Odolnost vozidel proti smyku

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Odolnost vozidel proti smyku"

Transkript

1 TU Lierci akuta strojní atedra ozide a motorů ooé dopraní a manipuační stroje II 04 Odonost ozide proti smyku Odonost ozide proti smyku Smyk porušení ronoáy si půsoícíc na ozido oční skouznutí přední nápray není tak neezpečné (yronáno setračnosti ozida půsoící opačným směrem) Staiita ( ) dω oy zatáčce po kruoé dráze ( konst.; 0 ) Normáná sía dt těžišti N m R g R Smyk zadní nápray Neezpečnější tráta oční staiity (příčné staiity) Součinite oční staiity N součinite nací síy úrnná oční reakce motnost na N ředpokady dašío ýpočtu : úrnná nací sía je ronoměrně rozděena na oě koa diferenciá má maé tření ozido 4x se zadní nací nápraou ae Němeček /3

2 TU Lierci akuta strojní atedra ozide a motorů ooé dopraní a manipuační stroje II 04 Odonost ozide proti smyku oční staiita ozida s nepružnými koy očním směru δ 0 (úe směroé úcyky) δ ξ (součinite oční pružnosti pneumatiky) m dynamický součinite rozožení motnosti součinite nací síy kritéria carakterizující ztrátu oční staiity : a) počátek protáčení nitřnío koa HN ) počátek očnío skouznutí N při protáčení nitřnío koa c) počátek očnío skouznutí N ez předcozío prokuzoání nitřnío koa a) počátek protáčení nitřnío koa HN na nitřní koo půsoí ždy menší radiání reakce, proto se začne protáčet dří než nější sía adeze ýsedná reakce mezi koem a ozokou m R X R R X ae Němeček /3

3 TU Lierci akuta strojní atedra ozide a motorů ooé dopraní a manipuační stroje II 04 Odonost ozide proti smyku R protáčející koo nemůže přenášet oční síu, proto se ceá přenáší nějším koem R X () Dosud jsme ystačii s úrnnými radiáními reakcemi (na ceou náprau), při yšetřoání oční staiity udou třea radiání reakce půsoící na jedno koo. Reakce ; záisí na : eikosti úrnné oční síy, pooze těžiště, tuosti karoserie a rámu, tuosti poděsu (pružin), na momentu přenášeném spojoacím řídeem Ve eikosti je ukrytá normáoá oční sía při zatáčení ozida T m / m m r cosα f cosα α 0; f 0 m 0 ae Němeček 3/3

4 TU Lierci akuta strojní atedra ozide a motorů ooé dopraní a manipuační stroje II 04 Odonost ozide proti smyku ae Němeček 4/3 m 0 m m Dáe pro zta () m ; Součinite oční staiity po začátku protáčení nitřnío koa HN () Čím ětší je, tím stačí menší k protáčení nitřnío koa 0

5 TU Lierci akuta strojní atedra ozide a motorů ooé dopraní a manipuační stroje II 04 Odonost ozide proti smyku ) počátek očnío skouznutí N při protáčení nitřnío koa R V okamžiku očnío skouznutí se R roná adezní síe. odmínka pro nitřní protáčející se koo R Vnější koo skouzne R ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( )( ) 0 (3) 0 A 0 očátek očnío skouznutí rotáčení nitřnío koa souřadnice odu A se určí řešením ronic () a (3) ae Němeček 5/3

6 TU Lierci akuta strojní atedra ozide a motorů ooé dopraní a manipuační stroje II 04 Odonost ozide proti smyku ae Němeček 6/3 O 0 D D 0 0 D 0 0

7 TU Lierci akuta strojní atedra ozide a motorů ooé dopraní a manipuační stroje II 04 Odonost ozide proti smyku c) počátek očnío skouznutí N ez předcozío prokuzoání nitřnío koa m R R Oě ýsedné reakce R a R dosaují zároeň odnot adezníc si R R ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) () () () () ( ) ( ) ( ) ( ) ae Němeček 7/3

8 TU Lierci akuta strojní atedra ozide a motorů ooé dopraní a manipuační stroje II 04 Odonost ozide proti smyku ae Němeček 8/3 ( )( ) ( )( ) o dosazení : ( ) ( )( ) (3) () ( ) ( ) ( )( ) dosazením za a ( ) rotože : ( )( ) Dosazením do (3) ( ) / 4 : / 4 4

9 TU Lierci akuta strojní atedra ozide a motorů ooé dopraní a manipuační stroje II 04 Odonost ozide proti smyku o úpraě : Cekoá carakteristika oční staiity ozida pak je : c) očátek očnío skouznutí ez předcozío skuzu ( 0) 0 A ) očátek očnío skouznutí a) rotáčení nitřnío koa 0 oční staiitu ze odnotit ede ; také pomocí R a (součinitee ; přeedeme a R a ) ředpokad : f 0 tué pneu O a 0 konst. O α 0 roina c S W ρ X X W ae Němeček 9/3

10 TU Lierci akuta strojní atedra ozide a motorů ooé dopraní a manipuační stroje II 04 Odonost ozide proti smyku ae Němeček 0/3 R g g ) (k g ω ω z DMT R pooměr zatáčky MIN g R R g Dosazením do předcozíc ronic : MIN R g očátek protáčení nitřnío koa a) MIN W g R c) MIN W W g R ro případ roinné zatáčky MIN g R

11 TU Lierci akuta strojní atedra ozide a motorů ooé dopraní a manipuační stroje II 04 Odonost ozide proti smyku Vi konstrukce ozide na jeo odonost proti smyku ooa ěžiště 0,4 0,5 0,6 řiížením těžiště zadní nápraě se odonost zyšuje Rozcod 0,4 0,5 0,6 ětšením rozcodu zýšíme staiitu e středu ae Němeček /3

12 TU Lierci akuta strojní atedra ozide a motorů ooé dopraní a manipuační stroje II 04 Odonost ozide proti smyku Výška těžiště 0,3 0, 0,4 ětšení ýšky těžiště zoršuje odonost pro střední a nízké odnoty Vi přednío náonu i pooměr setračnosti (rozožení moty po déce ozida) dω dω Mi J mi dt dt ae Němeček /3

13 TU Lierci akuta strojní atedra ozide a motorů ooé dopraní a manipuační stroje II 04 Odonost ozide proti smyku X C ψ X N M i T f0 k0,5 M 0 X X A R Moment k odu A cosψ N cos ψ m ω Moment k odu N Mi m ω M i ( i ) ( i ) dω dt sinψ dω dt sin U nezáisí při stejném druu poyu, zda je náon předu či zadu, ae při HN jsou koa N odečena od oodoýc si 0, což zýší staiitu této nápray. se zmenšuje se zyšující se sinψ. Vozida s N mají ětší odonost proti smyku. ae Němeček 3/3

14 TU Lierci akuta strojní atedra ozide a motorů ooé dopraní a manipuační stroje II 04 Odonost ozide proti smyku Smyk (oční staiita) ozida při rždění Určuje se pro nepružná koa Dána staiitou N a ztrátu staiity je pokádána : a) očátek smýkání nitřnío koa ) očátek očnío skouznutí při smýkání nitřnío koa (při jeo zaokoání) c) očátek očnío skouznutí ez předcozío smýkání nitřnío koa de patí, že roině radiáníc reakcí je místo součinite rzdící síy otom : m m oznámka : V teorii rždění jsme neuažoai s rozděením na nitřní a nější koo, muii jsme o úrnné radiání reakci Φ ( Φ zχ) χ Ronoáa si e odoroné roině : z z což odpoídá součtu ae Němeček 4/3

15 TU Lierci akuta strojní atedra ozide a motorů ooé dopraní a manipuační stroje II 04 Odonost ozide proti smyku ředpokádejme f 0 Oodoá tangenciání reakce X X ( ) ( ) i k i k onstrukce rzd způsoí ronoměrné rozděení rzdící síy na nější a nitřní koo (k 0,5) i součinite rozděení mezi zadní a přední náprau i i ceá rzdná sía půsoí na zadní náprau a) počátku smýkání nitřnío koa dosauje tangenciání reakce adezní síy X i i i pro 0 MAX i ae Němeček 5/3

16 TU Lierci akuta strojní atedra ozide a motorů ooé dopraní a manipuační stroje II 04 Odonost ozide proti smyku ( pro 0) i 0,5 i ) očátek očnío skouznutí N při smýkání nitřnío koa (při jeo zaokoání) Vnitřní koo se smýká, ceá oční sía je přenášena nějším koem R okamžiku očnío skouznutí se ýsedná reakce roná adezní síe ( R ) ( ) ( ) ( ) X ( ) ( ) ( ) X ( ) ( ) ( ) ( ) ( )( ) ae Němeček 6/3

17 TU Lierci akuta strojní atedra ozide a motorů ooé dopraní a manipuační stroje II 04 Odonost ozide proti smyku těcto dou ronic se určí souřadnice ; 0 0 i Výpočtem dostaneme i 0 i 0 i ae Němeček 7/3

18 TU Lierci akuta strojní atedra ozide a motorů ooé dopraní a manipuační stroje II 04 Odonost ozide proti smyku i D 3 a 3 c D D 0 0 i římky prokuzu nitřnío koa římka počátku očnío skouznutí Vi i : přidáme-i ětší podí rzdné síy na N, zoršíme staiitu ozida a opačně. římky D přísušejí počátku smýkání nitřnío koa N při rždění. Mimo koncoýc odů a D může šak ýt na této přímce zyšoán do okamžiku, kdy nedojde ke skouznutí ceé N. To je možné proto, že při počátku prokuzu nitřnío koa nější koo neskouzne. roto se může na nější koo rzdící sía zětšoat. (odoně y tomu moo ýt u nací síy, pokud y ozido neměo diferenciá). ětšení síy, kterou se půsoí na pedá rzdy, způsoí zětšení rzdící síy pro neokoané (nější) koo a nemění ji pro okoané koo (nitřní). V ronicíc je třea uažoat s proměniostí rozděení rzdné síy k (nitřní nější koo) a i (přední zadní nápraa) a carakteristika oční staiity ozida se upraí de. ae Němeček 8/3

19 TU Lierci akuta strojní atedra ozide a motorů ooé dopraní a manipuační stroje II 04 Odonost ozide proti smyku c) očátek očnío skouznutí ez předcozío smýkání nitřnío koa Odoně jak u tažnéo ozida, tak také u ržděnéo ozida dosaují i zde ýsedná reakce půsoící na oě koa zároeň adezníc si. R R X X ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) m X R X R ( ) ( ) ( ) ( ) ( )( ) ( )( ) ( ) ( ) ( ) ( ) X X i ae Němeček 9/3

20 TU Lierci akuta strojní atedra ozide a motorů ooé dopraní a manipuační stroje II 04 Odonost ozide proti smyku o dosazení a úpraě : i pro 0 Jak již yo uedeno je patrný eký i i. ětšením i se snižuje odonost zadní nápray proti smyku. Snižoání součinitee i (tj. přiáděním ětší rzdící síy na N) má smys do okamžiku skouznutí N. Ta skouzne současně se N ( odě průniku skutečnéo rozděení rzdnýc si s ideáními). ideá skutečnost i OT i OT Φ zχ Tento součinite rozděení rzdnýc si ymezuje praktický rozsa carakteristiky oční staiity ozida. ae Němeček 0/3

21 TU Lierci akuta strojní atedra ozide a motorů ooé dopraní a manipuační stroje II 04 Odonost ozide proti smyku Spojení carakteristik oční staiity při změnác oodoé síy na koec ozida N, jak nací tak rzdící dostaneme cekoou carakteristiku oční staiity. A D i 0,5 i i 0,75 ři přímočarém poyu (nikoi zatáčce) 0, pokud oodoé síy na koec se ronají adezní síe (při zastaení, rozjezdu neo intenziním rzdění), stačí pak nepatrná oční sía ay nasta smyk. Vi konstrukce ozide na odonost proti smyku N při rždění: ooa těžiště - přiížení těžiště k zadní nápraě zepšuje odonost Výška těžiště - zýšení zoršuje odonost Rozcod ko - zětšení zyšuje staiitu ae Němeček /3

22 TU Lierci akuta strojní atedra ozide a motorů ooé dopraní a manipuační stroje II 04 Odonost ozide proti smyku Vi oční pružnosti ko na odonost ozida proti smyku ři nací nápraě s pružnými koy je ždy začátek protáčení nitřnío koa proázen očním skouznutím, neoť protáčející koo nemůže přenášet oční síu, neskouzne-i současně s protáčením do strany. ro staiitu jen dě kriteria : očátek protáčení a očnío skouznutí nitřnío koa HN očátek očnío skouznutí N ez předcozío protáčení nitřnío koa. m X R X R oční skuz koa ýsedné kouzání ae Němeček /3

23 TU Lierci akuta strojní atedra ozide a motorů ooé dopraní a manipuační stroje II 04 Odonost ozide proti smyku 0 0 0, 5 X 0 0 ) ro f 0 ez předcozío protáčení c) pro nepružná koa, 0 0 i řika znázorňuje počátek protáčení 0 MAX ( ) f ( f) oční pružnost půsoí negatině na odonost proti smyku, je zde ětší nácynost nitřnío koa proti protáčení a očnímu skouznutí. Čím je nitřní koo tužší, tím přenese při počátku prokuzoání, tím menší ude a diagram pnější. roto se děají nízkoprofioé pneumatiky. ae Němeček 3/3

Smyk při brzdění vozidel

Smyk při brzdění vozidel Smyk při rzdění vozide Téma 8 VOZ KVM Určuje se pro nepružná koa ztrátu staiity ZN VOZ KVM Za ztrátu staiity je pokádán a) očátek smýkání vnitřnío koa ) očátek očnío skouznutí při smýkání vnitřnío koa

Více

R t = b + b l ŘÍDÍCÍ ÚSTROJÍ. Ackermanova podmínka

R t = b + b l ŘÍDÍCÍ ÚSTROJÍ. Ackermanova podmínka ŘÍDÍCÍ ÚSTROJÍ Souží k udržování nebo ke změně směru jízdy automobiu v závisosti na přání řidiče. Řízení u automobiů je reaizováno natáčením předních ko koem rejdových čepů. Natáčení vnitřního a vnějšího

Více

Směrové řízení vozidla

Směrové řízení vozidla Směroé řízení ozidla Ing. Pael Brabec, Ph.D. TEHNIKÁ UNIVERITA V LIBERI Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioboroých studií Tento materiál znikl rámci projektu ESF.1.07/..00/07.047 Reflexe požadaků

Více

Hydraulické odpory třecí odpory místní odpory třecí odpory laminární proudění turbulentní proudění

Hydraulické odpory třecí odpory místní odpory třecí odpory laminární proudění turbulentní proudění Hyrauické oory Při rouění reáných tekutin znikají násekem iskozity hyrauické oory, tj. síy, které ůsobí roti ohybu částic tekutiny. Hyrauický oor ři rouění zniká zájemným třením částic rouící tekutiny

Více

Dynamika vozidla Hnací a dynamická charakteristika vozidla

Dynamika vozidla Hnací a dynamická charakteristika vozidla Dynamika ozidla Hnací a dynamická charakteristika ozidla Zpracoal: Pael BRABEC Pracoiště: VM Tento materiál znikl jako součást projektu In-TECH, který je spoluinancoán Eropským sociálním ondem a státním

Více

TERMOMECHANIKA 4. První zákon termodynamiky

TERMOMECHANIKA 4. První zákon termodynamiky FSI VUT Brně, Energetický ústa Odbor termomechaniky a techniky rostředí rof. Ing. Milan Paelek, CSc. TERMOMECHANIKA 4. Prní zákon termodynamiky OSNOVA 4. KAPITOLY. forma I. zákona termodynamiky Objemoá

Více

Linearní teplotní gradient

Linearní teplotní gradient Poznámky k semináři z předmětu Pružnost pevnost na K68 D ČVUT v Praze (pracovní verze). Tento materiá má pouze pracovní charakter a ude v průěhu semestru postupně dopňován. utor: Jan Vyčich E mai: vycich@fd.cvut.cz

Více

CVIČENÍ 5: Stabilita částice v korytě, prognóza výmolu v oblouku

CVIČENÍ 5: Stabilita částice v korytě, prognóza výmolu v oblouku CVIČENÍ 5: Stabilita částice korytě prognóza ýmolu oblouku Výpočet stability (odolnosti koryta) metoda tečnýc napětí Výpočtem stability se prokazuje že koryto jako celek je pro nároé ydraulické zatížení

Více

Obr. PB1.1: Schématické zobrazení místa.

Obr. PB1.1: Schématické zobrazení místa. 97 Projekové zadání PB1 Poouzení nehodové udáoi Na zákadě chémau nehody oveďe vyhodnocení nehodové udáoi. Určee: - paramery oai řeu pode chémau na orázku Or. PB1.1 ( x1, x, y1, y, x1, x, y1, y ); - zda

Více

ě Á Á é é ě ě ě ú é é é ě é é ď ď ď š š Č Á ě ú Á ď š ě Č ě š ěž ě é ě ě ě ě ě ě Č Á ě Á é ú Ž é š ě š š é Ž ě é š é Š ť Ž ě Č Á ú Á Ť é ě é š ě ě š š ď ď Č é š š Č ě ě ú ě ú Ť é ě š ě ě š ě š ě ě ú ě

Více

ď í ď ě ý á ě ž é ř ě é ů ř ř é á í ě Ž ž ó á č í ů í á ž ě á í Ž é ě Ž í ý úč ů á á á á ů ří ů ě í ž ě é á ř á í š í í á í č í ů í ž í á í í ě í á í ě í ě čá ě ě í žá Ž ď í á ě é ří ď í é ďě ší ř ů á

Více

Á Č É ŘÍ ě š ž ě ě š ú ě ů ě ě ě ž Ž ž ě ž ů ě ě ň š ú ě ž ě ž ě Á Á ď ď Ý ž ů ě ě ě ž ě ž ě ů ů ě Ý ž ů ě ěž ž Ý Č ě Ý ůž ěž ě ž Ý ž ůž ě ě ž ě ž ú ě ůž ěž ůž ě ě ě ž ůž ě ž ž ě ů ě ě š ú ž ě Ý ě ž ůž

Více

Na obrázku je nakreslen vlak, který se pohybuje po přímé trati, nakresli k němu vhodnou souřadnou soustavu. v

Na obrázku je nakreslen vlak, který se pohybuje po přímé trati, nakresli k němu vhodnou souřadnou soustavu. v ..7 Znaménka Předpoklad: 4 Opakoání: Veličin s elikostí a směrem = ektoroé eličin. Vektor je určen také sým koncoým bodem (pokud začíná počátku) polohu bodu můžeme určit pomocí ektoru, který začíná počátku

Více

Přednáška 10, modely podloží

Přednáška 10, modely podloží Statika stavebních konstrukcí II.,.ročník kaářského studia Přednáška, modey podoží Úvod Winkerův mode podoží Pasternakův mode podoží Nosník na pružném Winkerově podoží, řešení OD atedra stavební mechaniky

Více

BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY

BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY ROTAČNÍ POHYB TĚLESA, MOMENT SÍLY, MOMENT SETRVAČNOSTI DYNAMIKA Na rozdíl od kinematiky, která se zabývala

Více

FYZIKA 4. ROČNÍK. Pole a éter. Souřadnicové soustavy (SS) Éter a pohyb

FYZIKA 4. ROČNÍK. Pole a éter. Souřadnicové soustavy (SS) Éter a pohyb Poe a éter Pro fyzika 19. stoetí neexistoao poe jen substane a změny její poohy prostoru poe půodně jen berička postupně substani zastínio Maxwe poe je ytářeno e. nábojem Sěto má astnosti nění (interferene,

Více

3.1. Newtonovy zákony jsou základní zákony klasické (Newtonovy) mechaniky

3.1. Newtonovy zákony jsou základní zákony klasické (Newtonovy) mechaniky 3. ZÁKLADY DYNAMIKY Dynamika zkoumá příčinné souvislosti pohybu a je tedy zdůvodněním zákonů kinematiky. K pojmům používaným v kinematice zavádí pojem hmoty a síly. Statický výpočet Dynamický výpočet -

Více

vzdálenost těžiště (myslí se tím těžiště celého tělesa a ne jeho jednotlivých částí) od osy rotace

vzdálenost těžiště (myslí se tím těžiště celého tělesa a ne jeho jednotlivých částí) od osy rotace Přehled příkladů 1) Valiý pohyb, zákon zachoání energie ) Těžiště tělesa nebo moment setračnosti ýpočet integrací - iz http://kf.upce.cz/dfjp/momenty_setracnosti.pdf Nejčastější chyby: záměna momentu setračnosti

Více

é é ř ý ě ž š é ž ě ť Ť ť Í ě Ď Ť Š Á Í Č ř Š ě Č ďě ě é é ě é é ů ý ý ů ň ě é ýů ě š é ě é ů ž ú šť ů ů ě ř ž é úř ý š ě é é ě ů é ý ř ň é ú ř ř é ů ý ů ě ůž ý ď ú ý ů é ř ž ž ý ě é ý ř ú ě é ú ě š ě

Více

Na obrázku je nakreslený vlak, který se pohybuje po přímé trati, nakresli k němu vhodnou souřadnou soustavu. v

Na obrázku je nakreslený vlak, který se pohybuje po přímé trati, nakresli k němu vhodnou souřadnou soustavu. v ..6 Znaménka Předpoklad: 3, 5 Opakoání: Veličin s elikostí a směrem = ektoroé eličin Vektor je určen také sým koncoým bodem (pokud začíná počátku) polohu bodu můžeme určit pomocí ektoru, který začíná počátku

Více

Přednáška 12 Obecná deformační metoda, nelineární úlohy u prutových soustav

Přednáška 12 Obecná deformační metoda, nelineární úlohy u prutových soustav Statika stavebních konstrukcí II., 3.ročník bakaářského studia Přednáška Obecná deformační metoda, neineární úohy u prutových soustav Fyzikáně neineární úoha Geometricky neineární úoha Konstrukčně neineární

Více

K Mechanika styku kolo vozovka

K Mechanika styku kolo vozovka Mechanika styku kolo ozoka Toto téma se zabýá kinematikou a dynamikou kola silničních ozidel. Problematika styku kolo ozoka má zásadní ýznam pro stanoení parametrů jízdy silničních ozidel, neboť má li

Více

ě ť ž ů č ě č ý č ť ž č č Í ý ě ž ě ě ž ý ž ž ě č É ž ý ě ý ý č ěí ó ě ž Ž č ž ě č ž ě ž Ž ů ž Ž č ž ě ý ě ýů ď Ž ž č ě ě ě ě ď ě ž Č ě č č č ě ý ž ď Ž ě Í ž Í ěž ě Í ý ě ž ě ňů č ň ě ňů ě ě ě Ž ě ě ě

Více

Rovnoměrně zrychlený pohyb v grafech

Rovnoměrně zrychlený pohyb v grafech .. Ronoměrně zrychlený pohyb grfech Předpokldy: 009 Př. : N obrázku jou nkreleny grfy dráhy, rychloi zrychlení ronoměrně zrychleného pohybu. Přiřď grfy eličinám. Ronoměrně zrychlený pohyb: Zrychlení je

Více

Posouvající síla V. R a. R b. osa nosníku. Kladné směry kolmé složky vnitřních sil. Výpočet nosníku v příčné úloze (ve svislé hlavní rovině xz)

Posouvající síla V. R a. R b. osa nosníku. Kladné směry kolmé složky vnitřních sil. Výpočet nosníku v příčné úloze (ve svislé hlavní rovině xz) Posouvjící sí Posouvjící síu v zdném průřezu c ze vypočítt jko gerický součet všech svisých si po jedné strně průřezu. Postupujei se z evé strny, do součtu se zhrnou kdně síy půsoící zdo nhoru, záporně

Více

6 DYNAMIKA SOUSTAVY HMOTNÝCH BODŮ

6 DYNAMIKA SOUSTAVY HMOTNÝCH BODŮ 6 6 DYNAMIKA SOUSTAVY HMOTNÝCH BODŮ Pohyblivost mechanické soustavy charakterizujeme počtem stupňů volnosti. Je to číslo, které udává, kolika nezávislými parametry je určena poloha jednotlivých členů soustavy

Více

Řešení úloh 1. kola 60. ročníku fyzikální olympiády. Kategorie B Autoři úloh: J. Thomas (1, 2, 3, 4, 5, 7), M. Jarešová (6)

Řešení úloh 1. kola 60. ročníku fyzikální olympiády. Kategorie B Autoři úloh: J. Thomas (1, 2, 3, 4, 5, 7), M. Jarešová (6) Řešení úoh 1. koa 60. ročníku fyzikání oympiády. Kategorie B Autoři úoh: J. Thomas (1, 2, 3, 4, 5, 7), M. Jarešová (6) h 1.a) Protože vzdáenost bodů K a O je cos α, je doba etu kuičky z bodu K do bodu

Více

Nakloněná rovina Premium, kompletní souprava Kat. číslo

Nakloněná rovina Premium, kompletní souprava Kat. číslo akoněná rovina Premium, kompetní souprava Kat. číso 113.2020 Strana 1 z 12 Předmuva akoněnou rovinou se v mecanice rozumí poca nakoněná vůči orizontáe. Používá se ke zmenšení síy, která se musí vynaožit

Více

5.4.2 Objemy a povrchy mnohostěnů I

5.4.2 Objemy a povrchy mnohostěnů I 5.. Objemy orchy mnohostěnů I Předokldy: 51 Význm slo objem i orch je intuitině jsný. Mtemtická definice musí být oněkud řesnější. Okoání z lnimetrie: Obsh obrzce je kldné číslo, řiřzené obrzci tk, že

Více

1.6.5 Vodorovný vrh. Předpoklady: Pomůcky: kulička, stůl, případně metr a barva (na měření vzdálenosti doapdu a výšky stolu).

1.6.5 Vodorovný vrh. Předpoklady: Pomůcky: kulička, stůl, případně metr a barva (na měření vzdálenosti doapdu a výšky stolu). 165 Vodoroný rh Předpoklad: 164 Pomůck: kulička, stůl, případně metr a bara (na měření zdálenosti doapdu a ýšk stolu) Pedaoická poznámka: Stejně jako předchozí i tato hodina stojí a padá s tím, jak dobře

Více

1.8.10 Proudění reálné tekutiny

1.8.10 Proudění reálné tekutiny .8.0 Proudění reálné tekutiny Předpoklady: 809 Ideální kapalina: nestlačitelná, dokonale tekutá, bez nitřního tření. Reálná kapalina: zájemné posouání částic brzdí síly nitřního tření. Jaké mají tyto rozdíly

Více

2.5.7 Šetříme si svaly I (kladka)

2.5.7 Šetříme si svaly I (kladka) 2.5.7 Šetříme si svay I (kadka) Předpokady: 020501 Pomůcky: kadky, akoěá rovia, šroub, smotateá akoěá rovia, švihada (ao), dvě košťata Př. 1: Uveď příkad situace, ve které se používá páka a: a) většeí

Více

STRUKTURA A VLASTNOSTI KAPALIN

STRUKTURA A VLASTNOSTI KAPALIN I N V E S T I C E D O O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í STUKTUA A VLASTNOSTI KAPALIN. Povrchové napětí a) yzikání jev Povrch kapain se chová jako napjatá pružná membrána (důkaz vodoměrka, maé kapičky koue)

Více

1.5.7 Zákon zachování mechanické energie I

1.5.7 Zákon zachování mechanické energie I .5.7 Záon zacoání mecanicé energie I Předolady: 506 Oaoání: Síla ůsobící na dráze oná ráci W = Fs cosα. Předmět, terý se oybuje ryclostí má ineticou energii E = m. Předmět, terý se nacází e ýšce nad ladinou

Více

ů ú ě ú ě Ý ě ů Ě Á Á Á ě ú ě ú Ř ú ě ě ě ú ě ů Č ě ě ž Č ú ě ů ž ě Š š ě ú ě ú ě ě Ř ú ě ú Č Č ě ž ě ž ž ž ž š ú š Č ž ů Č ů ú ž ú ě Č ú ú ě ě ž ú š ě ě ú ž ě ó ú ú ě š ě ž ú ě ě ú ž ú ě ů ě š ě ě š ú

Více

( ) 7.3.3 Vzájemná poloha parametricky vyjádřených přímek I. Předpoklady: 7302

( ) 7.3.3 Vzájemná poloha parametricky vyjádřených přímek I. Předpoklady: 7302 7.. Vzájemná oloha aramericky yjádřených římek I Předoklady: 70 Pedagogická oznámka: Tao hodina neobsahje říliš mnoho říkladů. Pos elké čási sdenů je oměrně omalý a časo nesihno sočía ani obsah éo hodiny.

Více

Ý Ž Š Š Š Ť ů ú ý ž ý ž ý Š ý ú Ž ů ý ů Ž Ž š Ú š ř ý Ž ř ů Ú ů ý ý ž ý ú ů ů Ó ý ř Ó ýš Í ú Ý Ž Š Š Š Š ú ů ý ž ý Ž ý ý ú Ž ů ý ú Ž Ž š ú š ř ý Ž ř ů Í Ú ů š ý ž ó ý ž ý ý ý ř ý ó Ř Ý ř ů ú ý ž ý ž Š

Více

1.6.7 Složitější typy vrhů

1.6.7 Složitější typy vrhů .6.7 Složitější tp rhů Předpoklad: 66 Pedaoická poznámka: Tato hodina přesahuje běžnou látku, probírám ji pouze případě, že mám přebtek času. Za normálních podmínek není příliš reálné s ětšinou tříd řešit

Více

POHYBY V GRAVITAČNÍM POLI ZEMĚ POHYBY TĚLES V HOMOGENNÍM TÍHOVÉM POLI ZEMĚ

POHYBY V GRAVITAČNÍM POLI ZEMĚ POHYBY TĚLES V HOMOGENNÍM TÍHOVÉM POLI ZEMĚ Předmět: Ročník: Vytořil: Datum: FYZIKA PRVNÍ MGR. JÜTTNEROVÁ 9. 9. 01 Náze zpracoaného celku: POHYBY V GRAVITAČNÍM POLI ZEMĚ POHYBY TĚLES V HOMOGENNÍM TÍHOVÉM POLI ZEMĚ Jde o pohyby těles blízkosti porchu

Více

Č É Á Ů š Ě ý š š ě ě é ů ř ě š ý š ř ě é ěř ů ř ě ž žů óř é é ů š é ěš š Š š š ě š ž é š ú ý ý ů ě é ý ů ž ě ě ě š ě ž řš é š ě ě ř ě ž ž ě ž é ř Ž ž ý š ř š ě ř řš ž ř š ě ě ř é ř é ě é é é ě é ř š š

Více

Stabilita a vzpěrná pevnost tlačených prutů

Stabilita a vzpěrná pevnost tlačených prutů Pružnost psticit,.ročník kářského studi Stiit vzpěrná pevnost tčených prutů Euerovo řešení stiity přímého pružného prutu Ztrát stiity prutů v pružno-pstickém ooru Posouzení oceových konstrukcí n vzpěr

Více

Šroubová válcová pružina. Tato pružina se používá nejčastěji, může být tažná (má oka) a tlačná (rovné zakončení závitů). Je.

Šroubová válcová pružina. Tato pružina se používá nejčastěji, může být tažná (má oka) a tlačná (rovné zakončení závitů). Je. roucené ružiny Torzní tyč: Je to ružina ve tvaru římé tyče, oužívá se u automobiů (odružení). Torzní ružina má mnoem eší využití materiáu, než ružina oybaná. Využívají se tedy avně tam, kde záeží na ekosti

Více

Vzorové příklady - 5.cvičení

Vzorové příklady - 5.cvičení Vzoroé příklady - 5.cičení Vzoroý příklad 5.. Voda teplá je ypouštěna z elké nádrže outaou potrubí ýtokem do olna B. Určete délku potrubí =? průměru ( = 0,6 mm, oceloé, ařoané po použití), při níž bude

Více

š ě ě ý ř ř ě ě ě ý ů ě ě š ř ů é ě š ř ů ý ů é Í ě ě š ř ů ř ř ú ý ů ý ů ě ě š ř ů ž ě š Í ú ř ž é ú é š ě ě é ě ř Í ř ú š ě š ě ř ř é ř ř é é ř ř š Ř Ě Ř Á Í Ř Í ř ě ř ú ř ř ě ě é ú ě ý ú ů ě ě š ř ů

Více

QUADROTORY. Ing. Vlastimil Kříž

QUADROTORY. Ing. Vlastimil Kříž QUADROTORY ng. Vlastiil Kříž Obsah 2 Mateatický odel, říení transforace ei báei (rotace) staoý popis říení Eistující projekt unieritní hobb koerční Quadrotor 3 ožnost isu iniu pohbliých součástek dobrý

Více

1.5.6 Zákon zachování mechanické energie I

1.5.6 Zákon zachování mechanické energie I 56 Záon zacoání mecanicé energie I Předolady: 505 Oaoání: Síla ůsobící na dráze oná ráci W = Fs cosα Předmět, terý se oybuje ryclostí má ineticou energii E = m Předmět, terý se nacází e ýšce nad ladinou

Více

Obsah. 2 Moment síly Dvojice sil Rozklad sil 4. 6 Rovnováha 5. 7 Kinetická energie tuhého tělesa 6. 8 Jednoduché stroje 8

Obsah. 2 Moment síly Dvojice sil Rozklad sil 4. 6 Rovnováha 5. 7 Kinetická energie tuhého tělesa 6. 8 Jednoduché stroje 8 Obsah 1 Tuhé těleso 1 2 Moment síly 2 3 Skládání sil 3 3.1 Skládání dvou různoběžných sil................. 3 3.2 Skládání dvou rovnoběžných, různě velkých sil......... 3 3.3 Dvojice sil.............................

Více

Ť č č ó ó č č č ý č ď ý ď š ě ý ň ě ý ú Ó ý ě č ě č Š ě Ž ý ý ě č č Ú č ý Č ě ě Š ř ěťž ě č É ť Č č ř Ž ě š č č ě ě ú č ó ó č č ů ě ř ě š Ž š ě Ž č š ď č ěž ž č ň š ň ň ř č ň č ý š ě ý Č Ó č É Á Ý Š č

Více

1. Stanovení modulu pružnosti v tahu přímou metodou

1. Stanovení modulu pružnosti v tahu přímou metodou . Stanovení moduu pružnost v tahu přímou metodou.. Zadání úohy. Určte modu pružnost v tahu přímou metodou pro dva vzorky různých materáů a výsedky porovnejte s tabukovým hodnotam.. Z naměřených hodnot

Více

Geometrie. RNDr. Yvetta Bartáková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

Geometrie. RNDr. Yvetta Bartáková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Geometrie RNDr. Yetta Bartákoá Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázaou Objemy a porchy těles koule, kuloá plocha a jejich části VY INOVACE_05 9_M Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázaou Objemy a porchy těles

Více

Diferenciální geometrie křivek

Diferenciální geometrie křivek Diferenciání geometrie křivek Poární souřadnice Kartézské souřadnice Poární souřadnice. y y M r M f x x rcosf y r sin f, r r x x y y f arctan x 1 Spiráy Archimedova spiráa r af r ae Logaritmická spiráa

Více

12. SEMINÁŘ Z MECHANIKY

12. SEMINÁŘ Z MECHANIKY - 79 - SEMINÁŘ Z MECHANIKY O jaký úel se odcýlí od odoroné roin ladina kapalin cisternoém oze, který brzdí se zpomalením 5 m s? d s a = a dm Pro jejic ýslednici platí α d d s d d = d + d = a dm s t a 5

Více

ČÉ Á ŠŤ šť š Č ř ž š ý Š Č Ú š ú š Ž š š š ř ž ž š š š š ý ř š š ů ř š š š š š ú Í ú ř š š ů š š Ž ř ž ů ý Ě É Ú Í Í Š Ě ÍÚ Í š š Ý ý š Ó Č ř ř ř š ř ý ř ž ř š Č Š ÉŽ š Ě Í š Ř Ě Š Ě Á Á ČÁ š ý ž ž š ý

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA STROJNÍ

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA STROJNÍ ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA STROJNÍ Semestrální práce z předmětu Matematické modeloání Dopraní nehoda ŠKOLNÍ ROK: 7/8 DATUM ODEVZDÁNÍ: 7.1.8 ROČNÍK: 4 VYPRACOVAL: Bc.Ondřej Tyc OBOR: KOSTRUKCE

Více

7.5.13 Rovnice paraboly

7.5.13 Rovnice paraboly 7.5.1 Rovnice arabol Předoklad: 751 Př. 1: Seiš všechn rovnice ro arabol a nakresli k nim odovídající obrázk. Na každém obrázku vznač vzdálenost. = = = = Pedagogická oznámka: Sesání arabol je důležité,

Více

ý ě ě ě ú Ť ř ě ě ř ě Ž ě Ř Í Í ě ě Č ř ě ě ř ě ř ě ú ú ř ě ě ř ě Ť ě ě ěř ú ř ý ý ž ů Í ý šó š š ě ů ý ů ž ěř ý ž ž ý ř ě ěš ěř ý ř ř ů ů ů ý ů ů ý ý Ž š š ý Ž ů ž Ž ě ř ý ý ě š ů Í ř ř ě š ů ř ý ů ž

Více

MAGNETICKÉ POLE. 1. Stacionární magnetické pole I I I I I N S N N

MAGNETICKÉ POLE. 1. Stacionární magnetické pole I I I I I N S N N MAGETCKÉ POLE 1. Stacionární magnetické poe V E S T C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á Í je část prostoru, kde se veičiny popisující magnetické poe nemění s časem. Vzniká v bízkosti stacionárních vodičů

Více

ú é Ú š ě ě é ě ý ě ň ý Ť ě ú é ň ý ď é ě ě ň ý ů é ě ě ě ý ž ý ě ě š ů ě ň é Ť é ý ě ž é ě ž ú Ú š ě ě é ě ž ž ž ů ž ě ž ě ž ž é ú é ý ú ý š é ý ď ž ý ý ě ň ý ž é ě ďě é ě é ě ž éž š ě é ě ž ě ě ž ň ó

Více

NOVÁ METODA NÁVRHU PRŮMYSLOVÝCH PODLAH Z VLÁKNOBETONU

NOVÁ METODA NÁVRHU PRŮMYSLOVÝCH PODLAH Z VLÁKNOBETONU NOVÁ METODA NÁVRHU PRŮMYSLOVÝCH PODLAH Z VLÁKNOBETONU Jan Loško, Lukáš Vrábík, Jaromír Jaroš Úvod Nejrozšířenějším příkadem využití váknobetonu v současné době jsou zřejmě podahové a zákadové desky. Při

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV AUTOMOBILNÍHO A DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF AUTOMOTIVE ENGINEERING

Více

ů Č Č Ú ě ě ě Ž ě ě š Č ě Č Č ě ě ť ě ú ě Ž ú ú ě ě ž ú ě ě ě ž ó ú ě š ě ě Ž ě ě ú ú ě ě ú ě ú ě ž ú ě ů ň ú ě ě ú ú š ú ě ě ě ě ú ě Ž ů Č ě Ž Ž ě ž ú ů ú ě ú ě ů ú ú ů ú ů ě ú ě ú ě ě ú ů ú Ž ú ě Ž Č

Více

Připravil: Roman Pavlačka, Markéta Sekaninová Dynamika, Newtonovy zákony

Připravil: Roman Pavlačka, Markéta Sekaninová Dynamika, Newtonovy zákony Připravil: Roman Pavlačka, Markéta Sekaninová Dynamika, Newtonovy zákony OPVK CZ.1.07/2.2.00/28.0220, "Inovace studijních programů zahradnických oborů s důrazem na jazykové a odborné dovednosti a konkurenceschopnost

Více

pneumatiky a kola zavěšení kol odpružení řízení

pneumatiky a kola zavěšení kol odpružení řízení Podvozky motorových vozidel Obsah přednášky : pneumatiky a kola zavěšení kol odpružení řízení Podvozky motorových vozidel Podvozky motorových vozidel - nápravy 1. Pneumatiky a kola. Zavěšení kol 3. Odpružení

Více

1.8.9 Bernoulliho rovnice

1.8.9 Bernoulliho rovnice 89 Bernoulliho ronice Předpoklady: 00808 Pomůcky: da papíry, přicucáadlo, fixírka Konec minulé hodiny: Pokud se tekutina proudí trubicí s různými průměry, mění se rychlost jejího proudění mění se její

Více

Stavební mechanika 2 (K132SM02)

Stavební mechanika 2 (K132SM02) Stvení mecnik 2 (K132SM02) Přednáší: Jn Sýkor Ktedr mecniky K132 místnost D2016 e-mil: jn.sykor.1@fsv.cvut.cz konzultční odiny: Po 12-14 Kldné směry vnitřníc sil: Kldný průřez vnitřní síly jsou kldné ve

Více

Řešení úloh celostátního kola 60. ročníku fyzikální olympiády Úlohy navrhli J. Thomas (1, 2, 3) a V. Wagner (4)

Řešení úloh celostátního kola 60. ročníku fyzikální olympiády Úlohy navrhli J. Thomas (1, 2, 3) a V. Wagner (4) Řešení úlo elostátnío kola 60. ročníku fyzikální olympiády Úloy narli J. Tomas 1,, 3) a V. Wagner 4) 1.a) Z ronosti ydrostatiký tlaků 1,5Rρ 1 g = 1 ρ g 1 = 1,5R ρ 1 = 3 R = 3,75 m. ρ 8 1 b) Označme ýšku

Více

Řešení úloh celostátního kola 49. ročníku fyzikální olympiády. Autořiúloh:P.Šedivý(1),L.Richterek(2),I.Volf(3)aB.Vybíral(4)

Řešení úloh celostátního kola 49. ročníku fyzikální olympiády. Autořiúloh:P.Šedivý(1),L.Richterek(2),I.Volf(3)aB.Vybíral(4) Řešení úoh ceostátního ko 49. ročníku fyzikání oympiády. Autořiúoh:.Šedivý(1),L.Richterek(),I.Vof(3)B.Vybír(4) 1.) Oznčme t 1, t, t 3čsyzábesků, v 1, v, v 3přísušnérychostistředukoue, veikost zrychení

Více

Proudění mostními objekty a propustky

Proudění mostními objekty a propustky Fakulta staební ČVUT Praze Katedra draulik a droloie Předmět HYV K141 FS ČVUT Proudění mostními objekt a propustk Doc. In. Aleš Halík, CSc., In. Tomáš Picek PD. MOSTY ýška a šířka mostnío otoru přeládá

Více

Kinematika tuhého tělesa. Pohyb tělesa v rovině a v prostoru, posuvný a rotační pohyb

Kinematika tuhého tělesa. Pohyb tělesa v rovině a v prostoru, posuvný a rotační pohyb Kinematika tuhého tělesa Pohyb tělesa v rovině a v prostoru, posuvný a rotační pohyb Úvod Tuhé těleso - definice všechny body tělesa mají stálé vzájemné vzdálenosti těleso se nedeformuje, nemění tvar počet

Více

ó ý ě ŘÍ ú š ě ů ě ě ý ýš ň Í ě ý Č ť ť ý ř š ě ř š ě ýš ě š ě š ě ě ýš ě š ě šť ě ž š ě ý ý ý š š ě š ě š ř ě š ě ě ř š ě ě š ě š ě ý ě š ě ý ě ř Ž ú ů ř ž ú š ě Ž š ě ě š ě Č ť ú ú ř Ž š ě ýš ř š ě ý

Více

1. Házíme hrací kostkou. Určete pravděpodobností těchto jevů: a) A při jednom hodu padne šestka;

1. Házíme hrací kostkou. Určete pravděpodobností těchto jevů: a) A při jednom hodu padne šestka; I Elementární pravděpodonost 1 Házíme hrací kostkou Určete pravděpodoností těchto jevů: a) A při jednom hodu padne šestka; Řešení: P A) = 1 = 01; Je celkem šest možností {1,,, 4,, } a jedna {} je příznivá

Více

Vnitřní energie ideálního plynu podle kinetické teorie

Vnitřní energie ideálního plynu podle kinetické teorie Vnitřní energie ideálního plynu podle kinetické teorie Kinetická teorie plynu, která prní poloině 9.století dokázala úspěšně spojit klasickou fenoenologickou terodynaiku s echanikou, poažuje plyn za soustau

Více

Trojfázová vedení vvn Přenosové soustavy, mezinárodní propojení. Cíl: vztah poměrů na obou koncích, ztráty, účinnost. RLGC Vedení s rovnoměrně

Trojfázová vedení vvn Přenosové soustavy, mezinárodní propojení. Cíl: vztah poměrů na obou koncích, ztráty, účinnost. RLGC Vedení s rovnoměrně Trojázová vedení vvn Přenosové soustavy, mezinárodní propojení. Cí: vztah poměrů na obou koncích, ztráty, účinnost. RLGC Vedení s rovnoměrně rozoženými parametry Homogenní vedení parametry R, L, G, C jsou

Více

B. MECHANICKÉ KMITÁNÍ A VLNĚNÍ

B. MECHANICKÉ KMITÁNÍ A VLNĚNÍ B. MECHANICKÉ KMITÁNÍ A VLNĚNÍ I. MECHANICKÉ KMITÁNÍ 8.1 Kmitavý pohyb a) mechanické kmitání (kmitavý pohyb) pohyb, při kterém kmitající těleso zůstává stále v okolí určitého bodu tzv. rovnovážné polohy

Více

Ý Ě Ú Ý Ů Ý Ů ě ě ú É Ř É Ý ú š ě Ú ť Ó Ó ó ď ů ď ů ů ů ě ů ú ů ů ů ů ě ů ú ě ů ď ů ů ů ě ů ú ů ů ů ů ě ů ú ů ž ěž ěž ú ů Ú ů ú Ř ů ď Ť Ó Ř ů ů ů ů ů ů ů ť ů Ú ú ú ě ů ů ů ó ů ó ď ó ó ů ů ú ó ó ů ů ú Ř

Více

ž ř ř č ž ř Š š š Š ý ř ř ž ř ř ž ý ú ř ž ž Š ř ž ř š ž ř ž ž ř č š ž ř č č č úč č č ř ý ž ž ž ř ě ř č Ú ž č ý š ř ž Š ž ř ž č ý Ú ř ř ě ú ýš č ž ř ž č č ě ýš č č ě ěž ž č ř ů ř Č ř ý č č ž ř ř ý ý ř ž

Více

Hydrostatika F S. p konst F S. Tlak. ideální kapalina je nestlačitelná l = konst. Tlak v kapalině uzavřené v nádobě se šíří ve všech směrech stejně

Hydrostatika F S. p konst F S. Tlak. ideální kapalina je nestlačitelná l = konst. Tlak v kapalině uzavřené v nádobě se šíří ve všech směrech stejně Hdrostatika Tlak S N S Pa m S ideální kaalina je nestlačitelná l = konst Tlak kaalině uzařené nádobě se šíří e šech směrech stejně Pascalů zákon Každá změna tlaku kaalině uzařené nádobě se šíří nezměněná

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í DYNAMIKA SÍLA 1. Úvod dynamos (dynamis) = síla; dynamika vysvětluje, proč se objekty pohybují, vysvětluje změny pohybu. Nepopisuje pohyb, jak to dělá... síly mohou měnit pohybový stav těles nebo mohou

Více

ť ň š é ó é Ž Č ď Č Č Č ů ó ů ó ů É ň š š ň š ň é Ó š ú é ú ú é é é ó ó úé ú ú ž š Š é ů š ť ť ť ú š Č é ž Ř ĚŘ É ž ů Č ó Ž é ů é éž ď š š š ž š é ž š é é ů ů é ž š ó Ý š š ů é é ňř É ů Ýó ú ž ů ó Ý Č

Více

Technický katalog 2011 Nastavitelná montáž oken v prostoru tepelné izolace konstrukce stěny: Systém JB-D

Technický katalog 2011 Nastavitelná montáž oken v prostoru tepelné izolace konstrukce stěny: Systém JB-D Tecnický katalog 2011 Nastavitelná montáž oken v prostoru tepelné izolace konstrukce stěny: Systém J-D Montáž oken a dveří v souladu s "Montážní směrnicí RL" Upevňovací systém J-D firmy SFS intec umožňuje

Více

Matematicko-fyzikální model vozidla

Matematicko-fyzikální model vozidla 20. února 2012 Obsah 1 2 Reprezentace trasy Řízení vozidla Motivace Motivace Simulátor se snaží přibĺıžit charakteristikám vozu Škoda Octavia Combi 2.0TDI Ověření funkce regulátoru EcoDrive Fyzikální základ

Více

ý ý ý íú í ě Á ý ž ů ěí ě ž ý ó ý ý ú í ý ž ý ě í ýě ýýš í ú íú ěž ý ý íě ň ě í š ě ý íů ě ý ž ý ý í ě ý íí ě ý Á ý ě í ý ě ý í í ý í ě Č ď ů ě š ě ě ň í ú í ýě í í ě í š ě í í í ě ě ý š ý ž ěž ě ší ňž

Více

Téma 13, Úvod do dynamiky stavebních konstrukcí dynamiky

Téma 13, Úvod do dynamiky stavebních konstrukcí dynamiky Statika staveních konstrukcí II., 3.ročník akalářského studia Téma 3, Úvod do dynamiky staveních konstrukcí dynamiky Úvod Vlastní kmitání Vynucené kmitání Tlumené kmitání Podmínky dynamické rovnováhy konstrukcí

Více

ďé í š ř é í ř í ěí í é í ř Ú Ú ě í ě í Č í ě í í š ě í í Č ř í ří š é í ř ů í í ř é í ě ř ř ří ř í é ř í í ů í é í é ř é ž í ěů í ú ž í é íí í é é é é í ě í í é ž í í ř í ě í í é Č é ří í í í ů í Č é

Více

Inovace předmětů studijních programů strojního inženýrství v oblasti teplotního namáhání

Inovace předmětů studijních programů strojního inženýrství v oblasti teplotního namáhání Grantový projekt FRVŠ MŠMT č.97/7/f/a Inovace předmětů studijních programů strojního inženýrství v obasti tepotního namáhání Některé apikace a ukázky konkrétních řešení tepeného namáhání těes. Autorky:

Více

ý Í Á ě Ě Á Í ý ě ě ů Š ů ý ě ú ě ě Í ě ý ů ě ý ý ě ě ě ý Ť ě ý Á Ž ě Ěú Á ě ý Í ú ú Ž Í Ž ě ý ý ó ó ď ě ě ý ě ú ý Á ě Ěú Á Š ě ě ý ě ě ý ě ú ě ý ě ě ú ý ě ó Áý Í ť ě Ěú Á Í ě Ž ě ý ý ě ě ý ě ě Á ě ě ý

Více

Rovnice rovnováhy: ++ =0 x : =0 y : =0 =0,83

Rovnice rovnováhy: ++ =0 x : =0 y : =0 =0,83 Vypočítejte moment síly P = 4500 N k osám x, y, z, je-li a = 0,25 m, b = 0, 03 m, R = 0,06 m, β = 60. Nositelka síly P svírá s tečnou ke kružnici o poloměru R úhel α = 20.. α β P y Uvolnění: # y β! x Rovnice

Více

ýúř ř č é á č Č ň Í áš á ě ý úř ř č é ř á á Íá Í á á á ě ě ř š ý ď á č é ý Í é ě á á č á řá é ě ď ú řá ě á Íé ě á ě á ý á á ě ý č Ú ď é č á úř ž Í Č á ó É Í á č á ě ě ř ž ý ý ďá Í č á ú č ž é ě ě ě é úř

Více

ý á ě ě ž ů ž čá ř á á é á á á Í Í Í Í é Í á ř á á é š é ž Á Íě ř Í Í á á á ě č é á Ť é á é é Í á á ň é úč ů č Ďě ř Í ů Í ě ě á ů š ý á ž á Í ó Ž ž ý

ý á ě ě ž ů ž čá ř á á é á á á Í Í Í Í é Í á ř á á é š é ž Á Íě ř Í Í á á á ě č é á Ť é á é é Í á á ň é úč ů č Ďě ř Í ů Í ě ě á ů š ý á ž á Í ó Ž ž ý á Í á á ř é ě č š š ž ý ř ě ý ý řč ů á á ž ž é ů á á á é Í é úž ý á ě ě ž ý á Í á ě š ý é ě é ů á á ě č ě ř á é ě ř ě é ěá á ř é ú ý ó č á ř á ř ž ě é é á á á ě ě á ž á á ě á ř á ž ý é á š ě š ý ý á ž

Více

ZOL, ZTL SIGMA PUMPY HRANICE ZUBOVÁ MONOBLOKOVÁ ÈERPADLA 426 1.99 21.02

ZOL, ZTL SIGMA PUMPY HRANICE ZUBOVÁ MONOBLOKOVÁ ÈERPADLA 426 1.99 21.02 SIGMA UMY HRANICE ZUBOVÁ MONOBLOKOVÁ ÈERADLA SIGMA UMY HRANICE, s.r.o. Tovární 60, 0 Hranice te.: 8 66, fax: 8 602 8 Emai: sigmahra@sigmahra.cz ZOL, ZTL 426.99.02 Zubová monoboková èerpada ZOLZTL oužití

Více

Geometricky válcová momentová skořepina

Geometricky válcová momentová skořepina Geometricky válcová momentová skořepina Dalším typem tenkostěnnéo rotačně souměrnéo tělesa je geometricky válcová momentová skořepina. Typický souřadnicový systém je opět systém s osami z, r, a t. Geometricky

Více

Úloha IV.5... vrhač nožů

Úloha IV.5... vrhač nožů Fyziální orespondenční seminář MFF UK Úloha IV5 rhač nožů 4 body; průměr 1,41; řešilo 37 studentů Vrhací nůž opustí ruu e chíli, dy je jeho těžiště e ýšce h a má pouze horizontální složu rychlosti 0 Jaou

Více

Á í ú ý í á ů ř ť ů ž á Ú á ů á á ž í á íž á á á í ěž á ú í á í ě í í é á í í í ý í ří ě é í ž í ě ář í í á í á í ě í á ří á í á í í é é í á ří žá é í ě ý Í ří í á íí Ří í é á ě é í é í í áš í ú á í á

Více

É Ů ý ý ž ý ý ů ň ž ů ů ĚŘ ý ý ů Ú ý ů ž žů ů ú ž ú ň ý ý ň ů ý ž ý ý ů ý ž ú ú ů ů ý ů ž ů ž ý ý ů Ř Ď ů ů ů ž ý ž ž ý ú ž ž ž ž ž Ý ů ž ž Ď ý ý ý ň ý ý ý ý ý ú ů ů ž ž ž ý ů ž ů Ž ž úž Ř ž ů ů Ř Ů ý

Více

š ř é ů é ý č ř úč é ř š ě š ě Í ý ě ý š š ě Ž ě é ř š ě ř š ě ř š ě ž ž ě ý ř š ě ěř šť ěž é ě é ž š Ž é ě ý é č ř š ě ě š ě é ý ý č Š Š ě š č š č š ě ř ě š ř ř é ě é ř š ž ď é š ž ž ý ě é ř é ž ř š ě

Více

Trojfázová vedení vvn Přenosové soustavy, mezinárodní propojení. Cíl: vztah poměrů na obou koncích, ztráty, účinnost. RLGC Vedení s rovnoměrně

Trojfázová vedení vvn Přenosové soustavy, mezinárodní propojení. Cíl: vztah poměrů na obou koncích, ztráty, účinnost. RLGC Vedení s rovnoměrně Trojázová vedení vvn Přenosové soustavy, mezinárodní propojení. Cí: vztah poměrů na obou koncích, ztráty, účinnost. RLGC Vedení s rovnoměrně rozoženými parametry Homogenní vedení parametry R, L, G, C jsou

Více

ě ě ú ě ě ě ě ě ň ě ň ů ě ů Ý ě ě ů ň ě Í ě ň ě ě Ž ě ň ě ě ú ů ú ě ě ě ú ě ě ě ě ě ě ů ě ů ě ě ú ů ě ě ě Ž ů ě ě ú Ž Ž Ú ě ě ě ě Ž Ž ě ť Ž Í ě Ž ě Ž Ž ů ěž ů ěž ě Í Ú ů ě ů ě Ž Ž Ž ě ě ě ů ě ě ě ě ě ů

Více

ř ú ú Š Í Á É ř ř ř é é ř ř š é ř ř š ř é ž é ž š é š é é ř ů ž ž ř é ř ů é é ž é ř é é ř é ú é é ž é é š ň é ř š é š é Ť é ř ů ž ž ď ř é é é ž ř é Š ů é ř é ř é Š ú ř Í ž ž ř ř Í é š ž é ř Ť š ř ř ř š

Více

ň ý ě ý ý ý ě ň ý ě ý Ú ú ň ň ý ě ý ó ž ý ň ě ě ě ú ú Ř ň ň ý ě ý ě ě ž ý ž ě ý ě ý ě ě ů ě Ů Č Í Ě Á Á Í ě ě ě ě Ž Ů ú ě ě ě Ú ě ů ě ý ě ě ú ň ý ě Ů ž ů ž ě ý ý ý ý ě Č Č ě Č ě ů ý ě ý ý ž ě ě ž ů ž ě

Více

ň Š ý ě ý Ě Á ý ý ě ň Š ý ě ý ú ň ň ý ě ý ó ě ž ý ň ě ě Š ú Š ú Š ň Á ň Š ň ý ě ý Š ž ý ě ý ů ě ě ž ý ě Š ě ě ě Ů Č Í Ě Á Á Í ě ě ě ě Ž Ů ú ě ě ě Ú ó ě ů ě ý Š ě ě ú ň ý ě Ů ž ů ž ě ý ý ý ě Č Č ě Š Č ě

Více