STANOVY ČESKOMORAVSKÁ MYSLIVECKÁ JEDNOTA, z.s. ČÁST III. - Pobočné spolky - verze 4.0

Transkript

1 STANOVY ČESKOMORAVSKÁ MYSLIVECKÁ JEDNOTA, z.s. ČÁST III. - Pobočné spolky - verze 4.0 ČÁST TŘETÍ - Pobočné spolky HLAVA I. - Obecná ustanovení HLAVA II. - Založení, vznik a přeměna pobočného polku HLAVA III. - Sněm HLAVA IV. - Myslivecká rada HLAVA V. - Dozorčí rada HLAVA VI. - Krajská myslivecká rada HLAVA VII. - Zrušení a zánik pobočného spolku Zpracoval: Mgr. Petr Tomášek (OMS Pardubice) 1

2 ČÁST TŘETÍ POBOČNÉ SPOLKY Hlava I. Obecná ustanovení 1 (1) Pobočný spolek vykonává svoji působnost zásadně na území okresu 1, nedošlo-li k rozšíření jeho působnosti na další území na základě přeměny nebo jiné právní skutečnosti. (2) Na tomtéž území nemůže vykonávat svoji působnost více pobočných spolků. To neplatí pro pobočný spolek s celostátní územní působností. (3) Pobočný spolek s celostátní působností může být jen jeden. Název 2 (1) Název pobočného spolku se skládá ze dvou částí oddělených znakem - s jednou mezerou před i za ním. (2) První část názvu musí obsahovat pouze slova Českomoravská myslivecká jednota. (3) Druhá část názvu musí obsahovat slova okresní myslivecký spolek, oblastní myslivecký spolek nebo krajský myslivecký spolek. (4) Druhá část názvu musí obsahovat také označení území, na němž pobočný spolek vykonává svoji působnost. (5) Ustanovení odst. 2 a 3 se nepoužijí na pobočný spolek s celostátní působností. (1) O názvu pobočného spolku rozhoduje sněm pobočného spolku. (2) Myslivecká rada hlavního spolku může vnitřním předpisem stanovit pravidla pro sjednocení názvů pobočných spolků Viz ustanovení čl. 1 ústavního zákona č. 347/1997, o vytvoření vyšších územních (2) Statutární orgán hlavního spolku je kolektivní. samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů. 2 Sídlo Sídlo pobočného spolku určí myslivecká rada pobočného spolku. 5 Orgány (1) Základními orgány pobočného spolku jsou: a) sněm, b) myslivecká rada, c) dozorčí rada. (2) Působnost myslivecké rady pobočného spolku s celostátní působností vykonává jeho předseda. (3) Společným orgánem pobočných spolků je krajská myslivecká rada. (4) Jednatel není orgánem pobočného spolku. 6 Vnitřní předpisy (1) Pobočné spolky mohou vydávat vnitřní předpisy v rozsahu, v jakém nejsou vyhrazeny spolku hlavnímu. (2) Vnitřní předpis pobočného spolku musí být v souladu s vnitřními předpisy hlavního spolku. K ustanovení, které je v rozporu s vnitřními předpisy hlavního spolku, se nepřihlíží. 7 Právo na samosprávu Zaručuje se právo pobočných spolků na samosprávu. 8 Rozpočet (1) Pobočný spolek hospodaří podle rozpočtu schváleného sněmem. (2) Není-li rozpočet schválen dle odst. 1, hospodaří pobočný spolek podle rozpočtu schváleného mysliveckou radou, jinak dle zvyklostí uplynulých let. Jednání za pobočný spolek 9 Statutární orgán (1) Statutárním orgánem pobočného spolku je myslivecká rada.

3 10 Způsob zastupování Členové statutárního orgánu zastupují pobočný spolek vždy tak, že jednají alespoň dva společně, z nichž alespoň jeden je předsedou nebo místopředsedou myslivecké rady. 11 Jednatel může zastupovat hlavní spolek ve všech záležitostech vždy tak, že jedná společně s předsedou nebo místopředsedou myslivecké rady. Zaměstnanci pobočného spolku 12 (1) Zaměstnancem pobočného spolku se může stát pouze člen spolku. (2) Jednatel a další zaměstnanci jsou přijímáni do pracovního poměru na základě výsledků výběrového řízení, které organizuje a vede myslivecká rada. 13 K právním jednáním vůči zaměstnancům je pověřen předseda myslivecké rady. Právo na informace 14 (1) Pobočný spolek má právo požadovat informace o hlavním spolku, zejména pak o jeho činnosti a hospodaření. (2) Písemnou žádost podá předseda myslivecké rady nebo jiný radou pověřený člen. 15 (1) Myslivecká rada hlavního spolku poskytne informaci do třiceti dnů ode dne doručení žádosti. (2) Ustanovení o právu na vysvětlení na jednání sboru zástupců se užijí přiměřeně. 16 Za obdobných podmínek může požadovat informace o pobočném spolku jeho člen. Informace podá myslivecká rada. 17 Není-li v části třetí stanov určeno jinak či nevyplývá-li ze stanov nepochybně něco jiného, rozumí se mysliveckou radou myslivecká rada pobočného spolku. Totéž platí pro dozorčí radu i jednatele. 3

4 Hlava II. Založení, vznik a přeměna pobočného spolku 18 Založení (1) Pobočný spolek lze založit rozhodnutím sboru zástupců. (2) Rozhodnutí o založení pobočného spolku obsahuje: a) označení území, na němž pobočný spolek vykonává svoji působnost, b) údaje o skutečnostech povinně zapisovaných do veřejného rejstříku, včetně údajů o tom, kdo jsou první členové zřizovaných orgánů, 2 c) další údaje, které vyžaduje zákon. (3) K přijetí rozhodnutí dle odst. 1 je třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů. 19 Vznik (1) Pobočný spolek vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku. (2) Návrh na zápis pobočného spolku do veřejného rejstříku podává hlavní spolek. Přeměna 20 (1) Na fůzi a rozdělení (dále společně jako přeměna ) pobočného spolku se použijí ustanovení občanského zákoníku 3 o fůzi a rozdělení spolků (právnických osob), nevylučuje-li to právní povaha pobočného spolku nebo neurčí-li tyto stanovy jinak. (2) Členskou schůzí se pro účely přeměny rozumí sněm pobočného spolku. (1) O přeměně pobočného spolku rozhoduje sněm pobočného spolku. Sněm může pověřit mysliveckou radu činností směřující k naplnění účelu přeměny pobočného spolku. (2) Smlouva o fůzi pobočných spolků a smlouva o rozdělení pobočného spolku obsahuje také údaje o skutečnostech povinně zapisovaných do veřejného rejstříku včetně údajů o tom, kdo jsou první členové zřizovaných orgánů. 22 (1) Má-li dojít k fůzi splynutím pobočných spolků, které volí své zástupce do jiných krajských mysliveckých rad, obsahuje smlouva o fůzi pobočných spolků také údaj o tom, do které krajské myslivecké rady bude pobočný spolek volit své zástupce. (2) Nevysloví-li krajská myslivecká rada s rozhodnutím dle odst. 1 souhlas, rozhodne bez zbytečného odkladu myslivecká rada hlavního spolku. Do doby rozhodnutí dle věty předchozí nevolí pobočný spolek své zástupce do krajské myslivecké rady. (3) Má-li dojít k rozdělení pobočného spolku, uplatní se odst. 1 a 2 obdobně. 23 Vyžaduje-li právní předpis pro naplnění účelu přeměny součinnost ze strany hlavního spolku, poskytne ji tento bez zbytečného odkladu. 24 Myslivecká rada pobočného spolku, který byl účasten přeměny, svolá jednání sněmu tak, aby se uskutečnilo do padesáti dnů od účinnosti přeměny. Sněm zvolí členy myslivecké a dozorčí rady pobočného spolku. 21 Rozhodnutí o přeměně 2 Např. zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů. 3 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 4

5 Hlava III. Sněm 25 Nejvyšším orgánem pobočného spolku je sněm. Působnost 26 (1) Do působnosti sboru zástupců náleží: a) schvalování vnitřních předpisů a jejich změn, b) schvalování rozpočtu a výsledku hospodaření, c) schválení účetní závěrky, rozhodnut í o naložení se ziskem či úhradě ztráty, d) ustavování a rušení právnických osob a účasti v nich, stejně jako schvalování změn jejich zakladatelských právních jednáních, e) ve vztahu k ustaveným právnických osobám vykonávat působnost nejvyššího orgánu ve věcech schvalování účetní závěrky f) volba a odvolání členů myslivecké rady, včetně jejího předsedy, g) volba a odvolání členů dozorčí rady, h) ukládání povinností myslivecké a dozorčí radě, i) schvalování zpráv jiných orgánů pobočného spolku, j) hodnocení činnosti orgánů pobočného spolku i jeho členů, k) utváření pracovních skupin a komisí, l) rozhodování o přeměně a zrušení pobočného spolku, m) další případy, které do působnosti sněmu svěřuje zákon nebo tyto stanovy. (2) K přijetí rozhodnutí o odvolání člena myslivecké rady se vyžaduje souhlas alespoň dvoutřetinové většiny hlasů přítomných delegátů. (3) K přijetí rozhodnutí o odvolání předsedy myslivecké rady a k rozhodnutí o přeměně pobočného spolku se vyžaduje souhlas alespoň tříčtvrtinové většiny hlasů přítomných delegátů. (4) K přijetí rozhodnutí o zrušení pobočného spolku se vyžaduje souhlas alespoň čtyřpětinové většiny hlasů všech delegátů.. 27 (1) Sněm si může vyhradit rozhodování záležitostí, které náleží do působnosti myslivecké rady. To neplatí, jde-li o obchodní vedení spolku. (2) Ustanovení odst. 1 se nepoužije na rozhodnutí o přijetí jednatele do pracovního poměru, stejně jako na jeho ukončení. (3) Při vyhrazení působnosti se neuplatní ustanovení o ohlášení programu jednání. Shromáždění delegátů 28 (1) Sněm tvoří shromáždění uživatelských a neuživatelských delegátů (společně dále jako delegát ). To neplatí pro pobočný spolek s celostátní územní působností. (2) Každý delegát má jeden hlas. Uživatelský delegát 29 (1) Uživatelskými delegáty jsou zástupci pachtýřů nebo uživatelů (dále jen uživatel ) uznaných honiteb podle zákona o myslivosti. 4 (2) Uživatelem je člen pobočného spolku, pro jehož uznanou honitbu (dále jen honitba ) je orgánem státní správy myslivosti obecní úřad obce s rozšířenou působností, na jejímž území vykonává pobočný spolek svoji působnost. 30 (1) U uživatele honitby, který je mysliveckým sdružením (spolkem), postačí místo podmínky členství v pobočném spolku, pokud je členem pobočného spolku alespoň jeden člen mysliveckého sdružení (spolku). V případě pochybností doloží splnění podmínky dle věty předchozí statutární orgán mysliveckého sdružení (spolku) čestným prohlášením. (2) Jsou-li uživatelem honitby společně alespoň dvě osoby, je podmínka členství v pobočném spolku splněna, pokud jsou členem pobočného spolku všechny tyto osoby. 31 (1) Na žádost uživatele honitby mohou obě dotčené myslivecké rady rozhodnout, že uživatel honitby určí svého zástupce jako delegáta pro sněm jiného pobočného spolku, než pro který by jej určil dle těchto stanov. 4 Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů. 5

6 (2) Rozhodnutí dle odst. 1 lze přijmout, pouze odůvodňuje-li to svojí polohou honitba uživatele. (3) Není-li dosaženo shody dotčených mysliveckých rad, rozhodne myslivecká rada hlavního spolku. 32 (1) Uživatel určí svého zástupce, který jej jako delegát na sněmu zastupuje. Delegát se prokazuje písemným pověřením, není-li jeho pověření zřejmé z jiné skutečnosti. (2) Neurčí-li uživatel svého zástupce, je jím a) předseda mysliveckého sdružení (spolku), je-li uživatelem honitby myslivecké sdružení (spolek), b) honební starosta, je-li uživatelem honitby honební společenstvo, c) předseda nebo jediný člen statutárního orgánu jiné právnické osoby, jeli uživatelem honitby jiná právnická osoba, d) kterákoli z osob, které jsou společně uživateli honitby, (3) Delegát dle odst. 2 prokazuje své postavení, není-li jeho postavení zřejmé z jiné skutečnosti. Neuživatelskými delegáty jsou: Neuživatelský delegát 33 a) zástupci členů pobočného spolku, kteří nejsou uživateli uznaných honiteb, a b) zástupci členů pobočného spolku, kteří jsou členy nebo zakladateli uživatelů honiteb dle 29 odst. 2, to neplatí, jde-li o členy mysliveckého sdružení (spolku). 34 (1) Členové pobočného spolku dle 33 volí své delegáty na společném jednání. Společné jednání se koná v den a místě konání sněmu. Čas společného jednání určí myslivecká rada s přihlédnutím k jeho účelu a hladkému průběhu sněmu, zpravidla jednu hodinu před oznámeným začátkem sněmu. (2) Ke zmocnění k účasti na společném jednání se nepřihlíží. 35 (1) O společném jednání dle 28 se sepíše zápis, který tvoří součást zápisu o jednání sněmu. V něm se uvede alespoň, kdy a kde se společné jednání konalo, kdo jej řídil, kolik členů se jej účastnilo a kteří delegáti byli zvoleni. (2) Zápis vždy podepíše ten, kdo společné jednání řídil (1) Členové pobočného spolku dle 33 volí své delegáty podle klíče stanoveného mysliveckou radou. Při stanovení klíče přihlédne myslivecká rada k tomu, kolik je průměrný počet členů jednoho mysliveckého sdružení (spolku). (2) Neurčí-li myslivecká rada klíč dle odst. 1, je klíčem jeden delegát na každých deset členů, kteří se zúčastnili společného jednání. 37 Nikdo nemůže být současně uživatelským a neuživatelským delegátem. 38 Pobočný spolek s celostátní působností Sněm pobočného spolku s celostátní působností tvoří shromáždění jeho členů. Svolání jednání 39 (1) Jednání sněmu svolává myslivecká rada. (2) Myslivecká rada svolá jednání sněmu nejméně jedenkrát do roka. (3) Myslivecká rada svolá jednání sboru zástupců z podnětu alespoň třetiny uživatelů uznaných honiteb, pro něž je orgánem státní správy myslivosti obecní úřad obce s rozšířenou působností, na jejímž území vykonává pobočný spolek svoji působnost. (4) Myslivecká rada svolá jednání sněmu z podnětu dozorčí rady. (5) Je-li jednání svoláno dle odst. 3 nebo 4, může být program jednání proti návrhu uvedenému v podnětu měněn jen se souhlasem toho, kdo podnět podal. V případě odchylek ve formulacích podnětů, které lze překlenout výkladem, oznámí myslivecká rada v pozvánce takový program, který nejl épe vystihuje smysl a účel podnětů. (6) Je-li jednání svoláno dle odst. 3 nebo 4, může být odloženo nebo odvoláno jen na návrh nebo se souhlasem toho, kdo k němu dal 40 Nesvolá-li myslivecká rada jednání sněmu tak, aby se uskutečnilo do padesáti dnů od doručení podnětu, může ten, kdo podnět podal, svolat jednání na náklady spolku sám. Náklady hradí však sám, bylo-li svolání zjevně neopodstatněné. 41 (1) Myslivecká rada svolá sněm zpravidla v roce skončení funkčního období členů myslivecké rady tak, aby k volbě došlo dříve, než skončí jejich funkční období.

7 (2) Myslivecká rada svolá sněm neprodleně, pokud zanikla-li funkce předsedy myslivecké rady. To neplatí, pokud je v zájmu spolku vhodný odlišný postup. V takovém případě svolá sněm nejdéle do jednoho roku od zániku funkce předsedy. (3) Myslivecká rada svolá sněm neprodleně, pokud zanikla funkce nebo nejméně třetiny členů myslivecké rady. Svolání jednání 42 Jednání sněmu se svolá nejméně třicet dnů před jeho konáním. 43 Pozvánka se doručí na elektronickou adresu, kterou uživatel uvede. 44 Svolavatel je odpovědný za přípravu jednání. To se týká i zařazení do programu těch záležitostí, které je dle zákona nebo z jiného právního důvodu nutné projednat. Je-li svolavatelem někdo jiný než myslivecká rada, poskytnou tato a sekretariát nutnou součinnost. Průběh jednání 45 Jednání sněmu mají dále právo se účastnit: a) jednatel s hlasem poradním, b) zástupci korporací, jichž je pobočný spolek jediným nebo většinovým členem (společníkem). 46 (1) Delegát může ke každému bodu programu vystoupit pouze jednou. Jeho vystoupení nepřesáhne pět minut. Nad rámec předchozí věty je možné využít technickou poznámku. Ta nepřesáhne jednu minutu. (2) Stejná práva dle odst. 1 má i ten, kdo se jednání sněmu účastní s hlasem poradním. (3) Vyžaduje-li to splnění úkolu jednání nebo jeho průběh, popř. je-li na něm dán naléhavý zájem, může předseda jednání práva dle ustanovení odst. 1 a 2 rozšířit nebo omezit. (4) Ustanovení odst. 1 až 3 se použijí, nestanoví-li jednací řád jinak. 47 Členům dozorčí rady a předsedovi myslivecké rady musí být uděleno slovo, kdykoli o to požádají. Právo na vysvětlení 48 (1) Delegát je oprávněn požadovat a obdržet na jednání sněmu vysvětlení záležitostí týkajících se pobočného spolku nebo jím ovládaných osob, vztahuje-li se požadované vysvětlení k programu jednání sněmu. (2) Vysvětlení poskytne podle charakteru záležitosti myslivecká nebo dozorčí rada. 49 Není-li poskytnutí vysvětlení přímo na jednání vzhledem ke složitosti záležitosti možné, poskytne se ve lhůtě patnácti dnů ode dne jednání sněmu. Tato skutečnost se uvede v zápisu o jednání. 50 Informace obsažená ve vysvětlení musí být určitý a poskytovat dostatečný a pravdivý obraz o dotazované skutečnosti. 51 Poskytnutí vysvětlení lze zcela nebo částečně odmítnout, pokud a) by jeho poskytnutí mohlo přivodit pobočnému spolku újmu, b) poskytnutí takové informace zakazuje zákon, c) je požadované vysvětlení veřejně dostupné. 52 (1) Splnění podmínek pro odmítnutí poskytnutí vysvětlení posoudí myslivecká rada a důvody sdělí delegátovi. Sdělení o odmítnutí poskytnutí vysvětlení je součástí zápisu o jednání. (2) Delegát je oprávněn požadovat, aby dozorčí rada určila, že podmínky pro odmítnutí poskytnutí vysvětlení nenastaly a myslivecká rada je povinna je poskytnout. Dozorčí rada o žádosti delegáta rozhodne přímo na jednání, a nelze-li to, tak do deseti dnů. 53 Zápis (1) Zápis podepíší také předseda pobočného spolku a jednatel. (2) Zápis se doručí na elektronickou adresu, kterou uživatel uvede. 7

8 Hlava IV. (2) Nerozhodne-li myslivecká rada jinak, může předseda komise jmenovat další členy komise. Myslivecká rada 54 Výkonným orgánem pobočného spolku je myslivecká rada. 55 (1) Myslivecká rada řídí činnost pobočného spolku v období mezi jednáními sněmu. (2) Myslivecká rada podává sněmu zprávy o své činnosti. 56 (1) Předseda myslivecké rady je předsedou pobočného spolku. (2) Místopředseda myslivecké rady je místopředsedou spolku. 57 (1) Myslivecká rada má 9 členů, nerozhodne-li sněm jinak (2) Členy myslivecké rady, včetně jejího předsedy, volí sněm. 58 Myslivecká rada zvolí své dva místopředsedy. Jeden z nich může nést označení první. 59 Kooptace (1) Zanikne-li osobě členství v myslivecké radě, může myslivecká rada zvolit (kooptovat) nového člena myslivecké rady. Funkční období takového člena trvá nejdéle do nejbližšího jednání sněmu. (2) Při volbě dle odst. 2 upřednostní myslivecká rada náhradníky v pořadí jejich zvolení. K opačným jednáním se nepřihlíží Odborné komise 60 Odborné komise jsou poradními orgány pobočného spolku. Plní úkoly, které jim byly mysliveckou radou nebo sněmem uloženy. 61 (1) Členy komise a jejich předsedu volí myslivecká rada, nerozhodne -li jinak. Předsedou komise může být i člen myslivecké rady Předseda odborné komise podává myslivecké radě a sněmu pravidelné zprávy o činnosti komise. 63 Odborné komise myslivecké rady ustavuje sněm. Odbornými komisemi mohou zejména být: a) komise pro myslivost, b) komise pro ekonomiku, c) komise pro střelectví, d) komise pro kynologii, e) komise pro ekologii, f) komise pro kulturu a propagaci, g) komise pro zahraniční záležitosti, h) komise organizačně-právní. Do působnosti myslivecké rady náleží: 64 a) svolávání a příprava jednání sněmu, provádění a kontrola plnění jeho usnesení, b) příprava rozpočtu, dohled nad hospodařením a plněním rozpočtu, zřizování účelových fondů, c) obchodní vedení pobočného spolku, d) rozhodování o přijetí jednatele do pracovního poměru, stejně jako o jeho ukončení, e) rozhodování o přijímání zaměstnanců do základních pracovněprávních vztahů 5, stejně jako rozhodování o jejich ukončení, f) ve vztahu k právnickým osobám, v nichž je pobočný spolek jediným členem nebo zakladatelem, rozhodování v záležitostech, které náleží do působnosti nejvyššího orgánu; k jednání dle věty předchozí nelze zmocnit jen některé členy myslivecké rady, g) ve vztahu k právnickým osobám, v nichž není spolek jediným členem nebo zakladatelem, rozhodování v záležitostech, které náleží do 5 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

9 působnosti nejvyššího orgánu v rozsahu, jaký vyplývá z právního postavení v takové právnické osobě; h) organizování a provádění zkoušek z myslivosti a zkoušek loveckých psů z výkonu, i) spolupráce s orgány veřejné správy a uživateli uznaných honiteb, j) spolupráce s pobočnými spolky a odbornými kluby, k) udělování čestných uznání a propůjčování vyznamenání spolku v rozsahu určeného vnitřním předpisem, l) utváření pracovních skupin a komisí, m) další případy, které do působnosti myslivecké rady svěřuje zákon nebo tyto stanovy. n) veškerá působnost, kterou stanovy, zákon nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci nesvěří jinému orgánu spolku. 65 (1) Myslivecká rada se řídí zásadami a pokyny schválenými sněmem, ledaže jsou v rozporu se zákonem nebo těmito stanovami. Porušení těchto zásad nemá účinky vůči třetím osobám. (2) Nikdo není oprávněn dávat myslivecké radě pokyny týkající se obchodního vedení. 66 Změní-li se skutečnost zapsaná o pobočném spolku do veřejného rejstříku, oznámí změnu myslivecká rada bez zbytečného odkladu tomu, kdo veřejný rejstřík vede. 67 Svolání jednání (1) Jednání myslivecké rady se svolává zpravidla jedenkrát do měsíce. (2) Předseda myslivecké rady svolá její jednání nejpozději do dvou měsíců od vzniku své funkce. 68 Průběh jednání Jednání myslivecké rady mají dále právo se účastnit: a) jednatel s hlasem poradním, b) zástupci korporací, jichž je spolek jediným nebo většinovým členem (společníkem). 9

10 Hlava V. Dozorčí rada 69 (1) Kontrolním orgánem pobočného spolku je dozorčí rada. (2) Dozorčí rada podává sněmu zprávy o své činnosti a informuje mysliveckou radu. 70 (1) Dozorčí rada má 7 členů, nerozhodne-li sněm jinak. (2) Dozorčí rada zvolí svého předsedu a místopředsedu. (3) Členem dozorčí rady nesmí být jednatel. 71 Kooptace (1) Zanikne-li osobě členství v dozorčí radě, může dozorčí rada zvolit (kooptovat) nového člena dozorčí rady. Funkční období takového člena trvá nejdéle do nejbližšího jednání sněmu. (2) Při volbě dle odst. 2 upřednostní dozorčí rada náhradníky v pořadí jejich zvolení. K opačným jednáním se nepřihlíží Do působnosti dozorčí rady náleží: 72 a) dohlížet na výkon působnosti orgánů pobočného spolku a na činnost pobočného spolku, b) kontrola dodržování právních předpisů, stanov a vnitřních předpisů pobočného spolku, c) kontrola plnění rozhodnutí orgánů spolku, d) kontrola plnění rozhodnutí orgánů veřejné správy, e) kontrola hospodaření pobočného spolku, jeho orgánů a organizačních složek, f) přezkum řádné, mimořádné, konsolidované popř. mezitímní účetní závěrky a návrhu na rozdělení zisku nebo na úhradu ztráty, g) vyřizování stížností členů, h) navrhování nápravných opatření při zjištění nedostatků, i) další případy, které do působnosti dozorčí rady svěřuje zákon nebo tyto stanovy. 73 Dozorčí rada se řídí zásadami a pokyny schválenými sněmem, ledaže jsou v rozporu se zákonem nebo těmito stanovami. Porušení těchto zásad nemá účinky vůči třetím osobám. 74 (1) Dozorčí radě náleží veškerá pravomoc, která je nutná pro účelný výkon její působnosti. (2) Dozorčí rada je zejména oprávněna nahlížet do všech dokladů a záznamů týkajících se činnosti pobočného spolku a kontrolovat, zda jsou účetní zápisy vedeny řádně a v souladu se skutečností a zda se výdělečná či jiná činnost pobočného spolku děje v souladu s právními předpisy a stanovami. (3) Oprávnění dle odst. 2 mohou členové dozorčí rady využívat jen na základě rozhodnutí dozorčí rady, ledaže dozorčí rada není schopna plnit své funkce. 75 Každý člen pobočného spolku, jeho orgán, organizační složka nebo zaměstnanec je povinen poskytnout dozorčí radě nezbytnou součinnost pro výkon její působnosti. 76 (1) Zjistí-li dozorčí rada při své činnosti nedostatky, navrhne nápravné opatření tomu, koho se nedostatek týká, nebo tomu, kdo je oprávněn jej za pobočný spolek učinit. Vždy potom informuje mysliveckou radu (2) Navrženým opatřením může být i návrh na zahájení soudního nebo jiného řízení, stejně jako návrh na podání trestního oznámení podle trestního řádu. 6 (3) Není-li opatření učiněno a může-li jej předseda dozorčí rady učinit sám, učiní tak. Zakazuje se šikanózní výkon kontroly Bez souhlasu dozorčí rady se nikdo nemůže účastnit jejího jednání. 6 Zákon č. 141/1961 Sb, o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů. 10

11 Hlava VI. Krajská myslivecká rada 79 Krajská myslivecká rada je společným koordinačním a poradním orgánem pobočných spolků. Krajskými mysliveckými radami jsou: 80 a) krajská myslivecká rada hlavního města Prahy, b) myslivecká rada Středočeského kraje, c) myslivecká rada Jihočeského kraje, d) myslivecká rada Plzeňského kraje, e) myslivecká rada Karlovarského kraje, f) myslivecká rada Ústeckého kraje, g) myslivecká rada Libereckého kraje, h) myslivecká rada Královéhradeckého kraje, i) myslivecká rada Pardubického kraje, j) myslivecká rada kraje Vysočina, k) myslivecká rada Jihomoravského kraje, l) myslivecká rada Olomouckého kraje, m) myslivecká rada Moravskoslezského kraje, n) myslivecká rada Zlínského kraje. 81 (1) Myslivecká rada pobočného spolku volí své zástupce do krajské myslivecké rady toho kraje, na jehož území vykonává svoji působnost. 7 Pobočný spolek s celostátní působností volí své zástupce do myslivecké rady hlavního města Prahy. (2) Pobočný spolek volí své zástupce pouze do jedné krajské myslivecké rady (1) Myslivecká rada pobočného spolku volí dva zástupce do krajské myslivecké rady. (2) Nejméně dvě třetiny mysliveckých rad pobočných spolků mohou rozhodnout o jiném počtu zástupců volených do krajské myslivecké rady. Vždy přitom respektují stejný počet zástupců pro každý pobočný spolek. 83 Členem krajské myslivecké rady se může stát pouze člen pobočného spolku, který volí své zástupce do této krajské myslivecké rady. 84 (1) Krajská myslivecká rada zvolí svého předsedu a jednoho nebo dva místopředsedy. Jeden z nich může nést označení první. (2) Při volbě dle odst. 1 se ctí rotační princip, který zajišťuje každému pobočnému spolku právo na stejně pravidelné zastoupení. (3) Funkční období předsedy a místopředsedy je jeden rok. 85 (1) Do působnosti krajské myslivecké rady náleží: a) koordinování činnosti pobočných spolků, b) koordinování a spolupráce při přípravě a průběhu mysliveckých akcí, c) spolupráce s orgány veřejné správy na úrovni kraje, d) další případy koordinace a spolupráce, které vyplývají z povahy tohoto orgánu. (2) Volí-li do krajské myslivecké rady své zástupce pouze jeden pobočný spolek, vykonává její působnost myslivecká rada pobočného spolku. 86 Náklady na jednání krajské myslivecké rady nese pobočný spolek, jehož je členem předseda krajské myslivecké rady. 87 Svolání jednání Jednání krajské myslivecké rady se svolává zpravidla jedenkrát za tři měsíce. 82 Jednání krajské myslivecké rady mají dále právo se účastnit jednatelé pobočných spolků. 7 Viz ustanovení čl. 1 ústavního zákona č. 347/1997, o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů Průběh jednání

12 Hlava VII. Zrušení a zánik pobočného spolku Zrušení pobočného spolku 89 (1) O zrušení pobočného spolku rozhoduje pouze sněm. (2) O zrušení pobočného spolku s celostátní působností může rozhodnout také sbor zástupců. Likvidace pobočného spolku 90 (1) V případě nuceného i dobrovolného zrušení pobočného spolku s likvidací převede likvidátor likvidační zůstatek na hlavní spolek. (2) Zakazuje se rozdělit likvidační zůstatek mezi členy pobočného spolku. Zánik pobočného spolku 91 Pobočný spolek zaniká výmazem z veřejného rejstříku. 12