Stanislav K. Neumann DÌJINY ŽENY. Populárnì sociologické, etnologické a kulturnì historické kapitoly. Autorka doplòku Dr.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Stanislav K. Neumann DÌJINY ŽENY. Populárnì sociologické, etnologické a kulturnì historické kapitoly. Autorka doplòku Dr."

Transkript

1 Stanislav K. Neumann DÌJINY ŽENY Populárnì sociologické, etnologické a kulturnì historické kapitoly Autorka doplòku Dr. Evženie Klouèková

2 Èást první ŽENA PØÍRODNÍ

3 ÚVOD O ŽENÌ VŠEOBECNÌ Ve svìtle antropologicko-etnologického, sociologického a kulturnì historického bádání je úloha muže ve vztahu k ženì tragikomická. Když si ji násilím podmanil jako první pøedmìt vlastnictví, veden svou násilnickou a krutou povahou, zocelenou v boji s pravìkou pøírodou, jejími živly a nebezpeènými tvory, udìlal z ní ve své bujné a kazící se obrazotvornosti div ne strašidlo, mravní obludu s neodolatelným tìlem a to do té míry, do jaké za vydatné pomoci náboženských bludù ztrácel pøirozený názor na sexuální záležitosti. V úpadkových kulturách se stával obìtí moralismu, jakési nervózy, která se èasto považuje za ctnost. A dnes se v této své v podstatì otrocké a otrokáøské úloze dostal tak daleko, že se ptá s patosem èlovìka postiženého stihomamem: Kdo jsi, ženo? Rod homo sapiens zabloudil zøejmì tak hluboko v umìlém pralese subjektivismu a originálních ideologií, že v nìm samec už nepoznává svou samici. Úloha muže z obou hledisek tedy hmotného a duchovního, nejednou dosáhla vrcholu zvrácenosti, která neponechává jedinou skuteènost tohoto svìta na svém místì a libovolnì ji karikuje starými zrcadly neurastenikù, hysterikù a hypochondrù, nemluvì o tìch, co jsou za to placeni v zájmu vládnoucích tøíd. Spolu s láskou se stala žena také pøedmìtem nespoutaného obdivu i nespoutaného opovržení a její skuteènost (v podstatì o nic složitìjší než skuteènost muže), byla zahalená zvláštními náboženskými, ideologickými a mystickými mraèny, pøes která lidé nevyzbrojení vìdou nemohou proniknout. Jen co se dnes zaène hovoøit o ženì, vidíme, že ze svìtáckých salonù a kaváren, koketujících se všemi zvrácenostmi a fantazírováním filozofù a básníkù, proniká ironie, skepse, uštìpaènost i mezi pracující vrstvy; fyziologické a psychologické poznání a pochopení se nahrazuje duchaplnostmi a na hloupé aforismy a pedantské výklady není nikdy dost papíru. Výchova i v zemích západní civilizace stále ještì prodchnutá náboženskými køes anskými povìrami, s jejichž úlohou, stejnì jako s úlohou ostatních náboženských povìr v dìjinách ženy se podrobnìji seznámíme v pøíslušných kapitolách tohoto díla nebyla dosud schopná a ani se neodvážila správnì doøešit tìžký problém zasvìcení mládeže do biologické existence ženy a jejího fyziologického vývoje. Zakrývá pohádkami, tajemstvím nebo rozpaèitým mlèením o pohlavní funkci ženy spolu s ostatními sexuálními problémy jako nìco hanebného nebo alespoò neslušného. Lidé tak èasto celý život zùstávají obì mi neblahých dojmù ze své mladosti, fyzických a psychických poruch, které v nich vyvolala nepøirozená výchova v tomto nejchoulostivìjším smìru a které jsou pùdou pro nejfantastiètìjší pøedstavy a nejnesmyslnìjší názory. Jsme ještì velmi vzdáleni dobì, kdy se duchaplné sentence a aforismy o ženì budou pokládat za plané øeèi blouznících duchù, kdy žena pøestane být pro jedny ïáblovým nástrojem, pro druhé pøedmìtem slepého zbožòování, pro jedny jen pøedstavitelkou pohlavní funkce, pro jiné vìènì zranitelnou nebo obìtí biologické tragédie, kdy se koneènì pøestanou vést nesmyslné spory o domnìlé ženské ménìcennosti a z pracoven objektivních vìdcù pøejde do zákonù i mravù

4 prostá antropologická pravda: Muž a žena se od sebe sice liší, ale navzájem mají pomìrnì stejné oprávnìní. Každé pohlaví má své osobité dobré i zlé stránky, které však nejsou vyhrazené jen jednomu pohlaví, ale každé pohlaví mùže mít více èi ménì dobrých i zlých vlastností pohlaví druhého. Muž a žena se doplòují v jeden celek. Pokusme se struènì shrnout podle nejnovìjšího výzkumu tìlesné i povahové znaky ženského typu v porovnání s mužským typem. Pohlavní diference zaèínají už dávno pøed porodem, na zaèátku vývoje lidského vajíèka, døív než to dokáže zatím i vìdecky vyzbrojené oko postøehnout. O tom, jak a za jakých podmínek vzniká z vajíèka mužský èi ženský tvor, existují jen dohady. Snad je pohlaví ve vajíèku už pøedurèené, ale jistì je urèeno nejpozdìji ve chvíli oplodnìní; pozdìjší vliv v tomto smìru je podle všeho vylouèený. Z anatomického hlediska se však lidské embryo vyvíjí stejnì tak jako zvíøecí pokud jde o pohlavní orgány dvojpohlavnì, a až v dalším vývoji nabývá pøevahu jedno nebo druhé pohlaví, v podstatì už urèené. Tím si je možno vysvìtlit pohlavní mezistupnì. Vìda rozeznává zhruba dvì skupiny pohlavních znakù: I. prvotní nebo podstatné, vlastní, vnìjší i vnitøní pohlavní orgány, sloužící pøímo k rozmnožování, tedy vnìjší genitálie, pohlavní žlázy a pøíslušné žlázy s vnitøní sekrecí; II. druhotné nebo lépe øeèeno prùvodní, které nemají vlastní význam pro rozmnožování a pøedstavují v tomto smìru spíše jen lákadla pro druhé pohlaví: jsou to rozlièné vnìjší rozdíly v postavách (kosti, svaly, kùže atd.), tvar a velikost ohryzku, štítné žlázy, plic, srdce a jiných vnitøních orgánù, krev, tep, tìlesná teplota, stejnì tak jako rozdílná citlivost a mentalita. Tyto prùvodní pohlavní znaky se pøi narození dítìte ještì nevyskytují nebo jsou pouze nepatrnì naznaèené. Vyvíjejí se až v dobì pohlavního dospívání, tedy asi na zaèátku druhého desetiletí vìku. Celkovì se projevují tím, že tìlesná stavba chlapcù nabývá hranatìjších tvarù, které svìdèí o pøibývající síle a rostoucí energii, zatímco tvary dívèího tìla se stávají mìkèími a zaoblenìjšími, charakterizujícími jejich oblé linie a pružnost. Nejdùležitìjší uvedené pohlavní rozdíly mezi mužem a ženou (pokud jde o prùvodní pohlavní znaky), se vztahují na dnešní pøíslušníky bílé rasy, pøevážnì Støedoevropany, kteøí byli v tomto smìru nejvíce prozkoumaní a jako nejvyspìlejší se i pohlavnì nejvíce rozlišují. Zaènìme vnìjšími tìlesnými tvary. Žena je prùmìrnì nižší než muž stejného vìku. Jen v dobì puberty roste po urèitou dobu rychleji. I její tìlesná váha je pomìrnì malá. Za prùmìrnou váhu ve støední Evropì je možno pro ženské pohlaví považovat 54 kg, pro mužské 66 kg. Menší tìlesná váha ženy souvisí hlavnì s její slabší kostrou. Její jednotlivé kosti jsou menší, jemnìjší, tenèí a hladší. Ženská kostra váží prùmìrnì 2928 g, kostra muže 4264 g, což je pomìr 100:146. Ženská postava tedy vypadá štíhlejší. I svalstvo se v ženském tìle vyvíjí slabší a váží ménì. Jedinou výjimku tvoøí jazyk. Mužské svalstvo váží asi 24,5 kg, ženské jen 14,75 kg. Ani u žen, které trénováním maximálnì rozvinuly svou sílu, nedosahuje jejich svalstvo síly a vývinu mužského svalstva, pøi kterém jsou rozhodující svaly ramen, zatímco svaly nohou tvoøí u obou pohlaví vcelku stejné procento všeho svalstva. Tlak obou mužských rukou pøedstavuje prùmìrnì 70 kg, tlak ženských rukou o tøetinu ménì. Ženské svalstvo má i vìtší obsah vody, asi o pùl procenta. Proto je mìkèí a ženské pohyby lehèí, rychlejší, pùvabnìjší, chùze vznešenìjší a pružnìjší. I když naproti tomu ženské tìlo vypadá plnìjší, zpùsobuje to pøedevším o mnoho silnìjší ukládání tuku, které

5 vyrovnává na povrchu výškové rozdíly mezi svaly, dìlá tvary okrouhlejší a dodává ženskému tìlu pùvabné, vláèné linie. I silaèky mají mìkèí a oblejší tvary než muži. Podkožní tuk se usazuje u ženy na krku, na hrudi, na òadrech, na zadku, bocích a lýtkách. Pøi stejné váze se zjistilo u muže 6,16 kg, u ženy 15,67 kg tukové hmoty. Hlavnì na dolní èásti zadku se vytváøí tukový polštáø u obou pohlaví velmi rozdílnì: u ženy pøitom vznikají v pøíznivém pøípadì dvì jamky v køíži, které se považují za typický pùvab ženského tìla. Pokud jde o jednotlivé èásti tìla, má žena pøedevším trup o nìco delší než muž, zato však kratší ruce a nohy. U ženy tvoøí délka trupu prùmìrnì 37,8 % celkové tìlesné délky, zatímco u muže jen 35,9 %. Pøíèinou vìtší délky ženského trupu je delší bøicho, fyziologicky opodstatnìné mateøskou funkcí ženy. Tìlesný støed krátkonohé ženy je na horním okraji ohanbí, u muže ještì níže. Ženské ruce jsou absolutnì i relativnì (s ohledem na délku tìla) kratší než ruce muže, palec bývá kratší než u muže, prsteník zpravidla delší než prostøední prst, což u muže bývá naopak. Také dolní ženské konèetiny jsou kratší absolutnì i relativnì, ale pøi stejné tìlesné výšce obou pohlaví je délkový pomìr trupu a noh u obou stejný. Ženská lebka je kratší než mužská (96,1:100), ale delší v pomìru k tìlesné výšce; žena má tedy vzhledem ke své postavì delší hlavu než muž. Stejné je to se šíøkou ženské hlavy a jejím objemem. Hrudník je kratší a užší, smìrem dolù se nerozšiøuje jako u muže. Ženské bøicho je klenutìjší a protože je i delší, žena má delší pøíslušnou èást páteøe, který zde vystupuje silnìji než u muže. Protože dolní okraj hrudníku a horní okraj pánve mají u muže témìø stejný prùmìr, i u svalnatých mužù trochu zapadá postranní bøišní stìna, takže u nìho vzniká takzvaný pás (taille). U ženy je však objem dolní èásti hrudníku menší než vstup do velké pánve, takže v normálních pøípadech zde vùbec nevzniká stáhnutí nebo jen v nepatrné míøe: ženský pás je zpravidla zjev umìlý, vyvolaný šnìrováním a jinými manipulacemi. Muž pøekonává ženu šíøkou ramen, žena muže šíøkou bokù. U obou pohlaví je sice šíøka ramen vìtší než šíøka bokù, u muže asi o 9 až 10 cm, u ženy jen asi o 3 cm. I když mnoho žen vypadá znaènì širší v bocích než v ramenou, je to jednak pouhé zdání a jednak dùsledek tuku, který se ukládá pøevážnì na ženských bocích. Pøíèinou vìtší šíøky ženských bokù je ovšem silnì vyvinutá pánev. Žena široká v bocích má nadìji na silné dìti a lehèí porody. Ženská òadra vytvoøená silnì vyvinutými prsními žlázami a tukovým pletivem, které je obklopuje, vyrovnávají nepomìr mezi hrudí a bøichem a pøi pravidelném tvaru pùsobí na oko i na cit. Na ženské pánvi na její stavbì i všech podrobnostech se nejsilnìji a nejvýraznìji projevují pohlavní znaky lidské kostry. Èásteènì to lze pozorovat u novorozeného dítìte, ba snad už uprostøed tìhotenství. Pánev, tj. kostìná kolébka lidského plodu v tìle, která má poskytovat dostatek místa pro jeho vývoj v mateøském lùnì a prùmìrnì široký východ pro jeho vstup na svìt, je tedy celkovì nižší a širší než u muže a má vìtší sklon k vodorovné poloze. S tím souvisí silnìjší prohnutí ženské páteøe dopøedu, takže z boku pùsobí ženské køíže prohloubenìjší a delší, zadek více vyniká, a ohanbí, jak žena stojí, je ukryté mezi stehny. S vìtší šíøkou pánve a vìtšími odstávajícími klouby souvisí tvar a postoj stehen, které také pøispívají k nápadné šíøce v bocích; kromì toho se ženská stehna sbíhají ke kolenùm a holenì se naopak trochu rozbíhají, aby se udržela rovnováha. Ženské nohy mají tedy tendenci mírnì do x. Ženská hlava se kromì rozmìru liší od hlavy muže i lehèí a útlejší stavbou, zaokrouhlenìjším a pùvabnìjším zevnìjškem, hladším povrchem. Tvrdé oblouky

6 oboèí ženám zpravidla chybí, takže oko je umístìné volnìji a pohled se zdá upøímnìjší. Protože je ženská lebka ve všech smìrech menší, má i menší dutinu: lebka Støedoevropana mìøí prùmìrnì 1420 ccm, lebka ženy 1200 ccm, a protože jsou všechny její kosti tenèí, váží ménì. I na tvaru lebky se projevují znaèné rozdíly mezi obìma pohlavími, nejsou však rozhodující, takže podle jednoho èi druhého znaku na lebce není ještì možné urèit, kterému pohlaví patøí. To je možné s vìtší pravdìpodobností udìlat jen tehdy, když se na celkem typické lebce projeví vìtší poèet tìchto charakteristických znakù. Záhlaví ženské hlavy s mozkem má nad pøední èástí s oblièejem, hlavnì v jeho èelistních partiích, vìtší pøevahu než u muže, takže ženský oblièej vypadá v pomìru k záhlaví menší. Je nižší a užší než pøíslušná èást mužské hlavy, kde je mìkké svalstvo silnìji vyvinuté a dìlá tváø širší. Ženská lebka je ménì klenutá, má tedy plošší temeno, vzadu je velmi nízká, zato však široká, èelo je kolmé a rovné, takže pøechod do temena tvoøí spíše úhel nežli klenbu, zatímco mužské èelo je šikmìjší, klenutìjší a do temena pøechází pozvolna. Oèní dùlky u ženy jsou prostornìjší a v prùmìru vìtší. Spodní èelist je nižší, menší, lehèí absolutnì i relativnì, brada špièatìjší, èelistní oblouky ménì vyvinuté, což podle Henryho Havelocka Ellisa škodlivì pùsobí na vývin zubù. Horní øezáky má žena širší než muž a má i vìtší sklony k šikmému (vzhledem k èelisti) rùstu zubù. Ženská kùže je jemnìjší, tenèí a také svìtlejší, a to nejen u pøíslušnic bílé rasy, ale i u žen barevných. Krev ze spodních vrstev prosvítá u žen bílé rasy pokožkou a dodává jí rùžového zabarvení. U muže se pravidelnì usazuje stále stejné množství kožního barviva (pigmentu), zatímco u ženy se hromadí ve vìtším množství zejména v dobì tìhotenství, nìkdy i pøi menstruaci. Muž je chlupatìjší než žena, u které se však zachovalo hojné ochmýøení tìla: koneèná (terminální) chlupatost, která vzniká pozdìji než u muže, omezuje se u ženy na ruce a ohanbí, kdežto muž má ještì vousy a chlupatost ohanbí u nìho vystupuje v úzkém trojúhelníku smìrem nahoru k bøichu, kde se èasto setkává s chlupatostí prsou. U ženy konèí nahoøe na ohanbí v pøímé lince. Ženský vlas má menší prùmìr. U vìtšiny ras se mohou vlasy na hlavì vyvinout u muže nejdále na ramena, zatímco u ženy minimálnì k pasu; dìvèata i chlapci mají vlasy zhruba stejnì dlouhé. Barva vlasù u ženy je asi o sedm procent tmavší, barva oèí o tøi procenta. Nehty má žena užší. Pokud jde o vnitøní orgány, je to pøedevším ohryzek, na kterém se projevují pohlavní rozdíly velmi zøetelnì, i když až po pubertì. Vyvinutý ženský ohryzek je asi o ètvrtinu menší, váží ménì a má tenèí a kratší hlasivky, takže ženský hlas je o oktávu vyšší. Zøetelnì vystupující mužský ohryzek se lidovì nazývá Adamovým jablkem podle báje, že Eva v ráji svou èást jablka ze stromu poznání spolkla, zatímco Adamovi uvázla jeho èást v krku. Srdce dospìlé ženy váží absolutnì i relativnì ménì a má slabší stìny než srdce mužské. Asi do dvacátého roku vìku je srdce u obou pohlaví pøibližnì stejnì velké, potom srdce muže roste rovnomìrnì až do sedmdesátého roku, zatímco srdce ženy se od dvacátého do ètyøicátého roku znaènì opožïuje ve vzrùstu a až potom roste stejnì jako srdce mužské. Toto opoždìní v plodném období ženského života je dùsledkem tìhotenství, které vystavuje srdce zvýšené námaze: srdce na to zpravidla reaguje prudkým doèasným vzrùstem, hlavnì v mladších letech, ménì ke konci tøicátých let, a to prùmìrným zvýšením váhy o 25 gramù; tento pøírùstek se však èasti ztrácí v šestinedìlí. Játra jsou pomìrnì vìtší než u muže a ledviny také. Moèový mìchýø ženy má vìtší obsah, a proto žena nepotøebuje tak èasto moèit jako muž, nemluvì o tom, že u mužù bývá èastìjší moèení dùsledkem hojnìjšího pití.

7 Jak v moderním fyziologickém výzkumu, tak i v sexuologii nabyly mimoøádnou dùležitost takzvané žlázy s vnitøní sekrecí; látky, které vyluèují a které nazýváme hormony. Dnes už nemohou být pochybnosti o tom, že prùvodní pohlavní znaky a pohlavní pud jsou závislé od látek, které vycházejí z pohlavních žláz, a že se tyto žlázy od sebe liší vyluèovanými látkami, takže mužské pohlavní žlázy pùsobí na vývin prùvodních pohlavních znakù v mužském smyslu a usmìròují pohlavní pud k ženì, a ženské pohlavní žlázy se projevují opaènì. Žlázy s vnitøní sekrecí tvoøí v lidském tìle složitý systém, ve kterém jsou jednotlivé žlázy sice velmi samostatné, celkovì jsou však s krevním obìhem a vegetativním systémem ve velmi úzkém vzájemném vztahu. Jakmile je jedna žláza porušena, má zvýšený nebo snížený úèinek, trpí tím celý systém a narušuje se jeho harmonická souhra. Všechny tyto žlázy nelze ovšem považovat za rozhodující pohlavní znaky, vìtšina z nich má však vliv na pohlavní vývoj; jedny jej brzdí, jiné podporují. Pohlavní žlázy mají vnitøní i vnìjší sekreci. Velmi dùležitou úlohu ve fyziologickém životì ženy má štítná žláza (tyreoidea), umístìná pod ohryzkem po obou stranách krku. Ovládá témìø všechny dùležité funkce látkové výmìny, pohlavní vývoj, vzrùst a ve skupinì tzv. synergických žláz i vývoj psychický. Pokud je narušená, vznikají tìžké choroby, pøi kterých mùže nastat i smrt. Štítná žláza nepochybnì vyluèuje nìkolik druhù hormonù a zneškodòuje urèité jedy, které vznikají pøi látkové výmìnì. U ženy je menší než u muže, ale je relativnì vìtší. Kdosi øekl, že je druhou dìlohou na krku ; jasnì se to projevuje na objemu dívèího krku. U mnohých žen se stejnomìrnì zvìtšuje pøi každé menstruaci i pøi první souloži, a proto se u rùzných národù už odedávna zjiš ovala pohlavní neporušenost mìøením krku. Zvìtšuje se i po dobu tìhotenství, ale ne vždy jen pøechodnì: u žen, které pøekonali nìkolik porodù, je zvìtšená štítná žláza (vole) bìžným zjevem. Totéž se zjistilo u dívek uchylujících se k pravidelné masturbaci. I v dobì klimakteria se èasto zvìtšuje. Toto fyziologické zvìtšení je dùsledkem její zvýšené èinnosti pøi uvádìných stavech. K synergickým (spolupùsobícím) žlázám patøí i dùležitá podmozková žláza (hypofýza) na dolní stranì mozku, která v dobì tìhotenství mìní svoje buòky a její pøední chlopeò svùj objem; když pùvodnì vážila asi 61 gramù, ke konci tìhotenství váží gramù, a proto je její prùmìrná váha u žen, které nìkolikrát porodily, cca 71,6-73 gramù, zatímco u mužù jen 66,7 gramù. Ženský mozek je v prùmìru lehèí než mužský, u dospìlých Støedoevropanù stejného vìku je to asi pomìr 1220:1360 gramùm; rozdíl ve váze se projevuje už pøi porodu. Ženský mozek váží ménì i v pomìru k tìlesné velikosti, ale ne v pomìru k tìlesné váze. Na 50 kg tìlesné váhy muže pøipadá prùmìrnì 1126,6 g mozku, na 50 kg tìlesné váhy ženy 1176,9 g. Pokud jde o vnìjší tvar a stavbu mozku, má ženský mozek, jak se zdá, vìtší sklon k jednoduchosti závitù a menší sklon k odchylkám od prùmìrného typu. Malý mozek bývá snad u ženy silnìji vyvinutý než u muže, u chlopní je tomu naopak. Ze všech prùvodních pohlavních rozdílù se nejvìtší pozornost, pochopitelnì, vìnovala rozdílùm, které je možné na mozku pozorovat, protože podle vìtší èi menší vyvinutosti tohoto orgánu se pøedpokládala vìtší nebo menší duševní schopnost. Pøíslušná èísla z tohoto oboru antropometrického bádání však velmi nekriticky šíøila populární literatura. Když je prùmìrný mužský typ nejen tìžší a vìtší než prùmìrný ženský typ, ale má i vìtší hlavu a mozek, pøíèinou mohou být tøi vìci: mužský mozek je vìtší buï

8 proto, že k nìmu patøí vìtší tìlesná hmota (tìlesná váha), nebo proto, že patøí vìtšímu tìlu (tìlesné výšce), a koneènì a to by bylo nejzajímavìjší je vìtší, protože z jiných, dosud neznámých pøíèin má muž prùmìrnì více mozku než žena. Samozøejmì nejsou vylouèeny ani rozlièné kombinace tìchto tøech možností. Dosud nebylo možné dát na to jednoznaènou odpovìï. Pøedevším bezpeènì nevíme, jestli k tìžšímu tìlu patøí i úmìrnì tìžší mozek, málo víme o závislosti váhy mozku na tìlesné výšce. Problém nelze vyøešit mìøením a pøepoèítáváním prùmìrných èísel, a mimo to se podle takovýchto výpoètù nedá urèit míra inteligence, protože mozková hmota zde nemùže být mìøítkem. Dalším problémem je rozsah a smysl rozdílu ve formì a stavbì mozku. Ani zde není snadná odpovìï, protože promìnlivost je znaèná. Výrazné rozdíly, které by na první pohled dovolovaly stanovit, zda ten který mozek patøí muži nebo ženì, jsou na mozku tak málo zøetelné jako na lebce. Výpoèty s tzv. cefalickým èinitelem jako pøibližným mìøítkem inteligence dokázaly jen to, že obì pohlaví se k nìmu chovala stejnì, což by tedy znamenalo, že v duševní vyspìlosti není mezi nimi rozdíl. Ale všechny dosavadní metody a pokusy byly nedostateèné, protože pracovaly jen s mozkem. Dnes však víme, že nervový systém trvale a nerozluènì souvisí s vnitøní sekrecí, která jistì není bezvýznamná pro intelekt, když napøíklad porušení štítné žlázy vyvolává kreténství. Dokud se o vlivu vnitøní sekrece na centrální nervový systém nebude vìdìt více než dnes, všechny uvedené pokusy budou velmi málo prùkazné. Prùmìrná velikost, váha, tvar a stavba ženského mozku nehovoøí dosud celkem nic o tom, zda má žena prùmìrnì vìtší nebo menší duševní schopnosti než muž. Pokud jde o ostatní nervstvo, je pravdìpodobné, že žena má pomìrnì více nervové hmoty, což asi zpùsobuje pøedevším její absolutnì i relativnì vìtší a tìžší mícha. Z fyziologických rozdílù je tøeba uvést krevní tlak, který je u ženy nižší; zato je u ní silnìjší dráždivost cévohybných nervù (vazomotorická). Tep je u ženy rychlejší v prùmìru o 7-10 úderù za minutu. Krev ženy obsahuje o nìco více vody, váží ménì, má více plazmy a ménì èervených krvinek: ètyøi a pùl milionu v kubickém centimetru, muž pìt milionù. Krev se v ženském tìle tvoøí rychleji, a proto vìtší ztrátu krve žena snáší lépe a rychleji ji nahrazuje. Tìlesná teplota ženy je prùmìrnì o 0,3 nižší. Žena dýchá rychleji než muž a u vyspìlých národù hrudním svalstvem, zatímco muž dýchá pøedevším pohrudnicí a bøišními svaly. Podrobnìji bychom se mohli zabývat pohlavními rozdíly v psychické oblasti. Tyto rozdíly, hluboce opodstatnìné biologicky i fyziologicky, nelze popírat, nelze je však pøeceòovat a dìlat si z nich zbraò proti rovnoprávnosti a rovnocennosti obou pohlaví a stavìt na nich mezipohlavní dìlbu práce v patriarchálních typech spoleènosti. O zásadních rozdílech mezi obìma pohlavími v pravém slova smyslu lze vlastnì tìžko hovoøit; zjiš ujeme jen jisté psychické vlastnosti, které se u jednoho èi u druhého pohlaví projevují silnìji nebo celkovì chybìjí. Stále však vidíme, že tak jako se ten èi onen tìlesný pohlavní rozdíl vyskytuje u mužù i žen, tak se i u mužù mohou vyskytovat pøevážnì ženské psychické rysy a u ženy psychické mužské rysy. Dokonce se zdá, že psychické vlastnosti typické pro jedno pohlaví se vyskytují u zástupcù druhého pohlaví èastìji než pøíslušné znaky tìlesné. Otázka psychických pohlavních rozdílù není tedy tak jednoduchá ani tak jasná, jak by se zdálo podle energického tónu nìkterých vìdcù, kteøí vìdomì èi podvìdomì zastávají mužské stanovisko, tj. v podstatì patriarchální, které chce dnes zachránit svùj násilnický princip alespoò tím, že ženu odsuzuje výhradì do její pohlavní funkce a ideologicky udržuje buržoazní rodinu.

9 Dosavadní výsledky v tomto oboru výzkumu, vycházející ze statistických údajù shromáždìných hlavnì ve školách, si navzájem znaènì odporují. Je to dùsledek jednak chybných metod použitých pøi hromadném vyšetøování a jednak i toho, že muži, kteøí dosud tuto práci vykonávali pøedevším, se buï nedokázali dobøe vžít do mentality druhého pohlaví nebo posuzovali vìc ze svého pohlavního stanoviska. Pøesto však existují mezi obìma pohlavími psychické rozdíly, na které mají vìdci shodný názor. Nyní jde o dùležitou otázku, zda jsou tyto rozdíly skuteènì pøíznaèné pro jedno èi druhé pohlaví, neoddìlitelné od jeho duševního stavu, nebo zda vznikly pùsobením vnìjších okolností, tj. napøíklad vlivem sociálních pomìrù, nebo zda se obì pohlaví rodí se svými odlišnými psychickými schopnostmi èi se odlišují až v dalším vývoji podle svých životních podmínek. Ani tyto otázky nelze zodpovìdìt prostým pøijetím jedné èi druhé eventuality. Bìžná odpovìï, snažící se o nestrannost, bývá struènì asi tato: Ženu v jejím psychickém vývoji brzdí jednak její pohlavní funkce a mateøství, ale i tisícileté poddanství, do kterého ji muž uvrhl. Nemohla tedy dosáhnout vyššího stupnì duchovního vývoje a tak dnes vypadá vedle muže ménìcenná. Na druhé stranì však musíme vzít v úvahu, že i když v matriarchálním období, jehož poslední stopy se v mnohých národech zachovaly až do dnešních dob, mìla žena vyšší sociální postavení než muž, že v urèitých dobách (napøíklad v renesanci v Itálii) a za jistých pomìrù (napøíklad po dlouhá staletí v klášterech) mìla pøíležitost se duchovnì povznést, v jistých oborech (napøíklad v malíøství, poezii, hudbì) se mohla uplatnit stejnì dobøe jako muž, že po staletí pracovala napøíklad v oblasti náboženství, porodnictví, kuchaøství, výchovì, které zdánlivì èi fakticky odpovídají její povaze, nicménì vynikla pøi tìchto pøíležitostech jen celkem výjimeènì. Je to tedy odpovìï v každém pøípadì nedostateèná. Dnešní prùmìrný psychický stav a život civilizované bìlošky, podle kterého se zjiš ují psychické pohlavní rozdíly, je jistì výsledkem všech èinitelù, které na ni pùsobily jednak od zaèátku a jednak postupnì za statisíciletého vývoje. Takovými hlavními èiniteli jsou: ženská fyziologie vùbec a hlavnì její pohlavní funkce, poddanství, domestikace, civilizace. Protože je toto dílo do jisté míry vlastnì vìnováno historickému rozboru tìchto èinitelù, omezíme se na tomto místì jen na nìkteré poznámky k dané otázce. Fyziologický èinitel je jistì podstatný a psychické pohlavní rozdíly z nìj vyplývající jsou vrozené a neoddìlitelné od psychického stavu jednoho nebo druhého pohlaví. Urèitá odlišnost fyziologických procesù v ženském tìle, jinak spoleèných obìma pohlavím, rozdílnost vnitøních pohlavních orgánù a rozdílná vnitøní sekrece, ovulace, menstruace, mateøský pud, klimakterium, to vše nutnì muselo ovlivnit psychický stav ženy a dodával mu zvláštní charakter. Je tu však otázka, zda tento vliv bude stále stejný a nezmìnitelný. Øíkali jsme, že nejvyspìlejší bílá rasa se i pohlavnì nejvíce rozlišuje. Pohlavní rozdíly mezi mužem a ženou u rùzných lidských ras znaènì kolísají, pokud jde o jejich sílu a rozvoj; pouze menší rozmìry pøíslušnic ženského pohlaví a svìtlejší pleti byly snad zjištìny všude. Nápadná a hluboká pohlavní odlišnost u nejvyspìlejších Evropanù se projevuje i tím, že u nich déle trvá pohlavní dospívání od zaèátku puberty do úplné zralosti než u barevných ras. Èím je nižší rasa, tím døíve skonèí její pohlavní vývoj a tím ménì jsou viditelné pohlavní rozdíly.

10 U trpaslièích kmenù ve støedoafrických pralesích, které se považuji za nejnižší známou lidskou rasu, se liší žena od muže celkem nepatrnì. Èernošská žena rozhodnì nemá pánev tak širokou jako bìloška, šíøkou pánve nepøedstihuje ani svého muže, který ji jen nepatrnì pøekonává šíøkou ramen. Její tìlo nemá žensky oblé tvary, protože tuk se na ní usazuje minimálnì. U nìkterých ras mají muž i žena stejnì dlouhé vlasy, u Indiánù a Eskymákù chybí terminální ochlupení na tváøi u obou pohlaví. U indiánských, èernošských a trpaslièích kmenù jsou pohlavní rozdíly v rysech tváøe mnohem ménì zøetelné nebo témìø chybìjí, takže podle tvaru lze jen velmi tìžko rozpoznat pohlaví; i prùvodní znaky na lebce jsou u jiných ras ménì vyjádøené. Když má napøíklad Anglièanka objem lebky prùmìrnì o 193 ccm menší než Anglièan, je tento rozdíl u èernochù asi 80 ccm a u Australcù jen 37 ccm. Vyšší stupeò pohlavních rozdílù u pokroèilejších ras je dùsledkem domestikace a civilizace; pohlavní vliv vzrostl pod tìmito vlivy, domestikace èlovìka zmìnila pùvodní periodickou lidskou øíji na pud, který se projevuje nepøetržitì a o jehož dobrodiní lze pochybovat. Dodejme ještì, že pøírodní žena konala svou pøírodní funkci lehce a nijak se nepovažovala za vìènì ranìnou. Z uvedených skuteèností nespornì vyplývá jedno: Jak s lidskou civilizací vzrùstá vnìjší pohlavní odlišnost, vzrùstá jistì i její vnitøní pøíèina, svým zpùsobem se mìní pøíslušné fyziologické procesy, jejich prùvodním znakem jsou druhotné pohlavní znaky. Ovulace a menstruace u ženy se neopakovaly pùvodnì tak èasto. I u zvíøat byly pozorovány fyziologické zmìny vyvolané v tomto smìru domestikací, tedy vnìjšími vlivy. Když se pùvodnì nelišila žena od muže zevnìjškem tak výraznì, jako je tomu dnes u nejvyspìlejší rasy, ani speciální fyziologické procesy v jejím tìle jistì nemìly tak silný vliv na psychický stav, protože byly jednak ménì èasté a jednak se odehrávaly v organismech sobì zcela pøimìøených. Pøírodní žena lehce snášela jak menstruaci, tak porody. Ani pohlavní psychické rozdíly nebyly tedy pùvodnì natolik vyhranìné, ženské vlastnosti, které se dnes pokládají za slabosti ženského pohlaví, nemohly být ještì tak vyvinuté, protože nebyly do takové míry jako dnes fyziologicky opodstatnìné a vypìstované vnìjšími vlivy. Vynálezkynì zemìdìlství a zakladatelka matriarchálních øádù se ještì nepovažovala za nižší bytost než muž-lovec. Další úvahu mùžeme navázat na dnes velmi zdùrazòovanou skuteènost, že v dnešním stadiu vývoje nejpokroèilejší rasy je skuteènì jistý rozpor mezi celkovým organismem ženy a její pohlavní funkcí. I když nejsme biologickými pesimisty, je tøeba pøiznat, že dnešní civilizovaná žena fyzicky i psychicky trpí biologickými i fyziologickými pohlavními procesy, trpí menstruacemi, porody a nepøetržitostí pohlavního pudu (pøedevším, pravda, mužova). A není to jen doèasný dùsledek nìjaké špatné životosprávy dnešních pokolení, hospodáøských a sociálních rozdílù dneška, bezuzdné hýøivosti a nekoneèné bídy, ale má to koøeny mnohem starší, vzniklo to postupnì jako dùsledek domestikace a poddanství ženy za patriarchálních a soukromovlastnických øádù. První krok k biologickému a fyziologickému porobení ženy udìlal muž, když se loupeží zmocnil ženy jako svého vlastnictví a podrobil ji své pohlavní libovùli. Když je dnes žena celkovì a ve znaèné míøe muèednicí své pohlavní funkce, na vinì jsou pøedevším tisícileté vnìjší vlivy, které ji stále znovu odsuzovaly k tomu, aby se pohlavními prostøedky a pohlavními zbranìmi snažila vymanit z postavení mezka. Když se žena liší od muže tìlesnì a fyziologicky, jistì se od nìho liší i psychicky; brzy uvidíme jak. Jestliže však tisícileté vnìjší vlivy (domestikace a kultura) mohly

11 zmìnit lidský pohlavní pud kvantitativnì a kvalitativnì, jestliže mohly udìlat ze ženské ovulace a menstruace, pùvodnì zøejmì pùlroèní, fyziologický proces, který se normálnì opakuje každých dvacet osm dní, nelze pochybovat o tom, že ty samé vlivy spolu se zmìnìnými fyziologickými podmínkami do jisté míry zmìnily u èlovìka i prùvodní psychické pohlavní rozdíly. Prvotní psychické pohlavní vlastnosti se mohly stát a také se staly podle okolností složitìjšími, silnìjšími nebo slabšími, výraznìjšími èi jemnìjšími, zlé lepšími nebo horšími, dobré horšími èi lepšími. U mužského pohlaví, dlouhý èas všeobecnì nadøazeného, se tak dìlo jistì s menšími pøekážkami než u pohlaví ženského, po celou dobu všeobecnì pøímo èi nepøímo zotroèeného. Muž mohl po dlouhá tisíciletí rozvíjet svou osobnost o mnoho lépe a hlavnì všestrannì než žena. Nebrzdila ho pøitom ani pohlavní funkce, ani celkové a hluboké poddanství. I když na otázku, zda je ženské pohlaví jako takové schopné soutìžit s pohlavím mužským ve všech oborech lidské èinnosti, odpovíme zápornì èímž se však nijak nestavíme proti rovnocennosti a rovnoprávnosti ženy nelze jistì pøipustit, že právì charakteristické psychické vlastnosti ženy byly tisíciletým poddanstvím a jejím pohlavním zneužíváním všeobecnì tak èi onak znetvoøeny. Z hlediska rovnocennosti a rovnoprávnosti ženy je celkem lhostejné, ve kterých oborech lidské èinnosti mùže s mužem soutìžit, tím spíše, že mužské a ženské vlastnosti a schopnosti nejsou pøísnì vázané na pøíslušné pohlaví a navzájem vytváøejí velmi pestrou smìs. Když se lidské tlupy živily pouze nasbíranou potravou, neexistovala mezipohlavní dìlba práce a obì pohlaví pøispívala rovnocennì k obživì. Pøirozená mezipohlavní dìlba práce nastala s vynálezem dálkových zbraní (prak, luk, oštìp), které z tìlesnì silnìjšího muže udìlaly lovce; tìlesnì slabší žena zùstala vìrná sbírání potravy. Ale když vynalezla zemìdìlství, vyrovnala se muži; v matriarchálních øádech se stala základem sociální organizace. Protože tato zøízení známe jen podle víceménì zkomolených pøežitkù, nemùžeme urèit, zda a èím žena v tìchto dobách vynikla nad mužem. Poddanství ženy zaèalo pohlavním zotroèením uloupené ženy, která se stala mužovým soukromým vlastnictvím: ze ženy pohlavnì porobené se stala nevolnická pracovní síla. Mezipohlavní dìlba práce se vyvíjela celkem pøirozenì do té doby, kdy obì pohlaví byla stejnì svobodná; ve výrobním procesu mìla obì pohlaví èásteènì rozdílné, ale stále stejnì hodnotné místo. V divoké pøírodì však byl pro èlovìka život tìžký: obì dvì pohlaví musela velmi pracovat, aby se uživila a udržela pøi životì; hospodáøské zotroèení ženy naèíná až tehdy, když se její pracovní výkon v porovnání s pracovním výkonem muže nepomìrnì a z donucení zvýšil. To však mohlo nastat až tehdy, když se žena stala mužovým vlastnictvím unesená z jiné tlupy, pohlavnì zneužitá a potom promìnìná na mezka. To byl zaèátek všeobecného zotroèení ženy, a to byl i zaèátek násilí, které porušilo pøirozený vývoj mezipohlavní dìlby práce a postupnì udìlalo ze ženy na jedné stranì erotickou hraèku, èasto, pravda, panovaènou a pomstychtivou, na druhé stranì bezprávného mezka, otrokyni otrokáøe nebo otroka. Když byla žena v nìkterých historických obdobích a v urèitých zemích pomìrnì svobodná, nebo když mìla za zvláštních okolností delší pøíležitost vyniknout v oborech své povaze nejpøimìøenìjších, musíme pøitom pøihlížet na celkový charakter takové doby nebo takových okolností a neztrácet ze zøetele, že i v tìchto dobách a za tìchto okolností mìly na ženu pøímý èi nepøímý vliv alespoò nìkteré dùsledky jejího pøetrvávajícího všeobecného zotroèení. Nebyla napøíklad právì

12 renesance, jedineèný vìk smyslnosti, dobou, kdy nejvyhledávanìjší ženou byla nejzdatnìjší samice, kdy podle všeobecného mínìní se stávala žena ménìcennou po ztrátì panenství, kdy ráz manželství jako takového byl pøísnì patriarchální a konvenèní, kdy byl vynalezen pás cudnosti (samozøejmì, i druhý klíèek k nìmu), kdy hluboké zerotizování panského a venkovského života dìlalo víc než kdykoliv pøedtím z pohlaví hlavní nástroj ženina úspìchu a stalo se hlavní zbraní v jejím zápase o svobodu? Když vzdor tomu došlo v 15. a 16. století k jistému zápasu hospodáøsky privilegovaných a nezávislých žen s muži ve vìdì a všeobecném vzdìlání, omezilo se na spoleènost šlechtickou, jejíž majetkové pomìry, zbavující ženu starostí o domácnost, poskytovaly dostatek èasu, aby mohla rozšíøit svùj obzor a udìlat první krok k uvìdomìlé osobnosti. V dìjinách zotroèení ženy jsou sice takovéto epizody pouèné, protože naznaèují souvislosti mezi vyššími potøebami ženy a její pohlavní i hospodáøskou svobodou, ale z hlediska naší problematiky nejsou rozhodující. Bez ohledu na dlouhá staletí, když žena byla jako èlen spoleènosti celkem rovnocenná s mužem, zrodily i doby ženského zotroèení dost žen vynikajících v kladném smyslu, abychom nepochybovali o schopnosti ženského pohlaví pro vyšší duchovní život. Až doby neoddìlitelné svobody žen v mezích rozumné a spravedlivé spoleèenské organizace vydají svìdectví o skuteèné hodnotì pøíslušnic ženského pohlaví pro výrobní proces, intelektuální tvorbu i mravní život, zároveò se pøirozeným výbìrem ustálí zdravá dìlba práce mezi pohlavími. Tyto doby budou, doufejme, spravedlivé vùèi ženì i v tom smìru, že hodnoty mozku se nebudou pøeceòovat na úkor hodnot srdce. Tak jako dnešní prùmìrné tìlesné a fyziologické ženské vlastnosti, i její prùmìrné psychické vlastnosti od nich závislé jsou do znaèné míry výsledkem vývoje, který rozhodnì není ve všech smìrech tak pøirozený, pøíznivý a svobodný, jako byl vývoj muže. Když s vývojem hospodáøství zanikla prvotní rovnost pohlaví, nesvìdèí to proti pohlaví ženskému, ale pøedevším proti onomu hospodáøství. Staletí zotroèení ženy mnoho pokazila, staletí ženské svobody budou moci mnoho napravit nebo zmìnit k lepšímu. Z hlediska vývoje lidského rodu dnešní stav vyspìlé bìlošky trvá pouze okamžik. Nové hospodáøské zøízení a nové sociální organizace rozhodnou, co bude dál. Pokud se nyní vrátíme k otázce, zda se pohlaví rodí se svými odlišnými psychickými vlastnostmi nebo se psychicky rozlišují až v dalším vývoji podle svých životních podmínek, mùžeme odpovìdìt takto: Pohlaví se rodí se svými odlišnými psychickými vlastnostmi, jako se rodí s odlišným tìlem a odlišnými fyziologickými procesy, ale stejnì jako tìlesné a fyziologické rozdíly, i rozdíly psychické jsou po stránce kvantitativní i kvalitativní schopné zmìn, vznikajících dlouhodobými vlivy životních podmínek. Když tedy uvažujeme o psychických pohlavních rozdílech ženy, pamatujme nejen na to, že tyto vlastnosti nejsou pøísnì vyhrazené jen jednomu pohlaví, ale i na to, že jejich kvantita i kvalita byla jiná u ženy primitivní a pøírodní a jednou urèitì bude jiná u ženy, která za sebou bude mít staletou svobodu svého pohlaví. Podívejme se nyní na to, v èem pøedevším spoèívá pohlavní psychická odlišnost, zjištìná u žen nejpokroèilejší a pohlavnì nejrozšíøenìjší rasy. Nejdùležitìjším a nejsmìrodatnìjším èinitelem po této stránce je v psychickém životì ženy její hluboká citovost, emotivnost. To neznamená, že jsou její city všeobecnì a absolutnì silnìjší než city muže, ale že citová reakce je u ženy èastìjší, bezprostøednìjší,

13 ménì podmínìná a vzniká snadnìji už pøi slabších podnìtech. Žena se ve svém konání øídí spíše city než rozumovými dùvody a praktickými hledisky: koná ménì rozvážnì a impulzivnì. Ženu mohou vyvést z duševní rovnováhy vìci, které muž považuje za malicherné a bezvýznamné, ale takto z míry vyvedenou ženu, napøíklad malým nepoøádkem v domácnosti, mùže stejnì podružná vìc, napøíklad povìstný nový klobouk, vzápìtí pøivést do nejrùžovìjší nálady. Je podráždìnìjší, snadno je možné ji dojmout, nálady se u ní støídají èastìji než u muže, a tak není lehké pøedvídat její chování. Její názory, touhy i náklonnosti se rychle mìní, je nádobou odporujících si pocitù a sklonù, v krátkém èase se u ní mùže vystøídat radost i žal, veselost i zármutek, nadìje i obava, láska i nenávist, soucit i krutost, nadšení i odpor. Vìtší emotivnost u ženy je vyjádøená také anatomicko-fyziologicky, nebo její nervový systém je senzibilnìjší, tep, jak už víme, rychlejší, výraz ve tváøi živìjší a dokáže hùøe potlaèovat pocity pøicházející do vìdomí. Z tohoto dùvodu je žena též citlivìjší na senzorická podráždìní: intenzivnìji poci uje tlak, zmìny teploty a elektrické dráždìní. Má jemnìjší chu, a to pøedevším na slané a hoøké, èich, smysl pro barvy, zatímco muž má lepší schopnost úsudku, vìtší smysl pro tvary, ostøejší sluch. Duševní poruchy z emotivních pøíèin jsou u ženy èastìjší než u muže, u kterého je šílenství èastìji podbarveno intelektuálnì. Vìtší ženské emocionalitì odpovídá i její živìjší a dynamiètìjší fantazie. Ženy si dokáží jasnìji a názornìji pøedstavit pøedmìt nebo událost, vymyslet si pøíbìh, èastìji mívají neopodstatnìné halucinace a uvažují intuitivnì, silnìji se u nich projevuje vliv psychického obsahu podvìdomí na jejich myšlení, konání a instinktivní uvažování. Citovì podbarvené pøedstavy, zážitky a zkušenosti mají na duševní stav ženy silnìjší a trvalejší vliv než pøedstavy ostatní. Dnešní ženy dokáží pílí získat znaèné vìdomosti, ale málokdy jsou schopny využít je pro mimoøádnì pozoruhodné výkony, hlavnì v rùzných vìdeckých, technických a umìleckých oborech. Dùležitou pøíèinou tohoto stavu je, že ženská povaha má spíše smysl pro konkrétnost, pro pøedstavy smyslovì názorné a citovì podbarvené, než pro abstrakci myšlení, kterému se rád oddává muž. Ženská mysl nemá zálibu v rozborech a abstrakcích. Už chlapci ve škole více uvažují, jsou kritiètìjší, vìcnìji odpovídají než dìvèata, u kterých pøevládají osobní a citové zážitky. V chlapeckých literárních pracích najdeme více logiky a rozumování se sklonem k ironii, satiøe, kritice, pesimismu, bývají též originálnìjší, zatímco dìvèata se v nich projevují spíše citovì, romanticky, optimisticky a konvenènì. Forma je u chlapcù ménì pøíjemná, ale bohatší, mnohotvárnìjší, u dívek však úhlednìjší, ménì pøežitá, jednotvárnìjší a tradiènìjší. Pro dnešní ženské pohlaví bývá vìdecké studium stále ještì zøídka skuteèným cílem, žena se mu nevìnuje natolik ze záliby a zájmu jako spíše z povinnosti, aby si zabezpeèila budoucnost a samostatnost. Pokud má pak možnost se vdát èi jinak zaopatøit, vìdy zanechává. Ve škole projevují dívky vìtší a trvalejší píli než chlapci, kteøí jsou snaživí jen v oborech, které je zajímají. Dìvèata mají vìtší smysl pro poøádek, èistotu, povinnost. Uèí se snadnìji a lépe nazpamì, pamatují si pøedevším vìci, které je zajímají, ostatní lehce zapomínají. Ženy nemají pamì ani horší ani lepší než muži, ale když se zajímají jen o urèité vìci, pamatují si pøedevším ty. Dìvèata jsou pozornìjší, zdaleka ne tak roztržitá jako chlapci a samozøejmì se celkovì chovají slušnìji, zdvoøileji, jsou ústupnìjší, ochotnìjší a skromnìjší.

14 Pokud jde o jednotlivé vìdní obory, nemají dívky pøílišný zájem o matematiku, lépe øeèeno o její problémy; poèítat dovedou lépe. Ani zemìpis a dìjepis je zvláš nezajímá. Pøedstihují však chlapce v zájmu o jazyky: pøedevším se dokáží lépe a pohotovìji vyjadøovat a mají zálibu v jazykových cvièeních. V oblasti pøírodních vìd mají ženy vìtší smysl pro fyziku a chemii, chlapci pro obory biologické, s výjimkou botaniky, ve které jsou dìvèata horlivìjší. V technických oborech vynikají ženy pílí a spolehlivostí, ale nemají mužùv zájem o øešení technických problémù a o vynálezy. V oborech umìleckých známe pøedevším vynikající hereèky, spisovatelky a malíøky. Ženy dokáží pøesnì kreslit podle pøedloh a mají vìtší zálibu v ornamentálních pracích. Ženy vynikly i ve filantropii, což zøejmì souvisí s jejich vìtší citlivostí. Nezákonností a trestných èinù se dopouštìjí pøedevším z dùvodù citových, zatímco u mužù jsou zde rozhodující hlavnì sobecké dùvody, chamtivost, panovaènost, surovost. Tento velmi struèný a støízlivý náèrt duševních schopností typu civilizované ženy našich èasù sám dost jasnì prozrazuje vliv obou hlavních èinitelù, které rozhodovaly o jejích osudech: její zneužívané pøírodní funkce a její dlouholetého poddanství. Velká emocionalita ženy, zdroj jejích nejvíce velebných ctností a nejvíce odsuzovaných nectností, je v podstatì sice nevyhnutelným dùsledkem biologických a fyziologických procesù probíhajících v ženském tìle, za dlouhá tisíciletá pohlavního zneužívání a zotroèení ženy v nejrùznìjších smìrech se však stala chorobnou stránkou ženské povahy, nejednou vyús ující do hysterie. I ve znaènì jednostranném a kvalitami jistì neoplývajícím obraze, který nám stále ještì poskytuje i dnešní ženské pohlaví, pokud jde o jeho úèast v lidské tvorbì a výrobì, vzdor tomu, že dnes je už celá jedna tøetina civilizovaných žen diferencována (podle povolání), jasnì vidíme všechny dùsledky tisíciletého porobení ženy, které ji nutilo jednostrannì rozvíjet svùj intelekt v oblasti sexuálního a rodinného života, dìlalo z ní sexuální panenku anebo služku, mužskými mravy, zákony, požadavky a pøedsudky ji stále znovu odsuzovalo k existenci, která dìlala ženské vlastnosti ještì ženštìjšími a neumožòovala jí všestrannìji rozvinout svou inteligenci. I v tom je kus tragikomedie, že právì muži, kteøí nejvíce pomlouvají ženu pro její schopnosti a povahu, nejvíce zavrhují a zesmìšòují ženské slabosti, jsou zároveò nejvìtšími odpùrci její emancipace a žádají od ženy, aby byla co nejženštìjší. Z pohodlí a panovaènosti chtìjí pokraèovat ve svém tisíciletém zloèinu, který si v nièem nezadá se zloèinem páchaným bìlochy na barevných rasách a národech ve jménu civilizace. V buržoazní a kapitalistické epoše dosáhla pohlavní diferenciace u nejvyspìlejších národù svého vrcholu: žena se skuteènì už stala ženštìjší. Najednou si však uvìdomila, že je obìtí biologické tragédie, že zchoulostivìla. Uvìdomila si to tím více, že doba liberalismu nemohla zabránit tomu, aby i žena neopovrhla svým poddanstvím, nezatoužila stát se osobností. Stalo se to nejprve v tøídách materiálnì zabezpeèených, ale postupnì k tomu došlo i v tøídách pracujících a vykoøis ovaných, když žena jako aktivní úèastnice dìlnického hnutí dospìla k vyššímu uvìdomìní. Dnes stojí v èele skuteèného emancipaèního ženského hnutí vìdomì i bezdìènì ženský proletariát. Zženštilost není ctnost ani u muže, ani u ženy. Ale takzvaná mužatka je jen karikaturou svobodné ženy. V posledních kapitolách tohoto díla uvidíme, o jaké zákony a smìrnice lidského vývoje se mùže opøít emancipace ženy a jednou se o nì opøe i její neoddìlitelná svoboda. A není tøeba se obávat, že v pøevratech, které

15 ženu jednak osvobodí, jednak budou dùsledkem jejího osvobození, ztratí se bytostný pùvab ženského pohlaví, to vìènì ženské, èeho si ceníme právì tak jako toho, co považujeme za bytostný pùvab správného muže. Jen povrchní lidé nedohlédnout za vnìjší gesta žen, lépe èi hùøe bojujících za svou svobodu. To vìènì ženské je nerozluènì spjato s biologickou funkcí a fyziologickou osobností ženy, a zùstane i u ženy svobodné, u ženy-kamaráda, který si pøátelství, lásku, milostné soužití, ale i své místo ve výrobním procesu a veøejném životì bude svobodnìji volit podle svou povahy v rámci dokonalejších hospodáøských a sociálních zøízení. Dnešní prùmìrný typ civilizované ženy je dùsledkem tisíciletého poddanství žen, které v nich jako každé otroctví podporovalo i mnohé protisociální vlastnosti, a tisícileté zvrácení výchovy i tìlesného zneužívání, které se snažilo udìlat z ní poddajnou souložnici, poslušnou rodièku a služku anebo duchaplnou hetéru, v ní nepodporovalo nic, co by vedlo ke vzniku osobnosti. Ale dnešní prùmìrný typ civilizované ženy není posledním slovem ve vývinu ženského pohlaví, tak jako ani souèasný prùmìrný mužský typ není možno považovat ve vývinu mužského pohlaví za ukonèený, hlavnì pokud jde o inteligenci.

16 PØÍRODNÍ ŽENA I. ŽENA V PRAVÌKU Pravìk lidstva trval statisíce let. V této dobì sestoupil praèlovìk ze stromu, po kterém šplhal, a stal se pozemským tvorem, který se uèil vzpøímenì chodit a používat uvolnìné pøední konèetiny jako ruce. Zpoèátku žil neorganizovaným, celkem živoèišným životem v tlupách, postupnì se vyvíjel v typ, který pokud jde o vrozené vlastnosti, pøetrvává v podstatì dodnes, a uprostøed velkolepé pøírody kladl základy kultury: vynalezl øeè, první hrubé nástroje, první náboženské pøedstavy (kult pøedkù), první pojmy a organizace v tlupách (tøídy podle vìkù) a nakonec oheò. Pravìk lidstva spadá z vìtší èásti do takzvané doby tøetihorní, i když je pravdìpodobné, že v nìkterých oblastech se vyskytovaly pralidské rasy už v dobì diluviální. A zøejmì trval déle než všechna další období lidského vývoje. Pokud si kvùli znázornìní èasových pomìrù vezmeme metrovou míru pøedstavující dobu, lze prvních 70 centimetrù pøirovnat k pravìku, dalších 20 cm takzvanému divošství, 6 nebo 7 cm tzv. barbarství a jen asi poslední 2 nebo 3 cm civilizaci. 1 To znamená, že bylo tøeba statisíce let, aby se z živoèišné øíše oddìlil tvor zcela schopný odlišit se od svého opièího pøíbuzenstva, nastoupit cestu k èlovìku a vytvoøit základy lidské kultury, vyøešit nejtìžší a nejdùležitìjší úkoly: øeè, nástroj a oheò; dlouhá tisíciletí poté žil tento èlovìk podle zákonù pøíbuzenských soustav, než poznal trpké dobrodiní patriarchální rodiny a soukromého vlastnictví v jejich klasické podobì, a nakonec bylo tøeba dlouhých století k tomu, než vznikl a upevnil se dnešní názor na lidskou osobnost mužskou a ženskou a než se vyvinuly názory na lidská práva a sociální spravedlivost. To však také znamená, že jsou pøed námi v zamžené budoucnosti nová staletí a tisíciletí, ve kterých bude vývoj lidské spoleènosti pokraèovat, že tedy ani zøízení a morálka dnešního civilizovaného lidstva nejsou trvalé a nezmìnitelné, nejsou se svými povìrami a tísnivými stránkami posledním slovem lidského vývoje. Pravìk lidstva nám však zanechal pøímé dùkazy o pohlavních a sociálních vztazích primitivního èlovìka. Podle rozlièných zachovaných nálezù, zkamenìlin, kostí, ba i celých živoèichù si mùžeme udìlat velmi pravdìpodobnou pøedstavu vegetace a pøírody, která tvoøila pohádkové kulisy života primitivních lidí. Mùžeme si dost jasnì pøedstavit nìkteré velmi rané lidské typy (vìtšinou diluviální), napøíklad tzv. neandrtálského èlovìka, tìlesnì i duševnì ještì celkem nemotorného a živícího se zvìøí, kterou chytal do jam a zabíjel kameny nebo kyjem, èi takzvaného kromaòonského (cromagnonského) lovce z mladší doby kamenné, kterému sousedili mamuti, obrovští jeskynní medvìdi, nosorožci, kanci a strašné koèkovité šelmy, ale nemùžeme se pøímo nic dozvìdìt o tom, jakými mravy nebo

17 poøádky se øídil v tìchto primitivních dobách vztah èlovìka k èlovìku, pøedevším vzájemný vztah muže a ženy. Ale i když nemáme pøímé dùkazy o charakteru a organizaci primitivního spolužití lidí, pøece jen si o nìm mùžeme udìlat mnoho pravdìpodobných pøedstav podle nepøímých dùkazù, vyplývajících z moderního biologického, fyziologického, antropologicko-etnologického a sociologického výzkumu. Výsledky tohoto rùzného bádání je však tøeba využívat s nejvìtší objektivitou, bez jakýchkoliv náboženských, politických a sociálních pøedsudkù. V pravìké kultuøe se setkáváme s takovým odlišným a pro nás zvláštním svìtem, že se do nìj mùžeme jen velmi tìžko vmyslit a vcítit, a pokud mu chceme porozumìt, musíme zapomenout na vše, èím nás mezitím v dobrém i zlém smyslu obš astnila kultura. Jako si nemùžeme lidský vývoj pøedstavit jinak než v mezích pøírodního celku, a tedy ne jako nìjaké stvoøení v biblickém smyslu, stejnì tak nesmíme vzhledem k morálce dnešních vládnoucích tøíd stavìt pravìkého a pøírodního èlovìka do jiného svìtla, než v jakém žil. Když naše poznání lidského pravìku neodpovídá dnešním morálním kategoriím, mùže to nanejvýš znamenat, že lidstvo vyrostlo z dìtských støevíèkù, nehledì už na to, že urèitá morálka je vždy spjatá jen s urèitou dobou a tøídou, která v ní vládla, ne však se všeobecným zájmem lidstva. Je pochopitelné, že pøi nedostatku pøímých dùkazù o rodotvorných pravìkých pomìrech vznikly velmi rozdílné názory na pùvod èlovìka. Na nižších stupních kultury se všeobecnì setkáváme s pøedstavou, že lidé pocházejí z jediného páru, stvoøeného nadpøirozeným zpùsobem. Tuto pøedstavu najdeme i v povìstech mnoha pøírodních národù. Ale myšlenka, že je èlovìk sociálního pùvodu, se objevila už u nejlepších starovìkých uèencù. Je tøeba tak porozumìt napøíklad velmi duchaplnému Aristotelovu výroku: Stát je nutno si podle jeho povahy pøedstavovat døíve než rodinu a každého jednotlivce. Po zániku antické kultury však panovala znovu po staletí povìst o pùvodu lidstva z jednoho páru. Biblická pohádka je dokonce tak naivní, že Adamovi pøipisuje schopnost øeèi døíve, než tu byla druhá osoba, se kterou bylo možno hovoøit: I dal Adam všem jména, každému hovadu a nebeskému ptáku a každému polnímu zvíøeti... Ještì Fridrich Schiller ve své stati O první lidské spoleènosti øíká: Protože èlovìk pochází z jednoho páru, je nutnì monogamický (jednosnubný) a pøíklad prvního páru mìl pro další pár už moc zákona. Velký Darwin a po nìm uèenci Bachofen a Morgan 2 z hlediska sociologického však obnovili názor na sociální pùvod èlovìka a podložili ho mnohými vynikajícími objevy. Vìtšina nejslavnìjších antropologù a sociologù je následovala a èásteènì obohatila vìdu v tom smyslu, že pralidé nemohli znát manželský a rodinný život a nutnì žili v takzvané promiskuitì, tj. ve volném pohlavním styku, v pohlavní pospolitosti. Reakce proti tomuto smìru vedená pøedevším Westermarckem v jeho Dìjinách lidského manželství, obnovuje tvrzení, že èlovìk žil pùvodnì v páru, takže je od pøírody tvor jednosnubný a jednosnubné manželství trvá od zaèátku, bez ohledu na poèetné mnohosnubné (polygamické) úchylky, které jsou pouhými zvrácenostmi. Tento názor je však spíše zbožným pøáním a pøes veškerou vìdeckou vážnost jeho dnešních nìkolika zastáncù, patøí k tomu druhu názorù, které stavìjí vìdu do služeb reakèních myšlenek anebo náboženských, politických èi sociálních pøedsudkù. Rozhoøèený zápas mezi pøívrženci tìchto dvou smìrù mìl však tu velmi kladnou stránku, že vynesl na povrch mnoho

18 dùležitých skuteèností a vìdì poskytl skvìlý materiál. Jsou dvì zásadní otázky, bez jejichž zodpovìzení není možné podat ucelený obraz pravìkého lidstva a utvoøit si jasnou pøedstavu o primitivní ženì. Za prvé: èlovìk je pùvodu rodinného anebo sociálního, žili tedy první lidé v párech, jednosnubném manželství a v oddìlených rodinách, nebo jako družná zvíøata ve smeèkách, stádech, tlupách? Neménì závažná je druhá otázka, zda se už v pùvodní hordì pøipustíme-li družnou povahu pravìkého lidského života vyskytovaly jednosnubné manželské pomìry a oddìlené rodiny nebo tu vládla volnosnubná promiskuita. Sociální pùvod èlovìka. Když nebereme v úvahu mytologické nebo náboženské legendy, nebylo proti sociálnímu pùvodu èlovìka mnoho závažných námitek. Poukazovalo se hlavnì na to, že antropomorfní opice zvíøata èlovìku nejbližší nežijí družnì, ale v oddìlených rodinách, že tedy v pravìku, když z tìchto nejvyšších opic vznikali nejnižší lidé, byl èlovìk monogamického pùvodu a od pøírody má monogamickou povahu. Proti tomu je tøeba namítat, že antropomorfní opice, jako je gorila 3 èi orangutan, tím spíše už žádné jiné dnes žijící druhy opic, není možné považovat za pøedky lidí v pøímé linii, ale jen za vedlejší pøíbuzenstvo èlovìka. Èlovìk vznikl ze savce žijícího na stromech už v dobì tøetihorní, a opièí druhy od tìch dob prošli takovými zmìnami, že lze pøijmout pouze spoleèný pùvod opic a èlovìka, ne však jejich pøímou návaznost. Je pravda, že spoleèný pùvod byl nespornì prokázán sérovou reakcí 4. Mimoto vìtšina opièích druhù žije družnì a solidárnì, èasto ve stádech a tlupách skládajících se z nìkolika stovek opic, ve spoleèenství na obranu i útoky. Silnìjší chrání samièky a mláïata, ukrývají ranìné, tvoøí zadní voj pøi ústupu. Pomáhají si navzájem, spoleènými silami napøíklad odvalují velké kameny, pod kterými se ukrývají èervi, brouci i jiná potrava. Zkrátka nápadnì pøipomínají pøírodní národy žijící na nejnižším stupni kultury. Naskýtá se též závìr, že antropomorfní opice jako nejvyšší opièí druh zùstaly právì proto opicemi, že jim chybìl družný život a sociální pudy, takže už pøedem nebyly schopné kulturního vývinu. Dokonce sám Darwin se pøiklánìl k názoru, že èlovìk vznikl nejdøíve z pomìrnì slabých, ale spoleèenských opièích druhù, jako je šimpanz 5, a teprve potom z druhù silnìjších, ale nespoleèenských, jako je napø. gorila. Druhá námitka proti sociálnímu pùvodu èlovìka vychází z toho, že lidé, kteøí dosud žijí na nejnižším stupni kulturní vyspìlosti, tzv. nižší lovci, jako jsou Køováci, domorodci z Ohòové zemì atd., nežijí v tlupách, ale v jednotlivých rodinách. Jenže to není tak jednoznaèné, nebo etnologie nezná národy, které by žily pouze v oddìlených rodinách; všude žijí lidé ve spoleèenstvích, pøesahujících rámec rodiny; i v pomìrech nejménì pøíznivých, kde zápas o potravu vyvolává roztøíštìnost, jsou jen doèasnì rozptýlení, aby se posléze znovu sešli a žili spoleènì. Argumentù hovoøících pro sociální pùvod èlovìka je mnohem více a jsou daleko závažnìjší. Už porovnání s opicemi mluví vlastnì, jak jsme vidìli, pro tento pùvod, který do jisté míry potvrzuje i prehistorický výzkum. Ke skupinì nazývající se neandrtálsko-spyskou a ve starší dobì diluviální patrnì rozšíøené po celé Evropì (napø. nálezy z Podbaby u Prahy), patøí i kostra z Le Moustiersu, u které se našly dùkazy, že byla velmi peèlivì pohøbená. Lze si ostatnì tìžko pøedstavit, že pøedèlovìk, který už sestoupil na zem a uèil se vzpøímenì chodit, by se byl udr-

19 žel v boji s velkými dravci bez poøádných zbraní a nástrojù, nebýt jeho stádného života, pospolitosti v tlupì. Jednotlivá rodina by nebyla dostateènou ochranou pro nemotorné samièky a jejich mláïata, která velmi dlouho dospívají a jako tomu bylo u pøírodních národù, léta se živí mateøským mlékem. Ještì výmluvnìjší jsou však lidské sociální pudy, o jejichž vrozenosti se mùžeme dennì pøesvìdèovat: dokazuje to už chování dìtí. Ješitnost se u nich probouzí velmi brzy, stejnì jako napodobovací pud, o který se ve velké míøe opírá jejich schopnost dát se vychovávat a umìt mluvit. Dìtské opièení se je skuteèným stádovým pudem. Dìti mají též velmi organizované centrum pro øeè, a ta je také výrazem sociálního pudu. Sociální pudy mají vrozeny i ty nejdivoèejší národy, nebo pospolitost tlupy je pevná. I když u mužù bývá èasto smysl pro rodinu vyvinut celkem nepatrnì, nalezneme i na nižších stupních kultury silnì rozvinutý èinorodý altruismus mezi kmenovými druhy. Vždy pro normálního èlovìka je dlouhá samota trestem a sklon k družnosti patøí k základním pudùm lidské povahy. Nejen ze samoty, ale i od rodinného krbu rád unikne do spoleènosti i ten nejlepší muž, žena není výjimkou, pokud jí to dovolují pomìry a pokládá se za osobnost. Na nejnižších stupních kultury je tento sklon dokonce silnìjší než v kultuøe novodobé, kde spoleènost èlovìku èasto nahrazují èasopisy, knihy, rozhlas apod. Komunikativní typ u pøírodních národù má charakter živelného instinktu, ustavièné mumlání èernochù je dostateènì známé a pøipomíná vøískot a hašteøení opic nebo køik hejna papouškù. Když u indiánù z Guyany v Jižní Americe skonèil den a ženy na noc nanosily dostatek døeva, lehli si muži do svých visutých lùžek a pustili se do všeobecného rozhovoru. Dlouho do noci si vyprávìli nekoneèné historky, které nìkdy znìly jako jednotvárné bzuèení, jindy je provázela živá gestikulace. Ostatnì z celkového pohledu na lidskou spoleènost vyplývá, že se kultura vytváøí pouze pospolitou lidskou èinností a že mohla vzniknout pouze z družné rasy. Èlovìk nezískal pøevahu nad zvíøetem osobní silou a mocí, ale zespoleèenštìním mnohých dovedností, díky kterým jej jeho vlastní moc uèinila pánem na zemi 6. Ale pøedchùdce èlovìka se stal èlovìkem až tehdy, když si osvojil a zaèal používat øeè; je tedy zøejmé, že nejen praèlovìk, ale i jeho pøedchùdce byl nevyhnutelnì družný tvor: vznik øeèi sám o sobì dokazuje sociální pùvod èlovìka, je pøedevším komunikativním prostøedkem. U nedružných druhù se tedy nemùže vyvinout k vyšším formám. Volnosnubná lidská povaha. Z toho, že je èlovìk sociálního pùvodu, ještì nemusí vyplývat, že už v pùvodních tlupách neexistovaly monogamické manželské svazky a oddìlené rodiny; se sociálním životem se nemusí nutnì spojovat volný pohlavní styk. Jak už víme, o tuto promiskuitu se vedly velmi tìžké boje, jelikož šlo o boje mezi vìdeckou pravicí a levicí, které se dlouho neumìly zbavit falešné pøedstavy, že jde o choulostivou otázku, vzbuzující pohoršení. Ani nejhorlivìjší zastánci promiskuity pro ni nedokázali nalézt objektivní název; Lubbock ji pojmenoval zcela falešnì hetérismem. Nìmci dodnes používají slovo Weibergemenischaft, které má však výluènì mužský charakter, èi Kommunalehe, které je zase velmi nepøesné, protože ještì nemohlo jít o manželství ani ve smyslu pøírodovìdeckém. Von Reitzenstein, berlínský antropolog, bojovnì a liberálnì zamìøený, hlavnì pokud jde o náboženské a morální pøedsudky, a energický pøívrženec promisku-

20 ity používá název freier Verkehr, který odpovídá našemu volnému pohlavnímu styku a je jistì nejsprávnìjší; i když i u nìho nìkdy nalezneme výraz Weibergemeinschaft protože je souèasnì i odpùrcem ženské emancipace. Vìdecký název promiskuita, který se dnes všeobecnì používá, by èasto v uvozovkách, není však pøíliš výstižný. Naše generace, které za sebou mají do jisté míry boje o moderní volnou lásku, mohou tento fakt pùvodní promiskuity pøijímat už celkem poklidnì. Otázku promiskuity bychom však nemohli zodpovìdìt, pokud nemáme pøímé dùkazy pro ani proti, kdybychom ji nepøemìnili na otázku celkem dobøe zodpovìditelnou: má èlovìk od pøírody povahu jednosnubnou nebo mnohosnubnou? Nad touto otázkou se však znalci souèasnosti i minulosti pouze pousmìjí: vždy je veøejným tajemstvím, že lidský pohlavní pud je mnohosnubný a má rád zmìny (je filoneistický), a pouze z takzvané slušnosti se o nìm nesmí hovoøit pøíliš nahlas. Jenže vìdì je zakázána pouze nepravda a svatého jí není nic kromì faktù. Naproti tomu se však našli novodobí uèenci, kteøí tvrdí, že èlovìk je od pøírody jednosnubný a pro tento poznatek mají nìkolik argumentù. Všimnìme si nejprve tìch. Jelikož je na svìtì stejný poèet mužù i žen, monogamie je prý zámìrem pøírody. Nehledì však na to, že poèet mužù a žen není témìø nikde na svìtì stejný, že ve skuteènosti se všeobecnì rodí více chlapcù, ale naživu zùstává pøevážnì v civilizovaných zemích více žen, mohla by rovnost poètu obou pohlaví znamenat nanejvýše to, že v úmyslu pøírody není mnohoženství (polygamie) èi mnohomužství (polyandrie), nebo urèitý poèet mužù mùže pøece žít se stejným poètem žen stejnì v promiskuitì jako ve skupinovém manželství nebo v manželstvích oddìlených. Neobstojí zde ani argument, že nebyl objeven národ, u kterého by se vyskytovala úplná promiskuita, a že už lovecké národy na nejnižším známém stupni kultury znají manželství a oddìlené rodiny. Nemluvì o tom, že u všech pøírodních a u mnohých kulturních národù se vyskytovaly, jak uvidíme, urèité sexuální mravy, pochopitelnì jen jako ohlasy pùvodní volnosnubnosti, je tento závìr už formálnì chybný, protože kultura nižších loveckých národù stojí nad pravìkem jako civilizace nad barbarstvím; všechny tyto národy už mìly oheò, ale z toho pøece nebudeme vyvozovat, že èlovìk dokázal rozdìlávat oheò už ve svém pravìku a odjakživa. Pokud se u nejnižších známých národù, jako jsou napøíklad trpaslièí kmeny ze støedoafrických pralesù, vyskytuje pouze monogamie, je jisté, že tyto kmeny jsou hluboko pod úrovní evropského èlovìka starší doby kamenné a je možno je považovat za degenerované, nebo poklesly z vyššího stupnì kultury. Monogamické manželství je projev vyspìlé spoleènosti a podle základního biogenetického zákona tedy nemohlo dosáhnout tohoto stupnì za primitivních kulturních pomìrù, ale muselo jako všechna ostatní sociální zøízení projít svým vývojem, postoupit z nižších forem k vyšším. Pokud je tedy èlovìk od pøírody volnosnubný, proè potom nežijí pøírodní národy ve volném pohlavním styku, ale v rodinách? na tuto otázku podrobnìji odpovíme v kapitole o vzniku a pøíèinách manželství, na tomto místì zatím jen tolik: Pøírodní èlovìk si nebral ženu z nìjaké lásky tehdy ji ještì neznal ale jako služku, otroka a oslici. Byla to hospodáøská nutnost. Jeho touha po pohlavní zmìnì se naplòovala pøi pohlavní nevázanosti na slavnostech se ženami, které pùjèoval hostitel, èastým støídáním žen, jejich výmìnou atd. Manželství nebylo pro pøírodního èlovìka v žádném pøípadì pøedevším milostnou záležitostí, ale hospodáøskou

Stanislav K. Neumann DÌJINY ŽENY. Populárnì sociologické, etnologické a kulturnì historické kapitoly. Autorka doplòku Dr.

Stanislav K. Neumann DÌJINY ŽENY. Populárnì sociologické, etnologické a kulturnì historické kapitoly. Autorka doplòku Dr. Stanislav K. Neumann DÌJINY ŽENY Populárnì sociologické, etnologické a kulturnì historické kapitoly Autorka doplòku Dr. Evženie Klouèková Èást první ŽENA PØÍRODNÍ ÚVOD O ŽENÌ VŠEOBECNÌ Ve svìtle antropologicko-etnologického,

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

Vzpùsobeno pøedevším zdravotními pomùckami, které tyto osoby používají. U vozíèkáøù

Vzpùsobeno pøedevším zdravotními pomùckami, které tyto osoby používají. U vozíèkáøù 7. Základní parametry a rozmìrové požadavky na pohyb a orientaci v prostoru Základním problémem pohybu jakkoliv handicapovaného v daném prostøedí je potøeba prostoru a možnosti dobré orientace v nìm. Filipiová,

Více

STRUÈNÝ HISTORICKÝ PØEHLED

STRUÈNÝ HISTORICKÝ PØEHLED ZEMÌ PÙVODU: Èeská republika. DATUM PUBLIKACE PLATNÉHO PÙVODNÍHO STANDARDU: 12. øíjna. 1980 POUŽITÍ: Spoleèenské plemeno KLASIFIKACE F.C.I.: Po jeho mezinárodním uznání: skupina 9 - spoleèenská plemena

Více

Antonín Kamarýt Opakujeme si MATEMATIKU 3 doplnìné vydání Pøíprava k pøijímacím zkouškám na støední školy Pøíruèka má za úkol pomoci ètenáøùm pøipravit se k pøijímacím zkouškám na støední školu Pøíruèka

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

Zaèínáme hrát Souèástí hry je herní deska (japonsky goban) se ètvercovou sítí 19 19. Pro zaèáteèníky

Zaèínáme hrát Souèástí hry je herní deska (japonsky goban) se ètvercovou sítí 19 19. Pro zaèáteèníky PRAVIDLA GO Japonské slovo go znamená sílu, tvrdost, protiúder. GO je 4000 let stará, pùvodnì èínská, stolní hra pro dva hráèe. Pøed více než 1300 lety se rozšíøila do Japonska, kde byla její pravidla

Více

ÈÁST VIII - M I K R O È Á S T I CE A JEJICH CHOVÁNÍ

ÈÁST VIII - M I K R O È Á S T I CE A JEJICH CHOVÁNÍ 1 ÈÁST VIII - M I K R O È Á S T I CE A JEJICH CHOVÁNÍ 32 Základní èástice 33 Dynamika mikroèástic 34 Atom - elektronový obal 35 Atomové jádro 36 Radioaktivita 37 Molekuly TABULKA: Základní èástice Druh

Více

TVRDÁ PLENA PAVOUÈNATKA MOZEK MOZEÈEK PÁTEØNÍ MÍCHA. akciny.net

TVRDÁ PLENA PAVOUÈNATKA MOZEK MOZEÈEK PÁTEØNÍ MÍCHA. akciny.net MOZEK STEJNÌ JAKO MÍCHA TVOØÍ CENTRÁLNÍ NERVOVÝ SYSTÉM. JEDNÁ SE O VELMI SLOŽITÉ ORGÁNY, KTERÉ VYTVÁØEJÍ NERVOVÉ BUÒKY, JENŽ MAJÍ VELMI MALOU SCHOPNOST SE OBNOVOVAT. POŠKOZENOU NERVOVOU BUÒKU SE JEN MÁLOKDY

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 1 1 6 5 U k á z k a k n i h

Více

Copyright 1996, 2003 SAMUEL, Biblická práce pro děti ISBN 80-239-0735-2

Copyright 1996, 2003 SAMUEL, Biblická práce pro děti ISBN 80-239-0735-2 první kapitola Nejúrodnìjší misijní pole svìta 0 Nejúrodnìjší misijní pole svìta není na nìjakém zvláštním místì. Není to nìjaká urèitá zemì. Je to urèitý druh lidí jsou to dìti! Žádná skupina lidí není

Více

Vìštìní z kávy JOHAN RICHTER. Eko-konzult

Vìštìní z kávy JOHAN RICHTER. Eko-konzult JOHAN RICHTER Eko-konzult Prvním pøínosem vìštìní z kávové sedliny je, že pomáhá lepšímu sebepoznání. Nìkteøí možná øeknou: Ale vždy já se pøece znám dobøe. Dalším pøínosem vìštìní je to, že dává lidem

Více

Pavel Kras Tvorba textù na PC T602 a WORD 6 Pøíruèka je urèena pøedevším zaèáteèníkùm, kteøí se rozhodli proniknout alespoò na pokraj poèítaèové problematiky Pomocí této pøíruèky se nauèíte nejen ovládat

Více

Dosud vyšlo: 100 + 1 Sudoku pro každého 2

Dosud vyšlo: 100 + 1 Sudoku pro každého 2 Úvod Dosud vyšlo: 100 + 1 Sudoku pro každého 100 + 1 Sudoku pro každého 2 200 + 1 Sudoku pro každého 3 100 + 1 Sudoku junior 200 + 1 Sudoku pro každého Uvedené soubory hádanek si mùžete objednat i v našem

Více

Jsem ohrožen(a) žloutenkou typu B?

Jsem ohrožen(a) žloutenkou typu B? Jsem ohrožen(a) žloutenkou typu B? Co je to? Žloutenka (hepatitida) typu B je virus, který infikuje játra, a mùže vést k závažnému onemocnìní jater. Játra jsou dùležitým orgánem a obstarávají rozklad potravy

Více

Jestliže je myšlení příjemné, pak ještě nezačalo

Jestliže je myšlení příjemné, pak ještě nezačalo MONOGRAFIE N 13 Alfred Uhl Jestliže je myšlení příjemné, pak ještě nezačalo NÁRODNÍ MONITOROVACÍ STŘEDISKO PRO DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI 1 Jak maskovat etické otázky ve výzkumu závislostí Jestliže

Více

Kateøina Zitová Krize šance pro Vás? A proè ne! Kniha I. Nevážné pojednání o tom jak nalézt štìstí a klid v sobì aneb jak pohlédnout pravdì do oèí Kateøina Zitová Krize šance pro Vás? A proè ne! Autorská

Více

GENvia, s.r.o. ZÁKLADNÍ VYUÈENA STØEDNÍ S MATURITOU VOŠ

GENvia, s.r.o. ZÁKLADNÍ VYUÈENA STØEDNÍ S MATURITOU VOŠ DOTAZNÍK KE GENETICKÉMU VYŠETØENÍ (pro ženy) ŽENA OSOBNÍ DATA KLIENTKY PØÍJMENÍ DATUM NAROZENÍ RODNÉ ÈÍSLO TELEFON (MOBIL) ADRESA UKONÈENÉ ŠKOLNÍ VZDÌLÁNÍ ZAMÌSTNÁNÍ NÁRODNOST DATUM SÒATKU JMÉNO MÍSTO

Více

JAK SE ZBAVIT ALERGIE

JAK SE ZBAVIT ALERGIE MUDr. M. O. Bruker JAK SE ZBAVIT ALERGIE Pøíèiny a léèení astmatu, ekzémù, neurodermitidy, senné rýmy a vyrážek Eko-konzult Když se neví, proè pacient, který byl pùvodnì zdravý, jednoho dne na pyl reaguje

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

VARIABILITA ČLOVĚKA AFRIKA KOLÉBKA LIDSKÉ CIVILIZACE

VARIABILITA ČLOVĚKA AFRIKA KOLÉBKA LIDSKÉ CIVILIZACE VARIABILITA ČLOVĚKA Lidé se navzájem od sebe v mnoha faktorech liší (barva pleti, výška, stavba těla, barva a struktura vlasů,.), ale vždy tomu tak nebylo. Důvodem těchto změn je neustálá nutnost se přizpůsobovat

Více

REVOLUÈN? PERSPEKTIVA

REVOLUÈN? PERSPEKTIVA REVOLUÈN? PERSPEKTIVA Nejbezpeènìji, proti smìru jízdy, od narození do 18kg (cca do 4 let) Pøevratná novinka v dìtských autosedaèkách ECE R-44/04 kategorie 0+/I, 0-18KG Cestování zády proti smìru jízdy,

Více

Omlouváme se všem ètenáøùm a autorùm knihy!

Omlouváme se všem ètenáøùm a autorùm knihy! Vážení ètenáøi, v textu publikace Projektový management podle IPMA (ISBN 978-80-247-2848-3) jsme po jejím vytištìní zjistili, že na stranì 80 je chyba v tabulce 1.04.6, na stranì 168 je chyba v obrázku

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Vìnováno památce mých prarodièù, paní Antonie Švejnarové a pana Františka Švejnara, violoncellisty, po nìmž jsem zdìdila lásku k hudbì, která mì

Více

VYUŽITÍ TERMOVIZE U PACIENTÙ S REVMATOIDNÍ ARTRITIDOU

VYUŽITÍ TERMOVIZE U PACIENTÙ S REVMATOIDNÍ ARTRITIDOU VYUŽITÍ TERMOVIZE U PACIENTÙ S REVMATOIDNÍ ARTRITIDOU Z. Horáková Èeské vysoké uèení technické v Praze, Fakulta biomedicínského inženýrství Abstrakt Práce se zabývá termovizním mìøením pacientù, kteøí

Více

Cvièení na relaxaèních míèích II.

Cvièení na relaxaèních míèích II. - POZ EST BIO PSY SOC INT ENV Cvièení na relaxaèních míèích II. Využití: Pomùcky a potøeby: Vedení ke správnému držení tìla vlivem zapojení hlubokých svalových skupin kolem páteøe pøi balanèních cvièeních,

Více

Dovolte, abych se pøedstavil

Dovolte, abych se pøedstavil Dovolte, abych se pøedstavil... jmenuji se Haemophilus INFORMACE O PREVENCI ZÁKEØNÉ INFEKÈNÍ CHOROBY MILÍ ÈTENÁØI DOVOLTE MI, ABYCH SE VÁM PØEDSTAVIL: JMENUJI SE HAEMOPHILUS INFLUENZAE TYPU B. MNOZÍ Z

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

NEJSILNÌJŠÍ MENTÁLNÍ ANTIDEPRESIVUM

NEJSILNÌJŠÍ MENTÁLNÍ ANTIDEPRESIVUM NEJSILNÌJŠÍ MENTÁLNÍ ANTIDEPRESIVUM JAK SE STÁT ZDROJEM A AKTIVNÍM TVÙRCEM SVÉHO ŽIVOTA DRAGAN VUJOVIÈ NEJSILNÌJŠÍ MENTÁLNÍ ANTIDEPRESIVUM je skryté v klíèovém životním rozhodnutí OBSAH O autorovi... 4

Více

Vestavná trouba - nedílná souèást moderní kuchynì

Vestavná trouba - nedílná souèást moderní kuchynì Vestavná trouba - nedílná souèást moderní kuchynì Trouby jsou jedním z pøístrojù pro domácnost, jejichž vývoj se dostal skuteènì velmi daleko. Abyste si ze široké škály tìchto výrobkù vybrali skuteènì

Více

v trojúhelníku P QC sestrojíme vý¹ky na základnu a jedno rameno, patu vý¹ky na rameno oznaèíme R a patu na základnu S

v trojúhelníku P QC sestrojíme vý¹ky na základnu a jedno rameno, patu vý¹ky na rameno oznaèíme R a patu na základnu S Øe¹ení 5. série IV. roèníku kategorie JUNIOR RS-IV-5-1 Pro na¹e úvahy bude vhodné upravit si na¹í rovnici do tvaru 3 jx 1 4 j+2 = 5 + 4 sin 2x: Budeme uva¾ovat o funkci na pravé stranì na¹í rovnice, tj.

Více

Úøad prùmyslového vlastnictví. s e ž á d o s t í o z á p i s d o r e j s ø í k u. Údaje o ochranné známce - oznaète køížkem

Úøad prùmyslového vlastnictví. s e ž á d o s t í o z á p i s d o r e j s ø í k u. Údaje o ochranné známce - oznaète køížkem Úøad prùmyslového vlastnictví Antonína Èermáka 2a, 160 68 Praha 6 : (02) 203 83 111, 24 31 15 55 : (02) 24 32 47 18 PØIHLÁŠKA OCHRANNÉ ZNÁMKY s e ž á d o s t í o z á p i s d o r e j s ø í k u è. jednací,

Více

Bednáøský Dobble. Byl inspirován hrou Dobble od autorù: Denis Blanchot Guillaume Gille-Naves Igor Polouchine

Bednáøský Dobble. Byl inspirován hrou Dobble od autorù: Denis Blanchot Guillaume Gille-Naves Igor Polouchine Bednáøský Dobble Bednáøský Dobble posloužil jako artefakt, provázející celou Bednu 2013. Na jeho vlastnostech bylo postaveno 6 šifer a tìžilo z nìj ještì nìkolik dalších vèetnì cílové aktivity. Byl inspirován

Více

KONEC NADÌJÍM A NOVÁ OÈEKÁVÁNÍ

KONEC NADÌJÍM A NOVÁ OÈEKÁVÁNÍ KONEC NADÌJÍM A NOVÁ OÈEKÁVÁNÍ Lenka Kalinová Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz OBSAH Podìkování 9 Pøedmluva 11 Úvodem vymezení tématu 14 PRVNÍ ÈÁST: CHARAKTER DOBY PO SRPNU 1968

Více

Vaše zn.: Naše ZD.:. Vyøizuje V Praze dne. HEM-3516-24.9.01l26322 MUDr.Faierajzlová~CSc. 17. 10.2001

Vaše zn.: Naše ZD.:. Vyøizuje V Praze dne. HEM-3516-24.9.01l26322 MUDr.Faierajzlová~CSc. 17. 10.2001 / MINISTERS' ZDRA VOTNICTVÍ, 128 01 Praha 2, Palackého nám. 4, pošt. pøihr. 81 Ministerstvo školství~ mládeže a tìlovýchovy øeditelka odboru 26 ing. Božena Suková Kannelitská 7 11 O 00 Praha 1 Vaše zn.:

Více

zvìtšenina Jitka Èechová

zvìtšenina Jitka Èechová zvìtšenina Jitka Èechová Jitka Èechová Fakulta umìní a architektury - vizuální komunikace - digitální média Bakaláøská práce 2010 téma: ZVÌTŠENINA /01 * Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci

Více

Body celkem. Øešitel BLOK 2. Vánoèní turnaj HALAS ligy v logice Praha 15. prosinec 2012

Body celkem. Øešitel BLOK 2. Vánoèní turnaj HALAS ligy v logice Praha 15. prosinec 2012 Øešitel Body celkem Vánoèní turnaj HALAS ligy v logice Praha. prosinec 0 BLK Køížky a koleèka Zrcadla Padouši a poctivci Tykadla Bludištì / Mrakodrapy Hvìzdy a mìsíce Lev a Jednorožec Nejbližší úseèka

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

NELEGÁLNÍ PRÁCE V ODVÌTVÍ STAVEBNICTVÍ

NELEGÁLNÍ PRÁCE V ODVÌTVÍ STAVEBNICTVÍ PROJEKT POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH NELEGÁLNÍ PRÁCE V ODVÌTVÍ STAVEBNICTVÍ SOCIÁLNÍ DIALOG VE STAVEBNICT VÍ Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Václavské náměstí 21

Více

PREVENCE PØENOSU plísòových onemocnìní

PREVENCE PØENOSU plísòových onemocnìní PREVENCE PØENOSU plísòových onemocnìní kùže a bradavic v areálech Každý èlovìk prožije bìhem svého života mnoho situací a událostí, v nichž se v souvislosti s ménì èi více závažnými prohrami, zklamáními

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

Turnaj HALAS ligy v logických úlohách Brno

Turnaj HALAS ligy v logických úlohách Brno ŠRešitel Šas ody celkem Turnaj HLS ligy v logických úlohách rno Èas øešení ) Iso tykadla ) Iso tykadla ) Iso tykadla SUOKUUP.OM ) omina ) omina ) omina ) Pyramida 8) Pyramida ) Pyramida ) asy as ) asy

Více

5.1 Øízení o žádostech týkajících se mezinárodních ochranných známek pøihlašovatelù z Èeské republiky

5.1 Øízení o žádostech týkajících se mezinárodních ochranných známek pøihlašovatelù z Èeské republiky 30 5.1 Øízení o žádostech týkajících se mezinárodních ochranných známek pøihlašovatelù z Èeské republiky Prùzkumový pracovník vyøizuje žádosti o mezinárodní zápis ochranných známek pøihlašovatelù, pro

Více

Obèanské sdružení Vesmír VÝROÈNÍ ZPRÁVA 2008. Obsah výroèní zprávy

Obèanské sdružení Vesmír VÝROÈNÍ ZPRÁVA 2008. Obsah výroèní zprávy Obèanské sdružení Vesmír VÝROÈNÍ ZPRÁVA 2008 Obsah výroèní zprávy 1. Úvodem k èinnosti OS 2. Vznik a poslání OS 3. Rada OS 4. Aktivity v roce 2008 5. Podìkování dárcùm 6. Kontaktní údaje 7. Závìr 1. Slovo

Více

MONTÁŽNÍ MANUÁL KE STOŽÁRÙM

MONTÁŽNÍ MANUÁL KE STOŽÁRÙM MONTÁŽNÍ MANUÁL KE STOŽÁRÙM Betonové základy 2 Bìžná odolnost použitého monolitického betonu by nemìla být nižší, než 25 N/mm (HM-250), v souladu se standardem pro vyztužené betonové konstrukce. Je dùležité,

Více

Posuzování vlivù na životní prostøedí (EIA)

Posuzování vlivù na životní prostøedí (EIA) Posuzování vlivù na životní prostøedí (EIA) EIA (Environmental Impact Assessment) je jedním z nástrojù ochrany životního prostøedí eliminující potenciální negativní vlivy pøipravovaných zámìrù a investic.

Více

Svìtové dìdictví UNESCO MESSEL

Svìtové dìdictví UNESCO MESSEL Svìtové dìdictví UNESCO MESSEL Lumír Pecold, Vladimír Tkáè Internet Geographic Magazine www.ingema.net Ppress ve keré texty, fotografie, obrázky, mapy a pod. jsou chránìny autorskými právy jednotlivých

Více

VYTÁPÌNÍ NETRDIÈNÍMI ZDROJI TEPL JROSLV DUFK Praha 2003 Jaroslav Dufka VYTÁPÌNÍ NETRDIÈNÍMI ZDROJI TEPL Bez pøedchozího písemného svolení nakladatelství nesmí být kterákoli èást kopírována nebo rozmnožována

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

ROLETY VOLEJTE ZDARMA. www.minirol.eu

ROLETY VOLEJTE ZDARMA. www.minirol.eu ROLETY VOLEJTE ZDARMA 800 400 115 www.minirol.eu www.minirol.eu Popruhem, šòùrou nebo klikou Ka dá variata má své specifické výhody. Popruh se mnohem lépe dr í v ruce, ale musí být vyveden z boxu pøímo.

Více

PØEDLÉKAØSKÁ PRVNÍ POMOC

PØEDLÉKAØSKÁ PRVNÍ POMOC Upozornìní pro ètenáøe a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná èást této tištìné èi elektronické knihy nesmí být reprodukována a šíøena v papírové, elektronické èi jiné podobì bez pøedchozího

Více

JAN POŠTA DELPHI ZAÈÍNÁME PROGRAMOVAT Praha 2001 Jan Pošta DELPHI ZAÈÍNÁME PROGRAMOVAT Bez pøedchozího písemného svolení nakladatelství nesmí být kterákoli èást kopírována nebo rozmnožována jakoukoli formou

Více

Identifikace postiženého úseku vn vedení

Identifikace postiženého úseku vn vedení Identifikace postiženého úseku vn vedení Ladislav POSPÍCHAL, Karel HODER, Drahomír PERNICA, Jan SOUÈEK 1. Úvod Úkolem distribuèních vn sítí je v maximální míøe trvalý a ekonomicky efektivní pøenos elektøiny

Více

e-mailmap Manažerský nástroj pro analýzu mailové komunikace firemních týmù a neformálních skupin

e-mailmap Manažerský nástroj pro analýzu mailové komunikace firemních týmù a neformálních skupin 21. 12. 2014 Cílem VaV projektu LF13030 - Optimalizace výkonnosti pracovních týmù s využitím SW nástrojù pro analýzu sociálních a profesních vztahù v podnikových sítích (2013-2015, MSM/LF) - zkrácenì TeamNET

Více

Nástroj 6.1.1 Hlavní dotazník

Nástroj 6.1.1 Hlavní dotazník Nástroj 6.1.1 Hlavní dotazník Tento dotazník je souèástí prùzkumu, který je zamìøen na vaše zkušenosti a názory na rùznorodé otázky a témata související se zdravím, školou, návykovými látkami atp. Dotazník

Více

PODROBNÝ OBSAH 1 PØENOSOVÉ VLASTNOSTI PASIVNÍCH LINEÁRNÍCH KOMPLEXNÍCH JEDNOBRANÙ A DVOJBRANÙ... 9 1.1 Úvod... 10 1.2 Èasové charakteristiky obvodu pøechodné dìje... 10 1.3 Pøechodné charakteristiky obvodù

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

Case management se zotavujícími se uživateli návykových látek 6 7 1 1/1 O koordinaci a navigaci 9 1 1/2 Navigace pøíruèkou 10 1 11 2 2/1 Case management a jeho rùznorodé chápání 13 2 14 2 Hlavním cílem

Více

kap. Prostorový termostat osazujeme, pokud to jde, na zeï naproti zdroji tepla (radiátory), aby cirkulace tepla v místnosti probíhala pøes termostat ve vhodném bodì. Prostorový termostat osazujeme do výšky

Více

GEOPATOGENNÍ ZÓNY I. PRAKTICKÁ PØÍRUÈKA. Eko-konzult

GEOPATOGENNÍ ZÓNY I. PRAKTICKÁ PØÍRUÈKA. Eko-konzult GEOPATOGENNÍ ZÓNY I. PRAKTICKÁ PØÍRUÈKA Eko-konzult Proè jsou nìkterá místa na Zemi pro èlovìka nezdravá? Jak geologické prostøedí pùsobí na naše zdraví? Nedocenìná geochemie životního prostøedí. Jaká

Více

EU Legal Update EVROPSKÝ SYSTÉM OCHRANY DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ. Èervenec 2003 VYBRANÉ OKRUHY OCHRANY DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ

EU Legal Update EVROPSKÝ SYSTÉM OCHRANY DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ. Èervenec 2003 VYBRANÉ OKRUHY OCHRANY DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ Èervenec 2003 David Emr david.emr@wl.ey.cz Weinhold Legal, v.o.s. Charles Square Center Karlovo námìstí 0 20 00 Praha 2 Èeská republika Tel.: (420) 225 335 333 Fax: (420) 225 335 444 Weinhold Legal, v.o.s.

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

HALAS liga online. 26. a 29. øíjna 2012 Logika Kolo 2

HALAS liga online. 26. a 29. øíjna 2012 Logika Kolo 2 liga 6. a 9. øíjna 0 Logika Kolo seznam úloh a obodování èas na øešení: 90 minut. Mezi stìnami... bodù. Mezi stìnami...6 bodù. Mezi stìnami... bodù. Vnitøní mrakodrapy...0 bodù. Vnitøní mrakodrapy... bodù

Více

Zdravotní TV. Mgr. Jan Veverka a PaedDr. Jaroslav Dobýval

Zdravotní TV. Mgr. Jan Veverka a PaedDr. Jaroslav Dobýval Zdravotní TV Mgr. Jan Veverka a PaedDr. Jaroslav Dobýval Zdravotní tělesná výchova forma tělesné výchovy určená pro zdravotně oslabené jedince (z hlediska zdravotnické klasifikace se jedná o III. zdravotní

Více

6. Z Chodova do Kunratic

6. Z Chodova do Kunratic 6. Z Chodova do Kunratic Celková délka trasy: 8,2 km Poèet stromù: 8 Poèet informaèních tabulí: 1 Vycházka má jako výchozí bod zastávku autobusù MHD Chodovská tvrz, kde je možné vystoupit z linek è. 125,

Více

MUDr. Stanislav Trèa, CSc. PLÁNOVANÉ RODIÈOVSTVÍ Nejlepší cesta k narození zdravého dítìte

MUDr. Stanislav Trèa, CSc. PLÁNOVANÉ RODIÈOVSTVÍ Nejlepší cesta k narození zdravého dítìte MUDr. Stanislav Trèa, CSc. PLÁNOVANÉ RODIÈOVSTVÍ Nejlepší cesta k narození zdravého dítìte Vydala Grada Publishing, a.s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400 www.grada.cz

Více

A B C D E KATEGORIE 02 - MLADŠÍ STUDENTI

A B C D E KATEGORIE 02 - MLADŠÍ STUDENTI KTGORI - MLŠÍ STUNTI PNTOMINO - body o obrazce vlož všech dílù pentomina, a to tak, že vyznaèíš jejich obrys. Nìkteré hrany jsou už naznaèené. TRÈ - body o terèe vepiš èísla od po tak, aby na obou kružnicích

Více

Amcor. Odvlhèovaè Amcor D 550

Amcor. Odvlhèovaè Amcor D 550 Amcor Odvlhèovaè Amcor D 550 Odvlhèovaè Amcor Sání vzduchu Ovládání D 550 Výsuvné držadlo Koleèka èerpadla. Vlhkost vzduchu dokáží podle potøeby udržet v rozmezí 20 80 %. Souèástí výbavy odvlhèovaèù Amcor

Více

www.fit-ostrava.cz Základní informace o klientovi Osobní zdravotní anamnéza Osobní zdravotní anamnéza v rodinì (rodièe, prarodièe, sourozenci)

www.fit-ostrava.cz Základní informace o klientovi Osobní zdravotní anamnéza Osobní zdravotní anamnéza v rodinì (rodièe, prarodièe, sourozenci) 1 Základní informace o klientovi Jméno:... Vìk:... Tìlesná výška:... cm Tìlesná hmotnost:... kg Tel.: 608 85 01 72 8 Olbramice Osobní zdravotní anamnéza Choroby :... Operace a úrazy:... Užívané léky:...

Více

Rovnomìrná povrchová koroze, pøi které je povrch poškozen rovnomìrnì. Štìrbinová koroze, pøi které jsou napadeny malé oblasti povrchu ve tvaru štìrbin

Rovnomìrná povrchová koroze, pøi které je povrch poškozen rovnomìrnì. Štìrbinová koroze, pøi které jsou napadeny malé oblasti povrchu ve tvaru štìrbin 1 Všeobecn k ochran proti korozi Antikorozní prostøedky mají pøechodnì chránit kovové povrchy proti korozi a korozí se rozumí snížení kvality kovového materiálu, k nìmuž došlo chemickým nebo elektrochemickým

Více

Soutìž pro mládež v øešení sudoku a logických úloh. Praha, 13. ledna 2013. Kolo 2

Soutìž pro mládež v øešení sudoku a logických úloh. Praha, 13. ledna 2013. Kolo 2 Soutìž pro mládež v øešení sudoku a logických úloh Praha,. ledna Kolo. Kropki b. Had b. Obdélníky b. Mrakodrapy b. Hitori b. Magnety b. Skládaèka b. Easy as b. Spojovaèka b. Easy as b. Spojovaèka b. Ohrádka

Více

Edgar Cayce. Eko konzult

Edgar Cayce. Eko konzult Edgar Cayce JÍDLO A ZDRAVÍ Eko konzult Co jsou to vitaminy? Co jsou to aminokyseliny? Jakýsi hudební vìdec jednou poznamenal, že vitamin je jednotou ignorance nikdo neví, co to je. Pouze se ví k èemu slouží.

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

Úvodní slovo pøedsedy

Úvodní slovo pøedsedy Výroèní zpráva Obèanské sdružení K srdci klíè Úvodní slovo pøedsedy Vážení pøátelé, kolegové, ètenáøi této výroèní zprávy Dokument, který právì držíte v rukou, popisuje události, které ovlivnily èinnost

Více

Výrobce si vyhrazuje právo technických zmìn. VESTAVNÉ SKŘÍNĚ VARIANT

Výrobce si vyhrazuje právo technických zmìn. VESTAVNÉ SKŘÍNĚ VARIANT moderní nábytek za rozumné ceny kvalitní èeský nábytek pro Váš domov Výrobce si vyhrazuje právo technických zmìn. VESTAVNÉ SKŘÍNĚ VARIANT Vestavné skøínì Variant - fotogalerie strana 1 / 7 Vestavné skøínì

Více

Daniel Meca a kolektiv CB pro mazáky 1 1999 Tato knížka volnì navazuje na mimoøádnì úspìšný titul Nebojte se CB, který jsme vydali v loòském roce Tentokrát je však zamìøena pøevážnì technicky V prvním

Více

John Van Auken EDGAR CAYCE. Eko konzult

John Van Auken EDGAR CAYCE. Eko konzult John Van Auken EDGAR Eko konzult Mùžeme si významným zpùsobem prodloužit život? Jaké principy tìlu umožòují, aby se neustále obnovovalo? Tato knížka na položené otázky odpoví na základì informací obsažených

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

Základ grafického manuálu Pirátské strany autor: Eva Tylšarová

Základ grafického manuálu Pirátské strany autor: Eva Tylšarová Základ grafického manuálu Pirátské strany autor: Eva Tylšarová PIRÁTSKÁ STRANA LOGO CZECH PIRATES PIRÁTSKÁ STRANA Logo, které jsem navrhla je zjednodušený clipart laptopu, na jehož displeji je zobrazena

Více

Bezkonkurenèní výkon Brusiva Bona - rychlost a odolnost pro døevìné podlahy

Bezkonkurenèní výkon Brusiva Bona - rychlost a odolnost pro døevìné podlahy Bezkonkurenèní výkon Brusiva Bona - rychlost a odolnost pro døevìné podlahy Bezkonkurenèní výkon broušení Bona pøináší to nejlepší pro døevìné podlahy už více než 90 let. Díky dlouholetým zkušenostem v

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

David Matoušek PRÁCE S INTELIGENTNÍMI LCD DISPLEJI Praha 2005 Komerèní využití stavebních návodù je povoleno jen s písemným souhlasem autora a nakladatelství. Soubory na CD-ROM mající pøímo vztah ke knize,

Více

Ladislav Szántó MAXWELLOVY ROVNICE Praha 2003 Ladislav Szántó MAXWELLOVY ROVNICE Bez pøedchozího písemného svolení nakladatelství nesmí být kterákoli èást kopírována nebo rozmnožována jakoukoli formou

Více

Jiøí Král ØEŠENÉ PØÍKLADY VE VHDL HRADLOVÁ POLE FPGA PRO ZAÈÁTEÈNÍKY Praha 2010 Upozornìní! Vážení ètenáøi, na naší webové adrese: http://shop.ben.cz/cz/121309 v sekci download, se nachází soubory ke stažení:

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 8. Průřezová témata,

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 8. Průřezová témata, Opakování - zařadí člověka do systému živočišné říše - charakterizuje biologickou a společenskou podstatu člověka - uvede význam kůže, objasní její stavbu a funkci - popíše odlišnosti barvy kůže lidských

Více

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Prof. PhDr. Jaro Køivohlavý, CSc. Jaroslava Peèenková DUŠEVNÍ HYGIENA ZDRAVOTNÍ SESTRY Knihu odbornì posoudila a pøipomínkovala PhDr. Alena Mellanová,

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz doc. MUDr. Jiøí Beran a kolektiv LÉKAØSKÁ PSYCHOLOGIE V PRAXI Vydala Grada Publishing, a.s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 220 386 401,

Více

3. Vývoj vizuální komunikace vznik znaku a písma 1. komunikaèní revoluce, Sumerské, Egyptské, Fénické a Øecké písmo

3. Vývoj vizuální komunikace vznik znaku a písma 1. komunikaèní revoluce, Sumerské, Egyptské, Fénické a Øecké písmo 3. Vývoj vizuální komunikace vznik znaku a písma 1. komunikaèní revoluce, Sumerské, Egyptské, Fénické a Øecké písmo Struèným vývojem písma se budeme zabývat v následujících 10 pøednáškách. Tiskové písmo,

Více

skupina PASPORTAPROJEKT OBECPLANÁ

skupina PASPORTAPROJEKT OBECPLANÁ PASPORTAPROJEKT DOPRAVNÍHOZNAČ ENÍ ISO 9001:2009 ISO 14001:2005 OHSAS 18001:2008 OBECPLANÁ Vypracoval: Michal Šustek Datum: Srpen 2011 Pasport a projekt dopravního znaèení obce Planá 1. ÚVOD K PASPORTU

Více

Seznam šablon - Přírodopis

Seznam šablon - Přírodopis Seznam šablon - Přírodopis Autor: Mgr. Vlastimila Bártová Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Tematický celek: Člověk Ročník: 8 Číslo Označení Název Materiál Využití Očekávané výstupy Klíčové kompetence

Více

POZEMNÍ. HOKEJ Mnichovice. O pozemním hokeji. www.mladeznickyhokej.mnichovice.cz

POZEMNÍ. HOKEJ Mnichovice. O pozemním hokeji. www.mladeznickyhokej.mnichovice.cz O pozemním hokeji Pozemní hokej je kolektivní sport urèený pro muže i ženy. Jedná se o klasický staroanglický sport, mezi které lze zaøadit i kriket a ragby. Ve svìtì se setkáme obecnì s názvem hokej -

Více

Svìtové dìdictví UNESCO VÖLKLINGEN

Svìtové dìdictví UNESCO VÖLKLINGEN Svìtové dìdictví UNESCO VÖLKLINGEN Lumír Pecold, Vladimír Tkáè Internet Geographic Magazine www.ingema.net Nìmecko VÖLKLINGEN 15 D SAARLAND SÁRSKO Hutì ve Völklingenu byly zahrnuty do seznamu UNESCO jako

Více

0.1. Titul. Grafický manuál firmy Y E L L O W P I G

0.1. Titul. Grafický manuál firmy Y E L L O W P I G 0.1. Titul 1 Grafický manuál firmy Y E L L O W P I G 0.2. Tiráž a obsah 2 Grafický manuál firmy Yellowpig Autor manuálu: Martin Brauner Autor názvu: Kamil Hájek Martin Brauner 2005 Obsah 0.1. Titul 0.2.

Více

Komfortní clony Prùmyslové clony

Komfortní clony Prùmyslové clony Komfortní clony Prùmyslové clony øada C, D øada P vzduchové clony Jak funguje dveøní clona? Vzduchová clona je speciální vzduchotechnické zaøízení, které pomocí opticky nerušícího proudu vzduchu odcloòuje

Více