HODNOCENÍ OPATŘENÍ TÝKAJÍCÍCH SE ODVĚTVÍ PŠENICE TVRDÉ V SOUVISLOSTI SE SPOLEČNOU ZEMĚDĚLSKOU POLITIKOU
|
|
- Marie Dušková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 LMC INTERNATIONAL HODNOCENÍ OPATŘENÍ TÝKAJÍCÍCH SE ODVĚTVÍ PŠENICE TVRDÉ V SOUVISLOSTI SE SPOLEČNOU ZEMĚDĚLSKOU POLITIKOU V konečném znění Listopad 2009 Stručné shrnutí New York 1841 Broadway New York, NY USA Tel.: +1 (212) Fax: +1 (212) analysis@lmc-ny.com LMC INTERNATIONAL Oxford George Street Oxford OX1 2AF Spojené království Tel.: Fax: analysis@lmc.co.uk Kuala Lumpur Level 2, No 33 Jalan Tengku Ampuan Zabedah B 9/B Seksyen 9, Shah Alam Selangor Darul Ehsan Malajsie Tel.: Fax: analysis@lmc-kl.com
2 Tuto studii financovala Komise Evropské unie. Závěry, doporučení a názory uvedené v této zprávě odrážejí názory konzultanta a ne nezbytně názory Komise.
3 Obsah Obsah Obsah 1. Úvod...E1 1.1 Základní informace...e Metodika...E1 2. Intervenční opatření...e1 2.1 Opatření, která ovlivňují trh s pšenicí tvrdou...e Rozpočtové náklady...e3 3. Přehled daného odvětví...e3 3.1 Postavení EU na světovém trhu...e3 3.2 Plocha a produkce pšenice tvrdé EU...E3 3.3 Zpracovatelské kapacity EU...E4 3.4 Ceny...E4 4. Vliv na prvovýrobu a strukturu produkce...e5 Otázky hodnocení Q1.1: Udržení produkce pšenice tvrdé v tradičních oblastech a Q2.1: Vliv na zeměpisné rozšíření produkce....e5 4.1 Udržení produkce a zeměpisné rozšíření produkce...e5 4.2 Strukturální změna...e6 Otázka hodnocení 1.2: Vliv na příjem...e7 Otázka hodnocení 1.3: Vliv na jakost v tradičních pěstitelských oblastech...e7 5. Vliv na navazující odvětví...e8 Otázka hodnocení 3.1: Vliv na nabídku pro navazující odvětví a změny v zeměpisném rozšíření zpracovatelských odvětví...e8 Otázka hodnocení 3.2: Vliv na nabídku pro navazující odvětví v tradičních pěstitelských oblastech...e8 6. Vliv na trhy...e8 Otázka hodnocení 4.1: Podpora stabilizace trhů a účast EU na mezinárodním obchodě...e8 7. Vliv na venkovské oblasti...e9 Otázka hodnocení 5.1: Podpora rozvoje venkova v tradičních oblastech...e9 8. Efektivnost, řízení a správa...e9 Otázka hodnocení 6.1: Efektivnost opatření a 6.2: Zjednodušeni a efektivní správa SZP...E9 9. Význam a soulad...e9 Otázka hodnocení 7.1: Vliv na životní prostředí...e9 Otázka hodnocení 7.2: Soulad opatření...e9 10. Doporučení...E Úvod...E Doporučení...E10 Seznam tabulek Tabulka EXEC 1: Plocha pšenice tvrdé podle jednotlivých zemí EU E3 Tabulka EXEC 2: Produkce pšenice tvrdé podle jednotlivých zemí EU E4
4 Obsah Seznam diagramů Diagram EXEC 1:...Kanadská a americká pšenice tvrdá hard amber... E4 Diagram EXEC 2:...Hrubá obchodní rozpětí před reformou a po reformě... E5 Diagram EXEC 3:..Vývoj obsahu bílkovin ve francouzské, italské, španělské a americké pšenici tvrdé... E7
5 1. Úvod 1.1 Základní informace Toto hodnocení zkoumá vliv opatření společné zemědělské politiky (SZP) na pšenici tvrdou. Zaměřuje se na všechna opatření SZP stanovená v nařízení (ES) č. 1782/2003. Nařízení bylo prováděno v období Metodika Klíčovou složkou tohoto hodnocení je výpočet hrubých obchodních rozpětí. Používají se jako základ pro výpočet elasticit jednoduché nabídky za účelem analýzy vlivu změny v hrubém obchodním rozpětí na plochu pšenice tvrdé. S cílem získat reakce zemědělců a zpracovatelů na změnu režimu se používají dotazníky. Používání hrubých obchodních rozpětí znamená, že v hodnocení dopadu reformy se analyzuje vliv kombinace různých opatření, jelikož právě to producenti vidí v souvislosti se změnou v hrubých obchodních rozpětích. Dopady nelze přisuzovat jednotlivým opatřením. Kromě toho změny v hrubých obchodních rozpětích a ploše pšenice tvrdé nejsou způsobeny jenom opatřeními. Vliv mají rovněž tržní síly, jak ukázala základní úroveň cen. Je to zřejmé v období po reformě, kdy se v roce 2008 ceny pšenice tvrdé a vstupní náklady zvýšily na velmi vysokou úroveň. Případové studie byly zpracovány pro Francii, Řecko, Itálii a Španělsko. Konkrétní oblasti pro výzkum v terénu byly: Centre (Francie); Střední Makedonie (Řecko); Puglie (Itálie); a Andalusie (Španělsko). 2. Intervenční opatření 2.1 Opatření, která ovlivňují trh s pšenicí tvrdou Nařízení stanovilo společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci SZP. V EU-15 zavedlo režim jednotné platby (SPS). SPS převzal přímé podpory z celé řady odvětví a zařadil je do jednotné platby. V rámci reformy: Podpora byla oddělena. Do SPS byly zařazeny platby na plochu pro obiloviny, příplatek na pšenici tvrdou pro tradiční oblasti a zvláštní podpora pro netradiční oblasti. Členské státy si mohly ponechat 25 % vázaných plateb na plodiny COP (jak se to stalo ve Francii a Španělsku) nebo 40 % příplatku na pšenici tvrdou (což neučinila žádná země). Článek 69 umožnil členským státům poskytnout platby mimo SPS buď na ochranu, nebo zlepšení životního prostředí, nebo na zvýšení jakosti a zlepšení marketingu. V Řecku a Itálii byly platby použity na podporu zvýšení jakosti. E1
6 Byla zavedena jakostní prémie ve výši 40 EUR na hektar v tradičních oblastech, která byla podmíněná použitím minimálního množství osiv vhodných odrůd, a maximální zaručená plocha (MZP). Intervenční ceny zůstaly nezměněné a režim vývozních náhrad byl zachován. V roce 2005 byla reforma zavedena v Itálii a Portugalsku a v roce 2006 ve Francii, Španělsku a Řecku. E2
7 S rozšířením EU byl dvanácti novým členským státům umožněn výběr buď zjednodušeného systému jednotné platby na plochu (SAPS), který oddělil platby na plochu, nebo SPS. Nové členské státy mohly rovněž provádět oddělené nebo vázané doplňkové vnitrostátní přímé platby (CNDP) za určité plodiny v rámci vnitrostátních rozpočtových kapitol. Pokud CNDP pokrývaly plodiny na orné půdě, byla do nich zařazena pšenice tvrdá. SZP byla zjednodušena v roce 2007, kdy byly jednotlivé společné organizace trhu (CMO) zařazeny do jedné CMO. Pro rok 2008 byla povinná sazba za vynětí půdy z produkce stanovena na 0 %. Kontrola stavu SZP v roce 2009 platby dále oddělila. Jakostní prémie se má začlenit do SPS od roku 2010 a možnost francouzské a španělské vlády zachovat 25 % přímých plateb za plodiny na orné půdě rovněž zanikne. Článek 68 však umožňuje členským státům provádět některé vázané platby. Vynětí půdy z produkce bylo zrušeno a pšenice tvrdá byla vyřazena z intervenčních opatření Rozpočtové náklady Podpůrná opatření pro odvětví stála před reformou kolem jedné miliardy EUR ročně. Po reformě se přímé náklady na podpůrná opatření v roce 2008 snížily na 247 mil. EUR. 3. Přehled daného odvětví 3.1 Postavení EU na světovém trhu V průběhu posledních pěti let dosahovala celková produkce pšenice tvrdé průměrně 37,7 mil. tun ročně, přičemž nejvyšší byla v roce EU-27 se podílí na 26 % celkové produkce. Celková plocha pšenice tvrdé je přibližně 18 milionů hektarů. EU-27 se podílí na 14 % této plochy. Z hlediska obchodu mimořádné vývozy EU-27 v letech 2006/2007 činily 15 % celkových vývozů. Mimořádné dovozy EU-27 v letech 2006/2007 činily 22 % obchodu. 3.2 Plocha a produkce pšenice tvrdé EU Plocha pšenice tvrdé se od roku 2000/2001 do roku 2003/2004 v EU neustále zvyšovala. Posléze se plocha snížila, ačkoli v letech 2007/2008 se částečně obnovila. Tabulka EXEC 1 uvádí plochy podle jednotlivých členských států. Tabulka EXEC 1: Plocha pšenice tvrdé podle jednotlivých zemí EU-27 (v tis. ha) 1999/ / / / / / / / /08 Bulharsko Německo Řecko Španělsko Francie Itálie Kypr Maďarsko Rakousko Portugalsko Rumunsko Slovensko Spojené království EU E3
8 Zdroj: Eurostat Produkce pšenice tvrdé se po dosažení vrcholu v letech 2003/2004 snížila, ale v letech 2007/2008 se obnovila (tabulka EXEC 2). Produkce se soustřeďovala v tradičních oblastech: ve Francii činí tradiční plocha průměrně 70 % z celkové plochy, v Itálii 97 %, v Řecku 99 % a ve Španělsku a Portugalsku téměř 100 %. Tabulka EXEC 2: Produkce pšenice tvrdé podle jednotlivých zemí EU-27 (v tis. t) 1999/ / / / / / / / /08 Bulharsko Německo Řecko Španělsko Francie Itálie Kypr Maďarsko Rakousko Portugalsko Rumunsko Slovensko Spojené království EU Zdroj: Eurostat 3.3 Zpracovatelské kapacity EU Zpracovatelské odvětví se skládá z: mletí zrna na krupici; a zpracování krupice na těstoviny a kuskus. V roce 2007 činil počet mlýnů na pšenici tvrdou v EU-27 celkem 209 jednotek. Pro srovnání, v roce 2000 bylo 233 mlýnů. Počet zpracovatelů těstovin se v EU snížil z 200 v roce 2002 na přibližně 180 v roce Ceny Světová cena pšenici tvrdé po sedmi letech stability v letech 2007/2008 značně vzrostla, částečně z toho důvodu, že se zvýšily základní ceny obilovin (diagram EXEC 1). Diagram EXEC 1: Kanadská a americká pšenice tvrdá hard amber E4
9 1,200 1, USD/t Americká pšenice tvrdá hard amber FOB (vyplaceně na palubu lodi) Lakes Kanadská pšenice OWAD FOB St. Lawrence Poznámka: Mezery v řadách se vyskytují z toho důvodu, že produkce USA se neprodává ve všech zimních měsících Zdroj: Sdružení pro pšenici USA 4. Vliv na prvovýrobu a strukturu produkce Otázky hodnocení Q1.1: Udržení produkce pšenice tvrdé v tradičních oblastech a Q2.1: Vliv na zeměpisné rozšíření produkce. 4.1 Udržení produkce a zeměpisné rozšíření produkce Po zavedení reformy jsou nejvýznamnější opatření, která ovlivňují rozhodnutí o produkci, tato: oddělení podpory; jakostní prémie v tradičních oblastech; částečně oddělené podpory (Francie a Španělsko); a podpora podle článku 69 (Řecko a Itálie). Snížení vázaných plateb po reformě vedlo k poklesu hrubých obchodních rozpětí (diagram EXEC 2). S vyššími cenami v roce 2008 se však hrubá obchodní rozpětí obnovila. V alternativním případě, kdy neexistují opatření a oddělené platby jsou stanoveny na nulu, byla hrubá obchodní rozpětí záporná ve Francii a Řecku v cenách roku Diagram EXEC 2: Hrubá obchodní rozpětí, před reformou a po reformě E5
10 1,000 Hrubé obchodní rozpětí (EUR na hektar) Tři roky před reformou Po reformě 2006 Po reformě 2008 Alternativní případ bez existence opatření 2006 Francie Itálie Řecko Španělsko Alternativní případ bez existence opatření 2008 Zdroj: Zemědělská účetní datová síť FADN a dotazníky pro zemědělce Nižší hrubá obchodní rozpětí měla za následek 7% pokles produkce včetně 13% poklesu v tradičních oblastech. Snížení plochy bylo větší. Proto cíl udržení produkce nebyl splněn. V některých případech se plocha pšenice obecné zvýšila, ale ve většině případů se celková využívaná zemědělská plocha (VZP) snížila. Po reformě existují rozdíly mezi zeměmi. Ve Francii došlo k malé změně v ploše nebo produkci v tradičních oblastech. V netradičních oblastech se produkce zvýšila. V Itálii se plocha pšenice tvrdé snížila, ale výnosy a čistý účinek se zvýšily, protože došlo k malé změně v produkci pšenici tvrdé v tradičních oblastech. Netradiční plochy se zvýšily nehledě na jejich nízký počet. V Řecku a Španělsku se snížila jak plocha, tak i produkce pšenice tvrdé. Z jiných producentu EU-15 plocha náhle poklesla v Portugalsku, jelikož zisková rozpětí se snížila z toho důvodu, že producenti přešli na pšenici obecnou. Alternativní případ bez existence opatření nám umožňuje posoudit, do jaké míry opatření zajistila udržení produkce. Když neexistují opatření SZP, vliv na osázenou plochu (a tedy i produkci) je závislý na úrovni cen. Ačkoli vliv na jednotlivé země je rozdílný, u zemí s nejvyšší vázanou podporou, které mohou nejvíce ztratit, naše analýza ukazuje na plochu, jež klesla o další 4 % v případě, že neexistovala podpora (v cenách a při úrovni cen roku 2008) a o 18 %, když se ceny vrátily na úrovně z roku Strukturální změna Reforma SZP vedla k malé strukturální změně, i když tři roky je krátká doba na takové hodnocení. Pokračovaly trendy, které byly zřejmé před reformou. Existuje zejména málo důkazů svědčících o větší velkosti zemědělských podniků. Pokud jde o využívání vstupů, nejsou přesvědčivé důkazy poukazující na značnou změnu ve stupni využívání vstupů po reformě. Využití pracovní síly v produkci pšenice tvrdé (z hlediska hodin na hektar) se nezměnilo, zatímco úroveň investicí se buď zvýšila, nebo zůstala stejná. E6
11 Otázka hodnocení 1.2: Vliv na příjem Celkové příjmy zemědělců z hektaru zůstaly po reformě obecně nezměněné. Ačkoli se vázaná podpora snížila, vyrovnalo se to v širokém měřítku oddělenou platbou. Vázané platby teď tvoří menší podíl příjmů než tomu bylo před reformou. O kolik menší, to závisí na úrovni cen. Zatímco reforma snížila hrubá obchodní rozpětí jak u pšenice hrubé, tak i u konkurenčních plodin, zařazení pšenice tvrdé se nezměnilo. Jedinou výjimkou je Španělsko, kde se pšenice obecná řadí před pšenici tvrdou. Tím, že došlo k poklesu hrubých obchodních rozpětí, opatření snížila výnos vyplývající z (neplacené) práce rodinných příslušníků. S vyššími cenami se výnosy v roce 2008 obnovily. Otázka hodnocení 1.3: Vliv na jakost v tradičních pěstitelských oblastech Existují dvě opatření, která jsou výslovně zaměřena na jakost. Opatření jakostní prémie a článku 69 v Itálii a Řecku. Zpracovatelé uvádějí, že jakost (měřená obsahem bílkovin) se po reformě nezměnila. Důkazy o obsahu bílkovin v Itálii se od roku 2004 nezměnily (diagram EXEC 3). Diagram EXEC 3: Hodnocení obsahu bílkovin ve francouzské, italské, španělské a americké pšenici tvrdé 16% Obsah bílkovin (%) 15% 14% 13% 12% 11% 10% Itálie Francie USA Španělsko Zdroj: CRA, ONIGC, IGC, AETC I když období reformy pokrývá pouze tři roky, je řada důvodů, proč se jakost nezlepšila: Pro prémii je způsobilý velký počet odrůd a obsah bílkovin v těchto odrůdách se liší. Minimální množství certifikovaného osiva, které se musí použít na hektar, je menší než celkové osivo používané v současných zemědělských postupech v některých zemích. Toto a malá velkost zemědělských podniků znamená, že je nízká jednotnost v jakosti. E7
12 Jakost nepříznivě ovlivňují povětrnostní podmínky a zvýšený počet srážek během vegetačního období. Naše analýza v průběhu tohoto omezeného časového období ukazuje, že reforma nesplnila svůj cíl zvýšení jakosti. 5. Vliv na navazující odvětví Otázka hodnocení 3.1: Vliv na nabídku pro navazující odvětví a změny v zeměpisném rozšíření zpracovatelských odvětví Objemy zpracovávané v mlynářství se od roku 2000 zvyšovaly průměrně o 1 % za rok. V trendech před reformou a po reformě nedošlo k žádné změně. Aby se zajistila odpovídající dostupnost, snížení produkce bylo dosaženo vyššími dovozy a snížením zásob. Časem se počet mlýnů pro pšenici tvrdou zmenšil. Před reformou byl zřejmý postup konsolidace a nejsou žádné důkazy, že reforma způsobila nějakou změnu ve struktuře nebo umístění odvětví. V odvětví těstovin se od reformy průměrný počet závodů snížil o 1 %. Pokud byly závody uzavřeny, bylo to spíše z důvodu konsolidace než změny režimu. Změna neovlivnila zeměpisnou polohu podniků. Otázka hodnocení 3.2: Vliv na nabídku pro navazující odvětví v tradičních pěstitelských oblastech Zpracovatelé se obecně jednomyslně shodují v tom, že dostatečná domácí produkce je důležitá. Z hlediska pohybů směnných kursů a dostupnosti je domácí produkce žádoucí z důvodů vyšších nákladů spojených s dovozy a větších domnělých rizik. 6. Vliv na trhy Otázka hodnocení 4.1: Podpora stabilizace trhů a účast EU na mezinárodním obchodě Reforma z roku 2003 zachovala existující opatření SZP jako intervenční ceny, vývozní náhrady a opatření týkající se hranic. V průběhu hodnoceného období se nevyskytly žádné intervenční nákupy. Dovozní cla na pšenici tvrdou jsou nulová a od začátku roku 2000 nebyly poskytnuty žádné vývozní náhrady. Neexistuje jasný důkaz, že opatření podpořila stabilitu cen na trhu EU. Pokud jde o stabilitu nabídky, během hodnoceného období se podíl dovozů pšenice tvrdé zvýšil. To ukazuje, že opatření nepodpořila stabilitu domácí nabídky, ale nenarušila schopnost přístupu zpracovatelského odvětví na světový trh. Z hlediska účasti na mezinárodním obchodě se obchodované objemy zvýšily jak ve vývozu, tak i v dovozu. E8
13 7. Vliv na venkovské oblasti Otázka hodnocení 5.1: Podpora rozvoje venkova v tradičních oblastech Po reformě se zaměstnanost v zemědělských podnicích snížila v důsledku menšího počtu zemědělských podniků pěstujících pšenici tvrdou, větší velkosti zemědělských podniků a menší pěstitelské plochy. Částečně to bylo kompenzováno přechodem na pšenici obecnou. Ale v případě, že se obdělávaná plocha zmenšila, požadavky na zaměstnanost na venkově se snížily. Ve zpracovatelském odvětví se úrovně zaměstnanosti snížily, protože odvětví se konsolidovalo. Tato konsolidace se nepřisuzuje reformě. Reforma nepodpořila ekonomickou životaschopnost, když se posuzuje z hlediska hrubých obchodních rozpětí a výnosů neplacené práce. Zvýšené oddělené platby však snížily riziko zemědělců. 8. Efektivnost, řízení a správa Otázka hodnocení 6.1: Efektivnost opatření a 6.2: Zjednodušeni a efektivní správa SZP Z hlediska zachování produkce lze reformu považovat za efektivní, protože sdružené náklady se snížily o přibližně 70 %, zatímco produkce pšenice tvrdé klesla o 7 %, i když je to částečně z důvodu vyšší produkce v netradičních oblastech. Z hlediska zvýšení jakosti nebyly reformy efektivní, protože jakost se nezlepšila. Reforma nezvýšila celkové administrativní náklady vnitrostátních platebních agentur na opatření SZP. Administrativní požadavky na zemědělce se nezjednodušily. 9. Význam a soulad Otázka hodnocení 7.1: Vliv na životní prostředí Po reformě došlo k malé změně ve využívání vstupů pro pšenici tvrdou nebo konkurenční plodiny na hektar. To znamená, že vliv reformy na životní prostředí je závislý na skladbě plodin po reformě. Plocha pšenice tvrdé se snížila. V menším počtu případů byla pšenice tvrdá nahrazena pšenicí obecnou, ale ve většině případů se plocha VZP snížila. Pokud lze usuzovat, v případě, že plocha byla převedena na pšenici obecnou, nemělo to negativní vliv na životní prostředí. Vliv snížení obdělávané plochy závisí na tom, zda je půda udržována v dobrém zemědělském stavu nebo zanedbána. Předpokládá se, že půda udržovaná v dobrém zemědělském stavu má environmentální výhody. Naše analýza ukazuje, že se zvýšila jak plocha vyňatá z produkce, tak i neobdělávaná plocha.. Otázka hodnocení 7.2: Soulad opatření Reforma byla v širokém měřítku v souladu s cíli reformy SZP, i když je nutné zdůraznit, že toto hodnocení je provedeno pouze na základě důkazů za dva až tři roky. Některé dopady si vyžadují delší čas, aby se projevily. E9
14 Orientace na trh se zvýšila, jelikož se snížily vázané platby a rostl mezinárodní obchod. Přiměřené ceny pro producenty byly zachovány. Mezinárodní a místní ceny se obecně pohybovaly spolu. Příjmy producentů se udržely. Pokles vázaných plateb byl kompenzován vyššími oddělenými platbami. Vliv na životní prostředí byl neutrální, protože nedošlo k žádné změně ve využívání vstupů. S menší obdělávanou plochou bylo vyšší vynětí půdy z produkce výhodou, ale pokles obdělávané plochy (po poskytnutí příspěvku za vynětí půdy z produkce) je méně pozitivní. V zaměstnanosti ve zpracovávatelském odvětví nedošlo k žádné změně; a zaměstnanost v zemědělských podnicích se snížila, protože plochy byly vyjmuty z produkce. 10. Doporučení 10.1 Úvod Na základě kontroly stavu SZP má být vázaná podpora pšenice tvrdé v roce 2010 ukončena. Naše analýza ukazuje, že to pravděpodobně povede k dalšímu snížení plochy pšenice tvrdé, protože hrubá obchodní rozpětí se snížila. U některých producentů budou hrubá obchodní rozpětí při určitých cenách pravděpodobně záporná. Pokud k tomu dojde, producenti buď přejdou na produkci plodin, u nichž jsou zisková rozpětí vyšší, nebo úplně přestanou tyto plochy obdělávat (a půda zůstane buď zanedbána, nebo bude udržována v dobrém zemědělském stavu, aby se získal přínos z jednotné zemědělské platby) Doporučení Jeden z očekávaných dopadů oddělení by se z dlouhodobého hlediska projevil v tom, že nejméně efektivní zemědělské podniky by opustily odvětví a na jejich plochu by se rozšířily více konkurenční činnosti. Naše analýza údajů FADN ukazuje, že variabilní náklady jsou u větších zemědělských podniků nižší. To naznačuje, že alternativním řešením ke snižování plochy by mohla být podpora obdělávání větších ploch v těch oblastech, kde kvůli zemědělským a povětrnostním podmínkám alternativní plodiny neexistují. Přínos zvýšení velkosti plochy spočívá v tom, že jak bylo zjištěno, náklady na produkci na hektar jsou nižší ve větších zemědělských podnicích, což posléze vede k vyšším hrubým obchodním rozpětím. Zemědělci však musí rovněž podporovat konkurenceschopnost jinými způsoby, např. zajišťováním úspor z rozsahu, sdílením nákladů, zařízení a práce, spoluprací ve financování činností a marketingem a výcvikem, který je prospěšný pro zvýšení produktivity. Ukončení jakostní prémie by mohlo mít důsledky pro výzkum pšenice tvrdé. V současné době se poměrná část jakostní prémie používá na pokrytí vyšších nákladů certifikovaného osiva. Na mnohých trzích vyjma Itálie je produkce pšenice tvrdé relativně malá ve srovnání s celkovou produkcí plodin COP. Nebude-li jakostní prémie, existuje nebezpečí, že využívání certifikovaného osiva a výzkum pšenice tvrdé se sníží. Dlouhodobé udržení a zvýšení konkurenceschopnosti odvětví by si vyžadovalo, aby na výzkum byl k dispozici dostatek finančních prostředků. E10
15 Naše analýza ukazuje, že cíle v jakosti nebyly splněny nehledě na zavedení jakostní prémie a článku 69 v Itálii a Řecku. Jakostní prémie má být ukončena v reformě z roku 2010 a jelikož zvýšení jakosti je pořád ještě důležité pro konkurenceschopnost, je proto nutné řešit otázku mechanizmu odměňování za vyšší jakost z hlediska odvětví. S ukončením jakostní prémie se už nebude jednat o problematiku veřejné politiky (pokud platby nebudou prováděny podle článku 68). Jak ukazují příklady ve zprávě, soukromému sektoru se to už v některých případech vyplácí. E11
HODNOCENÍ OPATŘENÍ UPLATŇOVANÝCH PODLE SPOLEČNÉ ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY NA ODVĚTVÍ BÍLKOVINNÝCH PLODIN
LMC INTERNATIONAL HODNOCENÍ OPATŘENÍ UPLATŇOVANÝCH PODLE SPOLEČNÉ ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY NA ODVĚTVÍ BÍLKOVINNÝCH PLODIN Shrnutí Listopad 2009 New York 1841 Broadway New York, NY 10023 USA Tel.: +1 212586-2427
VíceHodnocení opatření společné zemědělské politiky týkajících se odvětví rýže
Rámcová smlouva č. 30-ES-0197396/00-06 Hodnocení dopadu opatření SZP na odvětví, která jsou nebo byla příjemci přímých podpor - PARTIE 6: Rýže a tabák Hodnocení opatření společné zemědělské politiky týkajících
VíceStudie o odvětví bavlny v Evropské unii
Shrnutí Cíle studie jsou: Posoudit vliv změn režimu podpor pro bavlnu na produkci bavlny a výnosnost bavlny vůči alternativním plodinám; Posoudit vliv reformy režimu podpor na průmyslové odvětví čištění
VíceKontrola stavu reformy Společné. Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova Evropská komise
Kontrola stavu reformy Společné zemědělsk lské politiky: Legislativní návrhy Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova Evropská komise Vyhodnocení a úprava dnešní SZP (1/3) Současná situace
VíceKOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. o odvětví lnu a konopí {SEK(2008) 1905}
CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 20.5.2008 KOM(2008) 307 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o odvětví lnu a konopí {SEK(2008) 1905} CS CS ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU
Více(4) V odvětví výroby mléka a mléčných výrobků a vepřového masa proto došlo k narušení trhu v důsledku silné nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou.
16.10.2015 L 271/25 NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2015/1853 ze dne 15. října 2015, kterým se stanoví dočasná mimořádná podpora pro zemědělce v odvětví živočišné výroby EVROPSKÁ KOMISE, s ohledem
VíceNAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU)
L 242/10 NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2016/1613 ze dne 8. září 2016, kterým se stanoví mimořádná podpora na přizpůsobení pro producenty mléka a zemědělce v dalších odvětvích živočišné výroby
VíceČeské předsednictví v EU priority ČR
České předsednictví v EU priority ČR Ing. Jaroslav Humpál seminář Rapotín, 2.10.2008 Úvodem ČR bude pokračovat v řešení běžících úkolů a řešit zavádění finální podoby legislativních návrhů v rámci Kontroly
VíceKOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE RADĚ. o odvětví sušených krmiv
CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 19.9.2008 KOM (2008) 570 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE RADĚ o odvětví sušených krmiv CS CS ZPRÁVA KOMISE RADĚ o odvětví sušených krmiv 1. ÚVOD Podle
VíceInformativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?
Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení
VíceNávrh NAŘÍZENÍ RADY. o otevření a způsobu správy autonomních celních kvót Unie pro některé produkty rybolovu pro období 2016 až 2018
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 16.7.2015 COM(2015) 344 final 2015/0151 (NLE) Návrh NAŘÍZENÍ RADY o otevření a způsobu správy autonomních celních kvót Unie pro některé produkty rybolovu pro období 2016 až
VíceSpolečná zemědělská politika
Společná zemědělská politika Důvody vzniku SZP 1. Zajištění potravinové soběstačnosti členů ES 2. Nutnost zvládnout migrační proud obyvatelstva z venkova do měst 3. Politické důvody zemědělci významnou
VícePosouzení opatření SZP v odvětví chovu koz a ovcí
10 Boulevard de Bonne Nouvelle - 75010 Paris Posouzení opatření SZP v odvětví chovu koz a ovcí NABÍDKOVÉ ŘÍZENÍ č. AGRI 2010 EVAL 02 Pro GŘ Agri Evropská komise Krátké shrnutí Listopad 2011 1 1 CÍL, RÁMEC
VíceRada Evropské unie Brusel 17. června 2016 (OR. en)
Rada Evropské unie Brusel 17. června 2016 (OR. en) 9586/16 BUDGET 15 DŮVODOVÁ ZPRÁVA Předmět: Návrh opravného rozpočtu č. 2 k souhrnnému rozpočtu na rok 2016: zahrnutí přebytku za rozpočtový rok 2015 -
VíceNAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /... ze dne ,
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.9.2017 C(2017) 5993 final NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /... ze dne 8.9.2017, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/1165, pokud jde o dočasná
VíceČlenské státy vrátí Komisi 335 milionů EUR z výdajů na společnou zemědělskou politiku
EVROPSKÁ KOMISE TISKOVÁ ZPRÁVA Brusel 12. prosince 2013 Členské státy vrátí Komisi 335 milionů EUR z výdajů na společnou zemědělskou politiku Evropská komise dnes v rámci tzv. schválení účetní závěrky
VíceNávrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se stanoví míra úpravy přímých plateb podle nařízení (EU) č. 1306/2013 pro kalendářní rok 2017
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 30.3.2017 COM(2017) 150 final 2017/0068 (COD) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se stanoví míra úpravy přímých plateb podle nařízení (EU) č. 1306/2013 pro
VíceStřednědobý výhled sektoru vína (do roku 2015/2016) Červenec 2009
Střednědobý výhled sektoru vína (do roku 2015/2016) Červenec 2009 1. Výchozí stav a předpoklady Výhled je zpracován na základě statistické analýzy produkce a spotřeby vína. Je uvažováno ve třech scénářích:
VíceNávrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se stanoví míra úpravy přímých plateb podle nařízení (EU) č. 1306/2013 pro kalendářní rok 2016
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 22.3.2016 COM(2016) 159 final 2016/0086 (COD) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se stanoví míra úpravy přímých plateb podle nařízení (EU) č. 1306/2013 pro
VíceSeznámení s problematikou a činnostmi jednotné platební agentury SZIF po přistoupení ČR k EU:
Seznámení s problematikou a činnostmi jednotné platební agentury SZIF po přistoupení ČR k EU: Mléko a mléčné výrobky stanovování a správa produkčních kvót intervence nákup, prodej a intervenční skladování
VíceZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. o výdajích EZZF. Systém včasného varování č. 12/2013
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 22.1.2014 COM(2014) 19 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o výdajích EZZF Systém včasného varování č. 12/2013 CS CS OBSAH 1. Úvod......3 2. Příjmy účelově vázané
VíceZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. o výdajích EZZF. Systém včasného varování č /2014
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 20.1.2015 COM(2015) 19 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o výdajích EZZF Systém včasného varování č. 11-12/2014 CS CS OBSAH 1. Úvod...3 2. Příjmy účelově vázané
VíceZemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie. Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR
Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR Osnova: 1.Dosavadní vývoj českého zemědělství 2.Rozvoj obnovitelných zdrojů energie 3.Pozitiva a rizika obnovitelných
Více6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU
6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním
VíceUsnesení Evropského parlamentu o situaci v odvětví bobulovin, třešní a višní určených ke zpracování
P6_TA(2006)0420 Odvětví bobulovin, třešní a višní určených ke zpracování Usnesení Evropského parlamentu o situaci v odvětví bobulovin, třešní a višní určených ke zpracování Evropský parlament, - s ohledem
Více2003R1782 CS 01.01.2009 013.003 1
2003R1782 CS 01.01.2009 013.003 1 Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah B NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003,
VíceKonkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny?
Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Drahomíra Dubská Mezinárodní vědecká konference Insolvence 2014: Hledání cesty k vyšším výnosům pořádaná v rámci projektu
VíceBohumil Belada
26.10. 2017 Bohumil Belada Schválené 2 mld. Kč Sucho 10 % nákladů nad 30 % a 20 % nákladů nad 50% škod Nad 50 % pojistky všech plodin nebo dané plodiny Maximálně průměrný výnos v ČR Krmné plodiny podle
VíceJAK JE NA TOM ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ V EVROPSKÉ UNII
JAK JE NA TOM ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ V EVROPSKÉ UNII Tabulky sestavili a textem doplnili: Dimitrij Choma, Ing., DrSc., emeritní profesor Vysoké školy ekonomické v Praze Josef Šenfeld, Ing., poslanec Parlamentu
VíceRada Evropské unie Brusel 11. září 2017 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie
Rada Evropské unie Brusel 11. září 2017 (OR. en) 12043/17 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 8. září 2017 Příjemce: Č. dok. Komise: C(2017) 5993 final Předmět: AGRI 465 AGRIFIN 87 AGRIORG 84
VícePRVNÍ PILÍŘ SPOLEČNÉ ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY (SZP): I SPOLEČNÁ ORGANIZACE TRHŮ SE ZEMĚDĚLSKÝMI PRODUKTY
PRVNÍ PILÍŘ SPOLEČNÉ ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY (SZP): I SPOLEČNÁ ORGANIZACE TRHŮ SE ZEMĚDĚLSKÝMI PRODUKTY Společná organizace trhů zahrnuje tržní opatření stanovená v rámci SZP. V roce 2007 bylo pomocí po sobě
VíceNAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2016/1612 ze dne 8. září 2016 o poskytování podpory na snížení produkce mléka
L 242/4 9.9.2016 NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2016/1612 ze dne 8. září 2016 o poskytování podpory na snížení produkce mléka EVROPSKÁ KOMISE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
VíceVývoj české ekonomiky
Přehled ekonomiky České republiky HDP Trh práce Inflace Platební bilance Zahraniční investice Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky Malá, otevřená ekonomika, výrazně závislá
VíceINFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA
INFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA V Praze dne 28. února 2017 Situace v ČR V rámci sledování tržní produkce syrového kravského mléka (dále jen mléko ) v ČR bylo za období od 1. 1. 2017 do 31.
VíceVýběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2008
Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha Kontaktní pracoviště FADN CZ Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 28 Samostatná příloha ke Zprávě o stavu zemědělství
VícePlocha vinic (2008) celkem 7,86 mil. ha Španělsko 15%
Vinařství ve světě v roce 28 Evropská unie hraje stále zásadní roli v oboru. Současná plocha vinic světa činí 7.861 tisíc ha. V EU se z toho nachází 3.818 tisíc ha a zavedení prémií za klučení vinic znamenalo
VíceAntimonopolní opatření: Zpráva o cenách automobilů dokládá trend snižování cenových rozdílů u nových vozů v roce 2010
EVROPSKÁ KOMISE TISKOVÁ ZPRÁVA Antimonopolní opatření: Zpráva o cenách dokládá trend snižování cenových rozdílů u nových vozů v roce 2010 Brusel, 26. července 2011 nejnovější zpráva Evropské komise o cenách
VíceOsmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů
Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück 24.06.2009 Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování
VíceSDĚLENÍ KOMISE RADĚ. Finanční informace o Evropském rozvojovém fondu. Evropský rozvojový fond (ERF): prognózy závazků, plateb a příspěvků
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 14.6.2017 COM(2017) 299 final SDĚLENÍ KOMISE RADĚ Finanční informace o Evropském rozvojovém fondu Evropský rozvojový fond (ERF): prognózy závazků, plateb a příspěvků CS CS
VíceSPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA V ČÍSLECH
SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA V ČÍSLECH Níže uvedené tabulky přinášejí základní statistické údaje týkající se několika oblastí souvisejících se společnou zemědělskou politikou (SZP), a to konkrétně: zemědělského
VíceJEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII
JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII Brusel, 31. března 2005 AA 21/2/05 REV 2 SMLOUVA O PŘISTOUPENÍ: SMLOUVA O PŘISTOUPENÍ, AKT O PŘISTOUPENÍ, PŘÍLOHA VIII NÁVRH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ
VíceZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ. Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2010
Kontaktní pracoviště FADN CZ ZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2010 Samostatná příloha ke Zprávě o stavu zemědělství
VíceZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 27.6.2016 COM(2016) 414 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ obsahující posouzení požadované podle čl. 24 odst. 3 a čl. 120 odst. 3 třetího pododstavce nařízení
VícePostavení českého trhu práce v rámci EU
29. 7. 2016 Postavení českého trhu práce v rámci EU Pravidelná analýza se zaměřuje na mezinárodní porovnání vybraných indikátorů trhu práce v členských zemích EU. V 1. čtvrtletí roku 2016 se téměř ve všech
VícePrůměrná dovozní cena vína za jednotlivé měsíce
Zahraniční obchod České republiky s vínem (XIV. listopad 29) V listopadu 29 bylo dovezeno do ČR 148 tis. hl vína (o 3 tisíc hl více než v říjnu) za 356 mil. Kč (o 97 mil. Kč více), z toho 71 tis. hl lahvového
VíceDRUHÝ PILÍŘ SPOLEČNÉ ZEMĚDĚLSKÉ
DRUHÝ PILÍŘ SPOLEČNÉ ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY: POLITIKA ROZVOJE VENKOVA Politika rozvoje venkova EU coby druhý pilíř společné zemědělské politiky má za cíl podporovat venkovské oblasti Evropské unie a čelit
VícePostavení českého trhu práce v rámci EU
29. 4. 2016 Postavení českého trhu práce v rámci EU Pravidelná analýza se zaměřuje na mezinárodní porovnání vybraných indikátorů trhu práce v členských zemích EU. Téměř ve všech zemích EU28 se ve 4. čtvrtletí
VíceTrendy v zahraničních pracovních migracích v České republice v letech Milada Horáková
Trendy v zahraničních pracovních migracích v České republice v letech - 2004 Milada Horáková VÚPSV Praha 2004 Trendy v zahraničních pracovních migracích v České republice v letech - 2004* Zpráva stručně
VíceZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. o výdajích EZZF. Systém včasného varování č. 1-4/2016
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 25.4.2016 COM(2016) 240 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o výdajích EZZF Systém včasného varování č. 1-4/2016 CS CS OBSAH 1. Rozpočtový proces EZZF na rok
VíceČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ NA PRAHU ROKU 2013
ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ NA PRAHU ROKU 2013 Novoroční balíček Ing. Jana Veleby, nezávislého senátora a prezidenta AK ČR V Praze, dne 24. ledna 2013 Ing. Jan Ve l e b a Prezident Vážená paní senátorko,
VíceINFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA
INFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA V Praze dne 30. června 2016 Situace v ČR V rámci sledování tržní produkce mléka v ČR bylo za období od 1.5.2016 do 31.5.2016 dodáno registrovaným prvním kupujícím
VíceTÝDENÍK EKONOMICKÝCH AKTUALIT 10. týden 7. až 11. března 2016
TÝDENÍK EKONOMICKÝCH AKTUALIT 10. týden 7. až 11. března 2016 Lednová bilance zahraničního obchodu sáhla na rekord Lednové výsledky zahraničního obchodu nepřekvapily, když nejenže navázaly na pozitivní
VíceNAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU)
8.8.2015 CS L 211/17 NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2015/1369 ze dne 7. srpna 2015, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1031/2014, kterým se stanoví další dočasná mimořádná
VíceČESKÁ EKONOMIKA 2016 ČESKÁ EKONOMIKA 2016 Odbor ekonomických analýz
Přehled ekonomiky České republiky HDP Trh práce Inflace Platební bilance Zahraniční investice Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky Malá, otevřená ekonomika, výrazně závislá
VíceSpolečná zemědělská politika po roce 2020
Společná zemědělská politika po roce 2020 Návrh EK a dopady české zemědělce AUTOR: Martin Pýcha Pozice ZS ČR k návrhu SZP EU 2020+ 1. Rozpočet EK navrhla snížit rozpočet pro SZP o 5 % (o 12% ve stálých
Více2010 Dostupný z
Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 06.10.2016 Změny v zaměstnanosti a nezaměstnanosti v České republice v porovnání s ostatními zeměmi EU - Český statistický
Více19. CZ-NACE 31 - VÝROBA NÁBYTKU
19. - VÝROBA NÁBYTKU Výroba nábytku 19.1 Charakteristika odvětví Odvětví výroba nábytku používá k výrobě jako hlavní surovinu předem zpracované (upravené) dříví nebo dřevařské výrobky, zejména aglomerované
VíceGenerální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova Hodnocení opatření SZP týkajících se chmele Stručné shrnutí - 7.
Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova Hodnocení opatření SZP týkajících se chmele Stručné shrnutí - 7. prosince 2009 Tato hodnotící studie obsahuje popis současné situace odvětví chmele
VíceČeská ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru
Česká ekonomika v roce 2014 Přehled ekonomiky České republiky HDP Zaměstnanost Inflace Cenový vývoj Zahraniční investice Platební bilance Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky
VíceČERPÁNÍ DOTACÍ Z EU VE
ČERPÁNÍ DOTACÍ Z EU VE VZTAHU KE SPOLEČNÉ ZEMĚDĚLSKÉ POLITICE Ing. Václav Suchan, CSc., MBA FOODSERVIS s.r.o., Potravinářská komora ČR Školení pracovníků masného průmyslu Hotel Best Western Grand Beroun
Více(Nelegislativní akty) NAŘÍZENÍ
22.2.2019 L 51 I/1 II (Nelegislativní akty) NAŘÍZENÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2019/316 ze dne 21. února 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 1408/2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské
VícePŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 21.12.2016 COM(2016) 829 final ANNEX 1 PŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Přizpůsobení stropu vlastních zdrojů a stropu prostředků na závazky v souvislosti
Více4. CZ-NACE 15 - VÝROBA USNÍ A SOUVISEJÍCÍCH VÝROBKŮ
Výroba usní a souvisejících výrobků 4. CZ-NACE 15 - VÝROBA USNÍ A SOUVISEJÍCÍCH VÝROBKŮ 4.1 Charakteristika odvětví V roce 2009 nahradila klasifikaci OKEČ nová klasifikace CZ-NACE. Podle této klasifikace
VíceRegionální přenos informací SZP až na zemědělské farmy 9.f.e
Regionální přenos informací SZP až na zemědělské farmy 9.f.e Sektory zemědělství-index zem. produkce 1,8 Index hrubé produkce agro ČR 1,6 1,4 1,2 1 0,8 0,6 0,4 0,2 0 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004
VíceZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU
Praha, 1. 11. 2012 ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Struktura výdajů domácností prochází vývojem, který je ovlivněn především cenou zboží a služeb. A tak skupina zboží či služeb, která
VíceVýznam a vývoj automobilového průmyslu v Evropské unii
Význam a vývoj automobilového průmyslu v Evropské unii Ing. Tomáš Kozelský EU Office / Knowledge Centre Ekonomické a strategické analýzy Česká spořitelna a Katedra ekonomie a práva, ŠAVŠ Mladá Boleslav,
Více16707/14 ADD 13 kw/kno 1 DG G 2A
Rada Evropské unie Brusel 11. prosince 2014 (OR. en) 16707/14 ADD 13 FIN 988 INST 616 PE-L 94 POZNÁMKA K BODU I/A Odesílatel: Příjemce: Předmět: Generální sekretariát Rady Výbor stálých zástupců / Rada
VíceKomise uvádí ekonomické prognózy pro kandidátské země (2001-2002)
Komise uvádí ekonomické prognózy pro kandidátské země (2001-2002) Hospodářský rozvoj kandidátských zemí bude pravděpodobně v letech 2001-2002 mohutný, i přes slábnoucí mezinárodní prostředí, po silném
VíceParlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA volební období 240. USNESENÍ
Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2005 4. volební období 240. USNESENÍ výboru pro evropské záležitosti z 35. schůze konané dne 10. listopadu 2005 k Návrhu nařízení Rady o společné organizaci
VíceCS Úřední věstník Evropské unie
L 227/1 I (Legislativní akty) PŘIJETÍ (EU, Euratom) 2017/1487 opravného rozpočtu Evropské unie č. 2 na rozpočtový rok 2017 s konečnou platností PŘEDSEDA EVROPSKÉHO PARLAMENTU, s ohledem na Smlouvu o fungování
VíceHlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji (září 2014)
Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji (září 2014) Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji V roce 2012 a na začátku roku 2013 došlo vlivem sníženého růstu
VíceINFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA
INFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA V Praze dne 31. října 2018 Situace v ČR V rámci sledování tržní produkce syrového kravského mléka (dále jen mléko ) v ČR bylo za období od 1. 9. 2018 do 30.
VíceZemědělská politika EU. Naše půda, naše potraviny, naše budoucnost
Zemědělská politika EU Naše půda, naše potraviny, naše budoucnost CS Od svého vzniku před více než 50 lety se společná zemědělská politika (SZP) neustále vyvíjela, aby se přizpůsobila měnícím se hospodářským,
VícePrincipy CAP (Komise)
Proč CAP? Strategicko politické důvody (soběstačnost 85%) Zájem na rovnoměrném osídlení Ochrana drobných zemědělců Stabilita cen primárních surovin je důležitá pro nízkou p a stabilizaci životních nákladů
Více(Nelegislativní akty) NAŘÍZENÍ
20.2.2019 L 48/1 II (Nelegislativní akty) NAŘÍZENÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2019/289 ze dne 19. února 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 702/2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování
VíceV Bruselu dne COM(2017) 622 final SDĚLENÍ KOMISE RADĚ
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 25.10.2017 COM(2017) 622 final SDĚLENÍ KOMISE RADĚ Evropský rozvojový fond (EDF): prognózy závazků, plateb a příspěvků členských států na období let 2017, 2018, 2019 a nezávazné
VíceEkonomická transformace a její lekce pro dnešek
Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Konference 25 let kapitalismu v České republice Žofín, 15. listopadu 214 Vladimír Tomšík Česká národní banka Stav ekonomiky na počátku transformace Země
VícePříloha č. 1: Vstupní soubor dat pro země EU 1. část
Příloha č. 1: Vstupní soubor dat pro země EU 1. část Reálný HDP na obyvatele v Eurech Belgie 27500 27700 27800 28600 29000 29500 30200 30200 29200 29600 29800 29009 Bulharsko 2300 2500 2600 2800 3000 3200
VíceAgrosynergie. Groupement Européen d Intérêt Economique
Agrosynergie Groupement Européen d Intérêt Economique Rámcová smlouva č. 30-ES-0035027/00-37 Hodnocení společné organizace trhu v odvětví ovoce a zeleniny Hodnocení opatření týkajících se citrusových plodů
VíceZMĚNY V DANÍCH OD ROKU 2013
ZMĚNY V DANÍCH OD ROKU 2013 Na tiskové konferenci, konané dne 18. března 2011, ministr financí Miroslav Kalousek představil reformu přímých daní a odvodů, která by měla tvořit třetí pilíř komplexní daňové
VíceTisková zpráva. Česká republika: ochota nakupovat stále stoupá. Výsledky průzkumu spotřebitelského klimatu GfK za druhé čtvrtletí roku 2018
Tisková zpráva Česká republika: ochota nakupovat stále stoupá 24. července 2018 Mgr. Andrea Patočková Marketing&PR +420 296 555 422 andrea.patockova@gfk.com Výsledky průzkumu spotřebitelského klimatu GfK
VíceProgram rozvoje venkova. Ing. Josef Tabery ředitel odboru Řídicí orgán PRV, MZe
Program rozvoje venkova Ing. Josef Tabery ředitel odboru Řídicí orgán PRV, MZe Obsah prezentace 1) Vyhodnocení PRV 2007-2013 2) PRV 2014-2020 3) CLLD pro zemědělce 4) Změny po roce 2017 a budoucnost SZP
VíceČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz
1 Přehled ekonomiky České republiky HDP Trh práce Inflace Platební bilance Zahraniční investice Průmysl Zahraniční obchod 2 Hlavní charakteristiky české ekonomiky Malá, otevřená ekonomika, výrazně závislá
VíceINFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA
INFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA V Praze dne 31. prosince 2018 Situace v ČR V rámci sledování tržní produkce syrového kravského mléka (dále jen mléko ) v ČR bylo za období od 1. 11. 2018 do
VíceTento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah
2011R0562 CS 10.03.2012 001.001 1 Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah B PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 562/2011 ze dne 10.
VíceRADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 18. listopadu 2009 (OR. en) 15668/09 AGRI 497
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 18. listopadu 2009 (OR. en) 15668/09 AGRI 497 PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět: ROZHODNUTÍ RADY o poskytování státní podpory orgány Polské republiky na nákup zemědělské půdy
VícePostavení českého trhu práce v rámci EU
29. 7. 2015 Postavení českého trhu práce v rámci EU Pravidelná analýza trhu práce se zaměřuje na mezinárodní srovnání indikátorů strategie zaměstnanosti - Evropa 2020. Pro splnění cíle ohledně zvýšení
VíceZahraniční obchod v roce 2008
3 Zahraniční obchod v roce 28 Obrat zahraničního obchodu zaznamenal poprvé od vstupu České republiky do Evropské unie a podruhé v historii České republiky meziroční pokles. V porovnání s rokem 27 se obrat
VíceNÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2010/2111(INI) 29. 10. 2010
EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova 29. 10. 2010 2010/2111(INI) NÁVRH ZPRÁVY o deficitu bílkovinných plodin v EU: jak vyřešit dlouhodobý problém? (2010/2111(INI)) Výbor
VíceVývoj ekologického zemědělství ve světě
Vývoj ekologického zemědělství ve světě Ekologické zemědělství se ve světě stále více rozšiřuje a výměra ekologicky obhospodařovaných ploch ve světě každoročně narůstá. Ke konci roku 2013 (dle pravidelného
VíceINFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA
INFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA V Praze dne 30. listopadu 2018 Situace v ČR V rámci sledování tržní produkce syrového kravského mléka (dále jen mléko ) v ČR bylo za období od 1. 10. 2018 do
VíceRada Evropské unie Brusel 7. října 2016 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie
Rada Evropské unie Brusel 7. října 2016 (OR. en) 13015/16 FIN 631 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 7. října 2016 Příjemce: Č. dok. Komise: COM(2016) 660 final Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel,
Více- Alliance Environnement - Evropské hospodářské zájmové sdružení
- Alliance Environnement - Evropské hospodářské zájmové sdružení EVROPSKÁ KOMISE Generální ředitelství pro zemědělství Rámcová smlouva o posouzení dopadů opatření společné organizace trhů a přímých podpor
VíceZPRÁVA O TRHU OBILOVIN A OLEJNIN
Ve smečkách 33, 110 00 Praha 1 tel.: 222 871 577, fax: 222 871 536 e-mail: tis.obiol@szif.cz Ročník II., měsíčník, 11. 3. ZPRÁVA O TRHU OBILOVIN A OLEJNIN Vývoj cen: Potravinářská pšenice... 4 073 Kč/t
VíceOTEVŘENÁ EKONOMIKA. b) Předpokládejte, že se vládní výdaje zvýší na Spočítejte národní úspory, investice,
OTEVŘENÁ EKONOMIKA Zadání 1. Pomocí modelu malé otevřené ekonomiky předpovězte, jak následující události ovlivní čisté vývozy, reálný směnný kurz a nominální směnný kurz: a) Klesne spotřebitelská důvěra
VíceZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ. Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2012
Kontaktní pracoviště FADN CZ ZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2012 Samostatná příloha ke Zprávě o stavu zemědělství
VíceParametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění
Důchodová reforma Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Zvyšování věkové hranice pro nárok na starobní důchod Omezení možnosti předčasného odchodu do důchodu Omezení zápočtu
VíceKrize a konkurenceschopnost. Ing. Jaroslav Humpál
Krize a konkurenceschopnost Ing. Jaroslav Humpál Osnova presentace Mezinárodní ekonomická situace Prognózy produkce a cen signály trhu Ekonomické výsledky EU 27 porovnání Sektorové porovnání mléko, prasata,
VíceINFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA
INFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA V Praze dne 28. června 2019 Situace v ČR V rámci sledování tržní produkce syrového kravského mléka (dále jen mléko ) v ČR bylo za období od 1. 5. 2019 do 31.
VíceRada Evropské unie Brusel 6. září 2017 (OR. en)
Rada Evropské unie Brusel 6. září 2017 (OR. en) 11765/17 ADD 1 AGRIFIN 84 FIN 513 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 28. srpna 2017 Příjemce: Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generálního tajemníka
Více