Evropa pro všechny generace

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Evropa pro všechny generace"

Transkript

1 KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ Brusel COM(1999)221 final SDĚLENÍ KOMISE Evropa pro všechny generace Podpora prosperity a mezigenerační solidarity

2 Obsah Stručné shrnutí Úvod: Demografický kontext Přizpůsobení politik a praxe stárnutí Výzvy: Proces stárnutí a nabídka práce Podpora rovným příležitostem mezi ženami a muži Přizpůsobení se stárnutí v oblasti odchodu do důchodu a důchodů Přizpůsobení věku odchodu do důchodu delšímu životu a lepšímu zdraví Krok za debatu o typu penzijního systému Produktivní agenda pro penzijní reformu: Odložení podpory a postupný odchod do důchodu Vytvoření penzijních systémů méně citlivých na demografické a jiné zásadní změny Vytvoření bezpečnějšího a ziskovějšího prostředí pro doplňkové důchody Zaručení adekvátního minimálního příjmu při zohlednění měnícího se kontextu redistribuce v rámci generace i mezi generacemi Zdravé stárnutí - reakce na zdravotní potřeby a potřebu péče Přínosy z podpory preventivních a opatrovnických přístupů Zlepšování přístupu k zdravotní péči pro všechny věkové skupiny a pro všechny starší osoby Poskytování adekvátní nabídky kvalitní péče o velmi staré/slabé Podpora významu a potenciálu rehabilitace Závěr: Více života do dalších let Příloha: Tabulky a grafy

3 Stručné shrnutí Sdělení Evropa pro všechny generace (Towards Europe of all ages) je příspěvkem Komise k Mezinárodnímu roku seniorů vyhlášenému OSN. Jeho cílem je stimulovat debatu s členskými státy a mezi nimi. Popisuje důsledky stárnutí populace na zaměstnanost, sociální ochranu, zdravotnické a sociální služby a navrhuje strategii pro efektivní reakci politik v těchto oblastech, založenou na posílení spolupráce mezi všemi aktéry, solidaritě a rovnosti mezi generacemi. Výzva naší společnosti vyvolaná stárnutím má několik rozměrů: Jedním rozměrem je relativní pokles populace v produktivním věku a stárnutí pracovních sil. V příštích 20 letech nastanou podstatné změny. V období poklesne počet lidí ve věku o 11 milionů (-20 procent), zatímco počet lidí ve věkové skupině vzroste o 16.5 milionu (více jak 25 procent). To si říká o zaměření se na věkové aspekty řízení lidských zdrojů, což je faktor, který byl až do současné doby ignorován. Také to implikuje přehodnocení politik, které nabádají k předčasnému odchodu z pracovního trhu místo motivování k celoživotnímu vzdělávání a k novým příležitostem. - Druhým rozměrem je tlak na důchodové systémy a veřejné finance vycházející z rostoucího počtu důchodců a poklesu populace v produktivním věku. V příštích 20 letech vzroste populace nad standardním věkem odchodu do důchodu (65 let) o 17 milionů. V rámci této skupiny počet velmi starých (přes 80 let) vzroste o 5.5 milionu. Mezigenerační rovnost vyžaduje, aby se k dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí přistupovalo s patřičnou pozorností. Musí být zajištěna širší základna pro systémy sociální ochrany prostřednictvím vyšší míry zaměstnanosti těch, kteří jsou v produktivním věku. Penzijní systémy by měly být méně citlivé na demografické a jiné změny. - Třetím rozměrem je rostoucí potřeba péče o starší lidi a zdravotní péče. Prudký růst počtu velmi starých lidí, kteří potřebují péči, povede k rostoucí poptávce po formálních systémech péče. Tyto systém budou muset být dále vyvinuty, aby byly schopny vyrovnat se s novou situací. Zároveň by měly existovat politiky omezující růst závislosti na péči na základě podpory zdravého stárnutí, prevence nehod a rehabilitace po nemoci. - Čtvrtý rozměr se zabývá rostoucími rozdíly mezi staršími lidmi ve vztahu jejich zdrojů a potřeb. Rozdíly v rodinné a bytové situaci, vzdělání, zdravotním stavu, v příjmech a bohatství kriticky rozhodují o kvalitě života staršího člověka. Naštěstí je dnes dobře postaráno o velkou většinu starých lidí. Ovšem fakt, že většina starších lidí žije v lepších podmínkách než v minulosti, by neměl zastínit trvalou hrozbu sociálního vyloučení a bídy, které se vztahují k věku. Je potřeba mít takové politiky, které zohledňují rozdílnost sociální situace starších lidí, tedy takové, které lépe mobilizují dostupné zdroje velkých skupin starších lidí a které efektivněji čelí hrozbě sociálního vyloučení v pozdním životě. - Také otázka pohlaví má zvláštní význam.dnes tvoří ženy skoro dvě třetiny populace nad 65 let. Jeden důležitý aspekt této otázky se vztahuje k sociální ochraně. Historicky nízká účast žen na pracovním trhu, systémy sociální ochrany založené na modelu mužského živitele a rozdíly v délce života vyústily v nedostatečné penze pro mnoho starších žen. Tyto dimenze stárnutí vedly Komisi k následujícím závěrům pro vytváření politik

4 1. V Evropské strategii zaměstnanosti, kterou Evropská unie vytvořila pro boj s nezaměstnaností a k dosažení podstatného vzestupu v míře zaměstnanosti na trvalém základě, byla nízká míra zaměstnanosti starších pracovníků identifikována jako významný faktor a členské státy byly povzbuzovány k opatřením zaměřeným na kapacity pracovníka, podporu celoživotnímu vzdělávání a flexibilní organizaci práce. Dál byly vybídnuty k revizi soustavy daní a transferů tak, aby zlepšily motivaci k přijmutí nabídky práce nebo možnosti dalšího vzdělávání. Strategie zdůrazňuje zvláštní význam sociálních partnerů v tomto ohledu. Komise vyzve sociální partnery k reflektování toho, jaký význam může být dán věkové dimenzi v řízení lidských zdrojů. 2. Politiky sociální ochrany. V pracovním programu na rok 1999 se komise zavázala k vytvoření politik pro další modernizaci a zlepšení sociální ochrany. To by mohlo mít podobu Sdělení o sociální ochraně, které by navrhlo nové způsoby spolupráce mezi Komisí a členskými státy na tomto poli. Přizpůsobení se výzvě stárnutí bude jednou z důležitých otázek adresovaných v tomto procesu. Zvláštní pozornost musí být věnována způsobům, jak obrátit trend směřující k předčasnému odchodu do důchodu, objevování nových forem postupného odchodu do důchodu a změně důchodových systémů tak, aby byly udržitelnější a pružnější. 3. Zdravotní politika, péče o staré lidi a nástroje výzkumu. Komise se bude zvláště věnovat lékařskému a sociálnímu výzkumu se vztahem ke stárnutí v pátém rámcovém programu pro výzkum společenství. Toto pokryje široký záběr výzkumných aktivit včetně základního, lékařského, technologického a sociálního výzkumu. Na zdravotní aspekty stárnutí se také zaměřuje vytváření nových instrumentů veřejného zdravotnictví na místní úrovni. Dále bude Komise podporovat členské státy i v jejich snaze vytvořit adekvátní odpovědi ke stárnutí ve zdravotní péči skrze studie o tom, jak rozličné systémy fungují. 4. Politiky proti diskriminaci a sociálnímu vyloučení. V Akčním sociálním programu se Komise zavázala předložit návrhy založené na článku 13 SES, ve znění z Amsterdamu, podle kterého bude diskriminace na pracovišti se vztahem k věku řešena zároveň s ostatními příčinami. Program také konstatuje záměr Komise zjistit možnosti vytvoření nových akčních programů společenství založených na článcích 23, 129 a 137 SES ve znění z Amsterdamu. Podle těchto by starší muži a ženy v případě, že jsou ohroženi diskriminací, nezaměstnaností a sociálním vyloučením, byli chráněni. --- Velikost demografických změn na prahu 21. století donutí Evropskou unií znovu promyslet a změnit zastaralé praktiky a instituce. Aktivní společnost pro všechny věkové skupiny vyžaduje strategii, která motivuje starší lidi a zároveň jim umožňuje účastnit se pracovního a společenského života. Rostoucí počet lidí v důchodu vytváří bohatství málo využívaných zkušeností a schopností. Zároveň také vytváří nové potřeby, kterým musí vyjít vstříc firmy, veřejné organizace a neziskové organizace. Komise se hlásí ke stimulování debaty o společenských aspektech demografických změn a zároveň neustále prosazuje Evropu pro všechny generace - se silnou mezigenerační solidaritou a mezigenerační rovností. V průběhu roku Mezinárodního roku seniorů, podporuje Komise sérii studií a konferencí o různých aspektech aktivního stárnutí k podpoře členských států v jejich hledání dobrých strategií. 3

5 1. Úvod: Demografický kontext Studium současných demografických trendů vede k následujícím zjištěním: Mezi roky 1960 a 1995 vzrostla průměrná očekávaná délka života občanů EU o 8 let u mužů a 7 let u žen. To je jedním z významných úspěchů poslední části 20. století. Tento velký úspěch v prodloužení života spolu se souběžným poklesem porodnosti pod reprodukční úroveň, které je dnes evidentní ve všech členských státech, učiní fenomén stárnutí zvláště dramatickým v 21. století. Evropská populace přestane brzy růst (viz graf 1). Postupně se začne snižovat, avšak různým tempem a v různém čase v různých zemích a regionech. Téměř v jedné čtvrtině evropských regionů přestane populace růst ještě před koncem tohoto století. Brzy bude v našich společnostech podstatně vyšší část starších lidí a menší populace v produktivním věku (viz graf 2). Nejmladší generace, věková skupina 0-14, která reprezentuje 17,6% populace v roce 1995, klesne na 15.7% v roce 2015, což znamená pokles téměř o 5 milionů. Generace 15-29, ze které se rekrutují lidé vstupující na pracovní trh, poklesne ještě více (-13%, což je pokles o 13 milionů). Mezi staršími věkovými skupinami se stane přesný opak. Generace vzroste o více než 16 milionů (26%) a nárůst lidí v důchodovém věku (65+) a velmi starých lidí (80+) dosáhne 30 respektive 40 procent. Změny ve skupině 80+ budou rychlejší a nastanou rychleji než změny v jakékoli jiné věkové skupině. Demografické stárnutí bude zjevnější v příštích dvou dekádách. Týká se to všech členských států, i když s rozdílnou naléhavostí a časovým průběhem. Podobné trendy jsou zjevné mezi kandidátskými zeměmi. S výjimkou Polska, Slovenska a Kypru, kde populace v produktivním věku pokračuje v růstu, avšak klesající rychlostí, se demografické stárnutí již projevuje a velmi pravděpodobně zesílí. Má-li být udržen ekonomický růst i přes podstatný pokles ve velikosti populace v produktivním věku, pak je nutná aktivace existujících rezerv pracovních sil. Navíc většina kandidátských států bude konfrontována s podstatným stárnutím a spojenými výzvami v oblasti sociální ochrany a zdraví, kde bude potřeba přijmout zvláštní opatření k zajištění udržitelnosti a nižší míry úmrtnosti. Podle Demografické zprávy z roku 1995 může příliv migrantů ze zemí mimo Společenství nanejvýš zpomalit proces stárnutí populace a i to pouze částečně. Ve srovnání se současnou úrovní by musela čistá migrace do Unie dosáhnout 4 milionů ročně po roce 2005, aby kompenzovala efekt stárnutí baby-boom generací 1. Stárnutí také vytváří důležité otázky o rovnosti příležitostí. Slabá účast současné generace žen nad 50 let na trhu práce je především důsledkem nepříznivého prostředí pro participaci žen v minulosti. Jelikož ženy žijí v průměru o 6 až 8 let déle než muži, má pro ně důchod zvláštní význam; jejich nízká míra participace na pracovní síle zvyšuje riziko, že budou špatně zajištěny. Nízká míra participace žen na pracovní síle často vede k jejich špatnému důchodovému zajištění. Demografické stárnutí donutí evropskou společnost, aby se přizpůsobila, a Evropany ke změně jejich chování. Míra, do jaké tyto změny, mohou přijít pozitivním způsobem velmi závisí na výběru politik na evropské, národní i místní úrovni. V tomto sdělení předkládá 1 Evropská komise (1995): Demografická situace v Evropské unii, str. 18 4

6 Komise pohledy na požadované změny v oblasti zaměstnanosti, důchodů, zdravotních a pečovatelských strategií a politik k podpoře participace a sociální koheze. 2. Přizpůsobení politik a praxe stárnutí Změny na trzích, v technologiích a organizaci práce znamenají, že dovednosti pracovníka se musí stále rychleji přizpůsobovat. Demografické stárnutí znamená, že pracující se stanou zdrojem, se kterým se bude muset pracovat s daleko větší péčí než doposud. Proto vznikne intenzivnější potřeba dovednějších a lépe zaměstnatelných pracovníků a zároveň i přizpůsobivějších pracovišť Výzvy: Proces stárnutí a nabídka práce Jako důsledek celkového stárnutí populace a zvláště se stárnutím velké demografické vlny vzniklé z generace baby-boomu (konec let čtyřicátých až polovina let šedesátých), se populace v produktivním věku stává starší. Po dlouhém období stability, trvajícím okolo 40 let, průměrný věk populace v produktivním věku od roku 1995 postupně roste. V průběhu posledních 20 let došlo k výraznému vzestupu populace v produktivním věku, zvláště ve skupině v důsledku vstupu generace baby-boomu. V dalších 20 letech uvidíme podstatné změny v podílech různých věkových skupin. Věková skupina 20-29, která opětovně doplňuje populaci v produktivním věku, poklesne o 11 milionů. Střední skupina zůstane na současné úrovni a nejstarší skupina let vzroste o 16.5 milionu, což je více jak 25%. V kontextu demografického stárnutí budou míry participace, a tím i celkové pracovní síly, více a více ovlivňovány vzory aktivit (podstatně větších) starších generací. Graf 4 ukazuje, že pokud zaměstnanost bude pokračovat v průměru o 0.6%, tak jako od roku 1985, pak je potřeba snížit na polovinu nevyužité zdroje v populaci produktivního věku - nezaměstnané a neaktivní, včetně předčasných důchodců - do roku Na druhé straně bude nezaměstnanost hlavní otázkou ve většině členských států. Je proto nutné dosáhnout maximálních možných měr účasti všech skupin v populaci produktivního věku. Úspěch při mobilizaci neaktivních lidských zdrojů bude klíčovým faktorem zlepšení výkonu ve vztahu k vytváření pracovních míst a ekonomickému růstu. To vyžaduje akci v mnoha oblastech a na různých úrovních politik. Mezi hlavními prioritami je prosazování zaměstnatelnosti stárnoucích pracujících a přehodnocení pravidel a praktik zaměstnatelnosti tak, aby se pracovní místo přizpůsobilo stárnutí a podpora rovných příležitostí. V předcházejících desetiletích byla pro evropské míry aktivity přínosná vyšší účast žen na pracovním trhu. V posledních pěti letech byly celkové průměrné míry aktivity 2 docela stabilní (okolo 68%), s klesající mírou pro muže a rostoucí mírou u žen všeho věku. To zvláště reflektuje nižší míru aktivity u mužů, pracovníků po určitém věku, která se obvykle vztahuje k průmyslové restrukturalizaci. Ta se podílela na více než 6 procentním poklesu v participaci mužů ve věku 55 až 64 mezi lety 1986 a 1997, což kontrastuje s malým vzestupem o 4 procentní body pro ženy, což bylo ovšem z nižší úrovně. 2 Je potřeba rozlišovat mezi mírou aktivity, která indikuje procento populace v produktivním věku, která je zaměstnaná nebo hledá práci, a mírou zaměstnanosti, která se vztahuje pouze k procentu v zaměstnání. 5

7 Předčasný odchod do důchodu byl také považován za způsob, jak vytvořit více zaměstnaneckých příležitostí pro mladé nezaměstnané. Musí být řečeno, že přímý vztah mezi předčasným důchodem a vytvářením pracovních míst pro mladé je slabší než se očekávalo. Pokud bude pokračovat současná úroveň předčasných odchodů z pracovního procesu současně se stárnutím pracovní síly, vznikne v Evropě nedostatek pracovních sil a současně i velmi vzroste zatížení závislostí starých lidí. Obecně lze říci, že starší pracovníci jsou více soustředěni v upadajících odvětvích a statistiky ukazují, že mají tendenci být méně mobilní než mladší lidé. Jsou také více ovlivněni trendem, kdy firmy najímají progresivně méně modrých límečků a menší počet velmi kvalifikovaných výkonných pracovníků a šířeji užívají pružnější formy zaměstnanosti. Dnes se investice do výchovy a vzdělávání zaměstnanců zaměřují na mladší skupiny, což způsobuje postupně klesající kvalifikaci středních a starších skupin, které jsou proto méně schopni se přizpůsobit změně. V průběhu jejich pracovního života vzrůstá riziko, že budou marginalizováni a posléze úplně vytlačeni z pracovního trhu. Nakonec starší pracovníci často zjistí, že předčasný odchod do důchodu je jedinou možností, která jim zůstala. K udržení rostoucího počtu starých lidí v zaměstnání a k zamezení jejich vyloučení z trhu práce bude životně důležité zachovat a posílit jejich zaměstnatelnost. To znamená investovat do jejich dovedností, motivace a mobility. Dobré způsoby, jak zajistit celoživotní vzdělávání, musí být podporovány a rozšiřovány. 3 Některé členské státy mají politiky k zamezení propouštění starších pracovníků v kontextu průmyslové restrukturalizace (např. Francie). Cíl udržení starší pracovní síly v práci nemusí nutně znamenat udržování staršího pracovníka ve stejném zaměstnání. Kombinace opatření, která odstraní institucionální omezení a jiné rigidity, může podpořit pracovní mobilitu starších lidí. Některé společnosti mohou zjistit, že je užitečné najmout starší lidi, aby vyhověly očekáváním stárnoucích spotřebitelům (např. maloobchodní sektor v Dánsku). Dočasné smlouvy, částečné úvazky a najímání externích dodavatelů znamenají rostoucí zdroje vytváření pracovních míst. Pracovní místa jsou stále více vytvářena skrze malé a střední podniky, nezávislé zaměstnání a různé formy pružné práce. Politiky zaměstnanosti musí usnadnit přístup stárnoucích pracovníků k těmto typům podnikání a formám zaměstnanosti. Také stojí za zaznamenání, že sektory, které nabízí dobré příležitosti k růstu zaměstnanosti, se nejvíce hodí pro použití nových a pružných pracovních uspořádání. Práce v sektoru služeb, v místní komunitě a v podnicích třetího sektoru je často nabízena na částečný úvazek a v krátkodobých formách. Proto mohou často naplnit požadavky na podporu aktivního stárnutí a postupného odchodu do důchodu. Tyto sektory by měly být přístupné starší části pracovních sil. Společnosti často pomíjí věkový rozměr v řízení lidských zdrojů a navrhování popisu práce. Moderní technologie a ergonomie může snížit napětí a zvýšit produktivitu starších pracovníků, což může kompenzovat pokles fyzického výkonu tam, kde je 3 Ve vzdělávacích programech společenství je důraz kladený na celoživotní vzdělávání už nyní velmi silný a bude ještě dále zdůrazněn v připravované verzi programu Sokrates a Leonardo da Vinci, které budou probíhat od roku 2000 do roku

8 kritickým faktorem. Zlepšení pracovního prostředí by také přispělo k rozšíření zdravého života a aktivního stárnutí. Stejně důležitou otázkou je také přizpůsobení organizace práce a řízení moderních forem stárnutí. Praktiky, které vedou nevyhnutelně k vyloučení, se používají dlouho před odchodem z trhu práce. Rychle rostoucí počet stárnoucích pracovníků vyžaduje nové přístupy ke všem záležitostem ve vztahu mezi věkem a produktivitou. Také opatření, která by umožnila pozdější a postupnější odchod do důchodu, jsou potřebná. Zvýšení zájmu a podpora dobrých praktik v této oblasti je předpokladem úspěšné, aktivní strategie stárnutí Podpora rovným příležitostem mezi ženami a muži Stárnutí klade několik otázek o rovných příležitostech. Rostoucí participace žen bude hlavním zdrojem budoucího růstu pracovní síly v mnoha členských státech. Tvořitelé politik stále více zjišťují, že demografické stárnutí zdůrazní, jak důležitá je participace žen pro ekonomický růst. Nicméně participace žen je stále příliš nízká v mnoha členských státech. Více než 50% žen v produktivním věku přes 50 let nemá placenou práci. To je částečně výsledkem obtížného kombinování rodinných závazků s ekonomickými aktivitami. Navíc ženy jsou více zastoupeny v citlivějších a méně placených sektorech, kde je největší riziko propouštění. Tyto trendy si žádají akční politiku zaměřenou na: Usnadnění přístupu žen k bezpečnějším a lépe placeným kariérám a zajištění rovných příležitostí pro účast ve vzdělávání a doškolování v průběhu pracovního života. Dále by se měla politika zaměřit na cíl vyvážit rodinný a pracovní život. Lepší dělba rodinných povinností mezi muže a ženy a lepší politiky zaměstnanosti beroucí ohled na pečovatelské povinnosti (zohledňující péči o starší lidi závislé na této péči stejně jako péči o děti) musí být více podporovány; Další vyhodnocení možností pro použití nástrojů fiskální a rodinné politiky k podpoře participace žen na pracovních silách. V rámci Strategie zaměstnanosti EU se Komise zavazuje k podpoře politik, které mohou zajistit adekvátní přizpůsobení ke stárnutí pracovních sil a k podpoře snah členských států pomocí financování z Evropského sociálního fondu. Zvláště významná bude podpora pro aktivní politiky na trhu práce k boji s nezaměstnaností a zamezení tomu, aby muži a ženy sklouzávali do dlouhodobé nezaměstnanosti. V Pokynech pro zaměstnanost (Employment guidelines) na rok 1999 definovala Evropská unie cíl vytvoření všem otevřeného pracovního trhu a vyzvala sociální partnery, aby věnovali další pozornost k věkovému rozměru řízení lidských zdrojů. Opatření by mohla být jak aktivní, tak preventivní, a zvláště by měla zahrnovat celoživotní vzdělávání. V období se Komise zabývala širokými konzultacemi s cílem vytvořit návrhy podle článku 13 SES, v znění z Amsterdamu, aby zákonně vyloučila všechny formy diskriminace v zaměstnanosti, včetně diskriminace podle věku. 7

9 3. Přizpůsobení se stárnutí v oblasti odchodu do důchodu a důchodů 3.1. Přizpůsobení věku odchodu do důchodu delšímu životu a lepšímu zdraví Přizpůsobení se stárnutí zahrnuje přizpůsobení různých fází našich životů změnám a příležitostem vycházejícím z delšího života. Od padesátých let, kdy byl důchodový věk ve většině veřejných důchodových systémech zafixován na 65 letech, vzrostla očekávaná délka života o 8-10 let. Zároveň ovšem ve stejném období poklesla participace mužů ve věku let na pracovní síle z téměř 80% na přibližně 30%. Trend v průběhu posledních dvou dekád také podstatně erodoval míru participace pracovníků nad padesát let. Na to může být nahlíženo jako na výsledek rozšířeného přání nahradit příjem za volný čas podle toho, jak se společnost a jednotlivci stávají bohatšími. Předčasný odchod je bezpochyby zajímavou krátkodobou možností ve srovnání s tlaky z práce nebo dlouhodobé nezaměstnanosti. Ale výzkumy ukazují, že 40% předčasných důchodců považuje jejich odchod z trhu práce za primárně nedobrovolný a rádi by nějakým způsobem pokračovali v práci. Dává nějaký smysl, aby jednotlivci odcházeli do důchodu o 5-10 let dříve než jejich rodiče, když se těší daleko lepšímu zdraví, mají obecně daleko lepší pracovní podmínky a pravděpodobně budou žít o 6 až 8 let déle? Nebylo by rozhodnutí jiné, pokud by starší pracovník měl možnost zlepšit své pracovní dovednosti a získávat nové? Kolik lidí by přivítalo postupný odchod z práce, pokud by tento byl běžněji dostupný? Tyto otázky musí být položeny a zodpovězeny nyní, když první skupiny z generace baby-boomu rychle dosahují věku pro předčasný odchod do důchodu. Už jen početnost generací baby-boomu znamená, že kdyby přijali současné vzory předčasného odchodu do důchodu, pak by došlo k výraznému zvýšení míry závislosti lidí staršího věku. Systém sociální ochrany by mohl být přetížen a v mnoha oblastech a sektorech by mohlo dojít k nedostatku pracovních sil. Generace baby-boomu je pravděpodobně největším zdrojem, je nejlépe vzdělaná a je nejzdravější generací, která kdy existovala. Má proto nejlepší předpoklady pro to, aby nejlépe využila příležitosti nabízené v důsledku prodloužení života. Promarnit jejich možný přínos kvůli současným praktikám na trhu práce by bylo velkým plýtváním. Zde, stejně jako v dalších oblastech, bude důležité, aby byly politiky aktivního stárnutí citlivé na potřeby, možnosti a preference jednotlivců Krok za debatu o typu penzijního systému Existují dobré důvody, proč reformovat penzijní systémy. Ale neexistuje žádný univerzální lék a adekvátní reformy si vyžádají čas a mohou být i bolestivé. V současnosti se debata soustřeďuje především na to, zda průběžné nebo fondové systémy budou lepší při řešení otázky transferu zboží a služeb od aktivní generace ke generaci v důchodu. Bez ohledu na zvolenou metodu bude nutné transfer zdrojů podstatně zvýšit. Je zřejmé, že k minimalizaci zvýšeného zatížení těch, kteří pracují, 4 Nerovnosti v příjmech, zdravotním stavu a v očekávané délce života se v posledních desetiletích rozšířily, což se také týká starých lidí. 8

10 by mělo dojít v maximální možné míře skrze rozšíření základny pro financování a vyšší míru aktivity a zaměstnanosti všech v produktivním věku. Penzijní reformy jsou důležitou částí nutného přizpůsobení se fenoménu stárnutí, ale budou opravdu efektivní pouze tehdy, pokud budou zajištěny aktivním stárnutím a vyšší obecnou mírou zaměstnanosti Produktivní agenda pro penzijní reformu: Odložení podpory a postupný odchod do důchodu Nejproduktivnějším a nejefektivnějším způsobem, jak čelit tlakům na udržitelnost penzijních systémů v důsledku stárnutí, je obrátit trend předčasných odchodů do důchodu. Budeme-li pracovníky motivovat a umožníme-li jim, aby zůstávali na pracovním trhu déle a odcházeli z něj postupně, můžeme redukovat důchodové náklady, získat dodatečné příjmy a větší produktivní vstupy pro růst. To, čeho musíme dosáhnout, je změna chování lidí při odchodu do důchodu. Penzijní reformy jako takové jsou pouze jednou z částí toho, co je potřeba. Změna zvyků odchodu do důchodu bude vyžadovat podporu sociálních partnerů, podporu veřejného trhu práce, daní a politik na pracovišti. Jakkoli není nabídka předčasného odchodu do důchodu jedinou příčinou předčasného odchodu, určitě hraje klíčovou roli. Umožňuje zaměstnavatelům, odborům a pracovníkům přenesení problému trhu práce na důchodový systém. Její existence nenutí relevantní partnery k zaměření se na nutné změny v řízení. Udržitelnost důchodových systémů vyžaduje omezení přístupu k předčasným odchodům do důchodu. Nicméně takové omezení je podmíněno odstraněním bariér a demotivačních vlivů, které brání mužům a ženám, aby pracovali déle; a zároveň i poskytováním lepších a více vyhovujících pracovních příležitostí pro stárnoucí pracovníky. Je potřeba jak snížit poptávku po předčasných odchodech, tak přístup k nim a zároveň je potřeba mít na paměti, že jiné způsoby odchodu, jako je invalidní důchod nebo podpora dlouhodobě nezaměstnaných, můžou hrát ekvivalentní roli jako předčasný důchod. Stále bude potřeba systém sociální ochrany, který lidem za určitých okolností dovolí odejít dříve do důchodu např. v případě dlouhodobé nemoci či postižení; nebo v regionech, kde jsou vyhlídky na opětovné zaměstnání propuštěných starších pracovníků zvláště špatné. Také mohou existovat sektory, kde bude vhodné motivace k předčasným důchodů po určitý čas zachovat a tím vyjít vstříc specifickým podmínkám a výzvám v daném sektoru 5. Předčasný odchod by se měl znovu stát výjimečnou situací, jak tomu bylo v minulosti. Možnosti zahrnující méně než plný odchod z trhu práce (např. částečný úvazek) by měly být využívány jako alternativa. Ve spolupráci se sociálními partnery musí být penzijní systém přizpůsoben tak, aby dovoloval postupný odchod v pružné kombinaci s různými formami pracovního příjmu. Postupný nebo částečný odchod do důchodu založený na kolektivních dohodách a možná i na podpoře vládních programů by se mohl stát jednou z důležitých cest, jak překonat mezeru mezi skutečným a zákonem stanoveným věkem odchodu do důchodu, zvláště v sektorech, kde je další práce na celý úvazek těžko 5 To se může týkat, za určitých okolností, například zemědělství: Jedno z doprovodných opatření Společné zemědělské politiky - Systém Společenství pro předčasné odchody do důchodu ze zemědělství podle Nařízení (EEC) č. 2079/92 si klade za cíl prosadit nezbytnou obnovu, restrukturalizaci a zlepšení ekonomické životaschopnosti zbývajících farem skrze poskytování dostatečného příjmu starým farmářům, kteří úplně přestali hospodařit a tím vytvořit mladým farmářům lepší podmínky pro vytváření a rozvoj farem. 9

11 uskutečnitelná. Úspěch při obracení trendu bude záviset na tom, zda se podaří najít rovnováhu mezi flexibilitou požadovanou jednotlivci a jim poskytovaným zabezpečením. Nedávné výpočty naznačují, že pokud bychom dokázali zvýšit skutečný věk odchodu mužů do důchodu na úroveň let a současně udržet současný růst míry participace žen, pak by bylo možné zamezit velké části nárůstu zátěže ze závislosti starých lidí 6. Přesto může být nutné znovu nastavit vzorce příspěvků/transferů, alespoň do určité míry. Výhodou takové produktivní reakce je, že nárůst požadavků na zvýšení příspěvků a snížení transferů bude řiditelnější. Zároveň to může nabídnout současným padesátníkům a šedesátníkům lepší možnosti participace ve společnosti: aktivní roli, lepší statut a lepší kvalitu života. Faktorů stojících za předčasnými důchody je mnoho a jsou komplexní. Změna praktik zaměstnavatelů a odborů při managementu věku bude vyžadovat velké úsilí a úzkou spolupráci se sociálními partnery i mezi nimi. K pozměnění očekávání a nálad starších pracovníků bude potřeba jim nabídnout lepší příležitosti a motivaci, aby zůstali v práci. Navíc další práce si, alespoň na počátku, vyžádá mnoho částečných pracovních úvazků. V krátkodobém až střednědobém horizontu je smysluplné, aby Evropská unie zvýšila průměrný skutečný věk odchodu do důchodu o 2 roky. Ve střednědobém a dlouhodobém horizontu, kdy se naplno projeví dopad demografického stárnutí, bychom se měli snažit o to, aby velká většina mohla pracovat déle a skutečný věk odchodu do důchodu by se opět mohl přiblížit zákonnému Vytvoření penzijních systémů méně citlivých na demografické a jiné zásadní změny Detailní způsob, jak dosáhnout udržitelnosti důchodových systémů, se bude v jednotlivých členských státech lišit, neboť je potřeba zohlednit rozdíly, které existují v celkovém důchodovém systému; v kritériích definujících nárokovatelnost, vzorci příspěvek/transfer a mechanismu indexace veřejného systému. Přesto jsou některé obecné principy jasné. Vlády a sociální partneři by měli zohlednit potenciální přínosy politik zaměřených na: Zabezpečení co nejširší a co nejspravedlivější základny příjmů pro veřejný důchodový systém. Vytvoření udržitelné kombinace vzájemně se podporujících penzijních pilířů založených na legislativě, kolektivních smlouvách a soukromých smlouvách, a tím zajišťujících široké rozložení odpovědnosti mezi vládu, sociální partnery a jednotlivce při poskytování důchodu starým lidem. Upevnění implicitní smlouvy mezi generacemi nalezením správné rovnováhy v důchodových systémech mezi dlouhodobou finanční udržitelností, mezigenerační solidaritou a spravedlností mezi generacemi i v jejich rámci Vytvoření bezpečnějšího a ziskovějšího prostředí pro doplňkové důchody Řada členských států si zvolila dvouvrstvý důchodový systém, kdy primární systém poskytuje základní důchod a předplacený druhý pilíř poskytuje důchod udržující příjem na dané výši. Pro penzijní fondy je velmi přínosný přístup na jednotný trh a jednotná měna. Kapitálový trh celé EU dokáže lépe absorbovat růst vkladů do 6 OECD (1998): Udržení prosperity ve stárnoucí společnosti, str. 42 a poznámka 19 na str

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života Evropa čelí velké výzvě z důvodů globalizace a demografických změn. Proto zástupci ministerstev,

Více

2. Evropský sociální fond

2. Evropský sociální fond 2. Evropský sociální fond Úkoly Evropského sociálního fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o ESF), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Smlouva o ES: Hlava XI článek 146/ex-čl.

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Obsah Demografický vývoj v České republice Národní akční plán podporující

Více

Přímý prodej v Evropě Pohled na naše odvětví v roce 2007

Přímý prodej v Evropě Pohled na naše odvětví v roce 2007 Přímý prodej v Evropě Pohled na naše odvětví v roce 2007 Odvětví přímého prodeje v roce 2007 Přímý prodej prodej spotřebního zboží, případně služeb prostřednictvím jejich osobního představení prodejcem

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2014. a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska na rok 2014

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2014. a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska na rok 2014 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 2.6.2014 COM(2014) 417 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2014 a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska na rok

Více

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Důchodová reforma Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Zvyšování věkové hranice pro nárok na starobní důchod Omezení možnosti předčasného odchodu do důchodu Omezení zápočtu

Více

Očekávané demografické změny v zemích Evropské unie a základní politické směřování

Očekávané demografické změny v zemích Evropské unie a základní politické směřování Stavební spořen ení s jistotou k vlastnímu bydlení XV. evropský kongres Evropského sdružen ení stavebních spořitelen Očekávané demografické změny v zemích Evropské unie a základní politické směřování Detlef

Více

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně Praha, 16. května 2013 Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu Zpracování analýz sociálního dialogu a

Více

MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN

MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN PŘEDMLUVA Modul 5 V Modulu 5, který nese název VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN, popisujeme,

Více

Budoucnost kohezní politiky EU

Budoucnost kohezní politiky EU Budoucnost kohezní politiky EU Daniela Grabmüllerová Stanislav Cysař Ministerstvo pro místní rozvoj Rozpočet a finanční vize obcí, měst a krajů Praha, 23. září 2010 Klíčové milníky - EU Schválení Strategie

Více

Společným postupem sociálních partnerů k přípravě na změny důchodového systému. České Budějovice, Informační seminář 3. 11. 2014 Zlata Houšková

Společným postupem sociálních partnerů k přípravě na změny důchodového systému. České Budějovice, Informační seminář 3. 11. 2014 Zlata Houšková Společným postupem sociálních partnerů k přípravě na změny důchodového systému (BiDi) České Budějovice, Informační seminář 3. 11. 2014 Zlata Houšková Důchodový systém, jeho změny a dopady Významné prodloužení

Více

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2015 a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska z roku 2015

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2015 a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska z roku 2015 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 13.5.2015 COM(2015) 265 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2015 a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska z roku

Více

INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE

INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE Popis iniciativy a jejího cíle Iniciativa EQUAL je definována čl. 20 (1) Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999, o obecných ustanoveních o Strukturálních fondech,

Více

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Mezinárodní konference 4. 5 března 2014, hotel Avanti, Brno Stárnutí obyvatel ČR Nejnovější

Více

Péče o zdraví stárnoucí pracovní populace

Péče o zdraví stárnoucí pracovní populace Péče o zdraví stárnoucí pracovní populace (projekt ) MUDr. Vladimíra Lipšová SZÚ, CHPPL Informace o projektu Účastníci Výběr tématu Cíle, cílové skupiny E-learning Web anketa, výsledky Závěr, kontakty

Více

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice MUDr. Tomáš Julínek DNEŠNÍ PROGRAM Důvody pro změnu Návrh nového systému Postup realizace nového systému 1 NUTNOST ZMĚNY Krize institucí v

Více

Přístup MPSV v politice zaměstnanosti mladých do 25 let. Pozice mladých na trhu práce v ČR Fridrich-Ebert-Stiftung ČR Praha 5.

Přístup MPSV v politice zaměstnanosti mladých do 25 let. Pozice mladých na trhu práce v ČR Fridrich-Ebert-Stiftung ČR Praha 5. Přístup MPSV v politice zaměstnanosti mladých do 25 let Pozice mladých na trhu práce v ČR Fridrich-Ebert-Stiftung ČR Praha 5. prosince 2012 1 Výchozí situace 2 Ekonomická aktivita a neaktivita mladých

Více

EU Společná zpráva o penzích: Pokrok a klíčové výzvy v poskytování přiměřených a udržitelných penzí v Evropě

EU Společná zpráva o penzích: Pokrok a klíčové výzvy v poskytování přiměřených a udržitelných penzí v Evropě EU Společná zpráva o penzích: Pokrok a klíčové výzvy v poskytování přiměřených a udržitelných penzí v Evropě projekt Monitoring změn v zahraničních důchodových systémech Zpracoval: Výzkumný ústav práce

Více

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 (dále jen Strategie ) jsou vymezeny s ohledem na tři klíčové priority Strategie,

Více

Jak nás vidí OECD. Ivo Vondrák VŠB - Technická univerzita Ostrava ivo.vondrak@vsb.cz www.vsb.cz 2014

Jak nás vidí OECD. Ivo Vondrák VŠB - Technická univerzita Ostrava ivo.vondrak@vsb.cz www.vsb.cz 2014 Jak nás vidí OECD Ivo Vondrák VŠB - Technická univerzita Ostrava ivo.vondrak@vsb.cz www.vsb.cz 2014 Autoři studie Jaana Puukka, FR/FI Maite Martinez, ES Patrick Dubarle, FR Andrea Hofer, OECD Tomas Karlsson,

Více

Analýzy sladěnosti -přednosti a nedostatky

Analýzy sladěnosti -přednosti a nedostatky Analýzy sladěnosti -přednosti a nedostatky Vladimír r Tomší šík člen bankovní rady ČNB SeminářČeské společnosti ekonomické a ŠkodyAuto Vysoké školy Pozice nových zemí EU v rámci evropské integrace 12.

Více

Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010

Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010 Rovná odměna a vliv recese na pracovnice Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010 Proč přetrvává genderový rozdíl v odměňování?

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

Jak stabilizovat veřejný dluh?

Jak stabilizovat veřejný dluh? Jak stabilizovat veřejný dluh? Prof. Jan Švejnar E-mail: kancelar@jansvejnar.cz web: http://idea.cerge-ei.cz 9. června 2011 Struktura prezentace Fiskální situace ČR v mezinárodním srovnání Ekonomie vývoje

Více

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010 Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek Výzkumné problémy I. opatření a aktivity, které bychom přiřadili k městskému marketingu jsou realizovány, aniž by si jejich aktéři

Více

ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU

ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU CZ ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU 2007 - EVROPSKÝ ROK ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ PRO VŠECHNY The European Older People s Platform La Plate-forme européenne des Personnes âgées OBYVATELSTVO ZEMÍ

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ Brusel 01.07.1999 COM(1999) 323 final SDĚLENÍ KOMISE RADĚ FINANČNÍ INFORMACE O EVROPSKÝCH ROZVOJOVÝCH FONDECH Dokument je přiložen k návrhu rozpočtu na rok 2000 Obsah Předmluva...2

Více

Strategie a integrovaný akční program ke zvýšení zaměstnanosti a lepšímu vzdělávání v Moravskoslezském kraji na roky 2015 2023

Strategie a integrovaný akční program ke zvýšení zaměstnanosti a lepšímu vzdělávání v Moravskoslezském kraji na roky 2015 2023 Strategie a integrovaný akční program ke zvýšení zaměstnanosti a lepšímu vzdělávání v Moravskoslezském kraji na roky 2015 2023 Verze březen 2015 1 STRUČNÝ SOUHRN MS Pakt je strategickou komunikační platformou

Více

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání Praha, březen 2013 Úvod V lednu

Více

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA 1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA Prioritní oblast Cíl Úkol Indikátor 1. Včasná péče Zvýšit účast sociálně dětí v předškolním vzdělávání. Vytvoření komplexního

Více

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. na období 2008-2009

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. na období 2008-2009 Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na období 2008-2009 Schválen na 16. zasedání Rady vlády pro BOZP dne 10. 12. 2007 Úvod Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při

Více

Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém)

Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém) Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém) zdroj financování pojistné, daně vlastnosti: plátci a příjemci rozdílné osoby běžné výdaje roku financovány

Více

Evropská dimenze odborného vzdělávání

Evropská dimenze odborného vzdělávání Olomouc 3-4.2.2011 Evropská dimenze odborného vzdělávání Miroslav Procházka miroslav.prochazka@nuov.cz Konference projektu UNIV 2 KRAJE Cíl a struktura prezentace Cíl: informovat o aktuálním stavu představ

Více

Zdravé stárnutí a komunitní služby z pohledu WHO

Zdravé stárnutí a komunitní služby z pohledu WHO Zdravé stárnutí a komunitní služby z pohledu WHO Demografická změna a role měst v rozvoji komunitních zdravotních a sociálních služeb Magistrát hl.města Prahy 13.ledna 2015 Alena Šteflová Kancelář WHO

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz

Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Ročenka konkurenceschopnosti 2006-2007 Růst a stabilita Globalizace Konkurenceschopnost Institucionální

Více

Regulace nájemného a vstup České republiky do EU. L. Havlíček, MF ČR

Regulace nájemného a vstup České republiky do EU. L. Havlíček, MF ČR Regulace nájemného a vstup České republiky do EU L. Havlíček, MF ČR Bytová politika EU V EU není jednotná bytová politika EU ani její orgány nemají přímé kompetence v oblasti bytové politiky Nepřímé vlivy

Více

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PROČ SE ZAPOJIT DO PRACOVNÍHO PROCESU? Pocit užitečnosti. Překonání handicapu uvnitř sebe sama. Alespoň částečná finanční nezávislost. Aktivní zapojení do formování

Více

Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED

Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED Directorate-General for Communication Public Opinion Monitoring Unit V Bruselu dne 30. ledna 2015 Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED

Více

Operační program Zaměstnanost (2014 2020), příprava projektů a psaní žádosti o grant.

Operační program Zaměstnanost (2014 2020), příprava projektů a psaní žádosti o grant. Individuální projekt MPSV Podpora pracovního uplatnění starších osob v souvislosti s vyhlášením roku 2012 Evropským rokem aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity, Operační program Zaměstnanost (2014

Více

Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů

Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů Prof. Michal Mejstřík Petr Janský, M.Sc. EEIP, a.s. Institut ekonomických studií, Fakulta sociálních věd Univerzita Karlova II. konference

Více

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo

Více

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1784/1999. ze dne 12. července 1999. o Evropském sociálním fondu *

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1784/1999. ze dne 12. července 1999. o Evropském sociálním fondu * NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1784/1999 ze dne 12. července 1999 o Evropském sociálním fondu * EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

Více

ČESKÁ REPUBLIKA. 1. Hlavní charakteristika důchodového systému

ČESKÁ REPUBLIKA. 1. Hlavní charakteristika důchodového systému ČESKÁ REPUBLIKA 1. Hlavní charakteristika důchodového systému Zákonné starobní důchody se skládají ze dvou částí z rovného základního důchodu a důchodu odvozeného z výdělku na základě osobního vyměřovacího

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP. Synergie IROP

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP. Synergie IROP Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP Synergie IROP Hlavní zaměření programu Globálním cílem OP VVV je urychlit přechod ČR k růstu prostřednictvím lidského

Více

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück 24.06.2009 Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování

Více

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti Měření nezaměstnanosti Nezaměstnanost 15.3.2012 Kdo je nezaměstnaný? Ekonomicky aktivní ob. Celkové obyvatelstvo Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb

Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb LADISLAV P R Ů Š A BANSKÁ BYSTRICA, 25. BŘEZNA 2014 Osnova 1. Aktuální situace na trhu práce 2.

Více

Vzdělávání dospělých v ČR. Jan Brůha Oddělení dalšího vzdělávání MŠMT 21. 5. 2015

Vzdělávání dospělých v ČR. Jan Brůha Oddělení dalšího vzdělávání MŠMT 21. 5. 2015 Vzdělávání dospělých v ČR Jan Brůha Oddělení dalšího vzdělávání MŠMT 21. 5. 2015 1 2 12 Podíl dospělé populace na dalším vzdělávání v ČR a EU v letech 2008 2014 11,4 11 10,8 10,5 10,6 10 9,7 9 9,4 9,3

Více

FINANCOVÁNÍ VYSOKÝCH ŠKOL, diverzifikace zdrojů

FINANCOVÁNÍ VYSOKÝCH ŠKOL, diverzifikace zdrojů FINANCOVÁNÍ VYSOKÝCH ŠKOL, diverzifikace zdrojů Josef Beneš Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 1 Úspěchy/silné stránky Navyšování rozpočtu v posledních pěti letech na základě konsensu napříč

Více

Evropský sociální fond Investice do lidí

Evropský sociální fond Investice do lidí Evropský sociální fond Investice do lidí Evropská komise Tento leták je k dispozici ve všech úředních jazycích EU. Ani Evropská komise, ani žádná osoba jednající za Evropskou komisi nenesou odpovědnost

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 XVII. celostátní finanční konference Mgr. Lenka Kaucká, MPSV Praha 4. prosince 2014 Obsah prezentace Věcné zaměření OP Zaměstnanost

Více

Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Česká republika 50+:

Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Česká republika 50+: Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe Česká republika 50+: projekt SHARE Radim Boháček NHÚ AV ČR SHARE Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe Studie o zdraví, stárnutí a důchodovém

Více

Rámcová dohoda o práci na dálku

Rámcová dohoda o práci na dálku Rámcová dohoda o práci na dálku 1. Všeobecné úvahy V kontextu Evropské strategie zaměstnanosti vyzvala Evropská rada sociální partnery, aby vyjednali dohody, které by modernizovaly organizaci práce, včetně

Více

I. ZADÁNÍ Dopadová studie se zaměří zejména na

I. ZADÁNÍ Dopadová studie se zaměří zejména na STUDIE 33 DOPADOVÁ STUDIE Právní rámec kolektivního vyjednávání a sociálního dialogu v odvětví školství, pracovněprávní a mzdové podmínky a problémy BOZP ve školství Vytvořeno pro: Projekt reg.č.: CZ.1.04/1.1.01/02.00013

Více

Evropská Garance pro mladé lidi European Youth Guarantee v Rámci akcí pro zaměstnávání mladých lidí

Evropská Garance pro mladé lidi European Youth Guarantee v Rámci akcí pro zaměstnávání mladých lidí Evropská Garance pro mladé lidi European Youth Guarantee v Rámci akcí pro zaměstnávání mladých lidí FES, Praha, 17. května 2013 Hotel Andel s JUDr.Vít Samek Právní a sociálně ekonomické oddělení ČMKOS

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

SWOT analýza současného stavu. odborného vzdělávání a přípravy

SWOT analýza současného stavu. odborného vzdělávání a přípravy SWOT analýza současného stavu odborného vzdělávání a přípravy Cíle: - uvědomit si slabé a rizikové stránky stávající praxe a přístupu k odbornému vzdělávání a přípravě. - Identifikovat silné stránky a

Více

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Národní 3, 117 20 Praha 1 Zpracoval: Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Ing. Marcela Přesličková, tel.221 403 331, e-mail : preslickova@ kav.cas.cz str.1 1. Specifikace

Více

Praha, 5. 12. 2013 OP VVV 2014-2020

Praha, 5. 12. 2013 OP VVV 2014-2020 Praha, 5. 12. 2013 OP VVV 2014-2020 Rámec přípravy programu Časový rámec Dohoda o partnerství v nové verzi zaslána na EK K 30. 11. 2013 (3. 12. 2013) odevzdaná 3. verze OP VVV Prosinec 2013 předpokládaný

Více

www.cerge-ei.cz/share Výsledky studie SHARE 50+ v Evropě

www.cerge-ei.cz/share Výsledky studie SHARE 50+ v Evropě www.cerge-ei.cz/share Výsledky studie SHARE 50+ v Evropě Co dále? Dalším krokem projektu SHARE 50+ v Evropě v roce 2008 a 2009 je sběr a připojení dat životní historie respondentů k již existující databázi

Více

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. pro období 2011 2012

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. pro období 2011 2012 Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro období 2011 2012 Schváleno Radou vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci dne 10. prosince 2010. ÚVOD Národní akční program bezpečnosti

Více

KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT

KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT Úvod Úvodní poznámka: Následující dokument byl vypracován útvary gerálního ředitelství pro vnitřní trh.

Více

Studie č. 13. Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, s důrazem na rovnováhu

Studie č. 13. Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, s důrazem na rovnováhu Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, s důrazem na rovnováhu mezi konkurenceschopností a sociální soudržností Vytvořeno pro: Projekt reg.č.: Název projektu: Objednatel:

Více

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV)

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Zpracoval: Bc. Jaroslav Mikšaník, Úřad práce ČR E-mail: Jaroslav.Miksanik@ol.mpsv.cz Olomouc, 12. 10. 2011 Obsah přednášky 1)

Více

Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře)

Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře) Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře) Následující analýza výhodnosti vstupu do II. pilíři vychází ze stejné metodologie, která je popsána v Pojistněmatematické zprávě

Více

Modernizace zdravotních systémů v zemích EU

Modernizace zdravotních systémů v zemích EU Modernizace zdravotních systémů v zemích EU MUDr. Milan Cabrnoch poslanec Evropského parlamentu zpravodaj www.cabrnoch.cz Název zprávy Zpráva Evropské komise Evropské radě, Evropskému parlamentu, Evropskému

Více

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 INTEGROVANÉ TERITORIÁLNÍ INVESTICE POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti

Více

Extending Opportunities: How Active Social Policy Can Benefit Us All

Extending Opportunities: How Active Social Policy Can Benefit Us All Extending Opportunities: How Active Social Policy Can Benefit Us All Summary in Czech Rozšiřování příležitostí: Jak nám všem může prospět aktivní sociální politika Přehled v českém jazyce Ekonomický růst

Více

Rovnost žen a mužů v EU

Rovnost žen a mužů v EU Case Id: b225bc59-e90b-412f-aba1-89a918a4ad93 Date: 19/07/2015 14:44:36 Rovnost žen a mužů v EU Vyplnění polí označených je povinné. Údaje o vaší organizaci Vyplňujete dotazník v rámci své profesní činnosti

Více

Monitorovací ukazatele. sledované rozvojovými partnerstvími

Monitorovací ukazatele. sledované rozvojovými partnerstvími Monitorovací ukazatele sledované rozvojovými partnerstvími 1 Obsah prezentace: princip monitorování širší kontext monitorovacích indikátorů u Programu Iniciativy Společenství EQUAL společné minimum EK

Více

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Podpora rozvoje znalostní ekonomiky... 2 Prioritní osa 2 - Podpora vstupu

Více

Proč potřebujeme důchodovou reformu?

Proč potřebujeme důchodovou reformu? Proč potřebujeme důchodovou reformu? V roce 2008 byl důchodový účet vyrovnaný. Dnes chybí ročně 30 40 mld. Kč. o Přibylo 80 000 důchodců (~ 10 mld. Kč) o Ubylo 180 000 zaměstnanců (~ 15 mld. Kč) o Mimořádná

Více

ÚČAST DOSPĚLÝCH V DALŠÍM VZDĚLÁVÁNÍ V ČR A EU

ÚČAST DOSPĚLÝCH V DALŠÍM VZDĚLÁVÁNÍ V ČR A EU ÚČAST DOSPĚLÝCH V DALŠÍM VZDĚLÁVÁNÍ V ČR A EU Ing. Věra Czesaná, CSc. Národní vzdělávací fond Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání Konference Moje profese České Budějovice, 21. září 6 Obsah prezentace

Více

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Reforma rozpočtu EU Eurocentrum Praha 30. října 2008 Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Obsah 1. Současná struktura rozpočtu EU 2. Rozhodnutí o revizi 3. Veřejná debata 4. Revize

Více

Nezaměstnanost 15.3.2012

Nezaměstnanost 15.3.2012 Nezaměstnanost 15.3.2012 Měření nezaměstnanosti Kdo je nezaměstnaný? Celkové obyvatelstvo Ekonomicky aktivní ob. Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy 8 NEZAMĚSTNANOST 8.1 Klíčové pojmy Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je definováno jako suma zaměstnaných a nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti je definovaná jako procento ekonomicky aktivního obyvatelstva,

Více

Dotazník pro osoby starší 50 let

Dotazník pro osoby starší 50 let Dotazník pro osoby starší 50 let Aktivní stárnutí můžeme charakterizovat jako zdravý a aktivní životní styl, který má pozitivní dopad na celkovou životní spokojenost osob starších 50 let. Důležitou součástí

Více

NÁVRH STANOVISKA. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2013/0081(COD) 21. 6. 2013. Výboru pro právní záležitosti

NÁVRH STANOVISKA. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2013/0081(COD) 21. 6. 2013. Výboru pro právní záležitosti EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro právní záležitosti 21. 6. 2013 2013/0081(COD) NÁVRH STANOVISKA Výboru pro právní záležitosti pro Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci k návrhu

Více

Podpora zdraví v evropském kontextu a v České republice

Podpora zdraví v evropském kontextu a v České republice Podpora zdraví v evropském kontextu a v České republice MUDr. Lidmila Hamplová Ministerstvo zdravotnictví ČR Evropská zdravotní politika Hlavním principem evropské zdravotní politiky je poznatek vztahu

Více

Strategický cíl 3. Prosperita

Strategický cíl 3. Prosperita Prosperující město 3.1 Služby města pro podnikání a investice zajišťující příliv investic a podporu podnikatelských aktivit 3.2 Pracovní příležitosti bez bariér cílem zlepšit možnosti účasti na trhu práce

Více

PAKT EURO PLUS: HODNOCENÍ DOSAVADNÍCH ZKUŠENOSTÍ

PAKT EURO PLUS: HODNOCENÍ DOSAVADNÍCH ZKUŠENOSTÍ PAKT EURO PLUS: HODNOCENÍ DOSAVADNÍCH ZKUŠENOSTÍ Prezentace J. M. Barrosa, předsedy Evropské komise, Evropské radě dne 9. prosince 2011 Pakt euro plus v souvislostech Evropa 2020 Postup při makroekonomické

Více

Flexikurita v Evropě:modernizace evropského trhu práce ve 21. století

Flexikurita v Evropě:modernizace evropského trhu práce ve 21. století SPEECH/07/421 Vladimír Špidla Člen Evropské komise odpovědný za zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti Flexikurita v Evropě:modernizace evropského trhu práce ve 21. století Centrum pro evropskou

Více

České zdravotnictví v Evropské unii Nabízené příležitosti strukturální politiky

České zdravotnictví v Evropské unii Nabízené příležitosti strukturální politiky České zdravotnictví v Evropské unii Nabízené příležitosti strukturální politiky Ing. Oldřich Vlasák Hradec Králové, 9. března 2006 Všudepřítomná Evropská unie Dopad politik EU / ES na zdravotnictví Pracovní

Více

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci NÁVRH STANOVISKA. Výboru pro zaměstnanost a sociální věci

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci NÁVRH STANOVISKA. Výboru pro zaměstnanost a sociální věci EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro zaměstnanost a sociální věci 19. 6. 2012 2011/0177(APP) NÁVRH STANOVISKA Výboru pro zaměstnanost a sociální věci pro Rozpočtový výbor k návrhu nařízení Rady, kterým

Více

COVER PPT_Compressed. budoucnosti Evropy. Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise

COVER PPT_Compressed. budoucnosti Evropy. Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise COVER PPT_Compressed Investování do budoucnosti Evropy Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise 1 5. zpráva o hospodářské, sociální a územní

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 27 A V DALŠÍCH LETECH Mirek Topolánek předseda vlády ČR Stav veřejných financí vládní deficit Trvale deficitní hospodaření -1-2 -3 % HDP -4-5 -6-7 -8 Saldo vládního sektoru

Více

Evropský sociální fond v ČR 2007 2013

Evropský sociální fond v ČR 2007 2013 Evropský sociální fond v ČR 2007 2013 26. 3. 2009 petr.leistner@mpsv.cz 1 Cíle EU pro léta 2007-13 1. Konvergence 2. Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost 3. Evropská územní spolupráce Petr.leistner@mpsv.cz

Více

Podpora hospodářské činnosti v komunitách. Pokročilá komunitní práce KSP FF UK PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D.

Podpora hospodářské činnosti v komunitách. Pokročilá komunitní práce KSP FF UK PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. Podpora hospodářské činnosti v komunitách Pokročilá komunitní práce KSP FF UK PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. Podpora komunitních aktivit Podporované zaměstnávání Veřejně prospěšné práce Sociální ekonomika

Více

Evropské fondy na MPSV ČR

Evropské fondy na MPSV ČR Evropské fondy na MPSV ČR Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Olomouc 25.7.2012 MPSV a evropské fondy 2007-2013 MPSV je v období 2007 2013:

Více

Individuální projekty národní

Individuální projekty národní Individuální projekty národní Číslo OP: CZ 1.07 Název OP: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo výzvy: 49 Název výzvy: Žádost o finanční podporu z OP VK IPn oblast podpory 3.1 Prioritní osa: 7.3

Více

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Sociální podnikání zaměstnanecká družstva Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Sociální inovace Koncept BEC BEC Družstvo Šumperk

Více