Filozofie, ekonomie, politologie, sociologie, psychologie, historiografie MARATHON 6/2009. číslo 91

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Filozofie, ekonomie, politologie, sociologie, psychologie, historiografie MARATHON 6/2009. číslo 91"

Transkript

1 Filozofie, ekonomie, politologie, sociologie, psychologie, historiografie MARATHON 6/2009 číslo 91 Teoretický časopis věnovaný otázkám postavení člověka ve světě, ve společnosti, v současném dění Obsah: 1. ÚVODNÍ POZNÁMKA HLAVNÍ MATERIÁLY... 3 VELKÁ KRIZE 30. LET A DNEŠEK (NĚKOLIK POZNÁMEK A SOUVISLOSTÍ) (PAVEL SIRŮČEK)... 3 Velké překvapení (Pavel Janíčko) RECENZE DEN, KDY KAPITALISMU DOŠLY NEJEN PRACHY ANEB JAK VELKÁ KRIZE PROMĚNILA CHOVÁNÍ LIDÍ (PAVEL SIRŮČEK) KRIZE PODLE KRUGMANA (PAVEL SIRŮČEK) MARATHON Internet: Vydává: Radim Valenčík jménem Otevřené společnosti příznivců časopisu MARATHON Vychází od listopadu 1996 Registrační značka: MK ČR 7785 ISSN Redigují: Vladimír Prorok Pavel Sirůček Radim Valenčík ( ) Redakce a administrace: Radim Valenčík, Ostrovní Praha 1 tel.:

2 2 MARATHON is a bi-monthly Internet magazine founded in Prague at the end of Its aim is to help to clarify, from central and east European perspective, the reasons of present entanglement of the world developments, and participate in the search for prospective solutions. About 120 authors contribute to the magazine on a regular basis and more write for it occasionally. So far MARATHON has been published in Czech with occasional documentation annexes in English or German. English summaries of articles are envisaged based on specific interests of readers. Themes most often treated in the magazine include human capital, investments in education and other forms of human capital, nature and consequences of globalization, new approaches in economic theory (an attempt for synthesis of seemingly disparate concepts of K. Marx, J. Schumpeter, M. Friedman, G. Becker and R. Reich with regard to role played by innovations and the search for new space for economic growth), etc. Several specific projects of human capital investments have been developed on the basis of concepts analyzed in MARATHON. The magazine can be accessed at: contact: Do rukou se vám dostává časopis Marathon 6/2009. Jako obvykle, nejdřív některá základní sdělení: - Zatím je časopis šířen finančně nenáročnými formami - několik xerokopií, prostřednictvím disket, zasílán prostřednictvím fax modemu, prostřednictvím sítě INTERNET (http://valencik.cz/marathon). - Časopis vychází jednou za dva měsíce, vždy 15. dne prvního z dvojice měsíců, které jsou po sobě. Nejbližší řádné číslo (1/2010) bude vydáno a objeví se na Internetu 15. ledna Rozsah časopisu je 40 stran tohoto formátu, což odpovídá přibližně 120 stranám standardního formátu. - Kontaktní spojení, na kterém lze získat podrobnější informace o časopisu, vyjádřit připomínky, zaslat příspěvek apod., je (prozatím) prostřednictvím domácího telefonu: (R.Valenčík). - Příspěvky, případně připomínky a náměty, vzkazy redakci apod. lze rovněž zasílat na ovou adresu: - V srpnu 1997 byl Marathon registrován ministerstvem kultury ČR, na vyžádání je distribuován užšímu okruhu čtenářů v běžné časopisecké podobě, je rovněž k dispozici v Národní knihovně v Praze Klementinu. - V časopisu jsou uveřejňovány materiály vzniklé při řešení projektu GA ČR Investování do sociálního kapitálu a efektivnost (402/06/1357). - Od počátku roku 2006 je Marathon vybaven redakčním systémem, prostřednictvím kterého lze zveřejňovat příspěvky a reagovat na již uveřejněné příspěvky. - Příspěvky uveřejňujeme vždy recenzované, zpravidla včetně recenze (příp. ohlasu). 1. Úvodní poznámka Poslední řádné letošní číslo navazuje obsahově na předešlé a je věnováno především současné finanční, resp. ekonomické krizi, a to ve světle historických zkušeností nejenom s krizí Dominuje v něm pojednání P. Sirůčka, věnované především tzv. Velké depresi 30. let. V říjnu 2009 uběhlo právě 80 let od pověstného krachu na newyorské burze. Na text navazuje coby určitá reflexe krátký materiál P. Janíčka. Na hlavní materiály navazuje část věnovaná nové literatuře, která obsahuje superrecenzi P. Sirůčka na zajímavou knihu, která přináší pohled na krizi 30. let očima lidí. Historie každodennosti krizové reality 30. let je značně aktuální a inspirativní i ve světle soudobých mnohorozměrných globálních krizí. Další související obsáhlá recenze téhož recenzenta je věnována pojednání o ekonomických krizích z pera P. R. Krugmana. K charakteristice tohoto čísla připojujeme ještě stručnou informaci, že úspěšně proběhl 12. ročník konference na téma Lidský kapitál a investice do vzdělání, ze kterého připravujeme sborník. Konference měla letos pracovní charakter a první část podkladových materiálů najdete na Na stránkách najdete rovněž stanovisko VŠFS k mediální kampani, do které byla vtažena.

3 3 2. Hlavní materiály Velká krize 30. let a dnešek (několik poznámek a souvislostí) Pavel Sirůček Vznik příspěvku byl bezprostředně inspirován publikací [25], kterou podrobněji představuje samostatná recenze. Ostatně i kniha [6], také blíže recenzovaná (viz příští číslo Marathonu), se řady aspektů Velké krize 30. let minulého století dotýká taktéž. Příspěvek částečně navazuje na materiály uveřejněné v předchozích číslech Marathonu (např. 5/09). Zatím nejhlubší hospodářská krize moderní doby změnila životy miliónů lidí a ani z hlediska současnosti není pouhou historickou - dávno mrtvou - událostí. Tzv. Velkou krizi (resp. Velkou depresi) přitom nutno zasadit do kontextu cyklického vývoje kapitalistických tržních ekonomik, včetně zarámování instrumentariem dlouhých inovačních K-vln. A možné historické paralely s aktuálními mnohorozměrnými krizemi dnešních časů nutno nazírat též optikou postupu a sílících rozporů ambivalentních procesů globalizace. Zřejmě se nacházíme ve zlomovém období a budoucnost je otevřená. Krize nebo deprese? V prezidentské kampani, kterou vedl v roce 1980 R. W. Reagan proti J. E. Carterovi zazněla Reaganova slova: Recese je, když o práci přijde Váš soused. Deprese je, když o práci přijdete Vy. A oživení začíná, když o svůj džob přijde Jimmy Carter. Slovníky za krizi, resp. depresi standardně označují jednu z fází ekonomického cyklu, která je charakteristická především značným hospodářským poklesem a rostoucí nezaměstnaností [13] aj. Po II. SV bývá termín krize často používán pro označení velkých ekonomických propadů, např. pro události 70. let. Dále se často hovoří se o krizi světové ekonomiky, energetické, surovinové, potravinové či ekologické. Později přibývá frekvence používání spojení krize měnová a finanční, včetně aktuálních, nejenom amerických, problémů od roku A samotný termín krize přitom standardní ekonomie dávno nahradila depresí. Již prezident H. C. Hoover použil označení deprese pro ekonomický propad Ameriky počátkem 30. let. Nepřipadalo mu tolik zlověstné jako krize či panika, které se dosud běžně používaly [25]. Předtím byl termín Velká deprese ekonomy používán k označení období 1873 až počátek 90. let 19. století. První globální krize byla uvozena bankovní a burzovní panikou roku 1873, odstartovanou na finančních trzích Vídně a New Yorku [9]. Od 30. let je však označení Velká deprese (resp. Velká krize) vyhrazeno událostem , resp Po II. SV se formy cyklického vývoje tržních ekonomik značně modifikovaly, což též přispělo k obtížnějšímu vymezování a identifikaci fází klasického střednědobého (tzv. Juglarova) ekonomického cyklu. K tomu přistupují terminologické, neustále přetrvávající, nejednoznačnosti, zarámované rozdílnými pohledy na samotný fenomén cyklů. Samozřejmě v kontextu odlišných teoreticko-metodologických a ideologických východisek [14]. Tudíž např. depresí, nebo nakonec i samotnou krizí, rozumí různí ekonomové odlišné situace. Mnozí západní ekonomové (G. Haberler aj.) depresí přitom nazývají cyklickou krizi z nadvýroby podle slovníku politekonomie marxistické. Zjednodušené modelové učebnicové pojetí soudobé standardní economics mnohdy hovoří o dvou základních fázích hospodářského cyklu. Recesi a expanzi, které jsou od sebe oddělené vrcholem a dnem. O recesi jde tehdy, pokud reálný produkt (např. HDP) klesá alespoň dvě po sobě jdoucí čtvrtletí. V případě dlouhotrvající a hluboké recese se lze setkávat taktéž s termínem deprese. Historicky nejznámější je právě Velká deprese (tedy krize) Existují desítky dalších modelů cyklů, mnohdy s odlišným počtem, označením i charakteristikou fází (blíže [1], [13], [14] aj.). Marxističtí politekonomové depresí rozumí fázi kapitalistického ekonomického cyklu, následující bezprostředně po krizi z nadvýroby. Během ní jsou vytvářeny předpoklady pro postupný přechod k vzestupným fázím - k oživení a rozmachu. Hlavním znakem je celková stagnace výroby na úrovni dosažené ke konci krize. Nevyužité kapacity, nezaměstnanost i úroveň mezd zůstávají na krizové úrovni. Obchod je mdlý, zásoby už ale nerostou, neboť se realizují za nižší ceny. Úrokové míry jsou nízké, míra zisku klesá, nabídka zápůjčních fondů převyšuje poptávku. Firmy se přizpůsobují nižším cenám, šetří náklady, stlačují mzdy, zvyšují produktivitu i intenzitu práce. Zlepšují organizaci, přistupují ke zdokonalení technologií. Masově obnovují fixní kapitál. Opětovně rostoucí poptávka po výrobním zařízení zvyšuje jeho produkci a vyvolává podněty k oživení. Do výroby se vrací část nezaměstnaných, čímž roste poptávka, resp. produkce spotřebních předmětů [16]. Se zostřování rozporů kapitalismu 20. století bývá upozorňováno na prodlužování deprese, která se stává vleklou. Nezaměstnanost nemusí mizet, neboť silní hráči se snaží ceny udržovat na vysoké úrovni. Střednědobý ekonomický cyklus je zde pojímán jako periodicky se opakující období od počátku jedné hospodářské krize do počátku krize další. Za kapitalismu - od doby, kdy se výroba opírá o materiálně-technickou základnu strojové velkovýroby - se objevují cyklické krize z nadvýroby. Periodicky se opakující každých 8-10

4 4 let. Kapitalistická reprodukce se tedy vyvíjí nerovnoměrně, cyklicky, střídáním fází krize, deprese, oživení a rozmachu. Vnitřními mechanismy je vysvětlováno jejich střídání. To probíhá samočinně, kdy procesy typické pro určitou fázi zároveň vytvářejí i předpoklady pro přechod k fázi cyklu následující. Základní fází ekonomického cyklu je krize plnící rozhodující úlohu při obnovování porušené rovnováhy a při tvorbě předpokladů pro další růst. Výroba zde klesá, roste nezaměstnanost a hospodářská aktivita ochabuje. Konjunkturální ukazatele (fyzického objemu výroby, investic, cen, zaměstnanosti, mezd, zisků atd.), sloužící k rozlišování relativních hranic fází, se zpravidla prudce zhoršují [16]. V poválečném období však může být vývoj řady ukazatelů (cen, zisků spotřeby aj.) odlišný, resp. zhoršování během krizových poklesů může být i pozvolnější. Sestupná část celého cyklu je po krizi doplněna fází deprese. Nicméně díky modifikacím cyklického vývoje kapitalistických zemí po II. SV se i v marxistické literatuře objevuje též termín recese. Bývá používán pro označení fáze poklesu (tedy krize), neboť tyto po II. SV byly mírnější než klasické krize předválečné (sr. [10], [11], [12], [19]). Velká krize ve světle cyklického vývoje a všeobecné krize kapitalismu Marxistické též hovoří o všeobecné krizi kapitalismu, počínající a prohlubující se od I. SV a Velké říjnové revoluce v Rusku. Tato má dlouhodobý charakter a zachvacuje nejenom ekonomiku. Byly rozlišovány tři etapy ve vývoji všeobecné krize kapitalismu, lišící se změnami v poměru sil mezi světovým kapitalismem a socialismem [11]. První etapa spadá do období mezi I. a II. SV. Přichází poválečná revoluční vlna, začíná krize koloniální soustavy a zesilují nerovnoměrnosti hospodářského a politického vývoje v kapitalistickém světě. Zostřují se protiklady ve vývoji uvnitř kapitalistických zemí. První etapa bývá ještě periodizována na tři období. Léta byla charakteristická hospodářským rozvratem uvnitř řady zemí a vzestupem revolučního hnutí. Po překonání poválečného chaosu nastává období dočasné relativní stabilizace kapitalismu ( ). Druhé období ukončuje nástup právě světové hospodářské krize , které svými tíživými důsledky poznamenala celá 30. léta coby třetí období. Za II. SV vstupuje všeobecná krize kapitalismu do své druhé etapy [8], [11]. II. SV byla výsledkem vývoje světa během první etapy všeobecné krize kapitalismu a zejména právě Velké krize 30. let. Tato prohloubila všechny hlavní rozpory imperialismu [11]. Druhá etapa všeobecné krize kapitalismu zúžila sféru kapitalismu, když došlo ke zformování socialistické světové soustavy. Kapitalismus přestal být jedinou světovou soustavou. Kapitalismus monopolní je současně přetvářen na kapitalismus státněmonopolní. Cyklický vývoj tržních ekonomik, se svými výkyvy, ale s řadou modifikací a nových rysů (včetně hospodářských zázraků atd.), pokračoval dále. Jeho charakter se přitom změnil. Uváděny bývají vlivy anticyklické politiky a jiných nástrojů hospodářské politiky, harmonizace politik vyspělých zemí i počátky integračních procesů [10], [11], [12], [19]. Poklesy (v podobě tzv. recesí) byly mírnější než předchozí krize a často docházelo pouze ke snížení temp růstu. Časové rozpětí mezi recesemi se zkrátilo na několik let a projevila se asynchronnost cyklů, kdy recese v jednotlivých zemích neprobíhaly ve stejné době. K první poválečné krizi (recesi) dochází v letech a z významných zemích postihuje jen USA. V Evropě a Japonsku ještě nebyly překonány důsledky války a nevznikly předpoklady pro krizi z nadvýroby. Další krizový pokles byl zaznamenán v USA v roce 1953 po skončení korejské války. V Evropě se krize z nadvýroby projevila postupně v období Krize , resp opět nejvíce zasáhla USA a projevila se i v poražených státech (NSR, Itálie, Japonsko), kde obnova skončila později. V této recesi se poprvé od konce II. SV snížil index průmyslové výroby kapitalistického světa [10]. Další krize a poklesy byly zaznamenán v USA a Kanadě v období Hospodářské krize až do konce 60. let byly přitom mírné a zpravidla netrvaly dlouho. Interval mezi nimi se však nezřídka zkracoval. Ve druhé polovině 50. let všeobecná krize kapitalismu přerůstá do své třetí etapy, pro kterou mělo být charakteristické, že kapitalismus již přestal být určující světovou soustavou [10]. Světová socialismus však byl poražen a začátkem 90. let se jeho soustava rozpadá. V souvislosti s aktuálním děním si někteří kladou otázku, ohledně nové etapy všeobecné krize kapitalismu [8]. A to v kontextu nových jevů kapitalistické globalizace, resp. konce tzv. Washingtonského konsensu. Mnozí hovoří o konci či demisi neoliberální globalizace [17]. Cyklické poklesy kapitalistických zemí si v 60. letech zachovaly relativní mírnost a asynchronnost. Cyklická krize proběhla v letech A koncem roku 1969 začal znovu krizový pokles v USA, v Evropě o něco později. Recese postihuje hlavně USA, Velkou Británii a Itálii a je doprovázena též krizí měnovou, oslabující pozici dolaru a libry. A znamená předzvěst zlomu dosavadního příznivého a vzestupného poválečného trendu [18]. Kvalitativně odlišnou od poválečných recesí se stává těžká ekonomická krize , která postihuje téměř současně všechny vyspělé kapitalistické země. Podnětem bylo skokové zvýšení cen energetických surovin (hlavně ropy) v roce Hovoří se o prvním ropném šoku. Dochází k tzv. stagflaci, kdy ceny již neklesají jako dříve, nýbrž krizi doprovází inflační vzestup. Krize se prolnula s dlouhodobými strukturálními krizemi (energetická, surovinová, potravinová) i krizí měnovou. Zotavování bylo obtížné a postupovalo pomalu. Další

5 5 léta některými rysy dokonce připomínala těžkou realitu 30. let minulého století [10]. V letech se proměňuje hospodářská politika a ve většině zemí se prosazují antikeynesovské neoliberální opatření [19]. Výrazně sílí tendence globalizace nejen ekonomického života [18]. Již od přelomu 60. a 70. let jsou přitom patrné zárodky dalekosáhlých proměn světové ekonomiky. Po překonání recese trval hospodářský vzestup jen do roku 1973 a pak byl kapitalistický svět zasažen těžkou krizí , kterou vyspělé země překonávaly pouze zvolna [19]. Konjunkturu druhé poloviny 70. let provázel další růst cen (suroviny, energie, potraviny atd.) a v průběhu roku 1979 začíná druhý ropný šok. Tím startuje další krize, jejíž dozvuky některé země pociťují až do období Krize postihuje opět téměř všechny vyspělé kapitalistické země přibližně ve stejné době. Probíhala též v podmínkách měnové nestability. Ceny po dosažení vrcholu v roce 1980 začaly klesat, s výjimkou ropy, plynu a uhlí, kde cenový zlom nastal až roku Východiskem z krize se stala modernizace a racionalizace výroby, významnou roli sehrálo i nové kolo zbrojení od konce 70. let [19]. Léta jsou obecně ve znamení hospodářského vzestupu, kromě poklesu tempa růstu v roce Vzestup byl relativně dlouhý, ale dynamika růstu v průměru příliš vysoká nebyla. Nejrychleji rostlo opět Japonsko a USA zaznamenaly jisté upevnění své pozice oproti Západní Evropě [19]. Dochází k mohutné investiční vlně, naděje jsou vkládány do nových technologií. Postupující vědecko-technická revoluce přináší ale i nové problémy, přetrvává vysoká nezaměstnanost atd. Na začátku 90. let zaznamenávají rozvinuté tržní ekonomiky zpomalení růstu, přičemž někde došlo i k absolutnímu poklesu makroagregátů [19]. Od 90. let 20. století se začínají rýsovat nové tendence. Motorem ekonomického růstu se stávají informační, computerové a telekomunikační technologie, razantně nastupují soudobé globalizační procesy, sílí regionální integrační tendence, a to nejenom v Evropě. Hospodářský vývoj 90. let poznamenala řada konfliktů, především války v Perském zálivu a krize na Balkáně. Od 11. září 2001 nabývá aktuálnosti boj proti terorismu. Na naléhavosti nabývají další globální problémy, včetně ekologie, demografického vývoje či migračních proudů [19]. V roce 2001 se dostavuje celosvětový pokles hospodářského růstu. V USA konjunktura nastartovaná v polovině 90. let skončila v roce 2001, ekonomika USA přechází do recese a dynamika se obnovovala pomalu. A pak přicházejí problémy roku 2007, 2008 aj., předtím ještě bubliny akcií či skandály velkých firem (2001 Enron aj.). Británie se v období rozvíjí příznivě, Francie, a další země EU, prožívají fázi růstu v letech 1997/ Německo zaznamenává kratičký boom v letech díky sjednocení a roku 1993 se propadá do hospodářské recese. Růst se obnovuje v roce 1994 a trvá do roku 2000 [19]. V 90. letech praská bublina japonského zázraku [6] atd. A další vývoj již směřuje k aktuálním problémům a globální krizi, která bývá často právě s Velkou krizí 30. let srovnávána [2], [6]. Výše naznačené přehledové zasazení Velké krize do kulis střednědobých (Juglarových) ekonomických cyklů může být doplněno optikou dlouhých K-vln, resp. dlouhodobých Kondratěvových cyklů. A je s nimi plně kompatibilní (blíže viz [18], [19]). Pro připomenutí: Inovační (též technologický) přístup k dlouhým vlnám ilustruje vývoj kapitalistických industriálních společností sledem čtyř K-cyklů přibližně padesátileté délky. Na základě údajů relevantních autorů (blíže [14], [15]) lze, ve dvoufázovém schématu (s fází dlouhodobé expanze, resp. deprese zhruba stejných délek), tyto přibližně datovat: I. dlouhá vlna 1780/ /51 (s horním bodem obratu 1810/17, založená na procesech první průmyslové revoluce); II. vlna 1844/ /96 (s obratem 1870/76 - věk železnic ); III. vlna 1880/ /45 (s obratem 1914/17, spojená s tzv. technickovědeckou revolucí); IV. vlna 1939/45-původně kolem roku 2000 (s horním obratem 1965/70, spojená s procesy revoluce vědeckotechnické). Aktuální jsou dnes diskuze o ukončení IV., resp. především případném nástupu V. K-vlny, často dříve spojovaném s informační revolucí (s původně predikovaným vrcholem 2020/30). Zde však panuje řada závažných pochybností [17], [19]. Inovační teorie předpokládá, že každých cca let dochází k zásadnímu obnovení technik a technologií, což otevírá prostor pro další zásadní proměny celé společnosti [14]. Východiskem jsou kvalitativní změny - inovace s nerovnoměrným výskytem v čase. Dlouhé vlny však mohou být pojímány šířeji. Nikoli pouze kvantitativně a čistě ekonomicky (jako kolísání temp růstu či časových cenových řad), ale coby kvalitativní společensko-ekonomický fenomén. Jedná se o relativně pravidelné, opakovatelné, periodické výkyvy, resp. kolísání společensko-ekonomické aktivity cyklického charakteru - odvíjené od cyklického pohybu ekonomiky s materiálně-technickým základem periodicity v podobě inovací nejvyšších řádů [15], [19] aj. Pozornost je věnována vlnám tzv. kondratěvovsko-schumpeterovského typu [13] v makroekonomickém vývoji kapitalistických tržních ekonomik s délkou kolem 50 let na základě agregátních údajů pro vyspělé země, s počátkem v období první průmyslové revoluce [19]. V inovačním vysvětlení K-vln změny výrobně-silových charakteristik vytvářejí koridor vývoje, na jehož pozadí lze nahlížet též na války, revoluce, velké monetární jevy a krize, resp. vysledovat různé politické, historické aj. konsekvence. Nikoli však mechanicky, nebo s přehlížením role subjektivního faktoru, náhody či zprostředkujících vazeb [14], [15], [19]. Zasaďme Velkou krizi 30. let do sledu dlouhých K-vln industriální etapy [18], a to sociálně-ekonomických cyklů pojímaných nikoli pouze čistě ekonomicky: Dlouhodobá expanze II. K-vlny (nastartované cca ) je spojena též např. s Krymskou válkou ( ), občanskou válkou v USA ( ) či válkami spjatými se

6 6 sjednocováním Německa, vrcholícími v německo-francouzské válce (1870). Přichází Pařížská komuna (1871) a v této době nastává i obrat a dlouhodobá expanze přechází v depresi. Spodní bod obratu může být spojován např. s porážkou dělnictva v USA (1886), nástupem konfliktů imperialismu ( zápas mahdistů v Súdánu, čínsko-japonská válka, 1898 španělsko-americká válka), nástupem novodobého kolonialismu (boj o Afriku, Asii a Oceánii v období ) a obecněji s rozvojem tzv. technickovědecké revoluce [19]. Po překonání dna nastává expanze III. vlny s vrcholem kolem roku Dlouhodobý vzestup vytváří podmínky pro první ruskou revoluci ( ) či mexickou revoluci ( ) a vše vrcholí v I. SV ( ) a VŘSR (1917). Dlouhá deprese je spjata s odlivem revoluční vlny let a s dočasnou stabilizací kapitalismu ( ). Poté přichází právě Velká krize a hospodářská krize roku Jde taktéž o období italských výbojů v Africe ( ) či občanské války ve Španělsku ( ). Dno III. dlouhodobého cyklu přináší II. SV ( ), spjatou s nástupem tzv. vědeckotechnické revoluce a vzestupem IV. dlouhé K- vlny. Následná dlouhodobá expanze reprezentuje úspěšná růstová léta pro vyspělé země i soupeření kapitalistického tábora se světovou socialistickou soustavou atd. [19]. Nejhlubší krize moderní doby aneb Svatý grál ekonomů Přehled deseti největších hospodářských krizí v USA 20. století (podle MF Dnes, ) uvádí jako vůbec největší propad období Trval 813 dní a pokles indexu (Index Dow Jones Industrial Average), podle kterého jsou krize seřazeny, tehdy činil - 86 %. Jako pozadí je uvedeno, že s krachem v roce 1929 krize tvoří tzv. Velkou depresi. Pro zajímavost uveďme, že na desátém místě zde figuruje období krize , s poklesem indexu - 37,8 %. V pozadí je splasknutí technologické bubliny a teroristické útoky z 11. září. Krize trvala celých 999 dní, co je mezi deseti uváděnými nejvíce. V databázi NBER je přitom uváděno celkem 33 recesí v USA od roku Od roku 1945 střední doba trvání recese je udávána v délce 11 měsíců a postupně se zkracuje. Nejdelší zaznamenanou je - po II. SV - recese v trvání 16 měsíců. Za posledních sto let recese postihly ekonomiku USA v období: (13 měsíců), (24 m.), (23 m.), (7 m.), (18 m.), (14 m.), (13 m.), (43 m.), (13 m.), 1945 (8 m.), (11 m.), (10 m.), (8 m.), (10 m.), (11 m.), (16 m.), (6 m.), (16 m.), (8 m.), (8 m.) a 2007-? (NBER ohlásila, že ekonomika USA se dostala do recese v prosinci 2007). U každé z recesí jsou uváděny konkrétní příčiny (či impulsy) a specifický průběh. Též nutno znovu připomenout odlišný charakter cyklického vývoje především v období před a po II. SV. Periodicky se opakující ekonomické krize z relativní nadvýroby jsou fenoménem spojeným s rozvojem kapitalismu. Bývají vyvolané rychlejším růstem produkce, ve srovnání s koupěschopnou poptávkou, významnou roli hraje nerovnoměrné rozdělování a další kapitalistické tržní mechanizmy a principy [16]. Obvykle však měly historicky zaznamenané krize i četné další, vesměs přidružené, příčiny. Ty však bývají mnoha soudobými ekonomy, různorodé orientace, obvykle považovány za rozhodující (sr. [2], [4], [9], [22]). Od vrcholící průmyslové revoluce do II. SV se krize opakovaly zhruba v desetiletých periodách. Jejich začátky (někdy i celý průběh) spadají do let 1825, 1836, 1847, 1857, 1866, 1873, 1882, 1890, 1900, 1907, 1913, 1920, 1929 a 1937 [10]. K jejich periodičnosti přispívala masová obnova a modernizace fixního kapitálu. Ohledně prvního celosvětového charakteru se názory liší, nicméně nejtěžší krize 19. století, počínaje rokem 1873 již zasáhla prakticky všechny rozvinutější ekonomiky a krize na přelomu 19. a 20. století se silně projevila též i v koloniálních zemích. Poválečnou krizi vystřídala výrazná konjunktura, která po říjnovém krachu na newyorské burze v roce 1929 přechází do zatím nejtěžší krize vůbec. Velká hospodářská krize byla již výše zasazena do kontextu cyklického vývoje tržních ekonomik v meziválečném období. Uváděn bývá nástup cyklické ekonomické krize v průběhu roku 1920, která se šíří z USA. A krizí (s klasickým průběhem ) začíná první poválečný ekonomický cyklus. Krátká období deprese a oživení vystřídala většinou v letech fáze rozmachu. Všechny země se však přitom nevyvíjely pouze příznivě a nerovnoměrnosti sílily. Období je charakterizováno cyklem deformovaným [10], [11], [19]. Vyznačoval se mimořádnou hloubkou a délkou krize, pomalým zotavováním i absencí konjunktury v řadě zemí. A v pokrizovém období též přetrvávající slabou investiční aktivitou a vysokou chronickou nezaměstnaností. Koncem 20. let plně dozrávají předpoklady pro vypuknutí krize z nadvýroby. Vypukává v říjnu 1929 a rychle se rozšiřuje. Ve většině zemí v roce 1933 vystřídala krizi deprese. Cyklická fáze rozmachu v řadě zemí vůbec nenastala a oživení přešlo v letech přímo do nové krize. Té nedokázala zabránit ani četná, a různorodá, intervencionistická opatření. Nová krize propukla v USA, rozšířila se do Británie a Francii i jinam. Další průběh střednědobého cyklu byl přerušen válkou. Velká krize 30. let byla zatím nejhlubší a nejvleklejší. Krize průmyslu se prolínala s agrární krizí. Zastavil se vývoz kapitálu a propukla měnová krize. Mezinárodní obchod se stal kolbištěm války mezi zeměmi. Obrovsky vzrostla nezaměstnanost. Krize se z USA, coby největšího světového věřitele, rozšířila do Evropy. Zde s různou intenzitou postupně zasáhla všechny země s tržní ekonomikou a všechna odvětví výroby. Strukturální změny

7 7 evropského průmyslu, vyvolané proměnami struktury světového obchodu a poptávky, vyžadovaly značné investice. Krize však těmto procesům překážela. Vše bylo umocněno rozkladem světového obchodu a úvěrovou krizí, přerůstající v krizi měnovou. Dna krize bylo dosaženo v roce 1933 a následovalo krátkodobé oživení. Pro řadu zemí však neznamenalo počátek nové konjunktury, ale vyústilo v krizi novou. Ta však v plné síle nepropukla díky vypuknutí II. SV. Předzvěstí Velké krize 30. let byla agrární krize v USA koncem 20. let a kolaps finančního trhu na Wall Street. Krach na newyorské burze (tzv. Černý čtvrtek, někdy též Černý pátek , bývá uváděno i Černé úterý ) přinesl prudký pokles akcií a stal se počátkem krize americké ekonomiky, která ovlivňovala světové hospodářství. Následují krachy bank, nárůst nezaměstnanosti, pokles výroby i poptávky. Vedení USA zaujalo ke krizi neutrální postoj a odmítalo veškeré zásahy. Změnu znamená až nástup F. D. Roosevelta se snahami o ozdravení. A specifický New Deal jako americká cesta řešení [18]. Marxistická politekonomie chápe Velkou hospodářskou krizi 30. let coby potvrzení koncepce cyklického vývoje kapitalistických tržních ekonomik a jako krizi z nadvýroby [11]. Existuje však množství dalších vysvětlení a ekonomové se na příčinách dodnes neshodli. Objasnění tzv. Velká deprese bývá přirovnáváno ke hledání Svatého grálu. Příčiny byly hledány v oblasti soukromého investování, oblasti spotřeby či v samotných fundamentech kapitalistického tržního systému s volnými trhy a soukromým podnikáním. Svou roli mohla sehrát i masová spotřeba předmětů dlouhodobé spotřeby (automobily), která se podepsala na hloubce a délce ekonomického cyklu. Monetarista Friedman, např. v knize Svoboda volby (česky Friedman, M.; Friedmanová, R.: Svoboda volby. Praha, Liberální institut 1994), spatřuje základní příčiny ve zbytečně přísné měnové politice americké centrální banky, která významně přispěla k ekonomickému propadu. Mnozí soudobí ekonomové Velkou depresi považují právě za důsledek vážných poruch ve finančním a měnovém systému [9]. Rozdílné pohledy a hodnocení jsou spojeny taktéž s New Dealem. Roosevelt využil krizové situace k realizaci série vládních programů, známých coby Nový úděl (blíže [19] aj.). Liberálně orientovaní autoři přitom dlouho převažující romantizující kladný pohled na plán vždy nesdílí. Např. B. Folsom [9] uvádí tři velké a nejčastější mýty, které mají způsobovat i největší škody. 1) New Deal pomohl vybřednout z Velké deprese. 2) New Deal byl ekonomickým a politickým úspěchem. 3) F. D. Roosevelt se těšil všeobecnému respektu. Označuje naopak New Deal za ekonomické selhání, ekonomický nezdar a pouze částečný politický úspěch. A taktéž popularita prezidenta Roosevelta byla pouze částečná a povrchní. Liberální a neoliberální ekonomové neopomenout dodat, že díky Velké krizi upadlo ekonomické myšlení, i hospodářská politika, do osidel keynesovství [9]. Podle Keynese a keynesovců ve vyspělých kapitalistických zemích 20. století slábnou podněty k investicím a ke spotřebě. Moderní sklerotický kapitalismus tak ztrácí schopnost proinvestovat vytvářené úspory a automaticky (vlastními tržními silami) dosahovat rovnováhy při plné zaměstnanosti. Teorie a terapie reformátora meziválečného kapitalismu Je odkaz J. M. Keynese stále aktuální? Máme se, spolu s V. Klausem, skutečně obávat hrozby agresivního keynesovství druhé generace (viz Newsletter CEP, červen 2009, s. 4-5)? Anebo se navrátit k dogmatickému obdivu, který Západem cloumal po II. SV? A četli mnozí (neo) keynesovci přitom dílo Keynese vůbec ([19], ([21])? Či pokračovat v obdobně nekritickém zavržení všech intervencionistických úchylek, které naopak převládalo v 70. a 80. letech? Je dílo Keynese pořád revoluční a skutečně předběhly jeho ideje dobu? Anebo šlo o pouhého vylepšovatele moderního kapitalismu, který vlastně ani mnoho nového neobjevil? Ostatně i se známou, okřídlenou, větou We are all Keynesians now! je to prý složitější. Nezřídka bývá připisována prezidentu R. M. Nixonovi, který v roce 1971 při představování rozpočtu, a z úst republikána překvapivé obhajobě expanzivní fiskální politiky, opravdu pronesl I am now a Keynesian. Ekonomové méně keynesovsky ladění ovšem připomínají zmatky a nepřesnosti. Větu Nyní jsme všichni keynesovci prý ve skutečnosti vyřkla roku 1965 vůdčí osobnost protikeynesovského tažení - M. Friedman. Ale ještě též dodal, že: A v jistém smyslu už nikdo není keynesovcem. Dnes, v reáliích nejenom hluboké ekonomické krize, se mnohé z uvedeného opět vrací. A stává aktuálním. Připomeňme slova posledního nositele tzv. Nobelovy ceny za ekonomii P. R. Krugmana, který na sklonku let hovoří o keynesovském okamžiku. A v polovině roku 2009 optimisticky prohlašuje, že se zdá, že nakonec přeje jen asi nezažijeme druhou velkou hospodářskou krizi. Pokračuje: Co nás před ní zachránilo? Stručná odpověď v podstatě zní: velká vláda. A její velké výdaje (viz Hospodářské noviny, , s. 8). Krugmanova aktuální práce [6] odpovídá na otázku, zda se může tragédie Velké hospodářské krize 30. let opakovat i dnes. A vyslovuje celou řadu vážných varování. Poučení si svět nevzal ani z ekonomických krizí v Asii a Latinské Americe v 80. a 90. letech a logickým vyústěním jsou globální finanční a ekonomické problémy nejen od roku Tzv. Černý čtvrtek, pátek či úterý koncem října 1929 [25] přinesly prudký propad cen akcií na Wall Street a formálně zarámovaly počátek Velké krize. Prezident H. C. Hoover se stále spoléhal na síly trhu a standardně

8 8 bývá obviňován z toho, že recesi hodlal čelit zvyšováním daní, omezováním výdajů a nárůstem úrokových sazeb. Až jeho prezidentský nástupce F. D. Roosevelt v roce 1933 zahájil ambiciózní New Deal. Měl podpořit ochablou poptávku, snížit nadprodukci a rozhýbat americkou ekonomiku. Definitivní překonání krize bylo ale spojeno o pár let později až s válečnou výrobou. Kontroverzní New Deal přitom předznamenal některé principy rozpracované Keynesem a později keynesovskou teorií i praxí. Tzv. Velká deprese je stále předmětem vášnivých sporů. Způsobila ji neviditelná ruka trhu, nebo naopak viditelná pěst vlády? Většina ekonomů a historiků se přitom shoduje, že velmi významnou roli přitom sehrála bankovní krize (resp. finanční a měnové aspekty), především díky níž se recese zvrátila do Velké hospodářské krize (sr. [6], s. 139). Též např. liberální (neo) rakouská škola upozorňuje, že na vážné problémy bylo zaděláno již v roce 1913 vznikem americké centrální banky. Fed zvyšoval zásobu peněz a způsoboval inflační boom. Tento v USA skončil v polovině roku 1929 a projevil se říjnovým krachem burzy. Příčinou krize zde nebyla nízká poptávka, nýbrž deformovaná investiční aktivita. A New Deal vidí jako intervencionistickou tragédii, která depresi jenom prodloužila (sr. [9]). V souvislosti s aktuálním vývojem se rakouská ekonomická tradice (zdomácnělá hlavně v USA) pyšní tím, že nynější krize zvedla zájem veřejnosti i investorů o její principy. Někteří experti, hlásící se k jejím postulátům splasknutí bubliny nemovitostí a následnou krizi prý předpověděli. Jako jedni z mála. Hvězdou se stal P. Schiff, majitel investiční firmy Euro Pacific Capital. V televizi CNBC již varoval před ostrou recesí v USA, která začne v roce 2007 nebo 2008 a nepotrvá jenom kvartály, ale roky. Za základní problém ekonomiky USA přitom označil, že... máme příliš spotřeby a půjčování si a nedostatek výroby a úspor. Stane se to, že americký spotřebitel přestane spotřebovávat a začne znovu budovat úspory, zejména až uvidí, jak se mu hodnota nemovitostí vypařuje" (blíže A roku 2007 vychází Schiffův bestseller Crash Proof: How to Profit from the Coming Economic Collapse, kde vysvětluje, proč USA postihne recese, a jak se chránit. Kratším následovníkem je titul The Little Book of Bull Moves in Bear Markets (2008). V obou pracích nabízí přemostění mezi světem ekonomické teorie a světem reálných rozhodnutí drobného investora. Hlásí k rakouské myšlenkové škole a před příchodem krize byl vysmíván za odlišné názory ve srovnání s mainstreamovými ekonomy většiny bank, Fedem (viz výpověď B. S. Bernankeho v Kongresu, , kde hovoří o stálém růstu v roce 2007 a ještě silnějším v roce 2008) i drtivou většinou prestižních amerických univerzit (rozhovor s P. Schiffem přinesl Týden, 33/ pozn. PS). A jaké ultraliberálové nabízejí řešení? Přirozené fungování trhů, bez vládních zásahů a rušivých regulací. Pak by žádná bublina nevznikla. Kdyby mohly trhy fungovat normálně, oživení by bylo rychlé. Obdobně jako v letech , kdy se měla hluboká krize sama vyléčit bez operací Fed. Existují však mnohé další, často velmi odlišné pohledy. Byla světová krize pouze krizí strukturální, které se měl nechat volný průběh či snad souběhem nešťastných okolností, včetně neekonomických, v duchu víry ve vnitřní stabilitu kapitalistické tržní ekonomiky? A nebo krizí z nadvýroby coby zákonitým projevem rozporů kapitalismu? Diagnózu a léčení kapitalismu poskytl Keynes v Obecné teorii zaměstnanosti, úroku a peněz (vychází ale až v roce 1936, [5]). Nicméně ani J. M. Keynes přitom Velkou krizi sám nepředvídal, v novou éru prosperity ostatně věřili i jiní významní ekonomové (např. I. Fischer [9]). Keynes slavnou knihu sepsal na sociální objednávku v době, kdy bylo jasně patrné, že kapitalistický tržní systém dobře nefunguje. Krize, spojená s masovou nezaměstnaností, ohrožovala jeho samotnou existenci. Představovala smrtelnou hrozbu pro kapitalismus i demokracii. Keynes, pod tlakem reality, reviduje své původní plány vytvořit ucelenou teorii fungování peněžní ekonomiky [21]. S cílem prokázat, že kapitalismus může z vnitřních příčin upadnout do hluboké krize, spojené s nezaměstnaností, a nemusí disponovat dostatečnými samoregulačními mechanizmy k oživení, formuluje klíčovou teorii poptávky. Na význam agregátní poptávky upozorňuje již satirický merkantilista B. Mandeville, později se známými staly teorie poukazující na problémy při realizaci vytvořeného produktu za kapitalismu u T. R. Malthuse, J. Ch. L. S. Sismondiho či ruských narodniků [19]. Úvahy o poptávkovém omezení rozvíjí R. Luxemburgová, do kritika narodniků se zapojuje V. I. Lenin. Keynes bývá označován jako klíčový ekonom 20. století, jehož dílo revolucionizovalo ekonomickou vědu. Učebnice hovoří o tvůrci makroekonomie a prvním autorovi teoreticky zdůvodňujícím státní zásahy do ekonomiky. Samotný Keynes však měl řadu předchůdců a na mnohé z nich i přímo navazoval. A to jak v rovině teoretické, tak i praktické [19], [21]. K teoretickým předchůdcům bývá řazena makroekonomie D. H. Robertsona, švédská škola (J. G. K. Wicksell aj.) či dílo M. Kaleckého. V rovině praktické keynesovským intervencím předcházela hospodářsko-politická praxe se státními zásahy ve Skandinávii, New Deal i ostatní pokusy o řešení Velké krize. A Keynes nebyl ani zdaleka první makroekonomem (F. Quesnay, klasičtí ekonomové aj.). Makroekonomickou problematikou se ostatně zabýval i K. H. Marx, který, mimo jiné, operuje s živelností kapitalistických výrobních vztahů. Keynes zde poukazuje na úlohu principální nejistoty v ekonomických procesech atd. (blíže [19]). Často bývá diskutován vliv J. M. Keynese na americký New Deal. Tento však není produktem až pozdějšího keynesovství a v řadě aspektů se s ním přímo rozchází. Patrný je zde vliv amerického institucionalismu, včetně

9 9 pragmatického charakteru, kdy účinné nástroje mají často přímý charakter [19]. Nicméně řadu styčných bodů (např. rozchod se zásadou stále vyrovnaného rozpočtu) s keynesovstvím nalézt lze. A samotný Keynes v době zvolení F. D. Roosevelta byl několikrát v USA, s prezidentem se sešel a pobýval i na Columbia University, tehdejší baště institucionalistů a poradců Roosevelta. O Keynesově vlivu se dodnes spekuluje. Keynes byl původně reprezentantem neoklasické cambridgeské ekonomické školy a ostatně úplně zcela se s neoklasickým ideovým světem nikdy nerozešel [19], [21]. Pod vlivem reálných změn, především Velké krize, však jeho názory v mnohém neoklasiku překračují a míjejí. Revitalizoval makroekonomický přístup a dospěl k ospravedlnění státních zásahů do ekonomiky v podobě stimulace agregátní poptávky, s cílem dosahování plné zaměstnanosti. Základní ideou je, že kapitalismus 20. století prodělal proměny a přestává uspokojivě fungovat na základě samoregulačních schopností. Automaticky již neobnovuje rovnováhu při plném využití všech zdrojů, především práce. Aneb Smithova neviditelná ruka trhu trpí zánětlivým onemocněním kloubu a musí být doplněna viditelnou pěstí vlády [19], [21]. V první tvůrčí etapě však Keynes příčiny spatřuje ještě v nestabilitě kupní síly peněz a řešení spojuje s reformou bankovní soustavy. Nejkoncentrovaněji etapu reprezentuje Traktát o peněžní reformě (1923), s teoretickým východiskem v podobě upravené cambridgeské verze kvantitativní teorie peněz [19]. Přelomovým dílem je dvoudílné Pojednání o penězích z roku Pro úspěšné fungování vyspělé tržní ekonomiky považuje Keynes stále za klíčovou stálost kupní síly peněz. Hlavní příčinu jejího kolísání však již spojuje s investicemi a příčiny jejich nestability hledá v oblasti finančních trhů. Formuje příjmově-výdajový přístup, který následně používá ve své teorii efektivní poptávky. Příjmy se zde automaticky nemění na výdaje. Neboť úspory a investice jsou utvářeny odlišnými subjekty a na základě odlišných mechanizmů, nemusí ekonomika nalézat rovnováhu na základě svých vnitřních sil [21]. Rozhodující je etapa Obecné teorie, kdy kořen problémů Keynes spojuje právě s poptávkovým omezením systému. Výdaje subjektů (agregátní poptávka) je nedostatečná k tomu, aby generovala vytvoření důchodu při plné zaměstnanosti. Deficit poptávky je klíčový u investic, kde problémy spočívají v malé ochotě kapitalistů investovat i v tom, že výdaje na investice jsou těkavé a působí multiplikovaně [19]. Řešení J. M. Keynes spojuje se stimulací agregátní poptávky, s doplněním nedostatečné soukromé poptávky pomocí státních výdajů. V Obecné teorii analyzuje vliv agregátní poptávky na důchod a zaměstnanost [5]. Dále zkoumá příčiny, proč je efektivní poptávka nedostatečná, k dosažení plné zaměstnanosti. Problém s poptávkou vystupuje do popředí, když se kapitalismus stává bohatou společností. Jeho skleróza tkví v tendenci vytvářet stále větší důchod a méně z něj spotřebovávat a více spořit. Nastávají větší problémy s přeměnou úspor v investice, neboť současně klesají podněty k investování. Kapitalistický systém tak produkuje relativní přebytek kapitálu, zde pojímaný coby velké akumulační zdroje (úspory), které se však automaticky nepřeměňují na investice. Následně Keynes naznačuje konsekvence pro hospodářskou politiku. Stabilizace je nezbytná a doplňuje tržní mechanizmus. V podobě fiskálních opatření, včetně nevyrovnaného rozpočtu, monetární politiky levných peněz či přerozdělováním důchodů. Konkrétní opatření však rozpracovávají až jeho četní (a především různorodí) následovníci, a to již v odlišné poválečné situaci. Keynes taktéž nechtěl trhy samotné nahrazovat, nýbrž pouze v makrorovině doplnit. Řada poválečných keynesovských hospodářsko-politických opatření, včetně např. socializace investic, šla již nad rámec samotného Keynese (sr. [11], [19], [21]). John Maynard Keynes ( ) pocházel z rodiny ekonoma a logika, který se stal později tajemníkem univerzity v Cambridge. Odmala byl cíleně a velmi tvrdě připravován na hvězdnou akademickou dráhu, včetně individuální výuky od slavných jmen [20]. Na elitních ústavech studuje filosofii, sociologii, matematiku a díky A. Marshallovi zakotví v ekonomii. Za prověrku teorie Keynes vždy považoval praxi. Chtěl reagovat na aktuální problémy a názory mění pod tlakem vývoje. V jeho tvůrčím myšlení, i se stopami dialektiky, neexistují věčné pravdy. A vlivem měnících se podmínek musí i ekonomická věda přicházet s novými modely a recepty. Působil přitom v Indickém ústavu i na ministerstvu financí. Byl poradcem premiéra, ministrů financů, měl trvalejší vliv na rozhodování Bank of England. Coby vládní finanční a měnový expert po I. SV podrobil ostré kritice Versailleskou mírovou smlouvu a systém reparací. Během II. SV působil v USA jako důležitý vládní představitel v otázkách britských finančních závazků a poválečného uspořádání. Vyučoval, publikoval, redigoval, kritizoval, radil vládám, obchodoval na burze, vedl pojišťovací společnost, založil divadlo.... Životopisci rádi připomínají jeho vrozené elitářství a intenzivní zkušenost mužské nadřazenosti, která již z dob studií přispěla k prý původně homosexuální orientaci. Později však poznává ruskou primabalerinu, s níž setrvá ve šťastném manželství až do konce života. Připomínány bývají i hrubé a sarkastické výpady proti oponentům, nejednoznačný a složitý styl prací či to, že řadu problémů vůbec neřešil. Což zakládá desítky pozdějších interpretací. Nejednoznačný je i Keynesův vztah k sovětském Rusku, které navštívil v letech 1925 a Jeho hodnocení bylo dosti chladné. Kritizuje negativa, která ale považuje za porodní bolesti revoluce a za důsledky vrozené brutality ruské povahy. Se sympatiemi pohlíží na ochotu pustit se do odvážných experimentů [20]. Liberálům dodnes vadí, že neprojevil pražádný zájem o dobovou debatu o tzv. problému racionální kalkulace za socialismu

10 10 [19]. A v roce 1944 odmítá známou knihu F. A. Hayeka s tím, že je založena na velmi sporném předpokladu, že centrální plánování není efektivnější. Klasičtí (neo) liberálové Keynese za liberála nepovažují, nicméně on přesto náleží k vrcholům moderního liberalismu 20. století. Keynesova ekonomická filosofie spočívá na odmítnutí principu laissez-faire (text Konec laissez-faire, 1926). Tedy víry, že stát nemá zasahovat do řízení národohospodářských procesů [19], [21]. Tyto Keynes odvíjí od poptávky, jejíž výkyvy ovlivňují nezřídka i nelogické kroky podnikatelů a spotřebitelů. A výkyvy je nutné regulovat. Keynes přitom sžíravě kritizoval mnohá opatření vlád Jejího veličenstva. Což upoutalo taktéž levicovější kruhy, které mu nabízely vstup do labouristické strany a slibovaly podporu dělníků. S britskou Labour Party však pouze spolupracoval, leč nikdy se s ní neztotožnil [20]. Obecná teorie vyvolala značnou pozornost, polemiky, kritiky i rozpracování už koncem 30. let. Válka ale přinesla jiné úkoly. První keynesovský rozpočet je nicméně spojován již s rokem S keynesovskými recepty začala Británie a do 70. let 20. století prakticky všechny vyspělé západní země realizovaly méně či více čistou keynesovskou politiku. Což ale bylo již daleko více spojeno s následovníky Keynese [19], [21]. Z jeho díla vychází řada interpretací i desinterpretací a rozpracování všemi azimuty. Synonymem pro keynesovství se po II. SV stalo tzv. keynesovství hlavního proudu v podobě ekonomie a politiky neokeynesovské. Jeho nejběžnější podobou se stalo tzv. velká neoklasická syntéza [19], které např. P. R. Krugman však raději říká keynesovská smlouva ([6], s. 93). Syntézu s neoklasikou dodnes ostře kritizují alternativní postkeynesovci několika generací [21]. Relativně úspěšné tradiční keynesovství (a to i díky tlaku světového socialismu, resp. souběhem příznivých faktorů po II. SV, v růstové fázi IV. dlouhé K-vlny) končí vlivem změněných podmínek na přelomu 60. a 70. let. Stále se diskutuje o příčinách krachu neokeynesovské teorie i praxe, mezi které jsou řazeny taktéž i systémové vady. Zde bývá připomínáno, mimo jiné, že Keynes své makromodely stavěl na předpokladu uzavřené ekonomiky, podcenil stranu nabídky, neřešil inflaci v mírové ekonomice atd. (blíže [19]). Některé prvky Keynesova díla rozvíjí v moderních podmínkách a podobách silně heterogenní nová keynesovská ekonomie, do které mnozí dnes vkládají hlavní naděje [19]. Kapitalismus Keynes považoval za reformovatelný, socialismus ho příliš neoslovoval nejen pro údajně nižší efektivitu. Očekával vznik nové, reformní, teorie moderní společnosti a bývá mu připisována tzv. střední cesta. Jeho představy ale nelze plně směšovat s pozdější směsicí tzv. třetích cest, které jsou více ideologickou nálepkou, nežli novým systémem. Obecně se však Keynes nikdy neklonil k názoru, že kapitalismus je odsouzen k zániku. Ani tváří v tvář Velké krizi nepřijímá řešení v podobě přechodu na centrálně řízené hospodářství. Tržním principům je však třeba na makroúrovni pomoci a motor je nutno znovu nahodit, a to pomocí vlády. Intervence by však přitom měly mít omezený rozsah a neměly by narušovat soukromé vlastnictví ani soukromé rozhodování (sr. [6], s. 92). Kapitalismu Velkou krizi přežil, i II. SV a nakonec porazil světovou socialistickou soustavu. A to i díky, resp. možná jen díky, státním intervencím a regulacím. I těm, které Keynes doporučoval coby terapii ve 30. letech. Tedy díky praxi kapitalismu státně-monopolního, dnes již globálního (sr. [2]). Po krizi neokeynesovské teorie a praxe, s ofenzívou Nové pravice 70. a 80. let, nastává postupné oživování prestiže keynesovství, ale již v modernizovaných podobách. Akcelerující globalizace s aktuálními krizemi umocňují aktuálnost Keynesovy výchozí premisy, že trhy selhaly a tudíž musí nastoupit stát. Mnozí zde spoléhají na možnosti nadnárodní regulace a operují s tzv. globálním keynesovstvím. Vždy však stále v tržněkapitalistických mantinelech. Nicméně ne všichni sdílejí pozitivní pohled na dílo samotného J. M. Keynese a na teorii i praxi jeho pokračovatelů. Poukazováno bývá na vyčpělost tradičního keynesovství či na to, že keynesovská politika fungovala především díky souběhu příznivých faktorů po II. SV atd. Inspirativní přitom mohou být Keynesovy vize budoucí nerůstové ekonomiky [19], úvahy o metodologii vědy aj. Přehlíženo standardně bývá odmítání matematizace ekonomie. Matematiku nazírá coby klamný nástroj prognostiky. Ekonomii považuje za disciplínu zatíženou společenským chováním. A matematickou analýzu vhodnou pro obory technické a přírodovědné. Jeho dílo ovšem poskytlo impulsy k empirickému výzkumu i tvorbě podmínek pro postupující formalizaci a matematizaci ekonomické vědy. Hlavně američtí pokračovatelé Keynese podporují matematizací. Jeho koncepce mechanicky zplošťují a odstraňují vše, co nelze postihnout vzorci. Paradoxně se toto stává hlavní náplní učebnicového keynesovství. Keynes byl velkou autoritou pro britské finanční kruhy [20]. I přes neortodoxnost byl nakonec vybrán jako ten, kdo měl obstarat peníze na válečné potřeby. Na ministerstvu financí sloužil v letech Zastupoval ministry při klíčových jednáních s představiteli USA, pomáhal překonávat jejich anglopesimismus a významnou roli sehrával i při zakládání mezinárodních finančních institucí. Osobní autoritou vydobyl pro Británii výhodné pozice v poválečném uspořádání. Nicméně úpadku vlivu britského impéria nedokázal čelit ani on. Nedoceněny zůstávají Keynesovy návrhy na uspořádání mezinárodního měnového systému, kde přichází s ideou umělé jednotky bancor. V Bretton-Woods (1944) však jeho plány přijaty nebyly. Určité aspekty připomněla 70. léta, vznikem SDR. Diskuze o Keynesově plánu znovuožívají dnes, v kontextu finanční krize, resp. vzestupů a pádů dolaru. Již Keynes varoval před tím, aby finanční systém spočíval na jedné měně a jedné ekonomice. Bancor, měnu opírající se o reálné komodity (včetně ropy), někteří vnímají coby návrh budoucnosti - v kontextu hledání nové internacionální měny [24].

11 11 Ve světle aktuálních krizí, v čele s finančními problémy posledních let, bývá znovu oživována Keynesova kritiku rostoucí nadvlády finančního kapitálu. Již J. M. Keynes hrozí redukcí reálné ekonomiky na pouhou bublinu ve víru spekulací. Ve 30. letech coby protilék doporučoval euthanasii rentiérů [2], [5], [18]. Ostatně lásku k penězům a jejich hromadění, jakož i ziskový motiv, řadí k nejodpudivějším aspektů kapitalismu vůbec. Keynes se však vždy držel iluzí o racionálnějším, řízeném, kapitalismu [19], [20]. Pro soudobý globální kapitalistický systém je však zřejmě postupující parazitní financializace již natolik důležitá, že euthanasie rentiérů nelze dosáhnout bez rozloučení se samotným kapitalismem [2]. Analogie a analogie Připomíná dnešní krizový vývoj, cca od roku 2007, Velkou hospodářskou krizi 30. let? Nejenom moderní keynesovec P. R. Krugman apeluje na nezbytnost osvojení si mnohých ponaučení a varování právě z časů krize Např. včetně vytvoření nového systému regulací nejen finančního světa. Podle Krugmana žijeme v nové éře ekonomiky deprese a spolehnout se máme na staré dobré keynesovské stimuly ([6], s. 162, 165 aj.). Média, ekonomové i politici již mnoho měsíců stále dokola opakují, že dnes zažíváme nejhorší recesi od 30. let minulého století. A právě k Velké krizi jsou aktuální události nejčastěji přirovnávány. Krize přitom bývá označována za projev již nezvládnutelných potíží kapitalistického tržního systému a za vyústění dlouhé konjunktury v kontextu hospodářských cyklů. Dnešní mnohorozměrné krize však, podle řady autorů, vyvolala špatná politika, kde hlavním viníkem jsou neoliberální dogmata (sr. [2], [17], [22]). Objevují se však i analogie odlišné. Aktuální problémy nepřipodobňují k situaci 30. let, ale odkazují na první celosvětovou hospodářskou krizi, která vypukla roku A to včetně historických analogií s posuny ve významu částí světa západním směrem. Krize 1873 odhalila posuny významu světových regionů směrem na západ - ze střední Evropy do USA. Soudobé problémy možná naznačují další posuny na západ, z USA do Číny, Indie aj. Americký monetarista A. H. Meltzer (Wall Street Journal, , též Newsletter CEP, září 2009, s. 1-2) varuje před falešnou analogií dneška s událostmi Současné problémy nazývá recesí a považuje je za méně závažné než depresi , ale i než byla americká deprese Za vhodnější považuje srovnání aktuálního poklesu s recesí Komparuje hospodářské recese, kdy za období uvádí délku 13 měsíců, pokles reálného HDP 18,2 %, pokles průmyslové výroby 32,4 %, zvýšení nezaměstnanosti 9 % a její nejvyšší míru 20 %. U recese propočítává délku na 16 měsíců, pokles HDP 4,9 %, pokles průmyslové výroby 15,3 %, zvýšení nezaměstnanosti 4,4 % a nejvyšší míru 9,0 %. U vývoje za období 2007-červen 2009 (kdy předpokládá, že současná recese skončí během léta 2009) jsou jeho údaje následující: trvání 18 měsíců, pokles reálného HDP 3,8 %, pokles průmyslové výroby 16,9 %, nárůst nezaměstnanosti 4,6 % a její nejvyšší míra 9,5 %. Pro srovnání u recese udává čísla: 16 měsíců, 3,0 %, 12,3 %, 3,6 %, resp.10,8 %. Mezi důvody tvůrců veřejného mínění, kteří cíleně nahánějí strach a dnešní problémy zveličují, uvádí na prvním místě politické motivace. Dnešní recese má vypadat mnohem horší, než ve skutečnosti je. Administrativa B. H. Obamy chce být považována za zachránce a chce ospravedlnit stimulační balíček (Který však, podle Meltzera k obnovení růstu přispěl pouze velmi málo). Dále existuje velká nejistota, ohledně toho, co se vlastně stalo, a co ještě stane. A toho mají využívat, jako záminku, ekonomové požadující větší roli vlády v ekonomice. Meltzer podrobuje kritice sloupkaře New York Times P. R. Krugmana, MMF i americký Fed. Sdílejí keynesovskou víru a pohled na vládní utrácení. Přičemž keynesovci vždy a znovu selhávají v rozpoznání účinků tržních sil znovuobnovujících rovnováhu. Za jednu z největších chyb v historii americké centrální banky označuje umožnění krachu Lehman Brothers bez jakéhokoli varování. Extrapolace způsobila, že mnoho tržních subjektů se domnívalo, že se nachází v depresi. New York Times a další dokonce hloupě spekulovali o konci kapitalismu (Newsletter CEP, září 2009, s. 2). Řešení Meltzer spatřuje ve zrušení toho, co ještě z Obamova balíčku zbylo a jakmile dojde k oživení ekonomiky, měly by se USA soustředit na růst svých exportů k obsluze zahraničních dluhů. A snížit korporátní daně a deregulovat. Jeho odhadem přitom je, že oživení bude hrbolatá jízda podél trajektorie nízkého růstu... (dtto). Obecně někteří příčiny aktuální globální krize spojují s chybnou politiku a vládními regulacemi, jiní to naopak velmi striktně odmítají. Připomínána často bývá pomalost trhů i např. nezodpovědnost politiků a manažerů. Krize bývá též pojímána jako krize nikoli trhů samotných, nýbrž finančních institucí, způsobená nerovnoměrně rozdělenou racionalitou. Standardní učební texty konstatují, že tyto krize (finanční, resp. bankovní a měnové) mají společného jmenovatele ve vlnách optimismu a pesimismu, které nebývají rozptýleny rovnoměrně a jsou nakažlivé. Ale taktéž, že se vyznačují svou jedinečností a spouštěcí mechanizmy mívají rozlišné. Finanční krize jsou přitom však důsledkem soudobé globalizace, především propojenosti kapitálových trhů (sr. [6]). Propojení globální ekonomiky se ale zdaleka netýkají pouze finančních oblastí (kde procesy globalizace postupují velmi rychle), resp. pohybů kapitálu. Značně varujícím je dnes, mimo jiné, i přetržení vazeb mezi finančním a reálným sektorem, které fakticky... zpochybňuje udržitelnost celého systému (nejen amerického)

12 12 ([23], s. 5). Za aktuální finanční krizí, mající oficiální původ v USA, která již dávno přerostla v globální nejenom hospodářské problémy, však zřejmě stojí daleko více, než jenom hypotéky a morální hazard chamtivých bankéřů (sr. [2], [6], [17], [22]). Zdůrazňováno bývá, že současné krize nutno chápat komplexně a v kontextu rozporů i dynamiky globálního sociálně-ekonomického systému. Systémový přístup lze aplikovat též na finanční aj. krize (podrobněji viz [23]), včetně obecnější problematiky prohlubujících se globálních nerovnováh. Ostatně např. Trade and Development Report z roku 2007 varuje, že právě:... globální nerovnováhy se staly hlavním systémovým rizikem globální ekonomiky ([23], s. 1). Otřesy na finančních trzích pravověrní liberálové nepovažují za selhání volného trhu, nýbrž za selhání regulací typu postátněného amerického trhu s hypotékami nebo euro-amerického modelu měnové politiky centrálně řídícího úrokovou míru. Jiní ovšem namítají, že pragmatický požadavek regulovaného kapitalismu dnes (obdobně jako praxe státně-monopolního, řízeného, kapitalismu před II. SV) zvítězil nad čistou ideologií volného trhu. Aktuální krizová skutečnost otřásá řadou starých pravd, které se ještě nedávno zdály zcela nezpochybnitelné. Rozvolnění univerzálních dogmat připouštějí též i dobře placení hlasatelé tzv. Washingtonského konsensu. I s tržně-fundamentálními hesly Privatizuj, liberalizuj, dereguluj, nezadlužuj stát! zacházejí opatrněji. Dokonce pragmaticky připouštějí důraz na roli vlády či neodmítají specifičnosti různých zemí. A flexibilitu politik, odpovídající rychle se měnící realitě. Nicméně neustále opakují, že liberalizace trhů a konkurence přináší všem více, než regulace. Volný trh zůstává nezpochybnitelnou modlou. A dokola varují před národním kapitalismem. Kritičtější hlasy však nezřídka dnes konstatují konec neoliberální globalizace, ba někdy dokonce hovoří přímo o konci samotného mýtu o neviditelné ruce. Leč vedoucí úlohu trhu ze standardních a tzv. politicky korektních ekonomů a jiných odborníků nezpochybňuje žádný. Totální krach globálního systému se zatím nedostavuje, ale mnozí přiznávají nutnost systémových reforem soudobého kapitalismu, včetně jeho řízení a usměrňování [6], [17]. Eskalující problémy mají a ještě budou mít mnohé negativní důsledky pro miliony lidí po celém světě. Hospodářská ani finanční krize zatím překonána zdaleka není. Ať již problémy a krize posledních let přirovnáváme k Velké krizi 30. let, nebo nikoli. Taktéž stoupenci názoru, že interpretace médií jsou silně přehnané a reakce politiků nepřiměřené, si totiž mnohá nebezpečí uvědomují. Minimálně v oblasti otřesené důvěry, nebo v tom, že média mohou tak dlouho papouškovat, že je velká krize, až ji tímto sami vyvolají či prodlouží. Propagandistický trhák, resp. akademická teze se mění v sebenaplňující, zničující proroctví. Další vývoj zůstává otevřen, ale události ukazují, že zřejmě definitivně končí nestabilní etapa soudobé globalizace po pádu bipolárního světa. Nestabilita dnešní však může být nahrazena ještě většími nestabilitami a ohroženími zítřejšími. Nicméně stále více lidem začíná být jasné, že spekulace a finance obecně zřejmě tvůrci bohatství opravdu nejsou. Prameny: [1] Czesaný, S.: Hospodářský cyklus. Teorie, monitorování, analýza, prognóza. Praha, Linde 2006 (též viz recenzi Sirůček, P.: Teorie a praxe zkoumání ekonomických cyklů. Marathon, 2007, č. 2. [2] Foster, J.; Magdoff, F.: Velká finanční krize: příčiny a následky. Všeň, Grimmus 2009 (též viz recenzi a doplnění Sirůček, P.: Příčiny a následky finanční krize ve světle (staro) nových jevů globalizace. Marathon, 2009, č. 5. [3] Heczko S.: Nástin interdisciplinární analýzy cyklického vývoje tržních ekonomik. Doktorská disertace v oboru Ekonomie. Praha, FNH VŠE v Praze [4] Jeffers, H. P.: The Great Depression. New York, Alpha Books [5] Keynes, J. M.: Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz. Praha, ČSAV [6] Krugman, P. R.: Návrat ekonomické krize. Praha, Vyšehrad [7] Kubů, E.; Pátek, J. a kol.: Mýtus a realita hospodářské vyspělosti Československa mezi světovými válkami. Praha, Karolinum - Univerzita Karlova v Praze [8] Kučera, J.: Nová etapa všeobecné krize kapitalismu? Nové Alternativy, 2009, č. 2. Příloha Haló novin, [9] Loužek, M.; Tajovský, L. (eds.): Velká deprese. Sborník textů. CEP č. 35/2004. Praha, Centrum pro ekonomiku a politiku [10] Průcha, V.: Hospodářské krize - průvodní jev kapitalismu. Nové Alternativy, 2009, č. 1. Příloha Haló novin, [11] Průcha, V. a kol.: Nástin hospodářských dějin v období kapitalismu a socialismu. Praha, Svoboda [12] Průcha, V. a kol.: Hospodářské a sociální dějiny Československa díl. Období Brno, Doplněk 2004.

13 13 [13] Sirůček, P.: Standardní a nestandardní přístupy k ekonomickým cyklům (vybrané problémy). Politická ekonomie, 2001, č. 1. [14] Sirůček, P.: Dlouhé vlny, inovace, globalizace. Marathon, 2007, č. 5. [15] Sirůček, P.: Inovační přístup k dlouhým vlnám. Bratislava, Ústav slovenskej a svetovej ekonomiky SAV Ekonomický časopis, 2007, č. 1. [16] Sirůček, P.: Krize a dlouhodobé ekonomické cykly v dílech klasiků. Marathon, 2009, č. 5. [17] Sirůček, P.: Soudobé krize a nové jevy kapitalistické globalizace. Nové Alternativy, 2009, č. 3. Příloha Haló novin, [18] Sirůček, P.: Tzv. Velká deprese a soudobé krize na pozadí dlouhých vln. Příspěvek na konferenci Velká deprese a její odraz v ekonomické teorii a praxi konanou v Ostravě Ostrava, TU-VŠB [19] Sirůček, P. a kol.: Hospodářské dějiny a ekonomické teorie (vývoj - současnost - výhledy). Slaný, Melandrium [20] Skidelsky, R.: John Maynard Keynes : Economist, Philosopher, Statesman. London, Penguin [21] Sojka, M.: John Maynard Keynes a současná ekonomie. Praha, Grada Publishing [22] Švihlíková, I.: Finanční krize - systémový pohled. Britské listy, [23] Švihlíková, I.: Globální nerovnováha a její dopady. Pro a Proti, sdružení Res publica, říjen Praha, Sdružení Res publica a Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů Praha [24] Švihlíková, I.: Hledání nové internacionální měny. Pro a Proti, sdružení Res publica, říjen Praha, Sdružení Res publica a Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů Praha [25] Vodička, M.: Den, kdy došly prachy. Jak Velká krize ve 30. letech změnila životy lidí a na co se máme připravit my. Praha, Práh Velké překvapení Pavel Janíčko Ekonomická a sociální krize je faktem, který je v současnosti prezentován a probírám všude. Přitom ještě relativně nedávno (před rokem) se speciálně v našich ekonomicko-analytických kruzích (o politicích ani nemluvě) o nějaké krizi ani nepíplo. A co víc, člověk si jen tak maně z paměti vyloví nejrůznější fundované rozbory rádoby analytiků, jak se ten kapitalismus už zmodernizoval, zvědečtěl, zobjektivizoval, poučil. Krizové jevy jsou už dávno passé, říkali nám, natož aby nám hrozila dokonce obdoba třicátých let, to byla stejně jen nějaká anomálie, vyvolaná rooseveltovskými socialistickými experimenty a celkovou tehdejší neznalostí těch jedině správných tržních mechanismů a postupů. Teď už se přece nic takového nemůže stát, jsme globalizovaní, podepření evropskou integrací, máme celé zástupy ekonomů, kteří se naučili anglicky market economy a supply and demand equilibrium a otevřel se jim báječný svět svobody, prosperity, demokracie, skutečné vědy a vždy dostupného toaletního papíru. Úplně nejvíc nás poučovali celá desetiletí o nenahraditelnosti a nedotknutelnosti soukromého vlastnictví. Oni nás (tedy ty skanzenovité neekonomy, kteří se celoživotně zdiskreditovali blábolením o všeobecné krizi kapitalismu a přednostech plánovitého řízení v ekonomikách postavených na společenských formách vlastnictví výrobních prostředků) vlastně ani moc poučovat nemohli, neboť jsme nikdy nebyli schopni vůbec chápat jejich jasnozřivou logiku a neúprosnou argumentaci, jsouce mentálně postiženi. Najednou se tedy velký flám těch skvěle fungujících principů nějak vykolejil a změnil se ve velké překvapení globální krize. Najednou i autoritativní ekonomové a instituce hovoří o hrozbách masové nezaměstnanosti a chudoby, o návratu do období velké krize minulého století. Snaží se sice tyto nadějné vyhlídky trochu přikrášlit různými výkřiky o konci recese, odeznívající krizi, o tom, jak nás zachrání ta přirozená podnikatelská dravost a schopnost znovu rozdmýchat ekonomický růst. Jen když těm podnikavým odvážlivcům proboha nebudeme závidět a svalíme z nich to břemeno, že vůbec ještě platí nějaké daně a co víc, že ještě musí vyplácet jakési mzdy různým parazitům, kteří si říkají z nějakého pochybného důvodu zaměstnanci. Jenom když ještě více upevníme realizaci těch posvátných principů, shrnutých do washingtonských přikázání (tj. privatizace, deregulace, komercializace sociálních systémů), můžeme se zachránit před pádem do temna neekonomik, nesvobod, neprosperity, nedostatku, netransparentností a vůbec celkové nenormálnosti. Možná by bylo těmto veleduchům dobré velmi nesměle připomenout některé zásady marxistické neekonomie dřevního dávnověku, a to že kapitalismus trpí nevyléčitelnými neduhy jako je neustálá tendence k podspotřebě širokých mas v důsledku tlaku na relativní snižování jejich příjmů jakožto nákladů kapitalistického podnikání a

14 14 neschopnost zabezpečit rovnoměrný a dlouhodobý vývoj ekonomiky. Zároveň se tyto tradiční věci ještě zmultiplikovaly současnou schopností trhů dát všemožný prostor pro spekulaci, která se stala nejvýnosnějším oborem podnikání. A zvýraznila patologii kapitalistického systému. Hlavně by si však měli někteří připomenout, že jejich tak obdivovaný ekonomický zázrak kapitalismu (alespoň v západní Evropě a severní Americe) v druhé polovině minulého století) byl - mimo jiné - důsledkem léčebné kúry a tlaku reprezentované socialistickou soustavou. Byl to tedy zrůdně deformovaný, nepřirozený kapitalismus beroucí nějaké ohledy i na sociální aspekty. Od velké transformace žijeme tedy v posledních dvaceti letech v přirozenosti vševládnoucího systému kapitalistického trhu, tak jsme se dopracovali i k další velké krizi, která v zásadě může odeznít, ale asi to bude chtít sáhnout do podstaty. Co takhle se začít bavit o změnách vlastnictví? 3. Recenze Den, kdy kapitalismu došly nejen prachy aneb jak Velká krize proměnila chování lidí Pavel Sirůček Vodička, M.: Den, kdy došly prachy. Jak Velká krize ve 30. letech změnila životy lidí a na co se máme připravit my. Praha, Práh s. ISBN Novinář a zahraniční komentátor MF Dnes Milan Vodička připravil pestrý a poutavý výlet do minulosti, do doby Velké hospodářské krize 30. let minulého století. Tato pořád zůstává nejhlubší ekonomickou krizí moderní doby, která změnila životy miliónů lidí více, než si obvykle stále připouštíme. Vedla ke změnám v mnohém i nečekaným, překvapivým a paradoxním. Mezi jiným nasměrovala Ameriku ke společnosti konzumu, položila základy ke zrodu supermarketů a moderních marketingových postupů, rozbila hodnoty tradiční rodiny vykastrováním psychiky mužů, stvořila teenagery, ovlivnila způsob jízdy autem, proměnila zábavu či dala impuls k masovému používání ženské antikoncepce. Přinesla ovšem taktéž tragickou chudobu, bídu, masovou nezaměstnanost a stala se minimálně předzvěstí II. SV. Krize nezměnila pouze stavy na účtech a majetky. Proměnil se přístup k práci, zábavě, jídlu nebo k sexu. Největší hospodářská krize 20. století dramaticky ovlivnila lidské vztahy i např. gangstery a přinesla zbrusu nové trendy v chování. A právě otázky, jakým způsobem krize změnila lidské životy, a jak proměnila celou západní civilizaci, jsou zde ústřední. Publikace M. Vodičky, čtivou reportážní formou popisuje průběh Velké krize (resp. tzv. Velké deprese), nikoli očima historiků či ekonomů, nýbrž očima lidí. Na konkrétních příkladech chudých, velmi chudých, ale i bohatých a velmi bohatých. Povedený text je psán populárně a je určený pro širší čtenářskou obec. Nicméně doporučit ho jednoznačně lze i profesionálům či studentům. Autor knížky přitom nikterak neskrývá, že není ekonomem, historikem, ba ani sociologem. A je sympatické, že nezneužívá, ani se alibisticky neukrývá za odbornou hantýrku, nezřídka ovšem maskující skutečné zájmy a ideologické pozadí. V Předmluvě přiznává, že o Velké krizi vlastně stále mnoho nevíme. Historikové sice mají její průběh i důsledky zmapované a ekonomové se stále hádají o příčinách i reakcích (či ne-reakcích) jednotlivých vlád. Ale bílá místa zůstávají hlavně v poznání, jak lidé tu dobu prožívali. Historie každodennosti 30. let je pro nás téměř neznámá věc (s. 5, rec. publ.). Bezprostředním impulsem k pátrání, a zrodu knihy, se stala šokující informace o provizorně zaváděných dřevěných penězích v USA. Z textu se dozvídáme i o bourání obydlených domů (aby se nemusela platit domovní daň), o střílení zvířat v ZOO, o fatálních proměnách hodnot, zábavy i lidské sexuality, nebo o tom, proč na dobových fotografiích před chudinskými vývařovnami těžko nalézáme nějaké ženy. Publikace plasticky vykresluje mnohovrstevnatost života 30. let, a to zejména na reáliích z USA. Mnozí přitom na krizi vydělali a život plynul, se svými starostmi a radostmi, dál i pro milióny postižených, ožebračených a zbídačených. Amerika po krk v krizi (a na prahu revoluce, která se neuskutečnila) První oddíl knihy je nejobsáhlejší, nejpovedenější i nejsilnější. Následuje po krátké Předmluvě a je dále členěn na patnáct volnějších kapitol. Oddílů je celkem sedm a publikaci završuje relativně skromný seznam použitých a doporučených titulů Prameny a literatura. Nejvíce pozornosti je věnováno popisu peripetií

15 15 Američanů za časů Velké krize a dokonce se vynořuje otázka, zda celá kniha neměla být věnována pouze populárně-sociologizující sondě do každodenního života v USA. Líčení krize mimo USA již tak silné a přesvědčivé zdaleka není. Další pasáže sice přinášejí i některé zajímavosti, ale ani příliš neskrývají svůj doplňkový charakter, kdy těžiště práce bezpochyby spočívá právě v bloku Amerika po krk v krizi. První z kapitol - příznačně pojmenovaná Ameriku už nelze zachránit - uvádí do ponurých časů nejhlubšího pesimismu na podzim roku 1930, poté co Společnost národů nenalezla použitelný plán na zastavení světové krize. Ale mělo být ještě hůř (s. 11). Nakonec i prezident H. C. Hoover plně chápe, že přestřelil s prohlášením, že: Nikdo zatím nehladověl (dtto). Krize za pár let vymazala ekonomický vzestup, kterého Amerika dosáhla během dvou generací (s. 13). Boj o jakoukoli práci nabyl děsivých dimenzí a chicagský starosta Čermák, když město v podstatě zbankrotovalo, drsně radí illinoiským zákonodárcům: Než zavřete vývařovny pro nezaměstnané a noclehárny, povolejte armádu (s. 15). Žena budoucího prezidenta Eleonor Rooseveltová rezignovaně prohlašuje: Ameriku už nelze zachránit (s. 16). Očekávány jsou občanské nepokoje, hromadné výtržnosti a vystrašení bohatí si opatřují svíčky i samopaly. Ale nic se nestalo, protože nezaměstnaní dávali vinu především sobě (tamtéž). Byli zticha, styděli se a nelehký úděl obecně brali jako své osobní selhání. Lidé byli deprimováni, protože pochybovali sami o sobě a svých schopnostech. Bylo to jako epidemie (dtto). Typickým americkým postojem bylo nesmírné ponížení těch, kteří si přestali vážit sami sebe, protože se o sebe nedokázali sami postarat. Prakticky vše sice zlevnilo, leč pro chudáky bez peněz byl život stále nekřesťansky drahý. A dodejme, že historie se opakuje. Dnešní Američané se zuřivě brání protikrizovým reformám, v čele s bouřemi proti postátňování zdravotnictví. A s transparenty Freedom vs. Obama. Důraz na osobní zodpovědnost je totiž, i přes socializační tendence poslední doby, za oceánem stále velmi silně zakódován. V USA do zdravotnictví směřuje cca dvakrát větší procento HDP než je evropský průměr. A miliony Američanů přitom zůstávají nepojištěných. Z nedostatku finančních možností, ale často i zájmu. B. H. Obama deklaroval cíl toto změnit. Mezi další americké absurdity náleží kritéria systému odměňování lékařů a v neposlední řadě americký právní pořádek. Američané tvoří pouze malé procento počtu obyvatel Země, leč velmi vysoké procento právníků. A tito jsou přímo prokletím. Žaloby lékařům hrozí neustále. Zpátky k nedostatku peněz za Velké krize. Tehdy se klasickou stala historka, snad i pravdivá, která přesně odpovídá tomu, co se dělo. A jak Amerika fungovala. Do hotýlku na malém městě přijíždí cesťák. Přespí a ráno si v recepci do trezoru obřadně ukládá stodolarovku. S tím, že tady přespí znovu a pak zaplatí účet. A samozřejmě nechce běhat venku s takovou velkou částkou. Recepční napíše stvrzenku. Poté přichází kuchař, který již dlouho nedostal výplatu. Recepční mu bankovku tedy dá a kuchař s ní zaplatí dlužný nájem. Majitel domu hotovost radostně zase dává svému právníkovi, kterému dluží za služby. I ten má velkou radost, neboť konečně může zaplatit svému lékaři. A doktor již dlouho dluží hotelu, kam bankovku šťastně přináší. Tatáž stodolarovka se ocitá znovu ve stejném sejfu. Cesťák ráno přichází, vyzvedává si ji a před konsternovaným hoteliérem si s ní klidně zapaluje tlustý doutník. A dodává: Byla stejně falešná. Nechal jsem ji tady, aby si všichni mysleli, že mám spoustu peněz. Znamená o, že prodávám dobré zboží (s. 21). Amerika stála na pokraji kolapsu a mluvilo se o revoluci. A přitom se platilo penězi, které neexistovaly. Byly ze dřeva, rybí kůže nebo z lastur. Někde je tiskly na papír jako poukázky, někde na kůži (tamtéž). Příklady nejenom dřevěných dolarů a dalších platidel sugestivně připomíná stěžejní kapitolka Den, kdy došly prachy. I zaslouženě špatnou pověst bank a vlny jejich bankrotů, které se zemí šířily jako stepní požár. Protože nebyly dolary, Amerika se dusila. Celá města zůstávala bez hotovosti. Lidé sice pracovali, ale plat dostávali v šecích. Ty si neměli kde vyměnit, a tak zase zůstali bez prostředků (s. 23). Mnohde se tiskly peněžní poukázky, některá města na Jihu emitovala vlastní měnu. Lidé peníze hystericky stahovali z bank, ukrývali na možných i nemožných místech či měnili za zlato a diamanty. Peníze zmizely. Byla to absolutní ztráta důvěry v dolar (s. 24). Některé malé banky přitom byly od runu zachráněny tím, že bohatí klienti ručili za vklady majetky, včetně šperků žen. Provizorní řešení se našlo díky vyhlášení moratorií a bankovních prázdnin v řadě států. Stále nedostatečnou finanční záplatu představovalo tištění nových papírových peněz i systém poukázek distribuovaných některými bankami. Zastavila se pomoc nezaměstnaným, množili se hladové pochody i útoky na banky, hrozila panika a anarchie, lidé si opatřovali zásoby na přežití. Amerika v podstatě zbankrotovala (s. 26). V sobotu byl nejenom inaugurován Franklin Delano Roosevelt, ale byly vyhlášeny i bankovní prázdniny pro všechny banky po celé Americe. Občané byli zděšeni a vnímali opatření jako začátek diktatury. Banky totiž obecně považovali za nedílnou součást systému svobodné ekonomiky, která jim měla přinášet nezávislost. Nepokoje, revoluce ani konec demokracie však nenastal. Amerika byla na úplném dně a nemohla již padnout hlouběji. Lidem se paradoxně ulevilo a byla obnovena jakási důvěra. Všichni totiž byli na stejné lodi. Lidé se šeky měli stejně peněz jako lidé bez šeků. Platilo se mincemi i známkami. Nový prezident vystupuje s uklidňujícím projevem. Do všech bank vyráží armáda kontrolorů, kteří zdravotními prohlídkami selektují zdravé a důvěryhodné. Některé během několika dnů pootevřely a začínaly opět fungovat. A lidé přestali pouze vybírat a dokonce ukládali. Nastal bod obratu. Amerika nevěřila bankéřům, ale věřila Rooseveltovi (s. 30).

16 16 Úžasnou pointou přitom je, že samozřejmě nebylo možné zkontrolovat všechny banky. A nakonec chybělo i měřítko, podle kterého se rozhodovalo, kterou nechat žít. Kontrolorům mnohde stačilo vůbec nic nekontrolovat a po několika hodinách pouze oznámit, že je vše v pořádku. A sítem omylem prošly i banky, ze kterých uprchlo již i jejich vedení. Obnovená důvěra lidí pro ně byla jako masáž srdce... (s. 31). Kouzlo fungovalo (dtto). Vykleštění mužské psychiky, proměny sexu, zdraví i automobilismu Pasáž Rodinné trable Mr. Pattersona připomíná dosud mála zpracované, leč přitom dramatické dopady nezaměstnanosti na psychiku muže a proměny jeho roli v rodině. Nenávratně mizela autorita mužů, kteří selhali jako živitelé rodiny. J. Steinbeck v Hroznech hněvu píše o okamžiku vykleštění (viz s. 36). Doba skutečně nepřála ani lásce a potomky si z praktických důvodů dovolit mohli pouze někteří. A v neposlední řadě: Navíc mnoho mužů nebylo ve stavu, kdy by mohlo ehm... děti dělat (s. 39). Taktéž v dnešní globálně-krizové realitě rodinných trablů přibývá. Všude. I v českých reáliích na podzim roku 2009, cca rok po odstartování globálních potíží, statistiky připomínají např. nárůst evidovaného domácího násilí. Fakt, že údajný živitel rodiny přijde o práci, může - obvykle a převážně v nepříliš dobře fungujících vztazích - odstartovat agresi a kolotoč násilí. Nezaměstnanost, a ta dlouhodobá násobně, byla, je a vždy bude časovanou náloží. Nechybí citelně tržnímu systému právo na práci a zároveň samozřejmě povinnost pracovat? Degradace mužů, které již dlouhodobě čelí nejen Evropa na západě i východě, je moderně umocňována drogami, alkoholem, AIDS, módními trendy, ale třeba i homosexuály požadujícími stále více. V krizových 30. letech lidé zásadně změnili sexuální chování. Jak krize zamávala se sexem v Americe líčí kapitola Sex v čase cholery. Lidé měli jiné zájmy, neboť se potýkali s existenčními starostmi, které spolu s nejistotou fungovaly jako spolehlivá antikoncepce. Sex byl pro mnohé dokonce hrozbou. Držím se od dívek co nejdál, protože se bojím, že bych se mohl zamilovat, a tím bych věci ještě zhoršil (s ) prohlásil v průzkumu nemajetný mladík. Páry se bály otěhotnění více než kdy před tím. Díky tomu se neuvěřitelně rozjel nový business s přípravky proti početí, které prudérní Amerika nazývala ženskou hygienou. Muži bez práce nedokázali zabezpečit rodiny, a tak se mnohé ženy rozhodly, že nebudou plnit manželské povinnosti. V době nejhorší krize bylo ideálním modelem bezdětné manželství kamarádského střihu a Amerika přišla o tři miliony nenarozených dětí. Přitom lidé toužili po úniku z každodenní bezútěšnosti. A tak, když uplynula nejhorší léta,... začínali brát sex jako jednu z mála stránek svých životů, které mají sami opravdu pod kontrolou a která jim zajistí chvilku štěstí (s. 45). V soukromí se pomalu, leč vášnivě rodila kultura sexu, navenek se tomu ale puritánská Amerika bránila. A chtěli si užívat i děti a mladí. Došlo ke zrodu kultury sexu a kultury o sexu. Hlavním bitevním polem se stal film. Do Hollywoodu dorazila Mae Westová a noviny začaly běžně oslavovat bujné míry. Objevuje se porno, ať již ve skrytu natočené snímky či v běžně prodávaných komiksech. Pokrytecká Amerika sice zuřivě protestuje, ale už to však bylo jen hájení ztracených pozic (s. 48). Měnily se hodnoty a postoje a obavy ze sexu díky úzkostem na počátku krize byly pryč. Ve 30. letech se začínalo klubat to, čemu se v polovině 60. let začalo říkat sexuální revoluce (s. 50). Změnil se nejenom sex, ale i samotné ženy a samotní muži. V Americe i Evropě. A to jak ti nejchudší, tak i ti nejmovitější. Nemajetní strádali a živořili s minimem jídla, často bez příbytku a zdravotní péče. Byli už před tím chudí a s krizí se to jenom prohloubilo a navíc chudých bylo mnohonásobně víc. Ti bohatší se však potýkali s takovým propadem příjmů a ztrátou majetku, že se ze dne na den ocitli společensky ve zcela jiné vrstvě. Nesli tak změny o to hůře. Nejbohatší se ovšem taktéž omezovali, protože si netroufli hýřit v krizové době. Na fotkách nekonečných řad nezaměstnaných čekajících na jídlo chybí ženy. A to bylo v roce 1929 zaměstnáno 11 miliónů Američanek, většinou svobodných žen a dívek. A když se propouštělo, se železnou pravidelností šly jako první. Kam zmizely? A co s nimi stalo? (s. 51) řeší kapitola Řekni, kde ty ženy jsou. Vysvětlení záhady je prosté - prostě zmizely z očí. Ženy samotné nechtěly žádat o podporu, ani stát ve frontách na noclehárnu či jídlo zdarma. Vidět jejich bídu by pro ně byla veřejná hanba, a tak... raději trpěly v ústraní a krizí chtěly proplouvat samy a na svou pěst. Byly v tom tvrdohlavější než muži (s. 52). Ale nejenom to. Ženy nebyly vidět i proto, že společnost je nechtěla vidět. Nebyla na to připravená (s. 54). Fenomén žen bez práce, bydlení a na úplném konci a na dně byl novinkou, které nikdo nerozuměl. A rozumět ani vlastně nechtěl. Na druhé straně se právě ženy stávají terčem cíleného působení a mohutné kampaně. V kódované řeči, coby neškodné prostředky ženské či manželské hygieny, je jim reklamními inzeráty vnucována antikoncepce. Toto slovo se přitom objevit však nikde nesmí. Amerika je pokrytecká a stále předstírá prudérnost. Ženy jsou velmi rafinovaně masírovány na každém kroku, jak líčí část Antikoncepční blitzkrieg. Ženské časopisy ani obchodní řetězce již ale nestačí a mnozí výrobci ženské hygieny se rozhodují zboží prodávat sami. Podomní prodejci pročesávali celé čtvrtě a zisky rostou. Zejména z prodeje Lysolu. Nicméně: V roce 1960 se gynekologové shodli, že Lysol vlastně vůbec není antikoncepce (s. 70). Čím jste chudší, tím jste zdravější, oznámil překvapené Americe prezident Herbert Hoover v létě 1931 (s. 71). Údaje ministerstva zdravotnictví to potvrzovaly, např. úmrtnost v desítkách velkých amerických měst skutečně poklesla. A již Němci po roce 1918 zjistili, že bída si vynucuje šetrnost a brání tak v přejídání,

17 17 podporuje zdravé chování organizmu i odolnost vůči chorobám. Na pravou míru vše uvádí kapitola Bída prospívá Vašemu zdraví. Celá Amerika totiž zdravější a krásnější rozhodně nebyla. Šířila se podvýživa, lékařská péče se zhoršovala a leckde chyběla vůbec. Průzkumy začaly konečně odhalovat, to co všichni koneckonců věděli: chudí lidé nejsou tak zdraví jako bohatí. A čím jsou chudší, tím jsou nemocnější. Nechávají si to však pro sebe, protože nemají peníze, aby zašli do ordinace (s ). A mnozí soukromí lékaři neléčili před vytažením šekové knížky. Otrlost všech rostla. A pokusy léčit chudé zdarma měly i za následek, že jiní lékaři přicházeli o práci. Nemocnice dramaticky chudly, lékaři i sestry jimi byli těžce vykořisťováni a stávali se fakticky jejich zajatci. Nezřídka pracovali pouze za stavu a ubytování. Krize přitom podmínky chudých příliš nezhoršila, jenom na ně upozornila, neboť chudých bylo najednou daleko více. Ani úmrtnost za krize nevzrostla, naopak poklesla a i průměrný věk Američanů rok od roku vzrůstal. Vysvětlení je prosté, ale i mrazivé. Statistiky pouze sledovaly trendy vyspělého světa. Infekční nemoci byly na ústupu a chudí nakonec přežili, protože se naučili žít jako chudí (s. 79). A lékaři zjistili, že chudí jsou sice nemocnější než bohatí, ale dlouhodobě chudí jsou zdravější než nově zchudlí (dtto). Jak chutnala Velká krize 30. let naznačuje gurmánská pasáž K večeři budou pampelišky. Přináší recept na snadnou krizovou polévku (dva díly horké vody, jeden díl kečupu, osolit a kdo má, může i opepřit), sněhovou dětskou pochoutku (do misek vkusně napěchovat napadaný sníh a polít oblíbeným domácím javorovým sirupem), vařený bílý chléb (tehdy se prodával s velkou slevou) či levnou bramborovou roládu. A popisuje přežívání jednotlivců i celých rodin pouze na čokoládových tyčinkách, sušenkách či bramborové kaši. Mnozí přitom konzumovali potravu pro zvířata a nezřídka se dokonce rvali o jakékoli zbytky. Srdce se nad tím ustrnulo dokonce i gangsterům, nebo to alespoň šikovně předstírali: Al Capone dal zřídit veřejnou vývařovnu pro lidi bez prostředků... (s. 82). A krmil prý až tři tisíce chudáku denně. Šířily se nejrůznější náhražky, hospodyňky se učily vycházet s málem a naučily se i počítat kalorie a vitamíny. Jídlo se stávalo výživou (s. 85). Některé recepty z doby krize (třeba těstoviny s hráškem, vaječná polévka, salát z pampelišek) navozují sice dojem zlatého věku správného stravování, leč např.: V roce 1937 byl v jednom z washingtonských hotelů uspořádán podpůrný banket, na němž si mohli ti movitější okusit, jak jedí rodiny na podpoře. Večeře sestávala z mrkve, cibule, kusu krajíce chleba a půlky jablka. Všechno to stálo osm centů. Ve stejném hotelu si pak mohli spravit chuť humrem. Při jídle si mohli spočítat, že na banketu by se za něj najedlo pětatřicet lidí (s. 86). Proměny každodennosti se dotýkaly také automobilismu, což dokladuje kapitola Jak se jezdilo. Američané byli automobilismem posedlí. Přestože v dobách krize mnozí z nich o auta přišli, na silnicích se umíralo více než dříve. Američané kvůli krizi nepřestali jezdit autem, jen jejich vozy byly stále starší a horší (s. 88). Na silnicích celé Ameriky se objevila auta, která dříve popojížděla pouze v okolí farem, přibylo černých kamiónů a o technický stav vozů se nikdo příliš nestaral. Četní Američané ke stavu aut i způsobu jízdy přistupovali fatalisticky a ze silnic se stala ruská ruleta (s. 89). Automobilky se přitom přetahovaly o zákazníky nabídkami novinek. A řídit mohl prakticky kdokoli, zcela bez ohledu třeba na slabomyslnost či problémy s alkoholem. Lidé neměli nejmenší zájem ani o bezpečnostní pásy, kdy neúspěšnou kampaň za jejich montování vedli lékaři již v roce Deprese, indikátory krize, hry bez chleba, drsní hoboes a zrod agresivních PR triků Milionáři se za Velké krize masově léčili z úzkosti a psychiatři slavili pravé žně, jak popisuje pasáž Případ pro psychiatra. Psychiatrie přitom byla izolována od sociálních problémů a... chudí lidé nechodili k psychiatrovi a ani ve snu je to nenapadlo. A psychiatrie se zase nezajímalo o chudé nebo nespěšné. Tedy do chvíle, kdy jim úplně nepřeskočilo. Nebylo vlastně žádné spojení mezi zdravím společnosti a duševním zdravím. Nezaměstnaným se snažil pomoci zmírnit jejich pád kdekdo, ale psychiatrie rozhodně ne (s ). Krize lidi deptala a ničila též po psychické stránce. Brala jim mysl a ducha (s. 95). Dokonce její název náležel do psychiatrického slovníku. Když prezident Hoover přemýšlel, jak nazvat ekonomický propad, který sevřel Ameriku, vybral si slovo deprese - tedy něco jako pokles nebo útlum. Nepřipadalo mu tak zlověstné jako krize nebo panika, což bylo označení, které se pro podobné situace užívalo v minulosti (tamtéž). Nejen nezaměstnaní se ocitali v sociální izolaci, cítili se zbyteční a nad americkými městy se vznášel příkrov sobeckosti a podezřívavosti. Lidé samozřejmě vědí, že lidský kontakt jim pomáhá a samota je deptá. Ale chudí si zvolili druhou možnost (s. 98). Ani když nezaměstnaní konečně práci sehnali práci, neznamenalo to vždy automatické vysvobození. Narušená psychika si vybírala krutou daň a mnozí nebyli schopni bývalé zaměstnání znovu vykonávat. Cesta zpět byla velmi těžká. K tomu kolovalo spousta zpráv a zaručených historek o sebevraždách. A přejete si pokoj na přespání, nebo na vyskočení? (s. 100), zeptal se věcně zkušený recepční hotelu podle dobového vtipu, kolujícím krátce po burzovním krachu. Amerika se smála, neboť dobře věděla, o čem je řeč. Všichni si v těch dnech představovali, že ožebračení majitelé akcií se snášejí k zemi z oken newyorských mrakodrapů jako sněhové vločky (s. 100). Nicméně představa, že po zhroucení burzy zaplavila New York a

18 18 následně potom Ameriku vlna sebevražd je pouhý (a hezký) mýtus, který přetrvává až do dnešních časů. Situace byla poněkud jiná, o čemž se snaží přesvědčit M. Vodička v kapitole příznačně pojmenované Skoč, hochu, skoč. Ostatně ani dnes, v souvislosti s aktuálními problémy v čele s americkou finanční krizí, není na Wall Streetu krize samotná nijak příliš vidět. Ani v ostatních chrámech mamonu typu londýnské City, které velmi spokojeně přežili díky státní podpoře. Snad prý pouze sendviče jsou na jihu Manhattanu nepatrně levnější. K zásadnějším změnám ve finančním systému od již legendárního krachu století Lehman Brothers však nedošlo. Riziková aktiva největších investičních bank zůstávají na obdobné úrovni, rekordní bonusy bankéřům se vyplácejí dále. Bonusy přitom významně přispěly k zamoření portfolií toxickými cennými papíry a odsály kapitál. Šelma zkrocena nebyla a po větších regulacích finanční globalizace i finančního sektoru, včetně tzv. stínového bankovnictví marně volá nejen poslední nositel Nobelovy ceny za ekonomii - keynesovec P. R. Krugman (viz Návrat ekonomické krize. Praha, Vyšehrad 2009). Ani přehnané naděje vkládané do prezidenta B. H. Obamy, ze kterého byla vymodelovaná mediální PR superstar, se naplnit samozřejmě nemohly. I tato bublina již v podstatě splaskla. Včetně výzev nemnoha demonstrujících před newyorskou burzou v roce Třeba těch, kteří zuřivě mávali cedulí s nápisem Jump! You Fuckers! (Skočte!...). A nebo dalším z výstižných hesel Greed Kills (Chamtivost zabíjí). Zpět do roku 1929, kdy počet sebevražd byl dokonce o něco nižší než v roce 1928, tedy v době, když Amerika ještě prosperovala. A ani zdaleka se při nich lidé masově nezabíjeli výskokem z mrakodrapu, coby symbolu Ameriky. Na vzniku legendy se podílela lidová tvořivost a míra publicity, jakou jim věnoval tisk. Přitom po krachu vyskočili na samotném Wall Streetu prý jenom dva. Od roku 1929 po čtyři roky sebevražednost přece jen každým rokem stoupala. Nejhorší byl rok 1933, kdy nezaměstnanost kulminovala. Teprve v tomto ohledu se dá tvrdit, že ze statistik vyplývá přímý vliv krize na růst sebevražednosti. Harvardští lékaři Brian MacMahon a Thomas Pugh přišli dokonce s názorem, že sebevraždy jsou nejcitlivějším ekonomickým indikátorem a že jsou spolehlivější než čísla o nezaměstnanosti. Jsou i systémem včasné výstrahy, kanárkem v důlní šachtě, jenž zaznamenává i to, co zatím nikdo nevidí a necítí. (Mimochodem, v tehdejším Československu... s nástupem krize stoupla sebevražednost mnohem dramatičtěji.) (s. 102). Nicméně dodnes se odborníci přou o to, jaká je souvislost mezi nezaměstnaností a sebevražedností. Krizi ovšem prý spolehlivě předpovídá klasický tzv. hemline index, tedy cosi jako ukazatel dolního lemu. V každé krizi je prý móda ženštější, dráždivější, provokativnější. A sukně delší. Na jaře 1930 poklesl v New Yorku prodej pánských obleků o ¾ ve srovnání s předchozím obdobím a signalizoval, že krize rozkopla dveře. Ale protože obleky vypadají stále stejně, vpád krize se poznal nejlépe na ženách (s. 113). Čtivá pasáž Clark Gable nenosí nátělník líčí proměny módy a žen samotných oproti 20. létům. Tehdy celé generace flappergirls (žabců) usilovaly vypadat co nejméně žensky. A co nejvíce chlapecky. Nyní si ženy nechávají narůst delší vlasy, sukně jim spadly hluboko pod kolena, často až k zemi, a najednou měly, což bylo neuvěřitelné, dokonce boky, pas a prsa (dtto). Už v roce 1926 spočítal ekonom George Taylor, že když jdou akcie na burze dolů, prodlužují se ženské sukně, a když akcie stoupají, sukně se zkracují (s. 114). G. W. Taylor ( ) zjistil, že délka šatů je závislá na aktuální hospodářské situaci. V době konjunktury nosí slečny a dámy sukně kratší, které se s nastupující recesí prodlužují, oblékají se potom skromněji a spíše zakrývají své tělo. Za několik desítek let se pravidlo víceméně potvrzovalo, např. v roce 1987 před burzovní krizí byly regály plné minisukní. V 90. letech však burza stoupala tak rychle, že by ženy už neměly vůbec co zkracovat. Problémem přitom může být, že před I. SV ženy nosily sukně k zemi prakticky pořád a taktéž příchod a módní vlny minisukní (ještě kratších) mohou teorii v mnohém úspěšně nabourávat. Dalším ověřeným indikátorem krizového stavu je rtěnkový ukazatel: když si ženy výrazně malují rty, s ekonomikou je to špatné (s. 114). Tzv. leading lipstick indicator, též odhalující situaci na trhu, zavedl kosmetický koncern Estée Lauder. V době recese má růst poptávka po rudých rtěnkách. Pokud se totiž nehodí, aby si ženy kupovaly extravagantní drahé sukně, pořídí si alespoň křiklavou rtěnku. Rudé rty ženy nosily už za dob II. SV, což mohl být i jistý druh psychické podpory. Pěkně namalovaná ústa působí prý i na vystresované muže. Belgický profesor H. Gaus obě teorie rozumně vysvětluje takto:... když se ženám daří dobře a mohou si samy vydělávat nebo je snadno zajistí jejich muži, nemusí se snažit vypadat žensky, a tudíž přitažlivě pro opačné pohlaví. Naopak, když nastanou hubené časy, žena se podvědomě dělá atraktivní, aby byla sexy a přitáhla pozornost (s. 114). A jak situace vypadá nyní, v souvislosti s aktuálním krizovým vývojem? Světová krize zasáhla širokou společnost, ačkoli to na vánočních a novoročních nákupech,především v evropských zemích, příliš vidět nebylo. Stylisté a odborníci na trendy však změnu cítí ve vzduchu, nižší příjmy se podle nich odrazí v chování a módě. Krize má vrátit na scénu dlouhé sukně, rudé rtěnky a místo klubů budou plné hostů obývací pokoje. Na jaro 2009 návrháři ale připravili všechny délky sukní - od velmi krátkých až po velmi dlouhé. V barvách však lze prý cosi z krize najít. Objevuje se totiž mnoho tmavých odstínů a těžkých obleků s grafickými potisky, v nichž lze jako v tanku čelit nepříznivému světu. Módní se stávají též měkké pohodlné oděvy, které diskrétně a elegantně zahalují tělo. Hodí se na domácí poklidné posezení či na tiché party, což nahrává tomu, že v době krize lidé

19 19 méně navštěvují kluby a diskotéky a více času tráví doma. Drogerie prodávají méně deodorantů a naopak v lékárnách roste poptávka po lécích na bolesti žaludku a hlavy, neboť obavy a strach ze ztráty zaměstnání způsobují nevolnosti. Lidé vybírají levnější kosmetiku a odkládají na lepší časy plastické operace. A psychologové tvrdí, že v době krize poslouchají poklidnější hudbu, nutící k reflexi. Ve 30. letech ženy začaly používat rtěnku coby svou osobní zbraň, odhalovaly linii krku a vyzývavě ukazovaly celá záda (výstřih tehdy žádoucí ovšem nebyl). Výstřední móda z Paříže v podobě barvení nehtů na rukou rychle přeskočila za oceán a rudé prsty měla v roce 1937 již i každá písařka. Byl to důkaz toho, jak se móda stává demokratickou, protože začíná být přístupná skoro všem (s. 115). Móda pronikala do amerických domovů především díky filmu. Ženy i muži chtěli to, co viděli na hollywoodských hvězdách. Když Clark Gable v jednom filmu ukázal, že nenosí pod košilí tehdy nepostradatelný bavlněný nátělník, muži jej odkládali s takovou vervou, že to málem potopilo tkalcovský průmysl (s. 116). Za krize se Amerikou lavinovitě šíří řetězové dopisy mající zaručit bohatství a štěstí. Američané začali též v dobově dlouhého volna masově sbírat známky. Počet filatelistů se zvýšil asi čtyřikrát; mimo jiné proto, že i Roosevelt vášnivě sbíral známky (s. 108). Šílenství vyvolalo puzzle a postupně úplnou mánii způsobily dodnes oblíbené hry Monopoly a Scrabble. Cokoli pomohlo ubít čas a dalo zapomenout na napětí a starosti, bylo vítáno (s. 109) konstatuje, a dokládá, M. Vodička v kapitole Není chleba, tak si hrajem. Největším tahákem bylo ale kino. Třicátá léta patří do zlaté éry Hollywoodu. Nejenže v kinech lidé mohli snít a nechat se odnést jinam od drsné reality. Oni se tam mohli i ohřát a zabít čas... (s. 111). Spíše než na filmy se chodilo na hvězdy, které filmová studia začala vyrábět přísně podle marketingových plánů. Od dob Velké hospodářské krize si v těžkých časech lidé, a s nimi jejich osobní i kolektivní podvědomí, rádi ulevují právě v kinech. Když je budoucnost nejistá a do kapsy hluboko, vzrůstá obliba romantických komedií, dříve též westernů či muzikálů. Ale také horory - přinášející filmové noční můry - získávají na významu v dobách ekonomických a společenských krizí. V dobách nouze, pochybností a úzkosti. Od 30. let Hollywood vše pečlivě monitoruje a dodnes určuje společenské nálady v globálním měřítku. A především na tom dobře vydělává. Za Velké krize si publikum ventilovalo své existenční nejistoty prostřednictvím řady již klasických hororů s různými monstry (Dracula, 1931, Frankenstein, 1931) či znepokojivých titulů s amorálními stvůrami (Zrůdy, 1932 aj.). Hororový prapor třímalo především studio Universal, produkující celé série snímků s oblíbenými postavami. Pravlastí hororu však přitom zůstává Anglie. Slavná hororová éra 30. let končí se zlepšováním ekonomické situace i vstupem USA do skutečné války. Další vlna modernizovaných hororů (s prvky sci-fi) bývá spojována s 50. léty - v amerických reáliích studené války doprovázenými celonárodní hysterií a strachem z komunistického ohrožení a atomové hrozby. Filmy 70. let zase reagují na deziluze z vyhasnutí ideálů předchozího rebelského desetiletí, na tíživá traumata z Vietnamu či z aféry Watergate. Na oblibě získávají např. katastrofické thrillery. Na krize 70. letech reaguje též záplava béčkových hororů. V 80. letech k tomu přistupují počítačové efekty a léta 80. a 90. jsou i v tomto žánru spíše ve znamení zábavy než děsu a znechucení. A ve znamení využívání touhy po adrenalinových zážitcích. Ale o renesanci hororu a návratu vlny hry na strašení se začíná hovořit dnes... V 30. letech Amerikou prošla též vlna popularity minigolfu či fanatického bridžového nadšení. Velice populární se staly všelijaké maratóny, nejen cyklistické a jiné sportovní, ale v neposlední řadě i taneční. Jejich účastníci kvůli jídlu zdarma a finanční výhře tančily celé dny až do padnutí... Diváci se na ně přicházeli dívat jako Římané na gladiátory do Kolosea (s. 112). Neuvěřitelný a šílený rekord byl vytvořen jedním párem v roce Vždy 45 minut tance a poté 15 minut přestávky. Dvojice takto vydržela tančit celých hodin. To je jednadvacet týdnů či zhruba pět měsíců. Vydělali si tím 40 dolarů. Slovy čtyřicet (s. 112). Fenomén bezdomovců kočujících Amerikou při hledání práce líčí bez příkras kapitola Drsný život na kolejích. Realita skutečných hoboes totiž měla dosti daleko k dobrodružné romantice, která dodnes zaznívá od našich táborových ohňů. Byli jich čtyři miliony, z toho čtvrt milionu dětí. Jezdili načerno ve vlacích, žili ve špíně a občas jim šlo o život, protože... tohle byla opravdu drsná existence, při níž někdy tekla krev a jindy slzy (s. 119). O umění vydělávat peníze pojednává poslední kapitola prvního, amerického, bloku. Dokumentuje zrod moderní PR, marketingových postupů, včetně agresivní reklamy. A v časech Velké krize lze paradoxně hledat taktéž kořeny současné konzumní mentality. I doba krize měla své vítěze a hvězdy. Byli to lidé, kteří něco vymysleli, odvážili se a uspěli (s. 127). Zcela se tehdy proměnil systém prodeje, a to prakticky až do soudobých podob. Objevila se slova jako marketing a public relations, specializované firmy dělaly průzkumy trhu... (dtto). Byl otevřen první supermarket King Cullen a newyorčané mu začali přezdívat ničitel cen. Revoluční změnou všude bylo, že klíčem k úspěchu se stal zákazník. Do té doby peníze dělaly především investice do železnic, oceláren, stavebnictví nebo průmyslu. Pak bylo v módě finančnictví. Krize srazila tato odvětví na kolena, ale lidé pořád potřebovali jídlo, věci denní spotřeby a služby, které se daly pořídit za relativně malé peníze (s. 130). A firmy se museli o zákazníka hodně ucházet. Pozornost vedení firem se obrátilo na prodej. Prodejní oddělení se stalo nejspolehlivějším výtahem k postupu do nejvyšších pater společnosti (s. 131). V době krize se prodej změnil na rafinované umění. Ukázalo se ovšem

20 20 také, že stejně dobrá jako reklama je i publicita a je přitom levnější. Možné bylo všechno, ale člověk musel jít úspěchu naproti. Byl to ostatně typický americký přístup... (s. 139). Více i méně postižené evropské země a švédský zázrak Líčení proměn každodenního života za Velké krize mimo Ameriku již tak podrobné a překvapivé není. Další kapitoly knihy mají charakter doplňkový (snad s výjimkou zajímavých pasáží o Československu) a opět na konkrétních osudech a dobových příkladech ilustrují dopady krize v několika evropských zemích. Druhý oddíl Zpátky v Evropě otevírá část Rakousko: nezaměstnaný chodí pomaleji, která nás zavádí do Marienthalu, nedaleko Vídně. Dobročinní pracovníci studovali podrobnosti o tom, jak se masová nezaměstnanost projevila na chování lidí a životě zdejší dělnické kolonie. I tady byla velmi citelně patrná deka pesimismu a rezignace. A čas... ztratil hodnotu a význam. Není to motivační prvek. Lidé přiznávají, že když chodili do továrny, stihli toho po práci mnohem více než teď (s. 149). Marienthal se soustřeďuje pouze na přežívání. I to je těžké, protože život bez práce lidi mění. Bezcílné dny je ubíjejí. Muži ztratili důvod pro to, aby trávili čas smysluplně. Jeden říká, že leží co nejdéle v posteli, aby se ušetřilo za topení a za snídani (tamtéž). O změnách v životě jedné anglické rodinky pojednává kapitola Příjemný anglický víkend. I když byl otec již delší dobu nezaměstnaný, žili si daleko blahobytněji než obdobné rodiny v jiných zemích. Ale Velká Británie byla zvláštní případ. Krize tam byla mělká a oživení přišlo brzy, i díky tomu, že se Británie přestala držet zlatého standardu. Hodnota libry sice poklesla, ale průmysl mohl vyvážet, třeba do kolonií, a tudíž vyrábět (s. 153). Nicméně v roce 1931 byly v Británii tři milióny lidí bez práce a zvlášť bolestně byl zasažen sever. A krize obcházející za Kanálem snížila též počty britských hospod či spotřebu piva. Jak krize nahrála Hitlerovi značně telegraficky naznačuje kapitola Německo: Máme málo kulometů. V Německu byla krize opravdu velmi zlá. Němci měli pocit, že se z toho snad už nikdy nevyhrabou (s. 158). V roce 1932 bylo bez práce téměř 45 % Němců. Hitlerovi nahrála i bankovní krize v roce Němci začali pociťovat odpor k bankéřům, a protože v jejich představě platila i díky nacistickému našeptávání rovnice, že bankéř rovná se Žid, obracela se nálada prudce proti Židům. Hitlerova slova začala padat na úrodnou půdu... (tamtéž). A Hitler zajistil mnoha Němcům skutečně lepší život a především alespoň nějakou práci. Hospodářské úspěchy vypadaly impozantně. Platilo však, něco za něco. Poláci kvůli krizi přestávali věřit v Boha, a to už je co říct (s. 161). Touto větou je uvozena část Mučení polských vran. Poláci, spolu Němci, patřili k vůbec nejpostiženějším v Evropě. Polsko zasáhla krize jako úder na solar. Zemi v podstatě zlomila... Nejhlubší pád přišel roku V průmyslu se počet registrovaných Poláků bez práce vyšplhal k závratnému číslu 43,5 procenta (dtto). Beznaděj se šířila celou zemí a pro mnohé přišel pád do poměrů téměř až středověkých. Neuvěřitelným kontrastem je následný popis jízdy švédským vlakem, byť pouhé třetí třídy, a to ve stejné době. Je překvapující i očima dnešních měřítek. Pochází z pera českého národohospodáře T. Pistoriuse (viz s. 165), dávajícího nahlédnout do blahobytné úrovně švédského života. Vysoký životní standard zde byl obecným a překvapivým jevem, protože zatímco jinde v Evropě klesal, ve Švédsku letěl vzhůru (s. 166). Proč Švédsko jako první země na světě uniklo krizi (dtto) naznačuje poučná pasáž Jedeme švédským vlakem. Pokud by tehdy již existoval pojem hospodářský zázrak vyfoukli by ho Němcům navždy Švédové (dtto). V roce 1930 vykazovalo Švédsko nižší nezaměstnanost, než za plné konjunktury v roce Švédská nezaměstnanost činila pouze 5 % a již v roce 1936 země produkovala o polovinu více než v roce Přitom Švédsku vydatně pomohli Němci, a to objednávkami železné rudy na pancíře Hitlerových tanků. Jak to ale ti Švédové udělali? Inteligentně. Už tehdy se ekonomové a politici přeli, jestli má stát zasahovat do ekonomiky, nebo ne. Když ve Švédsku krize přivedla k moci sociální demokraty bylo jasné, že stát odloží neviditelnou ruku trhu někam k ledu. Přesně tak. Vláda se začala míchat do ekonomiky a nečekala, až krizi vyřeší trh nebo Amerika (s. 166). Sympatické konstatování, a přiznání faktu, o selhání samoregulačních schopností meziválečného kapitalistického tržního systému s nutností státní odpovědnosti a regulace ekonomiky je velmi poučné i z hlediska dneška. (Neo) liberální ekonomové, resp. ideologové však jistě souhlasit nebudou. Zpět do Skandinávie. Hospodářská politika Švédska té doby předchází pozdějším keynesovským receptům a byla inspirována švédskou ekonomickou školou. Ta však byla obecně doceněna, a uvedena v širší povědomí, až později. Švédský kabinet se přitom vrhl do řízení ekonomiky s levicovou vervou, ale zvolil k tomu pravicové finty (s. 166). Snížil daně, aby lidé měli co utrácet, zvýšil minimální mzdu. Socialisticky napumpoval peníze do veřejných prací, lékařské péče, pojištění a penzí. Ale liberálně zrušil daně ze zisku podnikatelů, aby je podnítil investovat. Tím sice vytvořil velký deficit, ale v naději, že po zotavení zmizí. Naděje se vyplnila (dtto). Experimenty, nejen v podobě rozchodu s dříve svatou zásadou vždy vyrovnaného rozpočtu, se osvědčily.

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PODROBNÝ OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO LETNÍ SEMESTR 2012/13 PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: DOC. ING. ZDENĚK CHYTIL, CSC. 1. PŘEDNÁŠKA - 21. 2. a 22. 2. 2013 Úvod charakteristika kurzu, požadavky,

Více

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Agregátní nabídka a agregátní poptávka cena

Více

N_MF_A Mezinárodní finance A 12.Měnové a finanční krize 1. Hospodářský cyklus 2. Finanční krize, podstata a vznik 3. Měnová krize, předpoklady vzniku a vývoj FÁZE HOSPODÁŘSKÉHO CYKLU Expanze a recese Expanze

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

4.3.2012. V dlouhém období jsme všichni mrtví. (John Maynard Keynes) P cenová hladina, vyjádřená např. deflátorem HDP. 2.

4.3.2012. V dlouhém období jsme všichni mrtví. (John Maynard Keynes) P cenová hladina, vyjádřená např. deflátorem HDP. 2. Model AD-AS AS agregátní poptávka a agregátní nabídka Hospodářské cykly 8.3.2012 nominální reálný HDP model AD-AS jeden ze základních modelů v ekonomii cíl: rozložení nom HDP na reálný produkt a cenovou

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

KONDRATĚVŮV CYKLUS A SOUVISEJÍCÍ TEORIE

KONDRATĚVŮV CYKLUS A SOUVISEJÍCÍ TEORIE KONDRATĚVŮV CYKLUS A SOUVISEJÍCÍ TEORIE Osnova přednášky: 1. Kondratěvův cyklus 2. Teorie vysvětlující Kondratěvův cyklus: - Inovační teorie - Kapitálová teorie - Teorie pracovní síly - Teorie demografická

Více

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně.

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně. Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie právná odpověď je označena tučně. 1. Jestliže centrální banka nakoupí na otevřeném trhu státní cenné papíry, způsobí tím:

Více

TRANSFORMACE EKONOMIKY

TRANSFORMACE EKONOMIKY TRANSFORMACE EKONOMIKY VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_15 Sada: Ekonomie Téma: Transformace ekonomiky po 1989 Autor: Mgr. Pavel Peňáz Předmět: Základy společenských věd Ročník: 3. ročník Využití: Prezentace určená

Více

1.4.1 Demografický problém 20. 1.4.2 Ekologický problém 21. 1.4.3 Problém trvale udržitelného růstu 23

1.4.1 Demografický problém 20. 1.4.2 Ekologický problém 21. 1.4.3 Problém trvale udržitelného růstu 23 ODDÍL A 10 1. Vymezení světové ekonomiky 11 1.1 Světová ekonomika jako vědní disciplína 11 1.2 Vymezení světové ekonomiky 12 1.3 Klasifikace zemí 14 1.4 Světová ekonomika a biosociální systém 19 1.4.1

Více

Domácí a světový ekonomický vývoj. Pavel Řežábek. člen bankovní rady ČNB

Domácí a světový ekonomický vývoj. Pavel Řežábek. člen bankovní rady ČNB Domácí a světový ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Brno, 21. října 2015

Více

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh 8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh Obsah : 8.1 Bilance státního rozpočtu. 8.2 Deficit státního rozpočtu. 8.3 Důsledky a možnosti financování deficitu. 8.4 Deficit v ČR. 8.5 Veřejný dluh. 8.6 Veřejný dluh

Více

Karel Engliš a současná měnová politika

Karel Engliš a současná měnová politika prof. JUDr. Karel Engliš státník, vědec, pedagog Karel Engliš a současná měnová politika Vladimír Tomšík viceguvernér Česká národní banka Konference k 5. výročí úmrtí prof. Karla Engliše - guvernéra Národní

Více

ský ČNB Miroslav Singer viceguvernér, V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009

ský ČNB Miroslav Singer viceguvernér, V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009 Aktuáln lní hospodářský ský vývoj v ČR R očima o ČNB Miroslav Singer viceguvernér, r, Česká národní banka V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009 Krize ve světě Příčiny krize: dlouhodobý souběh

Více

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství nejen 1. díl Obecná ekonomie Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Nakladatelství a vydavatelství R Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz TEMATICKÉ ROZDĚLENÍ DÍLŮ KNIHY EKONOMIE NEJEN K MATURITĚ

Více

EKONOMIKA. Průvodce pro učitele

EKONOMIKA. Průvodce pro učitele EKONOMIKA ISBN 978-80-7358-2050 - 9 788073 582050 PRO STŘEDNÍ ŠKOLY Průvodce pro učitele ÚVOD Upozorňujeme vás, že kopírování a rozšiřování kopií této knihy nebo jejích částí (a to i pro vzdělávací účely)

Více

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Domácí a světový ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Brno, 24. října 212

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční

Více

- základní rysy a tendence vývoje

- základní rysy a tendence vývoje VysoKÁ ŠKOLA EKONOMiCKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztahu Svetová ekonomika - základní rysy a tendence vývoje I Eva Cihelková a kolektiv 2005 . OBSAH Úvod................................................

Více

Mezinárodní finance a rozvoj Vladan Hodulák Osnova Měnový finanční systém Kapitálové toky Dluhová krize RZ Mezinárodní instituce Jak z toho ven? Měnový finanční systém Měnový systém soubor vztahů národních

Více

Hospodářská politika

Hospodářská politika Hospodářská politika doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Hlavní cíl: zajištění ekonomického růstu, ekonomické rovnováhy, cenové stability, plné zaměstnanosti a sociálních úkolů státu. 1 Cílů HP je dosahováno

Více

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování..

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování.. Obsah Úvodem.................................................. 15 KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie.................... 17 1 Předmět a základní pojmy národohospodářské

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Národní hospodářství 2 Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora:

Více

1. Vnější ekonomické prostředí

1. Vnější ekonomické prostředí 1. Vnější ekonomické prostředí Vývoj světové ekonomiky v roce 2008 byl významně poznamenán vážnou hospodářskou recesí. Nejsilnější ekonomika světa USA zaznamenala četné a významné otřesy na finančních

Více

Stabilita veřejných financí

Stabilita veřejných financí Stabilita veřejných financí Pavel Štěpánek, Eva Zamrazilová Česká bankovní asociace Aktuální problémy fiskální politiky Mezinárodní konference Newton College Praha, 25. září 2015 Rizika veřejného dluhu

Více

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich

Více

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky.

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnitřní versus vnější rovnováha ekonomiky Vnitřní rovnováha znamená dosažení takové úrovně reálného

Více

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích.

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. Inflace Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. V růstovém tvaru m s = + = m s - = míra inflace, m s = tempo růstu (nominální)

Více

ČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz

ČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz 1 Přehled ekonomiky České republiky HDP Trh práce Inflace Platební bilance Zahraniční investice Průmysl Zahraniční obchod 2 Hlavní charakteristiky české ekonomiky Malá, otevřená ekonomika, výrazně závislá

Více

Konference Asociace energetických manažerů

Konference Asociace energetických manažerů Konference Asociace energetických manažerů Pohled ekonomické teorie na vývoj cen energetických surovin (aneb Vliv financí na ceny energetických surovin ) Vladimír Tomšík Česká národní banka 1. března 2011

Více

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Inflace Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Co je to inflace? Inflace není v původním význam růst cen. Inflace je

Více

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti Měření nezaměstnanosti Nezaměstnanost 15.3.2012 Kdo je nezaměstnaný? Ekonomicky aktivní ob. Celkové obyvatelstvo Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

Konvergence a růst: ČR a sousedé

Konvergence a růst: ČR a sousedé Konvergence a růst: ČR a sousedé Eva Zamrazilová členka bankovní rady Česká národní banka Ekonomický růst : očekávání a nástroje Mezinárodní vědecká konference Bankovní institut vysoká škola Praha, Kongresové

Více

Cíl: analýza další makroekonomické poruchy, jejích příčin a důsledků

Cíl: analýza další makroekonomické poruchy, jejích příčin a důsledků Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2007/08, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 4 10) Nezaměstnanost. 11) Inflace a Phillipsovy křivky

Více

1. Vnější ekonomické prostředí

1. Vnější ekonomické prostředí 1. Vnější ekonomické prostředí Vývoj světového hospodářství a světových trhů se v roce 2009 odehrával ve znamení mírného hospodářského poklesu. Nejvýznamnější ekonomiky světa zaznamenaly prudkou negativní

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE AGREGÁTNÍ NABÍDKA A POPTÁVKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Hypotéza finanční nestability. Ondřej Lopušník

Hypotéza finanční nestability. Ondřej Lopušník Hypotéza finanční nestability Ondřej Lopušník Co vás čeká Úvod Hypotéza finanční nestability Doporučení pro hospodářskou politiku HFN a otevřená ekonomika Závěr Úvod Hyman Minsky (1919 1996) In all disciplines

Více

Sociální ekonomika jako součást alternativních směrů. Kurz Sociální ekonomie, KSP FF UK, 2013/2014 PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D.

Sociální ekonomika jako součást alternativních směrů. Kurz Sociální ekonomie, KSP FF UK, 2013/2014 PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. Sociální ekonomika jako součást alternativních směrů Kurz Sociální ekonomie, KSP FF UK, 2013/2014 PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. (Neo) liberalismus Neo-liberalismus jako součást ekonomie hlavního proudu

Více

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru Česká ekonomika v roce 2014 Přehled ekonomiky České republiky HDP Zaměstnanost Inflace Cenový vývoj Zahraniční investice Platební bilance Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky

Více

Obsah ODDÍL I TEORIE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU 3

Obsah ODDÍL I TEORIE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU 3 ODDÍL I TEORIE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU 3 v 1 Čistá teorie obchodu 5 1.1 Charakteristika mezinárodního obchodu 5 1.2 Vývoj teorie mezinárodního obchodu do 18. století 8 1.2.1 Merkantilismus 8 1.2.2 Kameralistika

Více

Maturitní témata EKONOMIKA

Maturitní témata EKONOMIKA Maturitní témata EKONOMIKA Školní rok 2014/2015 1. Ekonomie jako věda - význam ekonomického vzdělání - vztah ekonomiky a politiky - makroekonomie - mikroekonomie - zákon vzácnosti - hospodaření - efektivnost

Více

CECIMO PROGNÓZY TRENDŮ V OBORU OBRÁBĚCÍCH STROJŮ

CECIMO PROGNÓZY TRENDŮ V OBORU OBRÁBĚCÍCH STROJŮ CECIMO PROGNÓZY TRENDŮ V OBORU OBRÁBĚCÍCH STROJŮ Podzim 2008 Copyright 2008 Oxford Economics 1 PROGNÓZY V OBORU OBRÁBĚCÍCH STROJŮ Celkový přehled za šest členských států CECIMO Francie Německo Itálie Španělsko

Více

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE Jméno a příjmení: Datum narození: Datum testu: 1. Akcie jsou ve své podstatě: a) cenné papíry nesoucí fixní výnos b) cenné papíry jejichž hodnota v čase vždy roste c)

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Únor 2010 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Únor 2010 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Investiční oddělení Únor 2010 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem února vzrostly spotřebitelské ceny během ledna o 1,2 procenta. V meziročním

Více

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück 24.06.2009 Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování

Více

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy 8 NEZAMĚSTNANOST 8.1 Klíčové pojmy Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je definováno jako suma zaměstnaných a nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti je definovaná jako procento ekonomicky aktivního obyvatelstva,

Více

VEŘEJNÁ ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA. Ing. M. Červenka VŠFS Praha, 2012

VEŘEJNÁ ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA. Ing. M. Červenka VŠFS Praha, 2012 VEŘEJNÁ ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA Ing. M. Červenka VŠFS Praha, 2012 Netržní činnosti státu Legislativní Alokační Redistribuční Regulační Stabilizační Mají pomoci předcházet a likvidovat důsledky tržního selhání

Více

Hospodářská politika (HP) = soubor cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření státu v jednotlivých oblastech života společnosti.

Hospodářská politika (HP) = soubor cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření státu v jednotlivých oblastech života společnosti. Ekonomie 1 RNDr. Ondřej Pavlačka, Ph.D. pracovna 5.052 tel. 585 63 4027 e-mail: ondrej.pavlacka@upol.cz 8. Hospodářská politika Hospodářská politika (HP) = soubor cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů

Více

Webinář ČP INVEST. Srpen 2015 Praha Daniel Kukačka Portfolio manažer

Webinář ČP INVEST. Srpen 2015 Praha Daniel Kukačka Portfolio manažer 1 Webinář ČP INVEST Srpen 2015 Praha Daniel Kukačka Portfolio manažer 2 Vývoj ekonomiky USA HDP se v 2Q 2015 zvýšil o 2,7 % po slabých 0,6 % v 1Q 2015 Predikce HDP za celý rok 2015 = 2,6 % Ekonomiku táhne

Více

Nezaměstnanost 15.3.2012

Nezaměstnanost 15.3.2012 Nezaměstnanost 15.3.2012 Měření nezaměstnanosti Kdo je nezaměstnaný? Celkové obyvatelstvo Ekonomicky aktivní ob. Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

Obsah ODDÍL A ZÁKLADNÍ SOUVISLOSTI MAKROEKONOMICKÉ ANALÝZY 3 ODDÍL B: ANALÝZA VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ EKONOMICKÉ ROVNOVÁHY 63. Úvod 1

Obsah ODDÍL A ZÁKLADNÍ SOUVISLOSTI MAKROEKONOMICKÉ ANALÝZY 3 ODDÍL B: ANALÝZA VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ EKONOMICKÉ ROVNOVÁHY 63. Úvod 1 iv Úvod 1 ODDÍL A ZÁKLADNÍ SOUVISLOSTI MAKROEKONOMICKÉ ANALÝZY 3 1. Ekonomický systém, ekonomický model a makroekonomická analýza 5 1.1 Ekonomické modelování a makroekonomická analýza 6 1.1.1 Nástin historického

Více

Ekonomika III. ročník. 002_Základní ekonomické systémy 003_Historický vývoj ekonomických teorií

Ekonomika III. ročník. 002_Základní ekonomické systémy 003_Historický vývoj ekonomických teorií Ekonomika III. ročník 002_Základní ekonomické systémy 003_Historický vývoj ekonomických teorií Základní ekonomické systémy Ekonomický systém představuje způsob spojení lidských schopností a efektivního

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (LISTOPAD 0) SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního

Více

DĚJEPIS 9. ROČ. SVĚTOVÁ HOSPODÁŘSKÁ KRIZE.notebook. November 27, 2014

DĚJEPIS 9. ROČ. SVĚTOVÁ HOSPODÁŘSKÁ KRIZE.notebook. November 27, 2014 Mír přináší bohatství, bohatství přináší zpupnost, zpupnost přináší válku, válka přináší chudobu, chudoba přináší pokoru a pokora přináší mír. ARABSKÉ PŘÍSLOVÍ XI 19 23:13 1 XI 17 21:57 2 SVĚTOVÁ HOSPODÁŘSKÁ

Více

Quo Vadis.. Opět. Luděk Niedermayer Ekonomický růst ČR Očekávání v pohybu Původní předpoklad bylo pokračování postupného oživení se zlepšující se 8 strukturou růstu (růst v roce 2012 urychlí na cca. 2,5%)

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Prosinec 2008 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Prosinec 2008 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika Investiční oddělení Prosinec 2008 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem ledna poklesly spotřebitelské ceny během prosince o 0,3 procenta. V meziročním

Více

Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR

Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR Vladimíra Bartejsová, Manažerka investičních produktů Praha, 2. květen 2016 Agenda dnešního online semináře Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR 1. Politika

Více

Dějiny měnových teorií na českém území

Dějiny měnových teorií na českém území VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE František Vencovský, Karel Půlpán a kol. Dějiny měnových teorií na českém území 2005 Obsah Úvod.7 Oddíl I OD VZNIKU PENĚZ DO KONSTITUOVÁNÍ MODERNÍCH MĚNOVÝCH TEORIÍ 9 Kapitola

Více

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 27 A V DALŠÍCH LETECH Mirek Topolánek předseda vlády ČR Stav veřejných financí vládní deficit Trvale deficitní hospodaření -1-2 -3 % HDP -4-5 -6-7 -8 Saldo vládního sektoru

Více

5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka. Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte:

5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka. Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte: 5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte: s vymezením agregátní poptávky (AD) s příčinami změn AD (tzv. poptávkové šoky) s pojetím agregátní nabídky

Více

Filozofie, ekonomie, politologie, sociologie, psychologie, historiografie MARATHON 1/2012. číslo 107. Obsah:

Filozofie, ekonomie, politologie, sociologie, psychologie, historiografie MARATHON 1/2012. číslo 107. Obsah: Filozofie, ekonomie, politologie, sociologie, psychologie, historiografie MARATHON 1/2012 číslo 107 Teoretický časopis věnovaný otázkám postavení člověka ve světě, ve společnosti, v současném dění Obsah:

Více

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Konference 25 let kapitalismu v České republice Žofín, 15. listopadu 214 Vladimír Tomšík Česká národní banka Stav ekonomiky na počátku transformace Země

Více

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2007/08, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz 8) Otevřená ekonomika 9) Hospodářské

Více

1 Úvod do ekonomie. 1.1 Charakterizujte pojmy

1 Úvod do ekonomie. 1.1 Charakterizujte pojmy 1 Úvod do ekonomie. 1.1 Charakterizujte pojmy potřeba ekonomické potřeby statek zdroje výrobní faktory práce produktivita práce intenzita práce dělba práce kooperace prací půda jako výrobní faktor kapitál

Více

Tři poznámky k bankovní unii. David Marek

Tři poznámky k bankovní unii. David Marek Tři poznámky k bankovní unii David Marek Tři úhly pohledu Bankovní unie v kontextu evropské integrace Bankovní unie a evropské krize Problémy dosavadní konstrukce bankovní unie Definice bankovní unie Preventivní

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA KOLÍN II., KMOCHOVA 943 škola s rozšířenou výukou matematiky a přírodovědných předmětů

ZÁKLADNÍ ŠKOLA KOLÍN II., KMOCHOVA 943 škola s rozšířenou výukou matematiky a přírodovědných předmětů ZÁKLADNÍ ŠKOLA KOLÍN II., KMOCHOVA 943 škola s rozšířenou výukou matematiky a přírodovědných předmětů AUTOR Mgr. Helena Kopřivová ČÍSLO MATERIÁLU 11_D_Kop_01_6 DATUM VYTVOŘENÍ 10. 11. 2012 DRUH UČEBNÍHO

Více

Průzkum makroekonomických prognóz

Průzkum makroekonomických prognóz Průzkum makroekonomických prognóz MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní tendence,

Více

Jak povzbudit ekonomický růst během recese. Petr Král ředitel odboru měnové politiky a fiskálních analýz Česká národní banka

Jak povzbudit ekonomický růst během recese. Petr Král ředitel odboru měnové politiky a fiskálních analýz Česká národní banka STROJÍRENSTVÍ OSTRAVA 14 Růstové faktory českého strojírenství 17. dubna 14 Jak povzbudit ekonomický růst během recese Petr Král ředitel odboru měnové politiky a fiskálních analýz Česká národní banka Recese

Více

Makroekonomický vývoj a trh práce

Makroekonomický vývoj a trh práce Makroekonomický vývoj a trh práce Petr Král Ředitel odboru měnové politiky a fiskálních analýz Sekce měnová a statistiky Setkání bankovní rady ČNB s představiteli Českomoravské konfederace odborových svazů

Více

Česká ekonomika v roce 2013 očima nové prognózy ČNB. Miroslav Singer

Česká ekonomika v roce 2013 očima nové prognózy ČNB. Miroslav Singer Česká ekonomika v roce 2013 očima nové prognózy ČNB Miroslav Singer guvernér, Česká národní banka CFO Club Praha, 20. února 2013 Stávající situace čs. ekonomiky Česká ekonomika se nachází již zhruba rok

Více

Ekonomický výhled v kontextu dnešní nejistoty

Ekonomický výhled v kontextu dnešní nejistoty Ekonomický výhled v kontextu dnešní nejistoty Patria Finance, a.s., Jungmannova 24, 11 Praha 1, Česká Republika, tel.: +42 221 424 111, fax: +42 221 424 196, e-mail: marek@patria.cz Obsah Nestabilita na

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 3) Borovského žáky

Více

Evropské stres testy bankovního sektoru

Evropské stres testy bankovního sektoru Evropské stres testy bankovního sektoru Evropský bankovní sektor, podobně jako americký na přelomu 2008 a 2009, se dostal v 2Q letošního roku do centra pozornosti investorů v souvislosti s narůstajícími

Více

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU 6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním

Více

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Světová ekonomika Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního

Více

Nejvyššíčas pro snižování deficitu veřejných rozpočtů! Mirek Topolánek předseda vlády ČR

Nejvyššíčas pro snižování deficitu veřejných rozpočtů! Mirek Topolánek předseda vlády ČR Nejvyššíčas pro snižování deficitu veřejných rozpočtů! Mirek Topolánek předseda vlády ČR Vývoj strukturálních deficitů v EU Zlepšení strukturálních deficitů díky pozitivnímu ekonomickému vývoji v roce

Více

Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR

Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Charakteristika současné etapy - ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

Další servery s elektronickým obsahem

Další servery s elektronickým obsahem Právní upozornění Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele.

Více

Komentář portfoliomanažera k 1.10.2011 Fond korporátních dluhopisů během srpna a září zaznamenal pokles 5,8% a od počátku roku je -2,4%.

Komentář portfoliomanažera k 1.10.2011 Fond korporátních dluhopisů během srpna a září zaznamenal pokles 5,8% a od počátku roku je -2,4%. Fond korporátních dluhopisů ČP INVEST Komentář portfoliomanažera k 1.10.2011 Fond korporátních dluhopisů během srpna a září zaznamenal pokles 5,8% a od počátku roku je -2,4%. Důvodem poklesu FKD je zejména

Více

Energetická bezpečnost ekonomickým pohledem

Energetická bezpečnost ekonomickým pohledem Energetická bezpečnost ekonomickým pohledem Vladimír Tomšík 28. ledna 2009 Obsah prezentace Fakta o spotřebě energie Dovozní závislost a zahraniční obchod s energiemi v ČR Těžba domácích surovin Diverzifikace

Více

Kam mizí bohatství vytvořené vyšší produktivitou práce?

Kam mizí bohatství vytvořené vyšší produktivitou práce? Kam mizí bohatství vytvořené vyšší produktivitou práce? Václav Umlauf( více o autorovi > ) 3.12.2014 Komu prospěla vyšší produktivita práce nastartovaná od 50. let? V 60. a 70. letech prospěla všem a navíc

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Prosinec 2009 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Prosinec 2009 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Investiční oddělení Prosinec 2009 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem ledna vzrostly spotřebitelské ceny během prosince o 0,2 procenta. V meziročním

Více

Makroekonomický vývoj a prognóza ČNB

Makroekonomický vývoj a prognóza ČNB Makroekonomický vývoj a prognóza ČNB Porada vedoucích ch obchodně ekonomických úseků zastupitelských úřadů ČR Mojmír r Hampl viceguvernér ČNB Praha, 23.6.2008 Obsah Vnější prostředí české ekonomiky Vývoj

Více

Fiskální politika, deficity a vládní dluh

Fiskální politika, deficity a vládní dluh Fiskální politika, deficity a vládní dluh Státní rozpočet. Fiskální deficity. Kombinace monetární a fiskální politiky. Vliv daní a vládních výdajů na ekonomickou aktivitu. Ekonomické důsledky vládního

Více

MAKROEKONOMICKÉ PROJEKCE PRO EUROZÓNU SESTAVENÉ ODBORNÍKY EUROSYSTÉMU

MAKROEKONOMICKÉ PROJEKCE PRO EUROZÓNU SESTAVENÉ ODBORNÍKY EUROSYSTÉMU MAKROEKONOMICKÉ PROJEKCE PRO EUROZÓNU SESTAVENÉ ODBORNÍKY EUROSYSTÉMU Na základě údajů dostupných k 25. listopadu 2011 sestavili odborníci Eurosystému projekce makroekonomického vývoje eurozóny 1. Hospodářská

Více

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Ing. Jiří Paroubek Charakteristika současné etapy ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

VYBRANÁ TÉMATA 17/2011. Dluhová krize v Itálii a perspektivy jejího šíření v eurozóně. Ing. Marcela Cupalová, PhD.

VYBRANÁ TÉMATA 17/2011. Dluhová krize v Itálii a perspektivy jejího šíření v eurozóně. Ing. Marcela Cupalová, PhD. VYBRANÁ TÉMATA 17/2011 Dluhová krize v Itálii a perspektivy jejího šíření v eurozóně Ing. Marcela Cupalová, PhD. srpen 2011 Vybraná témata 17/2011 2 Světová ekonomická krize, která byla spuštěna finanční

Více

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Makroekonomická analýza přednáška 9 1 Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Funkce poptávky po penězích Poptávka po penězích je úměrná cenové hladině (poptávka po penězích je poptávka po reálných penězích).

Více

Prognostické metody. Prognostické metody. Vybrané prognostické metody ANALÝZA DAT V REGIONALISTICE. Doc. Ing. Alois Kutscherauer, CSc.

Prognostické metody. Prognostické metody. Vybrané prognostické metody ANALÝZA DAT V REGIONALISTICE. Doc. Ing. Alois Kutscherauer, CSc. Prognostické metody ANALÝZA DAT V REGIONALISTICE Prognostické metody Doc. Ing. Alois Kutscherauer, CSc. Prognostická praxe uplatňuje velké množství různých přístupů a metod (formalizovaných, intuitivních

Více

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo obor Podnikání 1. Základní ekonomické pojmy - Předmět ekonomie, základní ekonomické systémy, hospodářský proces, potřeby, statky, služby,

Více

FINANČNÍ KRIZE A JEJÍ DOPADY NA OBCE A MĚSTA. Ing. Luděk Tesař

FINANČNÍ KRIZE A JEJÍ DOPADY NA OBCE A MĚSTA. Ing. Luděk Tesař FINANČNÍ KRIZE A JEJÍ DOPADY NA OBCE A MĚSTA Ing. Luděk Tesař Ing. Luděk Tesař 1998 2006 2002 2006 2006 2007 2007 dosud Ministerstvo financí poradce ministra, analytik RUD - posílení daňových příjmů samospráv

Více

CZBR CHAM NEWSLETTER HLAVNÍ EKONOMICKÉ A POLITICKÉ ZPRÁVY Z BRAZÍLIE 25.-29.10.2010

CZBR CHAM NEWSLETTER HLAVNÍ EKONOMICKÉ A POLITICKÉ ZPRÁVY Z BRAZÍLIE 25.-29.10.2010 CZBR CHAM NEWSLETTER HLAVNÍ EKONOMICKÉ A POLITICKÉ ZPRÁVY Z BRAZÍLIE 25.-29.10.2010 Rezervace v hotelech v Rio de Janeiro na Nový rok už jsou ve výši 85% kapacity Rezervace v hotelech v Riu na Silvestra

Více

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha, veřejný dluh Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha = stav nesouladu mezi rozpočtovými příjmy a výdaji P = V P > V P < V Krátkodobá: nesoulad v jednom rozpočtovém

Více

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo

Více

BEYOND ECONOMIC GROWTH.

BEYOND ECONOMIC GROWTH. 1 Světová banka nabízí ke studiu zajímavou publikaci BEYOND ECONOMIC GROWTH. Zde je příklad, jak já využívám tohoto zdroje pro studium a poznání služeb v hodinách zeměpisu. Tabulky, mimochodem značného

Více

Makroekonomické projekce pro eurozónu vypracované odborníky Eurosystému

Makroekonomické projekce pro eurozónu vypracované odborníky Eurosystému Makroekonomické projekce pro eurozónu vypracované odborníky Eurosystému Na základě údajů dostupných k 17. květnu 2004 sestavili odborníci Eurosystému projekce makroekonomického vývoje eurozóny. 1 Podle

Více