolupráci

Více

Autoevaluace školy. Část čtvrtá vlastní hodnocení školy 8 Rámcová struktura vlastního hodnocení školy a kritéria vlastního hodnocení školy

Autoevaluace školy. Část čtvrtá vlastní hodnocení školy 8 Rámcová struktura vlastního hodnocení školy a kritéria vlastního hodnocení školy Autoevaluace školy 1. Právní vymezení I. Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) 12 1) Hodnocení školy se uskutečňuje jako vlastní hodnocení

Více