Odolnost vozidel proti smyku
|
|
- Dominika Pokorná
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 TU Lierci akuta strojní atedra ozide a motorů ooé dopraní a manipuační stroje II 04 Odonost ozide proti smyku Odonost ozide proti smyku Smyk porušení ronoáy si půsoícíc na ozido oční skouznutí přední nápray není tak neezpečné (yronáno setračnosti ozida půsoící opačným směrem) Staiita ( ) dω oy zatáčce po kruoé dráze ( konst.; 0 ) Normáná sía dt těžišti N m R g R Smyk zadní nápray Neezpečnější tráta oční staiity (příčné staiity) Součinite oční staiity N součinite nací síy úrnná oční reakce motnost na N ředpokady dašío ýpočtu : úrnná nací sía je ronoměrně rozděena na oě koa diferenciá má maé tření ozido 4x se zadní nací nápraou ae Němeček /3
2 TU Lierci akuta strojní atedra ozide a motorů ooé dopraní a manipuační stroje II 04 Odonost ozide proti smyku oční staiita ozida s nepružnými koy očním směru δ 0 (úe směroé úcyky) δ ξ (součinite oční pružnosti pneumatiky) m dynamický součinite rozožení motnosti součinite nací síy kritéria carakterizující ztrátu oční staiity : a) počátek protáčení nitřnío koa HN ) počátek očnío skouznutí N při protáčení nitřnío koa c) počátek očnío skouznutí N ez předcozío prokuzoání nitřnío koa a) počátek protáčení nitřnío koa HN na nitřní koo půsoí ždy menší radiání reakce, proto se začne protáčet dří než nější sía adeze ýsedná reakce mezi koem a ozokou m R X R R X ae Němeček /3
3 TU Lierci akuta strojní atedra ozide a motorů ooé dopraní a manipuační stroje II 04 Odonost ozide proti smyku R protáčející koo nemůže přenášet oční síu, proto se ceá přenáší nějším koem R X () Dosud jsme ystačii s úrnnými radiáními reakcemi (na ceou náprau), při yšetřoání oční staiity udou třea radiání reakce půsoící na jedno koo. Reakce ; záisí na : eikosti úrnné oční síy, pooze těžiště, tuosti karoserie a rámu, tuosti poděsu (pružin), na momentu přenášeném spojoacím řídeem Ve eikosti je ukrytá normáoá oční sía při zatáčení ozida T m / m m r cosα f cosα α 0; f 0 m 0 ae Němeček 3/3
4 TU Lierci akuta strojní atedra ozide a motorů ooé dopraní a manipuační stroje II 04 Odonost ozide proti smyku ae Němeček 4/3 m 0 m m Dáe pro zta () m ; Součinite oční staiity po začátku protáčení nitřnío koa HN () Čím ětší je, tím stačí menší k protáčení nitřnío koa 0
5 TU Lierci akuta strojní atedra ozide a motorů ooé dopraní a manipuační stroje II 04 Odonost ozide proti smyku ) počátek očnío skouznutí N při protáčení nitřnío koa R V okamžiku očnío skouznutí se R roná adezní síe. odmínka pro nitřní protáčející se koo R Vnější koo skouzne R ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( )( ) 0 (3) 0 A 0 očátek očnío skouznutí rotáčení nitřnío koa souřadnice odu A se určí řešením ronic () a (3) ae Němeček 5/3
6 TU Lierci akuta strojní atedra ozide a motorů ooé dopraní a manipuační stroje II 04 Odonost ozide proti smyku ae Němeček 6/3 O 0 D D 0 0 D 0 0
7 TU Lierci akuta strojní atedra ozide a motorů ooé dopraní a manipuační stroje II 04 Odonost ozide proti smyku c) počátek očnío skouznutí N ez předcozío prokuzoání nitřnío koa m R R Oě ýsedné reakce R a R dosaují zároeň odnot adezníc si R R ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) () () () () ( ) ( ) ( ) ( ) ae Němeček 7/3
8 TU Lierci akuta strojní atedra ozide a motorů ooé dopraní a manipuační stroje II 04 Odonost ozide proti smyku ae Němeček 8/3 ( )( ) ( )( ) o dosazení : ( ) ( )( ) (3) () ( ) ( ) ( )( ) dosazením za a ( ) rotože : ( )( ) Dosazením do (3) ( ) / 4 : / 4 4
9 TU Lierci akuta strojní atedra ozide a motorů ooé dopraní a manipuační stroje II 04 Odonost ozide proti smyku o úpraě : Cekoá carakteristika oční staiity ozida pak je : c) očátek očnío skouznutí ez předcozío skuzu ( 0) 0 A ) očátek očnío skouznutí a) rotáčení nitřnío koa 0 oční staiitu ze odnotit ede ; také pomocí R a (součinitee ; přeedeme a R a ) ředpokad : f 0 tué pneu O a 0 konst. O α 0 roina c S W ρ X X W ae Němeček 9/3
10 TU Lierci akuta strojní atedra ozide a motorů ooé dopraní a manipuační stroje II 04 Odonost ozide proti smyku ae Němeček 0/3 R g g ) (k g ω ω z DMT R pooměr zatáčky MIN g R R g Dosazením do předcozíc ronic : MIN R g očátek protáčení nitřnío koa a) MIN W g R c) MIN W W g R ro případ roinné zatáčky MIN g R
11 TU Lierci akuta strojní atedra ozide a motorů ooé dopraní a manipuační stroje II 04 Odonost ozide proti smyku Vi konstrukce ozide na jeo odonost proti smyku ooa ěžiště 0,4 0,5 0,6 řiížením těžiště zadní nápraě se odonost zyšuje Rozcod 0,4 0,5 0,6 ětšením rozcodu zýšíme staiitu e středu ae Němeček /3
12 TU Lierci akuta strojní atedra ozide a motorů ooé dopraní a manipuační stroje II 04 Odonost ozide proti smyku Výška těžiště 0,3 0, 0,4 ětšení ýšky těžiště zoršuje odonost pro střední a nízké odnoty Vi přednío náonu i pooměr setračnosti (rozožení moty po déce ozida) dω dω Mi J mi dt dt ae Němeček /3
13 TU Lierci akuta strojní atedra ozide a motorů ooé dopraní a manipuační stroje II 04 Odonost ozide proti smyku X C ψ X N M i T f0 k0,5 M 0 X X A R Moment k odu A cosψ N cos ψ m ω Moment k odu N Mi m ω M i ( i ) ( i ) dω dt sinψ dω dt sin U nezáisí při stejném druu poyu, zda je náon předu či zadu, ae při HN jsou koa N odečena od oodoýc si 0, což zýší staiitu této nápray. se zmenšuje se zyšující se sinψ. Vozida s N mají ětší odonost proti smyku. ae Němeček 3/3
14 TU Lierci akuta strojní atedra ozide a motorů ooé dopraní a manipuační stroje II 04 Odonost ozide proti smyku Smyk (oční staiita) ozida při rždění Určuje se pro nepružná koa Dána staiitou N a ztrátu staiity je pokádána : a) očátek smýkání nitřnío koa ) očátek očnío skouznutí při smýkání nitřnío koa (při jeo zaokoání) c) očátek očnío skouznutí ez předcozío smýkání nitřnío koa de patí, že roině radiáníc reakcí je místo součinite rzdící síy otom : m m oznámka : V teorii rždění jsme neuažoai s rozděením na nitřní a nější koo, muii jsme o úrnné radiání reakci Φ ( Φ zχ) χ Ronoáa si e odoroné roině : z z což odpoídá součtu ae Němeček 4/3
15 TU Lierci akuta strojní atedra ozide a motorů ooé dopraní a manipuační stroje II 04 Odonost ozide proti smyku ředpokádejme f 0 Oodoá tangenciání reakce X X ( ) ( ) i k i k onstrukce rzd způsoí ronoměrné rozděení rzdící síy na nější a nitřní koo (k 0,5) i součinite rozděení mezi zadní a přední náprau i i ceá rzdná sía půsoí na zadní náprau a) počátku smýkání nitřnío koa dosauje tangenciání reakce adezní síy X i i i pro 0 MAX i ae Němeček 5/3
16 TU Lierci akuta strojní atedra ozide a motorů ooé dopraní a manipuační stroje II 04 Odonost ozide proti smyku ( pro 0) i 0,5 i ) očátek očnío skouznutí N při smýkání nitřnío koa (při jeo zaokoání) Vnitřní koo se smýká, ceá oční sía je přenášena nějším koem R okamžiku očnío skouznutí se ýsedná reakce roná adezní síe ( R ) ( ) ( ) ( ) X ( ) ( ) ( ) X ( ) ( ) ( ) ( ) ( )( ) ae Němeček 6/3
17 TU Lierci akuta strojní atedra ozide a motorů ooé dopraní a manipuační stroje II 04 Odonost ozide proti smyku těcto dou ronic se určí souřadnice ; 0 0 i Výpočtem dostaneme i 0 i 0 i ae Němeček 7/3
18 TU Lierci akuta strojní atedra ozide a motorů ooé dopraní a manipuační stroje II 04 Odonost ozide proti smyku i D 3 a 3 c D D 0 0 i římky prokuzu nitřnío koa římka počátku očnío skouznutí Vi i : přidáme-i ětší podí rzdné síy na N, zoršíme staiitu ozida a opačně. římky D přísušejí počátku smýkání nitřnío koa N při rždění. Mimo koncoýc odů a D může šak ýt na této přímce zyšoán do okamžiku, kdy nedojde ke skouznutí ceé N. To je možné proto, že při počátku prokuzu nitřnío koa nější koo neskouzne. roto se může na nější koo rzdící sía zětšoat. (odoně y tomu moo ýt u nací síy, pokud y ozido neměo diferenciá). ětšení síy, kterou se půsoí na pedá rzdy, způsoí zětšení rzdící síy pro neokoané (nější) koo a nemění ji pro okoané koo (nitřní). V ronicíc je třea uažoat s proměniostí rozděení rzdné síy k (nitřní nější koo) a i (přední zadní nápraa) a carakteristika oční staiity ozida se upraí de. ae Němeček 8/3
19 TU Lierci akuta strojní atedra ozide a motorů ooé dopraní a manipuační stroje II 04 Odonost ozide proti smyku c) očátek očnío skouznutí ez předcozío smýkání nitřnío koa Odoně jak u tažnéo ozida, tak také u ržděnéo ozida dosaují i zde ýsedná reakce půsoící na oě koa zároeň adezníc si. R R X X ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) m X R X R ( ) ( ) ( ) ( ) ( )( ) ( )( ) ( ) ( ) ( ) ( ) X X i ae Němeček 9/3
20 TU Lierci akuta strojní atedra ozide a motorů ooé dopraní a manipuační stroje II 04 Odonost ozide proti smyku o dosazení a úpraě : i pro 0 Jak již yo uedeno je patrný eký i i. ětšením i se snižuje odonost zadní nápray proti smyku. Snižoání součinitee i (tj. přiáděním ětší rzdící síy na N) má smys do okamžiku skouznutí N. Ta skouzne současně se N ( odě průniku skutečnéo rozděení rzdnýc si s ideáními). ideá skutečnost i OT i OT Φ zχ Tento součinite rozděení rzdnýc si ymezuje praktický rozsa carakteristiky oční staiity ozida. ae Němeček 0/3
21 TU Lierci akuta strojní atedra ozide a motorů ooé dopraní a manipuační stroje II 04 Odonost ozide proti smyku Spojení carakteristik oční staiity při změnác oodoé síy na koec ozida N, jak nací tak rzdící dostaneme cekoou carakteristiku oční staiity. A D i 0,5 i i 0,75 ři přímočarém poyu (nikoi zatáčce) 0, pokud oodoé síy na koec se ronají adezní síe (při zastaení, rozjezdu neo intenziním rzdění), stačí pak nepatrná oční sía ay nasta smyk. Vi konstrukce ozide na odonost proti smyku N při rždění: ooa těžiště - přiížení těžiště k zadní nápraě zepšuje odonost Výška těžiště - zýšení zoršuje odonost Rozcod ko - zětšení zyšuje staiitu ae Němeček /3
22 TU Lierci akuta strojní atedra ozide a motorů ooé dopraní a manipuační stroje II 04 Odonost ozide proti smyku Vi oční pružnosti ko na odonost ozida proti smyku ři nací nápraě s pružnými koy je ždy začátek protáčení nitřnío koa proázen očním skouznutím, neoť protáčející koo nemůže přenášet oční síu, neskouzne-i současně s protáčením do strany. ro staiitu jen dě kriteria : očátek protáčení a očnío skouznutí nitřnío koa HN očátek očnío skouznutí N ez předcozío protáčení nitřnío koa. m X R X R oční skuz koa ýsedné kouzání ae Němeček /3
23 TU Lierci akuta strojní atedra ozide a motorů ooé dopraní a manipuační stroje II 04 Odonost ozide proti smyku 0 0 0, 5 X 0 0 ) ro f 0 ez předcozío protáčení c) pro nepružná koa, 0 0 i řika znázorňuje počátek protáčení 0 MAX ( ) f ( f) oční pružnost půsoí negatině na odonost proti smyku, je zde ětší nácynost nitřnío koa proti protáčení a očnímu skouznutí. Čím je nitřní koo tužší, tím přenese při počátku prokuzoání, tím menší ude a diagram pnější. roto se děají nízkoprofioé pneumatiky. ae Němeček 3/3
Smyk při brzdění vozidel
Smyk při rzdění vozide Téma 8 VOZ KVM Určuje se pro nepružná koa ztrátu staiity ZN VOZ KVM Za ztrátu staiity je pokádán a) očátek smýkání vnitřnío koa ) očátek očnío skouznutí při smýkání vnitřnío koa
VíceR t = b + b l ŘÍDÍCÍ ÚSTROJÍ. Ackermanova podmínka
ŘÍDÍCÍ ÚSTROJÍ Souží k udržování nebo ke změně směru jízdy automobiu v závisosti na přání řidiče. Řízení u automobiů je reaizováno natáčením předních ko koem rejdových čepů. Natáčení vnitřního a vnějšího
VíceSměrové řízení vozidla
Směroé řízení ozidla Ing. Pael Brabec, Ph.D. TEHNIKÁ UNIVERITA V LIBERI Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioboroých studií Tento materiál znikl rámci projektu ESF.1.07/..00/07.047 Reflexe požadaků
VíceHydraulické odpory třecí odpory místní odpory třecí odpory laminární proudění turbulentní proudění
Hyrauické oory Při rouění reáných tekutin znikají násekem iskozity hyrauické oory, tj. síy, které ůsobí roti ohybu částic tekutiny. Hyrauický oor ři rouění zniká zájemným třením částic rouící tekutiny
VíceDynamika vozidla Hnací a dynamická charakteristika vozidla
Dynamika ozidla Hnací a dynamická charakteristika ozidla Zpracoal: Pael BRABEC Pracoiště: VM Tento materiál znikl jako součást projektu In-TECH, který je spoluinancoán Eropským sociálním ondem a státním
VíceTERMOMECHANIKA 4. První zákon termodynamiky
FSI VUT Brně, Energetický ústa Odbor termomechaniky a techniky rostředí rof. Ing. Milan Paelek, CSc. TERMOMECHANIKA 4. Prní zákon termodynamiky OSNOVA 4. KAPITOLY. forma I. zákona termodynamiky Objemoá
VíceLinearní teplotní gradient
Poznámky k semináři z předmětu Pružnost pevnost na K68 D ČVUT v Praze (pracovní verze). Tento materiá má pouze pracovní charakter a ude v průěhu semestru postupně dopňován. utor: Jan Vyčich E mai: vycich@fd.cvut.cz
VíceCVIČENÍ 5: Stabilita částice v korytě, prognóza výmolu v oblouku
CVIČENÍ 5: Stabilita částice korytě prognóza ýmolu oblouku Výpočet stability (odolnosti koryta) metoda tečnýc napětí Výpočtem stability se prokazuje že koryto jako celek je pro nároé ydraulické zatížení
VíceObr. PB1.1: Schématické zobrazení místa.
97 Projekové zadání PB1 Poouzení nehodové udáoi Na zákadě chémau nehody oveďe vyhodnocení nehodové udáoi. Určee: - paramery oai řeu pode chémau na orázku Or. PB1.1 ( x1, x, y1, y, x1, x, y1, y ); - zda
Víceě Á Á é é ě ě ě ú é é é ě é é ď ď ď š š Č Á ě ú Á ď š ě Č ě š ěž ě é ě ě ě ě ě ě Č Á ě Á é ú Ž é š ě š š é Ž ě é š é Š ť Ž ě Č Á ú Á Ť é ě é š ě ě š š ď ď Č é š š Č ě ě ú ě ú Ť é ě š ě ě š ě š ě ě ú ě
Víceď í ď ě ý á ě ž é ř ě é ů ř ř é á í ě Ž ž ó á č í ů í á ž ě á í Ž é ě Ž í ý úč ů á á á á ů ří ů ě í ž ě é á ř á í š í í á í č í ů í ž í á í í ě í á í ě í ě čá ě ě í žá Ž ď í á ě é ří ď í é ďě ší ř ů á
VíceÁ Č É ŘÍ ě š ž ě ě š ú ě ů ě ě ě ž Ž ž ě ž ů ě ě ň š ú ě ž ě ž ě Á Á ď ď Ý ž ů ě ě ě ž ě ž ě ů ů ě Ý ž ů ě ěž ž Ý Č ě Ý ůž ěž ě ž Ý ž ůž ě ě ž ě ž ú ě ůž ěž ůž ě ě ě ž ůž ě ž ž ě ů ě ě š ú ž ě Ý ě ž ůž
VíceNa obrázku je nakreslen vlak, který se pohybuje po přímé trati, nakresli k němu vhodnou souřadnou soustavu. v
..7 Znaménka Předpoklad: 4 Opakoání: Veličin s elikostí a směrem = ektoroé eličin. Vektor je určen také sým koncoým bodem (pokud začíná počátku) polohu bodu můžeme určit pomocí ektoru, který začíná počátku
VícePřednáška 10, modely podloží
Statika stavebních konstrukcí II.,.ročník kaářského studia Přednáška, modey podoží Úvod Winkerův mode podoží Pasternakův mode podoží Nosník na pružném Winkerově podoží, řešení OD atedra stavební mechaniky
VíceBIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY
BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY ROTAČNÍ POHYB TĚLESA, MOMENT SÍLY, MOMENT SETRVAČNOSTI DYNAMIKA Na rozdíl od kinematiky, která se zabývala
VíceFYZIKA 4. ROČNÍK. Pole a éter. Souřadnicové soustavy (SS) Éter a pohyb
Poe a éter Pro fyzika 19. stoetí neexistoao poe jen substane a změny její poohy prostoru poe půodně jen berička postupně substani zastínio Maxwe poe je ytářeno e. nábojem Sěto má astnosti nění (interferene,
Více3.1. Newtonovy zákony jsou základní zákony klasické (Newtonovy) mechaniky
3. ZÁKLADY DYNAMIKY Dynamika zkoumá příčinné souvislosti pohybu a je tedy zdůvodněním zákonů kinematiky. K pojmům používaným v kinematice zavádí pojem hmoty a síly. Statický výpočet Dynamický výpočet -
Vícevzdálenost těžiště (myslí se tím těžiště celého tělesa a ne jeho jednotlivých částí) od osy rotace
Přehled příkladů 1) Valiý pohyb, zákon zachoání energie ) Těžiště tělesa nebo moment setračnosti ýpočet integrací - iz http://kf.upce.cz/dfjp/momenty_setracnosti.pdf Nejčastější chyby: záměna momentu setračnosti
Víceé é ř ý ě ž š é ž ě ť Ť ť Í ě Ď Ť Š Á Í Č ř Š ě Č ďě ě é é ě é é ů ý ý ů ň ě é ýů ě š é ě é ů ž ú šť ů ů ě ř ž é úř ý š ě é é ě ů é ý ř ň é ú ř ř é ů ý ů ě ůž ý ď ú ý ů é ř ž ž ý ě é ý ř ú ě é ú ě š ě
VíceNa obrázku je nakreslený vlak, který se pohybuje po přímé trati, nakresli k němu vhodnou souřadnou soustavu. v
..6 Znaménka Předpoklad: 3, 5 Opakoání: Veličin s elikostí a směrem = ektoroé eličin Vektor je určen také sým koncoým bodem (pokud začíná počátku) polohu bodu můžeme určit pomocí ektoru, který začíná počátku
VícePřednáška 12 Obecná deformační metoda, nelineární úlohy u prutových soustav
Statika stavebních konstrukcí II., 3.ročník bakaářského studia Přednáška Obecná deformační metoda, neineární úohy u prutových soustav Fyzikáně neineární úoha Geometricky neineární úoha Konstrukčně neineární
VíceK Mechanika styku kolo vozovka
Mechanika styku kolo ozoka Toto téma se zabýá kinematikou a dynamikou kola silničních ozidel. Problematika styku kolo ozoka má zásadní ýznam pro stanoení parametrů jízdy silničních ozidel, neboť má li
Víceě ť ž ů č ě č ý č ť ž č č Í ý ě ž ě ě ž ý ž ž ě č É ž ý ě ý ý č ěí ó ě ž Ž č ž ě č ž ě ž Ž ů ž Ž č ž ě ý ě ýů ď Ž ž č ě ě ě ě ď ě ž Č ě č č č ě ý ž ď Ž ě Í ž Í ěž ě Í ý ě ž ě ňů č ň ě ňů ě ě ě Ž ě ě ě
VíceRovnoměrně zrychlený pohyb v grafech
.. Ronoměrně zrychlený pohyb grfech Předpokldy: 009 Př. : N obrázku jou nkreleny grfy dráhy, rychloi zrychlení ronoměrně zrychleného pohybu. Přiřď grfy eličinám. Ronoměrně zrychlený pohyb: Zrychlení je
VícePosouvající síla V. R a. R b. osa nosníku. Kladné směry kolmé složky vnitřních sil. Výpočet nosníku v příčné úloze (ve svislé hlavní rovině xz)
Posouvjící sí Posouvjící síu v zdném průřezu c ze vypočítt jko gerický součet všech svisých si po jedné strně průřezu. Postupujei se z evé strny, do součtu se zhrnou kdně síy půsoící zdo nhoru, záporně
Více6 DYNAMIKA SOUSTAVY HMOTNÝCH BODŮ
6 6 DYNAMIKA SOUSTAVY HMOTNÝCH BODŮ Pohyblivost mechanické soustavy charakterizujeme počtem stupňů volnosti. Je to číslo, které udává, kolika nezávislými parametry je určena poloha jednotlivých členů soustavy
VíceŘešení úloh 1. kola 60. ročníku fyzikální olympiády. Kategorie B Autoři úloh: J. Thomas (1, 2, 3, 4, 5, 7), M. Jarešová (6)
Řešení úoh 1. koa 60. ročníku fyzikání oympiády. Kategorie B Autoři úoh: J. Thomas (1, 2, 3, 4, 5, 7), M. Jarešová (6) h 1.a) Protože vzdáenost bodů K a O je cos α, je doba etu kuičky z bodu K do bodu
VíceNakloněná rovina Premium, kompletní souprava Kat. číslo
akoněná rovina Premium, kompetní souprava Kat. číso 113.2020 Strana 1 z 12 Předmuva akoněnou rovinou se v mecanice rozumí poca nakoněná vůči orizontáe. Používá se ke zmenšení síy, která se musí vynaožit
Více5.4.2 Objemy a povrchy mnohostěnů I
5.. Objemy orchy mnohostěnů I Předokldy: 51 Význm slo objem i orch je intuitině jsný. Mtemtická definice musí být oněkud řesnější. Okoání z lnimetrie: Obsh obrzce je kldné číslo, řiřzené obrzci tk, že
Více1.6.5 Vodorovný vrh. Předpoklady: Pomůcky: kulička, stůl, případně metr a barva (na měření vzdálenosti doapdu a výšky stolu).
165 Vodoroný rh Předpoklad: 164 Pomůck: kulička, stůl, případně metr a bara (na měření zdálenosti doapdu a ýšk stolu) Pedaoická poznámka: Stejně jako předchozí i tato hodina stojí a padá s tím, jak dobře
Více1.8.10 Proudění reálné tekutiny
.8.0 Proudění reálné tekutiny Předpoklady: 809 Ideální kapalina: nestlačitelná, dokonale tekutá, bez nitřního tření. Reálná kapalina: zájemné posouání částic brzdí síly nitřního tření. Jaké mají tyto rozdíly
Více2.5.7 Šetříme si svaly I (kladka)
2.5.7 Šetříme si svay I (kadka) Předpokady: 020501 Pomůcky: kadky, akoěá rovia, šroub, smotateá akoěá rovia, švihada (ao), dvě košťata Př. 1: Uveď příkad situace, ve které se používá páka a: a) většeí
VíceSTRUKTURA A VLASTNOSTI KAPALIN
I N V E S T I C E D O O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í STUKTUA A VLASTNOSTI KAPALIN. Povrchové napětí a) yzikání jev Povrch kapain se chová jako napjatá pružná membrána (důkaz vodoměrka, maé kapičky koue)
Více1.5.7 Zákon zachování mechanické energie I
.5.7 Záon zacoání mecanicé energie I Předolady: 506 Oaoání: Síla ůsobící na dráze oná ráci W = Fs cosα. Předmět, terý se oybuje ryclostí má ineticou energii E = m. Předmět, terý se nacází e ýšce nad ladinou
Víceů ú ě ú ě Ý ě ů Ě Á Á Á ě ú ě ú Ř ú ě ě ě ú ě ů Č ě ě ž Č ú ě ů ž ě Š š ě ú ě ú ě ě Ř ú ě ú Č Č ě ž ě ž ž ž ž š ú š Č ž ů Č ů ú ž ú ě Č ú ú ě ě ž ú š ě ě ú ž ě ó ú ú ě š ě ž ú ě ě ú ž ú ě ů ě š ě ě š ú
Více( ) 7.3.3 Vzájemná poloha parametricky vyjádřených přímek I. Předpoklady: 7302
7.. Vzájemná oloha aramericky yjádřených římek I Předoklady: 70 Pedagogická oznámka: Tao hodina neobsahje říliš mnoho říkladů. Pos elké čási sdenů je oměrně omalý a časo nesihno sočía ani obsah éo hodiny.
VíceÝ Ž Š Š Š Ť ů ú ý ž ý ž ý Š ý ú Ž ů ý ů Ž Ž š Ú š ř ý Ž ř ů Ú ů ý ý ž ý ú ů ů Ó ý ř Ó ýš Í ú Ý Ž Š Š Š Š ú ů ý ž ý Ž ý ý ú Ž ů ý ú Ž Ž š ú š ř ý Ž ř ů Í Ú ů š ý ž ó ý ž ý ý ý ř ý ó Ř Ý ř ů ú ý ž ý ž Š
Více1.6.7 Složitější typy vrhů
.6.7 Složitější tp rhů Předpoklad: 66 Pedaoická poznámka: Tato hodina přesahuje běžnou látku, probírám ji pouze případě, že mám přebtek času. Za normálních podmínek není příliš reálné s ětšinou tříd řešit
VícePOHYBY V GRAVITAČNÍM POLI ZEMĚ POHYBY TĚLES V HOMOGENNÍM TÍHOVÉM POLI ZEMĚ
Předmět: Ročník: Vytořil: Datum: FYZIKA PRVNÍ MGR. JÜTTNEROVÁ 9. 9. 01 Náze zpracoaného celku: POHYBY V GRAVITAČNÍM POLI ZEMĚ POHYBY TĚLES V HOMOGENNÍM TÍHOVÉM POLI ZEMĚ Jde o pohyby těles blízkosti porchu
VíceČ É Á Ů š Ě ý š š ě ě é ů ř ě š ý š ř ě é ěř ů ř ě ž žů óř é é ů š é ěš š Š š š ě š ž é š ú ý ý ů ě é ý ů ž ě ě ě š ě ž řš é š ě ě ř ě ž ž ě ž é ř Ž ž ý š ř š ě ř řš ž ř š ě ě ř é ř é ě é é é ě é ř š š
VíceStabilita a vzpěrná pevnost tlačených prutů
Pružnost psticit,.ročník kářského studi Stiit vzpěrná pevnost tčených prutů Euerovo řešení stiity přímého pružného prutu Ztrát stiity prutů v pružno-pstickém ooru Posouzení oceových konstrukcí n vzpěr
VíceŠroubová válcová pružina. Tato pružina se používá nejčastěji, může být tažná (má oka) a tlačná (rovné zakončení závitů). Je.
roucené ružiny Torzní tyč: Je to ružina ve tvaru římé tyče, oužívá se u automobiů (odružení). Torzní ružina má mnoem eší využití materiáu, než ružina oybaná. Využívají se tedy avně tam, kde záeží na ekosti
VíceVzorové příklady - 5.cvičení
Vzoroé příklady - 5.cičení Vzoroý příklad 5.. Voda teplá je ypouštěna z elké nádrže outaou potrubí ýtokem do olna B. Určete délku potrubí =? průměru ( = 0,6 mm, oceloé, ařoané po použití), při níž bude
Víceš ě ě ý ř ř ě ě ě ý ů ě ě š ř ů é ě š ř ů ý ů é Í ě ě š ř ů ř ř ú ý ů ý ů ě ě š ř ů ž ě š Í ú ř ž é ú é š ě ě é ě ř Í ř ú š ě š ě ř ř é ř ř é é ř ř š Ř Ě Ř Á Í Ř Í ř ě ř ú ř ř ě ě é ú ě ý ú ů ě ě š ř ů
VíceQUADROTORY. Ing. Vlastimil Kříž
QUADROTORY ng. Vlastiil Kříž Obsah 2 Mateatický odel, říení transforace ei báei (rotace) staoý popis říení Eistující projekt unieritní hobb koerční Quadrotor 3 ožnost isu iniu pohbliých součástek dobrý
Více1.5.6 Zákon zachování mechanické energie I
56 Záon zacoání mecanicé energie I Předolady: 505 Oaoání: Síla ůsobící na dráze oná ráci W = Fs cosα Předmět, terý se oybuje ryclostí má ineticou energii E = m Předmět, terý se nacází e ýšce nad ladinou
VíceObsah. 2 Moment síly Dvojice sil Rozklad sil 4. 6 Rovnováha 5. 7 Kinetická energie tuhého tělesa 6. 8 Jednoduché stroje 8
Obsah 1 Tuhé těleso 1 2 Moment síly 2 3 Skládání sil 3 3.1 Skládání dvou různoběžných sil................. 3 3.2 Skládání dvou rovnoběžných, různě velkých sil......... 3 3.3 Dvojice sil.............................
VíceŤ č č ó ó č č č ý č ď ý ď š ě ý ň ě ý ú Ó ý ě č ě č Š ě Ž ý ý ě č č Ú č ý Č ě ě Š ř ěťž ě č É ť Č č ř Ž ě š č č ě ě ú č ó ó č č ů ě ř ě š Ž š ě Ž č š ď č ěž ž č ň š ň ň ř č ň č ý š ě ý Č Ó č É Á Ý Š č
Více1. Stanovení modulu pružnosti v tahu přímou metodou
. Stanovení moduu pružnost v tahu přímou metodou.. Zadání úohy. Určte modu pružnost v tahu přímou metodou pro dva vzorky různých materáů a výsedky porovnejte s tabukovým hodnotam.. Z naměřených hodnot
VíceGeometrie. RNDr. Yvetta Bartáková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou
Geometrie RNDr. Yetta Bartákoá Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázaou Objemy a porchy těles koule, kuloá plocha a jejich části VY INOVACE_05 9_M Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázaou Objemy a porchy těles
VíceDiferenciální geometrie křivek
Diferenciání geometrie křivek Poární souřadnice Kartézské souřadnice Poární souřadnice. y y M r M f x x rcosf y r sin f, r r x x y y f arctan x 1 Spiráy Archimedova spiráa r af r ae Logaritmická spiráa
Více12. SEMINÁŘ Z MECHANIKY
- 79 - SEMINÁŘ Z MECHANIKY O jaký úel se odcýlí od odoroné roin ladina kapalin cisternoém oze, který brzdí se zpomalením 5 m s? d s a = a dm Pro jejic ýslednici platí α d d s d d = d + d = a dm s t a 5
VíceČÉ Á ŠŤ šť š Č ř ž š ý Š Č Ú š ú š Ž š š š ř ž ž š š š š ý ř š š ů ř š š š š š ú Í ú ř š š ů š š Ž ř ž ů ý Ě É Ú Í Í Š Ě ÍÚ Í š š Ý ý š Ó Č ř ř ř š ř ý ř ž ř š Č Š ÉŽ š Ě Í š Ř Ě Š Ě Á Á ČÁ š ý ž ž š ý
VíceZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA STROJNÍ
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA STROJNÍ Semestrální práce z předmětu Matematické modeloání Dopraní nehoda ŠKOLNÍ ROK: 7/8 DATUM ODEVZDÁNÍ: 7.1.8 ROČNÍK: 4 VYPRACOVAL: Bc.Ondřej Tyc OBOR: KOSTRUKCE
Více7.5.13 Rovnice paraboly
7.5.1 Rovnice arabol Předoklad: 751 Př. 1: Seiš všechn rovnice ro arabol a nakresli k nim odovídající obrázk. Na každém obrázku vznač vzdálenost. = = = = Pedagogická oznámka: Sesání arabol je důležité,
Víceý ě ě ě ú Ť ř ě ě ř ě Ž ě Ř Í Í ě ě Č ř ě ě ř ě ř ě ú ú ř ě ě ř ě Ť ě ě ěř ú ř ý ý ž ů Í ý šó š š ě ů ý ů ž ěř ý ž ž ý ř ě ěš ěř ý ř ř ů ů ů ý ů ů ý ý Ž š š ý Ž ů ž Ž ě ř ý ý ě š ů Í ř ř ě š ů ř ý ů ž
VíceMAGNETICKÉ POLE. 1. Stacionární magnetické pole I I I I I N S N N
MAGETCKÉ POLE 1. Stacionární magnetické poe V E S T C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á Í je část prostoru, kde se veičiny popisující magnetické poe nemění s časem. Vzniká v bízkosti stacionárních vodičů
Víceú é Ú š ě ě é ě ý ě ň ý Ť ě ú é ň ý ď é ě ě ň ý ů é ě ě ě ý ž ý ě ě š ů ě ň é Ť é ý ě ž é ě ž ú Ú š ě ě é ě ž ž ž ů ž ě ž ě ž ž é ú é ý ú ý š é ý ď ž ý ý ě ň ý ž é ě ďě é ě é ě ž éž š ě é ě ž ě ě ž ň ó
VíceNOVÁ METODA NÁVRHU PRŮMYSLOVÝCH PODLAH Z VLÁKNOBETONU
NOVÁ METODA NÁVRHU PRŮMYSLOVÝCH PODLAH Z VLÁKNOBETONU Jan Loško, Lukáš Vrábík, Jaromír Jaroš Úvod Nejrozšířenějším příkadem využití váknobetonu v současné době jsou zřejmě podahové a zákadové desky. Při
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV AUTOMOBILNÍHO A DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF AUTOMOTIVE ENGINEERING
Víceů Č Č Ú ě ě ě Ž ě ě š Č ě Č Č ě ě ť ě ú ě Ž ú ú ě ě ž ú ě ě ě ž ó ú ě š ě ě Ž ě ě ú ú ě ě ú ě ú ě ž ú ě ů ň ú ě ě ú ú š ú ě ě ě ě ú ě Ž ů Č ě Ž Ž ě ž ú ů ú ě ú ě ů ú ú ů ú ů ě ú ě ú ě ě ú ů ú Ž ú ě Ž Č
VícePřipravil: Roman Pavlačka, Markéta Sekaninová Dynamika, Newtonovy zákony
Připravil: Roman Pavlačka, Markéta Sekaninová Dynamika, Newtonovy zákony OPVK CZ.1.07/2.2.00/28.0220, "Inovace studijních programů zahradnických oborů s důrazem na jazykové a odborné dovednosti a konkurenceschopnost
Vícepneumatiky a kola zavěšení kol odpružení řízení
Podvozky motorových vozidel Obsah přednášky : pneumatiky a kola zavěšení kol odpružení řízení Podvozky motorových vozidel Podvozky motorových vozidel - nápravy 1. Pneumatiky a kola. Zavěšení kol 3. Odpružení
Více1.8.9 Bernoulliho rovnice
89 Bernoulliho ronice Předpoklady: 00808 Pomůcky: da papíry, přicucáadlo, fixírka Konec minulé hodiny: Pokud se tekutina proudí trubicí s různými průměry, mění se rychlost jejího proudění mění se její
VíceStavební mechanika 2 (K132SM02)
Stvení mecnik 2 (K132SM02) Přednáší: Jn Sýkor Ktedr mecniky K132 místnost D2016 e-mil: jn.sykor.1@fsv.cvut.cz konzultční odiny: Po 12-14 Kldné směry vnitřníc sil: Kldný průřez vnitřní síly jsou kldné ve
VíceŘešení úloh celostátního kola 60. ročníku fyzikální olympiády Úlohy navrhli J. Thomas (1, 2, 3) a V. Wagner (4)
Řešení úlo elostátnío kola 60. ročníku fyzikální olympiády Úloy narli J. Tomas 1,, 3) a V. Wagner 4) 1.a) Z ronosti ydrostatiký tlaků 1,5Rρ 1 g = 1 ρ g 1 = 1,5R ρ 1 = 3 R = 3,75 m. ρ 8 1 b) Označme ýšku
VíceŘešení úloh celostátního kola 49. ročníku fyzikální olympiády. Autořiúloh:P.Šedivý(1),L.Richterek(2),I.Volf(3)aB.Vybíral(4)
Řešení úoh ceostátního ko 49. ročníku fyzikání oympiády. Autořiúoh:.Šedivý(1),L.Richterek(),I.Vof(3)B.Vybír(4) 1.) Oznčme t 1, t, t 3čsyzábesků, v 1, v, v 3přísušnérychostistředukoue, veikost zrychení
VíceProudění mostními objekty a propustky
Fakulta staební ČVUT Praze Katedra draulik a droloie Předmět HYV K141 FS ČVUT Proudění mostními objekt a propustk Doc. In. Aleš Halík, CSc., In. Tomáš Picek PD. MOSTY ýška a šířka mostnío otoru přeládá
VíceKinematika tuhého tělesa. Pohyb tělesa v rovině a v prostoru, posuvný a rotační pohyb
Kinematika tuhého tělesa Pohyb tělesa v rovině a v prostoru, posuvný a rotační pohyb Úvod Tuhé těleso - definice všechny body tělesa mají stálé vzájemné vzdálenosti těleso se nedeformuje, nemění tvar počet
Víceó ý ě ŘÍ ú š ě ů ě ě ý ýš ň Í ě ý Č ť ť ý ř š ě ř š ě ýš ě š ě š ě ě ýš ě š ě šť ě ž š ě ý ý ý š š ě š ě š ř ě š ě ě ř š ě ě š ě š ě ý ě š ě ý ě ř Ž ú ů ř ž ú š ě Ž š ě ě š ě Č ť ú ú ř Ž š ě ýš ř š ě ý
Více1. Házíme hrací kostkou. Určete pravděpodobností těchto jevů: a) A při jednom hodu padne šestka;
I Elementární pravděpodonost 1 Házíme hrací kostkou Určete pravděpodoností těchto jevů: a) A při jednom hodu padne šestka; Řešení: P A) = 1 = 01; Je celkem šest možností {1,,, 4,, } a jedna {} je příznivá
VíceVnitřní energie ideálního plynu podle kinetické teorie
Vnitřní energie ideálního plynu podle kinetické teorie Kinetická teorie plynu, která prní poloině 9.století dokázala úspěšně spojit klasickou fenoenologickou terodynaiku s echanikou, poažuje plyn za soustau
VíceTrojfázová vedení vvn Přenosové soustavy, mezinárodní propojení. Cíl: vztah poměrů na obou koncích, ztráty, účinnost. RLGC Vedení s rovnoměrně
Trojázová vedení vvn Přenosové soustavy, mezinárodní propojení. Cí: vztah poměrů na obou koncích, ztráty, účinnost. RLGC Vedení s rovnoměrně rozoženými parametry Homogenní vedení parametry R, L, G, C jsou
VíceB. MECHANICKÉ KMITÁNÍ A VLNĚNÍ
B. MECHANICKÉ KMITÁNÍ A VLNĚNÍ I. MECHANICKÉ KMITÁNÍ 8.1 Kmitavý pohyb a) mechanické kmitání (kmitavý pohyb) pohyb, při kterém kmitající těleso zůstává stále v okolí určitého bodu tzv. rovnovážné polohy
VíceÝ Ě Ú Ý Ů Ý Ů ě ě ú É Ř É Ý ú š ě Ú ť Ó Ó ó ď ů ď ů ů ů ě ů ú ů ů ů ů ě ů ú ě ů ď ů ů ů ě ů ú ů ů ů ů ě ů ú ů ž ěž ěž ú ů Ú ů ú Ř ů ď Ť Ó Ř ů ů ů ů ů ů ů ť ů Ú ú ú ě ů ů ů ó ů ó ď ó ó ů ů ú ó ó ů ů ú Ř
Vícež ř ř č ž ř Š š š Š ý ř ř ž ř ř ž ý ú ř ž ž Š ř ž ř š ž ř ž ž ř č š ž ř č č č úč č č ř ý ž ž ž ř ě ř č Ú ž č ý š ř ž Š ž ř ž č ý Ú ř ř ě ú ýš č ž ř ž č č ě ýš č č ě ěž ž č ř ů ř Č ř ý č č ž ř ř ý ý ř ž
VíceHydrostatika F S. p konst F S. Tlak. ideální kapalina je nestlačitelná l = konst. Tlak v kapalině uzavřené v nádobě se šíří ve všech směrech stejně
Hdrostatika Tlak S N S Pa m S ideální kaalina je nestlačitelná l = konst Tlak kaalině uzařené nádobě se šíří e šech směrech stejně Pascalů zákon Každá změna tlaku kaalině uzařené nádobě se šíří nezměněná
VíceI N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
DYNAMIKA SÍLA 1. Úvod dynamos (dynamis) = síla; dynamika vysvětluje, proč se objekty pohybují, vysvětluje změny pohybu. Nepopisuje pohyb, jak to dělá... síly mohou měnit pohybový stav těles nebo mohou
Víceť ň š é ó é Ž Č ď Č Č Č ů ó ů ó ů É ň š š ň š ň é Ó š ú é ú ú é é é ó ó úé ú ú ž š Š é ů š ť ť ť ú š Č é ž Ř ĚŘ É ž ů Č ó Ž é ů é éž ď š š š ž š é ž š é é ů ů é ž š ó Ý š š ů é é ňř É ů Ýó ú ž ů ó Ý Č
VíceTechnický katalog 2011 Nastavitelná montáž oken v prostoru tepelné izolace konstrukce stěny: Systém JB-D
Tecnický katalog 2011 Nastavitelná montáž oken v prostoru tepelné izolace konstrukce stěny: Systém J-D Montáž oken a dveří v souladu s "Montážní směrnicí RL" Upevňovací systém J-D firmy SFS intec umožňuje
VíceMatematicko-fyzikální model vozidla
20. února 2012 Obsah 1 2 Reprezentace trasy Řízení vozidla Motivace Motivace Simulátor se snaží přibĺıžit charakteristikám vozu Škoda Octavia Combi 2.0TDI Ověření funkce regulátoru EcoDrive Fyzikální základ
Víceý ý ý íú í ě Á ý ž ů ěí ě ž ý ó ý ý ú í ý ž ý ě í ýě ýýš í ú íú ěž ý ý íě ň ě í š ě ý íů ě ý ž ý ý í ě ý íí ě ý Á ý ě í ý ě ý í í ý í ě Č ď ů ě š ě ě ň í ú í ýě í í ě í š ě í í í ě ě ý š ý ž ěž ě ší ňž
VíceTéma 13, Úvod do dynamiky stavebních konstrukcí dynamiky
Statika staveních konstrukcí II., 3.ročník akalářského studia Téma 3, Úvod do dynamiky staveních konstrukcí dynamiky Úvod Vlastní kmitání Vynucené kmitání Tlumené kmitání Podmínky dynamické rovnováhy konstrukcí
Víceďé í š ř é í ř í ěí í é í ř Ú Ú ě í ě í Č í ě í í š ě í í Č ř í ří š é í ř ů í í ř é í ě ř ř ří ř í é ř í í ů í é í é ř é ž í ěů í ú ž í é íí í é é é é í ě í í é ž í í ř í ě í í é Č é ří í í í ů í Č é
VíceInovace předmětů studijních programů strojního inženýrství v oblasti teplotního namáhání
Grantový projekt FRVŠ MŠMT č.97/7/f/a Inovace předmětů studijních programů strojního inženýrství v obasti tepotního namáhání Některé apikace a ukázky konkrétních řešení tepeného namáhání těes. Autorky:
Víceý Í Á ě Ě Á Í ý ě ě ů Š ů ý ě ú ě ě Í ě ý ů ě ý ý ě ě ě ý Ť ě ý Á Ž ě Ěú Á ě ý Í ú ú Ž Í Ž ě ý ý ó ó ď ě ě ý ě ú ý Á ě Ěú Á Š ě ě ý ě ě ý ě ú ě ý ě ě ú ý ě ó Áý Í ť ě Ěú Á Í ě Ž ě ý ý ě ě ý ě ě Á ě ě ý
VíceRovnice rovnováhy: ++ =0 x : =0 y : =0 =0,83
Vypočítejte moment síly P = 4500 N k osám x, y, z, je-li a = 0,25 m, b = 0, 03 m, R = 0,06 m, β = 60. Nositelka síly P svírá s tečnou ke kružnici o poloměru R úhel α = 20.. α β P y Uvolnění: # y β! x Rovnice
Víceýúř ř č é á č Č ň Í áš á ě ý úř ř č é ř á á Íá Í á á á ě ě ř š ý ď á č é ý Í é ě á á č á řá é ě ď ú řá ě á Íé ě á ě á ý á á ě ý č Ú ď é č á úř ž Í Č á ó É Í á č á ě ě ř ž ý ý ďá Í č á ú č ž é ě ě ě é úř
Víceý á ě ě ž ů ž čá ř á á é á á á Í Í Í Í é Í á ř á á é š é ž Á Íě ř Í Í á á á ě č é á Ť é á é é Í á á ň é úč ů č Ďě ř Í ů Í ě ě á ů š ý á ž á Í ó Ž ž ý
á Í á á ř é ě č š š ž ý ř ě ý ý řč ů á á ž ž é ů á á á é Í é úž ý á ě ě ž ý á Í á ě š ý é ě é ů á á ě č ě ř á é ě ř ě é ěá á ř é ú ý ó č á ř á ř ž ě é é á á á ě ě á ž á á ě á ř á ž ý é á š ě š ý ý á ž
VíceZOL, ZTL SIGMA PUMPY HRANICE ZUBOVÁ MONOBLOKOVÁ ÈERPADLA 426 1.99 21.02
SIGMA UMY HRANICE ZUBOVÁ MONOBLOKOVÁ ÈERADLA SIGMA UMY HRANICE, s.r.o. Tovární 60, 0 Hranice te.: 8 66, fax: 8 602 8 Emai: sigmahra@sigmahra.cz ZOL, ZTL 426.99.02 Zubová monoboková èerpada ZOLZTL oužití
VíceGeometricky válcová momentová skořepina
Geometricky válcová momentová skořepina Dalším typem tenkostěnnéo rotačně souměrnéo tělesa je geometricky válcová momentová skořepina. Typický souřadnicový systém je opět systém s osami z, r, a t. Geometricky
VíceÚloha IV.5... vrhač nožů
Fyziální orespondenční seminář MFF UK Úloha IV5 rhač nožů 4 body; průměr 1,41; řešilo 37 studentů Vrhací nůž opustí ruu e chíli, dy je jeho těžiště e ýšce h a má pouze horizontální složu rychlosti 0 Jaou
VíceÁ í ú ý í á ů ř ť ů ž á Ú á ů á á ž í á íž á á á í ěž á ú í á í ě í í é á í í í ý í ří ě é í ž í ě ář í í á í á í ě í á ří á í á í í é é í á ří žá é í ě ý Í ří í á íí Ří í é á ě é í é í í áš í ú á í á
VíceÉ Ů ý ý ž ý ý ů ň ž ů ů ĚŘ ý ý ů Ú ý ů ž žů ů ú ž ú ň ý ý ň ů ý ž ý ý ů ý ž ú ú ů ů ý ů ž ů ž ý ý ů Ř Ď ů ů ů ž ý ž ž ý ú ž ž ž ž ž Ý ů ž ž Ď ý ý ý ň ý ý ý ý ý ú ů ů ž ž ž ý ů ž ů Ž ž úž Ř ž ů ů Ř Ů ý
Víceš ř é ů é ý č ř úč é ř š ě š ě Í ý ě ý š š ě Ž ě é ř š ě ř š ě ř š ě ž ž ě ý ř š ě ěř šť ěž é ě é ž š Ž é ě ý é č ř š ě ě š ě é ý ý č Š Š ě š č š č š ě ř ě š ř ř é ě é ř š ž ď é š ž ž ý ě é ř é ž ř š ě
VíceTrojfázová vedení vvn Přenosové soustavy, mezinárodní propojení. Cíl: vztah poměrů na obou koncích, ztráty, účinnost. RLGC Vedení s rovnoměrně
Trojázová vedení vvn Přenosové soustavy, mezinárodní propojení. Cí: vztah poměrů na obou koncích, ztráty, účinnost. RLGC Vedení s rovnoměrně rozoženými parametry Homogenní vedení parametry R, L, G, C jsou
Víceě ě ú ě ě ě ě ě ň ě ň ů ě ů Ý ě ě ů ň ě Í ě ň ě ě Ž ě ň ě ě ú ů ú ě ě ě ú ě ě ě ě ě ě ů ě ů ě ě ú ů ě ě ě Ž ů ě ě ú Ž Ž Ú ě ě ě ě Ž Ž ě ť Ž Í ě Ž ě Ž Ž ů ěž ů ěž ě Í Ú ů ě ů ě Ž Ž Ž ě ě ě ů ě ě ě ě ě ů
Víceř ú ú Š Í Á É ř ř ř é é ř ř š é ř ř š ř é ž é ž š é š é é ř ů ž ž ř é ř ů é é ž é ř é é ř é ú é é ž é é š ň é ř š é š é Ť é ř ů ž ž ď ř é é é ž ř é Š ů é ř é ř é Š ú ř Í ž ž ř ř Í é š ž é ř Ť š ř ř ř š
Víceň ý ě ý ý ý ě ň ý ě ý Ú ú ň ň ý ě ý ó ž ý ň ě ě ě ú ú Ř ň ň ý ě ý ě ě ž ý ž ě ý ě ý ě ě ů ě Ů Č Í Ě Á Á Í ě ě ě ě Ž Ů ú ě ě ě Ú ě ů ě ý ě ě ú ň ý ě Ů ž ů ž ě ý ý ý ý ě Č Č ě Č ě ů ý ě ý ý ž ě ě ž ů ž ě
Víceň Š ý ě ý Ě Á ý ý ě ň Š ý ě ý ú ň ň ý ě ý ó ě ž ý ň ě ě Š ú Š ú Š ň Á ň Š ň ý ě ý Š ž ý ě ý ů ě ě ž ý ě Š ě ě ě Ů Č Í Ě Á Á Í ě ě ě ě Ž Ů ú ě ě ě Ú ó ě ů ě ý Š ě ě ú ň ý ě Ů ž ů ž ě ý ý ý ě Č Č ě Š Č ě
Více