Srovnání pražské, bratislavské a vídeňské burz cenných papírů

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Finančních obchodů Srovnání pražské, bratislavské a vídeňské burz cenných papírů Bakalářská práce Autor: Lenka Limonová Bankovní Management Vedoucí práce: doc. Ing. Jitka Veselá, Ph.D. Praha Červen,2010

2 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury. V Praze, dne Lenka Limonová

3 Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucí mé bakalářské práce doc. Ing. Jitce Veselé, Ph.D. za návrhy, připomínky a odbornou pomoc při psaní této práce.

4 Anotace V posledních dvou dekádách došlo k významnému vývoji středoevropských burzovních trhů. Má práce se zaměřuje na charakteristiku Praţské, Bratislavské a Vídeňské burz cenných papírů. Cílem mé práce je komparace výše zmíněných burz v rámci historie, orgánů, členství, předmětem obchodování, trţní segmentace a systému obchodování. Výzvou a zároveň stěţejním úkolem této práce je objektivní porovnání jednotlivých burz v rámci zvolených hledisek. Annotation In the last two decades there has been signifiant development of Central European stock markets. My work focuses on the characteristics of Prague, Bratislava and Vienna stock exchanges. The aim of my work is a coparison of the above mentioned stock exchanges within the frame of history, authorities, membership, traded articles, market segmenttion and trading system. The challenge and central task of this work is an unbiased comparison of respective stock exchanges under the selected criteria.

5 Obsah Úvod Historie, orgány a členství srovnávaných burz Historie srovnávaných burz Historie Burzy cenných papírů Praha BCPP Historie Burzy cenných papierov Bratislava BCPB Historie Wiener Börse WB Orgány srovnávaných burz Orgány BCPP Orgány BCPB Orgány WB Členství srovnávaných burz Členství na BCPP Členství na BCPB Členství na WB Srovnání BCPP, BCPB, WB z hlediska historie, orgánů a členství Předmět obchodování a trţní segmenty srovnávaných burz Předmět obchodování srovnávaných burz Předmět obchodování BCPP Předmět obchodování BCPB Předmět obchodování WB Trţní segmenty srovnávaných burz Trţní segmenty BCPP Trţní segmenty BCPB Trţní segmenty WB Srovnání BCPP, BCPB, WB z hlediska předmětu obchodování a trţních segmentů Systém obchodování a hlavní indexy srovnávaných burz Systém obchodování a indexy na BCPP Automatické obchody aukční reţim Automatické obchody kontinuální reţim (KOBOS) Systém pro podporu trhu akcií a dluhopisů (SPAD) Blokové obchody Obchody s účastí specialisty Futures obchody Indexy BCPP Systém obchodování a indexy na BCPB Kurzotvorné obchody Přímé obchody Repo obchody Nabídka na převzetí Indexy BCPB Systém obchodování a indexy na WB Aukční modul Kontinuální obchodování Modul kontinuální aukce Futures a opce Indexy WB Srovnání systému obchodování a indexů na BCPP, BCPB a WB

6 Závěr Seznam pouţitých zdrojů Internetové stránky Seznam tabulek, grafů a obrázků

7 Úvod Pojem burza se historicky vyvinul jako označení pro zvláštní druh shromáţdění obchodů, na kterém se uskutečňovala koupě a prodej zboţí. Do podoby jak burzu nyní známe, prošla tato instituce dlouhým obdobím a vývojem, který trval několik století. Dnes se dá burza vymezit jako organizované shromáţdění subjektů, kteří se scházejí na přesně vymezeném místě, nebo jsou propojeni prostřednictvím výpočetní techniky bez osobního setkání, a obchodují s přesně vymezenými instrumenty. Členění burz se vzájemně liší podle sféry činností a funkcí, které plní. Je moţné rozlišit burzy peněţní, sluţeb a zboţové burzy. V současné době mají ve světě mezi známými druhy burz největší význam burzy cenných papírů. Burza cenných papírů je neoddělitelnou a velmi důleţitou součástí kapitálového trhu kaţdého vyspělého státu. Kapitálový trh je místo, kde dochází ke směně kapitálu prostřednictvím CP a jejich derivátů, jeţ mají dobu splatnosti delší neţ jeden rok. Jedním z předpokladů zdravé ekonomiky je dobře fungující kapitálový trh. Vstupují sem emitenti (stát a veřejné instituce, podniky a finanční instituce), aby formou emise, tj. vydáním cenných papírů, získali zdroje pro financování vlastní činnosti. Vedle toho sem vstupují investoři, aby zde zhodnotili své volné prostředky. Kapitálový trh takto zabezpečuje pohyb kapitálu mezi přebytkovými a deficitními subjekty. Aby byl pohyb kapitálu efektivní, slouţí k tomuto účelu burzy cenných papírů. V první dekádě 21. století, kdy se mezinárodní finanční a ekonomická krize skloňuje snad všemi pády a jsou ovlivněny i akciové trhy rozhodla jsem se pro prozkoumání některých oblastí vybraných evropských burz a zvolila tak toto téma pro svou bakalářskou práci. Cílem mé práce je komparace Burzy cenných papírů Praha, Burzy cenných papírů Bratislava a Wiener Börse pomocí vybraných prvků burzovního systému. Práce je pro přehlednost členěna do tří hlavních kapitol. V první kapitole se budu věnovat historickým podmínkám a okolnostem, ve kterých se burzy vyvíjely. Dále 7

8 povaţuji za důleţité zmínit se o orgánech jednotlivých burz a vymezení podmínek členství na burzách. V druhé kapitole objasňuji předmět obchodování a trţní segmenty, jejich členění a charakteristiku jednotlivých částí. V poslední kapitole se zabývám systémem obchodování uvedených burz a hlavními indexy burz. Kaţdá kapitola ve svém závěru obsahuje na základě předchozích poznatků porovnání celé oblasti dané kapitoly. 8

9 1. Historie, orgány a členství srovnávaných burz V první kapitole, kromě stručného úvodu vzniku burz, se budu věnovat historii Burzy cenných papírů Praha, Burzy cenných papírů Bratislava, Wiener Börse a jejich srovnání Historie srovnávaných burz Pojem burzy pochází z latinského slova bursa, coţ znamená měšec, peněţenka, váček. Vznik a vývoj burz souvisí se vznikem a rozvojem trţního hospodářství. Burzy jako zvláštní druh trhu vznikají, aţ kdyţ se na trhu objevuje zastupitelné zboţí, coţ byly zpočátku jen cenné papíry ve formě směnek. Význam těchto prvních burz byl jenom místní a jejich základem byly obchody směnečné s mincemi. První období vzniku a vývoj burz v Evropě začíná ve 12. a 13. století v italských městech jako např. Lucca, Janov, Florencie, Benátky a Miláno. Pojem burza se začíná poprvé pouţívat v belgických Bruggách ve Flandrech, kde se pravidelně scházeli kupci na obchodních schůzkách v domě váţeného obchodníka a bankéře Van der Buerse. Místu, kde obchody probíhaly, se začalo říkat burzy. Nešlo však o burzu v pravém slova smyslu, ale o neformální nepravidelné setkávání obchodníků. Po úpadku Brugg (brugské burzy) bylo burzovní zařízení přeneseno v roce 1440 do Antverp, kde byla v roce 1531 vybudována první zvláštní burzovní budova. Nesla název Beurs a šlo o první burzu cenných papírů, určenou pro obchod se směnkami a stříbrnými mincemi. Konala se zde také první emise obligací vydané městem Antverpy. V roce 1602 byla zaloţena Dutch East Indian Company, a to formou první veřejné emise akcií na Amsterodamské zboţové burze. Druhé období končí rokem 1631, kdy vznikla i burza CP, která měla svá pevná pravidla a otevírací hodiny. S amsterodamskou burzou byl také spojen začátek období vzniku moderních burz. Burzy začínaly pouţívat techniky moderních obchodů a burzovní spekulace, zejména s rozvojem nových druhů cenných papírů, tj. akcií a dluhopisů. Postupně vznikaly nové burzy, např. berlínská zaloţená v roce 1739, newyorská (1792), a další. 9

10 Ve 20. století poklesl význam lokálních burz a vzrostl význam světových finančních center jako Londýn či New York a zdejší burzy začaly plnit funkci burz mezinárodních. K zásadnímu průlomu v burzovním obchodování došlo v 70. a 80. letech s rozvojem výpočetní techniky. Objevil se také nový organizovaný mimoburzovní trh. Nestabilita na finančních trzích dala také vzniku finančním derivátům, které umoţňují zajištění proti riziku. 90. léta byla poznamenána pokračující globalizací světové ekonomiky. Řada nadnárodních firem fúzovala a tak vznikly stovky nových emisí akcií. Rozvoj Internetu umoţnil obchodování s akciemi on-line. To vše zvýšilo růst cen akcií a stalo se atraktivním na akciovém trhu Historie Burzy cenných papírů Praha BCPP Základy českého burzovnictví byly poloţeny uţ v polovině 19. století. Původně se obchodovalo s obilím a zemědělskými plodinami (s komoditami) na týdenních trzích, a to na Koňském trhu a na Senováţném náměstí. K prvnímu organizovanému obchodu se zboţím došlo v Praze v roce 1861 zaloţením tzv. Produktenhalle. Za účastí Obchodní komory byly v témţe roce při této společnosti zaloţena burza peněţní, na zboţí a plodiny, ale vzhledem k nízkému počtu účastníků byla jiţ po roce působení uzavřena. Teprve pokusy o vznik českého burzovnictví z roku 1871 měly trvalý úspěch. Podnětem se stalo prohlášení významných osobností praţského hospodářského světa v čele s velkoobchodníkem s cukrem, Aloisem Olivou. Na základě tohoto prohlášení byly zajištěny finanční prostředky na zaloţení a provoz nové burzy. Původně se na praţské burze obchodovalo jak s cennými papíry, tak se všemi druhy zboţí, včetně obilí a jiných zemědělských plodin. Velmi úspěšná se stala praţská burza v obchodu s cukrem, pro který se stala klíčovým trhem pro celé Rakousko-Uhersko 1. V roce 1892 došlo k rozdělení burzy na dvě samostatné části: Plodinová burza a Burza cenných papírů. Po vypuknutí 1. světové války byla praţská burza uzavřena a oficiální obchod byl zakázán. Meziválečné období bylo pro praţskou burzu obdobím velkého rozmachu, ač byla poznamenána Velkou hospodářkou krizí. Úspěšnost byla utlumena Mnichovským diktátem. V roce 1938 byla burza uzavřena. Po druhé světové válce nebyl obchod na praţské burze obnoven. Za dob komunistické vlády nebyla organizace typu burzy potřebná. Aţ v květnu roku 1991 vznikly přípravy pro zaloţení burzy nové. Byl ustanoven tzv. Přípravný výbor pro zaloţení 1 staţeno

11 Burzy cenných papírů. Tato nová společnost, kterou tvořilo osm bankovních domů, se roku 1992 transformovala na sdruţení. Po přijetí zákona o burze 2 se toto sdruţení přeměnilo na obchodní společnost Burza cenných papírů Praha, a.s., (dále jen BCPP) a 24. listopadu 1992 byla zapsána do obchodního rejstříku. Dne 6. dubna 1993 se na jejím parketu uskutečnily první burzovní seance 3. Obchod byl zahájen pouze se sedmi emisemi cenných papírů. Po skončení první vlny kuponové privatizace v roce 1993 se zvýšil počet obchodovaných emisí na 955. Po druhé vlně kuponové privatizace v roce 1995 došlo k nárůstu o dalších 674 emisí. Bohuţel v roce 1997 bylo z důvodu nízké likvidity vyřazeno 1301 emisí. Dne 15. března 1996 bylo zahájeno obchodování v systému KOBOS (KOntinuální Burzovní Obchodní systém) 4 s 5 emisemi akcií a 2 emisemi obligací. V roce 1998 byl zaveden nový systém obchodování SPAD 5 tzv. Systém pro podporu trhu akcií a dluhopisů. Význačným rokem byl rok 2002, kdy bylo 1. října zahájeno obchodování s první zahraniční emisí akcií Erste Bank 6. V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie v roce 2004 se BCPP stává řádným členem burzy ve FESE (Federace evropských burz) a následně poté jí byl udělen statut definované zahraniční burzy americkou Komisí pro cenné papíry a burzy uvedené v prestiţním seznamu neamerických burz bezpečných pro investory 7. Další událostí v tomto roce bylo první obchodování s primární emisí akcií na BCPP firmy Zentiva. Předmět obchodovaných instrumentů byl v roce 2006 rozšířen o investiční certifikáty, futures a warranty. Indexy PX-50 a PX-D byly nahrazeny indexem PX. Následují rok, byl zahájen pro začínající tuzemské investory provoz internetových stránek Dne 8. ledna 2007 došlo k zaloţení Energetické burzy Praha (EBP), a v témţe roce došlo k zahájení obchodování na EBP. V roce 2008 se největším akcionářem praţské burzy stala Vídeňská burza (Wiener Börse AG), která získala majoritní podíl na základním kapitálu burzy ve výši 92,739 %. 2 Zákon č. 214/ Doba, v níţ v souladu s časovým harmonogramem burzovního dne probíhá obchodování 4 Průběţné obchodování při proměnlivé ceně ORDER-DRIVEN SYSTEM BCPP, a.s., Výroční zpráva

12 Historie Burzy cenných papierov Bratislava BCPB Souběţně s Burzou cenných papírů Praha vznikala Burza cenných papierov Bratislava, tedy na počátku 90. let minulého století. V této době ţili Češi a Slováci ve společném státě. BCPB, a.s. vznikla 15. března 1991 z rozhodnutí Ministerstva financí Slovenské republiky a zápisem do Obchodního rejstříku. Obchodování bylo zahájeno 6. dubna V tomto roce uzavřela BCPB smlouvu se Strediskem cenných papierov SR (SCP SR) o vypořádání cenných papírů v zaknihované podobě. V následujícím roce zavedla BCPB Slovenský akciový index SAX a i v tomto roce 1994 zahájila on-line obchodování na BCPB. Dne 26. července 1997 umoţnila BCPB obchodovat se zahraničními cennými papíry za podmínky, ţe tento papír je kótovaný na hlavním trhu zahraniční burzy cenných papírů. V tomto období se také zavedla nová struktura trhu na tři segmenty: trh kótovaných cenných papírů, trh registrovaných cenných papírů a volný trh. Zároveň se BCPB zapojila do mezibankovního komunikačního systému Bankovního zúčtovacího centra Slovenska. Zahájil se zkušební provoz informačního systému IRIS, který od 1. ledna 1998 jsou emitenti povinni pouţívat pro plnění svých informačních povinností vyplývajících z Pravidel kótování. Začátkem roku 1999 se v Praze setkali nejvyšší představitelé pěti středoevropských burz (Bratislava, Budapešť, Praha, Lublaň, Varšava) a začala vzájemná spolupráce vytvořením pracovních skupin s různým zaměřením pro informační technologie, pro deriváty, pro kótování, pro marketing. V roce 2000 vznikl Urad pre finančný trh, který byl zaměřený na vykonávání dozoru v oblasti kapitálového trhu a pojišťovnictví. Později jeho pravomoci přešly na Národnú banku Slovenska. V následujícím roce 2001 proběhlo přelicencování BCPB a v polovině roku dochází ke změně struktury trţních segmentů BCPB: kótovaný trh se rozdělil na kótovaný trh hlavní a na kótovaný paralelní trh. Dále v tomto období byly na BCPB přijaty k obchodování první eurodluhopisy. K 30. květnu 2002 byla Burza cenných papierov Bratislava přijata za přidruţeného člena Federace evropských burz a o dva roky později se stala právoplatným členem FESE ledna 2006 na základě rozhodnutí vlády o integraci výkonu dohledu na subjekty finančního trhu přešla působnost úřadu pro finanční trh na Národní banku Slovenska. 8 Veselá, J., Burzy a burzovní obchody výchozí texty ke studiu, Oeconomica, Praha, 2005, str

13 Akcie Centrálního depozitáře cenných papírů (CDCP) 9, jejichţ majitelem bylo Ministerstvo financí SR byly převedeny na Fond národního majetku SR. Dnem 1. května 2008 se začalo obchodovat v mnohostranném obchodním systému BCPB. Hlavní prioritou BCPB v roce 2008 bylo bezproblémové zvládnutí přechodu ze slovenské koruny na euro. Byla nutná realizace úprav informačních systémů. Tento cíl burza splnila úspěšně a 5. ledna 2009 bezproblémově spustila obchodování ve všech modulech obchodního systému v nové měně Historie Wiener Börse WB První burza byla zaloţena na území Rakouska-Uherska Maríí Terezií 14. července Patří k nejstarším burzám cenných papírů ve světě. Důvodem zaloţení bylo zabránit nelegálním obchodům s cennými papíry. Burzovní makléř nazýván také dohazovačem zajišťoval hladký průběh obchodu a za zprostředkování obchodu obdrţel provizi. V roce 1818 byly poprvé obchodovány akcie. V této době byla habsburská monarchie politickou i hospodářskou velmocí a díky tomu získala Wiener Börse mezinárodní uznání. Ekonomický boom přinesl na burzu i spekulativní firmy, které přitahovaly burzovní investice. Velké mnoţství těchto spekulativních obchodů vedlo ke krachu, rok 1837 poznamenal Wiener Börse na několik desetiletí. Zmizela asi 90 % všech společností kótovaných na burze. Krize postavila burzu před nutnost se modernizovat. Stalo se nezbytné vypracování nových pravidel a zákonů zabývajících se obchodováním. V tuto dobu byla také navrţena historická budova Burzovního paláce. Od konce 19. století se burzovní trh konsolidoval. Akciový trh tvořili investoři z řad bohatých finančníků a dluhopisovému trhu dominovala střední třída. Během 1. světové války byla vídeňská burza uzavřena. Její činnost byla obnovena na konci roku 1919 a začalo její oţivování. Musela se potýkat s obrovskou inflací 11, vysokou zadluţeností a dalšími problémy spojenými se vznikem nového státu Rakouské republiky. Aţ do roku 1924 proţívala WB období růstu, během kterého si dokázala udrţet některé emise československých a maďarských společností. Obrovský rozmach klasického burzovnictví přerušil a ukončil krach na newyorské burze v říjnu 1929 a následná hospodářská krize Důsledky globální ekonomické krize zasáhly i rakouský finanční trh a ukončily úspěšné období. 9 Zákon č. 566/2001 Z.z. o cenných papieroch a investičných sluţbách Veselá, J., Burzy a burzovní obchody výchozí texty ke studiu, str

14 Díky začlenění Rakouska do Německé říše v roce 1938 ztratila WB nezávislost a byla začleněna do německého burzovního systému a obchodování bylo regulováno německým zákonem. Své obchody mohla WB, ale omezeně provádět v průběhu celé války. Po 2. světové válce byla hospodářská politika zaloţena na silných státních zásazích do ekonomiky, které omezily působení trţní ekonomiky a taktéţ potlačily fungování burzovních trhů. WB znova obnovila svoji činnost v roce V červenci roku 1949 se začalo obchodovat s vládními dluhopisy. V 80. letech byly uvedeny nové emise na trh a investoři si začali uvědomovat potenciál rakouského akciového trhu. Objemy obchodování vzrostly o šestinásobek, coţ způsobilo změny v postoji hospodářské politiky k akciovému trhu. Tento rozvoj podpořilo i zavedení elektronického obchodního systému v roce Kritéria pro přijímání cenných papírů a zveřejňování informací uvedených společností byly regulovány novým burzovním zákonem, který splňoval směrnice Evropské unie. V roce 1991 byl zaveden nový hlavní index ATX a o šest let později dostala WB svůj současný název Wiener Börse AG. V roce 2001 byla zavedena nová burzovní pravidla a nově i segmentován burzovní trh. Na začátku roku 2002 byla představena nová segmentace trhu. Transparentnost a likvidita na trhu ve Vídni výrazně prohloubily přísnější kritéria dodrţování zveřejňování informací a dodrţování účetnictví v souladu s IFRS a US-GAAP. Rokem 2003 nastalo úspěšné období ve WB. Investoři (rakouské firmy) po rozšíření EU dokázali úspěšně expandovat do nových členských zemí střední Evropy, coţ posílilo i WB. Úspěšnost přitahovala pozornost domácích i zahraničních investorů, u kterých se stala bezpečným místem pro investice. Také privatizace některých státních podniků a uvedení primárních emisí významných společností na trh zvyšovaly úspěšnost WB. V roce 2004 WB rozšiřuje svou síť burz. Rakouské konsorcium, skládající se z HVB Hungary, Wiener Börse AG, Erste Bank, RZB a OeKB získalo majoritní podíl v Budapešťské burze. Toto partnerství se stalo základním kamenem pro síť výměn, které stabilně pokračují a zahrnují spolupráci s mnoha východoevropskými burzami. Rok 2007 byl vynikajícím rokem pro WB. Průměrné měsíční obchodované objemy vzrostly a obchodování se zúčastnilo přes 65 % zahraničních účastníků. V červnu 2008 získala Wiener Börse majoritní podíl Ljubljanské burzy a následně poté koupila WB 92,7 14

15 % podílu na Burze cenných papírů Praha. Wiener Börse se můţe chlubit uzavřením dohod a spoluprací s burzami v Záhřebu, Bukurešti, Bělehradě, Sarajevu, Černé hoře, Banja Luce a Makedonii Orgány srovnávaných burz V této podkapitole uvedu orgány Burzy cenných papírů Praha, Burzy cenných papírů Bratislava, Wiener Börse a jejich porovnání Orgány BCPP Činnost BCPP upravuje zákon o podnikání na kapitálovém trhu. Burza můţe v ČR vznikat pouze jako akciová společnost 12. Základní kapitál Burzy cenných papírů Praha, a.s. je ve výši ,- Kč, který je rozdělen na kmenových akcií. Kaţdá z těchto akcií má jmenovitou hodnotu ve výši 1000,- Kč. Organizační struktura burzy je upravena ve stanovách BCPP v části IV 13. Orgány burzy jsou: valná hromada, burzovní komora, dozorčí rada, burzovní výbory. Nejvyšším orgánem BCPP je valná hromada, která rozhoduje o nejdůleţitějších oblastech fungování burzy. Jednání valné hromady se mohou zúčastnit všichni akcionáři burzy, členové dozorčí rady, zástupce České národní banky, členové burzovní komory a generální ředitel burzy. Valná hromada rozhoduje o zvýšení nebo sníţení základního kapitálu burz. Volí a odvolává členy burzovní komory a dozorčí rady a stanovuje odměny za jejich činnosti. Schvaluje roční účetní závěrku s návrhem na rozdělení zisku, popřípadě úhradu ztráty burzy, správu o podnikatelské činnosti burzy a o stavu jejího majetku a zásady činnosti a hospodaření burzy za následující účetní období. Schvaluje Stanovy, Řád Burzovního rozhodčího soudu a Pravidla o nákladech rozhodčího řízení. Burzovní komora je statutárním orgánem burzy, který řídí její činnost a jedná jejím jménem 14. Působnost burzovní komory jako statutárního orgánu burzy, její sloţení a 12 Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu

16 způsob přijímání usnesení jsou upraveny ve Stanovách. Členové burzovní komory jsou volení na období pěti let. Členem burzovní komory můţe být také generální ředitel burzy. V kompetenci burzovní komory je schvalování Burzovních pravidel, Poplatkového řádu a Sazebníku poplatků. Rozhoduje o přijetí nových členů burzy, o postavení a zániku členství, o přijetí cenných papírů k obchodování. Jmenuje a odvolává generálního ředitele burzy, vyhlašuje výběrové řízení pro jeho jmenování a stanovuje kvalifikační poţadavky pro výkon této funkce. Rozhoduje o přijetí nových členů burzy a o pozastavení, postoupení a zániku členství. Rozhoduje o ţádosti přijetí cenných papírů k burzovnímu obchodu, schvaluje harmonogram burzovních dnů, stanovuje výši burzovních poplatků, vydává Věstník burzy, zřizuje Burzovní rozhodčí soud a schvaluje rozpočet Burzovního rozhodčího soudu. Dozorčí rada dohlíţí na výkon působnosti burzovní komory a na činnost burzy. Má šest členů, kteří jsou voleni na funkční období pěti let. Její působnost, sloţení a způsob svolávání jsou upraveny ve Stanovách. Dozorčí radě nepřísluší kontrola jednotlivých burzovních obchodů. Burzovní výbory si zřizuje Burzovní komora pro jednotlivé okruhy činností. Burzovní výbor pro členské otázky, Burzovní výbor pro kotaci a Burzovní výbor pro burzovní obchody. Minimálně jednou za dva měsíce burzovní komora zasedá. Na zasedání musí být přítomna polovina členů a rozhoduje prostá většina hlasů Orgány BCPB Nejvyšším orgánem BCPB je valná hromada akcionářů, kterými jsou Fond národného majetku SR (74,2%), Patria Finance, a.s. (11,76 %), Allianz Slovenská poišťovňa, a.s. (5,7 %) 15. Ostatní akcionáři jsou obchodníci s cennými papíry, investiční, brokerské a pojišťovací společnosti. Základní kapitál BCPB je ,- SK ( EUR). Statutárním orgánem je představenstvo a kontrolním orgánem dozorčí rada. Výkonným orgánem burzy, který řídí její činnost je generální ředitel. Představenstvo si vytvořilo tři burzovní výbory jako poradní orgány, jsou to výbor pro obchodování, výbor pro kótování cenných papírů a výbor pro členství. Pro řešení sporů, které vyplývají z burzovních obchodů, ale i z transakcí provedených mimo burzy byl v roce 1995 zřízen 14 Veselá, J., Burzy a burzovní obchody-výchozí texty ke studiu, str staţeno

17 Burzový rozhodcovský súd (BRS). BRS je stálá a nezávislá instituce. Podmínkou zahájení řízení je svobodná vůle obou stran projednávat daný spor před BRS Orgány WB Wiener Börse je akciová společnost, jejíţ základní kapitál je ve výši ,- EUR a je rozdělen na akcií. Akcionáři jsou většinou finanční a bankovní instituce. Mezi nejvýznamnější v současné době patří Unicredit Bank Austria AG (13,21%), Erste Group Bank AG (10,65%), Wiener Städtische Versicherung AG Vienna Insurance Group (7,79%), Raiffeisen Zentralbank Österreich AG (6,89%) a další 16. Nejvyšším orgánem, jako u ostatních zmíněných burz je valná hromada, jejímţ prostřednictvím akcionáři prosazují svoje práva. Funkci kontrolního orgánu vykonává dozorčí rada. Je tvořena 16 členy, 12 členů volí valná hromada a 4 členy volí zaměstnanci, jejichţ zájmy zastupují. Funkci statutárního orgánu plní představenstvo, které má 2 členy. V pravomoci představenstva je i řízení chodu burzy. Představenstvo řídí chod burzy pomocí oddělení finančního, personálního, právního, marketingového, informačních technologií, mezinárodního rozvoje, akvizice a prodej Členství srovnávaných burz V následující podkapitole se budu zabývat členstvím na BCPP, BCPB, WB a srovnáním podmínek, které vyplývají z členství Členství na BCPP Burza cenných papírů Praha je zaloţena na členském principu. Na burze smí obchodovat pouze licencovaní obchodníci s cennými papíry, kteří jsou členy burzy. Podmínky členství upravuje burzovní předpis nazvaný Burzovní pravidla 18. Členem burzy můţe být osoba s povolením k poskytování investičních sluţeb vydaným Českou národní bankou nebo jinou centrální bankou v případě občanů EU, která prokáţe splacený základní kapitál ve výši alespoň 10 mil. Kč, vykonává tuto činnost alespoň 1 rok a objem obchodů s investičními nástroji činil před podáním ţádosti o přijetí na burzu alespoň 5 mil. Kč měsíčně. Na udělení členství na burze není právní nárok. O udělení členství na burze rozhoduje burzovní komora na návrh výboru. Osoba, na kterou bylo insolvenčním soudem vydáno rozhodnutí o úpadku, osoba na kterou byla zavedena nucená správa, nebo jejíţ 16 staţeno staţeno //ftp.pse.cz/info.bas/cz/predpisy/clen.pdf, staţeno

18 majetková stabilita je jinak ohroţena, se nemůţe stát členem burzy. Člen burzy jedná vţdy vlastním jménem prostřednictvím svého makléře. Členové burzy mají povinnost platit poplatky dle Sazebníku burzovních poplatků 19. Roční poplatek za organizování promtních obchodů a jejich vypořádání je stanoven ve výši ,- Kč. Od 2. května 2009 burza implementovala velmi vstřícnou poplatkovou politiku, kdy úplně zrušila jednorázový poplatek za přijetí člena burzy (zápisné), který byl před tímto datem ve výši 13 mil. Kč. Burza je oprávněna provádět kontrolu, zda členové burzy dodrţují a splňují podmínky členství a povinnosti, které vyplývají z burzovních pravidel. Pokud člen burzy poruší své povinnosti, které vyplývají z členství na burze, můţe mu výbor uloţit některou z následujících sankcí: výtku, peněţitou sankci, aţ do výše 500 tis. Kč, uveřejnění skutečnosti, ţe člen porušil burzovní pravidla, pozastavení členství na burze. V současné době má BCPP, a.s. 20 řádných členů, z toho 12 bank a 8 obchodníků s cennými papíry. Následující tabulka č zobrazuje seznam členů na BCPP staţeno

19 Tabulka č. 1.1.: Seznam členů na BCPP Člen burzy 1 ATLANTIK finanční trhy, a.s. 2 BH Securities a.s. 3 CAPITAL PARTNERS a.s. 4 CYRRUS, a.s. 5 Česká spořitelna, a.s. 6 Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. 7 Československá obchodní banka, a.s. 8 Deutsche Bank Aktiengesellschaft Filiale Prag, organizační sloţka 9 Fio, burzovní společnost, a.s. 10 Global Brokers, a.s. 11 ING Bank N.V. 12 J & T BANKA, a.s. 13 Komerční banka, a.s. 14 LBBW Bank CZ a.s. 15 Patria Finance, a.s. 16 PPF banka a.s. 17 Raiffeisenbank a.s. 18 The Royal Bank of Scotland N.V. 19 UniCredit Bank Czech Republic a.s. 20 WOOD & Company Financial Services, a.s. Zdroj: Členství na BCPB Oprávnění k uzavírání burzovních obchodů na BCPB mají pouze osoby, které jsou členy burzy a Národná banka Slovenska. Fyzické a právnické osoby, které chtějí obchodovat a nejsou členy burzy, musí vyuţít sluţeb některého z členů burzy, aby transakci zrealizoval v zastoupení svého klienta. Členem burzy se můţe stát subjekt, který je domácím nebo zahraničním obchodníkem s cennými papíry pokud splňuje podmínky členství stanovené burzovními pravidly. Následující tabulka č zobrazuje členy Vídeňské burzy. 19

20 Tabulka č Seznam členů na BCPB Člen burzy 1 CAPITAL INVEST, o.c.p, a.s. 2 Československá obchodní bank, a.s. 3 Dexia banka Slovensko a.s. 4 ING Bank N.V. 5 J & T BANKA, a.s. 6 Národná banka Slovenska 7 OTP Banka Slovensko, a.s. 8 PALČO BROKERS o.c.p., a.s. 9 Patria Finance, a.s. 10 Poštovná banka, a.s. 11 RM-S Market, o.c.p., a.s. 12 SEVISBROKERS FINANCE o.c.p., a.s. 13 Slovenská spořitelna, a.s. 14 Sympatia Financie, o.c.p., a.s. 15 Tatra banka, a.s. 16 UniCredit Bank Slovakia a.s. 17 VOLKSBANK Slovensko, a.s. 18 Všeobecná úverová banka, a.s. Zdroj: BCPB umoţňuje dva typy členství členství řádné (časově neomezené) a dočasné (na dobu jednoho roku). Dočasné členství není moţné udělit bance. V případě rozhodnutí burzy o udělení členství nastává členovi burzy zaplatit vstupní členský poplatek a další průběţné roční členské poplatky. Jednorázový burzovní poplatek za udělení řádného členství ve výši EUR a čtvrtletní burzovní poplatek řádného člena EUR a v případě dočasného člena EUR 20. Všichni členové burzy mají stejné povinnosti a musí dodrţovat všeobecné závazné právní předpisy a burzovní pravidla. Stejně jako u ostatních srovnávaných burz je burza oprávněna uloţit členovi sankce, včetně odnětí členství v BCPB, za nedodrţování povinností a pravidel vyplývajících z Burzových pravidel a členství staţeno

21 Členství na WB Také Wiener Börse je zaloţena na členském principu. Pokud se nějaká instituce zúčastní obchodování, musí se nejdříve stát jejím členem a musí mít poţadované technické i lidské zdroje. Nevyhnutelnou podmínkou členství je potvrzení ţadatele, které dokládá, ţe je oprávněný uskutečňovat investiční sluţby v jeho zemi a je tam téţ členem regulovaného trhu. Další specifické podmínky, které by měl člen burzy splnit, jsou uvedené v Zákoně o burze CP 21. Na WB existuje několik typů členství. Podmínky členství jsou rozděleny podle druhu obchodování. Člen můţe mít zájem o obchodování s cennými papíry nebo obchodování s opčními kontrakty a futures. Podmínky členství se dále mohou lišit dle toho, jakým způsobem mohou členové obchodovat a vypořádávat obchody. Ti, kteří mohou provádět obchody za sebe, a pro své klienty a i za ostatní členy burzy, jejichţ pravomoci nejsou tak široké a mají s nimi uzavřenou clearingovou dohodu, představuje General Clearing Member (GSM). Další skupinu tvoří členové, kteří mohou obchodovat na svůj účet i na účet zákazníků nazývaný Direct Clearing Member (DCM). Jiná kategorie členství Non Clearing Member, umoţňuje přístup do systému obchodování, ale obchody jsou vypořádávány prostřednictvím Geenral Clearing Member (GCM). Poslední moţností je členství formou clearingového agenta, který funguje jako asistent DCM pro vypořádání obchodů s cennými papíry Srovnání BCPP, BCPB, WB z hlediska historie, orgánů a členství I kdyţ jsou si Burza cenných papírů Praha, Burza cenných papírů Bratislava a Wiener Börse geograficky velmi blízké, vycházejí z rozdílných historických a ekonomických základů. Začátky všech tří burz sahají do 19. století. Vzhledem k politické a ekonomické důleţitosti Habsburské monarchie získala Vídeňská burza mezinárodní uznání. Praţská burza se stala střediskem pro celé Rakousko-Uhersko v obchodování s cukrem. Nepochybně obě války zanechaly známky na fungování burz. Na WB začal v 60. letech pomalý rostoucí trend, kdy se začalo obchodovat se zahraničními akciemi. Výhodou 21 Zákon č. 429/2002 Z.z. o burze cenných papierov 21

22 pro WB byla skutečnost, ţe vývoj vycházel z rozvinuté trţní ekonomiky na rozdíl od BCPP, BCPB. Praţská i bratislavská burza, která je spojena s historií a vývojem v Čechách, byly po válce roku 1939 uzavřeny. Obchodovat se začalo v roce 1993 v období transformace centrálně plánovaných ekonomik na trţní ekonomiku. Hlavním cílem při zakládání byla privatizace. Další událostí v posledních obdobích, která ovlivnila rozvoj burzy je vstup do Evropské unie. Právní forma burzy je obvykle akciová společnost a stejné je to u burz, které jsou popisovány v mé práci. Organizační struktura je téţ velmi podobná a typická pro akciové společnosti. Vídeňská burza vykazuje malou odlišnost. Skládá se z představenstva, dozorčí rady a dalších oddělení, které se specializují na konkrétní činnost, například informační technologii. V případě členství srovnávaných burz najdeme rozdíly při porovnání druhu členství a podmínek členství. Praţská burza členství nerozlišuje, u Bratislavské burzy se setkáme s moţností udělení řádného a dočasného členství a u Vídeňské burzy existuje dokonce aţ pět typů členství. Všechny srovnávané burzy jsou řádnými členy evropské federace burz FESE (Federation of European Securities Exchanges), jejíţ cílem je podporovat vzájemný dialog mezi členy, rozvoj evropského trhu s cennými papíry a spolupracovat na přiblíţení legislativy. Členem FESE se můţe stát pouze burza státu, která je členem EU, coţ uvedené burzy splňují. Vídeňská a Praţská burza jsou součástí holdingové společnosti CEE Stock Exchange Group, která byla zaloţena 17. prosince Cílem je posílit a rozvinout regionální trhy ve střední a východní Evropě a jejich mezinárodní pozici. 22

23 2. Předmět obchodování a tržní segmenty srovnávaných burz V této kapitole seznámím čtenáře s předmětem obchodování na BCPP, BCPB a WB. Důleţitou součástí kapitoly jsou i trţní segmenty a jejich porovnání Předmět obchodování srovnávaných burz Předmětem obchodování na peněţních burzách jsou různé druhy akcií, dlouhodobých dluhopisů a podílových listů. Na burzovních trzích můţe být obchodován jen cenný papír, který splňuje podmínky pro kótaci na burzovním trhu. Ve stručnosti zmíním podstatu jednotlivých cenných papírů. Akcie je majetkový cenný papír, s nímţ jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se na řízení společnosti (právo účastnit se na valné hromadě akcionářů), na zisku společnosti (právo na dividendy) a na likvidačním zůstatku při zániku společnosti 22. Nominální hodnota akcie představuje podíl na majetku akciové společnosti vyplývající z vlastnictví akcie. Součet jmenovitých hodnot všech emitovaných akcií odpovídá výši základního kapitálu akciové společnosti. Nejrozšířenějším druhem akcie je kmenová akcie, coţ je standardní podoba akcie se všemi čtyřmi právy. Dluhopis je cenný papír, který vyjadřuje dluţnický závazek 23. Majitel dluhopisu má právo na splacení dluţné částky ve jmenovité hodnotě a na vyplacení výnosů z dluhopisu. Emitent dluhopisu má naopak povinnost splatit jmenovitou hodnotu dluhopisu a příslušný úrok. Emitentem dluhopisu mohou být stát, banky nebo firmy. Podílový list je cenný papír, který představuje podíl podílníka na majetku v podílovém fondu. Na burze mohou být obchodovány podílové listy pouze uzavřených podílových fondů Předmět obchodování BCPP Předmět obchodování na BCPP tvoří akcie, dluhopisy (státní, hypotéční, podnikové, bankovní a komunální), investiční certifikáty, warranty a futures

24 Finanční instrumenty přijaté k obchodování na praţské burze jsou rozděleny do obchodních skupin, které se liší způsobem obchodování a stanovení kurzu. Rozdělení emisí do obchodních skupin znázorňuje tabulka č a rozdělení emisí podle způsobu obchodování znázorňuje tabulka č Tabulka č Rozdělení emisí obchodovaných na BCPP do obchodních skupin Obchodní Instrumenty zařazené do jednotlivých skupin skupina 1 Všechny akcie a dluhopisy s výjimkou akcií obchodovaných ve SPAD a emisí listinných akcií a dluhopisů 2 Listinné akcie a dluhopisy 3 Vybrané akcie zařazené k obchodování ve SPAD 8 Investiční certifikáty 9 Futures 0 Warranty Zdroj: Tabulka č Rozdělení emisí obchodovaných na BCPP podle způsobu obchodování Obchodn í skupina Nástroje 1 Akcie a dluhopisy s výjimkou listinných a obchod. ve SPAD 2 Listinné akcie a dluhopisy 3 Akcie obchodované ve SPAD 8 Investiční Aukční režim Kontinuál ní režim SPAD Ano Ano (kurz) Ano Ano (kurz) Ano Ano Ano (kurz) Blokové obchody Ano Ano Obchody s účastí specialisty Ano (kurz) Futures certifikáty 9 Futures Ano (kurz) 0 Warrant Ano Ano Ano (kurz) Zdroj: Jílek Josef, Akciové trhy a investování, Grada Publishing, 2009 Obchody na burze se uskutečňují prostřednictvím automatizovaného obchodního systému (AOS), coţ řadí BCPP mezi elektronické burzy. Systém je zaloţen na automatickém zpracování objednávek a instrukcí členů k nákupu a prodeji cenných papírů prostřednictvím výpočetní techniky. Na centrální počítač burzy jsou připojeny on-line 24

25 jednotliví členové. Obchodování na BCPP s investičními nástroji na cizí i vlastní účet můţe obchodník s cennými papíry vykonávat jen prostřednictvím makléře Předmět obchodování BCPB Akcie, dluhopisy, hypotéční zástavní listy a podílové listy podílových fondů tvoří předmět obchodování na BCPB. Obchodování probíhá na elektronické bázi prostřednictvím Elektronického burzovního obchodního systému (EBOS). Jednotliví členové burzy, kteří jsou on-line připojeni na centrální počítač burzy zadávají pomocí pracovních stanic EBOSu příkazy k nákupu a prodeji do obchodního systému EBOS. Jako u ostatních srovnávaných burz jednotlivé členy burzy zastupují burzovní makléři. Obchodování můţe probíhat ve formě aukčního a kontinuálního reţimu, nebo za účasti tvůrce trhu. Ti však zajišťují likviditu pouze v případě dluhopisů, jejichţ obchody tvoří většinu likvidity na trhu. BCPB měla ke konci roku 2009 na svém trhu umístěno 269 emisí cenných papírů (akcie a dluhopisy), z toho 28 emisí na kótovaném hlavním trhu, 105 emisí na kótovaném paralelním trhu a 136 emisí na regulovaném volném trhu. V témţe roce se uskutečnilo 3626 transakcí, v rámci kterých bylo zobchodováno kusů cenných papírů a dosáhnutý finanční objem se pohyboval na úrovni 11,79 mld. EUR 24. Rovněţ jako minulé roky i v roce 2009 měly na BCPB převahu přímé obchody nad kurzotvornými. Nadále předmětem zájmu u investorů obchodujících na burze zůstávaly dluhové cenné papíry před majetkovými cennými papíry. Z celkového dosáhnutého finančního objemu bylo 98,97 % vytvořeno z obchodů s dluhopisy Předmět obchodování WB Na Vídeňské burze cenných papírů se obchoduje s velkým mnoţstvím finančních instrumentů, především s akciemi a dluhopisy. Obchodování s futures, opcemi, warranty a investičními certifikáty probíhá v menšině. Obchodování na WB probíhá ve dvou směrech, a to komoditní burza a Burza cenných papírů. Komoditní burza vznikla roku V roce 2002 Vídeňská burza pověřila nově vytvořenou energetickou burzu EXAA, aby zajistila automatický obchodní systém pro obchodování s energií a s environmentálními produkty. Od listopadu 2007 došlo v rámci burzy cenných papírů k rozlišení mezi operacemi na regulovaném a 24 staţeno

26 neregulovaném trhu. Od konce roku 2007 se na burze ve Vídni obchoduje s cennými papíry na dvou regulovaných trzích akciové burzy Tržní segmenty srovnávaných burz V této podkapitole budu popisovat trţní segmenty BCPP, BCPB, WB a zároveň začlením porovnání trţních segmentů jednotlivých burz Tržní segmenty BCPP BCPP organizuje regulovaný trh s investičními nástroji. Regulovaný trh se dále dělí na oficiální trh s cennými papíry a speciální trh s investičními nástroji, které nejsou cennými papíry (např. futures). V rámci své kompetence člení burza pro větší transparentnost oficiální trh na dva segmenty 25, a to na hlavní trh a oficiální volný trh. Toto rozdělení je důleţité ne z hlediska obchodování, ale z hlediska zařazení cenných papírů podle jejich kvality, likvidity a míry dostupnosti informací o emitentech. Rozdělení trhu znázorňuje následující obrázek č Obrázek č. 2.1.: Tržní segmenty na Burze cenných papírů Praha Zdroj: Hlavní trh Hlavní trh je nejprestiţnější segment oficiálního trhu burzy, na nějţ jsou umísťovány nejkvalitnější a nejprestiţnější emise velkých společností, jejichţ emitenti jsou ochotni průběţně poskytovat informace o svém hospodaření a tím zajistit důleţité informace investorům. 25 Jílek, J., Akciové trhy a investování, str

27 Pro přijetí cenného papíru na hlavní trh je třeba, aby emitent a emise splňovaly potřebné podmínky spojené s přijetím CP na trh. Burzovní výbor pro kótaci posuzuje, zda byly splněny podmínky pro přijetí CP k obchodování na daném segmentu trhu. Podmínky přijetí emise na hlavním trhu znázorňuje tabulka č Tabulka č. 2.3.: Podmínky přijetí emise na hlavní trh Podmínky, pro přijetí emise a emitenta na hlavní trh Trţní kapitalizace emise akcií EUR Objem emise dluhopisu EUR U akcií část emise, která je rozptýlena mezi 25 % veřejnost, alespoň Doba podnikatelské činnosti nejméně 3 roky Zdroj: O přijetí emise cenného papíru ţádá emitent CP, nebo člen burzy jím pověřený. Ţádost je třeba doručit v písemné a elektronické formě. Pro přijetí emise je třeba, aby emitent předloţil potřebné dokumenty, jako např.: ţádost o přijetí, prospekt CP s uvedením data, způsobu a místo jeho uveřejnění, doklad o přidělení ISIN 26, roční účetní závěrky, včetně příloh za poslední 3 roky, výpis z Obchodního rejstříku, doklad domácího nebo zahraničního depozitáře o zaregistrování emise v případě zaknihovaných CP, v případě listinných CP čtyři vzory listinného CP, společnou smlouvy nebo stanovy emitenta 27. Burzovní výbor pro kótaci stanovil ještě další důleţitou podmínku pro přijetí či nepřijetí emitenta a emise na hlavní trh. Společnosti, jejichţ cenné papíry jsou přijaty k obchodování na hlavním trhu BCPP, jsou povinny dodrţovat širší informační povinnosti, jako např. údaje o předběţných hospodářských výsledcích, výroční zprávy, pololetní zprávy a pro investory kurzotvorné informace, k nimţ patří např. změny ve finanční situaci emitenta, změny ve struktuře akcionářů, majetkové změny, personální změny, aj. S obchodováním na hlavním trhu jsou spojeny poplatky. Výši některých poplatků zobrazuje tabulka č International Securities Identification Number-mezinárodní identifikační číslo cenného papíru 27 staţeno

28 Tabulka č. 2.4.: Poplatky spojené s obchodováním na hlavním trhu Druh poplatku Sazba v Kč Poplatek (jednorázový) za přijetí cenných ,00 Kč papírů k obchodování Poplatek (roční) za obchodování cenných 0,05%, max ,00 Kč papírů (z objemu emise) Jednorázový poplatek za přijetí dluhopisového ,00 Kč programu Zdroj: V případě, ţe burza shledá nedostatky v plnění povinností ze strany emitenta, které mu ukládají burzovní pravidla a předpisy, můţe mu být uloţena výtka Oficiální volný trh Oficiální volný trh stejně jako hlavní trh je součástí regulovaného trhu burzy. Burza na tomto trhu neklade na emise a jejich emitenty vyšší nároky, neţ je určeno přímo v zákonech týkajících se kapitálového trhu 28. Z tohoto důvodu se tento trh stává zajímavější pro společnosti, které chtějí obchodovat své akcie a nechtějí plnit zvýšenou informační povinnost. Na volném trhu stačí informace o konání valné hromady, výroční a pololetní zprávy, rozhodnutí emitenta o zrušení kótace. Na volném trhu lze téţ obchodovat s krátkodobými dluhopisy, tj. s dluhopisy, jeţ mají splatnost maximálně 12 měsíců. Tento trh je také atraktivní z pohledu placení poplatků, protoţe se platí pouze jednorázová částka ,- Kč za přijetí cenných papírů na oficiální volný trh. Často je vyuţíván společnostmi, které prozatím nemohou splnit poţadavky trhu hlavního. V následující tabulce č jsou uvedeny poplatky na oficiálním trhu burzy. Tabulka č. 2.5.: Poplatky na oficiálním trhu Druh poplatku Poplatek (jednorázový) za přijetí cenných papírů k obchodování Jednorázový poplatek za přijetí dluhopisového programu Jednorázový poplatek za přijetí investičních nástrojů derivátového typu Zdroj: //ftp.pse.cz/info.bas/cz/predpisy/sazeb.pdf. Sazba v Kč ,00 Kč ,00 Kč 5.000,00 Kč za emisi, max ,00 Kč/rok Speciální trh Na regulovaném speciálním trhu se obchoduje s investičními instrumenty, které nejsou cennými papíry, tj. např. futures. Na trh s futures mohou vstoupit pouze oprávnění

29 členové burzy, kteří splní burzou stanovené předpoklady pro obchodování derivátů. Futures kontrakty patří do skupiny standardizovaných burzovních derivátů. Futures představují pevnou dohodu mezi dvěma stranami, která jim dává povinnost koupit nebo prodat ke stanovenému termínu v budoucnosti mnoţství předmětného podkladového aktiva za předem sjednanou cenu Neregulovaný volný trh Praţská burza můţe v souladu se zákonem č. 256/2004 Sb. 29, o podnikání na kapitálovém trhu, organizovat rovněţ neregulovaný volný trh. Vytvořením podmínek pro tento trh rozšířením Burzovních pravidel reaguje burza na existující poptávku na kapitálovém trhu po segmentu, který není svázaný informační povinností a umoţňuje umísťovat na českém trhu tituly případně i bez ţádosti emitenta 30. Uveřejnění prospektu emitenta cenného papíru je zákonnou podmínkou pro obchodování na neregulovaném volném trhu. S účinností od 1. prosince 2008 BCPP provozuje mnohostranný obchodní systém (MTF Multilateral Trading Facility). Pravidla pro provozování jsou popsána v zákona č. 256/2004 Sb. Pro společnosti obchodované na tomto trhu neplatí přísnější pravidla stanovená jako pro společnosti obchodované na regulovaných trzích (např. účtování v IFRS), ale musí být splněny podmínky stanovené Burzovními pravidly. I na neregulovaném trhu mají společnosti povinnost platit burze poplatky spojené s přijetím emise k obchodování. Jednorázový poplatek za přijetí investičního nástroje je ve výši ,00 Kč Tržní segmenty BCPB Trh na BCPB je rozdělen jako u BCPP do trţních segmentů s ohledem na charakter emisí a emitentů, likviditu a kvalitu. Emitenti, jejichţ CP jsou kótovány, musí plnit povinnosti, které jsou stanoveny v pravidlech BCPB. Pokud splní informační povinnosti a poţadavky pro daný trţní segment, mohou obchodovat na BCPB na kótovaném hlavním trhu, kótovaném paralelním trhu nebo na regulovaném volném trhu. Struktury informačních povinností jsou různé pro jednotlivé trţní segmenty. Na kótovaném hlavním trhu jsou podmínky nejpřísnější. Následující obrázek č znázorňuje rozdělení trhu. 29 Zákon č. 256/2004 S., o podnikání na kapitálovém trhu

30 Obrázek č : Tržní segmenty na BCPB Trhy Kótovaný hlavní trh Kótovaný paralelní trh Regulovaný volný trh - akcie - akcie - dluhopisy - dluhopisy - podílové listy - podílové listy Zdroj: zpracováno podle Kótovaný hlavní trh Jedná se o nejprestiţnější segment BCPB, kde jsou umísťovány nejlikvidnější, nejbonitnější a objemově velké emise cenných papírů od stabilních emitentů. Umístění CP na kótovaném hlavním trhu vznikají emitentovi informační povinnosti vůči investorům a burze. K tomu, aby byly přijaty k obchodování na burze, musí splňovat podmínky pro přijetí. Na kótovaném hlavním trhu se přijímají akcie splňující podmínky stanovené v Zákoně o burze, a které jsou vydané a splacené v plné výši. Akcie musí splňovat podmínky pro kótaci na kótovaném hlavním trhu uváděné v přehledu tabulky č Tabulka č. 2.6.: Podmínky pro přijetí akcií na kótovaném hlavním trhu Podmínky, pro přijetí akcií na kótovaném hlavním trhu Minimální doba podnikatelské činnosti emitenta Trţní kapitalizace emise minimálně 3 roky ,44 EUR Část emise rozptýlena mezi veřejnost alespoň 25 % nebo trţní kapitalizace této části emise minimálně ,72 EUR Počet akcionářů minimálně 100 Hospodářský výsledek emitenta Zdroj: zpracováno podle za poslední 3 roky musí být kladný a musí existovat předpoklad ziskovosti společnosti do budoucna 30

31 Další segment na kótovaném hlavním trhu přijímá dluhopisy, které splňují podmínky ustanovené Zákonem o burze. Přehled podmínek pro přijetí dluhopisu nabízí tabulka č Tabulka č. 2.7.: Podmínky pro přijetí dluhopisu na kótovaném hlavním trhu Podmínky, pro přijetí dluhopisu na kótovaném hlavním trhu Doba podnikatelské činnosti Objem vydané emise minimálně 3 roky Počet majitelů emise minimálně 10 Hospodářský výsledek emitenta Zdroj: zpracováno podle minimálně ,72 EUR za poslední 3 roky musí být kladný a musí existovat předpoklad ziskovosti společnosti do budoucna Podílové listy obchodované na tomto trhu musí také vyhovovat podmínkám a poţadavkům Zákona o burze a všeobecně závazných právních předpisům. I zde jsou stanoveny podmínky pro přijetí podílových listů k obchodování. Dvě tyto podmínky obsahuje tabulka č Tabulka č. 2.8.: Podmínky pro přijetí podílových listů na kótovaném hlavním trhu Podmínky, pro přijetí podílových listů na kótovaném hlavním trhu Doba podnikatelské činnosti emitenta Čistá hodnota majetku v podílovém fondu Zdroj: zpracováno podle minimálně 3 roky minimálně ,72 EUR Ţádosti o přijetí všech těchto uvedených instrumentů spolu s prospektem předkládá burze emitent. Burzovní výbor rozhodne o přijetí respektive zamítnutí ţádosti do 60 dnů Kótovaný paralelní trh V tomto trţním segmentu BCPB jsou obchodovány emise společností, které jsou schopny pravidelně plnit náročné informační povinnosti, nicméně, ale ne tak přísných jako jsou podmínky hlavního trhu. Po kótované hlavním trhu se jedná o další prestiţní trţní segment. Ţádost o přijetí cenného papíru ke kótaci s prospektem a dalšími dokumenty předkládá emitent burzovnímu výboru. Burza rozhodne do 60 dnů o přijetí či zamítnutí ţádosti. Základní podmínky pro přijetí emise k obchodování na kótovaném paralelním trhu jsou pro kaţdý druh cenného papíru stanoveny zvlášť. Obchodování akcií na kótovaném paralelním trhu se ve své podstatě neliší od podmínek kótovaného hlavního trhu. Rozdíl lze zaregistrovat ve výši poţadavku na 31

32 minimální úroveň trţní kapitalizace emise. V následující tabulce č jsou uvedeny detailní podmínky pro kótaci akcií na kótovaném paralelním trhu. Tabulka č. 2.9.: Podmínky pro přijetí akcií na kótovaném paralelním trhu Podmínky, pro přijetí akcií na kótovaném paralelním trhu Doba podnikatelské činnosti emitenta Trţní kapitalizace emise Část emise rozptýlena mezi veřejnost Hospodářský výsledek emitenta Zdroj: zpracováno dle minimálně 3 roky minimálně ,89 EUR Minimálně 25 % z celkové jmenovité hodnoty akcií nebo trţní kapitalizace této části emise minimálně ,94 EUR za poslední 3 roky podle auditované účetní závěrky musí být kladný a musí existovat předpoklad ziskovosti společnosti do budoucna Na kótovaném paralelním trhu se obchoduje i s kótovanými dluhopisy. Také dluhopisy musí samozřejmě vyhovovat podmínkám pro kótaci. Úroveň i struktura pro kótaci je zjednodušena oproti kótaci akcií na paralelním trhu. Podmínky pro přijetí dluhopisu na kótovaném paralelním trhu uvádí tabulka č Tabulka č : Podmínky pro přijetí dluhopisu na kótovaném paralelním trhu Podmínky, pro přijetí dluhopisu na kótovaném paralelním trhu Doba podnikatelské činnosti emitenta Celkový objem vydané emise Hospodářský výsledek emitenta Zdroj: zpracováno podle minimálně 2 roky minimálně ,89 EUR EUR za poslední 2 roky musí být kladný a musí existovat předpoklad ziskovosti společnosti do budoucna Na kótovaném paralelním trhu burzy se přijímají také podílové listy. Základní podmínky pro přijetí podílových listů uvádí tabulka č Tabulka č : Podmínky pro přijetí podílových listů na kótovaném paralelním trhu Podmínky, pro přijetí podílových listů na kótovaném paralelním trhu Doba podnikatelské činnosti emitenta Čistá hodnota majetku v podílovém fondu Zdroj: zpracováno podle minimálně 2 roky minimálně ,94 EUR poţadavků. Dle tabulky č je zřejmé, ţe u podílových listů došlo ke sníţení výše 32

33 Regulovaný volný trh Ze všech trţních segmentů je regulovaný volný trh s nejméně omezujícími poţadavky na emise i emitenta. Obchodují se zde CP, které nesplňují podmínky pro kótaci hlavního a paralelního kótovaného trhu, nebo jejichţ emitenti nemohou plnit informační povinnosti. Ţádost o přijetí emise se předkládá burzovnímu výboru. Na regulovaném volném trhu se nepřijímají CP emitenta, který je v likvidaci, a nebo na jeho majetek byl vyhlášen konkurz. Podmínky pro přijetí CP na regulovaný volný trh, o kterých rozhoduje burza do 60 dnů od přijetí ţádosti, jsou: pro přijetí CP vyţaduje burza splnění jen zákonem stanovených podmínek, burza můţe přijmout CP na regulovaném volném trhu i bez ţádosti emitenta nebo člena burzy Tržní segmenty WB Rakouská burza CP je dle několika kritérií rozdělena do několika různých segmentů. Kritérii jsou především druh obchodovaného instrumentu, mnoţství informací poskytovaných emitentem, způsob obchodování a míra účasti tvůrců trhu na obchodování. Struktura cenného papíru se změnila v listopadu roku Dnes rozlišujeme trhy s operacemi na regulovaném a neregulovaném trhu třetím trhu. Obrázek č znázorňuje základní segmentaci trhu WB. Obrázek č. 2.3., Základní segmentace trhu WB Zdroj: 33

34 Regulovaný trh Regulovaný trh se skládá z oficiálního trhu a z vedlejšího trhu (někdy nazýván Druhý trh). Uvedení akcií na regulovaný trh vyţaduje licenci vydanou FMA (Finanzmarkaufsicht) v souladu se zákonem o burze Třetí trh Obchodování s finančními nástroji na mnohostranném obchodním systému (MTF) třetího trhu nevyţaduje formální postupy pro přijímání na burzu jako na regulovaném trhu. Hlavní rozdíly se vztahují na délce podnikatelské činnosti, právní formy společnosti a náleţitostí prospektu podle zákona pro emitování akcií Tržní segmentace dle obchodovaných instrumentů Produkty obchodovatelné na WB jsou zařazené do pěti trţních segmentů. Rozdělení těchto segmentů znázorňuje obrázek č Následující obrázek č znázorňuje trţní segmentaci Wiener Börse. Obrázek č : Tržní segmenty WB podle typu obchodovaného instrumentu Zdroj: 34

35 Akciový trh (Equity Maket) je rozdělen na tři segmenty, které jsou dále děleny: Prime market je určený pro kótování akcií těch firem, které byly připuštěny k obchodování na Oficiálním, a nebo Volném trhu a zavázaly se, ţe budou dodrţovat přísnější kritéria transparentnosti, kvality a výkaznictví. K poţadavkům kladeným na primární trh patří alespoň 25 % akcií drţený veřejností a jejich trţní kapitalizace by měla být alespoň 15 mil. EUR. V případě, ţe podíl akcií určených pro veřejnost není 25 %, stačí, aby byla splněna podmínka trţní kapitalizace těchto akcií v hodnotě 30 mil. EUR. Mid market obchoduje se pomocí elektronického systému Xetra. Pro střední trh jsou určeny méně náročné podmínky. Trh je určen pro společnosti, které nemají dostatek kapitálu. I zde je vstup omezený pravidly. Firmy musí být zapsané na Oficiálním, Druhém nebo Třetím trhu a existence firmy musí být minimálně jeden rok. Standard market je určený pro ty akcie a emitenty, kteří nesplňují přísnější kritéria primárního trhu. Tento trh se dále dělí podle systému obchodování na Kontinuální a Aukční trh. Dluhopisový trh (Bond Market) představuje obchodování zejména s vládními dluhopisy, pokladničními poukázkami, korporátními, bankovními a převoditelnými dluhopisy. Podle typu emitenta se dluhopisový trh dělí na: Veřejný sektor obsahuje všechny dluhové cenné papíry vydané vládními organizacemi - rakouské vládní dluhopisy, státní pokladniční poukázky, cizí státní dluhopisy. Korporátní sektor sektor významný z hlediska rostoucí potřeby kapitálu pro financování různých projektů firem. Je zde zaregistrováno okolo 100 firemních dluhopisů v hodnotě přes 10 miliard EUR 31. Finanční sektor tento finanční sektor je určen dluhopisům bank a pojišťoven. Jedná se o největší sektor z hlediska počtu zaregistrovaných titulů. Investoři mají k dispozici široký výběr produktů. 31 Wiener Borse AG, staţeno

36 Trh finančních derivátů (Derivates Market) je rozdělen do dvou segmentů: Tuzemské deriváty tento trh obsahuje opce a futures kontrakty na akcie připuštěné na Oficiálním trhu a futures kontrakty na ATX index (deriváty rakouských indexů). CEE deriváty tento trh zahrnuje index CECE indexu 3 (indexy trhů zemí Střední a Východní Evropy) Trh strukturovaných produktů (Structured Products) je rozdělen do čtyř subsegmentů: Trh investičních certifikátů, Burzovně obchodované fondy (ETF S), Trh investičních fondů, Trh warrantů. Všechny tyto instrumenty Trhu strukturálních produktů mohou být obchodovatelné jak na regulovaném, tak i na neregulovaném trhu. Trh ostatních instrumentů (Other Securities) obsahuje všechny ostatní cenné papíry, které nemohou být umístěny na uvedených trzích Srovnání BCPP, BCPB, WB z hlediska předmětu obchodování a tržních segmentů U všech výše zmíněných burz se obchoduje převáţně s akciemi a dluhopisy. Vídeňská burza v této oblasti uskutečňuje nejvíce objemů v obchodech s akciemi, s podstatnou částí zahraničních investorů. Na rozdíl od vídeňské burzy je na praţské i bratislavské burze obchodováno ve větší míře s dluhopisy. U praţské burzy se ale obchodování s akciemi v posledních letech přibliţuje trhu s dluhopisy. V roce 2009 činil objem obchodů s dluhopisy na BCPP přibliţně 55 % z celkových finančních obchodů. I nadále platí, ţe slovenská burza je dluhopisovým trhem, coţ v roce 2009 potvrdila v objemu 88,97 % obchodů dluhopisů z celkového finančního objemu. Na vídeňské i praţské burze se obchoduje s futures a warranty, ale toto obchodování je postrádáno na bratislavské burze. 36

37 Kaţdá burza CP je rozdělena do určitých segmentů, nebo má vytvořeno více druhů trhu. Segmentace bývá důleţitá hlavně pro investory, kteří získávají lepší přehled o CP a například i o jeho rizikovosti. Rakouský systém zohledňuje více faktorů pro segmentaci burzy. Klíčové pro rozdělení je segmentace podle druhu obchodního instrumentu. Trh je rozlišován na akciový, dluhopisový, s deriváty a strukturovaný produkty. Dále jsou trhy rozděleny na trh hlavní, střední a standardní. Podobnost této segmentace je i na BCPP a BCPB. Odlišným trhem je trh dluhopisový, který je rozdělen u WB podle druhu emitenta na veřejný sektor, korporátní a finanční sektor. Derivátový trh WB usnadňuje lepší orientaci v domácích a středoevropských instrumentech. Na BCPP najdeme pro obchodování s cennými papíry rozdělení na regulovaný a neregulovaný trh. Regulovaný trh se dělí na oficiální a speciální, který je určen pro instrumenty, jako jsou futures a warranty. Toto uskupení by se dalo přirovnat k rozdělení podle typu obchodovaných cenných papírů na WB. U všech burz shledávám podobnost rozdělení na trhu hlavním, středním a standardním dle podmínek spojených s přijetím cenného papíru k obchodování na burze. Obchodování s dluhopisy a warranty jsou na praţské burze uskutečňovány na hlavním a volném trhu, zatímco na rakouském trhu platí pro tyto typy instrumentů jiná segmentace, bratislavská burza tyto obchody neumoţňuje. 37

38 3. Systém obchodování a hlavní indexy srovnávaných burz Při zpracování této kapitoly jsem se zaměřila na systém obchodování na BCPP, BCPB a WB. Uvedu, jak probíhá uzavírání obchodů, oficiální indexy jednotlivých burz, a v závěru provedu komparaci systémů obchodování a burzovních indexů Systém obchodování a indexy na BCPP Praţská burza je plně elektronická. Obchody se uskutečňují prostřednictvím automatizovaného obchodního systému (AOS). Na burze se uskutečňují spotové a derivátové obchody. Je moţno uzavírat tyto druhy burzovních obchodů ( obr. č. 3.1.). automatické obchody aukční reţim, automatické obchody kontinuální reţim obchody ve SPAD, blokové obchody, obchody s účastí specialisty, futures. 38

39 Obrázek č. 3.1.: Druhy obchodů na pražské burze Obchody na praţské burze spotové (promptní) automatické obchody aukční reţim kontinuální reţim SPAD blokové obchody obchody s účastí specialisty derivátové termínované (futures) opční Zdroj: Jíle, Josef, Akciové trh a investování, Grada Publishing, Automatické obchody aukční režim Obchodování v aukčním reţimu je zaloţeno na zpracování objednávek ke koupi a prodeji CP soustředěných k jednomu časovému okamţiku. Je zaloţen na cenovém upřednostnění, coţ znamená, ţe prioritu má objednávka s lepší cenou. Výsledkem obchodování je stanovení aukční ceny, míry uspokojení objednávek vyjádřené v procentech (míra alokace) a kódu stavu trhu. Hlavním kritériem pro stanovení aukční ceny je dosaţení největšího obchodovatelného mnoţství CP. Dalším kritériem je minimální převis. Aukční reţim je kurzotvorným segmentem pouze pro CP zařazené do druhé obchodní skupiny 32. Příjem objednávek probíhá ve vymezené době a v této době nejsou zveřejňovány ţádné průběţné informace. Aukční reţim má tři fáze: 32 Veselá, J., Burzy a burzovní obchody výchozí texty ke studiu, str

40 sběr objednávek (17,00 20,00) úvodní aukce (8,00 9,10) závěrečná aukce (16,00 max. 16,07) Na obchody uzavřené v aukčním reţimu se vztahuje garance prostředků Garančního fondu burzy. Vypořádání obchodů v aukčním reţimu probíhá v termínu T Výsledkem obchodování je nejen stanovení kurzu, ale i určení míry alokace. V závislosti na struktuře jednotlivých objednávek pro daný instrument můţe nabývat hodnot 1-8 podle toho, zda bylo dosaţeno rovnováhy lokálního nebo totálního převisu nabídky, respektive poptávky nebo nebylo kótováno. Kódy stavu trhu jsou uvedeny v tabulce č Tabulka č Přehled kódu stavu trhu Kód Stav trhu 1 dokonalá rovnováha na všechny objednávky jsou zcela straně nabídky a poptávky uspokojeny 2 lokální převis nabídky kráceny jsou objednávky na prodej s limitní cenou shodnou s novou aukční cenou 3 lokální převis poptávky kráceny jsou pouze objednávky na nákup s limitní cenou shodnou s novou aukční cenou 4 globální převis nabídky kráceny jsou všechny objednávky na prodej s limitní cenou niţší nebo shodnou s novou aukční cenou, aukční cena je stanovena na dolní hranici povoleného rozpětí 5 globální převis poptávky kráceny jsou všechny objednávky na nákup s limitní cenou vyšší nebo shodnou s novou aukční cenou, aukční cena je stanovena na horní hranici povoleného rozpětí 6 totální převis nabídky míra alokace je niţní neţ 20 %, aukční cena je stanovena na dolní hranici povoleného rozpětí 7 totální převis poptávky míra alokace je niţní neţ 20 %, aukční cena je stanovena na horní hranici povoleného rozpětí 8 nekótováno nebyly podány ţádné objednávky nebo se poptávka nepřekrývá s nabídkou, zůstává předchozí rozpětí Zdroj: obchod se uskuteční obchod se uskuteční obchod se uskuteční obchod se uskuteční obchod se uskuteční obchod se neuskuteční obchod se neuskuteční obchod se neuskuteční 33 T- Den T je označován jako den uzavření obchodu. 40

41 Automatické obchody kontinuální režim (KOBOS 34 ) Při uzavírání těchto burzovních obchodů je uplatňován princip cenové a následně časové priority. Objednávky k nákupu a prodeji jsou průběţně zaslány do systému, který zabezpečuje jejich porovnání a spárování 35. Pokud je vloţeno více objednávek se stejnou cenou, mají přednost objednávky dříve vloţené. Do systému je moţné vkládat objednávky bez uvedení ceny a s časovou platností delší neţ jeden burzovní den. Závěrečný kurz se v kontinuálním reţimu stanovuje pouze pro CP zařazené do 1. obchodní skupiny. Kurz je vţdy roven ceně posledního uskutečněného obchodu. V případě, ţe nebyl s emisí ţádný obchod uzavřen je kurz roven otevírací ceně. Kurz, který byl stanoven jako poslední, se stává závěrečným kurzem pro daný burzovní den. Výše minimální jednotky obchodování byla pro všechny CP stanovena na 1 ks, tedy výše 1 lotu. V KOBOS je definováno povolené rozpětí pro odchylku kurzu od otevíracího kurzu. Dále je zavedena čekací doba, během níţ se čeká na rozšíření intervalu pro pohyb kurzu. Veškeré obchody uzavřené v KOBOS i jako ostatní automatické burzovní obchody jsou jištěny Garančním fondem burzy Systém pro podporu trhu akcií a dluhopisů (SPAD) Systém pro podporu trhu akcií a dluhopisů je zaloţen na tvůrcích trhu (tzv. market makers), kteří mají za úkol zajišťovat dostatečnou likviditu na trhu 36. Tvůrce trhu je člen burzy. Počet tvůrců na jedné emisi ani počet emisí pro jednoho tvůrce není omezen. V systému SPAD se akcie obchodují po balíčcích, tzv. lotech. Obchodování SPAD má dvě fáze: otevřená, uzavřená. V otevřené fázi mají jednotliví tvůrci trhu za povinnost průběţně stanovovat cenu na nákup a prodej emisí, u nichţ vykonávají funkci tvůrce trhu. Kótaci mohou kdykoliv měnit, uzavírat obchod mohou pouze v rámci povoleného rozpětí, které je vymezeno nejlepší kotací rozšířenou o 0,5 % oběma směry. 15 minutová přestávka je vyhlášena v okamţiku, kdy je překročeno vymezené rozpětí, které bylo stanoveno při zahájení otevřené fáze. Během přestávky není moţno ve SPADu uzavřít obchod a předchozí kótace 34 Kontinuální Burzovní Obchodní Systém 35 Jílek, J., Akciové trhy a investování, str Jílek, J., Akciové trhy a investování, str

42 jsou zrušeny. Kurz se stanovuje v průběhu otevřené fáze a je roven aritmetickému středu aktuálního povoleného rozpětí. Závěrečným kurzem pro daný burzovní den se stává poslední stanovený kurz. Obchodování ve SPAD umožňuje zvolit si protistranu svého obchodu: Tvůrce trhu za standardních podmínek - termín vypořádání je stanoven na T+3, v daném okamţiku je obchodováno o nejlepší cenu na trhu a poţadované mnoţství vyhovuje standardnímu mnoţství emise. Pokud někdo z členů burzy reaguje na nejlepší kótaci je tvůrce trhu povinen do 10 sekund uzavřít obchod. Tvůrce trhu za jiných podmínek termín vypořádání obchodu je T+1 aţ T+15, tvůrce trhu nemá povinnost reagovat na nejlepší kótaci na trhu. Jiného obchodníka termín vypořádání obchodu je T+1 aţ T+15. Obchod můţe být sjednán v dohodnutém mnoţství a ceně, která odpovídá povolenému rozpětí, prostřednictvím burzy, elektronické pošty nebo telefonicky. V uzavřené fázi tvůrci trhu nemají povinnost kotovat ani uzavírat obchody. Obchody mohou být uzavírány v rámci stanoveného rozpětí, které je po celou dobu fáze vymezeno nejlepší kotací platnou k okamţiku otevřené fáze rozšířenou o 10 % oběma směry. Vypořádání obchodů probíhá v termínu T+1 aţ T Blokové obchody Tento obchod je uskutečňován prostřednictvím člena burzy, který je domluven na ceně za 1 ks emise CP, nebo na celkovém objemu obchodu, počtu kusů a termínu vypořádání. Cena uzavřeného blokového obchodu není omezena ani vázána na kurz CP na burze. Domluvený obchod musí být zaregistrován v AOS (Automatizovaný systém burzy) a musí splňovat podmínku minimálního objemu, která je stanovena na: 1 Kč pro akcie a podílové listy, Kč pro dluhopisy. Termín vypořádání blokových obchodů je T+0 aţ T

43 Existují dva typy blokových obchodů: Blokové obchody na obou stranách obchodu jsou členové burzy. Do AOS jsou vloţeny koupě i prodej, a pokud dojde ke spárování instrukcí, obchod je povaţován za zaregistrovaný. Poté je obchod nahlášen ČNB a vypořádací instituci. Blokové obchody s nečleny registrované na burze na jedné straně obchodu stojí člen burzy a na druhé straně obchodu vystupuje nečlen burzy a správce (custodien), který za nečlena obchod vypořádává. Člen zaregistruje instrukci k obchodu a uvede jako protistranu nečlena. Systém automaticky vygeneruje instrukci správci, který vyplní údaje pro potřeby vypořádání. Obchod je zaregistrován v AOS a je zveřejněn a za člena burzy nahlášen ČNB a vypořádací instituci. Nečlen nahlášení na ČNB musí provést sám. Vypořádání blokových obchodů není ze strany CDCP garantováno Obchody s účastí specialisty Tento způsob obchodování je určen pro obchodování s investičními certifikáty a opčními listy. Tyto obchody jsou určeny pro obchodování produktů, které se nemohou obchodovat ve SPAD. Činnost speciality můţe vykonávat pouze člen burzy a jeho úkolem je udrţovat dostatečnou likviditu na přiděleném investičním instrumentu. Obchodování probíhá stejně jako ve SPAD ve dvou fázích: otevřené, uzavřené Futures obchody Obchodování je zaloţeno na činnosti tvůrců trhu, které musí udrţovat nabídku a poptávku pro všechny futures série. Na trh mohou vstoupit členové burzy, kteří splní stanovené předpoklady pro obchodování derivátů. Obchodování futures probíhá stejně jako ve SPAD ve dvou fázích, tj: otevřené, uzavřené. 43

44 Evidenci a vypořádání jednotlivých obchodů s cennými papíry provádí Centrální depozitář cenných papírů (CDCP). Stoprocentním akcionářem depozitáře je BCPP. Vypořádání obchodu probíhá v termínu T+1. I na tyto obchody s futures se vztahují záruky Garančního fondu burzy Indexy BCPP Praţská burza CP má v současné době oficiální index PX, který nahradil od 20. března 2006 do té doby uţívané indexy PX 50 a PX-D. Index PX je cenový index, coţ znamená, ţe hodnotu indexu ovlivňuje jen cena zahrnutých akcií a ne dividendové výnosy. Váha jedné emise nesmí přesáhnout 25 % v rozhodném dni. V současné době mají nejvyšší váhu emise společnosti ČEZ (25,25 %), Erste Group Bank, Komerční banka a Telofónica O2 C.R. Aktualizace báze je čtyřikrát ročně. Následující graf 3.1. zobrazuje vývoj indexu v období Obrázek č Vývoj indexu PX Zdroj: PX index do roku 2007 měl vzrůstající tendenci, ale i tento index ovlivnila mezinárodní finanční krize a v následujících letech docházelo k propadu. Aţ v počátku druhého čtvrtletí roku 2009 nastalo oţivení trhu a index dosáhl tak meziroční nárůst ve výši 30 %. Zveřejňován a kalkulován je i index PX GLOB. Jedná se o cenový index se širokou bází, do níţ jsou zahrnuty emise akcií a podílových listů, které mají platný kurz. Byl zaveden v roce

45 3.2 Systém obchodování a indexy na BCPB BCPB organizuje obchodování s akciemi, dluhopisy, podílovými listy. Obchodování s CP probíhá v burzových dnech v elektronickém obchodním systému EBOS (Elektronický burzový obchodný systém). Burzovními dny jsou zpravidla všechny pracovní dny s výjimkou burzových prázdnin a pracovních dní, které burza předem vyhlásí za neburzové dny. Členové burzy mohou uzavírat kurzotvorné obchody, přímé a repo obchody a můţou realizovat nabídku na převzetí Kurzotvorné obchody Kurzotvorné obchody jsou uzavírány v EBOSu, kde dochází ke spárování příkazu na nákup a prodej 37. Při tomto obchodování člen, který nakoupil cenný papír, nezná prodávajícího člena a naopak. Toto ale neplatí při obchodování s tvůrci trhu, kteří mohou kotovat neanonymně. Kurzotvorné obchody umoţňuje EBOS v těchto modulech: a) Aukční obchodování (Obchodování při pevné ceně fixing) spočívá na zpracování příkazů na nákup a prodej cenných papírů, které jsou zpracovány dávkově k danému časovému okamţiku. Pro kaţdou emisi CP je vypočítaná jediná aukční cena podle stanovená algoritmu. Algoritmus výpočtu zabezpečuje maximální mnoţství zobchodovaných CP a minimálního převisu, tj. rozdíl mezi celkovým nákupem a prodejem. Aukční obchodování probíhá na BCPB denně od 10,30 10,50 hodin. b) Kontinuální obchodování umoţňuje uzavírání obchodů na základě průběţně zadávaných příkazů na nákup a prodej CP 38. Přijímané objednávky jsou řazené podle: - přednost má objednávka s lepší cenou, - při objednávkách se stejnou cenou má přednost ta, která byla dříve zapsána. Pokud je cena nejlepší objednávky na nákup vyšší neţ cena nejlepší objednávky na prodej, nebo se rovnají, systém automaticky uzavře obchod spárováním těchto objednávek. V průběhu kontinuálního obchodování můţe být kurz jedné emise v jednom dni různý. 37 Veselá, J., Burza a burzovní obchody výchozí texty ke studiu, str Veselá, J., Burza a burzovní obchody výchozí texty ke studiu, str

46 c) Obchodování s tvůrci trhu je zaloţeno na funkci tvůrců trhu. Tvůrce trhu je povinný kótovat nákupní a prodejní kurzy u dané emise po celou dobu obchodování. Musí při tom dodrţovat burzou stanovené maximální rozpětí (spread) mezi nákupním a prodejním kurzem. Obchody jsou uzavírány v minimálních jednotkách obchodování, které se nazývají loty. V ostatních modulech se v objednávkách počet cenných papírů uvádí v kusech. Cenný papír je moţno kdykoliv prodat nebo koupit, jelikoţ v průběhu obchodování tvůrci trhu neustále kótují nákupní a prodejní kurz CP. Na přijaté objednávky se v tomto modulu uplatňuje princip cenové a následně časové priority 39. Realizace obchodů v tomto modulu probíhá mezi hodinou. d) Blokové obchodování je modul obchodování s bloky cenných papírů, které jsou obsaţeny v jedné objednávce, ve které je stanovený minimální a maximální počet CP. Objednávky jsou spárovány prostřednictvím adresných objednávek, tzn. ţe nejsou spárované automaticky. Členové zadávají své přání koupit nebo prodat CP v neadresných objednávkách, které jsou v systému řazené podle ceny, objemu objednávky a času vystavení. Na nejvýhodnější neadresnou objednávku mohou členové reagovat zadáním adresné objednávky, čímţ dojde k uzavření obchodu. Kurz cenných papírů jedné emise můţe být v průběhu obchodování různý. I zde je moţné blokové obchody uzavírat denně mezi hodinou. Kurzotvorný obchod uzavřený v modulu aukčního nebo kontinuálního obchodování je zcela anonymní. Pokud dojde k uzavření obchodu v module s tvůrci trhu nebo blokového obchodování, je umoţněno obchodování neanonymně, tj. podávat neadresnou objednávku Přímé obchody Přímé obchody jsou uskutečňovány na základě dohod mezi zúčastněnými stranami, ve kterých je stanovená cena a obchodované mnoţství. Obchody jsou uzavírány mezi dvěma členy burzy, kteří se navzájem znají. Nejedná se o kurzotvorné transakce. Obchodování probíhá denně mezi hodinou Repo obchody Repo obchody se uskutečňují na základě dohody, která zavazuje dvě strany k prodeji cenného papíru za hotovost a k jejich zpětnému nákupu ke stanovenému datu 39 Veselá, J., Burzy a burzovní obchody výchozí texty ke studiu, str

47 v budoucnosti za předem stanovenou cenu. Pokud nastanou překáţky ve vrácení repo obchodu, mohou se zúčastněné strany dohodnout na změně (prodlouţení, zkrácení) data zpětného odkupu. Repo obchody nepatří mezi kurzotvorné obchody. Obchodování probíhá denně mezi hodinou Nabídka na převzetí Nabídka na převzetí umoţňuje, či přímo ukládá jako povinnost právnickým, fyzickým osobám nebo osobám jednajícím ve shodě uskutečnit nabídku a nebo povinnost na převzetí společnosti. Povinná nabídka na převzetí se vztahuje na osoby, jejichţ podíl na hlasovacích právech spojených s akciemi dosáhl nebo přesáhl 33 %, 50 % a 66 %. BCPB umoţňuje prostřednictvím kurzotvorných a přímých obchodů nakoupit CP v rámci nabídky na převzetí Indexy BCPB Burza cenných papírů Bratislava zveřejňuje a nepřetrţitě kalkuluje indexy SAX, SDY a SDX Group. Oficiálním akciovým indexem je SAX. Patří mezi kapitálově váţené indexy a porovnává aktuální trţní kapitalizaci vybraného souboru akcií s trţní kapitalizací tohoto souboru k referenčnímu dni. Index odráţí celkovou změnu majetku spojenou s investováním do akcií zařazených do indexu. Zahrnuje i dividendové příjmy a příjmy související se změnami velikosti akciového kapitálu. Největší váhu indexu mají v současné době emise společností Všeobecná uverová banka, a.s. (32,89 %), Slovnaft, a.s., Slovenské energetické strojárne, a.s. Obrázek č zachycuje vývoj indexu SAX. Obrázek č Vývoj indexu SAX Zdroj: 47

48 Hodnota indexu SAX na BCPB se od roku 2007 neustále sniţuje. Oproti roku 2008 index oslabil asi o 26 % Systém obchodování a indexy na WB Systém obchodování na Vídeňské burze probíhá pouze v elektronické formě. Obchody jsou realizovány prostřednictvím obchodního systému Xetra 40 a Omex 41. Obchodní systém Xetra byl převzat ze systému frankfurtské burzy. Začátek obchodování s tímto systémem bylo nejvýznamnější událostí Xetra umoţnil zájemcům o obchody na burze obchodovat prostřednictvím internetu z jakéhokoliv místa na zemi. Mohou ho vyuţít nejen profesionální investoři obchodující ve velkém objemu, ale i drobní klienti, kteří obchodují prostřednictvím členů burzy. Tento systém kombinuje systém aukčního obchodování se systémem kontinuálního a systémem kontinuální aukce Aukční modul V aukčním modulu je určována cena k jednomu konkrétnímu okamţiku, který se stanovuje tak, aby bylo uspokojeno co nejvíce příkazů a aby počet neuspokojených příkazů byl co nejniţší Kontinuální obchodování Kontinuální obchodování začíná kaţdý den po skončení úvodní aukce. Všechny nákupní a prodejní elektronické objednávky jsou shromaţďovány v order booku, kde při vhodné nabídce jsou automaticky spárovány a tak dojde k uzavření obchodu. Výhodou tohoto obchodování je to, ţe obchod můţe být uzavřen kdykoliv v burzovním dni a není potřeba čekat na aukci. Tvůrci trhu a specialisté na Vídeňské burze dávají záruku, ţe nákupní a prodejní objednávky jsou průběţně shromaţďovány v systému, coţ zvyšuje likviditu trhu Modul kontinuální aukce Modul kontinuální aukce byl zaveden od 24. listopadu 2008 pro obchodování s investičními certifikáty. Obecně platí, ţe aukce má dvě fáze, v první jsou přijímány pokyny i jejich změny, nebo zrušení objednávek, které jsou párovány v aukcích. V druhé fázi jsou stanovovány ceny

49 Futures a opce Futures a opce byly v minulosti obchodovány pomocí systému OMex. Dne 26. dubna 2010 Vídeňská burza převádí obchodování s deriváty do systému Eurex. Implementace Eurex by měla ulehčit přístup mezinárodním účastníkům obchodu na derivátový trh. Obchody probíhají pouze kontinuálně, všechny nově přijaté objednávky jsou ihned kontrolovány, zda mohou být spárovány s jinými odpovídajícími pokyny, proti stávajícím objednávkám v order booku, poté dojde k uzavření obchodu. Provádění příkazů probíhá podle ceny a časové priority Indexy WB Přední index Burzy cenných papírů Vídeň je index ATX, který zahrnuje dvacítku největších a nejlikvidnějších titulů obchodovaných na burze. Byl představen 2. ledna 1991 a počáteční hodnota byla stanovena na 1000 bodů. Hlavními kritérii jsou velikost free floatu 42 a objemy obchodů. Báze indexu je aktualizována dvakrát za rok, a to vţdy v březnu a září. Při kaţdé revizi můţou být změněny maximálně tři akcie. Největší váhu bázi indexu mají emise společnosti Erste Group Bank AG (kolem 19%), OMV AG a Telekom Austria AG. Následující graf č. 2 ukazuje vývoj indexu za posledních pět let. Graf č. 2: Vývoj indexu ATX za posledních pět let. Zdroj: V grafu můţeme sledovat, jak koncem roku 2007 zastavila investiční krize rostoucí hodnotu indexu. V roce 2008 nadále index klesal a začátkem roku 2009 dosáhl nového minima. Poté následovalo rychlé oţivení a index ATX smazal celoroční minimum aţ o 85 %. 42 Část základního kapitálu, která je veřejně obchodovatelná, ale kterou nevlastní strategičtí investoři. 49