STÍNOVÁ ZPRÁVA ENAR 2008

Transkript

1 STÍNOVÁ ZPRÁVA ENAR 2008 Rasismus v České republice Gwendolyn Albert Pavla Redlová

2 I. Shrnutí V roce 2008 se prohlubovaly negativní trendy, které jsme zaznamenali ve Stínových zprávách z let 2006 a Mnoho Romů je nadále vyloučeno z pracovního trhu, obzvláště ti z vyloučených lokalit. Přetrvávají nedostatky v bydlení pro sociálně slabé osoby a žadatele o azyl, stejně tak jako segregace romských dětí ve školství, kterou v roce 2007 zavrhl Evropský soud pro lidská práva. Široká veřejnost tuto segregaci Romů většinou podporuje. Demonstrace extrémních ultra-pravicových nacionalistů a násilí z jejich strany během roku 2008 vzrostlo, obzvláště v návaznosti na konající se volby. Současnou strategií extremistů je ovládnout veřejný prostor, ať již pomocí veřejných akcí, internetu, médií, či skrze politiku. Neonacisté zorganizovali v různých českých městech řadu demonstrací a výtržností, které byly převážně zaměřeny proti Romům a cizincům. Pokus o neonacistický pogrom v romské komunitě 17 listopadu 2008 v Litvínově byl největší policejní akcí na území ČR od demonstrací proti zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v roce V reakci na rostoucí aktivity neonacistů a volání nevládních organizací předložil tehdejší ministr vnitra Ivan Langer Nejvyššímu správnímu soudu návrh na zrušení Dělnické strany, což byl první legislativní počin tohoto druhu v dějinách ČR. Z důvodu nedostatku důkazů byl tento návrh v březnu 2009 zamítnut. Přes výzvy nevládních a jiných organizací v roce 2008 český prezident Václav Klaus vetoval antidiskriminační zákon, kterým měla být do vnitrostátní legislativy implementována směrnice Rady 43/2000. Nicméně Parlament ČR toto veto 17. června 2009 přehlasoval, a ČR se tak stala poslední zemí EU, která tento zákon přijala. Jedny z nejzávažnějších problémů v oblasti pracovní migrace, proti nimž nebyla česká státní správa schopna účinně intervenovat, představují korupce ve vydávání víz do CŘ (obzvláště na Ukrajině a ve Vietnamu) a vykořisťující praktiky některých zprostředkovatelských agentur (podezřelý dovoz cizinců za prací a jejich udržování v nerovných podmínkách s českými občany). Je třeba zřídit fungující monitorovací mechanismus a strategii prevence. Začlenění migrantů do české společnosti brání komplikované a často se měnící zákony, které udržují cizince v neustálé nejistotě. Novela zákona o pobytu cizinců z roku 2008 měla negativní dopad na práva žadatelů p azyl a osoby v manželském svazku s občany třetích zemí..

3 II. Obsah I. Shrnutí... 2 II. Obsah... 3 III. Úvod... 4 IV. Komunity vystavené rasismu... 5 V. Projevy rasismu a náboženské diskriminace... 7 V.i Zaměstnanost...7 V.ii Bydlení...9 V.iii Vzdělání...12 V.iv Zdravotnictví...14 V.v Policejní ochrana a rasové profilování V.vi Rasistické násilí a trestná činnost V.vii Přístup ke zboží a službám ve veřejném a soukromém sektoru V.viii Média včetně internetu VI. Politický a právní kontext VI.i Boj proti diskriminaci VI.ii Migrace a integrace VI.iii Trestní soudnictví VI.iv Sociální začlenění VII. Doporučení na národní úrovni VII.i Všeobecná doporučení VII.ii Antidiskriminace VII.iii Migrace a integrace VII.iv Trestní soudnictví VII.iv.i Rasismus a trestné činy VII.v Sociální začlenění VIII. Závěr IX. Bibliografie... 36

4 III. Úvod Co se týče rasismu, bude rok 2008 pravděpodobně zapsán do naší paměti jako rok pokusu o romský pogrom ze strany neonacistů, který se odehrál 17. listopadu 2008 v Litvínově. Souhrnný popis těchto událostí je pod názvem Listopad umístěn v sekci týkající se Rasistického násilí a trestných činů. V návaznosti na toto násilí se zvýšila míra emigrace českých Romů do Kanady. Další klíčovou událostí tohoto roku bylo znovuzvolení Václava Klause Poslaneckou sněmovnou ČR na další pětileté období ve funkci prezidenta, po němž následovalo jeho veto antidiskriminačního zákona. České nevládní organizace a další instituce včetně Evropské komise se velmi zasazují o vstup tohoto zákona v platnost, neboť má do českého právního řádu implementovat směrnici EU o rasové rovnosti 1. ČR zůstává jedinou zemí EU, která doposud tuto směrnici neimplementovala. Koncem roku 2008 do České republiky dorazila ekonomická krize. Jako první byli propouštěni pracovní migranti zaměstnaní skrze zprostředkovatelské agentury. Podle oficiálních odhadů mělo do poloviny roku 2009 přijít o práci v ČR až cizinců 2. V těchto podmínkách se jasně projevilo, jak moc škody způsobuje netransparentní vydávání víz, praktiky zprostředkovatelských agentur, špatná koordinace aktivit mezi vládními složkami a vydávání povolení k pobytu vázaná na konkrétní zaměstnání 3. Média a zástupci státní správy také zvěčnili kriminalizaci migrantů tvrzeními, že se tito lidé v případě ztráty povolení k pobytu ihned zapojí do aktivit kriminálních skupin. Policejní razie v asijské tržnici 22. listopadu 2008 a další masové akce cizinecké policie pouze podpořily tyto obavy. 4 Tato zpráva se zabývá situací v ČR v oblasti rasismu a diskriminace ve vztahu k zaměstnání, bydlení, vzdělání, lékařské péči a dalším službám. Pokrývá období od ledna do prosince 2008 a obsahuje též část zabývající se doporučeními nevládních organizací české vládě ve výše zmíněných otázkách: 1. Úzká spolupráce vlády, krajských úřadů a místí samosprávy v otázce zamezení etnické segregaci ve vzdělávání a v otázce bydlení. 2. Přijetí antidiskriminačního zákona před předčasnými volbami v říjnu Zajištění transparentnějšího postupu vydávání víz, boji proti korupci a nestandardním praktikám na českých zastupitelských úřadech. 1 Směrnice ER o rasové rovnosti 43/ Ministerstvo vnitra ČR, Hospodářská krize a propouštění zahraničních pracovníků, Více naleznete v sekcích Migrace a integrace a Právní vývoj 4 Pro více informací čtěte kapitolu Migrace a integrace. Článek časopisu Respekt k tomuto tématu přispívá zajímavým popisem těchto kontrol a strachu, který vyvolávají: Komárek, Michal, Kdo nezmizí včas, zažije saigon, Respekt, 16 (2009), str.18-21

5 IV. Komunity vystavené rasismu Komunitou nejvíce vystavenou rasismu, a to především násilnému rasismu, byli i v roce 2008 Romové. Reálná čísla o velikosti romské populace v ČR nejsou známa, ale neziskové organizace nejčastěji odhadují počty mezi a osobami (tj. 2,4 3,3 % všech obyvatel) 5. Na druhou stranu, v cenzu z roku 2001 deklarovalo pouhých osob svou národnost jako romskou a osob uvedlo jako rodný jazyk romštinu 6. Etnicky rozdělené statistiky nejsou v ČR vedeny. Nárůst emigrace českých Romů do Kanady a počet jejich žádostí o azyl přivedl zástupce obou vlád k jednacímu stolu, obzvláště ke konci roku. Čeští neonacisté byli dokonce v sousedním Slovensku stíháni za páchání trestných činů proti Romům. 7 Netolerance a xenofobie rostla v tomto roce také vůči členům mnoha dalších menšin. Obzvláště špatné postavení romské menšiny se promítlo do pokusu české vlády založit počátkem roku Agenturu pro sociální začleňování v romských lokalitách. Nicméně se tato instituce již od počátku potýkala s organizačními problémy (viz. sekce Bydlení). Jiné vládní návrhy týkající se celkového postavení Romů, jako například návrh bývalého předsedy KDU-ČSL Jiřího Čunka (viz. předchozí stínové zprávy), navrhovaly kategorizovat Romy a podrobovat je různým druhům kontrol ze strany státu. Čunkův koncept nebyl sice vládou schválen, nicméně jeho návrhy poskytují dobrý vhled do strukturního rasismu a diskriminace, jež by mnozí po příchodu k moci uskutečňovali. Jiří Čunek se ze své politicky vlivné pozice nadále dopouštěl rasistických poznámek na účet Romů a opakovaně tvrdil, že romská otázka je součástí jeho mandátu ministra pro místní rozvoj. 8 V některých případech se romské rodiny rozhodly pro emigraci z jiných důvodů než je násilí, například z důvodu špatného zacházení ze strany úředníků a místních obyvatel. Po vleklém sporu s místním úřadem Prahy 6 ohledně prodloužení smlouvy na obecní byt se jedna romská rodina rozhodla přestěhovat i se svými třemi dětmi do Irska. Členové Strany zelených, kteří stáli na straně romské rodiny, prohlásili, že je tento případ ostudou sociální politiky Prahy 6. 9 Některé z romských rodin, které v roce 2006 vystěhoval bývalý starosta Vsetína Jiří Čunek, se také rozhodly pro emigraci do Velké Británie. 10 Obyvatelé vesnice Ostravice v roce 2008 sepsali petici proti plánu soukromé firmy postavit v této lokalitě 5 Romové v České Republice, Současná romská komunita v Evropě, ; Vláda ČR, Česká Republika: přístup vlády k integraci Romů, Tamtéž 7 Romea, Slovenská policie obvinila další dva Čechy z propagace fašismu, Romea, Čunek: Není pravda, že romská otázka není v mé gesci, Romea, Rodina Badžových po vleklém sporu s Prahou 6 emigrovala do Irska, Romea, Romové, které Jiří Čunek vystěhoval, odešli do Anglie,

6 romské ghetto. 11 Tato akce byla jen jednou z mnoha iniciativ neromských občanů proti snahám soukromých developerských firem postavit koncentrované bydlení pro Romy nebo je vystěhovat do oblastí s nízkými nájmy. Pojem nepřizpůsobivý se v roce 2008 začal používat poněkud četněji, a to v souvislosti se sociálním vyloučením a kroky, které v této otázce podnikají jednotliví starostové. Tento pojem se stal skrytým jménem pro romskou menšinu a umožnil neromským občanům útočně si stěžovat, aniž by překročili hranici politické korektnosti vůči jiné etnicitě. V roce 2008 značně stoupl počet veřejných akcí s cílem antisemitismu či popírání Holocaustu. Tyto akce byly svolány jak jednotlivci, ultrapravicovými skupinami či politickými stranami a jejich cílem bylo připomenout si památku důležitých událostí v historii nacismu a míst, kde za druhé světové války umírali nacističtí vojáci, nebo se tyto akce konaly poblíž židovských pomníků a míst se vztahem k holocaustu. Cíle těchto demonstrací byly často definovány velmi neutrálně nebo tak, aby byly chráněny před kritikou (např. Protestní pochod za svobodu slova ohlášený v Plzni v lednu 2008). 12 Některé skupiny se dokonce pokouší oživit události z 19. století, a to např. shromážděním u hrobu ženy, kterou údajně zabil v roce 1899 Židovský muž (tato událost je známa pod pojmem Hilsneriáda). 13 Mnoho z účastníků těchto shromáždění, kteří jsou zadrženi, jsou podle policie ozbrojeni různými typy zbraní (většinou ne střelnými). Na tato shromáždění také přijíždějí zástupci ultrapravice a neonacisté ze zahraniční. Pouze několik měst se pokusilo tato shromáždění zakázat, přičemž soudy tato jejich nařízení ve většině případů zrušily. Někteří členové ultrapravice byli dokonce zváni do škol, aby zde mluvili o holocaustu. 14 Ani české celebrity se neubránily nacistické nostalgii, kdy např. Daniel Landa pro své turné roku 2008 zvolil design připomínající vlajku Protektorátu Čechy a Morava. 15 Co se týče cizinců legálně pobývajících v České republice, stoupl jejich počet v roce 2008 na osob (tj. 4,1% celé populace) 16, přičemž největší nárůst byl zaznamenán u pracovních migrantů. Odhady neregulérních migrantů se pohybují mezi a osobami 17. Migranti představují další zranitelnou skupinu zejména z hlediska podvodného jednání na pracovním trhu. Dalším jevem je nepřipravenost lokálních samospráv a služeb v průmyslových zónách, kde se nově koncentrují zahraniční dělníci. Roste také xenofobie, a to především ve vztahu k občanům zemí východní Evropy a Asie. Způsobuje to nejen 11 Romea, Romy v Ostravici odmítla v petici většina obyvatel, Romea, Ohlašovatel pochodu Plzní podal trestní oznámení na primátora, Romea, Kraj Vysočina podal trestní oznámení proti extremistům, Romea, Magistrát chce vědět o všech přednáškách o holokaustu na školách, Romea, LN: Na plakátu zpěváka Landy je protektorátní trikolora, MPSV, Zpráva o realizaci Koncepce integrace cizinců v roce 2008 a návrh dalšího postupu, Drbohlav, Dušan, Ekonomické dopady migrace,

7 pravicově extremistická nálada 18, ale také bezohledná prohlášení politiků a médií, která vyvolávají v lidech strach. Čeští muslimové oznámili, že se stále častěji stávají cílem nesnášenlivých projevů, obzvláště od Národní strany. Národní strana má vazby na britskou Národní stranu, což je ultrapravicová skupina, která se pokouší pěstovat antisemitskou náladu, podporuje řada podobných extremistických skupin v západní Evropě. 19 Co se týče mnohostranné diskriminace, nevládní organizace La Strada poskytující služby obětem obchodování s lidmi zveřejnila výsledky výzkumu, podle kterých jsou romské dívky ze státních dětských domovů vystaveny většímu riziku obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování nežli neromské dívky. 20 Zpráva sítě nevládních organizací Social Watch potvrzuje, že ženy z etnických minorit jsou považovány za znevýhodněnou skupinu a jsou diskriminovány. 21 V této souvislosti je také třeba zmínit první český průvod gayů a lesbiček, který byl v červnu násilně napaden neonacisty, kteří vhodili do jedné kavárny poblíž průvodu slzný plyn, zranili několik kolemjdoucích a zaměřili se také na Romy. Policie nezajistila tomuto průvodu dostatečnou bezpečnost. 22 V. Projevy rasismu a náboženské diskriminace V.i Zaměstnanost Antidiskriminační zákon byl zamítnut prezidentem Václavem Klausem v květnu 2008 (nakonec byl v červnu 2009 schválen Parlamentem ČR). V novele zákona o zaměstnanosti proto zůstalo (oproti původním návrhům) vyjmenováno široké spektrum důvodů, relevantních pro hodnocení diskriminace v přístupu ke zaměstnání 23. Zatímco po stránce legislativní nevykazuje oblast zaměstnávání velkých nedostatků, nelze toto tvrdit o reálném uskutečňování těchto norem a o možnostech efektivní obrany v případě diskriminace. 18 Romea, Neonacisté zaútočili na čínské bistro, Romea, Podle českých muslimů stoupá netolerance, vyzývají ke smíření, Romea, La Strada zveřejnila výsledky výzkumu dětské prostituce, Social Watch, Průběžná zpráva o globálním vývoji v oblasti vymýcení chudoby a genderové spravedlnosti. Zpráva 2008, str.80, Romea, Gay pochod prošel Brnem, neonacisté útočili i na Romy, policie selhala, Zakazuje diskriminaci v přístupu k zaměstnání z následujících důvodů: pohlaví, sexuální orientace, rasový nebo etnický původ, národnost, státní občanství, sociální původ, rod, jazyk, zdravotní stav, věk náboženství či víra, majetek, manželský a rodinný stav, povinnosti k rodině, politické nebo jiné smýšlení, členství a činnost v politických stranách nebo politických hnutích, členství a činnost v odborových organizacích nebo organizacích zaměstnavatelů.

8 Národní zpráva o strategiích sociální ochrany a sociálního začleňování na léta poukazuje na omezení v přístupu k pracovnímu trhu zejména pro lidi s kumulovaným znevýhodněním (mladí či zdravotně postižení s nízkou úrovní kvalifikace). Problém se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením přetrvává i přes opatření přijímána na podporu jejich zaměstnávání. V ČR čelí ženy dlouhodobému znevýhodnění a vyšší nezaměstnanosti (10,5% v roce 2005 oproti mužům 7,6%). 25 K další ohrožené skupině se řadí Romové potýkající se s dlouhodobou nezaměstnaností. Podle výzkumu veřejného mínění agentury STEM je pouze pět procent české veřejnosti přesvědčeno o absenci pracovní diskriminace. Většina lidí se domnívá, že k diskriminaci dochází z následujících důvodů: věk, mateřství, zdravotní stav, rasový či etnický původ a pohlaví 26. Ještě větší vypovídající hodnotu mají výzkumy týkající se vlastních zkušeností s diskriminací. Výzkum Fakulty sociálních studií v Brně v podstatě potvrzuje pořadí zmiňovaných skupin v diskriminaci v práci 27, nicméně zprávy FRA z výzkumu mezi 500 českými Romy vykazují, že 32% Romů má zkušenost s diskriminací na trhu práce 28. Podle této studie i poznatků řady neziskových organizací obecně platí,, že si lidé poškození diskriminací nechtějí stěžovat a formálně věc řešit. Často neznají možnosti, jak situaci řešit, ovšem při poznání těchto možností shledávají, že stávající prostředky (zejm. podnět ke kontrolnímu orgánu, žaloba) nemají odpovídající efekt a že situaci nezmění. Během roku 2008 byla diskriminace před soudem prokázána a odškodněna v jednom případě 29. Zejména romská menšina je v Česku postižena vysokou mírou nezaměstnanosti, která ve většině sociálně vyloučených oblastech (identifikovaných a zkoumaných společností GAC) pohybuje mezi % 30. Světová banka v květnu 2008 upozornila na nedostatečné zapojení Romů na pracovní trh a na podceňování této dimenze v oficiálních statistických datech, které nezohledňují etnické rozdělení obyvatelstva ČR. 56% dospělých Romů v marginalizovaných oblastech není vůbec zapojeno do pracovního trhu, přičemž důvod nečinnosti představuje nedostatek příležitostí pravděpodobně vlivem faktorů nedostatečné poptávky po nekvalifikované pracovní síle, nízkého vzdělání a existence diskriminace. Přibližně 40% je zaměstnaných, z toho ovšem 12% v příležitostných pracích, a 5% je nezaměstnaných (aktivně hledajících) Národní zpráva o strategiích sociální ochrany a sociálního začleňování na léta , Tamtéž 26 Konkrétní procenta jsou: věk (87%), mateřství (75%), zdravotní stav (72%), rasový či etnický původ (59%) a pohlaví (55%), viz též na Byly zjištěny zkušenosti s diskriminací v oblasti zaměstnání na základě věku (18,3%), pohlaví (10,5%), zdravotního stavu (6,1%), náboženského vyznání (2,2%), etnického či rasového původu (1,8%) a sexuální orientace (0,7%). Viz str. 42,

9 Situace cizinců pracujících v České republice, zejména jejich pracovní podmínky a případná nezaměstnanost, není na oficiální úrovni průběžně monitorována. V současnosti probíhá výzkum ohledně postavení migrantů na trhu práce a jejich sociální začlenění ( v rámci Výzkumného úřadu práce a sociálních věcí. Získávání pracovních povolení (např. na konzulátech ve Vietnamu, Rusku či na Ukrajině) je spojováno s korupcí a zneužíváním pravomocí tamních úředníků a zprostředkovatelů. O tomto fenoménu i o zkušenostech nerovných (až otrokářských) podmínek zaměstnávání migrantů se píše více v sekci o migraci. Debatu o rovných příležitostech z hlediska genderu se snaží vyvolat řada neziskových organizací. Konkrétní data přináší celosvětová výzkumná zpráva Social Watch, vyzdvihující nedostatky zejména v oblasti pracovních podmínek žen v ČR (činnost v nižších pozicích či o 25% menší výdělek oproti mužům) a v přístupu k moci 32. Nejpostiženější skupinu představují ženy z etnických a národnostních menšin, které tak mohou čelit mnohostranné diskriminaci. Příklady dobré praxe NNO 1. V roce 2008 se řada neziskových organizací zaměřila na zlepšení možností znevýhodněných skupin k přístupu na trh práce. 2. Sdružení Český Západ uspořádalo semináře pro Romy Jak si hledat práci 33. Obdobný cíl, avšak ve větším měřítku, sledovala iniciativa Společenství Equal, která zrealizovala mimo jiné internetovou burzu práce, rekvalifikační a kvalifikační kurzy, školení a zaměstnávání terénních zprostředkovatelů práce, kurzy na dokončení základního vzdělání pro dospělé apod. O výsledcích tohoto projektu (konkrétně zlepšení kvalifikace Romů v Praze) informují veřejnost nápadité webové stránky 3. IQ Roma Servis volí vedle právního poradenství i měkký nástroj pozitivního charakteru: rozhodli se pro komunikaci se zaměstnavateli, jejich informování o diskriminaci a o zajišťování rovného zacházení, provádění šetření a udělování značky Ethnic Friendly zaměstnavatel Nezisková organizace Gender Studies spustila antidiskriminační kampaň v podobě mediálních spotů, které jsou variací na běžný pracovní rozhovor: před dvojicí personalistů se postupně vystřídá mladá uchazečka o práci, muž žádající mateřskou dovolenou a starší žena. Rozhovor se stočí k nevybíravému ponižování dotyčného pracovníka či uchazeče o zaměstnání, které zvýrazňuje použití triku, pomoci kterého se dotyčný pod palbou otázek personalistů stále více zmenšuje. V.ii Bydlení Vzhledem k velmi omezeným možnostem sociálně slabších obyvatel ke koupi vlastního bytu, jsou odkázáni na nájemní bydlení. Podle vyjádření relevantních neziskových organizací zde čelí diskriminačnímu jednání, a to ze strany soukromníků, ale i státní správy. Zásadní 32 str. 80, Více viz

10 negativní tendenci představují praktiky sestěhovávání romského obyvatelstva do sociálně vyloučených oblastí, ghett, která dále prohlubují propast mezi majoritní společností a touto menšinou. Zanedbávání a neřešení této situace a aktivity extremistických skupin vedly na konci roku 2008 k vypuknutí otevřených konfliktů v několika českých městech. Ze strany soukromých pronajimatelů dochází dlouhodobě k diskriminačnímu jednání na základě předsudků, zejména v případě romského obyvatelstva. Nejsou výjimkou případy, kdy se zástupci realitních kanceláří (RK) zájemce, který telefonicky reaguje na inzerát a jehož jméno zní romsky, přímo zeptají na jeho původ. V některých inzerátech zveřejňovaných realitními kancelářemi se lze dokonce setkat s textem cizí národnost ne nebo nevhodné pro cizince, Romy,, uvádí IQ Roma Servis. Nejefektivnějším a nejrychlejším prostředkem obrany by byla kontrola České obchodní inspekce, leč její praktická činnost v oblasti diskriminace spotřebitele v oblasti služeb bydlení nehraje významnější roli. Palčivější je, že dochází k takovým praktikám přímo ve státní správě. Na systémové nedostatky a opakování negativních vzorců v jednání s nájemci upozorňuje řada českých neziskových organizací. Přidělování bytů ve vlastnictví obcí do nájmu je často vedeno netransparentně a na základě některých protiprávních kritérií, která již kritizoval v předchozím roce i veřejný ochránce práv 35. Jedná se například o ustanovení, kdy do evidence žádostí není zařazen občan v případě, že jemu nebo jinému členu domácnosti zanikl v minulosti nájem bytu z důvodu neplacení nájemného (bez ohledu na to zda ne/bylo zaplaceno). Tato trvalá stigmatizace či přenášení viny na ostatní členy domácnosti má i negativní a demotivující následky na danou osobu. Namísto poskytnutí podpory sociálně slabým tak obec působí opačným směrem. Jednu z forem ubytování sociálně slabých a nemajetných (velmi často romských) rodin představují ubytovny, jejichž smluvní režim je nicméně neadekvátním řešením. Status přechodného pobytu neumožňuje získat náhradní bydlení jako v případě trvalého bydliště a zároveň znemožňuje získat příspěvek na bydlení. Za ubytování nízké kvality a s přísnými podmínkami přitom platí obdobné sumy jako v bytech v jiných oblastech, ke kterým však nemají na základě výše zmíněných omezení přístup. V ubytovnách se aplikují pravidla, jež zasahují do soukromých a rodinných práv či odporují pravidlům ochrany osobních dat (kontrola a omezování návštěv, přítomnost bezpečnostních kamer navíc bez vědomí ubytovaných o způsobech zacházení s nahrávkami, povinnost úklidů a dalších služeb, nepsaný systém sankcí a nutnost povolit kdykoliv kontrolu ubytovací jednotky policií či ubytovatelem atd.) 36. Množství a kvalita bytů, spolu se způsobem přidělování významně ovlivňuje vznik a vývoj sociálně vyloučených oblastí. Navíc podle organizace Z vůle práva [z] analyzovaných případových studií zřetelně vystupoval základní zájem měst a obcí jako pronajímatelů, aby se sociálně slabých nájemců, u nichž existuje riziko vzniku dluhů (ať již reálné nebo obcí pouze presumované), mohly v případě potřeby zbavit co nejsnazším postupem Zpracováno na základě materiálů sdružení Z vůle práva

11 Tvorba segregovaných, sociálně vyloučených oblastí (ať již úmyslně, nebo například jako důsledek situace na trhu s byty) sebou nese reprodukci negativních fenoménů a často i vzrůstající napětí v celkovém soužití občanů (v případě Romů navíc podpořené společenskými předsudky). To se nejmarkantněji projevilo v posledních třech měsících roku 2008 v souvislosti se zvýšenou aktivitou extremistických skupin v daných oblastech. 17.listopadu uspořádala Dělnická strana a další organizace extrémní pravice povolenou demonstraci proti pozitivní diskriminaci, přičemž později extremisté zaútočili na převážně romské sídliště Janov v Litvínově. Při této akci měli velkou podporu i ostatních obyvatel Litvínova, nespokojených s dosavadním opomíjením tamní sociální situace. Neziskové organizace na tento a další střety a obecně na rasistické výroky a aktivity prosazované Dělnickou stranou zareagovaly žádostí ministru vnitra Ivanu Langerovi, aby tuto stranu navrhl zakázat. Vláda nakonec rozhodla, že o její zrušení Nejvyšší správní soud požádá. Ministryně pro lidské práva a národnostní menšiny, Džamila Stehlíková, navrhla zařadit Janov mezi seznam sociálně vyloučených oblastí, zapojených do projektu Agentury pro sociální začleňování. Ta zahájila činnost 1.února 2008 a jejím cílem mělo být zkvalitnění života ve vyloučených lokalitách a zastavení rozrůstání romských ghett. Vzhledem k omezeným kompetencím (v podstatě v roli poradního sboru) však prozatím nepřinesla slibované pozitivní dopady. V případě cizinců se vyskytují obdobné praktiky ze strany soukromníků, zejména odmítání ubytování či zvýšení kauce a nájmu. Vládní podpora v této oblasti neexistuje, s výjimkou Státního integračního programu pro azylanty. I v tomto případě však dochází podle Poradny pro uprchlíky k nedostatkům v jeho fungování: zejména v podobě nevyplácení vládních příspěvků ze strany města jednotlivým pronajimatelům, pomalého projednávání žádostí 37, absence lhůt a metodiky pro tento proces a k demotivujícímu působení na azylanty i města. Klára Holíková z Poradny pro uprchlíky upozorňuje na nezvyklé praktiky měst, které si státní peníze na tyto dotované byty ponechávají, místo aby je vyplatili pronajimatelům. Příklady dobré praxe NNO 1. Nevládní organizace Český západ navrhla, aby v místě bydliště romské komunity v Dobré Vodě vznikla bytová rada, která by měla za úkol vyřešit místní problémy v oblasti bydlení. 38 Členové této rady získávali znalosti a dovednosti potřebné k vlastnímu správcovství budovy. Toto je příklad aktivního a funkčního zapojení, česko-romské spolupráce a řešení problémů týkajících se bydlení. 2. Další příklad dobré praxe pochází ze Znojma, jehož radnice se rozhodla řešit problém zadlužování Romů a nezaměstnanosti nikoli nulovou tolerancí neplatičů nájemného jako jiná česká města, ale naopak schůzkami s romskými občany, poskytováním možností veřejných prací a bytů mimo ghetto, včetně splátkových kalendářů na splácení jejich dluhů. 39 Toto je důležitý příklad účinné komunikační strategie, která by se měla stát standardem pro celou republiku. 37 V roce 2008 byl navíc o půl roku zpožděn vlivem jeho pozdního schválení. 38 Informace dodala Eva Haunerová z organizace Český západ, ová komunikace, Brabec, Jan, Zkusíme to jinak, Respekt, 14 (2009),

12 V.iii Vzdělání Rok po rozsudku Evropského soudu pro lidská práva v případu D.H. a ostatní v. Česká republika 40 přetrvává problém nezákonné segregace romských dětí. Na tomto závěru se shodnou jak neziskové organizace, tak i někteří představitelé ministerstev a školských úřadů. V poslední době bylo provedeno neziskovými organizacemi (Z vůle práva, Člověk v tísni) několik výzkumů s cílem odhalit konkrétní rozměr problému a poskytnout dříve nedostupná, etnicky zaměřená data, výsledky jsou nicméně různorodé: romských dětí se mimo hlavní vzdělávací proud vzdělává 28% 41 až 50% 42. Šance romského dítěte, že setrvá se svou původní třídou, do které nastoupil, je poloviční oproti majoritním. Řadu dětí pak rodiče raději už od začátku zapíše do speciální školy. Ukazuje se dále, že škola přenáší sociální vyloučení z rodičů na generaci dětí. 43 Přístup škol se přesto výrazně liší: zatímco prointegračních je 38%, segregačních nadále zůstává 26% 44. Systémová podpora chybí, záleží především na vůli a možnostech samotných škol o zavedení inklusivního vzdělávání. Mechanismus segregačních praktik probíhá skrz zmíněnou diagnózu mentálního postižení, která sama o sobě vytváří dojem legálnosti je podpořena například diagnózou psychologů a tzv. informovaným souhlasem rodičů. Za tímto procesem se skrývá několik problematických fenoménů: otázka opravdového pochopení okolností a důsledků přestupu dítěte, dopady takové identifikace na budoucnost či posuzování segregačních podmínek společností jako normálních a prospěšných (a to většinou stran školou, poradci, psychology i jednotlivými rodiči). Příčina nadreprezentace romských dětí ve školách pro děti s lehkým mentálním postižením zůstává rozporuplnou otázkou. Zatímco někteří zástupci NNO a státní správy poukazují spíše na sociální faktory, zejména na okolnost sociálního vyloučení a chudoby, pro jiné je stěžejní etnický důvod a vysoká míra stigmatizace Romů ve společnosti. Nedostatky jsou častěji spatřovány v dětech a rodinách než v přístupu škol a učitelů. Zrušení zvláštních škol znamenalo ve většině případů pouze formalitu: změnily se cedule na zdech škol, ale jejich osnovy a složení žactva zůstaly stejné. Zmiňovaná studie společnosti Člověk v tísni potvrdila předpoklad, že se ve školách vyučujících dle osnovy pro vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením vzdělává určitý segment žáků, schopných při adekvátní míře podpůrných opatření zvládnout běžnou základní školu. Reintegrace do hlavního 40 Evropský soud pro lidská práva, referenční číslo 57325/ Tento údaj přinesl kvantitativní, reprezentativní výzkum společnosti GAC mezi dětmi z 99 škol; Ivan Gabal Analysis & Consulting, Vzdělanostní dráhy a vzdělanostní šance romských žákyň a žáků základních škol v okolí vyloučených romských lokalit, df, Tento údaj vychází z kvalitativního výzkumu NNO Člověk v tísni mezi vedením škol a poradci; Člověk v tísni, Analýza individuálního přístupu pedagogů k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami, kum_se_specialnimi_vzdelavacimi_potrebami_plne_zneni.pdf, Ivan Gabal Analysis & Consulting, Vzdělanostní dráhy a vzdělanostní šance romských žákyň a žáků základních škol v okolí vyloučených romských lokalit, df, Člověk v tísni, Analýza individuálního přístupu pedagogů k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami, kum_se_specialnimi_vzdelavacimi_potrebami_plne_zneni.pdf,

13 proudu vzdělávání nastává velmi výjimečně, diagnostické pobyty ve speciální škole neslouží k posouzení dítěte a jeho reálných potřeb, ale spíše k jeho adaptaci na školu. Z těchto důvodů se jeví přípravné třídy na speciálních školách jako prosegregační. Pozitivním krokem v kontrole transformace základních škol je nová pravomoc české školní inspekce vyloučit ze systému poskytovatelů vzdělávání školu, která nedodržuje stanovenou osnovu výuky. Další sociokulturně znevýhodněnou skupinu představují cizinci, i když kvalitní a detailní výzkumy v tomto směru prozatím chybí. Nutnost doložení oprávněného pobytu v ČR jako další z tehdy stanovených podmínek pro přístup ke vzdělání, která omezovala možnost vzdělání dětí neregulérních migrantů, byla odstraněna novelou školského zákona s platností od ledna Poradna pro uprchlíky přesto zaznamenala praktiky škol nerespektující toto nové nařízení a odmítající děti bez doložení oprávněnosti pobytu 45. Česká školní inspekce ve své kontrolní zprávě 46 uvádí, že podstatná část žáků-cizinců prokazuje dobrou znalost češtiny a jsou integrováni do celkového vzdělávacího systému, přesto i oni upozorňují na další z nedostatků systému. Tím je omezení v poskytování bezplatné přípravy k začlenění do základního vzdělávání zajišťované krajskými úřady, neboť ta je bezplatně poskytována pouze cizincům z členských států EU, ačkoliv poptávka pochází zejména od cizinců z mimounijních zemí. Toto šetření zároveň poukázalo na nedostatek pedagogických pracovníků, kteří by byli schopni se s dětmi cizinců v počátečních fázích vzdělávání domluvit. Co se týče zdravotních omezení, v podstatě pouze žáci se specifickými poruchami učení a chování jsou integrováni do škol hlavního výchovně vzdělávacího proudu, naopak integrace žáků s mentálním, tělesným či smyslovým postižením, vadami řeči, poruchami autistického spektra či dokonce kombinovaným postižením je záležitostí omezeného počtu jednotlivců. Nadále převažuje tendence o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve specializovaných institucích. Až třetina základních škol navíc není připravena na vzdělávání dětí s tělesným handicapem pouze v důsledku technických bariér Poradna pro uprchlíky, Některé školy odmítají děti cizinců, Česká školská inspekce, Rovnost příležitostí pro vzdělávání cizinců v České republice, dostupné 11.května Člověk v tísni, Analýza individuálního přístupu pedagogů k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami, um_se_specialnimi_vzdelavacimi_potrebami_plne_zneni.pdf, dostupné 11.května 2008

14 Příklady dobré praxe NNO 1. Koalice 13ti českých a mezinárodních NNO, včetně romských organizací, byla založena v roce 2007 v reakci na rozsudek ESLP odsuzující segregaci v českých školách. Aktuálně je koordinována organizací Z vůle práva. Koalice nesoucí název Jekhetane andre škola (Společně do školy) organizuje debaty a setkání týkající se revize pokroku vlády ve vytváření nestranného vzdělávacího systému. Aby dosáhla svého cíle, spolupracuje koalice s řadou partnerů (ministerstvy, českou školní inspekcí, psychology atd.) a navrhuje a diskutuje o reformních opatřeních. 48 V.iv Zdravotnictví Hlavní problematické oblasti: V roce 2008 se členky Spolku žen poškozených nucenou sterilizací účastnily výjezdů do romských komunit jako součást jejich vytrvalého boje za odškodnění (viz. Stínové zprávy ENAR z let 2006 a 2007). Koncem roku 2008 odhalily dalších 20 žen, jež byly sterilizovány, ale nikdy to nenahlásily. Spolek jim pomohl podat stížnosti ke Krajskému úřadu zdravotnictví Jedna z těchto žen byla údajně sterilizována v roce 2008 druhá v roce Případ z roku 2007 se týká ženy, jíž sociální pracovnice sdělila, že pokud nepodstoupí sterilizaci, přijde o bydlení a dvě z jejích čtyř dětí budou umístěny do ústavní péče. Sociální pracovnice této ženě neposkytla informace o příspěvcích na orální antikoncepci, kterou si nemohla z finančních důvodů dovolit. Ke sterilizaci svolila pouze aby udržela rodinu pohromadě. 49 Česká vláda stále nevydala oficiální reakci na Závěrečnou zprávu ombudsmana z prosince 2005 k této záležitosti. 50 Na základě této zprávy vydaly organizace Výbor pro odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) (2006), Výbor pro odstranění rasové diskriminace (CERD) (2007), Výbor pro lidská práva (HRC) (2007) a Všeobecný periodický přezkum OSN (VPP) (2008) doporučení české vládě, aby v této záležitosti podnikla okamžité kroky. Obzvláště CERD zdůraznila, že česká vláda nese odpovědnost za všechny případy nucených sterilizací bez ohledu na to, kdy k nim došlo (např. nucené sterilizace provedené po roce 1991). Česká vláda na tato doporučení nereagovala Z vůle práva, Koordinace koalice českých NNO v procesu prosazování dopadu rozsudku ESLP ve věci D.H. a další proti ČR, 3. května Informace poskytnuté Spolkem žen poškozených nucenou sterilizací, rozhovor s obětí nucené sterilizace vedla Gwendolyn Albert, únor Veřejný ochránce práv, Závěrečné stanovisko veřejného ochránce práv ve věci sterilizací prováděných v rozporu s právem a návrhy opatření k nápravě Nově došlo ke změně Ministr pro lidská práva a národnostní menšiny Michael Kocáb navrhl vládě, aby se omluvila a kompenzovala oběti.. Přestože Kocáb trvá na tom, že otázku sterilizací je nutné znovu otevřít, vláda Jana Fischera, stejně jako vlády předešlé, nehodlá podle zjištění Deníku poškozeným ženám přiznat odškodnění, ani se jim omluvit.... Není tam nic o odškodnění ani omluva. Vláda akorát odmítne praxi

15 Co se týče občanskoprávních sporů ve vztahu k těmto obviněním, v českém právním prostředí se vedlo mnoho debat o tom, zda má být peněžitá náhrada škody za morální újmu zákonem limitována. Ani česká právní teorie ani judikatura se v tomto názoru neshodují. V listopadu 2007 se uskutečnilo setkání členů občanskoprávního a obchodního kolegia, na kterém 31 soudců Nejvyššího soudu ČR rozhodlo zveřejnit ve své zelené sbírce nejvýznamnějších soudních verdiktů nikoli verdikt nevyššího soudu, nýbrž verdikt olomouckého vrchního soudu, který potvrdil, že se na práva na ochranu osobnosti zákonná omezení vztahují. Toto rozhodnutí bylo vydáno v roce 2008 pod číslem R 4/2008. Od zveřejnění tohoto rozsudku upravil nejvyšší soud svou judikaturu tak, aby byla v souladu s touto interpretací. Tyto právní záležitosti mají dalekosáhlý dopad na schopnost obětí nucených sterilizací dosáhnout spravedlnosti za své utrpení. 52 České soudy obětem, kterým bylo hrubě ublíženo, nezaručují dostatečný přístup ke spravedlnosti. Jak zmiňuje veřejný ochránce práv ve svém závěrečném vyjádření, Česká republika by měla zvážit možnost následovat švédský příklad a vytvořit kompenzační mechanismus, který by fungoval na všeobecném předpokladu způsobené újmy. Téma zdraví je hlavním indikátorem v Dekádě romské inkluze, proto Odbor pro záležitosti romské komunity Úřadu vlády spolu s občanským sdružením Vzájemné soužití zahájili celonárodní výzkumný projekt týkající se zdraví v romských komunitách, který byl součástí velké komparativní studie financované EU koncem roku V době publikace této zprávy nebyly známy výsledky tohoto výzkumu. 53 Na počátku roku 2008 zavedla česká vláda svou reformou veřejného zdraví poplatky za zdravotní péči a předpisy v lékárnách, což mělo vliv na přístup chudých lidí ke zdravotní péči. Doposud se s tímto problémem potýkali obzvláště žadatelé o azyl, jejichž finanční příjmy jsou omezeny zákonem. Drobné zvýšení jejich kapesného, které vešlo v platnost, je pouze částečným řešením. 54 Většina těchto zásadních nedostatků v přístupu ke zdravotní péči ublíží občanům třetích zemí během prvních pěti let jejich pobytu na území (tedy než mají možnost žádat o povolení k trvalému pobytu), jelikož jsou vyloučeni z veřejného zdravotnictví. Jsou tedy buďto závislí na soukromém zdravotním pojištění, nebo musí za veškeré zdravotnické úkony hotově platit. Jelikož soukromé zdravotní pojišťovny nejsou povinny tyto osoby pojistit, staří občané třetích zemí, hendikepované děti nebo závažně nemocní jsou často odmítnuti. 55 před rokem 1991, upozornil Walek. Korbel, Jiří, "Sterilizace Romek pokračuje, vláda se neomluví", Pelhřimovský deník, , p Toto shrnutí se zakládá na písemných materiálech Davida Zahumenského pro potřeby kulatého stolu NNO, Liga lidských práv, Ostrava, březen Fundación Secretariado Gitano, Health and Roma Community, Analysis of the Situation in Europe, Informace poskytla Pavla Burdová Hradečná z Poradny pro uprchlíky, ová komunikace, Informace dodala Pavla Burdová Hradečná z Poradny pro uprchlíky, ová komunikace,

16 Příklady dobré praxe NNO 1. V roce 2005 identifikovalo české ministerstvo zdravotnictví jako hlavní problémové oblasti romské menšiny prevenci onemocnění, očkování a způsob života dětí. V sedmi regionech započalo projekt financovaný Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem nazvaný Sastipen (romsky zdraví ). Skrze tento projekt bylo do sociálně vyloučených lokalit vysláno 20 zdravotně-sociálních pracovníků, kteří měli jejich obyvatele informovat o prevenci a zprostředkovat jim lékařskou péči. Tento projekt zahrnoval spolupráci Rady vlády pro záležitosti romské komunity, ministerstva zdravotnictví a nevládní organizace Drom Romské centrum Brno. Projekt skončil v srpnu 2007 a jeho výsledky byly zveřejněny vládou v létě Romští obyvatelé Chánova v severních Čechách se nechali zapsat do českého národního registru dárců kostní dřeně jako potenciální dárci. Tento registr vyhledával především ojedinělé typy kostní dřeně spojené s rozdílnými etniky, aby tak zvýšil pravděpodobnost nalézt v budoucnu dárce kostní dřeně pro členy menšin, a to převážně Romů, jichž desítky každoročně bezdůvodně umírají, protože je pro ně těžké nalézt vhodného dárce. Romská kapela Gipsy.cz pomohla s propagací dárcovského registru. 57 V.v Policejní ochrana a rasové profilování Hlavní problematické oblasti: Vyhodnocení trestné činnosti ze strany policie se liší od hodnocení ze strany obětí. Jako příklad lze uvést žhářský útok neznámých pachatelů na karavan zaparkovaný poblíž rodinného domku v Kozolupech na Berounsku, který byl policií vyšetřován jako přestupek, přestože jej okolní obyvatelé vyhodnotili jako ohrožení na životě pro nejméně 30 osob. Kdyby došlo k výbuchu propanbutanové bomby v karavanu, požár by zachvátil i rodinný domek. Oběti udaly, že byl tento útok směřován proti Romům, kteří zde žijí, nicméně jelikož soused požár včas uhasil, odmítla policie tento útok vyšetřovat jako rasově motivovaný trestný čin a řešila ho pouze jako přestupek. Aktivisté za práva Romů tento přístup policie kritizovali a sdělili, že vyšetřování žhářství jako přestupek pouze podněcuje jiné pachatele k této činnosti.. 58 V.vi Rasistické násilí a trestná činnost Klíčové problematické oblasti: 56 Romea, Vláda vyhodnotí projekt zaměřený na zdraví romské komunity, Romea, Romové z Chanova podpořili dárcovství kostní dřeně, Romea, Další útok na Romy, podle policie opět nejde o rasismus,

17 Během předmětného roku docházelo k stálému růstu rasisticky motivovaného násilí a veřejných shromáždění neonacistických a neofašistických politických skupin a neformálních uskupení jim podobných, jejichž aktivity byly obsáhle monitorovány médii. Nekonzistentní reakce odpovědných orgánů dosáhly vrcholu v Litvínově 17. Listopadu Romové byli nadále hlavními cíli. Vzhledem ke zvýšenému podílu registrovaných politických stran na těchto incidentech, a stejně tak k jejich vztahu k české volební politice, je většina z nich detailněji popsána v kapitole Politická situace. V květnu 2008 vydalo ministerstvo vnitra zprávu o vnitřní bezpečnosti a veřejném pořádku v České republice, ve které byla porovnána situace v letech 2007 a V této správě ministerstvo uvedlo, že situace v oblasti extremismu je konstantní, a není tedy důvod ji vnímat jako bezpečnostní hrozbu. Toto vyhodnocení se vzhledem k následujícím událostem prokázalo jako nešťastně mylné. 59 Leden: Dne 18. Ledna pobodal dvacetiletý neonacista JF osmnáctiletého antifašistu JK, k čemuž došlo během hádky v restauraci. Tento incident byl zachycen kamerovým systémem. Incidentu předcházelo salutování skupiny mladých místních neonacistů a provokování. JF byl odsouzen ke 12,5 letům ve vězení za politicky motivovanou vraždu. 60 Únor: Vrchní soud v Olomouci odsoudil ke 13,5 letům vězení slovenského občana, a to za vraždu 26-ti letého Roma, ke které došlo v květnu 2007 v Hodoníně. 61 Když se třem neonacistům, kteří v baru v Českých Budějovicích salutovali, postavil jiný mladý muž, napadli ho a kopali do obličeje. Policie je obvinila z napadení, výtržnictví a propagaci hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka. 62 Pražská policie zatkla v centru města 30 neonacistů, kteří rozbili výlohu čínské restaurace. Řada z nich byla ozbrojena. Odborníci na extremismus varovali, že tento incident byl prvním otevřeným útokem neonacistů na občany jiné barvy pleti v České republice od vlny protiromského násilí v polovině 90. let. 63 Tři mladí neonacisté salutovali v restauraci Pohoda v Liberci a napadli barmanku a několik hostů. Jeden z napadených utrpěl opakované údery do hlavy. Násilníci byli stíháni za podporu a propagaci hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka a za výtržnictví. Mohou skončit až na 3 roky ve vězení. 64 Březen: Policii se podařilo odhalit totožnost neonacistických útočníku na čínské bistro z února a považuje útok za rasisticky motivovaný. Někteří z útočníků již za podobné zločiny byli v minulosti stíháni. Policie stíhala dva fotbalové fanoušky, které zadržela v Olomouci, za 59 Romea, Podle vnitra se situace v extremismu v Česku nemění, Romea, Neonacista zavraždil svého odpůrce, , Romea, Za smrt mladíka v Příbrami půjde muž na 12,5 roku do vězení, Romea, Soud potrestal mladíka za upálení narkomana 13,5 lety vězen, Romea, Tři muži v Českých Budějovicích hajlovali a zbili mladíka, Romea, Neonacisté zaútočili na čínské bistro, Romea, Muži čelí obvinění za hajlování a útoky v liberecké restauraci,

18 napadení policisty a propagaci rasismu během zápasu Sigmy a Sparty 4. března.. 65 Dne 31. března pochodovalo kolem izraelského velvyslanectví v Praze 700 fanoušků Sparty, kteří provolávali rasistické slogany včetně antisemitských. 66 Duben: Policie oznámila, že v mosteckém kraji žije více jak 400 členů nebo sympatizantů levicového i pravicového extremismu, což jsou počty srovnatelné s oblastmi s větší hustotou obyvatel, přičemž většina z nich si na živobytí přivydělává různou formou trestné činnosti. 67 V Brně se objevily protiromské a rasistické grafiti, včetně nálepek, které zakazovaly Romům používat konkrétní linku tramvaje. 68 Večer 11. dubna byla do bytu romských obyvatel Přerova údajně vhozena dýmovnice, nicméně policii se nepodařilo nalézt po ní stopy. Hasiči v témže městě byli za dvacet minut po prvním incidentu přivoláni k jinému. Policie se událostmi dále nezabývala, jelikož nedošlo k požáru a nikdo nebyl zraněn. 69 Květen: Pražští policisté začali s vyšetřováním českého překladu Turnerových deníků pro podezření z propagace hnutí omezujících lidská práva. 70 V Brně byl zatčen 27-letý muž a obviněn z propagace hnutí omezující lidská práva, když pochodoval centrem města, hajloval a provolával nacistické slogany. 71 Vojenská policie ČR vyšetřovala 13 členů ozbrojených složek pro podezření ze sympatizace s ultrapravicí. Pět z nich opustilo armádu, pět bylo zproštěno obvinění a ostatní byli koncem dubna stále vyšetřováni. 72 Ve Strakonicích byl 10. května skinheady pobodán 22-letý muž, který je napomenul za hajlování. Při útoku mu byla vážně poškozena mícha. 73 Oba útočníci již byli hledáni policií za podporu a propagaci nacismu. 74 Červen: První pochod homosexuálů v České republice, který se konal v Brně, byl napaden neonacisty slzným plynem. Policie nezajistila účastníkům ani kolemjdoucím ochranu a 65 Romea, Olomoučtí policisté obvinili dva fanoušky z útoku a rasismu, Romea, Sparťané křičeli po Praze rasistická hesla, Romea, Policie: Pozor na radikály!, Romea, Nápisy v Brně urážejí Romy, Romea, Do domu, kde žijí Romové, hodil někdo dýmovnici, Romea, Obsah Turnerových deníků zkoumá pražská policie, Romea, Mladík se třemi promile hajloval v centru Brna i na policii, Romea, V kauze extremistů v armádě bylo 13 podezřelých lidí, Romea, Neonacista pobodal mladíka, který ho okřikl, aby nehajloval, Romea, Muži, již bodli muže ve Strakonicích, jsou stíháni i za hajlování,

19 útočníci nebyli nikdy dopadeni. 75 Neznámý útočník podpálil v Přerově dřevěnou boudu, ve které místní obyvatel romského ghetta choval psy a zapálil i jednoho z psů. 76 Červenec: Ministerstvo vnitra odmítlo registrovat občanské sdružení vystupující pod názvem Národní domobrana. Zakladatelé se chtějí vůči tomuto rozhodnutí odvolat. 77 Jak je obvyklé, zhruba 200 neonacistů a dalších osob pochodovalo centrem Svitav na podporu tvrzení, že Vlastimil Pechanec, odsouzený v roce 2003 k 17ti letům vězení za rasově motivovanou vraždu Roma, byl odsouzen neprávem. 78 Srpen: Rokycanská policie se chystala obvinit 5 pravděpodobných neonacistů v souvislosti s útokem na non-stop vedený Romy. Tato událost způsobila vlnu protestů místních Romů proti rasistickým náladám ve městě. 79 Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) vydal svou zprávu pro rok 2007, která uvedla, že extremisté propagují bílou sílu především skrze koncerty, demonstrace a protestní pochody. České extremistické hnutí se inspiruje taktikami podobných zahraničních skupin, včetně registrace politické strany, která svolává jednotlivé události tak, aby se jich mohly účastnit i nelegální skupiny. 80 Tato zpráva též udává, že trestná činnost romských klanů stoupá. Tuto informaci přebral jeden webový portál, který text opatřil momentkou neznámé romské rodiny v obývacím pokoji svého domu. 81 Sdružení osvobozených politických vězňů a pozůstalých (SOPVP) oznámilo tisku, že policie nezasáhla proti neohlášené demonstraci pravicových extremistů, kterou svolala Dělnická strana v Hradci Králové a na níž byla propagována nacionalistická a neonacistická ideologie. Aktivista Ondřej Cakl, který se již více jak deset let zabývá monitoringem neonacistického hnutí, byl neonacisty fyzicky napaden, stejně tak jako novináři. Policie žádný incident neoznámila. 82 Září: Od 6. září došlo každý víkend k samostatnému žhářskému útoku na jinou romskou rodinu v různých částech ČR. K prvnímu útoku došlo v Moravském Berouně na Olomoucku, kde byly do oken romské rodiny vhozeny dvě zápalné lahve. O týden později byl v Koželupech na Berounsku zapálen karavan patřící romské rodině. 83 Třetí útok se odehrál okolo třetí hodiny ráno následující víkend, když byla do přízemního bytu romské rodiny vhozena zápalná láhev. Rodina obývala bývalé kasárna a láhev způsobila požár 75 Romea, Policie zatím nezjistila, kdo v Brně útočil slzným plynem, Romea, Přerovským Romům polili psa benzínem a zapálili, Romea, Vnitro odmítlo registrovat Národní domobranu, Romea, Zhruba 200 neonacistů prošlo Svitavami, Romea, Policie: Rasový podtext útoku v Rokycanech zatím zjištěn nebyl, obviněno pět lidí, Romea, ÚOOZ: Pravicoví extremisté čím dál víc prosazují neonacismus, Romea, Exkluzivní fotografie: Romské zločinecké gangy v akci, Romea, Vězni nacismu kritizují policii za skandální nečinnost na srazu extremistů, Romea, Další útok na Romy, podle policie opět nejde o rasismus,

20 v jejich kuchyni. V té době spalo v bytě pět osob, nicméně nikdo nebyl zraněn. Tento třetí útok vyšetřovala policie jako pravděpodobně rasově motivovaný, zatímco první dva útoky nikoli. Tato vlna útoků na Romy byla podobná té z let Vrchní soud v Praze nařídil dvěma bývalým policistům, aby se omluvili romské rodině, kterou v roce 2003 napadli. Jeden z pachatelů je také povinen zaplatit rodině odškodné ve výši Kč. 85 Policie odložila vyšetřování únorového útoku na čínské bistro v Praze (viz. výše), jelikož nebylo možno určit osobu ke stíhání. Přestože policie ihned po útoku zadržela skupinu podezřelých zajistila u nich při prohlídce zbraně, shromážděné důkazy nebyly dostatečně přesvědčivé. 86 Dne 27. září napadlo 10 mladých neromů šest romských mužů před pardubickou restaurací, kde provolávali rasistické nadávky. 87 Říjen: v tomto měsíci napadla Dělnická strana Romy obývající litvínovské sídliště Janov. Strana oznámila, že obdržela řadu stížností od místních obyvatel na chování jejich nepřizpůsobivých sousedů a rozhodla se vyslat své ochranné sbory, aby monitorovaly situaci. Dne 4. října se 12 členů těchto ochranných sborů oblečených v černém s bílými páskami na rukávech setkalo s odporem asi 70 romských obyvatel s klacky v ruce, aby zabránili tomuto pochodu. Policii se na poslední chvíli podařilo obě skupiny oddělit a později obvinila jednoho z romských odpůrců z rasismu. 88 Dne 12. října policie vyšetřovala, kdo nastříkal na dvě budovy grafiti, které vyhrožovalo litvínovským Romům smrtí. 89 Dne 20. října muselo být přivoláno na 500 policistů včetně vrtulníku, aby ochránili litvínovské Romy před pogromem ze strany agresivních neonacistů, kteří neváhali postavit se policii. 90 Výsledkem byli čtyři zranění, tři policisté a jeden radikál. Policie zatkla čtyři radikály, kteří napadli policisty a dalších šest odvedla k výslechu kvůli zbraním nalezeným v jejich autech. Jednoho muže obvinila z výtržnictví. 91 Dělnická strana následně zorganizovala na 28. října sjezd v Praze, aby v tento národní svátek připomněla vznik Československa. Na akci se dostavilo 200 jejích příznivců, z nichž bylo následně 13 zadrženo. Deset z nich bylo ozbrojeno. Těsně před začátkem akce napadli tři mladíci v metru kolemjdoucího muže a způsobili mu vážná zranění hlavy. 92 Při demonstraci v Hodoníně byli pěti neonacisty 84 Romea, Další žhářský útok na Romy, tentokrát v Bruntále, Romea, Bývalí policisté se musí Romům omluvit, jeden zaplatit i odškodné, Romea, Největší rasistický útok posledních let zůstane bez trestu, Romea, Napadení Romů v Pardubicích, Romea, VIDEO: Romové vyhnali ze sídliště Janov Dělnickou stranu, místopředseda vyhrožuje odvetou, , Romea, Policie obvinila z rasismu muže, který nadával provokujícím neonacistům, Romea, Dva nápisy v Litvínově vyhrožují Romům smrtí, Romea, Neonacistická akce v Janově stála daňové poplatníky 15 miliónů korun, Romea, Pokus o neonacistický pogrom na janovské Romy, Romea, Na shromáždění Dělnické strany přišli neonacisté ozbrojeni, policie 13 zadržela,