Obsah: > A k t u a l i t y > A k t u a l i t y > A k t u a l i t y > Vážení klienti, > A k t u a l i t y > A k t u a l i t y > A k t u a l i t y >

Transkript

1 Vydání Červen Obsah: Aktuality > Aktuálně z veřejné podpory > Jak je vnímán nový živnostenský zákon? Právo aktuálně > Novelizace katastrálního zákona Daně aktuálně > Daňová uznatelnost tzv. finančních výdajů Ekonomika aktuálně > Odložená daň strašák po 15 letech (díl II) Podnikové poradenství aktuálně > Snížení nákladů na pojištění společnosti nejen v období krize > A k t u a l i t y > A k t u a l i t y > A k t u a l i t y > Vážení klienti, chtěli bychom Vás informovat o možnostech čerpání dotací z aktuálních programů veřejné podpory zaměřených na podporu malých podnikatelů na Vysočině. Jedná se o grantový program určený pro podporu malých podniků (FO i PO) činných ve zpracovatelském průmyslu a stavebnictví ve vybraných okresech kraje Vysočina, jehož cílem je zvýšení konkurenceschopnosti malých podniků formou poskytnutí příspěvku na pořízení technologií, výrobních zařízení, případně rozšíření podnikatelských prostor. Maximální výše příspěvku je 150 tisíc korun, což činí maximálně 40 procent z celkových uznatelných investičních nákladů projektu. Finanční příspěvek bude poskytnut formou bezhotovostního převodu na účet příjemce po ukončení realizace projektu nebo po podpisu smlouvy o poskytnutí podpory. Žádost o dotaci je nutné podat nejpozději do 30. června Mgr. Ing. Marek Švehlík Advokát/Associate Partner Tel.: marek.svehlik@roedl.cz > A k t u a l i t y > A k t u a l i t y > A k t u a l i t y > Jak je vnímán nový živnostenský zákon? V polovině loňského roku prošel živnostenský zákon (č. 455/1991 Sb.) významnou koncepční novelizací, která měla za cíl usnadnit a zpřehlednit živnostenské podnikání. V současnosti můžeme posoudit praktické dopady této novelizace včetně přístupu živnostenských úřadu. Jako pozitivní se jeví zrušení výlučné místní příslušnosti živnostenského úřadu; v současnosti lze činit podání (např. ohlašovat živnost, žádat o koncesi) na kterémkoliv živnostenském úřadě. Nenaplnily se tak obavy, že zrušení výlučné příslušnosti úřadu podle místa sídla povede ke zmatkům či dokonce k duplicitě projednávané agendy. Je zároveň patrné, že některé živnostenské úřady pracují rychleji a efektivněji než jiné. Významnou novinkou bylo zavedení jediné volné živnosti s 80 obory, přičemž je na podnikateli, které obory ohlásí. Podnikatel má na výběr, kolik a jaké obory v rámci volné

2 2 3 Mandantenbrief Vydání Červen 2009 živnosti si zvolí. V této souvislosti bychom chtěli upozornit, že v žádném případě není vhodné zvolit bezmyšlenkovitě všech 80 oborů a vyhnout se tak studiu obsahové náplně jednotlivých oborů. Pokud totiž podnikatel zvolí obor, který fakticky nevykonává, může dojít k situaci, že bude ze strany orgánů veřejné správy kontrolován, jakým způsobem daný obor provozuje (typicky bývá ostře sledován obor č. 71 Provozování cestovní agentury a průvodcovská činnost v oblasti cestovního ruchu). Dále se setkáváme s tím, že mnoho podnikatelů chce zvolit obor č. 80 Výroba, obchod a služby jinde nezařazené, aby pokrylo činnosti jinde neuvedené. Ze strany živnostenských úřadů však pravidelně dochází k odmítnutí zápisu tohoto oboru s poukazem, že jde o zbytkový obor a pokud jej chce podnikatel zapsat, musí popsat činnost, kterou chce provádět a která není uvedena v žádné koncesi, živnosti ani v žádném oboru živnosti volné. Celkově však proběhlou novelizaci můžeme hodnotit kladně zvláště s ohledem na to, že dochází k dalšímu postupnému uvolňování živnostenského podnikání a snižování administrativní zátěže podnikatelů. JUDr. Petra Budíková Advokátka Tel.: petra.budikova@roedl.cz > A k t u a l i t y > A k t u a l i t y > A k t u a l i t y > Právo aktuálně > Novelizace katastrálního zákona Napsala Petra Budíková V únorovém Mandantenbriefu jsme informovali o novele zákona č. 344/1992 Sb., katastrální zákon. Novela byla vyhlášena ve Sbírce zákonů pod č. 8/2009 Sb. a stala se účinnou od 1. března 2009 a týkala se především možnosti elektronických podání vůči katastrálnímu úřadu a koncepční změny ve způsobu nahlížení a získávání informací z katastru nemovitostí. Poněkud stranou pozornosti však zůstaly další dvě změny. Vlastník stavby Jednou z nich je, že napříště se u nově evidované stavby do katastru nemovitostí jako její vlastník zapíše bez předkládání dalších listin pouze vlastník pozemku, na kterém je stavba postavena. Jiná osoba bude jako vlastník zapsána pouze tehdy, pokud bude listinou prokázáno, že je vlastníkem stavby. Dle předchozí právní úpravy bylo možné zvolit, zda-li se jako vlastník nově evidované stavby zapíše buďto vlastník pozemku, na kterém je stavba postavena, nebo také stavebník, který na pozemku stavbu provedl. Pouze u zápisu ostatních osob jako vlastníků bylo nutné prokazovat listinou jejich vlastnictví. Investoři vystupující v pozici stavebníků budou tudíž muset do budoucna více precizovat své smlouvy s vlastníkem pozemku, na kterém budou stavbu zhotovovat, pokud budou mít zájem, aby byli zapsáni v katastru nemovitostí jako vlastníci stavby. Vznik pozemku zřízením zástavního práva Dále došlo také ke změně v definici pozemku. Pozemek byl vždy definován jako část zemského povrchu oddělená od sousedních částí podle různých kritérií (zejména hranicí katastrálního území, hranicí vlastnickou, hranicí držby atd.). Nově však mezi kritéria pro vznik pozemku přibyla také hranice rozsahu zástavního práva. V praxi to znamená, že je již možné nechat zastavit nebo přijmout do zástavy pouze část pozemku, která pak bude v důsledku toho v katastru nemovitostí zapsána jako pozemek nový. Nutno poznamenat, že zástavní právo může vzniknout k části pozemku za předpokladu, že bude vyhotoven geodetem geometrický plán vymezující rozsah zástavního práva, a tudíž nově oddělovaného pozemku. Dělení pozemku na základě geometrického plánu odsouhlasí příslušný stavební úřad a následně příslušný katastrální úřad. Vedle zástavní smlouvy (a případně dalších nutných podkladů) bude nutné odsouhlasený geometrický plán předložit k návrhu na zápis zástavního práva do katastru nemovitostí. Účelem této novelizační změny je umožnit, aby nebylo nutné pro zajištění pohledávek menšího rozsahu zastavovat celý pozemek, ale pouze jeho adekvátní část. Není-li pohledávka zajištěná zástavním právem splněna včas, má zástavní věřitel právo na uspokojení své pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy, tj. v tomto případě oddělené části pozemku.

3 Otázkou však zůstává, zda je reálné, že věřitelé, zejména banky, na tuto možnost vůbec přistoupí, neboť zajištění pohledávky zástavním právem ve větším rozsahu, tj. větším pozemkem, je pro věřitele vždy výhodnější a navíc to není zakázáno. Možným právním regulativem v rámci občanskoprávních vztahů by mohly být dobré mravy. Ovšem dokud by nebylo soudy rozhodnuto, že zřízení zástavního práva v určitém větším rozsahu než je určitý násobek výše zajišťované pohledávky by bylo neplatné pro rozpor s dobrými mravy, nelze na tuto skutečnost vůbec spoléhat. Další možností by bylo, že by zákonodárce například zakotvil princip, že zajištění pohledávky musí odpovídat určitému jejímu násobku v aktuální výši (např. 130%), tj. aby tím byla pokryta celá výše pohledávky a další náklady věřitele s její případnou realizací spojené. Věřiteli by tudíž vznikla povinnost zmenšit rozsah svého zástavního, pokud by se jeho zajištěná pohledávka aktuálně zmenšila. JUDr. Petra Budíková Advokátka Tel.: petra.budikova@roedl.cz Daně aktuálně > Daňová uznatelnost tzv. finančních výdajů (nákladů úroky z úvěrů a půjček) Napsal Martin Růžička Daňovou uznatelnost tzv. finančních nákladů u spojených osob upravuje zákon č.586/1992 Sb., o daních z příjmů v 25 odst. 1 písm. w), ve kterém se hovoří o tzv. finančních nákladech (o úrocích z úvěrů a půjček). Součástí tohoto poměrně komplikovaného a často novelizovaného ustanovení zákona o daních z příjmů je i povolený poměr mezi úhrnem úvěru a půjček a vlastním kapitálem společnosti. Za tímto účelem je potřeba pro správné stanovení, zda nákladové úroky z úvěrů a půjček zachycených v hospodářském výsledku daného roku jsou zcela, částečně nebo nejsou vůbec daňovými náklady, udělat tzv. test nízké kapitalizace. Od 1. dubna 2009 vstoupila v platnost novela zákona o daních z příjmů v rámci přijatých opatření proti finanční a hospodář- ské krizi, znamenající uvolnění pravidel tzv. nízké kapitalizace. Ve zdaňovacím období 2007 byl poměr tzv. nízké kapitalizace 4:1, od 1. ledna 2008 do 31. března 2009 byl poměr 2:1 a novelou zákona od 1. dubna 2009 opět 4:1. Tato novela změnila nízkou kapitalizaci zpětně, tj. od 1. ledna 2008, přičemž daňoví poplatníci, jejichž zákonný termín pro podání daňového přiznání za rok 2008 byl 31. března 2009, mohou podat dodatečné daňové přiznání. Za tímto účelem je zajímavé porovnat výpočet testu nízké kapitalizace dle pokynu Ministerstva financí D-300 z konce roku 2006, resp. z roku 2007, s níže uvedeným aktuálním sdělením Ministerstva financí z dubna tohoto roku. Dne 16. dubna 2009 vydalo Ministerstvo financí sdělení k aplikaci ustanovení 25 odst. 1 písm. w) zákona o daních z příjmů, které navazuje na nové změny v této oblasti. Toto nové sdělení upřesňuje pojem finanční náklady (úroky z úvěrů a půjček a související výdaje (náklady) včetně výdajů (nákladů) na obstarání, zpracování úvěrů, poplatků na záruky). Podle sdělení Ministerstva financí jsou finanční náklady takové náklady, které vznikly jako odměna za poskytnutí úvěru nebo půjčky. Dle letošního sdělení Ministerstva financí se za finanční náklady považují: > náklady na obstarání úvěru (např. znalecký posudek vyžadovaný bankou) > poplatky za zpracování úvěru (např. poplatky za posouzení žádosti a ohodnocení rizika) > poplatky za bankovní záruky > poplatky za přechod k jiné bance > jiné poplatky přímo související s úvěrem a půjčkou, které by mohly suplovat úrokový náklad > provize zprostředkovateli půjčky > poplatky za vedení úvěrového účtu a správu úvěru > poplatky za rezervaci prostředků k čerpání > poplatky za rezervované nečerpané prostředky > poplatky za předčasné splácení úvěru > poplatky za změnu typu úrokové sazby nebo typu úročení Naopak za finanční náklady se nepovažují: > odměna ručiteli (mimo bankovní záruky a jiných obdobných poplatků bance) > penále či jiné sankce za nesplacení úvěru > kurzové rozdíly > náklady na zajištění úvěrového rizika věřitele (např. vyhotovení zástavní smlouvy) > náklady na zajištění úrokového a jiného rizika dlužníka (např. zajišťovací deriváty) > náklady na poradenství (např. na strukturování financování)

4 4 5 Mandantenbrief Vydání Červen 2009 Do tzv. testu nízké kapitalizace se zahrnují pouze úvěry a půjčky od spojených osob. Definice stanovená zákonem je uvedena v 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů. Za úvěr a půjčku pro test nízké kapitalizace je třeba považovat i situaci, kdy mezi spojenými osobami přepošle peníze osoba nespojená (nespojená osoba jako mezičlánek mezi spojenými osobami). Do testu nízké kapitalizace se nezahrnují bezúročně poskytnuté úvěry a půjčky a úvěry a půjčky, z nichž úroky jsou součástí vstupní ceny majetku (do daňových nákladů vstupují tedy postupně pomocí daňových odpisů). Příklad testu nízké kapitalizace na čtyřnásobek vlastního kapitálu: a) varianta dle pokynu D-300 z roku 2007 K = 4 SVK/PDSUP (kde SVK je stav vlastního kapitálu a PDSUP je průměrný denní stav úvěrů a půjček) b) varianta dle letošního sdělení Ministerstva financí z 16. dubna 2009 (kterou MF doporučuje) K1 = 1 - (4 SVK/Y) (kde SVK je stav vlastního kapitálu a Y je průměrný denní stav úvěrů a půjček) Pokud si do výše uvedených vzorečků dosadíme SVK ve výši 0 a do PDSUP 00, dopočítáme se ve variantě ad a) na koeficient daňové uznatelnosti K = 0,4 (40 % finančních nákladů uznatelné), dle varianty ad b) se dopočítáme na koeficient daňové neuznatelnosti K1 = 0,6 (60 % finančních nákladů daňově neuznatelné). Dle výše uvedených příkladů je vidět, že se jedná o stejný výsledek. Rozdíl mezi oběma uvedenými způsoby je tedy v tom, že varianta ad a) je z pohledu daňové uznatelnosti finančních nákladů a varianta ad b) je z pohledu daňové neznatelnosti finančních nákladů. Finanční výdaje (náklady) z úvěrů a půjček, kde splatnost úroku nebo výnosu závisí na zisku dlužníka, zůstaly daňově neúčinné v plné výši (dle 25 odst. 1, písm. zm). Martin Růžička Daňový poradce/partner Tel.: martin.ruzicka@roedl.cz Ekonomika aktuálně > Odložená daň strašák po 15 letech (díl II) Napsaly Alena Lejsalová a Karolína Dudková V díle I uvedeného tématu jsme definovali pojem odložené daně (OD) a uvedli základní druhy přechodných rozdílů pro její výpočet včetně názorných příkladů. V navazujícím díle se zaměříme na problematiku prvního účtování OD, princip opatrnosti, uplatňování daňových sazeb a dále na speciální druhy přechodných rozdílů pro OD. První účtování odložené daně V prvním roce účtování se vypočte odložená daň, která se vztahuje k předchozím obdobím, tzn. z přechodných rozdílů k prvnímu dni účetního období. Ta se zaúčtuje souvztažně na příslušné kapitálové účty (výsledek hospodaření minulých let, např. účty 428, resp. 429). Změna OD v běžném účetním období (tedy nově vypočtený konečný zůstatek k rozvahovému dni ponížený o OD vztahující se k minulým obdobím), se účtuje na účty účtové skupiny 59 (např. účet 592 Daň z příjmů z běžné činnosti odložená). Pokud účetní jednotka přeruší na jedno nebo více období vykazování OD (např. z důvodu nerealizovatelnosti odložené daňové pohledávky), je její další vykázání zachyceno ve výsledku hospodaření běžného období, neboť se jedná o změnu odhadu, nikoliv o první účtování. V případě, že je OD nově počítána z dalších titulů, jedná se rovněž o tzv. první účtování pokud jde o významnější položky. Změna v odložené dani z důvodu zahrnutí nové položky je tedy účtována do vlastního kapitálu. Naopak upozorňujeme, že existují i jiné případy OD, ve kterých je doporučováno účtování do vlastního kapitálu (přestože účetní předpisy tento postup neupravují), aniž by se jednalo o první účtování. Jedná se např. o derivátové operace, o kterých je účtováno jako o zajišťovacím instrumentu do vlastního kapitálu. Samostatnou kapitolou je OD z oceňovacího rozdílu při vkladech a přeměnách (viz níže). Příklad: Společnost ALFA má k datu účetní závěrky závazek z otevřeného derivátu. Jeho přecenění bylo zaúčtováno na vrub účtu 414 Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků a ve prospěch účtu 373 Závazky a pohledávky z pevných termínových operací. Odložená daň má v tomto případě charakter pohledávky a její účtování doporučujeme následovně: 481/414. Ve vlastním kapitálu má tedy protisměrný vliv.

5 Princip opatrnosti Princip opatrnosti by měl být uplatňován v případech, kdy se jedná o odloženou daňovou pohledávku. Účetní jednotka by za takovéto situace měla provést test na její realizovatelnost. Je-li pravděpodobné, že v budoucích letech nebude dosažen dostatečný základ daně z příjmů, který by umožnil využití části nebo celé odložené daňové pohledávky, měla by být částka odložené daňové pohledávky alikvotně snížena, resp. neúčtována vůbec. Uplatňování daňových sazeb Pro výpočet OD se ve většině případů používá sazba daně z příjmů platná v příštím účetním období. Změní-li se sazba daně, je nutno přepočítat zůstatek účtu OD. Pokud víme, že se sazba daně bude měnit i v dalších letech, a přechodné rozdíly pro výpočet OD mají dlouhodobý charakter, je přesnější, pokud se pro výpočet použijí sazby platné v letech, kdy k uplatnění bude docházet. V praxi lze sazby kombinovat. Příklad: U rezerv na nevyčerpanou dovolenou a prémie, které jsou vypláceny v následujícím období (zde uvažujeme rok 2009), se použije sazba 20 %. Naopak u dlouhodobých nedaňových rezerv například na rekultivace, které budou využity až za několik období (např. v roce 2015) bude vhodnější použít sazbu 19 %. Speciální druhy přechodných rozdílů pro výpočet odložené daně a) neuplatněná daňová ztráta Z dosud neuplatněných daňových ztrát vzniká odložená daňová pohledávka vzhledem k předpokládané možnosti snížení základu daně v následujících letech. Samotná existence nevyužitých daňových ztrát ovšem může také znamenat, že dosažení budoucích zdanitelných zisků je ohroženo. Pokud účetní jednotka vytvářela v minulosti ztráty, uznává odloženou daňovou pohledávku z tohoto titulu pouze tehdy, existuje-li důkaz o tom, že dosáhne dostatečného zdanitelného zisku, proti kterému bude moci uplatnit nevyužité daňové ztráty. Společnost by měla např. zpracovat podrobný dlouhodobý finanční plán, na jehož základě je schopna odhadnout budoucí hospodářské výsledky a rovněž z nich odvodit základ daně. Pokud je vypočten OD závazek z důvodu rozdílů účetních a daňových zůstatkových cen, lze jej kompenzovat s pohledávkou z titulu daňových ztrát (do výše závazku) za předpokladu, že není časový nesoulad v možnosti uplatnění. b) přecenění na reálnou hodnotu Pro odložené daně související s přechodnými rozdíly vznikajícími při přecenění na reálnou hodnotu by při jejich účtování mělo být postupováno konzistentně s účtováním o změně reálné hodnoty majetku či závazků, u kterých dochází ke vzniku přechodného rozdílu ve vazbě na zákon o daních z příjmů. Je potřeba brát ohled na realizovatelnost v dohledné budoucnosti. Například u dlouhodobého finančního majetku lze velmi často pochybovat o realizovatelnosti ve vazbě na daňové předpisy, proto by neměla být odložená daňová pohledávka vykazována. c) rozdíly z přecenění při transakcích s podnikem a přeměnách společností > Přecenění při koupi podniku Z pohledu OD je třeba si uvědomit, že účetní pořizovací cenou souboru nabytého majetku je kupní cena a tato cena je vstupní cenou i pro daňové účely. K přechodným rozdílům může docházet u majetku podléhajícímu odpisování v následujících obdobích, pokud jsou odlišně nastaveny odpisové sazby či metody odpisování pro účetní a daňové účely. Rozdílné zůstatkové hodnoty majetku pro daňové a účetní účely dávají vzniknout přechodnému rozdílu, který je základem pro odloženou daň. (Běžně počítaný rozdíl mezi účetní a daňovou zůstatkovou cenou). > Nepeněžitý kapitálový vklad Při tomto vkladu dochází k situacím, kdy se uznaná hodnota vkladu (oceněná znalcem) zpravidla liší jak od zůstatkové hodnoty majetku uznatelné pro daňové účely, tak od účetní zůstatkové hodnoty vykazované v účetnictví vkladatele. U nabyvatele je vložený majetek účetně vykázán v okamžiku vkladu v nové hodnotě stanovené znalcem. Daňově pokračuje nabyvatel v odpisování započatém nájemcem. Tyto přechodné rozdíly dávají vzniknout odloženým daním, neboť jejich působení povede v budoucnu k daňovým efektům. > Přeměny společnosti Z pohledu odložených daní je třeba uvažovat v souvislosti s přeměnami společností především o následujících přechodných rozdílech v zahajovací rozvaze: OD z přechodných rozdílů, které přecházejí na nástupnickou účetní jednotku. Jedná se tedy o ty rozdíly, které souvisí s položkami převedenými ze zúčastněných účetních jednotek na nástupnickou ÚJ (vč. zůstatku převedeného účtu 097, který není uznatelný pro daňové účely).

6 6 7 Mandantenbrief Vydání Červen 2009 OD z přechodných rozdílů v důsledku změny ocenění majetku a závazků v rámci přeměny společností, OD z rozdílů mezi účetními cenami a oceněním reálnými hodnotami u zanikajících účetních jednotek. OD z titulu přecenění považujeme za vhodné účtovat proti vlastnímu kapitálu. Je však zapotřebí posoudit, kdy se jedná o přechodný a kdy o trvalý rozdíl. O přechodný rozdíl se jedná například při přecenění odepisovaného majetku. Za trvalý rozdíl lze považovat rozdíl z přecenění např. pozemků, u kterých se neuvažuje o prodeji. d) konsolidační rozdíly V konsolidované účetní závěrce jsou přechodné rozdíly určeny porovnáním účetních hodnot aktiv a závazků z konsolidované rozvahy s jejich odpovídající daňovou základnou. Daňová základna je určena podle daňových přiznání jednotlivých podniků ve skupině. e) rozdíly mezi českou účetní závěrkou a účetní závěrkou sestavenou dle jiného účetního rámce (např. IFRS, HGB) Při převodu české účetní závěrky na jiný účetní rámec (tzv. HB II) vznikají také přechodné rozdíly, ze kterých se musí počítat OD. Jedná se o operace, díky kterým se liší hospodářský výsledek v lokální a nadnárodní závěrce. Např. jde o vyloučení nerealizovaných kurzových zisků v HGB nebo o přecenění nedokončené výroby v IFRS. OD se kalkuluje za užití sazby či sazeb, o kterých se očekává, že budou platné v době, kdy se příslušné přechodné rozdíly uplatní. Informace o odložené dani uváděné v příloze k ÚZ Informace, které se uvádí do přílohy, řeší obecně 39 vyhlášky, který žádné specifické požadavky na informace ohledně OD nepožaduje. Přesto je zapotřebí informovat uživatele účetní závěrky o účetních metodách a principech použitých pro výpočet a zobrazení odložených daní v závěrce, o přechodných rozdílech a sazbách, které daly vzniknout odloženým daním a o způsobu účtování o OD. Problematika odložené daně v rámci konsolidací a převodu účetních závěrek do jiného účetního rámce je natolik problematická, že se jí budeme věnovat (především na konkrétních příkladech) i v některém z budoucích příspěvků. Ing. Alena Lejsalová Auditorka/Associate Partner Tel.: alena.lejsalova@roedl.cz Ing. Karolína Dudková Asistentka auditora Tel.: karolina.dudkova@roedl.cz Podnikové poradenství aktuálně > Snížení nákladů na pojištění společnosti nejen v období krize Napsali Alena Spilková a David Priatka V současné době většina z nás usilovně přemýšlí, jakým způsobem lze ještě snížit náklady společnosti. V těchto dnech, kdy jsme obětí mezinárodní hospodářské krize, se jedná o aktuální téma, které je na pořadu dne zcela jistě u většiny firem, a to nejen v České republice. V následujících řádcích naleznete informace týkající se nabídky našeho poradensví v oblasti pojišťovacího makléře. V rámci této činnosti, na základě sjednané smlouvy o zprostředkování pojištění a plné moci, provádíme pro naše mandanty výběrová řízení mezi pojistiteli pro jednotlivé druhy pojištění, zasíláme zpracované výsledky výběrových řízení a následně po konzultaci s klientem zajišťujeme u jednotlivých pojistitelů vypracování, kontrolu a následné sjednání pojistných smluv. Zároveň při výročí pojištění zajišťujeme obnovu pojištění či sjednání nové pojistné smlouvy na nové pojistné období. Jednou z dalších a velice důležitých činností poskytovaných naší společností je rovněž vyřizování likvidace jakýchkoliv pojistných událostí (hlášení škody pojišťovně, dodání veškeré potřebné dokumentace, urgence pojistitelů pro ukončení šetření škody a výplaty pojistného plnění) za klienta. Zde platí systém jediné kontaktní osoby, na níž se klient obrací s čímkoliv, pokud se pojištění týká.

7 Činnost pojišťovacího makléře je poskytována pro mandanty zcela zdarma, tedy bez nároku na jakýkoliv honorář. Na základě provedení výběrového řízení mezi jednotlivými pojistiteli pro konkrétní druhy pojištění, které pro Vaši společnost rádi zpracujeme, je tedy následně možné dojít ke snížení nákladů nejen na pojištění, ale zároveň také k jeho optimalizaci a zjednodušení. Namísto individuálních pojistných smluv je možné sjednat smlouvy skupinové, u kterých je samozřejmě používána pojistiteli jiná, tedy nižší sazba pojistného. Veškeré činnosti probíhají po konzultaci s klientem, kterého o veškerých záležitostech průběžně informujeme. Konečné rozhodnutí o tom, zda dané pojištění a u kterého pojistitele bude či nebude sjednáno, je rovněž na klientovi. Pro názornou ukázku jsme si dovolili zpracovat níže uvedené tabulky, které znázorňují možnou úsporu na pojistném při využití služeb naší společnosti. XY s.r.o. Předmět pojištění Pojistitel Místo pojištění: Horní 71/II, Brno, ČR A. Majetkové pojištění 1. Živelní pojištění sdružený živel 2. Odcizení 3. Pojištění strojů B. Pojištění provozní odpovědnosti za škodu C. Pojištění vozidel havarijní pojištění + povinné ručení - soubor vybraných ostatních vlastních věcí movitých- soubor zásob, vlastní stavební součásti, nemovitosti - soubor vybraných ostatních vlastních věcí movitých, soubor zásob, vlastní stavební součásti - soubor vybraných strojů a vlastní stroje - odpovědnost za škodu vyplývající z provozu organizace, odpovědnost za výrobek Škoda Superb 8A Škoda Octavia 1A Škoda Fabia 1A Audi A6 2A Č. pojistné sml. Pojistná částka Allianz pojišťovna, a.s Při spoluúčasti povodeň 25 ost. poj. neb. Pojistné Česká pojišťovna, a.s Kooperativa, pojišťovna, a.s Generali Pojišťovna, a.s Generali Pojišťovna, a.s. Kooperativa, pojišťovna, a.s. Allianz pojišťovna, a.s. Generali Pojišťovna, a.s limit plnění povodeň 25 ost. poj. neb Pojistné celkem za majetkové pojištění Pojistné celkem za pojištění provozní odpovědnosti za škodu Pojistné celkem za pojištění vozidel Pojistné celkem za společnost (1+2+3) Tabulka č. 1 zobrazuje příklad pojištěné společnosti XY s.r.o. před provedeným výběrovým řízením v oblasti pojištění. Jsou zde sjednány individuální pojistné smlouvy pro různá rizika v rámci majetkového pojištění, pojištění provozní odpovědnosti za škodu a dále v oblasti pojištění vozidel dané společnosti. Tabulka č. 2 (viz následující strana) zobrazuje následný stav pojištění dané společnosti po provedení výběrového řízení naší makléřskou společností a následném odsouhlasení společností XY s.r.o. Na základě posouzení nabídek oslovených pojistitelů byly sjednány nové pojistné smlouvy u pojišťoven s nejvýhodnější nabídkou pro daný druh pojištění (posouzení výše pojistného a rozsahu pojistného krytí). V rámci pojištění majetku a pojištění vozového parku došlo tedy následně k výraznému snížení pojistného při zachování stávajícího rozsahu pojistného krytí. Z majetkového pojištění byl vyřazen velmi starý majetek, o který byla snížena pojistná částka. Přestože u pojištění provozní odpovědnosti za škodu došlo ke zvýšení limitu pojistného plnění a ke snížení spoluúčasti klienta, tedy k vyjednání výhodnějších podmínek pojištění, došlo na základě provedeného výběrového řízení ke snížení výsledného ročního pojistného. Pokud shrneme veškeré uvedené údaje, celkovým výsledkem výběrového řízení je roční úspora nákladů na pojistné pro společnost XY s.r.o. ve výši Kč při dojednání výhodnějších podmínek pojištění!

8 8 Mandantenbrief Vydání Červen 2009 XY s.r.o. Předmět pojištění Pojistitel Číslo pojistné smlouvy Pojistná částka Při spoluúčasti (v tis. Kč) Pojistné Místo pojištění: Horní 71/II, Brno, ČR A. Majetkové pojištění - soubor vybraných ostatních vlastních věcí movitých, soubor zásob, vlastní stavební součásti, nemovitosti povodeň 25 ost. poj. neb. 1. Živelní pojištění, odcizení, pojištění strojů sdružený živel - soubor vybraných ostatních vlastních věcí movitých, soubor zásob, vlastní stavební součásti pro případ odcizení Česká pojišťovna, a.s. skupinová smlouva č soubor vybraných strojů a vlastní stroje povodeň 25 ost. poj. neb. B. Pojištění provozní odpovědnosti za škodu C. Pojištění vozidel havarijní pojištění + povinné ručení - odpovědnost za škodu vyplývající z provozu organizace, odpovědnost za výrobek Škoda Superb 8A Škoda Octavia 1A Škoda Fabia 1A Audi A6 2A Česká pojišťovna, a.s Generali Pojišťovna, a.s. flotilová smlouva č limit plnění Pojistné celkem za majetkové pojištění Pojistné celkem za pojištění provozní odpovědnosti za škodu Pojistné celkem za pojištění vozidel Pojistné celkem za společnost (1+2+3) celková roční úspora na pojistném po provedení výběrového řízení a sjednání novýcj poj. smluv V případě jakýchkoliv dotazů k dané problematice jsme Vám kdykoliv rádi k dispozici na níže uvedených kontaktech. Neváhejte se prosím tedy v oblasti pojištění obrátit na naši společnost, rádi Vám poradíme. Alena Spilková Podniková poradkyně Associate Partner Tel.: alena.spilkova@roedl.cz David Priatka Podnikový poradce Tel.: david.priatka@roedl.cz Mandantenbrief Červen 2009, č. 6 Vydává Rödl & Partner Consulting, s.r.o., IČ: Praha 1, Platnéřská 2 Telefon: , Fax: Vychází měsíčně MK ČR E Koordinace: Bc. Jana Vodolánová Více informací naleznete na