Souhrnná teritoriální informace Švýcarsko

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Souhrnná teritoriální informace Švýcarsko"

Transkript

1 Souhrnná teritoriální informace Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Bernu ke dni Seznam kapitol souhrnné teritoriálné informace: 1. Základní informace o teritoriu 2. Vnitropolitická charakteristika 3. Zahraničně-politická orientace 4. Ekonomická charakteristika země 5. Finanční a daňový sektor 6. Zahraniční obchod země 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 9. Investiční klima 10. Očekávaný vývoj v teritoriu 1/64 Zastupitelský úřad Bern ()

2 1. Základní informace o teritoriu 1.1. Oficiální název státu mezinárodní zkratka pro je CH z latinského Confederatio Helvetica název země v úředních jazycích Švýcarska: německy : Schweizerische Eidgenossenschaft francouzsky: Confédération Suisse italsky: Confederatione svizzera rétorománsky: Confederaziun Svizra anglicky: Swiss Confederation v českém jazyce: Švýcarská konfederace 1.2. Rozloha (dále CH) leží v centru střední Evropy. Svou rozlohou km čtverečních patří mezi nejmenší evropské země (představuje 1/2 rozlohy Rakouska, nebo velikost Holandska). V celkové délce km hraničí s pěti státy: na jihu s Itálií (746 km), na západě s Francií (575 km), na severu s Německem (364 km), na východě s Rakouskem (165 km) a s Lichtenštejnskem (42 km) Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva 7 870,1 tis. k , z toho 50, 7 % tvoří ženy a 49,3 % muži. Průměrná hustota - cca 190 obyvatel/km Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení Z počtu 7 870,1 tis. obyvatel tvoří 22,4 % cizinci (rostoucí trend). 20,9 % tvoří občané pod věkovou hranicí 20 roků, 26,7 % od 20 do 39 let, 35,6 % roků a 16,8 % občanů nad 65 let. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva tvoří 1 %. Na 1 ženu připadá 1,54 dítěte. Pozn.: poslední oficiální údaje jsou z roku 2010) 1.5. Národnostní složení Všechny skupiny obyvatelstva, které používají některý ze čtyř úředních jazyků, se považují za Švýcary. 63,7% se hlásí ke germánským předkům a hovoří německy, 20,4% obyvatel je frankofonních, 6,5% má italské kořeny a 0,5% obyvatelstva je historicky keltského původu s románskými předky a hovoří rétorománsky. V zemi je jinak zastoupeno dalších 46 jazykových skupin, z nichž najsilnější je srbská a chorvatská (1,4 %), albánská a portugalská (1,3%). Veškeré obyvatelstvo s dosaženým středoškolským vzdělání komunikuje rovněž anglicky. Agličtina se běžně používá pro obchodní jednání. 2/64 Zastupitelský úřad Bern ()

3 1.6. Náboženské složení 41,8 % obyvatel tvoří katolíci, 35,3 % protestanti, 4,3 % se hlásí k islámskému náboženství, 9,9 % k ostatním náboženstvím a 11% občanů je bez vyznání Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky německý - 63,7% obyvatelstva francouzský - 20,4% obyvatelstva italský - 6,5% obyvatelstva rétorománský - 0,5% ostatní ve švýcarsku používané jazyky, které nejsou úřední, tvoří cca. 9% 1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města Hlavním městem Švýcarské konfederace je Bern se 133 tisíci obyvatel. Důležitá hospodářská centra : Curych, něm.: Zürich, 353,8 tis. obyvatel - obchodní, bankovní a průmyslové centrum Basilej, něm.: Basel, 178,6 tis. obyvatel - obchodní, průmyslové centrum Ženeva, něm.: Genf, 174,9 tis. obyvatel - centrum diplomacie, mezinárodních organizací Územní členění: je tvořeno 23 kantony, z nichž 3 jsou roděleny na tzv. plokantony, t.j. v celku tedy 26 kantonů, které mají v rámci konfederace vysoký stupeň samosprávy s vlastní vládou a parlamentem. Přehled kantonů s uvedením používaného jazyka, rozlohy a počtu obyvatel: - německy Curych, Bern, Luzern, Uri, Schwyz, Glarus, Zug, Solothurn, Schaffhausen, St. Gallen, Aargau, Thurgau polokantony: Obwalden, Nidwalden, Basilej-město, Basilej-venkov, Appenzell Ausserrhoden, Appenzell Innerrhoden - francouzsky i německy Valais/Wallis - francouzsky Fribourg, Vaud, Neuchâtel, Ženeva, Jura - italsky Ticino - rétorománsky Graubünden Zürich (Zürich, 1729 km 2, 1,13 mil.), Bern (Bern, km 2, 923 tis.), Luzern (Luzern, 1492 km 2, 304 tis,.), Uri (Altdorf, 1076 km 2, 34 tis.), Schwyz (Schwyz, 908 km 2, 103 tis.), Obwald-polokanton (Sarnen, 490 km 2, 28 tis.), Nidwald-polokanton (Stans, 276 km 2, 31 tis.), Glarus (Glarus, 684 km 2, 37 tis.), Zug (Zug, 239 km 2, 81 tis.), Fribourg (Fribourg, 1670 km 2, 193 tis.), Solothurn (Solothurn, 791 km 2, 219 tis.), Basilej - město - polokanton (Basilej, 37 km 2, 196 tis.), Basilej - venkov - polokanton (Liestal, 428 km 2, 225 tis.), Schaffhausen ( Schaffhausen, 298 km 2, 70 tis.), Appenzell A.R. - polokanton (Herisau, 243 km 2, 50 tis.), Appenzell A.I. - polokanton (Appenzell, 172 km 2, 14 tis.), St. Gallen (St. Gallen, 2014 km 2, 402 tis.), Graubünden (Chur, 7106 km 2, 166 tis.), Aarau (Aargau, 1404 km 2, 467 tis.), Thurgau (Frauenfeld, 3/64 Zastupitelský úřad Bern ()

4 1013 km 2, 191 tis.), Ticino (Bellinzona, 2811 km 2, 276 tis.), Vaud (Lausanne, 3219 km 2, 544 tis.), Valais (Sion, 5226 km 2, 230 tis.), Neuchatel (Neuchatel, 797 km 2, 155 tis.), Ženeva (Ženeva, 282 km 2, 363 tis.), Jura (Delémont, 843 km 2, 65 tis.) Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn 1 CHF (neboli 1 švýcarský frank) = 100 rappů, ve většině mezinárodních hotelů, velkých nákupních střediscích a všude v příhraničních oblastech i v restauracích je možno použít jako měnu Euro v denním přepočtovém kursu stanoveném provozovatelem těchto zařízení. Naprostou běžností je pak používání platebních karet, a to jak debetních tak kreditních. 1 CHF = 21,124 CZK - ke ČNB Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba Svátky se člení ve Švýcarsku na svátky celostátní, kantonální a církevní Nový rok 2.1. Svatý Berchtold - pouze v některých kantonech 6.1. Tři králové - pouze v některých kantonech Velikonoční pátek Velikonoční pondělí 1.5. Svátek práce květen: Nanebevstoupení Páně červen: Svatodušní svátky červen: Boží tělo - pouze v některých kantonech 1.8 Státní svátek - založení Švýcarské konfederace roku Nanebevzetí Panny Marie - pouze v některých kantonech Svátek všech svatých - pouze v některých kantonech Neposkvrněné početí Panny Marie - pouze v některých kantonech Vánoce Svátky se liší kanton od kantonu. Například 1. květen je v kantonu Bern dnem pracovním. V kantonu Curych je volno, v kantonu St. Gallen je volno půl dne. V některých místech je volno posledních několik pracovních hodin u příležitosti místních svátků (cibulový trh v Bernu v mesici listopadu). Pracovní doba je obvykle 8 12, hodin. Polední přestávka je obvyklá i v některých menších obchodech. Obchody ve všední den zavírají zpravidla v Ve čtvrtek nebo v pátek bývá prodejní doba delší (zpravidla do 21 hod). V sobotu je prodejní doba 8 12, ve většině obchodů však Běžné obchody jsou v neděli zavřené. V neděli se dá nakoupit široký sortiment výrobků u čerpacích stanic nebo na nádražích větších měst. V turisticky významných městech či oblastech jsou obchody otevřeny i v neděli, např. Interlaken, Gstaad, Zermatt, apod Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty Při obchodním styku se Švýcary je třeba upozornit na několik odlišností, od lépe známějšího např. německého prostředí: Švýcar je zdrženlivější a zachovává si větší odstup než Němec. Přátelství se navazuje daleko obtížněji. Francouzsky mluvící Švýcary potěší, když s nimi mluvíte v jejich mateřštině. Pokud francouzsky nemluvíte, většina z nich dá přednost angličtině před němčinou. Zdůrazňování titulů není tak důsledné 4/64 Zastupitelský úřad Bern ()

5 jako v České republice. Při oslovení je lépe oslovit jménem než titulem. Ve francouzsky mluvící části se tituly na vizitky nepíší. Luxusní auto, šperk a zbytečný přepych nezaujme. Švýcaři jsou šetrní. Okázalé pohoštění se necení jako výraz úspěšnosti firmy, ale jako mrhání. Dochvilnost, zejména v německy mluvících oblastech Švýcarska, je samozřejmostí Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU Při cestě do Švýcarska, stejně jako do jiných zahraničních destinací, se doporučuje uzavřít pojištění pro cestu a pobyt. Majitelé platebních karet (jako např. VISA, MASTER CARD, apod.) mohou využít úrazového pojištění, které jim užívání těchto karet nabízí. Při každém pojištění se doporučuje pečlivě prostudovat pojistné podmínky, na co se pojištění vztahuje a na co nikoliv. Při nemoci a úrazu lékař i zdravotnické zařízení vystavují účet, který je nutno nejprve zaplatit v místě a které následně pojišťovna pojištěnci refunduje. Doporučuje se mít s sebou Evropský průkaz pojištěnce Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria Česká republika má se Švýcarskem bezvízový styk. Pobyt bez víza ve Švýcarsku je možný po dobu maximálně tří měsíců. Na základě Dohody mezi vládou České republiky a švýcarskou Spolkovou radou o vzájemném zrušení vízové povinnosti od mohou čeští občané starší 18 let cestovat do Švýcarska s platným občanským průkazem se strojově čitelnou zónou. Možnost cestovat jen s občanským průkazem se však týká jen osob, kteří do Švýcarska pojedou na dobu kratší 90 dnů a nebudou ve Švýcarsku vykonávat výdělečnou činnost. Od 12. prosince 2008 je součástí Schengenského prostoru Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi Na území Švýcarska se nevyskytuje v žádném kantonu jediná oblast se zvýšeným rizikem pro cizince Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) popis spojení z letiště a z centra města Botschaft der Tschechischen Republik, Muristr.53, Postfach 537, 3000 Bern 31 Tel.: ústředna, 71 - sekretariát velvyslance, konzulární a vízové oddělení Fax: Stálá mise ŽENEVA 17, ch. Louis Dunant, Case postale 109, 1211 GENEVE 20 TEL: , , FAX: Honorární konzulát ZÜRICH 22, Dufourstrasse, Postfach 167, 8024 Zürich TEL: , FAX: , Web: Honorární konzulát BASEL Gerbergasse 1, 4001 Basel TEL: , FAX: , Honorální konzulát LUGANO Via Luigi Canonica 8, P.O.Box 5421, 6901 Lugano 5/64 Zastupitelský úřad Bern ()

6 TEL: , FAX: Spojení z letiště na ZÚ Bern: Přímo z letiště Zürich-Kloten lze použít vlakový spoj Letiště Kloten via Zürich až do Bernu. Z autobusové/ tramvajové zastávky u bernského hlavního nádraží jede přímo k budově velvyslanectví tramvajová linka č. 7, výstupní stanice: Burgernziel. Od zastávky je budova ZÚ Bern vzdálena cca 1 minutu chůze. Při příjezdu automobilem po dálnici A1 Basel - Bern (příp. Zürich - Bern) je nutno při příjezdu do Bernu opustit dálnici na výjezdu Ostring". Po opuštění dálnice, cca po 100 m je třeba u křižovatky Sonnenhof odbočit do leva, po několika metrech následuje odbočka do prava do ulice Burgernzielweg, kde se po dalších cca 100 metrech na konci této ulice - jedná se o slepou ulici - nachází po levé straně areál ZÚ Bern. Spojení ze středu města: Jak bylo výše zmíněno, lze použít tramvajový spoj č. 7 s výstupní stanicí Burgernziel. Automobilem ze středu města vede cesta kolem hotelu "Bellevue" přes most "Kirchenfeldbrücke" a dále ulicí "Thunstrasse" ke kruhovému objezdu / křižovatce "Burgernziel". Cesta po tramvajových kolejích dále vede cca 100 metrů ke křižovatce Sonnenhof, následně se odbočí do prava, poté opět do prava a znovu do prava do ulice Burgernzielweg. Téměř na konci této slepé ulice po levé straně, viz výše, se nachází areál ZÚ Bern Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism) Česká centra, CzechTrade a CzechInvest nemají ve Švýcarsku oficiální zastoupení, resp. zahraniční kanceláře. Česká kancelář agentury CzechInvest se přestěhovala z Mnichova do Düsseldorfu, česká kancelář agentury CzechTrade se přestěhovala do Vídně, kde rovněž působí České centrum. Kancelář Agentury CzechTrade - Vídeň - místně příslušná i pro Kontaktní údaje CzechTrade Millenium Tower Handelskai A-1200 Wien Tel.: +43 (0) Fax: +43 (0) Tel-CZ: Web: Kontaktní osoba: paní Martina Konecká vedoucí ZK (GSM: +43 (0) Kancelář Agentury CzechInvest - Düsseldorf - místně příslušná i pro 6/64 Zastupitelský úřad Bern ()

7 Kontaktní údaje: CzechInvest Martin-Luther-Platz 28 D Düsseldorf Telefon: Fax: WWW: Kontaktní osoba - pan Martin Partl (ředitel ZK) CzechTourism in Switzerland c/o Daniela Kohler Wildenstrasse 9 CH-8049 Zürich České centrum Vídeň Herrengasse 17 A-1010 Wien Telefon: Fax: Web: Kontaktní osoba: pan Martin Krafl Zastoupení autobusové společnosti ČSAD Tišnov (EUROLINES) paní Gabriela Vertat-Barak Adresa: CH Thörishaus Tel.: /64 Zastupitelský úřad Bern ()

8 Fax: HST - Obchodní komora - Česká republika Budova Lighthouse Jankovcova 1569/2c CZ Praha 7 Tel.: Fax: Web: Kontaktní osoba: paní Alena Koukalová, Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.) Z praktických telefonních čísel lze zmínit následující: 117 policie 118 požárníci 144 záchranná lékařská služba 1414 záchranná lékařská služba - helikoptéra společnost REGA 1415 záchranná lékařská služba - speciální horské letadlo společnosti Air Glaciers 140 odtahová silniční služba 143 linka důvěry - psychologická pomoc 145 první pomoc v případě otravy Internetové informační zdroje Základní informační internetová stránka švýcarské administrativy. Prostřednictvím této stránky se čitatel dostane na stránky všech ministerstev, jejich jednotlivých odborů, ředitelství a souvisejících agentur a institucí. Kantonální složení Švýcarska najdete na Nepřeberné množství praktických turistických informací je možno nalézt na webových stránkách švýcarské agentury na podporu turismu. Specifické informace pro řidiče a nejen pro ně je určena stránka švýcarského automotoklubu TCS. Pro vyhledání jakéhokoliv místa popisného (město, čtvrť, ulice) na mapě Švýcarska lze využít stránku Informace o telefonních číslech lze nalézt na stránkách Nadace malých a středních podniků: burza obchodu, služeb, poptávky a nabídky kapitálu. Nabídka služeb zdarma, nabídka obch. kontaktů jen s kartou. Cena za 3 měsíce CHF 100,-. 8/64 Zastupitelský úřad Bern ()

9 Měsíční bulletin druhé největší šv. finanční skupiny Credit Suisse se spoustou cenných informací nejen z finančního světa, ale i ze šv. hospodářství.. Vychází nepřetržitě již 104 let. Německy. Obchodní komora -střední a východní Evropa, nástupce HST Curych. Informace o veletrzích. Informace o veletrhu kooperačních příležitostí Swisstech Basel listopad. Informace o Sdružení švýcarských velkoobchodníků a dovozců(vereinigung des Schweizerischen Import- und Grosshandel Basel). Odvětvové a výrobkové informace o zemích i o Švýcarsku, vývozní předpisy. Ačkoliv smyslem sítě je podpora šv. exportu do zahraničí, české podniky zde mohou najít řadu zajímavých informací, obzvláště o šv. výrobcích pro účely kooperací. Velkoobchod s pivem. Svaz zaměstnavatelů strojírenského, elektrotechnického a kovozpracujícího průmyslu, kde je zaměstnáno 325 tisíc zaměstnanců. Svaz švýcarských podniků. Adresa státního sekretariátu pro hospodářství. Spolkový úřad pro Rozvoj a spolupráci (Direktion für Entwicklung und Zusammenarbeit). Zpravodajství známého deníku NZZ v angličtině, několikrát denně aktualizováno. Zprávy, reportáže a komentáře z politického a hospodářského života Švýcarska. Elektronická verze deníku Der Bund. Přehled o odborných švýcarských ekonomických publikacích. Informace o clech. Švýcarská centrála na podporu exportu OSEC má program na podporu dovozu z transformujících se zemí. Smyslem programu je najít odbytové cesty pro dovozce. V praxi to znamená, že nabídku českých firem OSEC bezplatně otiskne ve své tiskovině, kterou distribuuje na 6000 adres. Firma Teledata poskytne spolehlivé informace o šv. firmě. Informace o podniku stojí cca CHF 25,-. Firma Dun & Bradstreet celosvětově shromažďuje informace o firmách. Jejich informace o bonitě jsou opravdu velice cenné. Zodpovídá 50 miliónů dotazů ročně Největší šv.banka UBS vydává celou řadu publikací, které jsou výsledkem práce analytických oddělení banky. Švýcarská národní banka. Informace o aktuálním počasí na území celého Švýcarska. Informace o spolkových drahách včetně jízdního řádu. Informace o městské hromadné (Bern a okolí) dopravě včetně jízdního řádu Adresy významných institucí Významné švýcarské spolkové úřady (Spolkové shromáždění - Parlament, Spolková rada - vláda, jednotlivá ministerstva, a další instituce státní správy) mají sídlo v Bernu. Občanům jsou přístupny převážně prostřednictvím internetové korespondence a na webových stránkách těchto institucí je rovněž uveřejňováno nejvíce informací pro veřejnost určených. Vstupní stránkou pro kontakt s institucemi je V Ženevě má naopak sídlo většina mezinárodních institucí, jakými jsou např.: organizace a agentury Spojených národů (Center for Human Rights, UNESCO, UNICEF), různé mezivládní a nevládní organizace (EFTA, IMF, WTO) a další významné mezinárodní organizace jako Mezinárodní červený kříž a Hnutí 9/64 Zastupitelský úřad Bern ()

10 červeného půlměsíce. Jejich kompletní seznam a veškeré kontaktní údaje jsou k dipsozici na webových stránkách Geneva International Forum: Z mezinárodních organizací mají v Bernu své sídlo Mezistátní organizace pro mezinárodní železniční dopravu OTIF (Organisation Intergouvernementale Pour les Transports Intenationaux Ferroviaires), a dále Světová poštovní unie UPU (Union Postale Universelle), Naprostá většina švýcarských a mezinárodních finančních institucí se nachází v Curychu. Přístup k jejich kontaktním stránkám je možný prostřednictvím sdružení švýcarských bank a finančních firem s názvem SwissBanking, viz. 10/64 Zastupitelský úřad Bern ()

11 2. Vnitropolitická charakteristika 2.1. Stručná charakteristika politického systému Politický systém, které je složeno z 26 kantonů - z toho 6 polokantonů - je spolková federativní republika se silnou samostatností a rozhodovací pravomocí jednotlivých kantonů. Do kompetence federace patří zahraniční politika, záležitosti obrany, měny, cel, strategické otázky dopravy, spojů, energetiky, sociálního pojištění. Kantony mají velkou samosprávu a v mnohých oblastech vlastní legislativu, vlastní policii, vzdělávací systém, zdravotnictví, komunální služby, daňový systém. Na Konfederaci mají přímý vliv prostřednictvím Spolkové rady. Člení se na okresy, které jmenuje kantonální vláda. Obce jsou řízené městskými radami, většinou v čele se starostou. Zákonodárnou moc představuje dvojkomorový parlament, Bundesversammlung/Assemblée fédérale. Tvoří ho Národní rada, Nationalrat 200 poslanců (volená na 4 roky; poslanci jsou voleni podle počtu obyvatel jednotlivých kantonu) a Stavovská/Kantonální rada, Ständerat 46 poslanců (kantony mají po dvou, polokantony po jednom zástupci). Pro přijetí rozhodnutí je nutný souhlas obou komor. Národní rada zasedá 4x ročně. Právo volit mají švýcarští občané starší 20 let. Ženy mají volební právo teprve od r Poslední parlamentní volby se ve Švýcarsku konaly 23. října Podle očekávání sice - stejně jako na podzim zvítězila lidovecká SVP (Schweizerische Volkspartei), a to s 26,6 % hlasů, nedokázala však ani tentokrát překonat třicetiprocentní hranici a naopak ztratila přes tři procenta hlasů, čímž skončila se ztrátou osmi mandátů na 54 křeslech (pokles o 2,3 %). Druhou příčku, se 45 křesly (18,9 % hlasů), tradičně zaujali sociální demokraté SP (Sozialdemokratische Partei der Schweiz), což znamená v podstatě udržení dosavadních pozic a osmnáctiprocentní preferenci. Liberálové z FDP (Freisinnig-Demokratische Partei) tentokrát utrpěli dost závažnou porážku, která otřásla křeslem předsedy strany Fulvia Pelliho; strana se sice s cca 15 % hlasů udržela na třetím místě voličské přízně, přichází však celkem o 5 křesel a zřejmě přijde i o možnost mít v sedmičlenném vládním kabinetu dvě ministerstva (celkový počet mandátů: 30). Křesťanskodemokratická strana CVP (Christlichdemokratische Volkspartei) si sice udržela se svými 28 mandáty svou tradiční čtvrtou příčku (13,1 % hlasů) a s ní i jedno místo ve vládě, pokles o tři mandáty je však zřejmým varováním do budoucna. Skutečná překvapení se odehrávala až u dalších stran: Zelení GP (Grüne Partei) s 15 mandáty (7,9 %) přišli o pět křesel, ačkoliv se předpokládalo, že fukušimské trauma a všudypřítomná hesla vyzývající k opuštění atomové energie jim naopak hlasy přinesou. Na poklesu klasických pravicových a středopravicových stran profitovaly tentokrát především malé středové strany: zelenoliberální hybrid GLP (Grünliberale Partei Schweiz) s 12 mandáty a 5,4 % hlasy (přírůstek: 9 křesel) a největší překvapení - BDP (Bürgerlichdemokratische Partei) ministryně financí a prezidentka Spolkové vlády pro rok 2012 Eveline Widmer-Schlumpf/ová s poměrem 5,3 % hlasů. V tomto případě jde o těžký políček voličů do tváře SVP a zejména její šedé eminence Christopha Blochera, neboť BDP se konstituovala jako renegátská, resp. odštěpenecká síla proti Blocherovým praktikám po posledních volbách v r Snem SVP bylo vytlačit tuto sílu z parlamentu a zamezit tak - mimo jiné - stávající spolkové viceprezidentce Widmer-Schlumpf/ové cestu k prezidentskému křeslu. Očekávání "blocherovců" se nenaplnila, BDP překvapivě dosáhla 9 mandátů (5,3 %) a bude mít ve sněmovně poprvé vlastní frakci. Výkonnou moc má 7členná federální vláda Spolková rada (Bundesrat). Je volena spolkovým shromážděním vždy na 4 roky. Předsedou je spolkový prezident, kterého ze svého středu na jeden rok podle principu rotace volí členové rady, a který plní reprezentační povinnosti hlavy státu. Plní ale i nadále funkci ministra rezortu, tzv. přednostu departmentu (Departmentvorsteher). 11/64 Zastupitelský úřad Bern ()

12 je známé uplatňováním polopřímé a přímé demokracie. Referendum se koná při veškerých změnách ústavy a ústavních zákonů. Ke spolkovému rozhodnutí je možné svolat lidové hlasování, pokud o to požádá aspoň 8 kantonu anebo oprávněných voličů. Vývoj politické situace Nosnou myšlenkou zahraniční politiky Švýcarska je ochrana švýcarských zájmů v integrujícím se světě a princip neutrality. se snaží zvýšit svůj podíl na zahraniční ekonomické pomoci rozvojovým zemím, vysílat své jednotky do mírových misí a angažovat se v ochraně životního prostředí. Významné bylo rozhodnutí švýcarských občanů, kteří v referendu v březnu 2002 souhlasili se vstupem země do OSN. Z hlediska integrační perspektivy mají velký význam bilaterální dohody s EU (Bilaterale I), přijaté ve Spolkovém parlamentu v říjnu Druhý balík bilaterálních dohod (Bilaterale II) byl v parlamentu schválen v roce Neúspěšné referendum na začátku vyjednávání o vstupu do EU (4. března 2001) ukázalo, že veřejnost potřebuje důkladnější přípravu. 76,7 % z 55,1 % zúčastněných voličů odmítlo okamžité zahájení vyjednávání o vstupu do EU. V popředí zájmu je ochrana lidských práv, a to i vzhledem k tomu, že je sídlem mnoha mezinárodních organizací zabývajících se touto problematikou (Mezinárodní organizace pro migraci IOM). Rozložení sil v parlamentu: NÁRODNÍ RADA (Nationalrat - dolní komora) poslanců Švýcarská lidová strana (Schweizerische Volkspartei - SVP): 54 křesel (- 8) Sociálnědemokratická strana (Sozialdemokratische Partei - SP): 46 křesl (+ 3) Liberálnědemokratická strana (Freisinnig-Demokratische Partei - FDP): 30 křesel (-5) Křesťanskodemokratická lidová strana (Christlichdemokratische Volkspartei der Schweiz - CVP): 29 křesel (- 3) Občansko-demokratická strana Švýcarska (Bürgerlich-Demokratische Partei - BDP): 9 křesel (+ 9) Strana zelených (Grüne Parte - GP): 15 křesel (- 5) Zelenoliberální strana (Grünliberale Partei - GLP): 12 křesel (+ 9) Ostatní: 5 křesel STAVOVSKÁ RADA (Ständerat - horní komora) o 46 křeslech (po dvou z každého z 20 kantonů, po jednom z každého ze 6 polokantonů) CVP: 13 křesel (- 2) FDP: 11 křesel (- 1) SP: 11 křesel (+ 3) SVP: 5 křesel (- 2) Grüne: 2 křesla (-) GLP: 2 křesla (-) BDP: 1 křeslo (-) Bezpartijní: 1 křeslo Sociálně-demokratická strana Švýcarska (SP) Christian Levrat - předseda 12/64 Zastupitelský úřad Bern ()

13 Liberálně-demokratická strana (Svobodní demokraté - FDP) Philipp Müller - předseda Strana křesťanských demokratů (CVP) Christophe Darbellay - předseda Švýcarská strana lidová (SVP) Toni Brunner - předseda Švýcarská strana zelených Regula Rytz - spolupředsedkyně (Co-Präsidentin) Adele Thorens - spolupředsedkyně (Co-Präsidentin) Občansko-demokratická strana Švýcarska (BDP) Hans Grunder - předseda Kromě hlavních politických stran je v parlamentu zastoupeno dalších 8 menších stran. Referenda a vnitropolitické otázky V referendu ze dne poměrem hlasů 53,42% : 46,58% Švýcaři politicky schválili předlohu zákona O finanční pomoci Východu a v jejím rámci také poskytnutí příspěvku jedné miliardy švýcarských franků 10 novým členským státům EU určeného ke zmírňování ekonomických a sociálních nerovností. Spolkového lidového hlasování se účastnilo 45,5% oprávněných voličů. Ve výsledku referenda se odráží rozdílnost politické nálady ve francouzsky mluvících kantonech, kde si solidární přístup se středo- a východoevropskými členskými státy EU našel odezvu příznivou, a kantony německy mluvícími, ve kterých hlasující voliči zaujali k finančním důsledkům navrhovaného zákona postoj převážně negativní. V německy mluvící části Švýcarska se navíc projevila odlišnost pohledů mezi lidnatými městskými aglomeracemi, které předkládané řešení podpořily, a alpskými horskými kantony, které jej zamítly. čekají bilaterální jednání s EU o dohodě o liberalizaci trhu elektřinou, a také vyrovnávání se s výtkami EU na adresu kořistnické praxe některých švýcarských kantonů při zdaňování zahraničních holdingů. V současně konaném druhém spolkovém referendu dali Švýcaři poměrem hlasů 68% : 32% jednoznačně najevo, že si přejí zavedení jednotných rodinných přídavků v celé zemi. Po referendovém Ano prvnímu balíčku dvoustranných dohod s EU z r. 2000, dosahujícím 60% příznivců, po obdobném odsouhlasení Dohody s EU o přístupu Švýcarska k schengenskému systému a k Dublinské konvenci v červnu % voličů, po potvrzení rozšíření volného pohybu osob s EU v září 2005 také na její nové členské státy 56% účastníků lidového hlasování vydali Švýcaři ve čtvrtém plebiscitu o jejich vztazích k EU 13/64 Zastupitelský úřad Bern ()

14 rovněž kladný verdikt. Avšak jejich souhlas z neděle s poskytnutím solidárního příspěvku 10 novým členským státům EU vyzněl ve srovnání s předchozími o něco tlumeněji. Referendum o finanční pomoci, ve zkratce zvané kohezní miliarda (1 mld CHF), právně začleněné do předlohy zákona o pomoci Východu, skončilo převahou podporovatelů nad pochybovači výsledným poměrem 53,42 % : 46,58 %. Účast hlasujících činila 45,5 % ze všech oprávněných voličů Hlava státu (jméno, kompetence) Ve funkci hlavy státu, kterou byla v roce 2011 ministryně zahraničních věcí paní Micheline Calmy-Rey, stojí od ledna 2012 ministryně financí paní Eveline Widmer-Schlumpf/ová. Prezident je volen na roční funkční období a je jedním ze sedmi ministrů Spolkové rady (vlády). Z praktického hlediska nemá žádné zvláštní kompetence Složení vlády Výkonná moc je v rukou Spolkové rady. Tvoří ji 7 členů (představitelé ministerstev). Spolkové shromáždění ji volí vždy na 4 roky. Předsedou je spolkový prezident, kterého volí ze svého středu vždy na jeden rok. Nadále však plní i funkci ministra rezortu, tzv. departamentu. (vláda od ) Eveline Widmer-Schlumpf-ová (BDP), předsedkyně spolkové vlády (prezident Švýcarské konfederace) a ministryně financí, Doris Leuthard-ová (CVP), ministerstvo životního prostředí, dopravy, energetiky a spojů, Simonetta Sommaruga-ová (SP), ministerstvo spravedlnosti a policie, Didier Burkhalter (FDP), ministerstvo zahraničních věcí, Ueli Maurer (SVP), ministerstvo obrany, civilní ochrany a sportu, Johann N. Schneider-Ammann, (FDP), ministerstvo hospodářství, Alain Berset (SP), ministerstvo vnitra (dne byl zvolen nástupcem odstupující ministryně zahraničních věcí paní Micheline Calmy-Rey-ové). 14/64 Zastupitelský úřad Bern ()

15 3. Zahraničně-politická orientace 3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních Hlavní zásady švýcarské zahraniční politiky byly stanovené ve vládní Zahraničněpolitické zprávě 2000 následovně: zajištění bezpečnosti země, ochrana lidských práv, prosazování demokracie a zásad právního státu, zachování životní úrovně, odstraňování sociálních protikladů a ochrana přirozených životních podmínek. Princip neutrality v zásadě neztrácí na významu. Vztahy k EU jsou a zůstávají prioritními (priorita č.1), prioritou č. 2 jsou vztahy k USA, které jsou po EU druhým nejvýznamnějším partnerem země. 3. prioritou zahraničních vztahů Švýcarska je uzavírání bilaterálních smluv se zeměmi švýcarského ekonomického zájmu (BRIC, Jižní Korea, Japonsko). Ministryně zahraničních věcí se v prvních letech po svém nástupu do funkce (na začátku roku 2003) intenzivně věnovala především tzv. humanitární diplomacii, mediálně vděčným symbolickým návštěvám a gestům v zahraničí, a nabízení švýcarských zprostředkovatelských služeb v oblastech světových konfliktů. Z mnoha stran jí byla vytýkána mj.nedostatečná angažovanost při dojednávání pro klíčově důležitých bilaterálních dohod s EU (protože se týkaly národního zájmu č.1 - institutu bankovního tajemství), jakož i vyvolávání rozepří z USA. V interní politice MZV věnovala významnou pozornost zejména tzv. sekci rozvojové spolupráce, která už i předtím měla tendenci se stát mimořádně vlivnou, paralelní diplomatickou službou. Přes vyjádření ocenění práce CRE stanovila spolková vláda pořadí zcela opačně, než je dlouho prováděla ministryně Micheline Calmy-Rey. Vláda dala své člence najevo, že od ní očekává, že bude plnit tradiční úkoly švýcarské diplomacie - především hájení švýcarských obchodních a finančních zájmů ve světě. V novém seřazení priorit švýcarské zahraniční politiky lze na druhé straně vidět i tlak některých objektivních omezení - narůstající problém vyrovnanosti veřejných financí, potřebu snížit výdaje spolkového rozpočtu a v tomto směru i existenci tlaků na úspory v rozpočtu MZV, včetně výdajů na rozvojovou pomoc a na švýcarský příspěvek na kohezní účely EU". Lze konstatovat, že určitá změna akcentů švýcarské zahraniční politiky skutečně nastala. Mimo zmíněného zadání vlády k tomu přispěly i dvě referenda klíčová pro vztah s EU. Značně vytížila kapacitu ministryně, která se aktivně podílela na kampaních a do určité míry i omezila činnost ministerstva zahraničí, protože v případe negativních výsledků by bylo nutno učinit ve vztahu k EU dalekosáhlé změny. Na proklamovaném zintenzivnění vztahů s USA švýcarští představitelé opravdu pracovali - v průběhu let 2005 a 2006 navštívili USA ministři spravedlnosti Blocher, hospodářství Deiss a prvně v době své funkce i ministryně zahraničí. Kromě zlepšení atmosféry vzájemných vztahů, pošramocené v roce 2003 ostrou kritikou působení USA v konfliktu Iráku však zatím nebylo dosaženo moc hmatatelných výsledků. Mezníkem v rozvoji zejména ekonomických vztahů mělo být uzavření dohody o volném obchodu - USA, které však skončilo v podobě memoranda o porozumění, a to hlavně díky švýcarské agrární politice. O vztazích k EU je podrobně pojednáno v ekonomické části zprávy, zde jen stručně uvádíme, že v současnosti proklamuje spokojenost s dosavadním bilaterálním přístupem. Přes intenzivní diskuse nebyla stažena žádost o vstup do EU z roku 1992, nicméně pro vládu vstup již ani formálně není cílem, ale pouze jednou z možných variant dalších vztahů. Lidskoprávní akcent švýcarské zahraniční politiky vychází mj. i z toho, že se jako depozitář Ženevských konvencí tradičně cítí být odpovědné za jejich plnění. Tento akcent však není z vnitropolitického hlediska nesporný: zatímco velké strany, zejména SP jej i nadále považují za platnou prioritu švýcarského mezinárodněpolitického angažmá, zastává izolacionistická, vyhraněné proneutrální SVP právě opačný názor. Bezpečnostní politika a humanitární akce v konfliktních regionech Švýcarské aktivity jsou tradičně orientovány na bezpečnostní politiku, demokratickou kontrolu ozbrojených sil, humanitární právo, zdravotnictví, záchranné operace, odminování, informatiku a ochranu před chemickými bojovými látkami. Konkrétním výsledkem jednání v rámci bezpečnostní politiky je rozsáhlý plán boje proti terorismu, na kterém se rovněž podílí. se účastní také mise 15/64 Zastupitelský úřad Bern ()

16 KFOR v Kosovu se svou jednotkou Swisscoy, na jaře 2011 odsouhlasil Parlament prodloužení mandátu až do konce roku Pro PfP operace vyčlenilo jisté kapacity, které však nejsou určené pro případné operace NATO podle čl. 5 Washingtonské smlouvy. Rozhodování o nasazení se děje vždy případ od případu a vždy za předpokladu existence mandátu OSN nebo OBSE. Tento přístup k bezpečnosti není akceptován beze sporů. Roste intenzita jeho kritiky, možná i jako nepřímý důsledek probíhající reformy armády (projekt Armáda XXI, realizován od počátku roku 2004) - snižuje se rozpočet na obranu, omezuje stav ozbrojených sil a logistiky, ale roste nasazení armády v tzv. subsidiárních akcích - podpora vnitřní bezpečnosti (hlídání velvyslanectví, bezpečnost velkých akcí - např. WEF Davos) a mírotvorné mise v zahraničí. Zvláště v populistické straně SVP existuje volání po omezení role armády na tradiční obranu teritoria a dokonce i na vystoupení z PfP Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách OSN bylo v září 2002 na 57. VS OSN přijato za člena OSN. Po mnohaletém váhání se Švýcaři rozhodli překonat mezinárodněpolitický anachronismus a v historicky významném hlasování schválili většinou 54,6 % v referendu dne lidovou iniciativu Za přístup Švýcarska k OSN. se však dlouhá léta personálně a materiálně zúčastňuje na zprostředkovatelských, pozorovatelských a humanitárních akcích OSN v krizových oblastech.). První oficiální návštěvu země vykonal v červenci 2003 GT OSN Koffi Annan. NATO pokládá NATO za jedinou akceschopnou bezpečnostní a obrannou organizaci v Evropě. Po více než ročním intenzivním jednání se švýcarská vláda rozhodla v říjnu 1996 přistoupit k programu Partnerství pro mír. tuto aktivitu chápe jako logické zapojení se do nové evropské bezpečnostní architektury. Připouští rovněž spolupráci s Koordinační radou NATO, plné členství v Alianci však vylučuje. OBSE OBSE bylo pro během jeho absence v ostatních důležitých evropských bezpečnostních a ekonomických strukturách dlouho jediným bezpečnostně politickým fórem, kde mělo možnost plné účasti. V roce 1996 předsedalo OBSE a především zásluhou ministra zahraničí F. Cottiho tak sehrálo poprvé od druhé světové války samostatnou aktivní roli na mezinárodní scéně. V současné OBSE vidí organizaci schopnou překonávat konflikty mezi východem a západem, předcházet a řešit vzniklé krize a konflikty hlavně ve východoevropských státech. V centru pozornosti švýcarských aktivit stojí hlavně lidská dimenze. Švýcarský zástupce vedl do konce září 2002 ODHIR a země podporuje mnohé projekty v této oblasti. Téměř 50 % švýcarských zahraničních nasazení v oblasti podpory míru je realizováno prostřednictvím OBSE, převážně na Balkánu, v oblasti Kavkazu a v oblasti střední Asie. Rada Evropy Rada Evropy - hlavním polem aktivity byl problém přetížení Evropského soudního dvora pro lidská práva. bylo pověřeno vedením komise, která má tento problém řešit. Soudní dvůr vydal jeden nález, ve kterém odmítl stížnost vůči Švýcarsku. je plnoprávným členem Paktu stability od června Sleduje dva cíle: posilování lidských práv, demokracie a právního státu a podpora regionálního hospodářství v Kosovu jak na bilaterální úrovni, tak i v rámci PS. Jednou ze základních švýcarských priorit v rámci pomoci regionu JVE je oblast neinvestiční pomoci. 16/64 Zastupitelský úřad Bern ()

17 ESVO - Evropské sdružení volného obchodu (EFTA) je členem od r Po vystoupení některých zemí z ESVO v r (Rakousko, Švédsko, Finsko) zůstalo členy jen, Norsko, Island a Lichtenštejnsko (je členem, ale neratifikovalo dohodu s ESVO).V r ESVO uzavřelo dohodu o zóně volného obchodu s ES, v roce 1992 dohodu o Evropském hospodářském prostoru s EU, avšak vzhledem na záporný výsledek referenda se aktivního naplňování dohody nezúčastňuje. Od na základě dohody o volném obchodu mezi ESVO, EU a jeho asociovanými zeměmi byla zavedena panevropská kumulace původu zboží, zjednodušující původ zboží a odstraňující bariéry celních preferencí. OECD - Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj je členem OECD od r a klade členstvu a aktivitám OECD velký význam. Zúčastňuje se pravidelných setkání jednotlivých výborů OECD a realizuje doporučení, poskytovaná sekretariátem OECD pro zlepšení dalšího hospodářského rozvoje země. WTO - Mezinárodní obchodní organizace Členem WTO je od r (předtím členem GATT). V rámci WTO se CH zasazuje na odbourání cel a technických překážek v obchodu. a EU Političtí představitelé Švýcarska udržují s členskými zeměmi EU pravidelný kontakt. Význam EU pro život země dokumentuje i skutečnost, že má zvláštní komisi v Bruselu. Vstup země do EU je předmětem politických diskusí. Smluvně však již s EU uzavřelo několik významných hospodářských smluv (již v devadesátých letech podepsána Dohoda o volném obchodu), které umožňují realizovat Švýcarsku vzájemné hospodářské vztahy s EU prakticky na úrovni, jakou realizují mezi sebou členské země EU. se plně angažuje v bilaterálních jednáních s EU, i když se občané v referendu v roce 1992 vyslovilo proti vstupu země do Evropského hospodářského prostoru s EU. V říjnu 1999 byl v parlamentu schválený komplex 7 bilaterálních dohod s EU: o hospodářství, volném pohybu osob mezi Švýcarskem a EU, o vědě a výzkumu, veřejném obstarávání, technických překážkách obchodu, letecké dopravě a o pozemní dopravě. Smlouvy byly schválené většinou obyvatelstva v referendu dne a vstoupily v platnost Celostátní referendum dne odmítlo okamžité zahájení vyjednávání o vstupu do EU. Druhý balík bilaterálních dohod byl občanům předložen , mandát pro jednání ze strany EU byl schválen a v parlamentě byl schválený v roce Zemi zajistí další připojení na bezpečnostní, hospodářský a sociální systém EU. Balík obsahuje 10 oblasti: liberalizaci v oblasti služeb, zdaňování důchodců ze zemí EU ve Švýcarsku (polovina do země původu, polovina pro ), exportní subvence pro hospodářské výrobky, vstup Švýcarska do Agentury ŽP EU, výměna statistických údajů, vstup Švýcarska do programu EU v oblasti vzdělávání a práce s mládeží, vstup Švýcarska do systému podpory filmu v EU, požadavek EU zlepšení právní pomoci při boji proti pašování, požadavek EU poskytnutí garance, že bude dodržován EU navrhovaný systém zdaňování výnosů z úroků jako opatření proti daňovým únikům, požadavek na vstup do Schengenské a Dublinské dohody v období od 3-5 let. Dohody ze Schengenu a Dublinu byly schváleny v referendu v červnu Rozšíření volného pohybu pracovních sil o deset nových členských zemí úspěšně prošlo referendem v září Protokol k dohodě o volném pohybu osob byl ratifikován v prosinci a protokol k dohodě Schengen/Dublin byl ratifikován v roce Spolková rada na svém neveřejném zasedání odmítla stáhnout z Bruselu pozastavenou žádost o vstup do EU. Vstup do EU však už není strategickým cílem, ale jen jednou z mnoha možností. Cestu dvoustranných evropských vztahů považuje vláda za úspěšnou a v zájmu Švýcarska. 17/64 Zastupitelský úřad Bern ()

18 podepsali v Bruselu EU a Memorandum o porozumění o podmínkách švýcarského příspěvku pro rozšíření ve výši 1 mld. CHF deseti novým členským zemím EU. Při této příležitosti došlo i k výměně dokumentů k postupu při vykonávání dvoustranné dohody o účasti Švýcarska v programech filmové podpory Media, v agentuře životního prostřední, stejně tak jako o spolupráci se statistickým úřadem EU Eurostat. Příspěvek v částce 1 mld. CHF byl rozdělen takto: Polsko (48,9 % mil. CHF), Maďarsko (13,07 % - 130,7 mil. CHF), ČR (10,98 % - 109,8 mil. CHF), SR (6,69 % - 66,9 mil. CHF), Litva (7,09 % - 70,9 mil. CHF), Lotyšsko (5,99 % - 59,9 mil. CHF), Estonsko (3,99 % - 39,9 mil. CHF), Slovinsko (2,2 % - 22 mil. CHF), Kypr (0,6 % - 6 mil. CHF), Malta (0,3 % - 3 mil. CHF), ostatní celkově (3,09 % - 30,9 mil. CHF) a projekty s vysokou předností (0,2 % - 2 mil. CHF). Rámcová dohoda byla podepsána společně se všemi deseti partnerskými zeměmi dne v Bernu. Bližší informace naleznete na webových stránkách Ministerstva financí ČR na adrese Další členství Od r je členem rady Evropy. Od r Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. je velmi aktivní i v dalších mezinárodních finančních institucích, kterých je členem, jako jsou: Evropská banka pro obnovu a rozvoj (BERD), Mezinárodní finanční společnost (IFC), Multilaterální agentura pro pojištění investic (MIGA), Africká rozvojová banka (AFDB), Asijská rozvojová banka (ADB), Meziamerická rozvojová banka (IDB), Meziamerická investiční společnost (IIC). je dále členem desítky mezinárodních agentur a organizací, které ovlivňují hospodářský život země (Světová poštovní unie UPU) a pod Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) mimo smluv dle kap Smlouva mezi Republikou československou a Švýcarskem o vzájemné právní pomoci ve věcech občanských a obchodních a Dodatkový protokol /BERN, 21. prosince 1926, č. 9/1928 Sb/SS.. 731/81 2. Úmluva mezi Republikou československou a Švýcarskem o uznání a výkonu soudních rozhodnutí a Dodatkový protokol /BERN, 21. prosince 1926, č. 23/1929 Sb./ SS.. 732/81 3. Smlouva o řízení smírčím, soudním a rozhodčím mezi Československem a Švýcarskem /ŽENEVA, 20. zář 1929, č. 104/1930 Sb./ SS..735/81 4. Protokol č. 1 o jednáních mezi Československem a Švýcarskem o švýcarských zájmech dotčených československými dekrety z roku 1945 o znárodnění /Bern, 18. prosince 1946/ ve znění Dodatkového protokolu podepsaného v Bernu dne 7. února 1947 a Zvláštní dohoda k provádění článku 9 Protokolu č. 1 z 18. prosince 1946 /PRAHA, 13. prosince 1947/ SS..750/81 5. Protokol č. 2 o jednáních mezi Československem a Švýcarskem o švýcarských zájmech dotčených předpisy a opatřeními o zřízení národní správy a o konfiskacích /PRAHA, 18. ledna 1947/ SS..750/81 6. Zatímní dohoda o leteckých linkách mezi Československem a Švýcarskem, včetně Přílohy s tabulkami I a II /BERN, 10. září 1947/ SS..752/81 7. Dohoda mezi předsedy delegace československé a švýcarské o československo - švýcarských protokolech, týkajících se znárodnění, konfiskaci a národních správ sjednaná výměnou nót Praha, /Bern, /BERN 29. prosince 1947/ SS..28/88 8. Dohoda mezi předsedy delegací československé a švýcarské o preklusivní lhůtě sjednaná výměnou nót /BERN, 13. února 1948/ SS..27/88 9. Protokol č. 3 o jednáních mezi Československem a Švýcarskem, týkajících se použití Protokolu č. 1 z 19. prosince 1946 na zájmy Švýcarské, dotčené československými zákony o znárodnění po roce 1945 /BERN, 25. srpna 1948/ SS..754/ Dohoda mezi Československou republikou a u konfederací o uspokojení švýcarských zájmů v Československu /PRAHA, 22. prosince 1949/ SS..26/88 18/64 Zastupitelský úřad Bern ()

19 11. Ujednání o změně tabulek připojených k Zatímní dohodě o leteckých liniích mezi Československou republikou a Švýcarskem ze dne 10. září 1947 sjednané výměnou nót /PRAHA, 28. června 1950/ SS..752/ Obchodní smlouva mezi Československou republikou a u konfederací a Závěrečný protokol /BERN, 24. listopadu 1953, č. 50/1954 Sb./ SS..759/ Dohoda mezi Československou socialistickou republikou a u konfederací o vzájemném osvobození leteckých podniků od zdanění sjednaná výměnou nót /PRAHA, 26. DUBNA 1960, č. 8/1963 Sb./ SS..763/ Ujednání mezi vládou Československé socialistické republiky a spolkovou radou Švýcarské konfederace o vypořádání majetkoprávních otázek /BERN, 27. června 1967/ SS..765/ Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a u konfederací o ochraně údajů o původu, označení původu a jiných zeměpisných označení a Protokol s přílohami /BERN, 16. listopadu 1973, č. 13/1976 Sb./ SS..769/ Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a u spolkovou radou o mezinárodní silniční osobní a nákladní dopravě a Prováděcí protokol /PRAHA, 17. prosince 1975, č. 80/1976 Sb./ SS..770/ Ujednání mezi vládou Československé socialistické republiky a u spolkovou radou o rozšíření provádění Dohody mezi vládou Československé socialistické republiky a švýcarskou spolkovou radou o mezinárodní silniční osobní a nákladní dopravě, podepsané v Praze dne 17. prosince 1975, na Lichtenštejnské knížectví sjednané výměnou nót /PRAHA, 6. února 1980, č. 28/1980 Sb./ 18. Ujednání mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky u spolkovou radou o vzájemném zrušení vízové povinnosti sjednané výměnou nót /PRAHA, 31. července 1990, č. 395/1990 Sb./SS..8/ Dohoda mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a u konfederací o podpoře a vzájemné ochraně investic a Protokol /BERN, 5. října 1990, č. 459/1991 Sb./ SS..2/ Dohoda mezi vládou České republiky a u spolkovou radou o sukcesi do dvoustranných smluv sjednaná výměnou dopisů /PRAHA/BERN, 24. února 1994/ SS..13/ Smlouva mezi vládou České republiky a u spolkovou radou o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku /PRAHA, 4. prosince 1995, č. 281/1996, částka 5/1997 Sb./ SS..1/ Smlouva mezi Českou republikou a u konfederací o sociálním zabezpečení /ŽENEVA, 10. června 1996/ - vstup v platnost 1. listopadu 1997 SS..20/ Dohoda mezi Českou republikou a u konfederací o leteckých službách /PRAHA, 17. července 1996/ SS..18/ Společné prohlášení mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Spolkovým departementem zahraničních věcí Švýcarska ve věci majetku nezvěstných osob ve Švýcarsku / BERN, 23. ledna 1997/ SS..9/ Dohoda mezi vládou České republiky a u spolkovou radou o výměně stážistů /PRAHA, 19. května 1997/ SS.24/ Dohoda mezi vládou České republiky a u spolkovou radou o vzájemném zrušení vízové povinnosti sjednaná výměnou nót / BERN, 9. března Smlouva mezi Českou republikou a u konfederací o policejní spolupráci v boji proti trestné činnosti / PRAHA, 31. května Rámcová dohoda mezi u federální radou a vládou České republiky ve věci implementace Programu švýcarsko-české spolupráce na snížení hospodářských a sociálních rozdílů v rámci rozšířené Evropské unie, podepsaná dne /64 Zastupitelský úřad Bern ()

20 4. Ekonomická charakteristika země 4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje Švýcarské hospodářství silně oslabuje, a to nejen vzhledem ke zhoršujícímu se konjunkturnímu prostředí uvnitř EU, ale i kvůli stále nadhodnocenému franku. Takový krizový pokles konjunktury jako na konci roku 2008 se však dosud neprojevil. Za předpokladu, že k dalšímu vystupňování dluhové krize uvnitř EU nedojde, mělo by mít oslabení konjunktury ve Švýcarsku pouze dočasného trvání. Počítá se se slabým růstem HDP (+ 0,5 %) s následným zotavením až o + 1,9 % v roce V důsledku oslabení konjunktury by se měla v roce 2012 dočasně zvýšit nezaměstnanost (momentálně se pohybuje okolo 3,1 %); economiesuisse, t.j. ústřední svaz švýcarských podniků, očekává, že nezaměstnanost se v roce 2012 vyšplhá až na 3,6 %. Zdolání dluhové krize EU představuje i pro velkou výzvu. Potenciální konjunktura by měla být podpořena vnitřním trhem, i když se budou muset mnohé dodavatelské firmy nejdříve přizpůsobit novým poměrům. Růst se očekává především ve stavebnictví a v těžebním průmyslu. Přistěhovalectví a mírné zvýšení reálné mzdy budou mít za následek další nárůst v oblasti soukromé spotřeby, jež profituje z celkově nízké míry inflace. Vzhledem k tomu, že je EU nejdůležitějším hospodářským partnerem Švýcarska (v minulém roce směřovalo 58,6 % švýcarského exportu do EU a import z EU tvořil 77,5 %), je třeba vývoj v eurozoně velmi pozorně sledovat. má eminentní zájem na tom, aby EU konečně dostala svou rozsáhlou strukturální finanční nerovnováhu pod kontrolu, nebot dluhová krize ještě zdaleka nebyla překonána. Švýcarská ekonomika je silně závislá na zahraničním obchodě a značně zapojená do mezinárodních finančních a úvěrových vztahů. Charakter zapojení země do světové ekonomiky je směsí značně chráněných sektorů jako např. zemědělství a veřejné služby a ostré konkurenční asertivity v globálním měřítku, kde typickým příkladem jsou bankovní služby. Švýcarská ekonomika je současně ekonomikou duální, kde vedle sebe působí globálně fungující a vysoce konkurenceschopné švýcarské, resp. nadnárodní firmy v oblasti bankovnictví a farmacie a firmy orientované na domácí trh, které jsou životaschopné především díky chráněným monopolním postavením a relativně vysoké celní ochraně. Zmíněné skutečnosti se ve Švýcarsku odráží jak ve struktuře tvorby hrubého domácího produktu, tak i struktuře zaměstnanosti. trpí malou otevřeností a segmentací některých partií domácího trhu, chybí chuť a odvaha k legislativním změnám ve věci další demonopolizace vnitřního trhu. Důsledkem je nedostatek konkurence na domácím trhu. Dosud nejsou provedeny nezbytné liberalizační reformy v infrastruktuře, energetice a telekomunikacích. Samotné oblasti zdravotnictví a sociální pojištění rostou v posledních letech podstatně rychleji než samotný hrubý národní důchod Švýcarska. Důsledkem je i cenová úroveň ve Švýcarsku, cca o třetinu vyšší než v členských zemích Evropské unie. U obchodu zbožím, službami a pohybu kapitálu uplatňuje přístup otevřené ekonomiky s důrazem na export. Avšak míra otevřenosti švýcarského trhu, zvláště u výrobků potravinářského průmyslu, je výrazně závislá na příbuzných, odvětvově provázaných politikách, např. švýcarské zemědělské politice. V prosinci 2006 dolní komora parlamentu Národní rada neschválila rychlejší tempo reformy zemědělské politiky, která by zemědělské subvence přesunula více do oblasti přímých plateb jednotlivým zemědělcům a tím snížila ceny švýcarské zemědělské prvovýroby. Ceny zemědělských výrobků tak zůstanou na vysoké úrovni ve srovnání s průměrem cen výrobků v EU (dle liberálního thinktanku Avenir Suisse až 45% vyšší) a tak nelze očekávat žádný vnitřní zájem na liberalizaci trhu s těmito komoditami. Rovněž v oblasti služeb zůstává liberalizace na nižším stupni, než je tomu v EU. V sektoru telekomunikací dominuje nadále monopolní státem vlastněný operátor Swisscom, v sektoru poštovních služeb nebyl prozatím dokončen proces formování nezávislého regulačního úřadu postreg, který stále zůstává 20/64 Zastupitelský úřad Bern ()

Souhrnná teritoriální informace Švýcarsko

Souhrnná teritoriální informace Švýcarsko Souhrnná teritoriální informace Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Bernu ke dni 03.09.2012 Seznam kapitol souhrnné teritoriálné informace: 1. Základní informace o teritoriu 2. Vnitropolitická

Více

Vstup Chorvatska do EU a jeho aktuální ekonomická situace

Vstup Chorvatska do EU a jeho aktuální ekonomická situace Vstup Chorvatska do EU a jeho aktuální ekonomická situace Semestrální práce Bc. Kristýna Krásna, Bc. Markéta Nováková Obsah 1. Všeobecné informace o zemi 2. Historický background 3. Překážky vstupu do

Více

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru Česká ekonomika v roce 2014 Přehled ekonomiky České republiky HDP Zaměstnanost Inflace Cenový vývoj Zahraniční investice Platební bilance Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky

Více

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo

Více

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR Národní hospodářství tí a sociální systém ČR ObN 3. ročník Ekonomické sektory: Národní hospodářství primární (zemědělství a hornictví) sekundární í( (zpracovatelský průmysl) ů terciární (poskytování služeb)

Více

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny?

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Drahomíra Dubská Mezinárodní vědecká konference Insolvence 2014: Hledání cesty k vyšším výnosům pořádaná v rámci projektu

Více

Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru

Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru MEMO/07/618 V Bruselu, 20. prosince 2007 Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru Dne 14. června 1985 podepsaly vlády Belgie, Německa, Francie, Lucemburska a Nizozemska v Schengenu, malém

Více

1BHospodářský telegram 12/2010

1BHospodářský telegram 12/2010 1BHospodářský telegram 12/ Konjunkturální vývoj Obchodní klima v Sasku v porovnání 115 110 105 Sasko nové země Německo S 110,2 nz 107,6 N 107,6 100 95 90 85 80 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Více

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005 EVROPSKÁ INTEGRACE G. Petříková, 2005 Evropa značně rozdrobený světadíl 44 států na ploše 10,5 mil. km 2 počet států se ve 20. století etapovitě zvyšoval dezintegrační tendence konec 20. století další

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Č.j. 2248/04 V Praze dne 19. května 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY která se koná ve středu dne 26. května 2004 v 9.00 hod. v zasedací síni budovy Úřadu vlády České republiky,

Více

ČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz

ČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz 1 Přehled ekonomiky České republiky HDP Trh práce Inflace Platební bilance Zahraniční investice Průmysl Zahraniční obchod 2 Hlavní charakteristiky české ekonomiky Malá, otevřená ekonomika, výrazně závislá

Více

Zabezpečení sociální a zdravotní péče ve Švýcarsku. Markus Eisenring vedoucí oblasti pro děti a mládež CURAVIVA Schweiz

Zabezpečení sociální a zdravotní péče ve Švýcarsku. Markus Eisenring vedoucí oblasti pro děti a mládež CURAVIVA Schweiz Zabezpečení sociální a zdravotní péče ve Švýcarsku Markus Eisenring vedoucí oblasti pro děti a mládež CURAVIVA Schweiz 1 Obsah 1. CH: Confoederatio Helvetica Spolkový stát Švýcarsko 2. Sociální zabezpečení

Více

Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů

Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů Prof. Michal Mejstřík Petr Janský, M.Sc. EEIP, a.s. Institut ekonomických studií, Fakulta sociálních věd Univerzita Karlova II. konference

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

VÝVOJ EKONOMIKY ČR WWW.SPCR.CZ

VÝVOJ EKONOMIKY ČR WWW.SPCR.CZ VÝVOJ EKONOMIKY ČR WWW.SPCR.CZ VÝVOJ EKONOMIKY ČR: PŘEHLED A KOMENTÁŘE SP ČR ZPRACOVAL: BOHUSLAV ČÍŽEK (BCIZEK@SPCR.CZ) ZPRACOVÁNO K 30.10.2015 VÝZNAM PRŮMYSLU Průmysl (2014) 32,4% podíl na přidané hodnotě

Více

Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016?

Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016? JE ČAS SE OZVAT Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016? 1. důvod Po dlouhém období ekonomické krize se Česká republika výrazně zotavuje. V loňském roce dosáhla dvouprocentního

Více

Program švýcarsko-české spolupráce 5.6.2009

Program švýcarsko-české spolupráce 5.6.2009 Program švýcarsko-české spolupráce Právní rámec Memorandum o porozumění mezi Radou Evropské unie a Švýcarskou spolkovou radou z 27.2.2006 - pro ČR alokováno 109,78 mil. CHF. 24.3.2006 schválil švýcarský

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 02/2015

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 02/2015 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 02/2015 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Polské přímé zahraniční investice... 2 Inflace... 2 Průmyslová

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 09/2015

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 09/2015 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 09/2015 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Inflace... 2 Průmyslová produkce... 2 Nezaměstnanost...

Více

1BHospodářský telegram 08/2010

1BHospodářský telegram 08/2010 1BHospodářský telegram 08/2010 Konjunkturální vývoj Obchodní klima v Sasku v porovnání Index obchodního klimatu ifo pro živnostenské hospodářství Saska, nových spolkových zemí a Německa, statistické hodnoty,

Více

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Ing. Jiří Paroubek Charakteristika současné etapy ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

MAKROEKONOMICKÝ POHLED NA FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ. Ing. Jan Vejmělek, Ph.D., CFA Hlavní ekonom Komerční banky 14. listopadu 2012

MAKROEKONOMICKÝ POHLED NA FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ. Ing. Jan Vejmělek, Ph.D., CFA Hlavní ekonom Komerční banky 14. listopadu 2012 MAKROEKONOMICKÝ POHLED NA FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ Ing. Jan Vejmělek, Ph.D., CFA Hlavní ekonom Komerční banky 14. listopadu 212 Předkrizové období období konvergence Pozitivní role zahraničního kapitálu

Více

Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR

Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Charakteristika současné etapy - ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

Program švýcarsko-české spolupráce (109,78 mil. CHF)

Program švýcarsko-české spolupráce (109,78 mil. CHF) Program švýcarsko-české spolupráce (109,78 mil. CHF) Ing. Jiří Hodík, Ministerstvo financí, Centrum pro zahraniční pomoc, příprava a koordinace Národní koordinační jednotka Programu Doksy, 6. srpna 2015

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 04/2015

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 04/2015 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 04/2015 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Inflace... 2 Průmyslová produkce... 2 Nezaměstnanost...

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 07/2015

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 07/2015 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 07/2015 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Inflace... 2 Průmyslová produkce... 2 Nezaměstnanost...

Více

Hospodářská politika

Hospodářská politika Hospodářská politika doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Hlavní cíl: zajištění ekonomického růstu, ekonomické rovnováhy, cenové stability, plné zaměstnanosti a sociálních úkolů státu. 1 Cílů HP je dosahováno

Více

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA Bc. Radek Feix OBSAH obecná charakteristika Moldavské republiky problémové faktory brzdící rozvoj státu hlavní rozvojoví partneři

Více

Tisková zpráva 15. 03. 2011. 2010: Finanční oživení potvrzeno 2011: Strategická změna zaměření na úvěrové pojištění

Tisková zpráva 15. 03. 2011. 2010: Finanční oživení potvrzeno 2011: Strategická změna zaměření na úvěrové pojištění Tisková zpráva 15. 03. 2011 2010: Finanční oživení potvrzeno 2011: Strategická změna zaměření na úvěrové pojištění Setrvalý růst obratu Prudký pokles škodní kvóty Obnova dynamiky pozitivních výsledků Posílení

Více

Perspektivy rozvoje chemického. průmyslu v ČR. Kulatý stůl k problematice vzdělávání pracovníků pro konkurenceschopný chemický průmysl 15.1.

Perspektivy rozvoje chemického. průmyslu v ČR. Kulatý stůl k problematice vzdělávání pracovníků pro konkurenceschopný chemický průmysl 15.1. průmyslu v ČR Kulatý stůl k problematice vzdělávání pracovníků pro konkurenceschopný chemický průmysl 15.1.2015 průmyslu v ČR 1 Současný vývoj chemického průmyslu v ČR Postavení chemického průmyslu v české

Více

OVÁNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ČESKÉ EKONOMIKY

OVÁNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ČESKÉ EKONOMIKY ZVYŠOV OVÁNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ČESKÉ EKONOMIKY Mirek Topolánek předseda vlády ČR Fourth Business Roundtable with the Government of the Czech Republic ic,, 20.11.2007 REFORMNÍ DOKTRÍNA FILOZOFIE REFORMNÍ

Více

1BHospodářský telegram 10/2010

1BHospodářský telegram 10/2010 1BHospodářský telegram 10/ Konjunkturální vývoj Obchodní klima v Sasku v porovnání 115 110 105 Sasko nové země Německo S 108,0 nz 107,1 N 106,7 100 95 90 85 80 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Více

Budoucnost kohezní politiky EU

Budoucnost kohezní politiky EU Budoucnost kohezní politiky EU Daniela Grabmüllerová Stanislav Cysař Ministerstvo pro místní rozvoj Rozpočet a finanční vize obcí, měst a krajů Praha, 23. září 2010 Klíčové milníky - EU Schválení Strategie

Více

Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta 2003-2008)

Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta 2003-2008) Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta 2003-2008) Jan Vlach Konference: Dokážeme hájit zájmy zaměstnavatelů i zaměstnanců? 9. září 2010, Clarion Congress Hotel

Více

Tabulka č. 1: Pokladní plnění státního rozpočtu České republiky 2014 - příjmy (v mil. Kč)

Tabulka č. 1: Pokladní plnění státního rozpočtu České republiky 2014 - příjmy (v mil. Kč) V. Tabulková část Tabulka č. 1: Pokladní plnění státního rozpočtu ČR 2014 příjmy Tabulka č. 2: Pokladní plnění státního rozpočtu ČR 2014 výdaje Tabulka č. 3: Příjmy kapitol r. 2014 Tabulka č. 4: Výdaje

Více

Deutschsprachige Länder die Schweiz

Deutschsprachige Länder die Schweiz Deutschsprachige Länder die Schweiz Německy mluvící země Švýcarsko Německý jazyk- 7. ročník Mgr. Bc. Miroslava Popelková der offizielle Name- oficiální název- Švýcarská konfederace či Švýcarské spříseženství-

Více

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Domácí a světový ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Brno, 24. října 212

Více

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück 24.06.2009 Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování

Více

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE Jméno a příjmení: Datum narození: Datum testu: 1. Akcie jsou ve své podstatě: a) cenné papíry nesoucí fixní výnos b) cenné papíry jejichž hodnota v čase vždy roste c)

Více

Perspektivní obory pro vývoz do Číny

Perspektivní obory pro vývoz do Číny Perspektivní obory pro vývoz do Číny 1) Úvod Již ve třicátých letech minulého století dodávalo Československo do Číny investiční celky, např. cukrovary. Značného objemu ve vývozu investičních celků do

Více

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Reforma rozpočtu EU Eurocentrum Praha 30. října 2008 Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Obsah 1. Současná struktura rozpočtu EU 2. Rozhodnutí o revizi 3. Veřejná debata 4. Revize

Více

Ing. Michal Štefl, předseda představenstva a generální ředitel. Praha, 1.3.2011

Ing. Michal Štefl, předseda představenstva a generální ředitel. Praha, 1.3.2011 Ing. Michal Štefl, předseda představenstva a generální ředitel Praha, 1.3.2011 OHLÉDNUTÍ ZPĚT Vývoj stavebnictví v roce 2010 potvrzuje pokračování trendu roku 2009 Celoroční výsledek 2010 je nejhorší od

Více

Možnosti rozšíření hospodářské spolupráce s Bavorskem

Možnosti rozšíření hospodářské spolupráce s Bavorskem Možnosti rozšíření hospodářské spolupráce s Bavorskem Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky 14. května 2009 Program přednášky: Hospodářsko-historický obraz ČR Makroekonomické ukazatele ČR Česká

Více

@#A MĚSÍČNÍ EKONOMICKÁ ZPRÁVA ŘÍJEN 2004 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

@#A MĚSÍČNÍ EKONOMICKÁ ZPRÁVA ŘÍJEN 2004 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ V říjnu vzrostl index spotřebitelských cen o 0,5 % proti předcházejícímu měsíci a o 3,5 % za poslední rok (v září činil meziměsíční růst 0,8 % a meziroční 3,0 %). Meziroční nárůst

Více

Statut Bezpečnostní rady státu http://www.vlada.cz/cs/rvk/brs/statut/statut.html Vláda ČR svým usnesením vlády ČR ze dne 10. června 1998 č. 391 o Bezpečnostní radě státu a o plánování opatření k zajištění

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

Program švýcarsko-české spolupráce (109,78 mil. CHF)

Program švýcarsko-české spolupráce (109,78 mil. CHF) Program švýcarsko-české spolupráce (109,78 mil. CHF) Mgr. Šárka Sovová, Ministerstvo financí, Centrum pro zahraniční pomoc, příprava a koordinace Národní koordinační jednotka Programu Mezinárodní konference

Více

Podpora podnikání v České republice

Podpora podnikání v České republice Podpora podnikání v České republice MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU Podpora podnikání v České republice 2006 OBSAH Úvod......9 A. VŠEOBECNÉ PODPORY 1. Podpora malých a středních podniků.........13 Programy

Více

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Reformy zdravotního pojištění v zahraničí Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Financování zdravotnictví Různé modely financování: zdravotní pojištění, národní zdravotní služba (státní

Více

Statistická ročenka. Centra mezistátních úhrad styčného orgánu ČR v oblasti zdravotní péče

Statistická ročenka. Centra mezistátních úhrad styčného orgánu ČR v oblasti zdravotní péče Statistická ročenka Centra mezistátních úhrad styčného orgánu ČR v oblasti zdravotní péče 2010 1 Úvod Existence relevantních statistických podkladů je základním předpokladem rozumného hodnocení uplynulých

Více

1.Teoretické vymezení cestovního ruchu v platební bilanci 2. Cestovní ruch v platební bilanci ČR 3. Dopady hospodářské krize na cestovní ruch 4.

1.Teoretické vymezení cestovního ruchu v platební bilanci 2. Cestovní ruch v platební bilanci ČR 3. Dopady hospodářské krize na cestovní ruch 4. Zahraniční cestovní ruch ČR Rudolf Olšovský ředitel odboru platební bilance Sekce měnová a statistiky ČNB VŠE Praha 17. září 2009 Obsah 1.Teoretické vymezení cestovního ruchu v platební bilanci 2. Cestovní

Více

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Konference 25 let kapitalismu v České republice Žofín, 15. listopadu 214 Vladimír Tomšík Česká národní banka Stav ekonomiky na počátku transformace Země

Více

Mezinárodní obchod. Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik.

Mezinárodní obchod. Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik. Mezinárodní obchod Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik. Příčiny vzniku mezinárodního obchodu: - Přírodní a klimatické podmínky.

Více

Měsíční přehled č. 04/02

Měsíční přehled č. 04/02 Měsíční přehled č. 04/02 Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu dosáhl v dubnu 2002 obrat zahraničního obchodu v běžných cenách 223,0 mld.kč, čímž se v meziročním

Více

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII Brusel, 31. března 2005 AA 15/2/05 REV 2 SMLOUVA O PŘISTOUPENÍ: AKT O PŘISTOUPENÍ, PŘÍLOHA II NÁVRH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A JINÝCH AKTŮ Delegace naleznou

Více

Stavebnictví v roce 2007 a 2008

Stavebnictví v roce 2007 a 2008 Stavebnictví v roce 2007 a 2008 Jaké bylo české stavebnictví v roce 2007? Celková čísla vyznívají příznivě růst celkové produkce + 6,7 % stavební práce přesáhly poprvé 500 miliard Kč průměrná mzda vzrostla

Více

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU 6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním

Více

AKTUÁLNÍ EKONOMICKÁ SITUACE ŘECKA V KONTEXTU TZV. EUROKRIZE. Markéta Hejlová

AKTUÁLNÍ EKONOMICKÁ SITUACE ŘECKA V KONTEXTU TZV. EUROKRIZE. Markéta Hejlová AKTUÁLNÍ EKONOMICKÁ SITUACE ŘECKA V KONTEXTU TZV. EUROKRIZE Markéta Hejlová OBECNÁ CHARAKTERISTIKA Oficiální název: Řecká republika rozloha: 131 990 m 2 počet obyvatel: 10 787 960 hustota zalidnění: 81,75/m

Více

Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy. Petr Kolář

Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy. Petr Kolář Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy Petr Kolář Hodnoty a cíle Evropské unie Hodnoty EU Dnes čl. 6 SEU: Svoboda, Demokracie, Dodržování lidských práv a základních svobod, Právní stát Nově (převzato

Více

P R E S S E S E R V I C E

P R E S S E S E R V I C E PRAHA, 3. června 2013 Coface nabádá k opatrnosti při obchodování kvůli nárůstu případů neplacení Insolvence jsou na vzestupu po celé střední Evropě Všude ve střední a východní Evropě s výjimkou Lotyšska,

Více

STROJÍRENSTVÍ OSTRAVA 2015

STROJÍRENSTVÍ OSTRAVA 2015 STROJÍRENSTVÍ OSTRAVA 2015 Exportní dovednosti a úspěchy společností Národního strojírenského klastru Aktuální příležitosti a překážky v zahraničním obchodě Milan Hovorka Česká republika: globální kontext

Více

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Světová ekonomika Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního

Více

Mexiko - možnosti obchodní a technologické spolupráce pro české firmy 20. března 2014

Mexiko - možnosti obchodní a technologické spolupráce pro české firmy 20. března 2014 Mexiko - možnosti obchodní a technologické spolupráce pro české firmy 20. března 2014 Česká exportní banka Klíčový partner českých exportérů a jejich zahraničních zákazníků Vládní program na podporu exportu

Více

Výhled české ekonomiky na období 2011-2012. Pavel Mertlík hlavní ekonom

Výhled české ekonomiky na období 2011-2012. Pavel Mertlík hlavní ekonom Výhled české ekonomiky na období 2011-2012 Pavel Mertlík hlavní ekonom 14.10.2010 Globální výhled: růstová pauza prudké zpomalení hospodářského růstu v USA a v eurozóně v druhém pololetí r. 2010 prvním

Více

Mezinárodní humanitární právo

Mezinárodní humanitární právo Mezinárodní humanitární právo T5a) Postavení a úloha Mezinárodního výboru Červeného kříže, Červeného půlměsíce a jiných mezinárodních organizací Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název

Více

Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury

Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ - ŘÍJEN 2010 Zveřejněno: 25. 10. 2010 Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury Definovat priority

Více

LEGISLATIVA KRIZOVÝCH SITUACÍ

LEGISLATIVA KRIZOVÝCH SITUACÍ LEGISLATIVA KRIZOVÝCH SITUACÍ PRÁVNÍ ASPEKTY KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ STÁTU krizová opatření v rámci krizového řízení státu provádějí zpravidla orgány státní správy krizová opatření se zpravidla realizují i prostřednictvím

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ Brusel 01.07.1999 COM(1999) 323 final SDĚLENÍ KOMISE RADĚ FINANČNÍ INFORMACE O EVROPSKÝCH ROZVOJOVÝCH FONDECH Dokument je přiložen k návrhu rozpočtu na rok 2000 Obsah Předmluva...2

Více

Česká republika a euro

Česká republika a euro Česká republika a euro prezentace pro seminář Fontes Rerum: Euro: kdy je reálné jeho zavedení v ČR? Ing. Pavel Řežábek člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB 4. června 2009 Ekonomická pozice ČR HDP na

Více

7. Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů OKEČ 22

7. Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů OKEČ 22 Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů 7. Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů OKEČ 22 7.1. Charakteristika odvětví Polygrafický průmysl se člení na vydavatelské činnosti, tisk

Více

13. 5. 2009 Vienna Insurance Group v 1. čtvrtletí 2009 navazuje na vynikající výsledek roku 2008

13. 5. 2009 Vienna Insurance Group v 1. čtvrtletí 2009 navazuje na vynikající výsledek roku 2008 Stránka č. 1 z 5 Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group Hlavní strana O firmě Tiskové zprávy Tiskové zprávy 13. 5. Vienna Insurance Group v 1. čtvrtletí navazuje na vynikající výsledek roku

Více

Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období.

Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období. Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období. Analýza trhu je klíčovým faktorem budoucího úspěchu

Více

Konsolidované neauditované finanční výsledky za první čtvrtletí 2007

Konsolidované neauditované finanční výsledky za první čtvrtletí 2007 Konsolidované neauditované finanční výsledky za první čtvrtletí 2007 30. květen 2007 PEGAS NONWOVENS SA s potěšením oznamuje své konsolidované neauditované finanční výsledky za první čtvrtletí roku 2007

Více

Oddělení propagace obchodu a investic. Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 08/2010

Oddělení propagace obchodu a investic. Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 08/2010 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 08/2010 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Inflace... 2 Výroba... 3 Nezaměstnanost... 4 Průměrná mzda...

Více

Oddělení propagace obchodu a investic. Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 11/2010

Oddělení propagace obchodu a investic. Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 11/2010 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 11/2010 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Inflace... 2 Výroba... 3 Nezaměstnanost... 4 Průměrná mzda...

Více

Perspektivní obory pro vývoz do Číny

Perspektivní obory pro vývoz do Číny Perspektivní obory pro vývoz do Číny 1) Úvod Již ve třicátých letech minulého století dodávalo Československo do Číny např. cukrovary a pivovary. Značného objemu ve vývozu do ČLR bylo dosaženo zejména

Více

Obchodní podnik - zapojování do vnitřního evropského trhu

Obchodní podnik - zapojování do vnitřního evropského trhu Obchodní podnik - zapojování do vnitřního evropského trhu PhDr. Iveta Šimberová, Ph.D. Ústav managementu 6.patro, P645, Konzultační hodiny: Po:13:00-15:00 E-mail: simberova@fbm.vutbr.cz Cílem přednášky

Více

po modré společně Společně Plus pro ekonomiku a podnikání

po modré společně Společně Plus pro ekonomiku a podnikání po modré společně Společně Plus pro ekonomiku a podnikání Společně Plus pro ekonomiku a podnikání Ing. Vlastimil Tlustý, stínový ministr financí Není náhoda, že nejrychleji rostoucími ekonomikami v Evropě

Více

CECIMO PROGNÓZY TRENDŮ V OBORU OBRÁBĚCÍCH STROJŮ

CECIMO PROGNÓZY TRENDŮ V OBORU OBRÁBĚCÍCH STROJŮ CECIMO PROGNÓZY TRENDŮ V OBORU OBRÁBĚCÍCH STROJŮ Podzim 2008 Copyright 2008 Oxford Economics 1 PROGNÓZY V OBORU OBRÁBĚCÍCH STROJŮ Celkový přehled za šest členských států CECIMO Francie Německo Itálie Španělsko

Více

ský ČNB Miroslav Singer viceguvernér, V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009

ský ČNB Miroslav Singer viceguvernér, V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009 Aktuáln lní hospodářský ský vývoj v ČR R očima o ČNB Miroslav Singer viceguvernér, r, Česká národní banka V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009 Krize ve světě Příčiny krize: dlouhodobý souběh

Více

PEGAS NONWOVENS SA. Konsolidované neauditované finanční výsledky za první čtvrtletí 2010

PEGAS NONWOVENS SA. Konsolidované neauditované finanční výsledky za první čtvrtletí 2010 PEGAS NONWOVENS SA Konsolidované neauditované finanční výsledky za první čtvrtletí 2010 20. května 2010 PEGAS NONWOVENS SA oznamuje své neauditované konsolidované finanční výsledky za první čtvrtletí roku

Více

Perspektivy rozvoje rusko-české obchodně-hospodářské spolupráce v současné době. Sergej Stupar Obchodní rada Ruské federace v České republice

Perspektivy rozvoje rusko-české obchodně-hospodářské spolupráce v současné době. Sergej Stupar Obchodní rada Ruské federace v České republice Perspektivy rozvoje rusko-české obchodně-hospodářské spolupráce v současné době Sergej Stupar Obchodní rada Ruské federace v České republice Ostrava, 18 června r.2015 2 Evropská unie základný obchodní

Více

Mexiko Česká republika perspektivy obchodních vztahů

Mexiko Česká republika perspektivy obchodních vztahů Mexiko Česká republika perspektivy obchodních vztahů Mexiko Mexiko patří k nejvyspělejším a rozlohou největším státům Latinské Ameriky. Člen OECD, Pacifické aliance Aktuálně 14. ekonomika světa (MMF) 1,972

Více

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S INTERAKTIVNÍ VÝUKOVÁ PREZENTACE REGIONŮ II EVROPA ALPSKÉZEMĚ-OBYVATELSTVO Mgr. Iva Švecová RAKOUSKO historie 1.stol. římský vojenský tábor Vindobona (dnes Vídeň) 13. stol.

Více

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR OP Meziregionální spolupráce 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR 1 říjen 2010 Počet projektových partnerů v předložených projektech srovnání 1., 2., 3.

Více

TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE

TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE RESEARCH TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE ZPRÁVA O STAVU ZA 1/H1 5 7 9 1 11 1 13 Jan 1 Feb 1 March 1 April 1 May 1 June 1 5 7 9 1 11 1 13 1* 15* 1* Tato nová zpráva Vám poskytne aktuální informace

Více

Úvodní přednáška hostitele 14 let praxe se setkáváním a vzděláváním politiků, praktické informace a zkušenosti

Úvodní přednáška hostitele 14 let praxe se setkáváním a vzděláváním politiků, praktické informace a zkušenosti Úvodní přednáška hostitele 14 let praxe se setkáváním a vzděláváním politiků, praktické informace a zkušenosti Autor : Lukáš Tesař, Regionservis s.r.o., 11. března 2015, Karlovy Vary OBSAH PŘEDNÁŠKY PŘEHLED

Více

Mezinárodní finance a rozvoj Vladan Hodulák Osnova Měnový finanční systém Kapitálové toky Dluhová krize RZ Mezinárodní instituce Jak z toho ven? Měnový finanční systém Měnový systém soubor vztahů národních

Více

Průzkum makroekonomických prognóz

Průzkum makroekonomických prognóz Průzkum makroekonomických prognóz MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní tendence,

Více

II. Vývoj státního dluhu

II. Vývoj státního dluhu II. Vývoj státního dluhu V 1. čtvrtletí 2014 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu z 1 683,3 mld. Kč na 1 683,4 mld. Kč, což znamená, že v průběhu 1. čtvrtletí 2014 se tento dluh prakticky nezměnil.

Více

Principy. 2. Odstranění kontrol při letech v rámci schengenského prostoru. 3. Volný pohyb s platným občanským průkazem nebo cestovním pasem.

Principy. 2. Odstranění kontrol při letech v rámci schengenského prostoru. 3. Volný pohyb s platným občanským průkazem nebo cestovním pasem. Schengenský prostor Území států Schengenské dohody Volný pohyb osob v rámci prostoru Absence hraničních kontrol Oblasti spolupráce: policejní a justiční, přes vízové a konzulární záležitosti až po ochranu

Více

Zisk (před zdaněním) stoupl o 10,4 procenta na 133,44 mil. EUR. Koncernové pojistné poprvé převýšilo 2,5 mld. EUR

Zisk (před zdaněním) stoupl o 10,4 procenta na 133,44 mil. EUR. Koncernové pojistné poprvé převýšilo 2,5 mld. EUR Č. 09/2010 20. května 2010 Vienna Insurance Group v 1. čtvrtletí 2010: Nejlepší čtvrtletí v dějinách podniku Zisk (před zdaněním) stoupl o 10,4 procenta na 133,44 mil. EUR Koncernové pojistné poprvé převýšilo

Více

MODEL ZAMĚSTNANOSTI A PŘEPRAVY

MODEL ZAMĚSTNANOSTI A PŘEPRAVY MODEL ZAMĚSTNANOSTI A PŘEPRAVY Kateřina Pojkarová Anotace:Článek se zabývá vzájemnými vazbami, které spojují počet zaměstnaných osob a osobní přepravu vyjádřenou jako celek i samostatně pro různé druhy

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 13. Lekce Evropská integrace, světový a evropský měnový systém

Více

Představení aktivit Olomouckého kraje v oblasti podpory zaměstnanosti. 2. prosinec 2013, Olomouc

Představení aktivit Olomouckého kraje v oblasti podpory zaměstnanosti. 2. prosinec 2013, Olomouc Představení aktivit Olomouckého kraje v oblasti podpory zaměstnanosti 2. prosinec 2013, Olomouc Struktura prezentace Základní charakteristika Olomouckého kraje Možnosti a kompetence krajské samosprávy

Více

Odbor informování o evropských záležitostech Úřad vlády ČR

Odbor informování o evropských záležitostech Úřad vlády ČR Eurocentrum Karlovy Vary Integrovaný informační systém: Eurofon 800 200 200 bezplatná infolinka, Po-Pá 10 až 18 hodin Euroskop.cz rozcestník k informacím o EU Eurocentra Eurocentrum Karlovy Vary Závodní

Více

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období. (textová část)

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období. (textová část) I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období (textová část) Obsah strana Metodika a zdroje použitých dat... 1 A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace

Více