Mûsíãník Odborového svazu UNIOS. První máj

Transkript

1 âíslo 4 ROâNÍK DUBNA 2007 První máj ve mnû, stejnû jako asi ve vût inû z nás, vzbuzuje dvû my lenkové asociace: jednak ten MáchÛv, romantick a lásky se t kající, jednak Svátek práce. V prvním pfiípadû se asi vût inû lidí vybaví tradiãní procházka s nezbytn m polibkem u sochy K. H. Máchy v Praze na Petfiínû, ve druhém pfiípadû si zase pfiedstaví povinné oslavy minulého reïimu, a proto je asi tento svátek nejménû oblíben. Kdybyste se ale na ulici zeptali, proã vlastnû 1. kvûtna slavíme Svátek práce, v drtivé vût inû pfiípadû byste se správnou odpovûì nedozvûdûli. A pfiitom má tento svátek svûj reáln pûvod. Jeho kofieny sahají více neï 100 let do historie. Na konci 19. století sílil boj pracujících za zkrácení pracovní doby. Do tohoto boje se zaãaly zapojovat tisíce pracujících a poãty stávek postupnû rostly. Nejvût í demonstrace probíhaly v Chicagu. Nakonec Americká federace pracujících pfii la s historickou rezolucí, v níï se prohla ovalo, Ïe osm hodin má b t ustanoveno zákonnou pracovní dobou ode dne 1. kvûtna Prvního kvûtna zablokovaly celé Chicago stávky a demonstrace. Jedna z tûchto demonstrací byla rozehnána policií, která bez varování zaútoãila na dav obu ky a revolvery. Zásah nepfieïil nejménû jeden stávkující a mnoho dal ích bylo zranûno. Hned na noc druhého dne bylo svoláno protestní shromáïdûní. I pfiesto, Ïe shromáïdûní probíhalo poklidnû, policie se ho opût pokusila rozehnat silou. V následující potyãce nûkdo z fiad protestujících vhodil mezi policisty bombu, která jich nûkolik zabila a mnoho dal ích zranila. V dal ích dnech do lo k nûkolika raziím a zat káním, které vyvrcholily vykonstruovan m soudním procesem a k odsouzení sedmi pfiedstavitelû stávkujících k trestu smrti. âtyfii z nich byli také nakonec popraveni. V roce 1888 chtûli francouz tí dûlníci v jeden den demonstrovat za své poïadavky. Na národním sjezdu syndikátû celé Francie se usnesli, Ïe se bude v eobecná manifestace konat 10. února Své poïadavky chtûli v tento den pfiedat místním úfiadûm a odpovûì V â Í S L E : Nafiízení vlády o bezpeãnosti práce na staveni tích (str. 3) Svátek a odmûàování (str. 3) Skonãení pracovního pomûru a nov zákoník práce (str. 4) Cestovní náhrady v roce 2007 (pfiíloha) Biopotraviny (str. 7) Mûsíãník Odborového svazu UNIOS První máj Pro období od do je základem pro v poãet ãlensk ch pfiíspûvkû prûmûrn hrub mûsíãní v dûlek (fyzické osoby) dosaïen v roce 2006, vyhlá en âesk m statistick m úfiadem ve v i Kã. Co tato zmûna pfiinese v praxi? (Zv ené ãástky jsou ti tûny tuãnû.) Ty organizace, které odesílají svazu 35 % podle bodu 1.A ãl. 17 Stanov OS UNIOS, budou od ãlenû svazu u nich sdruïen ch vybírat: - od ãlena-zamûstnance 1 % z ãisté mzdy (platu) - maximálnû 283 Kã mûsíãnû, -od ãlena OSVâ 202 Kã mûsíãnû, - od ostatních ãlenû bez pfiíjmu 20 Kã mûsíãnû. Ty organizace, které odesílají svazu pau ální ãástku podle bodu 1.B ãl. 17 stanov, budou svazu odesílat: -za ãlena-zamûstnance nebo OSVâ 65 Kã mûsíãnû, -zaãlena bez pfiíjmu 6 Kã mûsíãnû. na nû chtûli Ïádat po ãtrnácti dnech na druhé manifestaci. Manifestace mûly velk úspûch, a tak se úãastníci rozhodli, Ïe na pafiíïském mezinárodním socialistickém sjezdu podají návrh na pofiádání takové akce v mezinárodním mûfiítku. ProtoÏe ameriãtí dûlníci jiï od roku 1888 pofiádali manifestace 1. kvûtna na pamûè nevinnû odsouzen ch a popraven ch chicagsk ch dûlníkû, usnesl se sjezd dne 20. ãervence 1889 rovnûï na tomto datu. DÛleÏit m momentem sjezdu byly návrhy na obnovení Internacionály, takïe tento sjezd b vá oznaãován jako poãátek tzv. Druhé internacionály. Prvního máje byla v Praze v eobecná stávka. Stály továrny, stavby a ve vût inû mal ch dílen se nepracovalo. V dûlnick ch pfiedmûstích zaãaly brzy dopoledne schûze odborov ch skupin. Dûlnick tábor se konal o 11. hodinû na Stfieleckém ostrovû. Ostrov byl zaplnûn do posledního místeãka. Mimo to tisíce lidí, které se uï na ostrov neve ly, byly shromáïdûny na obou nábfieïích. 1. máj oslavila i osazenstva dolû na severu (Teplicko, Mostecko, Duchcov a dal í). Svátek práce je mezinárodní dûlnick svátek, kter se od roku 1890 slaví jiï 117 let. BohuÏel i po takovéto dobû vidíme, Ïe práva pracujících stále nejsou ideální. Zamûstnanci jsou diskriminováni, aè uï z dûvodu pohlaví, vûku, zku eností nebo zdraví, nûktefií nedostávají za svoji práci zaplaceno, bezpeãnost práce také ãasto pokulhává a na ly by se i jiné pfiíklady. Z tohoto hlediska má 1. máj nadále svûj zfiejm odkaz i v znam a stále mûïe b t chápán jako den boje za práva pracujících. Michal Votava Zasedání sekce teplárenství Ve dnech 19. a 20. dubna 2007 zasedala ve Vsetínû sekce teplárenství OS UNIOS. Projednala dûní v jednotliv ch spoleãnostech, stav odevzdan ch dotazníkû a postupy v kolektivním vyjednávání v roce Opût se diskutovalo nad zmûnami, které vyvolal nov zákoník práce. Byl domluven dal í postup svazu k organizacím MVV a Dalkia. Nebyly opomenuty ani mûstské spoleãnosti. Druhá ãást zasedání probíhala ve spoleãnosti Zásobování teplem Vsetín, a. s., která patfií do skupiny MVV. Tato spoleãnost vyrábí a distribuuje teplo a elektfiinu ve mûstû Vsetínû, dále dodává pitnou a uïitkovou vodu, provozuje kanalizaci a poskytuje telekomunikaãní sluïby v prûmyslovém areálu Jasenice. (Pokraãování na str. 2) Zmûna v placení ãlensk ch pfiíspûvkû od ãervence 2007 U individuálních ãlenû v e mûsíãního ãlenského pfiíspûvku ãiní za ãlena-zamûstnance nebo OSVâ 141 Kã azaãlena bez pfiíjmu 14 Kã. O zpûsobu placení ãlenského pfiíspûvku podle 1.A nebo 1.B rozhodují ãlenové podle bodu 2 ãl. 17 stanov do 31. kvûtna pfiíslu ného roku. Tuto skuteãnost je tfieba oznámit kontaktnímu místu svazu. Zmûnu fixních ãástek odsouhlasil v konn v bor OS UNIOS na svém bfieznovém zasedání. Dále upozoràujeme hospodáfie základních a místních organizací, ktefií odvádûjí ãlenské pfiíspûvky pfievodem z úãtu, aby nezapomínali na vyplàování variabilního a specifického symbolu. Jako variabilní symbol se uvádí organizaãní ãíslo základní ãi místní organizace; to proto, aby úãetní poznala, od koho platba je. Období, za které je platba zaslána, se vyznaãí ve specifickém symbolu, napfiíklad je za období leden aï bfiezen (pp)

2 ODBOROVÉ AKTUALITY Stávka v ETA Hlinsku nebude Odbory a vedení spoleãnosti ETA v Hlinsku na Chrudimsku se po nûkolika mûsících dohodly na rûstu mezd v prûmûru o 4,9 procenta. Za leden aï duben dostanou zamûstnanci jednorázovou odmûnu nejménû 1900 korun. Odboráfii jsou spokojeni a v reakci na dohodu odvolali stávku, kterou plánovali. Podnik zamûstnává 1100 lidí, jejich prûmûrn plat byl dosud korun. Na zaãátku jednání, která zaãala loni, odbory poïadovaly deset procent mzdového rûstu a k tomu dvû procenta zákonn ch pfiíplatkû. Pfies v echny dal í diskuse firma trvala na rûstu mezd pfies ãtyfii procenta. Ani po doporuãení ministerstva práce a sociálních vûcí nav it mzdy o est procent firma stanovisko nezmûnila. RÛst mezd ve firmû v minulosti pokr val inflaci, a to pfiibliïnû o tfii procenta. (20. 4.) Varování prezidenta Prezident Václav Klaus varoval pfied velk m nárûstem mezd v nejvût í ãeské firmû koda Auto. Pfii náv tûvû závodu koda v Kvasinách fiekl, Ïe dohoda automobilky s odbory bude mít signální efekt pro celou ãeskou ekonomiku a mohla by vést k demonstraãnímu efektu a takzvanému mzdovému vzlínání. koda se s odbory na rûstu mezd zatím nedohodla. Odbory pod hrozbou stávky Ïádají meziroãní rûst objemu mezd aï o 24 procent, poslední návrh firmy je 13 procent. Vyjádfiení prezidenta Václava Klause k platûm v automobilce povaïuje za bezpfiíkladn zásah do autonomního vyjednávání spoleãnosti koda Auto pfiedseda âeskomoravské konfederace odborov ch svazû a senátor za âssd Milan tûch. Podle jeho názoru jsou ekonomické v sledky kodovky takové, Ïe platy by mohly b t podstatnû vy í, neï jaké jsou. (13. 4.) Propou tûní ve kolství Uãitelé ve vût inû krajû jsou pfiipraveni demonstrovat proti uvaïovanému propou tûní. Podle pfiedsedy âeskomoravského odborového svazu pracovníkû kolství Franti ka Dob íka ale protest není aktuální. Odboráfii totiï získali od ministrynû kolství Dany Kuchtové (Strana zelen ch) slib, Ïe plánované sniïování poãtu pracovníkû státní správy by se regionálního kolství dotknout nemûlo (uãitelé totiï nejsou státní úfiedníci). Plánované sniïování se tak zfiejmû dotkne napfiíklad pracovníkû ministerstva nebo âeské kolní inspekce. Ministersk plán na sniïování poãtu státních úfiedníkû poãítá s kaïdoroãním úbytkem o tfii procenta do roku kolství by tak muselo opustit pfies z témûfi pedagogick ch i nepedagogick ch pracovníkû. (5. 4.) Vláda pfiedstavila reformy Koaliãní politici jiï oficiálnû pfiedstavili scénáfi reforem, které se dotknou prakticky kaïdého. Plán poãítá s v razn mi zmûnami daní, sociálních dávek i nemocenské. Cílem je zastavit zadluïování státu. Pro vládu s nejistou vût inou ve snûmovnû ov em nebude snadné reformní zámûry prosadit. Lidé by napfiíklad mûli od pfií tího roku platit jednotnou, patnáctiprocentní daà z pfiíjmu, která se ale bude poãítat z vy ího základu. Má se sníïit porodné, aï na v jimky se má zru it pohfiebné. Dojde k úpravû rodiãovského pfiíspûvku i pfiídavkû na dítû. SníÏit se má poãet úfiedníkû ve státní správû. PracovníkÛm vefiejné správy a sluïeb by mzdy v pfií tím roce nemûly rûst víc neï maximálnû o 1,5 procenta, odbory pfiitom poïadují nav ení aï o est procent. Nastartovat se má také první fáze penzijní reformy. Podle vládních politikû je nynûj í situace vefiejn ch penûz neudrïitelná a republika se bez reforem neobejde. (3. 4.) 2 V konn v bor Jako jiï tradiãnû na jafie, se li se ãlenové v konného v boru spolu s dal ími pozvan mi úãastníky, aby pfiedev ím zhodnotili práci svazu v uplynulém roce. Vyslechli nejen zprávu o ãinnosti revizní komise svazu, ale i zprávu svazov ch inspektorû bezpeãnosti práce, z oblasti mezinárodní a vzdûlávací, ãi o poskytování právní pomoci na im ãlenûm, zejména pak hodnotící zprávy sv ch poradních orgánû sekcí a komisí svazu. Velk prostor byl vûnován hospodafiení svazu a ãlenské základnû. První den byl ukonãen zvolením Vladimíra Halá ka ãlenem v konného v boru svazu, a tím byl doplnûn potfiebn poãet ãlenû v konného v boru. Aktuální informace, které vyplnily velkou ãást druhého dne jednání, byly zamûfieny zejména na situaci v odborech, v MSDU OS, v Asociaci dûchodcû odboráfiû, v oblasti Regionálních rad odborov ch svazû ãi v Radû mlad ch âmkos, hovofiilo se o modernizaci pracovního práva EU a o situaci ve svazu. Velká diskuse byla zamûfiena i na neplatící ZO/MO na eho svazu, které v konn v bor vyzval k doplacení jejich závazkû do 30. dubna tohoto roku. Závûrem ãlenové dostali informace o vybran ch právních pfiedpisech za uplynulé období. Pfií tí dvoudenní zasedání ãlenû v konného v boru bude na podzim. Jitka Zettelová Zasedání sekce teplárenství (Dokonãení ze str. 1) Dále zaãíná s prodejem plynu do lokálních kotelen. Akciová spoleãnost Zásobování teplem Vsetín vznikla v roce Od bfiezna 2000 zde vlastní MVV Energie CZ majoritní podíl akcií. Pro mûsto Vsetín je hlavním zdrojem teplárna Jiráskova se dvûma plynov mi kotli a dvûma kogeneraãními jednotkami. piãkov m a doplàkov m zdrojem je v topna Ohrada. Elektfiina se vyrábí v moderních kogeneraãních jednotkách za souãasného vyuïití odpadního tepla. Spalování zemního plynu probíhá s vysokou energetickou úãinností, kombinovaná v roba zaji Èuje ekologick efekt, úsporu paliv a sníïení emisí CO2. Spoleãnost jde cestou hospodárného vyuïití primár- Kogeneraãní jednotka v teplárnû Jirásních paliv v souladu s evropsk mi trendy. (pp) kova ve Vsetínû Roz ífiené zasedání sekce vefiejnû prospû n ch sluïeb Ve dnech 21., 22. a 23. bfiezna se ve mûstû Mostu uskuteãnilo roz ífiené zasedání sekce vefiejnû prospû n ch sluïeb pod patronací Technick ch sluïeb mûsta Mostu. První den jsme si prohlédli sportovní a rekreaãní zafiízení, zimní stadion a aquadrom, které zaji Èuje divize úãelov ch zafiízení technick ch sluïeb. Dal í den nás na Magistrátu mûsta Mostu pfiijal Jifií Kurcin, námûstek primátora pro kolství, kulturu, sociální vûci a zdravotnictví. Vedení OS UNIOS, ãlenové sekce a zástupci ZO technick ch sluïeb bûhem této náv tûvy finanãnû pfiispûli na sbírku pro zakoupení pfiístroje pro dûtské oddûlení nemocnice v Mostu. Z magistrátu jsme pokraãovali do Technick ch sluïeb mûsta Mostu. Pavel Hlaváãek, zástupce fieditele, seznámil pfiítomné s historií a souãasností technick ch sluïeb. Následovala diskuse. Dal ím cílem odpolední exkurze byla prohlídka skleníkû z divize zelenû, hipodromu a autodromu. Zasedání sekce, které ukonãilo druh den roz ífiené sekce vefiejnû prospû n ch sluïeb, probûhlo ve sportovním a rekreaãním areálu Benedikt, kter také patfií do provozu divize úãelov ch zafiízení. 23. bfiezna jsme odjeli na exkurzi do Mûstsk ch sluïeb (Stadtwerke) mûsta Marienbergu v Sasku, kde nûmeãtí kolegové perfektnû pfiipravili program. Co dodat závûrem? V echna jednání i akce probûhly hladce a podle plánu. Za to patfií dík ãlence sekce Helenû Pavlíãkové a Vûfie BroÏové, které jsou zároveà i pracovnicemi Technick ch sluïeb mûsta Mostu. Jana S korová

3 PRO REGIONY A ZÁKLADNÍ ORGANIZACE Nafiízení vlády o bezpeãnosti práce na staveni tích Od 1. ledna leto ního roku platí nafiízení vlády ã. 591/2006 Sb., o bliï ích minimálních poïadavcích na bezpeãnost a ochranu zdraví pfii práci na staveni - tích. Nové nafiízení vlády nahrazuje zru enou vyhlá ku âeského úfiadu bezpeãnosti práce a âeského báàského úfiadu ã. 324 z roku 1990 o bezpeãnosti práce a technick ch zafiízení pfii stavebních pracích. Nafiízení vlády je provádûcím pfiedpisem zákona ã. 309/2006 Sb., o zaji - tûní dal ích podmínek bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci. Nafiízení vlády zapracovává pfiíslu né pfiedpisy Evropsk ch spoleãenství a upravuje: a) minimální poïadavky na bezpeãnost a ochranu zdraví pfii práci na staveni - tích, b) náleïitosti oznámení o zahájení prací, c) práce a ãinnosti vystavující fyzickou osobu zv enému ohroïení Ïivota nebo po kození zdraví, d) dal í ãinnosti, které je koordinátor bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci na staveni ti povinen provádût pfii pfiípravû a realizaci stavby. Nafiízení vlády obsahuje devût paragrafû OdmûÀování za práci ve svátek je fie eno od poãátku leto ního roku zákonem ã. 262/2006 Sb., tj. nov m zákoníkem práce (dále jen NZP) pro podnikatelskou sféru v ustanovení 115 a pro státní sféru v ustanovení 135. Dfiívûj í úprava byla obsaïena v samostatn ch zákonech o odmûàování zamûstnancû v podnikatelské a státní sféfie. Souãasná právní úprava je obdobná, pouze novû bylo zru eno ustanovení o neposkytnutí náhrady mzdy v pfiípadû neomluveného zame kání smûny, která bezprostfiednû pfiedcházela svátku. Problematika odmûàování za práci ve svátek není sloïitá, pfiesto pfiiná í v praxi fiadu otázek a nejasností. Pro správn postup je dûleïité urãit, kdy se jedná o práci ve svátek. V ãet dnû, které jsou povaïovány za svátky, uvádí zákon ã. 245/2000 Sb., v platném znûní. Jsou jimi: státní svátky - 1. leden (Den obnovy samostatného ãeského státu), 8. kvûten, 5. ãervenec, 6. ãervenec, 28. záfií, 28. fiíjen, 17. listopad, a ostatní svátky - 1. leden (Nov rok), Velikonoãní pondûlí, 1. kvûten, 24. prosinec, 25. prosinec, 26. prosinec. Státní svátky a ostatní svátky jsou dny pracovního klidu, kromû dnû nepfietrïitého odpoãinku zamûstnance v t dnu. MoÏnost nafiízení práce zamûstnavatelem ve dnech pracovního klidu, tj. ve dnech, na které pfiipadá nepfietrïit odpoãinek zamûstnance v t dnu a ve svátky, je stanoveno v 91 NZP. V tûchto dnech mûïe zamûstnavatel nafiídit práci jen v jimeãnû. V den nepfietrïitého odpoãinku v t dnu mûïe zamûstnavatel nafiídit zamûstnanci jen v kon tûchto nutn ch prací, které nemohou b t provedeny v pracovních dnech: - naléhavé opravné práce, - nakládací a vykládací práce, - inventurní a závûrkové práce, - práce konané v nepfietrïitém provozu za Svátek a odmûàování zamûstnance, kter se nedostavil na smûnu, - pfii Ïivelních událostech a v jin ch obdobn ch mimofiádn ch pfiípadech, - práce nutné se zfietelem na uspokojování Ïivotních, zdravotních, vzdûlávacích, kulturních, tûlov chovn ch a sportovních potfieb obyvatelstva, - práce v dopravû, - krmení a o etfiování zvífiat. Ve svátek mûïe zamûstnavatel nafiídit zamûstnanci jen v kon prací, které je moïné zamûstnanci nafiídit ve dnech nepfietrïitého odpoãinku v t dnu, práce v nepfietrïitém provozu a práce potfiebné pfii stfieïení objektû zamûstnavatele. U zamûstnavatele, u kterého zamûstnanec koná práci v noãních smûnách, zaãíná den pracovního klidu hodinou odpovídající nástupu smûny, která v t dnu nastupuje podle rozvrhu smûn jako první. Toto pravidlo je moïné pouïít téï pro úãely práva na mzdu nebo plat, odmûnu z dohod a pro zji Èování prûmûrného v dûlku. Pro urãení, zda se v pfiípadû svátku jedná u zamûstnance o jeho pracovní den ãi nikoliv, je dûleïité, aby zamûstnavatel v souladu s ustanovením 84 NZP vypracoval písemn rozvrh t denní pracovní doby a seznámil s ním zamûstnance. S rozvrïením pracovní doby u nerovnomûrného rozvrïení je nutno seznámit zamûstnance nejpozdûji dva t dny pfied zaãátkem období, na nûï je pracovní doba nerovnomûrnû rozvrïena. U zamûstnance, kter ãerpá dovolenou, a svátek pfiipadne na den, kter je jinak jeho pracovním dnem, se v souladu s ustanovením 219 NZP den svátku do dovolené nezapoãítává. Pokud u zamûstnance pfiipadne svátek na den, kter je pro nûj podle rozvrïení pracovní doby pracovním dnem, mohou nastat tyto pfiípady: 1. Z dûvodu svátku práce odpadla, zamûstnanci se mzda (podnikatelská sféra) ani plat (státní sféra) v dûsledku svátku a pût pomûrnû rozsáhl ch pfiíloh. V úvodu se vymezuje rozsah platnosti nového nafiízení vlády. V dal í ãásti se stanoví povinnosti zhotovitele stavby a také se vyjmenovávají stavební práce, na které se toto nafiízení vztahuje. Dále jsou upraveny podmínky ãinnosti a povinnosti koordinátora bûhem pfiípravy stavby a potom bûhem její realizace. Závûrem je stanoveno, Ïe nafiízení vlády platí od prvního ledna leto ního roku. V pfiíloze ã. 1 jsou stanoveny poïadavky, které musí zhotovitel stavby pfii zfiizování staveni tû dodrïet. Napfiíklad, Ïe stavby, pracovi tû a zafiízení staveni tû musí b t ohrazeny nebo jinak zabezpeãeny proti vstupu nepovolan ch fyzick ch osob. Pfiíloha ã. 2 urãuje minimální poïadavky na bezpeãnost a ochranu zdraví pfii provozu a pouïívání strojû a náfiadí na staveni ti. Pfiíloha ã. 3 bude asi nejãtenûj í ãástí tohoto nafiízení, neboè se vztahuje i na práce, které jsou bûïnû provádûny u v ech zamûstnavatelû. MÛÏe jít napfiíklad o malífiské a natûraãské práce, mytí a ãi tûní oken, fasád nebo okapû, revize a opravy technického vybavení apod. Vztahuje se také na práce spojené se skladováním a manipulací s materiálem, popfiípadû v robky. Tato pfiíloha vymezuje poïadavky na organizaci práce a pracovní postupy pfii provádûní jednotliv ch operací. Pfiíloha ã. 4 stanoví nále- Ïitosti oznámení o zahájení prací pfii realizaci stavby, které je zadavatel stavby povinen doruãit oblastnímu inspektorátu práce. V poslední, páté pfiíloze jsou vyjmenovány práce a ãinnosti vystavující fyzickou osobu zv enému ohroïení Ïivota nebo po kození zdraví, pro jejichï provádûní vzniká povinnost zpracovat plán. Tato povinnost se vztahuje na: - v kopové práce, - práce související s pouïíváním nebezpeãn ch vysoce toxick ch chemick ch látek a pfiípravkû nebo pfii v skytu biologick ch ãinitelû, - práce se zdroji ionizujícího záfiení, - práce nad vodou nebo v její tûsné blízkosti, - práce, pfii kter ch hrozí pád z v ky nebo do volné hloubky více neï 10 m, - práce vykonávané v ochrann ch pásmech energetick ch vedení, - studnafiské práce, zemní práce provádûné protlaãováním nebo mikrotunelováním z podzemního díla, práce pfii stavbû tunelû, - potápûãské práce, - práce provádûné ve zv eném tlaku vzduchu, - práce s pouïitím v bu nin podle zvlá tních právních pfiedpisû, - práce spojené s montáïí a demontáïí tûïk ch konstrukãních stavebních dílû kovov ch, betonov ch a dfievûn ch, urãen ch pro trvalé zabudování do staveb. JiÏ z tohoto zkráceného v ãtu nov ch povinností musí b t kaïdému ãtenáfii jasné, Ïe zamûstnavateli pfiibude je tû jedna dal í, o které se pfiedpisy tak jasnû nezmiàují. Jedná se o evidenci poïadovan ch písemností, o jejich uchovávání a pozdûji likvidaci, a tím také samozfiejmû o nárûst administrativní ãinnosti. Václav âikl nekrátí. Zamûstnanec naplní svûj fond pracovní doby, protoïe tato doba se posuzuje jako v kon práce a zahrnuje se do odpracované doby, viz ustanovení 348 odst. 1 písm. d) NZP. Pokud by zamûstnanci s ohledem na systém odmûàování (napfi. pfii pouïití úkolové mzdy) z dûvodu odpadlé práce mzda nebo její ãást u la, náleïí mu náhrada jeho u lé mzdy. Chybnû proto postupuje zamûstnavatel, kter poïaduje tzv. napracování svátku, protoïe podle nûj zamûstnanec neodpracoval pln fond pracovní doby. 2. Zamûstnanci, jemuï byla nafiízena práce ve svátek anebo se se zamûstnavatelem dohodl, Ïe bude v tuto dobu pracovat, náleïí dosaïená mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek. Za dobu ãerpání náhradního volna zamûstnanci náleïí náhrada mzdy ve v i prûmûrného v dûlku anebo se plat nekrátí. Místo náhradního volna za práci ve svátek se mûïe zamûstnavatel se zamûstnancem dohodnout na poskytnutí pfiíplatku ve v i 100 % prûmûrného v dûlku. Pro podnikatelskou sféru je tato v e stanovena jako minimální, lze sjednat pfiíplatek vy í, coï ve státní sféfie nelze. Zamûstnavatel také nemûïe jednostrannû rozhodnout, Ïe zamûstnanci náleïí místo náhradního volna pfiíplatek. Zákon neumoïàuje pfiíplatek ke mzdû za práci ve svátek pau alizovat. V pfiípadû, Ïe státní svátek pfiipadl na den, kter není pro zamûstnance podle rozvrïení pracovní doby jeho dnem pracovním, nepfiíslu í zamûstnanci Ïádná náhrada mzdy ãi platu, protoïe mu toto plnûní neu lo. MÛÏe ale nastat situace, Ïe i v takov to den je zamûstnanci nafiízena práce; v tom pfiípadû se jedná o práci ve svátek a zároveà i o práci pfiesãas. Nároky, které z vykonané práce plynou, se sãítají. Ing. Anna Kodlová 3

4 Skonãení pracovního pomûru a nov zákoník práce Právní úprava skonãení pracovního pomûru v novém zákoníku práce (zákon ã. 262/2006 Sb.) v podstatû pfiebírá úpravu zákoníku práce platného do 31. prosince Pfiesto tato nová úprava obsahuje nûkteré dílãí zmûny, na které je podle na eho názoru vhodné na e ãtenáfie upozornit. V rámci nové právní úpravy je pfiedmûtná ãást zpûsobû skonãení pracovního pomûru stanovená v ustanovení 48 zákoníku úpravou kogentní, od které se dohodou úãastníkû pracovnûprávních vztahû nelze odch lit. Podle této úpravy mûïe b t pracovní pomûr rozvázán pouze dohodou, v povûdí, okamïit m zru ením nebo zru ením pracovního pomûru ve zku ební dobû. Pracovní pomûr na dobu urãitou konãí také uplynutím sjednané doby. Pracovní pomûr cizince nebo fyzické osoby bez státní pfiíslu nosti skonãí i uplynutím doby, na kterou mu bylo vydáno pfiíslu n m státním orgánem povolení k pobytu (srov. 48 odst. 3 zákoníku práce), nestanoví-li mezinárodní smlouva nûco jiného. Nov zákoník práce pak upravuje v souvislosti se skonãením pracovního pomûru vedle smrti zamûstnance téï problematiku smrti zamûstnavatele - fyzické osoby. Nedojde-li k pokraãování v Ïivnosti dle pfiíslu n ch ustanovení Ïivnostenského zákona, zaniká smrtí takovéhoto zamûstnavatele pracovní pomûr (srov. 48 odst. 4, 342 odst. 1 ZP). V takovémto pfiípadû potvrzení o zamûstnání dotãen m zamûstnancûm vystaví na jejich Ïádost, na základû jimi pfiedloïen ch dokladû, úfiad práce pfiíslu n podle místa ãinnosti zamûstnavatele (srov. 342 odst. 2 ZP). V pfiípadû skonãení pracovního pomûru dohodou stanoví zákoník práce, Ïe tato dohoda musí b t uzavfiena písemnû, jinak je neplatná. Tato nová úprava pak znamená, Ïe takovouto dohodu nelze jiï uzavfiít ústnû ãi konkludentním úkonem. V této souvislosti je v ak nutné upozornit na ustanovení 20 ZP o relativní neplatnosti právního úkonu, které samozfiejmû platí i v pfiípadû této dohody. To znamená, Ïe úãastník pracovnûprávního vztahu se musí dovolat neplatnosti takovéhoto právního úkonu, pokud nebyl uãinûn v pfiedepsané písemné formû, jinak platí, Ïe se i takov to právní úkon povaïuje za platn. Skonãení pracovního pomûru v povûdí, aè jiï ze strany zamûstnance, ãi zamûstnavatele, se naprosto li í od skonãení pracovního pomûru dohodou. Jedná se totiï o jednostrann úkon, kter uãinil jen jeden úãastník pracovnûprávního vztahu vûãi druhému. Na formální stránce tohoto úkonu nov zákoník práce v podstatû nic nemûní. Pokud jde o úpravu v povûdní doby, musí b t dle nového zákoníku práce stejná pro zamûstnance i zamûstnavatele a její minimální délka je stanovena jako dvoumûsíãní. Mezi úãastníky pracovního pomûru mûïe b t dohodnuta i del í v povûdní doba. Uvedená minimální v povûdní doba, popfi. del í nasmlouvaná v povûdní doba, pak platí i v pfiípadû v povûdi z pracovního pomûru ze strany zamûstnavatele z tzv. organizaãních dûvodû. V povûdní dûvody jsou zakotveny i v novém zákoníku práce obdobnû jako v dfiívûj í právní úpravû. Pouze tzv. zdravotní dûvody jsou nyní rozdûleny do dvou odstavcû (srov. 52 písm. d) a e) ZP) s doplnûním o nemoïnost zamûstnance konat dále dosa- 4 CO VÁS ZAJÍMÁ vadní práci pro pracovní úraz. Uvedené rozdûlení dûvodû má pak v znam i pro svûj dopad pro vznik nároku na odstupné. Dojde-li ke skonãení pracovního pomûru z dûvodu 52 písm. d) ZP v povûdí z tam uveden ch zdravotních dûvodû nebo dohodou ze stejn ch dûvodû, pfiiznává nov zákoník v takovém pfiípadû odstupné ve v i nejménû dvanáctinásobku prûmûrného v dûlku. V této souvislosti je nezbytné upozornit na skuteãnost, Ïe nov zákoník práce opustil termín pracovní kázeà, a proto také jiï nezná poru ení pracovní káznû. Podle ustanovení 52 písm. g) ZP mûïe zamûstnavatel nyní dát zamûstnanci v povûì z pracovního pomûru v souvislosti s tzv. poru ením povinnosti vypl vající z právních pfiedpisû vztahujících se k zamûstnancem vykonávané práci. V praxi bude nutno naplnûní tohoto kvalifikovaného v povûdního dûvodu posuzovat obdobnû jako pfii dfiívûj í právní úpravû s tím, Ïe v ak nyní musí mít uvedené poru ení povinnosti svûj pûvod pouze ve v konu práce dle sjednané pracovní smlouvy. V této souvislosti nutno uvést, Ïe nelze brát váïnû s právními dûsledky snahy nûkter ch zamûstnavatelû nûjak pfiedem klasifikovat poru- ení uvedené povinnosti zamûstnance napfiíklad v pracovním fiádu, kolektivní smlouvû apod. Nelze totiï takto pfiedem stanovit závaïnost poru ení této povinnosti, neboè závaïnost poãínání zamûstnance je moïné posuzovat aï podle okolností, za nichï k jednání zakládajícímu poru- ení takovéto povinnosti do lo. Obdobn názor zastávala soudní praxe i v minulosti, a to v souvislosti s posuzováním poru ení pracovní káznû. Je v rozporu se zákonem, pokud se nûktefií zamûstnavatelé snaïí v zájmu plnûní pracovních povinností ze strany zamûstnancû ve vlastních pfiedpisech nebo opatfieních uveden m zpûsobem konkretizovat stupeà poru ení takovéto povinnosti. Takov postup nepfiipou tí ani nov zákoník práce. Navíc se mûïeme setkat i se snahami za rûzná poru ení povinností ukládat postih, napfi. finanãní sankce, pokuty, sráïky ze mzdy apod. Zamûstnavatel totiï nemûïe uvedené sankce zavádût, neboè zákoník práce je nepfiipou tí, a to ani kdyby byly sjednány v kolektivní smlouvû ãi stanoveny pfiíkazem zamûstnavatele, napfiíklad v pracovním fiádu. V této ãásti by takováto opatfiení byla neplatná. Nov zákoník práce jiï nepfievzal v souvislosti s v povûdí z pracovního pomûru tzv. nabídkovou povinnost zamûstnavatele jako hmotnûprávní podmínku platnosti v povûdi. Stejnû tak jiï zamûstnavatel nemá povinnost v urãit ch pfiípadech zajistit zamûstnanci nové vhodné zamûstnání. ODPOVÍ DÁME DOTAZ: Existuje právní pfiedpis, kter jednoznaãnû urãuje termín úhrady nájemného a záloh na plnûní sluïeb? Setkal jsem se s názory, Ïe v e uvedené platby je nutno hradit do 15. dne v mûsíci, ale také, Ïe tyto platby se hradí aï v následujícím mûsíci do jeho 15. dne. E. H., Písek ODPOVùë: Do platila úprava uvedená v 696 obãanského zákoníku, která u plateb nájemného odkazovala na zvlá tní právní pfiedpis a úhrady za plnûní poskytovaná s uïíváním bytu nebo zálohy na nû se platily spolu s nájemn m, pokud nebylo úãastníky dohodnuto nebo právním pfiedpisem stanoveno jinak. Zvlá tním právním pfiedpisem byla jiï neplatná vyhlá ka ã. 176/1993 Sb., která v 13 uvádûla, Ïe nájemné a zálohy za sluïby se platí mûsíãnû, a to nejpozdûji do posledního dne kalendáfiního mûsíce, za Nová právní úprava v pfiípadû okamïitého zru ení pracovního pomûru v podstatû pfievzala úpravu z pfiedchozího období. Pouze u okamïitého zru ení pracovního pomûru ze strany zamûstnance z dûvodu nevyplacení mzdy ãi platu nebo jejich náhrad ani do patnácti dnû po uplynutí termínu splatnosti se jen upfies- Àuje, Ïe takov m dûvodem mûïe b t i nevyplacení jakékoli ãásti tûchto penûïit ch plnûní (srov. 56 odst. 1 písm. b) ZP). V pfiípadû okamïitého zru ení pracovního pomûru zamûstnancem z uvedeného dûvodu pfiíslu í takovémuto zamûstnanci nyní právo na odstupné, a to ve v i nejménû trojnásobku prûmûrného v dûlku dle 67 ZP. V souvislosti s naplnûním podmínek uvedeného okamïitého zru ení pracovního pomûru zamûstnancem je nutno uvést, Ïe opoïdûná a dodateãná v plata mzdy ãi platu na dûvod okamïitého zru ení tohoto pomûru nemá naprosto Ïádn vliv. Skonãení pracovního pomûru na dobu urãitou nedoznalo v právní úpravû dle nového zákoníku práce Ïádn ch zmûn oproti úpravû platné do 31. prosince Skonãení pracovního pomûru jeho zru ením ve zku ební dobû zná i nov zákoník práce (srov. 66 ZP). Zamûstnavatel i zamûstnanec mohou zru it pracovní pomûr ve zku ební dobû z jakéhokoliv dûvodu nebo bez uvedení dûvodu. Pro oznámení o zru ení pracovního pomûru zákon sice pfiedpokládá písemnou formu, av ak dûslednû ji nevyïaduje. Nelze v ak pracovní pomûr zru it zpûtnû. Nov zákoník práce zachoval i zákonné odstupné. Toto zákonné odstupné zv il na nejménû trojnásobek prûmûrného v dûlku. Nárok na odstupné budou mít i zamûstnanci, s nimiï byl pracovní pomûr rozvázán v povûdí z dûvodu nemoïnosti konat dále dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnûní nebo ohroïení nemocí z povolání nebo pro dosaïení nejvy í pfiípustné expozice, stejnû jako dohodou z t chï dûvodû. Tûmto zamûstnancûm bude ale náleïet odstupné ve v i nejménû dvanáctinásobku prûmûrného v dûlku. V e zákonného odstupného pfiedstavuje nepodkroãitelné minimum, v kolektivních smlouvách samozfiejmû lze nasmlouvat nav ení tohoto odstupného. V pfiípadû, kdy u zamûstnavatele nepûsobí odborová organizace, lze toto nav ení stanovit i vnitfiním pfiedpisem zamûstnavatele. Tolik ve struãnosti k nûkter m otázkám souvisejícím se skonãením pracovního pomûru. Dal í problematikou nové úpravy pracovnûprávních vztahû se budeme zab vat zase nûkdy pfií tû. JUDr. Karel Horn kter se platí nájemné, pokud se pronajímatel s nájemcem nedohodnou jinak. Nová úprava 696 obãanského zákoníku úãinná od termín pro placení nájemného neuvádí. Dále se v tomto ustanovení obãanského zákoníku uvádí, Ïe zpûsob v poãtu úhrady za plnûní poskytovaná s uïíváním bytu a zpûsob jejich placení stanoví zvlá tní právní pfiedpis. Právní pfiedpisy t kající se jednotliv ch sluïeb stanoví pouze zpûsob v poãtu, nanejv urãují, dokdy mají b t zálohy za sluïby zúãtovány. Z uvedeného je patrno, Ïe souãasná právní úprava Ïádné termíny pro placení úhrad nájemného a záloh na plnûní spojená s uïíváním bytu nestanoví, rovnûï není nikde uvedeno, zda se platí dopfiedu nebo zpûtnû. V e je ponecháno na dohodû mezi pronajímatelem a nájemcem, popfi. mezi nájemcem a dodavatelem sluïby. Termín 15. dne v mûsíci nebo do 15. dne následujícího mûsíce se ustálil praxí, protoïe obvykle do tohoto termínu mají nájemci mzdu nebo jinou pravidelnou mûsíãní platbu na svém úãtu u penûïního ústavu, a mohou tak uhradit nájemné a sluïby spojené s bydlením. JUDr. Jitka Kocianová

5 Zcela novû se postupuje v pfiípadû, kdy v jednom kalendáfiním dni zamûstnanec uskuteãní více zahraniãních pracovních cest. V tomto pfiípadû se doby trvání zahraniãních ãástí jednotliv ch cest trvající nejménû jednu hodinu sãítají, a zamûstnanci tak v jednom kalendáfiním dni pfiíslu í zahraniãní stravné za souhrn tûchto dob v ech zahraniãních pracovních cest. Také v pfiípadû zahraniãního stravného lze zamûstnanci stravné krátit, pokud mu bylo bez jeho finanãního pfiispûní poskytnuto bûhem zahraniãní ãásti pracovní cesty jídlo charakteru snídanû, obûda nebo veãefie. Novû je stanovena maximální v e krácení stravného za poskytnutí obvykl ch jídel (snídanû, obûd, veãefie), a to také podle doby trvání pracovní cesty v kalendáfiním dni. Pokud zamûstnavatel pfiedem procento krácení nesjedná anebo nestanoví, pfiíslu í zamûstnanci, tak jako dosud, zahraniãní stravné v nekrácené v i. Záloha na cestovní náhrady a její vyúãtování Novû je zamûstnavatel povinen poskytnout zamûstnanci zúãtovatelnou zálohu aï do pfiedpokládané v e cestovních náhrad, pokud se se zamûstnancem nedohodne, Ïe záloha nebude poskytnuta. To se t ká i zálohy na zahraniãní pracovní cestu, kdy se neposkytnutí zálohy zamûstnanci dfiíve pova- Ïovalo za poru ení pracovnûprávního pfiedpisu ze strany zamûstnavatele. Pro vyúãtování poskytnuté zálohy a vypofiádání nároku na náhrady se zamûstnancem jsou stanoveny pofiádkové lhûty (vïdy deset pracovních dnû), které v ak lze dohodnout i jinak. Jejich nedodrïení ale nemá za následek zánik práva zamûstnance ani zamûstnavatele. Pau alizace cestovních náhrad Pfii sjednání pau ální mûsíãní nebo denní ãástky cestovní náhrady, popfiípadû pfii jejím stanovení vnitfiním pfiedpisem nebo individuálním písemn m urãením, se vychází z prûmûrn ch podmínek rozhodn ch pro poskytování cestovních náhrad skupinû zamûstnancû nebo zamûstnanci, z v e cestovních náhrad a z oãekávan ch prûmûrn ch v dajû této skupiny zamûstnancû nebo tohoto zamûstnance. Souãasnû se urãí zpûsob krácení pau ální ãástky za dobu, kdy zamûstnanec nevykonává práci. Na Ïádost zamûstnance je zamûstnavatel povinen pfiedloïit mu k nahlédnutí doklady, na jejichï základû byla pau ální ãástka urãena. Prokazování cestovních v dajû V echny cestovní v daje, které zamûstnanec vyúãtovává k úhradû v rámci pracovní cesty, musí b t prokázány a doloïeny pfiíslu n mi doklady s v jimkou v e stravného a kapesného (u zahraniãních pracovních cest), které je pfiímo stanoveno v NZP. Pokud zamûstnanec neprokáïe svému zamûstnavateli poïadovan mi doklady své nároky na poskytnutí náhrad, mûïe zamûstnavatel poskytnout tuto náhradu v jím uznané v i, která odpovídá urãen m podmínkám. Poskytování cestovních náhrad zamûstnancûm pracujícím za základû dohody V souladu s ustanovením 155 NZP je moïné zamûstnanci, kter koná pro zamûstnavatele práci na základû dohod o pracích konan ch mimo pracovní pomûr, poskytnout cestovní náhrady pouze v pfiípadû, Ïe bylo toto právo sjednáno a bylo sjednáno i místo pravidelného pracovi tû zamûstnance. DaÀové dopady cestovních náhrad pro zamûstnavatele a zamûstnance od DaÀovou úãinnost cestovních náhrad u zamûstnavatele upravuje ustanovení 24 odst. 2 písm. zh) ZDP, novelizované zákonem ã. 264/2006 Sb. DaÀov mi v daji podle nového znûní tohoto ustanovení jsou zh) náhrady cestovních v dajû do v e stanovené zvlá tním právním pfiedpisem 5), pfiiãemï ãíslo 5) odkazuje napfiíklad na ãást sedmou hlavu tfietí zákoníku práce. Pfii posouzení daàové úãinnosti, tzv. nadlimitních cestovních náhrad, vycházíme ze skuteãnosti, Ïe zákoník práce stanovuje pro zamûstnavatele z podnikatelské sféry urãité náhrady jako minimální (stravné, kapesné, základní náhrada) a novelizované ustanovení 24 odst. 2 písm. zh) se nadlimitními náhradami nezab vá, pouze pfiíkladem odkazuje na úpravu cestovních náhrad pro zamûstnavatele ze státní sféry. Legislativní zkratka do v e stanovené zvlá tním pfiedpisem zavedená pro zamûstnance není v uvedeném ustanovení pfiesnû pouïita. Z uvedeného lze vyvodit, Ïe nadlimitní náhrady jsou daàovû úãinné v plné v i. DaÀovou úãinnost pfiijat ch náhrad cestovních v dajû u zamûstnance upravuje novelizované ustanovení 6 odst. 7 písm. a) ZDP. Podle tohoto ustanovení se za pfiíjmy ze závislé ãinnosti zamûstnance nepovaïují a pfiedmûtem danû nejsou náhrady cestovních v dajû poskytované v souvislosti s v konem závislé ãinnosti do v e stanovené nebo umoïnûné zvlá tním právním pfiedpisem pro zamûstnance zamûstnavatele, kter je státem, územním samosprávn m celkem, státním fondem, pfiíspûvkovou organizací, jejíï náklady na platy a odmûny za pracovní pohotovost jsou plnû zabezpeãovány z pfiíspûvku na provoz poskytovaného z rozpoãtu zfiizovatele nebo z úhrad podle zvlá tních právních pfiedpisû, nebo kolskou právnickou osobou zfiízenou podle kolského zákona (dále jen do v e stanovené zvlá tním pfiedpisem ), jakoï i hodnota bezplatného stravování poskytovaná zamûstnavatelem na pracovních cestách; jiné a vy í náhrady, neï stanoví tento zvlá tní právní pfiedpis, jsou zdaniteln m pfiíjmem podle odstavce 1. Z tohoto ustanovení vypl vá, Ïe: náhrady pfiijaté do limitu, tj. do v e stanovené pro zamûstnance zamûstnavatelû ze státní sféry, se u zamûstnance nezdaàují a neodvádí se z nich ani pojistné na sociální a zdravotní poji tûní, vy í a jiné náhrady (nadlimitní náhrady) jsou pro zamûstnance zdaniteln m pfiíjmem, z nûhoï se odvádí také pojistné na sociální a zdravotní poji tûní. Ing. Anna Kodlová SERVIS RADÍ POMÁHÁ INFORMUJE Cestovní náhrady od roku 2007 Zákon o cestovních náhradách ã. 119/1992 Sb. byl s úãinností od zru en a poskytování cestovních náhrad bylo zaãlenûno do zákona ã. 262/2006 Sb. (nového zákoníku práce - dále jen NZP). V novém zákoníku je úprava cestovních náhrad fie ena v ãásti sedmé pfiedev ím v ustanoveních 151 aï 189. Oproti dfiívûj í úpravû je kromû obecn ch a spoleãn ch ãástí relativnû samostatnû fie eno poskytování náhrad cestovních v dajû pfii tuzemsk ch a zahraniãních pracovních i jin ch cestách: zamûstnancûm, jejichï zamûstnavatel není státem, územním samosprávn m celkem, státním fondem, pfiíspûvkovou organizací, jejíï náklady na platy a odmûny za pracovní pohotovost jsou plnû zabezpeãovány z pfiíspûvku na provoz poskytovaného z rozpoãtu zfiizovatele nebo z úhrad podle zvlá tních právních pfiedpisû, nebo kolskou právnickou osobou zfiízenou podle kolského zákona (dále jen podnikatelská sféra), a zamûstnancûm, jejichï zamûstnavatel je státem, územním samosprávn m celkem, státním fondem, pfiíspûvkovou organizací, jejíï náklady na platy a odmûny za pracovní pohotovost jsou plnû zabezpeãovány z pfiíspûvku na provoz poskytovaného z rozpoãtu zfiizovatele nebo z úhrad podle zvlá tních právních pfiedpisû, nebo kolskou právnickou osobou zfiízenou podle kolského zákona (dále jen státní sféra). Relativnost samostatné úpravy pro podnikatelskou sféru a samostatné úpravy pro státní sféru spoãívá v tom, Ïe zamûstnavatel v podnikatelské sféfie se neobejde bez znalosti ustanovení platících pro zamûstnavatele ve státní sféfie, protoïe podle 24 odst. 2 písm. zh) zákona ã. 586/1992 Sb., o daních z pfiíjmû, ve znûní platném od (dále jen ZDP), jsou daàovû uznatelné náhrady cestovních v dajû do rozsahu a v e, které mûïe zamûstnanci poskytovat zamûstnavatel ve státní sféfie. Zamûstnavatel ve státní sféfie se pak neobejde bez znalosti ustanovení platících pro zamûstnavatele v podnikatelské sféfie, protoïe v ustanoveních zákoníku práce, t kajících se náhrad, které mûïe poskytovat sv m zamûstnancûm, jsou vût inou odkazy na postup uveden v ustanoveních, která se t kají zamûstnancû a zamûstnavatelû v podnikatelské sféfie. Pracovní cesta Do konce minulého roku upravoval zákon poskytování náhrad v dajû pfii pracovních cestách, pfii jin ch zmûnách místa v konu práce, pfii pfiijetí do zamûstnání a pfii pfiidûlení k v konu práce v zahraniãí, tj. pfii pracovních cestách konan ch za úãelem v konu práce mimo místo pravidelného pracovi tû. Novû je pracovní cestou cesta za úãelem v konu práce mimo místo v konu práce sjednané v pracovní smlouvû. Za pracovní cestu se také povaïuje cesta mimo místo pravidelného pracovi tû. Podle zákona se cestovními v daji, za které poskytuje zamûstnavatel zamûstnanci cestovní náhrady, rozumí v daje, které vzniknou zamûstnanci pfii: a) pracovní cestû, b) cestû mimo pravidelné pracovi tû, c) cestû v souvislosti s mimofiádn m v konem práce mimo rozvrh smûn v místû v konu práce nebo pravidelného pracovi tû, d) pfieloïení, e) pfiijetí do zamûstnání v pracovním pomûru, f) v konu práce v zahraniãí. Novû je tedy zákonem stanovena povinnost poskytovat cestovní náhrady za cesty související s mimofiádn m v konem práce mimo rozvrh smûn v místû v konu práce nebo pravidelného pracovi tû, tj. napfiíklad cesta pfii pohotovostní sluïbû drïené v místû bydli tû. ProtoÏe cestovní náhrady poskytuje zamûstnanci zamûstnavatel, musí také zamûstnavatel konkretizovat podmínky, které mohou ovlivnit v i cestovních náhrad. Podmínky urãí zamûstnavatel pfiedem písemnû a pfiihlíïí pfii tom k oprávnûn m zájmûm zamûstnance. Pokud jsou práva zamûstnance na uvedené náhrady nezpochybnitelná, nemusí zamûstnavatel pfiíslu né podmínky stanovit písemnû. Trvá-li ale zamûstnanec na písemném stanovení podmínek, musí tak zamûstnavatel uãinit. Je ale v zájmu zamûstnance trvat na písemné formû zejména v pfiípadech, kdy do lo v minulosti ke sporûm o v i cestovních náhrad. Druhy cestovních náhrad Zamûstnavatel je povinen za podmínek stanoven ch zákonem poskytnout zamûstnanci pfii pracovní cestû náhradu: a) jízdních v dajû, b) jízdních v dajû k náv tûvû ãlena rodiny (pfii pracovní cestû trvající déle neï sedm kalendáfiních dní), c) v dajû za ubytování, d) zv en ch stravovacích v dajû (dále jen stravné ), e) nutn ch vedlej ích v dajû. Tyto náhrady pfiíslu í zamûstnanci ve v i urãené pfiedem zamûstnavatelem, nejménû v ak ve v i stanovené zákonem, pfiiãemï NZP stanoví podmínky, pravidla a postupy, za kter ch tak mûïe nebo musí b t uãinûno.

6 Novû byla zmûnûna, upfiesnûna a doplnûna nûkterá ustanovení t kající se tuzemsk ch cest, za které zamûstnanci pfiíslu í cestovní náhrady, a v nûkter ch pfiípadech byl upraven zpûsob stanovení jejich v e, a to zejména u jízdních v dajû a stravného. Náhrada jízdních v dajû Náhradu jízdních v dajû za pouïití urãeného hromadného dopravního prostfiedku dálkové pfiepravy a taxisluïby poskytne zamûstnavatel zamûstnanci v prokázané v i. Na rozdíl od minulé úpravy pfiíslu í tedy zamûstnanci náhrada jízdních v dajû prakticky za pouïití (se souhlasem zamûstnavatele) jakéhokoliv dopravního prostfiedku. JestliÏe dfiíve mohl zamûstnavatel poskytnout zamûstnanci náhradu jízdních v dajû ve v i ceny jízdenky hromadného dopravního prostfiedku dálkové pfiepravy pouze v pfiípadû pouïití silniãního motorového vozidla jiného neï zamûstnavatele, mûïe tak novû uãinit i v pfiípadû pou- Ïití jiného dopravního prostfiedku neï silniãního motorového vozidla, tj. napfiíklad také lodû, traktoru, snûïného skútru, jízdního kola a podobnû. Pfii pouïití silniãního motorového vozidla, které zamûstnavatel zamûstnanci neposkytl, pfiíslu í zamûstnanci základní náhrada a náhrada za spotfiebované pohonné hmoty. V e sazeb pro tyto úãely je v ak, na rozdíl od dosavadní úpravy, stanovena jako nejniï í. Pro státní a pfiíspûvkovou sféru je ale sazba závazná, nemûïe b t sjednána nebo urãena odli nû. Sazba základní náhrady za 1 km jízdy ãiní u a) jednostop ch vozidel a tfiíkolek nejménû 1,00 Kã, b) osobních silniãních motorov ch vozidel nejménû 3,80 Kã; pfii pouïití pfiívûsu k silniãnímu motorovému vozidlu zamûstnavatel sazbu základní náhrady za 1 km jízdy zv í nejménû o 15 %. Tato sazba základní náhrady se mûní v závislosti na v voji cen provádûcím právním pfiedpisem vydan m podle 189 nového ZP. Sazbu základní náhrady u nákladních automobilû, autobusû nebo traktorû zamûstnavatel poskytne zamûstnanci nejménû ve dvojnásobné v i. Náhrady pfii pouïití silniãního motorového vozidla zamûstnanci pfiíslu í pouze v pfiípadû, Ïe ho o pou- Ïití uvedeného vozidla zamûstnavatel poïádal. Pfieru ení pracovní cesty Novû oproti dfiívûj í úpravû je fie eno poskytování jízdních v dajû v pfiípadû pfieru ení pracovní cesty. Za pouïití dopravního prostfiedku po ukonãení pfiedem dohodnutého pfieru ení pracovní cesty z dûvodû na stranû zamûstnance, po kterém jiï nenásleduje v kon práce, je povinen zamûstnavatel uhradit zamûstnanci náhradu jízdních v dajû pouze do v e, která by náleïela zamûstnanci v pfiípadû, Ïe by k pfieru ení pracovní cesty nedo lo. Obdobnû se postupuje pfii pfiedem dohodnutém pfieru ení pracovní cesty z dûvodu na stranû zamûstnance pfied v konem práce. Po dobu pfiedem dohodnutého pfieru ení pracovní cesty z dûvodû na stranû zamûstnance není zamûstnavatel povinen zamûstnanci náhradu v dajû za ubytování poskytnout, i kdyï musel po tuto dobu zamûstnanec s ohledem na podmínky pracovní cesty nebo ubytovací sluïby v daje za ubytování uhradit. Po dobu náv tûvy ãlena rodiny hradí zamûstnavatel zamûstnanci prokázané v daje za ubytování pouze v pfiípadû, Ïe si je musel zamûstnanec vzhledem k podmínkám pracovní cesty nebo ubytovacích sluïeb zachovat. Stravné Pfii cestách na území âr je povinen zamûstnavatel poskytnout zamûstnanci podle doby trvání cesty v kalendáfiním dni (pfiípadnû pfii pracovní cestû spadající do dvou dnû, je-li to pro zamûstnance v hodnûj í) náhradu zv en ch stravovacích v dajû (stravné) v zákonem (pfiípadnû provádûcím pfiedpisem) stanovené minimální v i: a) 58 Kã, trvá-li pracovní cesta 5 aï 12 hodin, b) 88 Kã, trvá-li pracovní cesta déle neï 12 hodin, nejdéle v ak 18 hodin, c) 138 Kã, trvá-li pracovní cesta déle neï 18 hodin. Zamûstnavatel v podnikatelské sféfie v ak mûïe zamûstnanci poskytnout stravné vy í. Ve státní sféfie lze zamûstnanci poskytnout stravné pouze v rámci zákonem stanoveného rozpûtí (dle 176 NZP). Novû byla do zákona pro úãely stravného stanovena povinnost posuzovat dobu trvání tuzemské pracovní cesty spadající do dvou kalendáfiních dnû zvlá È za kaïd kalendáfiní den a celkem v obou dnech a poskytnout zamûstnanci stravné, které je pro zamûstnance v hodnûj í. Tím byla odstranûna urãitá dosavadní tvrdost zákona, kdy se pfii pracovní cestû trvající pfies pûlnoc neposkytovalo stravné za kalendáfiní den, ve kterém byla cesta krat í neï pût hodin. Pfiíklad Tuzemská pracovní cesta byla zahájena ve a ukonãena ve hodin druhého dne. Kdyby se stravné poãítalo pro kaïd den oddûlenû (tak jak tomu bylo podle právní úpravy do ), nemûl by zamûstnanec za první pracovní den Ïádn nárok na stravné, za druh den by pak obdrïel stravné pro ãasové pásmo 5 aï 12 hodin. Od je v ak moïné ãas stráven na pracovní cestû za oba dva dny seãíst, to znamená, Ïe pracovní cesta zamûstnance trvala 15 hodin, ãímï zamûstnanci pfiíslu í stravné pro ãasové pásmo 12 aï 18 hodin, coï je pro zamûstnance jednoznaãnû v hodnûj í. Zatímco pfii oddûleném posuzování by obdr- Ïel nejménû 58 Kã, pfii seãtení ãasû to bude nejménû 88 Kã. Pokud bylo zamûstnanci bez jeho finanãního pfiispûní poskytnuto bûhem pracovní cesty jídlo charakteru snídanû, obûda nebo veãefie, mûïe zamûstnavatel stravné krátit, a to maximálnû v rozsahu stanoveném zákonem aï o hodnotu: a) 70 % stravného, trvá-li pracovní cesta 5 aï 12 hodin, b) 35 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle neï 12 hodin, nejdéle v ak 18 hodin, c) 25 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle neï 18 hodin. Dfiíve zamûstnavatel stanovil procento krácení za jednotlivá zamûstnanci bezplatnû zabezpeãená jídla v rozsahu 20 aï 40 %. Novû je stanovena maximální v e krácení stravného za bezplatné poskytnutí obvykl ch jídel (snídanû, obûd, veãefie) zamûstnanci také podle doby trvání pracovní cesty. Pokud v ak zamûstnavatel pfiedem procento krácení nesjedná anebo nestanoví, pfiíslu í zamûstnanci stravné v plné v i. Stravné zamûstnanci nepfiíslu í po dobu náv tûvy ãlena rodiny, po dobu dohodnutého pfieru ení pracovní cesty z dûvodu na stranû zamûstnance a v pfiípadû, kdy je zamûstnanec vyslán na pracovní cestu do svého místa bydli tû, které je odli né od místa jeho v konu práce nebo pravidelného pracovi tû, a to po jinou dobu, neï je doba cesty do místa bydli tû a zpût a doba v konu práce. Náhrada pfii pfieloïení Novû je zamûstnavatel povinen pfii pfieloïení zamûstnance poskytovat zamûstnanci náhrady cestovních v dajû v pfiípadû, Ïe místo v konu práce je odli né od místa bydli tû zamûstnance. Zahraniãní pracovní cesty Novû byla zmûnûna, upfiesnûna a doplnûna nûkterá ustanovení t kající se náhrad v dajû pfii zahraniãních pracovních cestách, v nûkter ch pfiípadech byl upraven i zpûsob stanovení jejich v e. Zahraniãní pracovní cestou je cesta konaná mimo území âr, samozfiejmû konaná ve smyslu 42 NZP za úãelem v konu práce. Dobou rozhodnou pro vznik nároku zamûstnance na cestovní náhrady vypoãítávané v cizí mûnû je doba pfiechodu státní hranice âr a pfii letecké pfiepravû doba odletu a pfiíletu letadla. Dobu pfiechodu státní hranice uvádí zamûstnanec pfii vyúãtování cestovních náhrad. Pfii zahraniãní pracovní cestû pfiíslu í zamûstnanci za kaïdou pracovní cestu cestovní náhrady stanovené jak za tuzemskou ãást pracovní cesty, tak i za zahraniãní ãást této pracovní cesty, s v jimkou uvedenou dále. Zamûstnavatel je za zahraniãní ãást pracovní cesty povinen poskytnout zamûstnanci náhradu jízdních v dajû, jízdních v dajû k náv tûvû ãlena rodiny, v dajû za ubytování, stravovacích v dajû (zahraniãní stravné), nutn ch vedlej ích v dajû. Zamûstnanci ve státní sféfie lze mimo uvedené náhrady poskytnout kapesné. Poskytování kapesného pro zamûstnance v podnikatelské sféfie zákon nefie í, proto je nutno pfiípadné poskytování u zamûstnavatele stanovit ãi sjednat. Pfii pouïití silniãního motorového vozidla, které zamûstnavatel zamûstnanci neposkytl a které zamûstnanec na Ïádost zamûstnavatele pouïil, pfiíslu í zamûstnanci jako základní náhrada a náhrada za spotfiebované pohonné hmoty. Podmínky pro poskytnutí náhrady jízdních v dajû jsou stejné jako v pfiípadû tuzemské pracovní cesty. Novû se v ak v e náhrady za spotfiebované pohonné hmoty stanoví v cizí mûnû za v echny kilometry ujeté vozidlem v zahraniãí (dfiíve aï po 350 km po pfiejezdu hranic). Pokud pfii zahraniãní pracovní cestû trvající déle neï jeden mûsíc byla náv tûva rodiny sjednána nebo urãena pfied nástupem zamûstnance na zahraniãní pracovní cestu, poskytne zamûstnavatel zamûstnanci náhradu jízdních v dajû. Novû pfiíslu í zamûstnanci také jízdní v daje za pouïití dopravního prostfiedku po ukonãení pfiedem dohodnutého pfieru ení zahraniãní pracovní cesty z dûvodû na stranû zamûstnance, po kterém jiï nenásleduje v kon práce, i pfii dohodnutém pfieru ení pracovní cesty z dûvodu na stranû zamûstnance pfied v konem práce. Náhradu v dajû za ubytování zamûstnavatel zamûstnanci neposkytne v pfiípadû, Ïe v i v dajû zamûstnanec neprokáïe, dále po dobu pfieru ení pracovní cesty z dûvodû na stranû zamûstnance a také pfii náv tûvû ãlena rodiny po dobu pracovní cesty, pokud si vzhledem k podmínkám nemusel ubytování zachovat i po tuto dobu. Zahraniãní stravné Za dobu strávenou pfii zahraniãní pracovní cestû mimo území âr je zamûstnavatel povinen poskytnout zamûstnanci podle doby trvání cesty v kalendáfiním dni zahraniãní stravné ve v i zji tûné ze základní sazby stravného sjednané anebo urãené pro stát, ve kterém zamûstnanec strávil v kalendáfiním dni nejvíce ãasu. Tuto sazbu mûïe zamûstnavatel sjednat nebo urãit nejménû ve v i 75 % základní sazby stanovené provádûcím pfiedpisem vydan m ministerstvem financí. Ve státní sféfie lze z vefiejn ch zdrojû poskytovat zamûstnancûm zahraniãní stravné stanovené ze základní sazby uvedené v provádûcí vyhlá ce MF. Tuto sazbu nemûïe zamûstnavatel se zamûstnancem sjednat v jiné v i ani mûnit. Novû se poskytuje jednotná ãástka také za dobu trvání zahraniãní ãásti pracovní cesty trvající jednu hodinu aï est hodin a jednotná ãástka za dobu del í neï est hodin a nejvíce dvanáct hodin. 2 3

7 NùCO Z EKOLOGIE Biopotraviny Toto téma jsem si dnes zvolila, abych na im ãtenáfiûm pfiiblíïila oblast biopotravin a ekologického zemûdûlství, která kolem nás nab vá na dûleïitosti. Co je to vlastnû bio? Je to oznaãení jakéhosi trendu, stylu, znaãky kvality, zdravé v Ïivy a zdravého Ïivotního stylu. Pfiedev ím je to v ak chránûná známka, která oznaãuje produkt ekologického zemûdûlství. Ekologické zemûdûlství hospodafií etrn m pfiístupem ke zvífiatûm, rostlinám, pûdû a pfiírodû vûbec. Ekologick zemûdûlec zkrátka bere ohledy na pfiirozené kolobûhy pfiírody a závislosti. Jak m zpûsobem to dûlá? Hlavní pfiedpoklad ekologického zemûdûlství je pûstování rostlin bez pouïití syntetick ch hnojiv, pesticidû a geneticky modifikovan ch organismû. Ekologické zemûdûlství i geneticky modifikované organismy (GMO) jsou témata, o kter ch bych vás chtûla více informovat v nûkterém z pfií tích ãísel na eho ãasopisu, tak je dnes nebudu podrobnûji rozvádût. Co jsou tedy biopotraviny? Jsou zpracovány z kontrolovan ch a certifikovan ch produktû ekologického zemûdûlství a pfii jejich v robû se nepouïívají ne etrné postupy. Neobsahují syntetická barviva, aromatické a konzervaãní látky, dochucovadla, umûlá sladidla, emulgátory a dal í cizorodá aditiva, která zvy ují zdravotní rizika potravin, zatûïují ãi zneãi Èují Ïivotní prostfiedí. Dále tyto potraviny neobsahují GMO, jsou oznaãeny známkou BIO a jsou vysoké nutriãní kvality. PouÏívání termínu ekologické zemûdûlství a oznaãení Bio produkt ekologického zemûdûlství je pfiesnû stanoveno podle zákona o ekologickém zemûdûlství (ã. 242/2000 Sb.). Pûstování a zpracování biopotravin se fiídí pfiísn mi pravidly. Nad dodrïováním právních norem bdí kontrolní organizace povûfiené Ministerstvem zemûdûlství âr. Zelené logo Bio - produkt ekologického zemûdûlství zaruãuje, Ïe biopotraviny jsou opravdu pravé a pocházejí z ekofarmy. Zakazuje se pouïívání oznaãení bio nebo eko pro jiné neï certifikované produkty ekologického zemûdûlství. KaÏd jin produkt takto oznaãen je podvod a mûïe b t sankcionován. V souvislosti se souãasn m trendem, kdy se mnoho lidí vrací k pfiirozenému zpûsobu Ïivota napfiíklad pouïíváním ãistû pfiírodní kosmetiky, odûvû, pfiírodních materiálû pfii v robû (napfi. nábytku) apod., vzrûstá i poptávka po potravinách vyroben ch v souladu s pfiírodou - po biopotravinách, a také jejich spotfieba. V tom zaïívá potravináfiství opravdu boom. Evropané, ale nejen oni, za biopotraviny rádi pfiiplácejí. Vede je k tomu pfiesvûdãení, Ïe potraviny bez chemikálií ãi maso a mléko od zvífiat, která se mohou volnû pást, prostû musejí b t zdravûj í. Napfiíklad bio unka není tak rûïová jako ta bûïná, ale tím lépe. Zázraãnû rûïovou barvu v bûïn ch uzeninách totiï zpûsobuje dusitan sodn (E 250), kter mûïe vyvolávat zrychlenou srdeãní ãinnost, du nost ãi nervozitu. Zvífiata, která mají vût í moïnost pohybu a vûbec Ïijí ve vût í pohodû, mají prokazatelnû lep í a chutnûj í maso. Mnohé v zkumy také potvrdily, Ïe ekov pûstky obsahují více vitaminu C a minerálû, jako je vápník, hofiãík ãi Ïelezo. V souãasné dobû se trh s biopotravinami v âesku velmi rozrûstá, roãnû o desítky procent. Oproti vyspûl m zemím jsme v ak stále pozadu - napfiíklad v Nûmecku lidé utratí roãnû za biojogurty a dal í ekologické pochutiny kolem padesáti eur, âe i zhruba dvacetkrát ménû. Právû to dává tuzemsk m podnikatelûm obrovsk prostor do budoucna. Motivovat je snad zaãne i stát, kter hodlá domácí biopotravináfie v raznûji podpofiit. Biopotraviny jiï zafiadila do své nabídky vût ina velk ch Kolik lidé roãnû utrácejí za biopotraviny? (2006) âesko Nûmecko Velká Británie v carsko 35 Kã 1184 Kã 2453 Kã 2735 Kã obchodních fietûzcÛ, Billou poãínaje a Delvitou, Globusem ãi Intersparem konãe. Zatím v ak poptávku uspokojuje pfiedev ím zboïí z dovozu, ãe tí podnikatelé svou anci je tû pfiíli nevyuïili. To dokládá mimo jiné i to, Ïe ze tfií tisícû bioproduktû, které jsou v souãasnosti na ãeském trhu, jsou dva tisíce zahraniãních. âe i utrácejí za biopotraviny stále více penûz, a tak je budou prodávat uï i diskontní prodejny, které se dosud orientovaly hlavnû na nízkou cenu zboïí. Nyní dvû tfietiny prodeje biopotravin pfiipadají na hypermarkety a supermarkety a pfiibliïnû jedna tfietina se prodává v bioprodejnách a obchodech se zdravou v Ïivou. Pfiím odbyt z farem se podílí jen asi dvûma procenty. A proã nûktefií s nákupem zdravûj ích potravin stále váhají? V nabídce jsou jiï témûfi v echny potraviny od biopeãiva, biotûstovin, bior Ïe a mléãn ch v robkû, jako napfiíklad biojogurty, biomléko ãi biomáslo, pfies biokufie, biohovûzí, biosalámy i biouherák po ovoce (biojablka, biocitrony), zeleninu (biobrambory, biocibule, biomrkev), ale i biovíno a bioãokoládu. Nejspí to asi bude cenou, která je zatím oproti standardním v robkûm ãasto v raznû vy í, vût inou o 30 aï 50 procent. Roli v ak hraje také to, zda jde o biopotravinu dovezenou ze zahraniãí (napfiíklad biokufie z Nûmecka stojí pfies 300 Kã). Nejvíce v ak cenu ovlivàuje nároãnûj í zpûsob produkce tûchto potravin a zpracování s velk m podílem ruãní práce. Také to, Ïe jsou u biopotravin aï na v jimky zakázány pfiídavné látky, mûïe stát pfii rozhodování zákazníka o koupi proti nim. B vají kvûli tomu ãasto ménû vzhledné neï bûïné potraviny a nepfiítomnost konzervaãních pfiísad má za následek krat í dobu trvanlivosti. Závûrem bych ráda konstatovala, proã tedy stále více zákazníkû nakonec dá do ko íku biopotravinu, byè draï í. Hlavní pfiíãina je zfiejmû zájem o své zdraví, na druhém místû pak ekologická motivace. Co v echno na ím rozhodnutím vlastnû mûïeme podpofiit? Nejen vlastní zdraví, ale i etrn pfiístup k Ïivotnímu prostfiedí, rozvoj kvalitních, bezpeãn ch a zdrav ch potravin, prosperitu a sociální stabilitu venkova a chov zvífiat bez t rání. A to za to stojí, nemyslíte? Bc. Lenka imonová 7

8 PRO VOLNOU CHVILKU Tip na v let Letohrádek JanÛv hrad Stavbu jako romantickou napodobeninu stfiedovûkého hradu podle projektu Josepha Hardtmutha zapoãal v roce 1801 Alois I. Josef, kníïe z Lichten- tejna, ten v ak v roce 1805 umírá a stavbu dokonãuje o tfii roky pozdûji (1808) jeho o rok mlad í bratr - Jan I. Josef, kníïe z Lichten tejna. JanÛv hrad je souãástí Lednicko-valtického areálu, kter se rozkládá na rozloze 2200 hektarû. Tento areál vznikal postupnû, dá se fiíci, v prûbûhu staletí. UÏ od konce stfiedovûku smûfioval zájem Lichten tejnû na pûvodnû baïinaté a ãast mi záplavami postihované okolí Lednice. Postupem doby byl soustavnou a cílevûdomou kultivaãní ãinností vytvofien pfiírodní park, jenï se rozprostírá na katastru obec Lednice a pokraãuje pfies Valtice ke státní hranici. Od konce 18. století se pûvodní park kolem zámku roz ifioval do okolí a vznikaly první drobné stavby (roku 1794 chrám Slunce, roku 1795 âínsk pavilon, roku 1798 obelisk na památku míru uzavfieného mezi Francií a Rakouskem a v letech minaret, buduje se chrám Múz, Holandská rybárna s pfiístavem a divadlo). Dnes mûïeme obdivovat pouze minaret a obelisk. V letech do lo na romantickou úpravu parku, jeï trvala aï do poloviny 19. století. Do tohoto období spadá i vybudování Maurské vodárny, ímského akvaduktu a také Janova hradu. JanÛv hrad byl vybudován na okraji areálu u lovecké obory, na místû obtékaném ze tfií stran fiekou Dyjí. SlouÏil jako loveck zámeãek - shromaïdi tû panstva pfied honem, místo konání posledních leãí, po honech se zde konaly bohaté hostiny, na nichï se vyhla oval král honu. Objekt slouïil rovnûï jako obydlí pro kníïecího hajného. JanÛv hrad pfiedstavuje stfiedovûkou zfiíceninu. Nepravidelnost stavby vyvolává pocit, Ïe se nacházíme ve stfiedovûké hradní zfiíceninû. Kámen pouïit na stavbu je vyleptan vodou, takïe máme dojem, Ïe stavba je postavena pfied mnoha staletími, pfiitom kámen pouïit z vodních hrází velkomoravského sídli tû Pohanska tento dojem potvrzuje. Dfievûná schodi tû jsou pravotoãivá, jak to bylo zvykem z dûvodu obrany ve star ch hradech, ale stfiílny napovídají, Ïe stavba Hrajeme sudoku pochází z novûj í doby, to proto, Ïe ve star ch hradech byly stfiílny kónické, na Janovû hradû jsou naopak rovné. Stavba je v podstatû tvofiena ãtyfimi nároïními vûïemi - kaïdá z nich na jiném pûdorysu. VûÏe jsou ze tfií stran spojeny pouze obvodov mi zdmi, jeï na zevní stranû nesou ochozy prvého patra. âtvrtou stranu nádvofií uzavírá vlastní budova zámeãku. V prvním patfie se nachází velk Rytífisk sál, v nûmï se konaly hostiny a lovecké slavnosti. Ve vûïích pak jsou salonky. Pouze jiïní vûï má i druhé patro s balkonem, z nûhoï se dá pfiejít ochozem druhého patra do vûïe západní. Tfietí patro pak tvofií vyhlídka nahofie na jiïní vûïi. Stavba Janova hradu je zajímavá i tím, Ïe se nachází v podmáãeném terénu s vysok m stavem spodních vod. Proto byly nejprve do zemû zatluãeny dubové piloty, na nich vytvofien ro t z dubového dfieva a teprve potom se stavûl samotn hrad. Dvû samostatné vûïe - severní a v chodní - slouïily v pfiízemí jako konírna a psinec. V prvních patrech byly odpoãinkové salonky pro ty, ktefií se bûhem oslavy unavili natolik, Ïe odpoãinek potfiebovali. Do nádvofií byla vestavûna dfievûná stáj pro vzácného arabského konû kníïete, v jeho stáji se dokonce pfiitápûlo, aby se kûà nenachladil. Studna, která je uprostfied nádvofií, je neodmyslitelná souãást hradû. Kolem bylo upraveno osm ohni È s kovov mi vidlicemi, do kter ch se pokládaly roïnû. Na nich se tepelnû upravovala zvûfi, která byla ulovena. (mv) ObtíÏnost: stfiednû tûïká e ení spoãívá v doplnûní políãek tak, aby kaïd fiádek, sloupec a kaïd ãtverec (3 x 3 políãka) obsahoval ãísla od jedniãky do devítky. Vydává Odborov svaz UNIOS. Vychází 10x roãnû. Odpovûdná redaktorka: Bc. Lenka imonová. Adresa redakce: nám. W. Churchilla 2, Praha 3, telefon , unios@cmkos.cz. Typografické zpracování: OS UNIOS. Roz ifiuje Ferda, âeská reklamní poãta, Dvorská 648, Hradec Králové, telefon Podávání novinov ch zásilek povoleno âeskou po tou, s. p., od tûpn m závodem stfiední âechy v Praze, ã. j. 2502/96-P ze dne ISSN MK âr E 5057 Tip do kina Pusinky I ka, Karolína a Vendula se nedostaly na vej ku. Co teì? Dûsí se pfiedstavy, Ïe by mohly skonãit ve stereotypu v edního Ïivota. Naplánovaly proto super cestu - Holandsko, farma, louky, krávy, svoboda. Chtûjí si pofiádnû uïívat a obãas (moïná) i trochu pracovat. VyráÏejí na konci prázdnin. Cestu jim ale zkomplikuje I ãin aktivní ãtrnáctilet bratr Vojta, kter mûl ségru na otcûv pokyn hlídat. Visí na holkách jako klí tû a jen tak se setfiást nenechá. TakÏe se pfiesouvají od místa k místu a ãekají, kdy to koneãnû Vojta zabalí. Ten postupnû zaãíná tu it, Ïe to není obyãejná vyjíïìka. Na cestû potkávají ulítlé i zajímavé t pky, a kdyï uï se jim nûkdo pfiiplete do cesty, holky si nenechají ujít pfiíleïitost, aby jim jejich situaci je tû tro ku nezamotal. Na druhou stranu, proã ne. Mají chuè zkusit v echno a docela se jim to dafií. Holandsko je ale pofiád nûjak daleko... Dynamická road-movie mladé reïisérky Karin Babinské je filmem o mlad ch holkách, do kter ch neustále nûkdo huãí, aby dospûly. Jim se ale je tû nechce. Nechce se jim spûchat do vûzení povinností, do svûta pravidel, ve kterém je stejnû v echno zmaten. Pfiíbûh bofií tabu, vypráví o holkách, které nemají chuè nic pfiedstírat a hrát si na tiché, mírné, kfiehké bytosti. Chtûjí samy nakládat se sv m Ïivotem - ne podle nûjakého manuálu rodiãû. Umí si prostû uïívat a ledacos vyzkou et. âesko, 2007, komedie, 99 minut ReÏie: Karin Babinská Recept pro vás Pivní dalamánky se s rem Ingredience: Dalamánky: 10 g droïdí, 1 vejce, lïíce oleje, 300 g Ïitné hladké mouky, 200 ml ãerného 12 piva, sûl, tuk na potfiení plechu, Ïloutek na potfiení dalamánkû, kmín a pekafiská sûl na posypání Pivní s r: 400 g pivního s ra, 2 lïiãky mleté sladké papriky, 1 lïíce plnotuãné hofiãice, 5 cl 12 piva, 1/2 lïiãky kmínu Na ozdobení: 8 listû hlávkového salátu, nasekaná cibulová naè a ãervená kapie Postup pfiípravy: DroÏdí rozemneme do misky, pfiidáme roz lehané vejce, lïíci mouky a zalijeme 8 cl piva. V e promícháme v hustou ka i a necháme asi deset minut na teplém místû vzejít. Na vál prosijeme zbytek mouky, vlijeme do ní kvásek a osolíme. Pivo promícháme s olejem a postupnû jej pfiilijeme k tûstu, které mícháme od stfiedu ke krajûm. Vypracujeme tuhé tûsto a necháme je asi 15 aï 20 minut nakynout. Z tûsta pfiipravíme 12 aï 16 mal ch bochánkû a uprostfied je mírnû stlaãíme tupou stranou noïe. Plech potfieme tukem, poloïíme na nûj dalamánky dále od sebe a dáme je kynout (asi osm minut). Troubu pfiedehfiejeme na 180 aï 200 C, dalamánky potfieme roz lehan m Ïloutkem a posypeme pekafiskou solí a kmínem. VloÏíme do trouby a peãeme 15 aï 20 minut dozlatova. Pivní s r rozmaãkáme vidliãkou, pfiidáme mletou papriku, hofiãici a zalijeme pivem. Promícháme, vytvofiíme osm nokû a posypeme je kmínem. Na listy salátu dáme noky, poklademe je kapií a nasekanou lahûdkovou cibulkou. Poãet porcí: 4 (vol)