ZPRÁVA Z NÁVŠTV ZAÍZENÍ. Vznice. I. Obecný úvod

Transkript

1 Systematické návštvy ZPRÁVA Z NÁVŠTV ZAÍZENÍ Vznice I. Obecný úvod 1. Orgán, který by vykonával systematickou preventivní vnjší kontrolu míst, kde se nacházejí osoby omezené na svobod, v eské republice do 1. ledna 2006 neexistoval. Pod. 78/2006 Sb. m. s. bylo uveejnno sdlení Ministerstva zahraniních vcí o sjednání Opního protokolu k Úmluv proti muení a jinému krutému, nelidskému i ponižujícímu zacházení nebo trestání 1, který mimo jiné zavázal smluvní strany této Úmluvy k vytvoení tzv. národního preventivního mechanismu. Tímto národním preventivním mechanismem se poínaje 1. lednem 2006 stal veejný ochránce práv (dále jen ochránce), který spluje veškerá kritéria kladená Opním protokolem na tento prvek prevence. Povinnosti ochránce se rozšíily o úkol provádt systematické návštvy všech míst (zaízení), v nichž se nacházejí nebo mohou nacházet osoby omezené na svobod (ust. 1 odst. 3 a 4, ust. 21a zákona. 349/1999 Sb., o veejném ochránci práv, ve znní pozdjších pedpis dále jen zákon o VOP). Je lhostejno, zda jsou tyto osoby omezené na svobod na základ rozhodnutí i píkazu orgánu veejné moci nebo v dsledku faktické situace, v níž se nacházejí. Pi návštvách ochránce zjišuje, jak je s tmito osobami zacházeno, snaží se zajistit respektování jejich základních práv a posílit jejich ochranu ped tzv. špatným zacházením. 2. Systematické návštvy ochránce vykonává podle uritého systému a pedem sestaveného plánu na konkrétní asový úsek. V tomto smyslu jde též o návštvy pravidelné s výrazným preventivním zamením. Pracovníci Kanceláe veejného ochránce práv (dále jen pracovníci Kanceláe) vždy navštíví nkolik podobných zaízení v rámci naplánovaného tématického zamení. Výbr konkrétních zaízení se ídí nap. pedchozími poznatky z praxe ochránce získanými referencemi od veejnosti i umístných osob (pozitivními i negativními), nebo na základ výsledk innosti resortních kontrolních mechanism. Zákon ochránci v ust. 21a odst. 2 ukládá vypracovat po provedení návštvy zaízení zprávu o svých zjištních. Souástí této zprávy mohou být doporuení nebo návrhy opatení k náprav. Ochránce po zaslání zprávy vyzve zaízení, aby se k jeho zpráv, doporuením nebo návrhm na opatení k náprav vyjádilo ve stanovené lht (ust. 21a odst. 3 zákona o VOP). Ochránce se v rámci provádní a vyhodnocování systematických návštv nezamuje jen na formální dodržování zákonnosti, ale také na pípady, kdy by jednání odpovdných osob nebo stav v zaízeních neodpovídal principm demokratického právního státu a dobré správy a znamenal by nebo by mohl znamenat pro osoby v zaízeních umístné hrozbu muení, krutého, nelidského i ponižujícího zacházení nebo trestání, ale také špatného zacházení i neúcty k lovku a jeho právm. 1 vyhláška. 143/1988 Sb., Ministra zahraniních vcí o Úmluv proti muení a jinému krutému, nelidskému i ponižujícímu zacházení nebo trestání

2 Systematické návštvy vznic 3. Pro období ervence, srpna a záí roku 2006 byla ochráncem zvolena pro provádní systematických návštv vzeská zaízení, a to vznice s ostrahou a zvýšenou ostrahou (dále jen vznice). Skupina pracovník Kanceláe navštívila celkem sedm vznic. Vznice jsou jako místa urená pro výkon trestu odntí svobody typickým detenním zaízením, které zákon výslovn uvádí v ust. 1 odst. 4 písm. a) zákona o VOP. 4. Trest odntí svobody zaujímá dosud významné postavení v systému trestnprávních sankcí, i když se stále více prosazují tendence nahrazovat tento druh trestu tresty nespojenými s odntím svobody a tzv. odklonem v prbhu trestního ízení. Pravidla pro ukládání tohoto druhu trestu jsou stanovena v trestním zákon 2 (dále jen TZ), piemž ust. 39 odst. 3 TZ stanoví, že trest odntí svobody se vykonává podle zvláštního zákona ve vznicích. Tímto zvláštním zákonem se rozumí zákon. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odntí svobody, ve znní pozdjších pedpis (dále jen ZVTOS). Podrobnjší pravidla výkonu trestu odntí svobody jsou rozvedena ve vyhl.. 345/1999 Sb., kterou se vydává ád výkonu trestu odntí svobody, ve znní pozdjších pedpis (dále jen VTOS). Výkon trestu odntí svobody upravuje dále trestní ád 3 v ust. 320 a násl. Zpsob výkonu trestu odntí svobody musí respektovat dstojnost osobnosti odsouzeného a omezovat škodlivé úinky zbavení svobody (tzv. efekt prizonizace). S odsouzenými se musí jednat tak, aby bylo zachováno jejich zdraví, a pokud to doba výkonu trestu umožní, podporovaly se takové postoje a dovednosti, které odsouzeným pomohou k návratu do spolenosti a umožní vést po propuštní sobstaný život v souladu se zákonem (ust. 2 ZVTOS). Orgánem zajišujícím výkon trestu odntí svobody je Vzeská služba eské republiky (dále jen VS R), jejíž innost je upravena zejména zákonem. 555/1992 Sb., o Vzeské služb a justiní stráži eské republiky, ve znní pozdjších pedpis (dále jen ZVJS). VS R zejména spravuje a steží vazební vznice a vznice, odpovídá za dodržování zákonem stanovených podmínek výkonu trestu odntí svobody, steží, pedvádí a eskortuje osoby ve výkonu trestu odntí svobody, prostednictvím program zacházení soustavn psobí na osoby ve výkonu trestu odntí svobody s cílem vytvoit pedpoklady pro jejich nekonfliktní zpsob života po propuštní, zabezpeuje úkoly pi pedcházení a odhalování trestné innosti osob ve výkonu trestu odntí svobody, provádí výzkum v oboru penologie a využívá jeho výsledky a vdecké poznatky ve výkonu trestu odntí svobody, vytváí podmínky pro pracovní a jinou úelnou innost osob ve výkonu trestu odntí svobody. V rozsahu stanoveném ZVJS zajišuje rovnž bezpenost výkonu pravomoci soud a státních zastupitelství, vede evidenci osob ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odntí svobody na území eské republiky, provozuje hospodáskou innost za úelem zamstnávání osob ve výkonu trestu odntí svobody, pípadn i osob ve výkonu vazby. Výše zmínné úkoly zajišují ve VS R vzeská stráž, justiní stráž, správní služba, Institut vzdlávání a povené orgány VS R, které mají postavení policejního orgánu v ízení o trestných inech píslušník. Ke stežení, pedvádní a eskortování osob ve výkonu trestu odntí svobody, stežení vazebních vznic a vznic je prvotn povolána vzeská stráž (ust. 3 odst. 2 ZVJS). 2 Zákon. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znní pozdjších pedpis 3 Zákon. 141/1961 Sb., trestní ád, ve znní pozdjších pedpis 2

3 VS R je ozbrojeným bezpenostním sborem a správním úadem (ust. 1 odst. 2 a 3 ZVJS). Základními organizaními jednotkami VS R jsou generální editelství (dále jen G VS R), vazební vznice, vznice a Institut vzdlávání (ust. 1 odst. 4 ZVJS). Jednotlivé vznice a vazební vznice zizuje a zrušuje ministr spravedlnosti (ust. 5 odst. 1 ZVTOS). Dále je innost VS R rozvedena v naízení generálního editele VS R. 11/2006 o vzeské a justiní stráži (dále jen NG. 11/2006). 5. Dozor nad správou vzeství má v rovin právní dv základní formy. Vnitní kontrolu vykonává VS R sama zejména prostednictvím Odboru kontroly a prevence G VS R a odbor prevence a stížností v jednotlivých vznicích (OPaS) a Ministerstvo spravedlnosti R Oddlení vzeství Odboru generální inspekce ministra (dále jen OGI). Vnjší kontrolu vykonává státní zastupitelství prostednictvím povených státních zástupc pi krajských a vyšších státních zastupitelstvích (ust. 78 ZVTOS) a veejný ochránce práv prošetováním individuálních stížností odsouzených. Stížnosti odsouzených jsou dále prošetovány i nevládními organizacemi (viz níže). 6. Vybraná vzeská zaízení v eské republice jsou dále pibližn ve tyletých intervalech (1997, 2002 a 2006) navštvována Evropským výborem pro zabránní muení a nelidskému i ponižujícímu zacházení nebo trestání pi Rad Evropy (dále jen CPT), který ve svých zprávách pedkládá doporuení k náprav zjištných nedostatk. Monitoring vzeských zaízení v R provádjí na základ oboustranné dobrovolnosti i nevládní organizace, nap. eský helsinský výbor (dále jen HV). Veejný ochránce práv se pi prošetování individuálních stížností, krom dodržování zákonných podmínek výkonu trestu odntí svobody, zabývá mimo jiné nap. i vhodností nebo úelností postupu VS R za pedpokladu, že samotný postup je v souladu s právními pedpisy. Pedmtem zájmu je v nkterých ohledech i samotná koncepce výkonu trestu odntí svobody. Prbh návštv 7. Návštvy vybraných vznic probhly s vdomím generálního editele VS R genmjr. Mgr. Lu ka Kuly, a to ve dnech 3. a 4. srpna (Vznice Mírov), 15. a 16. srpna (Vznice Plze), 16. a 17. srpna (Vznice Oráov), 28. a 29. srpna (Vznice Valdice), 29. a 30. srpna (Vznice Rýnovice), 4. a 5. záí (Vznice Vinaice) a 5. a 6. záí (Vznice Blušice). Návštv se za Kancelá úastnilo 4 až 5 právník. Za vznici ve vtšin pípad jednal editel, pop. jeho zástupce. Ze strany jednotlivých vznic byla pracovníkm Kanceláe poskytnuta veškerá souinnost. Prbh návštv byl vždy tém totožný. Zdrojem informací a následného vyhodnocení byly zejména: celková prohlídka vznice, rozhovor s vedením (editel, vedoucí oddlení výkonu trestu odntí svobody), rozhovory s obanskými zamstnanci vznice (vychovatelé, pedagogové, lékai) a píslušníky VS R, podrobné šetení na vybraných oddleních pedstavující individuální i skupinové rozhovory s odsouzenými (celkem pracovníci Kanceláe hovoili s cca 330 odsouzenými) a prohlídka materiálního vybavení a veškeré dokumentace, prohlídka pracoviš odsouzených a dotazníkové archy pro získání informací od odsouzených, se kterými nemohl být proveden rozhovor. 3

4 II. Obecná zjištní o navštívených vznicích 8. Dv z navštívených vznic jsou profilovány jako vznice se zvýšenou ostrahou a ve zbývajících pti pípadech se jedná o vznice urené pevážn k výkonu trestu odntí svobody ve vznici s ostrahou. Krom standardních oddlení pro výkon trestu odntí svobody jsou ve všech vznicích zízena nástupní oddlení (dále také jen NO), výstupní oddlení (VO), krizová oddlení (KO) vyjma jedné vznice (Vznice Oráov) a oddlení výkonu kázeských trest (OVKT). V nkterých vznicích dále také bezdrogové zóny (BZ), oddlení se zesíleným stavebn-technickým zabezpeením (OZSTZ), oddlení pro mladé a prvotrestané vzn, oddlení specializované pro výkon ochranného léení protitoxikomanického v ústavní form (OL) a specializovaná oddlení: pro výkon trestu odsouzených s poruchou duševní a poruchou chování (SpO), pro výkon trestu odsouzených s poruchou osobnosti a chování zpsobenou užíváním psychotropních látek (SpO toxi) a pro výkon trestu odsouzených s mentální retardací (SOMR). Statisticky lze navštívené vznice shrnout takto: Vznice Mírov vznic M. Plze vznice P. Oráov vznice O. Valdice vznice V. Rýnovice vznice R. Vinaice vznice Vin. Blušice vznice B. Druhy Zvláštní oddlení výkonu trestu* B, C, D OZSTZ pro DT SpO pro D A, B, C, D Kapacita ástí C a D dle 4 m 2 Poet ods. v C a D v dob návštvy Z toho cizinc Naplnnost v % ,7 SpO toxi pro C ,8 C, B ,4 B, C, D OZSTZ pro D, DT SpO pro D ,9 B, C OZSTZ pro C ,8 SpO pro C OL pro B a C C SOMR ,8 B, C SpO toxi pro C A = dohled, B = dozor, C = ostraha, D = zvýšená ostraha, DT = doživotní tresty 9. Akoli situace se rzní oddlení od oddlení, celkov je teba konstatovat (jak z tabulky vyplývá) letitý problém eského vzeství, kterým je peplnnost. Spolu s nízkou zamstnaností (republikový podíl zamstnaných odsouzených z celkových zamstnatelných byl v roce ,1 %, což bylo o 1,1 % mén než v roce 2004) a snižujícím se potem personálu vznic (souasný pomr potu zamstnanc VS R a odsouzených ve výkonu trestu odntí svobody (dále také jen TOS) je 1:1,84; oproti roku 2003 došlo k poklesu zamstnanc o 3,4 %, zatímco poet vz se za stejné období zvýšil o 17 % 4 ) pedstavuje peplnnost jeden z dvod pítomnosti násilí a šikany ve vznicích (viz bod 70 a násl.). V takovém prostedí nelze zcela dosahovat úelu trestu odntí svobody. Pedevším je teba upozornit na nedostatek obanských pracovník, kdy doporuený poet odsouzených na jednoho vychovatele je i nkolikrát pekroen a s odsouzenými nelze efektivn pracovat. K dsledkm tohoto problému blíže nap. v ásti programy zacházení, osobní volno a uspokojování 4 údaje pevzaty ze Zprávy o plnní systémových opatení v oblasti vzeství a trestní politiky z hlediska reformy vzeství (stav ke dni ) 4

5 kulturních poteb (viz bod 43). Souasný stav podporuje v odsouzených spíše než pocit viny a poteby nápravy pocit obti. Problém peplnnosti lze vyešit pouze koncepními kroky, mj. úelným ukládáním alternativních trest. Nicmén v souasné dob, kdy mnoho alternativních trest koní naízením výkonu trestu odntí svobody z dvodu jejich nevykonání, je nutno pomýšlet i na zvyšování kapacity vznic. Celkový poet odsouzených vykonávajících trest ve vznicích téhož základního typu v rámci republiky je píinou trvalého uplatování výjimky z pravidla minimální ubytovací plochy 4 m² na jednoho odsouzeného (ust. 17 odst. 6 VTOS 5 ) ve všech navštívených vznicích. Podmínky na nkterých oddleních nap. vznic V., R. nebo B. je možno posuzovat jako pípady špatného zacházení s odsouzenými. Životní podmínky odsouzených se pak dostávají do rozporu se zásadou dstojnosti a humanity trestu odntí svobody. Pro ilustraci nkolik konkrétních projev peplnnosti: Nelze zajistit oddlené umisování zejm. mladistvých od dosplých, recidivist od prvotrestaných, odsouzených, kteí spáchali úmyslné trestné iny, od tch, kteí se jich dopustili v nedbalosti (ust. 7 písm. a), b), c) ZVTOS), 58 odsouzených na jeden vai na vodu, poet ubytovaných na jedné ložnici ítá osob pi kapacit 8 osob (vznice R.), tudíž sociální zázemí pak nemže dostaovat; zhruba 70 odsouzených má k dispozici 3-4 WC mísy, 4 pisoáry a 3 sprchy, zamstnaní odsouzení, kteí asto pracují na smny, a nezamstnaní odsouzení jsou ubytovaní dohromady, a ruší se tedy ve spánku, snižuje se míra soukromí. Doporuuje se pijmout opatení pro zvýšení kapacity vznic pi dodržení stanovené minimální ubytovací plochy na jednoho odsouzeného. Dále by ochránce uvítal informaci, kde konkrétn se v souasné dob uskuteuje zvyšování kapacity vznic, pedevším co se týká již díve avizovaných projekt (Rapotice u Brna atd.). 10. Momentem, který vnímají odsouzení velmi citliv, je vzdálenost místa výkonu trestu odntí svobody od místa bydlišt jejich blízkých. Je teba konstatovat, že asto obrovské vzdálenosti jsou dvodem porušování práva odsouzených na respektování rodinného života. Vznice mže (a má) projevovat vstícnost pi stanovení podmínek návštv, ale podstata problému spoívá v rezervách nastavení systému vyizování žádostí odsouzených o pemístní. Ochránce se k této otázce vyjaduje již od roku 2003, nap. formou pipomínek ke Zpráv o plnní systémových opatení v oblasti vzeství a trestní politiky z hlediska reformy vzeství, nebo dostává množství individuálních podnt od odsouzených v této vci. Jednotlivé žádosti jsou editeli vznic, pop. G VS R, vtšinou odmítány z kapacitních dvod. Pitom dochází k posuzování žádosti pouze ze statického hlediska, vztaženého jenom k okamžiku podání žádosti. V zásad tak nemusí existovat povdomost rozhodujících orgán o tom, že žádost vznné osoby o pemístní do urité vznice se mže protnout s žádostí jiného odsouzeného, který chce být pemístn práv do vznice opané. Podle ust. 7 odst. 1 VTOS má pi rozhodování o umísování odsouzených G VS 5 Umístit odsouzeného do ubytovací místnosti urené pro ubytování více odsouzených, v níž na nho pipadne ubytovací plocha menší než 4 m², lze pouze tehdy, jestliže celkový poet odsouzených vykonávajících trest ve vznicích téhož základního typu v rámci republiky pekroí kapacitu vznic stanovenou tak, aby na jednoho odsouzeného pipadala ubytovací plocha alespo 4 m². 5

6 R podle možností pihlížet k tomu, aby odsouzený vykonával trest odntí svobody co nejblíže místu pobytu blízkých osob. Pokud se pedmtné ustanovení vyhlášky nemá stát pouze formálním textem právního pedpisu, je teba vytvoit úinný mechanismus jeho uskuteování. Ochránce v této souvislosti konstatoval, že je pozitivní, že od roku 2002 probíhá realizace projektu Vzeského informaního systému a v jeho rámci úplné evidence vznných osob v elektronickém registru, jehož souástí by mla být i ekonomicko-provozní souást, která by mla umožnit prbžné sledování a vyhodnocování kapacitních možností vznic. Nutno ale doplnit, že dle názoru ochránce by bylo v této souvislosti vhodné vytvoit odpovídající elektronické evidence odsouzených žádajících o pemístní, a to pro poteby G VS R a i pro poteby jednotlivých vznic. Procedura vyhodnocování žádostí odsouzených o pemístní musí být efektivní a operativn reagovat na kapacitní možnosti jednotlivých vznic nejen v dob podání žádosti, ale kdykoli v budoucnu, až do samotné realizace pemístní odsouzeného blíže k místu pobytu blízkých osob. III. Práva odsouzených 11. Po dobu výkonu trestu jsou odsouzení povinni podrobit se omezením nkterých svých práv a svobod (ust. 27 ZVTOS). Jedná se o práva a svobody na nedotknutelnost osoby a jejího soukromí, svobodu pohybu a pobytu, zachování listovního tajemství a tajemství jiných písemností, záznam a zpráv a právo svobodné volby povolání. Odsouzeným nepísluší rovnž právo na stávku, výkon práva sdružovacího, právo podnikat apod. 12. Základní lidská práva a svobody mohou být omezeny toliko na základ zákona a za podmínek v zákon stanovených. Pro vzájemný vztah mezi omezením základního lidského práva a cílem, k nmuž toto omezení smuje, musí platit zásada proporcionality. Zákonem, který upravuje rozsah omezení práv a svobod odsouzených, je ZVTOS, jehož ustanovení jsou dále rozvedena v VTOS. Výkonem trestu odntí svobody se sleduje dosažení úelu trestu ve smyslu trestního zákona prostedky stanovenými práv v ZVTOS. Výkon trestu plní nkolik funkcí, piemž základním úelem je ochrana spolenosti ped pachateli trestných in. Trest má zabránit odsouzenému v další trestné innosti, ale zárove ho vychovat k ádnému životu (individuální prevence), piemž zde pistupuje generáln preventivní úinek, totiž že výchovné psobení na odsouzeného je souasn prostedkem výchovného psobení i na ostatní leny spolenosti. Jak bylo uvedeno, hlavním úelem trestu je ochrana spolenosti ped pácháním trestných in. Standardní minimální pravidla pro zacházení s vzni vydaná na pd Organizace spojených národ (dále jen OSN) dodávají, že tohoto cíle mže být dosaženo pouze tehdy, jestliže je doby uvznní využito k tomu, aby se co nejvíce zabezpeilo, že po návratu do spolenosti pachatel nejenže bude ochoten, ale bude schopen vést sobstaný život v souladu se zákonem. 6 Zákonným požadavkem na zacházení s odsouzenými bhem výkonu trestu je ve smyslu ust. 23 odst. 2 TZ zachování a respektování lidské dstojnosti. Požadavek respektování lidské dstojnosti vychází ze závazk vyplývajících z mezinárodních smluv, kterými je eská republika, jako demokratický právní stát založený na úct k právm a svobodám lovka a obana, vázána. Respektování 6 Standard Minimum Rules for the Treatment of Prisoners, rule 58 6

7 osobnosti odsouzeného je nezbytné i pro úspšnou pevýchovu a resocializaci odsouzených. 13. Podmínky výkonu trestu jsou mimo ZVTOS a VTOS upravovány nap. na úrovni Rady ministr Rady Evropy, OSN, a co se týe poskytování zdravotní pée ve výkonu trestu odntí svobody, je tato problematika ešena nap. Svtovou zdravotnickou asociací (World Medical Association WMA) i Svtovou zdravotnickou organizací (World Health Organization WHO). Doporuení i deklarace vydané výše zmínnými subjekty mají pouze doporuující charakter, nicmén vzhledem ke skutenosti, že eská republika je lenem všech výše zmínných institucí, mly by být zásady v tchto dokumentech obsažené v co nejširší míe aplikovány. Nadto bylo již v dvodové zpráv k ZVTOS mimo jiné konstatováno, že: návrh zákona vychází z aktuálních poznatk souvisejících spoleenských vd (trestní právo, kriminologie, penologie, psychologie, sociologie atd.), právních úprav vzeských systém pedevším evropských zemí, respektuje mezinárodní úmluvy, kterými je eská republika vázána, i dokumenty Rady Evropy. Práva odsouzených jsou rovnž stedem pozornosti CPT, který v pibližn 4letých intervalech navštvuje eskou republiku s cílem zjistit, jak jsou plnny závazky, které pro R vyplývají z Evropské úmluvy o zabránní muení a nelidskému i ponižujícímu zacházení nebo trestání 7 (rovnž viz bod 6). CPT rovnž ve vztahu k zaízením, která navštvuje (vznice, psychiatrické léebny, policejní cely apod.), vypracoval standardy pro zacházení s osobami v tchto zaízeních umístnými. Na úrovni OSN pedkládá R každé tyi roky zprávu Výboru proti muení (CAT), kterou dokládá, že plní závazky z Úmluvy proti muení a jinému krutému, nelidskému i ponižujícímu zacházení nebo trestání. a) Rovnost práv odsouzených 14. Ve smyslu ust. 15 ZVTOS odsouzeným ve výkonu trestu odntí svobody písluší stejná práva za podmínek a v rozsahu stanoveném ZVTOS. V nkterých ohledech byla shledána nerovnost práv odsouzených zaazených do stejného typu vznice, a to jak v rámci republiky, tak nkdy i v rámci vznice (pístup k atraktivním aktivitám trávení volného asu TV, možnost I. skupiny vnitní diferenciace (dále jen SVD) mít na cele TV, uzamykání III. SVD na celách, sortiment v kantýnách, kázeská praxe). K jednotlivým problematikám viz níže. 15. ZVTOS v ust. 76 stanoví, že na ízení podle tohoto zákona se nevztahuje správní ád. Ve smyslu ust. 177 zákona. 500/2004 Sb., správní ád, ve znní pozdjších pedpis (dále jen S), se základní zásady innosti správních orgán uvedené v ust. 2 až 8 S použijí pi výkonu veejné správy i v pípadech, kdy zvláštní zákon stanoví, že se S nepoužije, ale sám úpravu odpovídající tmto zásadám neobsahuje. Z výše uvedeného lze dovodit, že uvedené zásady se na innost VS R vztahují, jelikož ve smyslu ust. 1 odst. 3 ZVJS je VS R správním úadem. V souvislosti s problematikou rozhodování v rámci výkonu trestu odntí svobody je na míst zmínit nap. zásadu pouení (ust. 4 odst. 2 S), zásadu rovnosti (ust. 7 S) a pedvídatelnosti rozhodnutí (ust. 2 odst. 4 S), které mají svj význam pi naplování požadavku ust. 15 ZVTOS (zásada rovnosti odsouzených v jejich právech i povinnostech). Rzná praxe v jednotlivých vznicích (pop. v rámci jednotlivých oddleních téže vznice) vede ve svém dsledku 7 Sdlení Ministerstva zahraniních vcí. 9/1996 Sb., o sjednání Evropské úmluvy o zabránní muení a nelidskému i ponižujícímu zacházení nebo trestání 7

8 k narušení rovnosti práv odsouzených. Odsouzený má právo na to, aby s ním bylo ve všech vznicích v rámci daného typu zacházeno stejn, resp. aby bylo o jeho právech a povinnostech za stejných okolností rozhodováno stejn. Pokud je tedy pemístn nap. z jedné vznice typu C do jiné vznice téhož typu, mla by pro nj být rozhodnutí VS R (editele) v nové vznici do jisté míry pedvídatelná z doby pobytu v pedchozí vznici (nap. v jedné vznici mže mít odsouzený TV u sebe, v jiné to není za stejných podmínek možné; v jedné vznici odsouzený dostane dtku za nedodržení povinnosti být ádn upraven a v druhé vznici se tentýž pestupek trestá písnji). Krom zásady pedvídatelnosti je na míst zmínit i zásadu zákazu zneužití správního uvážení. V píslušných pedpisech, které na rzných úrovních upravují podmínky výkonu trestu, se setkáme s formulacemi, že editel mže, v odvodnných pípadech, zpravidla... atd. V tchto pípadech pichází na adu správní uvážení, pi jehož aplikaci by ml správní úad v co nejvtší míe šetit práva dotených osob. V rámci výkonu trestu by tedy do práv odsouzených (již tak omezených) mlo být zasahováno jen v odvodnných pípadech a za souasného respektování zásady proporcionality, tzn. zásah do práv odsouzeného by ml být úmrný úelu, pro njž se tak dje. V obdobném smyslu hovoí i l. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod (dále jen LZPS) 8, který stanoví, že pi používání ustanovení o mezích základních práv svobod musí být šeteno jejich podstaty a smyslu. Taková omezení nesmjí být zneužívána k jiným úelm, než pro které byla stanovena. Z toho hlediska se jeví veškerá plošná opatení spoívající v dalším omezení práv odsouzených (uzamení všech odsouzených v urité SVD na celý den viz bod 37, plošné bezkontaktní návštvy na oddlení se zesíleným stavebntechnickým zabezpeením viz bod 29) jako opatení na hranici požadavku výše zmínných princip. I pesto, že se v naznaených pípadech nejedná o písemná a odvodnná rozhodnutí obsahující pouení, mla by se praxe v jednotlivých vznicích i pi tchto rozhodovacích aktech sjednocovat. Písemnou formu tchto rozhodnutí ochránce ani nehodlá prosazovat, jelikož si je vdom toho, že tento postup by vedl ke kolapsu innosti VS R, protože obdobných rozhodnutí jsou ve vznicích denn inny desítky. Pesto, že se mže jevit, že v tchto pípadech se rozhoduje o bagatelních vcech, je nutno si uvdomit, že tyto malikosti mají pro odsouzené ve výkonu trestu odntí svobody zcela jinou váhu a význam, než pro ostatní leny spolenosti v každodenním život na svobod. Rozhodovací praxe v jednotlivých vznicích by mla být na jednotlivých úrovních ízení metodicky usmrována, ímž by se mlo docílit rovného zacházení s odsouzenými v rámci stejných typ vznic. b) Umisování a pemisování odsouzených 16. Ve smyslu ust. 7 ZVTOS se oddlen ubytují zpravidla mladiství od dosplých, recidivisté od prvovznných, odsouzení, kteí spáchali úmyslné trestné iny, od tch, kteí spáchali trestné iny z nedbalosti, trvale pracovn nezaaditelní, odsouzení s poruchami duševními a poruchami chování a odsouzení s uloženým ochranným léením. Požadavek citovaného ustanovení je s uritými výhradami (viz bod 9) zpravidla respektován. Podle ust. 23 odst. 6 VTOS se odsouzený nekuák na vlastní žádost umístí vždy oddlen od odsouzených kuák. Tento požadavek je respektován, pestože jeho uplatování v praxi je vzhledem ke kapacitním možnostem asto problematické. 8 Usnesení pedsednictva NR. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako souásti ústavního poádku eské republiky 8

9 17. Dle ust. 39 odst. 5 VTOS jsou vzhledem k volb a zpsobu naplování programu zacházení, chování, jednání a postojm ke spáchanému trestnému inu a výkonu trestu odsouzení zaazováni do nkteré ze zpravidla tí prostupných skupin vnitní diferenciace. V navštívených vznicích lze konstatovat nejednotný systém pi umisování odsouzených zaazených do rzných SVD. Nap. ve vznici R. jsou spolu ubytováni odsouzení z I., II. i III. SVD, ve vznici M. lze k tomuto ubytování pistoupit jen výjimen. Ochránce nehodlá jednoznan uzavít, který systém umisování odsouzených z hlediska píslušnosti k té které SVD je správný, nicmén žádoucí je tuto praxi sjednotit. Z ustanovení VTOS zeteln plyne, že kritérii pro zaazení do konkrétní SVD jsou práv jen pístup, postoje a chování odsouzeného v prbhu pobytu ve vznici. Možné peazení do nižší skupiny SVD se asov zpravidla odvíjí od interval stanovených pro hodnocení program zacházení (ust. 38 odst. 2 VTOS), piemž v nkterých pípadech je možné postoupit do lepší SVD až po dvou vyhodnoceních. V jednom pípad se ochránce setkal se systémem (vznice V.), který ze shora uvedeného rámce vybouje v tom smyslu, že kritérii spolurozhodujícími pi zaazování do SVD jsou zde (pro typ vznice ostraha) recidiva trestné innosti, závažnost trestného inu, délka pobytu na svobod a délka trestu. Nov nastupující odsouzený, jehož délka trestu pesahuje ti roky, se tak, pokud nejde o prvotrestaného, dostane do III., nejtžší SVD. Tato kritéria se obdobn používají pi peazování mezi skupinami. Vnitní ád vznice V. navíc procentuáln stanovuje, jaká ást uloženého trestu musí být vykonána, než dojde k peazení. Zaazení do konkrétní SVD má pro život odsouzeného zásadní význam, co se týká povolených aktivit programu zacházení (pednostní zaazování do práce odsouzených v nižších SVD, odsouzení z nejhorší skupiny nemají povoleno cviení), trávení volného asu (TV, video), ale pedevším ve vztahu k možnému podmínnému propuštní. Tžko lze hovoit o systému pozitivní motivace (ust. 39 odst. 9 VTOS), je-li podmínkou peazení v rámci SVD mj. pevn daná asová kvóta a nikoli primárn snaha odsouzeného o zlepšení svého postavení aktivním pístupem k výkonu trestu. Podmínky pro zaazování odsouzených do jednotlivých skupin vnitní diferenciace a jejich peazování v rámci skupin, stejn jako jejich umisování v rámci vznice, musí být ve vznicích jednotné. Intervaly pro možné peazení do nižší SVD by mly korespondovat s vyhodnocováním program zacházení, piemž možnosti peazení musí vycházet z chování odsouzeného bhem výkonu trestu odntí svobody, zejména z toho, jak plní program zacházení, jak je jeho chování souladné s vnitním ádem a jak postupn dochází ke zmn pístupu k výkonu trestu z jeho strany. 18. Podle ust. 12 VTOS editel umístí odsouzeného zpravidla 6 msíc ped oekávaným skonením výkonu trestu na návrh odborných zamstnanc na výstupní oddlení. Organizace oddlení ne vždy zcela odpovídala Metodickému listu editele odboru výkonu vazby a trestu. 19/2005, o zizování a innosti výstupních oddlení (dále jen ML. 19/2005). Jakkoli prostedí výstupního oddlení bývá civilní, jsou v nkterých vznicích na ložnicích tchto oddlení patrové postele a i zde docházelo k ubytováni odsouzených po 10 a více osobách v jedné místnosti. l. 4 odst. 2 obsahuje požadavek na postupné rozšiování kapacity tchto oddlení, podle odst. 4 je pak žádoucí vytváet postupn podmínky pro ubytování odsouzených po 2 4 v jedné ložnici. S tmito tezemi se ochránce pln ztotožuje. Doporuuje se systematicky pokraovat v naplování požadavk kladených na ubytování na výstupních oddlení, tzn. piblížit prostedí na nich 9

10 internátnímu ubytování, piemž primárn je nutno vnovat pozornost snížení potu odsouzených na ložnicích, ovšem pi zachování minimáln stávajících kapacit oddlení. 19. Umisování odsouzených na bezdrogovou zónu i specializované oddlení je vtšinou chápáno jako odmna, a to v souvislosti s lepšími materiálními podmínkami a intenzivnjší prací s odsouzenými. Dvody zizování tchto oddlení jsou však odlišné a rozhodn nesledují pouze zajistit odsouzenému zvýšený materiální komfort. Dle naízení generální editelky VS R. 43/2004, kterým se stanoví pravidla pro zizování a innost oddlení specializovaného pro výkon trestu odsouzených s poruchami duševními a poruchami chování ve vazebních vznicích a vznicích VS R (dále jen NG. 43/2004), je stžejním prvkem terapeuticko-výchovného programu realizace odborné terapie zámrn a plánovit psobící k úprav nebo redukci poruch osobnosti a mli by se zde tedy umísovat pouze odsouzení s opravdu diagnostikovanou poruchou. To, že v rámci eských vznic jsou specializovaná oddlení prakticky jediná, u nichž jsou zajištny podmínky výkonu trestu na vyhovující (a naproti standardním oddlení vyšší) úrovni, je spíše smutnou realitou. Je tedy pochopitelné, že na oddlení se budou snažit dostat i ti odsouzení, kteí nesplují podmínky pro pijetí, jež byly adou odsouzených navíc chápány jako nejasné a samo pijetí do SpO za protekní. Dvodem pocitu proteknosti mohou být práv diametráln odlišné materiální podmínky. Je otázkou, zda by o zaazení na SpO byl stejný zájem, pokud by standardní oddlení výkonu trestu nabízelo obdobné materiální zázemí a aktivity. Proces zaazování na SpO vetn podmínek, které musí odsouzený pro zaazení splovat, musí být jasn a jednoznan stanoven a odsouzení musí být s tmito údaji seznámeni. Žádoucí je pochopiteln pibližovat úrove standardních oddlení oddlením specializovaným jak v oblasti materiálního zázemí, tak ve smyslu intenzity práce s odsouzenými. 20. Zásada umísování cizinc tak, aby cizinci téhož státního obanství nebo hovoící stejným nebo podobným jazykem spolu mohli komunikovat, pokud to není v rozporu s úelem trestu (ust. 72 odst. 1 ZVTOS), je vícemén dle kapacitních možností vznic respektována. c) Umístní na oddlení se zesíleným stavebn-technickým zabezpeením 21. Vzhledem k novosti tohoto institutu, jeho vývoji, ale také s ohledem na kritiku OZSTZ jak ze strany ochránce v rámci šetení individuálních stížností, tak ze strany nevládních organizací, bude vnován tomuto oddlení vtší prostor. 1. Obecný úvod 22. V listopadu roku 2001 probíhaly ve vznicích v celé republice hladovky ruskojazyných osob. Pi provování informací ohledn tchto mimoádných událostí byly získány i údaje o možné píprav na otevenou vzpouru, která mla být centráln ízena a organizována. Další indicie hovoily o tom, že nkteí organizátoi by vzpoury mohli využít k útku, jelikož se obávali vydání do své domovské zem. V této souvislosti byly provedeny akce v 11 vznicích po celé R, jejichž hlavním úkolem bylo zabránit vzpoue vz, jejich možnému útku, eliminovat jejich informaní kanály a rozbít existující organizaní struktury. Akce Alcatraz byla 10

11 zapoata dne ve 22:00 hod. a ukonena dne ve 3:30 hod. ráno 9. V návaznosti na tyto události byl naízením generální editelky. 44/2002 zaveden tzv. zvláštní režim, který byl dále upraven metodickým listem. 18/2002 (dále jen ML. 18/2002), který ujednocoval zpsob zajištní výkonu vazby a výkonu trestu odntí svobody na velmi nebezpených vznných osobách z prostedí organizovaného zloinu. Zvláštní režim byl založen na izolaci osob do nj zaazených od ostatních odsouzených, piemž byl využíván zejména ve vztahu k odsouzeným z postsovtských republik. Zacházení s tmito odsouzenými nebylo založeno na zásad rovnosti, kterou proklamuje ust. 15 ZVTOS, odsouzení byli pravideln v pomrn krátkých intervalech pemisováni, tudíž program zacházení nemohl být efektivn plnn a zaazení do tohoto režimu bylo nepezkoumatelné. Navíc zvláštní režim nebyl zízen na zákonné ani podzákonné úrovni, ale pouze na základ vnitních pedpis VS R. Práv z tohoto dvodu došlo k jeho zrušení, vnitní pedpisy pozbyly v roce 2004 úinnosti. Nástupcem tohoto režimu se stala OZSTZ, pro jejichž výstavbu byly uvolnny finanní prostedky v nemalé výši. OZSTZ byla postupn vybudována v celkem 6 vznicích a jedné vazební vznici, a to pro vznice typu dozor, ostraha a zvýšená ostraha. OZSTZ je zmínno pouze v ust. 8 odst. 3 poslední vta VTOS, kde je stanoveno, že v OZSTZ se zpravidla ubytuje odsouzený, který v posledních pti letech uprchl z vazby nebo z výkonu trestu, odsouzený, proti nmuž bylo zahájeno trestní stíhání pro zvláš závažný trestný in spáchaný bhem výkonu vazby nebo výkonu trestu, a odsouzený, u nhož to vyžadují výjimené okolnosti, napíklad hrozí-li z jeho strany vážné ohrožení bezpenosti v pípad úspšného útku, terorizování spoluodsouzených, vyhrožování personálu a jeho rodinám. Ust. 95 VTOS dále stanoví, že v OZSTZ vykonávají zásadn trest doživotn odsouzení. Existence OZSTZ tedy opt nemá oporu v zákon, nýbrž v podzákonném právním pedpisu. Další podrobnosti ohledn OZSTZ stanoví NG. 8/2006, o zaazování odsouzených do oddlení se zesíleným stavebn-technickým zabezpeením a ujednocení výkonu trestu odntí svobody u tchto odsouzených, které de facto vychází ze zrušeného Metodického listu. 18/2002. Režim na tchto oddleních je v mnoha ohledech restriktivnjší než na oddleních standardních, dochází k dalšímu omezování práv a svobod odsouzených. Vzhledem k tomu, že OZSTZ je de facto nástupcem zvláštního režimu, bylo prvotním pedpokladem umisovat do tchto oddlení osoby spojené s organizovaným zloinem, zvláš nebezpené osoby apod. Ovšem v souvislosti s kapacitou tchto oddlení a nedostatkem zvláš nebezpených osob se požadavek na míru nebezpenosti snižoval. Pohržka umístním na OZSTZ byla používána v pípad, kdy se odsouzený dopouštl kázeských pestupk, s tím, že napíšt bude umístn na OZSTZ. Nutno podotknout, že se jednalo ve vtšin pípad o pohržku, která se nemíjela úinkem. Ve vznicích došlo na standardních oddílech ke zklidnní, problémoví odsouzení byli umístni na OZSTZ. V poátcích o umístní na oddlení rozhodovali editelé vznic na základ doporuení odborné komise. Z dvodu sjednocení praxe byl postup zmnn tím smrem, že nadále sice rozhoduje editel vznice, piemž je ale vázán stanoviskem námstka generálního editele VS R pro bezpenost a výkon služby. Odsouzený není prokazateln seznamován s dvody svého umístní na OZSTZ. Proti rozhodnutí o zaazení na oddlení neexistuje žádný opravný prostedek

12 23. CPT ve svých standardech 10 uvádí, že je naprosto zásadní, aby vzni nebyli podrobeni zvláštnímu bezpenostnímu režimu déle, než si vyžaduje riziko, které pedstavují. Proto musí být pravideln pezkoumávána rozhodnutí o umístní do tchto oddlení. Tato pezkoumávání by mla být založena na nepetržitém posuzování jednotlivého vzn. Vzni by mli být maximáln informováni o dvodech jejich umístní a o prodloužení umístní, pokud je nutné; to jim mimo jiné umožní úinn využít píležitosti k podání stížnosti proti danému opatení. Ochránce v samotném institutu oddlení se zesíleným stavebn-technickým zabezpeením spatuje nkolik zásadních problém. Tato speciální oddlení mají oporu pouze v podzákonném právním pedpisu, odsouzený nemá možnost participovat pi procesu zaazení, pop. vyazení z oddlení, asto mu nejsou sdlovány dvody zaazení, tudíž neví, jak své chování usmrovat, proti rozhodnutí o zaazení na oddlení nemá odsouzený možnost podat opravný prostedek, resp. stížnost k nezávislému orgánu atd. Stížnost mže odsouzený smovat na Generální editelství VS R, ovšem nutno pipomenout shora uvedené, že o umístní na oddlení sice rozhoduje editel vznice, ovšem na základ závazného pokynu Generálního editelství Vzeské služby R, tudíž nezávislost orgánu, který by stížnosti odsouzeného ešil, je diskutabilní. 24. Na úrovni doporuení Rady ministr Rady Evropy lze poukázat na pravidlo. 53 Evropských vzeských pravidel (dále jen EVP) 11, kde se hovoí o zvláštních opateních pro maximální bezpenost. Jedním z požadavk je, aby charakter takových opatení, jejich trvání i dvody pro jejich uplatnní byly stanoveny v národní legislativ. Dalšími podmínkami jsou: schválení tchto opatení kompetentním orgánem, a to pro konkrétní asové období, piemž každé prodloužení rovnž podléhá schválení novému, a právo odsouzeného podat proti takovému opatení stížnost. 25. Jak je uvedeno v bodu 15, zásady uvedené v ust. 2 až 8 S se vztahují i na innost VS R. Podle ust. 2 odst. 1 S správní orgán postupuje v souladu se zákony a ostatními právními pedpisy, jakož i mezinárodními smlouvami, které jsou souástí právního ádu. V zájmu zachování zásady legality musí tedy správní orgán pi své innosti dodržovat mimo jiné i ustanovení LZPS. V souvislosti s problematikou rozhodování v rámci výkonu trestu odntí svobody je na míst zmínit nap. zásadu pouení (ust. 4 odst. 2 S), zásadu rovnosti (ust. 7 S) i ústavní garanci tzv. správního soudnictví, tj. v zásad nárok na soudní pezkoumání rozhodnutí orgánu veejné správy (l. 36 odst. 2 LZPS). Pi uplatování dalších požadavk na rozhodovací innost je teba rovnž zohlednit míru a intenzitu zásahu do práv odsouzených. Z tohoto pohledu není sporu o tom, že rozhodnutí o umístní na OZSTZ zasahuje do práv a povinností odsouzeného v nesrovnateln vtší míe, než další rozhodnutí, kterých jsou denn v rámci vznice inny desítky (možnost povolit odsouzenému nap. televizi, rádio; rozhodnutí o pemístní do jiné cely atd. také viz bod 14 a násl.). Je tedy legitimní požadovat, aby se toto rozhodnutí svými náležitostmi blížilo k formálnímu rozhodnutí správnímu, tzn. aby obsahovalo odvodnní (v rámci možností pi zhodnocení bezpenostních rizik), pouení o možnosti podat stížnost a aby s ním byl odsouzený prokazateln seznámen (podpis odsouzeného pímo na rozhodnutí). Ohledn procesu, který samotnému rozhodnutí pedchází, lze dodat, že by odsouzený ml mít právo k celé vci se vyjádit. Je 10 Výatek z jedenácté obecné zprávy [CPT/Inf (2001) 16]; bod Evropská vzeská pravidla; Doporuení Rec (2006) 2 Výboru ministr lenským státm rady Evropy 12

13 zejmé, že naplnní požadavku ústavní garance správního soudnictví by v pípad soudního pezkumu rozhodnutí o umístní na OZSTZ mohlo postrádat efektivnost, tedy okamžité sjednání nápravy a odstranní protiprávního stavu. I pesto je na míst zmínit ust. 82 a násl. zákona. 150/2002 Sb., správního ádu soudního, ve znní pozdjších pedpis (dále jen SS), tedy úpravu ízení o ochran ped nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu. V tomto ohledu je nutno poukázat na ust. 85 SS, které mimo jiné stanoví, že žaloba je nepípustná, lze-li se ochrany nebo nápravy domáhat jinými právními prostedky. V souvislosti s možnostmi pezkumu rozhodnutí o zaazení na OZSTZ je nutno zmínit innost státních zástupc, kteí provádí dozor nad dodržováním právních pedpis pi výkonu trestu (ust. 78 odst. 1 ZVTOS). Jak z výše uvedeného vyplývá, odsouzeným by mla být dána možnost uplatnit i svá procesní práva, tudíž i jejich naplování by se mlo stát pedmtem dozoru. Ministerstvo spravedlnosti nefunguje v systému vzeství jako odvolací orgán, piemž ve smyslu ust. 11 odst. 2 zákona. 2/1969 Sb., o zízení ministerstev a jiných ústedních orgánk státní správy eské republiky, ve znní pozdjších pedpis, je ústedním orgánem státní správy pro vzeství a je mu podízena VS R. Vzhledem k jeho pozici lze tedy logicky uvažovat i o kontrole dodržování všech práv odsouzených ze strany ministerstva, resp. o zakotvení možnosti odsouzených odvolat se proti rozhodnutí VS R k Ministerstvu spravedlnosti. Vzhledem ke skutenosti, že není výslovn stanoveno, ke kterému orgánu mže odsouzený podat proti zaazení na OZSTZ stížnost i jiný opravný prostedek, mže být naplnní požadavku zmínného v ust. 85 SS pro pípustnost žaloby problematické. Vzhledem k chybjící judikatue soud v tomto ohledu není zejmé, zda pro splnní požadavku bude dostaující, když se odsouzený obrátil na G VS R, nebo zda bude nutné, aby svoji stížnost smoval i na Ministerstvo spravedlnosti, pop. státní zastupitelství. V souvislosti s OZSTZ je z podntu VS R již vypracován návrh na zmnu souasné úpravy, který do jisté míry reaguje na shora uvedené, zejména eší zakotvení institutu OZSTZ na úrovni zákona. Doporuuje se zmnit souasnou úpravu oddlení se zesíleným stavebntechnickým zabezpeením tak, aby byl tento institut zakotven pímo v ZVTOS, aby pi zaazování na toto oddlení bylo odsouzenému zarueno právo být prokazateln seznámen s dvody svého umístní, být pouen o právu podat stížnost s tím, že o ní bude rozhodovat jiný orgán než ten, který o zaazení na oddlení rozhodl. Stejná procesní práva musí být zaruena i cizincm umisovaným na tato oddlení. 2. Navštívená OZSTZ 26. Systematická návštva byla provedena v OZSTZ pro vznici s ostrahou v R. a pro vznici typu zvýšená ostraha ve vznici V. Doživotn odsouzeným, kteí jsou rovnž umístni v OZSTZ, bude vnována samostatná kapitola. 27. Režim OZSTZ mají vznice upraveny v rámci svých vnitních ád. Odsouzení umístní na OZSTZ jsou ubytováni max. po 2 osobách. Cely jsou celodenn uzameny s tím, že odsouzení mají právo na jednohodinovou vycházku. Ta je ve vznici R. realizována po skupinách (celkem 3 skupiny) a ve vznici V. po celách, tzn. max. po dvou odsouzených. 13

14 Podle vnitního ádu (dále také jen V) vznice V. je obsahem programu zacházení mimo jiné získávání informací z médií a také pohybové aktivity, piemž odsouzení mohou sledovat televizi na cele pouze dv hodiny denn a sportovní aktivity mohou praktikovat pouze v rámci vycházky, nebo kondiní cviení jim není povoleno. Vycházkové dvory pro OZSTZ ve vznici V. pedstavují vybetonované kóje zhruba 2 x 5 metr, ve kterých je možné bu prakticky pouze chodit dokola, nebo hrát nap. stolní tenis. V souasné dob jsou podnikány kroky vedoucí ke zlepšení stavu vycházkových prostor a k jejich rozšíení. Ve vznici V. uvádli odsouzení, že žádné kroužky i jiné formy smysluplného trávení asu na oddlení nejsou praktikovány. Píslušníky VS R bylo namítáno, že odsouzení o nic nemají zájem. Ve vznici R. mají odsouzení možnost sledování TV na kulturní místnosti každý den od 19:00 20:00 hod. a v sobotu a nedli je možné sledovat od 15:00 hod. centrální video. OZSTZ je ve vznici R. vybaveno malou tlocvinou pro kondiní cviení. Co se týká dalších aktivit v rámci programu zacházení, ve vznici R. nebyly žádné aktivity vzhledem k nedostatku pracovník realizovány. Z výše uvedeného vyplývá, že ve vznici V. se režim odsouzených na OZSTZ blíží režimu doživotn odsouzených (viz níže). Vtšinu asu tráví zameni na cele po dvou, s ostatními odsouzenými se de facto nemají možnost setkat, jelikož vycházky probíhají po celách. Na TV se dívají na celách, možnost pracovat nemají, a to ani na celách (jako nap. u doživotn odsouzených viz níže), možnost úastnit se rzných aktivit je omezená, sportovní aktivity jsou nulové (vyjma obasného hraní stolního tenisu). Obdobný režim platí pro odsouzené ve vznici R. s tím rozdílem, že se mohou vzájemn setkávat alespo v rámci vycházek i na kulturní místnosti. Jelikož jedním z kritérií pro pípadné vyazení odsouzeného z OZSTZ je plnní programu zacházení, je nutné, aby programy zacházení byly skuten plnny a jejich vyhodnocování tak nebylo pouhou formalitou. Nedostatek pracovník, kteí by s odsouzenými pracovali, lze ešit nap. tím, že odsouzeným bude umožnno, aby si urité aktivity organizovali a realizovali sami, což pedpokládá i pravidlo 27.6 EVP, které konstatuje, že pokud je to možné, má být odsouzeným dovoleno, aby si volnoasové aktivity, hry, své koníky apod. sami organizovali. 28. CPT ve svých standardech 12 uvádí, že vzni, kteí pedstavují zvláštní bezpenostní riziko, by mli uvnit svých oddlení požívat relativn uvolnný režim jako kompenzaci za jejich písné podmínky vznní. Zejména by jim mlo být umožnno stýkat se uvnit oddlení se spoluvzni a ml by jim být poskytnut velký výbr aktivit. EVP v pravidle 25.1 a 2 stanoví, že režim uplatovaný u všech vz musí nabízet vyvážený program inností, musí umožovat, aby všichni odsouzení trávili tolik hodin mimo své cely denn, kolik je zapotebí pro dostatené zajištní lidské a spoleenské interakce. V pravidlech 27.3, 4, 5, 6 a 7 je konstatováno, že musí být zajištn dostatený prostor pro kondiní cviení, musí být zajištny možnosti pro sport, kulturní vyžití, volnoasové aktivity atd. Doporuuje se zmnit režim na oddleních se zvýšeným stavebntechnickým zabezpeením tak, aby mli odsouzení možnost trávit svj as smyslupln, aby se mohli stýkat po uritou dobu v rámci dne alespo mezi sebou (nap. na kulturních místnostech, pi vycházkách), aby mli možnost vnovat se ve vymezeném ase cviení. 12 Výatek z jedenácté obecné zprávy [CPT/Inf (2001) 16]; bod 32 14

15 Doporuuje se zaít realizovat programy zacházení tak, jak jsou vymezeny v ust. 41 ZVTOS a ust. 36 a násl. VTOS se souasným pihlédnutím k individuálním potebám odsouzených. 29. Návštvy dle vnitního ádu vznice R. se provádí za pímého dohledu zamstnance vznice a mohou být v odvodnných pípadech provádny bez pímého kontaktu ve zvláš pro tyto úely upravené místnosti. Tato dikce pln koresponduje s ust. 19 odst. 6 ZVTOS. Naproti tomu vnitní ád vznice V. stanoví, že návštvy se uskuteují zpravidla v místnosti, kde je návštvník oddlen pepážkou, vždy za pípadného dozoru píslušníka. Tato formulace je sice v souladu s píslušnými ustanoveními NG. 8/2006, ale ne v souladu s ust. 19 odst. 6 ZVTOS. Odsouzení uvádli, že návštvy jsou provádny vždy za míží, i dokonce pes sklo. I pesto, že je odsouzený umístn na OZSTZ, je nutno aplikovat další omezení vždy jen na základ vyhodnocení individuálních bezpenostních rizik. Nicmén v praxi je pouze vcí editele, jak k dané problematice pistoupí. V podstat korektn lze postupovat pi pijetí jednoho i druhého výkladu. Pi uplatování dalších omezení (nap. bezkontaktní návštvy) je nutno postupovat výhradn na základ vyhodnocení individuálních rizik. Každé rozhodnutí v tomto smru musí být podloženo konkrétními poznatky odvodujícími další omezení odsouzeného v jeho právech. d) Stravování 30. Ve smyslu ust. 16 odst. 1 ZVTOS se odsouzeným poskytuje strava za podmínek a v hodnotách, které odpovídají požadavku udržení zdraví a pihlížejí k jejich zdravotnímu stavu, vku a obtížnosti vykonávané práce. Ze strany odsouzených zaznívaly pipomínky ke kvantit, kvalit a také rozmanitosti stravy. Množství, resp. gramáž jídla je pevn stanovena, kvalita stravy mže být jednotlivými odsouzenými hodnocena rozdíln, tudíž hlavní a pravdpodobn i jedinou oblastí, kde mže dojít ke zlepšení, je rozmanitost stravy. Až na výjimky související s programem zacházení si odsouzení nemohou vait, na dostupných vaiích je dovoleno pouze ohívat vodu. V nkterých vznicích se úastní zasedání stravovací komise i zástupce z ad odsouzených. Tento postup ochránce vítá. Jedním z len stravovací komise by ml být zástupce z ad odsouzených, piemž by mlo být pihlíženo k pipomínkám odsouzených, zejména co se rozmanitosti stravy týe. 31. Podmínky pro pípravu muslimské stravy mají mít podle informací G VS (zn.: 71/165/2005-G/551) tyi vznice (vznice B., P., R., O.) ze sedmi navštívených s tím, že ve vznici V. má být muslimská strava pipravována od (v návaznosti na šetení individuální stížnosti odsouzeného zástupkyní ochránce). Pesto, že tento druh stravy má být pipravován i ve vznici B., fakticky se tak nedje, což je deklarováno i vnitním ádem vznice. Ust. 16 odst. 1 ZVTOS v tomto ohledu konstatuje: V rozsahu, v jakém to umožuje provoz vznice, se pitom pihlíží k požadavkm kulturních a náboženských tradic odsouzených. Pracovníci Kanceláe se setkali v nkterých vznicích se stížnostmi na neposkytování vegetariánské i muslimské stravy. Vzhledem k významu, jaký má strava v islámu nebo židovství, se u vících nejedná pouze o tradici, ale pímo o specifický aspekt výkonu práva svobodn projevovat náboženství. S ohledem na skutenost, že provozní podmínky vznic by se mly neustále zlepšovat, mlo by docházet i k nárstu potu vznic, kde 15

16 jsou specifické druhy stravy pipravovány. Ohledn košer stravy nezaznly v rámci návštv stížnosti odsouzených na její odpírání, nicmén je teba si uvdomit, že i tento požadavek mže být vznesen. Ochránce si je vdom náronosti pípravy tohoto druhu stravy, nicmén VS R by mla být pipravena tuto situaci ešit, tzn. alespo v nkterých vznicích by mla být zajištna možnost jejího podávání. Muslimská a vegetariánská strava by mla být pipravována ve všech vznicích. Možnost podávání košer stravy by mla být zajištna alespo v nkterých vznicích, tak aby byly respektovány náboženské tradice odsouzených, kteí by pípadn tento druh stravy vyžadovali. e) Ubytování 32. V pevážné vtšin navštívených vznic je na standardních oddleních zaveden systém kolektivního ubytování po 6-15 odsouzených. Pouze nap. ve vznici P. jsou nkteí odsouzení (III. SVD, vznice typu D) ubytováni na celách po dvou. Jak u spolených WC na oddleních s ložnicemi, tak u WC na celách, se lze setkat s pípady nedstojných podmínek: WC kabinky zcela bez dveí (i alespo závsu), spolená WC oddlená z boku pouze velmi nízkými pepážkami a eln vbec, v nkolika pípadech také WC na cele, kde nebyl pouze jeden odsouzený, bez alespo vizuální bariéry. Posledn uvedený jev, kdy odsouzení v jednom prostoru tráví vtšinu dne, jedí i vykonávají potebu bez alespo minimálního soukromí, pedstavuje zásah do lidské dstojnosti a porušení citovaného ustanovení VTOS a pravidla 19.3 EVP. Všechna spolená WC musí být opatena dostatenými vizuálními bariérami ze stran i z elního pohledu. Pokud je WC pímo uvnit cely, musí být bu oddleno od zbytku cely, piemž za optimální ešení je považováno stavebn-technické oddlení, nebo tato cela musí být využívána pouze jedním odsouzeným 33. Pokud se týká toalet, VS R hodlá vymnit veškeré turecké záchody, resp. výmna mla probhnout do konce záí Ochránce tento krok vítá, domnívá se ale, že v uritých místnostech, nap. na OVKT i na krizovém oddlení, by nové toalety mly být v antivandalovém provedení, a to vzhledem k možnému niení klasických porcelánových mís a možnému následnému ohrožení zdraví jak samotných odsouzených, tak i zamstnanc VS R. Doporuuje se co možná nejvíce využívat antivandalové provedení toalet, a to zejména na oddlení výkonu kázeských trest i na krizovém oddlení. 34. Ochránce se na požadavky na stavebn-technické uspoádání cel s ohledem na hygienické pedpisy více zamil. Zjistil, že nejsou sjednoceny podmínky pro kolaudování cel, které jsou de facto místnostmi urenými pro dlouhodobý pobyt. Z pohledu stavebního práva se uplatní zákon. 50/1976 Sb., stavební zákon, ve znní pozdjších pedpis, a vyhláška. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu (piemž není zejmé, pod jaký druh staveb se vznice adí). Podle údaj stavebního úadu alokovaného pod Ministerstvem spravedlnosti, v jehož kompetenci jsou práv vzeská zaízení, se již neuplatní eská technická norma pro obytné budovy (dále jen TN), a to ani pimen. Nadto se vychází rovnž z píslušných ustanovení ZVTOS nap. ve vztahu ke stanovené ubytovací 16

17 ploše na jednoho odsouzeného. Ze strany hygienických pedpis se uplatní nap. vyhl.. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatel pro vnitní prostory pobytových místností nkterých staveb, a píslušná ustanovení zákona. 258/2000 Sb., o ochran veejného zdraví, ve znní pozdjších pedpis. Ochránci se nedostalo jednoznané odpovdi na to, kdo, z jakých hledisek a na základ eho nap. povoluje instalaci toaletních mís pímo v místnosti bez toho, aby byly stavebn oddleny od zbytku cely. Žádná ze shora zmínných právních norem ani TN totiž nepoítá s tím, že v místnosti, která je urená mimo jiné ke spánku, bude zasazena toaleta. Ze strany hygienických stanic dochází ve vztahu k vznicím pouze ke kontrole stravovacího provozu, pípadn dostateného vtrání místností, limit prašnosti, pítomnosti plísní atd. Hygienické stanice jsou rovnž doteným orgánem pi stavebním a pípadn kolaudaním ízení. Nkteré informace uvádjí, že v rámci plánu kontrol provádných hygienickými stanicemi nebyla v pibližn posledních tech letech kontrola vznic ze strany Ministerstva zdravotnictví stanovena, tudíž kontroly probíhají ad hoc nap. na základ stížnosti, ovšem z nkterých vznic zaznívalo, že kontroly stravovacích provoz jsou etné. Ochránci se dostalo informací i o tom, že praxe jednotlivých hygienických stanic je pi posuzování splnní požadavk z jejich hlediska rzná. Ochránce by uvítal bližší informace k problematice výstavby, resp. rekonstrukce vznic a jednotlivých cel ze strany píslušného stavebního úadu, vetn upesnní veškerých pedpis (i na vnitní úrovni), které jsou na oblast výstavby ve vzeství aplikovány, a sdlení, pod jaký druh staveb jsou vznice ve smyslu vyhl.. 137/1998 Sb. azeny. Stavebn-technické podmínky pro cely by mly být posuzovány jednotn, piemž se jako žádoucí jeví píslušnou metodiku posuzování tchto podmínek sjednotit ve spolupráci s hlavním hygienikem R. 35. V rámci úsporných opatení je v nkterých vznicích (vznice M.) zapínána elektina v zásuvkách jen po uritou dobu, v jedné vznici byly zrušeny zásuvky na ložnicích úpln (vznice R.), vaie je možné používat jen ve stanovených intervalech (vznice P.), i je koupání odsouzených omezeno na zákonný limit 1x týdn (vznice O.). V souvislosti s posledním pípadem je nutno podotknout, že obecn mají pracující odsouzení možnost sprchovat se astji, tato možnost je dána i odsouzeným, kteí nap. sportovali. Ochránce se domnívá, že v rámci hledání úspor by mlo být v prvé ad pistoupeno nap. k organizaním zmnám, a teprve poté k plošnému a v nkterých pípadech razantnímu opatení. S takovýmito problémy by mli být odsouzeni seznámeni, mly by jim být pedloženy pípadné alternativy ešení s tím, že poté nov zavádná, pro n do jisté míry omezující opatení, snáze pijmou (nap. vznice O.). Uvedená úsporná opatení jsou navíc zpsobilá narušit rovnost práv odsouzených (ust. 15 ZVTOS). K zavádní úsporných opatení by mlo být pistupováno citliv s tím, že by s celou situací, tedy s dvody, které k opatení vedou, s možnými variantami atd., mli být seznámeni i odsouzení, kteí tak snáze nov zavádná opatení pijmou. 36. Vzhledem k výše konstatované peplnnosti vznic dochází v nkterých z nich k opatením, která mají stávající kapacitu vznice navýšit. Nkterá zvolená ešení, jako nap. rušení jedné ze dvou kulturních místností sloužících pro cca 70 odsouzených (vznice R.), ochránce nepokládá za šastná, nehled na skutenost, že i za stávající kapacity se jeví problematický nedostatený poet toalet a sociálních 17

18 zaízení obecn. Nadto 70 odsouzených bude moci jen stží využívat jednu kulturní místnost dostaující pro zhruba 30 odsouzených. Tmito kroky dochází k dalšímu zhoršování podmínek výkonu trestu odntí svobody, které mohou ve svém dsledku znamenat špatné zacházení. Doporuuje se neuskuteovat zvyšování kapacity rušením nap. kulturních místností a dalších prostor, kde odsouzení tráví svj volný as. Pi navyšování kapacity v rámci oddlení vznic je nutno brát ohled i na poet sociálních zaízení, velikost kulturních místností atd. 37. V nkterých vznicích (nap. vznice V. a vznice P.) se ochránce setkal s praxí, kdy odsouzení zaazeni do III. SVD ve vznici s ostrahou, pop. do II. a III. SVD vznice se zvýšenou ostrahou, byli bhem dne uzamykáni na celách. Odemykáni byli na nkolik málo hodin denn (nap. ve vznici P. odsouzení ve II. a III. SVD byli plošn celodenn uzamykáni vyjma 1 hodiny na vycházku, doby pro aktivity programu zacházení a doby na ohátí vody na aj i kávu). Vedení vznic tento postup odvodovalo tím, že se odsouzení fyzicky napadají, i tím, že jsou zaazeni do II. i III. SVD v typu vznice ostraha i zvýšená ostraha, ímž podle jejich názoru došlo k naplnní dvod pro prodloužení doby uzamykání ve smyslu ust. 50 odst. 2 VTOS. Základní asový rozsah uzamykání na celách je stanoven citovaným ustanovením 50 VTOS na osmihodinovou dobu ke spánku (odst. 1) s možností jeho odvodnného prodloužení editelem vznice (odst. 2), a to s pihlédnutím na požadavky zachování poádku a bezpenosti. Trvalé prodloužení stanovené doby uzamykání dle názoru ochránce pedstavuje špatný postup, nebo editel vznice je zmocnn pouze k výjimenému prodlužování stanovené doby v odvodnných pípadech. Je možné tedy uzamknout odsouzeného nap. po spáchání kázeského pestupku do doby rozhodnutí o nm tak, aby odsouzený nemohl ovlivovat svdky apod., pop. mže dojít k uzamení odsouzených nap. po hromadném niení majetku, opt do doby, než budou všichni pachatelé kázesky potrestání, pop. dojde k nezbytným opravám technického zabezpeení atd. V tomto ohledu se ochránce domnívá, že uzamykání v celách nelze používat ani jako motivaní initel v rámci vnitní diferenciace, tak jak je uvedeno v l. 3 odst. 3 ML. 24/2004, kterým se stanoví realizace vnitní diferenciace. Ochránce se neztotožuje s tvrzením, že samotná skutenost, že je odsouzený zaazen do 3. SVD ve vznici typu ostraha nebo ve II. i III. SVD ve vznici typu zvýšená ostraha, je dostateným dvodem pro uzamykání odsouzených na celách. Rovnž argumentace vznice P. tím, že se odsouzení napadají, jen stží obstojí, nebo jak vyplynulo z údaj hlásné služby vznice P. za II. pololetí roku 2005 a I. pololetí roku 2006 (tedy i za období, kdy pedmtné oddlení ješt neexistovalo a odsouzení tedy nebyli uzamykáni), nevyskytl se ve vznici ani jediný pípad napadení odsouzeného jiným odsouzeným podléhající hlásné služb. Z rozboru kázeské praxe téže vznice za I. pololetí 2006 vyplynulo, že k napadení mezi vzni došlo ve 26 pípadech, resp. 26 odsouzených bylo shledáno vinnými z tohoto kázeského pestupku z celkového potu 395 všech kázeských pestupk za uvedené období (tedy cca 6,5 %), piemž zejm ne všichni viníci patili mezi odsouzené zaazené na oddlení, kde je výše nastínná praxe zavedena. 38. Aplikace ust. 50 odst. 2 VTOS musí být podložena konkrétními bezpenostními dvody u každého odsouzeného (rovnž viz bod 29) a jejich trvání 18

19 musí být sledováno. Plošné posuzování odsouzených bez zohledování individuálních rizik neodpovídá nap. ani základnímu principu VS R naznaenému v Koncepci rozvoje eského vzeství do roku 2015 (dále jen Koncepce) posuzovat rizika pedstavovaná jednotlivými vzni písn individuáln a podle toho s nimi také jednat a uplatovat omezení osob vykonávajících trest jen v rozsahu nezbytn nutném k dosažení úelu trestu odntí svobody. Jak je v Koncepci konstatováno, tyto principy vyplývají pedevším z LZPS, z právního ádu R a z doporuení Rady Evropy. 13 V jiných vznicích tato praxe zavedena není a v dalších nemže být praktikována vbec vzhledem k ložnicovému systému ubytování, kdy sociální zaízení je spolené na chodb. Naopak v jiné vznici byli odsouzení zaazení do III. SVD ubytováni spolen s odsouzenými z I. i II. SVD, piemž nkteré zkušenosti ukazují, že spolené ubytování má na horší odsouzené pozitivní vliv. Rozdíl byl patrný i ve vzájemných vztazích mezi odsouzenými a vychovateli. Uzamení odsouzení nemají, vyjma nkolika málo hodin týdn bhem aktivit (pokud vbec probíhají), možnost s vychovatelem hovoit bez toho, aniž by museli pivolávat píslušníka VS R, aby je pustil ven z cely, piemž již tato pekážka mže odsouzené od rozhovoru s vychovatelem odrazovat. Ve vznici, kde se odsouzení voln pohybují po oddlení, mají také daleko vtší možnost hovoit s vychovatelem. V jedné vznici (vznice R.) ml vychovatel pímo na oddlení svoji kancelá, která nebyla od zbytku oddlení oddlena žádnou míží, tudíž odsouzení k nmu mli pístup kdykoli. Výše naznaená praxe uzamykání je tak zpsobilá narušit rovnost práv odsouzených deklarovanou v ust. 15 ZVTOS. Uzamykání odsouzených podle ust. 50 odst. 2 VTOS musí vycházet z vyhodnocení individuálních rizik a bezpenostní dvody musí být prokazateln dány u každého odsouzeného, piemž jejich trvání musí být prbžn sledováno. f) Vystrojování 39. V ust. 18 VTOS je upraveno poskytování odv odsouzeným, podmínky pro nošení vlastního odvu a povinnost ho udržovat v istot, etnost výmn osobního odvu, vzeského odvu, obuvi a ložního prádla. Oprávnné námitky odsouzených v nkterých vznicích (nap. vznice B., vznice R.) se týkaly stáí a stavu používaných odv, nebo nkteré byly již natolik nevyhovující, že jejich vyspravení se jevilo jako málo reálné. Dle pravidla 20.2 EVP odsouzeným musí být poskytnuto obleení odpovídající klimatickým podmínkám a takový odv v nich nesmí vyvolávat pocit ponížení nebo degradace. Pravidlo 20.3 EVP íká, že všechny ásti odvu musí být udržovány v ádném stavu a v pípad poteby vymnny. Podle informací VS R bylo zhruba ped temi lety v nkterých vznicích zapoato s výmnou erárních odv pro odsouzené. Nové ošacení by se mlo svým vzhledem i materiálem pibližovat civilnímu odvu. Ochránce by uvítal informace, jak probíhá výmna erárního ošacení za nové v rámci jednotlivých vznic. V pípad, že odvy již nelze vzhledem k jejich opotebení úeln vyspravit, musí být odsouzenému vymnny. 13 Koncepce rozvoje eského vzeství do roku 2015; str. 8, 9 www. vscr.cz 19

20 g) Vycházky 40. Podle ust. 20 VTOS se odsouzení vycházek úastní podle vlastního zájmu, piemž se jim ve smyslu ust. 16 odst. 4 ZVTOS zabezpeuje nejmén jednohodinová vycházka. CPT ve svých standardech nadto dodává, že vycházkové prostory by mly být pimen prostorné a nabízet vždy, když je to možné, úkryt ped nepíznivým poasím. Vycházkové prostory by mly být taktéž opateny lavikami pro odpoinek, ale také vybaveny pro realizaci sportovních aktivit. Vycházkové prostory byly co do velikosti zpravidla dostatené, výjimkou byly nap. vycházkové dvory pro jednu z ubytoven ve vznici V. (viz bod 27 a 95) i vznici P. (vycházkový dvr pro odsouzené ve zvýšené ostraze a pro oddlení 1/5-1). Na nkterých vycházkových dvorech byla alespo malá ást zatravnna, pop. se nacházely uprosted zelen, jiné byly kompletn vybetonované a obehnané vysokými zdmi. Až na nkolik málo výjimek nemli odsouzení k dispozici ani jednu laviku, pístešek proti nepíznivému poasí nebyl ani na jednom vycházkovém dvoe, možnosti sportovního vyžití nebyly vždy zabezpeeny. Vycházkové dvory by mly být vybaveny lavikami, z malé ásti by mly být zabezpeeny proti nepíznivému poasí, mly by umožovat sportovní aktivity, a pokud je to možné, v pípad, že je dvr oddlen od okolí vysokými zdmi, mla by být alespo ást zatravnna. h) Osobní hygiena 41. Mezi povinnosti vznice patí ve smyslu ust. 21 VTOS mimo jiné vytvoit podmínky pro dodržování osobní hygieny odsouzených s tím, že koupání se umožuje nejmén jednou týdn. Vznice je ale povinna vytvoit i náležité podmínky pro dodržování osobní hygieny tak, aby bylo zajištno denní umývání, pravidelné holení a vykonávání bžných hygienických úkon. V této souvislosti lze odkázat i na pravidlo 19.4 EVP, které stanoví, že musí být zajištno vhodné zaízení, aby se každý odsouzený mohl vykoupat nebo osprchovat pi teplot odpovídající klimatickým podmínkám, a to pokud možno denn, nejmén však dvakrát týdn (v pípad poteby i astji) v zájmu zachování všeobecné hygieny. S vdomím doporuujícího charakteru EVP je žádoucí zavedenou praxi požadavkm stanoveným v EVP co nejvíce pibližovat. Nebylo zjištno, že by ustanovení týkající se možnosti koupání jednou týdn nebylo respektováno. Piemž jak je uvedeno v bodu 35, ve stanovených pípadech je možné sprchování astjší. Ochránce se setkával se stížnostmi odsouzených, pokud šlo o možnost provádt základní osobní hygienu v jiný než urený den. Nap. ve vznici B. bylo zjištno, že po celý týden netee teplá voda ani v jednom z umyvadel a vyjma uvedené doby pro sprchování teplá voda netee ani ve sprchách, takže je za tchto podmínek prakticky nemožné provést dkladnou osobní hygienu (vetn napíklad vyprání prádla, umytí ešus, hygieny po sportovních aktivitách apod.). Nejednotná praxe opt zpsobuje narušení rovnosti práv odsouzených dle ust. 15 ZVTOS. Odsouzeným musí být zajištn pístup k teplé vod (nap. za úelem umytí rukou, peprání drobného prádla, úklidu cely, umývání ešus atd.) každý den. 42. Odsouzení, kteí nemají základní hygienické prostedky ani penžní prostedky na jejich zakoupení, poskytne správa vznice základní hygienické poteby v nutném množství a sortimentu (ust. 21 odst. 4 VTOS). Ve všech navštívených 20