Paleontologicko-geologická charakteristika navrhovaného CHPV Karlov (Kutná Hora)
|
|
- Peter Tábor
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Bohemia centralis 18: 15-40, 1989 Paleontologicko-geologická charakteristika navrhovaného CHPV Karlov (Kutná Hora) Palaeontological and geological characteristic of the proposed nature reserve Karlov (Kutná Hora) Jiří ŽÍTT - Olga NEKVASILOVÁ ÚVOD V práci Prověrka maloplošných chráněných území a jejich návrhů ve Středočeském kraji v letech (KNÍŽETOVÁ, PECINA, PIVNIČKOVÁ, 1987) je lokalita Karlov na katastrálním území Kutné Hory zahrnuta do oddílu C, tj. mezi navrhovaná území, jejichž vyhlašovací řízení dosud neproběhlo na úrovni ONV. V citované práci (str. 106) je ve stručné charakteristice navrhovaného chráněného přírodního výtvoru (dále jen NCHPV) Karlov nejvýše oceněn výskyt epibiontů přicementovaných na povrchu balvanů křídového konglomerátu. Výskyt tohoto fenoménu, ve světovém měřítku neobyčejně vzácného, byl z Karlova poprvé stručně zveřejněn HOUŠOU a NEKVASILOVOU (1984) a detailně pak popsán NEKVASILOVOU a ŽÍTTEM (1988). Samotný nález epibiontů byl učiněn A. Hájkem (nyní UP Hamr na Jezeře) již v šedesátých letech. Význam dalších specifik výskytu křídových hornin a s ním spojených jevů na této lokalitě nebyl však v citované práci uveden nebo dostatečně zdůrazněn. Důvodem pro to byla pouze tehdejší malá znalost těchto fenoménů jako celku. Během let autoři tohoto příspěvku provedli současně s výzkumem výše zmíněných epibiontů i orientační průzkum všech v současnosti přístupných křídových výskytů karlovského lomu. Získané výsledky ukázaly, že je zapotřebí nejenom prohloubit znalost doposud navrhovaného předmětu ochrany (tj. epibiontů) v negeologické ochranářské veřejnosti, ale že je také žádoucí rozšířit samotný předmět ochrany v NCHPV Karlov i na další fenomény, které jsou blíže popsány v této práci. 15
2 CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA NCHPV KARLOV Z přiložené mapky (obr. 1) je zřejmá topografická situace lokality. NCHPV představuje lom (dříve nazývaný Kamenná Baba - KRATOCHVÍL, 1926), založený v severním svahu protáhlého vrchu nad městskou čtvrtí Karlov, v nadmořské výšce asi 260 m. Těžba kamene zde byla ukončena v r Spodní etáž lomu byla později zatopena vývěry podzemní vody a vzniklá nádrž slouží nyní k chovu ryb. Na SZ okraji lomu, při bývalém vjezdu, je umístěna malá mísírna maltovin. Horninou těženou v lomu byly migmatitické biotitické pararuly kutnohorského krystalinika, tvořící též celé široké okolí lokality. Foliace této horniny je v celém lomu zhruba jednotná a má směr asi 30 a sklon přibližně 28 k SZ. V rule byl zjištěn výskyt rudných žil a pegmatitů s bohatými asociacemi minerálů (FIŠERA, 1962, NOVÁK, DRÁBEK, 1964; TRDLIČKA, HOFFMAN, 1964 a HOFFMAN, TRDLIČKA, 1967). Na horním okraji lomu jsou na místy dobře pozorovatelném členitém povrchu ruly, představujícím původní skalnaté mořské dno, přítomny křídové (spodnoturonské) sedimenty; jejich stáří určila HERCOGOVÁ (1988). Jejich brachiopodovou faunu studovala NEKVASILOVÁ (1972, 1973, 1986), červy ZIEGLER (1984) a krinoidy ŽÍTT (1986). Z hlediska zachování výskytů křídy a hlavně jejich přístupnosti je nejvýznamnější jižní a západní stěna lomu. POZNÁMKY K METODICE Jednotlivé sublokality s křídovými sedimenty či soubory sublokalit byly pro přehlednost označeny písmeny A - C (viz níže). Odběr horninových vzorků na plavení i vzorků pevných hornin, jež byly v této etapě výzkumu hodnoceny makroskopicky, byl uskutečněn s cílem pokrýt všechny litologické typy hornin karlovské lokality. Hmotnost Jednotlivých plavených vzorků se pohybovala okolo 2kg. Ve všech vzorcích bylo provedeno kvalitativní zhodnocení obsahu makrofaunistických zbytků a dalších význačných prvků (např. fosfority, některé minerály aj.). Zaregistrována byla i základní povaha litoklastů (termín litoklasty užíváme pro klasty horninového původu) a způsob zachování bioklastů (opracování, bioeroze, silicifikace apod.). U části vzorků byla provedena mikropaleontologická analýza za účelem zjištění jejich stáří (J. HERCOGOVÁ, 1988). 16
3 1. Situační mapka s umístěním NCHPV Karlov (1), SPR Na Vrších (= Kaňk) (2) a lokality Turkaňk (3). 17
4 Distribuce epibiontů na substrátu (tj. na stěnách rulového balvanu) byla zachycena detailním překreslením na polyetylénové fólie (metoda užita in SURLYK a CHRISTENSEN, 1974) nebo fotograficky. Potřebnou analýzu minerálního složení krusty zachované na povrchu velkých klastů (viz níže) provedla laboratoř speciálních metod ÚGG ČSAV; všechny vzorky i s dokumentací jsou uloženy v ÚGG ČSAV v Praze. PŘEHLED VÝSKYTU KŘÍDOVÝCH SEDIMENTŮ Západní část lomu, západní stěna (obr. 2, výskyt A) a prostor nad ní. Skrývkovými pracemi byl na horním okraji lomu odkryt mořem opracovaný skalní povrch (abrazní plošina) o viditelné rozsahu asi 30 m 2 (část povrchu - obr. 5). Povrch je mírně skloněn (3-5 ) k SV. Na jeho nejnižším, tj. nejsevernějším okraji je ve velmi mělké depresi zachován malý zbytek křídových sedimentů (výskyt A1). Ve vyšších (tj. jižnějších) částech je reliéf povrchu členitější a jsou zde vyvinuty dvě výraznější deprese hluboké asi 2 m, proříznuté stěnou lomu (výskyt A2, A3). Sedimentem, který nasedá přímo na skalní podloží, je u všech tří výskytů glaukonitický pískovec až písčitý glaukonitický jílovec s velkými ústřicemi (viz vzorky A1, A2a, A3a). V nadloží těchto hornin na výskytech A2 a A3 leží ještě světlé vápnité jílovce (viz vzorky A2b, A3b). Tyto sedimenty směrem nahoru přecházely do žlutavých vápnitých jílovců (odstraněných při skrývce) s hojnými houbami (viz vzorek A4). Západní část lomu, jižní stěna (obr. 2, výskyt B). Stěna prořezává asi 5 m hlubokou a u horního okraje přibližně 7 m širokou depresi s velmi komplikovanou sedimentární výplní. Ve spodní části deprese je vyvinut nevytříděný hrubozrnný konglomerát rulových valounů, tmelený bělavým, velmi pevným vápencem. Výše se vyskytuje řada litologicky vzájemně značně odlišných sedimentů, jejichž vztahy k podložnímu vápenci nejsou pro zasucení jasné. U východní stěny deprese jsou přítomny litologicky velmi proměnlivé sedimenty charakteru písčitých červenohnědých jílovců s drobnými valounky křemene, zelenavých vápnitých jílovců a žlutobílých bioklastických glaukonitických písčitých jílovců (viz vzorek B1), vzájemně do sebe přecházejících. Západním směrem (tj. do centra deprese) se v posledním zmíněném typu horniny objevují hrubší bioklasty (viz vzorky B2, B3), které posléze převládnou a tvoří hlavní složku horniny. V centru deprese tak vzniká lokální 18
5 2. Přibližný náčrt jižní části lomu na Karlově: A1-A3, B, C - výskyty křídových sedimentů, tečkovaně - abradovaný skalní povrch. Délka lomu ve směru V-Z je asi 100 m. 3. Lom na Karlově - pohled od SZ.Šipka označuje balvan s epibionty na výskytu C. Foto 3. Brožek
6 nakupení hrubého bioklastického materiálu o mocnosti asi 1 m. V jeho horní části velmi rychle přibývá jílovité složky (viz vzorek B4) a sediment přechází do nadložních žlutošedých vápnitých jílovců. Laterálně (západně) bioklastický sediment náhle přechází do pevných střednozrnných konglomerátů tmelených žlutobílým vápnitým tmelem. V nadloží konglomerátů je rovněž vyvinut světlý vápnitý jílovec. Pokračování sedimentární výplně v západní stěně deprese je nepozorovatelné (zasucení). Východní část lomu, jižní stěna (viz obr. 2, výskyt C). Suťový kužel zde zakrývá depresi, jejíž sedimentární výplň je zřetelná jen v nejvyšším místě stěny. Vystupuje zde velmi hrubozrnný balvanový 4. Lom na Karlově. Balvan s epibionty na výskytu C - pohled od S. Foto J. Žítt
7 konglomerát, na samém vrcholu s mohutným balvanem obsazeným přicementovanými epibionty (C9 - viz níže). Další balvany menších rozměrů (rovněž s epibionty) byly vlivem prací v lomu většinou rozvlečeny v horní části suťového kužele. Povrch všech balvanů konglomerátu je dobře opracován. Mezerní hmota konglomerátu, patrná v severním podloží zmíněného mohutného balvanu s epibionty, je dvojího typu. Bezprostředně pod balvanem jsou místy přítomny rezavě zbarvené pískovce se silicifikovanými silně odvápněnými zbytky velkých ústřic (viz vzorek C2). Ostrou hranicí jsou odděleny od podložních glaukonitických písčitých vápenců (viz vzorek Cl), patrných v několika svislých mezerách mezi velkými valouny. V těsném východním sousedství balvanu se z obdobných, na téže horizontální úrovni ležících glaukonitických hornin s ústřicemi (viz vzorek C3) o neznámé mocnosti vyvíjejí do nadloží šedé až nazelenalé vápnité jílovce o mocnosti asi 3-5 cm (viz vzorky C4 a C5 z přechodu obou typů hornin). Výše pak tyto sedimenty nabývají žlutavé barvy a přecházejí (viz vzorek C6) velmi pozvolna do vápnitých jílovců s houbami (viz vzorky C7, C8), zakrývajících jižní stranu a část západní strany balvanu (na sever 5. Lom na Karlově, část abradovaného skalního povrchu (viz též obr. 2). Foto J. Žítt
8 ní a východní straně byly odstraněny těžbou - sdělení vedoucího lomu, 1966). CHARAKTERISTIKA VZORKŮ Vzorek A1: Žlutobílé písčité jílovce s glaukonitem, charakteristické přítomností velkých ústřic (izolované misky a jejich úlomky, většinou druhu "Ostrea" operculata). Litoklasty hrubé psamitové frakce (0,25-2,0 mm), tvořené křemenem a úlomky ruly většinou málo opracované až ostrohranné, bioklasty do různé míry opracované. Úlomky mlžů silicitikované. Bioeroze vnitřních povrchů misek malá. Vzorek A2a: Charakteristika shodná. Vzorek A2b: Žlutobílé vápnité jílovce z těsného nadloží vzorku A2a. Z podloží zasahují ještě velké, silně silicifikované ústřice (převažují jejich fragmenty). Ve vápnitých jílovcích pak velké bioklasty mizí, podobně jako glaukonit. Vzorek A3a: Charakteristika shodná s A1 a A2a. Vzorek A3b: Šedožluté světlé vápnité jílovce z těsného nadloží vzorku A3a. Charakteristika shodná se vzorkem A2b. V hrubé psamitové frakci drobné ostrohranné úlomky ruly. Vzorek A4: Žlutobílé vápnité jílovce s houbami. Nadloží výskytů A2, A3 a abradovaného skalního povrchu v jejich okolí. Odstraněno skrývkou při těžbě v lomu. Kostry hub v úlomcích, hojné i celé exempláře. Vzorek B1: Hornina litologicky velmi variabilní. Jde o rozpadavý glaukonitický jílovec s valounky křemene i s téměř ostrohrannými úlomky ruly. Hrubá psamitová frakce zčásti z ostrohranných, zčásti z opracovaných zrn křemene a ruly. Živce v zrnech ruly silně kaolinizovány. V klastické složce ve velkém množství granáty (do cca 5 mm) a opracované rutily (zrna často větší než 1 cm). Bioklasty silně opracovány, fragmenty ústřic a hub silicifikovány. Tato hornina rychle laterálně (na několika centimetrech) přechází do čočkovitě vyvinutých pevných žlutobílých glaukonitických jílovců nápadných výskytem silně oválených ostnů Cidaris? sorigneti a úbytkem rutilu i granátu. Místy přítomny dobře opracované rulové valouny (rula s převahou křemene a živce), ale i ploché, málo opracované úlomky ruly biotitické (do velikosti 2 cm). Ostatní znaky shodné s prvním typem horniny tohoto vzorku 22
9 (viz výše). Vzorek B2: Žlutobílý písčitý glaukonitický jílovec s valouny ruly do maximální velikosti 20 cm v laterálním pokračování hornin s odběrem vzorku B1. Větší rulové valouny obsazeny řídce epibionty (drobné ústřice). Drobné fragmenty ruly a křemene v jemné psefitové frakci (2-10 mm) nepříliš opracované, živce v úlomcích ruly kaolinizovány. Přítomny velké ústřice s bioerodovanými vnitřními povrchy misek. Zrna granátu i rutilu řídká, rutil vždy opracovaný. Vzácně se objevují neopracované zlomky krystalů turmalínu-skorylu. Silicifikace bioklastů slabá. Vzorek B3: Hornina blízká hornině vzorku B2. Více fragmentů velkých ústřic, na vnitřních plochách misek bioerodovaných, více drobných (převážně mlžích) bioklastů. Rutil i granát vzácně. Křemenná zrna hrubé psamitové frakce opracovaná i ostrohranná. Drobné fragmenty ruly ostrohranné s kaolinizovanými živci. Vzorek B4: Žlutobílý písčitý glaukonitický jílovec až jílovitý pískovec. Přítomny silicifikované velké ústřice. Bioklasty opracovány různou měrou. V hrubé psamitové frakci ostrohranná i opracovaná křemenná zrna a úlomky částečně kaolinizované ruly. Vzorek B5: Žlutobílý vápnitý bioklastický jílovec až písčitý jílovec z přechodu akumulace velkých bioklastů (hlavně ústřic) a vytříděného střednozrnného konglomerátu v centrální části deprese. Zbytky makrofauny dobře zachovalé. Fragmenty velkých ústřic řídké, opracované. V terigenní složce dobře opracované valounky křemene se zelenavým povrchem (frakce mm), v hrubé psamitové frakci do různé míry opracovaná křemenná zrna. Vzorek B6: Žlutobílý písčitý jílovec z vrcholu bioklastické akumulace v centrální části deprese. Přechod do nadložních vápnitých jílovců. Hojné velké bioklasty do různé míry opracované. Vnitřní povrchy fragmentů misek ústřic bioerodované, silicifikace slabá. Litoklasty hrubé psamitové frakce tvořené křemenem ostrohranným i opracovaným. Vzorek C1: Žlutavý glaukonitický písčitý jílovec s obsahem velkých ústřic a jejich fragmentů. Ve střední psefitové frakci (10-50 mm) dobře opracované valouny křemene, v hrubé psamitové frakci přítomna do různé míry opracovaná zrna křemene a ostrohranné úlomky ruly. Ústřice silicifikované, vnitřní povrchy misek bioerodované. Biodetrit celkově málo opracovaný. Hojné fragmenty měkkého fosforitu hnědé barvy 23
10 v hrubé psamitové i jemné psefitové frakci (do 10 mm). Vzorek pochází z mezemi hmoty konglomerátu pod severní částí velkého balvanu s epibionty (viz charakteristika výskytu). Vzorek C2: Rozpadavý, rezavý, místy zelenavý pískovec s převahou křemenných zrn do různé míry opracovaných. Bioklasty omezeny na velké ústřice a jejich fragmenty s neobyčejně silnou dekalcifikací a silicifikací (vnitřní vrstvy schránky selektivně rozpuštěny se vznikem dutin - odtud nízká hmotnost i velkých bioklastů). Hlízko-vité vyloučeniny SiO 2 hojné izolovaně v sedimentu. Velké množství fosforitových fragmentů v hrubé psamitové a jemné psefitové frakci (do 10 mm). Vzorek C3: Hlavní charakteristika shodná se vzorkem C1. Na velkých ústřicích a jejich fragmentech častí epibionti (foraminifery, Exogy-ra sigmoidea). Vzorek pochází z těsného východního sousedství Největšího balvanu obsazeného epibionty, a to z polohy s ústřicemi, horizontálně odpovídající odběru vzorku C1. Fragmenty limonitu oválené (pravděpodobně artefakt vzniklý při plavení vzorku), téže zrni-tostní velikosti. Vzorek C4: Šedozelený písčito-vápnitý jílovec z těsného nadloží vzorku C3. Má všechny znaky vzorku C3, ale navíc obsahuje fosfority téhož typu jako ve vzorcích C1 a C2. Bioklasty, hlavně drobné (např. elementy ostnokožců), velmi dobře zachované. Drobné fragmenty ruly s kaolinizovanými živci. Vzorek C5: šedozelený písčito-vápnitý jílovec z nadloží glaukonitických jílovců s ústřicemi téže úrovně jako vzorek C4. Místo odběru asi 1 m východně od odběru C4. Vzorek nápadný nedokonale opracovanými valounky tmavošedého křemene (velikost do 4 cm) s přisedlými epibionty (Atreta? sp. 1). Velké množství ostrohranných fragmentů ruly v hrubé psamitové a jemné psefitové frakci (do 10 mm). Hojné tmavohnědé až světle hnědé, většinou ostrohranné fragmenty fosforitu odlišného charakteru než ve vzorcích C1 a C2. Jde o velmi pevnou horninu s klastickými zrny (křemen, glaukonit). Fosforit téhož typu ulpívá i na křemenných valounech s epibionty (viz výše) a na povrchu studovaného balvanu s epibionty (viz níže). Část faunistických zbytků velmi dobře zachovalá. Vzácně drobné koprolity. Vzorek C6: Šedožluté písčito-vápnité jílovce s houbami z nadloží (o asi 0,5 m výše) vzorku C5. Podřízeně přítomny ostrohranné fragmenty ruly, hlavně v jemné 24
11 psefitové frakci (2-10 mm). V hrubé psamitové frakci do různé míry opracovaná křemenná zrna. Velké ne-opracované fragmenty fosforitu téhož typu jako ve vzorku C5. Drobné koprolity. Bioklasty, hlavně mlžů a hub, do různé míry opracovány. Nalezeny izolované fragmenty přicementovávajících se misek mlžů Atreta? sp. 1 a sp. 2. Vzorek C7: Žlutobílé vápnité jílovce s houbami na západním horním okraji stěny balvanu s epibionty. Houby většinou ve formě fragmentů a jednotlivých spikul, celí jedinci řídcí. Bioklastů celkově podřízené množství. Spadají většinou do hrubé psamitové frakce a jsou velmi silně opracovány. V jemnějších psamitových frakcích (pod 0,5 mm) hojné foraminifery. Řídce drobné koprolity a fragmenty měkkých fosforitů (zčásti patrně fosfatizované misky mlžů). Terigenní složka zastoupena neopracovanými zrny bezbarvého i nazelenalého křemene v hrubé psamitové frakci. Vzorek C8: Bílé jílovce až prachovce s houbami, 1,5 m pod odběrem vzorku C7. V jejich podloží již vystupují písčité sedimenty se silnou silicifikací (viz vzorek C2). Houby ve formě fragmentů a jednotlivých spikul, vzácně i celé, povrchově velmi dobře zachované exempláře. Drobné bioklasty jiných skupin fauny (hlavně mlžů) v hrubé psamitové a jemné psefitové frakci (do 10 mm), většinou velmi silně opracované. Řídce drobné koprolity. V terigenní složce ostrohranné fragmenty ruly, ostrohranná zrna křemene a lupínky světlé slídy. Velikostně spadají do hrubé psamitové frakce. Substrát C9: Balvan s epibionty v nejvyšší části výskytu. Bližší data viz níže v části o epibiontech litoklastů. PŘEHLED ZJIŠTĚNÝCH FOSILIÍ Kromě zbytků fauny přicementované k povrchu velkých litoklastů byl studován i obsah fosilií ve vzorcích sedimentárních hornin. Tyto fosilie byly valnou měrou získány plavením (síta o světlosti ok 0,5 mm). Určitelnost fosilií byla v řadě případů značně omezena (fragmentace, opracování apod.). U organismů s kostrami rozpadajícími se postmortálně na jednotlivé elementy (např. ostnokožci) byla pak tato vlastnost ještě akcentována. Řada skupin fauny české svrchní křídy je navíc celkově málo známa a nebyla dosud moderně zpracována nebo revidována (např. mořské houby, mechovky aj.). 25
12 Jejich určení je proto zčásti pouze aproximativní. PROTOZOA - PRVOCI Foraminifera - dírkovci (zčásti určila L. Hradecká, ÚGG Praha) Acruliammina longa (Tappan) - vzorek B5, B6, C2 - C6 Ataxophragmium depressum (Perner) - B2, B4, C1, C3, C6 Axicolumella cylindrica (Perner) C1, C2, C4 Bdelloidina cribrosa (Reuss) - A2b, B1, B4 - B6, C1 - C3, C5, C6 Bullopora sp. - B5, C3 - C6 Frondicularia fritschi Perner - B2, B3, C3 Lenticulina sp. - A2b, A3a, B2-B5, Cl, C3 Palmula cordata (Reuss) - A2b, B3 fistulózní foraminifera - C7 PORIFERA - ŽIVOČIŠNÉ HOUBY Astrobolia venusta Počta - A4 Corynella fastigiata Počta - A4 Corynella obtusa Počta - A4 Corynella sp. - C8, C9 Craticularia vulgata Počta - A4 Craticularia radiosa Počta - A4 Guettardia trilobata Roemer - A4 Peronella elevata Počta - A4 Pachytilodia bohemica Počta A1, A4, B1, B2, C4 Plocoscyphla fenestrata Smith - A4 Seliscothon? giganteum Reuss - A4 Sestrostomella gregaria Počta - A4 Siphonia impleta Počta - A4 Stellispongia tuberosa Počta - A4, C8 Verruculina craterosa Počta - A4 vrtavá houba Cliona exogyrarum Frič (vrtby v miskách ústřic) - např. vzorky B2, B3, C3 drobné úlomky koster hub div. spec. - A2a, A2b, A3a, B1, B4, B5, C3 - C8 COELENTERATA - LÁČKOVCI Octocorallia - koráli osmičetní Moltkia foveolata (Reuss) - A2a, B3 - B6, C1, C3 26
13 Scleractinia - koráli šestičetní Parasmilia? sp. - C5, C6 Synhelia gibbosa (Goldfuss) - C3 VERMES - ČERVI Polychaetia sedentaria - Serpulidae Ditrupa tricostata (Goldfuss) B1, B2 Glomerula cf. gordialis (Schlotheim) - B2-B4, C3 Hamulus sexsulcatus (Münster) - viz Ziegler 1984 Serpula (Dorsoserpula) sp. - C9 BRYOZOA - MECHOVKY Entalophora fecunda Novák - B2, B4, B5 Heteropora variabilis d'orbigny - A2b, A3a, B1, C1 Heteropora lepida Novák - A2a, B2, B5, C1 Membranipora, sp. - C3, C6 Osculipora plebeia Novák - B4, B5 Spiropora sp. - B4, C2-C4 blíže neurčitelné cyklostomátní mechovky - C7 BRACHIOPODA - RAMENONOŽCI Inarticulata - bezoporní Ancistrocrania sp. - B5, C4 Articulata - opornatí Argyrotheca sp. - B4, B5 Bifolium imperfectum (Nekvasilová) - A2b, B1, B2, C1 Cyclothyris zahalkai Nekvasilová - A2a, A2b, B1, B4, B5, C3, C5, C6 Praelacazella lacazelliformis (Elliott) - B2, C1 Terebratulina "chrysalis" (Schlotheim) - B4, C1, C6 drobné úlomky blíže neurčitelného terebratulidního ramenonožce B1, B4 MOLLUSCA - MĚKKÝŠI Bivalvia - mlži (ústřice zčásti určil B. Záruba, Nár. muzeum, Praha) Atreta? sp. 1 - C5, C6, C9 Atreta? sp. 2 - C6, C9 Exogyra reticulata Reuss - A2a, A2b, A3a, B1-B6, C1, C3 - C7 Exogyra sigmoidea Reuss - A3a, B1 - B3, B5, B6, C1, C3 - C6, C9 Gryphaeostrea cf. canaliculata (Sowerby) - B2, B4, B5, C1, C3 - C6, C8 27
14 Lopha diluviana (Linné) A1, B1 - B3, B6, C2 - C4 "Ostrea" operculata Reuss - A1, A2a, A2b, A3a, A3b, B1 - B6, C1 C5 Pyknodontní ústřice (=ústřice sp. B in Nekvasilová a Žítt, 1988) - C4, C9 Spondylus sp. - A3a, B3, B4, C3 - C6, C9 Ústřice sp. A - cf. "Ostrea" hippopodium Nilson - B6, C9 Gastropoda - břichonožci Neritopsis nodosa Geinitz - B2 Pleurotomaria sp. - B6 ARTHROPODA - ČLENOVCI Cirripedia - svijonožci Pollicipes costatus Kafka - B2, C6 Pollicipes glaber Reuss - A3, B5, C3 Scalpellum obsoletum Geinitz - C6 Malacostraca - rakovci daktylopodit - část klepeta kraba A1 ECHINODERMATA - OSTNOKOŽCI Crinoidea - lilijice Cyathidium cf. depressum Sieverts - A3b Isocrinus? aff. lanceolatus (Roemer) - A1, A2a, A2b, A3a, A3b, B1 - B5, C1, C3, C5 izokrinidní brachialia - A1 A3a, A3b, B1 - B5, C1, C3, C4 izokrinidní cirralia - A1 A2b, A3a, A3b, B1 - B3, B5, C1, C3, C4 komatulidní brachialia - A3a, B2, B3, B5, C3, C5 komatulidní cirralia - A2b, A3a, A3b, B2, B5, C3, C6 Roveacrinus communis Douglas C1, C6 neurčitelné fragmenty kosterních prvků lilijic - C8 Echinoidea - ježovky Cidaris? sorigneti Desor - A2a, A2b, A3b, B1 - B3, B5, C5 Gauthieria? radiata Sorignet - C3 Stereocidaris (Typocidaris) vesiculosa (Goldfuss) - A1, A2a, A2b, A3b, B1 - B5, C1, C3 - C5 neurčitelné fragmenty holasteroidních nebo spatangoidních schránek - C3 neurčitelné fragmenty diadematoidních ostnů - A2b, B5, C4 28
15 Asteroidea - hvězdice Calliderma sp. A1, A2a, A2b, A3a, A3b, B1 - B5, C1, C3 - C5 Ophiuroidea - hadice neurčitelné zbytky ramen - A2b, A3a, B2, B5, C1 VERTEBRATA - OBRATLOVCI Selachii - žraloci Pycnodus sp., zoubky C1, C6 Oxyrhina angustidens Reuss, zoubky - A2a, A3a, B1, B3, B4, C1 - C3, C5, C6 EPIBIONTI LITOKLASTŮ VÝSKYTU C a) Charakter substrátu osídleného epibionty Substrátem jsou rulové balvany (litoklasty) nejvyšších partií konglomerátu. Jejich rozměry sahají od 0,5 m do 7 m. Na jejich zaoblených tvarech je patrné opracování mořskou abrazní činností. Při výzkumu epibiontů jsme se soustředili zejména na společenstvo přisedlé na největším z balvanů (obr. 3,4), který prokazatelně nezměnil svoji polohu od dob osídleni epibionty dodnes. Povrch bočních stěn tohoto balvanu je rozčleněn v soustavu římso-vitých elevací a mezi nimi ležících depresí, z nichž některé mají charakter štěrbin. Tento charakteristický reliéf vznikl bezpochyby selektivní abrazí různě odolných vrstev horniny. Orientace elevací a depresí je subhorizontální až mírně šikmá. Balvan je ve své celistvosti porušen několika puklinami. Podle jedné z nich došlo k rozdělení balvanu na dvě části. Vnitřní povrchy této pukliny nebyly v době kolonizace epibiontům přístupny, protože puklina již byla vyplněna starší horninou (viz níže v poznámkách k sedimentologii). Svrchní plocha balvanu souhlasná s plochou foliace má povrch odlišný. Je tvořen hluboce korodovanou křemenem bohatou vrstvou ruly. Jednotlivé křemité ostrůvky jsou odděleny depresemi zasahujícími často až na spodní slídnatou vrstvu ruly. Největší výškové rozdíly tohoto mirkoreliéfu jsou asi 3 cm. Pravděpodobně celý povrch byl původně pokryt fosforitovou krustou, z níž se zachovaly jen nesouvislé, přibližně 3 mm silné zbytky (viz níže). b) Druhové složení společenstva epibiontů Epibionti náleží celkem čtyřem skupinám mořského bentosu: 29
16 1. foraminifery - druh Bdelloidina cribrosa (Reuss) 2. houby - Corynella sp. a asi 2 další blíže neurčitelné druhy 3. červi - Serpula (Dorsoserpula) sp. 4. mlži - 3 druhy ústřic (ústřice sp. A, sp. B, Exogyra sigmoidea Reuss), dále Atreta? sp. 1 a sp. 2 a Spondylus sp. c) Distribuce epibiontů Nejhojnějšími epibionty jsou na výskytu C mlži, kteří byli zjištěni na většině velkých litoklastů. Epibionty ostatních skupin jsme nalezli pouze na největším (délka asi 7 m - viz výše) balvanu. I na tomto substrátu však vysoce převažují mlži. Z celkového počtu asi 500 jedinců epibiontů zde patřilo pouze 29 kusů houbám, 10 kusů červům a jen asi 6 kusů foraminiferám. Frekvence výskytu jednotlivých taxonů na části tohoto substrátu je uvedena v tabulce 1; grafické znázornění osídlení této plochy uvádějí NEKVASILOVÁ a ŽÍTT (1988). Přehled početního zastoupeni epibiontů na části (1,35m 2 stěny balvanu (výskyt C) Tabulka 1 ) severovýchodní Skupina Druh Počet kusů Mlži ústřice sp. A ("Ostrea" cf.hippopodium) 77 ústřice sp. B 2 Exogyra sigmoidea 31 Atreta? sp Atreta? sp Spondylus sp. 51 neurčitelné zbytky ústřic 52 Živočišné houby div. spec. (asi 2 druhy) 26 houby Corynella sp. 1 Červi Serpula (Dorsoserpula) sp. 8 Celkem 343 Distribuce epibiontů na povrchu balvanu je nepravidelná. Na čerstvě odkrytých nebo příznivě orientovaných plochách, nenarušených dosud větráním, hlavně však na subvertikální severovýchodní ploše balvanu (asi 1,5 m 2, její část viz obr. 8), byla pozorována řada zajímavých jevů. Jedná se především o shlukování jedinců, 30
17 nejmarkantnější u ústřice sp. A. Významným jevem je svahová orientace u mlžů Atreta? sp. 1 a sp. 2. Na šikmo orientovaných částech zmíněné plochy směřuje většina přicementovaných misek svými vrcholovými částmi do levého horního kvadrantu. Stejnou orientaci mají tito mlži i na ostatních šikmých (nikoli převislých) plochách balvanu, a to bez ohledu na směr sklonu plochy (obr. 7). Na horizontálních nebo jen velmi málo ukloněných plochách je orientace těchto mlžů vždy téměř chaotická (obr. 6). Shodnou přednostní orientaci na šikmých površích jsme zjistili i u mlže Spondylus sp. (obr. 6 a 10 B). Pro ústřici sp. A, jež vytváří shluky, je charakteristická opačná orientace, tj. vrcholem misky do pravého horního kvadrantu (obr. 9). Všechny uvedené případy přednostní orientace souvisejí se zaujetím optimální pozice pro příjem potravy i pro zajištění ostatních biologických funkcí organismu (SEILACHER, 1960). Na balvanu přisedlé houby, zjištěné zde vůbec poprvé v životní 6. Mlži Atreta? sp. 1 (1), sp. 2 (2) a Spondylus sp. (3) na mírně ukloněném povrchu východního konce balvanu (výskyt C). Přednostní orientace mlžů nedůsledná. Úsečka = 0,5 cm. Foto J. Žítt
18 pozici (viz obr. 10 A) v rámci celé české svrchní křídy, vykazují náznaky zonality. Jejich výskyt je omezen jen na horní polovinu studovaných subvertikálních ploch (bočních stěn) balvanu (obr. 8). Závislost výskytu epibiontů na kvalitě substrátu nebyla pozorována. CHARAKTER FAUHY, PALEOEKOLOGIE Mezi nalezenými fosiliemi vysoce převládají druhy, které původně tvořily součást trvale přisedlých (sesilních) bentózních společenstev. Větší část těchto druhů se přicementovávala k pevným podkladům, ať to bylo již přímo skalnaté dno, litoklasty, schránky a kostry různých živých organismů, nebo bioklasty. Jen malá část jedinců těchto druhů byla nalezena ve spojení se substrátem, na němž byli původně připevněni. Ačkoli na karlovské lokalitě existuje plošně dosti rozsáhlý výchoz skalnatého mořského dna, zbytky přicementovaných epibiontů nebyly na něm zjištěny (pokud byly přítomny, mohly být zničeny dlouhodobou expozicí zvětrávacím činitelům). Na litoklastech a 7. Mlži Atreta? sp. 2 s důslednou přednostní orientací na silně ukloněném až subvertikálním povrchu západní strany balvanu (výskyt C). 32
19 bioklastech jsou však tito epibionti hojní. Specifické rysy osídlení (orientace epibiontů) největších litoklastů situovaných v nejvyšších částech konglomerátové akumulace výskytu C nám dokládají jejich stabilní polohu od doby osídlení dodnes. Tyto balvany nám tak vlastně představují obdobu skalnatého mořského dna. V kapitole o epibiontech je uveden přehled zde nalezených druhů. Epibionti přisedlí na menších litoklastech a bioklastech byli valnou většinou 8. část severovýchodní stěny balvanu (výskyt C) s epibionty: 1 - ústřice sp. A, 2 - Exogyra sigmoidea, 3 - ústřice sp. B, 4 -Atreta? sp. 1, 5 - Atreta? sp. 2, 6 - Spondylus sp., 7 - Serpula (Dorsoserpula) sp., 8 - houby div. sp. (asi 2 druhy), 9 - blíže neurčitelné zbytky ústřic. Orig. 0. Nekvasilová. 33
20 přemístěni na místo svého dnešního výskytu i se svými substráty. Během mořského transportu došlo k jejich menšímu nebo většímu poškození (fragmentace, abraze). Kromě druhů identických s některými druhy přisedlými na stabilních vrcholových částech konglomerátové akumulace (např. Exogyra sigmoidea, Atreta? sp. 1 a sp. 2 aj.) se na menších klastech též vyskytují např. foraminifery Acruliammina longa a Bullopora sp. nebo mechovka Membranipora? sp. K přicementovávajícím se epibiontům však náležela i řada druhů, jež nacházíme bez kontaktu s jejich původními substráty pouze v bioklastické složce sedimentů. Patří sem většina druhů živočišných hub, koráli, většina mechovek, ramenonožci Ancistrocrania sp., Praelacazella lacazelliformis a Bifolium? imperfectum, část foraminifer, část mlžů a lilijice Cyathidium cf. depressum. Část sesilního bentosu se ke svým substrátům připevňovala masitým stvolem nebo jiným způsobem, takže se po uhynutí a rozložení měkkých tkání uvolňovala od svého substrátu. Stvolem se připevňovali zde nalezení ramenonožci Argyrotheca sp., Cyclothyris zahalkai, Te-rebratulina "chrysalis" a také svijonožci (vilejši). Lilijice Isocrinus? cf. lanceolatus byla fixována (přidržovala se) ciry distálních částí svého 9. Shluk původně 7 jedinců ústřice sp. A na severovýchodní stěně balvanu (výskyt C). Úsečka = 0,5 cm. Foto 0. Nekvasilová
21 svého stonku k rozmanitým předmětům dna. Zbývající bentózní druhy patří do kategorie vagilního, tj. po mořském dně volně se pohybujícího bentosu. Náleží sem gastropodi (plži), rakovci (krabi, dosud nalezena jen část klepeta), hvězdice, hadice a pravidelné ježovky (Stereocidaris (T.) vesiculosa, Cida-ris? sorigneti aj.). K vagilnímu bentosu lze počítat i zástupce komatulidních lilijic (skupina lilijic s redukovaným stonkem a ciry), zjištěné zde zatím jen na základě izolovaných kosterních elementů. Hvězdice Calliderma sp. patřila s velkou pravděpodobností k predátorům (dravcům). Ve výplavech vzorků hornin byly vzácně nalezeny i blíže neurčitelné fragmenty schránek nepravidelných ježovek (holasteroidních či spatangoidních). Tito ostnokožci se alespoň částečně zahrabávali v substrátu dna. 10. A - houba Corynella sp. na severovýchodní stěně balvanu, B -mlž Spondylus sp. na východním konci balvanu (výskyt C). Úsečky = 0,5 cm. Foto J. Žítt
22 Z nektonu, tj. volně plovoucích organismů, byly v karlovském spodním turonu zjištěny zbytky žraloků (zuby). Vzácné jsou nálezy volně žijících pelagických lilijic druhu Roveacrinus communis (mikrolilijice s redukovaným stonkem a bez cirů). Z výše uvedeného přehledu fosilií a z přehledu vzorků vidíme, že většinu druhů křídové fauny lokality Karlov nalézáme jako součást bioklastické, různě daleko transportované a do různé míry mechanicky opracované i jinak narušené složky sedimentů. Druhy s různými, často i diametrálně odlišnými ekologickými nároky, se vyskytují v jednotlivých vzorcích společně. Pouze zbytky schránek a koster malé části druhů měly v mělkovodním prostředí ovlivňovaném vlněním, pohybem sedimentu po dně apod. šanci přetrvat na původním místě života organismů v růstové pozici, a to jen za určitých výjimečně příznivých okolností (rychlé a definitivní zakrytí sedimenty). Sem patří epibionti, přicementovaní k velkým a stabilním litoklastům vrcholových částí konglomerátu výskytu C (viz výše). POZNÁMKY K SEDIMENTOLOGII Kromě neobvyklé litofaciální pestrosti křídových sedimentů jsme na lokalitě Karlov zjistili ještě tyto zajímavé jevy: a) Přítomnost sedimentární brekcie v rozevřené puklině, rozdělující největší balvan s epibionty na výskytu C, a přítomnost identické horniny nalezené na vrcholové části výskytu B (rovněž v puklině ruly). Distribuce přicementovaných epibiontů i charakter celého výskytu (tj. C) přitom dokládá, že brekcie Je starší než osídlení epibionty (viz část o epibiontech litoklastů). V brekcii zachované horniny (žlutobílé jílovité vápence až vápnité jílovce tvořící klasty a tmavošedé vápence až vápnité jílovce tvořící tmel) se dnes na lokalitě nevyskytují. b) Výskyt fosforitových krust na svrchních površích nejvýše ležících balvanů konglomerátové akumulace. Tyto krusty jsou starší než osídlení epibionty (epibionti jsou na krustě přisedlí) i než fragmentace balvanu (puklina protíná krustu). Ještě před osídlením epibionty byly krusty částečně erodovány. c) Velkou koncentraci minerálů (hlavně velkých zrn rutilu, často větších než 1 cm, a granátu, velkých až 0,5 cm) v klastické složce vzorku B1 a méně i ve vzorcích B2, B3 a B5, dosud v tomto rozsahu v bazálních křídových sedimentech příbřežního vývoje nezjištěnou. 36
23 Oba první jevy jsou svědectvím vývoje sedimentačního prostředí po uložení a definitivní stabilizaci hrubé valounové akumulace. Do této kategorie náleží vlastně i osídlení nejvýše ležících litoklastů epibionty (viz výše). Expozice těchto litoklastů vodnímu prostředí byla ukončena patrně poměrně rychle jejich definitivním zakrytím jílovými sedimenty, které nám tak konzervovaly stopy předchozího vývoje. PERSPEKTIVA ZACHOVÁNÍ JEVŮ NAVRHOVANÝCH K OCHRANĚ Perspektiva zachování epibiontů, přisedlých v karlovském lomu k substrátům (tj. balvanům) vystaveným povětrnostním vlivům, není příliš dlouhodobá. Vždyť jde o vápnité, ve své většině vcelku drobné zbytky, přisedlé navíc na rulových, poměrně snadno zvětrávajících substrátech. Dlouhodobé odolávání vlivům počasí (kyselé deště, sezónní kolísání teploty) není za těchto podmínek pravděpodobné. Nejperspektivnějším předmětem ochrany, pokud jde o epibionty, se tedy jeví ty jejich výskyty, jež dosud nejsou odkryty a jejichž přítomnost na lokalitě byla ověřena mělkými výkopovými pracemi. Jde o další, epibionty osídlené balvany skryté dosud v sedimentech v okolí největšího balvanu, jež lze kdykoli snadno odkrýt. Možnost dlouhodobého zachování dalších fenoménů, zjištěných na výskytech A a B, je mnohem pravděpodobnější. Přístupnost těchto výchozů a do jisté míry samozřejmě i substrátů s epibionty je možno zajistit pouhými občasnými asanačními zásahy ve formě mechanické likvidace náletů dřevin. ZÁVĚR V předloženém příspěvku jsou stručně shrnuty hlavní nové výsledky studia svrchnokřídových sedimentů NCHPV Karlov v Kutné Hoře a s nimi spjatých paleontologických a geologických jevů. Z nich jsou nejdůležitější tyto: 1. Byl popsán výskyt epibiontů přicementovaných k povrchům balvanů vrcholové části konglomerátové akumulace výskytu C (viz předchozí text). 2. Byla zhodnocena fosilní makrofauna a zčásti i mikrofauna všech hlavních typů sedimentů. Vyskytují se v nich zbytky přibližně 70 druhů bezobratlých a 2 druhy obratlovců. 37
24 3. Byl zjištěn výskyt poměrně rozsáhlého, plošně odkrytého, skalnatého mořského dna abradovaného mořskou činnosti. Jeho větší část je dosud zakryta nepříliš mocnými sedimenty, pod jejichž pokrývkou lze očekávat výskyty drobných depresí s jejich sedimentačními výplněmi a snad i porosty epibiontů. 4. V rámci české svrchní křídy byl na karlovské lokalitě zjištěn ojedinělý výskyt vzácných roveakrinidních (druh Roveacrinus communis) a cyrtokrinidních (druh Cyathidium cf. depressum) lilijic. 5. Litofaciální pestrost sedimentů dosahuje na lokalitě Karlov šíře prakticky neznámé z jiných stejně dobře odkrytých a přístupných lokalit české svrchní křídy. Výskyt značné koncentrace minerálů (rutil, granát) v některých vzorcích je ojedinělý a mohl by indikovat zdrojové oblasti a směr paleotransportu v blízkém okolí. Jsou zde zachovány sedimentologické indicie, svědčící o složitosti vývoje, hlavně po uložení konglomerátových akumulací (fosforitová krusta, sedimentární brekcie). 6. Lokalita Karlov je spolu se SPR Na Vrších (Kank) a lokalitou Turkaňk (viz obr. 1) důležitým dokumentačním bodem pro studium sedimentačního vývoje kutnohorské části kolínské litofaciální oblasti české svrchní křídy. I když nadále přikládáme velký význam současným výskytům epibiontů v prostoru NCHPV Karlov, za stejně důležité pro rozhodnutí o budoucí ochraně této lokality považujeme i další námi zjištěné skutečnosti shrnuté výše. Jedině tak bude možno zajistit příležitost komplexního sedimentologického a paleoekologického studia této z celosvětového hlediska významné lokality i pro budoucí generace. SUMMARY This paper deals with shallow water Upper Cretaceous sediments and fossils occurring in the abandoned quarry Karlov at Kutná Hora (about 60 km ESE of Prague). In this quarry (closed in 1975) the migmatitized gneisses were exploited. During the transgression of the Cretaceous sea, the surface of these gneisses was eroded and abraded and then covered with sediments of Lower Turonian age. Basal parts of depressions in this gneiss bottom are usually filled with conglomerates or with coarse bioclastic sediments. These rocks are overlain by greenish to greyyellowish calcareous claystones passing vertically into yellowish calcareous claystones with common sponges. The distribution of macrofaunal and some of microfaunal remains in all lithological types of sediments was ascertained. So far, about 72 species were found. 38
25 On the walls of the boulders lying in the uppermost part of the conglomerate accumulation (occurrence "C") cemented epibionts were encountered. In this assemblage, bivalves (oyster sp. A, Atreta? sp. 1 and sp. 2, Spondylus sp. and Exogyra sigmoidea (Reuss) prevail. Less common are the bivalve oyster sp. B, worms (Serpula (Dorsoserpula) sp.), sponges (Corynella sp. and about two other indeterminable forms) and foraminifer Bdelloidina cribrosa (Reuss). In the oyster sp. A a marked clustering and slope orientation (with the umbonal part pointing into the upper right quadrant) was observed. A slope orientation was also ascertained in the bivalves Atreta? sp. 1, sp. 2 and Spondylus sp. which, however, have their umbonal parts oriented into the upper left quadrant. Quite unique are finds of sponges in growth position ascertained for the first time in the Bohemian Cretaceous Basin. The distribution of these sponges on the substratum shows signs of zonation (they are restricted to the upper parts of the subvertical surface studied). In addition, some sedimentological phenomena indicating the course of sedimentological changes in the uppermost parts of the conglomerate accumulations that preceded their colonization by epibionts (phosphorite crust, sedimentary breccia a. o.) were here observed. Moreover, the presence of the exposed abraded rocky bottom (ca 30 m 2 ), the rare occurrence of the roveacrinid and cyrtocri-nid crinoids, and the high concentration of some minerals (garnet, rutil) a. o., are mentioned and the necessity of protection of all phenomena observed is discussed and substantiated. LITERATURA FIŠFRA, M. (1962): Příspěvek k topografické mineralogii širšího okolí Kutné Hory (část 1). - Čas. Mineral. Geol., 7, 2, Praha. HERCOGOVÁ, J. (1988): Acruliammina, Bdelloidina and Axicolumella n. gen. (Foraminifera) from the Cretaceous transgressive sediments of the Bohemian Massif. - Sbor. geol. Věd, Paleont., , Praha. HOFFMAN, V.; TRDLIČKA, Z. (1967): Nerostné suroviny kutnohorského okresu. - Sbor. Oblast. Muzea v Kutné Hoře, řada B, 10-11, Kutná Hora. HOUŠA, V.; NEKVASILOVÁ, O. (1984): Paleoekologické zhodnocení epi-faun přicementovaných ke skalnímu substrátu. - in: MUSIL, R. et al.: Paleoekologie. Sborník z konference. Skripta Univ. J.E. Purkyně v Brně, fakulta přírodověd., Brno. KNÍŽETOVÁ, L.; PECINA, P.; PIVNIČKOVÁ, M. (1987): Prověrka maloplošných chráněných území a jejich návrhů ve Středočeském kraji v letech Bohemia Centralis, 16, Praha. KRATOCHVÍL, J. (1926): Několik příspěvků topografickominera1ogických. - Věst. St. geol. Úst. ČSR, 2, 4-6, Praha. NEKVASILOVÁ, 0. (1972): Rod Bohemirhynchia gen. n. a Cyclothyris Mc Coy (Brachiopoda, Rhynchonel1idae) z české svrchní křídy. -MS (závěr. zpráva), Archív Úst. geol. a geotech. ČSAV. Praha. NEKVASILOVÁ, 0. (1973): The brachiopod genus Bohemirhynchia gen. n. and Cyclothyris Mc Coy (Rhynchonellídae) from the Upper Cretaceous of Bohemia. - Sbor. geol. Věd, P. 15, Praha. 39
26 NEKVASILOVÁ, 0. (1986): Thecideidina z vybraných lokalit cenomanu a spodního turonu české křídové pánve. - MS (závěr, zpráva), Archív Úst. geol. a geotech. ČSAV. Praha. NEKVASILOVÁ, 0.; ŽÍTT, J. (1988): Upper Cretaceous epibionts cemented to gneiss boulders (Bohemian Cretaceous Basin, Czechoslovakia). - Čas. Mineral. Geol., 33, 3, Praha. NOVÁK, F.; DRÁBEK, M. (1964): Rozšíření sulfidického zrudnění v širším okolí Čáslavi a Kutné Hory. - Práce muzea v Kutné Hoře, 5, Kutná Hora. SEILACHER A. (1960): Epizoans as a key to ammonoid ecology. - J. Pa-leont., 34, 1, Menasha. SURLYK, F.; CHRISTENSEN, W.K. (1974): Epifaunal zonation on an Upper Cretaceous rocky coast. - Geology, Boulder, Colorado. TRDLIČKA, Z.; HOFFMAN, Vl. (1964): Rudní žíly v lomu Karlov, jv. od Kutné Hory. - Práce muzea v Kutné Hoře, řada Geol. výzk. Kutnohorska, 5, Kutná Hora. ZIEGLER, V. (1984): Family Serpulidae (Polychaeta, Sedentaria) from the Bohemian Cretaceous Basin. - Sbor. Nár. Muz. 39B, 4, Praha. ŽÍTT, J. (1986): Lilijice vybraných lokalit příbřežního vývoje české svrchní křídy kolínské oblasti. - MS (závěr, zpráva), Archív Úst. geol. a geotech. ČSAV. Praha. Adresy autorů: RNDr. Olga Nekvasilová, CSc. RNDr. Jiří Žítt, CSc. Ústav geologie a geotechniky ČSAV V Holešovičkách 41 1B2 09 Praha 8 - Libeň 40
GEOLOGIE A PALEONTOLOGIE LOKALITY ODOLENA VODA (transgrese svrchnokřídových sedimentů na skalnaté pobřeží, fosfority, přitmelení epibionti)
Bohemia centralis 23: 15-22, 1994 GEOLOGIE A PALEONTOLOGIE LOKALITY ODOLENA VODA (transgrese svrchnokřídových sedimentů na skalnaté pobřeží, fosfority, přitmelení epibionti) Geology and palaeontology of
VíceKřídové odkryvy u Líbeznice (výkopy pro teplovod Mělník-Praha) Geologie, fosfority, přitmelení epibionti
Bohemia centralis 21: 19-45, 1992 Křídové odkryvy u Líbeznice (výkopy pro teplovod Mělník-Praha) Geologie, fosfority, přitmelení epibionti Cretaceous exposures near Líbeznice (excavations for warm-water
VíceSEDIMENTÁRNÍ PROFIL NA LOKALITĚ DOLY U LUŽE (MEZOZOICKÉ SEDIMENTY ČESKÁ KŘÍDOVÁ PÁNEV)
SEDIMENTÁRNÍ PROFIL NA LOKALITĚ DOLY U LUŽE (MEZOZOICKÉ SEDIMENTY ČESKÁ KŘÍDOVÁ PÁNEV) Autor: Klíčová slova: Bc. Tomáš Laksar Pískovec, droba, jílovec, skalní výchoz, křída Abstrakt Dokumentace sedimentárního
VíceBohemia centralis 23: 23-30, 1994
Bohemia centralis 23: 23-30, 1994 BĚSTVINA U RONOVA NAD DOUBRAVOU -POZORUHODNÝ VÝSKYT SPODNOTURONSKÝCH FOSÍLIÍ V PŘÍBŘEŽNÍCH SEDIMENTECH ČESKÉ KŘÍDOVÉ PÁNVE (KOLÍNSKÁ LITOFACIÁLNÍ OBLAST) Běstvina near
VíceBOHEMIA CENTRALIS 18
BOHEMIA CENTRALIS 18 2 BOHEMIA CENTRALIS 18 STŘEDISKO STÁTNÍ PAMÁTKOVÉ PÉČE A OCHRANY PŘÍRODY STŘEDOČESKÉHO KRAJE PRAHA 1989 Vydalo Středisko státní památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje
VíceRhynchostreon suborbiculatum (Lamarck) A JEHO VÝSKYT V KOLÍNSKÉ OBLASTI ČESKÉ KŘÍDOVÉ TABULE
Bohemia centralis 24: 5-16, 1995 Rhynchostreon suborbiculatum (Lamarck) A JEHO VÝSKYT V KOLÍNSKÉ OBLASTI ČESKÉ KŘÍDOVÉ TABULE Occurrence of Rhynchostreon suborbiculatum in Kolín area Petr Drahota V této
VíceGeologická stavba hradu Kost a jeho nejbližšího okolí. Geologická stavba (dle geologické mapy 1:50 000, list Sobotka, Obr.
Geologická stavba hradu Kost a jeho nejbližšího okolí Místo: Lokalita leží na skalním ostrohu v plošině, která je dělena mozaikovitě systémem strmě zaklesnutých údolí. Zde se jedná o údolnice vzniklé erozí
VíceRozšíření svrchnokřídových ramenonožců(brachiopoda) na chráněných paleontologických lokalitách Středočeského kraje
Bohemia centratis, Praha, 15: 7-14,1986 Rozšíření svrchnokřídových ramenonožců(brachiopoda) na chráněných paleontologických lokalitách Středočeského kraje Distribution of Upper Cretaceous brachiopods (Brachiopoda)
VíceNové výskyty fosforitů ve svrchní křídě pražské a kolínské litofaciální oblasti
Bohemia centralis 21: 5-18, 1992 Nové výskyty fosforitů ve svrchní křídě pražské a kolínské litofaciální oblasti New occurrences of phosphorites in the Upper Cretaceous of the Prague and Kolín lithofacial
VíceSEZNAM DOKUMENTAČNÍCH BODŮ
Příloha č. 5 SEZNAM DOKUMENTAČNÍCH BODŮ DOKUMENTAČNÍ BOD: 1 SOUŘADNICE GPS: 49 33'43.94"N, 17 5'37.29"E DRUH BODU: menší skalní výchozy na erodované lesní cestě LITOLOGIE: petromiktní slepenec s drobovou
VíceLom u Červených Peček Václav Ziegler
Čas: 1,5 hod. Václav Ziegler Středočeský kraj GPS: 49 59 17 N, 15 12 37 E Kolín Červené Pečky 1 1. 1. PP 2 Úvod Cílem exkurze je jedna z nejzajímavějších lokalit jižního příbřežního pásma české křídové
VíceKLASTICKÉ SEDIMENTY Jan Sedláček
Poznávání minerálů a hornin KLASTICKÉ SEDIMENTY Jan Sedláček Klastické sedimenty složen ené z klastů Klasty = úlomky preexistujících ch hornin, transportované v pevném m stavu Klasifikace na základz kladě
VíceBOHEMIA CENTRALIS 21
BOHEMIA CENTRALIS 21 ČESKÝ ÚSTAV OCHRANY PŘÍRODY STŘEDISKO STŘEDNÍ ČECHY PRAHA 1992 Vydal Český ústav ochrany přírody, středisko Střední Čechy v Zemědělském nakladatelství BRÁZDA Praha Redakční rada Marie
VíceProkopské a Dalejské údolí Milan Libertin
Čas: 3 hod. Milan Libertin Hlavní město Praha GPS: 50 1 53 N, 14 19 58 E Praha 1 Geologie pro zvídavé / VYCHÁZKY A B C A. lom Mušlovka B. Lobolitová stráň C. lom Požáry GeoloGie pro zvídavé / VYCHÁZKY
VíceG8081 Sedimentologie cvičení Profil klastickými sedimenty
G8081 Sedimentologie cvičení 21. 2. 2013 Profil klastickými sedimenty Martin Hanáček jaro 2013 Obsah cvičení Zpracování vybraného sedimentárního profilu samostatná terénní práce. 1) Popis sedimentů (textury,
VíceChráněný přírodní výtvor Kněživka významná geologická lokalita. pražského okolí
Bohemia centralis, Praha, 11: 7 16, 1982 Chráněný přírodní výtvor Kněživka významná geologická lokalita pražského okolí Das Naturdenkmal Kněživka eine wichtige geologische Lokalität in der Prager Umgebung
VíceChemické a mineralogické složení vzorků zdící malty a omítky z kostela svaté Margity Antiochijské v Kopčanech
Akademie věd ČR Ústav teoretické a aplikované mechaniky Evropské centrum excelence ARCCHIP Centrum Excelence Telč Chemické a mineralogické složení vzorků zdící malty a omítky z kostela svaté Margity Antiochijské
VíceBohemia centralis 11
Bohemia centralis 11 Bohemia centralis 11 STŘEDISKO STÁTNÍ PAMÁTKOVÉ PÉČE A OCHRANY PŘÍRODY STŘEDOČESKÉHO KRAJE PRAHA 1982 Vydalo Středisko statní památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje ve
VíceMINIPROJEKT - GEOLOGICKÉ POCHODY Přírodovědný klub ZŠ K.V. Raise Lázně Bělohrad
MINIPROJEKT - GEOLOGICKÉ POCHODY Přírodovědný klub ZŠ K.V. Raise Lázně Bělohrad Obsah: 1) Úvod výběr lokality a) Seznámení s geologickou mapou okolí Lázní Bělohradu b) Exkurze do Fričova muzea c) Příprava
VíceBOHEMIA CENTRALIS 23
1 BOHEMIA CENTRALIS 23 2 BOHEMIA CENTRALIS 23 ČESKÝ ÚSTAV OCHRANY PŘÍRODY STŘEDISKO STŘEDNÍ ČECHY PRAHA 1994 3 Redakční rada Marie Pivničková (výkonný redaktor) Petr Čepek Jan Jeník Vojen Ložek Petr Moucha
Více1. Úvod. 2. Archivní podklady
1. Úvod Na základě požadavku projekční organizace Architekti Headhand s.r.o., U Obecního dvora 7, 110 00 Praha 1 jsem shromáždila dostupné archivní materiály Geofondu Praha a na jejich základě zpracovala
VíceHYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. V I M P E R K N A D T R A T Í
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail h ydropruzku m@hydropruzku m.cz H P V I M P E R K N A D T R A T Í h y d r o g e o l o g i c k é p o s o u z e
VíceGeologický klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť. Hlavní geologické procesy v okolí Zlína
0 Geologický klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť Hlavní geologické procesy v okolí Zlína 0 Obsah Úvod:... 1 Cíl:... 1 Zápis o činnosti:... 2 Přírodní památka Skály... 2 Přírodní památka Králky... 2 Zápisky
VíceStředočeská pánev potenciální uložiště CO2
Středočeská pánev potenciální uložiště CO2 1 Obsah geologie, stratigrafie kolektory, izolanty žatecká pánev 2 Středočeská pánev (~6000 km 2 ) Komplex extenzních pánví s klastickou kontinentální výplní
VíceMikroskopie minerálů a hornin
Mikroskopie minerálů a hornin Přednáška 4 Serpentinová skupina, glaukonit, wollastonit, sádrovec, rutil, baryt, fluorit Skupina serpentinu Význam a výskyt Tvar a omezení Barva, pleochroismus v bazických,
VíceHYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. V I M P E R K 02
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail h ydropruzku m@hydropruzku m.cz H P V I M P E R K 02 h y d r o g e o l o g i c k é p o s o u z e n í m o ž n
VíceVRT J Kóta výpažnice: 240,61 m n.m. Profil hloubení: 0,0 15,0 m 245 mm Profil výstroje: 6,8 m plná 89 mm 6,8 perforovaná 89 mm
VRT J 1060 239,7 m n.m. Kóta výpažnice: 240,61 m n.m. Profil hloubení: 0,0 15,0 m 245 mm Profil výstroje: 6,8 m plná 89 mm 6,8 perforovaná 89 mm Vrtmistr: J. Pitour Hloubeno v době: 27.5.1975 naražená
VíceAutoři: žáci 8. a 6. třídy Soňa Flachsová, Anna Kobylková, Hana Nešetřilová Vilém Flachs. Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4,
Autoři: žáci 8. a 6. třídy Soňa Flachsová, Anna Kobylková, Hana Nešetřilová Vilém Flachs Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04 1) Obsah 2) Úvod 3) Cíl 4) Terénní deník 5) Závěr 6) Seznam literatury
VíceDokumentace průzkumných děl a podzemních staveb
Dokumentace průzkumných děl d l a podzemních staveb jarní semestr 2014 / III. DOKUMENTACE VRTŮ DOKUMENTACE VRTŮ Vrt nejčastější průzkumné dílo (především vig průzkumu) Dokumentace vrtu jednou znejběžnějších
VíceDOKSY LUČNÍ ul. STABILIZACE PORUŠENÝCH SKALNÍCH DUTIN A OPĚRNÝCH ZDÍ DOPORUČENÍ KŘEŠENÍ VZNIKLÉ HAVÁRIE
Soukromá kancelář pro průzkum a inženýrskou činnost ING.JIŘÍ PETERA AKCE: IČO : 162 45 831 DOKSY LUČNÍ ul. STABILIZACE PORUŠENÝCH SKALNÍCH DUTIN A OPĚRNÝCH ZDÍ DOPORUČENÍ KŘEŠENÍ VZNIKLÉ HAVÁRIE Zpracovali:
VícePřírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť. Voda a půda. Půda a voda
0 Přírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť Voda a půda Půda a voda 0 Studované území Vybrali jsme si lokalitu v blízkosti naší školy. Nacházíme se ve zlínském kraji téměř na okraji města ve čtvrti
VícePŘÍLOHY. I Petrografická charakteristika zkoušených hornin. Vzorek KM-ZE
PŘÍLOHY I Petrografická charakteristika zkoušených hornin Vzorek KM-ZE Makropopis: klastická sedimentární hornina šedobéžové barvy, na makrovzorku není patrné usměrnění. Mikropopis: Klastická složka horniny
VícePlatforma pro spolupráci v oblasti formování krajiny
Platforma pro spolupráci v oblasti formování krajiny CZ.1.07/2.4.00/31.0032 Tato prezentace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. 1 Sedimentární horniny Pavlína Pancová
VíceV I M P E R K P O D H R A B I C E M I - J I H
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail h ydropruzku m@hydropruzku m.cz H P V I M P E R K P O D H R A B I C E M I - J I H h y d r o g e o l o g i c k
VíceSedimentární horniny, pokračování
Sedimentární horniny, pokračování Přednáška 5 RNDr. Aleš Vaněk, Ph.D. č. dveří: 234, FAPPZ e-mail: vaneka@af.czu.cz 1 Typy sedimentárních hornin Dělení dle geneze (vzniku) - klastické (úlomkovité) - chemogenní
VíceMalé Svatoňovice Jiří Pešek
Čas: 2 hod. Jiří Pešek Královéhradecký kraj GPS: 50 32 2 N, 16 2 59 E Trutnov 1 1. 1. skalní stěna v permských a křídových sedimentech v Malých Svatoňovicích 2 Úvod Při této exkurzi navštívíte výchoz asi
VíceJak jsme na tom se znalostmi z geologie?
Jména: Škola: Jak jsme na tom se znalostmi z geologie? 1) Popište vznik hlubinných vyvřelých hornin? 2) Co původně byly kopce Velký Roudný a Uhlířský vrch na Bruntálsku? Velký Roudný Uhlířský vrch 3) Hrubý
VíceMateriál odebraný v opuštěném lomu s označením 146C a 146D
Příloha číslo I. ZÁKLADNÍ OPTICKÁ MIKROSKOPIE I. A Materiál odebraný v opuštěném lomu s označením 146C a 146D Makroskopický popis: světlá, šedá až šedozelená místy narůžovělá jemnozrnná hornina granitoidního
VíceZdroj: 1.název: Stavební hmoty autor: Luboš svoboda a kolektiv nakladatelství: Jaga group, s.r.o., Bratislava 2007 ISBN 978-80-8076-057-1
Horniny Zdroj: 1.název: Stavební hmoty autor: Luboš svoboda a kolektiv nakladatelství: Jaga group, s.r.o., Bratislava 2007 ISBN 978-80-8076-057-1 2.www.unium.cz/materialy/cvut/fsv/pr ednasky- svoboda-m6153-p1.html
Víces.r.o. NOVÁKOVÝCH 6, PRAHA 8, 180 00 266310101, 266316273 fax. 284823774 e-mail: schreiber@pruzkum.cz OVĚŘENÍ SLOŽENÍ VALU V MALKOVSKÉHO ULICI
s.r.o. NOVÁKOVÝCH 6, PRAHA 8, 180 00 266310101, 266316273 fax. 284823774 e-mail: schreiber@pruzkum.cz PRAHA 9 - LETŇANY OVĚŘENÍ SLOŽENÍ VALU V MALKOVSKÉHO ULICI Mgr. Martin Schreiber Objednatel: Městská
VíceOstrava-Petřkovice defilé na Landeku Martin Sivek, Jiří Pešek
Čas: 5 hod. Ostrava-Petřkovice defilé na Landeku Martin Sivek, Jiří Pešek Moravskoslezský kraj GPS: 49 51 59 N, 18 15 54 E Landek Ostrava 1 1. 2. 1. 2. částečně zasucené výchozy prachovců, jílovců a černouhelných
VíceZoopaleontologie spodního permu pro vysvětlivky ke geologické mapě list Svoboda nad Úpou (03-423) Závěrečná zpráva
Zoopaleontologie spodního permu pro vysvětlivky ke geologické mapě list Svoboda nad Úpou (03-423) Závěrečná zpráva Geologický ústav AV ČR, v. v. i. Rozvojová 269, 165 00 Praha 6 Zoopaleontologie spodního
Více2. Stupňovité mrazové sruby a kryoplanační terasy na jihozápadní straně Tisé skály.
TISÁ SKÁLA Rozsáhlý skalní útvar Tisá skála (394 m) leží v zalesněném terénu v katastru obce Bratčice na okrese Kutná Hora, 7 kilometrů jižně od Čáslavi. Geologicky je Tisá skála tvořena masívem granitické
VíceHydrogeologický posudek. Louka u Litvínova - k.ú st.p.č.157
Hydrogeologický posudek Louka u Litvínova - k.ú. 687219 st.p.č.157 Prosinec 2013 Výstup : Zadavatel : Investor : hydrogeologický posudek příčiny průniku a podmáčení budovy OÚ Ing. Křesák - SDP Litvínov
VíceTYPY HORNIN A JEJICH CHEMISMUS
TYPY HORNIN A JEJICH CHEMISMUS Vliv na utváření primární struktury krajiny Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (CZ.1.07/2.2.00/15.0222) Projekt
VíceHazmburk Vladislav Rapprich
Čas: 4 hod. (z obce Klapý), 6 hod. (z Libochovic) Vladislav Rapprich Ústecký kraj GPS: 50 26 2,7 N, 14 0 52,7 E Litoměřice 1 2. 3. 1. 1. výhled na od Libochovic 2. hrad 3. obec Klapý 2 Vrch tyčící se nad
Vícepavel.havlicek@geology.cz 2 Ústav geologie a paleontologie Přírodovědecké fakulty UK, Albertov 6, 128 43 Praha 2 (34-21Hustopeče)
1 Česká geologická služba, Klárov 3, 118 21 Praha 1; pavel.havlicek@geology.cz 2 Ústav geologie a paleontologie Přírodovědecké fakulty UK, Albertov 6, 128 43 Praha 2 (34-21Hustopeče) Pavlovské vrchy (CHKO
VíceÚS V I M P E R K, N A K A L V Á R I I
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail hydropruzkum@hydropruzk um.cz H P ÚS V I M P E R K, N A K A L V Á R I I h y d r o g e o l o g i c k é p o s o
VíceUniverzita J. E. Purkyně
Univerzita J. E. Purkyně Fakulta životního prostředí Seminární práce předmětu: Geologie a pedologie (případně Geologie a životní prostředí) Lokality výskytu molybdenitu v katastru Bohosudova Vypracoval:
VíceNovostavba bytového domu vč. přípojek inženýrských sítí, zpevněné plochy ve dvorní části na parc. č. 413/1, 430, 431, 2962 v k. ú.
Ar chaia č.j. NZ 01/07 Novostavba bytového domu vč. přípojek inženýrských sítí, zpevněné plochy ve dvorní části na parc. č. 413/1, 430, 431, 2962 v k. ú. Opava-Předměstí Předběžná zpráva o výsledcích archeologického
VíceSeminář z Geomorfologie 3. Vybrané tvary reliéfu
Seminář z Geomorfologie 3. Vybrané tvary reliéfu Strukturní tvary reliéfu Vychází z geologické mapy Strukturní podmíněnost tvarů Tvary související: se sopečnou činností neovulkanické suky, sopky, s horizontálním
VíceZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA K MIKROPROJEKTU VÝVOJ ORGANISMŮ NA ZEMI
ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA K MIKROPROJEKTU VÝVOJ ORGANISMŮ NA ZEMI Škola: Základní škola s rozšířenou výukou jazyků Liberec, Husova 142/44, 460 01 LIBEREC Vypracovali: Červinka Michal, Huberová Michaela, Petříček
VíceBOHEMIA CENTRALIS 20 2
1 BOHEMIA CENTRALIS 20 2 BOHEMIA CENTRALIS 20 ČESKÝ ÚSTAV OCHRANY PŘÍRODY STŘEDISKO PRAHA PRAHA 1991 Vydal Český ústav ochrany přírody, středisko Praha, v Zemědělském nakladatelství BRÁZDA Praha 3 Redakční
VíceFoto č. 1. Pohled na lokalitu Stachovice 1. Obora od severu.
Významné objevy pravěkých archeologických lokalit v okolí povodí Husího potoka na Fulnecku. Daniel Fryč V průběhu let 1996 2007 autor článku a předseda Archeologického klubu v Příboře Jan Diviš při povrchovém
VíceSedimentární horniny. Mikroskopie minerálů a hornin. Přednáší Václav Vávra
Sedimentární horniny Mikroskopie minerálů a hornin Přednáší Václav Vávra Makrostrukturní a mikrostrukturní znaky sedimentů Podobně jako u magmatických hornin jsou struktury (makrostruktury) viditelné pouhým
VíceMOŘSKÉ POBŘEŽÍ LITORÁL
MOŘSKÉ POBŘEŽÍ LITORÁL NÁPLŇ TÉTO LEKCE Přechodné prostředí mezi souší a vodou Typy mořského pobřeží s ohledem na abiotické parametry Specifika pro život organizmů Základní zástupci jednotlivých biotopů
VíceGeologické výlety s překvapením v trase metra V.A
Geologické výlety s překvapením v trase metra V.A Lucie Bohátková Jiří Tlamsa Tunelářské odpoledne 2/2011 CzTA ITA-AITES 1.6.2011 Praha Přehled provedených průzkumných prací na trase metra V.A Rešerše
VíceKlasifikace a poznávání sedimentárních hornin. Cvičení NPL2 Neživá příroda 2
Klasifikace a poznávání sedimentárních hornin Cvičení NPL2 Neživá příroda 2 Textury sedimentů Vnější textury z hlediska uspořádání stavebních jednotek mohou být: paralelní Lavicovitá (20 200 cm) Deskovitá
VíceZákladní geomorfologická terminologie
Základní geomorfologická terminologie terminologie speciální názvosloví - obecné (např. údolní niva, závrt, jeskyně) - oronyma = jména jednotlivých složek reliéfu velkých (vysočin, nížin) jednotlivých
VíceOVĚŘOVÁNÍ VLASTNOSTÍ A INTERAKCÍ HORNINOVÉHO PROSTŘEDÍ V OBLASTI NEOVLIVNĚNÉ TĚŽBOU URANU
OVĚŘOVÁNÍ VLASTNOSTÍ A INTERAKCÍ HORNINOVÉHO PROSTŘEDÍ V OBLASTI NEOVLIVNĚNÉ TĚŽBOU URANU VLADIMÍR EKERT, LADISLAV GOMBOS, VÁCLAV MUŽÍK DIAMO, státní podnik odštěpný závod Těžba a úprava uranu Stráž pod
VíceNerostné suroviny miniprojekt
Nerostné suroviny miniprojekt Zpracovali: žáci Základní školy Vsetín, Luh 1544 16.4.2014 Obsah 1. Úvod... 2 2. Cíl miniprojektu... 2 3. Vypracování... 2 3.1. Teoretická část... 2 3.1.1. Geologická stavba...
VíceZákladní geomorfologická terminologie
Základní geomorfologická terminologie speciální názvosloví - obecné (např. údolní niva, závrt, jeskyně) - oronyma = jména jednotlivých složek reliéfu velkých jednotlivých tvarů (vysočin, nížin) (údolí,
Vícea) žula a gabro: zastoupení hlavních nerostů v horninách (pozorování pod lupou)
Metodický list Biologie Významné horniny Pracovní list 1 1. Vyvřelé horniny: a) žula a gabro: zastoupení hlavních nerostů v horninách (pozorování pod lupou) přítomen +, nepřítomen hornina amfibol augit
VíceProtokol IV. Exkurze z mořské biologie ZOO/MOREX. Lithofilní fauna. Úvod: Jméno: Obor/ročník: Datum:
Jméno: Obor/ročník: Datum: Exkurze z mořské biologie ZOO/MOREX Protokol IV. Téma: Úvod: Lithofilní fauna Organismy specializované na život ve štěrbinách skal a kamenů tvoří další zajímavé společenstvo,
VíceNázev projektu: Multimédia na Ukrajinské
VY_32_Inovace_PŘ.9.5.2.20 Usazené horniny Základní škola, Ostrava Poruba, Ukrajinská 1533, příspěvková organizace Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Multimédia na Ukrajinské
VíceZbraslavský vrch. Trachyandezitová kupovitá vyvýšenina Zbraslavského vrchu.
Zbraslavský vrch nadmořská výška: 675 m geologie: trachyandezitový suk, přívodní dráha vulkánu (?) geomorfologické jednotky: Jesenická pahorkatina (Manětínská vrchovina) lokalizace: Karlovarský kraj, okres
VíceZO ČSS 7-09 Estavela Katedra geografie PřF UP Olomouc, Třída Svobody 26, 771 46 Olomouc
ZO ČSS 7-09 Estavela Katedra geografie PřF UP Olomouc, Třída Svobody 26, 771 46 Olomouc ZPRÁVA O VÝZKUMU EXOKRASOVÝCH FOREM JIŽNÍ A JIHOZÁPADNÍ ČÁSTI VRCHU ŠPRANĚK Lokalita výzkumu: Jižní a jihozápadní
VíceSLOVENSKO-ČESKÁ KONFERENCIA Znečistené územia 2019
SLOVENSKO-ČESKÁ KONFERENCIA Znečistené územia 2019 PRŮZKUM EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE VE VYBRANÝCH LOKALITÁCH V HRADCI KRÁLOVÉ Základní údaje Objednatel: Statutární město Hradec Králové Doba řešení projektu: 2017
VíceUsazené horniny úlomkovité
Usazené horniny úlomkovité Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 4. 10. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci se seznámí s horninami, které vznikly z úlomků vzniklých
VíceGeomorfologie vybraných skalních útvarů v okolí Bělé pod Bezdězem, Mimoně a České Lípy
Geomorfologie vybraných skalních útvarů v okolí Bělé pod Bezdězem, Mimoně a České Lípy Vedoucí práce: RNDr. Marek Matura, Ph.D. Jakub Koutník, Františka Ektrtová, Andrea Suchánková, Ester Burgerová, Tomáš
VíceSedimentární horniny. Sedimentární horniny.
Sedimentární horniny Sedimentární horniny Sedimentární horniny - zvětrávání 1. Zvětrávání fyzické Sedimentární horniny - zvětrávání 2. Zvětrávání chemické - Rozpouštění - Karbonitizace - Hydratace Sedimentární
VíceSuchomasty - Havlíčkův mlýn - Litohlavy - lom Kosov - Beroun. Miniprůvodce trasou
Suchomasty - Havlíčkův mlýn - Litohlavy - lom Kosov - Beroun Miniprůvodce trasou http://www.innatura.cz/bnd005 Podrobnější informace získáte na uvedené webové stránce nebo si je můžete zobrazit přímo na
VíceBřezovský vodovod - voda pro Brno. Josef Slavík
Březovský vodovod - voda pro Brno Josef Slavík Přehledná situace Hydrogeologický rajón 4232 nejjižnější souvislý výběžek České křídové tabule, zakončený brachysynklinálním uzávěrem Hg rajón 4232 - Ústecká
VíceNová Ves u Kolína Václav Ziegler
Čas: 3 hod. Václav Ziegler Středočeský kraj GPS: 50 3 18 N, 15 9 2 E LOM U NOVÉ VSI Nová Ves Kolín 1 GeoloGie pro zvídavé / VYCHÁZKY 4 3 1 2 1. ŽST Nová Ves 2. Václavské náměstí 3. výhled na Bedřichov
VíceIchnologický průzkum svrchnokřídových sedimentů v okolí Bartošovic v Orl. horách (okres Rychnov nad Kněžnou)
Acta Mus. Richnov., Sect. natur. 18(1 2): 1 8, (2011) 2011 MGOH Rychnov n. Kn., issn 1213 4260 Ichnologický průzkum svrchnokřídových sedimentů v okolí Bartošovic v Orl. horách (okres Rychnov nad Kněžnou)
VíceSedimentární neboli usazené horniny
Sedimentární neboli usazené horniny Sedimenty vznikají destrukcí starších hornin, transportem různě velkých úlomků horninového materiálu i vyloužených látek (v podobě roztoků) a usazením materiálu transportovaného
VíceZbraslav Zdeněk Kukal
Čas: 4 hod. Zdeněk Kukal Hlavní město Praha GPS: 49 58 20 N, 14 24 1 E ZBRASLAV Praha 1 GeoloGie pro zvídavé / VYCHÁZKY 3 2 4 1 1. most přes Vltavu 2. zářez silnice, letenské souvrství 3. obří konkrece
VícePrůkazní zkoušky hlušiny frakce 0/300 a frakce 0/125 z haldy Heřmanice k použití pro zemní práce
Ostravská těžební, a.s. Sládková 1920/14 702 00, Moravská Ostrava Průkazní zkoušky hlušiny frakce 0/300 a frakce 0/125 z haldy Heřmanice k použití pro zemní práce V Ostravě dne 2.12.2016 strana 2 z 6 počet
VíceHYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, České Budějovice, ÚS V I M P E R K 01. RNDr. Marcel Homolka
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail hydropruzkum@hydropruzk um.cz H P ÚS V I M P E R K 01 h y d r o g e o l o g i c k é p o s o u z e n í m o ž n
VíceProtokol III. Exkurze z mořské biologie ZOO/MOREX. Písčité dno, intersticiální fauna. Úvod: Jméno: Obor/ročník: Datum:
Jméno: Obor/ročník: Datum: Exkurze z mořské biologie ZOO/MOREX Protokol III. Téma: Úvod: Písčité dno, intersticiální fauna Písčité dno je jedním ze specifických mořských habitatů, ve kterém se vyskytuje
Více3. PŘ ÍRODNÍ PODMÍNKY 3.1. KRAJINNÝ POTENCIÁL
3. PŘ ÍRODNÍ PODMÍNKY 3.1. KRAJINNÝ POTENCIÁL Významným specifickým prvkem města je jeho sepětí s krajinou. Dramatická konfigurace terénu s množstvím drobných vodních toků a lesnatých strání, údolní poloha
VíceKH 5/02 V L A S T IVĚDNÝ SBORNÍK 5/02
KH 5/02 KUTNOHORSKO V L A S T IVĚDNÝ SBORNÍK 5/02 Titulní strana: Zbyslav, západní průčelí kostela Nejsvětější Trojice - náhrobník Johany Polyxeny Šofmanové roz. Mitrovské z Nemyšle (ke článku na str.
Více4. Přírodní památka Kamenná u Staříče
4. Přírodní památka Kamenná u Staříče Na území dávno opuštěných vápencových lomů v prostoru mezi obcí Staříč a dolem Staříč III, na severovýchodním svahu vrchu Kamenná (385 m n. m.) se vyvinula travnatá
VíceTvary zvětrávání v průlomovém údolí Labe. Emil Kudrnovský, Pavel Sedlák
Geomorfologický Geomorfologické sborník mapování 2 a inventarizace tvarů ČAG, ZČU v Plzni, 2003 Tvary zvětrávání v průlomovém údolí Labe Emil Kudrnovský, Pavel Sedlák kudrnov@prfnw.upol.cz, sedlak@prfnw.upol.cz
VíceStradonice Jiří Pešek
Čas: 4 hod. Jiří Pešek Středočeský kraj GPS: 49 59 32 N, 14 1 23 E Beroun 1 1. 1. výchozy radnických (lokalita a, b) a nýřanských vrstev (lokalita c) 2 Úvod Během této exkurze uvidí účastníci sedimenty
VíceLaboratorní zkouška hornin a zjišťování jejich vlastností:
POSTUPY A POKUSY, KTERÉ MŮŽETE POUŽÍT PŘI OVĚŘOVÁNÍ VAŠÍ HYPOTÉZY Z následujících námětů si vyberte ty, které vás nejvíce zaujaly a pomohou vám ověřit, či vyvrátit vaši hypotézu. Postup práce s geologickou
VíceObr Přibližné umístění lokalit v okolí Turnova. Mapa byla převzata z
1. PŘÍLOHA 1 UPŘESNĚNÍ MÍST ODBĚRU VZORKŮ A DR Mapu celé oblasti s označením jednotlivých lokalit uvádím na obrázcích Obr. 1.1 a Obr. 1.2. Obr. 1.1. Přibližné umístění lokalit v okolí Turnova. Mapa byla
VíceZákladní škola Dr. Miroslava Tyrše
Základní škola Dr. Miroslava Tyrše Obsah ÚVOD.... 2 Popis lokality 3 Úkoly. 4 Závěr.... 5 Zdroje.. 6 Přílohy... 6 Úvod Prvním tématem, které budeme zpracovávat v rámci přírodovědného klubu, jsou Hlavní
VícePorost s jednoduchou strukturou jednoetážový porost.
Struktura lesa Struktura (skladba, složení) lesního porostu označuje souhrn vnějších i vnitřních znaků charakterizujících celé jeho vnitřní uspořádání, tj. obraz stavu porostu zaznamenaný v určitém okamžiku
VíceSouvky 1 / číslo : 4
Souvky 1 / 2016 číslo : 4 Buližníky na Benešovském vrchu u Brumovic. Benešovský vrch 321,9m se nachází severně od Brumovic, mezi nivou řeky Opavy ze severovýchodu a nivou potoka Čižina z jihozápadu. Důležitým
VíceLom Na Štílci u obce Tlustice Jiří Pešek
Čas: 3 hod. Lom Na Štílci u obce Tlustice Jiří Pešek Středočeský kraj GPS: 49 51 34 N, 13 52 41 E Na Štílci Beroun Tlustice Žebrák 1 1. 1. opuštěný, silně zarostlý lom u obce Tlustice 2 Několik údajů z
VíceMalý test znalostí odběrových skupin - fotografie
Malý test znalostí odběrových skupin - fotografie správné odpovědi, vyhodnocení a komentáře PT#V/8/2018 Odběry vzorků přírodní koupaliště Připravil: Petr Pumann, Státní zdravotní ústav, 3. 7. 2018 Účastníci
VíceSedimentární horniny
Sedimentární horniny pracovní list Mgr. Libuše VODOVÁ, Ph.D. Katedra biologie PdF MU vodova@ped.muni.cz Pracovní list na téma sedimentární horniny je tvořen devíti učebními úlohami, které mají žákům základních
VíceVývoj organismů na Zemi
Objevy čekají na tebe Miniprojekt č.3 Vývoj organismů na Zemi Autoři: Veronika Blažková (8. tř.), Máří-Magdaléna Fotrová (7. tř.), Martin Frýdek (8. tř.), Jana Hlaváčová (6. tř.), Eliška Hloušková (8.
VícePAVILONY SLONŮ A HROCHŮ. Geologická dokumentace průzkumných IG a HG vrtů. Inženýrskogeologický průzkum. měř. 1 : 100 příloha č.
Vytěžené vrtné jádro průzkumného IG vrtu IJ-6, v popředí hlubší část vrtu. CHEMCOMEX Praha, a.s. Pražská 810/16, 102 21 Praha 10 Inženýrskogeologický průzkum PAVILONY SLONŮ A HROCHŮ PRAHA 7 - Troja ZOO
VíceBarrandovské skály Marika Polechová
Čas: 2 hod. Marika Polechová Hlavní město Praha GPS: 50 2 6 N, 14 24 7 E Foto T. Kunpan Praha 1 A. B. C. A. část lomu U kapličky s hranicí pražského a zlíchovského souvrství B. Barrandova skála C. Vyskočilka
VíceHLAVNÍ GEOLOGICKÉ PROCESY (miniprojekt)
Základní škola, Staré Město, okres Uherské Hradiště, příspěvková organizace HLAVNÍ GEOLOGICKÉ PROCESY (miniprojekt) Miniprojekt zpracovaný v rámci projektu OBJEVY ČEKAJÍ NA TEBE. 1 Obsah miniprojektu 1.
VíceHlavní činitelé přeměny hornin. 1. stupeň za teploty 200 C a tlaku 200 Mpa. 2.stupeň za teploty 400 C a tlaku 450 Mpa
Přeměna hornin Téměř všechna naše pohraniční pohoří jako Krkonoše, Šumava, Orlické hory jsou tvořena vyvřelými a hlavně přeměněnými horninami. Před několika desítkami let se dokonce žáci učili říkanku"žula,
VíceZákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření
VíceJIRKOV Průmyslový park
RNDr. Jiří Starý Jizerská 2945/61 Ústí nad Labem 400 11 Název akce: JIRKOV Průmyslový park Geologický a hydrogeologický průzkum Zpracoval: RNDr. Jiří Starý Jirkov Průmyslový park geologický a hydrogeologický
Více