MODERNÍ BIOLOGIE REG. Č.: CZ.1.07/1.1.32/ Biologie. Přehled učiva a školních výstupů. Předškolní a mimoškolní pedagogika Pedagogické lyceum

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MODERNÍ BIOLOGIE REG. Č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048. Biologie. Přehled učiva a školních výstupů. Předškolní a mimoškolní pedagogika Pedagogické lyceum"

Transkript

1 MODERNÍ BIOLOGIE REG. Č.: CZ.1.07/1.1.32/ Biologie Přehled učiva a školních výstupů Předškolní a mimoškolní pedagogika Pedagogické lyceum Autoři: Mgr. Tomáš Hasík, Mgr. Lenka Kořínková, Mgr. Kateřina Žáková Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická Čáslav

2 Předškolní a mimoškolní pedagogika Biologie Ročník: I. III. ročník RVP: Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání M/01 Předškolní a mimoškolní pedagogika, MŠMT Praha 2009, kapitola 6 Kurikulární rámce pro jednotlivé oblasti vzdělávání, Biologické a ekologické vzdělávání; Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání M/03 Pedagogické lyceum, MŠMT Praha 2010, kapitola 6 Kurikulární rámce pro jednotlivé oblasti vzdělávání, Biologické a ekologické vzdělávání Předepsané očekávané výstupy: ZÁKLADY BIOLOGIE charakterizuje názory na vznik a vývoj života na Zemi vyjádří vlastními slovy základní vlastnosti živých soustav popíše buňku jako základní stavební a funkční jednotku života vysvětlí rozdíl mezi prokaryotickou a eukaryotickou buňkou charakterizuje rostlinnou a živočišnou buňku a uvede rozdíly uvede základní skupiny organismů a porovná je objasní význam genetiky popíše stavbu lidského těla a vysvětlí funkci orgánů a orgánových soustav vysvětlí význam zdravé výživy a uvede principy zdravého životního stylu uvede příklady bakteriálních, virových a jiných onemocnění a možnosti prevence Předepsané učivo: vznik a vývoj života na Zemi vlastnosti živých soustav typy buněk rozmanitost organismů a jejich charakteristika dědičnost a proměnlivost biologie člověka zdraví a nemoc Předepsané očekávané výstupy: EKOLOGIE vysvětlí základní ekologické pojmy charakterizuje abiotické (sluneční záření, atmosféra, pedosféra, hydrosféra) a biotické faktory prostředí (populace, společenstva, ekosystémy) charakterizuje základní vztahy mezi organismy ve společenstvu

3 uvede příklad potravního řetězce popíše podstatu koloběhu látek v přírodě z hlediska látkového a energetického charakterizuje různé typy krajiny a její využívání člověkem Předepsané učivo: základní ekologické pojmy ekologické faktory prostředí potravní řetězce koloběh látek v přírodě a tok energie typy krajiny Předepsané očekávané výstupy: ČLOVĚK A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ popíše historii vzájemného ovlivňování člověka a přírody hodnotí vliv různých činností člověka na jednotlivé složky životního prostředí charakterizuje působení životního prostředí na člověka a jeho zdraví charakterizuje přírodní zdroje surovin a energie z hlediska jejich obnovitelnosti, posoudí vliv jejich využívání na prostředí popíše způsoby nakládání s odpady charakterizuje globální problémy na Zemi uvede základní znečišťující látky v ovzduší, ve vodě a v půdě a vyhledá informace o aktuální situaci uvede příklady chráněných území v ČR a v regionu uvede základní ekonomické, právní a informační nástroje společnosti na ochranu přírody a prostředí vysvětlí udržitelný rozvoj jako integraci environmentálních, ekonomických, technologických a sociálních přístupů k ochraně životního prostředí zdůvodní odpovědnost každého jedince za ochranu přírody, krajiny a životního prostředí na konkrétním příkladu z občanského života a odborné praxe navrhne řešení vybraného environmentálního problému Předepsané učivo: vzájemné vztahy mezi člověkem a životním prostředím dopady činností člověka na životní prostředí přírodní zdroje energie a surovin odpady globální problémy ochrana přírody a krajiny nástroje společnosti na ochranu životního prostředí zásady udržitelného rozvoje

4 odpovědnost jedince za ochranu přírody a životního prostředí Školní výstup: Žák... definuje biologii jako vědu o živé přírodě nastíní praktický význam poznání živé přírody pro pravěkého člověka (znalost chování zvířat potřebná k jejich ulovení, znalost poživatelných a léčivých rostlin, znalost lidského těla k léčbě a prvním chirurgickým zákrokům) starověké učence chápe jako všestranné myslitele, nikoli specializované badatele uvede jako příklady starořeckých učenců Hippokrata a Aristotela vysvětlí obsah novodobé Hippokratovy přísahy vysvětlí princip Aristotelovy teorie naivní abiogeneze uvede francouzského mikrobiologa Louise Pasteura jako vyvratitele teorie naivní abiogeneze v 19. století uvede jako příklad starořímských učenců lékaře Galena charakterizuje stav přírodovědného poznání ve středověké Evropě popíše vliv církve na přírodovědná bádání ve středověku uvede příklady perzekucí, jimž byli vystavováni středověcí přírodovědci ze strany církve a vysvětlí důvody, proč tomu tak bylo popíše výuku lékařství na středověkých univerzitách jako teoretickou, odkazující na starověké autory objasní význam prvních univerzitních pitev na rozvoj lékařské vědy klade centrum středověké vzdělanosti v oblasti přírodovědného bádání (matematika, geografie, astronomie, lékařství) do oblasti Arabské říše uvede jako příklad proslulých středověkých učenců známého lékaře v Arabské říši Avicennu popíše společenské a hospodářské změny na počátku novověku a jejich vliv na charakter přírodovědného bádání zhodnotí význam vynálezu knihtisku (rok 1445) na šíření informací a přírodovědných poznatků klade do období 16. a 17. století počátky moderních přírodovědných disciplín dává do souvislosti nastupující humanismus se zájmem o poznání lidského těla uvede jako průkopníka moderní anatomie Vláma Andrea Vesalia (16. století) uvede Angličana Wiliama Harveyho jako průkopníka fyziologie (17. století, výzkum krevního oběhu) klade do období kolem roku 1590 konstrukci prvního mikroskopu otcem a synem Janssenovými, brusiči z Holandska klade do období 17. století působení průkopníků mikroskopování Angličana Roberta Hooka (pozorování prvních buněk) a Holanďana Antony van Leeuwenhoeka (objev bakterií roku 1674 a prvoků roku 1683) zhodnotí význam podvojného názvosloví (binomické nomenklatury) a taxonomického systému zavedených švédským přírodovědcem Carlem Linné Učivo tematický celek Úvod do biologie

5 vysvětlí princip binomické nomenklatury (tj. užívání jména rodového a druhového) jako základní předpoklad pro zařazení druhu do biologického systému chápe jeho příbuzenské vztahy k ostatním organismům označí období 18. a 19. století jako dobu překotného vývoje přírodovědného poznání a postupující specializace jednotlivých disciplín chápe Angličana Edwarda Jennera jako průkopníka moderního očkování (rok 1796, vakcinace virem kravských neštovic zabránila nákaze pravými neštovicemi) uvede Jeana Baptista Lamarcka jako autora evoluční teorie označované lako lamarckismus nastíní princip lamarckismu a vysvětlí jeho chybné závěry vysvětlí podstatu buněčné teorie uvede Jana Evangelistu Purkyně jako cytologa a fyziologa světového formátu, který přispěl ke zformulování buněčné teorie uvede Charlese Roberta Darwina jako autora evoluční teorie zvané darwinismus vysvětlí podstatu darwinismu vysvětlí podstatu principu přírodního (též přirozeného) výběru jmenuje Darwinovo klíčové dílo O původu druhů (rok 1859), ve kterém nastínil principy evoluce vysvětlí termín sociální darwinismus uvede jako průkopníka genetiky Johanna Gregora Mendela přiřadí k Johannu Gregorovi Mendelovi autorství Mendelových zákonů (základních pravidel dědičnosti) má povědomí o faktu, že Mendelovo dílo v době svého vzniku nevzbudilo pozornost a zapadlo uvede francouzského přírodovědce Louise Pasteura jako významného mikrobiologa a průkopníka očkování proti vzteklině (rok 1885) jmenuje německého mikrobiologa Roberta Kocha jako objevitele původce tuberkulózy (rok 1882, tzv. Kochův bacil) zhodnotí význam rozvoje mikrobiologie pro potíráním infekčních onemocnění jmenuje Karla Landsteinera jako objevitele krevního systému ABO (rok 1901) a Rh faktoru (rok 1940) jmenuje Ivana Petroviče Pavlova jako významného ruského fyziologa a popíše jeho pokusy se psy (podmíněné reflexy) uvede Alexandra Ivanoviče Oparina jako autora teorie evoluční abiogeneze vysvětlí na přiměřené úrovni podstatu teorie evoluční abiogeneze jmenuje Alexandra Fleminga jako objevitele penicilinu zhodnotí význam antibiotik pro léčbu bakteriálních onemocnění uvede Konráda Lorenze jako jednoho ze zakladatelů etologie

6 jmenuje Jamese Watsona a Francise Cricka jako objevitele struktury DNA (rok 1953) popíše strukturu DNA jako dvoušroubovici složenou z deoxyribózy, fosfátu a purinové či pyrimidinové báze jmenuje naše významné přírodovědci a uvede obory jejich činnosti: Tadeáš Hájek z Hájku lékař Rudolfa II., astronom, překlad Mattioliho Herbáře; Jan Jesenský první veřejná pitva na našem území roku 1600; Filip Maxmilián Opiz botanik 19. století, čáslavský rodák; Jan Evangelista Purkyně ( ) cytolog, fyziolog, položil základy buněčné teorie, založil časopis Živa; Johann Gregor Mendel ( ) průkopník genetiky, zformuloval tzv. Mendelovy zákony, opat augustiniánského řádu v Brně; Joachim Barrande francouzský inženýr a paleontolog, proslavil prvohorní oblast našeho území zvanou Barrandien; Jan Janský psychiatr, objev krevních skupin systému ABO (rok 1907), propagátor dárcovství krve; Aleš Hrdlička antropolog českého původu působící v USA, doložil asijský původ amerických indiánů, teorie jednotného původu člověka; Antonín Holý virolog světového významu, preparáty k léčbě hepatitidy a AIDS jmenuje následující biologické či hraniční disciplíny a přiřadí k nim objekt jejich výzkumu: botanika rostliny, zoologie živočichové, mykologie houby, antropologie člověk, mikrobiologie mikroorganismy, virologie viry, dendrologie dřeviny, entomologie hmyz, ichtyologie ryby, herpetologie obojživelníci a plazi, ornitologie ptáci, parazitologie cizopasníci, taxonomie (= systematika) třídění organismů, molekulární biologie molekulární úroveň organismů, obecná biologie obecné zákonitosti fungování organismů, cytologie buňka, anatomie stavba organismů, fyziologie fungování organismu, genetika (dědičnost a proměnlivost, ekologie vztah organismu a prostředí, etologie chování živočichů, paleontologie vyhynulé organismy, evoluční biologie vznik a vývoj organismů, biochemie chemická stránka životních dějů, lékařství (= medicína) zdraví a léčba si je vědom postupné specializace vědních disciplín zhodnotí význam biologie pro ostatní vědní disciplíny a její význam pro praktický život jmenuje základní metody vědecké práce v biologii pozorování, pokus a práci s literaturou popíše rozdíl mezi pozorováním a pokusem uvede technická zařízení používaná k pozorování lupu, světelný mikroskop, stereoskopický mikroskop, elektronový mikroskop porovná zvětšení světelného a elektronového mikroskopu popíše princip funkce světelného mikroskopu popíše stavbu světelného mikroskopu (okulár, objektiv, revolverová hlavice, tubus, stojan, pracovní stolek, zaostřovací šroub, zdroj osvětlení) používá bezpečně mikroskop k laboratorní práci uvede způsob výpočtu zvětšení světelného mikroskopu popíše rozdíl mezi monokulárním, binokulárním a trinokulárním mikroskopem Biologické vědy Metody práce v biologii

7 popíše rozdíl mezi trvalým a dočasným mikroskopickým preparátem rozlišuje podložní a krycí sklíčko rozlišuje rozdíl mezi termíny hypotéza (nepotvrzená domněnka) a teorie (je již podložena vědecky získanými důkazy) jmenuje vlastnosti modelových pokusných organismů (např. nenáročnost chovu či pěstování, rychlá reprodukce, větší množství potomstva, dostupnost) uvede důvody, proč se člověk nehodí jako modelový pokusný organismus (zejména etické důvody, ale i pomalá reprodukce, málo potomků, pozdní dospívání) jmenuje různé druhy pokusných modelových organismů (např. bakterie Escherichia coli, octomilka, myš domácí, potkan, králík domácí, rostlina huseníček) jmenuje obecné vlastnosti živých organismů hierarchické uspořádání organismu, metabolismus, dráždivost, rozmnožování a dědičnost, podléhání evolučním změnám podá informaci o hierarchickém uspořádání organismu (atomy molekuly buněčné organely buňka pletiva a tkáně orgány orgánové soustavy organismus populace nebo individua vyššího řádu uvede příklady individuí vyššího řádu (včely, mravenci, termiti aj.) objasní životní strategii individuí vyššího řádu charakterizuje metabolismus jako přeměnu látek a tok energie nahlíží na organismy jako na neizolované systémy vyměňující si s okolím látky, energii a informace popíše rozdíly mezi anabolickými a katabolickými reakcemi uvede jako příklad anabolického procesu fotosyntézu uvede jako příklad katabolického procesu buněčné dýchání charakterizuje dráždivost (vnímavost) jako schopnost organismu reagovat na podněty rozlišuje pohlavní a nepohlavní rozmnožování popíše rozdíly mezi pohlavním a nepohlavním rozmnožováním chápe biologické taxony jako v čase proměnlivé systémy uvede Carla Linného jako zakladatele moderní taxonomie a podvojného názvosloví (binomické nomenklatury) uvede stupeň vzájemné příbuznosti organismů jako hlavní kritérium jejich zařazení do systému nahlíží na vzhled organismů jako na zavádějící kritérium pro jejich zařazení do systému vysvětlí termín konvergence jako sbíhavost znaků různých taxonů uvede příklady konvergence (např. žralok, tuňák, ryboještěr, delfín) vysvětlí termín divergence jako rozbíhavost znaků u jednoho taxonu uvede příklady divergence (např. australští vačnatci) Obecné vlastnosti živých organismů Binomická nomenklatura a taxonomie

8 vysvětlí znění definice druhu: druh je taxonomická jednotka zahrnující organismy, které mají společný původ, plodně se mezi sebou kříží, jsou přizpůsobeny určitým podmínkám prostředí a jsou v dané etapě fylogenetického vývoje charakterizovány společnými morfologicko-fyziologickými znaky, jimiž se odlišují od ostatních organismů jmenuje v příslušné posloupnosti jednotlivé taxonomické úrovně používané v systému rostlin (říše, oddělení, třída, řád, čeleď, rod, druh) jmenuje v příslušné posloupnosti jednotlivé taxonomické úrovně používané v systému živočichů (říše, kmen, třída, řád, čeleď, rod, druh) si je vědom existence dalších taxonomických jednotek (podkmen, podtřída, nadčeleď apod.) jmenuje taxonomické jednotky nižší než druh (poddruh, rasa) zařadí do systému rostlin modelový druh rostliny dle vlastního výběru zařadí do systému živočichů modelový druh živočicha dle vlastního výběru rozklíčuje vědecké názvy jednotlivých druhů na jméno rodové, jméno druhové, jméno autora a rok pojmenování (zařazení do systému) uvede latinu jako oficiální jazyk pro pojmenovávání jednotlivých taxonů má povědomí o tom, že princip binomické nomenklatury je aplikován i v českém názvosloví si je vědom toho, že česká pojmenování organismů jsou svébytná a nevznikají jako doslovný překlad z latinského pojmenování má povědomí o tom, že princip binomické nomenklatury není v některých jazycích respektován (např. v němčině, angličtině) zařadí viry do systému živé přírody charakterizuje viry jako nebuněčné (podbuněčné) organismy životně závislé na buňce, které zkoumá virologie vysvětlí pojem vnitrobuněčný parazit popíše stavbu viru (virionu jednotlivá virová částice), objasní pojmy nukleová kyselina (DNA, RNA), kapsid (bílkovinný obal) a lipoidní (tukový, vnější) obal, nukleokapsid (kapsid a nukleová kyselina) nastíní princip reprodukce viru, virovou infekci u různých typů virů (bakteriofága proniká pouze DNA a viru chřipky proniká celý) 0,2 µm), nejdelší je virus mozaiky tabáku uvede rozdělení virů podle nukleové kyseliny (DNA viry, RNA viry), popřípadě retroviry to jsou RNA viry schopné reverzní transkriptázou přepsat genetickou informaci do DNA objasní dělení virů podle hostitelské buňky (bakteriální - bakteriofágy, živočišní - zooviry, rostlinné - fytoviry, hub - mykoviry) Viry Definice virů Stavba virů Typy virů

9 popíše a načrtne stavbu bakteriofága (kapsid s DNA, bičík se stažitelnou a nestažitelnou bílkovinou, příchytná bičíková vlákna) a virionu chřipky (RNA, kapsid, vnější obal s hroty), rozpozná rozdíly mezi nimi uvede příklady zoovirů se zaměřením na patogenní viry napadající člověka jmenuje příklady fytovirů (virus mozaiky tabáku) a popíše vzhled napadených rostlin, popřípadě využití v zahradnictví (žíhaný květ tulipánu) vysvětlí cesty vniknutí viru do organismu sliznicí dýchacích cest, úst, tenkého střeva, močového a pohlavního ústrojí, kůží) a jeho vyloučení (hlenem, slinami, kapénkami, močí, stolicí, kůží) vyjmenuje nemoci způsobené DNA-viry (opar, neštovice, dětská obrna) a RNA-viry (chřipka, rýma, zarděnky, spalničky, hepatitida, AIDS, příušnice, klíšťová encefalitida, vzteklina, mononukleóza, SARS, ebola, onkoviry) a dokáže je charakterizovat (průběh nemoci, inkubační doba, příznaky, léčba) popíše onemocnění AIDS a jeho důsledky pro lidskou společnost (způsobené retrovirem HIV, napadá T4 lymfocyty nezbytné pro imunitu, v překladu znamená syndrom získaného selhání imunity, inkubační doba je 2-4 roky i více, při propuknutí nemoci člověk umírá na běžné infekční choroby, objevují se kožní skvrny léze, nákaza zejména pohlavní cestou tj. nechráněným pohlavním stykem, lék Viread zpomaluje nejúčinněji nemoc nastíní princip vakcinace proti virovým a bakteriálním nemocem nemocem malé děti se očkují hexavakcínou ve 4 dávkách (proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli, Haemophilu, hepatitidě B a dětské obrně), později proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám, bylo zrušeno povinné očkování proti TBC, jinak proti tetanu, dávivému kašli a záškrtu se v 5 letech přeočkovává, chřipka nepovinné očkování jedenkrát za rok, ve vakcíně jsou oslabené dva typy A a jeden B, pro určité skupiny lidí bezplatné, stále diskutabilní charakterizuje chřipku (anglicky influenza) - přenos kapénkami, inkubační doba 1-3 dny, existují 3 typy typ A infikující savce a ptáky, typ B infikující jenom lidi, typ C infikující lidi a prasata, nejvíce epidemií způsobuje typ A, u něho jsou různé kmeny nejvíce nebezpečný je kmen H5N1 podtyp ptačí chřipky přenosný na člověka), současné léky Relenza a Tamiflu (konkurenční boj firem) uvede chřipkové epidemie s ohlédnutím do historie - celosvětová pandemie španělské chřipky z let 1919/1919 vyvolaná typem A H1N1, kdy zemřelo více než 20 mil. lidí, hongkongská chřipka z roku 1968, do typu A patří dále ptačí chřipka, koňská a prasečí objasní možnosti ochrany zdraví člověka před virovou infekcí zdravý životní styl, posilování imunity, hygiena uvede možnosti pozitivního využití virů (biologický boj proti škůdcům, boj proti bakteriálním nemocem, příprava vakcín proti virovým onemocněním, Cervarix, genová terapie, jedlé vakcíny) vysvětlí názvy Viread (antiviritikum proti AIDS), Tamiflu (proti chřipce), Cervarix (očkovací vakcína proti rakovině děložního čípku, proti HPV virům) Bakteriofág Virová infekce Virová onemocnění AIDS Vakcinace proti virům a bakteriím Chřipka Způsoby ochrany proti virové infekci Využití virů Antivirotika

10 nastíní zneužití virů jako biologických zbraní v oblasti terorismu (použití viru pravých neštovic) definuje a charakterizuje priony jako zvláštní infekční činitele, specifické proteiny, které po proniknutí do mozku způsobí, že mozkové proteiny napodobují priony a mozek se začne měnit v houbovitou tkáň vysvětlí odolnost prionů nezničí je teplota, chemikálie, inkubační doba je až 40 let objasní možnosti vstupu prionů do těla potravou a následně sítí nervových buněk do mozku a jejich důsledky nemoc šílených krav BSE (varianta Creutzfeld-Jakobovy nemoci v-cjn), uvede projevy onemocnění psychózy, deprese, demence zařadí bakterie do Prokaryot, definuje tuto skupinu a popíše prokaryotickou buňku srovná prokaryotickou buňku s eukaryotickou zaměří se na rozdíly ve velikosti, jaderné hmotě a obalech uvede příklady prokaryotických organismů bakterie, sinice definuje bakterie jako jednobuněčné organismy s prokaryotickou buňkou a vysvětlí okolnosti jejich objevení (A.Leeuwenhoek objev v pepřovém nálevu roku 1676) rozdělí bakterie do dvou říší: Archebakterie (např. methanové) a Eubakterie (většina současných bakterií, skupiny bakterie a sinice) vysvětlí pojmy bakteriologie (obor zkoumající bakterie), heterotrofní (tvorba organických látek) a autotrofní výživa (obsahují bakteriochlorofyl ve váčcích vychlípených z cytoplazmatické membrány, ten umožňuje fotosyntézu) popíše, nakreslí a charakterizuje jednotlivé části bakteriální buňky pouzdro (z bílkoviny či polysacharidu, nad buněčnou stěnou), buněčná stěna, cytoplazmat. membrána, plazmidy, chromozomální jaderná hmota (jeden do kruhu stočený chromozom), ribozómy, fimbrie (nepohyblivé brvy), bičíky (pohyblivé organely) objasní velikost (v µm, viditelné světelným mikroskopem)a pohyb bakterií (většinou pasivní např. unášení vodou) objasní význam tvorby spór pro život bakterií, díky kterým přežívají vysoké i velmi nízké teploty (100 C, C) a tak mohou přečkat nepříznivé období, zdůrazní princip vzniku spóry ztrátou vody a její příjem pro opětovné fungování bakterie uvede místa výskytu bakterií v přírodě (vzduch, voda, půda) a u člověka (ústa, nosohltan, průdušky, střevo) rozdělí bakteriálních buněk podle tvaru na: kulovité - koky (kulovité), diplokoky (dvě koky u sebe), streptokoky (koky do řetízku) a stafylokoky (koky do hroznu), tyčinkovité (bacily), zakřivené (vibria rohlíčkovitý tvar, spirily do spirály) a větvící se rozdělí bakterie podle vztahu ke zdroji uhlíku: na autotrofní (zdrojem uhlíku pro tvorbu organických látek je CO2, k tomu je nutná energie) např. methanové, sirné a heterotrofní (zdrojem uhlíku jsou organické látky, jedná se o saprofyty a parazity) vyjmenuje a charakterizuje příklady bakterií podílejících se na koloběhu dusíku saprofytické (rozklad Priony Bakterie Prokaryotické organismy Systém bakterií Stavba bakteriální buňky Spory Výskyt bakterií Druhy bakteriálních buněk, přehled zástupců bakterií, jejich výskyt a význam

11 odumřelých těl, saprós = shnilý), hlízkovité žijí v hlízách bobovitých rostlin v symbióze a poutají N2) objasní pojem patogenní bakterie (vyvolávající nemoci), toxiny (jedy vylučované bakteriemi), popřípadě aktinomycety (bakterie produkující antibiotika, větš. v půdě), Escherichia coli (ve střevech kvasí cukry na kys.mléčnou), bakterie mléčného kvašení (přeměňují lakózu v mléce na kyselinu mléčnou např. Lactobacillus acidophylus, Bifidobacterium známé jako probiotické kultury) zdůrazní význam bakterií mléčného kvašení při výrobě sýrů či jogurtů tzv. živé BIOjogurty vysvětlí možnosti rozmnožování bakterií - příčné dělení (replikace DNA, následně vznik přepážky uprostřed a obalů), vzácně konjugace jako pohlavní rozmnožování (spojení dvou bakterií, kdy část chromozomu jedné buňky přejde do druhé) uvede příklady bakteriálních chorob (bakterióz) člověka a krátce je charakterizuje (angína se streptokokovým původcem, tuberkulóza TBC, tetanus, kašel, tyf, záněty či zápaly, salmonelóza, cholera, záškrt, úplavice, příjice, kapavka, botulismus, mor, černý kašel), u rostlin měkká hniloba mrkve a další zdůrazní význam vakcinace (hexavakcína, přeočkování tetanu po 15 letech, očkování proti TBC nepovinné) podtrhne nutnost ochrany před pohlavně přenosnými chorobami jako kapavka či příjice (syfilis) sexuální zdrženlivost, nepromiskuitní chování, zejména chráněný pohlavní styk definuje sinice jako prokaryotické autotrofní organismy (díky chlorofylu a) načrtne a popíše stavbu buňky sinic (jaderná hmota s jedním chromozómem, ribozómy, tylakoidy, cytoplazmat. membrána, buněčná stěna, slizový obal) popíše vznik tylakoidů vchlípením a odškrcením od cytoplazmatické membrány a jejich význam jako nosičů barviv ve fykobilizómech vyjmenuje barviva na tylakoidech: chlorofyl a, β karoten, modrý fykocyan (- nin) a červený fykoerytrin uvede zásobní látku sinicový škrob a glykogen a možnosti pohybu slizem uvede místa výskytu sinic voda, vlhká půda, skály, kůra stromů, v teplých pramenech, ve sněhu rozdělí sinice a uvede jejich zástupce: jednobuněčné tvořící časté kolonie (Microcystis, sinivka) a vláknité tvořené buňkami stojícími za sebouv jednoduché či větvící se řadě (chmýřnatka, drkalka, jednořadka) objasní u vláknitých sinic funkci tvarově odlišné heterocysty ve smyslu fixace vzdušného dusíku vysvětlí rozmnožování sinic jednobuněčných (příčné dělení) a vláknitých (hormogoniemi, kdy se několik buněk vlákna oddělí od mateřského jedince a dorostou do původní velikosti) objasní pojmy: akineta (klidové stádium), pseudovakuola (plynná vakuola u planktonních druhů sloužící k nadnášení), vodní květ (přemnožení sinic) uvede možná nebezpečí vodního květu při letním koupání (alergie až ekzémy) popíše výskyt sinic a jejich význam (symbióza s houbou u lišejníků, výroba léků, součást planktonu, fixace dusíku) Rozmnožování bakterií Bakteriální choroby u člověka Vakcinace Sinice Stavba sinic Výskyt sinic Rozdělení sinic Rozmnožování sinic Význam sinic

12 nastíní význam sinic při vzniku života (produkce kyslíku ozonosféra), patří mezi nejstarší organismy (stáří přes 3 mld. let) a mezi pionýrské organismy (rychle osídlují nová stanoviště) rozdělí buňky na prokaryotické a eukaryotické jmenuje prokaryotní organismy (bakterie, sinice) jmenuje eukaryotní organismy (rostliny, živočichové, houby) popíše stavbu prokaryotní buňky (buněčná stěna, cytoplasmatická membrána, chromozom, ribozomy, cytoplasma, bičík, brvy) uvede význam buněčné stěny charakterizuje prokaryotní chromozom jako cyklickou dvoušroubovici DNA řadí prokaryotní buňky do buněk haploidních vysvětlí pojem haploidní buňka uvede ribozomy jako buněčné komponenty, v nichž probíhá syntéza bílkovin popíše rozdíly mezi prokaryotickou a eukaryotickou buňkou vysvětlí vznik eukaryotických buněk podle endosymbiotické teorie popíše stavbu eukaryotické buňky (buněčná stěna, cytoplasmatická membrána, jádro, plastidy, mitochondrie, ribozomy, endoplasmatické retikulum, Golgiho aparát, vakuoly, cytoskelet) používá termín: buněčná organela popíše rozdíly mezi živočišnou a rostlinnou buňkou (např. u živočišné buňky menší velikost, absence buněčné stěny, absence plastidů, drobnější či chybějící vakuoly, při dělení tvorba buněčné přehrádky od obvodu dovnitř) popíše význam buněčné stěny pro rostlinnou buňku uvede celulózu jako hlavní součást buněčné stěny rostlinných buněk uvede chitin jako hlavní součást buněčné stěny buněk hub porovná propustnost buněčné stěny a cytoplasmatické membrány popíše a načrtne strukturu cytoplasmatické membrány jako fosfolipidové mozaiky chápe buněčné jádro jako úložiště dědičné informace v podobě chromozomů popíše stavbu buněčného jádra (jaderný obal s póry, chromozomy, jadérko) označí jadérko za místo důležité pro vznik ribozomů označí mitochondrie za místo průběhu buněčného dýchání (respirace) stručně nastíní průběh buněčného dýchání, včetně jeho chemické reakce zhodnotí význam buněčného dýchání porovná výskyt mitochondrií a plastidů v buňkách různých typů organismů rozdělí plastidy na chloroplasty, chromoplasty a leukoplasty uvede možnost vzájemných přeměn jednotlivých typů plastidů na základě působení vnějšího prostředí (např. Buňka Stavba prokaryotní buňky Endosymbiotická teorie Stavba eukaryotické buňky Buněčná stěna Cytoplasmatická membrána Jádro Mitochondrie Plastidy

13 změna leukoplastů na chloroplasty v hlízách bramboru či chloroplastů na chromoplasty v opadávajícím listí) označí chloroplasty za místo průběhu fotosyntézy nastíní stručně průběh fotosyntézy, včetně její chemické reakce zhodnotí význam fotosyntézy lokalizuje do chloroplastu barviva chlorofyly a karotenoidy (tzv. světelná past) a uvede jejich význam uvede místa výskytu chromoplastů a jejich význam (např. zabarvení květů, listů, plodů) jmenuje karoteny jako příklad barviv obsažených v chromoplastech uvede význam leukoplastů jako zásobních organel jmenuje amyloplasty obsahující škrob jako konkrétní příklad leukoplastů uvede výskyt amyloplastů v hlízách bramboru popíše pokus dokazující přítomnost škrobu v hlízách bramboru nahlíží na ribozomy jako na organely nezbytné pro proteosyntézu (tvorbu bílkovin) popíše stavbu ribozomu z malé a velké podjednotky sestávající z rrna a bílkovin charakterizuje endoplasmatické retikulum jako membránový systém váčků sloužící k syntéze lipidů (hladké endoplasmatické retikulum) a bílkovin (drsné endoplasmatické retikulum s ribozomy) charakterizuje Golgiho aparát jako membránový systém váčků sloužící k úpravám bílkovin popíše mechanismus transportu produktů z membránových systémů buňky prostřednictvím odškrcovaných váčků charakterizuje vakuolu jako nádrž ohraničenou membránou porovná množství a velikost vakuol v mladé a starší buňce popíše význam vakuol jako nádržek obsahujících vodu, odpadní látky, krystaly či barviva (antokyany) zhodnotí význam cytoskeletu pro pohyb cytoplasmy a organel, pro améboidní pohyb a pro vznik dělícího vřeténka uvede složení cytoskeletu z bílkovinných vláken uvede polotekutý charakter cytoplasmy popíše jednotlivé fáze buněčného cyklu (G 1 syntéza organel, S replikace, tj. zdvojení sesterských chromatid, G 2 příprava na mitózu, M mitóza) popíše rozdíl tvorby buněčné přehrádky u buněk rostlinných (tvorba cytoplasmatické membrány a fragmoplastu z nitra buňky k okrajům) a živočišných (syntéza cytoplasmatické membrány od okrajů směrem do středu) rozdělí typy dělení buněčného jádra na mitózu a meiózu popíše podle obrazového schématu průběh mitózy vysvětlí termíny: buňka diploidní, buňka haploidní, buňka mateřská, buňky dceřinné Ribozomy Endoplasmatické retikulum Golgiho aparát Vakuola Cytoskelet Cytoplasma Buněčný cyklus

14 chápe meiózu jako dělení jádra při vzniku pohlavních buněk (gamet) nastíní látkové složení buněk (v průměru ca 70% voda, 30% sušina látky anorganické a organické)... si je vědom rozdílného množství vody v jednotlivých typech buněk (např. buňky suchých plodů x buňky listů stínomilných rostlin) charakterizuje rostlinnou buňku jako základ rostlinného těla a srovná ji s buňkou živočichů typ eukaryotické buňky, má buněčnou stěnu, obsahuje navíc plastidy a vakuoly definuje pojem pletivo jako soubor buněk stejného tvaru, stavby, přizpůsobené k plnění určité funkce, pletiva zkoumá histologie rozdělí pletiva podle dělivé schopnosti buněk na dělivá (meristémy) a trvalá vysvětlí u meristémů pojmy: protomeristém (původní dělivé pletivo), prvotní (primární) meristém (ve vegetačních vrcholech kořene, stonku a listu) a druhotný (sekundární) meristém kambium, felogén a kalus (vznikají obnovením dělivé funkce již rozlišených, trvalých pletiv, vyskytují se u druhotně tloustnoucích orgánů) objasní vznik trvalých pletiv z buněk, které ztratily schopnost se dělit rozdělí trvalá pletiva podle tvaru buněk: parenchym (buňky stejných rozměrů s neztloustlými buněčnými stěnami, v místě styku tří i více buněk jsou mezibuněčné prostory interceluláry, v dužnině černého bezu), prozenchym (buňky neztloustlé a protáhlé v jednom směru, v cibulové slupce), kolenchym (buňky s buněčnými stěnami ztloustlými jen v určitých místech, rozlišujeme deskový, rohový ve stonku hluchavky), sklerenchym či sklereidy ( sklerós znamená tvrdý, buňky mají silně ztloustlé buněčné stěny, v peckách, silné buněčné stěny a mrtvý obsah mají sklereidy v dužnině hrušky) rozdělí trvalá pletiva podle funkce na krycí (na povrchu orgánů), provětrávací (umožňují výměnu CO2, H2O a O2 při fotosyntéze pomocí průduchů), vodivá (tvořena cévními svazky umožňující transport látek) a základní (z parenchymatických buněk, vyplňují prostory mezi předchozími pletivy) objasní u prvotních krycích pletiv pojmy: pokožka (epidermis u nadzemních orgánů, rhizodermis u kořene), kutikula (vrstva nad pokožkou tvořená kutinem, někdy pokryta i vosky u švestky), trichomy (vyrůstají z buněk pokožky), ostny (vznikají přeměnou trichomů u růže, angreštu, ostružiníku) uvede příklady trichomů i s příklady jejich výskytu krycí (chrání pokožku, do špičky, různé tvary, africké fialce dodávají sametový vzhled, u divizny se přeslenitě větví), žláznaté (zakončené paličkou, po odlomení vylučují éterické olej, u muškátu či máty), žahavé (odlomením ztenčené koncové části se uvolní pálivá tekutina, u kopřivy) nakreslí a popíše stavbu průduchu v krycím pletivu: svěrací buňky, průduchová štěrbina objasní lokalizaci průduchů nejvíce na spodní straně listu, u trav po obou stranách, u vzplývavých vodních rostlin na svrchní straně listu a u zcela ponořených rostlin chybí nastíní strategii průduchů max. příjem CO2 pro fotosyntézu do únosných ztrát vody Morfologie a anatomie rostlin Rostlinná pletiva Druhy pletiv Dělivá pletiva Trvalá pletiva Rozdělení trvalých pletiv a jejich charakteristika Krycí pletiva Prvotní krycí pletiva Stavba a činnost průduchů

15 popíše princip otevírání průduchů (nasátí vody do svěracích buněk, zvětšení turgoru uvnitř, vyklenutí svěracích buněk a otevření štěrbiny proudění O2 a CO2 v obou směrech) a jejich zavírání (ze svěracích buněk odchází voda, turgor se zmenší, svěrací buňky se narovnají, štěrbina se uzavírá) vysvětlí pojmy korek (druhotné krycí pletivo, vzniká činností felogenu pod pokožkou, jeho buňky mají ztloustlou buněčnou stěnu, odumírají a plní se vzduchem) a borka (různě rozpraskaná a odumřelá kůra stromů, vzniká zakládáním několika felogenů, kdy vnější pletiva odumírají a trhají se) zdůrazní význam korku při krytí jizev po opadu listu a jeho použití ve stavebnictví a domácnostech (tepelná a mechanická) ochrana vysvětlí princip vzniku vodivých pletiv a jejich stavbu vznik s přechodem rostlin z vody na souš, tvoří je cévní svazky složené z xylému (dřevní části) a floému (lýkové části) objasní funkci xylému ve vedení transpiračního proudu tj. roztoků minerálních látek z půdy pomocí kořenů a stonků do hlavních míst výdeje vody (listů) objasní funkci floému ve vedení asimilačního proudu tj. asimilátů (produktů fotosyntézy) z listů do míst potřeby kořenů, hlíz, oddenků nastíní vznik vodivých pletiv z prokambia, kdy vzniká v cévním svazku prvotní xylém a prvotní floém, část prokambia se zachovává a vytváří kambium (druhotný meristém) zdůrazní funkci kambia při tvorbě druhotného dřeva a lýka, tedy při druhotném tloustnutí kořene a stonku (tvorba letokruhů u dřevin) popíše stavbu floému: sítkovice (živé protáhlé buňky bez jádra, navzájem spojené příčným proděravělými přepážkami), lýkový parenchym (zásobní funkce) popíše stavbu xylému: cévy (tracheje, trubicovité útvary s charakteristicky ztloustlými trubicovitými stěnami, dlouhé několik metrů), cévice (tracheidy, protáhlý tvar se zešikmenými konci, odumřelé) zdůrazní absenci cév u jehličnanů díky jejich jednodušší stavbě oproti listnáčům a využití lýkového sklerenchymu v textilním průmyslu charakterizuje základní pletiva a rozdělí je podle funkce na: asimilační (buňky s chloroplasty, v mezofylu listů), zásobní (k uchovávání látek oleje, škroby, v oddencích), vodní (u sukulentů, hromadí se v něm voda), vyměšovací (hromadí a vyměšují se z nich silice, alkaloidy, patří sem mléčnice obsahující latex fíkus, pampeliška) a vzdušné (aerenchym, u sítiny, buňky tvaru hvězdiček) definuje rostlinné orgány jako soubory pletiv s charakteristickou stavbou a určitou funkcí, které zkoumá organologie rozdělí orgány na vegetativní a reprodukční (generativní) vyjmenuje vegetativní orgány kořen, stonek, list a vystihne jejich úlohu v zabezpečení života jedince (zajištění výživy, růstu a metabolismu) Druhotná krycí pletiva Vodivá pletiva Základní pletiva Rostlinné orgány Růstové (vegetativní) orgány

16 vyjmenuje reprodukční orgány květ, semeno a plod a nastíní jejich funkci v oblasti rozmnožování, rozšiřování a udržování na daném stanovišti uvede další možnosti dělení rostlinných orgánů na homologické (různého vzhledu, funkce či vnitřní stavby, ale stejného původu) a analogické (obdobného vzhledu a funkce, ale jiného původu) jmenuje příklady homologických orgánů listy a listové úponky hrachu a analogických orgánů - úponky hrachu (listový původ) a úponky vinné révy (stonkový původ) objasní pojem metamorfóza jako přeměna orgánu vykonávající druhou funkci (kořenové hlízy, úponky)... definuje kořen jako zpravidla podzemní rostlinný orgán uvede a vysvětlí funkce kořene nasávací (příjem vody a v ní rozpuštěných minerálních látek), vodivou (vedení látek z půdy a z nadzemních částí rostliny), zásobní (ukládání látek např. cukrů), syntetickou (tvorba aminokyselin či alkaloidů) a rozmnožovací (kořenové řízky) zdůrazní heterotrofní povahu kořene (bez kutikuly a fotosyntetických barviv) vysvětlí, popíše a načrtne dva typy kořenové soustavy kořen hlavní a vedlejší u dvouděložných rostlin, svazčité kořeny u jednoděložných rostlin načrtne a popíše prvotní a druhotnou stavbu kořene na podélném či příčném řezu kořenem popíše a vysvětlí na podélném řezu kořene jeho stavbu kalyptra (kořenová čepička), pericykl, zralé a nezralé buňky lýkové a dřevní části, rhizodermis, prvotní kůra, endodermis, střední válec uvede a vysvětlí na podélném řezu kořene také tři zóny dělivou (meristematickou), prodlužovací (buňky rostou a prodlužují se) a zónu absorpční neboli kořenového vlášení (zde dochází k příjmu vody s minerály) zdůrazní význam kalyptry ve smyslu ochrany kořenového vrcholu díky vylučovanému slizu a tím snadněji proniká kořen do půdy uvede stavbu středního válce s paprsčitým (radiálním) cévním svazkem definuje endodermis jako vnitřní vrstvu prvotní (primární) kůry, která leží mezi rhizodermis a středním válcem načrtne a popíše primární stavbu kořene na příčném řezu rhizodermis, prvotní kůra, endodermis, kambium, prvotní dřevo, prvotní lýko, dřeň načrtne a popíše druhotnou stavbu kořene na příčném řezu peridermis (druhotná kůra), prvotní dřevo a lýko, druhotné dřevo a lýko, kambium, dřeňové paprsky a dřeň vysvětlí význam kambia v druhotném tloustnutí kořene, kdy se radiální cévní svazek mění na kolaterální a prvotní kůra se mění na druhotnou (peridermis) tedy vzniká druhotná stavba zdůrazní primární stavbu u jednoděložných rostlin po celý život, oproti dvouděložným a nahosemenným, kde je nahrazena druhotnou definuje pojem dřevnatění u kořenů keřů a stromů díky druhotné stavbě (kořeny bylin jsou dužnaté s Kořen Funkce kořene Typy kořenových soustav Stavba kořene Kambium Dřevnatění

17 primární stavbou) uvede tvary kořene i s příklady rostlin niťovitý (trávy), řepovitý (řepa), válcovitý (křen), vřetenovitý (mrkev), srdčitý (buk) uvede metamorfózy (přeměny) kořene i s příklady kořenové hlízy (jiřina), bulvy (řepa, celer), vzdušné kořeny (Monstera), příčepivé kořeny (břečťan), haustoria neboli přísavky (jmelí) nastíní hospodářský význam kořene jako potravina (kořenová zelenina), v potravinářském průmyslu (cikorka jako rozemletý a usušený kořen čekanky do kávovinové směsi např. Caro, Vitakáva nebo řepa cukrovka k výrobě cukru), k výrobě léčiv (kořen lékořice, rulíku či ženšenu) definuje stonek jako nadzemní orgán rostlin nesoucí listy, pupeny a reprodukční orgány uvede funkce stonku vodivá (prochází jím transpirační a asimilační proud), zajišťuje optimální polohu pro listy (fotosyntéza), zajišťuje optimální polohu pro květy (rozmnožování), možná fotosyntetická funkce (pokud je pod epidermis chlorenchym) vysvětlí pojmy oddenek (podzemní stonek) a prýt (stonek s listy, nachází se na něm uzliny neboli nody a mezi nimi články neboli internodia popíše vznik a vývoj stonku ze zárodku v semenu (z pupenu u dvouděložných mezi dvěma dělohami a u jednoděložných v jednom děložním listu) uvede dva typy klíčení: hypokotylární prodlužuje se hypokotyl (podděložní článek), dělohy se dostanou nad půdu a asimilují např. u fazolu a klíčení epikotylární nejprve roste epikotyl (nadděložní článek), dělohy zůstávají jako rezerva pod zemí např. u hrachu rozlišuje různé typy stonku podle dřevnatění a podle toho označené skupiny rostlin (byliny, dřeviny) či typy stonku podle růstu v prostoru popíše a načrtne bylinný stonek i s uvedení příkladů lodyha (olistěný, kopřiva), stvol (neolistěný, listy v přízemní růžici, sedmikráska), stéblo (většinou dutý s kolénky, trávy obilí) popíše a uvede příklady rostlin s dřevnatým stonkem rozlišujeme keřčíky (do 1 m, vřes), keře (od 1 m do 3 m, větví se od země, zlatice), polokeře (dřevnatí pouze vespod, šalvěj), stromy (mají nevětvící se kmen a větvící se korunu, buk) definuje pojem liána zahrnující rostliny s ovíjivými i popínavými stonky načrtne a popíše primární stavbu stonku na příčném řezu a to u dvouděložných rostlin epidermis (pokožka), prvotní kůra, prvotní dřevo a lýko v kolaterálním (bočném) cévním svazku, kambium, dřeň zdůrazní změnu radiálního cévního svazku na kolaterální (bočný) již v hypokotylu uvede rozdíl v uspořádání kolaterálních cévních svazků u dvouděložných rostlin (do kruhu) a jednoděložných rostlin (roztroušeně v celém stonku) načrtne a popíše sekundární stavbu stonku dřevin na příčném řezu druhotná kůra, prvotní a druhotné lýko, Tvary kořene Přeměny kořene Hospodářský význam kořene Stonek Funkce stonku Klíčení stonku Druhy stonků podle dřevnatění Stavba stonku

18 prvotní a druhotné dřevo, kambium, dřeň, dřeňové paprsky, hranice letokruhu vysvětlí funkci kambia a jeho význam v druhotném tloustnutí, jeho dělivou činnost (začínající už na jaře) s následnou tvorbou letokruhu (princip dřevnatění) objasní princip vzniku letokruhu kambium na jaře vytváří (odděluje) velké tenkostěnné buňky a tak vzniká řídké (světlé) jarní dřevo (dřevina roste rychle) a naopak v létě vytváří tlustostěnné buňky a tak vzniká husté (tmavé) letní dřevo (dřevina roste pomalu) definuje letokruh jako přírůstek za jedno vegetační období (jaro a léto) nebo také jako hranici mezi přírůstky jednotlivých let (tedy mezi řídkým jarním a hustým letním dřevem) uvede příklady různě zbarveného dřeva u našich stromů např. bílé smrkové dřevo, červené olšové dřevo) či různě aromatického dřeva (santalové dřevo na výrobu vonných tyčinek) zdůrazní význam (dýchání) a vznik (činností felogenu, na zimu uzavírání korkem) čočinek (lenticel) na kůře dřevin (např. u břízy) uvede typy větvení stonku i s příklady vidličnaté (vzrostný vrchol se rozdělí na dva, nejpůvodnější, jmelí), postranní hroznovité (postranní větve nepřerůstají hlavní stonek, jehličnany), postranní vrcholičnaté (postranní větve převažují nad hlavním stonkem, jabloň) vysvětlí pojem habitus (celkový vzhled stonku), makroblast (dlouhá postranní větev dřevin) a brachyblast (zkrácená větévka s listy a květy u modřínu) uvede a definuje přeměny stonku i s příklady oddenek (podzemní stonek s šupinovitými listy, kosatec, kapradí, pýr), oddenkové hlízy (brambor), stonkové hlízy (kedluben, hypokotylovou hlízu má ředkvička), šlahouny (jahodník), stonkové úponky (vinná réva), stonkové trny neboli kolce (trnka, hloh z brachyblastů), podpučí (u cibule), fylokladia (listům podobné, asparágus) vysvětlí hospodářský význam stonku jako potraviny (brambory, kedluben), koření (zázvor, kurkuma), nábytkářství, výroba papíru, korku, v potravinářství (kůra ze skořicovníku, cukr z cukrové třtiny), píce na krmení (jetel) definuje list jako postranní obvykle zelený orgán cévnatých rostlin popíše funkce listu dýchání, transpirace, fotosyntéza objasní vývoj listu z hrbolku dělivého pletiva vzrostného vrcholu (nejprve růst listu na vrcholu, později na okraji a na bázi listu popíše listový pupen složené listy jsou chráněny šupinami a vysvětlí význam pupenů jako určovací znak dřevin v zimě uvede příklady pupenů různých tvarů špičaté u buku, stopkaté u olše, vejcovité u dubu uvede tři typy listů, které se tvoří během vývoje: dělohy (zárodečné listy se zásobní funkcí), asimilační listy (k fotosyntéze), listeny (tvoří zákrov či obalík) Dřevnatění (druhotné tloustnutí) Letokruhy Vzhled dřeva Čočinky (lenticely) Větvení stonku Přeměny stonku Hospodářský význam stonku List Funkce listu Pupeny Typy listů

19 porovná listy ve velikosti největší průměr má list viktorie královské (2 m) načrtne a popíše vnější stavbu listu (řapík, čepel, žilnatina, okraj listu, vrchol a báze listu) načrtne a popíše vnitřní stavbu listu u listnáče (svrchní a spodní pokožka s průduchy, mezofyl složený z houbového a palisádového parenchymu, cévní svazek) popíše stavbu listu u jehličnanu (epidermis s kutikulou, ponořené průduchy, mezofyl, pryskyřičné kanálky, endodermis, sklerenchym, boční cévní svazky) objasní princip opadávání listů na podzim z důvodu ztráty vody výparem (zacelení jizvy korkem) objasní princip zbarvování listů na podzim spočívající v rozkladu chlorofylu, kdy začnou převládat ostatní barviva (potom výsledná barva, žlutá či červená) popíše palisty např. u violky, hrachu a možnost jejich přeměny v trny u akátu charakterizuje listovou žilnatinu jako uspořádání cévních svazků na listu a zdůrazní její odolnost vůči rozkladu (cévní svazek končí v pletivech listu cévicemi, kolem cévních svazků je sklerenchymatická pochva) uvede druhy žilnatiny i s příkladem rostlin: souběžná (rovnoběžná u trav, obloukovitá u čeledi liliovité), síťnatá (dlanitá u javoru, zpeřená u dubu), vidličnatá (nejstarší, u jinanu dvoulaločného) porovná list dvoulící (se svrchní a spodní stranou, např. u dubu) a jednolící (svrchní a spodní strana se neliší, u kosatce) porovná list souměrný (lípa) a nesouměrný (jilm) popíše různolistost (heterofylii) u břečťanu rozdělí listy podle tvaru na jednoduché a složené uvede typy jednoduchých listů celistvých (čárkovitý, jehlicovitý, kopinatý, srdčitý aj.) a dělených (peřenolaločnatý, dlanitolaločnatý) rozdělí a načrtne složené listy na dlanitě složené (trojčetný jahodník, pětičetný mochna plazivá, vícečetný vlčí bob mnoholistý) a zpeřené (lichozpeřený ořešák, sudozpeřený vikev, přetrhovaně licho či sudozpeřený mochna husí, vícenásobně zpeřený kapradiny) načrtne a uvede různá postavení listu na stonku- střídavé (bříza), vstřícné (vrbina penízková), vstřícné křižmostojné (hluchavka), přeslenité (svízel), v přízemní růžici (pampeliška) uvede příklady listových okrajů celokrajný, pilovitý, laločnatý aj. objasní pojem listová mozaika uspořádání listů na stonku tak, aby si nestínily a využily nejvíce světla (k tomu různě dlouhé řapíky, uprostřed koruny větší stinné listy a vně menší slunné) uvede přeměny listu i s příklady trny (dřišťál), šupiny (u pupenů), list masožravek (žláznatý list rosnatky), zdužnatělé spodní části listů (cibule), listeny (barevné u Anturie, tvoří zákrov a obalík), úponky (u hrachu), palisty (hrách) popíše hospodářské využití listů listová zelenina (zelí), léčivky (náprstník), koření (vavřín - bobkový list), Stavba listu Opadávání a zbarvování listů Listová žilnatina Druhy žilnatiny Listy jednoduché a složené Postavení listu na stonku Listové okraje Listová mozaika Přeměny listu Hospodářské využití listu

20 pochutina (čajovník), píce (vojtěška), průmysl tabákový či textilní (agáve sisálová) zařadí květ a plod mezi rozmnožovací orgány definuje květ jako reprodukční orgán listového původu načrtne a popíše stavbu květu květní obaly (kališní a korunní lístky), vlastní reprodukční orgány (tyčinky a pestík), květní stopka a květní lůžko definuje okvětí jako nerozlišené květní obaly na korunu a kalich (u tulipánu), zmíní se o bezobalných květech (např. u vrby) popíše kalich (calyx) jako květní obal ze zelených lístků (volných u hořčice nebo srostlých např. u hluchavky), v květním vzorci se značí K popíše korunu (corolla) jako pestře zbarvený květní obal složený z korunních lístků, mohou být srostlé (hluchavka) či volné (čeleď brukvovité), v květním vzorci značena C zdůrazní funkci koruny jako lákadla pro opylovače (přizpůsobení barvou a vůní) objasní značení okvětí v květním vzorci jako P a zdůrazní jeho výskyt u jednoděložných rostlin načrtne a popíše stavbu tyčinky (A, andreceum) jako samčího pohlavního orgánu rostlin, který produkuje pylová zrna (vyrůstají jednotlivě či ve svazečcích) skládá se z nitky a prašníku složeného ze dvou prašných váčků a čtyř prašných pouzder s pylovými zrny) vysvětlí různý tvar pylových zrn (s výrůstky u hmyzosnubných, vzdušné vaky u větrosnubných) načrtne a popíše stavbu pestíku (gyneceum, G) jako samičího pohlavního orgánu z blizny, čnělky a semeníku s vajíčky objasní vznik semeníku srůstem z jednoho či více plodolistů a vysvětlí lepkavý povrch blizny k zachycení pylu popíše i s příklady druhy semeníku svrchní (květní obaly jsou pod semeníkem, brukvovité), spodní (květní obaly nad semeníkem, hvězdnicovité), polospodní (lomikámen) definuje květní lůžko jako rozšířenou horní část stopky, na kterém vyrůstají květy zdůrazní význam květní stopky k upevnění květu rozdělí květy podle přítomnosti tyčinek a pestíku na oboupohlavné (přítomen pestík i tyčinky) a jednopohlavné (zvlášť je květ samičí a samčí) objasní pojmy jednodomá rostlina (na jedné rostlině přítomny květy samčí i samičí) a dvoudomá rostlina (celá rostlina je samičí nebo samčí) rozdělí květy podle souměrnosti na souměrné (rozdělíme je jednou rovinou souměrnosti, u hluchavky), pravidelné neboli paprsčitě souměrné (rozdělíme květ více rovinami souměrnosti na dvě stejné části, u jabloně), nepravidelné (bez roviny souměrnosti, kozlík lékařský) vysvětlí rozdíl mezi květním vzorcem (stavba květu pomocí ustálených značek) a květním diagramem (schematické znázornění postavení květních částí při pohledu shora pomocí symbolů) Rozmnožovací (generativní) orgány Květ Stavba květu Okvětí Kalich Koruna Tyčinky Pestík Souměrnost květu Květní vzorec a diagram

Květ, jeho stavba, květenství, význam 1/41

Květ, jeho stavba, květenství, význam 1/41 Květ, jeho stavba, květenství, KVĚT - FLOS = výtrusorodý prýt omezeného vzrůstu listy na něm jsou přeměněny a přizpůsobeny pohlavnímu rozmnožování rostliny 2 Stavba květu KVĚTNÍ LŮŽKO Vyrůstají na něm

Více

Rozmnožování rostlin

Rozmnožování rostlin Rozmnožování rostlin 1. Rozmnožování pohlavní a nepohlavní Rozmnožování slouží k zachování druhu. Existují dvě různé strategie rozmnožování pohlavní a nepohlavní. Nepohlavní rozmnožování znamená, že vznikne

Více

ROSTLINNÁ PLETIVA KRYCÍ

ROSTLINNÁ PLETIVA KRYCÍ Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více

Název: VNITŘNÍ STAVBA KVĚTU

Název: VNITŘNÍ STAVBA KVĚTU Název: VNITŘNÍ STAVBA KVĚTU Autor: PaedDr. Ludmila Pipková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět: biologie Mezipředmětové vztahy: ekologie Ročník: 2. a 3. (1. ročník vyššího

Více

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Sešit pro laboratorní práci z biologie Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Plody, semena autor: MVDr. Alexandra Gajová vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo projektu:

Více

ROSTLINNÉ ORGÁNY - KVĚT

ROSTLINNÉ ORGÁNY - KVĚT Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl, T. G. Masaryka 590

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl, T. G. Masaryka 590 , T. G. Masaryka 590 Dodatek č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro nižší stupeň gymnázia (zpracován podle RVP ZV) Tímto dodatkem se mění osnovy předmětu Biologie a geologie pro primu od školního roku

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 4 Reprodukční orgány

Více

Martina Bábíčková, Ph.D. 8.4.2013

Martina Bábíčková, Ph.D. 8.4.2013 Jméno Martina Bábíčková, Ph.D. Datum 8.4.2013 Ročník 6. Vzdělávací oblast Člověk a příroda Vzdělávací obor Přírodopis Tematický okruh Anatomie a morfologie rostlin Téma klíčová slova Květ a květenství

Více

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Sešit pro laboratorní práci z biologie Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Květní vzorce a diagramy autor: Mgr. Lenka Jančíková vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační

Více

NEBUNĚČNÁ ŽIVÁ HMOTA VIRY

NEBUNĚČNÁ ŽIVÁ HMOTA VIRY NEBUNĚČNÁ ŽIVÁ HMOTA VIRY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 11.3.2011 Mgr.Petra Siřínková Rozdělení živé přírody 1.nadříše.PROKARYOTA 1.říše:Nebuněční

Více

Vznik dřeva přednáška

Vznik dřeva přednáška Vznik dřeva přednáška strana 2 2 Rostlinné tělo a růst strana 3 3 Růst - nejcharakterističtější projev živých organizmů - nevratné zvětšování hmoty či velikosti spojené s činností živé protoplazmy - u

Více

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová 1/6 3.2.08.15 Lilkovité - pětičetné, oboupohlavné květy, rozlišené na kalich a korunu, 5 tyčinek, 1 pestík - listy střídavé - plodem je bobule, tobolka - jedovaté látky /léky/ - hospodářské rostliny lilek

Více

ŠVP Gymnázium Ostrava-Zábřeh. 4.8.10. Seminář a cvičení z biologie

ŠVP Gymnázium Ostrava-Zábřeh. 4.8.10. Seminář a cvičení z biologie 4.8.10. Seminář a cvičení z biologie Volitelný předmět Seminář a cvičení z biologie je koncipován jako předmět, který vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda Rámcového vzdělávacího programu pro

Více

Kód VM: VY_52_INOVACE_ 3MER28 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581

Kód VM: VY_52_INOVACE_ 3MER28 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Kód VM: VY_52_INOVACE_ 3MER28 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Autor: PaedDr. Zuzana Mertlíková Datum: leden 2012 Ročník: VII. Vzdělávací oblast:

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry

Více

VY_32_INOVACE_02.06 1/6 3.2.02.6 Viry a bakterie Viry život bez buňky

VY_32_INOVACE_02.06 1/6 3.2.02.6 Viry a bakterie Viry život bez buňky 1/6 3.2.02.6 Viry život bez buňky cíl - popsat stavbu těla viru a jeho rozmnožování - vyjmenovat příklady virových onemocnění - chápat význam hygieny a prevence - malé, pozorovatelné pouze elektronickým

Více

6.10 Biologie. 6.10.1 Charakteristika vyučovacího předmětu

6.10 Biologie. 6.10.1 Charakteristika vyučovacího předmětu 6.10 Biologie 6.10.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení předmětu: Předmět Biologie zahrnuje vzdělávací obsah oboru Biologie ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda z RVP G a integruje

Více

Vzdělávací obor Přírodopis - obsah 6.ročník

Vzdělávací obor Přírodopis - obsah 6.ročník 6.ročník Hlavní kompetence Učivo Navázání na dosažené kompetence Metody práce obor navázání na již zvládnuté ročník 1. OBECNÁ Kompetence k učení, k řešení problémů, 1.1 Vznik a vývoj života Vlastivěda

Více

Obrázky viz: http://www.ta3k.sk/bio/

Obrázky viz: http://www.ta3k.sk/bio/ Rozmnožování krytosemenných rostlin Materiál a pomůcky: Květy různých rostlin (doporučuji vybírat velké květy např. tulipán a pozor na záměnu květu a květenství), ostrá žiletka, pinzeta, preparační jehla.

Více

36-47-M/01 Chovatelství

36-47-M/01 Chovatelství Střední škola technická, Most, příspěvková organizace Dělnická 21, 434 01 Most PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY V JARNÍM I PODZIMNÍM OBDOBÍ ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 Obor vzdělání 36-47-M/01 Chovatelství ŠVP

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI školní vzdělávací program ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI PLACE HERE ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI Název školy Adresa Palackého 211, Mladá Boleslav

Více

Krytosemenné rostliny - vývojově nejmladší a nejpočetnější skupina rostlin - zhruba 250 000 druhů - vytvářejí pravé květy a plody - dělí se na dvě

Krytosemenné rostliny - vývojově nejmladší a nejpočetnější skupina rostlin - zhruba 250 000 druhů - vytvářejí pravé květy a plody - dělí se na dvě Krytosemenné rostliny - vývojově nejmladší a nejpočetnější skupina rostlin - zhruba 250 000 druhů - vytvářejí pravé květy a plody - dělí se na dvě skupiny: dvouděložné a jednoděložné rostliny - tyto skupiny

Více

Obsah. IMUNOLOGIE... 57 1 Imunitní systém... 57 Anatomický a fyziologický základ imunitní odezvy... 57

Obsah. IMUNOLOGIE... 57 1 Imunitní systém... 57 Anatomický a fyziologický základ imunitní odezvy... 57 Obsah Předmluva... 13 Nejdůležitější pojmy používané v textu publikace... 14 MIKROBIOLOGIE... 23 Mikroorganismy a lidský organismus... 24 Třídy patogenních mikroorganismů... 25 A. Viry... 25 B. Bakterie...

Více

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 9. Časová dotace: 1 hodina týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu

Více

II. Nástroje a metody, kterými ověřujeme plnění cílů

II. Nástroje a metody, kterými ověřujeme plnění cílů BIOLOGIE Gymnázium PORG Libeň Biologie je na PORGu Libeň vyučována jako samostatný předmět od sekundy do oktávy a navazuje na předmět Integrovaná přírodověda vyučovaný v primě. V sekundě, tercii a kvartě

Více

Biologická olympiáda, 48. ročník, školní rok 2013 2014, okresní kolo, kategorie C

Biologická olympiáda, 48. ročník, školní rok 2013 2014, okresní kolo, kategorie C Biologická olympiáda, 8. ročník, školní rok 203 20, okresní kolo, kategorie C AUTORSKÉ ŘEŠENÍ KATEGORIE C Upozornění: Soutěžící budou potřebovat základní sadu pastelek. Časová dotace: Přibližný čas pro

Více

Biologie. Charakteristika vyučovacího předmětu:

Biologie. Charakteristika vyučovacího předmětu: Biologie Charakteristika vyučovacího předmětu: Obsahové vymezení: Předmět biologie zahrnuje celý obsah vzdělávacího oboru Biologie (RVP G, vzdělávací oblast Člověk a příroda). Kromě toho naplňuje očekávané

Více

Základní vlastnosti živých organismů

Základní vlastnosti živých organismů Základní vlastnosti živých organismů Růst a vývoj - diferenciace (rozrůznění) a specializace - ontogeneze vývoj jedince - fylogeneze vývoj druhu Rozmnožování a dědičnost - proces vzniku nového jedince

Více

Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA

Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA Výsledky vzdělávání Učivo Ţák Základy biologie charakterizuje názory na vznik a vývoj vznik a vývoj ţivota na Zemi ţivota na Zemi, porovná délku vývoje

Více

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Učební osnova předmětu BIOLOGIE. pro obory vzdělání poskytující střední vzdělání s výučním listem

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Učební osnova předmětu BIOLOGIE. pro obory vzdělání poskytující střední vzdělání s výučním listem MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Učební osnova předmětu BIOLOGIE pro obory vzdělání poskytující střední vzdělání s výučním listem Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dne

Více

Název materiálu: Květ

Název materiálu: Květ Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e-mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

Tabulace učebního plánu

Tabulace učebního plánu Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : BIOLOGIE Ročník: 1. ročník a kvinta Složení, struktura a vývoj Země Geologické procesy v litosféře Země jako geologické těleso Zemské sféry

Více

Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: Bakterie Ročník: 2.

Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: Bakterie Ročník: 2. Baktérie - Doména - Jednobuněčné organismy - Je z prokaryotické buňky - Jsou vidět optickým mikroskopem 10-6 Prokaryotická buňka Obrázek 1: prokaryotická buňka DNA nukleoid (= jaderná hmota) o Nukleová

Více

Nebuněční Viry, viroidy, priony

Nebuněční Viry, viroidy, priony Nebuněční Viry, viroidy, priony Viry - Stavba virionu Virové kapsidy Nukleová kyselina viru a) DNA - dvouřetězcová - jednořetězcová (jen u virů) b) RNA -dvouřetězcová (jen u virů) - jednořetězcová Lytický

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

5.6.3 Přírodopis. Charakteristika předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu:

5.6.3 Přírodopis. Charakteristika předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu: 5.6.3 Přírodopis Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu: Samostatný vyučovací předmět Přírodopis vychází obsahově ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Svým obsahem

Více

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie 1. ročník čtyřletého všeobecného a 5. ročník osmiletého studia Minimální počet známek za pololetí: 4 obecné základy biologie histologie rostlin vegetativní

Více

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie 1. ročník čtyřletého všeobecného a 5. ročník osmiletého studia všech daných okruhů a kontrola úplnosti sešitu. Do hodnocení žáka se obecné základy biologie

Více

Genetika, vývoj Země, člověk a prostředí. 1,5 hodina týdně; půlená hodina u laboratorních prací (polovina třídy) Dataprojektor, laboratorní technika

Genetika, vývoj Země, člověk a prostředí. 1,5 hodina týdně; půlená hodina u laboratorních prací (polovina třídy) Dataprojektor, laboratorní technika Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Biologie (BIO) Genetika, vývoj Země, člověk a prostředí Kvarta 1,5 hodina týdně; půlená hodina u laboratorních prací (polovina třídy) Dataprojektor, laboratorní

Více

Biologie. Charakteristika vyučovacího předmětu: 1. Obsahové, časové a organizační vymezení

Biologie. Charakteristika vyučovacího předmětu: 1. Obsahové, časové a organizační vymezení Gymnázium Oty Pavla, Praha-Radotín Charakteristika vyučovacího předmětu: 1. Obsahové, časové a organizační vymezení Biologie Vyučovací předmět biologie vychází ze vzdělávacího obsahu oborů Biologie RVP

Více

Koncepční podklady k tvorbě ŠVP ZV

Koncepční podklady k tvorbě ŠVP ZV Koncepční podklady k tvorbě ŠVP ZV Charakteristika vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět je určena pouze pro 1. stupeň ZŠ a představuje základ pro specializovanější

Více

Výukový modul VÝZNAM, PŘEHLED A CELKOVÉ VYUŽITÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ

Výukový modul VÝZNAM, PŘEHLED A CELKOVÉ VYUŽITÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ Výukový modul VÝZNAM, PŘEHLED A CELKOVÉ VYUŽITÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ ZELENÝ MOST MEZI ŠKOLOU A PRAXÍ ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ MODULY PRO TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ CZ.1.07/1.1.00/14.0153 1 V rámci projektu

Více

2. Nedostatek dusíku v půdě se projevuje: a) bledě zelenou barvou listů b) rychlým růstem c) zkrácením vegetačního růstu

2. Nedostatek dusíku v půdě se projevuje: a) bledě zelenou barvou listů b) rychlým růstem c) zkrácením vegetačního růstu FYZIOLOGIE ROSTLIN pracovní list 1 1. Biogenní prvky jsou: a) nezbytné pro život rostliny b) makrobiogenní a mikrobiogenní c) jen C, O, H, N 2. Nedostatek dusíku v půdě se projevuje: a) bledě zelenou barvou

Více

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova 5.8 Učební osnovy: Biologie

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova 5.8 Učební osnovy: Biologie Podle těchto učebních osnov se vyučuje ve třídách 1.N a 2.N šestiletého gymnázia od školního roku 2013/2014. Zpracování osnovy předmětu Biologie koordinovala PaedDr. Miroslava Krajčová Časová dotace Nižší

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_01_VÝZNAM BIOLOGIE_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

Zopakovat třídění bezobratlých živočichů. Přechod rostlin na souš,vývoj rostlin

Zopakovat třídění bezobratlých živočichů. Přechod rostlin na souš,vývoj rostlin - opakování učiva ze 6.ročníku - vysvětlí význam a zásady třídění organismů,zná jednotlivé taxonomické jednotky Zopakovat třídění bezobratlých živočichů - vysvětlí vývoj rostlin Přechod rostlin na souš,vývoj

Více

Z testu bylo získáno -1,98 z maximálních 50 b., tj. dle nastavení přepočtená úspěšnost 0,00 %.

Z testu bylo získáno -1,98 z maximálních 50 b., tj. dle nastavení přepočtená úspěšnost 0,00 %. 1 z 5 Náhled testu Biologie LDF ZS 2010/2011 V náhledu testu vidíte test tak, jak jej uvidí studenti. Z testu bylo získáno -1,98 z maximálních 50 b., tj. dle nastavení přepočtená úspěšnost 0,00 %. číslo

Více

ČLOVĚK A PŘÍRODA PŘÍRODOPIS Charakteristika a cíl předmětu Přírodopis (Př) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Přírodopis

ČLOVĚK A PŘÍRODA PŘÍRODOPIS Charakteristika a cíl předmětu Přírodopis (Př) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Přírodopis Vzdělávací oblast: ČLOVĚK A PŘÍRODA Vzdělávací oblast Člověk a příroda se úzce váže k poznávání a zkoumání přírody, žáci poznávají přírodu jako systém, jehož části na sebe působí, ovlivňují se a jsou vzájemně

Více

Kompetence komunikativní - rozvíjíme diskusi, obhajobu názorů - vedeme žáky k formulaci názorů a myšlenek k tvorbě referátů a aktualit

Kompetence komunikativní - rozvíjíme diskusi, obhajobu názorů - vedeme žáky k formulaci názorů a myšlenek k tvorbě referátů a aktualit 4.6.3. Přírodopis A) Charakteristika předmětu Přírodopis se na naší škole vyučuje v každém ročníku 1-2 hodiny týdně (viz. Učební plán). V 6. ročníku se rozvíjí také průřezové téma environmentální výchova

Více

Vzorový přijímací test z biologie pro Mgr. studia SŠ

Vzorový přijímací test z biologie pro Mgr. studia SŠ Celkem bodů Vzorový přijímací test z biologie pro Mgr. studia SŠ Příjmení Jméno Datum Číslo Na listu A zakroužkujte jedinou, dle Vašeho uvážení správnou odpověď u příslušného čísla otázky. V textové části

Více

Rozlišovací znaky vybraných zástupců rostlin. pomocný materiál k poznávačce

Rozlišovací znaky vybraných zástupců rostlin. pomocný materiál k poznávačce Rozlišovací znaky vybraných zástupců rostlin pomocný materiál k poznávačce pomněnka rolní - kališní cípy delší než ½ kalicha - kalich s rovnými i háčkovitými chlupy; pokud háčkovité chlupy chybějí, pak

Více

Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami

Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami Ekologie, krajina a životní prostředí, ochrana životního prostředí, geologie a pedologie, praxe (Ing. Lenka Zámečníková) I) pracovní listy, poznávačky,

Více

Vyučovací předmět: PŘÍRODOPIS

Vyučovací předmět: PŘÍRODOPIS Vyučovací předmět: PŘÍRODOPIS Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět přírodopis umožňuje žákům hlouběji porozumět zákonitostem přírodních procesů,

Více

EDUCAnet gymnázium a střední odborná škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet.cz Mikrosvět II.

EDUCAnet gymnázium a střední odborná škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet.cz Mikrosvět II. Mikrosvět II. Mikrobiologický projekt Třída se rozdělí na čtyři skupiny, každá ze skupin dostane zadání viz dále, na základě zadání vytvoří poster, který budou prezentovat ostatním, poster bude obsahovat

Více

Výstupy Učivo Mezipředmětové vztahy Z-planeta Země projevy života

Výstupy Učivo Mezipředmětové vztahy Z-planeta Země projevy života 1 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda PŘÍRODOPIS ročník: šestý Výstupy Učivo Mezipředmětové vztahy - zná základní podmínky a Poznávání přírody(přír.soustavy- ekosystémy) Z-planeta Země projevy života -

Více

VY_52_Inovace_242 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 8, 9 Projekt EU peníze školám Operačního programu Vzdělávání

VY_52_Inovace_242 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 8, 9 Projekt EU peníze školám Operačního programu Vzdělávání Sacharidy VY_52_Inovace_242 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 8, 9 Projekt EU peníze školám Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Sacharidy název z řeckého

Více

SOŠ a SOU Horšovský Týn

SOŠ a SOU Horšovský Týn SOŠ a SOU Horšovský Týn Školní plán environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Ing. Magda Pavezová koordinátor EVVO 0 Obsah 1. Charakteristika školy 2 str. 2. Cíle environmentálního vzdělávání, výchovy

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Fluorescenční vyšetření rostlinných surovin. 10. cvičení

Fluorescenční vyšetření rostlinných surovin. 10. cvičení Fluorescenční vyšetření rostlinných surovin 10. cvičení Cíl cvičení práce s fluorescenčním mikroskopem detekce vybraných rostlinných surovin Princip nepřímé dvojstupňové IHC s použitím fluorochromu Fluorescenční

Více

VY_32_INOVACE_07_B_18.notebook. July 08, 2013

VY_32_INOVACE_07_B_18.notebook. July 08, 2013 1 Škola Autor Název Téma SOŠ a SOU Milevsko Mgr. Jaroslava Neumannová VY_32_INOVACE_07_B_18_ZDR Vzdušné nákazy Datum tvorby 6.5.2013 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0557III/2 Inovace a zkvalitněnívýuky

Více

Biochemie Ch52 volitelný předmět pro 4. ročník

Biochemie Ch52 volitelný předmět pro 4. ročník Biochemie Ch52 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Chemie. Mezipředmětové přesahy a

Více

Mikrobiologie. KBI/MIKP Mgr. Zbyněk Houdek

Mikrobiologie. KBI/MIKP Mgr. Zbyněk Houdek Mikrobiologie KBI/MIKP Mgr. Zbyněk Houdek Obsah 1. Úvod do mikrobiologie. 2. -4. Struktura prokaryotické buňky. 5. Růst a množení bakterií. 6. Ekologie bakterií a sinic. Průmyslové využití mikroorganismů

Více

Biologie poznámky 5.A GVN

Biologie poznámky 5.A GVN Biologie poznámky 5.A GVN Martin Konhefr, GVN 21. září 2006 Charakteristické znaky živých organismů výměna látek s okolím metabolismus (přeměna látek a energií) reprodukce (rozmnožování) růst a vývoj jedince

Více

5.3.4. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Přírodopis - ročník: TERCIE

5.3.4. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Přírodopis - ročník: TERCIE 5.3.4. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Přírodopis - ročník: TERCIE Téma Učivo Výstupy Kódy Dle RVP Školní (ročníkové) PT K Obratlovci kmen: Strunatci podkmen: Obratlovci

Více

Inovovaný školní vzdělávací program biologie

Inovovaný školní vzdělávací program biologie Inovovaný školní vzdělávací program biologie Příloha ŠVP Arcibiskupského gymnázia v Kroměříži 79 41 K/41 s číslem jednacím 1/2009 ŠVP a názvem Tradice a prosperita. ŠVP je platné pro Arcibiskupské gymnázium

Více

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy Část V. Osnovy II. stupeň VOLITELNÝ PŘEDMĚT KAPITOLA 34. - PŘÍRODOVĚDNÁ PRAKTIKA Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor - vyučovací předmět: Doplňující vzdělávací obor volitelný předmět Přírodovědná

Více

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318 Obor: 29 42 M / 01 Analýza potravin Třída: AN4A Období: jaro 2013 Profilová část maturitní zkoušky 1. Povinná volitelná zkouška

Více

5.12 Biologie. Charakteristika vyučovacího předmětu. 1. Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu

5.12 Biologie. Charakteristika vyučovacího předmětu. 1. Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu 5.12 Biologie Charakteristika vyučovacího předmětu 1. Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Biologie vychází ze vzdělávacího oboru Přírodopis z RVP ZV a vzdělávacího

Více

VY_32_INOVACE_003. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_003. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_003 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Základní znaky života Vyučovací předmět:

Více

Vojtěška setá Medicago sativa L.

Vojtěška setá Medicago sativa L. Vojtěška setá Medicago sativa L. Lodyhy: přímé i vystoupavé, lysé Listy: trojčetné, lístky v horní třetině na obvodu zubaté, prostřední lístek dlouze řapíčkatý Květenství: hlávkovitě zkrácený hrozen Květy:

Více

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie a Člověk a zdraví.

Více

Biologie a chemie. dvouletý volitelný předmět

Biologie a chemie. dvouletý volitelný předmět Název předmětu: Zařazení v učebním plánu: Biologie a chemie O7A, C3A, O8A, C4A dvouletý volitelný předmět Cíle předmětu Cílem předmětu je prohloubit učivo, předepsané RVP G pro biologii a chemii. Má rozvíjet

Více

Gymnázium Přírodní škola 26. únor 2015. Pracovní listy pro botanické praktikum. Vedoucí práce: Anežka Koutníková

Gymnázium Přírodní škola 26. únor 2015. Pracovní listy pro botanické praktikum. Vedoucí práce: Anežka Koutníková Gymnázium Přírodní škola 26. únor 2015 Pracovní listy pro botanické praktikum Kryštof Bouřil Vedoucí práce: Anežka Koutníková Obsah Obsah... 3 Úvod... 1 Cíle... 1 Dílčí cíle:... 1 Postup práce... 1 Příprava...

Více

Složky potravy a vitamíny

Složky potravy a vitamíny Složky potravy a vitamíny Potrava musí být pestrá a vyvážená. Měla by obsahovat: základní živiny cukry (60%), tuky (25%) a bílkoviny (15%) vodu, minerální látky, vitaminy. Metabolismus: souhrn chemických

Více

Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 7. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 7. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Opakování učiva 6. ročníku. opakovat základní učivo 6. ročníku: - stavba a funkce rostlinné a živočišné buňky - bezobratlí: vývoj orgánových soustav (nervová, trávicí, oběhová ), základní skupiny (žahavci,

Více

Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup

Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Kód: Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Název vzdělávacího materiálu Imunita a infekční nemoci Anotace Pracovní list seznamuje žáka s druhy infekčních chorob a se způsoby jejich

Více

Růst a vývoj rostlin

Růst a vývoj rostlin I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 11 Růst a vývoj rostlin Pro potřeby

Více

Mezipředmětové přesahy a vazby existují zejména směrem k chemii, ale i fyzice a zeměpisu.

Mezipředmětové přesahy a vazby existují zejména směrem k chemii, ale i fyzice a zeměpisu. Biologie Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie. Integruje část vzdělávacího obsahu předmětu Výchova ke zdraví.

Více

Příprava na soutěž Poznej a chraň 2011 (11.-12.4.2011- Alcedo)

Příprava na soutěž Poznej a chraň 2011 (11.-12.4.2011- Alcedo) Příprava na soutěž Poznej a chraň 2011 (11.-12.4.2011- Alcedo) několik ukázek rostlin, které mají semena, která mohou za jistých okolností létat díky silnějšímu větru, popř. při pádu ze stromu... (není

Více

téma: Úvodní praktikum autor: Mgr. Michal Novák cíl praktika: Seznámit žáky s náplní praktika doba trvání: 2 místo: odborná učebna

téma: Úvodní praktikum autor: Mgr. Michal Novák cíl praktika: Seznámit žáky s náplní praktika doba trvání: 2 místo: odborná učebna téma: Úvodní praktikum cíl praktika: Seznámit žáky s náplní praktika místo: odborná učebna pomůcky: papír, tužka popis aktivit: seznámení s organizací a tematickou náplní praktik výstupy: předané organizační

Více

Mezipředmětové přesahy a vazby existují zejména směrem k chemii, ale i fyzice a zeměpisu.

Mezipředmětové přesahy a vazby existují zejména směrem k chemii, ale i fyzice a zeměpisu. Biologie Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie. Integruje část vzdělávacího obsahu předmětu Výchova ke zdraví.

Více

Cvičení z biologie a chemie dvouletý volitelný předmět

Cvičení z biologie a chemie dvouletý volitelný předmět Název předmětu: Zařazení v učebním plánu: Cvičení z biologie a chemie O7A, C3A, O8A, C4A dvouletý volitelný předmět Cíle předmětu Cílem předmětu je upevnit a prohloubit učivo, které předepisují osnovy

Více

Biologie 26 List vnitřní stavba, typy čepelí, přeměny listů, význam

Biologie 26 List vnitřní stavba, typy čepelí, přeměny listů, význam Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Autor Tematická oblast Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 26 List vnitřní stavba, typy čepelí, přeměny listů, význam Ročník 1.

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 6. Mezipředmětové vztahy, průřezová témata, projekty, kurzy.

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 6. Mezipředmětové vztahy, průřezová témata, projekty, kurzy. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 6. - dokáže roztřídit organismy do říší Třídění organismů EV - rozmanitost přírody - popíše buňku a vysvětlí funkci organel - chápe

Více

Autoři: Jana Kučerová (repa@emsbrno.cz) Zdeňka Vlahová (zdena.vlahova@centrum.cz) Gymnázium J.G. Mendela, Brno 1998. Maturitní téma č.

Autoři: Jana Kučerová (repa@emsbrno.cz) Zdeňka Vlahová (zdena.vlahova@centrum.cz) Gymnázium J.G. Mendela, Brno 1998. Maturitní téma č. Maturitní téma č. 10 VYŠŠÍ ROSTLINY NAHOSEMENNÉ, KRYTOSEMENNÉ a) NAHOSEMENNÉ ROSTLINY 4 oddělení - rostliny lyginodendrové - cykasy - jinany - jehličnany Společné znaky : - převaha sporofytu nad gametofytem,

Více

VY_32_INOVACE_11.15 1/6 3.2.11.15 Pohlavní soustava Pohlavní soustava

VY_32_INOVACE_11.15 1/6 3.2.11.15 Pohlavní soustava Pohlavní soustava 1/6 3.2.11.15 Cíl znát stavbu ženské a mužské pohlavní soustavy - umět vysvětlit její funkci - odvodit její význam - uvést onemocnění, příčiny, prevenci, ošetření Továrna na spermie a vajíčka - mužské

Více

VODNÍ REŽIM ROSTLIN. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_06_BI1

VODNÍ REŽIM ROSTLIN. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_06_BI1 VODNÍ REŽIM ROSTLIN Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_06_BI1 Význam vody pro rostlinu: Rozpouštědlo, transport látek. Účastní se fotosyntézy a dýchání. Termoregulační

Více

školní vzdělávací program ŠVP ZŠ Český Krumlov, Plešivec 249 RVP ZV Základní vzdělávání Přírodopis Základní škola Český Krumlov, Plešivec 249

školní vzdělávací program ŠVP ZŠ Český Krumlov, Plešivec 249 RVP ZV Základní vzdělávání Přírodopis Základní škola Český Krumlov, Plešivec 249 školní vzdělávací program ŠVP ZŠ Český Krumlov, Plešivec 249 HIDDEN TEXT TO MARK THE BEGINNING OF THE TABEL OF CONTENTS Obsah 1 2 1.1 Člověk a příroda 2 3 PLACE HERE ŠVP ZŠ Český Krumlov, Plešivec 249

Více

I. Sekaniny1804 Přírodopis

I. Sekaniny1804 Přírodopis Přírodopis Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, organizační a časové vymezení Vyučovací předmět Přírodopis je součástí vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Vzdělávání v předmětu Přírodopis směřuje

Více

Stavba květu a odvození květního vzorce

Stavba květu a odvození květního vzorce BIOLOGIE Stavba květu a odvození květního vzorce V rámci laboratorního cvičení se studenti podrobněji seznámí se stavbou květu, tvorbou květního vzorce a květního diagramu. Gymnázium Frýdlant, Mládeže

Více

Biochemie. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8.

Biochemie. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. Studijní obor: Aplikovaná chemie Učební osnova předmětu Biochemie Zaměření: ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Přírodopis 9. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová Neživá příroda objasní vliv jednotlivých sfér Země na vznik a trvání popíše planetu jako zemské těleso, stavbu,

Více

Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek

Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301, Číslo a název

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Prameny Určeno pro 6. 9. třída (pro 3. 9. třídy) Sekce Základní / Nemocní

Více

Školící materiály pro cyklus vzdělávacích seminářů Tradiční využívání planých rostlin

Školící materiály pro cyklus vzdělávacích seminářů Tradiční využívání planých rostlin Školící materiály pro cyklus vzdělávacích seminářů Tradiční využívání planých rostlin Datum 24.2.2012 Brno Autor školícího materiálu: Ing. Josef Palas PP8: Mendelova univerzita v Brně OSNOVA PŘEDNÁŠKY

Více

RNDr. Monika Jörková Biologie 27 Květ funkce, stavba, jedno a oboupohlavné květy, jedno a dvoudomé rostliny, květní vzorec, opylení a oplození

RNDr. Monika Jörková Biologie 27 Květ funkce, stavba, jedno a oboupohlavné květy, jedno a dvoudomé rostliny, květní vzorec, opylení a oplození Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Moravské gymnázium Brno s.r.o. Autor Tematická oblast Ročník 1. Datum tvorby 15.2.2013 RNDr. Monika Jörková Biologie 27 Květ funkce, stavba, jedno a oboupohlavné

Více

Vývoj stélé. parenchym. floém. xylém

Vývoj stélé. parenchym. floém. xylém Vývoj stélé 1 2 5 3 6 7 10 4 8 11 parenchym 9 12 Základní typy stélé 1 protostélé, 2 stelátní protostélé, 3 aktinostélé, 4 plektostélé, 5 sifonostélé ektofloické, 6 artrostélé, 7 sifonostélé amfifloické,

Více

Tabulace učebního plánu. Obecná chemie. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Ročník: 1.ročník a kvinta

Tabulace učebního plánu. Obecná chemie. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Ročník: 1.ročník a kvinta Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : CHEMIE Ročník: 1.ročník a kvinta Obecná Bezpečnost práce Názvosloví anorganických sloučenin Zná pravidla bezpečnosti práce a dodržuje je.

Více

KAPRAĎOROSTY. 2011 Mgr. Božena Závodná. Obr.1. Obr.4

KAPRAĎOROSTY. 2011 Mgr. Božena Závodná. Obr.1. Obr.4 Obr.3 Obr.2 KAPRAĎOROSTY Obr.1 Obr.4 2011 Mgr. Božena Závodná Kapradiny, přesličky a plavuně jsou vývojově dokonalejší skupinou rostlin než mechorosty. Kapradiny, přesličky a plavuně mají vytvořeny kořeny,

Více