Metoda Konspektu Konspekt jako nástroj pro budování, popis, hodnocení a využití fondů

Transkript

1 Metoda Konspektu Konspekt jako nástroj pro budování, popis, hodnocení a využití fondů Kvantitativní nárůst informačních zdrojů dostupných přes Internet a také tradičních tištěných dokumentů má za následek dezintegraci informačních zdrojů, přičemž současně vzrostl vedle tradičních zprostředkovatelů informací jako jsou knihovny a poskytovatelé databází počet tzv. komunitních zprostředkovatelů elektronických informačních zdrojů. Pro uživatele to znamená realizovat vyhledávání různých informačních zdrojů v různých informačních prostředích a prostřednictvím odlišných nástrojů. Ztížena je komunikace mezi těmito službami, pokud pracují s nekompatibilními systémy a formáty. Z těchto důvodů je současnou výzvou pro profesionály z oblasti informačních služeb rozvíjet takové nástroje, které umožní dosáhnout uživateli optimálního výsledku v procesu souběžného vyhledávání v rozdílných sbírkách, odlišného oborového zaměření a používající různé selekční jazyky. Knihovny jako tradiční instituce, jež v interakci s tímto prostředím a snahou v něm obstát, rozvíjejí mimo jiné projekty zaměřené na integraci heterogenních informačních zdrojů a jejich kvalitní zpřístupnění (tj. jak tradičních dokumentů obsažených ve svých fondech, tak elektronických informačních zdrojů, k nimž poskytují vzdálený i blízký přístup) a stávají se knihovnami hybridními. Předpokladem realizace takových projektů je efektivní spolupráce více participujících knihoven a jiných informačních institucí, zasazení výsledků do mezinárodního kontextu a tudíž respektování mezinárodních standardů a doporučení. Na území České republiky se jedním z takových projektů stal národní projekt budování Jednotné informační brány (JIB) koordinovaný Národní knihovnou České republiky (NK ČR) a Univerzitou Karlovou. Úspěšná realizace projektu si žádala a stále žádá řešení řady dílčích otázek, např. zaměřených na oblast jednotného věcného zpracování a zmapování úrovně (nebibliografický popis) fondů českých knihoven a spolupráci při jejich budování a využití. Přičlenění druhé zmiňované problematiky k projektu JIB si vyžádala neuspokojivá situace mezi českými knihovnami v oblasti kvalitativního tematického popisu a zhodnocení fondů za účelem jejich efektivního budování. Projekt JIB totiž deklaroval zpřístupnění kvalitních heterogenních zdrojů, a tudíž také klasických sbírek knihoven. Přičemž pro takové zapojení bylo nutné nastavení kritérií pro výběr fondů. V návaznosti na mezinárodní vyústění výsledků projektu JIB (napojení na obdobné mezinárodní projekty) a dodržování mezinárodních standardů byla pro řešení této situace vybrána metoda Konspektu, jež je mezinárodně respektovanou metodou pro mezinárodně srozumitelný popis, hodnocení a porovnávání knihovních fondů a nástrojem jejich systematické správy (USA, Austrálie, Mexiko, Nový Zéland, Francie, Holandsko, Anglie, Skotsko, Wales, Estonsko, Česko). Byla vyvinuta v 70. letech skupinou amerických univerzitních knihoven (Research Libraries Group) pro potřeby těchto knihoven. 1

2 Účelem Konspektu je vytvoření tematické mapy knihovních fondů pro akvizici a správu (ochranu) fondů. V rámci procesu hodnocení fondů jsou stanovovány: a) indikátory úrovně 0 nedoplňuje se 1 minimální informační úroveň 1a minimální informační úroveň, nerovnoměrné pokrytí 1b minimální informační úroveň, cílené pokrytí 2 základní informační úroveň 2a základní informační úroveň, úvodní 2b základní informační úroveň, pokročilá 3 studijní úroveň neboli úroveň podpory výuky 3a základní studijní úroveň 3b střední studijní úroveň 3c pokročilá studijní úroveň 4 vědecká úroveň 5 úplná (vyčerpávající) úroveň b) kódy jazykového pokrytí P primární jazyk země převažuje - málo nebo žádné dokumenty v dalších jazycích S zahrnuje vybrané dokumenty v dalších jazycích jako doplněk k dokumentům v jazyce primárním W zahrnuje dokumenty v mnoha jazycích X fondy jsou převážně v jedné řeči a to jiné než je primární jazyk knihovny a země D jazyková dualita nebo dva primární jazyky převažují s málo nebo žádným materiálem v dalších řečech c) indikátory ochrany fondu 1 neochraňuje se 2 normální zacházení 3 úroveň fyzické ochrany 4 ochrana obsahu / plánovaná náhrada 5 úroveň ochrany pro vědecké užití 6 úplná (vyčerpávající) úroveň archivace a konzervace Definice s komentářem viz: Stoklasová, Bohdana. Metoda Konspektu [online]. c2002 [cit ]. Dostupné z Věcní katalogizátoři se však zabývají schématem Konspektu z jiného hlediska, zajímá je jeho využití jako selekčního jazyka pro minimální úroveň věcné katalogizace. 2

3 Konspektová schémata Schémata používaná jednotlivými institucemi a jednotlivými službami odpovídají jejich zaměření. Liší se rozsahem pokrytí: instituce zpřístupňující univerzální knihovní fond a služby zaměřené univerzálně používají obecná, univerzální schémata, pomocí nichž se zpřístupňují primární i sekundární dokumenty interdisciplinární a univerzální povahy; prostřednictvím specializovaných schémat se poskytují informace o zdrojích spadajících do jedné, případně několika sémanticky souvisejících domén. Schémata pro konspekt se dále liší počtem aplikovaných hierarchických úrovní: nejčastěji se vyskytují schémata umožňující rozčlenění do 2-3 hierarchických úrovní, které se uplatňují v institucích s univerzálním fondem a v populárně zaměřených předmětově orientovaných službách portálech, vyhledávacích katalozích. Struktura specializovaných schémat bývá složitější, protože reflektuje do velké míry hierarchickou strukturu schémat jednotlivých vědních oborů. Hierarchická struktura obsahuje 3 úrovně (platí především pro veřejné a univerzitní knihovny) 1. úroveň - 24 předmětových kategorií (divisions) 2. úroveň skupin Konspektu (categories) 3. úroveň předmětů (subjects / descriptors) Přehled předmětových kategorií: 1. Antropologie, etnografie 2. Biologické vědy 3. Divadlo, film, tanec 4. Ekonomické vědy, obchod 5. Filozofie a náboženství 6. Fyzika a příbuzné vědy 7. Geografie. Geologie. Vědy o Zemi 8. Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie 9. Hudba 10. Chemie. Krystalografie. Mineralogické vědy 11. Jazyk, lingvistika a literatura 12. Knihovnictví, informatika, všeobecné, referenční literatura 13. Matematika 14. Lékařství 15. Politické vědy (Politologie, politika, veřejná správa, vojenství) 16. Právo 17. Psychologie 18. Sociologie 19. Technika, technologie, inženýrství 20. Tělesná výchova a sport. Rekreace 21. Umění, architektura 22. Výchova a vzdělávání 23. Výpočetní technika 24. Zemědělství 3

4 Příklad 1. úroveň: 18 Sociologie 2. úroveň: Sociální pojištění. Zdravotní pojištění Navržené tříúrovňové schéma pro veřejné a univerzitní knihovny je obecné, univerzální povahy. První nejvyšší úroveň tvoří 24 předmětových kategorií, které vycházejí z tradičních studijních oborů amerických univerzit a neodpovídají žádnému známému tradičnímu schématu. Na dalších úrovních je kategoriím podřízeno 500 skupin Konspektu, které se dále člení na 4000 předmětů. Pořádací znaky těchto dvou úrovní vycházejí z klasifikačních znaků buď Deweyho desetinného třídění (DDC) nebo Třídění Kongresové knihovny (LCC). Pro třetí úroveň mohou být definovány lexikální jednotky předmětového selekčního jazyka užívaného konkrétní knihovnou. Stejný princip platí pro schémata určená knihovnám se specializovaným fondem - vychází se z celé vědní disciplíny nebo disciplín, pro něž jsou určeny hlavní skupiny, jež se dále rozdělují na detailnější kategorie, např. schéma pro lékařské knihovny se člení na 6 předmětových kategorií, 44 skupin Konspektu a 3779 předmětů. V české modifikaci univerzálního konspektového schématu jsou podřazeny předmětovým kategoriím skupiny Konspektu a předmětový selekční jazyk NK ČR, tzn. že se skládá ze tří hierarchických úrovní. Skupiny Konspektu vznikly konkordancí (shodou) mezi znaky DDC a znaky MDT (jsou integrovány do druhé hierarchické úrovně). Předmětový selekční jazyk NK ČR je propojen se skupinami Konspektu. Struktura indexačního schématu je zachycena v databázi věcných autorit, která se skládá ze standardizovaných záznamů pro jednotlivé selekční prvky. K provázání konspektového schématu a předmětového selekčního jazyka NK ČR se dospěje pomocí zápisu údaje skupiny Konspektu do příslušných autoritních záznamů. Vztah konspektových schémat a klasifikačních schémat K rozčlenění informačních zdrojů a témat v nich obsažených do základních kategorií se v knihovnické praxi používají klasifikační systémy, jejichž prostřednictvím jsou informace organizovány podle hierarchického principu převážně desetinného; postup od obecného k detailnějšímu tématu je stejný jako u předmětové kategorizace informačních zdrojů. K nejznámějším patří univerzální systémy DDC a MDT, v některých vědních oborech se používají klasifikace speciální. Tato schémata se od schémat používaných v rámci předmětových kategorizací aplikovaných ve vyhledávacích službách odlišují v počtu základních tematických skupin na první hierarchické úrovni: limitující faktor představuje desetinný princip, který nutí knihovnické klasifikační systémy vtěsnat veškeré univerzum poznatků do deseti základních kategorií. Základní tematické skupiny na nejvyšším hierarchickém stupni předmětových kategorizačních schémat nejsou propojeny se znaky univerzálních klasifikačních systémů. Informace na této nejvyšší úrovni jsou členěny pouze do kategorií, kterým je přiřazeno pouze pořadové číslo. Předmětové kategorie konspektového schématu nekorespondují s třídami první hierarchické úrovně MDT. Došlo k rozšíření deseti obecných tříd na 24 s účelem vytvoření detailnější tematické mapy na nejvyšší hierarchické úrovni, k nimž byly přiřazeny skupiny 4

5 Konspektu, ale ne vždy podle klasifikačního schématu MDT a DDC. Porušení tohoto uspořádání má za následek, že nelze první hierarchickou úroveň identifikovat s jediným znakem MDT, a to hned z několika důvodů: 1. Samotný název předmětové kategorie odkazuje na to, že obsahuje pojmy z různých hlavních tříd MDT ve vztahu souřadném nebo tříd základních tj. témata z jiných oborů, např. 7. Geografie. Geologie. Vědy o Zemi 8. Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie. 2. Název kategorie sice odpovídá označení hlavní třídy MDT, ale jsou jí podřazeny pojmy jiných základních tříd nebo tříd, které jsou jí nadřazeny nebo k ní ve vztahu souřadném, např. kategorie 24. Zemědělství neobsahuje pouze skupiny Konspektu z třídy 63, ale také z třídy 71, kategorie 11. Jazyk, lingvistika a literatura je nadřazena skupině Konspektu 003 Systémy psaní a písma. 3. Všechny skupiny Konspektu předmětové kategorie se vážou k jedné hlavní třídě MDT a název kategorie jí odpovídá: nelze však mít jistotu, že jiné znaky této třídy nejsou také v jiných kategoriích, např. kategorie 14. Lékařství zahrnuje jenom znaky z třídy MDT 61, avšak kategorii 20. Tělesná výchova a sport. Rekreace je podřízena skupina Konspektu Zdraví a hygiena volného času, rekreace a spánku. To platí také pro případy, u kterých se zdá možné vyjádřit kategorii složeným znakem pomocí symbolů přiřazení nebo rozšíření znak, jímž by mohla být kategorie vyjádřena, je však současně znakem skupiny Konspektu, např. kategorie 16. Právo (hlavní znak MDT 34) versus skupina Konspektu 34 Právo. Tato skutečnost se vztahuje na všechny ostatní kategorie, které spadají pod třetí bod Integrace klasifikačních schémat do schémat aplikovaných při předmětové kategorizaci na dalších hierarchických úrovních - úrovni skupin a předmětů je přínosná, protože se podílí na standardizaci a unifikaci nástrojů určených ke zpřístupnění informací v síťovém prostředí, umožňuje snadné přeskupení jednotlivých témat do skupin, které odpovídají konkrétním dílčím potřebám jednotlivých komunit uživatelů, a přispívá tak ke zkvalitnění rešeršních strategií vyhledávacích služeb. Klasifikační znak MDT a ekvivalentní slovní označení tvoří neoddělitelný celek - obojí je pořádacím znakem. Naproti tomu slovní vyjádření u notace MDT je pouze jejím doplňkem, není plnohodnotným selekčním prvkem. Všechna schémata používají pro zobrazení abecední princip řazení tematických oblastí, specializovaná schémata a schémata sloužící knihovnické veřejnosti umožňují i systematický přístup. Příklad rejstříků skupin Konspektu (2. úroveň v hierarchii): Afroasijské (hamitosemitské) jazyky Afroasijské (hamitosemitské) literatury Afroasijské (hamitosemitské) literatury (o nich) Albánština Algebra 5

6 Americká literatura Americká literatura (o ní) Americká poezie Americká próza Americké drama Analytická chemie Anatomie člověka a srovnávací anatomie Hominidae. Hominidi - lidé [1] 60 - Biotechnologie. Genetické inženýrství [2] 61 - Lékařské vědy. Lékařství [14] Anatomie člověka a srovnávací anatomie [14] Fyziologie člověka a srovnávací fyziologie [14] Hygiena. Lidské zdraví [14] Zdraví a hygiena volného času, rekreace a spánku [20] Veřejné zdraví a hygiena [14] Znaky skupin Konspektu nekorespondují pouze s hlavními znaky MDT, i když jsou jimi tvořeny nejčastěji, např. skupina Konspektu Sociální procesy - MDT sociální procesy, sociální dynamika (MDT podle tabulek nikoli z autoritní báze NK ČR). Jsou zastoupeny také znaky složené a rozvinuté: složený znak - 352/354 Stupně místní, oblastní a ústřední správy (symbol rozšíření) 82:03 Literární slovníky, encyklopedie. Konkordance (symbol pro vztah) rozvinutý znak Organizace a řízení veřejné správy (zvláštní pomocný znak analytický) (73) Americká literatura (všeobecný pomocný znak místa) Lexikální jednotky konspektového schématu nevznikaly na základě předem určeného morfologického pravidla, jak je tomu v případě MDT, kdy desetinný notační systém určuje označení tříd různých úrovní. Znaky, které reprezentují skupiny Konspektu, jsou převzaté z MDT a pocházejí z různých hierarchických úrovní klasifikačního schématu MDT (míst klasifikačních tabulek), avšak ve struktuře Konspektu jsou součástí druhé úrovně a jsou ve vztahu souřadném: 3 Společenské vědy 316 Sociologie 308 Sociografie 316.4/.7 Sociální interakce Sociální procesy Informační věda Vidíme, že pojmy reprezentované notacemi a slovním vyjádřením byly vytrženy z původního hierarchického kontextu MDT a dány do nových souvislostí. Hlavní znaky a na základě syntaktických pravidel MDT vytvořené složené nebo rozvinuté znaky, tak aby 6

7 odpovídaly pojmu zastoupenému notací DDC, byly přiřazeny ke konkrétní předmětové kategorii dle potřeby původního účelu konspektového schématu (tematický popis fondu pro potřeby jeho vyhodnocení). Na stejnou rovinu jsou umístěny jak pojmy širokého rozsahu (společenské vědy), tak mnohem užšího (informační věda). Uvedené pomíchání pojmů s různou extenzí je indikováno již zmiňovanou slabou hierarchií konspektového schématu. Tento markantní rozdíl není pozorovatelný při prohlížení seznamu podle klasifikačních znaků v rejstříku bázi autorit, zde je totiž při řazení zachováno pořadí znaků podle principů MDT. Klasifikační znaky odkazují na původní umístění pojmu v klasifikačním systému. Z příkladu vidíme nevyrovnanost v míře detailnosti jednotlivých skupin Konspektu. Skupina Konspektu Společenské vědy (v systému MDT nejvyšší úroveň - základní třída) je podřazena kategorii 18. Sociologie, ačkoliv co do rozsahu tento pojem zahrnuje sociologii (notace 316, politiku 32, ekonomické vědy 33, právo 34 aj. Následkem toho se ztrácí jedna z výhod systematických selekčních jazyků, kterou je možnost vidět pojem ve vztazích k ostatním pojmům daného vědního oboru, výseku konkrétní předmětné oblasti. Jedním z ukazatelů kvality selekčních jazyků je schopnost indexovat informační zdroje obsahující nová témata, která souvisí s aktualizací a rozvojem jejich pojmové základny. Jelikož jsou skupiny Konspektu vázány na klasifikační znaky MDT, je jejich novost závislá na revizích prováděných Konsorciem pro MDT (UDCC). Přitom systematické selekční jazyky typu MDT a DDC reagují na nové oblasti zájmu studia a vědecké disciplíny se zpožděním, pomalu vstřebávají (klasifikují) nové pojmy. Aktualizace je časově náročná, protože se jí účastní více stran a prochází schvalovacími procedurami. V české verzi MRF se úpravy odrážejí asi s ročním zpožděním. Předmětová kategorizace pro potřeby Konspektu a Vybrané znaky MDT Oba systémy slouží k hrubému rozčlenění informačních zdrojů, tedy k makroklasifikaci. Kombinace klasifikačních znaků a verbálního ekvivalentního termínu v češtině (s možností aplikace i anglické varianty), která představuje základní prvek předmětové kategorizace aplikované v rámci JIB a metody Konspektu, se považuje za nástroj efektivního pořádání a zpřístupnění klasických i elektronických informačních zdrojů. Pro knihovny, které se rozhodnou plně aplikovat metodu Konspektu a umožnit tak komplexní zpřístupnění svých sbírek tím, že budou participovat na tvorbě tematických bran, bude zřejmě nevýhodné přidělovat při tvorbě sekundárních informačních zdrojů klasifikační znaky obou makroklasifikačních systémů. Tyto instituce budou zřejmě preferovat přidělování skupin Konspektu, koexistence obou systémů (údajů předmětové kategorizace pro potřeby Konspektu a Vybraných znaků) se však nevylučuje. Autoritní záznamy skupin Konspektu (2. úroveň) Pro zajištění standardního prostředí při ukládání údajů skupin Konspektu v bibliografických záznamech a směnitelnosti těchto údajů na institucionální, národní i mezinárodní úrovni byl vyvinut speciální autoritní soubor obsahující autoritní záznamy skupin Konspektu, který je součástí báze věcných autorit. 7

8 Autoritní záznam skupiny Konspektu obsahuje vedle obvyklých administrativních polí následující pole s těmito hodnotami: L $$a klasifikační znak MDT $$x verbální termín v češtině $$2 Konspekt $$9 pořadové číslo předmětové kategorie L $$w kód směrování odkazu viz též $$k pořadové číslo předmětové kategorie $$x* verbální termín označující předmětovou kategorii v češtině L $$i poznámka L $$a klasifikační znak DDC $$x verbální termín v angličtině $$2 Conspectus $$9 pořadové číslo předmětové kategorie Záhlaví autoritního termínu (pole 190) obsahuje klasifikační znak a verbální označení skupiny Konspektu v češtině, ekvivalentní klasifikační znak DDC a verbální označení v angličtině se zapisuje jako odkazovaný termín (pole 790). Název předmětové kategorie, označený pro snadnější orientaci uživatele hvězdičkou, včetně pořadového čísla předmětové kategorie se zapisuje jako nadřazený termín v poli 590. Příklad autoritního záznamu skupiny Konspektu LDR L -----nz--a n L sk L CZ-PrNK 005 L L n annnnaabn n-a a L $$aaba001$$bcze L $$a 331 $$x Práce $$2 Konspekt $$ L $$w g $$k 4 $$x*ekonomické vědy, obchod L $$i Ekonomika a organizace práce. Odbory. Mzdy, odměňování. Pracovní podmínky. Trh práce L $$a 331 $$x Labor economics $$2 Conspectus $$9 4 Autoritní záznamy předmětové kategorie (1. úroveň) V záhlaví záznamu předmětové kategorie (pole 190) se uvádí pořadové číslo předmětové kategorie v podpoli k, v podpoli x se uvádí verbální termín označující název předmětové kategorie v češtině. V poli 590 se uvádějí klasifikační znaky jednotlivých skupin Konspektu a verbální ekvivalenty v češtině jako podřazený termín. LDR L -----nz--a n L sk L CZ-PrNK 005 L L n annnnaabn n-a c L $$aaba001$$bcze 8

9 190 7 L $$k 18 $$x*sociologie $$2 Konspekt L $$w h $$a $$x Nevládní organizace a kooperace L $$w h $$a 3 $$x Společenské vědy L $$w h $$a 308 $$x Sociografie L $$w h $$a 314 $$x Demografie. Populace L $$w h $$a 316 $$x Sociologie L $$w h $$a $$x Globální společnosti. Sociální struktura. Sociální skupiny L $$w h $$a $$x Ekonomická sociologie. Sociologie institucí, lidských sídel a komunit L $$w h $$a $$x Sociální procesy L $$w h $$a 316.4/.7 $$x Sociální interakce L $$w h $$a $$x Manželství a rodina. Sexuální vztahy L $$w h $$a 326 $$x Otroctví L $$w h $$a $$x Vězeňství L $$w h $$a $$x Kriminologie L $$w h $$a 36 $$x Zajištění duševních a materiálních potřeb L $$w h $$a 364 $$x Sociální problémy vyžadující podporu a pomoc. Sociální zabezpečení L $$w h $$a 364-1/-7 $$x Druhy sociální pomoci a služeb L $$w h $$a $$x Sociální pojištění. Zdravotní pojištění L $$w h $$a 365 $$x Požadavky na bydlení a jejich uspokojování L $$w h $$a 366 $$x Ochrana spotřebitele. Chování spotřebitele L $$w h $$a 649 $$x Domácí péče o děti, nemocné a hosty Zápis údajů skupin Konspektu v bibliografických záznamech Záznam skupiny Konspektu představuje organickou součást bibliografických a metadatových záznamů vytvářených institucemi, které se aktivně přihlásí ke koordinované tvorbě knihovních sbírek a které hodlají participovat na tvorbě tematických bran. Údaje týkající se skupiny Konspektu se uvádějí v bibliografickém záznamu v plném znění: klasifikační znak MDT doprovázený slovním vyjádřením. Z důvodů budoucí využitelnosti tohoto selekčního prvku jako nástroje pro vyhledávání v cizojazyčném prostředí a jako nástroje sémantické interoperability na institucionální, národní a mezinárodní úrovni se u elektronických informačních zdrojů uvažuje o plné integraci i anglické varianty jednotlivých skupin Konspektu. Pro zápis údaje "skupina Konspektu" bylo zvoleno pole určené k zápisu předmětové kategorie, tj. pole 615 UNIMARC. Bibliografický formát, nebo 072 MARC 21. Bibliografický formát. 9

10 Struktura pole - MARC a klasifikační znak MDT x verbální termín v češtině 9 pořadové číslo předmětové kategorie Příklad 072 a 331 x Práce 9 4 Příklad bibliografického záznamu (formát MARC 21) obsahující údaj skupina Konspektu v poli 072 LDR L -----nam-a a-4500 BAS L $$a L L CZ-OlVK 005 L L tu 008 L s xr-----e-f cze L $$a (brož.) 040 L $$aola001$$bcze 043 L $$a e-xr L $$a 331 $$x Práce $$2 Konspekt $$ L $$a $$2 MRF 080 L $$a $$2 MRF 080 L $$a (437.3) $$2 MRF 080 L $$a (035) $$2 MRF 080 L $$a (094.5) $$2 MRF 1001 L $$a Špundová, Eva $$7 pna $$4 aut L $$a Dovolená na zotavenou :$$b a její aplikace v praxi včetně 166 příkladů /$$c Eva Špundová L $$a Dovolená na zotavenou a její aplikace v praxi příkladů 250 L $$a 4. rozš. vyd. 260 L $$aolomouc :$$banag,$$c L $$a191 s. ;$$c21 cm L $$apráce, mzdy, pojištění$$0s L $$a dovolená na zotavenou $$z Česko $$2 czenas L $$a příručky $$2 czenas L $$a právní předpisy $$2 czenas 910 L $$aola001$$b AAA L $$a $$z

11 Přidělení počtu skupin Konspektu v BIB záznamu Z důvodů aplikace Konspektu pro potřeby budování knihovních fondů lze přidělovat dokumentům pouze jednu skupinu Konspektu, která by měla označovat hlavní téma. Pravidla povolují ve vytipovaných případech výjimky pro přidělení dvou skupin Konspektu, přičemž jedna vyjadřuje obor a druhá formální hledisko. Dvě skupiny Konspektu může obsahovat sekundární záznam, pokud zastoupené dokumenty spadají do některé z uvedených skupin. Učebnice všech typů Obor - první v pořadí Učební osnovy. Vyučovací předměty. Učebnice Oborové jazykové slovníky Obor - první v pořadí 81 - Lingvistika. Jazyky Nebo konkrétní jazyk Dokumenty s odbornou problematikou Odborné texty Oborová konverzace Oborová terminologie - Obor - první v pořadí Lingvistika. Jazyky - Nebo konkrétní jazyk Bibliografie (odborná, personální, ) Obor - první v pořadí 01 - Bibliografie. Katalogy Biografie Obor - první v pořadí Biografie Literatura pro děti a mládež Literatura pro děti a mládež - první pořadí vědní obor nebo národní literatura Komparativní studie Jazykové - Převládající jazyk - Bezprostředně nadřazená skupina Konspektu (národní) jazyky Literární - Převládající literatura - Bezprostředně nadřazená skupina Konspektu (národní) literatury Společnou podmínkou pro zápis skupin Konspektu v záznamu je uvádět obor jako první v pořadí. 1

12 Dále bylo nutné rozšířit počet skupin Konspektu v oblasti literatury. Původní třídění neumožňovalo oddělení dokumentů obsahujících literárněvědné studie (rozbory jednotlivých literárních děl, hodnocení celých úseků literárních dějin) od dokumentů obsahujících beletristická díla samotná. Proto byly zavedeny speciální skupiny Konspektu týkající se jednotlivých literatur - národní literatura (o ní), do kterých se zařazují díla obsahující teoretické práce týkající se všech uměleckých žánrů příslušné národní literatury Literatura v různých jazycích (o ní) [11] Germánské literatury [11] Germánské literatury (o nich) [11] Anglická literatura, anglicky psaná [11] (73) Americká literatura [11] (73)-1 Americká poezie [11] (73)-2 Americké drama [11] (73)-3 Americká próza [11] (73).09 Americká literatura (o ní) [11] Anglická poezie, anglicky psaná [11] Anglické drama, anglicky psané [11] Anglická próza, anglicky psaná [11] Anglická literatura, anglicky psaná (o ní) [11] Z uvedených instrukcí pro zápis skupin Konspektu v bibliografických záznamech vyplývá, že Konspekt z větší části umožňuje pouze jednoaspektní metodu indexování, se kterou je spojeno problematické vyjádření předmětů interdisciplinární povahy. Schopnost označení složených témat skupinami Konspektu je závislé na přítomnosti daného složeného nebo rozvinutého znaku MDT ve schématu. Pokud se vhodný znak nevyskytuje, nelze složené téma vyjádřit pomocí kombinace dvou nebo více skupin Konspektu, protože neobsahuje k tomu příslušné instrukce a prostředky. V souvislosti s omezeným počtem skupin Konspektu, jež lze dokumentu přiřadit, se pravděpodobně nikdy nedosáhne úplné indexace. Její podmínkou je, že indexátor musí zaznamenat všechny pojmy, které mohou mít význam pro uživatele systému. V některých případech je obtížné se rozhodnout pouze pro jeden pořádací znak, navzdory tomu, že skupiny Konspektu reprezentují obecné pojmy. Zejména v současné době, která se vyznačuje vzájemným prolínáním a sbližováním nejrůznějších oborů, obsahují dokumenty témata, o kterých se pojednává z pozic různých vědních disciplín. S tímto problémem se nesetkáváme pouze u dokumentů s mezioborovou povahou. V dokumentu totiž mohou být zastoupena různá témata jednoho oboru rovnoměrně a pro katalogizátora je obtížné určit jeden hlavní předmět, který reprezentuje obsahovou stránku dokumentu. Tyto nesrovnalosti mají potom za následek, že různým dokumentům s obdobnou tematikou jsou přiřazeny různé skupiny Konspektu nebo v jednotlivých knihovnách mají stejné dokumenty různé skupiny Konspektu. Tato skutečnost způsobuje problémy při paralelním vyhledávání v souborných katalozích, zejména pro potřeby meziknihovní výpůjční služby. NK ČR předpokládá, že se uvedené nesrovnalosti odstraní sdílenou katalogizací, tj. přebíráním úplného bibliografického záznamu. Avšak praxe indexování dokumentů (jejich věcného zpřístupňování) je často přizpůsobována potřebám konkrétní uživatelské komunity (např. v MZK souvisí 1

13 makroindexace skupinami Konspektu s uložením dokumentu ve volném výběru). Jedním z častých problémů je indexace dokumentů, které se zabývají politickou situací v nedávné historii nebo sociálními dějinami. V uvedených tematických oblastech nacházíme dokumenty, z nichž některé jsou zařazovány do historie a jiné do politických věd v prvním případě a nebo do sociologie v případě druhém, přestože mají společný předmět zájmu viz příloha 1. Způsob klasifikace pojmů v systému MDT, který vychází z vědních disciplín, má za následek, že některé předměty vztahující se k více vědním disciplínám jsou rozptýleny mezi různými základními třídami MDT. Jelikož přiřazení skupin Konspektu dokumentům je závislé na začlenění tématu v systému MDT, dochází v souvislosti s diskutovanou nevýhodou MDT k tomu, že jsou dokumenty s takovými předměty zařazeny pod různé skupiny Konspektu. Volba nejvhodnější skupiny Konspektu je do značné míry závislá na rozpoznání, z jakého oborového hlediska je o předmětu pojednáno viz příloha 2. V používání konspektového schématu se odráží skutečnost, že klasifikační schémata reagují na nové oblasti zájmu studia a vědecké disciplíny se zpožděním, pomalu vstřebávají (klasifikují) nové pojmy. Můžeme říci, že některé tematické oblasti přerostly své třídy ("vypadly z třídy" - to souvisí s výše zmíněnou multidisciplinaritou mnoha studií) nebo nové pojmy v klasifikaci chybí. Jednoduchým příkladem může být metoda Konspektu. Ačkoli se s literaturou na toto téma setkáváme během posledních dvou desetiletí, není pojem v klasifikaci MDT zaznamenán. Avšak v uvedeném případě podřazení tohoto specifického pojmu konkrétní skupině Konspektu 025 Organizace knihoven a knihovních fondů nezpůsobuje potíže, a to díky tomu, že lze identifikovat jednoznačně, pod jaký obor spadá a k jakým konkrétním činnostem se vztahuje. Na druhé straně je problematické indexování nových témat, která nemají jasné místo v hierarchii schématu a jsou roztříštěna mezi různými třídami a obory, např. gender studies, bohemistika atd. Z toho vyplývá, že zařazení pojmu s absencí v klasifikačním systému pod širší skupiny může být problematické. Vzhledem k tomu, že skupiny Konspektu zastupují obecnější pojmy, nelze jimi vyjádřit specifický obsah dokumentu. Následkem toho se snižuje specifičnost indexace, což v některých případech může negativně ovlivnit proces vyhledávání. V procesu indexace se objevuje další rozdíl mezi schématem Konspektu a klasifikačním systémem MDT. O indexaci pomocí skupin Konspektu se totiž nedá jednoznačně hovořit jako o klasifikování, pod nímž rozumíme přidělení třídy symbolů z klasifikačního systému dokumentu. Za třídu symbolů v případě MDT pokládáme notaci, která může být při indexaci vyjádřena hlavním znakem, znakem rozvinutým nebo složeným. I když jsou uvedené klasifikační znaky součástí skupiny Konspektu jako pořádacího znaku a jsou přidělovány dokumentům, nejedná se o klasifikování z toho důvodu, že konspektové schéma není klasifikačním systémem v pravém slova smyslu, i když nacházíme společné prvky (hierarchický princip s uspořádáním pojmů od obecnějšího k detailnějšímu, členění tříd na základě generických vztahů). Z těchto důvodů je vhodnější spojovat konspektové schéma s předmětovou kategorizací. 1

14 Závěr Konspekt vykazuje společné rysy s klasifikačními systémy typu MDT a DDC, ale nelze ho považovat za systematický selekční jazyk. Klasifikační znaky v konspektovém schématu neplní úlohu, jakou mají v klasifikačních systémech - nevyjadřují vztahy mezi třídami v hierarchické struktuře konspektového schématu. Slovní vyjádření přiřazené k notaci nelze považovat za spolehlivé při vyhledávání, jelikož je svázáno s klasifikací pojmu v systému MDT. Z toho důvodu nelze skupiny Konspektu považovat ani za předmětový selekční jazyk. Možnost využití skupin Konspektu spočívá v hrubé kategorizaci informačních zdrojů a v standardizaci minimální úrovně věcného zpřístupnění. Avšak ve srovnání se systémy pro makroklasifikaci, např. s vybranými znaky MDT, je pojmová základna konspektového schématu malého rozsahu. Existence slovníku ve formě souboru autorit, který je součástí databáze věcných autorit, umožňuje standardizovaný zápis tohoto prvku do bibliografických záznamů a sdílení těchto údajů. Při konfrontaci konspektového schématu s obecnými vlastnostmi selekčních jazyků se ukazuje, že se jedná o zvláštní typ selekčního jazyka, mohli bychom říci hybridního. Uvedená skutečnost je mimo jiné zapříčiněna rozdílnými nároky, jež jsou vztahovány na konspektové schéma v nové funkci, než bylo původně koncipováno. Literatura: Presová, Silvie: Metoda Konspektu a její vztah k selekčním jazykům : současný stav a trendy se zaměřením na situaci v České republice. V Brně : Masarykova univerzita, s. Balíková, Marie: Předmětová kategorizace informačních zdrojů pro potřeby Konspektu. Národní knihovna, 2003, roč. 14, č. 1, s Dostupné též z 1

15 Příloha 1 KONSPEKT Mezinárodní vztahy, světová politika [15] nebo 94(4) - Dějiny Evropy [8] MDT (100)"1939/1945" (47+57) (430) PH německo-sovětská smlouva o neútočení, 1939 světová válka 2., Sovětský svaz -- diplomatické vztahy Sovětský svaz -- zahraniční vztahy Německo -- diplomatické vztahy Německo -- zahraniční vztahy KONSPEKT 355/359 - Vojenství. Obrana země. Ozbrojené síly [15] nebo 94(44/449.49) - Dějiny Francie a Monaka [8] MDT (44) 94(100)"1939/1945" (44) PH Normandie, invaze, 1944 světová válka 2., Francie KONSPEKT Vnitropolitický vývoj, politický život [15] nebo 94(437) - Dějiny Česka a Slovenska [8] MDT (437) PH Československo. Státní bezpečnost tajné služby -- Československo spolupracovníci tajných služeb politická perzekuce -- Československo

16 Příloha 2 PH sexuální deviace MDT (morální hledisko) (právo) (lékařské hledisko) KONSPEKT 17 - Etika. Morální filozofie [5] Trestní právo [16] Psychiatrie [14] PH duchové MDT (náboženství) /.42 (etnografie) KONSPEKT Přirozená teologie. Náboženská filozofie. Religionistika [5] Folklor [1] PH vodní rostliny MDT 581.9(204) (botanika) (zahradní rostliny) KONSPEKT Obecná botanika [2] Zahrádkářství [24] 1