Z obsahu. Vážení čtenáři,

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Z obsahu. Vážení čtenáři,"

Transkript

1 Vážení čtenáři, Pro zdravotníky a pacienty není rozhodně jednoduché se orientovat ve spleti různých a často vzájemně si odporujících návrhů na reformy, změny organizace a financování zdravotnických systémů. Rozlišit mezi úzkými zájmy, obchodními cíli a poznatkově podloženými přístupy k tvorbě zdravotní politiky nebývá jednoduché. Avšak s rostoucím využitím výzkumných kvantitativních metod (diskursivní analýzy, kritická diskursivní analýza) se otevírají možnosti pro kritickou a objektivní reflexi nastolení reformních agend. Kam sahají možnosti těchto metod? Jak dalece tak mohou pomoci při porozumění probíhajících změn zdravotnických systémů? Oblast duševního zdraví, péče o duševní zdraví se stala celosvětově jedním z předních témat zdravotní politiky. Na případech Bulharska a Rumunska je možné se přesvědčit, že cesty k deinstitucionalizaci této péče, spojené s modernizací komunitní péče se daří realizovat velice obtížně, pokud lze vůbec nějaký pokrok v této oblasti spatřovat. Přitom z hlediska zátěže nemocemi jde o zdravotní potíže svým významem na stejné úrovni jako jsou nemoci kardiovaskulární. Modernizace péče o duševní zdraví není možná prostým přesunem výdajů na lůžkovou péči do oblasti komunitní péče. Jde o složitější proces, který není realizovatelný v podmínkách úspor veřejných finančních zdrojů a jejich náhradou přímými platbami. Vývoj duševního zdraví a nemocnosti je ukázkou silné závislosti na sociálních a ekonomických determinantách. V zemích, v nichž došlo k ekonomické transici, jsme bohužel spíše svědky zhoršeného vývoje duševního zdraví a zanedbané péče o duševní zdraví. Petr Háva Z obsahu Háva P., Tušková E., Müller L. Význam kvalitativních metod ve výzkumu zdravotní politiky (diskursivní analýza a kritická diskursivní analýza) 2 10 Ludwig O. Dittrich Academic Detailing programy a medicína faktu Martin Dlouhý, Hristo Hinkov Financování a organizace psychiatrické péče v Bulharsku Martin Dlouhý, Georgiana Cosoveanu Péče o duševní zdraví v Rumunsku Petr Háva, Pavla Mašková, Tereza Teršová České zdravotnické právo po roce 1990 v kontextu lidských práv se vztahem ke zdraví Zajímavé publikace OECD 27 Publikace European Observatory on Health Care and Policies 28 Vydává: Asociace pro rozvoj sociálního lékařství a řízení péče o zdraví Předseda redakční rady: Ing. Alexandr Stožický, CSc. Redakční rada: RNDr. Petr Beneš; Doc. Ing. Mgr. Martin Dlouhý, Dr., MSc.; Prof. MUDr. Ivan Gladkij, CSc.; Prof. MUDr. Jan Holčík, DrSc.; PhDr. Zdeněk Kučera; MUDr. Antonín Malina, Ph.D., MBA; ing. Zdeněk Novák; Doc. Ing. Zdeněk Papeš, CSc.; Doc. MUDr. Alena Petráková, CSc.; RNDr. Jiří Schlanger; MUDr. Mgr. Petr Struk; Doc. Ing. Jaromír Vepřek, CSc.; Vedoucí redakce: MUDr. Petr Háva, CSc., mobil: , redakce : Grafická úprava a zlom: Irena Vorlíčková, Příjem inzerce: Redakce Tisk zajišťuje: Tiskárna Kirchner, Nymburk, Registrace časopisu: MK ČR E 7600 ISSN Indexace a excerpce: Bibliographia Medica Čechoslovaca Časopis je zařazen Radou pro výzkum a vývoj mezi recenzované časopisy (http://www.vyzkum.cz/frontclanek.aspx?idsekce=503642) 1

2 SUMMARY The importance of qualitative methods in health policy research (discourse analysis, critical discourse analysis) Háva P., Tušková E., Müller, L. Subject of this work is critical review of applications of selected qualitative research methods used in in health policy research. Attention is paid mainly to discourse analysis and critical discourse analysis. Possibilities of application of these research methods are discussed in the context of their developments in the 20th century. Key words: discourse analysis, critical discourse analysis, health policy research Význam kvalitativních metod ve výzkumu zdravotní politiky (diskursivní analýza a kritická diskursivní analýza) Háva P., Tušková E., Müller L. Přehled vývoje uplatnění kvalitativních metod v rámci postpozitivistický přístupu v politických vědách O autorovi MUDr. Petr Háva, CSc., Mgr. Eva Tušková, Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, katedra veřejné a sociální politiky, Praha Mgr. Lukáš Müler Ministerstvo práce a sociálních věcí, Praha Úvod Přístupy k tvorbě a realizaci zdravotní politiky se v posledních 30 letech při jejich mezinárodním srovnání poměrně odlišují (Joumard 2010). Pojetí tržně orientovaných reforem se dostává do rozporů s lidskými právy se vztahem ke zdraví. Důraz na individuální odpovědnost životního stylu popírá význam sociálních determinant zdraví. Rozdíly ve funkčnosti a cílovém zaměření zdravotnických systémů vedou k potřebě jejich kritické reflexe. Aktuální témata se zaměřují na otázky vztahu mezi zdravotní péči a zdravotním stavem, otázkou hodnotového přínosu zdravotnických systémů pro vývoj zdravotního stavu, tj. jaké výsledky nám přináší vložené prostředky ( value for health ) (Reisman 2007)? V praxi jsme svědky často zcela protichůdných argumentačních přístupů v rámci politické, mediální veřejné nebo odborné komunikace. Při porozumění tomuto vývoji je využíváno ve vzrůstající míře kvalitativních výzkumných metod, zaměřených na obsah různých typů ko- 2

3 munikace. K těmto metodám patří také diskursivní analýza (DA) a kritická diskursivní analýza (CDA). DA a CDA patří mezi dynamicky se rozvíjející kvalitativní přístupy ke zpracování empirických dat (textů, obsahu komunikace) (Schiffrin, 2003). Kvalitativní přístupy k výzkumu (DA, CDA, případová studie, etnografický výzkum, ukotvená teorie grounded theory, biografický výzkum, historické metody, fenomenologické zkoumání, akční výzkum, kritický výzkum) prošly v několika posledních desetiletích významným vývojem (Denzin, Lincoln, 1994, 2000, 2005; Miovský, 2006; Hendl, 2005). Výhodou kvalitativních výzkumných přístupů je celostní pohled na zkoumané problémy, kombinující strukturální, historické a vztahové dimenze (Mills, 2008; Denzin, Lincoln, 1998). Historicko-filosofické kořeny vzniku DA sahají sice již do starověku a středověku, ale především se váží k počátku 20. století, kdy došlo k rozvoji fenomenologie jako kritické reakce na krizi tehdejších evropských věd, v nichž dominoval pozitivistický přístup (Husserl, 1996). Pozitivistická redukce ideje vědy na pouhou vědu o faktech neposkytovala poznatky, které by umožnily porozumět záhadám lidské subjektivity, lidskému jednání. Pozitivismus nedával odpovědi na příčiny rozumného a nerozumného lidského jednání. Přísná vědeckost vylučovala hodnotící hlediska a všechny otázky rozumu a nerozumu tematizovaného lidství a jeho kulturních výtvorů (Husserl, 1996). Otázkám lidství začala být věnována pozornost sice již v období renesance, společenské vědy se však v porovnání s přírodními dostaly do komplikovanější situace, rozvoj poznání zde nebyl tak rychlý a poznatky zde byly relativizovány, filosofie se stala terčem kritiky. Příkladem postupného a pomalého rozvoje kvalitativních výzkumných metod na přelomu 19. a 20. století je psychologie (Miovský, 2006), která spolu s lingvistikou patřila k disciplínám, v jejichž rámci začala být rozvíjena metoda diskursivní analýzy. Samotný termín diskurs pochází z latinského discurrere, neboli rozbíhat se, promlouvat, mluvit (Reifová a kol., 2004). Termín byl používán již ve starověkém Řecku Platónem ve smyslu komunikace, debaty, argumentace. S pojmy diskurs a diskursivní analýza se lze v současnosti setkat ve více vědních disciplínách a jejich předmětné vymezení se liší multidisciplinární charakter. Diskurs může zaprvé znamenat konkrétní způsob smýšlení o problému. Dále může představovat soubor výpovědí, které se vztahují k určitému tématu (tento soubor lze označit také jako diskursivní pole ). S různými typy reálných diskursů se v praxi zdravotnictví a zdravotní politiky setkáváme ve formě politického diskursu (politické komunikace), v mediálním a veřejném či občanském diskursu. Diskurs lze v těchto případech charakterizovat jako určitý kulturně podmíněný a ustálený souhrn poznatků, s nimiž argumentují různí aktéři (Kraus, 2006). Obsah takových diskursů je determinován kvalitou rozvoje poznání, stupněm demokratického vývoje otevřenosti komunikace v dané společnosti, ale také existujícími zájmy, bojem o moc, cílovým zaměřením reforem např. v kontextu ekonomické globalizace, finančních krizí. V případě rozvoje vědeckého poznání lze hovořit o teoretickém diskursu (diskursu, který vedou pracovníci v rámci jednotlivých vědních disciplín, případně v rámci interdisciplinárních přístupů). Pojem diskurs v sobě může zahrnovat také nejazykové aspekty výpovědí charakteristiky fyzického prostředí, ve kterém se výpovědi odehrávají, např. vzájemnou pozici mluvčích, vliv, který má diskurs na své sociální prostředí a vliv tohoto prostředí na samotný diskurs apod. (tento aspekt diskursu se někdy nazývá sociální praxí diskursu ). Rozvoj teorie a výzkumných metod DA a CDA lze sledovat v rámci několika vědních disciplín. Samotný termín diskursivní analýza se poprvé objevuje v lingvistice v 50. letech 20. století (Harris, 1952). Z věcného či předmětného hlediska však jde zejména o sémantické otázky. Ačkoliv metoda diskursivní analýzy, představená Harrisem, posouvá lingvistiku od zkoumání struktury věty ke zkoumání struktury celého textu, jde především o interpretaci textů, která byla již dlouho předtím předmětem hermeneutiky (Hroch, 2003; Miovský, 2007). K rozvoji DA významně přispěl M. Foucault v 60. letech minulého století. Vývoj DA/CDA je nutně zapotřebí sledovat v jeho historicko-filosofických kořenech (fenomenologie, hermeneutika, v návaznosti na výzkumy jednání v oblasti etnografie (Harold Garfinkel), sociologie jednání (Alfred Schütz). I když lingvistika a její četní představitelé přispívají k metodologickému vývoji v této oblasti, k rozvoji aplikací dochází především v disciplinách jako psychologie, sociální psychologie, sociologie teorie jednání, a po roce 1990 začíná v rámci CDA rozvoj těchto metod v oblasti politických věd (konkrétně pak např. veřejná politika, zdravotní politika). Předmětem výzkumu se stává politická komunikace. Srovnání způsobů a obsahu argumentace, interpretace těchto obsahů umožňuje s využitím kvalitativního přístupu poměrně komplexní studium procesů tvorby a realizace veřejných politik (Pierce 2008). Výhodou metody CDA je možnost srovnání argumentů v rámci studovaných typů diskursů (politický, mediální, občanský) s dostupnou úrovní teoretického poznání (teoretického diskursu) v rámci souvisejících vědních disciplín (Weiss, Wodak 2003). To umožňuje využít DA a CDA nejen pro účely evaluačního výzkumu, ale také pro studium legitimity politiky, věrohodnosti použitých argumentů, či pro vyhodnocení účelové manipulace, prosazování partikulárních zájmů na úkor veřejného zájmu. Avšak i teoretický diskurs, ač jeho vznik probíhá podle formálních pravidel (např. nezávislý výzkum, financovaný z veřejných prostředků, v ústavním rámci svobody vědeckého bádání), je v praxi také předmětem mocenského vlivu (Moufe a Laclau in Jorgensen 2002). V kombinaci s dalšími kvalitativními metodami (např. historická metoda, případové studie) lze metody DA/CDA s výhodou použít např. pro studium problému neefektivity strategií v oblasti podpory zdraví, politiky a programy proti obezitě (Price 1999, Přibylová, 2010; Raphael, 2009; Porter, 2006). Fairclough využil metodu CDA pro výzkum argumentů tržně zaměřených reforem v oblasti vzdělávací a zdravotní politiky v UK (Fairclough). Výzkum procesů komunikace zdravotní politiky nelze oddělit od reality fungování a cílového zaměření zdravotnických systémů (WHO 2000, Kutzin 2010) V historii se lze často setkat s některými opakovanými situacemi. Koncem 19. století došlo v oblasti společenských věd a filosofie k výraznému relativizování a k pragmatismu. Procesy studia lidského jednání byly zpochybňovány nebo jim ani nebyla věnována pozornost (Blecha, 3

4 2007). Také v současném postmodernismu, velké části postanalytické filosofie a neopragmatismu se setkáváme i s relativizací výsledků a významu výzkumu lidského jednání. V moderní podobě tu tedy máme obdobné problémy, kterými se v oblasti filosofie a metodologie vědy zabývala fenomenologie před 100 lety. V naší současnosti zažíváme velký vliv relativismu v kombinaci s izolovaností jednotlivých společenskovědních disciplín. Tak např. hlavní proud ekonomie je soustředěn na ekonomickou výrobu/ produkci bez současného komplexního zohledňování s tím spojených společenských a ekologických důsledků, jakými jsou produkce odpadů, znečištění životního prostředí, poškození zdravotního stavu (civilizační nemoci). V oblasti péče o zdraví lze uvést názorný příklad nedostatečně se rozvíjejícího vztahu mezi podporou zdraví/veřejným zdravím a zdravotnickými službami. Deficit celostního přístupu zde v praxi znamená nedostatečnou kontrolu determinant zdraví a nemoci s výsledkem rostoucí zátěže chronickými nemocemi. Zde si rozhodně nevystačíme se zjednodušenými modely individuální odpovědnosti za zdraví. Cílem tohoto přehledového článku je především informovat okruh čtenářů o vývoji aplikace vybraných kvalitativních metod výzkumu v oblasti politických věd a tedy také pro studium procesů tvorby a realizace zdravotní politiky. Z pohledu čtenáře, který se zatím neměl možnost setkat s těmito metodami, lze uvést několik příkladů, které mohou ozřejmit užitečnost tohoto metodického přístupu v kombinaci s dalšími výzkumnými metodami: (1) již v úvodu byl zmíněn problém neúspěchu politik boje proti obezitě. Je zřejmé, že počet osob s nadváhou a obézních v posledních letech narůstá, což vede k oprávněným obavám, že během několika desetiletí nebude možné ekonomicky zvládat léčbu důsledků obezity. Bez komplexního evaluačního a kriticky zaměřeného výzkumu příčin selhání politik boje proti obezitě asi neporozumíme přetrvávajícímu vlivu příčin. (2) Nevyvážený vývoj zdravotní politiky v oblasti veřejného zdraví/ podpory zdraví a zdravotnických služeb - v řadě států je silně podceněna oblast veřejného zdraví a kontroly determinant zdraví a nemoci (podpora zdraví, prevence, vzdělávání ke zdraví, zdravé veřejné politiky). Aplikace komplexu kvalitativních metod v této oblasti umožňuje kriticky vyhodnotit argumentace tvůrců zdravotních politik, cílové priority, zdůvodnění převahy rozvoje zdravotnických služeb na úkor veřejného zdraví/podpory zdraví. Kvalitativní revoluce (historický vývoj uplatnění kvalitativních výzkumných metod) Při aplikaci kvalitativního metodického přístupu se jeho cíle zaměřují na hlubší pochopení a porozumění lidskému jednání (Flick, 2004). Otázky kvalitativního přístupu se více soustřeďují na to, jak a proč došlo ke konkrétním rozhodnutím aktérů ve společnosti. Ne tedy jenom na to co, kde a kdy se stalo. Kvalitativní výzkum se na rozdíl od kvantitativního metodického přístupu soustřeďuje na jednotlivé případy, události (případové studie, analýza událostí), přičemž kvantitativní přístup bývá doplňkově využit pro další testování zobecnitelnosti. Tradiční kvalitativní výzkum se zaměřuje na významy, které jedinci připisují světu a svému jednání či jednání lidí kolem sebe. Tradiční kvalitativní výzkum vychází z epistemologických a ontologických předpokladů některých tradičních filosofických směrů: fenomenologie a hermeneutiky, symbolického interakcionismu, etnometodologie a pragmatismu. (Yanow, 2003) Kvalitativní přístup byl až do 70. let v převažující míře uplatňován v oblasti antropologie a sociologie. Během 70. a 80. let se však začalo kvalitativních metod více používat v řadě dalších společenskovědních disciplín (psychologie, politické vědy, komunikační studie). Toto období bylo také poznamenáno kontroverzními diskusemi mezi zastánci kvantitativního a kvalitativního přístupu, z paradigmatického hlediska tedy mezi pozitivistickým a normativním pohledem (Denzin, Lincoln, 2005; Petrusek, 1993). Kvalitativní metody se v průběhu 90. let dále rozvíjely a reagovaly tak na četné problémy, týkající se validity a analýzy dat. Během posledních 30 let tak došlo celkově ke značnému rozvoji a využití kvalitativních metod v rámci více společensko-vědních disciplín. To se projevilo také růstem publikací, využívajících tyto metody. Vznikla řada nových odborných časopisů, zaměřených na využití kvalitativních metod a byly publikovány stovky knih. Zajímavé shrnutí vývoje v oblasti kvalitativních metod poskytují tři vydání publikace The SAGE handbook of qualitative research v letech 1994, 2000 a Tato vydání reflektují významné milníky vývoje: vznik a rozvoj nového metodického přístupu, resp. přístupu, který začal být ve větší míře od 80. let používán ve společensko-vědním výzkumu, souhrn metodického vývoje, do jakého vývojového stupně se podařilo tyto metody dopracovat. Možnosti aplikací (příklady možných předmětů) tradičních přístupů v kvalitativním výzkumu zdraví, zdravotních služeb a jednotlivých fází procesu tvorby a realizace zdravotních politik uvádí následující tabulka. Jednotlivé přístupy se mohou uplatnit jako jediný přístup ke zkoumání předmětu výzkumu nebo se mohou doplňovat. Lze je také nalézt v kombinacích s kvantitativními přístupy výzkumu. Uvedené přístupy využívají různé metody sběru dat (rozhovory, pozorování a zkoumání dokumentů). Daty jsou zejména jazykové projevy, jednání a interakce a fyzické předměty. V průběhu 90. let minulého století a první dekády 21. století se objevují publikace, které se zaměřují na zdravotní politiku, její aktéry, procesy, instituce (Wallt, 1994, 2004; Barker, 1996; Buse et al., 2005). Teoreticky navazují tyto publikace na politické vědy. Předmět výzkumu se posouvá od samotného věcného zaměření (obsahu) zdravotní politiky na politické procesy, zájmy, zájmové skupiny, formulace zájmů, uplatnění moci, politický, mediální a veřejný diskurs v rámci demokratických systémů) (Wallt, 1994; Barker, 1996; Buse et al., 2005). Ukazuje se, že zdravotní politika, stejně jako i ostatní veřejné a sociální politiky, se ve světě smíšených ekonomických systémů, rozvoje globalizace, převažující orientace na ekonomický růst, dostávají do poměrně komplexních vztahů a vedle jejich vlastního věcného či profesního obsahu zde sehrávají významné role různé sítě aktérů a jejich zájmů (Monneraud, 2009). Politická rozhodnutí se uskutečňují v podmínkách větší neurčitosti, vyplývající nejen ze zpochybňování mnoha platných principů a jejich zapracování do regulativních právních rámců, ale zpochybňovány a relativizovány jsou také různé existující poznatky, referenční rámce v oblasti lidských práv, možnosti našeho poznání a chápání řady kauzálních vztahů (Beck, 2007). 4

5 Předmět výzkumu Tradiční přístupy kvalitativního výzkumu Etnografický výzkum Iniciace (formulace problému) Skup. hodnoty, např. specificky postižených pacientů Skup. hodnoty lékařů Fáze politického procesu (dle BREWER, de LEON, 1983, upraveno) Výzkum zdraví a zdravotnických služeb Estimace (navržení cílů a variant řešení) Selekce (rozhodnutí) Implementace (výkon rozhodnutí) Vnitřní fungování organizace (např. nemocnice) Evaluace (zhodnocení výsledků) Vnímání zdraví v různých kulturách Fungování svépomocných skupin Diskursivní analýza Nuance postojů aktérů zdravotní politiky Platformy, na kterých se diskurs odehrává V diskursu obsažené varianty řešení; Případně mediace vyjednávání variant výzkumníkem Platformy, na kterých se rozhodovalo, jejich povaha, otevřenost, atd. Identifikace dominantního diskursu Srovnání obsahu diskursů s vybraným hodnotícím rámcem; Porovnání teoretického diskursu s ostatními Diskurs zdravotního životního stylu v médiích; Komunikace lékaře a pacienta Diskurs zdravotníků o pacientech, kteří se sebepoškozují Fenomenologický výzkum Vnímání problémů a žitá zkušenost např. chronicky nemocných pacientů Prožitek pacienta, adresáta dané nové politiky, nového léčebného postupu Subjektivní zhodnocení realizované politiky přímo pacientem Zkušenosti pacientů se specifickým onemocněním Odhalení laických teorií nemoci Zkušenost pečujících rodinných příslušníků Historický výzkum Vývoj formulace problému a argumentů Deskripce navrhovaných řešení v minulosti Deskripce minulých rozhodovacích procesů Deskripce realizace politik (např. změny institucí ve sledované oblasti) Srovnání politik a jejich účinků v různých historických obdobích Vývoj zdravotnických služeb Vývoj epidemiologie na určitém území Případová studie Problémy konkrétního zdrav. systému (na národní či regionální úrovni) Analýza přístupů při vyrovnávání se s určitým problémem (případem) Studium rozhodovacích procesů např. v jedné nemocnici, v jednom kraji apod. Zaváděná politika v širokém kontextu, např. implementace nové politiky v 1 regionu Srovnání zdrav. systémů s odlišnou zdravotní politikou Komplexní analýza nově zaváděné politiky v jednom vybraném regionu/ státě, apod. Srovnání případů pacientů se specifickým onemocněním, porozumění širším souvislostem Biografický výzkum Zkušenosti imigrantů se zdravotním pojištěním (narace) Historie vzniku obezity u jedince Průběh nemoci, strategie jejího zvládání Laické teorie příčin nemoci Zakotvená teorie Zvládání nemoci a změn s nemocí spojených Kritický a akční výzkum Rozložení sil při formulaci problému Rozložení sil při návrzích řešení Subjekty přijatých rozhodnutí Spravedlnost zavedených politik a opatření Rozložení sil při formulaci problému Zhodnocení opatření dle různých kritérií 5

6 Politickými dilematy se stávají otázky míry svobody a regulace jednání jednotlivců z hlediska společenských důsledků jejich jednání. Současně však stojíme před otázkami míry (ne)rovnosti ve zdraví, vyloučení ze společnosti, nerovnosti příjmů, různých příležitostí svobodného rozvoje, či spravedlnosti. Evidentně se tak ve společnosti dostáváme do situace, kdy narůstá potřeba hodnotících nástrojů, hodnotových rámců (Murray, Frenk, 2000). Prostým důvodem je rostoucí míra nerovností, neurčitosti v očekávání dalšího vývoje sociálních a ekonomických determinant zdraví. Je evidentní, že tyto problémy nejsou řešitelné cestou dílčích změn v nastavení jednotlivých parametrů v závislosti na ekonomické motivaci zúčastněných osob (jako např. poplatky, sankce za nezdravý životní styl apod.). Je zřejmé, že takové nástroje očekávaný efekt nepřináší, zatímco vznikají další nové problémy (např. v oblasti kvality poskytované zdravotní péče, růst problémů spojených s obezitou a kouřením, růst národových onemocnění, růst zátěže civilizačními onemocněními, celková rostoucí zátěž společnosti nemocemi (Orme et al., 2007). Pozitivistická paradigmata nám nabízí dílčí změny v nastavení ekonomických parametrů jako např. spoluplatby, míře solidarity nebo privatizaci zdravotnických služeb. Tyto přístupy však bohužel nejsou v převažujícím rozsahu zaměřeny na celkové chápání vývoje zdravotního stavu, či fungování zdravotnických systémů a již vůbec nevěnují pozornost otázkám jejich společenských důsledků a tedy spravedlnosti. Pozitivistické metody nám sice umožňují odhalit některé dílčí závislosti, avšak jejich principiálně metodicky zjednodušující přístup nutně musí opomíjet celou řadu skutečností a podmínek, jimiž se můžeme naopak zabývat v rámci kvalitativně metodického výzkumného přístupu. Na tomto místě je zjevně vhodné uvést, že celá řada současných reformních snah v oblasti péče o zdraví má pozitivisticky a úzce ekonomicky zaměřený charakter. Rozvoj DA, CDA, systematický a historický přehled Prvním, kdo použil výraz discourse analysis byl lingvista Zellig Harris ve svém článku z roku Harris se snažil překonat moderní popisnou lingvistiku, která studovala jazyk synchronně jako pevně danou strukturu ( langue ) a zkoumala jej ne výše než na úrovni věty. Harris chtěl úroveň analýzy posunout také na prvky, které se nacházejí nad větou celé texty (Harris, 1952: 2). Výraznější zájem o analýzu diskursu však lze vysledovat až v šedesátých letech 20. st. na poli několika různých disciplín (lingvistiky, psychologie, antropologie, sociologie). Souhrnně můžeme tyto přístupy označit jako Diskursivní studia, která studují řečové projevy v jejich širším kontextu, výpověď pro ně není pouze nástrojem komunikace, ale sociálním jednáním (působením a ovlivňováním příjemce výpovědi) (Kraus, 2006; Wodak, Meyer, 2001). Tyto směry vycházejí z hermeneutiky (studium výkladu textů), z fenomenologie (zaměření studia na přirozený svět a interpretaci světa jedinci), z pozic sociálního konstruktivismu (historická a kulturní podmíněnost vědění, kritický přístup k tvrzením, která jsou vydávána za pravdivá, chápání vědění jako výsledku sociální interakce a jako faktoru, podmiňujícího naše jednání) a inspirují se také strukturalismem a poststrukturalismem. Diskursivní studia tak sdílejí některé základní ontologické předpoklady: 1) jazyk není odrazem reality, realitu vnímáme vždy skrze jazyk 2) jazyk je strukturován do diskursů (vzorců), významy jednotlivých termínů (znaků, slov) se v různých diskursech liší, 3) tyto vzorce jsou reprodukovány nebo transformovány prostřednictvím tzv. diskursivní praxe a 4) změny diskursů je nutné studovat pomocí analýzy kontextu výpovědí (Jørgensen, Phillips, 2002). Pozice sociálního konstruktivismu neimplikuje odmítání existence reality. Diskurs, čili způsob reprezentace světa (přiřazování označovaného k označujícímu), pak dává světu smysl, vysvětluje ho a pojmenovává. Diskurs je sdílen příslušníky určité společnosti nebo skupiny v určitém čase a na určitém místě, jeho sdílení je předpokladem úspěšného porozumění účastníků komunikace a zároveň normou, která stanoví, jaké výpovědi jsou v dané situaci přípustné. V čase se obsah diskursu a význam připisovaný jednotlivým symbolům mění. Diskursivní studia mají široký záběr a rozpadají se na mnoho různých směrů, které se od sebe liší v pojetí diskursu, v chápání vztahu diskursu a reality, v předmětovém zaměření analýzy, v míře aktivní vůle autorů ovlivňovat vývoj ve společnosti a v úrovni, na jaké analýzu provádějí. Proměnou diskursu v jednotlivých historických etapách (diachronním studiem diskursu) a zejména studiem pravidel, která definují prostor, ve kterém jsou výpovědi formulovány, se zabýval Michel Foucault ve své Archeologii vědění (1969). Foucault je představitelem historického proudu. Diskurs je pro něho základní realitou, která do světa vnáší významy (Pierce 2008, Vávra, 2008; Jørgensen, Phillips, 2002 ). Oblasti studia veřejné politiky a tedy i zdravotní politiky se nejvíce přibližuje proud Kritické diskursivní analýzy (CDA). Jde o poměrně kompaktní skupinu vědců s lingvistickými kořeny, která se zformovala v průběhu osmdesátých a devadesátých let okolo periodik Discourse and Society, Critical Discourse Studies a Journal of Language and Politics. Nejvýznamnějšími představiteli jsou Norman Fairclough, Teun van Dijk a Ruth Wodak. Tito autoři vycházejí z fenomenologie, vnímají konflikt ve společnosti jako soupeření různých diskursů o zaujetí místa dominantního diskursu (kontrolu diskursu v určité oblasti) a mají ambice odhalovat praktiky, které mají za cíl manipulovat diskurs v určité oblasti (např. v oblasti zdravotní politiky). Na rozdíl od Foucaulta vnímají pluralitu vedle sebe existujících diskursů v jednom časovém okamžiku. Dle van Dijka CDA ( ) studies the way social power abuse, dominance, and inequality are enacted, reproduced, and resisted by text and talk in the social and political context (van DIJK, 2004: 352). Za dílo, které odstartovalo tento směr je považována monografie N. Fairclougha Language and Power (1989). Z hlediska veřejné politiky je předností tohoto přístupu jeho zaměření na oblasti, v nichž dochází k mocenským střetům, zejména na politický a mediální diskurs, který může dále významným způsobem ovlivňovat sociální strukturu. Tento proud je však kritizován např. za nesplnění své ambice zkoumat, jak diskurs vnímají jeho příjemci (v případě diskursu zdravotní politiky jak navrhované změny vnímají pacienti, občané), zda také oni (nikoliv pouze autoři) vnímají dominantní diskurs jako manipulativní (Blommaert, 2005: 33). V konkrétním metodologickém postupu se autoři CDA liší, zde uvedeme rámcový koncept, který představuje Fairclough v knize Discourse and Social 6

7 Change, který dává důraz na zkoumání textu (nebo výpovědi) ze tří hledisek na různých úrovních obecnosti: 1) zkoumání diskursu jako textu (lingvistická deskriptivní analýza spočívající v posouzení konzistence, žánru, stylu, užitého slovníku), 2) zkoumání diskursu jako diskursivní praxe (v úvahu jsou brány okolnosti vzniku textu, kdo je adresátem sdělení, intertextualita (vztah k jiným textům), jaké významy jsou připisovány výrazům v textu (zkoumání historie významů pojmu např. pojmu komunismus), 3) zkoumání diskursu jako sociální praxe (jak text působí na sociální realitu, kde se výpověď nalézá v boji o dominantní diskurs). Fairclough předpokládá, že sociální změna je vždy předznamenána změnou diskursu (Fairclough, 1992: 73-96). Wodaková jde ve zkoumání intertextuality ještě dále, když se zabývá intertextuální historií výroků a sleduje, jak se tvořil diskurs okolo originálních historických dokumentů (Wodak, Meyer, 2001). Van Dijk se snaží zachytit, jak je diskurs ovlivňován a mocensky kontrolován (za mocenskou dominanci nad diskursem považuje dominantní postavení v přístupu k tvorbě výpovědí v diskursu, kontrolu a ovlivňování toho, kdo může v diskursu vystupovat, kontrolu fyzických podmínek k přístupu k diskursu apod.), a jak zpětně ovlivňuje sociální strukturu. Obecně se snaží propojit mikroúroveň (sledované výpovědi, diskurs) s makroúrovní (sociální struktura). Konkrétně nabízí možnosti, jak přistupovat k analýze: 1) Sledovat obsah a efekt výpovědí aktérů o určitém tématu a ty pak zařazovat do kategorií (sociálních skupin, koalic), za předpokladu, že skupiny jednají skrze své členy, 2) zasazovat sociální interakce do kontextu sociální struktury (okolnosti diskursivní interakce včetně otázky, zda má příjemce diskursu vůbec přístup k alternativním výpovědím o tématu a alternativním poznatkům) (van Dijk, 2004). 5. Metodické postupy a příklady jejich aplikace Předmětem DA a CDA je zjednodušeně řečeno dekódování různých významů, které jsou do lidské komunikace vloženy ve formě textů či řeči. Studium diskursu nám tedy umožňuje zpětně zjišťovat, jak jsou významy různých věcí a pojmů v průběhu lidského myšlení utvářeny. Je vcelku nasnadě, že jde u různých jedinců a skupin o odlišné cesty myšlení, ovlivněné jejich příslušností k různým společenským skupinám. Často jde o socio-kulturní konstrukty reality, které reprezentují vedle odlišností v myšlení také víru a hodnoty. Výzkumem sociálně podmíněného (konstruovaného) diskursu máme možnost zachytit různé druhy sociální či politické praxe (Widdowson, 2007). Konkrétní metodický postup aplikace DA či CDA se u jednotlivých autorů liší a vychází vždy z povahy předmětu výzkumu, rozsahu analyzovaného materiálu apod.. V tomto článku uvedeme přehled základních kroků analýzy a možné postupy, zajišťující validitu získaných poznatků. Jednotlivé kroky budou doplněny o příklady konkrétních aplikací. V Kanadě byl přístup diskursivní analýzy použit ke zkoumání diskursu sociálních determinant zdraví (Raphael, 2009), v Britské Kolumbii k identifikaci různých rámců (konceptů) veřejného zdraví, použitých v základních strategických dokumentech pro oblast prevence obesity (Brooks-Chinaleong, 2005), Porterová užívá metody CDA ke sledování posunu diskursu o podpoře zdraví na základě srovnání Ottawské a Bangkokské charty (Porter, 2006). Ucelený koncept postupu analýzy diskursu podává Fairclough (Fairclough, 1992: chpt. 8). Postup dělí na sběr a výběr dat a následnou vlastní analýzu diskursu. Fairclough pracuje jak s písemnou výpovědí, tak s přepisem mluveného projevu. V tomto smyslu hovoří o analýze diskursu jako o analýze textů. Fairclough analyzuje text na třech úrovních. Any discursive event ( ) is seen as being simultaneusly a piece of text, an instance of discursive practice, and an instance of social practice (Fairclough, 1992:4). Prvním krokem je dle Fairclougha definování výzkumného problému, cílů, otázek, výběr zkoumaných problémů, událostí apod. DA dle Fairclougha obvykle zkoumá vztah diskursu k reálné sociální struktuře a proces konstruování diskursu, soupeření jednotlivých diskursů o místo dominantního diskursu apod. V další fázi následuje sběr a výběr dat. Fairclough doporučuje opřít sběr základního souboru dat o doporučení expertů nebo zúčastněných aktérů a ta pak případně obohatit o vlastní sběr dat pomocí rozhovorů s hlavními aktéry. Je-li naším předmětem výzkumu např. předvolební debata o reformě zdravotního pojištění, můžeme sbírat dokumenty politických stran k danému tématu a případná chybějící data např. názory vědeckých pracovníků na navrhované změny, sebrat za pomoci vlastního strukturovaného rozhovoru. Zvukové záznamy dále přepisujeme do textové podoby. Mezi fázi sběru dat a vlastní analýzy dat řadí Fairclough výběr vzorků pro analýzu. Fairclough upřednostňuje detailní analýzu několika málo vzorků, což znamená nutnost výběru užšího vzorku ze základního datového korpusu. Jednou ze strategií pro tento výběr je zaměřit se na tzv. cruces a moments of crisis takové interakce nebo výpovědi, ze kterých jsou patrná místa neshod, zvratů apod. Vlastní metoda analýzy dat je popsána v následujících tabulkách č Tab. 2. Analýza diskurzivní praxe Zkoumání produkce, šíření a konzumace textu Interdiskurzivita Prolínání diskurzů Jaké typy diskurzů (reprezentací světa/ stylů/žánrů) jsou použity ve sledované výpovědi? Jaké je teoretické pozadí argumentů? Můžeme identifikovat inovativní myšlenky, přítomné v textu (např. pronikání ekonomického diskurzu do diskurzu zdravotní politiky)? Intertextuální řetězce Vazba na jiné texty Na jaký text výpověď reaguje? Koherence (soudržnost) Podmínky diskurzivní praxe Manifestovaná intertextualita Koherence textu z hlediska explicitní přítomnosti všech v textu odhalitelných předpokladů. Okolnosti vzniku textu Přítomnost citací Zdroj: autoři, dle Fairclough, 1992: kpt. 8 Jaké implicitní předpoklady text neobsahuje? Spoléhá se autor textu na čtenářovu/adresátovu znalost nevyslovených předpokladů? Jak text vznikal individuálně, nebo kolektivně? Co bylo impulzem ke vzniku textu? Lze identifikovat fáze vzniku textu? Kdo se na vzniku podílel? Odkazuje se text na konkrétní jiné texty, jsou přítomny citace? 7

8 Nastolování témat a symetričnost práv a prostoru aktérů, turntaking Koheze Projevy úcty Gramatika Zastoupení témat (obsahová analýza) Subjektivní a objektivní modalita Klíčová slova, floating signifiers (dynamicky se měnící významy) Užívání metafor Zdroj: autoři, dle Fairclough, 1992: kpt. 8 Tab. 3. Analýza textu (deskripce) slovní zásoba, gramatika, struktura Vzájemné pozice mluvčích v případě interaktivního textu (např. přepisu rozhovoru) Logická koheze textu a rétorika Způsoby projevování úcty Gramatické obraty a výrazy Výskyt různých témat Konstrukce a podložení argumentů Klíčová slova, okolo nichž se text točí Metafory Kdo a jak kontroluje interakci? Kdo má v interakci převahu? Kdo nastoluje témata? Jsou práva mluvčích symetrická či asymetrická? Kdo si tzv. bere slovo častěji a jakým způsobem? Je výpověď logicky formulovaná? Je výpověď jednolitá z hlediska užité rétoriky (jde o argumentaci, vyprávění, ad.)? Jak se liší mluvčí z hlediska prokazování slušnosti ostatním? Můžeme z toho usuzovat na vzájemné postavení mluvčích, jejich role, nadřízenost/podřízenost? Jsou v textu užívány metafory? Jaké obraty jsou užívány ke zdůvodňování argumentů, k vyvozování zodpovědnosti? Jaká témata se v textu vyskytují více než ostatní? Jaké argumenty jsou vydávány za objektivní a jaké za pouze subjektivní a tudíž nerelevantní? Jaká jsou klíčová slova textu/ diskurzu? Jaký význam těmto slovům/ symbolům kteří mluvčí připisují? Odkazují se aktéři při formulování smyslu slov na nějaké definice na které? Dochází v textu, v případě že jde o interaktivní text, ke střetům nad smyslem některých slov? Odkud užitá metafora pochází? Z jakého oboru/disciplíny/žánru? Tab. 4. Sociální praxe diskurzu Cílem je sledovat výpovědi nejen jako sdělení, ale jako jednání, ovlivňující dále sociální realitu a možný vliv sociální reality na podobu a obsah diskurzu. Sociální matrix diskurzu (kontext diskurzu) Uspořádání diskurzu Ideologický a politický efekt diskurzu Rozložení moci, okolnosti výpovědí Otevřenost či uzavřenost vstupu do diskurzu o tématu (do diskurzivního pole). Zdroj: autoři, dle Fairclough, 1992: kpt. 8 Jak do sociálních vztahů výpověď zapadá? je konvenční (reprodukuje status quo ve společnosti?) nebo inovativní? Kreativní nebo konformní s hlavním proudem? Snaží se změnit sociální strukturu, identifikuje v sociální struktuře nespravedlnost? Kdo má přístup do diskurzu? Jaké jsou preferované formy komunikace ve sledovaném diskurzu? Mohou se všichni vyjádřit k tématu? Kdo se nemůže vyjádřit? Jaký je vliv diskurzivní praxe na systémy vědění a poznatků, na sociální vztahy, na tvorbu sociálních identit? Tradiční kvalitativní výzkum se díky svým specifickým epistemologickým a ontologickým východiskům liší od kvantitativního výzkumu v kontrole a testování kvality (validity) získaných poznatků. Při hodnocení kvality výsledků se zaměřujeme na kvalitu interpretace analyzovaných dat. Dle Fairclougha bychom měli být schopni si položit otázku, jak zvolená analýza vysvětluje vzorek diskursu. Vysvětluje detail, nebo nechává některé věci nevysvětlené, nebo je dokonce v rozporu s nějakými evidentními fakty? Pro testování kvality výzkumu se zde používá také tzv. komunikační validace neboli feedback od samotných zkoumaných aktérů. Kvalitativní výzkum by měl vzhledem ke své komplexní povaze také otevírat další témata ke zkoumání. Příklady aplikace: PORTER, Christine. Ottawa to Bangkok: changing health promotion discourse In: Health Promotion Srovnání dvou nadnárodních deklaratorních dokumentů v oblasti podpory zdraví: Ottawské charty (1986) a Bangkokské charty (2005) z hlediska užitých diskurzů (diskurzivní praxe). Otázka: Jakou politickou, sociální a ekonomickou agendu Bangkokská charta upřednostňuje, ignoruje a skrývá, ve srovnání s Ottawskou chartou? Zavěry: 1) Užívání deontologické modality se vyskytovalo mnohem vice u Ottawské charty, můžeme tedy říci, že byla napsána rozhodněji. 2) Bangkokská charta je mnohem neurčitější (vice používá zpodstatnění, zpřídavnění a trpného rodu). 3) V Ottawské chartě je přítomen diskurz nového sociálního hnutí, vyzdvihujícího ekosociální spravedlnost, v Bangkokské chartě jde o diskurz nového kapitalismu práva a ekonomie ekonomické disciplíny kolonizují ty neekonomické, občan definován jako konzument. 4) V Ottawské chartě je podpora zdraví chápána jako demokratický občanský projekt, odpovídající lokálním podmínkám té které oblasti a lidským potřebám, v Bangkokské chartě jako odosobněná technokratická činnost, zvládnutelná nástroji politiky a práva (zejména prosazováním lidských práv) na globální úrovni. RAPHAEL, D. A discourse analysis of the social determinants of health Identifikuje různá pojetí sociálních determinant zdraví (v podstatě definic problému nemocnosti/zátěže nemocemi), ze kterých potom plynou odlišné přístupy k možným opatřením (řešením problému). Srovnává hlavní dokumenty kanadských aktérů v oblasti zdravotní politiky (federální vlády, šéfa kanadské zdravotní administrativy, kanadského senátu, neziskových organizací, výzkumných insti- 8

9 tucí a tržně orientovaného kanadského think-tanku. Závěry Porozumění současným rozdílům a přístupům k tvorbě zdravotní politiky samozřejmě není možné jenom cestou izolované aplikace souboru kvalitativních metod (jako např. CDA, DA), kdy předmětem takového výzkumu jsou projevy jednání (komunikace) vybraných aktérů zdravotní politiky. Na jednání aktérů zdravotní politiky bychom sice mohli z hlediska postmoderního hodnotového relativismu pohlížet jenom jako na konkurenční hru zúčastněných subjektů (Durnová 2011), interagujících v sociálních sítích, ale realita politických procesů a systémů dospěla v průběhu jejího historického vývoje ve společnosti ke vzniku integrace jednání aktérů v působnosti morálních mechanismů a práva, které jsou zastřešeny demokratickými mechanismy. Avšak funkce těchto stabilizátorů společnosti jsou v průběhu času vystaveny dílčím snahám o jejich vyřazení. Kritická reflexe tohoto stavu je označuje jako hrozící smrt demokracie, etické vakuum, vliv technovědy, politický klientelismus, korupce apod. Podmiňujícím dalším faktorem našeho poznání je tedy úroveň porozumění společnosti jako takové, s využitím existujícího spektra teorií v rámci společenských věd (Harrington 2006, Dryzek 2006). Jednání aktérů politik, jejich participace v různých typech diskurzů a kritická reflexe takových procesů (Nohejl 2007), jsou příkladem snahy o syntetický přístup s cílem interpretace dynamiky vývoje a proměn, jejichž jsme svědky, dynamických změn, v nichž žijeme, pracujeme a o nichž si klademe řadu otázek kam tyto změny směřují, jaké je naše očekávání a s jakými sociální důsledky/riziky jsou tyto změny spojeny? Využití diskurzivní analýzy se stalo v posledním desetiletí významnou součástí postempirického přístupu ke studiu veřejné politiky (Howlett 2009, Fischer 2007). Jde o výzvu k dosud převažujícím technokratickým. empirickým modelům (Fischer 2003). Postempirický přístup otevírá orientaci k efektivnímu uplatnění hodnotících rámců v kontextu sociálních důsledků zdravotní politiky (WHO 2000, Murray 2000). Jinými slovy, čistě empirický a pragmatický přístup ke zdravotní politice, lze spatřovat v příkladech diskusí o různých modelech financování, organizace zdravotnických služeb a nebo jejich vlastnické změny bez vztahu k sociálním důsledkům, bez vztahu k vývoji zdravotního stavu obyvatelstva, determinantám zdraví a nemoci (což je dosti charakteristické pro současný vývoj v ČR). Postempirická výzva pro nás představuje možnost sociálně podstatně odpovědnějšího obohacení z hlediska svobody rozvoje a jednání aktérů zdravotní politiky. Zajímavým srovnáním českého diskurzu zdravotní politiky je např. probíhající komunikace připravované evropské strategie Health 2020 (WHO Health 2020) nebo dvou významných diskurzů, uskutečněných WHO v Ženevě v letech na témata: (1) globalizace a zdraví (WHO Globalization) a (2) sociální determinanty zdraví (WHO Social Determinants of Health). Poslední dvě uvedené aktivity WHO byly symbolicky označeny jako knowledge network. Klíčová slova: diskurzivní analýza, kritická diskurzivní analýza, výzkum zdravotní politiky Tato práce vznikla v rámci řešení projektu GAUK, číslo Literatura BARKER, C The Health Care Policy Process. London: SAGE. BECK, U Moc a protiváha moci v globálním věku. Praha: Slon. BLECHA, I Proměny fenomenologie. Úvod do Husserlovy filosofie. Praha/Kroměříž: Triton. BLOMMAERT, J Discourse: Key topics in sociolinguistics. NY: Cambridge University Press. BREWER, G.D., deleon, P Foundations of policy analysis. Homewood: Dorsey Press. BROOKS-CHINALEONG, K Towards Obesity Prevention in British Columbia: A Critical Discourse Analysis of Key Policy Reports. Master s Thesis. University of the West Indies. BUSE, K., MAYS, N., WALT, G Making Health Policy. London: Open University Press. DENZIN, N. K., LINCOLN, Y. S. (eds.) Handbook of qualitative research. SAGE, London: SAGE. DENZIN, N. K., LINCOLN, Y. S. (eds.) Handbook of qualitative research. 2nd ed. Thousand Oaks, CA: Sage Publications. DENZIN, N. K., LINCOLN, Y. S. (eds.) The SAGE handbook of qualitative research. 3rd edit., London: SAGE. Teun van DIJK, Teun Critical Discourse Ana- lysis. In: SCHIFFRIN, D., TANNEN, D., HAMILTON, H.E. (eds.) The Handbook of Discourse Analysis. Oxford: Blackwell. Chpt. 18 pp DRYZEK, J.S. et al The Oxford Handbook of Political Theory Oxford University Press, Oxford DURNOVÁ, A. Diskursivní přístupy v policy analysis In: NEKOLA, M., GEISLER, H., MOURALOVÁ, M. (eds.) Současné metodologické otázky veřejné politiky. Praha: Karolinum FISCHER, F. Reframing Public Policy. Discursive Politics and Deliberative Practices. Oxford University Press, Oxford 2003 FISCHER, F., MILLER, G., SIDNEY, M. Handbook of public policy analysis: theopry, politics, and methods. CRC/Taylor and Francis 2007 FAIRCLOUGH, N Discourse and Social Change. Cambridge: Polity Press. FAIRCLOUGH, N Critical discourse analysis and the marketization of public diskurse: the universities. In: Discourse and Society. London, Newbury Park and New Delhi: Sage. Vol. 4(2): FLICK, U., VON KARDORFF, E., STEINKE, I. (eds.) A Companion to Qualitative Research. London: Sage Publications. HARRINGTON, A. Moderní sociální teorie. Základní témata a myšlenkové proudy. Portál, Praha 2006 HARRIS, Z. S Discourse analysis. In: Language. Vol. 28. No. 1. Pp HENDL, J Kvalitativní výzkum: Základní metody a aplikace. Praha: Portál. Howlett, M., Ramesh, M., Perl, A. Studying public policy: policy cycles and policy subsystems. Oxford University Press, Oxford 2009 HROCH, J Filosofická hermeneutika v dějinách a v současnosti. Brno, Masarykova univerzita: Georgetown. HUSSERL, E Krize evropských věd a transcendentální fenomenologie. Praha: Academia. JØRGENSEN, M. W. - PHILLIPS, L. J Discourse Analysis as Theory and Method. London: SAGE Publ. Joumard, I. a spol Health Care Systems Efficiency and Policy Settings. OECD, Paris KRAUS, J K metodologickým východiskům analýzy mediálního diskurzu. In: Sborník Národního muzea v Praze, řada C - Literární historie 1-4, Praha. s KUTZIN, J., CASHIN, CH., JAKAB, M. (eds.) Implementing Health Financing Reform: Lessons from countries in transition. WHO. European Obsevatory on Health Systems and Policies. MILLS, Ch.W Sociologická imaginace. Praha: Slon. MIOVSKÝ, M Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Praha: Grada. MONNERAUD, L The Dominant Economic(s) Prism in Health Reforms: from Economic Constraint 9

10 to Economic Paradigm. In: CEJPP. Vol. 3, No. 2. [online, cit ]. Dostupné na eu/index.php/ojs/article/viewfile/40/29" MURRAY, Ch. J. L., FRENK, J A framework for assessing the performance of health systems. In: Bulletin of the WHO. 78 (6). NOHEJL, M Jednání, diskurs, kritika: myslet společnost. Sociologické nakladatelství (SLON), Praha. ORME, J., POWELL, J., TAYLOR, P, GREY, M. (eds.) Public Health for the 21st century: New Perspectives on Policy, Participation and Practice. 2nd ed. New York: Open University Press. PETRUSEK, M Teorie a metoda v moderní sociologii. Kpt. Spor o kvalitativní analýzu a kritika počítačové sociologie. Praha: Karolinum. PIERCE, R. Research methods in politics. SGAE, London 2008 PORTER, Ch Ottawa to Bangkok: changing health promotion discourse In: Health Promotion International, Vol. 22 No. 1. Oxford University Press. PRICE, S. (1999). Obesity: A Study of the Body in Popular Science Discourse, M.A. thesis, University of Richmond, USA xmlui/bitstream/handle/1920/5670/price_suzanne. pdf;jsessionid=6f3d71fe93f b0d5f65a- FFB97B?sequence=1 PŘIBYLOVÁ, K Proč jsou politiky v boji proti obezitě neúspěšné? Bakalářská práce. Praha: Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Katedra sociologie. viii, 96 s. REIFOVÁ a kol Slovník mediální komunikace. Praha: Portál. RAPHAEL, D. A discourse analysis of the social determinants of health Dostupné online: REISMAN, D. Health Care and Public Policy. Edward Elgar, Cheltenham 2007 SCHIFFRIN, D., TANNEN, D., HAMILTON, H.E. (eds.) The Handbook of Discourse Analysis. Oxford: Blackwell. VÁVRA, M Diskurz a diskurzivní analýza v sociologii. In: Soudobá sociologie. II: Teorie sociálního jednání a sociální struktury. 1. vyd. Praha: Karolinum. s ISBN WALLT, G Health Policy: An introduction to process and power. London: Zed Books. WALLT, G Health Policy: An introduction to process and power: People, governments and international agencies who drives policy and how i tis made. Johannesburg: Witwatersrand Press. WEISS, G., WODAK, R. (eds.) Critical Discourse Analysis. Theory and Interdisciplinarity. Palgrave, Macmillan. WIDDOWSON, H.G Discourse Analysis. New York: Oxford University Press. WHO (2000) World Health Report Health Systems: Improving performance. WHO, Geneva HYPERLINK "http://www.who.int/whr/2000/en/index.html" html WHO Globalization HYPERLINK "http://www.who. int/topics/globalization/en/" (2011) WHO Social Determinants of Health HYPER- LINK "http://www.who.int/social_determinants/en/" WHO Health 2020 HYPERLINK "http://www.euro. who.int/en/what-we-do/event/first-meeting-of- -the-european-health-policy-forum/health-2020" first-meeting-of-the-european-health-policy-forum/ health-2020 WODAK, R., MEYER, M. (eds.) Methods of critical discourse analysis. London: SAGE. YANOW, D Interpretive Empirical Political Science: What Makes This Not a Subfield of Qualitative Methods. Qualitative Methods Section (APSA). Newsletter. 2nd Issue, Fall

11 SUMMARY Academic Detailing Programs and evidence based medicine Ludwig O. Dittrich Academic detailing, also known as prescriber support and education, is the service of sending trained clinicians to physicians offices in order to present the best available, objective scientific evidence in a given therapeutic area. We describe and review experience with academic detailing programs. We conclude that the academic detailing program could be tried in the Czech Republic. Key words: academic detailing, experience, prescriber, service, support, therapeutic area Academic Detailing programy a medicína faktu. Ludwig O. Dittrich Nejlevnější medikamentozní postup nemusí být pro pacienta a pojišťovny výhodný O autorech: Ludwig O. Dittrich, Ph.D., MPH Česká zemědělská univerzita v Praze, Provozně ekonomická fakulta, Katedra ekonomických teorií Ing. Dana Stará Česká zemědělská univerzita v Praze, Provozně ekonomická fakulta, Katedra ekonomických teorií Úvod V českém zdravotnictví téměř neznámý pojem Academic Detailing (dále jen AD) vyjadřuje jistý program podpory racionální lékové preskripce prostřednictvím osobního vzdělávacího přístupu k lékařům předepisujícím léky a léčivé přípravky. Značná část finančních prostředků vydávaných v rámci zdravotnictví putuje na úhradu léků na předpis. Právě v době, kdy finanční situace ve zdravotnictví rozhodně není uspokojivá a hledají se možnosti úspor v tomto resortu, je větší pozornost zaměřena právě na výdaje na léky, kde by se daly najít nějaké rezervy. V nedávno publikované sérii novinových článků z konce října 2011 [3] zaměřených na deskripci agresivního přístupu k marketingu farmaceutických firem a jejich reprezentantů je poukazováno na fakt, že účinek individuální prezentace léku v přímém kontaktu reprezentant-lékař je determinován finančními pobídkami, které lékař od firmy obdrží. I když se jedná o nelegální praktiku, zdá se, že ta je zcela běžná. Ministerstvo zdravotnictví pracuje na novele zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, která by měla mimo jiné vést také ke snížení nákladů na léky. Ovšem většina navrhovaných změn má charakter omezovací či dokonce represivní. Cíl a Metodika V tomto příspěvku k debatě o úsporách v lékové oblasti chceme popsat programy fungující už 15 let v USA, Austrálii, Kanadě Francii, Holandsku a Velké Británii [11, 12, 17], které jsou založeny na osvětě ambulantních lékařů o účinné lékové terapii. Na základě literární rešerše zahraničních zdrojů jsou uvedeny výsledky některých analýz zaměřených na vyhodnocení efektivnosti těchto programů. Podstata AD AD přístup využívá ke komunikaci s předepisujícími lékaři podobný rámec nástrojů jako ten, který využívají farmaceutičtí representanti, osobní a interaktivní, ale za jiným účelem. Repre- 11

12 TABULKA 1 1.část Publikované studie vyhodnocující ekonomický dopad "Academy Detailing" ve zdravotnictví studie místo/obor struktura/ změna v preskripci/ intervence Randomizované kontrolované studie nákladová efektivity komentář Freemantle et al. [5], Mason, J et. al. [8] VB/praktiční lékaři Informačně vzdělávácí návštěva AD společností prostřednictvím školeného a pověřeného místního lékárníka týkající se 4 odborných oblastí vs. žádná návštěva. Podpora nasazení ACE inhibitoru zvýšila náklady na léky, ale prodloužila se doba přežití. Franzini et al. [4] Houston/pediatři, rodinní privátní lékaři Vzdělávání zaměřené na imunizaci, skupina školených vs. kontrolní skupina (neškolenení). V počtu imunizací byl zaznamenán 3-5 % nárůst (v rámci vzdělávacího programu) ve srovní s kontrolní skupinou. Při použití ACE inhibitoru při srdčním selhání vyjde tato léčba na $2602 za získaný rok života. Tato metoda léčby však prodlužuje život, což v porovnání s touto částkou je nákladově efektivní. Informačně vzdělávácí akce je tedy hodnocena právě jako nákladově efektivní. 1% nárůst v imunizaci vyžadoval náklady na intervenci $ Náklady jsou podle autorů vyšší než potenciální sociální přínos. Freitheim et. al. [6] Norsko/praktiční lékaři Praktici byly navšíveni pracovníkem vzdělávacího programu AD s informacemi o hypertenzi (počet navšívených 70, počet v kontrolní skupině-nenavštívených 69). Doporučený Thiazides předepsán v 17% případů navštívenými lékaři a jen v 11% lékaři v kontrolní skupině. Náklady programu AD na jednoho pacienta převedeného na thiazides činily $454. Celkové (národní) úspory se ročně odhadují na $762 tis. Ofman et. al. [10] Orlando,Florida/ organizace řízené péče Program AD zaměřený na reflux žaludku (83 případů). Využito doporučeného režimu v 96% (po intervenci)vs. 10% bez intervence. Zároveň v 70% byly vysazeny PPI po intervenci, ve 26% bez intervence. Po 6 měsících nebyl rozdíl v celkových nákladech. Úspory v nákladech na nenasazená farmaceutika byly na druhé straně vyváženy zvýšenými náklady na testování H. pylori bacteria. Simon et. al. [11] Harvard/Harvard Community Plan (New England/ HMO) Retrospektivní nákladová analýza vzdělávání zaměřeného na léčbu hypertenze. Poštou zasílané informace (kontrolní skupina) vs. individuální AD vs. spinové AD V případě individuálního i skupinového AD lékaři v obou skupinách zlepšili preskripci podle doporučení. Individuální AD bylo z tohoto hlediska úspěštnější. Odhadované čísté snížení ročních nákladů ve srovnání s kontrolní skupinou oproti skupině s indivuálním AD je $20,37, oproti skupině se skupinovým AD není patrný od kontrolní rozdíl. Individální AD je více nákladově efektivní než hromadné a rozesíláním informací mailem. V případě plošného zavedení plánu s indivuálním AD by čisté úspory zde představovaly celkově $155 tis. Projektované snížení nákladů na léčení hypertenze v rámci Harvardské organizace řízené péče je $155,000 12

13 TABULKA 1 2.část studie Cooper&Lybrand [2] Hill et. al. [7] Publikované studie vyhodnocující ekonomický dopad "Academy Detailing" ve zdravotnictví místo/obor struktura/ změna v preskripci/ nákladová intervence efektivity Quasi-experimentální studie Austrálie/praktičtí lékaři,specialisté Velká středozápadní organizace řízené péče Informační a vzdělávací návštěvy szaměřené na nasazení NSAID použití (počet 210) Přímé návštěvy ze strany AD programu se zaměřením na preskribci antihistaminů, léků na snížení lipidů a preskripci antibiotik. 254 lékařů v intervenční skupině a 409 lékařů v kontrolní skupině 28% redukce v předepisování NSAID ve sledované skupině oproti kontrolní a 70% redukce v hospitalizaci pro GI problémy oproti kontrolní. Zhodnocení celkových změn v nákladech na léky Úspory kolem $820,000 Zvýšení celkových nákladů na farmaceutika o 0,9 % oproti 2,9 % v případě kontrolní skupiny. Za 6 měsíců úspory $232,200 komentář Výrazné snížení GI krvácení, ale samo o sobě snížení nákladů na léky se bylo kompenzováno v náklady na projekt. Odhadovaná míra návratnosti 14.4%. Při plošném zavedení až 280% sentant z programu AD předkládá lékaři (především praktikovi) průkazně a jednoduše relevantní data a výsledky klinických studií. V rámci AD mají být prezentovány závěry založené na evidenci a statistické analýze. Programy AD mají vést ke změně preskripčního chování lékaře, pokud je v rozporu s bezpečným postupem, s co nejvyšší účinností a nákladovou efektivitou. Representant z AD programu po zhodnocení dosavadní preskripce navrhuje a doporučuje její změny, pokud je to v daném případě žádoucí. Existující programy AD zdůrazňují v preskripci hledisko kvalitativní, tj. nejúčinnější postup medikamentózní léčby, i když ve většině případů je redukce nákladů na předepisované léky dalším důležitým aspektem. AD se v žádném případě nesoustřeďuje na doporučování laciných nebo generických přípravků. Ovšem je pravda, že klinicky mohou být někdy vhodnější také lacinější farmaka než ta, která jsou běžně předepisována. Na druhou stranu se v některých případech mohou jevit jako nejbezpečnější a nejefektivnější při léčbě pacienta farmaka dražší. AD je považován za efektivní nástroj také z toho důvodu, že respektuje způsob, jakým jedinci vstřebávají informace. Oproti pasivnímu didaktickému přednáškovému modelu je při AD kladen důraz na individuální přístup pro porozumění situace osloveného lékaře a odstranění překážek pro změnu preskripce. Uvedení AD programů do praxe Literatura zaměřená na AD poskytuje relativně detailní přehled odstartování a udržení AD programů v reálné praxi [13]. Ze studia zahraniční odborné literatury vyplývá, že klinické moduly musí být skutečně v centru zájmu lékařů. Existující programy mají různé zaměření, např. programy v amerických státech Vermont a Pensylvánie byly zaměřeny na gastrointestinální problémy (pálení žáhy), hypertenzi a depresi, program ve státě Jižní Karolína byly zaměřeny na oblasti mentálního zdraví (schizofrenii, depresi atd.). V Tabulce 1 jsou zpřehledněny výsledky několika studií zaměřených na hodnocení efektivnosti existujících programů AD [16]. Tvorba a realizace AD programu má svůj postup. Po provedení detailní a nezávislé rešerše biomedicínské literatury na vybraný modul jsou připravovány materiály přímo pro lékaře. Vybrané klíčové body rešerše biomedicínské literatury jsou dopracovány a podloženy nebo doplněny výsledky statistických analýz. Tyto klíčové body vyplňují mezeru mezi ideální a běžnou praxí. Takto zpracovaný materiál je pak k dispozici lékaři. Program AD zahrnuje také odborný informační avšak srozumitelný materiál pro pacienta, ze kterého je schopen pochopit důvody vedoucí pro změnu preskripce, jelikož právě jejich neinformovanost je často překážkou jejich přijetí změny preskripce, což lékaři do jisté míry pak brání tuto změnu v praxi provést. Je nutné, aby tvorba a inovace programů AD pružně reagovaly na nové poznatky v oblasti medicíny a farmakoterapie. Podmínkou fungujícího systému AD je určitý mechanismus, který umožňuje rychlou reakci na nové informace a závěry klinických studií a začlenění do zmiňovaných materiálů. Pro úspěšnou realizaci programů AD je podmínkou vysoce kvalitní školení. Většina programů AD již obdrželo akreditaci pro zařazení do systému celoživotního vzdělávání s CME kredity. Financování programu AD Programy čerpají peníze na svou realizaci z různých zdrojů. Jedním z nich jsou poplatky požadované od farmaceutických firem odvozené od objemu prodeje konkrétních léků. Prostředky jsou získávány také z regulačních poplatků ve formě licencí, které jsou udělovány farmaceutickým representantům za právo obchodovat v daném státě. Finance plynoucí z různých nadačních fondů jsou využívány především na prvotní investice potřebné k odstartování 13

14 programu. Jako zdroj může sloužit i část peněz od farmaceutických firem, které jsou původně vyrovnáním soudních sporů. Existuje samozřejmě i možnost přímé podpory ze státního rozpočtu. Závěr Stálo by za úvahu, zdali by v České republice tyto programy nemohly být zaštítěné jednotlivými odbornostmi Společnosti J.E.Purkyněho, lékařskými fakultami a jinými organizacemi, které poskytují vzdělávací akce v rámci celoživotního vzdělávání. Nejlevnější medikamentózní postup nemusí být pro pojišťovnu výhodný. V případě, že je jen levnější, ale ne vhodný pro pacienta, se pak zvyšují zdravotní pojišťovně výdaje v důsledku další léčby. Navíc je to právě zdravotní pojišťovna, která by měla mít zájem také na snižování výdajů na léky. V našem zdravotnickém prostředí by tedy mohly být dalším zdrojem financování programů AD finanční prostředky ze zdravotních pojišťoven. Seznam použitých zdrojů: 1. BLOOM, B.S. Effects of continuing education on improving physician clinical care and patient health: a review of systematic reviews. Int J Tech Assessment, 2005; 21(3): Coopers & Lybrand Consultants. Drug and Therapeutics Information Service: Update of the Economic Evaluation of the NSAID project (report), DLOUHÝ, Martin. Naše drahé léky. MF DNES. Praha: MAFRA, a.s., r. XXII. č.252, s.10. ISSN FRANZINI, L. et al. Cost-effectiveness analysis of practice-based immunization education intervention. Ambulatory Pediatrics: The Official Journal of the Ambulatory Pediatric Association (2007); 7(2): FREEMANTLE, N.et al. A randomized controlled trial of the effect of educational outreach by community pharmacists on prescribing in UK general practice. Br J Gen Practice, 2002 (Apr): FREITHEIM, A. et al. Rational Prescribing in Primary Care (RaPP): Economic Evaluation of an Intervention to Improve Professional Practice PLoS Medicine Vol. 3, No. 6, e216, doi: /journal. pmed HILL, C. D et al. Stretching the managed care dollar in the new millennium: The practice of detailing primary care physicians. Managed Care Quarterly, 10(2): MASON, J. et al. When is cost-effective to change the behavior of health professionals? JAMA, 2001; 286(23): Cochrane database of systematic reviews (on-line). 2007; (4): CD O BRIEN, MA, et. al. Educational outreach visits: effects on professional practice and health care outcomes 10. OFMAN, J. et al. A randomized trial of an acid- -peptic disease management program in a managed care environment. The American Journal of Managed Care, 2003; (6): SIMON, S.R. et al. Economic analysis of a randomized trial of academic detailing interventions to improve use of antihypertensive medications, Journal of Clinical Hypertension (Greenwich, Conn.). 2007; 9(1): SOUMEREI, S.B., AVORN, J. Principles of educational outreach ( academic detailing ) to improve clinical decision making. JAMA, 1990; 263 (4): REEF, Jennifer. A Template for Estabishing and Administering Support and Education Programs Academic Detailing Planning Initiative. July, Evaluation of the Independent Drug Information Service, the Pennsylvania Academic Detailing Program, 2005 (Oct) 2006 (Nov) 15. National Prescribing Service. Evaluation Report No. 10 Progress, Achievements and Future Directions. Sydney: National Prescribing Service, 2007 (Dec). s. 13. ISSN: PEF Prescription Project. Cost-Effectiveness of Prescriber Education ( Academic Detailing ) Programs. March, See Public Law, Chapter 327, 123rd Main State Legislature, An Act to Establish a Prescription Drug Academic Detailing Program, Sec MRSA c. 603, sub. c.1-a. 14

15 SUMMARY Financing and Organization of Psychiatric Care in Bulgaria Martin Dlouhý, Hristo Hinkov In the paper, basic principles of psychiatric care, its financing, purchasing and organisation is described. The main source of health financing in Bulgaria is public health insurance. Outpatient psychiatric care is financed by insurance, but inpatient psychiatric care is financed by the government. The strategic mental health policy documents stress human rights of patients with mental illness and organizational reforms directed toward promotion of community care. Key words: mental health, psychiatry, Bulgaria O autorech: Doc. Ing. Mgr. Martin Dlouhý, MSc., PhD. Vysoká škola ekonomická v Praze Hristo Hinkov, Národní centrum pro ochranu veřejného zdraví, Sofie Financování a organizace psychiatrické péče v Bulharsku Martin Dlouhý, Hristo Hinkov Úvod Bulharsko má 7,5 mil. obyvatel. Je to země, se kterou nás spojuje komunistická minulost východoevropských zemí. Podobně jako ČR, Bulharsko prošlo složitým obdobím sociální a ekonomické transformace a je nyní členským státem Evropské unie. Také Bulharsko bylo zasaženo světovou ekonomickou krizí a hrubý domácí produkt v roce 2009 poklesl o 5,5%. Nezaměstnanost se v roce 2011 pohybuje na úrovni 11 % (Eurostat). Zdravotnictví bylo původně financováno ze státního rozpočtu, což však bylo změněno na financování ze zdravotního pojištění. Výdaje na zdravotnictví se pohybují kolem 7 % hrubého domácího produktu. Spolehlivé údaje o výdajích na psychiatrickou péči nejsou dostupné. Jacob, Sharan a kol. (2007) pro Bulharsko uvádějí, že výdaje na psychiatrickou péči činí 2,5 % z celkových výdajů na zdravotnictví. Evropský medián výdajů na psychiatrickou péči je podle stejné publikace 6,3 %. Data o stavu duševního zdraví bulharské populace lze získat například z epidemiologické studie EPIBUL, což je bulharská verze ISHS (International Study of Health and Stress). V této studii bylo zahrnuto 5339 osob. Studie skončila v srpnu 2006 a její výsledky byly publikovány v roce Podle výsledků je riziko vzniku duševního onemocnění 19,5 %, což znamená, že každý pátý obyvatel země během svého života má problém s duševním onemocněním. Data o komorbiditě ukazují, že riziko dvou duševních onemocnění současně je 5,4% a riziko tří je 1,9 %. Politika péče o duševní zdraví V letech 1973 až 2004 platil v Bulharsku zákon o zdraví lidu. V roce 2004 bulharský parlament přijal nový zákon o zdraví, který obsahuje též část věnovanou duševnímu zdraví. Tato část zákona popisuje práva duševně nemocných, instituce odpovědné za poskytování péče o duševní zdraví a procedury při nedobrovolné léčbě. Ani nový zákon však neřeší všechny případy a problémy z běžné praxe léčby duševních onemocnění. To byl zřejmě jeden z důvodů, proč bulharské ministerstvo zdravotnictví připravilo návrh Posílení právních a administrativních kapacit pro reformu péče o duševní zdraví., který vznikl při příležitosti vstupu Bulharska do Evropské unie. Tento projekt s počátkem v roce 2008 měl mimo jiné vést k připravení samostatného zákona o duševním zdraví, který by podpořil zavedení komunitní péče, včetně zajištění adekvátního financování. V roce 2004 vláda přijala Národní politiku péče o duševní zdraví a Národní akční plán pro implementaci Národní 15

16 politiky péče o duševní zdraví pro léta Tato strategie byla připravena expertní skupinou, ve které bylo zastoupeno široké spektrum aktérů zdravotní politiky, např. ministerstvo zdravotnictví, ministerstvo práce a sociálních věcí, lékařské společnosti, národní zdravotní pojišťovna, národní centrum pro ochranu zdraví, zástupci regionů a univerzit. V prosinci 2009 byl připraven Národní program pro prevenci sebevražd. Předchozí plán byl zrušen v roce 2006 z důvodu nedostatečného financování. Občanská společnost je v Bulharsku v oblasti péče o duševní zdraví dosud nerozvinutá. Občanských organizací je málo a nejsou nijak vzájemně propojené. Jedinou větší nevládní organizací je Global Initiative on Psychiatry, která je vedena zdravotnickými profesionály. Financování zdravotnictví Financování zdravotní péče v Bulharsku je založeno na modelu povinného veřejného zdravotního pojištění. Důležitou roli též hraje státní rozpočet, který financuje některé typy zdravotnických služeb, například také lůžkovou psychiatrickou péči. Stát též přispívá do veřejného zdravotního pojištění za některé skupiny osob. Veřejné zdravotní pojištění spravuje Národní zdravotní pojišťovna, která je rozdělena na ústředí a 28 regionalních poboček. V čele pojištovny je shromáždění zástupců státu, pojištěnců a zaměstnavatelů, kteří vybírají ředitele a další členy managementu. Od roku 1998 do roku 2008 bylo pojistné 6 % z příjmu při poměru 70:30 mezi zaměstnavatele a zaměstnance. Od roku 2008 je poměr zaměstnavatel a zaměstnanec 60:40 a cílově se plánuje jeho další změna na poměr 50:50. Od roku 2009 se Základní principy politiky péče o duševní zdraví, lze popsat následovně: Komunitní služby, deinstitucionalizace. Lidská práva. Kvalita služeb. Zapojení pacientů do procesu léčby. Vytvoření neformálních pacientských skupin. Integrovaný přístup. Evidence-based policy Prevence a podpora zdraví. Stigma a diskriminace z důvodu duševní nemoci. pojistné zvýšilo na 8 % z příjmu. Nemocenské dávky jsou tak jako v ČR v jiném systému sociálního pojištění. V zemi též existuje soukromé zdravotní pojištění, ale jeho význam pro zdravotnický systém je minimální. Soukromé pojišťovny mohou hradit stejné služby jako národní pojišťovna, avšak ti, kteří se pojistí u soukromých zdravotních pojišťoven, musejí i nadále platit veřejné pojištění. Z tohoto důvodu soukromé zdravotní pojišťovny nemohou národní zdravotní pojišťovně konkurovat. Původní myšlenka byla, že pojistné 6 % z příjmu půjde do veřejného systému a zvýšené pojistné ve výši 2 % z příjmu půjde do povinného soukromého zdravotního pojištění, které nyní v Bulharsku nabízí 21 soukromých pojišťoven. Podle toho by také došlo k odpovídajícímu rozdělení balíku hrazené zdravotní péče. K tomu však nedošlo a zvýšené pojistné zůstalo státu. V zemi se zvyšuje počet nepojištěných, což prohlubuje problémy systému veřejného pojištění. Podle některých údajů nemá zdravotní pojištění až 1,2 mil. osob. Jsou to jednak samoplátci nebo etnické menšiny. Například v případě hospitalizace romského pacienta se rodina složí na doplacení pojistného za posledních šest měsíců, aby byl obnoven status pojištěnce. Pokud tedy zdravotní stav nevyžaduje zdravotní péči, pojistné neplatí. Pacienti platí za každou návštěvu v ambulanci poplatky ve výši 1 % z minimální mzdy a poplatek ve výši 2 % z minimální mzdy za prvních dvacet dní hospitalizace. Určité sociální skupiny a určité typy zdravotní péče jsou od poplatků osvobozeny, například se neplatí za hospitalizaci na psychiatrii. Problémem jsou korupce a nelegální platby ve zdravotnictví. Proces nakupování zdravotní péče je založen na národní rámcové dohodě, která je každoročně uzavřena mezi národní zdravotní pojišťovnou a lékařskými komorami. Nemocnice, zdravotní sestry či lékárny nemají zastoupení, za což je současný stav kritizován a mělo by se to v budoucnosti změnit. Po uzavření ročního dohadování je dohoda schválena ministerstvem zdravotnictví. Poté jsou uzavřeny individuální dohody mezi regionální pobočkou národní zdravotní pojišťovny a poskytovateli. Péče praktických lékařů je hrazena kapitací v kombinaci s platbami za specifické programy. Péče specialistů je placena za návštěvu a v případě náročnějších služeb podle ceníku. Léky na předpis jsou hrazeny podle pozitivního listu, takže pacienti mohou na některé léky doplácet. Veškerá lůžková psychiatrická péče, která zahrnuje péči v psychiatrických léčebnách, na psychiatrických odděleních v nemocnicích a lůžkovou péči v komunitních psychiatrických centrech, je hrazena ze státního rozpočtu. Ambulantní psychiatrická péče je oproti tomu hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Kromě toho existují i zcela privátní ambulantní zařízení, která nemají kontrakt s pojišťovnou. Psychiatrické služby Všechny psychiatrické léčebny jsou ve státním vlastnictví a zdravotní péče v léčebnách je hrazena státem. Psychiatrické léčebny nemají smlouvy s národní zdravotní pojišťovnou. V zemi je 24 psychiatrických léčeben a komunitních psychiatrických center s lůžkovou péčí. Psychiatrické léčebny poskytují dlou- 16

17 hodobou, ale i akutní lůžkovou péči. Počet hospitalizovaných v psychiatrických léčebnách a centrech v posledních letech stoupá, zatímco počet lůžek se po poklesu opět dostal na původní hodnoty (tabulka 1). Geografické rozložení psychiatrických lůžkových zařízení není rovnoměrné, což vede k hospitalizacím daleko od místa bydliště. V zemi je dále 20 psychiatrických oddělení ve všeobecných nemocnicích. Počet pacientů roste, zatímco počet lůžek a průměrná délka pobytu průběžně klesají (tabulka 2). Ambulantní psychiatři mají soukromé praxe nebo pracují pod místní samosprávou. Závěrem Současná ekonomická situace není příliš příznívá pro zdravotnictví. Psychiatrická péče v Bulharsku bojuje s mnoha problény: oddělené financování ambulantního a lůžkové sektoru je v Evropě poněkud netypické, systém veřejného pojištění má problémy s nepojištěnou populací, občanský sektor v oblasti duševního zdraví není silný, chybí spolehlivé informace o zdravotnickém systému. Přesto bylo dosaženo několik dílčích úspěchů, např. zlepšení práv pacientů, formulace politiky péče o duševní zdraví na národní úrovni, směřování ke komunitním službám. Krizová období mohou mít tu výhodu, že se může podařit prosazení neprosaditelných reforem, protože se prostě udělat musejí. Souhrn V článku jsou popsány základní princip psychiatrické péče v Bulharku, její financování, úhrady a organizace. Hlavním zdroje financování zdravotnictví v Bulharsku je veřejné zdravotní pojištění. Ambulatní psychiatrická péče je hrazena z pojištění, zatímco lůžková psychiatrická péče je hrazena ze státního rozpočtu. Strategické dokumenty z oblasti péče o duševní zdraví zdůrazňují a lidská práva pacientů s duševním onemocněním a organizační reformy směrované na podporu komunitní péče. Klíčová slova: duševní zdraví, psychiatrie, Bulharsko Článek byl podpořen Grantovou agenturou ČR, projekt č. P403/10/0041 Tabulka 1 : Psychiatrické léčebny a psychiatrická centra s lůžky Rok Počet zařízení Počet lůžek Počet pacientů Průměrná délka pobytu , , , , , N/A Zdroj: Národní centrum zdravotnické informatiky Tabulka 2: Psychiatrická oddělení v nemocnicích Rok Počet zařízení Počet lůžek Počet pacientů Průměrná délka pobytu , , , , , N/A N/A N/A N/A N/A N/A Zdroj: Národní centrum zdravotnické informatiky Literatura BLOOM, B.S. Effects of continuing education Dlouhý, M., Cosoveanu, G., Čižmárik, P., Hinkov, H. Mental Health Policies in Four Eastern European Countries. Central European Journal of Public Policy, 2010, roč. 4, č. 2, s Hinkov, H., Dlouhý, M., Cosoveanu, G., Čižmárik, P, Zarkov, Z., Okolyiski, M., Broshtilov, A., Mental Health Services in Four East European Countries, Bulgarian Journal of Public Health, č. 4:2-13, Jacob, K. S., Sharan, P. A. kol. Mental health system in countries: where are we now? Lancet, 2007, 370: Tomov, T., Mladenova, M., Lazarova, I., Sotirov, V, Okoliyski, M. Bulgaria mental health country profile. International Review of Psychiatry, č. 16:

18 SUMMARY Mental Health Care Romania Martin Dlouhý, Georgiana Cosoveanu IIn the paper, principles of mental health care in Romania, its financing, reimbursement and organisation are described. The main source of health financing in Romania is public health insurance. The strategic mental health policy documents stress human rights of patients with mental illness and organizational reforms directed toward promotion of community care. Key words: mental health, psychiatry, Romania O autorech: Doc. Ing. Mgr. Martin Dlouhý, MSc., PhD. Vysoká škola ekonomická v Praze Georgiana Cosoveanu, Zdravotní pojišťovna pro dopravu, stavebnictví a cestovní ruch, Rumunsko Péče o duševní zdraví v Rumunsku Martin Dlouhý, Georgiana Cosoveanu Úvod Rumunsko je jihoevropská země s 21.5 mil. obyvateli. Průměrná doba délka života při narození je 69,8 let pro muže a 77,2 pro ženy (rok 2009), což jsou hodnoty hluboko pod průměrem EU. Po roce 1989 prošlo Rumunsko složitým obdobím politické, sociální a ekonomické transformace. Úspěchem je členství v Evropské unii. Spolu s Bulharskem jde podle HDP na obyvatele o dvě nejchudší členské země, které nedosahují výkonnosti ani poloviny průměru EU. V roce 2010 bylo HDP na jednoho obyvatele.na 45 % průměru EU, zatímco například ČR byla na 80 % (Eurostat) Zdravotnictví bylo původně financováno ze státního rozpočtu, což však bylo změněno na financování ze zdravotního pojištění v roce Výdaje na zdravotnictví činily podle Eurostatu 5,27 % hrubého domácího produktu (rok 2008). Jacob, Sharan a kol. (2007) pro Rumunsko uvádějí, že výdaje na psychiatrickou péči činí 3 % z celkových výdajů na zdravotnictví. Evropský medián výdajů na psychiatrickou péči je podle stejné publikace 6,3 %. Financování zdravotnictví Financování péče o duševní zdraví je součastí financování péče o zdraví, stejně jako v ČR. Veřejné prostředky na financování zdravotnictví pocházejí ze dvou hlavních zdrojů: veřejného pojištění (asi dvě třetiny) a státního rozpočtu (asi třetina). Státní prostředky pro zdravotnictví spravuje ministerstvo zdravotnictví, které je dále alokuje na regionální zdravotní úřady, národní zdravotnické programy a podřízená zařízení. Roční rozpočet Národní zdravotní pojišťovny je navržen vládou a schválen parlamentem jako součást zákona o státním rozpočtu. Národní zdravotní pojišťovna (Casa Nationala de Asigurari de Sanatate) je veřejná instituce, která spravuje veřejné zdravotní pojištění. Národní zdravotní pojišťovna dohlíží na 42 regionálních zdravotních pojišťoven, což odpovídá administrativnímu dělení Rumunska. Dále existují dvě celonárodní zdravotní pojišťovny: Zdravotní pojišťovna pro ozbrojené složky (CAS OPSNAJ) a Zdravotní pojišťovna pro dopravu, stavebnictví a cestovní ruch (CAS MTCT). Celkem je tedy v Rumunsku 44 veřejných zdravotních pojišťoven. Od roku 2002 pojistné vybírá zvláštní útvar pod ministerstvem financí, zatímco pojišťovny vybírají pojistné od těch, za které neplatí zaměstnavatel, například tedy od samostatně výdělečných osob. Národní zdravotní pojišťovna rozděluje prostředky 42 regionálním zdravotním pojišťovnám a 2 celonárodním zdravotním pojišťovnám podle vzorce založeném na počtu pojištěnců a populačním riziku. Zdravotní pojištění je v Rumunsku povinné. Podle zákona jsou pojištěni všichni občané a cizinci s pobytem v Rumunsku. Od ledna 2008 bylo pojistné 12% of z hrubé mzdy, z čehož: 6.5% platil zaměstnanec a 5.5% zaměstnavatel. Osoby samostatně výdělečně činné platily 6.5%. Nezaměstnaní platí 6.5% z dávek. Některé skupiny jsou od platby pojistného osvobozeny, např. děti a studenti, váleční veteráni, invalidní osoby bez příjmu. Stát platí pojistné ve výši 6,5 % z dvojnásobku minimální mzdy za určité kategorie obyvatel. V průběhu času došlo k několika úpravám parametrů. Neformální platby existují v Rumunsku dlouho a jsou hluboko zakořeněny v rumunské kultuře. Podle některých odhadů tvoří neformální platby až 40 % z přímých plateb. Kromě toho výzkumná stutie provedená Open Society Foundation v říjnu 2004 odhadla, že neformální platby jsou ve zdravotnictví častější než v jiných sektorech, např. ve veřejné správě (Cosoveanu, 2010). 18

19 Poskytování péče Na národní úrovni je stanoven výdajový limit pro každý sektor zdravotní péče (primární péče, nemocnice, léky). Praktiční lékaři jsou placeni věkově upravenou kapitací v kombinaci s výkonnou platbou. Ambulantní lékaři a zubaři jsou většinou v privátních praxích a jsou placeni platbou za výkon. Akutní lůžková péče je hrazena prospektivními platby kombinujícími platbu za případ a platbu za výkon, zatímco dlouhodobá lůžková péče je většinou financována ve formě rozpočtů. Lékaři v nemocničních ambulancích jsou placeni mzdou. Většina všeobecných nemocnic je ve veřejném vlastnictví (města, regiony, stát). Psychiatrické nemocnice spadají pod ministerstvo zdravotnictví. Lékárny a lázně jsou v soukromých rukou. Stuktura poskytování péče o duševní zdraví nadále zůstává být orientována na psychiatrické léčebny a je podřízena biologickému modelu zdraví. V ambulantní péči má ústřední roli komunitní středisko duševního zdraví, které má multidisciplinární tým a slouží pro spádové území tisíc obyvatel. Postupně se tato střediska zřizují po celé zemi. Komunitní středisko duševní péče má nabízet psychiatrické poradenství, psychologické a psychoterapeutické hodnocení a intervenci, vyšetření poruch řeči, krizové intervence, služby domácí péče, socialní assistenci, pracovní terapii, volnočasové aktivity apod. Další částí ambulantní péče jsou ordinace psychiatrů. Chybí komunikace mezi zařízeními dlouhodobé péče a ambulantními zařízeními a tak je kontinuita péče často limitována pouze na kontinuitu předepisování léků. Zajištění péče o duševní zdraví je nerovnoměrné, neboť v některých regionech ambulantní psychiatrická péče zcela chybí. Nové druhy léčby jako případové vedení, podporované bydlení či krizová centra vznikly v rámci různých projektů, z nich většína byla vedena neziskovými organizacemi a často financována ze zahraničí. Pacienti mohou být hospitalizováni v psychiatrických lůžkových zařízeních, které byla zřízena většinou mimo město a mají mezi 100 až 500 lůžky. Paradoxně, počet lůžek v psychiatrických léčebnách patří v Rumunsku nejmenší v Evropě. Akutní psychiatrická péče nabízí přijatelné standardy psychiatrické péče a životní podmínky pro pacienty. Mezi hlavní problémy patří mnoho pacientů na pokoji, nedostatek sociálních pracovníků, psychologů a specialistů na pracovní terapii. Chybí též jasná pravidla pro nedobrovolnou léčbu. Je velký rozdíl mezi akutní psychiatrickou péčí a péči pro chronické pacienty, neboť podmínky péče jsou neadekvátní a z části nepřijatelné. Většina zařízení je přeplněná pacienty, chybí koncepty pro individuální terapii a rehabilitaci. V některých zařízeních jsou podmínky, které nejsou v souladu s běžnými evropskými standardy péče o chronické psychiatrické pacienty, jako např. postele s dvěma pacienty, pacienti, kteří stráví celý den v pyžamu, nedostatek kvalifikovaného personálu. Bez kvalifikovaného personálu a dostatečných finančních prostředků, vhodných budov a celkové změny tohoto pesimistického přístupu nelze dosáhnout zlepšení dlouhodobé psychiatrické péče. Akční plán a Národní strategie pro duševní zdraví jsou komplexní programy, které by měly vést ke změně struktury psychiatrické péče v Rumunsku. V zemi je kolem 260 dětských a dorostových psychiatrů, což je asi čtvrtina psychiatrů. Geriatrická psychiatrie byla uznána jako subspecializace v roce Profese psychiatrické sestry byla oficiálně uznána ministerstvem zdravotnictví v roce Rumunsko přijalo v roce 2002 samostatný zákon o duševním zdraví a ochraně osob s duševním onemocněním. V roce 2006 ministerská vyhláška upravila vznik a fungování komunitních psychiatrických center. Rumunsko má Národní program duševního zdraví, který byl přijat v roce 1999, zejména díky snaze Rumunské ligy pro duševní zdraví a Rumunské asociaci pro sociální psychiatrii. Do té doby nebylo duševní zdraví vladní prioritou a největší pokrok byl dosahován díky neziskovým organizacím. Program zahrnuje prevenci a rehabilitaci, komunitní psychiatriii, legislativu, koordinaci s ostatními zdravotnickými obory. Financování programu je zajištěno ministerstvem zdravotnictví. Dále byl za evropské asistence vytvořen Národní akční plán duševního zdraví, který byl vydán ministerskou vyhláškou v roce Cílem akčního plánu je orientace na komunitní péči. V Rumunsku existují místní iniciativy a pokusy o místní reformy a experimenty. V mnohých projektech na podporu duševního zdraví participovali např. psychiatrická nemocnice v Campulung Moldovenesc, Rumunská liga pro duševní zdraví. Rumunská Alzheimerovská společnost, Nadace Estuar, Nadace Orizonturi. Závěr Situace v oblasti péče o duševní zdraví v Rumunsku nebyla v minulosti příliš příznívá. Díky mezinárodní pomoci, aktivních neziskových organizací a také příjatých vládních programů se daří péči o duševní zdraví zlepšovat. Podle Národního programu pro dušení zdraví jsou hlavní témata a výzvy v péči o duševní zdraví v Rumunsku následující: ve společnosti jako celku: stigma a diskriminace; v systému zdravotnických služeb: nedostatek soudržnosti, která by překračovala více než jeden vládní sektor; v prostředí poskytování péče: akutní potřeba zlepšení podmínek; v rozvoji komunitní péče: postup transformačních změn je pomalý; v zajištění lidských zdrojů: chybí kvalitní personál. Souhrn V článku jsou popsány principy péče o duševní zdraví v Rumunsku, její financování, úhradové mechanismy a organizace. Hlavním zdroje financování zdravotnictví v Rumunsku je veřejné zdravotní pojištění. Strategické dokumenty z oblasti péče o duševní zdraví zdůrazňují a lidská práva pacientů s duševním onemocněním a organizační reformy směrované na podporu komunitní péče. Klíčová slova: zdravotnictví, duševní zdraví, Rumunsko Článek byl podpořen Grantovou agenturou ČR, projekt č. P403/10/0041 Literatura Cosoveanu, G. Mental Health Country Profile Questionnaire, unpublished study Hinkov, H., Dlouhý, M., Cosoveanu, G., Čižmárik, P, Zarkov, Z., Okolyiski, M., Broshtilov, A., Mental Health Services in Four East European Countries, Bulgarian Journal of Public Health, č. 4:2-13, Jacob, K. S., Sharan, P. A. kol. Mental health system in countries: where are we now? Lancet, 2007, 370: Ministry of Public Health Romania, Strategy Plan of the Public Health Ministry for Vlădescu, C., Scîntee, G., Olsavszky, V., Allin, S., Mladovsky, P. Romania: Health system review. Health Systems in Transition, 2008; 10(3):

20 SUMMARY Czech healthcare law after 1990 in the context of human rights related to health The subject of work is the development of Czech health care law in the past 20 years in the context of (1) Czechoslovak and Czech social change, (2) the development of international human rights interpretations related to health. The goal is evaluation of the Czech health care law in the individual developmental stages and their compliance with human rights related to health. Running away from the Czech health care law framework of human rights and its substitution by a positive concept of patients rights is accompanied by efforts to reduce human rights protection mechanisms at the Constitutional Court ( euroamendment of the Czech Constitution in 2001). Major changes in medical law in relation to human rights brings the current changes in health care reform ( Health Reform I and II. Phase). Key words: healthcare law, human rights, health policy České zdravotnické právo po roce 1990 v kontextu lidských práv se vztahem ke zdraví 2. Petr Háva, Pavla Mašková, Tereza Teršová Do českého zdravotnického práva se po roce 1990 nepodařilo efektivně inplementovat lidská práva se vztahem ke zdraví O autorech: MUDr. Petr Háva, CSc., Mgr., Ing. Pavla Mašková, PhD., Mgr. Tereza Teršová, Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Praha, katedra veřejné a sociální politiky. Vývoj českého zdravotnického práva po roce 1990 Období posledních dvaceti let lze z pohledu vývoje zdravotnického práva v kontextu garance lidských práv se vztahem ke zdraví rozdělit na čtyři etapy (viz. Tabulka č. 2 Vývojové etapy českého zdravotnického práva). První etapou jsou porevoluční léta ( ), kdy se vytváří nový právní řád v souvislosti se změnou režimu a vznikem nových institucí. Bylo nutné přijmout novou Ústavu a Listinu základních práv a svobod, vytvořit základní zdravotnické zákony, které nastartovaly reformu zdravotnictví. Druhé období ( ) je obdobím stagnace vývoje zdravotnického práva, nebyla přijata potřebná legislativa, která by upravovala celý zdravotnický systém a která by vedla k efektivnímu a řádnému fungování systému. Ve třetí etapě ( ) dochází k přípravě a samotnému vstupu České republiky do Evropské unie, český právní řád je nutné harmonizovat po vzoru evropských právních předpisů. V tomto období dochází také k reformě veřejné správy a s tím souvisejícímu otevření problematiky zvyšování autonomie nemocnic ve vztahu k naplňování práva na zdraví. Čtvrté období (od roku 2006 do současnosti) je spojeno s reformním úsilím. Připravované a nakonec přijaté zdravotnické reformy jsou orientované převážně tržně (market driven), s cílem zavádění modelů řízené péče, dosažení co nejvyšší úspornosti zdravotnictví financovaného z veřejných zdrojů a na rozvoj duálního systému péče o zdraví. Takové cíle jsou pak velmi dis- 20

Konference Terénní a nízkoprahové programy 2010

Konference Terénní a nízkoprahové programy 2010 Hodnocení efektivity nízkoprahových programů Jan Morávek, Ph.D. Institut sociologických studií FSV UK Praha Konference Terénní a nízkoprahové programy 2010 Praha 15. 1. 2010 Východiska Své právo na existenci

Více

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14. Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium J.A.Komenského, Dubí 1 Politologie Etymologicky

Více

Ošetřovatelská péče v komunitní a domácí péči

Ošetřovatelská péče v komunitní a domácí péči Ošetřovatelská péče v komunitní a domácí péči Studijní opora Mgr. Alena Pelcová Liberec 2014 Cíle předmětu Studenti umí vysvětlit pojem prevence a umí definovat druhy prevence. Studenti umí definovat základy

Více

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP)

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) AR 2007/2008 - Bakalářské studium kombinovaná forma 1. ročník (pro obor Aplikovaná informatika; ML-sociologie) Přednášející: doc. Dr. Zdeněk Cecava,

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v procesech, které

Více

Škola Integrovaná střední škola polygrafická, Brno, Šmahova 110 4. ročník (SOŠ, SOU)

Škola Integrovaná střední škola polygrafická, Brno, Šmahova 110 4. ročník (SOŠ, SOU) Škola Ročník 4. ročník (SOŠ, SOU) Název projektu Interaktivní metody zdokonalující proces edukace na ISŠP Číslo projektu Číslo a název šablony III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Autor

Více

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Reformy zdravotního pojištění v zahraničí Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Financování zdravotnictví Různé modely financování: zdravotní pojištění, národní zdravotní služba (státní

Více

PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE. PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5.

PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE. PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5. PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5. 2012 APSYS Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání pracovníků ve vědě

Více

STEPS_31.3.2010_Ivanová

STEPS_31.3.2010_Ivanová Jak je na tom ČR z hlediska výzkumu v oblasti veřejného zdraví? Kateřina Ivanová Ústav sociálního lékařství a zdravotní politiky Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci 1 1 Hlavní cíl: Podpora

Více

Podpora zdraví v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav 2009

Podpora zdraví v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav 2009 Podpora zdraví v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav 2009 Zdraví - definice Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a ne jen pouhá nepřítomnost nemoci či slabosti ( WHO 7. 4. 1948) Vymezuje

Více

Znalostní báze pro obor organizace informací a znalostí

Znalostní báze pro obor organizace informací a znalostí Znalostní báze pro obor organizace informací a znalostí Představení projektu Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI) DF13P01OVV013 2013 2015 Helena Kučerová ÚISK FF UK

Více

Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce

Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Profesionální sociální pracovník PhDr. Melanie Zajacová Tábor, 23. září 2014 Obsah Úvodem Očekávání od sociálních pracovníků Akademická disciplína

Více

SOUČASNÝ VÝZKUM PSYCHOTERAPIE. Ladislav Timu ák

SOUČASNÝ VÝZKUM PSYCHOTERAPIE. Ladislav Timu ák TRITON SOUČASNÝ VÝZKUM PSYCHOTERAPIE Ladislav Timu ák SOUČASNÝ VÝZKUM PSYCHOTERAPIE LADISLAV TIMU ÁK TRITON Ladislav Timu ák SOUČASNÝ VÝZKUM PSYCHOTERAPIE Tato kniha ani žádná její část nesmí být kopírována,

Více

MAPA VÝZKUMU 13/03/2015 1

MAPA VÝZKUMU 13/03/2015 1 MAPA VÝZKUMU 13/03/2015 1 VÝZKUMNÁ ZPRÁVA velikost příspěvku pro vědu není tak důležitá jako kvalita práce,v níž se přínos demonstruje. S původností práce se asociují vlastnosti jako novost, nový styl

Více

ZPRÁVY. Centrum základního výzkumu školního vzdělávání zpráva o řešení projektu LC 06046 za rok 2006

ZPRÁVY. Centrum základního výzkumu školního vzdělávání zpráva o řešení projektu LC 06046 za rok 2006 131 ZPRÁVY Centrum základního výzkumu školního vzdělávání zpráva o řešení projektu LC 06046 za rok 2006 Následující zpráva stručně informuje čtenáře o řešení projektu v roce 2006. Připomínáme, že v rámci

Více

Představení projektu. Magdalena Chmelařová, Helena Kolibová. Opava, 11. 9. 2015

Představení projektu. Magdalena Chmelařová, Helena Kolibová. Opava, 11. 9. 2015 Projekt Specializované mapy a systémy na podporu seniorů a spolupráce participujících aktérů pro rozvoj dobrovolnictví, registrační číslo TD020048 je řešen s finanční podporou TA ČR Představení projektu

Více

Vzdělávání v Biomedicínské a Zdravotnické Informatice

Vzdělávání v Biomedicínské a Zdravotnické Informatice Vzdělávání v Biomedicínské a Zdravotnické Informatice Prof. RNDr. Jana Zvárová, DrSc. EuroMISE Centrum Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky 1. LF UK a ÚI AV ČR Satelitní seminář EFMI STC 2013,

Více

PODNĚTY PRO REVIZI STANDARDŮ KVALITY V EVROPSKÉM RÁMCI PRO KVALITU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB

PODNĚTY PRO REVIZI STANDARDŮ KVALITY V EVROPSKÉM RÁMCI PRO KVALITU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PODNĚTY PRO REVIZI STANDARDŮ KVALITY V EVROPSKÉM RÁMCI PRO KVALITU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB David Kocman, 2012 Úvod Evropský rámec pro kvalitu sociálních služeb (EU rámec) byl schválen v roce 2010 Sociálním výborem

Více

1 Zdraví, právo na zdraví

1 Zdraví, právo na zdraví 1 Zdraví, právo na zdraví V současné době není žádný stát na světě schopen zabezpečit takovou zdravotní péči, která by jeho občanům poskytla vše, co medicína umožňuje. Uvedený problém není pouze problémem

Více

Nastolování agendy- souvislosti a procesy. Vývoj problematiky Veřejný problém a jeho hlavní rysy K formování veřejné, mediální a politické agendy

Nastolování agendy- souvislosti a procesy. Vývoj problematiky Veřejný problém a jeho hlavní rysy K formování veřejné, mediální a politické agendy Nastolování agendy- souvislosti a procesy Vývoj problematiky Veřejný problém a jeho hlavní rysy K formování veřejné, mediální a politické agendy Vývoj problematiky Schopnost médií nastolovat důležité problémy

Více

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ VEŘEJNÁ EKONOMIKA EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky

Více

Aplikace výsledků European Social Survey a Schwartzových hodnotových orientací v oblasti reklamy

Aplikace výsledků European Social Survey a Schwartzových hodnotových orientací v oblasti reklamy Aplikace výsledků European Social Survey a Schwartzových hodnotových orientací v oblasti reklamy Ing. Ludmila Navrátilová Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, Kolejní 4, 612 00 Brno, Česká

Více

Public Relations (N_PR) LS 08

Public Relations (N_PR) LS 08 Public Relations (N_PR) LS 08 Bakalářské studium Garant předmětu:. Ing. V. Kunz, Ph.D. Vyučující:.. Ing. T. Dvořáková Ing. P. Klička Ing. V. Kunz, Ph.D. Mgr. M. Kykalová Typ studijního předmětu: volitelný

Více

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH 4.9.40. Psychologie Dvouletý volitelný předmět PSYCHOLOGIE (pro 3. ročník, septima) navazuje na základní okruhy probírané v hodinách ZSV. Zaměřuje se na rozšíření poznatků jak teoretických psychologických

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Úvod do zdravotní politiky. Doc. Martin Dlouhý Škola veejného zdravotnictví IPVZ 19. 5. 2008

Úvod do zdravotní politiky. Doc. Martin Dlouhý Škola veejného zdravotnictví IPVZ 19. 5. 2008 Úvod do zdravotní politiky Doc. Martin Dlouhý Škola veejného zdravotnictví IPVZ 19. 5. 2008 Zdravotní POLITIKA Zdravotní politika je výrazem zájmu státu na zdravotní stavu obyvatelstva. V eštin existuje

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

Jiří Šafr, Markéta Sedláčková

Jiří Šafr, Markéta Sedláčková Konference DEMOKRACIE JAKO HODNOTA A PROBLÉM Katedra filozofie Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, Technická univerzita v Liberci, Liberec, 22. října 2010 Sociální kapitál a legitimita demokracie

Více

Projekt Zefektivnění činnosti TAČR v oblasti podpory VaVaI a podpora posilování odborných kapacit organizací veřejné správy v oblasti VaVaI

Projekt Zefektivnění činnosti TAČR v oblasti podpory VaVaI a podpora posilování odborných kapacit organizací veřejné správy v oblasti VaVaI Projekt Zefektivnění činnosti TAČR v oblasti podpory VaVaI a podpora posilování odborných kapacit organizací veřejné správy v oblasti VaVaI Reg. č. CZ.1.04/4.1.00/D4.00003 Projekt Zefektivnění činnosti

Více

Vývoj zdravotního systému ČR z pohledu občanů

Vývoj zdravotního systému ČR z pohledu občanů Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Katedra veřejné a sociální politiky Vývoj zdravotního systému ČR z pohledu občanů Mgr. Kateřina Michlová Výsledky diplomové práce Osnova Kontext problematiky

Více

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace

Více

Kognitivní technologie. Akademie managementu a komunikace PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D. 22. 3. 2014

Kognitivní technologie. Akademie managementu a komunikace PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D. 22. 3. 2014 Kognitivní technologie Akademie managementu a komunikace PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D. 22. 3. 2014 Kognitivní technologie: přehled témat 1. Logika a počítačové jazyky v kognitivních technologiích: vliv

Více

Výzvy a milníky v přípravě inovační strategie Prahy Úvodní slovo k panelové diskusi

Výzvy a milníky v přípravě inovační strategie Prahy Úvodní slovo k panelové diskusi Výzvy a milníky v přípravě inovační strategie Prahy Úvodní slovo k panelové diskusi Kristýna Meislová [25. listopadu 2013] Agenda 1. Inteligentní specializace RIS Prahy v kontextu ČR 2. Průběh příprav

Více

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu. Vícezdrojové financování - magisterské studium

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu. Vícezdrojové financování - magisterské studium Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu Vícezdrojové financování - magisterské studium Přednášející: Doc. Radim Valenčík, CSc. Název tematického celku: Úvod do studia problematiky

Více

Psychologie v marketingové komunikaci (B_PsyMK)

Psychologie v marketingové komunikaci (B_PsyMK) Psychologie v marketingové komunikaci (B_PsyMK) ZS 09 - Bakalářské studium Garant předmětu:. PhDr. M. Kafka, CSc. Vyučující:.. PhDr. M. Kafka, CSc. Mgr. Michal Tomčík Typ studijního předmětu: povinný roč./sem.:..

Více

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 STUDIJNÍ PROGRAM: Ošetřovatelství 53-41-B STUDIJNÍ OBOR: Všeobecná sestra R009 FORMA STUDIA: Prezenční PŘEDMĚT: BEHAVIORÁLNÍ VĚDY 1.

Více

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ Podkladové studie pro přípravu ČR na využívání fondů EU v období 2014+ ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ zpracovatel Realizační

Více

5.1.7 Informatika a výpočetní technika. Časové, obsahové a organizační vymezení. ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0

5.1.7 Informatika a výpočetní technika. Časové, obsahové a organizační vymezení. ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0 5.1.7 Informatika a výpočetní technika Časové, obsahové a organizační vymezení ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0 Realizuje se vzdělávací obor Informatika a výpočetní technika RVP pro gymnázia.

Více

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Institut sociologických studií Katedra sociologie PŘEDPOKLÁDANÝ NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE: PODNIKOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ A JEHO VZTAH K MOBILITĚ

Více

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010 Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek Výzkumné problémy I. opatření a aktivity, které bychom přiřadili k městskému marketingu jsou realizovány, aniž by si jejich aktéři

Více

ZŠ, Praha 10, Brigádníků 14/510 ZÁVĚREČNÉ PRÁCE ŽÁKŮ DEVÁTÉHO ROČNÍKU

ZŠ, Praha 10, Brigádníků 14/510 ZÁVĚREČNÉ PRÁCE ŽÁKŮ DEVÁTÉHO ROČNÍKU ZŠ, Praha 10, Brigádníků 14/510 ZÁVĚREČNÉ PRÁCE ŽÁKŮ DEVÁTÉHO ROČNÍKU Předmět Předmět bude sloužit zejména k prohlubování zájmu žáků 9. tříd a rozvíjení dovedností týkajících se práce s textem, plnění

Více

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 5. 1. 20 1 Souhrn Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě OECD and the European Commission s report on health

Více

Obsah. ÚVOD 1 Poděkování 3

Obsah. ÚVOD 1 Poděkování 3 ÚVOD 1 Poděkování 3 Kapitola 1 CO JE TO PROCES? 5 Co všechno musíme vědět o procesním řízení, abychom ho mohli zavést 6 Různá důležitost procesů 13 Strategické plánování 16 Provedení strategické analýzy

Více

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO INOVACI ŠVP. A oddíl: Obecná analýza (výchovné a vzdělávací strategie) Tabulka TH2(A) Počet hodnocených ŠVP: 100

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO INOVACI ŠVP. A oddíl: Obecná analýza (výchovné a vzdělávací strategie) Tabulka TH2(A) Počet hodnocených ŠVP: 100 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO INOVACI ŠVP Celkovému prozkoumání a vyhodnocení bylo podrobeno 150 ŠVP ze Středočeského, Jihomoravského, Královehradeckého a Pardubického kraje. Při vyhodnocování ŠVP se však ukázalo,

Více

Public Relations 1 (B_PR_1) ZS 09

Public Relations 1 (B_PR_1) ZS 09 Public Relations 1 (B_PR_1) ZS 09 Bakalářské studium Garant předmětu:. Ing. V. Kunz, Ph.D. Vyučující:.. Ing. T. Dvořáková Ing. P. Klička Ing. V. Kunz, Ph.D. Mgr. M. Kykalová Typ studijního předmětu: povinný

Více

ehealth Day 2011 Pomůže elektronizace najít úspory? - elektronizace - náklady systému zdravotní péče - úsporová očekávání - výsledky

ehealth Day 2011 Pomůže elektronizace najít úspory? - elektronizace - náklady systému zdravotní péče - úsporová očekávání - výsledky [ 1 ] ehealth Day 2011 Pomůže elektronizace najít úspory? - elektronizace - náklady systému zdravotní péče - úsporová očekávání - výsledky PharmDr. Martin Beneš [ 2 ] ELEKTRONIZACE Elektronizace [ 3 ]

Více

Jak porozumět veřejné politice

Jak porozumět veřejné politice Jak porozumět veřejné politice Desátá lekce kursu Veřejná politika Martin Potůček O čem bude tato přednáška? Obtíže vědeckého poznávání veřejných politik Pravidla postupu poznávání Postup řešení poznávací

Více

BIOMEDICÍNSKÁ INFORMATIKA A JEJÍ ÚLOHA V PERSONALIZOVANÉ MEDICÍNĚ

BIOMEDICÍNSKÁ INFORMATIKA A JEJÍ ÚLOHA V PERSONALIZOVANÉ MEDICÍNĚ BIOMEDICÍNSKÁ INFORMATIKA A JEJÍ ÚLOHA V PERSONALIZOVANÉ MEDICÍNĚ Petr Lesný 1, Kryštof Slabý 1, Tomáš Holeček 2, Jan Vejvalka 1 1 Fakultní nemocnice v Motole, Praha 2 Fakulta humanitních studií UK, Praha

Více

Vzdělávání sociálních pracovníků v ČR

Vzdělávání sociálních pracovníků v ČR Vzdělávání sociálních pracovníků v ČR Výzvy a trendy ve vzdělávání v sociální práci Prešov 2012 Alois Křišťan Martin Bednář Osnova prezentace 1) ASVSP a systém vzdělávání v ČR 2) Legislativní zakotvení

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu EKONOMIKA VEŘEJNÉHO SEKTORU 2 Název tematického celku: Hospodaření organizačních složek státu a příspěvkových organizací. Cíl: Vysvětlit

Více

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PROJEKTŮ

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PROJEKTŮ SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PROJEKTŮ CZ.1.04/1.1.00/46.00001 Prohlubování a zvyšování úrovně odborných znalostí nelékařských zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků ve zdravotnictví se zaměřením

Více

MODELOVÁNÍ DAT V INFORMAČNÍCH SYSTÉMECH. Jindřich Kaluža Ludmila Kalužová

MODELOVÁNÍ DAT V INFORMAČNÍCH SYSTÉMECH. Jindřich Kaluža Ludmila Kalužová MODELOVÁNÍ DAT V INFORMAČNÍCH SYSTÉMECH Jindřich Kaluža Ludmila Kalužová Recenzenti: prof. Ing. Milan Turčáni, CSc. prof. Ing. Ivan Vrana, DrSc. Tato kniha vznikla za finanční podpory Studentské grantové

Více

Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat.

Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat. 3. Kvalitativní vs kvantitativní výzkum Kvantitativní výzkum Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat. Kvantitativní výzkum

Více

Strategické dokumenty Ministerstva zdravotnictví a Portál podpory zdraví

Strategické dokumenty Ministerstva zdravotnictví a Portál podpory zdraví Strategické dokumenty Ministerstva zdravotnictví a Portál podpory zdraví Martin Doležal, Oddělení koncepcí zdravotní péče Konference Efektivní strategie podpory zdraví III. SZÚ, Praha, 18. 6. 2015 Zvýšení

Více

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice MUDr. Tomáš Julínek DNEŠNÍ PROGRAM Důvody pro změnu Návrh nového systému Postup realizace nového systému 1 NUTNOST ZMĚNY Krize institucí v

Více

Projekt výzkumu v graduační práci

Projekt výzkumu v graduační práci Projekt výzkumu v graduační práci Základní manuál Prof. PhDr. Beáta Krahulcová, CSc. Fáze výzkumu Přípravná, teoretická fáze (výsledek kumulovaného poznání,precizace výzkumného úkolu, formulace vědecké

Více

6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník

6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník 6. Průřezové téma - MEDIÁLNÍ VÝCHOVA 6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník pěstování kritického přístupu ke zpravodajství a reklamě ; TV - diskuse o ČJ - zpráva, oznámení; VkZ- život bez závislostí (reklama

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Elektronická zdravotnická dokumentace 7.ledna 2008 - Praha. MUDr. Pavel Neugebauer Předseda SPLDD ČR, člen Správní rady ČNFeH

Elektronická zdravotnická dokumentace 7.ledna 2008 - Praha. MUDr. Pavel Neugebauer Předseda SPLDD ČR, člen Správní rady ČNFeH Elektronická zdravotnická dokumentace 7.ledna 2008 - Praha MUDr. Pavel Neugebauer Předseda SPLDD ČR, člen Správní rady ČNFeH Právní rámec Zákon číslo 20/1966 Sb. o péči o zdraví lidu V. část 67a Zpracováním

Více

PRŮZKUM AIFP EKONOMICKÉ DOPADY KLINICKÝCH STUDIÍ REALIZOVANÝCH V ČR. MUDr. Beata Čečetková, Ph.D. a Mgr. Jakub Dvořáček

PRŮZKUM AIFP EKONOMICKÉ DOPADY KLINICKÝCH STUDIÍ REALIZOVANÝCH V ČR. MUDr. Beata Čečetková, Ph.D. a Mgr. Jakub Dvořáček PRŮZKUM AIFP W EKONOMICKÉ DOPADY KLINICKÝCH STUDIÍ REALIZOVANÝCH V ČR MUDr. Beata Čečetková, Ph.D. a Mgr. Jakub Dvořáček CÍL PRŮZKUMU Zhodnotit ekonomický vliv klinických studií realizovaných v ČR OBSAH

Více

Marketingové aplikace. Doc. Ing.Vladimír Chalupský, CSc., MBA

Marketingové aplikace. Doc. Ing.Vladimír Chalupský, CSc., MBA Marketingové aplikace Doc. Ing.Vladimír Chalupský, CSc., MBA Struktura předmětu 4. okruh: Marketingový výzkum - vymezení podstaty a účelu marketingového výzkumu - požadavky na informace výzkumu - proces

Více

Podpora zdraví na pracovišti a zdraví populace

Podpora zdraví na pracovišti a zdraví populace Podpora zdraví na pracovišti a zdraví populace MUDr.Vladimíra Lipšová SZÚ-CHPPL SZÚ - Konzultační den Podpora zdraví na pracovišti 15.9.2011 Obsah prezentace Podpora zdraví na pracovišti Komplexní přístup

Více

4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova

4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova 4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova 1. 2. 3. 4. Hodinová dotace Výtvarná výchova 2 2 2 2 Realizuje obsah vzdělávacího oboru Výtvarná výchova RVP ZV. Výuka probíhá ve dvouhodinových

Více

Outcome mapping evaluation - nová možnost pro ČR? Vladimír Sodomka

Outcome mapping evaluation - nová možnost pro ČR? Vladimír Sodomka Outcome mapping evaluation - nová možnost pro ČR? Vladimír Sodomka 2014 1 Obsah prezentace Představení metody Oucome Mapping Evaluation (OME) relativně nová metoda v ČR alternativa ke konvenčním lineárním

Více

Husitská teologická fakulta Univerzity Karlovy v Praze

Husitská teologická fakulta Univerzity Karlovy v Praze Husitská teologická fakulta Univerzity Karlovy v Praze Státní závěrečná zkouška (magisterská) Psychosociální studia: sociální práce Tematické okruhy: 1. a) Vymezení sociální práce. Pojmy, cíle, metody,

Více

Celková strategie hodnocení programu iniciativy EQUAL v České republice (pro období 2004-2008)

Celková strategie hodnocení programu iniciativy EQUAL v České republice (pro období 2004-2008) Celková strategie hodnocení programu iniciativy EQUAL v České republice (pro období 2004-2008) 1. Základní aspekty Obsah: 2. Monitoring a evaluace 3. Hodnocení implementace 4. Hodnocení principů Programu

Více

Participace a spolupráce v rozvoji malých měst Jana Stachová a Daniel Čermák Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

Participace a spolupráce v rozvoji malých měst Jana Stachová a Daniel Čermák Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Participace a spolupráce v rozvoji malých měst Jana Stachová a Daniel Čermák Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Úloha participace a spolupráce v rozvoji lokálním rozvoji Sociální faktory rozvoje regionů

Více

Současný stav a rozvoj elektronického zdravotnictví - pohled Ministerstva zdravotnictví

Současný stav a rozvoj elektronického zdravotnictví - pohled Ministerstva zdravotnictví Současný stav a rozvoj elektronického zdravotnictví - pohled první ročník semináře ehealth 2012 kongresový sál IKEM 1.11.2012 Elektronizace zdravotnictví: 1. jedná se o dlouhodobé téma 2. povede ke zvýšení

Více

RELIGIOZITA Náčrt operacionálního schématu Seminární práce předmětu Výzkum veřejného mínění II

RELIGIOZITA Náčrt operacionálního schématu Seminární práce předmětu Výzkum veřejného mínění II RELIGIOZITA Náčrt operacionálního schématu Seminární práce předmětu Výzkum veřejného mínění II Karolína Kučerová Masová komunikace IV, LS 2001/2002 2 Náboženství je v nejobecnějším slova smyslu definováno

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia. předmětu Management ve finančních službách

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia. předmětu Management ve finančních službách Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Management ve finančních službách Název tematického celku: Základní koncepční přístupy a osobnost manažera Cíl: V návaznosti na poznatky

Více

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Příloha č. 1 TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Dle bodů 1-3 je možné samostatně zvolit téma. Tento výběr podléhá schválení pracovní skupinou Domácí práce. 1. Samostatně vybrané téma na základě studia

Více

Psychologie literatury

Psychologie literatury Psychologie literatury Vyučující: Mgr. Martin Švanda Tel.: 532290382 E-mail: svanda@psu.cas.cz Syllabus, jarní semestr 2005 Charakteristika kurzu: Cílem kurzu je seznámit posluchače se základními pojmy,

Více

Předběžná témata příští výzvy v oblasti SSH

Předběžná témata příští výzvy v oblasti SSH Předběžná témata příští výzvy v oblasti SSH Michal Pacvoň, Národní kontakt pro Sociální, ekonomické a humanitní vědy a pro oblast Věda ve společnosti pacvon@tc.cz Tel: 234 006 110 Výzvy priority SSH 2010

Více

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání Praha, březen 2013 Úvod V lednu

Více

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE PODNIKOVÁ EKONOMIKA NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Efektivnost datových schránek v organizaci veřejné správy a soukromé organizaci TERMÍN UKONČENÍ STUDIA A OBHAJOBA (MĚSÍC/ROK) Červen

Více

Subjektivní přístup obyvatel Ostravy ke zdraví v závislosti na životním stylu, socioekonomickém statusu a vzdělání.

Subjektivní přístup obyvatel Ostravy ke zdraví v závislosti na životním stylu, socioekonomickém statusu a vzdělání. Krajská hygienická stanice v Ostravě GRANT IGA MZ ČR č. NJ/6139-3 Subjektivní přístup obyvatel Ostravy ke zdraví v závislosti na životním stylu, socioekonomickém statusu a vzdělání. Šlachtová H., Šplíchalová

Více

Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! B Strategické řízení organizace

Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! B Strategické řízení organizace Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! B Strategické řízení organizace B5 Program Téma obsahuje informace o programech a programovém řízení a klade si za cíl především vysvětlit

Více

1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ŠETŘENÍ

1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ŠETŘENÍ 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ŠETŘENÍ Název šetření: Podoba formuláře: Roční šetření o výzkumu a vývoji Výkaz o výzkumu a vývoji VTR 5 01 je distribuován ve dvou mutacích podle sektorů provádění VaV: mutace (a)

Více

Důchodová reforma. doc. PhDr. Ing. Marek Loužek, Ph.D. Recenzovali: prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc. prof. Ing. Vojtěch Krebs, CSc.

Důchodová reforma. doc. PhDr. Ing. Marek Loužek, Ph.D. Recenzovali: prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc. prof. Ing. Vojtěch Krebs, CSc. Důchodová reforma doc. PhDr. Ing. Marek Loužek, Ph.D. Recenzovali: prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc. prof. Ing. Vojtěch Krebs, CSc. Vydala Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum Redakce

Více

6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník

6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník 6. Průřezové téma - MEDIÁLNÍ VÝCHOVA 6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník kritické, poslouchání a pozorování mediálních sdělení pěstování kritického přístupu ke zpravodajství a reklamě rozlišování zábavních

Více

Obsah. 1. Výklad pojmů 3. 2. Vývoj outsourcingu 9. 3. Strategie vyrob nebo kup (Strategy make or buy) 13

Obsah. 1. Výklad pojmů 3. 2. Vývoj outsourcingu 9. 3. Strategie vyrob nebo kup (Strategy make or buy) 13 Seznam tabulek vi Seznam obrázků vii Úvod 1 1. Výklad pojmů 3 1.1. Outsourcing 3 1.2. Insourcing 5 1.3. Vnímání outsourcingu v českých médiích 6 2. Vývoj outsourcingu 9 2.1. Z pohledu teorie ekonomie 9

Více

Umění a kultura Výtvarná výchova

Umění a kultura Výtvarná výchova Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět : Období ročník : Umění a kultura Výtvarná výchova 3. období 8.- 9. ročník Očekávané výstupy předmětu Na konci 3. období základního vzdělávání žák: 1. vybírá, vytváří

Více

Aktuální stav přípravy. Národní strategie elektronického zdravotnictví. v České republice

Aktuální stav přípravy. Národní strategie elektronického zdravotnictví. v České republice Aktuální stav přípravy Národní strategie elektronického zdravotnictví v České republice 17. září 2014 Malostranský palác, Praha Konference ICT ve zdravotnictví Ing. Martin Zeman Oddělení poradců a strategií

Více

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Obsah Demografický vývoj v České republice Národní akční plán podporující

Více

Zahajovací konference

Zahajovací konference Zahajovací konference Program CZ11 Public Health Initiatives Iniciativy v oblasti veřejného zdraví Předdefinovaný projekt Vytvoření Systému Ucelené Psychiatrické Rehabilitace (S.U.P.R) a jeho implementace

Více

Český zdravotnický systém

Český zdravotnický systém Český zdravotnický systém Bakalářské studium Vyučující:.. Ing. Jan Mertl, Ph.D. Typ studijního předmětu:... volitelný Doporučený roč./sem... bakalářský Rozsah studijního předmětu:.. 2+0+0 (PS) 6 (KS) Způsob

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Pomůže Lisabonská smlouva udržet hospodářskou, sociální a územní soudržnost v zemích EU?

Pomůže Lisabonská smlouva udržet hospodářskou, sociální a územní soudržnost v zemích EU? Pomůže Lisabonská smlouva udržet hospodářskou, sociální a územní soudržnost v zemích EU? Ing. Petr Zahradník, MSc. EU Office České spořitelny a New York University, člen EuroTeam při Evropské komisi Vědeckopopularizační

Více

Jaké představy má o rozvoji. Ministerstvo zdravotnictví? září 2012 Ing. Petr Nosek

Jaké představy má o rozvoji. Ministerstvo zdravotnictví? září 2012 Ing. Petr Nosek Jaké představy má o rozvoji elektronického zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví? září 2012 Ing. Petr Nosek Formální rámec elektronického zdravotnictví byl v rámci egovernment dán Usnesením vlády ČR

Více

VEŘEJNÁ ZAKÁZKA MODEL MAPY PRO SLEDOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH JEVŮ, KTERÉ SOUVISÍ SE SOCIÁLNÍM OHROŽENÍM NEBO VYLOUČENÍM

VEŘEJNÁ ZAKÁZKA MODEL MAPY PRO SLEDOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH JEVŮ, KTERÉ SOUVISÍ SE SOCIÁLNÍM OHROŽENÍM NEBO VYLOUČENÍM VEŘEJNÁ ZAKÁZKA MODEL MAPY PRO SLEDOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH JEVŮ, KTERÉ SOUVISÍ SE SOCIÁLNÍM OHROŽENÍM NEBO VYLOUČENÍM Projekt je součástí aktivity č. 2 Identifikace a vyhodnocování problematických sociálních

Více

KRIZOVÝ MANAGEMENT PODNIKU PRO 21. STOLETÍ. Šárka Zapletalová a kolektiv

KRIZOVÝ MANAGEMENT PODNIKU PRO 21. STOLETÍ. Šárka Zapletalová a kolektiv KRIZOVÝ MANAGEMENT PODNIKU PRO 21. STOLETÍ Šárka Zapletalová a kolektiv Recenze: Doc. Ing. Monika Grasseová, Ph.D., Univerzita obrany v Brně Autoři jednotlivých kapitol: Ing. Šárka Zapletalová, Ph.D. kapitola

Více

Sociální služby jako součást systémového pojetí sociální práce Meziresortní setkání, KÚ MSK Ostrava, 8. 10. 2014 Mgr. Jaroslava Krömerová

Sociální služby jako součást systémového pojetí sociální práce Meziresortní setkání, KÚ MSK Ostrava, 8. 10. 2014 Mgr. Jaroslava Krömerová Sociální služby jako součást systémového pojetí sociální práce Meziresortní setkání, KÚ MSK Ostrava, 8. 10. 2014 Mgr. Jaroslava Krömerová Co je sociální práce? Co je to sociální práce? SOCIÁLNÍ PRÁCE JAKO

Více

6.9 Pojetí vyučovacího předmětu Základy společenských věd

6.9 Pojetí vyučovacího předmětu Základy společenských věd 6.9 Pojetí vyučovacího předmětu Základy společenských věd Obecné cíle výuky ZSV Předmět a výuka ZSV je koncipována tak, aby žáky vedla k pochopení dění ve světě. Žáci se učí respektovat společenskou skutečnost,

Více

Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku

Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku 1. Psychologie jako věda: předmět, vývoj, směry Počátky psychologie, základní psychologické

Více

Předcházení vzniku odpadů priorita ČR a EU pro odpadové hospodářství

Předcházení vzniku odpadů priorita ČR a EU pro odpadové hospodářství Předcházení vzniku odpadů priorita ČR a EU pro odpadové hospodářství Odbor odpadů, MŽP Jaromír MANHART 1. Národní konference Předcházení vzniku odpadů CEMC/ČZÚ, Praha, 2. 10. 2014 STRATEGIE A PROGRAMY

Více

REFORMNÍ STRATEGIE V ČR A JEJÍ DOPAD NA SYSTÉM VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ A POSTAVENÍ ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN

REFORMNÍ STRATEGIE V ČR A JEJÍ DOPAD NA SYSTÉM VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ A POSTAVENÍ ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN REFORMNÍ STRATEGIE V ČR A JEJÍ DOPAD NA SYSTÉM VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ A POSTAVENÍ ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN SYSTÉM VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ V ČR Stárnutí populace Vysoká nákladovost nových

Více

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE Cílem předmětu je seznámit studenty s pojmem demokracie. V průběhu kurzu bude sledován obsahový vývoj pojmu demokracie. Posluchačům

Více

J.Ruprich et al., CZVP SZÚ, Brno 4.12.2014

J.Ruprich et al., CZVP SZÚ, Brno 4.12.2014 J.Ruprich et al., CZVP SZÚ, Brno 4.12.2014 1 Program 1. Úvod, obecné představení projektu Nutrivigilance (prof. J. Ruprich, 35 min.) 10:00 hod 2. Potraviny nového typu (Doc. V. Ostrý, 20 min.) 3. Web Nutrivigilance

Více

Zásady institucionálního hodnocení VaV připravovaného v rámci Ipn Metodika (Efektivní systém hodnocení a financování VaVaI)

Zásady institucionálního hodnocení VaV připravovaného v rámci Ipn Metodika (Efektivní systém hodnocení a financování VaVaI) Zásady institucionálního hodnocení VaV připravovaného v rámci Ipn Metodika (Efektivní systém hodnocení a financování VaVaI) Daniel Münich garant klíčové aktivity #2 KRE 2012, Národní technická knihovna,

Více