Algoritmus pro výpočet strukturálně postižených regionů ve SRR ČR Ukazatel Charakteristika Váha

Transkript

1 Příloha č. 1 Algoritmus pro výpočet strukturálně postižených regionů ve SRR ČR Tab. 1: Charakteristika jednotlivých ukazatelů a jejich váhy. Ukazatel Charakteristika Váha Ad 1 Podíl osob zaměstnaných v průmyslu (v %) z celkového počtu zaměstnanců. Ad 2 Počet zaměstnanců v průmyslu (v %) v daném roce oproti roku Ad 3 Bezrozměrné číslo vyjadřující meziregionální relaci v zaměstnanosti. Ad 4 Absolutní počet soukromých podnikatelů na 1000 obyvatel daného okresu Zdroj: Příloha č. 2 ke Strategii regionálního rozvoje ČR, ,3 0,2 metoda souhrnného hodnocení závažnosti stavu 0,1 Tab. 2: Základní složky ukazatele a algoritmus výpočtu. Ukazatel Algoritmus výpočtu Váha Nezaměstnanost N = uchazeči o zaměstnání / pracovní síla 0,4 Dlouhodobá nezaměstnanost D = dlouhodobě nezaměstnaní / pracovní síla 0,3 Tlak na pracovní místa V = (uchazeči volná prac. místa) / pracovní síla 0,3 Zdroj: Příloha č. 2 ke Strategii regionálního rozvoje ČR, Výpočet souhrnného hodnocení: SH = v1*n + v2*d + v3*v - souhrnnému hodnocení nezaměstnanosti byla dána váha 0,4. Algoritmus výpočtu jednotlivých ukazatelů a koeficientu výsledného hodnocení (za daný okres a v daném roce): Jednotlivé ukazatele: o velikosti každého ukazatele v daném okrese byl přidělen odpovídající poměrný koeficient. Tento koeficient byl vynásoben vahou příslušného ukazatele a byl získán koeficient výsledného hodnocení: Tab. 3: Výsledné hodnocení. Označení koeficientu U1 U2 U3 Definice koeficient ukazatele podíl zaměstnanosti v průmyslu na celkové zaměstnanosti koeficient ukazatele vývoj zaměstnanosti v průmyslu koeficient ukazatele souhrnné hodnocení nezaměstnanosti koeficient ukazatele počet soukromých podnikatelů na 1000 U4 obyvatel Zdroj: Příloha č. 2 ke Strategii regionálního rozvoje ČR, 2000 Výsledné hodnocení = U1*0,3 + U2*0,2 + U3*0,4 + U4*0,1

2 Výpočet konečného koeficientu hodnocení strukturálně postižených regionů: podle výše uvedeného algoritmu byla spočítána výsledná hodnocení všech okresů zvlášť za každý rok (1996, 1997, 1998) na závěr byl z těchto koeficientů spočítán průměr za jednotlivé okresy a z těch se vycházelo při sestavování pořadí strukturálně postižených regionů Algoritmus pro výpočet hospodářsky slabých regionů ve SRR ČR Tab. 4: Základní složky ukazatele a algoritmus výpočtu. Ukazatel Algoritmus výpočtu Váha Nezaměstnanost N = uchazeči o zaměstnání / pracovní síla 0,4 Dlouhodobá nezaměstnanost D = dlouhodobě nezaměstnaní / pracovní síla 0,3 Tlak na pracovní místa V = (uchazeči volná prac. místa) / pracovní síla 0,3 Zdroj: Příloha č. 2 ke Strategii regionálního rozvoje ČR, Výpočet souhrnného hodnocení: - Tomuto ukazateli souhrnného SH = v1*n + v2*d + v3*v hodnocení nezaměstnanosti dána váha 0,3. Tab. 5: Charakteristika jednotlivých ukazatelů a jejich váhy Ukazatel Charakteristika Váha Ad 1 bezrozměrné číslo vyjadřující meziregionální relaci v zaměstnanosti. Byla zde použita metoda souhrnného hodnocení závažnosti stavu zaměstnanosti, resp. nezaměstnanosti v regionech x Ad 2 daňová výtěžnost (v Kč) v okrese na 1 obyvatele v daném roce 0,1 Ad 3 výši průměrné měsíční mzdy (v Kč) v daném roce 0,15 Ad 4 Ad 5 počet zaměstnanců v zemědělství, lesnictví a rybolovu jako podíl (v %) na celkové zaměstnanosti v okrese v daném roce změna zaměstnanosti v zemědělství, lesnictví a rybolovu (v %) v daném roce oproti roku 1990 Ad 6 počet obyvatel na 1 km 2 v daném okrese a daném roce 0,1 Zdroj: Příloha č. 2 ke Strategii regionálního rozvoje ČR, Algoritmus výpočtu jednotlivých ukazatelů a koeficientu výsledného hodnocení (za daný okres a v daném roce) Jednotlivé ukazatele: - velikosti každého ukazatele v daném okrese byl přidělen odpovídající poměrný koeficient. Tento koeficient byl vynásoben vahou příslušného ukazatele a byl získán koeficient výsledného hodnocení: 0,2 0,15

3 Tab. 6: Výsledné hodnocení. Označení koeficientu U1 U2 U3 U4 U5 U6 Zdroj: Příloha č. 2 ke Strategii regionálního rozvoje ČR, Výsledné hodnocení = Definice koeficient ukazatele souhrnné hodnocení zaměstnanosti koeficient ukazatele daňové příjmy na 1 obyvatele koeficient ukazatele průměrná mzda koeficient ukazatele počet zaměstnanců v zem., les. a rybolovu na celkové zaměstnanosti koeficient ukazatele vývoj zaměstnanosti v zem., les. a rybolovu v daném roce oproti roku 1990 koeficient ukazatele hustoty osídlení Výpočet konečného koeficientu hodnocení hospodářsky slabých regionů podle výše uvedeného algoritmu byla spočítána výsledná hodnocení všech okresů zvlášť za každý rok (1996, 1997, 1998) U1*0,3 + U2*0,1 + U3*0,15 + U4*0,2 +U5*0,15 + U6*0,1 na závěr se z těchto koeficientů spočítal průměr za jednotlivé okresy a z těch se vycházelo při sestavování pořadí strukturálně postižených regionů (tab. 2a) Seznam regionů se soustředěnou podporou státu vymezených ve SRR Tab. 7: Seznam okresů vymezených ve SRR ČR jako regiony se soustředěnou podporou státu. Strukturálně postižené (okresy) Most Karviná Teplice Chomutov Děčín Kladno Ostrava město Přerov Louny Frýdek Místek Zdroj: MpMR, Hospodářsky slabé (okresy) Louny Tachov Znojmo Český Krumlov Bruntál Jeseník Třebíč Prachatice Břeclav Svitavy Zdroj: Příloha č. 2 ke Strategii regionálního rozvoje ČR: Typy a vymezení regionů se soustředěnou podporou státu. Praha, červenec 2000.

4 Příloha č. 2 Seznam regionů se soustředěnou podporou státu vymezených ve SRR dle kategorií (po aktualizaci v roce 2010) Tab. 8: Regiony se soustředěnou podporou státu vymezené ve SRR I. Strukturálně postižené regiony Okres Obyvatelstvo v % Rozloha (km 2 ) v % 1. Sokolov , ,0 2. Chomutov , ,2 3. Most , ,6 4. Teplice , ,6 5. Ústí nad Labem , ,5 6. Karviná , ,5 7. Nový Jičín , ,1 Celkem , ,4 II. Hospodářsky slabé regiony Okres Obyvatelstvo v % Rozloha (km 2 ) v % 1. Tachov , ,7 2. Děčín , ,2 3. Třebíč , ,9 4. Blansko , ,1 5. Hodonín , ,4 6. Znojmo , ,0 7. Jeseník , ,9 8. Přerov , ,1 9. Šumperk , ,7 10. Bruntál , ,9 11. úz. býv. VÚ Ralsko x x 250 0,3 12. úz. býv. VÚ Mladá x x 6,7 0,01 Celkem , ,2

5 III. Regiony s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností Okres Obyvatelstvo v % Rozloha (km 2 ) v % 1. Louny , ,4 2. Česká Lípa , ,4 3. Jablonec nad Nisou , ,5 4. Svitavy , ,7 5. Kroměříž , ,0 6. Vsetín , ,4 7. Ostrava-město , ,4 ORP Obyvatelstvo v % Rozloha (km 2 ) v % 1. Ostrov , ,4 2. Frýdlant , ,4 3. Světlá nad Sázavou , ,4 4. Králíky , ,2 5. Šternberk , ,4 6. Uničov , ,3 7. Valašské Klobouky , ,3 8. Vítkov , ,4 Celkem , ,7 Zdroj: DVS, 2010.

6 Příloha č. 3 Seznam regionů vymezených ve SRR Tab. 9: Regiony se soustředěnou podporou státu (hospodářsky problémové) vymezené ve SRR Název ORP Kraj Výsledek hodnocení Počet obyvatel (SLDB 2011) Bílina Ústecký 0, Bílovec Moravskoslezský 0, Bohumín Moravskoslezský 0, Broumov Královehradecký 0, Bruntál Moravskoslezský 0, Bystřice nad Pernštejnem Vysočina 0, Česká Třebová Pardubický 0, Český Těšín Moravskoslezský -0, Děčín Ústecký 0, Frýdlant Liberecký -0, Havířov Moravskoslezský -0, Hodonín Jihomoravský -0, Cheb Karlovarský 0, Chomutov Ústecký -0, Jeseník Olomoucký -0, Kadaň Ústecký 0, Karviná Moravskoslezský -0, Konice Olomoucký 0, Králíky Pardubický 0, Kraslice Karlovarský -0, Kravaře Moravskoslezský 0, Krnov Moravskoslezský -0, Kyjov Jihomoravský 0, Lipník nad Bečvou Olomoucký 0, Litvínov Ústecký -0, Louny Ústecký 0, Mikulov Jihomoravský 0, Moravská Třebová Pardubický -0, Moravské Budějovice Vysočina 0, Moravský Krumlov Jihomoravský -0, Most Ústecký -0, Nová Bor Liberecký -0,

7 Odry Moravskoslezský -0, Orlová Moravskoslezský -0, Ostrava Moravskoslezský 0, Ostrov Karlovarský -0, Podbořany Ústecký 0, Přerov Olomoucký 0, Rumburk Ústecký -0, Rýmařov Moravskoslezský -0, Sokolov Karlovarský 0, Stříbro Plzeňský 0, Svitavy Pardubický 0, Šternberk Olomoucký 0, Šumperk Olomoucký 0, Tanvald Liberecký 0, Teplice Ústecký -0, Uničov Olomoucký -0, Ústí nad Labem Ústecký -0, Valašské Klobouky Zlínský 0, Varnsdorf Ústecký -0, Veselí nad Moravou Jihomoravský 0, Vítkov Moravskoslezský -0, Vsetín Zlínský 0, Zábřeh Olomoucký 0, Znojmo Jihomoravský 0, Žatec Ústecký 0, Zdroj: vlastní zpracování dle MpMR, 2013.

8 Příloha č. 4 Metodika dle Programu rozvoje územního obvodu Zlínského kraje Tab. 10: Seznam vybraných ukazatelů v jednotlivých pilířích dle Programu rozvoje územního obvodu Zlínského kraje Demografické ukazatele (průřezová oblast) průměrné roční tempo změny počtu obyvatel za poslední čtyři roky index stáří 1. pilíř: Atraktivní region počet lůžek hromadných ubytovacích zařízení na 1000 obyvatel počet nemovitých kulturních památek na 100 km2 počet přenocování v hromadných v ubytovacích zařízeních na 1000 obyvatel počet knihoven včetně poboček na 1000 obyvatel počet sportovních zařízení na 1000 obyvatel 2. pilíř: Efektivní infrastruktura a rozvoj venkova počet veřejných dopravních spojů ve špičce na 1000 obyvatel počet dokončených bytů za poslední čtyři roky na 1000 obyvatel 3. pilíř: Konkurenceschopnost ekonomiky počet podniků bez zaměstnanců a mikropodniků na 1000 obyvatel počet malých a středních podniků na 1000 obyvatel průměrné roční tempo přírůstku/úbytku ekonomických subjektů za poslední čtyři roky míra registrované nezaměstnanosti počet uchazečů o práci na jedno volné místo 4. pilíř: Úspěšná společnost podíl uchazečů o práci v evidenci ÚP nad 12 měsíců podíl obyvatel ve věku 15 a více let s vysokoškolským vzděláním počet základních škol na 1000 obyvatel ve věku 0 až 14 let počet praktických lékařů pro dospělé na 1000 obyvatel ve věku 15 a více let počet lůžek v domovech pro seniory na 1000 obyvatel ve věku 65 a více let podíl obyvatel žijících v obcích s kanalizací napojenou na ČOV délka silnic II. a III. třídy v km na 100 km2 změna počtu obyvatel ve venkovských obcích od roku 2007 Zdroj: vlastní zpracování dle Programu rozvoje územního obvodu Zlínského kraje

9 Tab. 11: Pořadí ORP v jednotlivých pilířích a celkově v letech ORP Demograf. Konkur. ekonomika Úspěšná společnost Efektivní infrastr. a rozvoj venkova Atraktivní region Finální pořadí Holešov 2. 5./8. 1./8. 2./3. 9./ Valašské Meziříčí 3. 2./4. 3./9. 3./ /8. 2. Otrokovice 5. 3./3. 7./3. 1./4. 12./ Bystrice pod Hostýnem 8. 7./ /12. 7./8. 2./ Rožnov pod Radhoštem /7. 6./9. 4./7. 3./ Vizovice 1. 9./9. 13./10. 6./12. 4./ Luhačovice /11. 8./ / / Zlín /1. 4./1. 5./5. 13./ Uherské Hradiště 6. 8./2. 2./2. 8./2. 8./ Kroměříž /8. 5./5. 9./1. 5./4. 7. Uherský Brod 9. 4./5. 9./7. 11./6. 10./ Vsetín /4. 12./6. 13./ / Valašské Klobouky / / /13. 6./ Zdroj: vlastní zpracování dle Programu rozvoje územního obvodu Zlínského kraje Tab. 12: Pořadí ORP Zlínského kraje dle metod a celkově pro období (v závorce uvedeno pořadí pro období ) Bennetova metoda Expertní metoda Celkové vyhodnocení Holešov (2.) Uherské Hradiště (1.) Otrokovice (2.) Valašské Meziříčí (6.) Zlín (2.) Valašské Meziříčí (6.) Otrokovice (5.) Kroměříž (3.) Uherské Hradiště (1.) Bystřice p. Hostýnem (3.) Vsetín (6.) Zlín (3.) Rožnov p. Radhoštem (10.) Otrokovice (4.) Holešov (5.) Vizovice (4.) Rožnov p. Radhoštem (5.) Rožnov p. Radhoštem (9.) Luhačovice (7.) Valašské Meziříčí (7.) Kroměříž (4.) Zlín (8.) Uherský Brod (8.) Bystřice p. Hostýnem (8.) Uherské Hradiště (1.) Luhačovice (9.) Luhačovice (10.) Kroměříž (9.) Holešov (11.) Vsetín (11.) Uherský Brod (12.) Vizovice (10.) Vizovice (7.) Vsetín (13.) Bystřice p. Hostýnem (12.) Uherský Brod (12.) Valašské Klobouky (11.) Valašské Klobouky (13.) Valašské Klobouky (13.) Zdroj: vlastní zpracování dle Programu rozvoje územního obvodu Zlínského kraje

10 Příloha č. 5 Metodika dle Programu rozvoje Ústeckého kraje Tab. 13: Seznam sociálně-ekonomických indikátorů a metoda hodnocení využitá v programu rozvoje Ústeckého kraje Indikátoru Indikátor Hodnocení/ body Index změny počtu obyvatel v letech (2011/1991) Podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva (v %) Počet ekonomických subjektů na 1000 obyvatel Míra nezaměstnanosti k Kvalita silniční dopravní infrastruktury Kvalita železniční dopravní infrastruktury Dostupnost nemocnic s akutní a následnou lůžkovou péčí Index změny více než 101 =1 b.; = 0 b.; méně než 99 = -1 b.; extrémní případy 2, resp. -2 b. Více než 7,8 % (průměr kraje) = 1 b.; méně = -1 b.; odchylka do 1 % = 0 b.; extrémní případy 2, resp. -2 b. méně než 202,5 = -1 b.; 202,5-222,5 = 0 b.; více než 222,5 = 1 b.;extrémní případy 2, resp. -2 b. Více než 14,2 % (průměr kraje) = - 1b.; méně = 1 b.; odchylka do 1 % = 0 b.; extrémní případy 2, resp. -2 b ORP s napojeným centrem bez závad = 1 b.; ORP napojené s dílčími závadami = 0 b.; nevyhovující napojení = -1 b. Nadstandardní parametry = 1b.; tratě s příznivou cestovní dobou = 0 b., horší parametry/nepříznivá doba = -1 b. Nemocnice s akutní i následnou péčí = 1 b.; pouze jeden druh péče = 0 b.; nepřítomnost 7. nemocnice = -1 b. Četnost sociálně vyloučených Žádná sociálně vyloučená lokalita = 1 b.; méně 8. lokalit než 3 lokality = 0 b.; více než 3 lokality = -1 b. Zdroj: Vlastní zpracování dle Programu rozvoje Ústeckého kraje Tab. 14: Výsledky územní syntézy dle ORP ORP Hodnocení indikátorů Celkové hodnocení Bílina Děčín Chomutov Kadaň Litoměřice Litvínov Louny Lovosice Most Podbořany Roudnice nad Labem Rumburk Teplice Ústní nad Labem Varnsdorf Žatec Zdroj: Vlastní zpracování dle Programu rozvoje Ústeckého kraje

11 Tab. 15: Typové oblasti v rámci socio-ekonomické regionalizace Ústeckého kraje dle ORP pro období Typová oblast SO ORP Charakteristika Oblast rostoucího vlivu prahy Jádrová oblast Oblast Severočeského hnědouhelného revíru Periferní oblasti Litoměřice Louny Lovosice Roudnice nad Labem (variantně také Žatec) Děčín Ústí nad Labem (variantně také Teplice) Bílina Chomutov Kadaň Litvínov Most Teplice Žatec (variantně bez Teplic a Žatce) Podbořany Rumburk Varnsdorf (variantně také Žatec) - přírůstek obyvatel (mírná suburbanizace) - nadprůměrný počet ekonomických subjektů - nízká míra nezaměstnanosti - dobré dopravní napojení, infrastruktura (dálnice D8) - dobrá dostupnost Prahy (=rozvojový faktor) - dobrá vybavenost službami - očekávané posilování vazeb na hlavní město - vyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných - přítomnost úřadů a institucí krajského významu - vysoký podíl ekonomických subjektů - dobrá dopravní infrastruktura - vysoká nezaměstnanost - sociálně vyloučené lokality - dobrý potenciál dalšího rozvoje - nerovnoměrný potenciál v cestovním ruchu - přítomnost brownfieldů - průměrné a podprůměrné hodnoty ukazatelů - nejnižší podíl vysokoškolsky vzdělaných - nejnižší podíl ekonomických subjektů - vysoká koncentrace sociálně vyloučených lokalit - vysoká zaměstnanost v těžebním a energetickém sektoru - nízká kvalifikace pracovní síly - útlum tradičních odvětví vysoká nezaměstnanost - nízká kvalita života - nadstandardní dopravní a technická infrastruktura - vysoká hustota zalidnění - nadstandardně vybavená lůžková zdravotní péče - koncentrace sociálně vyloučených lokalit - vnitřní heterogenita území - lokalizace několika průmyslových zón - nutnost diverzifikace ekonomické struktury - potřebné rekultivace a resocializace území - nepříznivá vzdělanostní struktura - podprůměrný počet ekonomických subjektů - nadprůměrně vysoká nezaměstnanost - nepříznivá poloha - nedostatečná dopravní infrastruktura - sociálně vyloučené lokality a časté konflikty Zdroj: Vlastní zpracování dle Programu rozvoje Ústeckého kraje Tab. 16: Typové oblasti v rámci socio-ekonomické regionalizace Ústeckého kraje dle obcí pro období Podoblast Jádrová Obce Hostomice, Benešov n. Ploučnicí, Děčín, Jílové, Dubí, Dobkovice, Malá Veleň, Malšovice, Těchlovice, Hrob, Bystřany, Jeníkov, Kladruby, Košťany, Krupka, Lahošt, Modlany, Novosedlice, Proboštov, Srbice, Teplice, Újezdeček, Zabrušany, Chlumec,Chabařovice, Chuderov, Libouchec, Malé Březno, Tisá, Petrovice, Povrly, Přestanov, Řehlovice, Ryjice, Telnice, Trmice, Ústí n. Labem, Velké Březno, Velké Chvojno Stručná charakteristika - odpovídá Jádrové oblasti - navíc část obcí z ORP Teplice

12 Pánevní Zemědělská s vlivem Prahy Krušnohorsko Vnitřní periferie Bílina, Ledvice, Březno, Černovice, Droužkovice, Chomutov, Jirkov,Málkov, Nezabylice, Otvice, Pesvice, Spořice, Strupčice, Údlice, Vrskmaň, Všehrdy, Všestudy, Vysoká Pec, Kadaň, Klášterec nad Ohří, Okounov, Perštejn, Rokle, Horní Jiřetín,Litvínov, Lom, Louka u Litvínova, Mariánské Radčice, Braňany, Havraň, Lišnice, Malé Březno, Most, Polerady, Volevčice, Želenice, Duchcov, Háj u Duchcova, Osek Brozany nad Ohří, Brňany, Bohušovice nad Ohří, Dolánky nad Ohří, Hošťka, Křešice, Litoměřice, Mlékojedy, Oleško, Polepy, Račice, Rochov, Štětí, Terezín, Travčice, Trnovany, Vrutice, Blšany u Loun, Cítoliby, Černčice, Dobroměřice, Hříškov, Hřivice, Chlumčany, Chraberce, Jimlín, Koštice, Lenešice, Líšťany, Louny, Obora, Panenský Týnec, Peruc, Počedělice, Raná, Slavětín, Smolnice, Toužetín, Úherce, Veltěže, Vrbno nad Lesy, Vršovice, Zbrašín, Žerotín, Černiv, Čížkovice, Děčany, Dlažkovice, Evaň, Chodovlice, Chotěšov, Keblice, Klapý, Křesín, Libochovice, Lkáň, Lovosice, Lukavec, Radovesice, Sedlec, Siřejovice, Slatina, Sulejovice, Úpohlavy, Vrbičany, ORP Rodunice n. Labem, Holedeč, Libočany, Žatec Blatno, Bolehoř, Hora Svatého Šebestiána, Kalek, Křimov, Místo, Výsluní, Domašín, Kovářská, Kryštofovy Hamry, Loučná pod Klínovcem, Měděnec, Vejprty, Brandov, Český Jiřetín, Hora Svaté Kateřiny, Klíny, Meziboří, Nová Ves v Horách, Mikulov, Moldava Dobrná, Dolní Habartice, Františkov nad Ploučnicí, Heřmanov, Horní Habartice, Markvartice, Merboltice, Starý Šachov, Valkeřice, Velká Bukovina, Verneřice, Veselé, Libědice, Maštov, Račetice, Radonice, Veliká Ves, Vilémov, Býčkovice, Drahobuz, Horní Řepčice, Chotiněves, Levín, Liběšice, Lovečkovice, Snědovice, Úštěk, Brodec, Domušice, Nová Ves, Pnětluky, Ročov, Vinařice, ORP Podbořany, Homole u Panny, Zubrnice, Deštnice, Libořice, Měcholupy, Tuchořice - svým charakterem odpovídá oblasti Středočeského uhelného revírů - odpovídá oblasti rostoucího vlivu Prahy - velmi příznivé podmínky pro rostlinnou výrobu - zemědělský charakter regionu - komplikovaná dopravní dostupnost - omezená nabídka služeb, nedostatečná infrastruktura - vysoký podíl lesů - znečištěná půda a ovzduší - turistický potenciál - nižší potenciál zemědělství - odlehlost - horší dostupnost služeb a práce - úbytek populace, vysoký index stáří - vysoký podíl obyvatel se základním vzděláním - nadprůměrná nezaměst.

13 České Švýcarsko České středohoří Pás deprivace Šluknovsko a Podluží Arnoltice, Bynovec, Česká Kamenice, Hřensko, Huntířov, Janov, Janská, Jetřichovice, Kámen, Kytlice, Kunratice, Labská Stráň, Ludvíkovice, Růžová, Srbská Kamenice, Doubice, Krásná Lípa, Chřibská Hrobčice, Lukov, Měrunice, Ohníč, Světec, Hlinná, Chudoslavice, Kamýk, Libochovany, Malíč, Michalovice, Miřejovice, Píšťany, Ploskovice, Staňkovice, Třebušín, Velké Žernoseky, Žalhostice, Žitenice, Chotiměř, Jenčice, Lhotka nad Labem, Malé Žernoseky, Podsedice, Prackovice, Velemín, Vchynice, Vlastislav, Třebenice, Třebívlice, Bořislav, Bžany, Kostomlaty pod Milešovkou, Rtyně nad Bílinou, Žalany, Žim, Dolní Zálezly, Habrovany, Malečov, Stebno, Tašov Chbany, Pětipsy, Břvany, Chožov, Kozly, Libčeves, Opočno, Postoloprty, Výškov, Želkovice, Bečov, Bělušice, Korozluky, Obrnice, Patokryje, Blažim, Bitozeves, Čeradice, Liběšice, Lipno, Lišany, Nové Sedlo, Staňkovice, Velemyšleves, Zálužice, Žiželice, Bílence, Hrušovany Dolní Poustevna, Jiříkov, Lipová, Lobendava, Mikulášovice, Rumburk, Staré Křečany, Šluknov, Velký Šenov, Vilémov, Dolní Podluží, Horní Podluží, Jiřetín pod Jedlovou, Rybniště, Varnsdorf Zdroj: Vlastní zpracování dle Programu rozvoje Ústeckého kraje turisticky atraktivní oblast - velký migrační přírůstek (suburbanizace Děčína) - nízký index stáří - vysoká míra podnikatelské aktivity - vysoká (sezónní) nezaměstnanost - omezená dostupnost služeb - nárůst počtu obyvatel (suburbanizace) - kvalitnější životní prostředí, atraktivní krajina - vyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných - nižší nezaměstnanost - turisticky atraktivní - příznivá poloha vůči centrům - horší dostupnost odlehlých obcí - chybějící služby - koncentrace velmi nepříznivých vlivů - mimořádně vysoká nezaměstnanost (i přes existenci PZ) - nepříznivá vzdělanostní struktura - nízká míra ek.aktivity - snížená dostupnost služeb - mladá populace - odpovídá periferní oblasti - poloha na hranici - větší lidnatost a více měst - lepší vybavenost službami oproti Periferní podoblasti

14 Příloha č. 6 Metodika dle Programu rozvoje územního obvodu Středočeského kraje Tab. 17: Kritéria a indikátory využité v Programu rozvoje územního obvodu Středočeského kraje Sledované oblast / kritérium Indikátory - produktivita práce Vybavenost okresu a jeho ekonomickou stabilitu - podíl výdajů na vývoj a výzkum - výše přímých zahraničních investic - technická infrastruktura - průměrná hrubá měsíční mzda - míra nezaměstnanosti - počet zaměstnaných v oblasti výzkumu Trh práce, nezaměstnanost a vývoje - počet vysokoškolsky vzdělaných osob - počet vydaných stavebních povolení Intenzita podnikatelské činnosti - počet registrovaných firem a OSVČ - dostupnost sociálních a zdravotních služeb Kvalita života - střední délka života - množství vyprodukovaných emisí - životní úroveň - úroveň bydlení Ostatní aspekty - počet trestných činů - hustota osídlení - saldo dojížďky za prací Zdroj: vlastní zpracování dle Programu rozvoje územního obvodu Středočeského kraje Tab. 18: Kategorizace území Středočeského kraje pro období Kategorie Okresy Charakteristiky I. II. Mladá Boleslav Praha - východ Praha - západ Beroun Kolín Kladno - Těží z bezprostřední blízkosti Prahy zázemí zejména z hlediska bydlení a zaměstnanosti. - Poměrně malý podíl vybavenosti službami (obyvatelé využívají jejich dostupnost v Praze). - Nižší podíl trvale bydlících osob, resp. přihlášených k trvalému bydlení. - Nově budované satelity vyšší využívání komunálních služby tlak na rozpočet obce (výše rozpočtu je však závislá na počtu trvale bydlících obyvatel). - Okres Mladá Boleslav je výjimečný ekonomického hlediska lokalizace automobilky Škoda Auto, a.s., která je jedním z největších podniků a zaměstnavatelů v České republice, o čemž vypovídá vysoký podíl za prací dojíždějících zaměstnanců a poměrně nízká podnikatelská aktivita v okrese. - Vyspělé; centra plní roli spádových měst pro tamní obyvatele. - Okresní města patřila mezi průmyslová centra, jejichž význam však dnes poklesl. - Blízkost hlavního města a především jeho dobrá dopravní dostupnost má však stále vliv i na tuto oblast, jak z hlediska dojížďky za prací (např. Kladno), tak z hlediska rekreačního potenciálu (Berounsko). Bydlení původně pražských obyvatel je již méně významné. - Okres Kolín je dalším průmyslovým centrem oblasti lokalizace automobilky TPCI.

15 III. Kutná Hora Příbram Benešov - Rozlohou velké okresy v jižní a jihovýchodní části. - Kutná Hora a Příbram dříve průmyslové centra, v současnosti se průmyslové výrobě daří v Kutné Hoře. - V okrese Příbram - oblasti bývalé těžby uranových rud zatížen ekologickými problémy - Okres Benešov větším podíl zemědělské a lesní výroby. - Průmyslová výroba a ekonomický potenciál okresu nejsou z krajského měřítka významné. - Potřeba podpory zaměstnanosti, rozvoje průmyslu a služeb. - Benešov je významný z hlediska rekreačního potenciálu - Kutná Hora je významné turistické centrum. IV. Rakovník Nymburk Mělník - Rakovník a Nymburk vyšší podíl zemědělské výroby. - Nymburk nejvyšší nezaměstnanost v kraji, nejnižší mzdy, stav přímých zahraničních investic i nízkou dostupnost sociálních služeb. - Rakovník nízkou podnikatelskou aktivitou i obtížnější dostupností sociálních a zdravotních služeb. - Obtížnější dopravní dostupnost a napojení na Prahu na rozdíl od ostatních okresů obyvatelé nevyužívají sociální a zdravotní služby v hlavním městě a deficit těchto služeb není zkreslen. - Mělník relativně dobrá ekonomické i podnikatelské prostředí, avšak velmi špatného životního prostředí (emise). Zdroj: vlastní zpracování dle Programu rozvoje územního obvodu Středočeského kraje

16 Příloha č. 7 Metodika dle Programu rozvoje Pardubického kraje Tab. 19: Ukazatele využité v metodě Pardubického kraje Indikátor Charakteristika Váha Migrace Index stáří Relativní počet podnikatelů Míra nezaměstnanosti Daňová výtěžnost rozdíl počtu přistěhovaných a vystěhovaných, vztažený na obyvatel poměr počtu obyvatel ve věku nad 65 let k počtu obyvatel mladších 14 let (v %) poměr počtu podnikatelů k počtu trvale bydlících obyvatel (v tis.) poměr počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání u úřadu práce ku počtu ekonomicky aktivních obyvatel poměr daňových příjmů v daném území ku počtu trvale bydlících obyvatel 1 Časové období Časová řada za roky ,5 Rok Časová řada za roky Časová řada za roky Časová řada za roky Hustota počet trvale bydlících obyvatel na kilometr čtvereční 0,5 Rok 2010 obyvatelstva Zdroj: vlastní zpracování dle Programu rozvoje Pardubického kraje Tab. 20: Problémové ORP vymezené v programu rozvoje Pardubického kraje Metodou váženého Metodou kritické Regiony vymezené Výsledné hodnocení součtu hodnoty v PRK z roku 2006 ORP Česká Třebová ORP Česká Třebová ORP Česká Třebová ORP Hlinsko ORP Hlinsko ORP Hlinsko ORP Hlinsko ORP Králíky ORP Králíky Chrudim - západ ORP Králíky ORP Litomyšl ORP Mor. Třebová ORP Králíky ORP Mor.Třebová ORP Mor.Třebová ORP Svitavy ORP Mor. Třebová ORP Svitavy ORP Polička - ORP Svitavy - ORP Svitavy Zdroj: vlastní zpracování dle Programu rozvoje Pardubického kraje Tab. 21:Metoda vymezení problémových oblastí Pardubického kraje Metoda Postup Podle takto získaného součtu indikátorů byly obvody ORP seřazeny od těch, jejichž součet byl nejmenší až k těm, jejichž součet byl nejvyšší. Z takto vzniklého pořadí byly Vážený následně vybrány ty obvody ORP, jejichž součet indikátorů je nižší než 4,0 tj. průměr součet kraje a zároveň v nich migrace obyvatelstva dosahuje záporných hodnot s tím, že v případě hodnoty součtu do 3,5 se indikátoru migrace nepřihlíží. Jako kritická hodnota byla u všech indikátorů vybrána hodnota nižší než 1, tedy stav, kdy indikátor nedosahuje průměrné úrovně kraje. Z tohoto pravidla existují 2 výjimky: v případě indikátoru indexu stáří jsou z logiky konstrukce daného indikátoru voleny za kritickou hodnotu hodnoty 1,1 a více a hodnoty pod 0,9 (zde byly hodnoty vůči Kritická konstrukci ukazatele recipročně přepočteny nižší hodnoty ukazatele znamenají starší hodnota obyvatelstvo a naopak). Obě extrémní hodnoty totiž vyžadují zvýšené finanční intervence z veřejných rozpočtů pro danou skupinu obyvatel. Druhá výjimka je u indikátoru migrace, kde bylo nutné z technických důvodů pracovat s absolutními čísly. Proto byly jako kritické hodnoty stanoveny ty, které jsou nižší než 4,1 (průměr kraje). Zdroj: Program rozvoje Pardubického kraje

17 Příloha č. 8 Metodika dle Programu rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje Tab. 22: Charakteristiky využité v metodě Olomouckého kraje Demografické charakteristiky Socio-ekonomické charakteristiky Ukazatel Stav k: Definice Zdroj dat Hustota zalidnění (HZ) počet obyvatel na 1 km2 ČSÚ průměrný roční přirozený Přirozený přírůstek (PP) průměr za roky přírůstek obyvatel na ) obyvatel středního stavu v letech Migrační saldo (MS) průměr za roky ) Index stáří (IS) Ekonomická aktivita obyvatel (okresy) / Produkt. složka populace (ORP, POÚ) EAO/PROD Míra nezam. (MN08/MN09) Dynamika růstu nezam. (D_NM) Počet dos. uchazečů na 1 volné prac. místo (UCH) Počet podnikatelů (FO) na 1000 obyvatel (POD) Daňové příjmy obcí na 1 obyvatele (DP) Bytová výstavba (BV) Vybavenost obcí technickou infrastrukturou (TECH) Zaměstnanost v průmyslu (PRUM) Zaměstnanost v zemědělství (ZEM) prosinec 2008 a prosinec 2009 prosinec 2008 a prosinec 2009 průměrný roční přírůstek obyvatel stěhováním na 1000 obyvatel středního stavu v letech podíl obyvatel starších 65 let a obyvatelstva ve věku do 14 let EAO vypočtena na základě výsledků výběrového šetření pracovních sil. PROD = podíl obyvatel ve věku 15 až 64 let na úrovni ČR, krajů a okresů jde o výsledek výběrového šetření pracovních sil; u ORP a POÚ na základě EAO index změny míry nezaměstnanosti od prosince 2008 do prosince 2009 ČSÚ; Demografic ká ročenka SO POÚ ČSÚ; Demografic ká ročenka SO POÚ ČSÚ MPSV MPSV MPSV prosinec 2009 x MPSV rok 2008 průměr za roky rok 2006 počet soukromých podnikatelů podnikajících podle živnostenského zákona x průměrný roční počet dokončených bytů na 1000 obyvatel v letech průměrný podíl obcí připojených na vodovod a kanalizaci a podíl plynofikovaných obcí z celkového počtu obcí patřících k danému území (v %). ČSÚ Odvětvová srovnávací analýza ČSÚ Malý lexikon obcí ČR počet pracovníků v průmyslu ČSÚ, RES počet pracovníků v odvětví zemědělství, lesnictví a myslivost Zdroj: vlastní zpracování dle Programu rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje (Berman Group, 2010). ČSÚ, RES

18 Příloha č. 9 Metodika Moravskoslezského kraje Tab. 23: Ukazatele využité Moravskoslezským krajem při Socioekonomické analýze obcí Oblast Ukazatele (za obce) Váha Období - Hrubá míra migračního salda (v ) Index stáří (v %) Hustota zalidnění (obyv./km 2 ) Obyvatelstvo Občanská vybavenost a bydlení Ekonomika a podnikání Trh práce a nezaměstnanost Dopravní obslužnost Technická infrastruktura Životní prostředí - Počet ordinací praktického lékaře na 1000 obyvatel - Počet dokončených bytů na 1000 obyvatel - Index ekonomického zatížení (v %) - Počet podnikatelů, tj. FO na 1000 obyvatel - Daňové příjmy (v tis. Kč na obyvatele) - Míra nezaměstnanosti (v %) - Míra dlouhodobé nezaměstnanosti (v %) - Počet spojů zastavujících v jednotlivých obcích ve všedních dnech (bez měst s MHD) - Počet spojů zastavujících v jednotlivých obcích ve o víkendech a svátcích (bez měst s MHD) - Vybavenost obcí kanalizací - Vybavenost obcí vodovodem - Vybavenost obcí plynovodem - Překročení denních imisních limitů pro polétavý prach - Koeficient ekologické stability v obcích únor Pozn: tučně zvýrazněno 11 ukazatelů sloužících pro porovnání generelových jednotek (pro vymezení socioekonomicky znevýhodněných oblastí) Tab. 24: Socioekonomicky znevýhodněné oblasti Moravskoslezského kraje Oblast Beskydsko Dolní Benešov Jesenicko Karvinsko Krnovsko Nízký Jeseník Osoblažsko Generelová jednotka (obce) Dolní Lomná (Dolní Lomná, Horní Lomná); Mosty u Jablunkova (Hrčava, Mosty u Jablunkova); Staré Hamry (Bílá, Staré Hamry) Dolní Benešov (Dolní Benešov) Holčovice (Heřmanovice, Holčovice); Malá Morávka (Malá Morávka); Světlá Hora (Andělská Hora, Rudná p.pradědem, Světlá Hora); Vrbno p.pradědem (Karlova Studánka, Ludvíkov, Vrbno p. Pradědem) Albrechtice (Albrechtice); Karviná (Karviná); Orlová (Doubrava, Orlová) Horní Benešov (H. Benešov, Horní Životice, Staré Heřminovy, Svobodné Heřmanice); Krnov (Býkov-Láryšov, Hošťálkovy, Krnov); Lichnov (Lichnov); Velké Heraltice (Sosnová, Velké Heraltice) Břidličná (Břidličná, Rýžoviště, Velké Štáhle); Budišov n. Budišovkou (Budišov n. Budišovkou, Kružberk, Nové Lublice, Staré Těchanovice, Svatoňovice); Dvorce (Bílčice, Dvorce, Křišťanovice); Fulnek (Fulnek, Kujavy, Vrchy); Horní Město (Horní Město, Tvrdkov); Lomnice (Dětřichovice nad Bystřicí, Lomnice); Melč (Melč, Moravice, Radkov); Spálov (Luboměř, Spálov) Osoblaha (Bohušov,Dívčí Hrad, Hlinka, Osoblaha, Rusín, Slezské Pavlovice, Slezské Rudoltice) Zdroj: vlastní zpracování dle Analytické části Návrhu řešení socioekonomicky znevýhodněných oblastí Moravskoslezského kraje, 2010.

19 Příloha č. 10 Metodika dle Programů rozvoje Libereckého kraje Tab. 25: Indikátory využité Libereckým krajem v období Ukazatel Popis Váha Míra nezaměstnanosti k větší než 10% 0,3 Intenzita podnikatelských aktivit počet podnikatelských subjektů na 1000 ob. menší než 170 PS/1000ob. 0,2 Daňová výtěžnost daňové příjmy obcí na 1 obyvatele nižší než 4000 Kč/ob. 0,2 Hustota zalidnění menší než 50 ob./km 2 0,05 Podíl ekonomicky aktivních obyvatel x 0,15 ve službách Podíl obyvatelstva bez maturity x 0,1 Při výpočtu výsledného váhového ukazatele každé obce byl použit vzorec: = Bh MN* 0,3 + Bh DV *0,2 + Bh IPA * 0,2 + Bh ZS * 0,15 + Bh OM * 0,1 +Bh HZ * 0,05 Maximální počet bodů, které mohla každá obec získat, je 20 bodů. Jako hranice pro zařazení obce mezi hospodářsky slabé bylo získání alespoň 13,0 bodů. Vysvětlivky ke vzorci: Bh MN bodová hodnota míry nezaměstnanosti dané obce podle dvacetistupňové škály Bh DV bodová hodnota daňové výtěžnosti dané obce podle dvacetistupňové škály Bh IPA bodová hodnota intenzity podnikatelských aktivit dané obce podle dvacetistupňové škály Bh ZS bodová hodnota zaměstnanosti ve službách dané obce podle dvacetistupňové škály Bh OM bodová hodnota podílu obyvatelstva bez maturity dané obce podle 10ti-stupňové škály Bh HZ bodová hodnota hustoty zalidnění dané obce podle dvacetistupňové škály Ve výsledku bylo vymezeno 6 hospodářsky slabých oblastí: Cvikovsko, Centrální Semilsko, Frýdlantsko, Hrádecko-Chrastavsko, Podralsko a Západní Českolispko. Detailní seznam obcí uveden v programu rozvoje Libereckého kraje Zdroj: Program rozvoje Libereckého kraje , Tab. 26: Ukazatele využité Libereckým krajem v období a Ukazatel Popis Váha Intenzita bytové (počet dokončených bytů za období 5ti let/ počet obyvatel) 7 výstavby (BYT) *1000 Index vzdělanosti (VZD) Index ekonomického zatížení (EZ) Počet pracovních příležitostí (PP) Míra nezaměstnanosti (NEZ), resp. míra registrované nezaměstnanosti (1 * počet obyvatel se SŠ bez maturity + 2* počet obyvatel s maturitou + 3 * počet obyvatel s VOŠ vzděláním + 4* počet obyvatel s VŠ vzděláním) / počet obyvatel starších 15 let (počet obyvatel do 14 let + počet obyvatel nad 65 let) / (počet obyvatel ve věku let) * 100 (počet ekonomicky aktivních obyvatel počet obyvatel vyjíždějících z obce za prací + počet obyvatel dojíždějících do obce za prací) / počet ekonomicky aktivních obyvatel (průměrný počet evidovaných nezaměstnaných za 12 měsíců / počet ekonomicky aktivních obyvatel )* 100 resp. (dosažitelní uchazeči o zaměstnání ve věku let/počet obyvatel ve věku let)*

20 Intenzita podnik. aktivity (POD) Daňové příjmy (DAN) Dopravní obslužnost (ST, SO) Technická infrastruktura (KAN, VOD, PL) Občanská vybavenost (ZZ, SKO) Hustota zalidnění (HUS) (počet podnikatelských subjektů / počet obyvatel) * daňové příjmy obcí v Kč/ počet obyvatel 7 počet spojů zastavujících v obcích ve středu a v sobotu; (počet spojů za všechny obce / počet obcí) podíl domů napojených na kanalizaci, vodovod a plynovod na celkovém počtu domů počet ordinací praktického lékaře (pro děti a dorost, pro dospělé), včetně detašovaných pracovišť; (2*počet ordinací + 1*počet detašovaných pracovišť)/2; existence školy v obci (ano/ne) počet obyvatel / rozloha km2 1 Při stanovení spádovosti se bralo v úvahu dřívější vymezení generelových jednotek užívané v 70. a 80. letech minulého století, kde byla zohledněna spádovost ke školám, zdravotním zařízením a občanské vybavenosti, současná správní příslušnost k ORP, POÚ, stavebním a matričním úřadům, a také směrová spádovost podle dojížďky do zaměstnání podle dat Sčítání lidu, domů a bytů 2001, resp Hodnoty ukazatelů byly sledovány pro jednotlivé generelové jednotky a přepočítány vzhledem k průměru Libereckého kraje. Výsledným hodnotám byla přidělena váha dle významnosti jednotlivých ukazatelů. Konečné hodnoty pro všechny ukazatele za jednotlivé generelové jednotky byly sečteny, vzestupně seřazeny a následně rozděleny do tří kategorií. Bližší popis metody uveden v Metodice vymezení hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje, nebo Programu rozvoje Libereckého kraje Tab. 27: Kategorie území Libereckého kraje Hospodářsky podprůměrné (hranice bodů) Hospodářsky slabé (hranice bodů) Ostatní oblasti (nad bodů) Všechny generelové jednotky, jejichž výsledná bodová hodnota je nižší než průměr za Liberecký kraj; do této kategorie zároveň patří i všechny generelové jednotky zařazené mezi hospodářsky slabé oblasti. Všechny generelové jednotky, jejichž výsledná bodová hodnota je nižší než bodů; hranice bodů, která byla převzata z platné metodiky pro vymezování hospodářsky slabých a podprůměrných oblastí Libereckého kraje a byla zároveň zvolena tak, aby došlo k vytvoření pokud možno co nejkompaktnějších územních celků. Všechny generelové jednotky, jejichž výsledná bodová hodnota je vyšší než bodů. Tab. 28: Hospodářsky slabé oblasti Libereckého kraje v období a Oblast Frýdlantsko Generel. jed. Frýdlant Hejnice Nové Město pod Smrkem Generel. Obce Oblast jed. Bulovka, Dětřichov, Dol. Řasnice, Frýdlant, Habartice, Heřmanice, Kunratice, Horní Řasnice,Krásný Les, Pertoltice Bílý Potok, Hejnice, Lázně Libverda Jindřichovice p. S., Nové Město p. S. Cvikovsko Cvikov Kamenický Šenov Krompach Obce Cvikov, Kunratice u Cvikova, Svor Kamenický Šenov, Nový Oldřichov, Prysk Krompach, Mařenice