Tisková zpráva Pardubický kraj Králická pevnostní oblast Naučná stezka Betonová hranice NAUČNÁ STEZKA BETONOVÁ HRANICE

Transkript

1 Tisková zpráva Pardubický kraj Králická pevnostní oblast Naučná stezka Betonová hranice NAUČNÁ STEZKA BETONOVÁ HRANICE Projekt rekonstrukce naučné stezky Betonová hranice (NS-BH) realizovaný v průběhu roku 2012 představuje mimořádný počin, a to nejen proto, že jde po jeho dokončení o nejrozsáhlejší naučnou stezku věnovanou historii čs. opevnění z let u nás, ani pro to, že jazyková a grafická vybavenost informačních tabulí instalovaných na naučné stezce je výrazně nadstandardní. Neobvyklý je totiž už realizační tým obec Mladkov, Sdružení obcí Orlicko, Lesy ČR Lesní správa Lanškroun, KČT, Chata na Suchém vrchu a bunkrologové dobrovolní pracovníci Muzea čs. opevnění dělostřelecké tvrze Bouda a Muzea Vysoký kámen. Jde o vynikající příklad spolupráce jinak velmi nesourodých subjektů, jejichž nekompatibilnost se často (jak je vidět mylně) předpokládá. Na tomto projektu ruku v ruce účinně spolupracovali velmi rozmanití účastníci od státní správy (zastoupené mnoha obcemi) a mamutí společnosti se státní majetkovou účastí (Lesy ČR), přes občanská sdružení, soukromé podnikatelské subjekty (Chata na Suchém vrchu), po nadšence a bunkrology. Ti všichni ve vzájemné součinnosti a shodě přispěli k úspěchu projektu a dokázali, že takto široká spolupráce je nejen možná, ale dokonce i žádoucí a velmi přínosná! NS-BH je nejstarší značenou trasou věnovanou historii čs. opevnění na Králicku. Vznikla v roce 1988, začíná a končí na náměstí v Mladkově. Původně měla délku kolem jedenácti kilometrů a zahrnovala třináct zastávek s informačními tabulemi na žlutě značené turistické značce. U jejího zrodu stáli místní aktivisté a znalci: Dobroslav Mareček ( 2011), Emil Trojan ( 2012) a Miroslav Kaška. Budování stezky realizovala místní TJ Sport Mladkov. V době svého vzniku, přes mnohá úřední omezení, představovala tato naučná stezka mimořádný počin a po roce 1989 z materiálů obsažených na tabulích zdejší stezky čerpala informace řada zájemců o historii opevnění. Mnoho jiných možností v tehdejší době nebylo. Tehdy i dnes představovalo cíl projektu informační zpřístupnění unikátních pozůstatků části pevnostního systému v Králické pevnostní oblasti (KPO), nasměrování pohybu osob v lesních porostech do koridorů, kde jejich zvýšený pohyb nenarušuje hospodářské funkce lesa, ale zároveň les a vybrané zajímavosti zpřístupnit široké veřejnosti. Zásadní rozdíl však byl v tehdejší a dnešní situaci. V době vzniku stezky (1988) existovaly jen nepříliš početné a prakticky poloilegální skupinky zájemců o vojenskou historii 1. republiky, nebylo muzeí opevnění a ani zájmu ze strany státu právě toto téma připomínat. Pevnostní objekty pustly, měnily se ve skládky odpadků a na nebezpečné pasti pro náhodné a neznalé turisty. Armáda je nedokázala zabezpečit tak, aby se všeteční návštěvníci nerespektující zákazy vstupu nezranili. Na druhé straně armáda vedla evidenci všech pevnostních objektů, počítala s nimi při případném válečném konfliktu, některé využívala jako utajované sklady vojenského materiálu a munice a ty, které se nacházely na hranici s imperialistickým nepřítelem byly udržovány ve stavu, jenž umožňoval jejich bojové využití. Informační zpřístupnění tak tehdy nebylo žádoucí. Dnes je naopak čs. opevnění cílem pro četné individuální i organizované výpravy návštěvníků, je

2 předmětem značného zájmu zejména ze strany amatérských nadšenců a historiků, významný potenciál v něm spatřují obce i kraje. Také rozsah poznání čs. opevnění se zásadně změnil. Shora uvedené podmínky, ovlivňující možnou podobu a provedení naučné stezky při respektování požadavků všech dotčených subjektů, sehrály zásadní roli jak při jejím vzniku, tak i rekonstrukci. Původní naučná stezka měla paradoxně odvést návštěvníky od opevnění (zájem tehdejší Vojenské správy), především pak od dělostřelecké tvrze Bouda, která představovala (jako opuštěný a nezabezpečený objekt) značné nebezpečí. Dnes je naučná stezka vedena tak, aby došlo k propojení tří pevnostních muzeí společnou trasou a vytvoření přirozených přístupových cest k nim. (Vojenské muzeum Lichkov, Muzeum Vysoký kámen, Muzeum čs. opevnění dělostřelecká tvrz Bouda). Neméně důležitý cíl při realizaci projektu představovala nutnost nahradit mobiliář původní naučné stezky z r. 1988, který překročil hranici životnosti a byl z větší části zcela zničen a prezentace informací odpovídající soudobé úrovni poznání. Z těchto důvodů musela být trasa stezky značkaři KČT z velké části přeznačena, aby vedla co nejblíže linii opevnění. Dnes stojí více než polovina info-stojanů tak, že popisují něco, co návštěvník vidí v dosahu, a proto se didaktická hodnota naučné stezky výrazně zvýšila. Trasa stezky prochází také místy s jinou přidanou hodnotou, nesouvisejícími přímo s opevněním. Jde o místa dalekých výhledů do krajiny, případně i místa výskytu zajímavé flóry a fauny. Tím se podařilo zohlednit zájem LČR a Lesní správa Lanškroun pak na trase stezky rozmístila několik odpočívadel z typizovaného mobiliáře. Mobiliář stezky je proveden z estetických a materiálových hledisek na úrovni doby a při použití soudobých technologií vykazuje i násobně vyšší odolnost proti povětrnostním vlivům. Design mobiliáře (info-stojanů) a jejich grafická úprava je sjednocen s Naučnou stezkou Králická pevnostní oblast, jejíž první dva zárodky už existují (na dělostřelecké tvrzi Bouda, na tvrzi Hůrka a v okolí Králík). Tím naučná stezka Betonová hranice zapadla do projektu, který nemá v rámci ČR obdobu a lze tak profitovat ze všech synergických efektů (vyšší souhrnná návštěvnost, větší dosah projektu = větší regionální význam, apod.). Současná NS-BH je vedena po stávajících turistických značených trasách červené, zelené a žluté a je vyznačena na turistických směrovkách symbolem naučné stezky (bílý čtverec se šikmým zeleným pruhem). Stezka má délku 15 km a je vybavena 23 informačními tabulemi s informacemi v pěti jazykových mutacích (česky, anglicky, německy, francouzsky a polsky). Směřuje k Muzeu čs. opevnění dělostřelecké tvrzi Bouda a Muzeu Vysoký kámen a v její blízkosti se nachází také Vojenské muzeum Lichkov, které je s trasou stezky propojeno. Na stezce lze zhlédnout řadu objektů lehkého i těžkého opevnění a mnohé pozůstatky dělostřeleckých a ženijních zkoušek pevnostních objektů. Některé z nich jsou unikátní v rámci moderních evropských pevnostních systémů 20. století. Trasa naučné stezky je přístupná kromě Mladkova také z obcí Lichkov, Těchonín, z Jablonného nad Orlicí a od chaty na Suchém vrchu.

3 NS BH začíná na náměstí v Mladkově a značená červenou pásovou značkou KČT směřuje přes zastávku ČD Mladkov kolem Pramene knížete Rostislava k Vysokému kameni a odtud k Boudě. Prochází areálem Muzea Vysoký kámen, kolem převráceného bunkru. U vchodového srubu tvrze Bouda mění stezka barvu pásové značky na zelenou a prochází přes kótu 845 Bouda kolem všech bojových objektů tvrze. Na vrstevnicové lesní cestě mezi pěchotními sruby K S 21 a K S 20 se opět mění barva značky, tentokrát na žlutou. Ta pak směřuje přes výhledy orientované do údolí kolem Králík podél pěchotních srubů K S 27, 28, 29 a řady lehkých objektů vz. 37 (řopíků) zpět do údolí k Mladkovu. Před obcí, v lokalitě U křížku, odbočuje modrá pásová značka směrem k Vojenskému muzeu Lichkov. Do Mladkova žlutá značka NS BH vstupuje u železničního mostu přes Tichou Orlici, kde je umístěna poslední 23. informační tabule. Nadstandardní informační úroveň NS-BH, daná zejména faktem, že základní informace jsou zde podány v pěti jazycích, posouvá celý projekt na značně vysokou úroveň. Promyšlenost konceptu projektu zase ukazuje to, že se podařilo sjednotit mobiliář s NS-Vojenské historie Králíky a s NS-Dělostřelecké tvrze Bouda. Všechny tři naučné stezky se tak propojily do logického celku, scénáře všech tří stezek na sebe navazují jak vizuálně, tak i informačně. Pět jazyků není náhodně zvolených, nýbrž vyjadřují sociálně i geograficky zdůvodnitelné požadavky. Obsah tabulí: Tabule NS BH 1 (Obec Mladkov; Králická pevnostní oblast; NS-BH) Tabule NS BH 2 (Králická pevnostní oblast; NS-BH; Muzea v KPO) Tabule NS BH 3 (Politická situace; Faktory ovlivňující obranyschopnost ČSR; Příprava obrany republiky; Konference evropských velmocí v Mnichově; Pramen knížete Rostislava) Tabule NS BH 4 (Československý pevnostní systém typologie) Tabule NS BH 5 (Československý pevnostní systém lehké opevnění) Tabule NS BH 6 (Československý pevnostní systém těžké opevnění) Tabule NS BH 7 (Československý pevnostní systém dělostřelecké tvrze) Tabule NS BH 8 (Lehký objekt vz. 37 č. 260 typ D1; Lehké opevnění stavební úsek A-Mladkov) Tabule NS BH 9 (Zkoušky čs. opevnění a jeho ničení n. p. Kovošrot; Pěchotní srub K S 26 Na mýtině ) Tabule NS BH 10 (Německé zkoušky čs. opevnění za okupace; Lehký objekt vz. 37 s diamantovým příkopem) Tabule NS BH 11 (Německé zkoušky čs. opevnění za okupace; Pěchotní srub K S 25 Na sedle )

4 Tabule NS BH 12 (Německé zkoušky čs. opevnění za okupace; Převrácený řopík) Tabule NS BH 13 (Nedokončený řopík lehký objekt vz. 37 typ A-140 zesílený; Polní opevnění z doby mobilizace; Úseky lehkého opevnění nového typu (vz. 37) na Králicku) Zde se naučná stezka Betonová hranice napojuje na naučnou stezku Muzea čs. opevnění dělostřelecké tvrze Bouda a v úseku dlouhém asi 1,2 km jsou obě trasy souběžné. Mění se barva pásové značky z červené na zelenou. Tabule NS Bouda 1 (Dělostřelecká tvrz Bouda) Tabule NS Bouda 2 (Vchodový srub K Ba S 22a) Tabule NS Bouda 3 (Muzeum čs. opevnění Dělostřelecká tvrz Bouda provozní informace) Tabule NS BH 14 (Stavba tvrze Bouda, zařízení staveniště a pomocná pracovní šachta P-I) Tabule NS Bouda 4 (Pěchotní srub K Ba S 24) Tabule NS Bouda 5 (Srub K Ba S 22 objekt pro otočnou a výsuvnou dělostřeleckou věž) Tabule NS Bouda 6 (Pěchotní srub K Ba S 23) Tabule NS Bouda 7 (Pěchotní srub K Ba S 21) Mění se barva pásové značky ze zelené na žlutou. Tabule NS BH 15 (Lesy České republiky Lesní správa Lanškroun; Organizace výstavby opevnění ve východní části úseku ŽSV III Králíky) Tabule NS BH 16 (Československý pevnostní systém pancéřové zvony a kopule) Tabule NS BH 17 (Poválečné osudy objektů čs. opevnění) Tabule NS BH 18 (Čs. těžké opevnění těžba pancéřových prvků, vnitřní výbavy a surovin za okupace; Pěchotní srub K S 27 Na průseku ) Tabule NS BH 19 (Pěchotní srub K S 28 Na panském ; Výzbroj čs. opevnění) Tabule NS BH 20 (Pěchotní srub K S 29 Na selském ; Německé postřelovací zkoušky čs. opevnění za okupace) Tabule NS BH 21 (Lehký objekt vz. 37 č. 254 typ A-140; Lehké opevnění nového typu (vz. 37) kulometné pevnůstky) Tabule NS BH 22 (Překážky proti útočné vozbě a pěchotě)

5 Tabule NS BH 23 (Lehký objekt vz. 37 č. 44 typ E; Obrana Králicka na podzim roku 1938; Železniční pluh v akci) Součástí projektu rekonstrukce NS BH je také dalších 6 návěstních tabulí, podávajících v pěti jazykových mutacích informace o místech, kde se nacházejí (Jablonné nad Orlicí, Lichkov, Petrovičky, Těchonín, Vlčkovice a chata na Suchém vrchu) o Králické pevnostní oblasti a NS BH. Realizační tým: Texty: obec Mladkov, Milan Blum, Oldřich Gregar, Aleš Prokopec; Martin Ráboň, Marie Rousová, Tomáš Svoboda, Ivanka Špinlerová, Emil Trojan, Jindřich Večeř, Lesní správa Lanškroun, obec Lichkov, TIC Jablonné nad Orlicí Výkresy a mapy: Tomáš Fic, Oldřich Gregar: Bohuslav Fred Kachlík, Lubomír Kočí Grafické řešení a sazba: Dan Pelej, Jan Pelej Fotografie současné: František Petermann, Aleš Prokopec, Martin Ráboň, Jaroslav Tichý, Pavel Vašata Fotografie dobové sbírka: Daniel Hlaváč, Jiří Kosek, Miroslav Novák, Martin Ráboň, Tomáš Svoboda, Alois Tacl, Pavel Vašata, Jindřich Večeř, Česko-slovenská armáda (Praha 1938); Muzeum Vysoký kámen, obec Mladkov; Spolek přátel čs. opevnění Brno, s.r.o., Překlady: Milan Blum, Zdeněk Novák, Uwe Szerátor, David Urbánek Turistické značení: Lubomír Javůrek, Věra Kotýzová, Jaroslav Tichý, Renata Vágnerová. Stavba stezky v terénu: Dan Břečka, Jiří Červinka, Libor Frank, Bohuslav Fred Kachlík, Jiří Navrátil, Dan Pelej, Martin Ráboň, Libor Salát, Jiří Šembera, Martin Šembera, Petr Štemberk, Ladislav Štika a Adam Štika. Těchto 13 dobrovolníků odpracovalo více než 400 hodin při kompletaci, rozvozu a rozmisťování tabulí v terénu, při hloubení základů, betonáži a konečných úpravách terénu. Nová NS-BH vznikla díky investici Sdružení obcí Orlicko za spolupráce řady subjektů (obce Mladkov, Společnosti přátel čs. opevnění, o.p.s., KČT, LČR LS Lanškroun, firmy Redea Žamberk s. r. o.) a díky finanční podpoře Pardubického kraje, měst Jablonné nad Orlicí a Králíky, obcí Červená Voda, Dolní Morava, Lichkov, Mladkov, Těchonín, Jamné nad Orlicí a Kramářovy chaty na Suchém vrchu. Celkové finanční náklady dosáhly ,- Kč. Propagační a upomínkové předměty NS-BH: V souvislosti s dokončením rekonstrukce NS-BH byly vydány nejen informační materiály, ale i propagační a sběratelské předměty např.:

6 - Pamětní medaile pro účastníky turistického pochodu po Betonové hranici - Sběratelská magnetka z řady České motivy - Sběratelská Turistická vizitka Společnost přátel čs. opevnění, o.p.s.