Projekt : CZ.1.07/3.2.07/ OPF- SU

Transkript

1 1 V Ý Z N A M V N Ě J Š Í C H E K O N O M I C K Ý C H V Z T A H Ů V N Á R O D N Í E K O N O M I C E V Z D Ě L Á V A C Í M A T E R I Á L K E K U R Z U Z A H R A N I Č N Í O B C H O D S L E Z S K Á U N I V E R Z I T A V O P A V Ě O K R E S N Í H O S P O D Á Ř S K Á K O M O R A K A R V I N Á

2 Význam vnějších ekonomických vztahů v národní ekonomice 2 1. ÚLOHA ZO V EKONOMICE 2. MĚŘENÍ A KOMPARACE ZO 3. KONKURENČNÍ SCHOPNOST EKONOMIKY

3 1 Úloha ZO v ekonomice 3 A. Transformační funkce ZO B. Transmisní funkce ZO C. Růstová funkce ZO D. ZO jako bariéra rozvoje ekonomiky Funkce se projevují v závislosti na jejich velikosti a vyspělosti (HVZ, RZ, velké a malé ekonomiky)

4 Transformační funkce ZO Cíl: získat to co nevyrábíme ZO mění strukturu vyprodukovaných statků a služeb v žádoucí, určenou ke konečné spotřebě 4 Tuzemská výroba + DOVOZ Zdroje ke konečnému užití Výrobní spotřeba Konečná spotřeba + VÝVOZ Zvlášť významné u malých ekonomik Diverzifikace věcné náplně ZO Tvar zapojení země do mezinárodní dělby práce

5 Transmisní funkce ZO 5 Vyšší forma transformační funkce Přenos informací, kritérií a stimulů Přejímání a aplikace vzorů, zvyklostí a postupů Učení se ve vztahu k zahraničí Dobrovolně nebo pod tlakem

6 Růstová funkce ZO Cíl: dosažení úspor národní práce Cesta :Substituce domácí práce prací ze zahraničí s výsledkem celkových úspor národní práce (umožňuje převést VF na efektivnější výroby změna struktury ekonomiky) Princip: Dovoz produktivity práce ZO se stává zdrojem růstu (NX je částí HDP!) (otevřená ekonomiky dosahuje vyšších temp růstu než ekonomika uzavřená) 6

7 ZO jako bariéra rozvoje ekonomiky ZO může ohrozit růst ekonomiky 1) Teorém nezralého průmyslu (F.LIST 1841) 2) Teorém zbídačujícího růstu (J. BHAGWATI) Úzká specializace ZO (monokultura) + neelastická poptávka po vývozu = neúspěšný pokus kompenzovat pokles cen, zvyšováním exportu = pokles růstu 7

8 ZO jako bariéra rozvoje ekonomiky R. PRIBISH specifika periferní ekonomiky: Růst je možný pouze cestou průmyslového rozvoje vytvoření návyků a postojů Primární produkty nejsou dostatečnou bází rozvoje neboť poptávka po nich je neelastická Diverzifikace výroby a exportu je zárukou stabilizace růstu Technický rozvoj má vyšší tempo v průmyslu než v produkci primárních statků RZ mají potenciální komparativní výhody v některém průmyslovém oboru 8

9 Funkce ZO-shrnutí Uvedené fce určují tvar zapojení země do mezinárodní dělby práce, její specializaci. Tu charakterizuje komoditní struktura ZO. Faktory ovlivňující specializaci: Rozdíly v absolutní velikosti nákladů práce (absolutní výhody) Rozdíly v komparativních nákladech (komparativní výhoda) Rozdíly ve vybavenosti země VF Rozdíly v dosažení úrovni technika a technologie Rozdíly v kvantu a kvalitě lidského kapitálu Existence externích úspor Geografická poloha Uvedené faktory působí současně, ale výrazněji se projevují první tři faktory při mezioborovém charakteru směny sukno za víno Druhé tři faktory se výrazně projevují u vnitrooborové směny převodovky za motory 9

10 2 Měření a komparace ZO Sledování na úrovni: Celní statistiky a CB (platební bilance) Rozdílné ocenění (FOB a CIF)= rozdílná čísla! 1. Rozsah ZO ( výše X, M, obrat a saldo) 2. Intenzita ZO 3. Teritoriální a komoditní struktura 4. Konkurenceschopnost ekonomiky 10

11 Základní ukazatele obchodu EU27 11 Ukazat Export 683,08 849,74 884,71 891,9 869,24 952, ,7 1159,3 1241,6 1308,6 Import 743,3 992,7 979,14 936,97 935, ,5 1179,6 1351,7 1434,1 1550,6 Obrat 1426,4 1842,4 1863,9 1828,9 1804,5 1980,5 2232, ,6 2859,2 Saldo -60, ,43-45,07-66,03-74,57-126,9-192,4-192,5-242 Země exportér Mld.USD Podíl % Země-importér Mld.USD Podíl % 1 EU27 (extra) 1924,9 15,9 EU27 (extra) 2282,2 18,3 2 Čína 1428,3 11,8 USA 2169,5 17,4 3 USA 1287,4 10,6 Čína 1132,5 9,1 4 Japonsko 782,0 6,5 Japonsko 762,6 6,1 5 Rusko 471,6 3,9 Jižní Korea 435,3 3,5 6 Kanada 456,5 3,8 Kanada 417,3 3,4 7 Jižní Korea 422,0 3,5 Hong Kong 393,0 3,2 8 Hong Kong 370,2 3,1 Mexiko 323,2 2,6 9 Singapur 338,2 2,8 Singapur 319,8 2,6 10 Saudská Arábie 313,4 2,6 Indie 293,4 2,4

12 Teritoriální struktura importu do EU27 12 země USA 22,3 20,8 20,8 19,5 16,9 15,5 13, ,7 12 Čína 7,1 7,5 8,4 9,6 11,4 12,5 13,6 14,4 16,2 16 Rusko 4,8 6,4 6,7 6,9 7,6 8,2 9,5 10,4 10,1 11,2 Švýcarsko 7,4 6,3 6,5 6,6 6,3 6 5,6 5,3 5,4 5,2 Norsko 4,1 4,8 4,7 5,1 5,5 5,4 5,7 5,9 5,3 5,9 Japonsko 10,1 9,3 8,3 7,9 7,7 7,3 6,3 5,7 5,5 4,8

13 Komoditní struktura exportu a importu EU27 Export EU SITC SITC 0+1 6,3 5,7 5,7 5,7 5,7 5,2 5,1 5,1 5,1 5,4 SITC 2+4 2,2 2,1 2,0 2,1 2,1 2,3 2,3 2,5 2,5 2,5 SITC 3 2,4 3,5 2,9 3,0 3,2 3,5 4,5 5,2 5,3 6,3 SITC 5 14,6 14,3 15,0 16,2 16,6 16,4 16,1 16,4 16,4 16,1 SITC 7 47,3 47,3 47,6 46,0 46,0 46,2 46,0 44,7 45,0 44,7 SITC ,2 27,0 26,9 26,9 26,3 26,4 26,0 26,0 25,7 24,9 Import EU 13 SITC SITC 0+1 7,0 5,7 6,1 6,4 6,3 5,9 5,5 5,1 5,4 5,3 SITC 2+4 5,4 5,1 5,1 4,9 4,8 4,9 4,6 4,8 5,0 5,0 SITC 3 11,7 16,8 16,7 16,5 17,5 18,4 23,6 25,7 23,9 29,3 SITC 5 8,1 7,4 8,1 8,9 8,9 8,9 8,4 8,2 8,6 8,4 SITC 7 40,0 38,8 37,2 36,3 36,1 35,6 32,8 30,4 29,8 27,3 SITC ,8 26,2 26,8 27,0 26,4 26,3 25,2 25,8 27,2 24,7

14 Intenzita ZO Míra otevřenosti ekonomiky (X / HDP v %) Exportní výkonnost (X / poč. obyv. v tis. USD) Dynamika ZO Vliv velikosti ekonomiky. Čím je ekonomika větší, tím je relativní zapojení do SE menší Vliv vyspělosti ekonomiky. Čím je ekonomika vyspělejší, tím je ekonomika do SE zapojena intenzivněji 14

15 Míra otevřenosti 15 Země Belgie 76,8 76,1 74,1 71,7 74,2 80,4 80,4 84,5 85,3 Česko 64,9 66,6 61,3 62,9 70,1 70,6 74,7 77,6 74,8 Dánsko 43,5 43,9 44,3 42,2 42,9 46,5 50,5 51,2 53,7 Finsko 38,7 36,7 35,7 35,1 36,5 39,6 42,7 43,2 45,0 Maďarsko 74,9 71,6 63,8 63,1 64,5 66,9 77,5 49,7 81,7 Řecko 31,6 30,6 27,8 26,1 27,2 27,0 27,9 28,3 28,3 Slovensko 71,7 76,8 74,8 76,8 75,9 78,6 86,4 87,2 84,2 Švédsko 43,4 43,2 41,2 40,4 42,2 44,9 47,4 48,8 50,5 Německo 33,2 33,8 33,4 33,7 35,9 38,5 42,5 43,4 44,1 EU27 35,8 35,6 34,5 33,9 35,2 36,9 39,4 39,9 41,0 Japonsko 10,3 10,2 10,7 11,2 12,3 13,6 15,5 16,8 17,4 USA 13,0 11,9 11,5 11,7 12,6 13,2 13,9 14,4 15,2

16 Exportní výkonnost 16 Země Belgie Česko Dánsko Finsko Maďarsko Řecko Slovensko Švédsko Německo Francie Velká Británie EU

17 Konkurenční schopnost ekonomiky Dvě složky: 1)Základem je konkurenceschopnost výrobků Ta je dána: Cenou Kvalitou Technickou úrovní Servisem 2)Podmínky pro podnikání (nejen podpora obchodu) 17

18 3 Konkurenční schopnost ekonomiky Schopnost konkurence znamená obstát v soutěži na trhu s jinými subjekty. Konkurenceschopnost můžeme vztahovat k ekonomice respektive zemi jako celku, ale také k k firmě, k výrobku, ale i odvětví či jinak vymezené skupině výrobků. 2. Základem konkurenceschopnosti ekonomiky je konkurenceschopnost zahraničního obchodu tedy exportovaných výrobků a že tedy platí posloupnost výrobek firma ekonomika. Jenže v ekonomice panuje jisté podnikatelské prostředí dané hospodářskou politikou vlády a efektivitou fungování státu. Takže platí i zpětná vazba.

19 3 Konkurenční schopnost ekonomiky 19 K nejprestižnějším hodnocení konkurenceschopnosti patří hodnocení prováděná firmou Institut for Management development (IMD), Lausanne, které je každoročně od roku 1989 zveřejňováno ve zprávě The World Competitiveness Report. Země jsou hodnoceny podle čtyř hlavní kriterií a to : Ekonomická výkonnost, Efektivita vlády Podnikatelská účinnost Infrastruktura. Podle této zprávy z roku 2009 skončila ČR 29.místě (v roce 2008 na 28.místě) z 56 hodnocených zemí(gola,2009).

20 Konkurenceschopnost výrobků Cena kontra technická úroveň Měření na úrovni makroekonomickém Směnné relace Transformační výkon ekonomiky Měření na úrovni oboru a výrobku Kilogramová cena 20

21 Směnné relace 21 Vývoj směnných relací ČR a Finska Země ČR Px P M TT 1 1,02 0,99 0,96 0,95 0,95 0,95 Fin Px P M TT 1,02 1,06 1,12 1,08 1,02 1,03 1,06 Pramen: Statistická ročenka ČR 1999

22 Transformační výkon ekonomiky 22 Hodnota dovozu surovin na obyvatele v USD Hodnota vývozu výrobků na obyvatele v USD Transformační efekt Švýcarsko Belgie Švédsko Nizozemsko Rakousko SNR V.Británie Norsko Japonsko ČR

23 Kilogramové ceny - komparace Průměrné kg ceny ČSFR a srovnatelných ekonomik v USD (rok 1992) Benelux Nizozems Dánsko Švýcarsko Rakousko ČSFR ko Papír a celulóza 1,07 0,94 0,83 0,98 0,93 0,57 Hutnictví železa 0,59 0,56 0,62 0,70 0,76 0,38 Textilní průmysl 5,24 6,43 7,50 10,61 9,96 4,34 Oděvní průmysl 31,51 31,06 24,75 78,27 59,82 25,16 Sklo,keramika 1,17 1,58 2,34 3,05 2,95 0,97 Polygrafie 4,33 4,20 8,22 5,71 4,20 2,52 Kůže, obuv 15,6 14,83 31,82 34,20 28,6 9,38 Farmaceutický pr. 65,05 23,15 111,45 93,45 28,32 30,58 Potraviny,tabák 0,97 1,18 1,79 0,49 1,18 0,39 Hudební nástroje 18,36 24,06 30,98 57,37 19,93 11,20 Dřevozpracující pr. 1,30 2,51 4,10 1,55 1,26 0,72 Strojírenství 11,47 15,39 13,01 27,74 13,17 3,64 Kovodělný pr. 2,50 2,63 4,12 8,25 4,41 1,04 Chemický pr. 0,92 0,82 2,77 3,74 1,00 0,46 23

24 Kilogramové ceny obchod ČSFR s ES 24 Výrobek dle SITC Kg cena dovozu z EU do ČR Kg cena vývozu z ČR do EU Kg cena dovozu do EU Komplexní digitální systém na 61,0 34,5 53,7 zpracování dat (7522) Sedadla přestavitelná na lůžka (8211) 4,3 8,7 4,7 Izolované dráty, kabely a elektrické 6,0 8,2 6,6 vodiče (7731) Digitální procesorové jednotky (7523) 62,2 40,6 64,3 Přenosná zařízení na radiotelefon 185,5 673,9 194,8 (7643) Ostatní díly a příslušenství motorových 4,7 5,7 5,2 vozidel (7843) Motorová vozidla k dopravě osob (7812) 6,4 8,3 10,1