Internationales. Forschungszentrum. Kulturwissenschaften. Sociáln ě antropologické studie z českého m ěsta Jablonec nad Nisou

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Internationales. Forschungszentrum. Kulturwissenschaften. Sociáln ě antropologické studie z českého m ěsta Jablonec nad Nisou"

Transkript

1 2/96 II ґ I l'-il I Г II L- I Internationales Forschungszentrum Kulturwissenschaften Všední den v Jablonci roku 1994 Od ii o vo osidleii есkёіі о р01, ran K,' k eu roregioii ii Sociáln ě antropologické studie z českého m ěsta Jablonec nad Nisou k vydání p řipravili Birgit Müller a Zden ě k Uherek

2 lfk materialien 2/96

3 Všední den v Jablonci roku 1994 Od novoosídleneckého pohraničí k euroregionu Sociáln ě antropologické studie z českého m ěsta Jablonec nad Nisou k vydání p ĩ iprav іlí Birgit Müller a Zden ěk Uherek

4 Obs ati Předmluva Birgit Muller "Bílá místa" a skupinová dynamika: Letni škola terénního výzkumu v sociální antropologii, Jablonec nad Nisou Zdeněk Uherek Jablonec nad Nisou: Několikeré d ějiny, jedno dědictví Elke Nicole Kappus "Jenom neházet všechno do jednoho pytle" Německo- české vztahy v Jablonci Ulrich Göttke-Krogmann, Jana Kátlovská "Š ťastná Zásada" deská sklářská obec na okraji dějin Zdeněk Uherek Romové v Jablonci nad Nisou: předmě t výzkumu Úvod Angela Riedmann. Koexistence romské minority s českým majoritním obyvatelstvem Pohledy z etické a etické perspektivy 77 Markéta Rybová Postoje a názory jabloneckých Rom ů

5 Nada Mítanová Rasová diskriminace a sociál пí práce 111 Angela Ríedmann Výsledky a shrnutí 119 Markéta Kop ř ivová, Anna Zisman Místní tradice a vpád světového hospodářství na trhy Jablonce 121 Barbara Herzog-Punzenberger, Michail Bajakovskij "Mikrofony ve zpovědnici a faráři na jevišti" Církev a společenská zmëna v Jab1 onci 158

6 P ředmluva V této publikaci p ředkládá Internationale Forschungszentrum Kulturwissenschaften (IFK) ve Vídni výsledky Letní školy terénního výzkumu v sociální antropologii, která. se konala od 12.zá ří do 2. října 1994 v Jabloní nad Nisou. Letní školu inicioval Verbund für die Sozialanthropologie von Industńegesellschaften p ři Centre Marc Bloch v Berlín ě společně s IFK ve Vídni, Ústavem pro etnografii a folkloristiku AV ČR v Praze a Centre francais de recherches en sciences sociales v Praze. Sedmnáct badatelů z České republiky, z Rakouska, N ěmecka, Francie, Slovenské republiky, Ruska a Spojených států ameńckých uskutečnilo společně terénní výzkum v českém městě, diskutovalo o výsledcích a metodách a napsalo následující výzkumné zprávy. Letní škola byla z největší částí financována z prost ředků IFK ve Vídni. Další finanční příspěvky poskytlo Centre Marc Bloch v Berlín ě a CEFRES v Praze. Organizátoři a účastníci děkují za jejich zájem a velkorysou podporu. Zvláště děkujeme také Emmanuelovi Terray a Gabriele Rasuly- Paleczek za jejich poutavé p řednášky b ěhem víkendových seminářů a za účast pří diskusích s badateli o jejich práci. Andrea May nám pomohla při p řípravě textu, Milena Bursíková a Daniela Uherková s překlady. I jím je t řeba poděkovat. Berlín,Praha květen 1996, Birgit Müller Zdeněk Uherek organizátoři letní školy

7 " Вйа místa" a skupinová dynamika: Letní škola terénn ıћo výzkumu v sociální antropologii, Jablonec nad Nisou 1994 Birgit Müller Jablonec nad Nisou, město v severních Čechách, ve kterém se sešli mladí badatelé v oblasti společenských věd ze sedmi stát - Češi, Němci, Slováci, Rakušani, Rus, Ameńčanka a Francouzka - nebylo náhodně zvoleným dějištěm letní školy sociální antropologie. V pohnuté historii města se zrcadlí politické, ekonomické a národnostní kon flikty, které v tomto století rozdělovaly Evropu a které se staly naším tématem. Ten, kdo se jako Rakušan narodil v sudeton ěmeckém městě Gablonz v roce 1910 a měl to neuvěřitelné štěstí, že zde mohl prožít celý život, bydlel v roce 1994 v českém městě Jablonec a čtyřikrát změnil svojí státní p říslušnost. V roce 1918 se stal Čechoslovákem, v roce 1938 Němcem, a jestliže se stal v roce 1938 N ěmcem, mohl se v roce 1946 ve vyjíme čném případě stát zase Čechoslovákem a v roce 1993 Čechem. Na pozadí této historie jsme se p ět let po české "sametové" revoluci pokusili zachytit momentku ze života v Jablonci. Ve skupinách po dvou až třech badatelích, z nichž vždy jeden musel ovládat češtinu, jsme mapovali některé oblasti významné pro život v tomto m ěstě: nové česko-vietnamské tržiště v centru m ěsta, nákupní ulici, novou politickou stranu "Srdce pro Jablonec", dv ě církevní obce - jednotu bratrskou a katolickou církev, domácké d ělníky sklá řského průmyslu ve vesnicí Zasada poblíž města, německé kulturní sdružení "Wilhelma Leutelta" a romskou menšinu a její vztahy s dalšími obyvateli města. Chtěli jsme zkoumat, jak dalece změny politického a ekonomického : systému modifikovaly každodenní život ve městě, zda se od roku 1989 nově defmovaly etnické a národnostní vztahy a jaký vliv může mít dnes jednotlivý občan - ať už náleží k menšině nebo většině - na záležitostí města. V průběhu tří týdnů našeho terénního výzkumu jsme se nepokoušeli nastínit hotový obraz, cht ěli jsme jen poukázat na 5

8 protiklady a konflikty, dotknout se hranice ml čení a "bílých míst", ke kterým jsme pronikli, abychom na konci našeho šet ření mohli alespoň formulovat otázky, na nichž by se dal založit hlubší následný výzkum. To, co йёаѕtпіку letní školy spojovalo, byl zájem o hlubší pochopení a aplikování sociálně antropologických výzkumných metod p ři studiu městského života v Jablonci. Sociáln ě antropologický p řístup se vyznačuje tím, že získává poznatky o zkoumaných sociálních aktérech a souvislostech jejich chování v jejích p říгozeném prostředí a kontextu. P řitom p řihlíží ke způsobům nazírání aktérů, k jejich interpretacím minulosti a současnosti, k jejich každodenní praxi a k významu, který jí připisují. Součástí materiálu zpracovávaného sociálními antropology jsou rozhovory, písemné prameny a systematicky zjiš ťované kvantitativní údaje. Výzkumným nástrojem, kterým se sociální antropologie liší od ostatních společenskovědních disciplin, je zúčastněné pozorování, které umožňuje badateli na delší dobu navá7ot se zkoumanými osobami intenzívní kontakt. Výzkumník si p řitom na jedné straně zachovává sociální distanci od událostí a interakcí, kterých je ve sledovaném výzkumném působišti svědkem, na druhé stran ě se však sám stává součástí interakcí, aktérem, který je b ěhem terénního výzkumu vtažen do sledovaného pole. Pozorování, která m ůže provádět, jsou vlak nejen ovlivněna jeho vztahem ke zkoumaným objektům, ale také formována badatelským zam ěřením, způsobem komunikace, vymezením zkoumaného problému, vzděláním a osobností. Zvláštní schopnost, kterou musí sociální antropolog rozvíjet, spočívá v tom, že musí být p řístupný i takovým fakt ům a souvislostem, které se vymykají běžným teoretickým a koncep čním p ředpokladům. Sociální antropologové se osvědčují se svými výzkumnými postupy práv ě pri těch procesech, které neprobíhají podle konvenčních zákonitostí sociálních věd a stávají se proto jinak t ěžko uchopitelné. Sociální antropologie vyvinula tuto metodu p ři studiu neznámých exotických společností, aby popsala a analyzovala jevy cizí, nesrozumitelné a zdánlivě iracionální. Moderním společnostem samozřejm ě musí být tento nástroj, vyvinutý pro šet ření p řehledných sociálních souvislostí, které se většinou opírají o vztahy "face-to-face", p řizpůsoben. I v modernich Spole čnostech existuji oblasti, kde lze pozorovat 6

9 bezprostřední sociální interakci. Vztahy sociálních aktérů, jejich rozhovory a ú činky jejich jednání však samoz řejmě stále znovu přesahují daleko za tyto oblasti. Odkazují nás na histo ńcké souvislosti, politické a ekonomické struktury a jejich vývoj a na ideologické modely, které ke zkoumanému materiálu jist ě také patří. Sociálně antropologická praxe vyžaduje znalosti, které je možné začínajícího badatele naučit jen "v terénu". Kromě solidního metodického a teoretického nitstroje pot řebuje výzkumný pracovník v terénu také intuici, schopnost vcítění a schopnost zvládnout konflikty. Terénní výzkum probíhá formou kontinuálního procesu: shromážd ěný materiál prom ěйuje sám "terén", na kterém badatel začal pracovat. Tyto posuny se zase projevují na shromažďovaném materiálu, atd. Badatel se p řitom neustále pohybuje mezi kauzou, kterou řeší, a shromažd'ovaným materiálem, mezí interpretací a výsledkem. V tomto procesu je nejvíce zam ěstnán samotným zjišťováním dat, precizováním strategií interpretace a konfrontací s emocionáhцmí problémy, které s sebou nese úzký kontakt se zkoumanými sociálními aktéry. Letní školou v Jablonci nad Nisou jsme chtěli nahradit "osamocenost badatele v terénu" kolektivní diskusí, která měla nastoupit už p ři shromažd'ování materiálu a p ří jeho interpretaci. Základní význam měla v Jablonci p ředevším úvaha o subjektívít ě badatele v terénním výzkumu. Účastníci mohli konfrontovat své postřehy s názory kolegů s odlišnými zkušenostmi a sociálním know-how p římo pří práci v terénu. Spolupráce dvou badatelů, kteří mají k dispozici rozdílné nástroje výzkumu - jeden mluví jazykem sociálních aktér ů, druhý ne, jeden má zkušenosti s kvalitativními metodami, druhý možná p řichází z jiného oboru nebyla jednoduchá. Badatelé si museli neustále uvědomovat, že tlumočení s sebou vždy nese zkreslení významu a nebezpe čí dodatečného vytvo ření jiných významů, než jaké měli aktéři na mysli. Ve skupině mohli účastníci uvažovat o tom, jakým zp ůsobem kulturní a intelektuální zázemí ovlivıĩuje vnímání skutečnosti, jaký vliv má na to, co se vidí a co se p řehlédne. Jedním z cílů letní školy bylo uvažovat o rozdílech vnímání, brát je vážn ě a otevřeně je uvádět v rozboru materiálu. Protože práce ve skupině měla -pro-úspěšný průběh -letní- školy velkou důležitost, nastíním zde krátce vnější rámec, v němž se letní škola 7

10 konala. Výchozím bodem našich terénních výzkum ů byl hotel Zlatý jelen, novostavba panelového typu s diskretnim šarmem "reálsосialistického interhotelu". Zde jsme si, Zdeněk Uherek a já, na t ři týdny pronajali celé první patro. Deset pokoj ů, které sdíleli vždy dva účastnící, navazovalo na jednu místnost oddělenou od chodby, kde jsme si ze šestí malých stolků s bílými ubrusy sestavili velký diskusní stůl. Zde se večer od půl sedmé do půl osmé konaly naše porady o výsledcích, problémech a myšlenkách dne, zde jsme si vym ěňovali informace, včetně klepů a neověřených pověstí, které by mohly mít význam pro ostatní skupiny. Tady se také o víkendech konaly metodické seminá ře a p řednás v ky. Jeden z pokoj ů fungoval jako kancelář. Nastěhovali jsme tam stoly a židle a umístili knihy a články o sociálně antropologických metodách. Byly tu také staré n ěmecké knihy a nové informační bružury a statistiky o Jablonci a okolí v češtině. Dala jsem tam i svůj cestovní psací stroj a starý počítač ATARI s tiskárnou, který však neobstál ve zkoušce ohn ěm a při první závěrečné práci vypustil navždy duši. Koupila jsem ješt ě elektrický vařič vody, čaj v sáčcích a kávu v prášku - nutné rekvizity pro mnohahodinové diskuse skupin. Pokoje jsme si p ři p říjezdu rozdělili téměř automaticky. Spole čně se nastěhovali ti, co společně p řijeli. Často se znali už ze studií. Toto rozdělení pokoj ů dovolilo účastníkům rozloučit se s partnerem po terénním výzkumu a uvolněně se bavit bez námahy v mate řštině se spolubydlícím o událostech dne, číst, modlit se nebo jít na procházku. Společná večeře u tří stolů vždy po šesti osobách ve velké jídeln ě hotelu byla barometrem nálady, která právě vládla ve výzkumných skupinách. Jestliže měly skupiny úsp ěšný den, sedly si dohromady, aby společně povečeřely. Jestliže se však uvnit ř skupin objevilo nap ětí, dalo se na první pohled uhádnout, protože tu pak byl jeden čistě "západoevropský" stůl a jeden, u něhož seděli jen Češi a Slováci. U badatelů různé národností, kteří na sebe byli odkázáni, nebylo vnímání a hodnocení zkoumané reality bezpodmíne čně stejné. Národnostní konflikty mezi N ěmci a Čechy, hospodářské p řeměny vyvolané privatizací a restitucí, vstup do konzumní spole čností, etnická napětí mezí Čechy a Romy a rozmach politického klientelismu ve městě, to byla témata, která se ú častníků dotýkala nejen z vědeckého, 8

11 ale také z osobního hlediska. Většina badatel ů se proto během terénního výzkumu nezabývala jen zkoumáním své oblasti, nýbrž se také seznamovala s názory svého partnera p ří sběru terémnіch dat. Přístup badatelů, kteří neovládali češtinu, k aktérům, kteří je zajímali, mohl spočívat pouze v mlčenlivém pozorování nebo zprost ředkovaně přes česky mluvícího partnera. U česky mluvících badatelů šlo o to, aby jejich vlastní zájem a poznatky nep řekryly informaci, kterou zprostředkovávali a tlumočílí do jazyka partnera. Tento proces zprostředkování, tak d ůležitý pro úspěch terénního výzkumu, fungoval v každé skupin ě jinak. V rnnohých nefungoval v ůbec. O něco vice než polovina ú častníků měla zkušenosti se sociálně antropologickým výzkumem v terénu již p řed p říjezdem do Jablonce nad Nisou. Ostatní získávali veškeré poznatky teprve během letní školy. Úvod do socíáhnіch problémů Jablonce zorganizoval první den Zdeněk Uherek s panem Hoškem z okresního ú řadu. Pan Vostřák, místostarosta Jablonce a člen volební strany "Srdce pro Jablonec", nás pak odvedl na věž radnice, kde nám vyprávěl 0 architektu ře secese a historii města. Oba pánové se stali pro některé skupiny d ůležitými informátory, kteří jim současně otevřeli cestu k dalším kontaktům. Ovlivnili tím do rnačné míry, alespoň v prvních dnech, jejich pohled na m ěsto. Odpoledne téhož dne si účastnící vybrali ze sedmi navržených témat ta, která jím nejvíce vyhovovala. Já jsem se pak snažila sestavit skupiny tak, aby každý účastník mohl sledovat vlastní tematické zájmy a aby navíc vždy jeden zkušený terénní badatel spolupracoval s nezkušeným. Jíž druhý den začali účastnící se sondováním terénu. Bytí vyzvání, aby svá pozorování v této fázi koncipovali co nejší řeji a aby co nejvíce poznatků podrobně zaznamenávali do terénních deníků. 0 čtyři dny později, během následujícího víkendu, p ředstavila každá skupina své pole výzkumu tak, jak se jí po této po čáteční fø jevilo. Diskutovali jsme nad terénními deníky členů skupin, o tom, jak zapisovat "fıeldnotes" a o úloze zárnamu subjektivních postoj ů, pocitů a hodnocení v těchto denících. Zdůraznění subjektivní složky terénního výzkumu se nap říště mělo stát, spolu s problémy vedení rozhovorů ve třech jazycích, "kamenem", o který "zakopávala" spolupráce mezí zápádo-. a východoevropskými badateli. Bylo těžké sdělit některým východoevropským badatelem, 9

12 proč by jejich osobní pocity pri výzkumu v terénu mohly mít význam pro interpretaci sebraného materiálu. Zatímco všichni západoevropští badatelé se samozřeјmě během tereního výzkumu věnovali í svým pocitům a brali je vážně - většina už se v soukromém nebo profesíonáln m životě zabývala psychoanalýzou, nebo p řineјmenším o ní diskutovala a četla, nebo byla seznámena s diskusemi postmodernismu - znamenalo to pro mnohé východoevropské badatele novou oblast, která jim p řipadala jako nepodstatná vymyšlenost "těch ze západu". Někteří sí stěžovali, že jejich západoevropští partneři se jich neustále dotazují, jak se jim dari, jak se cítí a co sí myslí. M ěli pocit, že se s nímí zachází jako s malými d ětmi. Problém tlumočení rozhovorů do angličtiny, kterou členové badatelských skupin více či méně dob ře ovládali a která nebyla mateřštinou ladného z nich (vyjma americké badatelky), se dal řešit jen s velkou dávkou dobré vůle a za pomoci kazetových magnetofon ů. V metodických seminárich jsme sice zvažovali strategie k p řekonání úskalí vedení rozhovor ů - já jsem nap říklad navrhla rozdělit rozhovor do fází, ve kterých by česky mluvící partner vedl rozhovor skoro sám, a do fází, v nichž by česky mluvící partner fungoval "jen" jako tlumočník, ale v praxi to bylo možné uskutečnit jen když byli badatelé dob ře sehrání a když uznali, že otázky partnera jsou podstatné a důležité. Jinak mohl česky hovořící partner "cenzurovat" kolegu, který česky neuměl prostě tím, ĩe nepřekládal otázky, jež mu byly nep říjemné, zdály se mu p říliš agresívní nebo se dotýkaly jeho světonázorového či náboženského p řesvědčení. Docházelo pak k neustálým diskusím s partnerem, kdy bylo t řeba hodně trpělivostí a v neposlední řadě sympatie, aby se dosp ělo k takovému vedení rozhovorů, které by oba uspokojilo. Ve čer, nebo teprve až několik dnů po rozhovoru, se musela skupina k tématu ješt ě jednou vrátit, poslechnout si kazety, p řeložit je a nejdůležitější pasáže přepsat. Další problém byl v tom, že v rozhovorech o zvláště ožehavých otázkách se magnetofony nemohly použít, a že í pri standardních situacích by byla dotazovaná osoba možná vyprávěla víc a jinak, kdyby se pracovalo bez magnetofonu. Každá oblast výzkumu m ěla své zvláštnosti a vyžadovala vlastní přístup: pro skupinu, která studovala Romy, bylo obtížné opustit úhel 10

13 pohledu sociálního pracovníka a politika a navázat s nimi bezprost řední kontakt. Skupina, která zkoumala tržiště, měla sice své aktéry neustále na očích, ale těžko navazovala důvěrnější rozhovor. Snažili jsme se sice pří každém kontaktu p ředejít otázce, kdo jsme a co chceme a p ředstavit se podrobněji jako vědečtí pracovníci z různých zemí, kteri sice rozumějí, ale nechtějí hodnotit. Ne vždy se to však da řilo. Respondenti nás nutně zařazovali do vlastních kategorii p řátel a nep řátel, protivníků a spojenců. Při prvních rozhovorech jsme se v t ěchto kategoriích většinou neorientovali a jejich obsah jsme mohli nanejvýš jen tušit. Nejnápadnější to bylo v oblasti politiky, kdy i obsahy pojm ů levicová a pгavícová strana, na které jsou lidé ze západoevropských zemí zvyklí, měly naprosto jiný smysl. P řirozeně měli í,samotní badatelé, kte ří pracovali spolu, odlišné kategorie v hlav ě, protože i oni pocházeli z odlišných kulturních a sociáhúch kontext ů. Pojmenovat tyto rozdíly se nám však většinou podařilo jen v náznacích. Obtížně probíhala spolupráce mezi Elke Kappus z Frankfurtu nad Mohanem, která za čínala psát doktorskou práci v oboru sociální antropologie v Praze a Karlem Zást ěrou z Prahy, který se právě vrátil z delšího pobytu ve Spojených státech. Jejich téma, vzájemné vztahy mezi Němci a Čechy v Jablonci nad Nisou se jevilo, vzhledem k tomu, že výzkum prováděl Cech s Němkou, jako vynikající součást programu. Ačkoli právě v této skupině bylo možné rozd ělit stejným dílem b řemeno tlumočení, protože bylo t řeba hovořit s německy a česky mluvícími aktéry a Karel Zástěra neum ěl německy a Elke Kappus česky, znamenaly pro ně společné rozhovory vážné obtíĩe a vedly k velkým napětím. To je však t řeba p řičíst spíše osobní inkompatibilit ě než tématu. Ambivalence a nap ětí, které možná cítili n ěmečtí a čeští respondenti, když se jích Čech a Němka společně dotazovali na jejich národní identitu a vztah k druhé národnosti, vedly vždy k takovému výsledku rozhovoru, že mezi Cechy a Němci neexistují žádné problémy. Drive, než mohlo dojit k intenzívní výměně názorů mezi ob ěma badateli, ve které by zazněly důležité argumenty k pochopení situace, vyhrotil se konflikt na osobní úrovni a skupina se rozpadla. Elke Kappus pracovala dál s n ěmecky mluvícími respondenty a do středu svého zájmu postavila vztah členů severočeského německého kulturního sdružení "Wilhelma Leutelta" k Čechům a Němcům v SRN. 11

14 Čím dále postupovala ve svém výzkumu, tím vice se rozplýval obraz dokonalého souladu, a také zdánlivě jasné rozlišování Češí-Němci ustupovalo diferencovanějšímu pohledu. Zjistila, že mnozí N ěmci nebyli v roce 1946 vyvlastněni, že jíví dostali znovu sv ůj majetek, že se německé kulturní sdružení bálo Němců z bývalého komunistického Kulturverbandu ješt ě vice než současných českých republikánů. Karel Zástěra pak začal zjišťovat názory běžných občanů, "lidí na ulici", na tehdejší oficiální vst řícné postoje p ředstavitelů České republiky k Německu a k Němcům. Nenapsal však o tom nakonec žádnou zprávu. Jana Kátlovská z Bratislavy a Ulrich Göttke-Krogmann z Vídně byli šťastnější: těšila je jejich spolupráce, jejich téma o sklářském průmyslu, které si vzali spíše náhodn ě, protože je nikdo jiný nechtěl, a těšila je i vesnice Zásada, kde prováděli terénní výzkum. Spokojen ě jezdili každé ráno ke "svým" rodinám doma pracujících sklářů, návrhářů šperků a obchodníků, až jim to ostatní skupiny skoro záviděly. P řitom byla Zásada na počátku jejich výzkumu spíše nouzovým řešením, protože se ukázalo, že je nemožné získat p řístup do sklárny nebo šperka řské výrobny, natož tam provádět terénní výzkum. "Tajemství" sklářského a šperkařského průmyslu, který je v Jablonci nejen důležitým hospodá řským odvětvím, ale také vtiskuje celému m ěstu už dvě století jeho identitu, je totiž p řísně střeženo. Majitelé místních podniků vidí v každém cizinci, ktery" se o výrobní techniky a organizaci práce zajímá, rovnou průmyslového špiona. Přístup k podomácky pracujícím šperkařům, kteří se tomuto odvětví v Zásad ě věnují už celé jedno století, byl naproti tomu pom ěrně jednoduchý. Domá čtí pracovníci p řijali oba badatele přátelsky, ukázali jim svou práci a vyprávěli jim o svém životě. Jedna rodina sklářů je p ředávala další. Teprve postupn ě začali oba chápat, že vlídnost a klid, s nimiž obyvatelé Zásady cizince přijímali, mohou mít také hlubší p říčiny. Zásada leží, na české straně, za bývalou jazykovou hranicí dělící p řevážně německy mluvící Sudety a české oblasti, pouhých 15 km jihovýchodn ě od Jablonce. Z pohnuté historie tohoto kraje obec hospodářsky í politicky profitovala. Útěk českých pracovních sil ze Sudet do "Protektorátu Čechy a Morava" po roce 1938 sem p řivedl naléhavě potřebné pracovní síly. Sklá řské výrobky ze Zásady se daly í b ěhem války vyvážet do ciziny a po válce 12

15 se přesídlení a vysídlení Zásady nedotklo. Dokonce i za socialismu se skláři v Zásadě díky svým řemeslným dovednostem těšili výsadnímu postavení. Proto také Ulrich Göttke-Krogmann a J ana Kátlovská nazvali svůj příspěvek "Šťastná Zásada". Nad'a Mítanová z Bratislavy, Angela Riedmann z Vídn ě a Markéta Rybová z Prahy, které se v Jablonci soust ředily na výzkum Romů, měly od počátku na zkoumané aktéry protikladné pohledy. P ři prvním setkání s pracovníkem okresního ú řadu vnímala Angela Riedmann jeho popis chování romské komunity jako diskriminující. Vzbudilo to v ní přání porovnat tento obraz s realitou. Markéta Rybová spíše považovala pohled b ěžného ob čana na Romy za zjednodušující a chtěla se zabývat otázkou diferenciaci uvnit ř romské menšiny. Nad'u Mitanovou šokoval útok skinhead ů na romské obydlí v blízkosti Jablonce v létě 1994 a náznaky každodenní diskriminace, které byli Romové podrobeni. Cht ěla Romům pomoci a zajímala se proto o sociální opatření zaměřená na romské děti. Podnětem ke sporům ve skupině byla nap ř. interpretace p řípadů, kdy někteří Romové v zim ě pálí okenní rámy a dveře svých domů, aby jim bylo teplo. I u subtilnějších otázek, například jak porozumět tvrzení sociální pracovnice, že Romové se zásadn ě cítí podřízeni Čechům, nedocházelo ke konsensu. Všechny členky skupiny měly zájem o navázání p římých kontaktů s romskými rodinami, ale protože každá m ěla jinou motivaci, mohly se sice sjednotit na společných otázkách, ale význam vkládaný do problému se líšíl. N ěkdy se Angela Riedmann cítila vylou čená z dotazování. Nebyla si vždy jistá, zda její kolegyn ě skutečně kladou otázky v podob ě, jak je položila a p řekládají ty pasáže rozhovorů, které jsou pro ní důležité. Dostavila se vzájemná ned ůvěra a nespokojenost. Po četných pokusech všech členek skupiny najít p řijatelnou formu týmové práce se nakonec rozhodly složit záv ěrečnou práci ze t ří samostatných částí. Jako celek podávají jejich t ří zprávy s p ředmluvou od Zdeňka Uherka názorný obraz nap ětí uvnitř romské menšiny v Jabloní a jejího postavení ve m ěstě. Anna Zisman z Montpellier a Markéta Kop řivová z Prahy si chtěly terénním výzkumem malého tržišt ě v centru města s řadou stánků s ovocem a zeleninou a s levným oblečením, které pat ří Vietnamc ům, zajistіt pпstup k jäblōñećké víetnāmské kōmūñiťě. Přēstōžē byli 13

16 prodavači v prvním kontaktu velmi p řátelští, ukázalo se velice brzy, že je prakticky nemožné p řejít z povrchního setkání s Vietnamci na tržišti k intenzívnějším osobním vztahům. Markéta Kop řivová a Anna Zisman p řesunuly proto svůj zájem na tržiště samotné. Anna Zisman p řijala fakt, že nerozumí česky, jako výzvu a věnovala se celé dva týdny pozorování a popisování všeho, do nejmenší podrobnosti, co se kolem ní dělo: provozu tržiště, rozestavení prodejních stánků, zboží, cenám. Tato pozorování pak srovnávala s Markétou Kop řivovou, která vedla rozhovory s prodavači a zákazníky. Podrobným pozorováním se jim podařilo zjistit, že tržiště se jen povrchně podobá malým trhům v západní Evrop ě a že je možná jen pomíjejícím výsledkem prvního rozmachu tržního hospodá řství v Jabloní. Michail Bajakovskij, matematik z Moskvy, a Barbara Herzog, etnoložka a politoložka z Vídn ě, vytvořili jeden z nejharmoničtějších týmů letní školy. Barbara Herzog pochází z rakouské tradi ční "socialistické rodiny", a je na to hrdá, zatímco Michail Bajakovskij se k "socialismu", který zažil jako dítě a mladistvý v Sovětském svazu, staví spíše kriticky. Na pozadí osobních zkušeností s politikou ve své zemi se oba snažili pochopit nové politické struktury města Jablonce. Barbara Herzog získala řadu informací o současné politice v Rusku, zatímco Michail Bajakovskij zase slyšel něco o Rakousku. Možnost dozvědět se více o nových politických stranách a jejich programech v Jablonci jim však byla zkomplikována tím, že mělo brzy dojít k obecním volbám a strany svůj program chránily tém ěř jako tajemství až do zahájení ofıcíálního volebního boje, nebo možná ani žádný program nem ěly. Michail Bajakovskij a Barbara Herzog brzy zjistili, že se pod povrch oficiálních prohlášení a program ů budou dostávat jen obtížně. Jejich respondenti jim dovedn ě uhýbali a poskytovali jim hodinové rozhovory, v nichž jim vlastně nic konkrétního o politice ve m ěstě ne řekli. Na pomoc badatel ům však p řišla náhoda v osobě jednoho z oponentů starosty, s nímž se seznámílí. Ten je doslova zasypal historkami o korupci, které se všechny týkaly členů volební strany "Srdce pro Jablonec", již založil tehdejší starosta. Vylí čil jim do podrobností struktury osobních a hospodá řských závislostí mezi členy strany - všíchni pat ří k honoraci města - a starostou. Vyzbrojení těmito informacemi, s nimiž nakládali jako s "pov ěstmi", vyhledali pak kandidáty strany, aby vyslechli jejich názory. Za čãli vnímat stranu jako 14

17 síť vztahů mezi patronem a klienty, kterou tehdejší starosta systematicky vybudoval a která mimo zahrnovala tém ěř všechny důležité hospodářské sektory města. Zda tyto vztahové struktury "podchytily" i běžné občany a voliče by však mohla skupina zjistit bohužel teprve až po listopadových volbách. Oba historikové, Elisabeth Menasse z Vídně a o dvacet let mladší Ji ří Hlaváč z Brna se zam ěřili na otázku, jaký postoj zaujímá náboženská obec Jednota bratrská (Jednota moravských brat ří) a katolická církev v Jabloní k polítíckým změnám po roce 1989 a jak se dnes ob ě církve dívají na své působení za socialismu. První společný terénní výzkum skupiny p ři katolické bohoslužb ě a pří následném rozhovoru s knězem se rozvíjel obtížně. Ji římu Hlaváčovi, praktikujícímu katolíkovi, připadalo nemístné vyptávat se kněze na finanční zdroje jeho náboženské obce a tak se zdráhal tyto a další "nevhodné" otázky překládat. Elisabeth Menasse, která jako dívka žila v internátu vedeném jeptiškami, byla od té doby zap řisáhlá ateistka. Pro ni je katolická církev organizací jako každá jiná, na jejíž postoje a praktiky se Ize otevřeně dotazovat. K úžasu Ji řího Hlaváče popsala ve svých terénních poznámkách "věčné světlo" jako " červenou lampičku". Hrozilo nebezpečí, že spolupráce obou ztroskotá uĩ na otázce víry, když narazili na pověsti, které oba zaujaly. Od jednoho d říve narozeného člena náboženské obce se dověděli, že starý katolický farář, nyní ve výslužbě, ргў pracoval pro komunistickou Státní bezpe čnost. Začali pátrat po těchto pověstech jako profesionální detektivové. Doptávali se na odboru, který spravuje církevní záležitosti a kte ý ještě dnes kněžím vyplácí mzdy. Vystopovali, p řes četné nesnáze, bývalého stranického sekretáře pro církevní záležitosti a jeho p ředchůdkyni a vyptali se obou na jejich postoj k církvi, k jejich vlastní činnosti za socialismu, včetně jejich vztahu ke komunistické tajné policii. Tuto mozaiku dopinili rozhovory s knězi a kazateli a podařilo se jim vykreslit obraz p ůsobení členů STB a některých angažovaných kn ěží, ktery' nep řipouští černobílou interpretaci. Napětí ve skupinách, rozpory nebo nové poznatky, ke kterým se badatelé dopracovali, problémy s vedením rozhovor ů a zpracováním shromážděného materiálu dalo všem členům letní školy bohatou látku k diskusím. Často se u velkéhõ bílého stolu pozdě do nocí debatovalo, 15

18 pilo a nezvykle mnoho kou řilo. V době, kdy napětí ve dvou pracovních skupinách dosáhlo vrcholu, svedla účastníky letní školy opět dohromady spontánn ě uspořádaná oslava narozenin. Každý p řišel s blahopřáním ve své mate řštině a pak se zpívaly písni čky, které účastníky oslavy právě napadly. Češi, Slováci a Rusové zpívali z pina hrdla slovanské lidové písně, Němci a Rakušani to měli s melodiemi své vlasti trochu těžší, a nakonec se shodli na Internacionále, kterou zanotoval Jiří Hlaváč, český katolík, "abychom nezapom ěli, odkud pocházíme" (nezpívali ji ovšem všichni zcela určitě jí nezpíval Zdeněk Uherek a Karel Zástěra - pozn. Z.U.). V posledním týdnu se letní škola zam ěřila na introspekci. Metodické diskuse b ěhem víkendu, na který p řijela Gabriele Rasuly Palecek z Vídně a Emmanuel Terray z Berlína, seznámily skupinu s nedostatky krátkodobého terénního výzkumu a s otázkami třídění a vyhodnocování materiálu. Zden ěk Uherek a já jsme s každou skupinou diskutovali o struktu ře jejich závěrečné zprávy. Snažili jsme se členy skupin sm ěrovat tak, aby sami uvažovali o procesu terénního výzkumu, aniž by se snažili dávat konečné odpovědí na všechny nesmírn ě složité otázky, které z výzkumu vyplynuly. P ři interpretaci získaného materiálu se většina skupin, které se dohodly na spole čné zprávě, snaží ukázat subjektivní pohled na materiál a terénní výzkum obou badatelů. Členové skupin si zároveñ prací zpravidla rozd ělili. Partneři vytvořili společnou strukturu a pak napsali svou část v mateřském jazyce. Nakonec si vše p řečetli v jazyce, kterému oba rozum ěli, a diskutovali o textu. P ři psaní byl každý sám a pak se věnoval svým zálibám. Vařily se litry kávy a čaje. Ph інy se popelníky a spo řádaly se hory sušenek, jogurt ů a sladkostí. Počítače, které si mnozí účastnící přivezli, byly obsazeny a tiskárna stále v provozu. Jen zřídka pronikl do "Zlatého jelena" vnější svět. Občas někdo p řinesl zprávu, že děti v telefonu pláčou po mamince. Od pokojské jsme zaslechli, že lesy kolem Jablonce jsou piné hub, které stačí jen sbírat, když na to člověk má čas... Účastnící letní školy měli k dispozici jen málo času, aby se semámílí s předmětem výzkumu, aby s aktéry, kte ří je zajímali, navázali důvěrný vztah a aby našli místo, kde mohou pozorovat jejich interakce. Články, které vznikly na základě získaného materiálu, nelze proto hodnotit měřítkem dlouhodobého terénního výzkumu. P řesto je řada prací, které 16

19 vznikly během letní školy, n ěčím víc než letmými záb ěry situace v Jablonci po p řeměně politického uspo řádání. Mají v sob ě sílu sociálně antropologického pohledu, který dokáže odhalit ne čekané perspektivy zkoumaného p ředm ětu. Někte ří badatelé se zabývali p ředevším analýzou dnešních postoj ů a reinterpretaci nedávno zaniklé komunistické minulosti, doby druhé sv ětové války a období po ní, kte гá je dnes p řítomná novým zp ůsobem. Úvahy o procesu terénního výzkumu a o rozdílech vnímání pozorované a analyzované reality, která určovala diskusi ve skupinách, dostaly ve vypracovaných zprávách jen málo prostoru. Většina autorů dala v závěrečné práci p řednost spojit vlastní subjektivní způsob pohledu s pohledem svého partnera. 17

20 Jablonec nad Nisou: Několikeré d ějiny, jedno d ědictvil Zden ěk Uherek Pro badatelské aktivity Letní školy metod výzkumu v sociální antropologii bylo zvoleno m ěsto, ve kterém v p ředchozích letech došlo k výrazné sociální mobilit ě a k migracím. Je sou částí nejen postkomunistické České republiky, ale také fenomenu, který se v Čechách nazývá novoosídlenecké pohrani čí. Cílem tohoto p říspěvku je město krátce p ředstavit a ukázat, jak se lidé s tímto prostorem sžívají, jaké strategie k tomu používají a co sami vypovídají o problému identity s žitým prostorem. Město Jablonec nad Nisou je dnes středně velké průmyslové město ( obyvatel) 2 na úpatí Jizerských hor, centrum pohrani čního okresu severních Čech (402 km2, obyvatel). Západní hranice okresu sousedí s českým okresem Liberec3 a jížпí s okresem Semily. Severní hraníce okresu je totožná se státní hranící České republiky s Polskem. Hraníce s Německem je vzdálena p řibližně 40 km. Okres Jablonec je součástí tzv. Euroregionu Nisa tvo řeného p říhraničními německými, polskými a českými okresy. První doložené záznamy o obci na území dnešního Jablonce nad Nisou jsou ze 14. století. P ůvodně nevýznamná obec na obchodní cest ě do Zittau začala vstupovat do širšího povědomí díky výrob ě skla a později Tato práce byla vytvo řena pomocí mateńálu poskytnutého M ěstským úřadem, Okresním úřadem a Okresním statístíckým ú řadem v Jablonci nad Nisou. Písemné zdroje dat jsou dopin ěny údaji z vlastního terénního výzkumu provedeného v Jablonci nad Nisou v zá ří Sčítání lidu, domů a bytů Okresní statistická správa Jablonec nad Nisou 1992: Liberec - největší město tzv. Sudet (v současné době obyvatel). 18

Všední den v Jablonci roku 1994. Od novoosídleneckého. pohraničí k euroregionu. Sociálně antropologické studie z českého města Jablonec nad Nisou.

Všední den v Jablonci roku 1994. Od novoosídleneckého. pohraničí k euroregionu. Sociálně antropologické studie z českého města Jablonec nad Nisou. Všední den v Jablonci roku 1994. Od novoosídleneckého pohraničí k euroregionu. Sociálně antropologické studie z českého města Jablonec nad Nisou Birgit Müller, Zdenek Uherek To cite this version: Birgit

Více

Škrtni všechny nesprávné odpovědi.

Škrtni všechny nesprávné odpovědi. 1. Kdo se stal v Československu po druhé světové válce předsedou vlády? Emil Hácha. 2. Komunistický politik, první dělnický prezident v Československu. Vedl komunistický převrat v roce 1948. Jak se jmenuje?

Více

Výukový materiál. Číslo DUMu/Název DUMu: VY_52_INOVACE_04_11_Válečná a poválečná léta

Výukový materiál. Číslo DUMu/Název DUMu: VY_52_INOVACE_04_11_Válečná a poválečná léta Základní škola Ústí nad Labem, Anežky České 702/17, příspěvková organizace Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.288 Název projektu: Učíme lépe a moderněji OP VK 1.4 Výukový materiál Číslo DUMu/Název DUMu:

Více

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 9. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 9. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Opakování učiva 8. ročníku Brainstorming, práce s mapou, opakovací soutěže Určí základní historické události 19. stol. příčiny, důsledky a chronologie. Vysvětlí základní politické, sociální, ekonomické

Více

Rozdělení Československa: kde jsme byli a kde jsme?

Rozdělení Československa: kde jsme byli a kde jsme? Rozdělení Československa: kde jsme byli a kde jsme? Paulína Tabery a Jan Červenka Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Česká společnost 25 let po listopadu 1989, Olomouc,

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. III/2010. příliš mnoho, b) přiměřeně, c) příliš málo.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. III/2010. příliš mnoho, b) přiměřeně, c) příliš málo. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2010

Více

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.1017 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Československo

Více

Pozornost věnovaná tématům Stav výuky soudobých dějin Ústav pro studium totalitních režimů

Pozornost věnovaná tématům Stav výuky soudobých dějin Ústav pro studium totalitních režimů Příbram Vojna 2013: Josef Märc Projektová výuka, současné dějiny a šťastná babička komunistka (50. léta v Československu) Pozornost věnovaná tématům Stav výuky soudobých dějin Ústav pro studium totalitních

Více

VY_32_INOVACE_D5_20_15. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT ČEŠI A NĚMCI

VY_32_INOVACE_D5_20_15. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT ČEŠI A NĚMCI VY_32_INOVACE_D5_20_15 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT ČEŠI A NĚMCI VY_32_INOVACE_D5_20_15 Anotace: materiál obsahuje 3 úvodní listy, 11 listů prezentace Šablona: III/2 Název:

Více

Volný čas v 50. a 60. letech v pohraniční obci Droužkovice

Volný čas v 50. a 60. letech v pohraniční obci Droužkovice Volný čas v 50. a 60. letech v pohraniční obci Droužkovice PŘÍPADOVÁ STUDIE Bc. Věra Okénková Důležitost studia volného času? OFICIÁLNÍ POSTOJE K TRÁVENÍ Situace bezprostředně po válce Postoj vládnoucí

Více

ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list

ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list V Čechách vládla neobyčejně

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 MNICHOV 1938 Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_18 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger Datum

Více

5. ročník. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012

5. ročník. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012 5. ročník Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012 Anotace: Jazyk: Prezentace seznamuje žáky s odporem proti Rakousku-Uhersku během 1. světové války, jednáním zahraničního odboje, o

Více

Jihomoravský venkov po socialismu

Jihomoravský venkov po socialismu Jihomoravský venkov po socialismu OBSAH SLOVO EM FILIPOVŠTÍ KOMUNISTÉ NA KONCI DVACÁTÉHO STOLETÍ KOMUNISTICKÁ FILIPOVSKÁ VLÁDA V OSMDESÁTÝCH LETECH Správa Filipova Vedoucí úloha komunistické strany ve

Více

CZ.1.07/1.5.00/ Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/ Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor: Mgr. Alena Hynčicová Tematický celek: 20. století Cílová skupina: I. ročník SŠ Anotace: Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, pomocí nichž se žáci seznámí s událostmi roku 1938 v Československu,

Více

*Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta České Budějovice ** IDS Praha

*Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta České Budějovice ** IDS Praha Jan Těšitel* Drahomíra Kušová* Karel Matějka** Martin Kuš* *Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta České Budějovice ** IDS Praha České Budějovice, září 2013 CÍL Cílem dotazníkového

Více

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_02 Tématický celek: Evropa a Evropané

Více

Svět po roce 1945. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389

Svět po roce 1945. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Svět

Více

II. SVĚTOVÁ VÁLKA, VLÁDA KSČ

II. SVĚTOVÁ VÁLKA, VLÁDA KSČ II. SVĚTOVÁ VÁLKA, VLÁDA KSČ Anotace: Materiál je určen k výuce vlastivědy ve 5. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se situací za doby okupace Československa, II. světové války a následné vlády KSČ. Učebnice:

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Metodika poradenství. Vypracovali: Jiří Šupa Edita Kremláčková

Metodika poradenství. Vypracovali: Jiří Šupa Edita Kremláčková Metodika poradenství Vypracovali: Jiří Šupa Edita Kremláčková Úvod V následujícím textu je popsán způsob vedení rozhovoru s klientem, jehož cílem je pomoci klientovi prozkoumat jeho situaci, která ho přivedla

Více

Vztah k životnímu prostředí a chování domácností květen 2014

Vztah k životnímu prostředí a chování domácností květen 2014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 286 80 29 E-mail: jana.novakova@soc.cas.cz Vztah k životnímu prostředí a chování domácností květen

Více

Konzumace piva v České republice v roce 2007

Konzumace piva v České republice v roce 2007 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 26 40 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Konzumace piva v České republice v roce 2007 Technické

Více

Občané o stavu životního prostředí květen 2013

Občané o stavu životního prostředí květen 2013 oe306b TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 26 0 2 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o stavu životního prostředí květen 203 Technické

Více

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Životní úroveň, rodinné finance a sociální

Více

Základní škola Poběžovice

Základní škola Poběžovice Základní škola Poběžovice Inkluze hledání možných cest Motto: Otevřít školu znamená otevřít především sebe sama Proč chceme právě inkluzivní školu? Chceme dát šanci na kvalitní vzdělání všem dětem bez

Více

A B C D E F. Třicátá léta ve 20.

A B C D E F. Třicátá léta ve 20. A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost 2 Vzdělávací obor: Dějepis 3 Vzdělávací předmět: Dějepis 4 Ročník: 9. 5 Klíčové kompetence Výstupy Učivo (Dílčí kompetence) 6 Kompetence k učení rozlišením

Více

NÁZEV ŠKOLY: ZŠ,Kopřivnice, Štramberská 189, příspěvková org.

NÁZEV ŠKOLY: ZŠ,Kopřivnice, Štramberská 189, příspěvková org. NÁZEV ŠKOLY: ZŠ,Kopřivnice, Štramberská 189, příspěvková org. AUTOR: Ing. Věra Bubíková VYTVOŘENO: 01.05.2013 NÁZEV: VY_32_Dějepis_02_II. světová válka, ZŠ praktická, 9. R - TÉMA: Období okupace ČÍSLO

Více

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor?

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Miroslav Scheinost Institut pro kriminologii a sociální prevenci Praha 4. olomoucká sociologická podzimní konference Olomouc, FF UP 23. 24. října 2014 Korupce

Více

Metody sociálního výzkumu. 2. Ročník LS 2010 Jabok, ETF 2. výukový blok

Metody sociálního výzkumu. 2. Ročník LS 2010 Jabok, ETF 2. výukový blok Metody sociálního výzkumu 2. Ročník LS 2010 Jabok, ETF 2. výukový blok Problémy při sociálním výzkumu Sociální realita často zachytitelná jen skrze indikátory potřebná informace: je přímo pozorovatelná

Více

0% III/2002 IX/2005 II/2007 II/2008 II/2009 II/2010 II/2011 XI/2012 XI/2013

0% III/2002 IX/2005 II/2007 II/2008 II/2009 II/2010 II/2011 XI/2012 XI/2013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2013

Více

Žáci použijí snímky s úkoly a závěrečným testem, které slouží k procvičení látky.

Žáci použijí snímky s úkoly a závěrečným testem, které slouží k procvičení látky. Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

ZPRÁVA O DOTAZNÍKOVÉM ŠETŘENÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH PO STUDENTSKÝCH VOLBÁCH 2010 jaro David Procházka

ZPRÁVA O DOTAZNÍKOVÉM ŠETŘENÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH PO STUDENTSKÝCH VOLBÁCH 2010 jaro David Procházka ZPRÁVA O DOTAZNÍKOVÉM ŠETŘENÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH PO STUDENTSKÝCH VOLBÁCH 2010 jaro 2010 27. 8. 2010 David Procházka 2 Pozadí výzkumu Společnost Člověk v tísni, o. p. s., pořádala před parlamentními volbami

Více

MIGRACE VIETNAMCŮ DO ČESKÉ REPUBLIKY A JEJICH POZICE NA PRACOVNÍM TRHU

MIGRACE VIETNAMCŮ DO ČESKÉ REPUBLIKY A JEJICH POZICE NA PRACOVNÍM TRHU MIGRACE VIETNAMCŮ DO ČESKÉ REPUBLIKY A JEJICH POZICE NA PRACOVNÍM TRHU I N G. Š Á R K A P R Á T R N D R. J A N A K O U Ř I L O V Á, P H. D. ÚVOD Migrace je pokládána za jednu z nejvýznamnějších globálních

Více

VY_32_INOVACE_D5_20_17. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT II. SVĚTOV

VY_32_INOVACE_D5_20_17. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT II. SVĚTOV VY_32_INOVACE_D5_20_17 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT II. SVĚTOV TOVÁ VÁLKA 1. část VY_32_INOVACE_D5_20_17 Anotace: materiál obsahuje 3 úvodní listy, 13 listů prezentace

Více

PO VÁLCE ZNÁRODNĚNÍ BANK, DOLŮ A VELKÝCH VÝROBNÍCH ZÁVODŮ POZEMKOVÁ REFORMA VLASTNIT MAX. 50 HA NÁSTUP KOMUNISTŮ

PO VÁLCE ZNÁRODNĚNÍ BANK, DOLŮ A VELKÝCH VÝROBNÍCH ZÁVODŮ POZEMKOVÁ REFORMA VLASTNIT MAX. 50 HA NÁSTUP KOMUNISTŮ PO VÁLCE 1945 1948 PREZIDENTEM OPĚT EDVARD BENEŠ ODDĚLILA SE PODKARPATSKÁ RUS A PŘIČLENILA SE K SOVĚTSKÉMU SVAZU ZNÁRODNĚNÍ BANK, DOLŮ A VELKÝCH VÝROBNÍCH ZÁVODŮ POZEMKOVÁ REFORMA VLASTNIT MAX. 50 HA 1946

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

VY_32_INOVACE_DEJ_24. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534. Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.

VY_32_INOVACE_DEJ_24. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534. Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. VY_32_INOVACE_DEJ_24 Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období vytvoření: listopad 2012 Ročník: 2., příp. 3. Tematická

Více

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7. III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7. III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: Název projektu: Číslo projektu: Autor: Tematická oblast: Název DUMu: Kód: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN

Více

Úspěch a kontinuita pro další generace. Pomáháme rodinným podnikům růst a prosperovat během dalších generací!

Úspěch a kontinuita pro další generace. Pomáháme rodinným podnikům růst a prosperovat během dalších generací! České & Slovenské Rodinné Podniky Czech & Slovak Family Businesses Rodinné podniky Úspěch a kontinuita pro další generace Pomáháme rodinným podnikům růst a prosperovat během dalších generací! Dej synovi

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Karviná Nové Město, tř. Druţby 1383 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015 pm TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: + E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 05 Technické parametry

Více

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2014

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2014 ov1 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 80 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Postoje české veřejnosti k cizincům březen 201

Více

Seminární práce ze Základů firemních financí. Téma: Analýza kritického bodu

Seminární práce ze Základů firemních financí. Téma: Analýza kritického bodu Seminární práce ze Základů firemních financí Téma: Analýza kritického bodu Zpracovali: Marek Bubelíny Martin Martin Balcárek Datum prezentace: 21. dubna 2004 V Brně dne...... P o d p i s Obsah 1. ÚVOD...3

Více

Úvod 11. Část I: Teorie a metodologie 15

Úvod 11. Část I: Teorie a metodologie 15 Obsah Úvod 11 Část I: Teorie a metodologie 15 1. Konceptuálni rámec a volba výzkumné strategie 17 1.1 Strategie vícepřípadové studie a rozlišení instituce-organizace 17 1.2 Institucionalismus jako teoretický

Více

Velká válka Češi na bojištích Evropy

Velká válka Češi na bojištích Evropy Pracovní listy k putovní výstavě Velká válka Češi na bojištích Evropy Pracovní listy jsou zpracovány jako doplňková vzdělávací pomůcka k výstavě Velká válka Češi na bojištích Evropy. Pracovní listy lze

Více

Kód a název oboru vzdělání: H/01 Truhlář. Název školního vzdělávacího programu: TRUHLÁŘ

Kód a název oboru vzdělání: H/01 Truhlář. Název školního vzdělávacího programu: TRUHLÁŘ Kód a název oboru vzdělání: 33-56-H/01 Truhlář Název školního vzdělávacího programu: TRUHLÁŘ Délka a forma vzdělání: Dosažený stupeň vzdělání: Způsob ukončení vzdělávání: Tříleté denní střední vzdělání

Více

Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí

Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí Výzkum byl realizován na katedře sociální práce v letech 2005-2007, byl dotován z prostředků Ministerstva práce a sociálních věcí ČR

Více

D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku

D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku Charakteristika vyučovacího předmětu Výuka ve volitelném předmětu D pro studenty ve 4. ročníku navazuje a rozšiřuje učivo dějepisu v 1. až 3. ročníku. Je určena pro

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 SJEDNOCENÍ NĚMECKA Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_06 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger

Více

*** Co Vás přivedlo k tomu založit v České republice občanské sdružení?

*** Co Vás přivedlo k tomu založit v České republice občanské sdružení? březen 2009 Kvůli permanentní nejistotě s vízy nemůže být mongolská komunita v ČR stabilní a rozvíjet se. Rozhovor s Ariunjurgal Dashnyam, ředitelkou Česko-mongolské společnosti Abstrakt: Tereza Rejšková

Více

II.02 III.03 III.04 X.01 X.03 VI.03

II.02 III.03 III.04 X.01 X.03 VI.03 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 8 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Důvěra některým institucím veřejného života v září

Více

KONFERENCE SENIOR LIVING 2006-2011

KONFERENCE SENIOR LIVING 2006-2011 KONFERENCE SENIOR LIVING 2006-2011 Odborná konference SENIOR LIVING se jako jediná v České republice věnovala problematice bydlení seniorů. Stěžejními tématy konference je bydlení a kvalita života seniorů

Více

Přemysl Pitter (21. června 1895, Smíchov 15. února 1976, Curych)

Přemysl Pitter (21. června 1895, Smíchov 15. února 1976, Curych) Přemysl Pitter (21. června 1895, Smíchov 15. února 1976, Curych) Český protestantsky orientovaný kazatel, spisovatel, publicista, radikální pacifista a sociální pedagog. Přemysl Pitter Bez lásky, bez lidskosti,

Více

Názory občanů na státní maturitu září 2012

Názory občanů na státní maturitu září 2012 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názory občanů na státní maturitu září 2012 Technické

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Katedra statistiky TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Demografický vývoj v České republice v návaznosti na evropské a celosvětové trendy Jméno autora:

Více

Škola Integrovaná střední škola polygrafická, Brno, Šmahova 110 4. ročník (SOŠ, SOU)

Škola Integrovaná střední škola polygrafická, Brno, Šmahova 110 4. ročník (SOŠ, SOU) Škola Ročník 4. ročník (SOŠ, SOU) Název projektu Interaktivní metody zdokonalující proces edukace na ISŠP Číslo projektu Číslo a název šablony III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Autor

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

Češi za 1. světové války

Češi za 1. světové války Češi za 1. světové války Název školy: Základní škola a Mateřská škola Kokory Číslo projektu: CZ.1.07/14.00/21.2149 Datum: 15. 10. 2012 Autor: Denisa Biskupová Název: VY_32_INOVACE_20_D_Češi za 1. světové

Více

CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE

CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16_13 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav

Více

Heterosexuálové v průvodu Prague Pride. Proč se vlastně o toto téma zajímají?

Heterosexuálové v průvodu Prague Pride. Proč se vlastně o toto téma zajímají? Heterosexuálové v průvodu Prague Pride. Proč se vlastně o toto téma zajímají? Viktoria Valeeva Teplé léto si mohou užívat i heteráci takový transparent jsem viděla na letošním průvodu Prague Pride, ke

Více

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Pedrino FILOSOFIE - filein = láska, sofie = moudrost => láska k moudrosti - způsob myšlení -

Více

Občané o ekonomické situaci svých domácností

Občané o ekonomické situaci svých domácností eu00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 0 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o ekonomické situaci svých domácností Technické

Více

Konflikt v Gaze. AV ČR, v.v.i. Naše společnost projekt kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i.

Konflikt v Gaze. AV ČR, v.v.i. Naše společnost projekt kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 28 840 129 E-mail: michal.veselsky@soc.cas.cz Konflikt v Gaze Technické parametry Výzkum: Naše společnost

Více

JEDEN DEN V ŽIVOTĚ VOJÁKA _METODICKÝ LIST

JEDEN DEN V ŽIVOTĚ VOJÁKA _METODICKÝ LIST JEDEN DEN V ŽIVOTĚ VOJÁKA _METODICKÝ LIST MILAN HES Metodický list doporučujeme využít během vyučovací hodiny (45 minut). Tato hodina může být koncipována jako úvod k problematice I. světové války, rovněž

Více

Proč se mnoho lidí nemůže náklonnosti takřka ubránit,

Proč se mnoho lidí nemůže náklonnosti takřka ubránit, TAJEMSTVÍ PŘITAŽLIVOSTI SRDCE Přitažlivost Proč se mnoho lidí nemůže náklonnosti takřka ubránit, zatímco jiní o lásku usilují? Proč vás určitý typ muže nebo ženy skoro magicky přitahuje a jiný, ačkoli

Více

V čem spočívá síla obrazů a karikatur v novinách a časopisech? Proč je takové zobrazování nepřijatelné a nebezpečné z hlediska lidských práv?

V čem spočívá síla obrazů a karikatur v novinách a časopisech? Proč je takové zobrazování nepřijatelné a nebezpečné z hlediska lidských práv? NEBEZPEČNÉ OBRÁZKY Klíčové otázky: Jakými způsoby lze negativně zobrazovat skupinu osob? V čem spočívá síla obrazů a karikatur v novinách a časopisech? Proč je takové zobrazování nepřijatelné a nebezpečné

Více

K tomuto tématu se vrací i v zápise z 8. prosince 1918:

K tomuto tématu se vrací i v zápise z 8. prosince 1918: Další cesta domů trvala, s mnoha peripetiemi, téměř dva měsíce. Konečně 1. září 1918 dorazil do Prahy, kde ho na nádraží čekala maminka Berta Ginzová, teta a sestra (oba bratři byli stále na frontě). Následovaly

Více

Česká veřejnost o dění na Ukrajině prosinec 2016

Česká veřejnost o dění na Ukrajině prosinec 2016 Tisková zpráva Česká veřejnost o dění na Ukrajině prosinec 6 V současnosti se o vývoj situace na Ukrajině zajímá čtvrtina české veřejnosti, významně převažuje podíl lidí (4 %), kteří se o situaci na Ukrajině

Více

Návod. Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti z novodobé historie naší vlasti. Mohou využít také odhad.

Návod. Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti z novodobé historie naší vlasti. Mohou využít také odhad. 1 2 3 1 2 3 4 5 6 4 5 6 7 8 9 7 8 9 10 11 12 10 11 12 Návod Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti z novodobé historie naší vlasti. Mohou využít také odhad. Pravidla

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.

Více

Mezi světovými válkami

Mezi světovými válkami Mezi světovými válkami První světová válka byla velkým mezníkem v lidských dějinách především v Evropě dalekosáhlé změny důsledkem poválečného uspořádání je druhá světová válka Pařížská mírová konference

Více

6 Červen 1996 DRUHÉ EVROPSKÉ EKUMENICKÉ SHROMÁŽDĚNÍ SMÍŘENÍ: DAR BOŽÍ A PRAMEN NOVÉHO ŽIVOTA

6 Červen 1996 DRUHÉ EVROPSKÉ EKUMENICKÉ SHROMÁŽDĚNÍ SMÍŘENÍ: DAR BOŽÍ A PRAMEN NOVÉHO ŽIVOTA 6 Červen 1996 RADA EVROPSKÝCH BISKUPSKÝCH KONFERENCÍ KONFERENCE EVROPSKÝCH CÍRKVÍ DRUHÉ EVROPSKÉ EKUMENICKÉ SHROMÁŽDĚNÍ SMÍŘENÍ: DAR BOŽÍ A PRAMEN NOVÉHO ŽIVOTA VYDAL SEKRETARIÁT ČESKÉ BISKUPSKÉ KONFERENCE

Více

Metodologie výzkumu mezigeneračního učení: od otázek k výsledkům

Metodologie výzkumu mezigeneračního učení: od otázek k výsledkům Metodologie výzkumu mezigeneračního učení: od otázek k výsledkům Milada Rabušicová Lenka Kamanová Kateřina Pevná Ústav pedagogických věd, Filozofická fakulta Masarykovy university, Brno Výzkumný projekt

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

Název projektu: Multimédia na Ukrajinské

Název projektu: Multimédia na Ukrajinské Základní škola, Ostrava Poruba, Ukrajinská 1533, příspěvková organizace Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Multimédia na Ukrajinské číslo projektu: CZ1.07/1.4.00/21.3759

Více

Inspektorát státních škol národních s vyučovacím jazykem československým Trutnov /Hradec Králové/

Inspektorát státních škol národních s vyučovacím jazykem československým Trutnov /Hradec Králové/ STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V ZÁMRSKU č. ev. listu NAD: 3079 č. archivní pomůcky: 8987 Inspektorát státních škol národních s vyučovacím jazykem československým Trutnov /Hradec Králové/ 1938-1940 inventář Mgr.

Více

Úroveň vzdělávání v ČR

Úroveň vzdělávání v ČR TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: klara.prochazkova@soc.cas.cz Úroveň vzdělávání v ČR Technické parametry Výzkum:

Více

MODERNÍ DOBA svět a České země v letech 1871 1914

MODERNÍ DOBA svět a České země v letech 1871 1914 1 Vzdělávací oblast : Člověk a společnost Vyučovací předmět : Dějepis Ročník:9. Výstup Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Poznámka vysvětlí rozdílné tempo modernizace a prohloubení nerovnoměrnosti

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Československá sociální demokracie-krajský výbor Pardubice

Československá sociální demokracie-krajský výbor Pardubice STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V ZÁMRSKU č. ev. listu NAD: 3510 č. archivní pomůcky: 8967 Československá sociální demokracie-krajský výbor Pardubice 1945-1948 inventář Mgr.Tomáš Lána Zámrsk 2015 O b s a h Úvod

Více

Participace a spolupráce v rozvoji malých měst Jana Stachová a Daniel Čermák Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

Participace a spolupráce v rozvoji malých měst Jana Stachová a Daniel Čermák Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Participace a spolupráce v rozvoji malých měst Jana Stachová a Daniel Čermák Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Úloha participace a spolupráce v rozvoji lokálním rozvoji Sociální faktory rozvoje regionů

Více

Předběžné výsledky Sčítání lidu domů a bytů 2011 v Kraji Vysočina. Tisková konference, Jihlava 24. ledna 2012

Předběžné výsledky Sčítání lidu domů a bytů 2011 v Kraji Vysočina. Tisková konference, Jihlava 24. ledna 2012 Předběžné výsledky Sčítání lidu domů a bytů 2011 v Kraji Vysočina Tisková konference, Jihlava 24. ledna 2012 Co ukázaly předběžné výsledky SLDB 2011 na Vysočině? Počet obyvatel se během 10 let zvýšil díky

Více

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Novodobé dějiny VY_32_INOVACE_D0112. Dějepis

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Novodobé dějiny VY_32_INOVACE_D0112. Dějepis Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek

Více

Všem dle rozd ělovníku. číslo jednací

Všem dle rozd ělovníku. číslo jednací PO II Krajský ú řad 2 3 -A- 2014 Odbor životního prost ředí a zem ěd ělství odd ělení vodního hospodá řství Všem dle rozd ělovníku datum oprávněná ú řední osoba číslo jednací spisová zna čka 16. dubna

Více

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2014

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2014 ev22 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 286 80 29 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Daně z pohledu veřejného mínění listopad 20 Technické

Více

Hodnocení stavu životního prostředí - květen 2016

Hodnocení stavu životního prostředí - květen 2016 oe606 TISKOÁ ZPRÁA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav A ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 26 0 2 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Hodnocení stavu životního prostředí - 206 Technické parametry

Více

Postoje české veřejnosti k cizincům

Postoje české veřejnosti k cizincům TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoje české veřejnosti k cizincům Technické

Více

Vyhodnocení dotazníku pro studenty za rok 2011

Vyhodnocení dotazníku pro studenty za rok 2011 Vyhodnocení dotazníku pro studenty za rok 2011 V průběhu roku 2011 mělo v týmu Hnízdo souvislou nebo průběžnou praxi 13 studentů. Během měsíce ledna se zúčastnili studenti FSS OSU jednodenní praxe v týmu

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 9. BÍRKO OSV-IV. MV-II.

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 9. BÍRKO OSV-IV. MV-II. Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Objasní potřebu tolerance ve společnosti, respektuje zvláštnosti

Více

Národní hrdost (pracovní list)

Národní hrdost (pracovní list) Základní škola a Mateřská škola Dolní Hbity, okres Příbram 6. ročník Národní hrdost (pracovní list) Mgr. Jana Vršecká VY_32_INOVACE_VO.Vr.20-1 - Popis Předmět: Výchova k občanství Stupeň vzdělávání: druhý

Více

Zpracovala: Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.:

Zpracovala: Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: Tisková zpráva Česká veřejnost o amerických prezidentských volbách - Zájem o americké prezidentské volby projevují více než dvě pětiny (42 %) české veřejnosti, necelé tři pětiny občanů (57 %) toto téma

Více

Domácímu násilí není třeba věnovat pozornost, protože se vyskytuje jen zřídka.

Domácímu násilí není třeba věnovat pozornost, protože se vyskytuje jen zřídka. První výsledky výzkumu, 2015 V první, kvantitativní části výzkumu bylo osloveno celkem 1435 respondentů. Bylo použito kvótního výběru, tzn. složení respondentů kopírovalo složení obyvatel ČR podle (kvót)

Více

Stará a nová média, participace a česká společnost

Stará a nová média, participace a česká společnost MASARYKOVA UNIVERZITA MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta Fakulta sociálních studiísociálních studií Stará a nová média, participace a česká společnost Výzkumná zpráva, 2015 Alena Macková Jakub Macek Tato výzkumná

Více

Učební osnovy pracovní

Učební osnovy pracovní 2 týdně, povinný MD: 1. světová válka Žák: vyjádří své mínění o zneužití techniky ve světových válkách a jeho důsledcích 1. světová válka - válka (začátek, průběh, příměří) - Češi a Slováci za 1. světové

Více

Historická interpretace 3. Žáci by se měli naučit identifikovat různé způsoby, kterými je reprezentována minulost

Historická interpretace 3. Žáci by se měli naučit identifikovat různé způsoby, kterými je reprezentována minulost Národní učební osnovy pro Anglii DĚJĚPIS Stupeň 1 1. Cíle: a) umístit události a objekty v chronologickém pořadí b) používat obecná slova a fráze spojované s chodem času (např. před, po, kdysi dávno, minulost)

Více