Evaluace projektů OP LZZ zaměřených na poskytování sociálních služeb DÍLČÍ ZPRÁVA Č. 3

Transkript

1 Evaluace projektů OP LZZ zaměřených na poskytování sociálních služeb DÍLČÍ ZPRÁVA Č. 3 1

2 Zpráva zpracována k datu: Tato evaluace je financována z projektu: CZ.1.04/6.1.00/ Zpracování evaluací, analýz a odborných studií OPLZZ Zpráva zpracována pro: Česká republika - Ministerstvo práce a sociálních věcí Na Poříčním právu Praha 2 Zpracovatel: HOPE-E.S., v.o.s., divize EUservis.cz Sídlo, kancelář Brno: Palackého tř. 10, Brno IČ: Kancelář Praha: Lidická 1, Praha 5 2

3 Obsah OBSAH 3 MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ 4 MANAGERIAL SUMMARY 7 1 ÚVOD 10 2 POSTUP ZPRACOVÁNÍ (POUŽITÉ METODY) 10 3 DOPADY INTERVENCE OP LZZ V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI DOSTUPNOST SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI PLÁNOVÁNÍ ROZVOJE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI SPECIFIKA ROMSKÉ MENŠINY V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI VYHODNOCENÍ DOSTUPNOSTI SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI VYHODNOCENÍ PŘÍNOSŮ REALIZACE INDIVIDUÁLNÍCH PROJEKTŮ MOŽNOSTI PODPORY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Z INDIVIDUÁLNÍHO PROJEKTU V OBLASTI PODPORY PŘÍNOSY INDIVIDUÁLNÍCH PROJEKTŮ KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE 27 PŘÍLOHA 1 FOKUSNÍ SKUPINA 47 PŘÍLOHA 2 TEORIE ZMĚNY OBLAST PODPORY

4 Manažerské shrnutí Tato zpráva je výstupem ke 3. části projektu Evaluace projektů OP LZZ zaměřených na poskytování sociálních služeb. Na základě výsledků úkolu 1 a 2 byla zpracována případová studie v Královéhradeckém kraji, přičemž v rámci tohoto úkolu byly služby podporované z projektů OP LZZ (výzvy této evaluace) vyhodnoceny komplexně, za všechny podporované služby. Cílem bylo především zjistit dopady intervence z OP LZZ na vybraný region a dále zhodnocení přírůstku poskytovaných služeb na základě OP LZZ, vyhodnocení posunu v rámci kvality služeb a dopadu na cílové skupiny. Plánování sociálních služeb v Královéhradeckém kraji se opírá o základní plánovací dokumenty. Pro oblast podpory (o.p.) 3.1 je to Plán rozvoje sociálních služeb v Královéhradeckém kraji pro období , jeho aktualizace na období a dále aktuální verze plánu na roky Při zahájení individuálního projektu (IP) z o.p. 3.2 nebyly takto podrobné plány pro cílovou skupinu k dispozici a vycházelo se především z národních dokumentů (např. Gabalova zpráva). V rámci prvního IP byl tedy proveden Průzkum potřeb v sociálně vyloučených lokalitách Královéhradeckého kraje a z něj vzešla Strategie integrace sociálně vyloučených lokalit v Královéhradeckém kraji Ve sledovaném období byl ukončen jeden IP o.p. 3.1 celkem za 270,4 mil. Kč, na nákup sociálních služeb z něj směřovalo 95,6 % vyčerpaných prostředků. V rámci IP bylo vysoutěženo celkem 40 dodavatelů/zakázek (celkem 27 subjektů) pro zajištění 50 sociálních služeb. V o.p. 3.2 byly ukončeny 2 IP a celkem bylo vyčerpáno 33,3 mil. Kč. Na nákup sociálních služeb v obou projektech směřovalo 65,2 % rozpočtu. V rámci výběrových řízení, vyhlašovaných na zajištění veřejné služby terénní práce v konkrétních lokalitách, bylo podpořeno 12 veřejných služeb, z čehož 6 bylo podpořeno na celé zkoumané období čtyř let, 1 služba na první dva roky a 5 služeb pouze na roky 2011 a Přínos podpory Celkem bylo v Královéhradeckém kraji u podpořených druhů sociálních služeb v rámci IP vyhlášeno výběrové řízení na 55 z 66 poskytovaných služeb v kraji, tj. přes 80 % těchto služeb v kraji. Podíl podpořených poskytovatelů u většiny podpořených druhů služeb tak dosáhl 100 %, tj. v rámci IP byly podpořeny všechny služby v daném druhu služby. Vznik nových služeb se dotkl 8 ze 13 podporovaných druhů služeb. U sedmi druhů služeb pak došlo ke vzniku právě díky podpoře z IP, přičemž většinou se jednalo o služby v plánu označené jako rozvojové a podpora tedy směřovala do potřebných služeb. Celkem 21 z 55 podpořených služeb v rámci IP vzniklo v roce 2008 a později. Díky IP tak byla v kraji zcela nově zavedená podpora samostatného bydlení (1 služba) a sociálně terapeutické dílny (2 služby). Relevance zaměření projektů Pro každý druh sociální služby podporované z oblasti podpory 3.1 bylo provedeno srovnání rozvojové priority stanovené v roce 2008 (rozvoj či zachování služby) s rozsahem podpory z IP a se současným stavem potřebnosti jednotlivých druhů služeb, jak byl stanoven zástupci kraje v rámci dotazníkového šetření. Dále bylo přihlédnuto také k novým prioritám uvedeným v plánu pro období 2011 až Na základě tohoto srovnání byl pro každý druh služby vyhodnocen přínos projektu vzhledem k vývoji sítě sociálních služeb v kraji. K dobudování sítě došlo díky podpoře z IP u tří nejvíce podpořených druhů služeb, přičemž tyto služby jsou již v současnosti hodnoceny jako odpovídající potřebám klientů v kraji. Jsou to azylové domy, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež a sociální rehabilitace. U těchto služeb také došlo v průběhu IP k podpoře vzniku nových služeb v kraji. V případě služeb sociální rehabilitace však velikost podpory příliš nekoresponduje se stanovenými prioritami, neboť již v plánu pro období bylo prioritou zachování 4

5 stávajících kapacit, podobně se pak vyjadřuje i aktuální plán. Síť těchto služeb je tedy evidentně dobře pokryta. Jednou z nejvíce podpořených služeb (16 % prostředků) byly také sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi. Přestože tyto služby dle krajských úředníků v kraji stále částečně chybí, rozsáhlá podpora z IP významně přispěla k dobudování sítě těchto služeb. Z důvodů odlišného přístupu k plánování (především prvního) IP bylo pro hodnocení relevance projektů podporovaných z oblasti podpory 3.2 využito porovnání aktivit zahrnutých do projektů s aktivitami a nástroji, které byly v odborných analýzách a strategiích označeny za funkční 1 a dále vyhodnocení na základě nového Strategie integrace. Z tohoto hlediska odpovídá zaměření služeb podporovaných z IP definovaným obecným aktivitám napomáhajícím integraci sociálně vyloučených obyvatel, kterým dominují (z aktivit, které jsou možné v rámci IP podporovat) především terénní práce. Z IP byly podporovány pouze terénní práce s komplexním zaměřením na cílovou skupinu a to geograficky zacílené v definovaných vyloučených lokalitách. Také jediný grantový projekt, který je realizován na území kraje, odpovídá svým zaměřením definovaným obecnějším zásadám. Z dotazníku na Krajský úřad Královéhradeckého kraje vyplývá, že pro cílovou skupinu romských obyvatel v kraji stále částečně chybí sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, přičemž kapacity služeb sociálního poradenství a terénních programů dle vyhodnocení kraje potřebám těchto klientů odpovídají. Udržitelnost Jak ukázalo terénní šetření, většina podpořených služeb obou oblastí podpory bude dále podporována z navazujících individuálních projektů Královéhradeckého kraje. Výše podpory v novém IP o.p. 3.1 se ale snížila a nedosahuje ani výše předchozího IP. Může tak dojít u některých služeb k omezení rozsahu poskytované služby (rozsah aktivit, počet pracovníků, otevírací doba apod.). Služby, které nejsou do nového IP zahrnuty, budou podporovány z dotací MPSV. Financování na další dva roky 2013 a 2014 mají zajištěno všechny služby, které jsou zařazeny do sítě sociálních služeb (přičemž zahrnutí do sítě služeb bylo podmínkou pro zařazení do IP). Naopak podpora z navazujícího IP o.p. 3.2 se téměř zdvojnásobila. Nově dojde k podpoře sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi, ale zároveň bude zachována již existující síť terénních programů zajišťovaná nově jako celek pro celý kraj. Přínosy realizace Vznik nových služeb je významným ukazatelem efektu poskytnuté podpory. Nově vzniklé služby tak tvořily více než třetinu všech podpořených registrovaných služeb z IP. Ze služeb podpořených z oblasti podpory 3.1 byl největší počet nových služeb podpořen v případě služeb sociální rehabilitace (celkem 4 služby) a nízkoprahových zařízení pro děti a mládež (3 služby). Ze samostatné oblasti podpory 3.2 podpora směřovala do nově vzniklých služeb či do rozvoje činností, které už v lokalitě nějakým způsobem fungovali. Efekt substituce může hrát roli při vyhodnocení příspěvku IP k rozvoji služeb v kraji. Proto byl hodnocen vývoj financování sociálních služeb mezi lety 2008 a 2012 jednotlivých dotačních zdrojů v období čerpání prostředků z IP. U všech podpořených druhů služeb (s výjimkou nízkoprahových zařízení pro děti a mládež) byla v letech 2010 a 2011 podpora z MPSV nulová a příspěvek kraje poklesl o dvě třetiny původní částky. Přesto celková výše podpory ze strany MPSV, kraje a IP vzrostla mezi lety 2008 a 2011 o 99 %. Většina celkových prostředků vynaložených na podporu služeb sociální prevence v tomto období směřovala na druhy služeb podpořené v rámci IP. Největší relativní nárůst finanční podpory pak zaznamenaly terénní programy, služby následné péče, sociální rehabilitace a kontaktní centra 1 Tyto nástroje jsou blíže popsány ve 2. průběžné zprávě evaluačního projektu. 5

6 Dopad na kvalitu poskytovaných služeb je velmi důležitým přínosem podpory z OP LZZ. Hlavním přínosem podpory byla pro poskytovatele zejména finanční stabilita a možnost dlouhodobějšího plánování. Velmi významným přínosem je také možnost zvýšit kvalitu sociálních pracovníků a tím zvýšit kvalitu služby pro klienty. V mnoha případech podpora umožnila rozšíření či vznik nových služeb pro klienty, došlo k navýšení kapacit. Dodatečným, avšak nezanedbatelným přínosem pak bylo zlepšení standardu služby prostřednictvím pořízení nového či obnovy stávajícího vybavení. Nárůst kapacity byl značný u služeb následné péče, kapacitu více než trojnásobně navýšily také sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi. U ostatních služeb v mnoha případech došlo k rozšíření služby, a to například vytvořením nových návazných aktivit pro klienty, u služeb, kde to jejich podstata dovoluje, byly služby rozšířeny o terénní práce. Dopad podpory na cílové skupiny byl dle poskytovatelů sociálních služeb velmi pozitivní. Spočíval především v rozšíření kapacit stávajících služeb i podpoře nových služeb, tedy rozšíření dostupnosti služeb pro klienty. Dále docházelo ke školení sociálních pracovníků, ke zlepšení materiálního vybavení některých služeb, zvýšení počtu sociálních pracovníků, služby byly vylepšovány (zkvalitnění poskytování, například přizpůsobení potřebám a zájmu klientů) a docházelo i k rozšiřování služeb (např. o služby v terénu). Přínosy podpory pro jednotlivé cílové skupiny jsou blíže uvedeny v teoriích změny v příloze zprávy). Jako pozitivní dopady poskytovatelé uvádějí často úspěchy s vyřešením zakázek klientů, které jsou v dané sociální službě běžné. Tento výstup koresponduje se zaměřením individuálních projektů, kterým byla podpora sociálních služeb poskytovaných dle zákona. Principiálně tedy nelze očekávat ani jiné přínosy, ty nebyly ani cílem realizovaných projektů. Zároveň poskytovatelé ve většině případů uvádějí, že nastavení výběrových řízení bylo vyhovující a nenacházejí žádné další aktivity, které by dle jejich názoru přispěly k řešení problému cílové skupiny. Vyhodnocení efektivity Čerpání podpory z IP přineslo poskytovatelům podstatné snížení administrativní zátěže, přičemž kraj navíc poskytl možnost konzultací prostřednictvím advokátní kanceláře ohledně formálních náležitostí žádosti. Řešení veřejné zakázky s krajem se ukázalo jako vysoce efektivní. Rozsah údajů vykazovaných v průběhu IP byl označen za odpovídající. Z hlediska možností cílové skupiny považují téměř všichni poskytovatelé dosažené výsledky za adekvátní. Mezi další přínosy IP zvyšující efektivitu patří stabilita umožněná dlouhodobou jistotou financování, která umožňuje pracovníkům více se zaměřit na rozvoj služby a její efektivní plánování. Kromě stabilizace služeb přineslo navýšení finančních prostředků také zvýšení kvality poskytovaných služeb. 6

7 Managerial Summary This report is the output of Part 3, Evaluation of Human Resources and Employment Operational Programme Projects Focused on the Provision of Social Services. Based upon the results of Tasks 1 and 2, a case study was prepared in Hradec Kralove region. As part of this task, a comprehensive evaluation was carried out of the services supported under the Human Resources and Employment Operational Programme (calls of this evaluation) with all supported services include. The main goal was to determine the impact of the Human Resources and Employment Operational Programme intervention on the selected region, to assess the increase of the services provided under the Human Resources and Employment Operational Programme and to assess the progress of service quality and the impact on target groups. Social services planning in the Hradec Kralove region is based upon basic planning documents. For Support Area 3.1, this is the Plan of Social Services Development in Hradec Kralove Region for , updated versions for and When individual projects (IP) under Support Area 3.2 were initiated, such detailed plans for target groups were not available, so national documents such as the Gabal Report were chiefly used as the basis. Under the first IP, Research into Needs in Socially Excluded Localities in the Hradec Kralove Region was undertaken to serve as the background material for a Strategy of Integration of Socially Excluded Localities in the Hradec Kralove Region In the period under observation, one IP was completed in Support Area 3.1 with a total budget of CZK million. 95.6% of the funds spent were allocated to the purchase of social services. Under the IP, a total of 40 providers/orders (27 entities in all) came out of tender procedures for the provision of 50 social services. In Support Area 3.2, two IPs were completed at a total cost of CZK 33.3 million. 65.2% of the budget was allocated to the purchase of social services for both projects. Under tender procedures published to provide for public services including fieldwork in specific localities, 12 public services were supported, six of which were supported for the entire period under examination, one service for the first two years and five services only for 2011 and Support Benefits For the supported types of social services in the Hradec Kralove region, a tender procedure was published for 55 out of the 66 services provided in the region under the IP, i.e., over 80% of services in the region. For the majority of service types supported, the share of providers receiving support was 100%. Thus all services under a particular service classification were supported under the IP. New services originated in 8 out of 13 supported types of services. In seven types of services, new services came into existence due to IP support. For the most part, these were services designated developmental and the support was thus allocated to services needed by the target group. A total of 21 out of 55 services supported under the IP originated in 2008 or later. Thanks to the IP, support of independent housing (one service) was introduced in the region along with social-therapeutic workshops (two services). Relevance of Project Focus For each type of social service supported under Support Area 3.1, a comparison was carried out of the development priority designated in 2008 (service development or maintenance) with the scope of IP support and the existing state of need of individual types of services as designated by regional representatives in a survey. In addition, new priorities indicated in the plan were taken into account. Based upon this comparison, project benefit was assessed in the context of social services network development in the region. Thanks to support from the IP, the network was completed for the 7

8 three types of services receiving the greatest support. These services are currently considered to correspond to the needs of clients in the region. These are shelters, drop-in centres for children and youth and social rehabilitation centres. In the course of the IP, new services in the region were supported which fall under the three main services indicated above. In the case social rehabilitation, support size does not correspond to designated priorities particularly well. This is due to the fact that the plan highlights the maintenance of existing capacity as its priority, similar to the current plan. This service network therefore is clearly well-covered. One of the services receiving the greatest support (16% of funds) involves social activation services for families with children. Although employees of the regional authority say that there is a partial lack of such services in the region, the extensive IP support contributed to the completion of the network for this type of service. Because of the different planning approach taken in particular by the first IP, activities included in projects were compared with activities and tools designated as functional in expert analyses and strategies were used to evaluate the relevance of projects supported under Support Area and to carry out an evaluation based upon the new Integration Strategy. From this point of view, the focus of services supported under the IP corresponds to defined general activities aiding the integration process for socially excluded inhabitants. Fieldwork is one of the key activities which may be supported under IPs. The IP provided support only to fieldwork with a comprehensive focus on the target groups, geographically targeted at the excluded localities which had been defined. The focus of the only grant project implemented in the region corresponds to the defined general principles.the survey carried out at the Hradec Kralove Regional Authority shows a partial lack of social activation services for families with children for the target group, consisting of Romani inhabitants in the region. On the basis of the regional assessment, the capacity of social consultancy services and the fieldwork program correspond to the needs of these clients. Sustainability As the field survey showed, most of the services in both the supported areas will continue to receive support from follow-up individual programs organized for the Hradec Kralove region. However, the amount of support under the new IP in Support Area 3.1 has dropped, not even reaching the level of the prior IP. Thus, there may be limitations placed upon some of the services provided (scope of activities, number of employees, opening hours, etc.). Services which are not included in the new IP will receive support from subsidies provided by the Ministry of Labour and Social Affairs. All services classified under the social services network have their funding for 2013 and 2014 secured (inclusion in the service network was one of the conditions for inclusion in the IP). On the other hand, support from the follow-up Support Area 3.2 almost doubled. For the first time, social activation services for families with children will be supported but the existing network of field programs will now be secured for the entire region as a whole. Benefits of Implementation The establishment of new services is a significant indicator of the impact of the support provided. The newly established services created more than a third of all registered services supported from the IP. Most services supported from Support Area 3.1 were related to social rehabilitation (a total of four projects) and low-threshold facilities for children and youth (three services). Support Area 3.2 provided support for newly established services or the development of services which were already functional in some manner in the location. 2 These tools are described in greater detail in the Second Progress Report on the evaluation project. 8

9 The substitution effect may play a role in assessing an IP's contribution to the development of services in the region. For this reason, the development of funding for social services allocated from individual subsidy resources was assessed during the period during which the IP was funded. During 2010 and 2011, support from the Ministry of Labour and Social Affairs was zero for all types of services supported (with the exception of low-threshold facilities for children and youth) and the region s contribution decreased to one-third of the original amount. In spite of that, the total amount of support provided by the Ministry of Labour and Social Affairs, the region and the IP increased by 99% between 2008 and Most of the the total funding amount allocated for social prevention services in this period was allocated to types of services supported under the IP. The greatest relative increase in funding went to fieldwork programs, follow-up care services, social rehabilitation and contact centres. The impact on quality of the services provided is a key contribution of the Human Resources and Employment Operational Programme. The main contribution providers derived from support was financial stability and the chance for long-term planning. The possibility for increasing the quality of social workers and thereby increasing quality of services provided to clients is another important contribution. In many cases, the support allowed the expansion or establishment of new client services and increased capacity. An additional, not negligible, benefit was an improvement in service standards brought about by the acquisition of new equipment and the renovation of existing equipment. The increase in capacity was significant for follow-up care services. Social activation services for families with children also increased in capacity by more than three times. In many other cases, services were expanded, e.g., by creating new follow-up activities for clients. Fieldwork was included in those services for which it is suited. According to the social services providers, the impact of support on the target group was very positive. It entailed expansion of the capacity of existing services along with support for new services, i.e., expansion of the availability of services to clients. In addition, social workers were trained, equipment for some services was improved, the number of social workers increased, services were improved (quality improvement by, e.g., adjusting the services to client needs and interest) and expanded (e.g., by fieldwork).the contributions made by support for individual target groups are described in greater detail in the Theory of Change attached to this Report). Providers often show successful solutions of their clients common requests as a positive impact. This output corresponds to the focus of individual projects, consisting of support for social services provided by law. In principle, other contributions may not be expected; they were not targeted by the projects implemented. At the same time, in most cases the providers indicated that the tender setup was satisfactory and they do not find any other activities which, in their opinion, would contribute to solving the target group s issue. Efficiency Assessment The spending of IP funds brought a substantial reduction in the administrative burden on providers. Furthermore, the region offered consultations on the formal details of the application through an attorney s office. Working on public tenders with the region proved to be highly efficient. The scope of data provided during the IP is considered adequate. In terms of target group possibilities, almost all providers consider the results achieved adequate. Other IP benefits improving efficiency include the stability made possible by the certainty of long-term funding, which allowed employees a greater focus on developing the service and planning efficiently. In addition to stabilizing services, the increased funding brought along improvements in the quality of the services provided. 9

10 1 Úvod Předmětem evaluace v rámci této zakázky je jedna z částí OP LZZ, prioritní osa 3 Sociální integrace a rovné příležitosti, konkrétně oblast podpory 3.1 Podpora sociální integrace a sociálních služeb a oblast podpory 3.2 Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit. Oblast podpory 3.1 představuje nejvýznamnější oblast prioritní osy 3. Hlavním cílem této evaluace je dle požadavků ZD vyhodnotit dopad podpory poskytování sociálních služeb v rámci projektů OP LZZ na veřejné rozpočty a formulovat doporučení pro nastavení parametrů nových výzev ESF v tomto i budoucím programovém období, a to zejména s ohledem na udržitelnost aktivit podporovaných projektů. Předmětem této zakázky je provedení evaluace vybraných projektů dle stanovených evaluačních otázek v rámci oblasti podpory 3.1 (GG podpora sociální integrace, výzvy č. 21, 43, 67, IP výzva č. 5) a oblasti podpory 3.2 (GG výzvy č. 19, IP výzva č. 15). Předkládaná zpráva je výstupem Úkolu 3: Na základě výsledků úkolu 1 a 2 zpracujte případovou studii na jeden vybraný region v České republice. V rámci tohoto úkolu jsou služby podporované z projektů OP LZZ (výzvy této evaluace) vyhodnoceny komplexně, za všechny podporované služby. Cílem je především zjistit dopady intervence z OP LZZ na vybraný region, kterým byl zvolen Královéhradecký kraj, především z důvodu pokroku v realizaci IP, zpracovaným strategiím rozvoje sociálních služeb a mj. zpracované benchmarkingové aplikace pro hodnocení služeb. Cílem evaluačního úkolu dále bylo zhodnocení přírůstku poskytovaných služeb na základě OP LZZ, vyhodnocení posunu v rámci kvality služeb a dopadu na cílové skupiny. 2 Postup zpracování (použité metody) Pro zpracování regionální studie bylo použito několik druhů analytických metod. Konkrétní metody, jejich rozsah a použití jsou popsány níže. Desk research Studie je zaměřena na individuální projekty realizované v kraji pro obě oblasti podpory. Jedná se tedy o projekty, které jsou v IS Monit7+ sledovány pouze na úrovni celého individuálního projektu, a bylo proto nutné využít dalších zdrojů informací a dat. Základem pro vyhodnocení přínosů individuálních projektů krajů byly informace z následujících zdrojů: údaje o podpořených poskytovatelích služeb dodané od Krajského úřadu Královéhradeckého kraje: - údaje za jednotlivé podpořené poskytovatele/dodavatele služeb: registrační číslo (u projektů z o.p. 3.1) a název poskytovatele, nasmlouvané a vyčerpané prostředky, druh a forma služby, převažující cílová skupina, období poskytování služby, počet podpořených osob. Pro jednotlivé druhy služeb pak bylo dodáno množství ukazatelů vycházejících z benchmarkingové aplikace kraje (viz níže). Dále byly poskytnuty údaje o skutečném čerpání prostředků z IP a údaje o financování sociálních služeb. 10

11 údaje od projektových manažerů individuálních projektů na MPSV poskytli údaje ze smluv s poskytovateli služeb, které jsme využili pro doplnění dat dodaných od kraje; rozpočty projektů předložené v rámci závěrečných monitorovacích zpráv, samotné závěrečné monitorovací zprávy a jejich další přílohy; střednědobé plány rozvoje sociálních služeb Královéhradeckého kraje (podrobněji viz níže) a související podkladové analýzy; údaje z registru poskytovatelů sociálních služeb MPSV; údaje o výsledcích dotačních řízení MPSV; statistické informace z MPSV; pro analýzu oblasti podpory 3.2 byly využity informace z klíčových analýz a zpráv, na národní úrovni to byla především tzv. Gabalova zpráva (Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti 3 )a na krajské zejména Zpráva o situaci romské menšiny v krajích v roce 2011 (především část pro Královéhradecký kraj), dále Strategie integrace sociálně vyloučených lokalit v Královéhradeckém kraji a Průzkum potřeb v sociálně vyloučených lokalitách Královéhradeckého kraje; další doplňující informace (statistika, výstupy evaluací) Předpokládáme, že většina hodnot, se kterými pracujeme pro účely regionální studie, odpovídá skutečnosti s velkou přesností. Určité nesrovnalosti lze předpokládat pouze v počtech podpořených osob, neboť způsob jejich vykazování není i dle vyjádření úředníků Krajského úřadu Královéhradeckého kraje stále plně srovnatelný, ze strany kraje však již několik let probíhá intenzivní snaha vykazované jednotky u všech poskytovatelů jednotlivých druhů služeb sjednotit. Tyto odchylky tak lze považovat za minimální. Dotazníkové šetření Dotazníkové šetření bylo realizováno on-line formou s pomocí softwaru LimeSurvey, který byl adaptován pro potřeby evaluačních projektů strukturálních fondů na našem tazatelském portálu. Šetření bylo realizováno uzavřenou formou, do on-line formuláře měli přístup pouze uživatelé s platným kódem, který jim byl rozeslán v úvodním u. Poskytovatelé služeb ve sledovaném kraji byli osloveni spolu s příjemci GP a poskytovateli z IP z ostatních krajů, neboť dotazníkové šetření probíhalo především za účelem zpracování 2. průběžné zprávy. Dotazníkové šetření bylo spuštěno dne , datum obeslání se odvíjelo od termínu dodání kontaktů na poskytovatele jednotlivými krajskými úřady. Poskytovatelům sociálních služeb v Královéhradeckém kraji, kteří vyhráli výběrová řízení realizovaná v rámci projektu z 5. výzvy OP LZZ, byl odkaz na dotazník odeslán , dodavatelům veřejných služeb z výzvy č. 15 byl dotazník odeslán dne Návratnost z dotazníkového šetření byla 20,8 % kompletně vyplněných dotazníků. Dále bylo realizováno dotazníkové šetření, které probíhalo mimo software LimeSurvey. Osloveni byli zástupci všech krajských úřadů zodpovědní za oblast sociálních služeb s prosbou o zhodnocení naplněnosti kapacit na území kraje. Zástupcům úřadu byla zaslána tabulka v Excelu, kam pomocí křížků zanesli svůj názor na potřebnost a naplněnost jednotlivých sociálních služeb pro konkrétní cílové skupiny Krajský úřad Královéhradeckého kraje svou odpověď v rámci tohoto šetření poskytl. 3 interaktivní mapa vyloučených lokalit je dostupná na internetové adrese: 11

12 Individuální rozhovory V rámci zpracování projektu byly provedeny individuální rozhovory, které jsou stěžejní metodou pro získávání primárních dat. Cílem rozhovorů bylo získat podrobné informace přímo v terénu, i ověření sekundárních dat a stanovených hypotéz. Výběr respondentů v Královéhradeckém kraji byl uskutečněn tak, aby vybrané druhy služeb odpovídaly váze z hlediska poskytnuté podpory, snahou bylo postihnout služby, na které bylo v kraji věnováno nejvíce finančních prostředků. Někteří z vybraných respondentů jsou poskytovateli více druhů sociálních služeb, což zvyšuje reprezentativnost vzorku. V kraji byly v rámci obou oblastí podpory realizovány celkem čtyři rozhovory. Byly zastoupeny následující druhy služeb: Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi zaměřené na skupinu dětí, mládeže a mladých dospělých ohrožených společensky nežádoucími jevy (rozhovor proveden s poskytovatelem, který v kraji poskytuje celkem 4 tyto služby) Sociální rehabilitace pro osoby se zrakovým postižením Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Terénní program Skupinový rozhovor Dále byl uskutečněn skupinový rozhovor se zástupci Krajského úřadu Královéhradeckého kraje z odboru sociálních služeb, který proběhl v budově Krajského úřadu v Hradci Králové. Zúčastnili se čtyři pracovníci úřadu z oddělení analýz, koncepcí a financování, včetně vedoucího odboru Mgr. Roberta Černého. Fokusní skupina Pro účel vypracování regionální studie pro Královéhradecký kraj byla zorganizována fokusní skupina se zástupci poskytovatelů sociálních služeb. Fokusní skupina je přínosnou metodou pro získání podrobných kvalitativních dat prostřednictvím společné strukturované diskuze v rámci menší skupiny osob (poskytovatelů služeb). Fokusní skupina se uskutečnila dne v budově Krajského úřadu v Hradci Králové a diskuze se zúčastnili zástupci 11 poskytovatelů sociálních služeb, které zahrnovaly celkem 6 druhů služeb. Cílem skupiny bylo prodiskutovat témata týkající se financování poskytování sociálních služeb, primárně pak byla diskuze zaměřena především na udržitelnost a další financování služeb podpořených z ESF. Moderovaná diskuze probíhala v rámci tří bloků otázek (jejich konkrétní obsah a podrobný zápis z průběhu fokusní skupiny je uveden v příloze této studie). Telefonické rozhovory Pro došetření některých informací bylo využito telefonických rozhovorů s poskytovateli sociálních služeb i s pracovníky Krajského úřadu. Celkem byly uskutečněny 3 telefonní rozhovory s pracovníky úřadu a 9 rozhovorů s poskytovateli sociálních služeb oblasti podpory 3.1 i 3.2. Rozhovory byly realizovány na základě rozdělení služeb dle druhu služby tak, aby byly postihnuty především nejvíce početně zastoupené a nejvíce finančně podpořené druhy služeb. V rámci terénního šetření tak byly metodami osobního kontaktu postihnuty ¾ všech podpořených druhů služeb. 12

13 3 Dopady intervence OP LZZ v Královéhradeckém kraji Regionální studie Královéhradeckého kraje v rámci projektu Evaluace projektů OP LZZ zaměřených na poskytování sociálních služeb je zaměřena na individuální projekty Královéhradeckého kraje z výzev č. 5 a 15. Dopad grantových projektů byl v Královéhradeckém kraji pouze minimální, neboť v kraji jsou realizovány pouze čtyři GP, jejichž investice jsou skutečně realizovány v Královéhradeckém kraji. Pouze jeden z těchto projektů je čistě regionální (realizace v Královéhradeckém kraji), ostatní tři projekty jsou nadregionální a směřují tak do více krajů. V porovnání s objemem prostředků vynaložených na sociální služby v rámci jednoho IP oblasti podpory 3.1 a dvou IP z oblasti podpory 3.2 (tedy celkem 292 mil. Kč) dosahuje objem nakontrahovaných prostředků směřujících do Královéhradeckého kraje u těchto GP (celkem 6,6 mil. Kč) pouze 2,3 % prostředků IP. Ve studii jsou charakterizovány konkrétní vztahy a mechanismy, které ovlivňovaly realizaci aktivit, a které podmiňovaly dosažení požadovaných přínosů individuálního projektu. Pro vypracování regionální studie byly některé části textu převzaty z přílohy 2. průběžné zprávy. 3.1 Dostupnost sociálních služeb v Královéhradeckém kraji Následující část je rozdělena na kapitolu věnující se obecně sociálním službám, tak jak je k nim přistupováno ze strany Krajského úřadu při plánování sociálních služeb (Plány rozvoje sociálních služeb) a na kapitolu věnující se specifikům romského obyvatelstva, protože i při plánování na krajské úrovni jsou tyto dvě části odděleny Plánování rozvoje sociálních služeb v Královéhradeckém kraji První koncepce v oblasti rozvoje sociálních služeb v Královéhradeckém kraji byla vytvořena již v roce Od roku 2006 pak Královéhradecký kraj vytváří, v souladu se zákonem o sociálních službách, střednědobé plány rozvoje sociálních služeb. Na počátku roku 2006 byla ustavena krajská řídící skupina pro plánování sociálních služeb, složená ze zástupců všech patnácti obcí třetího stupně. Z většiny obcí se její činnosti účastní jeden zástupce samosprávy a jeden z odboru sociálních věcí daného úřadu. Krajská řídící skupina se schází přibližně třikrát ročně, kdy projednává přípravu krajského plánu rozvoje sociálních služeb a vyjadřuje se k návrhům dotací. V Královéhradeckém kraji je vytvořena a zavedena síť sociálních služeb, která je podkladem především pro financování jednotlivých služeb. V kraji je zaveden také sběr údajů o poskytovaných službách prostřednictvím tzv. benchmarkingové aplikace 4, která umožňuje porovnávat a vyhodnocovat výsledky jednotlivých služeb v kraji Plán rozvoje sociálních služeb v Královéhradeckém kraji pro období Z hlediska plánování v oblasti sociálních služeb je období realizace individuálního projektu z velké části pokryto Plánem rozvoje sociálních služeb v Královéhradeckém kraji pro období Kromě práce krajské řídící skupiny vycházel plán také z průzkumu potřeb, který proběhl v roce 2006 na základě 4 Jedná se o aplikaci, která sleduje údaje o sociálních službách celkové kapacity, počty uživatelů služby, počet zaměstnanců, provozní náklady, výnosy, příjmy z vedlejší činnosti, provozní dotace, dotace a granty z veřejných rozpočtů, složení výdajů atd. 13

14 dotazníkového šetření. Průzkum byl specifikován pro šest cílových skupin a jeho cílem bylo zjistit, jaké služby jsou občany v kraji považovány za potřebné a mohly by zlepšit jejich sociální situaci. Pro předmětné období realizace projektu byla relevantní zejména 1. aktualizace Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Královéhradeckém kraji (SPRSS) na období z konce roku Plán rozvoje sociálních služeb pro období vycházel zejména z informací o síti sociálních služeb, prioritách na úrovni obcí a jednání se všemi obcemi třetího stupně, aktualizovaný plán na období pak vycházel kromě výše uvedených zdrojů nově také z jednání s poskytovateli sociálních služeb. Tato jednání byla základem pro vymezení sítě sociálních služeb. Zahrnutí služby do plánu, a tím i do sítě služeb bylo podmíněno potřebami obyvatel zjištěnými v rámci obecního plánování (v případě, že obec neměla plán, mohl být nahrazen vyjádřením obce o potřebnosti dané služby) a dále pak tím, že služba byla podporována příslušnou obcí nebo zřizovatelem (pro vyjádření skutečného zájmu obce na zajištění dané služby). Charakteristika sítě sociálních služeb je v plánu členěna podle území obcí třetího stupně (obecní úřady obcí s přenesenou působností) v Královéhradeckém kraji. Pro každé území jsou vždy uvedeny rozvojové cíle dle místního plánu, přičemž tyto se u jednotlivých obcí podstatně liší. V některých případech jsou stanovené cíle konkrétní včetně stanovení kapacit a finančních prostředků potřebných na zajištění služby, některé mají naopak velmi obecný charakter. Pro každé území byla dále stanovena konkrétní opatření ohledně změny stávajících a vzniku nových služeb, která měla být dle plánu realizována do roku Na úrovni jednotlivých obcí třetího stupně pak byly vymezeny rozvojové služby, služby, kde by měl být zachován rozsah, a útlumové sociální služby (podrobněji viz níže), přičemž kategorie navržené v aktualizaci plánu jsou platné pro rok 2008 a dle plánu odrážejí dlouhodobé trendy v prioritách sociálních služeb na území kraje Plán rozvoje sociálních služeb v Královéhradeckém kraji Vyhodnocení Plánu rozvoje sociálních služeb v Královéhradeckém kraji pro období (1. aktualizace pro období 08-09) z poloviny roku 2009 sloužilo jako jeden z podkladů pro plán rozvoje sociálních služeb na období 2011 až 2016, přičemž tyto uvedené plány na sebe navazují (s výpadkem v roce 2010). Plán je zastřešen Strategií Královéhradeckého kraje v oblasti sociálních služeb, která vychází z podkladů pro tvorbu plánu (viz dále) a tvoří s ním společný dokument. Na přípravě plánu se podíleli jak poskytovatelé a zadavatelé služeb, tak zástupci uživatelů služeb, a to prostřednictvím ankety (respondenti měli uvést jednu věc, kterou by změnili v sociálních službách Královéhradeckého kraje), dále zapojením v pracovních skupinách pro jednotlivé cílové skupiny, prostřednictvím průzkumu potřeb vybraných skupin občanů a v neposlední řadě účastí při celkem 8 veřejných projednáních na území jednotlivých ORP. Průzkum potřeb vybraných skupin obyvatel Královéhradeckého kraje 2010 proběhl v rámci individuálního projektu Rozvoj dostupnosti a kvality sociálních služeb v Královéhradeckém kraji a jeho výsledky, včetně zmapování problémů daných cílových skupin, sloužily jako podklad pro přípravu Plánu rozvoje sociálních služeb v Královéhradeckém kraji pro období Zahrnutými cílovými skupinami 5 uživatelů služeb byly osoby pečující o seniora, osoby pečující o dítě s postižením, senioři lidé, kteří se hlásí do domova pro seniory, senioři uživatelé pečovatelských služeb. Pro tyto vybrané skupiny obyvatel byla zvolena 5 Plán ze zákona řeší sociální služby na území daného kraje komplexně, pro všechny cílové skupiny. Nemůže tedy konstatovat, že některé skupiny jsou potřebnější než jiné (a těmi se případně nezabývat). Plán řeší optimalizaci nastavení sítě sociálních služeb pro všechny služby, které jsou v kraji zahrnuty do sítě služeb. Do Průzkumu potřeb vybraných skupin obyvatel byly ale zahrnuty jen některé cílové skupiny, kde kraj upřednostňoval podrobnější zjištění o stavu cílové skupiny. Z hlediska Plánu rozvoje sociálních služeb je řešena potřebnost daných sociálních služeb. 14

15 metoda fokusních skupin. Jednou z cílových skupin výzkumu byla také skupina pracovníků městských úřadů odpovědných za plánování sociálních služeb v dané lokalitě, přičemž cílem hloubkových rozhovorů (IDI) s touto skupinou bylo především zjistit jejich vnímání stávajícího způsobu plánování v kraji a hodnocení metodické podpory, kterou kraj poskytuje obcím. Krajský plán určuje směr vývoje sociálních služeb a jejich priority a oblasti, v souladu s tímto plánem jsou do jednotlivých oblastí také rozdělovány krajské finance. Krajský plán rozvoje sociálních služeb je také podkladem pro rozhodnutí Krajského úřadu o návrhu rozdělení státních dotací. V plánu jsou vymezeny služby, které mají být přednostně financovány, přičemž toto určení vychází z přínosů z investovaných prostředků. Pro účelné využití zdrojů jsou dále navržena opatření pro snížení administrativní zátěže v sociálních službách a načrtnuty způsoby, jak ušetřit na nákladech jako jsou energie, doprava apod., aby bylo možné investovat do kvality a kapacity personálu. Pro období po roce 2014 byl také již schválen projekt víceletého financování služeb. Na rozdíl od předchozího plánu jsou stanovené cíle a opatření rozděleny podle cílových skupin a nikoli dle území obcí třetího stupně, přičemž jsou uvedeny také priority, které nebyly naplněny (a stále platí) nebo které se oproti předchozímu plánu pro období změnily Síť sociálních služeb v Královéhradeckém kraji Potřebnost sociálních služeb je vyjádřena zařazením do střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb kraje, přičemž takto definovaná síť veřejně podporovaných sociálních služeb Královéhradeckého kraje je tvořena kapacitami sociálních služeb, které při procesu plánování prokázaly potřebnost pro obyvatele kraje. Finanční podporu z rozpočtu Královéhradeckého kraje a státního rozpočtu získají pouze kapacity těch služeb, které jsou zahrnuty v síti sociálních služeb Královéhradeckého kraje. Poskytování prostředků v rámci sítě má formu postupného přibližování k optimální ceně nebo rozsahu služeb, tj. pokud rozsah poskytovaných služeb převyšuje potřeby uživatelů a dochází k nízkému vytížení služby, výše podpory se změní. Síť služeb je rozlišena na síť pobytových sociálních služeb a síť terénních, ambulantních a dalších pobytových služeb (služby z této části sítě mohly být zahrnuty do IP viz kap ). Síť sociálních služeb v Královéhradeckém kraji byla poprvé takto definována pro rok 2012, v současnosti probíhá příprava podoby sítě pro období 2013/2014. Aktualizace sítě terénních, ambulantních služeb a dalších pobytových služeb se tedy uskutečňuje jedenkrát ročně, a to na základě žádosti předložené obcí (včetně odůvodnění potřebnosti služby), případně na základě zjišťování potřeb při přípravě a vyhodnocování plánu rozvoje sociálních služeb Královéhradeckého kraje. Podmínkou pro zařazení nových kapacit sociálních služeb je zabezpečení financování služby ze strany místní samosprávy, případně rozpočtu zřizovatele, a to v rozdílné výši dle druhu služby. V rámci rozhodování o zařazení nových či omezení stávajících kapacit v síti sociálních služeb přihlíží zastupitelstvo Královéhradeckého kraje především k potřebnosti dané služby, souladu s cíli formulovanými ve Strategii Královéhradeckého kraje v oblasti sociálních služeb (Plánu sociálních služeb v Královéhradeckém kraji ), k rozsahu financování služeb z rozpočtů místních samospráv, změnám legislativních předpisů a také k předpokládanému objemu finančních prostředků určených na financování sociálních služeb pro následující rok Benchmarking sociálních služeb Královéhradeckého kraje Královéhradecký kraj zahájil na přelomu let 2006 a 2007 projekt s názvem Vytváření místního partnerství - benchmarking sociálních služeb Královéhradeckého kraje, jehož cílem je prostřednictvím benchmarkingové aplikace podporovat partnerství mezi poskytovateli a zadavateli služeb při řešení potřeb obyvatel kraje. Dílčí cíle projektu jsou následující: 15

16 podpořit spolupráci poskytovatelů sociálních služeb na místní úrovni a v rámci kraje; v rámci vytvořeného partnerství vytvořit metodiku pro porovnávání jednotlivých služeb či skupin služeb; uskutečnit benchmarkingové porovnání kvality a dostupnosti služeb v kraji; vydefinovat sítě sociálních a navazujících služeb na území kraje a zpracovat výhled víceletého financování jednotlivých poskytovatelů sociálních služeb na území kraje. Díky možnosti zpracování měřitelných dat a srovnatelných ukazatelů, které vkládají do benchmarkingové aplikace samotní poskytovatelé, poskytuje benchmarking informace nezbytné pro plánování sociálních služeb na místní a regionální úrovni. Vyplnění údajů je také podmínkou pro dotační řízení kraje, které lze prostřednictvím aplikace zasílat též v elektronické podobě, uvedená data jsou také podkladem pro vyhodnocování žádostí o dotace MPSV. Analýzou dat a ukazatelů lze dále identifikovat organizace, které mohou v rámci spolupráce sloužit jako zdroj inspirace a ukázka dobré praxe pro ostatní poskytovatele, neboť každý poskytovatel má možnost prostřednictvím aplikace porovnat své výsledky s vybranými subjekty (také formou grafických výstupů). Výsledky benchmarkingu mohou také naopak poukázat na rezervy ve výkonu nebo kvalitě služby a nalézt tak prostor pro zlepšování. První oficiální benchmarking byl proveden pro období , výsledné indikátory a získaná data pak byla využita jako podklad při přípravě rozvojových plánů jednotlivých poskytovatelů pro následné 3 roky. Dále byl realizován benchmarking hodnocení těchto plánů a jeho výsledky byly využity při zpracování tříletého plánu rozvoje sociálních služeb kraje pro období , a to včetně finanční náročnosti na systém. Sběr dat probíhá každý rok a výsledky jsou stejným způsobem využívány pro další plánování sociálních služeb v Královéhradeckém kraji Specifika Romské menšiny v Královéhradeckém kraji V následující tabulce je uveden přehled identifikovaných sociálně vyloučených romských lokalit a dotčených obcí, ve kterých se lokality nacházejí. Královéhradecký kraj patří z hlediska počtu sociálně vyloučených romských lokalit k jednomu z nejvíce postižených krajů, i když počet obyvatel těchto lokalit je v rámci ČR spíše průměrný. V Královéhradeckém kraji se tedy nacházejí spíše menší, izolovanější lokality sociálně vyloučených obyvatel, které ale mohou trpět ještě tíživějšími problémy a větší izolací, než větší lokality ve městech. Podpora z oblasti 3.2 je zde tedy žádoucí. Kraj Počet sociálně vyloučených romských lokalit* Počet dotčených obcí Počet obyvatel romských sociálně vyloučených lokalit Ústecký kraj Moravskoslezský kraj Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Karlovarský kraj Středočeský kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Vysočina

17 Počet sociálně vyloučených Počet dotčených Počet obyvatel romských Kraj romských lokalit* obcí sociálně vyloučených lokalit Pardubický kraj Zlínský kraj Celkem Zdroje: Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti dle definice dokumentu (2006), MPSV; Gabalova zpráva; vlastní zpracování *v tzv. Gabalově zprávě V rámci zpracování regionální studie byly některé části textů obsahující obecně platné skutečnosti převzaty z 2. průběžné zprávy této evaluace Institucionální zabezpečení integrace sociálně vyloučených romských lokalit Integrace romské menšiny je v Královéhradeckém kraji realizována především na úrovni obcí. Obce nemají zřízenou funkci romského poradce na plný úvazek, sociální práci ve prospěch romské komunity vykonávají pracovníci v rámci orgánu sociálně-právní ochrany dětí, vedoucí sociálních odborů či v rámci agendy sociálních kurátorů pro mládež / dospělé. Tito zástupci se také účastní porad na Krajském úřadě, spolupracují a poskytují potřebné informace. V kraji jsou obce, které k otázce integrace sociálně vyloučených lokalit přistupují aktivně, jedná se zejména o obce, kde je vyšší počet sociálně vyloučených lokalit. Ze Zprávy o situaci vyplývá, že pracovníků, kteří se zabývají romskou komunitou, je v kraji celkem 15 se souhrnným pracovním úvazkem ve výši 9,9. Například v obci Jaroměř byla zřízena Komise pro národnostní menšiny, Pracovní skupina pro sociálně vyloučené občany působí v Broumově. Pracovní skupiny pro prevenci kriminality jsou zřízeny v Broumově, Jaroměři, Náchodě, Novém Bydžově, Dvoře Králové nad Labem, Hradci Králové a v Kostelci nad Orlicí. Na některých obcích pracují terénní pracovníci pro cílovou skupinu sociálně vyloučených. Terénní sociální práce, terénní práce a komunitní práce, je základní aktivitou, která probíhá v sociálně vyloučených lokalitách a pomáhá integraci osob v nich žijících. Dle Strategie integrace je na kraji zaměstnáno celkem 16 terénních sociálních pracovníků působících v různých obcích. Specifikem plánování v případě romského obyvatelstva je geografické zaměření pomoci. Plánování je vždy navázáno na konkrétní sociálně vyloučené lokality, ve kterých je identifikován daný problém. Sociální služby pro tuto cílovou skupinu nejsou tedy příliš diferencované tematicky (v případě Královéhradeckého kraje se jedná výhradně o terénní práce, v případě jiných krajů ještě o nízkoprahová zařízení pro děti a mládež a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi), ale jsou definována geograficky a zacílena vždy na konkrétní lokality. Strategické dokumenty kraje a obcí Integrace sociálně vyloučených lokalit je jedním z cílů programového prohlášení Rady Královéhradeckého kraje. Na základě tohoto cíle byl také v roce 2007 formulován individuální projekt Podpora sociální integrace vyloučených romských lokalit Královéhradeckého kraje, který vycházel z údajů v Gabalově zprávě. Součástí tohoto IP bylo i vypracování analýz současné situace v sociálně vyloučených lokalitách v kraji, předpokládaný vývoj této situace s návrhy konkrétních opatření, kterými může kraj současnou situaci ovlivnit. Impulsem byla také absence kvalitativních údajů o stavu sociálně vyloučených lokalit v kraji. Vznikl tak dokument Strategie integrace sociálně vyloučených lokalit v Královéhradeckém kraji opřený mj. o výsledky studie Průzkum potřeb v sociálně vyloučených lokalitách Královéhradeckého kraje. 17

18 Strategie integrace sociálně vyloučených lokalit v Královéhradeckém kraji definuje 5 prioritních oblastí pro naplňování vize strategie a zlepšení situace obyvatel sociálně vyloučených lokalit. Prioritní oblastí vznikly na základě výsledků sběru a studia dokumentů, Průzkumu potřeb v sociálně vyloučených lokalitách, jednáním pracovních skupin a na diskuzních setkáních s odbornou veřejností. Jedná se o oblasti: - kvalita bydlení a zdravotní stav - vzdělání - integrace na trh práce - oddlužení - spolupráce s obcemi K jednotlivým prioritním oblastem byly rozpracovány SWOT analýzy a jsou na ně navázány definované cíle a aktivity strategie. Vzhledem k multipodmíněnosti romské problematiky jsou aktivity různého typu se zapojením různých účastníků (úřady práce, obecní úřady, vzdělávací zařízení atd.). Jednou z variant definovaných aktivit jsou také sociální služby, mezi kterými je doporučována terénní práce a to ve všech zmíněných oblastech. Z průzkumu potřeb pak vyplývá, že terénní programy by se měly více zaměřit také na venkovské lokality, kde dosahuje sociální vyloučení tíživějších rozměrů než ve městě, ale zároveň sem nedosahuje činnost potřebných sociálních služeb. Královéhradecký kraj má dle zákona zpracovaný Plán rozvoje sociálních služeb v Královéhradeckém kraji , který se primárně věnuje jiným cílovým skupinám. V sociálně vyloučených lokalitách počítá s podporou zejména rodin a osob v obtížné životní situaci. Komunitní či strategický plán rozvoje sociálních služeb má v Královéhradeckém kraji zpracováno 11 obcí/mikroregionů. Pro město Broumov, kde působí Agentura pro sociální začleňování, byla zpracována studie mapující situaci obyvatel sociálně vyloučených lokalit Dlouhodobý monitoring romských lokalit 6, bylo vytvořeno Lokální partnerství, jako platforma koordinující inkluzivní aktivity v místě a byla vytvořena také Strategie sociálního začleňování pro Broumov Sociálně vyloučené romské lokality v Královéhradeckém kraji a problémy jejich obyvatel V následujícím textu jsou charakterizovány hlavní problémy romských obyvatel v Královéhradeckém kraji, přičemž lze konstatovat, že v naprosté většině se shodují s problémy obyvatel sociálně vyloučených lokalit identifikovanými na národní úrovni. Komplexní informace o situaci romských obyvatel v Královéhradeckém kraji poskytuje Zpráva o situaci romské menšiny v krajích v roce 2011, část pro Královéhradecký kraj (dále jen Zpráva o situaci), vydaná Úřadem Vlády ČR. Podrobný popis vyloučených lokalit v kraji pak nabízí například výstup tzv. Gabalovy zprávy z roku 2006, tj. Analýzy sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti 7. Dle informací z ORP žilo v městech a obcích Královéhradeckého kraje s vyšší koncentrací Romů v roce 2010 přibližně 11 tis. příslušníků romské menšiny. Dle kvalifikovaného odhadu provedeného v Gabalově zprávě (2006) žilo v Královéhradeckém kraji přibližně až příslušníků romské menšiny. Jak je zřetelné, počet romských obyvatel je velmi těžké podchytit a v tomto směru se nedá spolehnout ani na oficiální statistické zdroje, neboť k romské národnosti se při oficiálním šetření přihlásí jen minimální počet Romů. 6 Dlouhodobý monitoring romských lokalit, GAC interaktivní mapa vyloučených lokalit je dostupná na internetové adrese: 18

19 Např. při sčítání lidu, domů a bytů 2011 se k romské národnosti přihlásilo pouze 328 obyvatel Královéhradeckého kraje. V Královéhradeckém kraji bylo dle Gabalovy zprávy identifikováno 25 sociálně vyloučených lokalit, ve kterých žije výše zmiňovaných 2-2,5 tisíce obyvatel. Jak uvádí zpráva, dle organizací působících v regionu a dle obecních úřadů se počet těchto obyvatel stále zvyšuje. Níže jsou popsány hlavní identifikované problémy, které vycházejí i z dříve zmiňovaných plánovacích a analytických dokumentů. Zde je nutné zmínit, že kraj řeší situaci romského obyvatelstva komplexně jako problém sociálně vyloučených lokalit a jejich obyvatel. Problémy romských obyvatel sociálně vyloučených lokalit v Královéhradeckém kraji Z Průzkumu potřeb v sociálně vyloučených lokalitách Královéhradeckého kraje 8 (dále jen Průzkum potřeb), který pro Královéhradecký kraj v rámci IP zpracoval Etnologický ústav Akademie věd ČR, v.v.i., vyplývá, že klíčovými problémy sociálního vyloučení je hmotná nouze obyvatel, nezaměstnanost, nízká funkční gramotnost, nekvalitní vzdělání a malé komunikační schopnosti. Níže jsou uvedené hlavní problémy, jak je definovala Strategie integrace sociálně vyloučených lokalit v Královéhradeckém kraji (dále jen Strategie integrace), která vychází mj. z Průzkumu potřeb. Strategie integrace řeší integraci sociálně vyloučených lokalit, kde je zvýšený výskyt právě romského obyvatelstva. Mezi hlavní projevy sociálního vyloučení, a tedy i problémy, které je potřeba v romských lokalitách Královéhradeckého kraje řešit, patří nízká úroveň vzdělání a existence bariér k jejímu překonání. Mezi bariéry zařazení sociálně znevýhodněných dětí do hlavního vzdělávacího proudu patří nedostatečné zvládnutí českého jazyka a vzájemné komunikace, nedostatečné sociální a sebeobslužné návyky, nízká úroveň znalostí a zkušeností potřebných pro školní výuku, příliš povolný postoj rodičů s malým důrazem na vzdělání, nevhodné sociální prostředí a zařazování těchto dětí do základních škol praktických či speciálních. Částečným řešením by mohlo být inkluzivní vzdělávání. Ze Strategie integrace vyplývá, že inkluzivní vzdělávání nejen sociálně znevýhodněných dětí naráží v kraji na několik překážek. Především se jedná o problém, že malé školy nemají dostatek kapacit na zajištění speciálních vzdělávacích potřeb těchto žáků (v kraji je více než 40 % ZŠ malotřídních). V kraji působí Centrum podpory inkluzivního vzdělávání (CPIV) a do jeho programu je zařazeno 10 základních škol. Z výsledků sociologických výzkumů vyplývá, že předškolní vzdělávání v mateřské škole je nejefektivnější prevencí školní neúspěšnosti. Ale vzhledem k demografickému vývoji (růst počtu dětí) a kapacitám mateřských škol, které tomuto trendu nedostačují, se komplikuje přístup dětí nejen ze sociálně znevýhodněného prostředí k předškolnímu vzdělávání. U dětí ze sociálně vyloučených lokalit navíc dochází často k předčasnému ukončení předškolního vzdělávání rozhodnutím ředitele mateřské školy zejména z důvodu nehrazení stravného ze strany rodičů. Částečným řešením by mohlo být zřízení přípravných ročníků pro děti se sociálním znevýhodněním při ZŠ (jako specifického nástroje pro zařazování těchto dětí do hlavního vzdělávacího proudu), ale možnost využití tohoto nástroje je omezena (nutnost souhlasu krajského úřadu, finanční náročnost, nezájem rodičů). Příslušníci vyloučených lokalit jsou také dlouhodobě postiženi vysokou mírou nezaměstnanosti. Odborný odhad míry nezaměstnanosti v sociálně vyloučených lokalitách se pohybuje mezi %, přičemž často se jedná o dlouhodobě nezaměstnané. V Královéhradeckém kraji je ve vyloučených lokalitách také velký 8 Průzkum potřeb v sociálně vyloučených lokalitách Královéhradeckého kraje, Etnologický ústav AVČR, Krajský úřad Královéhradeckého kraje (Odbor sociálních věcí ve spolupráci s odborem školství),

20 počet osob v invalidním důchodu (v produktivním věku) a početnou skupinou jsou ženy v domácnosti s malými dětmi. Nedostatečná kvalifikace plynoucí z nízké úrovně vzdělání dále souvisí se ztíženým přístupem příslušníků romských lokalit na trh práce. Obecně dochází k úbytku pracovních míst, v některých okresech Královéhradeckého kraje dosahoval počet uchazečů na jedno pracovní místo až 28 osob. A zřetelně také stále ubývá pracovních příležitostí pro málo kvalifikované pracovní síly. Překážky bránící účasti na trhu práce lze rozdělit na dvě části. Mezi vnější překážky patří zejména vžité předsudky zaměstnavatelů a demotivující systém sociálních dávek vzhledem k výši minimální mzdy. Sociální dávky vyplácené rodinám jsou stejně vysoké, v některých případech dokonce vyšší než mzda za práci pro nekvalifikovanou pracovní sílu. Navíc se obyvatelé vyloučených lokalit snaží při pobírání sociálních dávek zároveň nelegálně pracovat a tím si více přivydělat. Mezi překážky vycházející z vnitřního prostředí patří vysoká zadluženost, protože osobám, na něž je uvalena exekuce, se nevyplatí legálně pracovat (většina mzdy je zabavena na umoření dluhu). Dalšími překážkami je nízká a mnohdy žádná kvalifikace, neuspokojivý zdravotní stav, orientace sociálně vyloučených na přítomnost, špatné pracovní návyky a nízká vůle a schopnost si hledat práci či nízká schopnost mobility za prací do jiného místa. Na podporu zaměstnanosti jsou zaměřeny aktivity APZ, ale také některé projekty realizované v rámci IP. Obyvatelé vyloučených lokalit se tak často orientují na sekundární trh práce, kdy pracují bez uzavřené smlouvy, a ve velké míře využívají nelegální formy výdělečné činnosti. Často zároveň pobírají sociální dávky či invalidní důchod. Sociálně vyloučené rodiny trpí velmi často také předlužením. Nezaměstnanost, nízké a nepravidelné příjmy a nízká finanční gramotnost s sebou přinášejí riziko zadlužování cílové skupiny, což může vézt až ke ztrátě schopností vzniklý dluh splácet a dochází k předlužení. Problém s hospodařením s penězi a potřebu pomoci s financemi uvedla v Průzkumu potřeb většina dotazovaných. Jedná se zejména o dluhy na nájemném, nedoplatky za vodu a elektřinu, nezaplacené pokuty, ale také např. dluhy na výživném či na zdravotním pojištění. Obyvatelé lokalit si tak půjčují peníze za vysoký úrok, někdy dokonce dochází i k zastavování majetku a kvůli splacení jedné půjčky si obyvatelé často půjčí znovu. Tak běžně dochází k exekucím majetku i sociálních dávek, což působí demotivačně vzhledem k hledání práce, neboť o vydělané peníze by obyvatelé v této situaci přišli. Část nelegálně vydělaných peněz ale mohou uchránit. Romské lokality se vyznačují také větším výskytem sociálně patologických jevů. Patří mezi ně zejména závislosti jako alkoholismus, toxikomanie či gamblerství, vyskytuje se také prostituce. Tyto lokality jsou také spojeny se zvýšenou mírou kriminality. Nejvíce rozšířenou byla majetková trestná činnost, černé odběry elektřiny, ignorování alternativních trestů či úvěrové podvody a další hospodářská kriminalita. Dále pak se jedná o nedbalostní dopravní nehody, výtržnictví, domácí násilí, vydírání a porušování domovní svobody. Rozšířeným a bohužel nedostatečně podchyceným trestným činem v sociálně vyloučených lokalitách byla i lichva. Jako zásadní problém definuje Strategie integrace nedostatečnou síť služeb v oblasti prevence kriminality, absenci poradenství a krizové intervence. V neposlední řadě jsou příslušníci romských lokalit limitováni sníženou sociokulturní kompetencí. Neznají svá práva a povinnosti a nedokážou si opatřit potřebné informace, přičemž svou roli zde hraje i jazyková bariéra. Mají často problém zorientovat se ve fungování většinové společnosti, např. na trhu práce nebo v systému sociálních dávek. Sociálně vyloučení mají mimo jiného slabou kompetenci dlouhodobě si udržet nájemní bydlení. Z analýz, provedených v rámci Strategie integrace, vyplývá, že obyvatelé sociálně vyloučených lokalit využívají v největší míře služby sociální prevence (především nízkoprahové kluby pro děti a mládež 20