Sedláci požadují skutečné změny

Transkript

1 25. listopadu 2015 Sedláci požadují skutečné změny Jedním z hlavních témat podzimního rokování Rady Asociace soukromého zemědělství ČR, na které se sjeli v polovině listopadu 2015 do Hluboké nad Vltavou sedláci ze všech koutů republiky, bylo shrnutí požadavků této nevládní organizace zejména v rámci Programu rozvoje venkova a také v rámci změn v nařízení vlády pro přímé platby. Stanoviska ASZ ČR si vyslechli a s přítomnými sedláky diskutovali náměstek ministra zemědělství sekce společné zemědělské a rybářské politiky EU Pavel Sekáč a ředitelka odboru přímých plateb Kateřina Bělinová. Jednání se však zúčastnila i řada dalších významných hostů. Veškeré požadavky vycházejí ze samotného principu této organizace obhajoby zájmů českých sedláků, hospodařících na rodinných statcích. Členové Rady vnímají situaci tak, že na tuto početně nejsilnější skupinu zemědělců, která má pro náš venkov zcela zásadní význam, není opakovaně brán dostatečný zřetel, což se opět výrazně projevilo hlavně při nastavení pravidel nového Programu rozvoje venkova. A to i přes ministrem zemědělství slibovanou větší podporu právě v rámci projektových dotací, která měla být kompenzací za zamítnutí platby na první hektary (tzv. redistributivní platby). Mediální prezentace versus realita Nízký zájem o názory řady nevládních organizací, mnohdy pouze formální způsob projednávání návrhů, chaos, nekoncepčnost tyto neduhy provázely přípravu nových pravidel pro první kolo, která byla navíc již po jejich vyhlášení neustále měněna a doplňována. Výsledkem pak bohužel není ani tak reálná podpora rozvoje venkova jako spíše jeho pouhý mediální obraz. Například v rámci Monitorovacího výboru Programu rozvoje venkova je proto třeba v budoucnu docílit toho, aby zástupci zemědělské veřejnosti nebyli pouze v roli pasivních příjemců informací, kam se po letošních změnách dostali, ale znovu utvořili aktivní těleso, které může k nastavení co nejoptimálnějších podmínek pomoci zkušenostmi z praxe širokých

2 členských základen nevládních organizací. Zejména jde o to, aby byla více respektována role těchto spolků, které jsou připraveny převzít svůj díl odpovědnosti, a obnoven takový princip, který umožní projednávání bez předem jasného výsledku ovlivněného hlasovací většinou úředníků. Změnami ke skutečné podpoře venkova Na základě usnesení z uplynulého podzimního zasedání Rady bude Asociace soukromého zemědělství v rámci Programu rozvoje venkova nadále požadovat především zařazení podmínek, které umožní, aby veřejné dotační prostředky posloužily co největšímu počtu žadatelů a ne jako dosud, kdy z PRV čerpalo jen 7 % zemědělských subjektů. Správnou cestou podpory venkova také dozajista nebude realizace megalomanských, až 150milionových projektů. Asociace proto prosazuje snížení maximální velikosti projektu na 30 mil. Kč, tak jak tomu bylo v minulém programovém období. Při jednání se zástupci asociace byl současným limitem překvapen i předseda vlády Bohuslav Sobotka, který vyjádřil z takovýchto projektů obavy, aby namísto přínosu neznamenaly pro danou konkrétní lokalitu, životní prostředí a infrastrukturu spíše její zátěž. Členové Rady ASZ na druhou stranu ocenili vymezení samostatné obálky pro malé projekty, avšak pro její efektivitu jsou nutné ještě další úpravy. Těmi je především možnost čerpání dotačních prostředků (spíše než na současnou speciální techniku) na takové typy strojů, které sedláci běžně využívají - včetně traktorů, a možnost zahrnout do nákladů i vlastní práci farmáře, což by pomohlo především u stavebních projektů. Asociace také požaduje po vládě, aby řešila možnosti úpravy zákona ke zjednodušení výběrových řízení, která by dle názoru sedláků měla více odpovídat praxi. Především jde o zásadní zjednodušení administrativy, jež sedláky často odrazuje, a o to, aby jediným kritériem pro výběr nebyla pouze cena. Zvýhodněni by při žádosti o dotaci měli být žadatelé, kteří v minulosti z Programu rozvoje venkova ještě finanční prostředky nečerpali, větší podporu bude asociace také požadovat pro žadatele s kombinovanou výrobou a diverzifikovanou produkcí.

3 ASZ nadále hodlá prosazovat i zvýšení celkové alokace pro mladé začínající zemědělce a zvýšení dotace ze 45 na 70 tis. Eur, podporu skutečně začínajícím farmám bez podmínky přijetí projektu s historií a posunutí povinnosti prokazovat velikost farmy například až na termín 1 rok od poskytnutí zálohy. U mladých začínajících bude požadovat i zrušení zcela zbytečného horního limitu produkce a maximální rozšíření toho, na co dotační prostředky čerpat. Platba na první hektary opět na pořadu dne Zástupci 49 regionálních a členských organizací Asociace soukromého zemědělství nadále požadují zavedení platby na první hektary jakožto nejspravedlivější možné podpory malých farem, zavedení režimu pro malého farmáře a zrušení požadavku být zemědělským podnikatelem pro nárok na přímé platby tak, aby se tyto podpory vrátily i k lidem, kteří se ve svém okolí dobře starají o půdu, ale přitom nemusí být nutně podnikateli. Asociace kategoricky trvá na tom, aby nedocházelo k diskriminaci menších zemědělců neustálým rozšiřováním podmínek tzv. aktivního zemědělce, které jsou nyní stanoveny nad rámec požadavků Evropské unie. Osobní negativní zkušenost se splněním podmínky aktivního zemědělce má i poradkyně premiéra Bohuslava Sobotky pro oblast zemědělské politiky Terezie Daňková, která byla jedním z hostů podzimního rokování sedláků. Máme rodinnou farmu na Šumavě, kde celá řada farmářů provozuje kromě hospodářství i penziony situované mimo farmy a rázem jsou z nás všech neaktivní zemědělci, s nimiž si neumí poradit ani úředníci na SZIFu, řekla Daňková, která toto nastavení považuje za nešťastné řešení. S Asociací soukromého zemědělství je za jedno i v názorech na potřebu výraznější podpory menších projektů a zjednodušení podmínek pro jejich realizaci, zejména u výběrových řízení. V rámci přímých plateb asociace dále navrhuje v případě plnění podmínek ozelenění mimo jiné jednat o umožnění započítat do ploch v ekologickém zájmu také trávy na orné půdě, které jsou obecně velkým protierozním přínosem, a přitom v současnosti nejsou do ozelenění započteny. Další možností, jak plnit ozelenění, kterou asociace navrhuje, by mohlo být také dobrovolné omezení velikosti plochy s jednou kulturou. V rámci vyplácení zvýšené platby u mladých začínajících navrhuje asociace změnu výše výměry ze stávajících 90 na 150 hektarů, které odpovídají průměrné velikosti zemědělského podniku v ČR dle Českého statistického úřadu.

4 Novela zákona o myslivosti kosmetické změny nestačí Členům Rady Asociace soukromého zemědělství byl vedoucím oddělení státní správy lesů, myslivosti a rybářství Petrem Dvořákem představen obsah návrhu novely zákona o myslivosti. Přestože návrh obsahoval řadu dílčích úprav, neobsahoval to podstatné, na co zemědělská veřejnost dlouhou dobu čeká. A tím je fakt, že skutečné řešení příčin vleklých problémů v myslivosti tkví v posílení práv vlastníků a zemědělců tak, aby již nebyli v područí lidové myslivosti coby přežitku socialismu. Sedláci z ASZ, ale i přítomní představitelé Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR proto jednoznačně odmítli takto připravený návrh ministerstva zemědělství jako kosmetický a shodli se na potřebě připravit návrh nový, který povede k opravdovým změnám. Zejména budou společně prosazovat uvolnění tvorby honiteb pro sedláky, kteří mají dostatečnou výměru, aby mohli myslivecky hospodařit. Toto byla zásadní podmínka, kterou většina nevládních organizací na kulatých stolech MZe při přípravě novely opakovaně požadovala, ale ministerstvem nebyla zapracována. Mezi hosty podzimního rokování sedláků byli i zástupci dalších partnerských organizací, např. Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR. S touto i dalšími organizacemi asociace sdílí obavy z neustálého zpřísňování podmínek pro podnikání a různých snah o dehonestaci podnikatelů. Asociace v tomto směru odmítá zejména zavedení elektronické evidence tržeb, jehož negativní důsledky by se zřejmě nejvíce projevily právě na venkově. Všechna uvedená usnesení byla adresována svým kompetentním příjemcům, tedy ministrovi zemědělství nebo vládě. Po půdě voda Předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Josef Stehlík shrnul ve své zprávě také všechny akce, které v letošním roce tato stavovská organizace uspořádala, zejména pak sérií seminářů pro širokou veřejnost věnovaných tématu půdy. Osm seminářů, šest Selských slavností, sedm hostitelských farem, 43 přednášejících a 15 tisíc návštěvníků to byl letošní Mezinárodní rok půdy v režii Asociace soukromého zemědělství. Akce posloužily nejen k připomenutí si důležitosti ochrany půdy, ale i k propagaci českých sedláků a jejich významu v rámci našeho venkova. V příštím roce zorganizuje asociace další sérii akcí v tomto duchu,

5 tentokrát na téma voda. V plánu má i uskutečnit dvě mezinárodní konference za účasti zástupců nevládních zemědělských organizací z několika států EU. Mgr. Ing. Jaroslav Šebek, tajemník ASZ ČR a Šárka Gorgoňová, tisková referentka ASZ Kontakt: Šárka Gorgoňová, tisková referentka ASZ tel.: sarka.gorgonova@asz.cz Asociace soukromého zemědělství ČR je dobrovolnou stavovskou a profesní organizací soukromých zemědělců v České republice. Veškerá její činnost vychází z respektování starých selských tradic a přesvědčení o perspektivě rodinných farem jako základu moderního evropského zemědělství a živého venkova. Více informací na