DOPRAVNÍ POLITIKA České republiky pro léta

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "DOPRAVNÍ POLITIKA České republiky pro léta 2005 2013"

Transkript

1

2

3 DOPRAVNÍ POLITIKA České republiky pro léta červenec 2005

4

5 VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 13. července 2005 č. 882 k Dopravní politice České republiky pro léta V l á d a I. s c h v a l u j e Dopravní politiku České republiky pro léta , obsaženou v části III materiálu č.j. 1087/05 (dále jen "Dopravní politika") jako výchozí strategický dokument resortu dopravy pro další období s tím, že tento dokument bude průběžně upřesňován v závislosti na vyhodnoceních účinnosti Dopravní politiky a na možnostech veřejných rozpočtů; II. u k l á d á 1. členům vlády a vedoucím ostatních ústředních orgánů státní správy zabezpečovat cíle a principy Dopravní politiky, 2. místopředsedovi vlády a ministru dopravy ve spolupráci s 1. místopředse-dou vlády a ministrem financí, ministry vnitra, pro místní rozvoj, ministryní informatiky, ministrem životního prostředí, ministryněmi zdravotnictví a školství, mládeže a tělovýchovy, místopředsedou vlády a ministrem práce a sociálních věcí a předsedou Českého statistického úřadu zabezpečit plnění úkolů obsažených v Dopravní politice uvedených v částech 5 Hlavní úkoly dopravní politiky a 7 Monito-ring dopravní politiky, 3. místopředsedovi vlády a ministru dopravy předložit vládě a) do 31. prosince 2005 Generální plán rozvoje dopravní infrastruktury, b) do 31. března 2006 Strategii podpory dopravní obsluhy území, c) k 30. září v letech 2007, 2009 a vyhodnocení účinnosti Dopravní politiky, d) k 31. prosinci v letech 2007, 2009 a aktualizaci Dopravní politiky; III. d o p o r u č u j e hejtmanům a primátorům statutárních měst vycházet při zpracování vlastních dopravních koncepcí ze zásad Dopravní politiky. Provedou: členové vlády, vedoucí ústředních orgánů státní správy Na vědomí: hejtmani, primátoři statutárních měst Předseda vlády Ing. Jiří P a r o u b e k, v. r.

6 Obsah Dopravní politika České republiky pro léta ÚVOD 9 2. VÝCHODISKA STRUKTURA PRIORIT A CÍLŮ DOPRAVNÍ POLITIKY Dosažení vhodné dělby přepravní práce mezi druhy dopravy zajištěním rovných podmínek na dopravním trhu Současný stav a východiska Veřejná hromadná doprava osob Nákladní doprava Železniční doprava Silniční doprava Letecká doprava Vnitrozemská vodní doprava Zajištění kvalitní dopravní infrastruktury Současný stav a východiska Zajištění financování v dopravním sektoru Současný stav a východiska Zvýšení bezpečnosti dopravy Současný stav a východiska Podpora rozvoje dopravy v regionech Současný stav a východiska SPECIFICKÉ CÍLE DOPRAVNÍ POLITIKY PODLE PRIORIT Dosažení vhodné dělby přepravní práce mezi druhy dopravy zajištěním rovných podmínek na dopravním trhu Zvládnutí růstu nároků na přepravu a vlivu globalizace v dopravě Harmonizace podmínek přepravního trhu a zpoplatnění uživatele Zkvalitnění přepravní práce ve veřejné dopravě osob Zkvalitnění přepravní práce v nákladní dopravě Transformace železničního sektoru Zkvalitnění přepravních služeb pro uživatele Zajištění kvalitní dopravní infrastruktury Údržba a obnova stávající dopravní infrastruktury Výstavba a modernizace dopravní infrastruktury Zajištění financování v sektoru dopravy Optimalizace úhrad za veřejné služby/veřejných služeb Zajištění financování dopravní infrastruktury Financování obnovy dopravních prostředků Financování výzkumu a vývoje 28 6

7 Obsah 4.4 Zlepšování vnitřní a vnější bezpečnosti dopravy Bezpečnost silniční dopravy Bezpečnost železniční dopravy Přeprava nebezpečných věcí Vnější bezpečnost dopravy Ochrana civilního letectví před protiprávními činy Podpora rozvoje dopravy v regionech Rozvoj a budování I/integrovaných dopravních systémů Regulace a zpoplatnění dopravy ve městech Využití možností nemotorové dopravy HLAVNÍ ÚKOLY DOPRAVNÍ POLITIKY Průřezové úkoly v dopravě Železniční doprava Silniční doprava Letecká doprava Vnitrozemská vodní doprava Veřejná hromadná doprava osob NÁSTROJE REALIZACE DOPRAVNÍ POLITIKY Právní nástroje Ekonomické nástroje Informační nástroje MONITORING DOPRAVNÍ POLITIKY VYSVĚTLENÍ POJMŮ VYSVĚTLENÍ ZKRATEK 43 PŘÍLOHY 45 PŘÍLOHA 1 PŘEHLED PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ TÝKAJÍCÍCH SE PŮSOBNOSTI MINISTERSTVA DOPRAVY 46 PŘÍLOHA 2 SOUBOR INDIKÁTORŮ DOPRAVNÍ POLITIKY 53 PŘÍLOHA 3 NÁVAZNÉ STRATEGICKÉ DOKUMENTY 59 7

8

9 1. ÚVOD Doprava je jedním z klíčových odvětví ekonomiky České republiky se značným významem i pro mezinárodní vztahy. Uživatelem dopravy je v různé míře každá fyzická i právnická osoba. Poptávka po přepravě osob i zboží neustále roste a úkolem veřejné správy je vytvořit právní a ekonomické podmínky pro poskytování veřejných služeb v dopravě i pro podnikání v dopravě a zajistit dopravní infrastrukturu odpovídající růstu přepravních potřeb. Při přípravě legislativních i ekonomických nástrojů regulace dopravy a rozvoje infrastruktury se musí směřovat k optimalizaci dopravních systémů, v jejímž rámci budou rozvíjeny ty druhy dopravy, které jsou šetrnější k životnímu prostředí, a to tak, aby vyhovovaly požadavkům udržitelného rozvoje a přitom vycházely z finančních možností veřejných rozpočtů České republiky. Dopravní politika České republiky (dále jen "Dopravní politika") pro období následující po vstupu země do Evropské unie do roku 2013 sleduje horizont programovacího období Evropské unie a vychází z analýzy a hodnocení Dopravní politiky České republiky z roku Ta byla součástí strategie sektoru dopravy v období před vstupem ČR do EU. Přestože tento dokument časově předcházel zpracování evropské dopravní politiky, dokázal vystihnout základní směry vývoje v souladu s evropskými trendy. V období před vstupem ČR do EU se podařilo splnit hlavní cíle především v oblasti plné aproximace právních předpisů ES do právního řádu ČR, harmonizace dopravních systémů a reformy veřejné správy (vznik krajů). Jako problematické je možné označit naplnění cílů v oblasti rozvoje dopravní infrastruktury omezené především nedostatečným finančním zabezpečením. Dopravní politika deklaruje, co stát a jeho exekutiva v oblasti dopravy učinit musí (mezinárodní vazby, smlouvy), učinit chce (bezpečnost, udržitelný rozvoj, ekonomika, ekologie, veřejné zdraví) a učinit může (finanční aspekty). Dopravní politika je koncipována v kontextu mezinárodních závazků, které Česká republika přijala či hodlá přijmout v souvislosti se svým členstvím v OSN, OECD a Evropské unii, avšak s respektem ke specifickým podmínkám a potřebám České republiky. V této souvislosti se Dopravní politika zaměřuje na zlepšení podmínek pro kvalitní dopravní obslužnost regionů a celého území ČR, které by měly usilovat o rovnováhu mezi kvalitou veřejných dopravních služeb a racionálnějším využitím osobních automobilů, možností ovlivnění dělby přepravní práce a stanovení objektivně spravedlivých plateb za dopravu a přepravu. Základními tématy, kterými se Dopravní politika v rámci dosažení svých cílů zabývá především, jsou harmonizace podmínek na přepravním trhu, modernizace, rozvoj a oživení železniční dopravy, zlepšení kvality silniční dopravy, omezení vlivů dopravy na životní prostředí a veřejné zdraví, provozní a technická interoperabilita evropského železničního systému, panevropská dopravní síť včetně prioritních projektů EU, zvýšení bezpečnosti dopravy, výkonové zpoplatnění dopravy, práva a povinností uživatelů dopravních služeb, podpora multimodálních přepravních systémů, rozvoj městské, příměstské a regionální hromadné dopravy v rámci IDS a zaměření výzkumu na bezpečnou, provozně spolehlivou a environmentálně šetrnou dopravu. 9

10 2. VÝCHODISKA Dopravní politika České republiky pro léta Dopravní proces má rozměr globální, celoevropský, státní, regionální i obecní. Jednotlivé úrovně tohoto procesu musejí být vzájemně provázány, musí být uplatňován princip subsidiarity. Problémy musejí být řešeny na co nejnižší rozhodovací úrovni, kde je řešení efektivní. Národní dopravní politika proto vychází z následujících zdrojů: Bílá kniha EU: Evropská dopravní politika do roku 2010 čas rozhodnout Dopravní politika ČR z roku 1998 vazba na cíle dopravní politiky ČR z roku 1998 v nových podmínkách členství v EU SWOT analýza zpracovaná Ministerstvem dopravy v přípravné fázi v prosinci 2002 Strategie udržitelného rozvoje ČR schválená usnesením vlády ze dne 8. prosince 2004 č.1242/2004 Východiska Dopravní politiky Společnost vyžaduje větší mobilitu osob i zboží v návaznosti na rozšíření EU. Růst přepravy v jednotlivých druzích dopravy je nerovnoměrný a prohlubuje disproporce v dělbě přepravní práce. Doprava v ČR je plnohodnotnou a integrální součástí evropského dopravního prostoru, a proto je třeba vytvářet podmínky pro udržení konkurenceschopnosti českých dopravců. Kongesce se projevují na hlavních silničních tazích a ve městech, železniční infrastruktura vykazuje nedostatečnou kapacitu zejména v některých příměstských oblastech, na letišti Praha Ruzyně by ke kongescím došlo bez jeho dalšího rozvoje. Veřejná doprava je provozována na bázi oddělených dopravních systémů, přičemž integrované dopravní systémy jsou organizovány jen na omezených územích, s omezenou funkčností a bez většího propojení mezi kraji. Ve většině lokalit je integrovaný systém pouze nadstavbou systému (usnadňující využívání městské a příměstské dopravy), nikoliv principem propojujícím všechny druhy dopravy na celém území regionu. Osobní drážní doprava a veřejná linková doprava poskytují často služby s nižší kvalitou a s nedostatečnou vzájemnou provázaností, což přispívá k preferenci individuální automobilové dopravy. Není dokončeno napojení všech regionů na kvalitní silniční a dálniční síť, na modernizovanou železniční síť a na mezinárodní letiště. Existují disproporce v podmínkách přístupu k jednotlivým druhům dopravní infrastruktury a jejich používání. Doprava ve městech není řešena systémově a nejsou dostatečně uplatňována opatření ke zklidnění center měst, včetně vytváření podmínek pro cyklistickou a pěší dopravu. Stávající dopravní infrastruktura je ve špatném stavu v důsledku dlouhodobého nedostatku financí na údržbu a zejména na obnovu, nejsou dostatečně prováděny úpravy vedoucí k odstraňování nedostatků v bezpečnosti, propustnosti a ekologické zátěže. Podíl telematiky na řízení a zabezpečení dopravních a přepravních procesů zaostává za potřebami. V důsledku nedostatečné harmonizace podmínek na přepravním trhu nejsou schopny železniční a vnitrozemská vodní doprava plné integrace do logistických řetězců, což přispívá k růstu silniční dopravy a vzniku kongescí. Doprava je stále velkým zdrojem hluku a emisí zdraví škodlivých látek. Je třeba vytvářet předpoklady pro jejich snižování v plném souladu s evropskými právními předpisy. 1 Každé opatření navržené v Dopravní politice bude realizováno s ohledem na ochranu lokalit významných na evropské úrovni a ptačích oblastí soustavy Natura V oblasti hluku se jedná především o právní transpozici Směrnice 2002/49/EC. 10

11 3. STRUKTURA PRIORIT A CÍLŮ DOPRAVNÍ POLITIKY Dopravní politika vychází z globálního cíle, který je rozvinut v pěti vertikálních a čtyřech průřezových prioritách. Průřezové priority mají obecnou platnost a jsou obsaženy ve všech vertikálních prioritách. Vertikální priority jsou rozpracovány do jednotlivých problémových okruhů specifických cílů, jejichž naplnění bude zajištěno pomocí jednotlivých opatření, která z nich vycházejí. Obr. 1 Struktura Dopravní politiky České republiky pro léta

12 3. STRUKTURA PRIORIT A CÍLŮ DOPRAVNÍ POLITIKY Dopravní politika České republiky pro léta Dokument Dopravní politika pro léta je základním koncepčním dokumentem, který stanovuje hlavní směry vývoje sektoru dopravy ve střednědobém horizontu. Jednotlivá opatření definovaná tímto dokumentem jsou rozpracována v návazných strategických dokumentech, kterými jsou Generální plán rozvoje dopravní infrastruktury a Strategie podpory dopravní obsluhy území a jejichž struktura je uvedena v části Monitoring dopravní politiky. Monitorování cílů Dopravní politiky bude prováděno na základě souboru indikátorů, který je uveden v příloze č. 2. Dopravní politika popisuje trvalý proces, který vystihuje následující schéma. Dokument Dopravní politika ČR pro léta identifikuje hlavní problémové oblasti sektoru doprava (1. fáze), na základě jejich rozboru stanovuje strukturu cílů a priorit (2. fáze) a navrhuje opatření (3. fáze). Návazné strategické dokumenty určují vstupy, a řeší proto finanční rámec dopravní politiky (4. fáze). V průběhu fáze implementace (5. fáze) se pomocí realizačních nástrojů uplatňují navržená opatření a současně se monitoruje průběh realizace a postupně plní indikátory (6. fáze). Výsledkem jsou realizovaná opatření (výstupy 7. fáze) a zároveň změna chování systému (výsledky 8. fáze), výsledky jsou hodnoceny pomocí soustavy indikátorů. Vyhodnocením výsledků procesu se identifikují nové problémy (1. fáze) a aktualizují se cíle dopravní politiky. Obr. 2 Proces naplňování Dopravní politiky Globálním cílem dopravní politiky je vytvořit podmínky pro zajištění kvalitní dopravy zaměřené na její ekonomické, sociální a ekologické dopady v rámci principů udržitelného rozvoje a položit reálné základy pro nastartování změn proporcí mezi jednotlivými druhy dopravy. 12

13 3. STRUKTURA PRIORIT A CÍLŮ DOPRAVNÍ POLITIKY Priority Dopravní politiky Priority vycházejí z globálního cíle a jsou vzájemně provázány. Doprava musí být uskutečňována s ohledem na celospolečenskou efektivitu, což se neobejde bez zapojení všech druhů dopravy podle jednotlivých segmentů přepravního trhu, v nichž jsou efektivní. Tuto oblast řeší priorita Dosažení vhodné dělby přepravní práce mezi druhy dopravy zajištěním rovných podmínek na dopravním trhu. Pro takový dopravní systém tvořený více druhy dopravy je nezbytnou a základní podmínkou kvalitní dopravní infrastruktura. Tu řeší priorita Zajištění kvalitní dopravní infrastruktury. Dopravní infrastruktura, jakož i služby ve veřejném zájmu ve veřejné osobní dopravě a zavádění nových technologií jsou velmi náročné na finanční prostředky. Je proto nutné hledat nové formy financování, čímž se zabývá priorita Zajištění financování v sektoru dopravy. Velkým ekonomickým, sociálním i ekologickým problémem je bezpečnost dopravy, a to jak samotného provozu, tak z hlediska ochrany před patologickými jevy společnosti i před neočekávanými jevy přírodními. Bezpečností se zabývá priorita Zvýšení bezpečnosti dopravy. Priority dopravní politiky se musejí řešit nejen na celostátní a evropské úrovni, ale podle principu subsidiarity i na úrovni regionální a obecní. Priorita Podpora rozvoje dopravy v regionech je metodickou pomůckou pro tvorbu regionálních a obecních dopravních politik. Všechny uvedené priority a z nich vycházející specifické cíle a opatření respektují obecné zásady, které mají průřezový charakter: Zavádění výsledků výzkumu a vývoje, nových progresivních technologií včetně telematiky Rovnost šancí a sociální politika Vytváření podmínek pro zachování konkurenceschopnosti českých dopravců v podmínkách otevřeného trhu Omezování vlivů dopravy na životní prostředí a veřejné zdraví v souladu s principy udržitelného rozvoje PRIORITY 3.1 Dosažení vhodné dělby přepravní práce mezi druhy dopravy zajištěním rovných podmínek na dopravním trhu Stát musí zajistit takové podmínky přístupu na přepravní trh, aby na něm bylo možné uplatnit výhody jednotlivých druhů dopravy. Dopravci musejí uspokojovat přepravní potřeby uživatelů minimálně ve standardní kvalitě stanovené státem Současný stav a východiska V současnosti rostou výkony nákladní dopravy rychlejším tempem než ekonomika. Růst nároků na nákladní dopravu je důsledkem globalizačních vlivů, jejichž vinou se zvětšují vzdálenosti mezi místem výroby a spotřeby. Přepravci se snaží minimalizovat logistické náklady distribučních procesů, což v situaci, kdy veškeré náklady na dopravu nejdou na vrub přepravce (zejména v silniční nákladní dopravě), vede k preferenci logistických systémů upřednostňujících rychlost a přesnost dodávky. Vlivem toho jsou logistické systémy orientovány především na silniční nákladní dopravu, a zkracování dodacích lhůt tak vede ke zvyšování dopravních výkonů. V osobní dopravě se v České republice dělba přepravní práce mezi jednotlivými druhy dopravy vzhledem k zachování možnosti udržitelného rozvoje v odvětví dopravy vyvíjí nepříznivým směrem. Vývoj dělby mezi hromadnou a individuální osobní dopravou směřuje k ohrožení funkčnosti dopravního systému kongescemi na silnicích a k nepřiměřenému negativnímu působení dopravy na životní prostředí na jedné straně a k nedostatku tržeb a přílišné závislosti na dotacích ve veřejné dopravě na straně druhé. Příčinami tohoto vývoje jsou rostoucí dostupnost individuální dopravy a rychlejší zkvalitňování silniční infrastruktury ve srovnání s infrastrukturou železniční. Železniční dopravci na tento vývoj dosud nereagují nabídkou dostatečně kvalitních služeb Veřejná hromadná doprava osob Veřejná hromadná doprava osob se v žádné vyspělé zemi neobejde bez veřejné podpory. Smlouvy o závazcích veřejné služby jsou uzavírány v případech, kdy není možné zajistit požadovanou obsluhu území na komerčním základě a kdy je provozování veřejné dopravy ve veřejném zájmu. Veřejné finance umožňují existenci veřejné dopravy jako funkční sítě. Tyto finance však musejí být využívány efektivně. Lze je poskytovat pouze dopravci, který je schopen nabízet služby ve stanovené kvalitě a tyto služby garantovat. Vhodné zásahy do dělby přepravní práce mezi druhy dopravy se mohou provádět pouze v souladu s pravidly hospodářské soutěže a rovného přístupu na trh. Uzavírání krátkodobých smluv o závazcích veřejné služby omezuje možnosti obnovy vozidlového parku ve veřejné osobní dopravě. 13

14 3. STRUKTURA PRIORIT A CÍLŮ DOPRAVNÍ POLITIKY Dopravní politika České republiky pro léta Nákladní doprava Nákladní doprava je faktorem výrazně ovlivňujícím konkurenceschopnost české ekonomiky v EU. Dopravní, distribuční a logistické procesy jsou jedním z důležitých aspektů této konkurenceschopnosti, a proto budou veřejným sektorem podporovány. V Nařízení Rady (EHS) č.1107/70 ze dne 4. června 1970, o poskytování podpor dopravě po železnici, silnici a vnitrozemských vodních cestách, ve znění pozdějších předpisů, se v článku 3 uvádí, že členské státy mohou podporovat rozvoj kombinovaných přeprav investiční pomocí pro infrastrukturu kombinované dopravy (překladiště), pevná a mobilní zařízení pro překládku a speciální zařízení určená pouze pro kombinovanou přepravu Železniční doprava Organizace železniční dopravy se změnila přijetím a postupnou realizací zákona č. 77/2002 Sb., jímž se mění státní organizace České dráhy na akciovou společnost a zároveň se zřizuje Správa železniční dopravní cesty (dále jen ČD a. s. a SŽDC), plnící funkci vlastníka železniční dopravní cesty. Zákonem č. 266/1994 Sb. byl umožněn přístup k železniční infrastruktuře dalším licencovaným dopravcům. V železniční dopravě bylo zavedeno zpoplatnění železniční dopravní cesty, a to na bázi marginálních nákladů. Železniční doprava se bude orientovat především na rychlou a kvalitní osobní přepravu (dálkovou i regionální), založenou na linkovém vedení v pravidelných intervalech, na rychlou nákladní přepravu zapojenou do logistického procesu (v souvislosti s veřejnými logistickými centry) se zajištěním služeb "z domu do domu" a na kvalitní příměstskou, případně městskou osobní přepravu vedenou v nejzatíženějších přepravních směrech včetně zapojení železnice do integrovaných dopravních systémů Silniční doprava V silniční dopravě bude zaveden systém výkonového zpoplatnění užití silniční dopravní infrastruktury a přehodnoceny a zpřísněny podmínky přístupu na trh silniční dopravy. Silniční doprava by měla být postupně orientována zejména na plošnou obsluhu území a v případě nákladní přepravy na přepravu na kratší vzdálenosti, kde je silniční doprava nezastupitelná. Tento vývoj lze začít stanovením nových zákonných podmínek přístupu na trh v silniční dopravě. Vzhledem k tomu, že zejména silniční doprava je velkým zdrojem znečišťujících látek, nejvýznamnějších skleníkových plynů a hluku, je jedním z hlavních cílů Dopravní politiky postupné snižování těchto negativních jevů Letecká doprava Letecká doprava je nejdynamičtěji rostoucím odvětvím dopravy nejen u nás, ale i v celosvětovém kontextu. Letecká doprava se bude orientovat na rychlé spojení evropských regionů a velkých městských aglomerací, včetně transkontinentálních destinací. V zájmu efektivnějšího využití letištní kapacity a zajištění propustnosti budou aplikována pravidla pro přidělování volných letištních časů (slotů) na letištích, kde to bude nezbytné. Očekává se zvýšení kvality a četnosti poskytovaných údajů o právech a povinnostech cestujících v letecké dopravě, aby byla zajištěna informovanost cestujících. Nezbytnou podmínkou realizace Dopravní politiky v leteckém odvětví je zvyšování výkonnosti regionálních letišť a jejich významu. V souvislosti s vytvářením podmínek pro fungování mezinárodních letišť včetně podpory podnikatelských aktivit ve velkých aglomeracích v regionech může narůstat i podíl letecké přepravy nákladu na celkových výkonech odvětví civilního letectví. Součástí letištní infrastruktury v ČR jsou rovněž letiště, jejichž provozovateli jsou např. zájmová občanská sdružení. Činnost těchto letišť je orientována na výcvik a sportovní činnost. V současné době je existence mnoha těchto letišť ovlivňována především nedořešenými majetkovými vztahy a území těchto letišť je do určité míry chráněno pouze v případě, že je stabilizováno ve schválené územně plánovací dokumentaci. K definitivnímu zastavení trendu snižování počtu těchto letišť je třeba přijmout opatření zakotvená do právních předpisů, především do zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů. 14

15 3. STRUKTURA PRIORIT A CÍLŮ DOPRAVNÍ POLITIKY Vzhledem k rostoucí zátěži životního prostředí emisemi a hlukem z letecké dopravy je nutné hledat a aplikovat vhodné ekonomické nástroje, které budou tyto vlivy snižovat Vnitrozemská vodní doprava Vnitrozemská vodní doprava se podílí na přepravním výkonu velmi málo. Vzhledem k přepravním vzdálenostem má v ČR perspektivu zejména mezinárodní doprava po labské vodní cestě. Vodní doprava působí jako cenový regulátor, je však na území ČR omezena úsekem s omezenou splavností mezi Ústím nad Labem a státní hranicí. Samotný provoz vodní dopravy má v porovnání s provozováním ostatních druhů dopravy relativně malé vlivy na životní prostředí a je velice bezpečný. Proto je vhodné podporovat rozvoj a vyvážené využití této vodní cesty vyřešením problémů splavnosti Labe mezi Pardubicemi a státní hranicí s respektem k požadavkům na ochranu přírody a krajiny. Rovněž je vhodné zlepšovat podmínky pro rozvoj rekreační plavby s ohledem na ostatní funkce vodních toků a nádrží. 3.2 Zajištění kvalitní dopravní infrastruktury Základní podmínkou k provozování dopravy je dopravní infrastruktura, jejíž rozvoj je důležitým úkolem veřejného sektoru a je garantován státem a to formou zákona. Dálnice a silnice první třídy mohou být podle zákona o pozemních komunikacích jen ve vlastnictví státu a stát je garantem jejich sjízdnosti pro potřeby uživatelů komunikací. Dráhy, i když mohou být ve vlastnictví soukromých osob, nesmějí být podle zákona o dráhách odebírány účelu, pro který jsou určeny, a jejich vlastník je ze zákona povinen o ně pečovat a zajišťovat jejich provozuschopnost a provozování pro potřeby dopravců. Stát je ze zákona o vnitrozemské plavbě odpovědný za rozvoj, modernizaci a splavnost dopravně významných vodních cest a vodní tok nemůže být podle zákona o vodách ve vlastnictví soukromých osob. Letištní infrastruktura se rovněž podle připravované novely zákona o civilním letectví stane infrastrukturou státem garantovanou. V návaznosti na zákonnou garanci dopravní infrastruktury je třeba zabezpečit nejen rozvoj sítí, ale rovněž jejich kvalitní údržbu a obnovu, bez níž by se vložené investice znehodnotily. Rozvoj dopravní infrastruktury musí být zabezpečován s ohledem na vzájemné rovnoměrné využití kapacity stávajících sítí všech druhů dopravy tak, aby nedošlo ke snížení konkurenceschopnosti zejména v těch segmentech přepravního trhu, jejichž komparativních výhod (např. menší negativní vliv na životní prostředí, nižší měrná spotřeba energie aj.) je z celospolečenského hlediska potřeba využít. Dopravní infrastrukturu je nezbytné rozvíjet tak, aby její dopad na životní prostředí a veřejné zdraví po dobu výstavby i provozu byl co nejmenší, je nutné minimalizovat i starou ekologickou zátěž na stávající infrastruktuře. Rozpracování jednotlivých opatření Dopravní politiky v oblasti dopravní infrastruktury je řešeno samostatným materiálem Generální plán rozvoje dopravní infrastruktury Současný stav a východiska Údržba pozemních komunikací a železnic dlouhodobě zaostávala za potřebami uživatelů vinou nedostatečného financování, nedokonalé koordinace a také dlouhodobého přibývání komunikací, jejichž stav je havarijní a jejichž další provoz je možný jen za cenu neúměrně náročné údržby. V uplynulé době se zpravidla údržbovými pracemi odstraňovaly závady infrastruktury, které měly být řešeny komplexními rekonstrukcemi včetně technického rozvoje. O to méně prostředků bylo však věnováno na preventivní údržbu, což zpětně urychlilo zhoršování dopravní infrastruktury. Údržba zcela zaměstnala organizace spravující komunikace, majetková správa byla vykonávána jen okrajově, a obnova a rekonstrukce tak ztratily systematický charakter a staly se nahodilými podle schopnosti prosadit na centrální úrovni místní zájem. Stávající síť silnic a dálnic i železničních tratí v České republice je stále z části v nevyhovujícím stavu, pokud jde o technické a bezpečnostní parametry, kvalitu dopravní cesty. Majetková správa se již dostává více do centra pozornosti organizací (ŘSD ČR a SŽDC), nadále však přetrvává nepříznivá finanční situace v oblasti údržby a odstraňování závad především z důvodu nedostatečného zabezpečení příjmové stránky SFDI (Státní fond dopravní infrastruktury). 15

16 3. STRUKTURA PRIORIT A CÍLŮ DOPRAVNÍ POLITIKY Dopravní politika České republiky pro léta Je nutné přistoupit k systematické obnově komunikací a nenahrazovat ji nadále údržbou a postupně zvyšovat prostředky na údržbu silnic. S tím souvisí hledání nových zdrojů financování, k nimž patří především harmonizace poplatků za použití dopravní cesty a zapojení privátního kapitálu. Dopravní infrastruktura s provozem na ní je dělícím prvkem v krajině a způsobuje překážku pro migraci organismů. Omezení střetů s územním systémem ekologické stability (ÚSES), minimalizace narušení přirozených ekosystémů, umožnění migrace organismů a ohled na krajinný ráz budou důležitá kritéria v návrzích tras dopravní infrastruktury. Nutnou součástí budování nové dopravní infrastruktury je minimalizace vlivu dopravního provozu na okolní prostředí. 3.3 Zajištění financování v dopravním sektoru Současný stav a východiska Sektor dopravy je jedním z nejnáročnějších na investiční prostředky, ale rovněž na prostředky provozní. Z hlediska financování jsou nejnáročnější následující oblasti: dopravní infrastruktura (údržba, provoz a rozvoj) závazky veřejné služby v dopravě obnova dopravních prostředků výzkum a vývoj Finanční rámec pro realizaci opatření Dopravní politiky je určující pro její proveditelnost. Opatření spojená s rozvojem infrastruktury, investičními dotacemi a zakázkami ve veřejném zájmu bude možné realizovat jen do výše disponibilních rozpočtových prostředků. Vzhledem k investiční náročnosti sektoru dopravy je třeba hledat možnosti vícezdrojového financování. Ministerstvo dopravy odpovídá podle kompetenčního zákona, platného zákona o dráhách, zákona o pozemních komunikacích, zákona o akciové společnosti České dráhy a státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a zákona o vnitrozemské plavbě za koordinovaný rozvoj, výstavbu, modernizaci a údržbu těmito zákony vymezené dopravní infrastruktury. V návaznosti na přijetí této odpovědnosti musí mít i příslušné právní a ekonomické nástroje k ovlivňování poskytování finančních prostředků pro dopravní infrastrukturu. Pro tyto účely byl zřízen Státní fond dopravní infrastruktury (dále jen "SFDI") zákonem č. 104/2000 Sb. SFDI je právnickou osobou zákonem určenou pro finanční zabezpečení veřejných potřeb rozvoje, výstavby a modernizace dopravní infrastruktury a pro hospodaření s prostředky určenými pro tyto veřejné potřeby. SFDI není příjemcem prostředků z fondů EU ani nefunguje jako finanční manager infrastrukturních úvěrů. Výše příjmových prostředku SFDI neodpovídá reálným potřebám rozvoje dopravní infrastruktury a pro zabezpečení její údržby, oprav a rekonstrukcí. V souvislosti s naplněním finančních potřeb dopravní infrastruktury je nutné vyhodnotit příjmovou stránku SFDI a navrhnout nové právní postavení SFDI včetně příjmové a výdajové stránky fondu. SFDI musí vynakládat finanční prostředky na rozvoj, výstavbu a modernizaci dopravní infrastruktury efektivně v souladu s koncepcí rozvoje dopravní infrastruktury, schválenou Ministerstvem dopravy. V případě spolufinancování výstavby dopravní infrastruktury z fondů EU je důležitým principem tzv. adicionalita tzn. příspěvky z fondů nesmějí být stanoveny tak, aby snížily původně předpokládaný objem investic z domácích zdrojů. Předpokladem čerpání prostředků z fondů EU je solventnost příjemce pomoci. S ohledem na zkušenosti v zemích EU budou postupně a v přijatelné míře využívány principy PPP, sdružující veřejné finanční prostředky se soukromým kapitálem. Veřejný sektor nese garanci za dopravní obslužnost regionu veřejnou dopravou. Naplňuje ji rozhodováním o licencích ve správním řízení, schvalováním jízdních řádů a dále finanční úhradou služeb ve veřejném zájmu. Institutem úhrady služeb ve veřejném zájmu se v rámci EU řeší problematika dopravní obsluhy území veřejnou dopravou, která je nutná pro snižování dopravních kongescí, a tedy i pro zajištění udržitelné mobility. V případě veřejné hromadné dopravy se stát rovněž podílí na obnově vozidlového parku. 16

17 3. STRUKTURA PRIORIT A CÍLŮ DOPRAVNÍ POLITIKY 3.4 Zvýšení bezpečnosti dopravy Negativní stránkou dopravy, která ovlivňuje hospodářský vývoj státu a regionů a způsobuje nemalé škody v oblasti životního prostředí a velké ztráty na zdraví a životech obyvatelstva, je nehodovost, která je v České republice v silniční dopravě obzvláště vysoká Současný stav a východiska Bezpečnost v dopravě má dvojí rozměr. Vnitřní bezpečností 2 se rozumí bezpečnost dopravního provozu, vytváření podmínek pro snížení nehodovosti u všech druhů dopravy a tvorba pravidel pro přepravu nebezpečného zboží. Tzv. vnější bezpečností 3 rozumíme ochranu proti terorismu, vandalismu a obdobným protiprávním činům a patologickým společenským projevům a ochranu proti přírodním živlům. Téměř 95% 4 všech dopravních nehod zaviní účastníci provozu na pozemních komunikacích, a jsou proto klíčovým aspektem bezpečnosti silniční dopravy. Špatný technický stav vozidlového parku má naopak na příčinách nehod nejnižší podíl. Je to dáno vysokým stupněm precizování příslušných technických předpisů a poměrně propracovanou soustavou pravidelných kontrol technického stavu vozidel. Případné nehody připisované technickému stavu většinou nejsou důsledkem nedokonalosti předpisů, ale jsou obvykle způsobeny jejich nedodržováním ze strany provozovatele vozidla. V této souvislosti je nutno posílit jak samotné kontroly technického stavu vozidel, tak i celý systém kontroly technického stavu vozidel. Bezpečnostní parametry železniční dopravy jsou v České republice a v zemích EU obecně velmi dobré, zejména ve srovnání s dopravou silniční. Zavádění centralizovaného řízení dopravy, automatických vlakových zabezpečovacích systémů, vozidel s vyšší odolností při nárazu a moderního managementu bezpečnosti vedlo během uplynulých 30 let k výraznému snížení počtu smrtelných úrazů při železničních nehodách. Jako nezbytné se však jeví zvyšování bezpečnosti na úrovňových kříženích železnic a silnic. Bezpečnost letecké dopravy je v relaci k výkonům nejvyšší, i když následky případných nehod jsou vždy katastrofální. Je proto věnována velká pozornost technickému stavu letadel a řídicím systémům letového provozu včetně jejich obsluhy. Samostatnou otázkou je oblast financování ochrany civilního letectví před protiprávními činy. Základní podmínkou pro dosažení dostatečné úrovně ochrany civilního letectví před protiprávními činy je zajištění trvalé a efektivní spolupráce všech dotčených státních i nestátních subjektů. Pro splnění tohoto úkolu je nutné důsledně vycházet z platných mezinárodních předpisů. Ochrana z důvodu zranitelnosti dopravní infrastruktury teroristickou nebo kriminální činností nebo z jiných příčin, například pro případ přírodních katastrof nebo vojenských krizí, je velmi významná pro schopnost státu, územních celků a provozovatele dopravy poskytovat nezbytné služby. Snahou Dopravní politiky České republiky je, aby se neutěšená situace v bezpečnosti provozu v silniční dopravě, zejména závažnost následků dopravních nehod, radikálně zlepšila. Pro změnu této situace je nutné přijmout okamžitá opatření v základních oblastech: lidský činitel, úloha prevence, sankce technická bezpečnost silnic technický stav vozidel 2 anglický ekvivalent safety 3 anglický ekvivalent security 4 údaj za rok

18 3. STRUKTURA PRIORIT A CÍLŮ DOPRAVNÍ POLITIKY Dopravní politika České republiky pro léta Jednotlivá opatření se musí objevit i v příslušných legislativních úpravách a současně je třeba zajistit vyšší vymahatelnost práva. V souladu s technickým a vědeckým pokrokem bude dále zlepšována bezpečnost železniční dopravy. Národní bezpečnostní pravidla, založená často na národních technických normách, budou postupně nahrazena pravidly založenými na společných evropských normách, stanovených pomocí technických specifikací interoperability (TSI) a dalších bezpečnostních standardů společných pro celou železniční síť EU. Nová národní pravidla tak budou v souladu s legislativou Společenství a usnadní přechod ke společnému přístupu k bezpečnosti železnic. Z tohoto důvodu budou podléhat schvalovacímu procesu Společenství. Cílem ochrany dopravní infrastruktury je zajistit, aby zaměstnanci, objekty a zařízení, dopravní prostředky a informační systémy, které jsou kritické pro fungování společnosti, neselhali. Opatření sloužící k ochraně dopravní infrastruktury by měla být zaměřena na snížení možnosti selhání a omezení důsledků těchto selhání. 3.5 Podpora rozvoje dopravy v regionech Uvedená priorita má charakter metodického doporučení pro tvorbu dopravních strategií na regionální a místní úrovni. Jedná se o problémy, které v rámci principu subsidiarity musí být řešeny na regionální a místní úrovni, a které zároveň potřebují podporu, případně koordinaci z národní úrovně. Jednotlivá opatření Dopravní politiky v oblasti veřejné dopravy jsou rozpracována v samostatném materiálu Strategie podpory dopravní obsluhy území Současný stav a východiska Dopravní problémy se koncentrují především v městských aglomeracích. Podíl hromadné dopravy k dopravě individuální byl na počátku 90. let přibližně 80:20, v současné době je zhruba na úrovni 50:50. Propojení systémů městské, příměstské a regionální dopravy není na dostatečné úrovni, nejsou vytvořeny podmínky pro vyšší využívání cyklistické dopravy. Zejména silniční doprava v regionech je plně v kompetenci regionálních a místních orgánů. Na jejich úrovni musí být podle principu subsidiarity řešena. Zároveň je třeba zabezpečit vyvážený vývoj v jednotlivých regionech, a proto by regionální a lokální veřejné orgány měly do svých programů zahrnout určité základní principy, kterými se zabýváme v popisování této priority. Města by měla své dopravní systémy rozvíjet tak, aby byly efektivní při uspokojování potřeb a zároveň environmentálně šetrné. Je třeba podporovat hromadnou, cyklistickou a pěší dopravu a budovat infrastruktury s hromadnou a nemotorovou dopravou související. Pro rozsáhlejší projekty typu metra, tramvajových radiál, tramtrain systémů a zapojení železnice do městské dopravy bude zajištěno kofinancování ze strany státu. Stát bude podporovat též nákup vozidel hromadné dopravy v souladu s legislativou v oblasti veřejné podpory. Systémy MHD ve městech budou propojovány do integrovaných systémů se všemi druhy příměstské dopravy a bude zaváděna telematika pro řízení a podávání informací o provozu MHD. V oboru individuální automobilové dopravy bude třeba uplatňovat moderní způsoby řízení dopravy včetně telematiky, regulovat dopravu formou organizace a řídit dopravu a parkování (včetně jeho zpoplatnění), příp. i zpoplatnit vjezd do částí měst. 18

19 4. SPECIFICKÉ CÍLE DOPRAVNÍ POLITIKY PODLE PRIORIT PRIORITA 4.1 Dosažení vhodné dělby přepravní práce mezi druhy dopravy zajištěním rovných podmínek na dopravním trhu Specifický cíl Zvládnutí růstu nároků na přepravu a vlivu globalizace v dopravě Pokračující evropský integrační proces a vstup ČR do EU je výrazným impulzem pro řadu změn současné tváře středoevropského prostoru. Integrační a transformační proces v zemích střední a východní Evropy značně zvyšuje atraktivitu tohoto území pro alokaci výrobních jednotek. Změny v alokaci výrobních jednotek jednoznačně vedou k růstu požadavků na zajištění mobility nejen zboží, ale také osob mezi nově vznikajícími euroregiony. Hlavními znaky tohoto jevu jsou: zvýšené požadavky na zajištění optimálních toků zboží a informací růst významu kapacitních dopravních sítí (především železnice) tlak EU na snižování disproporcí mezi jednotlivými druhy dopravy EU očekává v důsledku svého rozšíření v letech nejrychlejší růst výměny zboží právě mezi současnými a novými členskými zeměmi EU, a to ročně až o 14 %. Charakteristickým rysem tohoto vývoje je také změna struktury zbožových toků, v níž dochází k poklesu podílu zboží s nízkou jednotkovou cenou ve prospěch zboží s vyšší jednotkovou cenou. Tento trend se projevuje: poklesem objemů přepravy surovin, především zboží hromadné povahy (uhlí, rudy apod.) a růstem přepravy hotových výrobků, které kladou vyšší nároky na zajištění přepravních služeb s vyšší přidanou hodnotou logistické služby změnou dělby přepravní práce mezi jednotlivými druhy dopravy, v níž získává silniční doprava stále silnější postavení před dopravou železniční růstem požadavků na úroveň logistického servisu Dlouhodobá orientace dopravní infrastruktury na plánovité hospodářství a přizpůsobování se mu v ČR stejně jako v ostatních nových členských zemích EU způsobila v rozvoji dopravní infrastruktury značné disproporce a vinou toho v současné době nelze hovořit o dopravní síti jako celku, ale pouze o dílčích částech sítě s omezenou funkčností. Kvalita, vzájemné propojení a rychlost rozvoje dopravní infrastruktury, která spojuje země EU 15 a nové členské země, však nejsou schopny rychle reagovat na tyto vývojové trendy a kvůli tomu se popsané disproporce stále zvětšují. V důsledku toho dochází dnes v celé Evropě k: vyčerpání kapacity silniční infrastruktury, a tím k růstu kongescí snižování rychlosti a spolehlivosti silniční dopravy přetrvávání bariér na hranicích členských států způsobující nedostatečnou rychlost a spolehlivost železniční dopravy poklesu úrovně logistického servisu Zde je potřeba připomenout, že logistické činnosti spojené s přemisťováním zboží, tedy především přeprava, tvoří dnes v Evropě přibližně 38 % všech logistických nákladů. Z výše uvedeného je patrné, že jedním ze základních předpokladů zvýšení výměny zboží mezi zeměmi EU 15 a novými členskými zeměmi je "existence kapacitních dopravních sítí a efektivních dopravních systémů, které budou schopné pružně reagovat na změny ve vývoji výměny zboží v novém prostoru sjednocené Evropy". Moderní dopravní systémy nemohou být úspěšné, pokud nebudou založeny na co nejužším zapojení do celého logistického řetězce. V zemích EU je v současnosti v provozu již zhruba 60 logistických center s napojením na více druhů dopravy, jejichž vznik byl podpořen z veřejných zdrojů. Je žádoucí podpořit vznik analogické sítě logistických center i v ČR. Logistická infrastruktura v ČR je však v současnosti napojena především na dálniční a silniční síť. Nejsilnější koncentrace těchto logistických kapacit je především v okolí Prahy resp. dálnic D1 a D5. Obsluhu největších zákazníků provádí poskytovatelé logistických služeb prakticky pouze silniční dopravou, protože silniční doprava je vůči železniční dopravě zvýhodněna tím, že se v ní dosud zcela nehradí poplatky za použití dopravní cesty, a také proto, že železniční doprava nebyla doposud schopna pružně se přizpůsobit změně přepravních nároků a požadavkům na zajištění přepravních služeb s vyšší přidanou hodnotou. V této souvislosti lze očekávat postupnou změnu, protože: 19

20 4. SPECIFICKÉ CÍLE DOPRAVNÍ POLITIKY PODLE PRIORIT Dopravní politika České republiky pro léta růst nákladů v silniční dopravě se začíná promítat do celkových logistických nákladů, nedokončená dálniční a silniční síť snižuje kapacitní možnosti silniční dopravy a má značný vliv na její spolehlivost a životní prostředí a veřejné zdraví a železniční doprava je schopna zvýšení kvality služeb. Přesun části zbožových toků zpět na železnici je nevyhnutelný. Již dnes jsou patrné aktivity developerů logistické infrastruktury v ČR, které počítají s využitím železniční dopravy. Zvýšení podílu železniční dopravy na přepravním trhu a rozvoj kombinované dopravy podporuje také Evropská komise, která v Bíle knize o dopravní politice říká, že: "terminály, přes které je zboží směrováno do místa svého konečného určení nebo ve kterých dochází k vlakotvorbě, opět vytvářejí značně přetížená místa. V nákladních terminálech otevřených všem provozovatelům mohou hrát investice s veřejným pobídkovým systémem zaměřené na seřaďovací nádraží a překládkové systémy důležitou roli při zvyšování kapacity, zvláště v případě intermodálních terminálů." Očekávanými přínosy podpory veřejné logistiky jsou: optimalizace distribučních procesů v nákladní přepravě koncentrace přepravních proudů v nákladní přepravě vytvoření podmínek pro větší využívání železniční a vodní dopravy zlepšení podmínek v oblasti logistiky pro malé a střední podniky v sektoru průmyslu, obchodu a služeb impuls pro vyvážený rozvoj regionů Problematika podpory veřejné logistiky se netýká jen resortu dopravy. Dalšími partnery se v tomto procesu musí stát nejen ministerstvo průmyslu a obchodu a ministerstvo pro místní rozvoj, ale také kraje. Má-li jít o službu průmyslu, je nutné vytipovat lokality pro tzv. veřejná logistická centra podle rozmístění průmyslově-obchodních aktivit. Teprve v rámci takto vytipovaných regionů se musí hledat vhodné konkrétní místo podle podmínek daných dopravními sítěmi (nutno zapojit co nejvíce druhů dopravy podle podmínek daných dopravními sítěmi a ekonomikou provozu a zohlednit tranzitní směry). Vhodné lokality a jejich počet musí být optimalizován za účelem koncentrace přepravních proudů na kapacitní druhy dopravy (v podmínkách ČR především železnice přílišný počet přepravní proudy tříští, malý počet naopak prodlužuje svozovou vzdálenost, čímž se poskytované služby od klientů vzdalují). Obdobné systémy, resp. sítě vznikají nebo se připravují i v okolních státech (Německo přes 30 GVZ, buduje je Maďarsko BILK, připravuje je Polsko i Slovensko Žilina, Bratislavský přístav, Košice s návazností na širokorozchodnou trať). Vzhledem k tomu, že podpora rozvoje sítě veřejných logistických center je v podstatě analogický proces s podporou průmyslových zón, může stát investičně podpořit výkup pozemků, zasíťování a napojení na dopravní infrastrukturu. Výstavba logistických kapacit (skladové areály apod.) je předmětem nabídky poskytovatelů logistických služeb. Doplňkové opatření v oblasti integrace ČR do evropských logistických struktur pak představuje implementace telematiky, tzn. řízení a usměrňování dopravy a přepravních proudů aplikací řídicích a informačních systémů a služeb. Tyto systémy jsou schopny přepravcům nabízet v reálném čase cenově nebo časově zvýhodněné alternativy k přepravě nákladů a osob, a mohou tak přispívat k rozhodnutí použít železniční dopravní cestu. Opatření Zpracovat koncepci rozvoje veřejných logistických center (VLC) v nákladní dopravě ve spolupráci s ministerstvy průmyslu a obchodu a místního rozvoje a regionálními orgány. Připravit návrhy pro vytvoření právního rámce zavádění a využívání VLC v dopravě. Vybrat vhodné lokality pro vznik VLC s respektem ke zdrojům a cílům přeprav, rozmístění průmyslových zón a možnosti napojení na dopravní sítě, zejména pak železniční. Podpořit rozvoj VLC přímými investičními dotacemi, účelově vázanou finanční částkou. Podporovat nové koncepty zásobování měst využívající kolejové dopravy na principech citylogistiky s počítající s návazností na systém veřejných logistických center. Jako alternativu pro zásobování v některých městech na dopravně významných vodních cestách využít vodní dopravu (např. pro přísun stavebního materiálu a odvoz stavební suti a dalších odpadů) Podporovat vznik telematických systémů ve veřejné logistice, včetně optimalizace zásobování měst (citylogistika). 20

21 4. SPECIFICKÉ CÍLE DOPRAVNÍ POLITIKY PODLE PRIORIT Specifický cíl Harmonizace podmínek přepravního trhu a zpoplatnění uživatele Harmonizace podmínek na přepravním trhu je sledována především ve čtyřech hlavních oblastech: objektivní zpoplatnění užití dopravní cesty (které musí hradit veškeré náklady spojené s provozováním, údržbou a obnovou dopravní cesty) úhrada škod způsobených dopravou na životním prostředí a veřejném zdraví (trvalé poškozování dopravním provozem nebo provozováním infrastruktury) úhrada ztrát způsobených kongescemi (časové újmy, zvýšení provozních nákladů) úhrada škod z dopravních nehod (řešeno v části 4) Mezioborová opatření Postupně objektivizovat zásadu, že každý uživatel dopravní infrastruktury musí hradit náklady, jaké jeho činnost vyvolává (včetně externalit). Harmonizovat cenu za použití dopravní cesty v silniční a železniční dopravě tak, aby byly hrazeny veškeré náklady dopravní cesty a nebyla porušena mezioborová konkurenceschopnost. Opatření v oblasti zpoplatnění dopravní infrastruktury v silniční dopravě Od roku 2006 postupně zavádět výkonové zpoplatnění silniční infrastruktury. v železniční dopravě Princip výpočtu poplatku za užívání železniční dopravní cesty harmonizovat s poplatkem za užívání silniční infrastruktury. v letecké dopravě Zajistit důsledný a účinný dohled na ceny za užívání letiště a poskytování letových provozních služeb z hlediska jejich souladu s mezinárodními smlouvami a aplikovat vhodné ekonomické nástroje na snižování vlivů letecké dopravy na životní prostředí a veřejné zdraví. Opatření v oblasti škod na životním prostředí a veřejném zdraví Zajistit dodržování limitů znečištění způsobeného dopravou a snížení procenta znečištění, kterým se doprava podílí na emisních stropech ČR. Posílit úlohu státního odborného dozoru v oblasti státní technické kontroly vozidel. Přednostně odstraňovat ekologické zátěže vyvolané stávající infrastrukturou. Minimalizovat negativní vlivy dopravy na stabilitu ekosystémů v krajině, jejich struktury a funkce. Minimalizovat negativní vlivy hluku a emisí z dopravy a zajistit dodržování platných limitních hodnot. Opatření v oblasti kongescí Průběžně analyzovat vývoj dopravního zatížení, aby bylo možné včas zavést opatření k odstranění očekávaných kongescí. Zavádět telematické systémy, aby se minimalizovalo riziko vzniku kongescí, a realizovat cíle projektu Jednotný systém dopravních informací (JSDI). Podle místních podmínek zvažovat možnost regulace intenzity dopravy zaváděním poplatků za vjezd do 21

22 4. SPECIFICKÉ CÍLE DOPRAVNÍ POLITIKY PODLE PRIORIT Dopravní politika České republiky pro léta kongescemi postižených míst. Zavádět opatření směřující k většímu využívání kolejové dopravy. Předcházet kongescím na silnicích rychlou operativní likvidací stavů po dopravních nehodách a odstraňováním úzkých míst. Omezení na komunikacích z důvodu oprav přednostně plánovat na období s nižší intenzitou provozu. Specifický cíl Zkvalitnění přepravní práce ve veřejné dopravě osob Opatření Precizovat podmínky dopravní obslužnosti tak, aby kolejová doprava tvořila páteř systému. Poskytovat veřejnou podporu jen dopravcům, kteří jsou ekonomicky stabilní a schopni zajistit přepravní služby v požadované kvalitě a tyto služby garantovat. Podpořit konkurenční prostředí za účelem zajištění dopravní obslužnosti ve veřejném zájmu území formou stanovení požadavků pro výběr dopravce ekonomicky způsobilého a schopného garantovat služby ve stanovené kvalitě a zajišťovat dopravní obslužnost v ucelených územních celcích na dobu minimálně 5 let. Stanovit metodiku pro zajišťování dopravní obslužnosti závazky veřejné služby. Rozšiřovat územní působnost a funkčnost IDS (včetně metodické podpory zlepšení řízení a koordinací činností mezi druhy dopravy); pokračovat v legislativní podpoře vzniku a zlepšování funkčnosti IDS. Podporovat vznik informačních a telematických systémů ve veřejné dopravě, zajistit realizaci cílů projektu JSDI. Napojit ČR na budovaný celoevropský multimodální informační systém. Zajistit srovnatelné zdanění a zpoplatnění železniční a autobusové dopravy. v železniční dopravě Zavádět moderní technologie v kolejové dopravě (např. kombinace lehkých kolejových systémů s klasickou železnicí). Rozvojem služeb v železniční dopravě přispět k řešení nárůstu letecké dopravy na kratší vzdálenosti. v letecké dopravě Připravit podmínky pro zvýšení kapacity letiště Praha-Ruzyně jeho dalším rozvojem a podpořit rozvoj regionálních letišť. Specifický cíl Zkvalitnění přepravní práce v nákladní dopravě Smyslem opatření v nákladní dopravě je započít takový rozvoj, v němž se bude: optimálně využívat kapacity dopravních cest, maximalizovat přínos informačních systémů v dopravě a zajišťovat realizace cílů projektu JSDI, hospodárně využívat energetických zdrojů v dopravě a minimalizovat vliv dopravy na životní prostředí a veřejné zdraví. Opatření Podpořit kombinovanou přepravu a vyšší využití kapacity železniční a vodní dopravní cesty a podpořit vývoj a zavedení nových multimodálních technologií. 22

23 4. SPECIFICKÉ CÍLE DOPRAVNÍ POLITIKY PODLE PRIORIT Zajistit spolufinancování projektů kombinované přepravy a s ní související stávající i nově budované infrastruktury. Podporovat účast podnikatelských subjektů působících v ČR v programech EU (např. Marco-Polo). Podporovat zavádění telematických systémů v dopravě včetně sledování poloh zásilek a zajištění bezpečného sdílení obsahu databází těchto systémů s databázemi projektu JSDI. Specifický cíl Transformace železničního sektoru Je třeba dokončit proces transformace železničního sektoru a vytvářet podmínky pro zvyšování konkurenčního prostředí v provozování železniční dopravy v souladu s jednotlivými evropskými "železničními balíčky". Opatření Realizovat program EU "Revitalizace železnic a zabezpečení interoperability postupnými kroky" 5, do českého právního systému přebírat legislativní normy ES (tzv. "druhý a třetí železniční balíček"). Analyzovat ekonomickou a právní situaci vzniklou na základě zákona č. 77/2002 Sb., o transformaci ČD, s cílem jeho zrušení, aby ČD a.s. a SŽDC s.o. byly nuceny postupovat v hospodaření a obchodních vztazích podle obchodního zákoníku a hospodařily v souladu s obecnými předpisy. Obecná ustanovení týkající se specifik dopravce a manažera infrastruktury budou začleněna do zákona o dráhách. Zajistit dodržování podmínek podnikání na železniční síti nediskriminačním způsobem pro všechny dopravce, a to dořešením vztahů mezi dotčenými subjekty. Na základě komplexního posouzení využitelnosti jednotlivých tratí regionálních drah ve spolupráci s kraji zvážit změnu jejich vlastníka (převod na kraj, privatizace); ve vazbě na změnu vlastníka zajistit změnu financování infrastruktury tak, aby nedocházelo k odnímání dopravních funkcí infrastruktuře. V případech nevyužívané, neperspektivní a nepotřebné kapacity železniční infrastruktury v rovných podmínkách jejího využívání s jinými druhy dopravní infrastruktury neodnímat železniční infrastruktuře dopravní funkci a zajistit její provozování v omezeném rozsahu, popř. zajistit změnu dopravní funkce např. využitím infrastruktury pro cyklostezky. Specifický cíl Zkvalitnění přepravních služeb pro uživatele Opatření Precizovat standardy služeb ve veřejné osobní dopravě, podle nichž se bude vybírat dopravce pro zajišťování základní dopravní obslužnosti území. Nově stanovit práva cestujících na přepravu ve stanovené kvalitě, včetně úpravy kompenzačních náhrad. Při výběru dopravce pro provozování osobní dopravy ve veřejném zájmu stanovit jako samostatné kritérium ekonomickou stabilitu dopravce a schopnost dopravce poskytovat služby ve stanovené kvalitě z pohledu uživatele. Zpřístupňovat všechny druhy veřejné přepravy osobám s omezenou schopností pohybu nebo orientace. Výrazně zkvalitnit informovanost uživatele v osobní přepravě vybudováním komplexního informačního systému. 5 Na základě evropského výzkumného programu "Strategický železniční výzkum agenda 2020" s programem do roku

24 4. SPECIFICKÉ CÍLE DOPRAVNÍ POLITIKY PODLE PRIORIT Dopravní politika České republiky pro léta PRIORITA 4.2 Zajištění kvalitní dopravní infrastruktury Specifický cíl Údržba a obnova stávající dopravní infrastruktury Opatření Zvětšit finanční prostředky na údržbu dopravní infrastruktury. Optimalizovat poplatky za přidělení a použití dopravní cesty v železniční dopravě. Systémově realizovat údržbu a opravy infrastruktury podle harmonogramu předem vytvořeného z hlediska bezpečnosti provozu (přednostní řešení závadných míst, odstraňování nehodových lokalit, opravy havarijních a závadných mostů, řešení průtahů obcemi). Na stávající infrastruktuře uplatňovat opatření na ochranu před hlukem a to přednostně v místech s překročenými limitními hodnotami. Zvýšit průchodnost dopravní infrastruktury pro volně žijící živočichy. Specifický cíl Výstavba a modernizace dopravní infrastruktury Z hlediska mezinárodních závazků je hlavním cílem v oblasti výstavby dopravní infrastruktury postupná výstavba a modernizace transevropské sítě TEN-T v České republice s preferencí tří prioritních projektů dle přílohy III "Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 884/2004/ES ze dne 29. dubna 2004, kterým se mění rozhodnutí č. 1692/96/ES, o hlavních směrech Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě". Rozvoj dopravních sítí jednotlivých druhů dopravy musí probíhat v rámci koncepce celé dopravní sítě, aby byl harmonizovaný, tzn. že úroveň rozvoje dopravní infrastruktury musí být harmonizována v rámci jednotlivých druhů dopravy. Jako ekonomicky výhodné se jeví podporovat projekty propojování regionů a měst obdobného hospodářského významu, které budou stimulem regionálního rozvoje. Opatření Pomocí nástrojů územního plánování a P/politiky územního rozvoje zajistit ochranu koridorů a ploch pro rozvojové záměry dopravní infrastruktury a sítě veřejných logistických center s ohledem na zdroje a cíle přeprav a rozmístění průmyslových zón Hlavní projekty rozvoje železniční sítě Opatření Optimalizovat železniční síť jako celek s respektem k reálnému rozsahu výhledových přepravních požadavků a k integraci jednotlivých druhů doprav a přehodnotit její části vykazující největší přepravní výkony tak, aby bylo možné vytvořit: - tahy s přednostním využitím pro osobní dopravu dálkovou a příměstskou. Úplné vyloučení nákladní dopravy by mělo být uskutečněno pouze na vybraných tratích velkých železničních uzlů (např. v Praze nebo v Brně). - tahy s přednostním využitím pro nákladní dálkovou dopravu, ale se zachováním osobní dopravy regionálního charakteru, a to včetně vybraných tratí, které jsou součástí velkých železničních uzlů (Praha, Brno) 24

25 4. SPECIFICKÉ CÍLE DOPRAVNÍ POLITIKY PODLE PRIORIT - vysokorychlostní tratě, u kterých je třeba sledovat časovou aktuálnost jejich realizace na území ČR v evropském kontextu, včetně zpřesňování tras (provázání modernizace tranzitních koridorů s postupnou výhledovou stavbou úseků tratí pro vysoké rychlosti) Dokončit modernizaci tranzitních koridorů (III. a IV. koridor); modernizovat rozhodující železniční uzly, včetně propojení koridorů v pražském železničním uzlu Připravovat podmínky pro napojení všech krajů na kvalitní železniční síť. Podporovat rozvoj přeshraničních projektů železniční dopravy. Při přípravě modernizace železniční infrastruktury vytvářet podmínky pro maximální využití dotací z Fondu soudržnosti a rozvojových fondů EU. Rekonstruovat další tratě zařazené do mezinárodních dohod (např. síť TEN-T, AGC, AGTC) a další důležité tratě s cílem zajistit doporučované parametry. Pokračovat v programu elektrizace tratí. Ostatní celostátní a významné regionální tratě (kde je úloha železnice důležitá) uvést do optimálního stavu včetně kolejových systémů regionální a městské dopravy případně jejich kombinace. Vyhodnotit koncepci dopravní obsluhy letiště Praha-Ruzyně a širší oblasti včetně návrhu optimálních kolejových systémů. Zajistit interoperabilitu a dálkové řízení provozu, např. rozvoj v oblasti technologií pro bezpečné řízení jízdy vlaků v souladu s celoevropskými trendy. Provádět technická opatření vedoucí k minimalizaci vlivů výstavby na jednotlivé složky životního prostředí a veřejného zdraví Hlavní projekty rozvoje silniční a dálniční sítě Opatření Pokračovat ve výstavbě úseku transevropské sítě TEN-T v ČR. Napojit všechny kraje na kvalitní síť dálnic a rychlostních silnic; v méně zatížených úsecích budovat v první etapě rychlostní silnice v polovičním profilu. Kvalitněji řešit tranzitní dopravu obcemi (zklidňování dopravy, obchvaty). Zabezpečit dostatečnou kapacitu silniční infrastruktury v příhraničních a citlivých oblastech. Při navrhování nových tras minimalizovat dopady na životní prostředí a provádět technická opatření pro minimalizaci vlivů výstavby na jednotlivé složky životního prostředí a veřejného zdraví. Postupně realizovat telematické systémy na dálniční síti. 25

26 4. SPECIFICKÉ CÍLE DOPRAVNÍ POLITIKY PODLE PRIORIT Dopravní politika České republiky pro léta Hlavní projekty rozvoje vodních cest Opatření Řešit problémy splavnosti na dopravně využívaných vodních cestách a dalších vodních cestách, jejichž rozvoj a modernizace je ve veřejném zájmu. Připravit projekty dobudování infrastruktury pro rekreační plavbu na dopravně významných cestách (dle zákona č. 114/95 Sb., o vnitrozemské plavbě). Dovybavit vodní cesty a přístavy prvky protipovodňové ochrany. Zajistit bezpečné tankování pohonných hmot a ukládání odpadů v přístavech, podpořit dovybavení přístavů a přístavišť veřejnými funkcemi (bezbariérový přístup, přístup k plavidlům apod.). Při realizaci projektů rozvoje vodních cest minimalizovat dopady na jednotlivé složky životního prostředí Hlavní projekty rozvoje letecké dopravy Opatření Vytvářet podmínky pro modernizaci technické letištní infrastruktury veřejných letišť, která bude směřovat ke zvýšení kapacity, kvality a bezpečnosti leteckého provozu. U veřejných mezinárodních letišť vytvářet podmínky pro splnění schengenských požadavků Hlavní projekty rozvoje cyklistické infrastruktury Opatření Postupně budovat infrastrukturu cyklistické dopravy s cílem většího zapojení cyklistické dopravy do systému osobní dopravy na kratší vzdálenosti. Segregací cyklistického provozu od ostatních druhů dopravy dosáhnout snížení počtu nehod za účasti cyklistů. PRIORITA 4.3 Zajištění financování v sektoru dopravy Problematika financování rozvoje a údržby dopravní infrastruktury a financování závazků veřejné služby v dopravě je rozpracována v navazujících strategických dokumentech. Úkolem těchto sektorových dokumentů je konkretizovat specifické cíle a opatření z Dopravní politiky a navrhnout strategii k jejich naplnění, včetně finančního zajištění. Klíčovým dokumentem v této oblasti je Generální plán rozvoje dopravní infrastruktury (GEPARDI), který rozpracovává značnou část opatření Dopravní politiky týkajících se dopravní infrastruktury a jejího dalšího rozvoje, včetně stanovení finančního rámce, a vytváří harmonogram jejich realizace. Dalším dokumentem je Strategie podpory dopravní obsluhy území, která je zaměřena na nastavení systému financování závazků veřejné služby v dopravě. 26

27 4. SPECIFICKÉ CÍLE DOPRAVNÍ POLITIKY PODLE PRIORIT Specifický cíl Optimalizace úhrad za veřejné služby/veřejných služeb Opatření Optimalizovat rozsah objemu veřejné dopravy a vytvářet podmínky pro jeho stabilizaci prostřednictvím systémových organizačních, legislativních, technických a finančních opatření. Zajistit vyšší účinnost státního odborného dozoru ve veřejné dopravě osob. Specifický cíl Zajištění financování dopravní infrastruktury Pro podporu realizace projektů v oblasti dopravy bude možné využívat zdroje následujících evropských fondů: Fond soudržnosti, a to přes Strategický dokument Fondu soudržnosti Evropský regionální rozvojový fond (ERDF), který patří ke strukturálním fondům, a to přes regionální operační programy ERDF přes Operační program infrastruktura Rozpočet pro TEN-T V rámci přeshraniční spolupráce je možné využívat podpory Iniciativy Společenství INTEREG, která je financována z ERDF. V souvislosti se vstupem ČR do EU je žádoucí podstatně větší měrou zabezpečit financování silniční infrastruktury přímou vazbou na úhradu nákladů uživateli silnic a dálnic ve formě daní a poplatků za užívání silniční a dálniční sítě. V ČR bude současný systém zpoplatnění dálnic a rychlostních silnic formou časového zpoplatnění nahrazen výkonovým zpoplatněním. Vzhledem k nedostatku finančních zdrojů a plánovanému rozvoji a údržbě dopravní infrastruktury budou v nejbližších letech zdrojem financování dopravní infrastruktury v nezbytné míře i úvěry od EIB garantované státem. Novým zdrojem financování rozvoje dopravní infrastruktury i rekonstrukcí by se měly stát privátní finanční prostředky podle principu PPP, ten ale v celkové bilanci nesmí znamenat zvýšení nároků na veřejné rozpočty. Opatření Zajistit financování údržby a rozvoje dopravní infrastruktury ze všech dostupných zdrojů: - o veřejné rozpočty hlavním zdrojem financování bude i nadále státní rozpočet (prostřednictvím SFDI), v případě silnic ve vlastnictví kraje (silnice II. a III. třídy) rozpočty krajské s podporou státního rozpočtu a obecní rozpočty (s podporou rozpočtů krajských a státního) v případě místních komunikací a cyklostezek - o bankovní úvěry - o fondy a rozpočty vnitřních politik EU - o soukromé zdroje (PPP) Změnou zákona zajistit zvýšení příjmů SFDI zvýšením podílu spotřební daně z pohonných hmot na nich. Změnou zákona posílit příjmy SFDI a zajistit postupně prostředky na údržbu, modernizaci a rozvoj dopravní infrastruktury na úrovni alespoň 2,5 % HDP ve shodě s připravovaným opatřením v EU. V případě nedostatku finančních prostředků upřednostnit údržbu a obnovu stávající dopravní infrastruktury před výstavbou novostaveb. 27

28 4. SPECIFICKÉ CÍLE DOPRAVNÍ POLITIKY PODLE PRIORIT Dopravní politika České republiky pro léta Specifický cíl Financování obnovy dopravních prostředků Opatření Vytvořit program pro poskytování příspěvků na obnovu vozidlového parku z veřejných rozpočtů v souladu s právem ES všem dopravcům zajišťujícím přepravu ve veřejném zájmu se zaměřením na vozidla s alternativním pohonem. Při tvorbě programu poskytování příspěvků na obnovu vozidlového parku zvýhodnit dopravní prostředky splňující ekologické požadavky a požadavky na přístup osob se sníženou schopností pohybu a orientace. Zajistit finanční podporu dalšího rozvoje vozidlového parku veřejné dopravy osob a speciálních technických prostředků pro nedoprovázenou kombinovanou přepravu. Specifický cíl Financování výzkumu a vývoje Opatření Zefektivnit a rozvíjet strategický výzkum a vývoj v dopravě se zaměřením na udržitelný rozvoj dopravy. Podporovat přenos poznatků a technologií na mezinárodní úrovni, především ve vazbě na rámcové programy výzkumu a vývoje EU. Zajistit uplatnění výsledků výzkumu a vývoje v praxi. Podporovat výzkum environmentálně šetrných druhů dopravy a technických opatření vedoucích ke zmírňování negativních vlivů dopravy na životní prostředí a veřejné zdraví. PRIORITA 4.4 Zlepšování vnitřní a vnější bezpečnosti dopravy Specifický cíl Bezpečnost silniční dopravy Opatření v oblasti lidského činitele Cílená propagace používání veřejné dopravy osob a soustavné informování účastníků silničního provozu o stálém riziku silniční dopravy pomocí stávajících a budovaných informačních systémů veřejné správy. Zvýšit úroveň výchovy řidičů v autoškolách. Zvýšit sankce za řízení vozidla pod vlivem alkoholu a drog. Zvýšit počet kontrol a zefektivnit vymahatelnost pokut. Důsledně vyžadovat a kontrolovat dodržování zákonem stanovené doby řízení, doby odpočinku a bezpečnostních přestávek řidičů. Vytvořit nový právní rámec pro zajištění dodržování pravidel silničního provozu, včetně bodového systému, a zajistit vyšší vynutitelnost práva v případě nerespektování pravidel silničního provozu. Zvýšit ochranu více zranitelných účastníků provozu (cyklistů a chodců), organizovat veřejné kampaně zaměřené na bezpečnost na přechodech pro chodce. Důrazněji kontrolovat používání dětských zádržných systémů a zákaz držet při řízení vozidla v ruce telefonní přístroj nebo jiné hovorové zařízení za účelem telefonování. Věnovat vysokou pozornost vzdělání, prevenci a osvětě v oblasti bezpečnosti dopravy. 28

29 4. SPECIFICKÉ CÍLE DOPRAVNÍ POLITIKY PODLE PRIORIT Opatření v oblasti technické bezpečnosti silnic Identifikovat a následně upravovat nehodové lokality a pružně realizovat opatření s nízkými náklady (včasné odstraňování vzrostlé vegetace z výhledu, opravy výtluků apod.). V závislosti na intenzitě provozu od sebe navzájem oddělovat pěší, cyklistickou a motorovou dopravu (cyklistické stezky, fyzicky oddělené chodníky). Realizovat úpravy přechodů pro chodce (ochranné ostrůvky, lomené přechody, osvětlení). Osvětlení veřejných komunikací budovat tak, aby nedocházelo k nebezpečnému oslňování řidičů zejména při příjezdu z neosvětlených úseků, neřešit oslňování jen od mobilních, ale i od stacionárních zdrojů osvětlení. Urychlit výstavbu obchvatů obcí podle pořadí důležitosti. Realizovat průtahy obcemi podle platných zásad a opatření pro dopravní zklidnění na pozemních komunikacích, realizovat opatření pro změnu způsobu jízdy na vjezdu do obcí, zklidňovat dopravu v obcích a realizovat bezpečnostní prvky na infrastruktuře v obydlených oblastech. Odstraňovat úrovňové železniční přejezdy na silnicích I. třídy a hlavních železničních tratích, důsledně zajišťovat bezpečný rozhled na stávajících přejezdech. Přednostně upravovat křižovatky s vysokou nehodovostí. Provádět měření stavu povrchu vozovky (drsnost, trhliny), provádět opravy vozovek silnic a dálnic, aby byl zabezpečen jejich dobrý stavební stav. Zkvalitnit systém zimní údržby, včetně instalace varovných systémů na místech častého výskytu náledí. Zajistit vhodné užití dopravního značení (proměnné dopravní značky, obnova vodorovného dopravního značení). V rámci územně plánovacího procesu a následných úprav pozemních komunikací vytvářet místa k odpočinku řidičů a výkonu státního odborného dozoru a kontrolní činnosti v dopravě. Vytvořit právní rámec pro zavedení bezpečnostních auditů na nově budovaných i stávajících pozemních komunikacích. Využít možností družicových navigačním systémů pro lokalizaci nehodových míst a upozornění řidičů. Odstraňovat nepovolená reklamní zařízení u dálnic a rychlostních silnic a snažit se o minimalizaci počtu reklamních zařízení u nich. Zavést automatický systém pro odhalování a postihování přestupků proti bezpečnosti silničního provozu. Opatření v oblasti technického stavu vozidel Připravovat se na zavedení globálních technických předpisů (GTR), které se vyvíjejí v rámci Ženevské dohody Zvýšit důraz na státní odborný dozor (dohled na STK, výrobce a dovozce vozidel, dopravce, přepravu nebezpečného zboží, na technický stav motorových vozidel s důrazem na mobilní kontrolu emisí atd.). Vytvořit právní rámec pro institucionální zabezpečení státního dozoru nad STK a sjednotit systém dozoru ve veřejné správě. Specifický cíl Bezpečnost železniční dopravy Opatření Zavádět bezpečnostní pravidla podle TSI. Zavádět modernější zabezpečovací zařízení a zavádět zabezpečovací zařízení i na tratích, kde dosud zavedeno není (v ČR je značná část sítě bez traťového zabezpečovacího zařízení). Zvyšování bezpečnostních parametrů na železničních přejezdech. 29

30 4. SPECIFICKÉ CÍLE DOPRAVNÍ POLITIKY PODLE PRIORIT Dopravní politika České republiky pro léta Specifický cíl Přeprava nebezpečných věcí Opatření Zdokonalit kontrolní činnost zajištění přeprav nebezpečných věcí a zavádět účinná opatření pro likvidaci havárií na dopravních cestách, včetně účinnější koordinace záchranného systému. Stanovit přísnější podmínky pro řidiče vozidel určených pro přepravu nebezpečných věcí. Systematicky vytvářet předpoklady pro převzetí většího podílu přeprav nebezpečných nákladů bezpečnějšími druhy dopravy. Specifický cíl Vnější bezpečnost dopravy Opatření Vytvořit systém pro přípravu regulace dopravy za krizových stavů. Při tvorbě a použití pohotovostních zásob pro resort dopravy zabezpečit mostní provizoria ve výši do 3 % bm mostů na pozemní komunikaci. Podporovat na národní i mezinárodní úrovni vytvoření bezpečnostního systému, s jehož pomocí bude mít stát zajištěnou kontrolu nad hrozbami a riziky při přepravě nebezpečných věcí a který bude splňovat požadavky na přesnost a spolehlivost (v rámci implementace telematiky do řízení dopravních procesů). Stanovit systém opatření proti zcizování důležitých komponentů (především z barevných kovů)zabezpečovacího zařízení železniční infrastruktury, jejichž odcizení může výrazně ochromit bezpečnost železničního provozu. Stanovit systém pro sledování polohy zásilek a jejich celistvosti. Posílit bezpečnost cestujících v osobní dopravě, zejména týkající se krádeží a ostatní kriminální činnosti. Specifický cíl Ochrana civilního letectví před protiprávními činy Hlavním cílem je ochrana uživatelů letecké dopravy, posádek, pozemního personálu a veřejnosti před protiprávními činy. V návaznosti na vyhodnocení konkrétních i obecných hrozeb budou vytvářeny podmínky pro rychlé zavedení dodatečných bezpečnostních opatření v civilním letectví ve vazbě na mezinárodní a národní systémy, aby bylo možné řešit mimořádné události bez zásadního omezování kvality služeb. Opatření Zabezpečit pravidelné provádění analýz aktuální bezpečnostní situace, průběžné vyhodnocování hrozeb a následné přijímání účinných opatření Ministerstvem dopravy ve spolupráci s ostatními správními úřady, provozovateli letišť, leteckými provozovateli a poskytovateli příslušných služeb. Věnovat zvýšenou pozornost bezpečnostnímu výcviku pracovníků v civilním letectví, především pracovníků přímo působících v ochraně civilního letectví před protiprávními činy. Zajistit i nadále soulad vnitrostátních předpisů v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy s mezinárodními požadavky stanovenými v příslušných předpisech ES, Příloze č. 17 k Úmluvě o mezinárodním civilním letectví a materiálu Doc 30 Evropské konference pro civilní letectví. 30

31 4. SPECIFICKÉ CÍLE DOPRAVNÍ POLITIKY PODLE PRIORIT PRIORITA 4.5 Podpora rozvoje dopravy v regionech Řešit problémy spojené s rozvojem integrovaných dopravních systémů, usměrňovat a regulovat dopravu ve městech, včetně zavádění nových koncepcí zásobování, je nutné v rámci principu subsidiarity na regionální a místní úrovni s možnou koordinací z úrovně státní. Uvedená priorita má proto charakter metodického doporučení pro tvorbu dopravních strategií na této úrovni. Specifický cíl Rozvoj a budování I/integrovaných dopravních systémů Reálnou možností, která vede ke zlepšení a zkvalitnění dopravní obslužnosti v městských aglomeracích a regionech, je koordinované využití jednotlivých doprav v systému integrované dopravy. Ta je charakterizována jednotnými smluvními přepravními podmínkami a tarifem, společnými jízdními doklady, koordinovanými jízdními řády, komplexním dopravním informačním systémem a odpovídajícími přestupními multimodálními terminály mezi jednotlivými druhy dopravy. Opatření Precizovat právní rámec podmínek zajišťování dopravní obslužnosti regionu, včetně podmínek fungování IDS. Pokračovat v legislativní podpoře integrované dopravy. Specifický cíl Regulace a zpoplatnění dopravy ve městech Odpovědnost za rozvoj a regulaci dopravy ve městech mají jednotlivá města. Zpoplatnění dopravy ve městech se považuje za významný krok ke zlepšení životního prostředí ve městech a k získání finančního zdroje pro rozvoj místní infrastruktury a podporu veřejné dopravy osob. V současné době je doprava ve městech "zpoplatňována" parkovným, v přípravě jsou projekty zpoplatnění vjezdu do centrálních zón. Při zavádění těchto opatření je však nutné minimalizovat dopady na malé a střední podnikání a riziko snižování atraktivity městských center. Města a regiony by proto měly přijímat následující opatření: Zavádět účinný systém řízení městského silničního provozu a informování účastníků dopravy. Místní úpravou silničního provozu usměrňovat těžkou nákladní dopravu, vytvářet systém ochrany center měst před zbytnou automobilovou dopravou zavedením zón a ulic s omezeným přístupem a omezené rychlosti automobilové dopravy, městské komunikace přizpůsobovat potřebám pěšího pohybu a života ve městech a rozvíjet ve městech cyklistické stezky a pěší zóny. Vytvořit právní rámec pro zavedení mýtného podle místních podmínek při vjezdu do center měst, mýtné zavádět na základě komplexní analýzy dopadů na podnikání, životní prostředí a veřejné zdraví ve zpoplatněné oblasti. V případě zhoršených rozptylových podmínek a krizových situací redukovat zbytnou dopravu. 31

32 4. SPECIFICKÉ CÍLE DOPRAVNÍ POLITIKY PODLE PRIORIT Dopravní politika České republiky pro léta Specifický cíl Využití možností nemotorové dopravy Nemotorová doprava má zejména ve městech nezastupitelnou úlohu, avšak podmínky pro ni jsou v ČR zatím nedostatečné. Ve většině měst úplně chybí cyklistické stezky, existující vyznačené cyklistické trasy jsou nevyhovující z bezpečnostního hlediska i z hlediska nabídky tras. V cyklistické dopravě je třeba rozlišovat dvě oblasti: cyklistická doprava plnící základní dopravní funkce jako alternativa k hromadné dopravě a k IAD je v gesci resortu dopravy a musí být zahrnuta do dopravně-politického procesu rekreační doprava, která je v gesci resortu místního rozvoje a je součástí koncepce cestovního ruchu Cyklistická doprava se stává alternativou dopravy jen velmi obtížně. Přínosy cyklistické dopravy jsou přitom velmi významné nejen v oblasti environmentální, ale i pro zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva v omezování civilizačních chorob. Je nadějnou alternativou v osobní dopravě mezi obcemi i ve městech do zaměstnání a škol. Pro její rozvoj bude nutné vybudovat hustou síť samostatných cyklistických stezek. Při navrhování nových dopravních projektů a při rekonstrukčních akcích je nutné s dovybudováním cyklistických stezek počítat. Opatření Na úrovni místních orgánů v obcích zpracovat resp. aktualizovat, kde je to účelné, koncepce cyklistické dopravy, v rámci kterých bude mimo jiné třeba dle místních podmínek přehodnotit využití současných chodníků (zda vzhledem k rozsahu pěší dopravy nejsou využitelné i pro dopravu cyklistickou). Při řešení cyklistické dopravy budou odpovědné orgány využívat veřejně projednanou Národní strategii rozvoje cyklistické dopravy ČR. 32

33 5. HLAVNÍ ÚKOLY DOPRAVNÍ POLITIKY Tato kapitola je sumarizací opatření vyplývajících z jednotlivých priorit a specifických cílů řazených dle jednotlivých oborů dopravy. 5.1 Průřezové úkoly v dopravě Podpořit snižování přepravní náročnosti zejména v nákladní dopravě. Zpracovat koncepci sítě veřejných logistických center za účelem podpory rozvoje regionů, užšího propojení zejména železniční, kombinované a vodní dopravy s logistickými procesy a optimalizace využívání jednotlivých druhů dopravy (koncentrace přepravních proudů, dělba přepravní práce). Harmonizovat podmínky na přepravním trhu (internalizace externích nákladů, vyváženost daňového zatížení). Vytvářet podmínky pro změnu mezioborové dělby přepravní práce ve prospěch dopravních oborů příznivějších pro životní prostředí. Vytvořit podmínky pro činnost nezávislých regulátorů v jednotlivých druzích doprav, kteří rozhodují o právech přístupu na dopravní trh a stanovují technické a organizační standardy v dopravě. Omezovat vliv dopravy na životní prostředí a snižovat vliv dopravy na veřejné zdraví. Zajistit pomocí nástrojů územního plánování a Politiky územního rozvoje ochranu koridorů a ploch pro rozvojové záměry dopravní infrastruktury a sítě veřejných logistických center s respektem ke zdrojům a cílům přeprav a rozmístění průmyslových zón. Zajistit kvalitní údržbu dopravní infrastruktury a preferovat ji před výstavbou nové infrastruktury v případě nedostatečných finančních prostředků. Zajistit mezioborově vyvážený rozvoj dopravních sítí s ohledem na mezinárodní závazky a soudržnost regionů. Vytvořit podmínky pro maximální využití nabídek na využívání evropských fondů, zajistit financování dopravní infrastruktury z veřejných zdrojů zvýšením procenta z HDP až na 2,5 % a uplatnit vícezdrojový systém financování včetně zapojení soukromého kapitálu. Zajistit prostředky pro výzkum a vývoj v dopravě, podporovat zavádění nových technologií včetně telematických systémů, výsledků výzkumu a vývoje, včetně implementace družicového navigačního programu Galileo v dopravě. Posilovat vnější bezpečnost dopravy. Zajistit důslednou kontrolu provozní spolehlivosti a bezpečnosti ve všech druzích dopravy. Realizovat cíle projektu Jednotný systém dopravních informací (JSDI). Vytvářet podmínky pro fyzickou i finanční přístupnost k dopravě pro všechny skupiny obyvatelstva. 5.2 Železniční doprava Dokončit proces transformace železničního sektoru, vyžadovat a kontrolovat důsledné naplňování zákonných pravidel nediskriminačního a transparentního přidělování kapacity železniční dopravní cesty a udělování licencí železničním dopravcům. Analyzovat ekonomickou a právní situaci vzniklou na základě zákona č. 77/2002 Sb., o transformaci ČD, a usilovat o jeho zrušení, aby ČD a.s. a SŽDC s.o. postupovaly v obchodních vztazích podle obchodního zákoníku a hospodařily v souladu s obecnými předpisy s tím, že obecná ustanovení týkající se specifik dopravce a manažera infrastruktury budou začleněná do zákona o dráhách. Zajistit rozvoj železniční sítě s ohledem na mezinárodní závazky a soudržnost regionů. Zavádět bezpečnostní pravidla podle TSI, modernizovat a zavádět zabezpečovací zařízení a zvyšovat bezpečnostní parametry na přejezdech. Transponovat do právního řádu železniční legislativu ES obsaženou v druhém a třetím "železničním balíčku". Snížit hlukovou zátěž vyvolanou železničním provozem tam, kde přesahuje limity stanovené zákonem. 33

34 5. HLAVNÍ ÚKOLY DOPRAVNÍ POLITIKY Dopravní politika České republiky pro léta Na základě komplexního posouzení využitelnosti jednotlivých tratí regionálních drah zvážit změnu vlastníka tratí (privatizace, převod na kraj); ve vazbě na změnu vlastníka zajistit změnu financování infrastruktury, aby nedocházelo k odnímání infrastruktury jejím dopravním účelům. V případech nevyužívané, neperspektivní a nepotřebné kapacity železniční infrastruktury v rovných podmínkách jejího využívání s jinými druhy dopravní infrastruktury neodnímat železniční infrastruktuře dopravní funkci a zajistit její provozování v omezeném rozsahu, popř. zajistit změnu dopravní funkce např. využitím infrastruktury pro cyklostezky. 5.3 Silniční doprava Zavést výkonové zpoplatnění užití silniční infrastruktury. Zavádět opatření vedoucí k minimalizaci vzniku kongescí (nejen extenzivním rozvojem infrastruktury). Zajistit rozvoj silniční sítě s ohledem na mezinárodní závazky a soudržnost regionů a s ohledem na minimalizaci vlivů současné infrastruktury na život obyvatelstva v dotčených obcích. Stanovit přísnější pravidla pro výcvik nových řidičů. včetně nových pravidel přezkušování z odborné způsobilosti řidičů nováčků, zpřísnit pravidla povinného odborného výcviku pro řidiče z povolání. Důsledně vyžadovat a kontrolovat zákonem stanovené doby řízení a doby odpočinků řidičů nákladních automobilů. Důsledně kontrolovat zákonem stanovené zákazy jízd nákladních automobilů o víkendech. Důsledně kontrolovat dodržování předpisů pro silniční přepravu nebezpečných věcí. Vytvořit právní a institucionální předpoklady pro zavedení digitálního tachografu. Vytvořit nový zákonný rámec pro zvýšení bezpečnosti silničního provozu, včetně bodového systému, a zajistit jeho důsledné dodržování. Realizovat informační preventivní aktivity posilující silniční bezpečnost. Vytvořit právní podmínky pro možnost regulace individuální automobilové dopravy omezeními dopravy, zpoplatněním parkování a vjezdu do vybraných oblastí, vytvářením dopravně zklidněných oblastí. Vytvořit podmínky pro vznik nezávislého regulátora v oblasti silniční dopravy analogicky s jinými druhy doprav. 5.4 Letecká doprava Zajistit důslednou aplikaci pravidel pro přidělování volných letištních časů (slotů) na letištích, kde to bude nezbytné v zájmu efektivního využití letištní kapacity a zajištění vyšší propustnosti letištní infrastruktury. Zajistit i nadále dodržování mezinárodních standardů v oblasti bezpečnosti a ochrany civilního letectví před protiprávními činy. Vytvořit podmínky pro zajištění vyšší kvality a četnosti poskytovaných údajů o právech a povinnostech cestujících v letecké dopravě. Podporovat důsledný a účinný dohled na zpoplatnění užívání letišť a využívání letových provozních služeb z hlediska jejich souladu s mezinárodními závazky. Vytvářet podmínky pro funkční systém ochrany, zachování, rozvoje a modernizace základní letištní infrastruktury ve veřejném zájmu na poskytování služeb leteckým dopravcům a ostatním uživatelům letišť. Pokračovat v řešení komplexní ochrany životního prostředí především realizací protihlukových opatření v ochranných hlukových pásmech letišť, zaváděním provozních omezení a provozních postupů snižování hluku letadel a hlukové zátěže obyvatelstva v okolí letišť. 5.5 Vnitrozemská vodní doprava Řešit problémy splavnosti na dopravně využívaných vodních cestách a dalších vodních cestách, jejichž rozvoj a modernizace je ve veřejném zájmu. Vytvořit nový právní režim provozování veřejných přístavů včetně stanovení standardů jakosti pro přístup na trh přístavních služeb. 34

35 5. HLAVNÍ ÚKOLY DOPRAVNÍ POLITIKY 5.6 Veřejná hromadná doprava osob Precizovat právní a ekonomické podmínky dopravní obslužnosti tak, aby kolejová doprava tvořila páteř systému. Podporovat zavádění IDS jako nutného předpokladu pro optimalizaci využívání jednotlivých druhů dopravy a předpokladu pro vytváření páteří systému hromadné dopravy. Podporovat konkurenční prostředí ve veřejné dopravě osob a vytvořit systémy splňující požadavky objednatelů. Stanovit metodiku pro zajišťování dopravní obslužnosti. Při výběru dopravce pro provozování osobní dopravy ve veřejném zájmu stanovit jako samostatné kritérium ekonomickou stabilitu dopravce a jeho schopnost poskytovat služby ve stanovené kvalitě z pohledu uživatele. Vytvářet podmínky pro zpřístupnění všech druhů veřejné přepravy osobám s omezenou schopností pohybu nebo orientace. Výrazně zkvalitnit informovanost uživatele vybudováním komplexní informační sítě s pomocí stávajících a budovaných informačních systémů veřejné správy. 35

36 6. NÁSTROJE REALIZACE DOPRAVNÍ POLITIKY Dopravní politika České republiky pro léta Nástroje dopravní politiky právní ekonomické informační Právní nástroje Jedním z hlavních nástrojů pro realizaci cílů dopravní politiky je vytvoření nového právního rámce novelizací zákonů v působnosti dopravy. V rámci novelizace každého právního předpisu budou vyhodnoceny zákonem stanovené podmínky přístupu na dopravní trh a postupně odstraňovány existující bariéry pro podnikání v sektoru dopravy. V rámci procesu tvorby a přejímání komunitárního práva ES budou vytvářeny předpoklady pro zachování konkurenceschopnosti českých podnikatelských subjektů v sektoru dopravy. Ekonomické nástroje Ekonomické nástroje jsou velmi důležitým aspektem ovlivňování celého sektoru dopravy. Pomocí nich je potřebné ovlivňovat přepravní procesy a reagovat na nepříznivé trendy v dopravě, které svou podstatou nejsou v souladu s udržitelným rozvojem. Pro uvedené záměry je nezbytné hledat takové nové zdroje, aby nedocházelo k nepřijatelným nárokům na veřejné rozpočty na všech stupních. Informační nástroje V souvislosti s procesem zapojování ČR do struktur EU se zvyšuje povinnost předávání garantovaných informací jak ze strany EU, tak z české strany, např. pro vyhodnocování a prosazování žádostí o dotace z Fondu soudržnosti, ze strukturálních fondů nebo jako podklad pro zpracování územně plánovací dokumentace, územně plánovacích podkladů a různých oborových koncepcí. Informační a datové zdroje budou vázány povinností garantovat, evidovat a předávat údaje podle závazných a jednotných pravidel. S tím souvisí podpora rozvoje projektu JSDI, který tuto problematiku podrobně zpracovává. 6.1 Právní nástroje Opatření Připravit novely dopravních zákonů podle cílů dopravní politiky. Vyhodnocovat stanovené podmínky přístupu na trh a odstraňovat administrativní bariéry přístupu na trh. Konkrétně: Novela zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách Předmětem novely bude zejména dopravní obslužnost, drážní doprava jako páteř dopravní obslužnosti území, nový způsob výběru dopravce s důrazem na kvalitu a komplexnost poskytovaných služeb ve veřejném zájmu, způsob financování dopravy ve veřejném zájmu a způsob kontroly užití veřejných prostředků, dopravní obslužnost v systému IDS, postavení operátora IDS a standard služeb jako podmínka financování dopravy ve veřejném zájmu právní rámec certifikace strojvůdců právní rámec posílení bezpečnosti železniční dopravy Novela zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě Předmětem novely bude zejména dopravní obslužnost, nový licenční model s důrazem na jeho zjednodušení a propojení se systémem IDS, nový způsob výběru dopravce s důrazem na kvalitu a komplexnost poskytovaných služeb ve veřejném zájmu, způsob financování 36

37 6. NÁSTROJE REALIZACE DOPRAVNÍ POLITIKY dopravy ve veřejném zájmu a způsob kontroly užití veřejných prostředků, dopravní obslužnost v systému IDS, postavení operátora IDS a standard služeb jako podmínka financování dopravy ve veřejném zájmu právní rámec zavedení digitálního tachografu zpřísnění podmínek přístupu na trh nákladní silniční dopravy a autobusové dopravy (zvýšení věkové hranice řidičů profesionálů, technický stav vozidla jako podmínka přístupu na trh, registr podnikatelů v silniční dopravě) právní institucionalizace veřejného logistického centra Zákon o veřejné dopravě Předmětem zákona bude zejména v návaznosti na úpravu veřejné dopravy v zákonu o silniční dopravě a zákonu o dráhách komplexní právní úprava veřejné dopravy, včetně podmínek financování z veřejných rozpočtů Novela zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví Předmětem novely bude zejména úprava podmínek stavby a provozování letadla a vytvoření právního rámce pro spolupráci s Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví zavedení institutu letadlových adres úprava podmínek pro výkon činnosti leteckého personálu a uznávání průkazů způsobilosti leteckého personálu právní režim osvědčování letišť ochrana letištní infrastruktury opatření zajišťující provedení nařízení vytvářejících systém "jednotného evropského nebe" právní rámec pro zjišťování příčin leteckých nehod a incidentů úprava podmínek pro provozování obchodní letecké dopravy právní rámec provozování sportovních létajících zařízení a pro výkon státní správy v této oblasti ochrana civilního letectví před protiprávními činy úprava bezpečnosti civilního letectví před protiprávními činy právní rámec pro práva a povinnosti cestujících posílení pravomoci regulátora v civilním letectví směrem k jeho nezávislosti právní systém sankcí za nedodržování hlukových limitů Novela zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel Předmětem novely bude zejména zpřísnění podmínek pro získání řidičského oprávnění nový model pro činnost zkušebních komisařů změna podmínek vzdělávání řidičů profesionálů zpřísnění dozoru nad činností autoškol Novela zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích Předmětem novely bude zejména úprava institutu zabránění v jízdě a zadržení řidičského průkazu zavedení systému bodového hodnocení řidičů, který by měl působit zejména preventivně a měl by motivovat řidiče k tomu, aby svým dalším chováním oddálili následek bodového hodnocení, tzn. pozbytí řidičského oprávnění na určité časové období zavedení institutu kaucí, kterým se posílí vymahatelnost práva státní odborný dozor a vrchní státní odborný dozor 37

38 6. NÁSTROJE REALIZACE DOPRAVNÍ POLITIKY Dopravní politika České republiky pro léta Novela zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích Předmětem novely bude zejména posílení výkonu státního dozoru nad činností stanic technické kontroly a stanic měření emisí právní rámec pro zefektivnění činnosti stanic technické kontroly a stanic měření emisí nová právní regulace dovozu ojetých vozidel v návaznosti na stáří vozidla a ve vztahu k volnému pohybu zboží v EU Novela zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích Předmětem novely bude zejména zavedení systému elektronického výběru mýtného precizace koncesního způsobu výstavby silniční infrastruktury precizace podmínek výstavby silniční infrastruktury v návaznosti na nový stavební zákon optimalizace procesu přípravy výstavby pozemních komunikací právní rámec pro zavedení institutu bezpečnostního auditu právní úprava zpoplatnění vjezdu do centra měst právní úprava způsobů regulace dopravy v centrech měst Novela zákona č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury Předmětem novely bude zejména způsob zapojení SFDI do systému elektronického výběru mýtného právní úprava možnosti financování zavedení a provozování systému elektronického mýtného právní úprava možnosti financování koncesního způsobu výstavby dopravní infrastruktury způsob financování úhrady koncesionáři na základě koncesionářské smlouvy nový rámec pro příjmovou a výdajovou stránku fondu provázanost výdajů Fondu infrastruktury s koncepcí rozvoje dopravní infrastruktury schválenou Ministerstvem dopravy Novela zákona č. 16/1993., o dani silniční Předmětem novely bude zejména úprava sazeb daně z motorových vozidel s ohledem na zajištění konkurenceschopnosti domácích dopravců, s respektováním k principu harmonizace poplatků za použití dopravní cesty přijetí nového systému diferenciace daně podle emisní charakteristiky vozidla, který bude výrazně stimulovat dopravce k pořizování vozidel s relativně nižším negativním vlivem vozidla na kvalitu ovzduší Novela zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě Předmětem novely bude zejména právní úprava podmínek rekreační plavby právní režim provozování veřejných přístavů podmínky přístupu na trh přístavních služeb právní úprava garance dostupnosti dopravní cesty zavedení říčního informačního systému na významných dopravně využívaných vodních cestách, třídy IV a vyšší právní režim certifikace velitele lodě precizace pracovněprávních a sociálních podmínek lodní posádky 38

39 6. NÁSTROJE REALIZACE DOPRAVNÍ POLITIKY Novela zákona č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě Předmětem novely bude zejména právní úprava práva vlajky posílení ochrany před zneužitím 6.2 Ekonomické nástroje Důležitým předpokladem je nastavení tržního prostředí v dopravě, neboť jednotlivé druhy dopravy se vyznačují různými podmínkami přístupu na dopravní trh. Dopravní sektor se rovněž vyznačuje tím, že významná část nákladů není hrazena objednavatelem dopravy. Tato situace, totiž nedostatečné vyladění ekonomických podmínek, významně přispívá k nevhodné dělbě přepravní práce mezi jednotlivými druhy dopravy, což vede k posilování environmentálně nepříznivých druhů dopravy a zároveň ke zvyšování ztrátovosti ekologicky příznivějších druhů dopravy a to má za následek tlak na další výdaje z veřejných rozpočtů. Vedle restriktivních ekonomických opatření (daně, poplatky) je důležitou součástí dopravní politiky i stimulace pomocí podpor a zavádění principu veřejné služby. Je třeba využívat možností podpory z evropských zdrojů (Fond soudržnosti, Evropský regionální rozvojový fond ERDF, Iniciativy Společenství INTEREG III A, B, a C a rozpočty vnitřních politik), jakož i zdrojů soukromých v rámci partnerství soukromého a veřejného kapitálu. V souvislosti s členstvím ČR v EU je potřeba zajistit, aby zaváděná ekonomická opatření byla v souladu s pravidly na ochranu hospodářské soutěže EU. Opatření Z veřejných rozpočtů zajistit dostatečné zdroje na financování závazků veřejné služby v osobní dopravě. Optimalizovat vynakládání veřejných prostředků do veřejné osobní dopravy. Z veřejných zdrojů přispívat na obnovu a modernizaci vozidlového parku u všech druhů veřejné osobní dopravy provozovaných v režimu veřejné služby. Zajistit z veřejných zdrojů podporu rozvoje kombinované přepravy a optimalizaci distribučních procesů podporou vzniku veřejných logistických center. V souladu s evropským postupem internalizovat externí náklady v dopravě. Zajistit dostatečné finanční prostředky pro údržbu, opravu a obnovu dopravní infrastruktury nejen z veřejných rozpočtů, ale i výkonovým zpoplatněním provozu. Organizovat vhodné investiční projekty pro modernizaci dopravní infrastruktury a vozidlového parku financované systémem PPP. Zabezpečit stabilní zdroje pro SFDI nezbytné ke splácení závazků plynoucích z projektů financovaných v režimu partnerství veřejného a soukromého sektoru. Eliminovat vliv zvýšené DPH ze stavebních prací na rozpočet SFDI. Zvýšit podíl SFDI na spotřební dani z minerálních olejů. Zajistit zdroje pro SFDI na úrovni 2,5 % HDP podle doporučení EU. 6.3 Informační nástroje Hlavními souhrnnými publikačními nástroji resortu jsou www stránky MD, mapový server o dopravní infrastruktuře všech druhů dopravy (Jednotná dopravní vektorová mapa), veřejný informační systém o jízdních řádech, informační systém o aktuální situaci v silniční dopravě, říční informační služby a metainformační systém. Přibývá požadavků na mezioborové řešení problémů, včasnost a dostupnost informací (krizové řízení) či jejich kvalitu a obsažnost (evropské fondy). Opatření Zavádět mechanismy elektronizace výkonu státní správy (egovernment). Rozvíjet Celostátní informační systém o jízdních řádech. Zavést on-line informační systém o dopravní situaci v silniční dopravě JSDI, říční informační služby a metainformační systém. Zavést systém říčních informačních služeb podle požadavků směrnice ES o říčních informačních službách. 39

40 7. MONITORING DOPRAVNÍ POLITIKY Dopravní politika České republiky pro léta Monitorovací systém dopravní politiky budou tvořit čtyři skupiny subjektů: kontrolní dopravněpolitický poradní odpovědný za sběr dat 1. Kontrolní subjekt subjekt, kterému se budou ostatní subjekty zodpovídat z plnění cílů dopravní politiky. Kontrolní funkci bude vykonávat Vláda ČR, ve finančních otázkách bude kontrolním orgánem Ministerstvo financí, v otázkách rovnoměrného rozvoje regionů Ministerstvo pro místní rozvoj, v otázkách životního prostředí Ministerstvo životního prostředí, v otázkách veřejného zdraví Ministerstvo zdravotnictví a v otázkách zajištění konkurenčního prostředí Ministerstvo průmyslu a obchodu. V rámci monitoringu DP bude Ministerstvo dopravy v termínech daných usnesením Vlády předkládat vyhodnocení příslušných ukazatelů kontrolním subjektům. 2. Dopravněpolitický subjekt subjekt zodpovědný za tvorbu dopravní politiky a za její monitorování. Odpovědným orgánem za plnění cílů dopravní politiky bude Ministerstvo dopravy, ve vybraných specifických cílech pak ve spolupráci s jinými ministerstvy: ve specifickém cíli 1.1 Zvládnutí přepravní náročnosti/nároků na přepravu a vlivu globalizace v dopravě s Ministerstvem průmyslu a obchodu a s Ministerstvem pro místní rozvoj (koncepce VLC, snižování přepravní náročnosti), ve specifickém cíli 3.4 Financování výzkumu a vývoje s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, ve specifickém cíli 4.1 Bezpečnost silniční dopravy a 4.4 Vnější bezpečnost dopravy s Ministerstvem vnitra. 3. Poradní subjekt subjekt zodpovědný za organizaci a prezentaci výsledků monitorovacích aktivit, bude zajišťovat poradní služby. Mělo by jít o státní organizaci nezávislou na Ministerstvu dopravy. 4. Subjekt zodpovědný za sběr dat úlohu tohoto subjektu bude plnit v rámci resortního statistického zjišťování Ministerstvo dopravy, u průřezových ekonomických ukazatelů Český statistický úřad. Na všech úrovních bude nutná spolupráce s krajskými a místními orgány na straně jedné a s Evropskou komisí na straně druhé. Monitorovací systém bude zaměřen na plnění: dlouhodobých strategií návazných dokumentů Dopravní politiky předkládaných pro schválení vládou: - GEPARDI Generální plán rozvoje dopravní infrastruktury - Strategie podpory dopravní obsluhy území resortních strategií: - Strategie rozvoje letecké dopravy - Strategie rozvoje kombinované dopravy - Strategie krizového řízení v dopravě - Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy v ČR Monitorovací proces bude zaměřen na: - plnění politických cílů a sledování a vyhodnocování indikátorů, - ex-ante hodnocení opatření návazných dokumentů aktivit spojených s veřejnými rozpočty monitorovací proces bude mít pravidelný roční cyklus. Budou se sledovat: - postup plnění dopravněpolitických cílů, - zavádění dopravněpolitických opatření, - efektivnost dopravněpolitických opatření při plnění dopravně - politických cílů 40

41 8. VYSVĚTLENÍ POJMŮ adicionalita Je jedním ze základních principů politiky EU. Uplatňuje se v rámci strukturálních fondů a fontu soudržnosti. Obecným smyslem adicionality je zajistit, aby zdroje EU nenahradily národní rozpočty členských zemí, ale umožnily realizaci ve větším rozsahu. Vždy existuje dohoda mezi EU členským státem o celkové výši veřejných výdajů, kterou musí členská země v daném plánovacím období udržovat. apalický syndrom Závažný stav s poruchou vědomí v důsledku rozsáhlého poškození mozkové kůry a ztrátou všech funkcí velkého mozku; vzniká obvykle následkem těžkého poranění moku. citylogistika Systém zásobování měst pomocí optimalizačních procesů. Cost-Benefit analýza Metoda vyhodnocování projektů, která zohledňuje všechny vzniklé náklady i přínosy z celospolečenského hlediska související s projektem. externí náklady dopravy Náklady, které doprava způsobuje, ale neplatí v plné výši (např. náklady vznikající při kongescích, nehodách nebo negativní dopady na životní prostředí a veřejné zdraví). dopravní obslužnost Souhrn přepravní nabídky v dané oblasti. Základní dopravní obslužností se rozumí zajištění přiměřené dopravy po všechny dny v týdnu z důvodu veřejnoho zájmu, především do škol (zákon č. 561/2004 Sb, odst ), do úřadů, k soudům, do zdravotnických zařízení poskytujících základní zdravotní péči a do zaměstnání, včetně dopravy a zpět, přispívající k trvale únosnému rozvoji tohoto území obvodu. Evropské železniční balíčky Úkolem Evropských železničních balíčků je vytvořit podmínky pro další rozvoj železnic ES prostřednictvím stanovení zásad zavádění interoperability transevropského železničního systému, vydávání licencí pro podnikání v oblasti železnic, využití kapacity železniční infrastruktury a odvádění poplatku za její použití, certifikaci bezpečnosti v železničním provou aj. subsidiarita Princip subsidiarity zajišťuje, aby všechna opatření byla přijímána co nejblíže občanům, tedy na nejnižším stupni správy, který umožňuje jejich realizaci nebo výkon. suburbanizace Expanze bydlení a obchodních aktivit vně administrativních i faktických hranic města. telematika Výsledek konvergence a následné postupné syntézy tlekomunikačních technologií a informatiky za podpory managerské ekonomiky a matematických metod tvorby a řízení komplexních systémů. Efekty telematiky jsou založeny na synergismu všech výchozích oborů a projevují se v širokém spektru uživatelských oblastí, od multimediální komunikace jednotlivců až po inteligentní využívání a řízení globálních síťových odvětví, jako jsou např. doprava, spoje a veřejná správa. Pokročilá telematika je ve svých aplikacích jednou z důležitých podmínek vzniku znalostní společnosti, konstituuje pro ni inteligentní prostředí a umožnuje na bázi získaných informací extrahovat znalostní popisy složitých systémů. Tram-train systémy Propojení systémů tramvajového a železničního provozu. 41

42 8. VYSVĚTLENÍ POJMŮ Dopravní politika České republiky pro léta udržitelný rozvoj dopravy Udržitelný rozvoj je takový způsob rozvoje, který uspokojuje potřeby přítomnosti, aniž by oslaboval možnosti budoucích generací naplňovat jejich vlastní potřeby. Dle závěrů Johannesburgského Summitu je udržitelný rozvoj vnímán jako hlavní východisko rozvoje společnosti založeného na harmonickém sladění ekonomického růstu, sociální spravedlnosti a ochrany životního prostředí. základní dopravní obslužnost Rozsah dopravní obsluhy příslušného území veřejnou hromadnou dopravou definovaný příslušnými zákony. závazek veřejné služby Závazky veřejné služby se podle základní definice v Nařízení Rady 1191/69 definují jako "závazky, které by daný dopravní podnik na základě svých vlastních obchodních zájmů nepřevzal vůbecv, nebo nepřevzal ve stejném rozsahu, nebo za stejných podmínek". Jedná se o způsob institucionálního ošetření poskytování tzv. vyrovnávacích plateb, které vyrovnávají rozdíl mezi požadovanou cenou a kvalitou dané veřejným sektorem garantované dopravní služby a cenou resp. kvalitou téže dopravní služby, kterou by dopravní podnik mohl nabídnout v rámci tržních pravidel. V užším smyslu se "Závazkem" označuje taková forma smluvního vztahu, která upravuje vztahy mezi objednatele a dopravcem na bázi vyrobnání všech uznatelných nákladů, které dopravci provozováním uložené dopravní služby vzniknou a nejsou pokryty výnosy z daného dopravního podnikání. 42

43 9. VYSVĚTLENÍ ZKRATEK ADR Evropská dohoda o přepravě nebezpečných věcí po silnici AGTC Dohoda o trasách a objektech pro kombinovanou dopravu ČD, a.s. České dráhy, akciová společnost EHK OSN Evropská hospodářská komise Organizace spojených národů EIB Evropská investiční banka ERDF Evropský fond regionálního rozvoje EASA Evropská agentura pro bezpečnost letectví ES Evropské společenství FNM Fond národního majetku HDP Hrubý domácí produkt IAD Individuální automobilová doprava ICAO Mezinárodní organizace pro civilní letectví IDS Integrovaný dopravní systém ITS Inteligentní dopravní systémy a služby JSDI Jednotný systém dopravních informací MHD Městská hromadná doprava 43

44 9. VYSVĚTLENÍ ZKRATEK Dopravní politika České republiky pro léta PaR, BaR, KaR Park and Ride, parkuj a jeď, systém záchytných parkovišť v terminálech hromadné dopravy; Bike and Ride obdobný systém pro cyklistickou dopravu; Kiss and Ride je systém pro sdílenou individuální dopravu více osobami, v terminálu hromadné dopravy jsou vytvořeny podmínky pro přestup části osádky osobního automobilu na hromadnou dopravu PPP Partnerství veřejného a soukromého kapitálu SFDI Státní fond dopravní infrastuktury STK Stanice technické kontroly SŽDC Správa železniční dopravní cesty TEN-T Transevropské dopravní sítě TINA Odhad potřeb dopravní infrastruktury v přistupujících zemích TSI Technické specifikace interoperatility v železniční dopravě ÚZPLN Ústav pro odborně technické zjišťování příčin leteckých nehod VLC Veřejné logistické centrum ZDO Základní dopravní obslužnost 44

45 PŘÍLOHY

46 PŘÍLOHA 1 Dopravní politika České republiky pro léta PŘEHLED PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ TÝKAJÍCÍCH SE PŮSOBNOSTI MINISTERSTVA DOPRAVY Stručný přehled I. Železniční doprava a) vnitrostátní předpisy: Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 23/2000 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 77/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 144/2002 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 103/2004 Sb. Nařízení vlády č. 1/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní nákladní dopravu, ve znění nařízení vlády č. 295/2000 Sb. Nařízení vlády č. 133/2005 Sb., o technických požadavcích na provozní a technickou propojenost evropského železničního systému Vyhláška MD č. 101/1995 Sb., kterou se vydává Řád pro zdravotní a odbornou způsobilost osob při provozování dráhy a drážní dopravy, ve znění vyhlášky MDS č. 455/2000 Sb. Vyhláška MD č. 173/1995 Sb., kterou se vydává dopravní řád drah, ve znění vyhlášky MD č. 242/1996 Sb., vyhlášky MDS č. 174/2000 Sb. a vyhlášky č. 133/2003 Sb. Vyhláška MD č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah, ve znění vyhlášky MD č. 243/1996 Sb., vyhlášky MDS č. 346/2000 Sb., vyhlášky MDS č. 413/2001 Sb. a vyhlášky č. 577/2004 Sb. Vyhláška MDS č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu Vyhláška MDS č. 36/2001 Sb., o prokazatelné ztrátě ve veřejné drážní osobní dopravě a o vymezení souběžné veřejné osobní dopravy, ve znění vyhlášky č. 141/2003 Sb. Vyhláška MDS č. 361/2001 Sb., o způsobu zjišťování mimořádných událostí v drážní dopravě, ve znění vyhlášky MDS č. 442/2002 Sb. Vyhláška MDS č. 429/2001 Sb. o podrobnostech prokazování finanční způsobilosti k provozování dráhy celostátní nebo dráhy regionální, o způsobu prokazování finanční způsobilosti k provozování drážní dopravy na dráze celostátní nebo na dráze regionální a o doplňkových přepravních službách Vyhláška MD č. 351/2004 Sb., o rozsahu služeb poskytovaných provozovatelem dráhy dopravci Vyhláška MD č. 352/2004 Sb., o provozní a technické propojenosti evropského železničního systému Sdělení MD č. 111/2004 Sb., o výčtu železničních drah zařazených do evropského železničního systému Zákon č. 625/1992 Sb., o zániku státní organizace Československé státní dráhy Zákon č. 77/2002 Sb. o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 83/2003 Sb., ve znění zákona č. 179/2003 Sb. a ve znění zákona č. 293/2004 Sb. 46

47 PŘÍLOHA 1 Nařízení vlády č. 322/2002 Sb., kterým se stanoví podmínky, výše a způsob poskytnutí příspěvku k řešení sociálních důsledků transformace státní organizace České dráhy Sdělení MDS č. 524/2002 Sb. o vyhlášení dne vzniku akciové společnosti České dráhy Vyhláška MD č. 44/2003 Sb., o vymezení nákladů spojených s provozováním železniční dopravní cesty Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 205/2002 Sb., zákona č. 226/2003 Sb. a zákona č. 277/2003 Sb. Nařízení vlády č. 70/2002 Sb. o technických požadavcích na zařízení pro dopravu osob Nařízení vlády č. 42/2003 Sb. o technických požadavcích na přepravitelná tlaková zařízení, ve znění nařízení vlády č. 251/2003 Sb. Vyhláška MD a ÚBÚ č. 28/1967 Sb., kterou se stanoví pravidla pro styk drah s hornickou činností Vyhláška MD č. 266/1995 Sb., kterou se zrušuje vyhláška o kontejnerovém přepravním řádu Vyhláška MDS č. 153/1997 Sb., kterou se zrušují směrnice o organizaci a výkonu železničních zdravotnických služeb Vyhláška MDS č. 367/1999 Sb., kterou se stanoví období s nižší potřebou práce provozovatelům a dopravcům na dráze celostátní a regionální Zákon č. 132/2002 Sb. o poskytnutí státní záruky České republiky na zajištění úvěru určeného na financování investičních nákladů modernizace I. tranzitního železničního koridoru Děčín - Praha - Břeclav Zákon č. 133/2002 Sb. o poskytnutí státní záruky České republiky na zajištění úvěru určeného na financování nákupu pěti třívozových elektrických jednotek řady 471 Zákon č. 516/2002 Sb. o poskytnutí státní záruky České republiky na zajištění úvěru určeného na financování nákupu železničních vozů, poskytnutého společností EUROFIMA, ve znění zákona č. 399/2003 Sb Výměr ministerstva financí č. 01/2004, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami b) mezinárodní předpisy: Protokol č. 111/1908 ř.z. z třetí mezinárodní konference o technické jednotnosti v železniční dopravě Vyhláška MZV č. 74/1956 Sb., ze dne 26.října 1956 o Dopravní dohodě mezi Československou republikou a Polskou lidovou republikou ze dne 13.ledna 1956 Vyhláška MZV č. 85/1964 Sb., o Dohodě mezi ČSSR a Rakouskou republikou o úpravě pohraničního přechodu železnic, ve znění vyhlášky č. 3/1968 Sb. Vyhláška č. 201/1964 Sb. o Dohodě mezi Československou socialistickou republikou a Polskou lidovou republikou o československé průvozní dopravě přes území Polské lidové republiky na úseku železniční trati mezi stanicemi Hrádek nad Nisou a Zittau Oznámení FMZV, že dne 19. listopadu 1971 bylo ve Varšavě podepsáno Ujednání mezi FMD ČSSR a MD PLR o vzájemné železniční dopravě 47

48 PŘÍLOHA 1 Dopravní politika České republiky pro léta Vyhláška MZV č. 8/1985 Sb. o Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF), ve znění sdělení FMZV č. 61/1991 Sb., FMZV č. 251/1991 Sb. a sdělení MZV č. 274/1996 Sb. Sdělení MZV č. 129/1996 Sb. o sjednání Dohody mezi vládou ČR a vládou SR o železniční dopravě přes státní hranice Sdělení MZV č. 63/2001 Sb.m.s. o sjednání Smlouvy mezi ČR a SRN o železniční dopravě přes společné státní hranice a o ulehčené průvozní železniční dopravě Sdělení MZV č. 133/2002 Sb.m.s. o přístupu ČR k Úmluvě o založení společnosti "EUROFIRMA" Evropské společnosti pro financování železničních vozů a Dodatkového protokolu k Úmluvě o založení společnosti "EUROFIRMA" Evropské společnosti pro financování železničních vozů Sdělení MZV č. 81/2003 Sb.m.s., o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o železniční privilegované peážní dopravě v mimořádných situacích Sdělení MZV č. 8/2004 Sb.m.s., kterým se doplňuje sdělení MZV č. 46/2003 Sb.m.s., č. 61/1991 Sb., č. 251/1991 Sb., č. 274/1996 Sb., č. 29/1998 Sb., č. 60/1999 Sb. a č. 9/2002 Sb.m.s. o vyhlášení změn a doplňků Úmluvy o mezinárodní železniční přepravě (COTIF), přijaté v Bernu dne 9. května 1980, vyhlášené pod č. 8/1985 Sb. c) připravované předpisy: Návrh právního předpisu, kterým se nahrazuje vyhláška MD č. 100/1995 Sb., kterou se stanoví podmínky pro provoz, konstrukci a výrobu určených technických zařízení a jejich konkretizace (Řád určených technických zařízení) Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška MD č. 101/1995 Sb., kterou se vydává Řád pro zdravotní a odbornou způsobilost osob při provozování dráhy a drážní dopravy, ve znění vyhlášky MDS č. 455/2000 Sb. Návrh nařízení vlády, kterým se stanoví technické požadavky na prvky a subsystémy interoperability a jejich uvádění na trh II. SILNIČNÍ DOPRAVA Zákon č. 130/2003 Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákonů č. 38/1995 Sb., 304/1997 Sb., 132/2000 Sb., 150/2000 Sb., 361/2000 Sb., 175/2002 Sb., 320/2002 Sb.,577/2002 Sb. a 103/2004 Sb. Vyhláška MDS č. 50/1998 Sb., o prokazatelné ztrátě ve veřejné linkové osobní dopravě ve znění vyhlášky MD č. 142/2003 Sb. Vyhláška MDS č. 366/1999 Sb. o způsobu prokázání finanční způsobilosti dopravcem ve znění vyhlášky MDS č. 97/2001 Sb. Vyhláška MDS č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu Vyhláška MDS č. 388/2000 Sb., o jízdních řádech veřejné linkové osobní dopravy Vyhláška MDS č. 478/2000 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě, ve znění vyhlášky MD č. 55/2003 Sb. Vyhláška MZV č. 64/1987 Sb. o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR) ve znění č. 65/2003 Sb.m.s. Sdělení MZV č. 159/1997 Sb., o přijetí změn a doplňků "Přílohy A-Ustanovení o nebezpečných látkách a předmětech a "Přílohy B-Ustanovení o dopravních prostředcích a o přepravě" 48

49 PŘÍLOHA 1 Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), přijaté v Ženevě dne 30. září 1957, vyhlášené pod č. 64/1987 Sb., ve sdělení MZV č. 186/1998 Sb., sdělení MZV č. 54/1999 Sb., sdělení MZV č. 93/2000 Sb.m.s. a sdělení MZV č. 6/2002 Sb.m.s. a sdělení MZV č. 65/2003 Sb.m.s. a č. 77/2004 Sb.m.s." Zákon č. 56/2001 Sb. o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 175/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb. a zákon č. 193/2003 Sb, Vyhláška MDS č. 243/2001 Sb. o registraci vozidel, ve znění vyhlášky MDS č. 496/2001 Sb., vyhlášky MDS č. 368/2002 Sb. a vyhlášky MD č. 98/2003 Sb. a vyhlášky MD č. 401/2003 Sb. a vyhlášky MD 291/2004 Sb. Vyhláška MDS č. 302/2001 Sb. o technických prohlídkách a měření emisí vozidel, ve znění vyhlášky MD č. 99/2003 Sb. Vyhláška MDS č. 240/2002 Sb. o registraci historických vozidel a sportovně historických vozidel a o jejich testování a provozu Vyhláška MDS č. 341/2002 Sb. o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky MD č. 100/2003 Sb. Zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 175/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb. Vyhláška MDS č. 167/2002 Sb., kterou se provádí zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 478/2001, ve znění vyhlášky MD č. 152/2003 Sb. Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění zákonů č. 60/2001 Sb., č. 478/2001 Sb., č. 62/2002 Sb., č. 311/2002 Sb. a z. č. 320/2002 Sb., z. č. 436/2003 Sb. a z. č. 53/2004 Sb. Vyhláška MDS č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky MD č. 153/2003 Sb. Vyhláška MDS č. 31/2001 Sb., o řidičských průkazech a o registru řidičů, ve znění vyhlášky MD č. 154/2003 Sb. Vyhláška MDS č. 32/2001 Sb., o evidenci dopravních nehod Nařízení vlády ČR č. 110/2001 Sb., kterým se stanoví další vozidla, která mohou být vybavena zvláštním zvukovým výstražným zařízením doplněným zvláštním výstražným světlem modré barvy Vyhláška MD č. 133/1964 Sb., o silničním přepravním řádu, ve znění vyhlášek FMD č. 122/1979 Sb., FMD č. 74/1981 Sb. a FMD č.106/1984 Sb. (Část VII se podle vyhlášky MDS č. 71/1999 Sb., o přepravním řádu pro silniční dopravu osob, od nepoužije pro silniční osobní dopravu Vyhláška FMD č. 109/1976 Sb., o některých opatřeních k provádění Evropské dohody o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR) Vyhláška MZV č. 108/1976 Sb. o Evropské dohodě o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR) ve znění vyhlášky MZV č. 82/1984 Sb. a sdělení MZV č. 80/1994 Sb. Zákon č. 12/1997 Sb., o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích ve znění zákonů č. 168/1999 Sb., č. 247/2000 Sb., zák. č. 361/2000 Sb. a zákon č. 320/2002 Sb. 49

50 PŘÍLOHA 1 Dopravní politika České republiky pro léta Vyhláška MPSV a ČBÚ č. 39/2003 Sb., kterou se zrušuje vyhláška č. 213/1991 Sb., o bezpečnosti práce a technických zařízení při provozu, údržbě a opravách vozidel III. POZEMNÍ KOMUNIKACE Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 281/1997., zákona č. 259/1998 Sb., zákona č. 146/1999 Sb., zákona č. 102/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 489/2001 Sb., zákona č. 256/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb., a zákona č. 320/2002 Sb. Nařízení vlády č. 287/2003 Sb., kterým se stanoví výše poplatku za užívání dálnice a rychlostní silnice silničními motorovými vozidly Vyhláška MDS č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky MDS č. 300/1999 Sb., vyhlášky MDS č. 355/2000 Sb., vyhlášky MDS č. 367/2001 Sb. a vyhlášky MDS č. 555/2002 Sb. Vyhláška MDS č. 282/1997 Sb., kterou se zrušuje vyhláška ministerstva dopravy č. 219/1994 Sb., kterou se stanoví podrobnosti nálepky prokazující zaplacení poplatku za užití dálnice a silnice dálničního typu motorovým vozidlem Vyhláška MF č. 486/2002 Sb., kterou se stanoví vzory kuponů prokazujících zaplacení poplatků za užívání dálnic a rychlostní silnice, způsob jejich vyplňování, způsob vyznačování doby platnosti kuponů s dobou platnosti kratší než kalendářní rok a způsob evidence Zákon č. 168/2001 Sb. o dálničním obchvatu Plzně Zákon č. 46/2002 Sb. o přijetí úvěru Českou republikou na financování investičních potřeb souvisejících s prováděním projektu českých dálnic B Zákon č. 274/2002 Sb. o přijetí úvěru Českou republikou na financování investičních potřeb souvisejících s prováděním projektu dálničního obchvatu Plzně a souvisejících silničních přivaděčů Zákon č. 574/2002 Sb., o přijetí rámcového úvěru Českou republikou od Evropské investiční banky na financování odstraňování povodňových škod z roku 2002 IV. CIVILNÍ LETECTVÍ a) platné předpisy: Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákonů č. 189/1999 Sb., č.146/2000 Sb. a č. 258/2002 Sb. Vyhláška č. 108/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění vyhlášky č. 101/1999 Sb. a vyhlášky č. 101/2003 Sb. Vyhláška č. 17/1966 Sb., o leteckém přepravním řádu, ve znění vyhlášky č.15/1971 Sb. Vyhláška č. 222/2000 Sb., o nerovnoměrném rozvržení pracovní doby některých zaměstnanců v civilním letectví Zákon č. 409/2001 Sb., o poskytnutí státní záruky České republiky pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou v důsledku válečných nebo teroristických akcí provozem letadla v souvislosti s provozováním letecké dopravy 50

51 PŘÍLOHA 1 b) připravované předpisy: Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 49/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů V. PLAVBA Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. (účinnost ) a zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 118/2004 Sb. Vyhláška MD č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí Vyhláška MD č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách, ve znění vyhlášky MDS č. 83/2000 Sb. Vyhláška MD č. 224/1995 Sb., o způsobilosti osob k vedení a obsluze plavidel Vyhláška MDS č. 84/2000 Sb., o způsobilosti osob k provozování vnitrozemské vodní dopravy pro cizí potřeby, ve znění vyhlášky MDS č. 467/2001 Sb. Vyhláška MDS č. 138/2000 Sb., o radiotelefonním provozu na vnitrozemských vodních cestách Vyhláška FMD č. 128/1976 Sb., o cejchování lodí vnitrozemské plavby Vyhláška FMD č. 344/1991 Sb., kterou se vydává Řád plavební bezpečnosti na vnitrozemských vodních cestách České a Slovenské federativní republiky, ve znění vyhlášky MD č. 223/1995 Sb. Zákon č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě Vyhláška MDS č. 271/2000 Sb. o podpoře státu k provozování námořní plavby a o finančním příspěvku ke studiu námořnického povolání v zahraničí Vyhláška MDS č. 272/2000 Sb. o ověřování pravosti podpisu nebo shody opisu nebo kopie s listinou velitelem lodě Vyhláška MDS č. 277/2000 Sb. o způsobu a důvodu vyvěšování, umístění a velikosti státní vlajky České republiky a jiných vlajek použitých na námořním plavidle nebo rekreační jachtě (o užívání vlajek) Vyhláška MDS č. 278/2000 Sb. o námořním rejstříku a dokladech námořních plavidel Vyhláška MDS č. 315/2000 Sb. o technickém a záchranném vybavení námořní jachty a prokazování způsobilosti k vedení námořní jachty Vyhláška MDS č. 378/2000 Sb. o poplachové činnosti na námořní obchodní lodi Nařízení vlády ČR č. 412/2000 Sb. o poplatku za právo plout pod státní vlajkou ČR Vyhláška MDS č. 450/2000 Sb. o kapitánském slibu, zkouškách, odborné a zdravotní způsobilosti členů posádky lodě, průkazech způsobilosti, námořnických knížkách a o zdravotní péči o členy posádky lodě Vyhláška MDS č. 25/2001 Sb. o pravidlech bezpečnosti práce na námořní obchodní lodi Vyhláška MDS č. 149/2001 Sb., o rekreačních jachtách 51

52 PŘÍLOHA 1 Dopravní politika České republiky pro léta Nařízení vlády ČR č. 234/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na rekreační plavidla a jejich některé části Nařízení vlády ČR č. 270/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na rekreační plavidla, na částečně zhotovená rekreační plavidla a na jejich vybrané části (s účinností ke dni vstupu smlouvy o přistoupení ČR k EU v platnost nahradí nařízení vlády č. 234/2001 Sb. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů Vyhláška MDS č. 241/2002 Sb. o stanovení vodních nádrží a vodních toků, na kterých je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory, a o rozsahu a podmínkách užívání povrchových vod k plavbě VI. OSTATNÍ Zákon č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 475/2001 Sb. o pracovní době a době odpočinku zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou v dopravě Nařízení vlády ČR č. 486/2001 Sb., kterým se zrušuje Nařízení vlády ČR č. 499/2000 Sb., o pracovní době a době odpočinku zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou v dopravě Nařízení vlády ČR č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky 52

53 PŘÍLOHA 2 SOUBOR INDIKÁTORŮ DOPRAVNÍ POLITIKY Indikátory budou hodnoceny v letech 2010 a 2013 v porovnání k roku 2005 (L = limity, T = trendy). Dosažení vhodné dělby přepravní práce mezi druhy dopravy zajištěním rovných podmínek na dopravním trhu Zvládnutí růstu přepravní náročnosti a vlivu globalizace v dopravě pokles/vzrůst přepravní náročnosti hospodářství (index v % ukazatele tkm/1000 Kč HDP) L: index 2010/2005-0,90; 2013/2005-0,85 T: trvalý pokles na úroveň hodnoty EU 15 počet veřejných logistických center L: k roku 2010 zahájení přípravy 3 VLC nadnárodního významu L: k roku 2013 zkušební provoz 3 VLC nadnárodního významu a zahájení přípravy 4 VLC regionálního významu podíl logistických center napojených na železniční dopravu (%) L: do roku 2013 napojení nejméně 33 % neveřejných logistických kapacit na železniční dopravu (v závislosti na technologii připojením na vlečku nebo pomocí vhodné technologie kombinované přepravy) T: maximální možné zapojení železniční dopravy podíl logistických center napojených na vodní dopravu (%) L: do roku 2013 napojení nejméně 5 % neveřejných logistických kapacit na vodní dopravu T: využití existujících vodních cest Harmonizace podmínek přepravního trhu a zpoplatnění uživatele počet km silnic s výkonovým zpoplatněním (km) L: k roku 2007 bude zavedeno zpoplatnění na cca km dálnic, rychlostních silnic a silnic I. třídy, k roku 2013 na cca km podíl škod z nehodových událostí krytých pojištěním (poměř celkové škody z nehodových událostí včetně externích v poměru k vybranému pojistnému v %) L: k roku 2010 pokles o 5 %, k roku 2013 pokles o 10 % T: klesající počet dovezených vozidel starších deseti let L: k roku 2010 pokles o 5 %, k roku 2010 o 10 % T: klesající počet dovezených vozidel starších pěti let L: k roku 2010 stagnace, k roku 2010 pokles o 5 % T: stagnace do roku 2010, dále mírný pokles emise skleníkových plynů pocházejících z dopravy v členění na fosilní zdroje a zdroje z biomasy L: k roku 2010 stagnace, k roku 2013 pokles o 5 % T: do roku 2010 zastavení nárůstu a zahájení sestupného trendu emise oxidu siřičitého z dopravy L: k roku 2010 pokles o 3 %, k roku 2013 pokles o 5 % T: pokles 53

54 PŘÍLOHA 2 Dopravní politika České republiky pro léta emise oxidů dusíku z dopravy L: k roku 2010 pokles o 10 %, k roku 2013 další pokles T: pokles podíl motorových vozidel vybavených katalyzátorem (%) L: do roku 2013 dosažení 99% vybavenosti T: zvýšení podílu podíl obyvatel vystavených nadměrnému hluku z dopravy (%) L: do roku 2010 pokles o 50 %, do roku 2013 o 100 % T: snižování počtu postižených obyvatel, do roku 2013 dořešení problému. podíl obyvatel vystavených nadlimitním hodnotám troposférického ozónu (%) L: do roku 2010 pokles o 10 %, do roku 2013 o 20 % T: pokles podíl obyvatel vystavených nadlimitním hodnotám suspendovaných částic velikostní frakce PM10 (%) L: do roku 2010 pokles o 20 %, do roku 2013 o 50 % T: pokles počet km silničních komunikací vybavených telematickými systémy pomáhající řešit problém kongescí L: do roku 2010 vybavení nejzatíženějších úseků dálnice D1, do roku 2013 na nejzatíženějších úsecích sítě dálnic a rychlostních silnic a víceproudých městských komunikacích v Praze, Brně a Ostravě Zkvalitnění přepravní práce v osobní a nákladní dopravě podíl obyvatel bydlících na území, které je zapojeno do IDS L: 70 % do roku 2010, 90 % do roku 2013 T: vzrůstající podíl obcí zapojených do systémů IDS L: do roku 2010 nejméně 30 %, do roku 2013 nejméně 50 % T: vzrůstající podíl přepravních výkonů veřejné hromadné dopravy a individuální automobilové dopravy v krajských městech (%) L: po celé období udržení stavu z roku 2005 T: stagnace podíl výkonů drážní dopravy a autobusové dopravy ve veřejné hromadné dopravě L: v souvislosti se zaváděním systému hromadné dopravy založeném na páteřních a rozvozových linkách: do roku 2013 zvýšení podílu drážní dopravy mimo MHD ze 40 na 45 % a z 62 % na 65 % v MHD T: růst podílu drážní dopravy % HDP věnované na úhradu vyrovnávacích plateb v dopravě pro dopravní obslužnost L: do roku 2010 dosažení úrovně 0,9 % HDP, do roku 2013 na 1 % HDP T: mírný nárůst výkony železniční dopravy v nákladní dopravě L: do roku 2008 zastavení klesajícího trendu, do roku 2010 dosažení nárůstu o 5 % oproti roku 2005, do roku 2013 o 10 % oproti roku 2005 T: rychlé zastavení poklesu a opětovný nárůst 54

55 PŘÍLOHA 2 výkony kombinovaných přeprav v nákladní dopravě T: do roku 2013 udržení současného tempa růstu přepravního objemu a přepravních výkonů nedoprovázené kombinované přepravě výkony ve vnitrozemské vodní dopravě v tkm L: do roku 2010 zvýšení o 100 %, do roku 2015 o 150 % T: rychlé zastavení poklesu a přechod k růstu Transformace železničního sektoru podíl výkonů v osobní železniční dopravě jiných dopravců než ČD, a.s. L: do roku 2013 dosažení podílu 10 % s cílem dosáhnout hodnoty více než 33 % z důvodů zajištění konkurenčního prostředí T: posílení významu dalších dopravců podíl výkonů v nákladní železniční dopravě jiných dopravců než ČD, a.s. L: do roku 2013 dosažení podílu 20 % s cílem dosáhnout hodnoty více než 33 % z důvodů zajištění konkurenčního prostředí T: posílení významu dalších dopravců průměrná doba pobytu nákladního vlaku v hraničních přechodech (min) L: do roku 2013 z technických důvodů 0 minut Zkvalitnění přepravních služeb pro uživatele podíl v počtu spojů veřejné linkové dopravy provozovaných v režimu závazku veřejné služby na základě výběrového řízení L: do roku % Zajištění kvalitní dopravní infrastruktury Údržba a obnova stávající dopravní infrastruktury % HDP věnované na údržbu dopravní infrastruktury T: dosáhnout úrovně 0,7 % HDP podíl délky silnic I. třídy v normovém stavu L: do roku 2013 bude 75 % silnic I. třídy upraveno do normového stavu podíl délky kolejové infrastruktury v normovém stavu L: do roku 2013 bude 70 % železničních tratí upraveno do normového stavu (vč. žel. spodku, svršku a zabezpečovacího zařízení) počet plavebních dní v roce na labsko-vltavské vodní cestě L: do roku dní v roce Výstavba a modernizace dopravní infrastruktury podíl investic do dopravní infrastruktury k ochraně životního prostředí T: dosáhnout úrovně 1,8 % HDP poměr dokončených železničních koridorů a délky dálnic a rychlostních silnic (počet realizovaných spojnic mezi centry urbanizačních oblastí mezinárodního významu navzájem a mezi centry urbanizačních oblastí národního významu a nejbližšími centry urbanizačních oblastí mezinárodního významu na území ČR) L: do roku 2013 zahájení realizace všech uvedených spojnic u obou druhů dopravní infrastruktury 55

56 PŘÍLOHA 2 Dopravní politika České republiky pro léta počet obcí ležících na trasách silnic I. třídy s nevyhovujícími parametry průtahu intravilánem L: do roku 2010 pokles o 40 %, do roku 2013 o 75 % délka cyklistických stezek pro cyklistickou dopravu separovanou od motorové dopravy, pěšího provozu a in-line tras L: do roku 2010 nárůst o 50 %, do roku 2013 o 100 % oproti roku 2005 celková výměra dopravou nefragmentovaných území o plošném rozsahu větším než 100 km 2 (km 2 ) (limity fragmentace jsou silnice s intenzitou dopravy vyšší než 1000 vozidel/den a vícekolejné železniční tratě) L: pokles počtu nefragmentovaných oblastí do r max o 5% oproti stavu k roku 2005, a do roku 2013 max o 8% celková délka úseků dálnic neprostupných pro velké savce (km) L: Na stávající síti dálnic do roku 2013 vyřešit minimálně pět nových migračních průchodů pro faunu v identifikovaných kritických úsecích. Na nově budované síti dálnic a rychlostních silnic nepřipustit vznik dalších neprůchodných úseků - 5 (tj. vznik úseků, kde průchodnost dálnice pro faunu zjevně nebude odpovídat migračním potřebám fauny) Zajištění financování v dopravním sektoru Optimalizace úhrad za veřejné služby částka Kč z veřejných rozpočtů na úhradu služeb ve veřejném zájmu na 1000 oskm ve veřejné linkové dopravě L: do roku 2013 zachování stavu z roku 2005 u autobusové dopravy (ve stálých cenách) T: konstantní částka Kč z veřejných rozpočtů na úhradu služeb ve veřejném zájmu na 1000 oskm v železniční dopravě L: do roku 2010 pokles o 10 % (ve stálých cenách), do roku 2013 pokles o 15 % T: mírný pokles částka Kč z veřejných rozpočtů na úhradu služeb ve veřejném zájmu na 1000 oskm v městské hromadné dopravě L: do roku 2010 i 2013 zachování stavu Zajištění financování dopravní infrastruktury využití Fondu soudržnosti a ERDF na financování dopravní infrastruktury L: využít 100 % z nabídnuté částky pro programové období využití soukromého kapitálu na financování dopravní infrastruktury L: do roku 2010 realizovat alespoň jeden pilotní projekt financovaný formou PPP Financování obnovy dopravních prostředků počet autobusů pořízených s veřejnou podporou L: na obnovu autobusů bude do roku 2010 věnováno z kapitoly MD 400 mil. Kč ročně, po roce 2010 do roku mil Kč ročně ve stálých cenách roku 2005 průměrné stáří autobusů v dopravě v rámci služeb ve veřejném zájmu L: do roku 2010 pokles podílu autobusů starších 10 let pod 40 %, do roku 2013 pod 25 % T: snižování průměrného stáří vozidel podíl nízkopodlažních autobusů v dopravě v rámci služeb ve veřejném zájmu L: do roku 2010 překročí podíl nízkopodlažních autobusů v příměstské a městské dopravě 50 %, do roku % T: zvyšování podílu vozidel s lepší dostupností podíl autobusů na zemní plyn v dopravě v rámci služeb ve veřejném zájmu 56

57 PŘÍLOHA 2 L: podíl autobusů na zemní plyn dosáhne v r alespoň hodnoty 5 %, do roku % T: zvyšování podílu autobusů na zemní plyn průměrné stáří vozidel elektrické trakce v MHD L: snížení průměrného stáří do roku 2013 u trolejbusů na 10 let, u tramvají na 12 let, u metra 6 let T: snižování průměrného stáří vozidel počet vozů v železniční dopravě pořízených s veřejnou podporou L: na obnovu vozů bude do roku 2010 věnováno z kapitoly MD 400 mil. Kč ročně, po roce 2010 do roku mil Kč ročně průměrné stáří vozidel pro osobní dopravu v železniční dopravě L: snížení průměrného stáří do roku 2013 u železničních osobních vozů na 13 let T: snižování průměrného stáří vozů počet vozů elektrické trakce v městské hromadné dopravě pořízených s veřejnou podporou L: na obnovu vozidel bude do roku 2010 věnováno z kapitoly MD 400 mil. Kč ročně, po roce 2010 do roku mil Kč ročně podíl nízkopodlažních tramvají a trolejbusů v rámci služeb ve veřejném zájmu L: do roku 2010 překročí podíl nízkopodlažních tramvají a trolejbusů v příměstské a městské dopravě 30 %, do roku % T: zvyšování podílu vozidel s lepší dostupností Financování výzkumu a vývoje výdaje na vědu a výzkum (mld Kč v paritě kupní síly; % HDP) L: do roku 2013 postupně navyšovat výdaje na výzkum a vývoj v resortu dopravy na úroveň běžnou v EU 15 T: růst výdajů na výzkum a vývoj Zlepšování vnitřní a vnější bezpečnosti dopravy Vnitřní bezpečnost dopravy vývoj nehodovosti (počet usmrcených, zraněných s apalickým syndromem (tj.s nevratným difusním poškozením mozkové kůry), těžce zraněných, hmotné škody) L: snížení počtu usmrcených do roku 2013 nejméně o 50 % T: rychlý pokles počet nehod s nebezpečným zbožím L: snížení nákladů na odstranění následků nehod s nebezpečným zbožím do roku 2013 o 50 % T: pokles podíl železniční sítě bez traťového zabezpečovacího zařízení technickými prostředky (telefonické dorozumívání) L: do roku 2013 zavedení zabezpečovacího zařízení na všech tratích celostátní sítě Vnější bezpečnost dopravy vývoj kriminality ve veřejné osobní dopravě T: snižování kriminality v souladu s programy resortu Ministerstva vnitra 57

58 PŘÍLOHA 2 Dopravní politika České republiky pro léta Podpora rozvoje dopravy v regionech Tato priorita je metodickým pokynem pro tvorbu regionálních a obecních dopravněpolitických dokumentů. Není proto pro ni zpracován soubor indikátorů. 58

59 PŘÍLOHA 3 NÁVAZNÉ STRATEGICKÉ DOKUMENTY Dopravní politika je základním strategickým dokumentem, který určuje směr vývoje sektoru dopravy ve střednědobém horizontu. V návaznosti na tento dokument jsou zpracovány sektorové dokumenty, jejichž úkolem je rozpracovat opatření z dokumentu Dopravní politika a navrhnout strategii k jejich naplnění včetně finančního zajištění. Tyto dokumenty jsou zpracovány variantně tak, aby bylo možné eliminovat případná rizika při jejich naplňování (např. omezené finanční zdroje, střet s ostatními prioritami společnosti, apod.) Úkolem těchto sektorových dokumentů je konkretizovat specifické cíle a opatření z Dopravní politiky a navrhnout strategii k jejich naplnění včetně finančního zajištění. Klíčovým dokumentem v této oblasti je Generální plán rozvoje dopravní infrastruktury (GEPARDI), který rozpracovává značnou část opatření Dopravní politiky týkajících se dopravní infrastruktury, jejího dalšího rozvoje včetně stanovení finančního rámce a harmonogramu jejich realizace klíčových opatření. Dalším dokumentem je Strategie podpory dopravní obsluhy území, která je zaměřena na nastavení systému financování závazků veřejné služby v dopravě. GEPARDI - Generální plán rozvoje dopravní infrastruktury Cílem tohoto sektorového dokumentu je zpracovat detailní plán rozvoje dopravní infrastruktury včetně návrhu takového finančního modelu, který bude optimálně využívat veřejných zdrojů rozpočtů ČR při maximálním využití finančních zdrojů EU. GEPARDI vychází ze tří dílčích částí: Dopravní prognóza (DOPROG) Metodika financování dopravy (MEFIDO) Inovační technologie (INOTECH) Výhledové potřeby dopravní infrastruktury budou stanoveny rozložením analyticky zjištěných dopravních proudů na reálnou dopravní síť. Pro tuto fázi zpracování dokumentu jsou využity výstupy Dopravní prognózy, která stanovuje scénáře vývoje základních objemových a výkonových ukazatelů jednotlivých druhů osobní a nákladní dopravy v ČR. Zpracování prognóz vývoje základních ukazatelů jednotlivých oborů osobní a nákladní dopravy je rozděleno do etap posouzení vývoje do roku 2003, zpracování predikce do roku 2007 a na ní navazující zpracování prognózy na roky , 2012, 2015 a Prognózy vycházejí z analýz materiálů SFDI, ŘSD ČR, SŽDC a z dopravních modelů zatíženosti dopravních sítí na základě programu VISEM/VISUM. Na základě nezávislého ocenění vybraných projektů budou porovnána zjištěná data s oficiálními odhady finančních nákladů a očekávaných přínosů jednotlivých projektů. Pro komplexní posouzení vlastností hodnocených projektů bude vytvořena jejich podrobná databáze, která bude obsahovat informace o naléhavosti potřeby staveb, ekologických rizicích, vztahu k mezinárodním závazkům, kriteria bezpečnostních a nákladových přínosů pro uživatele infrastruktury ap. Nezbytné stanovení investičních možností a související harmonogram alokace investic na jednotlivé akce je výstupem Metodiky financování dopravní infrastruktury (MEFIDO). Součástí tohoto dokumentu bude i identifikace, vyčíslení a riziková analýza možných zdrojů a objemu financování vzhledem k potřebám, včetně rozboru vhodnosti projektů pro různé typy financování. Rozdělení investičních prostředků na jednotlivé druhy dopravní infrastruktury (určení podílů na celku) je navrženo na základě multikriteriální analýzy. Rozhodující položky pro oblast financování dopravní infrastruktury jsou výnosy z privatizace státního majetku (z Fondu národního majetku), spotřební daň z minerálních olejů, ostatní daně, výkonové zpoplatnění, bankovní úvěry a státní rozpočet, soukromé zdroje v rámci PPP a Evropské fondy. Strategie podpory dopravní obsluhy území Strategie podpory dopravní obsluhy území je zaměřena na nastavení systému financování závazků veřejné služby v dopravě a obnovu vozidlového parku ve veřejné dopravě osob. Rozpracovává opatření z Dopravní politiky v oblasti veřejné dopravy: zefektivnit způsob poskytování veřejné podpory pro zajištění dopravní obslužnosti tím, že veřejná podpora bude poskytována dopravcům, kteří jsou ekonomicky stabilní a schopni zajistit přepravní služby v požadované kvalitě a tyto služby 59

60 PŘÍLOHA 3 Dopravní politika České republiky pro léta garantovat podpořit konkurenční prostředí pro zajištění dopravní obslužnosti území formou stanovení požadavků pro výběr dopravce ekonomicky způsobilého a schopného garantovat služby ve stanovené kvalitě a zajišťovat dopravní obslužnost v ucelených územních celcích na dobu minimálně 5 let stanovit metodiku pro zajišťování dopravní obslužnosti závazky veřejné služby rozšiřovat územní působnost a funkčnost IDS (včetně metodické podpory pro zlepšení řízení a koordinací činností mezi druhy dopravy); pokračovat v legislativní podpoře pro vznik a zlepšování funkčnosti IDS podporovat vznik informačních a telematických systémů ve veřejné dopravě, zajistit realizaci cílů projektu JSDI Harmonizace veřejné osobní dopravy Materiál zahrnuje celou oblast veřejné osobní dopravy (včetně IDS) a je zaměřen na optimalizaci využívání veřejných prostředků. Rozsah i kvalita hromadné dopravy ovlivňuje do značné míry výsledný podíl přepravní práce veřejné dopravy na celkových dopravních výkonech. Obnova vozidlového parku veřejné linkové dopravy Materiál navazuje na stávající Program podpory obnovy vozidlového parku veřejné linkové dopravy s cílem zvýšení kvality a spolehlivosti systému veřejné linkové dopravy u všech dopravců zajišťujících základní dopravní obslužnost území s důrazem na snižování průměrného stáří vozového parku a současně na snižování ekologických dopadů provozování veřejné linkové dopravy. Zvýšená podpora bude poskytována i nadále vozidlům splňujícím požadavky pro přístup zdravotně postiženým a starším občanům. V rámci programu bude sledována i podpora alternativních paliv a pohonů ve veřejné linkové dopravě. Obnova vozidlového parku městské hromadné dopravy Dokument navazuje na současný Program podpory obnovy vozidel městské hromadné dopravy. Při podpoře pořizování vozidel pro městskou hromadnou dopravu klade důraz především na podporu ochrany životního prostředí a pomoc zdravotně postiženým občanům. Zvláštní pozornost je věnována kompatibilitě elektronických odbavovacích systémů u městské hromadné dopravy. Obnova vozového parku v železniční dopravě Tato část bude zapracována z důvodů harmonizace podmínek mezi jednotlivými druhy dopravy a z důvodů překonání historicky daných okolností. Celostátní informační systém o jízdních řádech a rozvoj telematických systémů Materiál se zabývá rozvojem celostátního informačního systému o jízdních řádech, který provozuje Ministerstvo dopravy pro veřejnost, na základě zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů. Je třeba se zaměřit zejména na rozšíření o podávání cestovních informací door-to-door, včetně zjištění ceny jízdného, zobrazování vyhledané trasy na mapových podkladech, a úpravu systému pro nevidomé a těžce zrakově postižené občany. 60

61

62 Dopravní politika České republiky pro léta Vydalo: Česká republika Ministerstvo dopravy Distribuce: ČR Ministerstvo dopravy, odbor strategie, Nábř. L.Svobody 12, Praha 1 Náklad: 1000 kusů Produkce, grafické zpracování: DHV ČR, Tomáš Barčík design studio Tisk: M.I.B. production service s.r.o., Kněževes u Prahy

63

64

65 Krajský úřad, Velká Hradební 3118/48, Ústí nad Labem odbor dopravy a silničního hospodářství DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTI ÚSTECKÉHO KRAJE PŘEDKLÁDÁ: ODPOVĚDNÝ ZPRACOVATEL: SPOLUPRÁCE: KONZULTACE: Ing. Jindřich Franěk VEDOUCÍ ODBORU DOPRAVY A SILNIČNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ Ing. Jakub Jeřábek VEDOUCÍ ODDĚLENÍ DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTI ODDĚLENÍ DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTI KÚÚK (Pavel Bureš, Martin Duda, Václav Malec, Jan Maxa, Ing. Květa Trojanová, Ing. Vladimíra Ničová) Ing. Vít Janoš, Ph.D. EXTERNÍ SPOLUPRACOVNÍK ODDĚLENÍ DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTI Ing. Martin Ročňák, Ing. Petr Prokeš EXTERNÍ SPOLUPRACOVNÍCI ODDĚLENÍ DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTI Ing. Jiří Šulc DATUM: LISTŮ: 189 ČLEN RADY ÚSTECKÉHO KRAJE POZNÁMKA: FINÁLNÍ VERZE, PRO ZASTUPITELSTVO ÚK Ústecký kraj Krajský úřad, Velká Hradební 3118/48, Ústí nad Labem Tel.: , Fax: , Url: IČ: , DIČ: CZ , Bankovní spojení: Česká spořitelna, a.s., č. ú /0800

66 Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje Obsah 1 Úvod a současný stav Výkony a smlouvy... 3 Železnice- vývoj a aktuální stav:... 3 Autobusová doprava vývoj a aktuální stav Stav dopravního řešení Stav tarifního řešení... 9 Základní charakteristika používaných druhů jízdenek Přehled zákonných slev Komerční slevy ČD Plán dopravní obslužnosti Stručná demografická charakteristika Ústeckého kraje Rozložení obyvatelstva po území Ústeckého kraje s vlivem na přepravní proudy Věkový vývoj populace a možný vliv na změnu přepravní poptávky Charakteristika přepravních proudů Dopravní model přepravních vztahů Obecné cíle Vymezení cílů dopravní obslužnosti Ústeckého kraje Obecná pravidla pro zajišťování dopravní obslužnosti území Obecná pravidla pro tvorbu linek veřejné dopravy Klasifikace linek v regionální drážní dopravě Klasifikace typů linek v autobusové dopravě Obecné principy tvorby jízdního řádu Nadřazená doprava dálková doprava objednaná státem a její plán Linky regionální drážní dopravy Linky autobusové dopravy Tarifní řešení Základní principy zónově relačního tarifu IDS Ústeckého kraje Pilotní projekt: Lounsko - západ Síťové vazby na dopravu objednávanou městy Parametry kvality Současné požadavky na kvalitu poskytovaných služeb Požadavky na kvalitu poskytovaných služeb u nově uzavíraných smluv Sankce pro případ nedodržení smlouvy Doplnění plánu dopravní obslužnosti Autobusy na zavolání Vodní doprava Sumarizace požadavků na úpravu infrastruktury Železnice: Autobusy: Finanční a smluvní řešení Finanční rámec financování Ústeckým krajem Rozpočtový výhled a uvažované položky na dopravu Návrh smluvního řešení Harmonogram soutěží v oblastech Seznam použitých zkratek: RÚK Rada Ústeckého kraje ES Evropské společenství EHS Evropské hospodářské společenství EU Evropská unie VHD Veřejná hromadná doprava ČSÚ Český statistický úřad Zpracovali v říjnu a listopadu : Ing. Jakub Jeřábek- 1, 2.3, 2.5, 3.1, 3.2, 3.3, 4.2 Pavel Bureš 1.1, 2.6, 2.8 Martin Duda 1.2, 2.4, 2.6, 2.8 Václav Malec 2.6, 2.8, Jan Maxa 2.1, 2.6, 2.8, Ing. Květa Trojanová 1.1, 1.3, 2.6, 2.8 Ing. Vladimíra Ničová 4.1 Ing. Vít Janoš, Ph.D. 2.2, 2.3, 2.5, 3.3 Ing. Martin Ročňák a Ing. Petr Prokeš 2.7 Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 2/189

67 Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje (na léta ) 1 Úvod a současný stav Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje je zpracován podle zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a změně dalších zákonů. Plán dopravní obslužnosti je koncepční a řídící dokument, který bude předložen a projednán v orgánech kraje. Termín pro schválení je dán dle zákona 194/2010 Sb. do 18 měsíců po jeho účinnosti, tj. do Dopravní plán se následně stane důležitým dokumentem, podle kterého bude organizována dopravní obslužnost území Ústeckého kraje veřejnou osobní dopravou, jakož i rozvíjen integrovaný tarifní systém Ústeckého kraje. Dokument obsahuje postupy nejen pro technologickou obsluhu území, ale i principy pro další uzavírání smluv s dopravci a z toho vyplývající soutěže na provozovatele veřejných služeb v přepravě cestujících. Doba platnosti dopravního plánu se předpokládá na roky Počínaje rokem 2017 by měl být vytvořen nový dopravní plán. Dokument tedy ve svém obsahu předpokládá, či zmiňuje, ke kterým změnám ve veřejné dopravě a ke kterým koncepčním postupům může dojít během pětiletého účinného období. Protože období je pro plánování veřejné dopravy relativně dlouhé, mohou vzniknout požadavky na odchylky či změny tímto plánem nepředvídané (vznik nového průmyslového či obytného areálu vyžadující vznik zcela nové linky apod.). Výrazné návrhy na změny či dodatky dopravního plánu mohou být zpracovány, předloženy a schváleny obdobným způsobem jako plán samotný kdykoliv během období platnosti. 1.1 Výkony a smlouvy Železnice- vývoj a aktuální stav: při plánování dopravní obslužnosti se musí Ústecký kraj chovat jako řádný hospodář, a nakládat s prostředky z veřejných zdrojů určenými na dopravní obslužnost v mezích stanovených zákony ČR a nařízeními ES. Ústecký kraj je objednatelem regionální železniční dopravy na území Ústeckého kraje v rámci ustanovení zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, zejména pak zajišťuje základní dopravní obslužnost podle 39 výše uvedeného zákona. Zastupitelstvo kraje (dále jen zastupitelstvo) si podle dle 37 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), v platném znění, vyhradilo v samostatné působnosti rozhodování o uzavření Smlouvy o závazku veřejné služby v regionální železniční dopravě na území kraje tj. uzavření Smlouvy o závazku veřejné služby mezi Ústeckým krajem a železničním dopravcem (dále jen Smlouva ) a to s ohledem na skutečnost, že Smlouva je v současné době uzavřena na dobu 10 let s účinností od a má tudíž dlouhodobý významný dopad na výdajovou stránku rozpočtu Ústeckého kraje. Na základě Usnesení vlády bylo vypracováno Memorandum o zajištění stabilního financování dopravní obslužnosti veřejnou regionální železniční osobní dopravou uzavírané mezi Českou republikou jednající Ministerstvem financí a Ministerstvem dopravy na straně jedné a všemi kraji včetně Hlavního města Prahy za účasti Asociace krajů České republiky na straně druhé (dále jen Memorandum ). Jak explicitně vyplývá z čl. 1 Memoranda, jeho uzavřením byl mezi stranami Memoranda založen systém zajištění stabilního financování dopravní obslužnosti veřejnou regionální železniční osobní dopravou ve snaze podpořit veřejnou regionální železniční osobní dopravu jako dopravu šetrnou k životnímu prostředí a ve snaze řešit nedostatečné financování veřejné regionální železniční osobní dopravy jinak než cestou její redukce. Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 3/189

68 Jestliže by Memorandum Ústeckým krajem nebylo uzavřeno, nebylo tehdy možné vyloučit riziko, že by Ústecký kraj nebyl v budoucnu bez státní dotace schopen po finanční stránce zajistit dopravní obslužnost v požadovaném rozsahu, což by v krajním případě mohlo vyústit v podstatnou redukci dopravní obslužnosti zajišťované veřejnou drážní osobní dopravou v Ústeckém kraji. Současná situace (na podzim roku ) kolem uzavřeného Memoranda není ideální, jelikož stát se staví k plnění tohoto dokumentu velmi rezervovaně. Již od počátku plnění nedochází k zohledňování inflace, což je z hlediska dlouhodobého stabilního financování přijímáno kraji negativně. Původní smlouva s akciovou společností České dráhy a.s. (dále jen ČD ), na jejímž základě ČD ve vymezeném rozsahu zajišťovaly základní dopravní obslužnost územního obvodu Ústeckého kraje veřejnou drážní osobní dopravou končila ke dni 31. prosince V zájmu zachování kontinuity zajišťování základní dopravní obslužnosti bylo nezbytné uzavřít odpovídající Smlouvu pro bezprostředně navazující období, tj. od 1. ledna Z nabídek na poskytování služeb v železniční osobní dopravě na území Ústeckého kraje, nevyplývalo, že by některý z dopravců, kromě ČD, byl schopen zajistit dopravní obslužnost v rozsahu či termínech požadovaných Ústeckým krajem, tj. od ve všech oblastech (a na všech linkách) uvedených v usnesení Zastupitelstva č. 37/7Z/2009 ze dne 2. září Po podrobném zhodnocení situace v železniční dopravě v reálném čase podpisu nové Smlouvy s dopravcem ČD, po seznámení se s právním rozborem situace a po několika konzultacích s odborníky byla Smlouva s ČD na roky uzavřena. Je samozřejmostí, že rozhodovací pravomoc byla na straně Zastupitelstva Ústeckého kraje, které ke svému rozhodnutí mělo velmi podrobné právní i ekonomicko-technické podklady. Po posouzení obsahu Smlouvy a zhodnocení jejích ustanovení jednotlivě i ve vzájemných souvislostech lze konstatovat, že bylo v zájmu Ústeckého kraje za účelem zajištění základní dopravní obslužnosti veřejnou drážní osobní dopravou tuto Smlouvu s ČD uzavřít. V současné době je Smlouva řádně plněna a naplánovaná obnova vozového parku je skutečně ze strany ČD dodržována a tak se na řadě tratí v kraji objevují moderní vozidla, za což vděčíme hlavně formulacím ve Smlouvě ve prospěch Ústeckého kraje. Ústecký kraj má uzavřenu ještě jednu smlouvu týkající se železniční dopravy. Jedná se o Smlouvu s dopravcem Vogtlandbahn GmbH. Ústecký kraj při uzavírání této Smlouvy spolupracoval s Libereckým krajem a Účelovým sdružením Dopravní svaz Horní Lužice - Dolní Slezsko (ZVON) na základě smlouvy o Společném postupu při zadání veřejné zakázky na provozování veřejné železniční dopravy na železniční trati č. 089/KBS236 Liberec Zittau Varnsdorf Rybniště/Seifhennersdorf. (Vedení linky napříč územími všech tří objednatelů je patrné z obrázku níže. Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 4/189

69 Obrázek 1 schéma linky železnice trojzemí, dnes provozované spol. Vogtlandbahn pod názvem TRILEX Obsahem smlouvy bylo společné vypsání veřejné zakázky na provozovatele regionální osobní železniční dopravy na trati č. 089 / KBS 236 Liberec Chrastava Hrádek nad Nisou Zittau Varnsdorf Rybniště / Seifhennersdorf pro období jízdních řádů 2010/ až 2019/2020 (10 let). Tato trať propojuje Liberecký a Ústecký kraj přes Německo a Polsko (v Polsku však není žádná zastávka). Před vypsáním veřejné zakázky byly na trati provozovány české vlaky dopravcem České dráhy, a.s. v úseku Liberec Hrádek nad Nisou Varnsdorf a Varnsdorf Rybniště (s nutným přestupem). Tyto vlaky projížděly bez zastávky územím Polské republiky a na území SRN zastavovaly pouze ve stanici Zittau. Dále pak německé vlaky dopravce SBE GmbH, které spojovaly Zittau s městem Seifhennersdorf, a zastavovaly na všech mezilehlých zastávkách na území SRN a ve Varnsdorfu. Takovéto zajišťování provozu bylo finančně náročné pro všechny tři zadavatele: Liberecký kraj, Ústecký kraj a ZVON a byly nadbytečně provozovány dva dopravní systémy český a německý. Podle smlouvy o společném postupu výběrové řízení vedl ZVON na základě zmocnění ostatních smluvních stran. ZVON byl také na základě zmocnění ostatních smluvních stran garantem tvorby zadávací dokumentace, její správnosti z hlediska práva a tedy i garantem a tvůrcem smlouvy o závazku veřejné služby (dopravní smlouvy), která byla uzavřena s vybraným dopravcem. Dne ve 12:00 hod. uplynula lhůta pro podání nabídek. Nabídku podal jediný uchazeč - společnost Vogtlandbahn, GmbH. Nabídka splňovala předpoklady dle 22 VOL/A. Následně, po podrobném prozkoumání ZVONem, byla nabídka hodnocena za účasti všech tří partnerů v Liberci dne Nositelé závazku uzavřeli smlouvu s tímto uchazečem. Nabídka společnosti Vogtlandbahn GmbH splnila všechny podmínky zadávacího řízení. Rozhodnutí o přidělení zakázky muselo být dle Smlouvy o společném postupu učiněno společně a ve shodě. Rada Ústeckého kraje přidělila ve shodě s ostatními objednateli zakázku společnosti Vogtlandbahn GmbH svým rozhodnutím dne Přínosem smlouvy dle proběhlého výběrového řízení bylo zejména zvýšení kvality; dopravní výkony v nabídce v rozsahu km/rok budou realizovány s využitím moderních nízkopodlažních drážních vozidel Siemens Desiro. Dopravce provoz od provoz do dopravní výkon vlkm za rok cena za 1 vlkm odhad prokazatelné ztráty na rok poznámka České dráhy, a.s , ,00 Kč Vogtlandbahn ,69 Tabulka 1 - přehled smluvního zajištění železniční dopravy Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 5/189

70 Autobusová doprava vývoj a aktuální stav Po výpovědi smlouvy dominantnímu dopravci DPÚK a. s. (dříve Dopravní podnik Ústeckého kraje a. s.) na jaře roku 2006 byla hledána rychlá řešení, jak jeho výkony v mezích českého a evropského práva rychle nahradit. V roce 2006 začaly být uzavírány Rámcové smlouvy O ZÁVAZKU veřejné služby VE VEŘEJNÉ LINKOVÉ DOPRAVĚ K ZAJIŠTĚNÍ DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTI ČÁSTI ÚZEMÍ ÚSTECKÉHO KRAJE NA VYMEZENÝCH LINKÁCH. Tyto smlouvy byly uzavřeny na základě výsledků koncesního řízení na koncesi Zajištění dopravní obslužnosti části Ústeckého kraje v režimu závazku veřejné služby ve veřejné linkové dopravě na vymezených linkách, oznámeného a uveřejněného na centrální adrese dne (dále jen koncesní řízení ) v souladu se zákonem č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění, jakožto smlouva o závazku veřejné služby ve smyslu 19 a násl. zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v platném znění (dále jen zákon o silniční dopravě ), resp. ve smyslu čl. 14 nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 z 26. června 1969, v platném znění. Tato smlouva je subordinační veřejnoprávní smlouvou ve smyslu části páté zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, v platném znění. Smlouvy trvaly od září 2006 do Přehled prvních uzavřených Rámcových smluv (číslo, dopravce, oblast): a) 2006_874-ZDAR-Ústecko-sever b) 2006_875-ZDAR-České středohoří-východ c) 2006_876-KAVKA-Lounsko-západ d) 2006_877-ČSAD Slaný-Lounsko-východ e) 2006_878-ČSAD Slaný-Dolní Poohří f) 2006_879-AKV-Podbořany-Žatec g) 2006_880-AKV-Kadaň-Žatec h) 2006_881-AKV-Vejprty-Kadaň i) 2006_882-DPmML-Litvínovsko j) 2006_883-DPmML-Mostecká pánev Ústecký kraj nadále setrval na nastavených parametrech a začal soutěžit objednávané výkony a uzavírat další smlouvy. Prvním krokem bylo uzavření posledních smluv bez soutěže (na přechodnou dobu) a to s ohledem na zajištění dopravní obslužnosti ve všech dopravních oblastech Ústeckého kraje a zároveň s ohledem na nastavení stejné časové osy pro uzavírání dlouhodobých smluv na základě soutěžě a na standardní pokrytí celého území Ústeckého kraje. Krátkodobé Smlouvy byly uzavřeny na základě usnesení Rady Ústeckého kraje č. 5/70R/2006 ze dne , byly uzavřeny pro zajištění provozu od do Tyto Smlouvy byly podepisovány během prosince roku Přehled uzavřených Smluv bez soutěže (na přechodnou dobu) 2006/2007: k) 2006_1648-ČSAD Semily-Šluknovsko l) 2006_1649-Dopravní podnik Mladá Boleslav-Bílinsko m) 2006_1650-Dopravní podnik měst Chomutova a Jirkova-Bílinsko (část) n) 2006_1651-Dopravní podnik města Ústí nad Labem-Příměstská doprava Ústí nad Labem o) 2006_1647-Petr Stejskal SPORTBUS-České středohoří-východ (část) Souběžně s provozem a správou krátkodobých smluv byly připravovány podklady na soutěž na současně platné ( ) dlouhodobé 8-leté Smlouvy. 8-leté Smlouvy byly uzavřeny na základě výsledků koncesního řízení na koncesi Dlouhodobé zajištění dopravní obslužnosti části Ústeckého kraje v režimu závazku veřejné Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 6/189

71 služby ve veřejné linkové dopravě na vymezených linkách (dále jen koncesní řízení ), jakožto Smlouvy o závazku veřejné služby ve smyslu 19 a násl. zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v platném znění (dále jen zákon o silniční dopravě ), resp. ve smyslu čl. 14 nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 z 26. června 1969, v platném znění. V letech 2006 a 2007 proběhla transparentní koncesní řízení, jejichž výsledkem bylo přidělení koncesí a uzavření 22 smluv o závazku veřejné služby ve veřejné linkové dopravě k zajištění základní dopravní obslužnosti části území Ústeckého kraje na vymezených linkách v níže uvedených oblastech s platností od (př. též od a od ) do max km min km za km za rok cena na 1 km odhad prokazatelné Oblast dopravce provoz od provoz do za rok rok v roce ztráty na rok poznámka Bílinsko DOPRAVNÍ PODNIK měst Mostu a Litvínova, a.s , ,05 Kč České středohoří - ČSAD Semily a.s. (dnes východ BusLine a.s.) , ,70 Kč České středohoří - Dopravní podni měst západ Chomutova a Jirkova a.s , ,61 Kč Děčínsko - východ Dopravní podnik města Děčína, a.s , ,13 Kč Děčínsko - západ Dopravní podnik města Děčína, a.s , ,32 Kč Dolní Poohří ČSAD Slaný a.s , ,94 Kč Chomutovsko Dopravní podni měst Chomutova a Jirkova a.s , ,74 Kč Jirkovsko Dopravní podni měst Chomutova a Jirkova a.s , ,36 Kč Kadaň - Žatec Dopravní podni měst Chomutova a Jirkova a.s , ,89 Kč Krušné hory - Dopravní podni měst Chomutovsko Chomutova a Jirkova a.s , ,89 Kč Litvínovsko Autobusy KAVKA, a.s , ,85 Kč Lounsko - jih a DOPRAVNÍ PODNIK měst Lounsko - východ Mostu a Litvínova, a.s , ,64 Kč Lounsko - západ BusMat plus s.r.o výpověď Mostecká pánev DOPRAVNÍ PODNIK měst Mostu a Litvínova, a.s , ,56 Kč Podbořansko a Autobusová doprava s.r.o. Podbořany - Žatec Podbořany , ,79 Kč Šluknovsko ČSAD Semily a.s. (dnes BusLine a.s.) , ,79 Kč Štětsko ČSAD Slaný a.s , ,27 Kč Severočeská dopravní a.s., Ústecko - sever (později ČSAD Semily a.s., , ,05 Kč dnes BusLine a.s.) Vejprty - Kadaň Autobusy Karlovy Vary, a.s , ,33 Kč příměstská doprava DOPRAVNÍ PODNIK měst Most - Litvínov Mostu a Litvínova, a.s , ,70 Kč Dopravní podnik města příměstská doprava Teplice, s.r.o. (dnes Veolia Teplice Transport Teplice s.r.o.) , ,96 Kč příměstská doprava Dopravní podnik města Ústí Ústí nad Labem nad Labem, a.s , ,80 Kč Oblast Partner provoz od provoz do km za rok finanční příspěvek UK poznámka 6 linek UK/LK Liberecký kraj max. 2 mil. Kč Oblast dopravce provoz od provoz do max km za rok min km za rok km za rok cena na 1 km v roce Lounsko - západ ČSAD Semily a.s. (dnes BusLine a.s.) , ,76 Kč Lounsko - západ , ,21 Kč Dopravní podni měst Chomutova a Jirkova a.s. odhad prokazatelné ztráty na rok poznámka Oblast dopravce provoz od provoz do ČSAD Semily a.s. (dnes prosinec Lounsko - západ BusLine a.s.) 2021 základní rozsah km za rok km od do cena na 1 km v roce poznámka ,20 brutto smlouva Tabulka 2 - přehled smluvního zajištění autobusové dopravy Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 7/189

72 Dopravní podnik měst Chomutova a Jirkova a.s. 11,5% DOPRAVNÍ PODNIK měst Mostu a Litvínova, a.s. 12,1% Dopravní podnik města Ústí nad Labem a.s. 2,5% Dopravní podnik města Děčína, a.s. 5,2% Veolia Transport Teplice, s.r.o. 9,7% ČSAD Slaný a.s. 9,3% České dráhy, a.s. 26,9% BusLine a.s. 14,4% Autobusy KAVKA, a. s. 2,2% Autobusy Karlovy Vary a. s. 2,2% Vogtlandbahn 0,4% Autobusová doprava s.r.o. Podbořany 3,6% Obrázek 2 podíl dopravců na výkonech objednaných Ústeckým krajem ke dni 1.9. Během plnění uzavřených Smluv došlo k situaci, kdy Rada Ústeckého kraje na své schůzi dne konstatovala, že společnost BusMat plus s.r.o. se přes opakovaná kontrolní zjištění a výpověď Smlouvy podanou s tříměsíční výpovědní lhůtou, stále a opakovaně dopouští závažného porušování Smlouvy, jak plyne z protokolů o kontrolní činnosti v dopravě a přepravě. S ohledem na výše uvedené RÚK rozhodla o výpovědi Smlouvy společnost BusMat plus s.r.o. a o uzavření Smlouvy o závazku veřejné služby ve veřejné linkové dopravě k zajištění základní dopravní obslužnosti části území Ústeckého kraje na vymezených linkách oblast: Lounsko západ A, mezi Ústeckým krajem a dopravcem Dopravní podnik měst Chomutova a Jirkova a.s. a Lounsko západ B mezi Ústeckým krajem a dopravcem ČSAD Semily, a. s. Rozhodnutí bylo učiněno postupem dle čl. 5 odst. 5 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 ze dne 23. října 2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 a č. 1107/70, v platném znění (dále jen Nařízení č. 1370/2007 ), které umožňuje v takových mimořádných situacích uzavření smlouvy bez soutěže na dobu nejvýše dvou let. Zároveň běžela příprava zadávací dokumentace a notifikace výběrového řízení v EU na celou oblast Lounsko západ. Vítězem a smluvním partnerem Ústeckého kraje v dopravní oblasti Lounsko západ se od stává akciová společnost BusLine. Smlouva je uzavřena na 10 let. Ústecký kraj má uzavřenou ještě jednu Smlouvu týkající se autobusové dopravy a to Smlouvu o finanční spolupráci ve veřejné linkové osobní dopravě s Libereckým krajem. Tato Smlouva je uzavírána každoročně na dobu určitou. První byla uzavřena v roce 2007 na základě usnesení č. 13/19Z/2007 Zastupitelstva Ústeckého kraje ze dne Předmětem této Smlouvy je vzájemná spolupráce a koordinace mezi Ústeckým a Libereckým krajem při zajišťování základní dopravní obslužnosti Ústeckého kraje z důvodu oboustranného zájmu na dopravní integraci předmětných linek a spojů, s ohledem na veřejný zájem v oblasti veřejné osobní dopravy vyplývající z rozhodnutí zastupitelstev Ústeckého kraje a Libereckého kraje a s ohledem na to, že kraje odpovídají za zajištění vzájemného propojení jednotlivých linek a spojů, je účelné, aby doprava na předmětných linkách a spojích byla zajištěna jediným dopravcem, kterého v souladu s příslušnými právními předpisy vybere Liberecký kraj za finančního přispění Ústeckého kraje, a to vždy pro stanovené období. Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 8/189

73 1.2 Stav dopravního řešení Ústecký kraj prostřednictvím odboru dopravy a silničního hospodářství koordinuje veřejnou hromadnou dopravu jím objednávanou a to od počátku platnosti nových smluv s autobusovými dopravci, tj. od června Drážní doprava prošla taktéž po roce 2006 optimalizací dle Zastupitelstvem Ústeckého kraje schválené Koncepce drážní dopravy Ústeckého kraje, nebo na základě jiných rozhodnutí. Do roku 2006 byla veřejná hromadná doprava (dále VHD) bez koncepce a bez řízeného dohledu celokrajského koordinátora. Proto byl v kraji značný rozdíl mezi frekvencí spojů v jednotlivých okresech i přístupem samospráv k řešení požadavků obcí. Stav vycházel z nastavení dopravy jednotlivými okresními úřady, v minulosti odpovědnými za objednávku dopravy. Při optimalizacích VHD vycházíme z obecně platných postupů: prvořadým krokem ke kvalitní konkurenceschopné dopravě je tvorba páteřních linek, které tvoří především drážní doprava, ale také páteřních autobusových linek tam, kde je drážní doprava v nedostatečné infrastruktuře či není vedena vůbec. Páteřní linky jsou vedeny v pravidelných intervalech (tzv. taktový jízdní řád viz další kapitoly) v pracovní dny 60 minut ráno a odpoledne, dopoledne a o víkendu pak 120 minut. Cílem taktového jízdního řádu je nabídnout cestujícím pravidelné spojení po celý den a zajistit tak pravidelné návaznosti mezi předem určenými linkami (ve směrech největší poptávky, resp. pravděpodobnosti přestupu). V dnešní době je třeba zaměřit se na širší klientelu cestujících. Na rozdíl od dob minulých nejsou cestující tvořeni jen dětmi do škol a pracujícími do zaměstnání. Ve stále větší míře je VHD využívána občany k cestám za volnočasovými aktivitami, na nákup, k lékaři či turisty. Linky U1 Děčín - Most, U4 Ústí nad Labem - Praha jsou vedeny v celotýdenním intervalu 60 minut. Tyto linky patří k nejvýznamnějším v Ústeckém kraji a obsluhují nejvýznamnější sídla. Na páteřní dopravu pak navazují další autobusové a drážní linky nižšího významu či další páteřní linky. Postupem prací na tvorbě funkčního a trvale udržitelného systému linek VHD dle předchozího odstavce dochází k vytváření přestupních uzlů a zjednodušení celého systému drážních a autobusových linek. Do budoucna je jistě dobré pracovat na lepší komunikaci mezi dopravci (zejména zajistit vyčkávání na zpožděné přípoje) a zlepšení informovanosti cestující veřejnosti o možnostech přestupů. Linkové vedení prošlo v letech 2006 rozsáhlou změnou, kdy byly mj. narovnány trasy linek, omezeny nevyužívané zajížďky a ve většině případů jsme mohli přistoupit k urychlení jízdních dob autobusové dopravy a dle možností infrastruktury i železniční dopravy. Postupnými kroky došlo ke snížení počtu linek bez negativního dopadu na zajištění dopravní obslužnosti obcím. Z celkového počtu poptávaných linek 247 je k prosinci objednáváno Ústeckým krajem 213 linek a lze očekávat prací v oblastech, kde ještě takto rozsáhlé optimalizace neproběhly, další snížení počtu linek. Obecně lze tedy konstatovat, že za poslední 4 roky prošla doprava objednávaná Ústeckým krajem změnou, jejímž výsledkem je přehledný systém linek, které ve většině případech jsou provozovány v pravidelných intervalech, což nám umožnilo vytvoření lepších i zcela nových návazností mezi jednotlivými linkami. Vzniklo velké množství nových přestupních míst mezi autobusy a vlaky, které dříve neexistovaly. V letech 2012 až 2016 lze očekávat podobný přístup k oblastem, kde prozatím k optimalizaci provozu nedošlo. 1.3 Stav tarifního řešení V současné době všichni autobusoví dopravci, kteří uzavřeli s Ústeckým krajem smlouvu o závazku veřejné služby, používají klasický kilometrický tarif, výjimkou jsou pouze dopravci, kteří uskutečňují dopravu pro potřeby města a jeho příměstských oblastí (městská autobusová doprava - MAD). Tarify MAD jsou různé a výše jízdného je zpravidla závislá na vůli jejich objednatelů - měst. Od roku 2007 je patrná snaha Ústeckého kraje o postupné sjednocení klasického kilometrického tarifu, aby všichni cestující platili na linkách v základní dopravní obslužnosti Ústeckého kraje stejné jízdné (s výjimkou MAD, kde by snaha sjednotit jízdné přímo Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 9/189

74 ovlivňovala výši kompenzace dalších objednatelů veřejné dopravy, měst). Na většině území Ústeckého kraje nemají cestující na autobusových linkách Ústeckého kraje možnost využít výhod přestupného nebo časového (např. měsíčního) jízdného, výjimkou jsou zpravidla jen příměstské oblasti, kde platí tarif MAD jednotlivých měst (Ústí nad Labem, Teplice, Most Litvínov). Dalšími výjimkami jsou Dopravní podnik města Děčína, a.s., který nabízí časové jízdné dle tarifních pásem i na linkách dopravní obslužnosti Ústeckého kraje a Dopravní podnik měst Chomutova a Jirkova a.s., který cestujícím umožňuje na území města používat linky dopravní obslužnosti Ústeckého kraje za časové jízdné MHD. 80 Porovnání obyčejného jízdného dopravců Ústeckého kraje k Kč Autobusová doprava s.r.o. Podbořany Autobusy Karlovy Vary a.s. Autobusy KAVKA, a.s. BusLine a.s. ČSAD Slaný a.s. Dopravní podnik měst Chomutova a Jirkova a.s. DOPRAVNÍ PODNIK měst Mostu a Litvínova, a.s. Dopravní podnik města Děčína, a.s. České dráhy, a.s. - obyč. jízdné České dráhy, a.s. - zpáteční jízdné/2 České dráhy, a.s. - In 25 Tarif IDS Ústeckého kraje km Obrázek 3 Současná výše jízdného dle kilometrické vzdálenosti Většina dopravců nabízí cestujícím možnost platby jízdného elektronickou peněženkou prostřednictvím bezkontaktních čipových karet. Dopravci v Ústeckém kraji využívají různé typy bezkontaktních čipových karet, zpravidla bez možnosti případného uznávání mezi jednotlivými dopravci, pouze dopravci DOPRAVNÍ PODNIK měst Mostu a Litvínova, a.s. a ČSAD Slaný a.s. se dohodli na vzájemném uznávaní bezkontaktních čipových karet, a to ode dne Následné rozúčtování plateb je zprostředkováno tzv. clearingem, který zajišťuje společnost ČSAD SVT Praha, s.r.o. za finanční podpory Ústeckého kraje. Základní charakteristika používaných druhů jízdenek veřejná drážní osobní doprava - přestupné jízdné o jednotlivé jízdné - kilometrický tarif o o traťové jízdenky časové (sedmidenní, měsíční a čtvrtletní) kilometrický tarif síťové jízdenky veřejná linková doprava - nepřestupné jízdné o kilometrický tarif snaha o sjednocení jízdného u dopravců Ústeckého kraje, městská autobusová doprava přestupné i nepřestupné jízdné o o různé tarify, ceníky, smluvní přepravní podmínky v kompetencích objednatelů měst. integrovaná doprava přestupné jízdné Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 10/189

75 o síťová jízdenka Labe/Elbe jednodenní platí na všech autobusových linkách základní dopravní obslužnosti (ZDO) Ústeckého kraje, ve všech vlacích ČD na území Ústeckého kraje a v síti dopravního svazu Verkehrsverbund Oberelbe (VVO) pro jednu osobu pro 2-5 osob pro kolo Obrázek 4 Oblast platnosti jízdenky Labe-Elbe Ve veřejné osobní dopravě jsou ceny a určené podmínky, zejména poskytování slev, regulovány Výměrem MF č. 01/2010 ze dne 8. prosince 2009, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami. Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 11/189

76 Přehled zákonných slev železniční veřejná vnitrostátní pravidelná osobní doprava o bezplatná přeprava děti do 6 let v 1. i 2. vozové třídě, průvodci osob tělesně postižených na zdraví, držitelů průkazu ZTP/P ve 2. vozové třídě, o jízdné ve výši 50% obyčejného jízdného děti od 6 do 15 let v 1. i 2. vozové třídě, rodiče nebo soudem určení opatrovníci navštěvujících děti umístěné v ústavech sociální péče a obdobných zařízeních ve 2. vozové třídě v případě, kdy zakoupená jízdenka platí i pro cestu zpět, důchodců ve 2. vozové třídě, o jízdné ve výši 25% obyčejného jízdného držitelé průkazu ZTP a ZTP/P ve 2. vozové třídě, rodiče nebo soudem určení opatrovníci navštěvujících děti umístěné v ústavech sociální péče a obdobných zařízeních ve 2. vozové třídě pro jednotlivé jízdy, o jízdné ve výši 37,5% obyčejného jízdného žáci škol do věku 15 let ve 2. vozové třídě, o jízdné ve výši 75% obyčejného jízdného žáci a studenti škol ve věku od 15 do 26 let ve 2. vozové třídě, veřejná vnitrostátní silniční linková osobní autobusová doprava o bezplatná přeprava jedno dítě do 6 let v doprovodu osoby starší 10 let, průvodce držitele průkazu ZTP/P ve 2. vozové třídě, vodící pes, o jízdné ve výši 50% obyčejného jízdného druhé dítě do 6 let, děti od 6 do 15 let, rodiče nebo soudem určení opatrovníci navštěvující zdravotně postižené děti umístěné ve vymezených ústavech, o jízdné ve výši 25% obyčejného jízdného držitelé průkazu ZTP a ZTP/P, o jízdné ve výši 37,5% obyčejného jízdného žáci škol do věku 15 let, o jízdné ve výši 75% obyčejného jízdného žáci a studenti škol ve věku od 15 do 26 let. Komerční slevy ČD zpáteční sleva, obchodní nabídky jako zákaznické aplikace na IN-kartě, Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 12/189

77 obchodní nabídky pro cestující bez zákaznické aplikace na kartě (kilometrická banka, sleva pro skupinu, VLAK+, ČD Promo, síťová jízdenka ČD NET, síťová jízdenka SONE+, přeshraniční síťové jízdenky) Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 13/189

78 2 Plán dopravní obslužnosti 2.1 Stručná demografická charakteristika Ústeckého kraje Počet obyvatel v Ústeckém kraji dle předběžné bilance ČSÚ dosáhl na konci roku 2010 čísla osob. Dlouhodobě nejsou v migraci, přírůstku a úbytku obyvatelstva výrazné rozdíly. Přirozenou měrou, tj. rozdílem počtu narozených a zemřelých osob, přibylo v Ústeckém kraji v průběhu roku 2010 celkem 363 obyvatel, tento přírůstek byl zaznamenán téměř ve všech okresech, s výjimkou okresu Most. Opačný trend se projevil u stěhování obyvatel, kde převládl počet osob z kraje vystěhovalých nad přistěhovalými, za kraj se tak vystěhovalo o 561 osob více než se přistěhovalo. Úbytek obyvatel stěhováním byl s výjimkou Chomutovska a Ústecka ve všech zbývajících okresech kraje. Naproti tomu saldo zahraniční migrace bylo ve většině okresů kladné, jedinou výjimkou byl okres Děčín, kde se do zahraničí vystěhovalo více osob než se ze zahraničí přistěhovalo. Rozložení obyvatelstva po území Ústeckého kraje s vlivem na přepravní proudy Obrázek 5 schéma rozložení nejvýznamnějších sídel v Ústeckém kraji Jak je patrné z mapy sídelních celků, osu nejsilnějších přepravních proudů tvoří propojení měst Chomutov Most Teplice Ústí nad Labem Děčín. Stabilitu poptávky ukotvuje skutečnost, že podíl obyvatelstva koncentrovaný do velkých sídelních celků měst činí 80% a je na mírném vzestupu. Obyvatelstvo měst kraje tvoří a dlouhodobě bude tvořit nadále dominantní skupinu ve využívání přepravní nabídky. Část velkých sídelních celků navíc tvoří spádový cíl z menších satelitních celků s nezanedbatelným potenciálem z něhož část obyvatelstva pokračuje dále do vzdálenějších částí Ústeckého kraje. Určitou výjimkou je v této souvislosti město Ústí nad Labem, které v rámci okresu tvoří pouze jediný dominantní celek (95 tisíc obyvatel) a počet obyvatel ve spádové oblasti u jednotlivých sídel nepřesahuje 5 tisíc obyvatel. Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 14/189

79 Vývoj počtu obyvatel v 1. čtvrtletí - rozdělení dle okresů Kraj, okresy Stav na počátku období 1. ledna Střední stav (předběžné výsledky) Stav ke konci období 31. března celkem muži ženy celkem muži ženy celkem muži ženy Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem ÚK celkem zdroj ČSÚ Tabulka 3 - rozdělení počtu obyvatel kraje po okresech Z výše uvedených dat ČSÚ vychází předpoklad, že by celkový stav počtu obyvatelstva neměl mít výrazný vliv na změny v poptávce a z toho plynoucí změny přepravních proudů ve veřejné dopravě. Věkový vývoj populace a možný vliv na změnu přepravní poptávky V souladu s celorepublikovým trendem i populace Ústeckého kraje stárne. Průměrný věk obyvatele kraje na konci roku 2010 stoupnul na 40 let, což je nárůst o 1 rok oproti roku Nejstarší obyvatelé jsou na Litoměřicku (40,7 roku), nejmladší na Chomutovsku (39,4 roku). Postupně klesá podíl obyvatelstva v produktivním věku a stagnace s mírně pozitivním výhledem je též u nově narozených a dětí do 14 let. Naopak výrazněji stoupá podíl obyvatel nad 65 let tj. v důchodovém věku. Věkové ukazatele podle okresů Ústeckého kraje Obyvatelstvo k Rok, roční průměr Kraj celkem Děčín Chomutov Litoměřice v tom okresy Louny Most Teplice Ústí nad Labem Podíl obyvatel ve věku v %: 0-14 let let 65 a více let Průměrný věk k ,7 15,9 15,8 15,2 15,6 15,6 15,7 15, ,3 15,5 15,2 15,1 15,4 15,0 15,4 15, ,7 71,6 73,0 70,9 71,4 72,2 71,5 71, ,7 70,4 72,2 69,7 70,6 71,2 70,4 70, ,6 12,6 11,2 13,9 13,0 12,3 12,8 12, ,0 14,1 12,6 15,2 14,0 13,9 14,2 14, ,0 39,1 39,4 39,8 39,1 38,8 39,2 39, ,0 40,1 39,4 40,7 40,0 39,9 40,0 39,9 Tabulka 4 - počet obyvatel kraje v okresech podle věkových skupin Charakteristika přepravních proudů Informace o přepravních vztazích jsou v současné době disponibilní především z údajů ČSÚ data o počtech trvale žijících obyvatel v obcích a jejich místních částech, informace o pravidelné dojížďce a vyjížďce. Dále jsou k dispozici údaje od dopravců informace o obsazenosti spojů, o výstupech a nástupech v jednotlivých zastávkách, nově budou poskytovány i matice přepravních vztahů. Další informace o zdrojích a cílech cest se týkají především počtu pracovních míst (údaje od významných zaměstnavatelů) a pravidelné Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 15/189

80 dojížďce školáků tyto údaje bývají v hojné míře využívány v případě rozsáhlejších optimalizací jízdních řádů v území. Disponibilní data ČSÚ nejsou členěna podle jednotlivých druhů dopravy přiřaditelných na konkrétní přepravní vztahy, proto se jedná o informaci o celkových přepravních vztazích napříč všemi druhy dopravy. Naopak údaje od dopravců jsou vztaženy pouze na konkrétní druh dopravy a mají tak vypovídací schopnost pouze o cestujících, kteří již veřejnou dopravu využívají. Dopravní model přepravních vztahů Pro popis všech přepravních vztahů v území napříč všemi druhy dopravy lze tak použít pouze teoretické dopravní modely. Takto zjištěné přepravní vztahy lze následně na základě časové dostupnosti zdrojů a cílů cest podílově přiřazovat jednotlivým druhům dopravy teoreticky vypočteným přepravním vztahům se tak přiřadí teoretická dělba přepravní práce. Z toho vyplývá, jak významnou roli dnes hraje veřejné doprava v jednotlivých přepravách, kde existuje obecně nejvyšší poptávka po přepravě a na jaké přepravní vztahy je tak vhodné se zaměřit, a zároveň, ve kterých přepravních relacích existuje nejvyšší nevyčerpaný potenciál pro veřejnou dopravu. Pro potřeby dopravního plánu byl vypracován teoretický gravitační model přepravních vztahů v území, a to pro všechna města nad 5000 trvale žijících obyvatel. Výstupem modelu je proporční srovnání významnosti jednotlivých přepravních vztahů a teoretický výpočet dělby přepravní práce. V modelu byly zohledněny pro srovnání i krajská města sousedních krajů, jakož i bývalá okresní města v přilehlých oblastech sousedních krajů, jakož i letiště Praha Ruzyně. Tabelární výstupy gravitačního modelu jsou uvedeny v příloze 1. Informace k tabulkám, které jsou jako příloha 1 k dopravnímu plánu: 1) srovnání časové dostupnosti - je srovnání podle vyhledávače cest (Škoda auto) a spojení veřejnou dopravou v platném JŘ, k veřejné dopravě je přihozeno 20 min (paušálně) na dostupnost zastávek; jsou tak uvedeny časy IAD a VD. 2) je uveden podíl VD/IAD a odpovídající teoretická dělba přepravní práce pro VD; číslo ve spodním řádku tak vždy představuje teoretický podíl veřejné dopravy (v %) na přepravním trhu v dané relaci 3) to je nejzajímavější tabulka - nahoře je vždy teoretická proporce (dle gravitačního modelu); čím je číslo větší, tím je relace silnější; dole je proporce vážená dělbou přepravní práce; lidově řečeno velké číslo nahoře a velký rozdíl mezi horním a dolním číslem znamená, že v dané relaci existuje velký nevyužitý potenciál pro veřejnou dopravu; pokud bude dolní číslo na úrovni 60 % horního čísla, tak to je +/- maximum toho, co kdy v té relaci veřejnou dopravou pojede (tam je nabídka veřejné dopravy již téměř saturována); je obecně velmi málo relací, kde by veřejná doprava měla nějak výrazně vyšší, než 60% podíl na trhu (v regionální dopravě jen těžko, v dálkové to nastává např. u vysokorychlostních tratí, kdy je zároveň krátký interval apod.); Z gravitačního modelu je po zohlednění dělby přepravní práce patrné, jak je veřejná doprava úspěšná v jednotlivých relacích. Zcela jasně tak vyplývají existující disproporce v kraji a relace, které představují největší potenciál pro růst veřejné dopravy. Vzájemným srovnáním relací lze i odvodit, kde existuje potenciál pro páteřní železniční linky, obslužné železniční linky a páteřní autobusové linky. Ze srovnání dostupnosti významných sídel sousedních krajů jasně vyplývá absence vhodné nabídky spojení veřejnou dopravou ve většině relací. Zatímco v případech, kdy je objednávána železniční doprava do sousedního kraje, je situace v mnoha případech ještě akceptovatelná, tak v případě absence železniční tratě je mnoho oblastí a relací veřejnou Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 16/189

81 dopravou prakticky nedostupných. Tento stav nemá logický základ, jedná se spíš o přetrvávající dlouhodobý stav, a je tak nutno pracovat na vytvoření sítě vhodných autobusových linek spojující významná sídla sousedních krajů. Specifickým příkladem je dostupnost Prahy, kdy na straně jedné existuje státem objednávaná dálková doprava a na straně druhé široká nabídka komerčních spojení autobusové dopravy. Komerční autobusové spoje se vyznačují svou nestálostí v čase a velmi problematickou koexistencí s objednávanou autobusovou vnitrokrajskou dopravou (absence vhodných přestupních vazeb, absence jednotného tarifu, riziko vybírání tržeb objednávané dopravě v lukrativních časech apod.). Z tohoto důvodu bude během plánovacího horizontu dopravního plánu prověřen stav, který by zahrnoval vytvoření sítě objednávaných (alespoň na území Ústeckého kraje) dálkových autobusových linek nezbytných pro dobrou dostupnost Ústeckého kraje s Prahou, se systematickými návaznostmi a jednotným tarifem, přičemž ostatní existující licence dálkové autobusové dopravy by postupně nebyly prodlužovány. S ohledem na vysokou rentabilitu většiny dálkových autobusových linek spojující města Ústeckého kraje s Prahou lze důvodně předpokládat, že i po systematizaci jejich provozu by byly náklady spojené s jejich objednávkou minimální, mnohdy nulové přesto by vznikl jednoznačně přínos pro cestující v Ústeckém kraji, neboť by bylo možné systematicky provázat obslužné linky v kraji s dálkovými, při existenci jednotného tarifu a garantovaných vazeb. Všechny výše uvedené údaje jsou významné pro plánováním linek veřejné dopravy a úpravy jízdních řádů. Výstupy gravitačního modelu spočívající v zavádění páteřních a obslužných linek s vysokým (dosud nevyužívaným) potenciálem budou aplikovány postupně s pokračujícími optimalizacemi jednotlivých oblastí v kraji. Na následujícím obrázku je patrné vymezení metropolitních regionů v ČR (převzato z celostátního plánu dopravní obsluhy území), pro zohlednění zřejmé interakce Ústeckého kraje se sousedními regiony. Obrázek 6 hlavní metropolitní regiony v ČR a významná sídla nad 10 tisíc obyvatel Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 17/189

82 2.3 Obecné cíle Vymezení cílů dopravní obslužnosti Ústeckého kraje Ústecký kraj má zájem na kvalitním fungování veřejné dopravy. Veřejná doprava v tomto pojetí představuje více, než jen sociální službu pro ty, kteří nemají jinou volbu, ale cílem je dosažení celkové dopravní dostupnosti kraje tak, aby veřejná doprava představovala atraktivní alternativu k dopravě individuální. Zákon o veřejných službách v přepravě cestujících (194/2010 Sb.), hlava I, 2, vymezuje dopravní obslužnost následujícím způsobem: Dopravní obslužností se rozumí zabezpečení dopravy po všechny dny v týdnu především do škol a školských zařízení, k orgánům veřejné moci, do zaměstnání, do zdravotnických zařízení poskytujících základní zdravotní péči a k uspokojení kulturních, rekreačních a společenských potřeb, včetně dopravy zpět, přispívající k trvale udržitelnému rozvoji územního obvodu. Interpretace tohoto ustanovení je značně volná, neboť nespecifikuje ani cíle, čekací doby, počty přestupů, počty spojení, množství lidí se shodným cílem a účelem cesty, docházkové vzdálenosti ani další parametry dopravních služeb a záleží tak výhradně na konkrétním přístupu objednatele veřejných služeb k pojetí dopravní obslužnosti. Všechny tyto parametry dopravních služeb musí určit objednatel dopravní obslužnosti a jsou tak definovány dopravním plánem. Je zřejmé, že veřejná doprava nemůže pokrýt všechny přepravní vztahy území, ani všechny přepravní potřeby jednotlivců. Veřejná doprava s ohledem na potřebu vyrovnávacích plateb 1 (výnosy z jízdného nepokrývají náklady na její zajišťování) musí vykazovat prvky hromadnosti. Pokud se v konkrétním místě a čase sdružují přepravní potřeby jednotlivců v určitý přepravní proud, pak ho lze podchytit veřejnou dopravou organizovanou na hromadném principu. S ohledem na racionální plánování veřejné dopravy a konečný objem finančních prostředků určených na vyrovnávací platby (kompenzace) nelze na jedné straně tyto prostředky neúčelně vynaložit na přepravu jednotlivců a na straně druhé pak nedisponovat prostředky pro zajištění přeprav v relacích s mnohonásobně vyšší poptávkou. Ze zkušenosti tak existuje kritická velikost sídel, kde nelze přepravní vztahy podchytit na hromadném principu a kde je zajišťování veřejné dopravy silně neefektivní. Obsluha takovýchto sídel je ponechána individuální dopravě, popřípadě sociálním službám, a v těchto případech nebude zajišťována dopravní obslužnost veřejnou dopravou. Za účelem efektivního vynakládání disponibilních finančních prostředků byla navržena následující obecná pravidla pro zajišťování dopravní obslužnosti území Ústeckého kraje: Obecná pravidla pro zajišťování dopravní obslužnosti území Obce a místní části obcí, které jsou obývány trvale žijícími obyvateli, jejichž počet nepřesahuje tato sídla nebudou veřejnou dopravou principielně obsluhována 3. Pro obce a místní části v rozmezí cca trvale žijících obyvatel bude dopravní obslužnost zajišťována pouze tehdy, pokud bude výměna cestujících alespoň 5 cestujících 1 kompenzace/resp. dříve prokazatelná ztráta 2 hodnota vychází ze zkušenosti optimalizací v Ústeckém kraji během posledních 5 let, kdy sídla o této velikosti vykazují zcela zanedbatelný potenciál pro pravidelnou obsluhu veřejnou dopravou, náklady spojené s obsluhou těchto sídel jsou zcela neodpovídající celospolečenskému efektu, který z obsluhy vyplývá 3 jsou-li tato sídla (obce, místní části) na trase obslužných linek a nejsou-li s jejich obsluhou spojeny žádné vícenáklady a je-li zároveň z vazeb jízdního řádu obsluha možná, pak nebude docházet k tomu, že by tyto obce a místní části byly bezúčelně projížděny (musí však splňovat podmínku minimální výměny počtu cestujících/den) Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 18/189

83 za den 4 na příslušné zastávce. Podmínky minimálního počtu obyvatel a minimálního využití cestujícími musí platit současně. V průběhu dalších optimalizací dopravní obslužnosti bude vyvíjena snaha sdružovat obce této velikosti na jednu linku a řešit ji obsluhou autobusem na zavolání. Na železnici je tato hranice s ohledem na větší kapacitu posunuta na 10 cestujících denně 5 v případě, že obec/místní část nemá jinou dopravní obsluhu a na 20 cestujících denně, má-li obec/místní část zajištěnu i jinou dopravní obsluhu. Obce a místní části s alespoň 100 trvale žijícími obyvateli budou obsluhovány alespoň 4 páry spojů v pracovní dny 6. Četnost spojů bude od této minimální hranice narůstat dle reálného využití spojů, dostupných prostředků kraje a koncepce stanovené v následující kapitole Klasifikace typů linek v autobusové (resp. regionální drážní) dopravě na straně 21. Železniční stanice a zastávky budou obsluhovány pouze tehdy, pokud hranice osídlení leží nejvýše 1000 m od stanice/zastávky 7. Za standardní docházkovou vzdálenost v drážní i linkové dopravě je považováno 500 m 8. Za směrodatné údaje pro počty trvale žijících obyvatel jsou považovány údaje ČSÚ. Za směrodatné počty cestujících jsou považovány údaje dopravců ze sčítacích kampaní (případně z odbavovacích strojků), které budou prováděny nejméně 4 x ročně. Za rozhodující pro úpravy obsluhy území jsou považovány takové údaje, které jsou převažující v nadpoloviční většině kampaní za posledních 12 měsíců. Obsluha obce / místní části linkovou / drážní dopravou odchylně od výše uvedených pravidel bude možná pouze za finanční spoluúčasti obce (kdy obec ponese veškeré dodatečně vynaložené náklady). Stanovení mechanismu výpočtu spoluúčasti obce při nadstandardních požadavcích na dopravní obslužnost je úkolem pro odbor dopravy a silničního hospodářství krajského úřadu, a bude tak v průběhu nejbližší doby upřesněn. Řešení nadstandardní obsluhy za finanční spoluúčasti obce je však možné pouze tehdy, pokud toto jízdní řád technicky umožňuje (zastavení / zájezd do obce), neohrožuje přípojové vazby, obrat vozidla, zákonné přestávky provozního personálu, či nezbytné rezervy v jízdním řádu. Obecná pravidla pro tvorbu linek veřejné dopravy 9 Přepravní proudy obecně členíme na pravidelnou (obvykle denní či týdenní) dojížďku do škol a zaměstnání (která zahrnuje jejich největší podíl), a dojížďku nepravidelnou. V rámci nepravidelné dojížďky lze vysledovat skupiny cest rekreačních (turismus), které obvykle silně podléhají módním trendům a lze v nich nalézt jen obtížně dlouhodobě platné zákonitosti, skupiny cest volnočasových (tedy například návštěvy kulturních akcí nebo podnikané za účelem zábavy) a cest nahodile vynucených, například úřední jednání, návštěvy lékaře a podobně. V různých věkových skupinách obyvatel se poměry těchto cest mění, avšak z celkového pohledu jednoznačně převažují cesty pravidelné, s výhradou cest rekreačních v některých případech, zejména hromadná dojížďka na turistické a velké zábavní (sportovní) akce. 4 je to zcela minimální hranice, která je dosahována tehdy, pokud obyvatelé příslušných sídel alespoň minimálně využívají (obsluha sídla není zcela bezúčelná a náklady spojené s dopravní obslužností nejsou vynaloženy zcela zbytečně) 5 vyšší hranice na železnici vyplývá z vyšší kapacity dopravních prostředků a vyšších nákladů plynoucích z obsluhy dané zastávky 6 jedná se o minimální rozsah spojení, který je obecně využitelný pro dojíždění do škol či za prací 7 hodnota vyplývá ze zkušenosti, kdy trend posledních let je takový, že ve společnosti klesá obecně ochota k pěším přesunům a akceptovatelná docházková vzdálenost se výrazně snižuje; pěší přesuny na delší vzdálenosti (při docházkové vzdálenosti 1000 m se při obousměrných cestách tj. 2 km) zároveň výrazně prodlužují cestovní dobu spojenou s využitím veřejné dopravy a při dopravě na kratší vzdálenosti se tak veřejná doprava stává vzhledem k obecně vysoké motorizaci venkova zcela nekonkurenceschopná 8 hodnota vyplývá ze zkušenosti, kdy 500 m je obecně akceptovatelná hranice (lidé tuto vzdálenost běžně pěšky překonávají k dosažení zastávky veřejné dopravy) 9 použité zdroje: Janoš, V.: Plánování nabídky v integrálním taktovém grafikonu. [Doktorská práce (Ph.D.)]. Praha: Fakulta dopravní ČVUT, s. Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 19/189

84 Je tak patrné, že v oblasti pravidelné dojížďky leží největší potenciál pro veřejnou dopravu a je nutno se tak soustředit na taková opatření, která ovlivní dělbu přepravní práce ve prospěch veřejné dopravy právě v tomto typu přepravních vztahů. Klíčové je, aby byl systém veřejné dopravy natolik atraktivní, že ho využijí i ti cestující, kteří jsou svobodní ve své volbě dopravního prostředku (držitelé řidičského průkazu a vlastníci osobního automobilu označování jako captive drivers a choice drivers) a nikoli pouze ti, kteří nemají jinou možnost (např. školní mládež captive riders). Skupina choice drivers představuje takovou skupinu uživatelů dopravního systému, která se rozhoduje téměř výhradně racionálně při volbě dopravního prostředku právě v této skupině leží potenciál pro navýšení dělby přepravní práce z choice drivers (řidičů z vlastní vůle) lze systémem kvalitní veřejné dopravy udělat choice riders (dobrovolné cestující uživatele veřejné dopravy). Obrázek 7 podíl dělby přepravní práce VD/ID podle její kvality a pojmenování jejích uživatelů Z hlediska návrhu systému pravidelné páteřní veřejné dopravy je podstatná především skupina pravidelných cest, neboť (s výhradou hromadných akcí turistických) lze obvykle přepravní potřeby ostatních skupin cestujících dostatečně dobře řešit i systémem navrhovaným pro dojížďku pravidelnou. Dále je z tohoto hlediska výhodou skutečnost, že dopravní špička z hlediska různých segmentů cest (dle účelu) se nachází až na výjimky v různém časovém období (nebo alespoň v opačném směru), a z hlediska vlivu na kapacitní dimenzování není třeba kumulaci špiček cest například rekreačních a pracovních uvažovat (zde se ovšem patří upozornit na skutečnost, že i týdenní špička v kritickém období pátečního odpoledne je z největší části tvořena součtem denní a týdenní špičky cest pracovních, pouze z malé části a ve vybraných směrech hrají podstatnou roli cesty rekreační). Na základě celkového zhodnocení uvedených či obecně známých skutečností a získání přehledu o relativním významu jednotlivých přepravních relací v rámci Ústeckého kraje lze vyvodit následující závěry: v páteřní regionální dopravě je třeba prioritně sledovat rozvoj systémů příměstské dopravy vyšší podíl dělby přepravní práce veřejné dopravy na celkových dopravních výkonech lze zajistit pouze přiblížením časové dostupnost individuální dopravě to je podstatné zejména v případě páteřních spojení (maximálně přímé linkové vedení, minimalizace zajížděk, odbourání nadměrných přirážek k jízdním dobám apod.) regionální doprava (včetně páteřní) mimo aglomerace mezi méně významnými obvody navzájem vykazuje až na výjimky jen okrajový význam, kvalitní řešení tohoto Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 20/189

85 přepravního segmentu je tak obvykle navrhováno s nižším stupněm priority. S ohledem na absolutní velikosti přepravních proudů je málokde obhajitelný interval kratší než 60 minut, a za těchto podmínek není při obvykle krátké jízdní době možné dosáhnout významného podílu na přepravní práci. s ohledem na požadavek co nejmenší ekonomické náročnosti systému veřejné dopravy je třeba sledovat také rovnoměrné vytížení vozidel. Následkem výše uvedených skutečností z hlediska relativního významu jednotlivých dopravních segmentů je třeba aplikovat zásady tvorby dopravního systému s architekturou páteřních a obslužných spojení (linek). Není účelné snažit se maximalizovat počet přímých spojení, neboť takovým způsobem se sice maximalizuje užitečný efekt v jedné konkrétní relaci, ale obvykle komplikuje jeho dosažení v podobné úrovni pro relace jiné. S výjimkou případů uvedených výše přitom lze jen obtížně nalézt jednoznačně dominující relace; přepravní vztahy očištěné o uvedené vazby vykazují převážně plošně přibližně rovnoměrný charakter. s ohledem na rovnoměrné využití vozidel je nutné stanovit přípustnost přepravy stojících cestujících; při zohlednění ostrosti ranní špičky se většinou nelze vyhnout snížení kvality přepravy (pravidelně stojící cestující) ve školních spojích dimenzování kapacity vozidla na školní spoj by vedlo k přebytečné nabídce kapacity po zbytek dne; snahou Ústeckého kraje je, omezit pravidelně stojící cestující pouze na školní spoje a to tak, aby doba stání nepřesahovala 10 minut. protože časový průběh špiček intenzit přepravních potřeb v různých přepravních vztazích se podstatně liší, a pravidelný provoz linek a vozidel v průběhu dne stejným způsobem umožní nabízet výrazně vyšší četnost spojení zejména v netypických delších relacích průběžně po celý den, lze očekávat i akceptovatelné využití dopravních prostředků i v mimo špičkové časy. Zásadou návrhu organizace provozu systémů veřejné dopravy je tedy podle možností zajištění spojení po celou dobu občanského dne. ze zkušeností z již proběhlých optimalizací je patrné, že linky vykazují obecně příznivější přepravní výsledky, jsou-li ukončeny v sídle (obvykle městě) s vyšší mírou občanské vybavenosti, přestože toto sídlo může ležet mimo oblast pravidelné dojížďky (linka má tak mimo přirozeného zdrojového sídla i ukončení v jiném relativně atraktivním místě přestože toto může ležet mimo hranice tradičních okresů, či mimo oblast Ústeckého kraje). ze zkušeností z již proběhlých optimalizací je patrné, že rozšiřování počtu diametrálních spojení (linky jsou průjezdné skrz městskou oblast vznikají obvykle spojením dvou linek původně v městské oblasti končících) výrazně zvyšuje množství dosažitelných zdrojů a cílů cest v městských oblastech a tyto linky tak obvykle vykazují vyšší obsazenosti i tržby ve srovnání s obdobím před diametrálním průjezdem. Naprostá většina linek určená pro dopravní obslužnost území Ústeckého kraje je tak navrhována s ohledem na pravidelnou denní dojížďku. Linky veřejné dopravy v Ústeckém kraji jsou hierarchicky uspořádány od páteřních linek po obslužné a to se snahou, aby utvářely jednotný, provázaný a uživatelsky přívětivý systém. Klasifikace linek v regionální drážní dopravě Linky páteřní: Páteřní linky představují rychlé spojení veřejnou dopravou mezi významnými sídly Ústeckého kraje. Cílem páteřních linek je vysoká cestovní rychlost (cílově alespoň 60 km/h), a vysoká četnost spojení nabízená v taktu (cílově 60 min interval po celou dobu občanského dne, tj. od cca 4,30 do cca 23,30, a 30 min v přepravních špičkách pracovních dnů tj. od cca Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 21/189

86 5,00 do cca 8,00 a od cca 14,00 do cca 17,00), jakož i dobrá provázanost s linkami dálkové drážní dopravy zajišťovanými MD ČR. Obsluha o víkendech a svátcích je standardně zajišťována v intervalu min. Páteřní drážní linky představují časově výhodnou dostupnost městských oblastí Ústeckého kraje, kdy profitují zejména z rychlého průjezdu městským územím, bez rizika kongescí. Páteřní linky jsou zpravidla vedeny v radiálních směrech k významným sídelním oblastem kraje a vyznačují se vysokým počtem přepravených cestujících, a to nejméně 1000 cestujících / pracovní den 10 na většině profilu. Linky jsou zásadně objednávány v pravidelném taktu. Linky obslužné: Obslužné linky představují kapacitní spojení veřejnou dopravou mezi sídly Ústeckého kraje. Cílem obslužných linek je liniová obsluha území dopravními prostředky o velké kapacitě, přičemž obsluha železniční dopravou je v daném případě racionálnější, než obsluha dopravou silniční (např. z důvodu vysokého počtu přepravených cestujících, kratší cestovní doby, lepší obslužnosti měst a obcí, vhodné docházkové vzdálenosti, nevhodného vedení silnic vhodných pro linkovou dopravu apod.). Cílem obslužných linek je zajištění dobré liniové obsluhy území Ústeckého kraje v radiálních a tangenciálních směrech a dobré provázání s páteřními regionálními linkami a linkami dálkové drážní dopravy zajišťovanými MD ČR. Spojení jsou v maximální míře realizována v taktu, a to alespoň v intervalu 120 min, zkráceném na 60 min ve špičkách pracovního dne. Obsluha o víkendech a svátcích je standardně zajišťována v intervalu min. Linky jsou v maximální míře objednávány v pravidelném taktu. Obslužné linky na železnici by měly vykazovat alespoň 300 cestujících / pracovní den 11 na většině profilu. Pokud tato hodnota nebude trvale dosahována, bude sledována náhrada drážní linky autobusovou dopravou. Klasifikace typů linek v autobusové dopravě Linky páteřní: Páteřní linky představují rychlé spojení veřejnou dopravou mezi významnými sídly Ústeckého kraje. Cílem páteřních linek je vysoká cestovní rychlost (cílově alespoň 40 km/h), a vysoká četnost spojení nabízená v taktu (cílově 60 min interval po celou dobu občanského dne, tj. od cca 4,30 do cca 23,30, s vloženými, doplňkovými anebo posilovými spoji v přepravních špičkách pracovních dnů, jakož i dobrá provázanost s regionálními i dálkovými linkami drážní dopravy. Obsluha o víkendech a svátcích je standardně zajišťována v intervalu min. Páteřní linky jsou zpravidla vedeny v radiálních směrech k významným sídelním oblastem kraje, které neobsluhuje drážní doprava a ve významných tangenciálních směrech a vyznačují se vysokým počtem přepravených cestujících, a to nejméně 500 cestujících / pracovní den 12 na většině profilu. Linky jsou v maximální míře objednávány v pravidelném taktu. Linky obslužné Obslužné linky zajišťují plošnou dopravní obslužnost veřejnou dopravou většiny sídel Ústeckého kraje. Cílem obslužných linek je zajištění dobré liniové obsluhy území Ústeckého kraje v radiálních a tangenciálních směrech a dobré provázání s páteřními regionálními linkami a linkami dálkové drážní dopravy zajišťovanými MD ČR. Spojení jsou v maximální míře realizována v taktu, avšak se snahou o zohlednění místních časových přepravních potřeb. Obslužné linky se dělí do tří kategorií: 10 hodnota vychází z kapacity dopravních prostředků, kdy při špičkovém intervalu 30 min je potřebná disponibilní kapacita natolik vysoká, že je neefektivní realizovat dopravní výkon silniční dopravou 11 hodnota vychází z kapacity dopravních prostředků, kdy při špičkovém intervalu 60 min je potřebná disponibilní kapacita odpovídající sólo motorovému vozu 810, který je obvykle bez problému nahraditelný autobusovou dopravou 12 hodnota vychází z kapacity dopravních prostředků, kdy při špičkovém intervalu 30 min je potřebná disponibilní kapacita odpovídající výkonům v silniční dopravě Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 22/189

87 1. kategorie - obslužná linka představuje primární spojení měst v kraji, avšak svými přepravními výsledky nedosahuje parametrů páteřní linky; anebo obslužná linka představuje spojení sídel, jejichž počet trvale žijících obyvatel činí v součtu alespoň (bez zohlednění jádrového, tj. zdrojového či cílového města a míst, které mají obsluhu páteřními linkami), pak je standardně zajišťováno 8-12 párů spojů v pracovní dny a alespoň 3 páry spojů o víkendech a svátcích. Linky jsou v maximální míře objednávány v pravidelném taktu, neboť primárně navazují na páteřní linky provozované v taktu. 2. kategorie obslužná linka představuje spojení sídel, jejichž počet trvale žijících obyvatel činí v součtu méně než (bez zohlednění jádrového, tj. zdrojového či cílového města a míst, které mají obsluhu páteřními linkami či obslužnými linkami 1. kategorie), pak je standardně zajišťováno 4-8 párů spojů v pracovní dny, přičemž dopravní obslužnost o víkendech a svátcích není zajištěna. Linky jsou objednávány v pravidelném taktu, pokud to je z hlediska místních časových potřeb a návazností na nadřazené linkové systémy účelné. 3. kategorie obslužná linka představuje v dopravním systému kraje pouze doplňkovou obsluhu a jedná se o spojení sídel, kde počet trvale žijících obyvatel činí v součtu obvykle méně než (bez zohlednění jádrového, tj. zdrojového či cílového města a míst, které mají obsluhu páteřními linkami či obslužnými linkami 1. a 2. kategorie), přičemž se z velké části jedná o sídla obývaná trvale žijícími obyvateli. V případě těchto linek bude postupně sledován přechod na autobusy na zavolání. Na těchto linkách je standardně zajišťováno 4-6 párů spojů v pracovní dny, přičemž dopravní obslužnost o víkendech a svátcích není zajištěna. Linky jsou z hlediska časového rozprostření spojů maximálně orientovány na dosažení místních potřeb časové dostupnosti, provázání s nadřazenými linkovými systémy je podružné. Obecné principy tvorby jízdního řádu 16 Jízdní řád spojů veřejné dopravy představuje přímý výsledek aplikací dopravního plánování v území a předurčuje strukturu a formu nabídky. Klasická podoba jízdního řádu vychází z předpokladu, že lze během dne najít taková období silné poptávky po přepravě v určité relaci, že je možné určit jediné správné časové okamžiky, ve kterých budou vedeny spoje veřejné dopravy. Tento přístup k tvorbě jízdního řádu tak rozprostírá spoje během dne v období předpokládané poptávky po přepravě, proto se takový jízdní řád nazývá komerční jízdní řád. Silnou stránkou komerčního jízdního řádu je rozsáhlá nabídka spojení v době přepravních špiček a pokrytí celé řady relací přímými spoji. Nejvýraznější nedostatky komerčního jízdního řádu z pohledu cestujícího patří především omezený počet spojů v každé relaci a neucelenost rozsahu spojů z hlediska síťového charakteru nabídky přestupní vazby jsou v mnoha případech dílem náhody, nikoli primárním cílem. Tyto vlastnosti značně omezují použitelnost nabídky pro cestování v jiných relacích, než takových, které jsou obslouženy přímým spojem. Komerční jízdní řád nemá obvykle v síti žádné pevné vazby, postup při jeho tvorbě cílí primárně na optimalizaci jízdy jednotlivých spojů. Pokud není poptávka po přepravě kumulována do přesných časových okamžiků (začátky/konce směn u velkých zaměstnavatelů, začátky/konce školního 13 hodnota vychází ze zkušenosti, kdy linky odpovídající této klasifikaci vykazují velmi dobré přepravní výsledky 14 hodnota vychází ze zkušenosti, kdy linky odpovídající této klasifikaci vykazují dobré přepravní výsledky ve špičkách pracovního dne a jsou orientované na bodovou denní dojížďku 15 hodnota a uváděná velikost sídel vychází ze zkušenosti, kdy linky odpovídající této klasifikaci vykazují silně podprůměrné přepravní výsledky, obvykle s výjimkou ranní špičky pracovního dne, avšak přes tyto slabé výsledky se jedná o linky přepravující desítky cestujících denně a proto na obsluhu takových sídel nelze rezignovat; je tak nutno hledat provozně racionální způsob obsluhy 16 použité zdroje: Janoš, V. - Baudyš, K. - Pospíšil, J.: Railway timetable in Czech Republic. In Transbaltica Vilnius: Vilnius Gediminas Technical University, 2009, p ISSN Baudyš, K. - Janoš, V.: Optimalizační metody používané při sestavě integrálního taktového grafikonu. In Konference "Věda o dopravě". Praha: Katedra logistiky a dopravních procesů, 2001, s ISBN Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 23/189

88 vyučování apod.), je ideální časová poloha spoje pro komerční jízdní řád prakticky nenalezitelná, přičemž v oblasti rozsáhlejších sídelních celků a aglomerací s diverzifikovanými zdroji a cíli cest lze s jistotou tvrdit, že taková optimální časová poloha ani neexistuje. Z tohoto důvodu se uplatňuje další typ jízdního řádu, který na obtížně uchopitelnou poptávku ze strany cestujících reaguje rozprostřením spojů v pravidelném intervalu / taktu. Tento typ jízdního řádu se nazývá intervalový jízdní řád. Intervalový jízdní řád již pracuje se systémem pevných linek. Linka je souborem jednotlivých spojů, jezdících v téže trase v pravidelných časových rozestupech po dobu celého občanského dne, anebo jeho části, přičemž minutové polohy všech spojů jsou v jednotlivých nácestných zastávkách na lince shodné. Cílem intervalového jízdního řádu je pokrytí přepravních požadavků cestujících kontinuální nabídkou spojení. Intervalový jízdní řád nabízí zpravidla odlišné intervaly jednotlivých linek v období přepravního sedla a jiné v období přepravní špičky. Díky odlišným intervalům jednotlivých linek a různému časovému uspořádání spojů jednotlivých linek může docházet k omezené provázanosti takto provozovaných linek a to například pouze po část dne nebo pouze v jednom směru. Pokud jsou intervaly všech linek v síti dostatečně krátké, nepředstavuje tento fakt žádný větší problém. Postup při tvorbě intervalového jízdního řádu cílí primárně na optimalizaci jízdy samostatných linek. Typickým představitelem intervalového jízdního řádu jsou linky MHD ve větších městech. Vlastností intervalového jízdního řádu jsou opakující se identické procesy na lince pro každou délku intervalu (přechody vozidel, obratové časy, místa potkávání spojů). Vlastností intervalového jízdního řádu je tak i symetrie. Symetrie vyjadřuje zrcadlovou stejnost procesů na lince to co platí pro spoj linky jedoucí jedním směrem platí i pro spoj téže linky v opačném směru. Pravidelné časové okamžiky potkávání spojů téže linky se nazývají symetrické časy. Z podstaty věci se symetrické časy opakují vždy po uplynutí poloviny doby intervalu / taktu. Přestože vlastnost symetrie vyplývá z pravidelného a opakujícího se intervalu na lince, tak intervalový jízdní řád tuto vlastnost nijak nevyužívá. Jízdní řád, který je založen na stejných a opakujících se procesech na lince a plně využívá vlastnost symetrie se nazývá taktový jízdní řád 17. Cílem taktového jízdního řádu je dosažení síťového optima. Jednotlivé linky na síti se skládají a navazují na sebe takovým způsobem, aby byly optimalizovány jako jeden ucelený a provázaný systém. Je tak zřejmé, že na rozdíl od intervalového jízdního řádu, zde musí platit ta samá pravidla pro všechny linky provozované v téže síti. Nutným pravidlem je, že všechny linky v síti musí mít stejnou dobu taktu, anebo alespoň stejný taktový základ 18. V jedné síti je nepřípustná kombinace linek s různým taktovým základem došlo by tak k posunu symetrických časů a tím pádem k časové nepropojitelnosti takových linek v jedné síti. Vlastnost symetrie se uplatňuje tak, že všechny linky provozované v jedné síti musí mít stejnou symetrii. Následkem sjednocení symetrie dochází ke sladění všech stejných procesů na všech linkách v síti jakmile je tohoto dosaženo, zbývá již jen časový posun linek (resp. jejich spojů) tak, aby byly symetrické časy dosahovány ve vhodných uzlech, kde dojde k pravidelnému časovému a prostorovému provázání jednotlivých linek. Takovéto uzly, kde dochází k systematickému propojení a pravidelnému potkávání různých linek se nazývají taktové uzly. Jednotná symetrie v síti vychází historicky z taktového systému SBB 19, kde byla v roce 1982 stanovena na minutu 00. S ohledem na zřejmou nepropojitelnost sítí s odlišnými symetriemi je na tomto principu objednávána i dálková železniční doprava v České republice. Dochází-li v síti provozované v taktu se shodnou symetrií k tomu, že jednotlivé linky mají různou dobu 17 taktový jízdní řád, anebo taktový grafikon. Grafikon vyjadřuje v grafickém uspořádání dráha/čas polohy jednotlivých spojů na dané trati. Jízdní řád, jak ho znají cestující, je exportem časových údajů z grafikonu. Používaný název taktový grafikon plyne ze skutečnosti, že v nákresné podobě (grafikonu) jsou periodické procesy na spojích každé linky vztažené na konkrétní trať na první pohled patrné a zřejmé. 18 taktový základ existují dvě taktové skupiny, a to se základem 7,5 min anebo se základem 10 min; každá taktová skupina má odvozené doby taktu, vycházející jako dvojnásobek předchozí hodnoty; tj. základ 7,5 min má odvozené takty 15,30,60 a 120 min; základ 10 min má odvozené takty 20,40 a 80 min 19 SBB = Švýcarské spolkové dráhy Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 24/189

89 taktu (na stejném základě), pak je zřejmé že ne každý taktový uzel je z hlediska provázanosti (dosažení všech přípojů a možných přestupů) úplný. Limitní je pak v systému linka s nejdelším taktem. Je zřejmé, že platí-li v síti jednotná osa symetrie a zároveň mají všechny linky taktový základ, pak má časová vzdálenost jednotlivých uzlů přímou souvislost s dobou taktu v síti, resp. na každé hraně v síti. Platí tzv. hranová rovnice, která říká, že časová délka každé hrany mezi taktovými uzly v síti musí být rovna polovině celočíselného násobku doby taktu. Zároveň platí tzv. obvodová rovnice, která říká, že libovolná časová kružnice (součet časových délek hran) v síti musí být celočíselným násobkem doby taktu. Dodržení těchto podmínek zaručuje, že v každém taktovém uzlu budou dosaženy všechny možné přípoje a to ne pouze jednou, anebo nahodile, ale vždy po uplynutí doby taktu. Taktový jízdní řád tak představuje periodický proces je-li jednou optimalizován systém taktových linek na periodu taktu, pak spolehlivě funguje zcela identicky po celou dobu občanského dne. Časová vzdálenost taktových uzlů, odpovídajících celočíselnému násobku doby taktu se nazývá systémová jízdní doba. Systémová jízdní doba představuje součet technicky dosažitelné jízdní doby na hraně + potřebných přirážek + doby pobytů v nácestných stanicích a zastávkách + ideálně polovinu přestupní doby v počátečním a koncovém taktovém uzlu 20. Taktový jízdní řád bývá mnohdy upraven podle místních potřeb (časové odchylky spojů od jednotného času za účelem dosažení místního časového požadavku, prodlužování doby taktu v sedlových časech či okrajových částech dne, nestejnost doby taktu na všech linkách v síti apod.). Navíc na stávající dopravní infrastruktuře nelze striktně dodržet podmínku pro délku jízdních dob mezi všemi uzly a čas symetrie bývá mnohdy dosahován mimo uzly. Následkem těchto úprav jsou narušeny mnohé přepravní řetězce a celá řada taktových uzlů je po část dne neúplných (neobsahuje všechny přípoje). Jízdní řád, který tyto odchylky neobsahuje a důsledně dodržuje všechna pravidla pro dodržení identických procesů na všech linkách v síti, se nazývá integrální taktový jízdní řád. Tento jízdní řád je realizován intermodálně, tj. propojuje všechny druhy dopravy, a to přirozeně bez ohledu na provozovatele. Podstatou integrálního taktového jízdního řádu je systematická koordinace jízdních řádů jednotlivých linek, kdy se využívá vzájemného propojení ve zvolených taktových uzlech k dosažení maxima optimálních přípojů, s cílem vytvořit celkově provázaný celosíťový taktový jízdní řád. Jednotná doba taktu na všech linkách je dodržena po celou dobu občanského dne. Místní požadavky jsou řešeny nad rámec taktového systému dodatečnými účelovými spoji. Hlavním benefitem integrálního taktového jízdního řádu je ucelenost nabídky veřejné dopravy pro cestující. Jednoduchost, snadná zapamatovatelnost, přestupy bez zbytečného čekání a především územní a síťová dostupnost. Koncept taktového a integrálního taktového jízdního řádu je zejména vhodný tam, kde existují velké přepravní proudy cestujících bez zjevně uchopitelných časových požadavků (jako je tomu v komerčním jízdním řádu), a zároveň četnost obsluhy nemůže být tak vysoká, aby bylo možno rezignovat na přestupní vazby (jako je tomu v intervalovém jízdním řádu). Koncept integrálního jízdního řádu v současné době představuje nejvyšší možnou úroveň nabídky ve veřejných službách. Je obecnou snahou Ústeckého kraje, objednávat veřejnou dopravu v taktu a dosahovat při plánování veřejné dopravy takové míry koordinace drážních a autobusových linek, aby byly pro cestující v kraji postupně plně využitelné benefity plynoucí z aplikace integrálního taktového jízdního řádu. Na následujícím obrázku je vyjádřena obecná uplatnitelnost jednotlivých typů jízdních řádů v závislosti na poptávce a intervalu spojení: 20 není-li obsažena ideální polovina přestupních dob v krajních uzlech, pak to znamená prodloužení přestupních dob v těchto uzlech Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 25/189

90 Obrázek 8 vhodné typy jízdních řádů dle intervalů Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 26/189

91 2.4 Nadřazená doprava dálková doprava objednaná státem a její plán Dálková doprava objednávaná Ministerstvem dopravy ČR tvoří nedílnou součást dopravní obslužnosti na území Ústeckého kraje a spojuje kraj s okolními kraji a hlavním městem Prahou. Veřejná hromadná doprava objednávaná Ústeckým krajem na tu dálkovou v mnoha případech navazuje, popřípadě ji vhodně doplňuje. Příkladem je doplnění rychlíků v úseku Ústí nad Labem Chomutov krajskými spěšnými vlaky či společná objednávka vlaků na trati Most Chomutov Žatec Blatno u Jesenice - Plzeň. V uzlech Rumburk, Děčín, Ústí nad Labem, Teplice, Bílina, Most, Jirkov zastávka, Chomutov, Kadaň-Prunéřov, Klášterec nad Ohří, Žatec, Lovosice, Bohušovice nad Ohří, Roudnice nad Labem, Hněvice (Štětí) a Litoměřice je na rychlíky navázána regionální drážní či autobusová doprava. Dálkové linky obsluhující Ústecký kraj: Ex 3 Německo Děčín Ústí nad Labem - Praha - Pardubice - Brno - Rakousko/Slovensko interval 120 minut denně obsluha zastávek na území Ústeckého kraje - Děčín hl.n., Ústí nad Labem hl.n. Návaznosti: Děčín hl.n. osobní vlaky linky U8 směr Rumburk Ústí nad Labem osobní vlaky linek U1 směr Děčín, Most a U4 směr Roudnice n. L. Význam linky spočívá především v rychlém a kvalitním spojení Ústeckého kraje s Hlavním městem Prahou a se SRN. R5 Praha Ústí nad Labem - Chomutov Karlovy Vary Cheb interval 120 minut denně (v úseku Ústí nad Labem-Chomutov posílený ve špičce na 60 minut spěšnými vlaky objednávanými Ústeckým krajem) obsluha zastávek na území Ústeckého kraje Ústí nad Labem hl.n., Teplice, Duchcov, Bílina, Most, Jirkov zastávka, Chomutov město, Chomutov, Kadaň- Prunéřov, Klášterec nad Ohří. Návaznosti: Ústí nad Labem osobní vlaky linek U1 směr Děčín a U4 směr Roudnice nad Labem Teplice osobní vlaky linky U 24 směr Litvínov Bílina regionální autobusové linky Most osobní vlaky linky U13 směr Žatec Jirkov zastávka regionální autobusové linky Chomutov spěšné vlaky linky U14 směr Lužná u Rakovníka, regionální autobusové linky Kadaň-Prunéřov osobní vlaky linky U16 Klášterec nad Ohří regionální autobusové linky Pro Ústecký kraj je linka R5 velmi významná. Zajišťuje rychlé a kvalitní spojení podkrušnohorské oblasti s Hlavním městem Prahou a lázeňským městem Karlovy Vary, které je vzhledem k rozložení hranice krajů významným cílem občanů Ústeckého kraje. Linka je velmi významná i pro vnitrokrajskou dopravu mezi městy Ústeckého kraje od Klášterce nad Ohří po Ústí nad Labem. Ústecký kraj na tuto linku navazuje další vlaky a autobusy (viz výše). R15 Ústí nad Labem Děčín Liberec interval 120 minut denně obsluha zastávek na území Ústeckého kraje - Ústí nad Labem hl.n., Děčín hl.n., Děčín východ, Benešov nad Ploučnicí. Návaznosti: Ústí nad Labem hl.n. rychlíky linky R5 směr Karlovy Vary Děčín - východ osobní vlaky linky U 7 směr Ústí nad Labem - Střekov Linka tvoří pravidelné spojení Ústeckého a Libereckého kraje s návaznostmi na další dopravu. Vytváří také jediné přímé spojení krajského města Ústí nad Labem s Benešovem nad Ploučnicí. Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 27/189

92 R16 Plzeň Žatec Chomutov Most interval 120 minut denně obsluha stanic na území Ústeckého kraje Most, Jirkov zastávka, Chomutov město, Chomutov, Březno, Žatec, Žatec-západ, Podbořany, Kryry a Blatno u Jesenice. Návaznosti: Most osobní vlaky linky U1 směr Ústí nad Labem, osobní vlaky linky U12 směr Rakovník Chomutov osobní vlaky linky U2 směr Klášterec nad Ohří, regionální autobusové linky Žatec regionální autobusové linky Blatno u Jesenice regionální autobusové linky. Linka zajišťuje významné spojení západní části Ústeckého kraje s Plzeňským krajem a krajským městem Plzeň. Toto spojení je využíváno především občany Lounského okresu. R20 Praha Roudnice nad Labem Ústí nad Labem Děčín interval 120 minut denně, ráno směr Praha a odpoledne směr Děčín posílen na 60 minut. obsluha stanic na území Ústeckého kraje Děčín hl.n., Ústí nad Labem hl.n., Lovosice, Bohušovice nad Ohří, Roudnice nad Labem, Hněvice (Štětí). Návaznosti: Děčín hl.n. osobní vlaky linky U23 směr Bad Schandau, regionální autobusové linky Ústí nad Labem osobní vlaky linky U5 směr Bílina Lovosice osobní vlaky linky U11 směr Louny a směr Litoměřice, osobní vlaky linky U6 směr Teplice, regionální autobusové linky Bohušovice nad Ohří regionální autobusové linky Roudnice nad Labem regionální autobusové linky Hněvice (Štětí) regionální autobusové linky Linka zajišťuje rychlé, frekventované a pravidelné spojení významných center Polabí s Hlavním městem Prahou i mezi městy navzájem. Na linku jsou navázány řady vlakových i autobusových linek Ústeckého kraje. R22 Kolín Mladá Boleslav Česká Lípa Rumburk interval 120 minut denně obsluha stanic na území Ústeckého kraje Jedlová, Rybniště, Krásná Lípa, Rumburk Návaznosti: Rumburk regionální autobusové linky Linka zajišťuje významné spojení oblasti Šluknovska s Českolipskem a Středními Čechami. R23 Kolín Litoměřice - Ústí nad Labem interval 120 minut denně obsluha stanic na území Ústeckého kraje Ústí nad Labem-západ, Ústí nad Labem- Střekov, Litoměřice, Štětí Návaznosti: Ústí nad Labem-Střekov osobní vlaky linky U7 směr Děčín Litoměřice regionální autobusové linky Linka je významná napojením kraje na uzly ve Středočeském kraji (Všetaty, Nymburk, Kolín), kde je možný přestup na další dálkové linky ve směrech Mladá Boleslav, Hradec Králové, Morava, Vysočina, aj. Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 28/189

93 2.5 Linky regionální drážní dopravy Schéma linek regionální drážní dopravy je uvedeno v příloze 2. Dále následuje seznam a popis všech linek regionální dopravy objednávaných Ústeckým krajem. Přepravní výsledky linek regionální dopravy jsou zobrazeny v příloze 3 a to jak pro pracovní dny, tak pro víkendové dny. Schéma uvádí úsekové denní využití cestujícími v březnu. Přehled zobrazuje podrobné charakteristiky dopravy a přepravy na jednotlivých regionálních drážních linkách, včetně nejčastěji používaných drážních vozidel a územních dopravních vazeb. Dále je uveden výhledový stav a požadavky na infrastrukturu pro jeho dosažení. Vysvětlivky: E elektrická trakce N nezávislá trakce (nafta) Data o úsekovém denním obsazením jsou převzata z přílohy 3 a zahrnují nejvytíženější úsek linky a součet v něm přepravených cestujících za den v obou směrech na vlacích objednávaných krajem. Stav z března. Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 29/189

94 LINKA U1 + U51 Děčín Ústí nad Labem Most (- Chomutov) TYPICKÁ SOUPRAVA TRAKCE KAPACITA (OSOB) E 264 DÉLKA V ÚK ÚSEKOVÉ DENNÍ OBSAZENÍ PD ÚSEKOVÉ DENNÍ OBSAZENÍ S+N POMĚR CESTOVNÍ DOBY VLAK/AUTO 93, , POZNÁMKY VÝHLED V OVACÍM OBDOBÍ POŽADAVKY INFRASTRUKTURA: INTERVALY Základní příměstská páteř obsluhuje všechna velká města Ústeckého kraje od Děčína až po Most, resp. Chomutov. Tvoří základní kostru, na kterou se navazuje další autobusová či drážní doprava do celého území kraje. Pro dopravu mezi Ústím n. L. a Chomutovem jsou důležité též rychlíky, na něž se přenáší významný podíl přeprav. Linka U51 jsou spěšné vlaky posilující špičky v pracovní dny. Po elektrizaci tratě Kadaň-Prunéřov Kadaň předměstí je předpokládáno prodloužení linky do Kadaně a související změny na lince U2, resp. U17. Důležité přestupní návaznosti jsou na U4, U32 a U12. - jedná se o páteřní linku v kraji s vynikajícími přepravními výsledky - již od jízdního řádu /12 dochází k zavedení intervalu 30 min. v ranní špičce v úseku Děčín Most, v následujících letech bude pokračovat snaha o zkracování intervalu v odpolední špičce v úsecích Ústí n.l. Teplice a Ústí n.l. Děčín - zastávky Choratice, Povrly-Roztoky, Mojžíř, Třebušice a Kyjice vykazují silně podprůměrné výsledky v obratech cestujících/den; využití zastávek bude průběžně monitorováno s možností jejich výhledového průjezdu - předpokládá se obnova vozidel z ROP (od roku 2014) - k jízdnímu řádu 2014/15, ke kterému bude zahájen nový provozní koncept dálkové dopravy se očekává i spuštění nového konceptu regionální dopravy podle projektu ROP (dojde ke zkrácení jízdních dob a posunům časových poloh v řádu minut, stávající taktové uzly budou zachovány) - k jízdnímu řádu 2014/15 bude spuštěn nový koncept linky spočívající v úpravě jejího trasování na Děčín Ústí n.l. Most Chomutov Kadaň předměstí Linka U51 - jedná se o linku Sp vlaků, které doplňují rychlíkovou linku Praha Ústí n.l. Cheb v úseku Ústí n.l. Chomutov a zároveň tvoří rychlé spojení v páteřní relaci v přepravně exponovaných časech - obsazenost Sp vlaků vykazuje na jedné straně extrémně vysokou obsazenost, a to prakticky v celém úseku, na straně druhé se jedná o provozně velmi drahé spoje, neboť prakticky každý pár vlaků na sebe váže jednu náležitost - v souvislosti s výběrovým řízením na dopravce rychlíkových spojů od JŘ 2014/15 pořádaným MD ČR bude snaha Ústeckého kraje, předat tyto výkony dálkové dopravě elektrizace úseku Kadaň Prunéřov Kadaň předměstí ÚSEK PRACOVNÍ DEN ŠPIČKA PRACOVNÍ DEN SEDLO SOBOTY, NEDĚLE, SVÁTKY U1 Děčín Most U1 Most Chomutov 2 x 2 x 4 x U51 Ústí n.l. - Chomutov Cca 3 páry Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 30/189

95 LINKA U2 Most Chomutov Klášterec nad Ohří TYPICKÁ SOUPRAVA TRAKCE KAPACITA (OSOB) E 264 DÉLKA V ÚK ÚSEKOVÉ DENNÍ OBSAZENÍ PD ÚSEKOVÉ DENNÍ OBSAZENÍ S+N POMĚR CESTOVNÍ DOBY VLAK/AUTO 40, , POZNÁMKY VÝHLED V OVACÍM OBDOBÍ Dopravní osa západní části podkrušnohorské aglomerace, navazuje na U1, ve své časové poloze mezi rychlíky vzniká faktický souhrnný interval mezi Mostem a Kláštercem n. O. cca 1 hodina. Vzhledem k malému využití stanic Třebušice a Kyjice, je v časech kdy nejsou využívány zaveden zrychlený průjezd mezi Mostem a Chomutovem. Po elektrizaci tratě Kadaň-Prunéřov Kadaň předměstí a prodloužení U1 se předpokládají změny ve vedení linky. - jedná se o páteřní linku v kraji s průměrnými přepravními výsledky - zastávka Málkov vykazuje silně podprůměrné výsledky v obratech cestujících/den; využití zastávky bude průběžně monitorováno s možností jejího výhledového průjezdu - k jízdnímu řádu 2014/15, ke kterému bude zahájen nový provozní koncept dálkové dopravy se očekává i spuštění nového konceptu regionální dopravy podle projektu ROP viz linka U1 - k jízdnímu řádu 2014/15 bude spuštěn nový koncept linky spočívající v úpravě jejího trasování na Most / Jirkov / Chomutov Karlovy Vary - pro linku Most / Jirkov / Chomutov Karlovy Vary budou v rámci ROP objednány 2 motorové jednotky; nasazení motorových jednotek na plně elektrizovanou trať však bude nutné ekonomicky obhájit z důvodu dlouhodobé udržitelnosti konceptu. Budou tak hledány a prověřovány další varianty vhodného nasazení těchto jednotek, aby byly výkony udrženy v rámci příslušného NUTS a byly dodrženy podmínky ROP; pro linku Most / Jirkov / Chomutov Karlovy Vary tedy bude Ústecký kraj prověřovat řešení provozního konceptu v elektrické trakci INTERVALY Most Klášterec n. O Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 31/189

96 LINKA U4 Ústí nad Labem Lovosice Roudnice nad Labem Praha TYPICKÁ SOUPRAVA TRAKCE KAPACITA (OSOB) E 310 DÉLKA V ÚK ÚSEKOVÉ DENNÍ OBSAZENÍ PD ÚSEKOVÉ DENNÍ OBSAZENÍ S+N POMĚR CESTOVNÍ DOBY VLAK/AUTO 51, , POZNÁMKY VÝHLED V OVACÍM OBDOBÍ INTERVALY Základní páteř kraje v severojižním směru obsluhuje místa podél řeky Labe často neobsloužená autobusovou dopravou. Všechny vlaky obsluhují moderní příměstské jednotky City Elefant, které mají klimatizaci a 1. třídu. Linka má důležité vazby na U1 a U10/11, ale i na větší počet taktových autobusových linek v Lovosicích a Bohušovicích nad Ohří - jedná se o páteřní linku v kraji s nadprůměrnými přepravními výsledky v úseku Ústí n.l. Lovosice - na lince je zaveden interval 30 min. v ranní špičce, bude vyvíjena snaha o zkracování intervalu v odpolední špičce v úseku Ústí n.l. Lovosice Ústí n. L. Lovosice 30/ Lovosice Roudnice n. L Roudnice n. L. hranice ÚK LINKA U5 Ústí nad Labem Úpořiny Bílina TYPICKÁ SOUPRAVA TRAKCE KAPACITA (OSOB) N 55 DÉLKA V ÚK ÚSEKOVÉ DENNÍ OBSAZENÍ PD ÚSEKOVÉ DENNÍ OBSAZENÍ S+N POMĚR CESTOVNÍ DOBY VLAK/AUTO 30, , POZNÁMKY VÝHLED V OVACÍM OBDOBÍ INTERVALY Regionální doprava na linkách U5 a U6 je úzce spojena v přestupní stanici Úpořiny. Obě linky obsluhují obce Českého středohoří se spádováním na Teplice, Lovosice či Ústí nad Labem a Bílinu. Vytížení vlaků není příliš vysoké, případné nahrazení levnějšími autobusy by bylo v některých úsecích složitější a vyžádalo by si podrobnější přepravní studii. - jedná se o obslužnou linku v kraji s podprůměrnými přepravními výsledky - přepravní výsledky na lince jsou ovlivněny délkou intervalu 120 min, který je pro příměstskou oblast zcela nevhodný - linka má s ohledem na dobrou dostupnost Ústí n.l. potenciál stát se páteřní linkou; bude vyvíjena snaha o zkracování intervalu na 60 min v odpolední špičce a přidání dalšího 1 páru spojů v ranní špičce - v souvislosti se spuštěním nového provozního konceptu na lince U1 od JŘ 2014/15 bude snaha o prodloužení vybraných spojů v přepravní špičce z Bíliny až do Mostu - s ohledem na růstový potenciál linky bude snaha o modernizaci vozového parku (nasazení nových elektrických jednotek s vhodnou přepravní kapacitou) Ústí nad Labem Bílina Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 32/189

97 LINKA U6 Teplice Úpořiny Lovosice TYPICKÁ SOUPRAVA TRAKCE KAPACITA (OSOB) N 55 DÉLKA V ÚK ÚSEKOVÉ DENNÍ OBSAZENÍ PD ÚSEKOVÉ DENNÍ OBSAZENÍ S+N POMĚR CESTOVNÍ DOBY VLAK/AUTO 38, , POZNÁMKY VÝHLED V OVACÍM OBDOBÍ INTERVALY Regionální doprava na linkách U5 a U6 je úzce spojena v přestupní stanici Úpořiny. Obě linky obsluhují obce Českého středohoří se spádováním na Teplice, Lovosice či Ústí nad Labem a Bílinu. Vytížení vlaků není příliš vysoké, případné nahrazení levnějšími autobusy by bylo v některých úsecích složitější a vyžádalo by si podrobnější přepravní studii. - jedná se o obslužnou linku v kraji s průměrnými přepravními výsledky v úseku Teplice Žim a s podprůměrnými přepravními výsledky v úseku Žim Lovosice - jedná se o linku se silným turistickým potenciálem po celé období roku - přepravní výsledky na lince jsou částečně ovlivněny délkou intervalu, který je pro příměstskou oblast zcela nevhodný (interval 2 hod v odpolední špičce), jakož i přetrvávajícími souběhy s linkovou dopravou v úseku Teplice Bystřany Žim (které jsou však s ohledem na stávající délku intervalu v odpolední špičce neodstranitelné) - linka má s ohledem na dobrou dostupnost Teplic potenciál dalšího růstu přepravených cestujících v případě zkrácení intervalu v příměstském úseku toto by však vyžadovalo opatření na straně infrastruktury - s ohledem na přepravní výsledky linky by byla teoreticky možná náhrada autobusovou dopravou v pracovních dnech, avšak s ohledem na nevhodné trasování silničních komunikací v oblasti Českého Středohoří je tato náhrada jen obtížně proveditelná - požadavky na infrastrukturu: zabezpečení přejezdů s cílem zkrácení cestovních dob (= možnost zavedení intervalu 60 min v odpolední špičce v úseku Teplice Žim), zrušení málo využívaných železničních přejezdů Teplice Lovosice Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 33/189

98 LINKA U7 Děčín Ústí nad Labem Střekov TYPICKÁ SOUPRAVA TRAKCE KAPACITA (OSOB) N 55 DÉLKA V ÚK ÚSEKOVÉ DENNÍ OBSAZENÍ PD ÚSEKOVÉ DENNÍ OBSAZENÍ S+N POMĚR CESTOVNÍ DOBY VLAK/AUTO 27, , POZNÁMKY VÝHLED V OVACÍM OBDOBÍ INTERVALY Hlavní funkce linky je přípoj k rychlíkům směr Kolín ve stanici Ústí nad Labem-Střekov. Liniová obsluha obcí na pravém břehu Labe mezi Ústím nad Labem a Děčínem je optimálněji zajištěna autobusovými linkami. Případné nahrazení autobusovou dopravou, které je dle počtu cestujících evidentně možné; musí se zachovat návaznosti na rychlíky směr Kolín. - jedná se o obslužnou linku v kraji s podprůměrnými přepravními výsledky - přepravní výsledky na lince jsou částečně ovlivněny délkou intervalu, který je pro příměstskou oblast zcela nevhodný (interval 2 hod s redukcemi v přepravních sedlech), přetrvávajícími souběhy s linkovou dopravou v úsecích Ústí n.l. Malé Březno a Děčín Boletice (tyto souběhy jsou však s ohledem na linkové vedení a větší četnost zastávek silniční dopravy neodstranitelné) a nevhodným ukončením linky na nádraží Střekov - s ohledem na přepravní výsledky linky by byla možná náhrada autobusovou dopravou, která by umožnila vedení až do centra Ústí n.l.; slabou stránkou je prodloužení cestovní doby pro cestující tranzitující přes Ústí nad Labem (přípoje ve směru Litoměřice by byly realizovány v žst. Ústí n.l. západ) - využití linky bude dále monitorováno s možnou realizací autobusové náhrady, v oblasti potenciálních náhrad autobusovou dopravou se tato náhrada řadí mezi prioritní projekty Děčín Ústí n. L. - Střekov Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 34/189

99 LINKA U8 Děčín Česká Kamenice Rumburk TYPICKÁ SOUPRAVA TRAKCE KAPACITA (OSOB) N 86 DÉLKA V ÚK ÚSEKOVÉ DENNÍ OBSAZENÍ PD ÚSEKOVÉ DENNÍ OBSAZENÍ S+N POMĚR CESTOVNÍ DOBY VLAK/AUTO 58, , POZNÁMKY VÝHLED V OVACÍM OBDOBÍ POŽADAVKY INFRASTRUKTURA: INTERVALY Linka spojuje Šluknovsko s Děčínem a tím i zbylou částí Ústeckého kraje ve 120 minutovém celodenním a celotýdenním intervalu. Obsazení vlaků je stabilní s významnými sezónními špičkami turistů a cyklistů. Na linku váží linky obsluhy Šluknovska Trilex a U28. Důležité je zachování přestupní vazby směr Ústí nad Labem v Děčíně a to jakoukoliv linkou. Vazbu na U27 a U28 je třeba fixovat do doby přímého spojení Děčína a Rumburku přes Sebnitz. - jedná se o obslužnou linku v kraji s nadprůměrnými přepravními výsledky - zastávky Veselé pod Rabštejnem, Horní Kamenice a Chřibská vykazují silně podprůměrné výsledky v obratech cestujících/den; využití zastávek bude průběžně monitorováno s možností jejich výhledového průjezdu - na lince budou postupně obnovována vozidla (již od JŘ /12) - s ohledem na předpokládané otevření železničního přechodu Dolní Poustevna Sebnitz v JŘ 2012/13 a provozní změny s tím spojené se předpokládá změna provozního konceptu (časové otočení polohy linky o cca 30 min); cílem úprav provozního konceptu bude zlepšení přestupních vazeb v žst. Děčín a Rumburk - úsek linky je společný s linkou R Kolín Rumburk, která je společným produktem objednávky MD ČR, Ústeckého kraje a Libereckého kraje; Ústecký kraj má zájem na zajištění celodenního spojení vlaky R/Sp s int. 120 min v úseku Česká Lípa Rumburk Šluknov a postupně se tomuto cíli bude přibližovat obnova žst. Markvartice k JŘ 2012/13, zvýšení propustnosti úseku Děčín východ Benešov nad Ploučnicí (v ideálním případě zdvojkolejnění, nebo alespoň zřízení výhybny pro letmé křižování v polovině úseku), zkrácení prostorových oddílů v úseku Děčín východ Benešov nad Ploučnicí, zvýšení traťové rychlosti v úseku Děčín východ Benešov nad Ploučnicí, úprava zabezpečovacího zařízení (zkrácení intervalu postupných vjezdů) v žst. Děčín východ, zvýšení propustnosti úseku Děčín hl.n. Děčín východ Děčín Česká Kamenice Česká Kamenice Rumburk Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 35/189

100 LINKA U 10 + U 11 Česká Lípa Lovosice Louny Postoloprty TYPICKÁ SOUPRAVA TRAKCE KAPACITA (OSOB) N 108 DÉLKA V ÚK ÚSEKOVÉ DENNÍ OBSAZENÍ PD ÚSEKOVÉ DENNÍ OBSAZENÍ S+N POMĚR CESTOVNÍ DOBY VLAK/AUTO 7,7 / 77, , POZNÁMKY Provázání s U11. VÝHLED V OVACÍM OBDOBÍ POŽADAVKY INFRASTRUKTURA: INTERVALY Páteřní regionální linka spojující Českolipsko Úštěcko Litoměřicko Poohří a Lounsko umožňuje bez nutnosti přestupu dostupnost do měst s větším výběrem výstupních míst. Uprostřed linky v Lovosicích zajištěn obousměrný přestup na rychlíkovou linku Děčín Praha. Důležitá přestupní vazba linky na regionální autobusové linky, kterou je třeba sledovat, je v Libochovicích i Libochovicích městě. Nejvytíženější úsek je doplněn linkou s označením U10. U10 Posílení nejvytíženějšího úseku linky U11 a zajištění přípojů městu Litoměřice na všechny vlaky linky U4 v Lovosicích. Úsek je jedním z nejvytíženějších úseků regionální dopravy v kraji. U10: - jedná se o obslužnou linku v kraji s nadprůměrnými přepravními výsledky - na lince budou postupně obnovována vozidla (již od JŘ /12) U11: - jedná se o obslužnou linku v kraji s nadprůměrnými přepravními výsledky v úseku Úštěk Libochovice město, s průměrnými přepravními výsledky v úseku Louny Postoloprty a podprůměrnými přepravními výsledky v úseku Libochovice město Louny - přepravní výsledky na lince jsou ovlivněny neúměrně nízkou cestovní rychlostí, která vyplývá z nízké traťové rychlosti, mnoha nezabezpečených přejezdů a absence vhodných křižovacích míst; zejména úsek Lovosice Louny je z tohoto pohledu neúnosný a je nezbytně nutné ho řešit - zastávky Horní Řepčice, Ploskovice, Slatina pod Hazmburkem, Radonice nad Ohří, Slavětín a Veltěže vykazují silně podprůměrné výsledky v obratech cestujících/den; využití zastávek bude průběžně monitorováno s možností jejich výhledového průjezdu - úsek linky Louny - Postoloprty je s ohledem na své přepravní výsledky i trasování snadno nahraditelný autobusovou dopravou, což bude v průběhu plánovacího horizontu prověřeno - na lince budou postupně obnovována vozidla (již od JŘ /12) - na lince bude prověřen nový provozní koncept se zrychleným vedením většiny spojů (zkrácení cestovní doby Lovosice Louny o 20 min, při nutnosti projetí málo vytížených zastávek) - zvýšení traťové rychlosti Lovosice Litoměřice hor.n. a zkrácení intervalu křižování v žst. Litoměřice hor.n. za účelem odstranění pravidelných křižování v žst. Žalhostice (a s tím spojené zkrácení cestovních dob) - zvýšení traťové rychlosti a zabezpečení přejezdů Lovosice Louny, úprava zabezpečovacího zařízení v žst. Louny a přilehlého traťového úseku s cílem snížení intervalu následné jízdy Louny Louny předměstí a možnosti ukončování vlaků v zast. Louny Střed (ze směru Louny), zrušení/zabezpečení málo využívaných železničních přejezdů za účelem odstranění bodových propadů rychlosti U11 Česká Lípa Úštěk U11 Ústěk Lovosice - Postoloprty Litoměřice Lovosice (spolu s linkou S10) Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 36/189

101 LINKA U12 Osek Most Louny Rakovník TYPICKÁ SOUPRAVA TRAKCE KAPACITA (OSOB) N 86 DÉLKA V ÚK POZNÁMKY VÝHLED V OVACÍM OBDOBÍ POŽADAVKY INFRASTRUKTURA: INTERVALY ÚSEKOVÉ DENNÍ OBSAZENÍ PD ÚSEKOVÉ DENNÍ OBSAZENÍ S+N POMĚR CESTOVNÍ DOBY VLAK/AUTO , Linka od roku 2008 spojuje Mostecko Lounsko a Rakovnicko s přímou dostupností všech Lounských nádraží bez nutnosti přestupu. Dobré přestupní vazby v uzlu Louny na U11 a U40, v Mostě pak důležité zachování přestupu na U1. - jedná se o obslužnou linku v kraji s nadprůměrnými přepravními výsledky v úseku Most Louny a s průměrnými přepravními výsledky v úseku Louny Domoušice - zastávka Dobroměřice vykazuje silně podprůměrné výsledky v obratech cestujících/den; využití zastávky bude průběžně monitorováno s možností jejího výhledového průjezdu - linka bude od JŘ /12 prodloužena do žst. Osek město, což mj. povede i ke zkrácení cestovní doby Louny Litvínov; toto prodloužení linky je i provozně velmi výhodné, neboť zájezd vozidla v úseku Most Osek město lze realizovat v rámci technologického prostoje v žst. Most, jedná se tak o velice efektivní opatření - v úseku Most Osek: s ohledem na přepravní výsledky linky by byla teoreticky možná náhrada autobusovou dopravou v pracovních dnech v úseku Most Osek město, avšak s ohledem na vysokou efektivitu jízdního řádu (od prosince /12) by byla dosažená úspora velmi diskutabilní; navíc, s ohledem na dobrou dostupnost Mostu má linka potenciál dalšího růstu přepravených cestujících v příměstském úseku - na lince budou prověřeny úpravy provozního konceptu vedoucí k redukci nadměrného pobytu spojů v žst. Louny (lze řešit obnovou křižování v bývalé žst. Solopysky, což je ovšem náročné infrastrukturní opatření, anebo nasazením výkonnějšího vozidla spolu se zvýšením traťové rychlosti v úseku Most Domoušice, případně prověřením úplně jiného provozního konceptu s dojezdem do žst. Most v jiných časových polohách což by ovšem znamenalo rozvázání současných přestupních vazeb) - úprava zabezpečovacího řízení v žst. Louny a přilehlého traťového úseku s cílem snížení intervalu následné jízdy Louny Louny předměstí a možnosti ukončování vlaků v zast. Louny Střed (ze směru Louny); obnova žst. Solopysky anebo zvýšení traťové rychlosti v úseku Louny Domoušice na alespoň 80 km/h; ve střednědobém výhledu je vhodné vybudovat zastávky v Bečově a Břvanech blíže k centrům obcí (náhradou za zastavování ve stávajících žst.), zvýšení traťové rychlosti v úseku Břvany Obrnice na alespoň 80 km/h Most Osek město 60 nepravidelné - Most Louny Domoušice Domoušice Rakovník Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 37/189

102 LINKA U13 Most Postoloprty Žatec TYPICKÁ SOUPRAVA TRAKCE KAPACITA (OSOB) N 86 DÉLKA V ÚK ÚSEKOVÉ DENNÍ OBSAZENÍ PD ÚSEKOVÉ DENNÍ OBSAZENÍ S+N POMĚR CESTOVNÍ DOBY VLAK/AUTO 33, , Spojení Mostu a Žatce přes Postoloprty slouží zejména regionálním přepravním vztahům. POZNÁMKY VÝHLED V OVACÍM OBDOBÍ INTERVALY Přestupní vazba na rychlíky směr Ústí nad Labem v Mostě. V Postoloprtech přestup na U11. - jedná se o obslužnou linku v kraji s průměrnými přepravními výsledky - s ohledem na nevhodné směrování železniční trati v páteřním směru Most Žatec (kde je vzdálenost po železnici 2 x větší než po silnici) se jedná o linku, která je v uvedené zdroj cílové relaci využívána pouze minimálně (s ohledem na nekonkurenceschopnou cestovní dobu) a většina přeprav je nácestných (Žatec Postoloprty, Postoloprty Most), přičemž linka za daného stavu nemá žádný potenciál dalšího rozvoje - jedná se o linku, která je s ohledem na své přepravní výsledky i trasování snadno nahraditelná autobusovou dopravou, což bude v průběhu plánovacího horizontu prověřeno Most Postoloprty Žatec Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 38/189

103 LINKA U14 Jirkov Chomutov Žatec Lužná u Rakovníka TYPICKÁ SOUPRAVA TRAKCE KAPACITA (OSOB) N 86 DÉLKA V ÚK ÚSEKOVÉ DENNÍ OBSAZENÍ PD ÚSEKOVÉ DENNÍ OBSAZENÍ S+N POMĚR CESTOVNÍ DOBY VLAK/AUTO 58, , POZNÁMKY VÝHLED V OVACÍM OBDOBÍ INTERVALY Rychlé spojení regionu Chomutovska a Žatecka s Rakovnickem a Kladenskem. Lze využít další dobré přestupní návaznosti směr Kladno a Praha. V Chomutově jsou významné vazby na rychlíky do Ústí nad Labem i Chebu. Spěšné vlaky, společná objednávka s Ministerstvem dopravy ČR ze strany Ministrstva dopravy ČR k byla ukončena. Úzce svázaný dopravní koncept prakticky neumožňuje změny časových poloh, nebo jen za cenu ztrácení důležitých přípojů na obou stranách. - jedná se o obslužnou linku v kraji s podprůměrnými přepravními výsledky - jedná se o linku, která má primárně význam pro meziregionální spojení a má výborné přestupní vazby v Chomutově i Lužné - k JŘ /12 došlo ke zrušení společného produktu MD / Ústeckého kraje / Středočeského kraje, kdy MD z důvodu neočekávané výše a razance nutných úspor jednostranně vystoupilo ze společného produktu; závazek objednávky dopravy na této lince tak přešel na Ústecký a Středočeský kraj - snahou obou krajů bude snaha o navýšení rozsahu dopravy na původní rozsah, byť toto bude obtížně krátkodobě realizovatelné a na lince dojde ke skokovému zhoršení nabídky spojení - linka má s ohledem na dobrou vazbu na obou stranách potenciál udržet spojovací funkci v regionu - s ohledem na přepravní výsledky linky by byla teoreticky možná náhrada autobusovou dopravou, avšak s ohledem na nevhodné trasování silničních komunikací v oblasti Džbánu je tato náhrada jen obtížně proveditelná a vedla by k nutnosti výrazného nárůstu výkonů v autobusové dopravě, finální úspora by tak byla velmi diskutabilní Jirkov Lužná u Rakovníka Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 39/189

104 LINKA U 15 Chomutov Vejprty TYPICKÁ SOUPRAVA DÉLKA V ÚK TRAKCE KAPACITA (OSOB) / N 55 ÚSEKOVÉ DENNÍ OBSAZENÍ PD ÚSEKOVÉ DENNÍ OBSAZENÍ S+N POMĚR CESTOVNÍ DOBY VLAK/AUTO 57,6 74 2, POZNÁMKY VÝHLED V OVACÍM OBDOBÍ Na trati, kde byly provozovány v pracovní dny vlaky s vysokými náklady a minimálním využitím zůstaly zachovány jen dva páry vlaků s turistickým charakterem provozu v soboty a neděle. Vazby na mezinárodní spojení směr Chemnitz, zajištěno přímé spojení soupravou Siemens Desiro. - jedná se o linku s turistickým (víkendovým a svátečním provozem) s podprůměrnými přepravními výsledky - linka je sice celoročně turisticky využívána, nicméně sezonnost je na lince zřejmým způsobem patrná (výrazně silnější přepravy v letním období) - jeví se jako vhodné, ukončit celoroční objednávání víkendových zdrojů z rozpočtové kapitoly určené pro zajišťování dopravní obslužnosti (neboť tato je celodenně, celotýdenně i celoročně kvalitně zajišťována rychlejší autobusovou dopravou) a přejít do režimu ryze turistického provozu (jako je tomu např. na tratích Lovosice Most, Kadaň Kaštice či Roudnice n.l. Straškov Libochovice), který je obvykle ze strany kraje podporován v rámci podpory turistického ruchu INTERVALY Chomutov Vejprty páry Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 40/189

105 LINKA U 16 Kadaň Jirkov TYPICKÁ SOUPRAVA TRAKCE KAPACITA (OSOB) N 86 DÉLKA V ÚK ÚSEKOVÉ DENNÍ OBSAZENÍ PD ÚSEKOVÉ DENNÍ OBSAZENÍ S+N POMĚR CESTOVNÍ DOBY VLAK/AUTO 24, , POZNÁMKY VÝHLED V OVACÍM OBDOBÍ POŽADAVKY INFRASTRUKTURA: INTERVALY Spojnice příměstské dopravy Jirkova Chomutova a Kadaně. Linka je v této trase v provozu jen v pracovní dny s výraznou špičkou dojíždění školní mládeže. Dále jsou v úseku Kadaň Kadaň Prunéřov vedeny přípojné vlaky s celotýdenním provozem k rychlíkům na hlavní trati Ústí nad Labem Cheb. Zachování vazby na rychlíky v Kadani-Prunéřově nutné. Při elektrizaci Kadaňské tratě a prodloužení U1 nutná úprava provozního konceptu linky. - jedná se o páteřní linku v kraji s dobrými přepravními výsledky (ve smyslu celé přepravní osy Most / Jirkov / Chomutov Kadaň) - současnou slabou stránkou linky je, že více než polovina všech spojení v uvedené relaci je přestupních a přímé spoje jsou provozovány pouze ve 2-hodinovém taktu, což zatížení ani potenciálu linky neodpovídá - zastávka Málkov vykazuje silně podprůměrné výsledky v obratech cestujících/den; využití zastávky bude průběžně monitorováno s možností jejího výhledového průjezdu - na lince se předpokládá obnova vozidel z ROP (od roku 2014) - k jízdnímu řádu 2014/15, ke kterému bude zahájen nový provozní koncept dálkové dopravy, se očekává i spuštění nového konceptu regionální dopravy podle projektu ROP (dojde ke zkrácení jízdních dob a posunům časových poloh v řádu minut, stávající taktové uzly budou zachovány) - k jízdnímu řádu 2014/15 bude spuštěn nový koncept linky spočívající v úpravě jejího trasování na Děčín Ústí n.l. Most Chomutov Kadaň předměstí elektrizace úseku Kadaň Prunéřov Kadaň předměstí Kadaň Kadaň-Prunéřov Kadaň-Prunéřov Jirkov Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 41/189

106 LINKA U 21 Roudnice nad Labem Račiněves TYPICKÁ SOUPRAVA TRAKCE KAPACITA (OSOB) N 55 DÉLKA V ÚK ÚSEKOVÉ DENNÍ OBSAZENÍ PD ÚSEKOVÉ DENNÍ OBSAZENÍ S+N POMĚR CESTOVNÍ DOBY VLAK/AUTO 17, , POZNÁMKY VÝHLED V OVACÍM OBDOBÍ Nejvíce využitý je úsek Roudnice nad Labem Straškov, kde je linka díky dobrým docházkovým vzdálenostem schopna obstát i jako příměstská doprava a kde se vlaky dopravuje i velké množství školáků. Podél trati byly eliminovány souběžné autobusové linky. - jedná se o obslužnou linku v kraji s průměrnými přepravními výsledky - linka má s ohledem na dobrou dostupnost obcí, které obsluhuje potenciál dlouhodobé udržitelnosti - slabou stránkou je délka cestovní doby, která neumožňuje realizaci 1-hod. intervalu ve špičce pracovního dne POŽADAVKY INFRASTRUKTURA: INTERVALY zabezpečení přejezdů zejména v intravilánu města Roudnice nad Labem, mírné zvýšení traťové rychlosti ve směrově příznivých (a delších mezizastávkových) úsecích, zrušení málo využívaných železničních přejezdů Roudnice Straškov 12 párů bez intervalu 5 párů bez intervalu Straškov Račiněves 9 párů bez intervalu 5 párů bez intervalu LINKA U 22 Straškov Vraňany TYPICKÁ SOUPRAVA TRAKCE KAPACITA (OSOB) N 55 DÉLKA V ÚK ÚSEKOVÉ DENNÍ OBSAZENÍ PD ÚSEKOVÉ DENNÍ OBSAZENÍ S+N POMĚR CESTOVNÍ DOBY VLAK/AUTO 12, , POZNÁMKY VÝHLED V OVACÍM OBDOBÍ Trať s vazbou na Středočeský kraj s nepříliš vysokým využitím. Trať slouží k přepravě zaměstnanců i návštěv do psychiatrické léčebny Horní Beřkovice, což je zřejmě nejvýznamnější zdroj i cíl přepravních toků v oblasti. Též je realizováno napojení Horních Beřkovic na přípojné vlaky do Prahy ve Vraňanech (a zpět). Přestupní vazba je důležitá ve Vraňanech na U4 směr Praha. Vzhledem k minimálnímu využití vlaků je vhodné uvažovat o autobusové náhradě vlaků, avšak zachovat důležité dopravní vazby. - jedná se o obslužnou linku v kraji s výrazně podprůměrnými přepravními výsledky - linka je s ohledem na své přepravní výkony dlouhodobě neudržitelná - v oblasti potenciálních náhrad autobusovou dopravou se tato linka řadí mezi prioritní projekty INTERVALY Straškov Horní Beřkovice 8 párů bez intervalu 3 páry bez intervalu Horní Beřkovice Vraňany 12 párů bez intervalu 3 páry bez intervalu Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 42/189

107 LINKA U 23 Děčín Dolní Žleb Bad Schandau TYPICKÁ SOUPRAVA TRAKCE KAPACITA (OSOB) N 55 DÉLKA V ÚK ÚSEKOVÉ DENNÍ OBSAZENÍ PD ÚSEKOVÉ DENNÍ OBSAZENÍ S+N POMĚR CESTOVNÍ DOBY VLAK/AUTO 9, , POZNÁMKY VÝHLED V OVACÍM OBDOBÍ Spojnice Děčína a Bad Schandau regionálními vlaky je důležitá též pro obsluhu Dolního Žlebu. Dále má nesporný význam pro přeshraniční regionální aktivity v regionu Českého a Saského Švýcarska. S novou koncepcí linky Děčín Sebnitz Rumburk (po otevření železničního hraničního přechodu Sebnitz/Dolní Poustevna) linka bude nahrazena prodlouženou linkou U28. - jedná se o obslužnou linku v kraji s podprůměrnými přepravními výsledky - linka bude po úpravě infrastruktury na saské straně spojena s linkou Dolní Poustevna Rumburk, přičemž bude vedena jako přímá v celém úseku Děčín Bad Schandau Rumburk - slabou stránkou využití železnice pro přeshraniční vztahy ve větší míře je nevhodná tarifní politika železnic na obou stranách státní hranice (spojení Ústí n.l. Dresden vlaky EC je časově na hranici konkurenceschopnosti vůči individuální dopravě, přesto je však svou cenou výrazně nekonkurenceschopné; naopak regionální spojení, které nabízí cenově dostupnou alternativu jízdenkou Elbe-Labe Ticket je naopak extrémně nekonkurenceschopné časově); Ústecký kraj tak bude usilovat o uznávání regionálních jízdenek ve vlacích EC v úseku Ústí n.l. Dresden INTERVALY Děčín Dolní Žleb Dolní Žleb Bad Schandau Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 43/189

108 LINKA U 24 Teplice v Čechách Litvínov TYPICKÁ SOUPRAVA TRAKCE KAPACITA (OSOB) N 86 DÉLKA V ÚK ÚSEKOVÉ DENNÍ OBSAZENÍ PD ÚSEKOVÉ DENNÍ OBSAZENÍ S+N POMĚR CESTOVNÍ DOBY VLAK/AUTO 17, , POZNÁMKY VÝHLED V OVACÍM OBDOBÍ POŽADAVKY INFRASTRUKTURA: Trať je schopna dobře spojit města Teplice, Lom a Litvínov, s delší pěší docházkou od nádraží Osek, relativně vysokou cestovní rychlostí proti autobusům. Potenciál tratě je i do budoucna výrazný a to též ve vztahu k městu Ústí nad Labem. Výhledově se po elektrizaci posledního úseku před Litvínovem připravuje přímé spojení s Ústím nad Labem. V současné době je významná přestupní vazba na rychlíky směr Ústí nad Labem a Praha. - jedná se o obslužnou linku v kraji s nadprůměrnými přepravními výsledky - zastávka Háj u Duchcova vykazuje silně podprůměrné výsledky v obratech cestujících/den; využití zastávky bude průběžně monitorováno s možností jejího výhledového průjezdu - předpokládá se obnova vozidel z ROP (od roku 2014) - k jízdnímu řádu 2014/15, ke kterému bude zahájen nový provozní koncept dálkové dopravy, se očekává i spuštění nového konceptu regionální dopravy podle projektu ROP - k jízdnímu řádu 2014/15 bude spuštěn nový koncept linky spočívající v úpravě jejího trasování na (Děčín ) Ústí n.l. Teplice Litvínov, linka se stane součástí páteřní sítě drážních linek v kraji - elektrizace úseku Louka u Litvínova Litvínov - zvýšení traťové rychlosti a optimalizace úseku Oldřichov u Duchcova Louka u Litvínova INTERVALY Teplice v Č. Litvínov Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 44/189

109 LINKA U25 Most Osek Moldava v Krušných horách TYPICKÁ SOUPRAVA DÉLKA V ÚK TRAKCE KAPACITA (OSOB) / N 55 ÚSEKOVÉ DENNÍ OBSAZENÍ PD ÚSEKOVÉ DENNÍ OBSAZENÍ S+N POMĚR CESTOVNÍ DOBY VLAK/AUTO 39, , POZNÁMKY VÝHLED V OVACÍM OBDOBÍ Po dlouhodobě slabých přepravních výsledcích v mimosezónách v pracovní dny v horském úseku trati byl připraven speciální koncept vlaků pro turisticky vytížená období Vlaky bývají v sezóně vzhledem k vysokému vytížení turisty často posilovány na několikavozové soupravy. - jedná se o obslužnou linku v kraji s podprůměrnými přepravními výsledky v úseku Most Osek město, přičemž úsek Osek město Moldava má téměř výhradně turistický charakter - v úseku Most Osek město existuje pravidelná denní dojížďka a tento úsek bude provozně oddělen viz linka U12 od turistického (víkendy, období prázdnin, svátky) provozu Most Moldava - do žst. Osek město bude od JŘ /12 prodloužena linka U12 Rakovník Louny Most, což mj. povede i ke zkrácení cestovní doby Louny Litvínov; toto prodloužení linky je i provozně velmi výhodné, neboť zájezd vozidla v úseku Most Osek město lze realizovat v rámci technologického prostoje v žst. Most, jedná se tak o velice efektivní a provozně levné opatření - v úseku Most Moldava se jedná o linku se silným turistickým potenciálem prakticky po celé období roku (víkendy, období prázdnin, svátky) a z tohoto důvodu je to jediná linka turistického charakteru, kterou má smysl celoročně objednávat z prostředků určených na dopravní obslužnost INTERVALY Most Moldava v Kr. h. 4 páry jen v turistických sezónách, bez intervalu 4 páry bez intervalu Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 45/189

110 LINKA U27 Mikulášovice Rumburk TYPICKÁ SOUPRAVA TRAKCE KAPACITA (OSOB) N 86 DÉLKA V ÚK ÚSEKOVÉ DENNÍ OBSAZENÍ PD ÚSEKOVÉ DENNÍ OBSAZENÍ S+N POMĚR CESTOVNÍ DOBY VLAK/AUTO 25, , POZNÁMKY VÝHLED V OVACÍM OBDOBÍ Linka je využívána i jako turistické spojení k přepravě do severní části Národního parku České Švýcarsko. V úseku Krásná Lípa - Panský zůstanou v provozu vlaky pouze ve volné dny, které jsou vytížené turisty jedoucími v dopoledních hodinách do národního parku České Švýcarsko. Příležitostně, ve volné dny, vybrané vlaky vedeny přes Krásnou Lípu. Výhledově je vzhledem k nízkému vytížení realizovatelné nahrazení autobusovou dopravou, k čemuž jsou dobré místní podmínky. - jedná se o linku s turistickým (víkendovým a svátečním provozem) s podprůměrnými přepravními výsledky - linka je sice celoročně turisticky využívána, nicméně sezonnost je na lince zřejmým způsobem patrná (výrazně silnější přepravy v letním období) - jeví se jako vhodné, ukončit celoroční objednávání víkendových spojů z rozpočtové kapitoly určené pro zajišťování dopravní obslužnosti (neboť tato je celodenně, celotýdenně i celoročně kvalitně zajišťována rychlejší autobusovou dopravou) a přejít do režimu ryze turistického provozu (jako je tomu např. na tratích Lovosice Most, Kadaň Kaštice či Roudnice n.l. Straškov Libochovice), který je obvykle ze strany kraje podporován v rámci podpory turistického ruchu INTERVALY Mikulášovice Rumburk 6 7 párů nepravidelně Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 46/189

111 LINKA U 28 Rumburk Dolní Poustevna TYPICKÁ SOUPRAVA TRAKCE KAPACITA (OSOB) N 86 DÉLKA V ÚK ÚSEKOVÉ DENNÍ OBSAZENÍ PD ÚSEKOVÉ DENNÍ OBSAZENÍ S+N POMĚR CESTOVNÍ DOBY VLAK/AUTO 26, , POZNÁMKY VÝHLED V OVACÍM OBDOBÍ POŽADAVKY INFRASTRUKTURA: Klíčová regionální linka Šluknovska. Na trati je připravován ŽHP Dolní Poustevna Sebnitz, po jehož otevření bude realizován nový koncept JŘ s propojením Děčín Sebnitz Rumburk. Ten je již připravován ve spolupráci s německými kolegy z VVO (Verkehrsverbund Oberelbe). Přestupní vazbu na U8 sledovat minimálně do doby přímého spojení U28 přes Sebnitz s Děčínem. - jedná se o obslužnou linku v kraji s nadprůměrnými přepravními výsledky - linka bude po úpravě infrastruktury na saské straně spojena s linkou Děčín Bad Schandau, přičemž bude vedena jako přímá v celém úseku Děčín Bad Schandau Rumburk - stávající koncept jízdního řádu bude se spuštěním průběžného provozu Děčín Bad Schandau Rumburk upraven na křižování v 00 v Mikulášovicích dolním nádraží zvýšení traťové rychlosti v úseku Mikulášovice dolní nádraží Rumburk (zkrácení cestovní doby na 27 min) pro udržení možnosti objednávky 60-min taktu s konkurenceschopnou cestovní dobou INTERVALY Rumburk Dolní Poustevna Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 47/189

112 LINKA U32 Ústí nad Labem Štětí Mělník Lysá nad Labem TYPICKÁ SOUPRAVA TRAKCE KAPACITA (OSOB) E 264 DÉLKA V ÚK ÚSEKOVÉ DENNÍ OBSAZENÍ PD ÚSEKOVÉ DENNÍ OBSAZENÍ S+N POMĚR CESTOVNÍ DOBY VLAK/AUTO 51, , POZNÁMKY VÝHLED V OVACÍM OBDOBÍ POŽADAVKY INFRASTRUKTURA: Základní rychlá páteřní spojnice krajského města, Litoměřic a Štětí a dále též rychlý přípojný směr na Moravu, východní Čechy a část Středočeského kraje. Vysoká cestovní rychlost vlaků a dobré návaznosti na rychlíky v Lysé n. L. směr Hradec Králové je předurčují i k dálkovým cestám Stěžejní jsou návaznosti na linku U1 v Ústí nad Labem západě a to do obou směrů, jež je třeba trvale udržovat. - jedná se o páteřní linku v kraji s nadprůměrnými přepravními výsledky v úseku Ústí n.l. Litoměřice město - na lince bude od JŘ /12 zaveden interval 30 min. v ranní špičce, bude vyvíjena snaha o zkracování intervalu v odpolední špičce v úseku Ústí n.l. Litoměřice město - železniční stanice Sebuzín vykazuje silně podprůměrné výsledky v obratech cestujících/den; využití stanice bude průběžně monitorováno s možností jejího výhledového průjezdu všemi vlaky výstavba železniční zastávky Velké Žernoseky a zastávky Vrutice; pro obě zastávky byla zpracována studie situačního umístění a je nutno posunout tyto záměry do realizace; existence obou zastávek by výrazně umožnila optimalizovat rozsah autobusové dopravy v oblasti INTERVALY ÚSEK PRACOVNÍ DEN ŠPIČKA PRACOVNÍ DEN SEDLO SOBOTY, NEDĚLE, SVÁTKY Ústí nad Labem - Štětí Štětí Lysá nad Labem LINKA U 40 Louny Slaný TYPICKÁ SOUPRAVA TRAKCE KAPACITA (OSOB) N 86 DÉLKA V ÚK ÚSEKOVÉ DENNÍ OBSAZENÍ PD ÚSEKOVÉ DENNÍ OBSAZENÍ S+N POMĚR CESTOVNÍ DOBY VLAK/AUTO 22, , Linka má jen místní význam pro obce v okolí Peruce, zejména Telce. POZNÁMKY V Peruci přestupní vazby na autobusy, v Lounech na U11 a U12. VÝHLED V OVACÍM OBDOBÍ INTERVALY - jedná se o obslužnou linku v kraji s podprůměrnými přepravními výsledky - linka je s ohledem na své přepravní výkony dlouhodobě neudržitelná, a to včetně stávajících 2 párů Sp vlaků - v oblasti potenciálních náhrad autobusovou dopravou se tato linka řadí mezi prioritní projekty - při organizaci autobusové náhrady je však nutná koordinace se Středočeským krajem, aby nedošlo ke zhoršení spojení obou krajů Louny Slaný Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 48/189

113 LINKA Klášterec nad Ohří Karlovy Vary TYPICKÁ SOUPRAVA TRAKCE KAPACITA (OSOB) E 264 DÉLKA V ÚK ÚSEKOVÉ DENNÍ OBSAZENÍ PD ÚSEKOVÉ DENNÍ OBSAZENÍ S+N POMĚR CESTOVNÍ DOBY VLAK/AUTO 9, , Nižší poptávka po regionální dopravě proti lince U2 (díky menším sídlům) je kompenzována prodloužením intervalu osobních vlaků dle požadavků, jež jsou koordinovány Karlovarským krajem. Vlaky navazují na přípojné vlaky v Klášterci nad Ohří. POZNÁMKY Změna konceptu by byla možná v souvislosti s elektrizací tratě do Kadaně. VÝHLED - jedná se o obslužnou linku v kraji s průměrnými přepravními výsledky V OVACÍM - zastávka Kotvina vykazuje silně podprůměrné výsledky v obratech cestujících/den; využití OBDOBÍ zastávky bude průběžně monitorováno s možností jejího výhledového průjezdu - k jízdnímu řádu 2014/15, ke kterému bude zahájen nový provozní koncept dálkové dopravy, se očekává i spuštění nového konceptu regionální dopravy podle projektu ROP viz linka U 1 - k jízdnímu řádu 2014/15 bude spuštěn nový koncept linky spočívající v úpravě jejího trasování na Most / Jirkov / Chomutov Karlovy Vary - pro linku Most / Jirkov / Chomutov Karlovy Vary budou v rámci ROP objednány 2 motorové jednotky; nasazení motorových jednotek na plně elektrizovanou trať však bude nutné ekonomicky obhájit z důvodu dlouhodobé udržitelnosti konceptu. Budou tak hledány a prověřovány další varianty vhodného nasazení těchto jednotek, aby byly výkony udrženy v rámci příslušného NUTS a byly dodrženy podmínky ROP; pro linku Most / Jirkov / Chomutov Karlovy Vary tedy bude Ústecký kraj prověřovat řešení provozního konceptu v elektrické trakci INTERVALY Klášterec n. O. K. Vary 11 párů bez intervalu 10 párů bez intervalu Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 49/189

114 LINKA Děčín Česká Lípa TYPICKÁ SOUPRAVA TRAKCE KAPACITA (OSOB) N 86 DÉLKA V ÚK ÚSEKOVÉ DENNÍ OBSAZENÍ PD ÚSEKOVÉ DENNÍ OBSAZENÍ S+N POMĚR CESTOVNÍ DOBY VLAK/AUTO 17, , POZNÁMKY VÝHLED V OVACÍM OBDOBÍ POŽADAVKY INFRASTRUKTURA: INTERVALY Spolu s rychlíkovou linkou do Liberce zajišťuje cca hodinový interval spojení Českolipska a Děčínska a zajišťuje vazbu regionální dopravy v údolí Ploučnice mezi Libereckým a Ústeckým krajem. Na objednávce spolupráce s Libereckým krajem, též z důvodu nutných vazeb na další linky Libereckého kraje v uzlu Česká Lípa. Podmínkou je též zachování přípoje na Ústí nad Labem v Děčíně. - jedná se o obslužnou linku s nadprůměrnými přepravními výsledky - linka tvoří spojení Děčína a České Lípy v časovém prokladu s vlaky R - s ohledem na přepravní výsledky linky aktuálně nabízený 2hod interval neodpovídá poptávce; zkrácení intervalu by sice bylo žádoucí, nicméně při požadavcích na konkrétní přestupní vazby v Děčíně, resp. České Lípě není možno další vlaky smysluplně nakonstruovat kvůli omezujícímu úseku Děčín Východ Benešov nad Ploučnicí - dojde-li ke změnám časových poloh vlaků linky R Kolín Rumburk (- Šluknov), jak předesílá celostátní plán dopravní obsluhy území, pak bude snaha Ústeckého kraje upravit časové polohy spojů Děčín Česká Lípa tak, aby byly v České Lípě vytvořeny přestupní vazby ve směru Děčín Mladá Boleslav a naopak zvýšení propustnosti úseku Děčín východ Benešov nad Ploučnicí (v ideálním případě zdvojkolejnění, nebo alespoň výhybna pro letmé křižování v polovině úseku), zkrácení prostorových oddílů v úseku Děčín východ Benešov nad Ploučnicí, zvýšení traťové rychlosti v úseku Děčín východ Benešov nad Ploučnicí na alespoň 80 km/h, úprava zabezpečovacího zařízení (zkrácení intervalu postupných vjezdů) v žst. Děčín východ, zvýšení propustnosti úseku Děčín hl.n. Děčín východ Děčín Česká Lípa Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 50/189

115 LINKA Rakovník Blatno u Jesenice Bečov nad Teplou TYPICKÁ SOUPRAVA TRAKCE KAPACITA (OSOB) N 55 DÉLKA V ÚK ÚSEKOVÉ DENNÍ OBSAZENÍ PD ÚSEKOVÉ DENNÍ OBSAZENÍ S+N POMĚR CESTOVNÍ DOBY VLAK/AUTO 13, , POZNÁMKY VÝHLED V OVACÍM OBDOBÍ INTERVALY Linka má pro Ústecký kraj minimální význam a zajišťuje pouze slabé regionální přepravní vztahy na Lubenecku. Současná situace s nízkým využitím je ekonomicky těžkou udržitelná. - jedná se o obslužnou linku v kraji s podprůměrnými přepravními výsledky - linka je s ohledem na své přepravní výkony dlouhodobě neudržitelná - úsek Blatno u Jesenice Rakovník, který se týká Ústeckého kraje jen okrajově, je intenzivně využíván pro pravidelnou dojížďku do Rakovníka a jako takový je pro železnici perspektivní, nicméně pro převládající regionální vztahy v prostoru Podbořany Žlutice Chyše Lubenec Jesenice, jakož i pro spojení do Kralových Varů je tato linka nepoužitelná - v oblasti potenciálních náhrad autobusovou dopravou se tato linka řadí mezi prioritní projekty - při organizaci autobusové náhrady je nutná koordinace se Středočeským krajem a Karlovarským krajem, na jejichž území leží podstatná část tratě Na území ÚK 14 párů bez intervalu 9 párů bez intervalu LINKA Most Žatec Podbořany Plzeň TYPICKÁ SOUPRAVA TRAKCE KAPACITA (OSOB) N 146 DÉLKA V ÚK POZNÁMKY VÝHLED V OVACÍM OBDOBÍ INTERVALY ÚSEKOVÉ DENNÍ OBSAZENÍ PD ÚSEKOVÉ DENNÍ OBSAZENÍ S+N POMĚR CESTOVNÍ DOBY VLAK/AUTO část dat část dat 1, Jedná se o linku Sp a R vlaků objednávaných v prokladu s vlaky R objednávanými MD ČR. Linka je důležitým spojením západní části kraje (Mostecko, Žatecko, Podbořansko) s Plzní, jakož i dalšími linkami navazujícími v uzlu Plzeň. - jedná se o linku s průměrnými přepravními výsledky - v plánovacím období je třeba sledovat celodenní interval 120 minut - s ohledem na soutěž na dopravce předpokládanou k JŘ 2014/15 bude nutno dořešit dělbu výkonů mezi MD ČR, Ústeckým krajem a Plzeňským krajem - požadavky na infrastrukturu: Ústecký kraj má zájem o obsluhu železničních stanic Vroutek a Petrohrad vlaky R, čehož je možné při schématu křižování (Žihle / Žatec západ) dosáhnout pouze zvýšením traťové rychlosti v inkriminovaném úseku Podbořany hranice ÚK 6 párů bez intervalu 6 párů bez intervalu Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 51/189

116 LINKA Rumburk Česká Lípa Nymburk Kolín TYPICKÁ SOUPRAVA TRAKCE KAPACITA (OSOB) N 110 DÉLKA V ÚK ÚSEKOVÉ DENNÍ OBSAZENÍ PD ÚSEKOVÉ DENNÍ OBSAZENÍ S+N POMĚR CESTOVNÍ DOBY VLAK/AUTO 20,3 část dat část dat POZNÁMKY VÝHLED V OVACÍM OBDOBÍ INTERVALY Dálková linka spojující Šluknovsko s Českou Lípou a dále se středními Čechy s výrazným podílem regionálních přeprav mezi Šluknovskem a Novým Borem či Českou Lípou. Vlaky zajišťované MD ČR doplňuje Ústecký a Liberecký kraj několika dalšími vlaky v regionální objednávce. Rychlíky, společná objednávka s Ministerstvem dopravy ČR, do budoucna též nutná koordinace. - Ústecký kraj má zájem na zajištění celodenního spojení vlaky R/Sp s int. 120 min v úseku Česká Lípa Rumburk Šluknov a postupně se tomuto cíli bude přibližovat Rumburk Kolín LINKA Trilex Rybniště Varnsdorf Liberec TYPICKÁ SOUPRAVA TRAKCE KAPACITA (OSOB) N 55 DÉLKA V ÚK ÚSEKOVÉ DENNÍ OBSAZENÍ PD ÚSEKOVÉ DENNÍ OBSAZENÍ S+N POMĚR CESTOVNÍ DOBY VLAK/AUTO 11, ,533 Spojení Varnsdorfska s Libercem v intervalu 60 minut. Provozuje spol. Vogtlandbahn POZNÁMKY Návaznost na U8 v Rybništi. VÝHLED - s ohledem na stav, kdy dopravce na této relaci je vybrán v soutěži, předpokládá se V OVACÍM stabilizovaný rozsah výkonů OBDOBÍ - bude však snahou Ústeckého kraje, dosáhnout v jednání s partnerskými objednateli stavu, kdy bude jízdní řád otočen o cca 30 minut, aby došlo k obecnému zlepšení přestupních vazeb v Rybništi INTERVALY Rybniště Varnsdorf Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 52/189

117 2.6 Linky autobusové dopravy V této kapitole je uveden stávající popis autobusových linek v kraji. V současné době probíhá podrobné vyhodnocování výkonů na všech linkách (v době vzniku dopravního plánu bylo podrobně zmapováno a vyhodnoceno přibližně 30 % všech spojů na všech linkách, a to různou měrou v různých oblastech kraje) a to za účelem přesné klasifikace linek a upřesnění střednědobého výhledu. Obecné cíle uvedené v kapitole 2.3 budou do dopravní obslužnosti kraje implementovány postupně, s postupující optimalizací jednotlivých oblastí. Postupná implementace se bude týkat všech oblastí a všech linek ve všech zmiňovaných kritériích (změny intervalů, ukončování obsluhy sídel, anebo naopak obnovování obsluhy sídel, posilování linek, tvorba pravidelných intervalů) a změna kvalitativních parametrů tak nebude skoková. Primárním cílem bude postupné dotváření páteřních linek a přechod na autobusy na zavolání ve vhodných lokalitách. Výchozí stav pro optimalizaci systému autobusových linek je stávající stav popsaný touto kapitolou. Nyní jsou linky do doby podrobnější analýzy rozlišeny na páteřní (P) a obslužné (O) v intencích kapitoly 2.3, podrobnější členění obslužných linek není možné bez důkladné analýzy v dopravním plánu zpracovat a bude předmětem dalších dílčích projektů optimalizací. 1 Krupka-Chlumec-Přestanov-Chabařovice-Ústí n.l. Příměstská doprava Ústí nad Labem DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 18 38,6 P (, SMĚR) Ústecký kraj objednává linku v celé trase, účelem linky je zajistit spojení mezi Krupkou a Ústí n.l., 14 párů v pracovní dny v taktu, 8 párů spojů o víkendu v taktu, po trase obsluha větších sídelních celků Chlumec a Chabařovice. Ústí n.l.,divadlo: z Vaňova směr 15 Krupka Chlumec: z Chabařovic směr 11 Všebořice Unčín, U Lípy: z Dubí směr 123 Krupka Bohosudov,MěU: z Chlumce směr 131 Hrob Bohosudov, MěU: z Teplic směr 142 Fojtovice Krupka,sídliště: z Dubí směr 135 Teplice Krupka,sídliště: z Chlumce směr 148 Teplice Ponechat stávající stav a sledovat využití spojů. SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Ústí n.l. - Krupka Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 53/189

118 2 Koštov-Trmice-Ústí nad Labem Příměstská doprava Ústí nad Labem DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 8 26,7 O 19126, ,57 (, SMĚR) Ústecký kraj objednává linku v úseku mimo území města Ústí nad Labem; účelem linky je zajištění obsluhy průmyslové a obchodní zóny v Trmicích v co nejkratším čase a přímou trasou, alternativa a částečná náhrada delších spojů na lince 3, provoz pouze ve špičkách pracovního dne, 16 párových spojů v taktu. Nejsou garantovány systémové přestupní vazby. Ponechat stávající stav a sledovat využití spojů. SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Ústí n.l. Václavské náměstí 30 Ústí n.l. - Koštov 60 3 Koštov-Trmice-Ústí nad Labem Příměstská doprava Ústí nad Labem DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 10 19,4 O 72613, (, SMĚR) Ústecký kraj objednává úsek od zastávky Globus přes Trmice směrem na Koštov, 33 párů spojů v pracovní dny v půlhodinovém intervalu během celého občanského dne, o víkendu totožný provoz, hlavním účelem provozu je zajištění obsluhy průmyslové a obchodní zóny v Trmicích. Nejsou garantovány systémové přestupní vazby. Ponechat stávající stav. SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Globus Václavské náměstí Globus Koštov Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 54/189

119 4 Ústí nad Labem-Řehlovice-Dubice Příměstská doprava Ústí nad Labem DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 23 32,1 O ,13 (, SMĚR) Ústecký kraj objednává linku v celé trase, linka slouží zejména k obsluze sídel Trmice, Koštov, Řehlovice a Dubice, 10 párů spojů v pracovní dny, kdy jízdní řád není v taktu, je historicky daný, problematický souběh s železniční dopravou na lince U5, nově 4 páry v taktu o víkendu, linka slouží téměř výhradně k účelovému cestování do/z centra do zaměstnání a do škol, linka svým provozem spadá spíše do linkové dopravy než do městské. Nejsou garantovány systémové přestupní vazby. Vytvořit v pracovní dny taktový jízdní řád s prokladem železniční linky U5. Prověřit potřebu zajíždění: Hliňany, Habří, Brozánky SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Ústí n.l. Řehlovice Dubice 9 párů spojů 4 páry spojů Chvalov-Stebno-Trmice-Ústí nad Labem Příměstská doprava Ústí nad Labem DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 19 27,8 O 75389, ,07 (, SMĚR) Ústecký kraj objednává úsek od zastávky Hostovice směrem na Milbohov, Stebno, Chvalov a Podlešín, 14 párů spojů v pracovní dny v taktu, 8 párů spojů v taktu o víkendu, linka slouží téměř výhradně k radiálnímu cestování do/z centra do zaměstnání a do škol, linka svým provozem spadá spíše do linkové dopravy než do městské, turnusová potřeba v kombinaci s potřebami linek č. 1 a 2. Nové Předlice: z Chvalova směr 12 Chabařovice dále možnost přestupu na vlaky v konečné zastávce Hlavní nádraží ČD. Ponechat stávající stav. SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Hostovice Stebno Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 55/189

120 7 Trmice-Ústí nad Labem Příměstská doprava Ústí nad Labem DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 13 22,3 O 12574, ,59 (, SMĚR) Ústecký kraj objednává úsek od zastávky Globus směr Trmice variantně přes Metal do zastávky Důl 5. květen, linka v provozu pouze ve špičkách v pracovních dny, 8 párů spojů, vyloženě účelová linka zajišťující cestu do/ze zaměstnání, čemuž je upravena trasa jednotlivých spojů, linka nezajíždí do centra Ústí n.l. Nejsou garantovány systémové přestupní vazby. Ponechat stávající stav, případně reagovat na změny pracovních dob u zaměstnavatelů na trase linky. SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Globus Důl 5. květen Chlumec-Ústí nad Labem Příměstská doprava Ústí nad Labem DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 13 22,9 P 80787, ,75 (, SMĚR) Ústecký kraj objednává úsek od zastávky Úžín směrem na Chlumec a Přestanov, 47 párů spojů v pracovní dny v taktu, 18 párů spojů o víkendu v taktu, linka slouží ke spojení větších sídelních celků Chlumce a Přestanova s centrem, pro zajištění provozu vhodné velkokapacitní dopravní prostředky. Chlumec: Ústí n:l. směr 123, 149 a 148 Teplice Chlumec: Chlumec směr 445 Telnice a Libouchec Možnost přestupu na vlaky v konečné zastávce Hlavní nádraží ČD. Ponechat stávající stav, avšak sledovat alternativní řešení spolupráce s linkou na Telnici, zrychlení trasy mimo Klíši, apod. SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Úžín Chlumec Úžín Přestanov 60 4 páry spojů Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 56/189

121 12 Přestanov-Chlumec-Chabařovice-Roudníky-Ústí nad Labem Příměstská doprava Ústí nad Labem DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ P (, SMĚR) Ústecký kraj objednává linku v celé trase, linka slouží především ke spojení většího sídelního celku Chabařovic s centrem, dále variantně obsluhuje Roudníky, Chlumec a Přestanov, 26 párů spojů v pracovní dny v taktu, 12 párů spojů o víkendu v taktu, pro zajištění provozu vhodné velkokapacitní dopravní prostředky. Nejsou garantovány systémové přestupní vazby, možnost přestupu na vlaky v konečné zastávce Hlavní nádraží ČD nebo v zastávce Západní nádraží ČD, provázanost s linkou 11 pro spojení Chabařovice Všebořice. Ponechat stávající stav. SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Ústí n.l. Chabařovice Ústí n.l. Roudníky 60 4 páry spojů 5 párů spojů Ústí n.l. Chlumec 60 5 párů spojů 1 pár spojů Ústí n.l. - Přestanov 60 1 pár spojů 2 páry spojů 15 Strážky-Božtěšice-Divadlo-Vaňov-Dolní Zálezly Příměstská doprava Ústí nad Labem DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 20 26,1 O ,8 (, SMĚR) Ústecký kraj objednává pouze dva páry školních spojů v úseku Vaňov Dolní Zálezly, účelové spoje pro zajištění školní docházky. Nejsou garantovány systémové přestupní vazby. Zvážit zajíždění do Dolních Zálezel, kde Ústecký kraj objednává páteřní drážní linku U4. SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Vaňov Dolní Zálezly 2 páry spojů Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 57/189

122 18 Trmice-Ústí nad Labem Příměstská doprava Ústí nad Labem DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ O 16672, ,78 (, SMĚR) Ústecký kraj objednává úsek od zastávky Globus směr Trmice variantně přes Metal do zastávky Důl 5. květen, linka v provozu pouze ve špičkách v pracovních dny, 11 párů spojů, hlavním účelem provozu je zajištění obsluhy průmyslové a obchodní zóny v Trmicích. Nejsou garantovány systémové přestupní vazby. Ponechat stávající stav. SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Globus Důl 5. květen Koštov-Trmice-Ústí nad Labem-Ryjice Příměstská doprava Ústí nad Labem DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ O ,85 (, SMĚR) Ústecký kraj objednává oba koncové úseky linky, na jedné straně úsek od zastávky Sibiřská do Ryjic, a na druhé straně úseky od zastávky Bělský můstek variantně do zastávky Důl 5. kvetěn nebo do Trmic na Václavské náměstí, 28 párů spojů v pracovní dny v taktu, 12 párů spojů o víkendu v taktu, směrem do Ryjic jsou časové polohy spojů vázané na pracovní dobu a návštěvní hodiny nemocnice následné péče, směrem do Trmic jde hlavně o obsluhu průmyslové a obchodní zóny v Trmicích. Nejsou garantovány systémové přestupní vazby, možnost přestupu na vlaky v zastávce Hlavní nádraží ČD. Ponechat stávající stav. SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Sibiřská Ryjice Bělský můstek Důl 5. květen páry spojů Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 58/189

123 10 Most,nádraží - Obrnice,sídliště Příměstská doprava Most Litvínov DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 6 21,5 O , ,03 zajišťuje spojení Obrnic s Mostem (, SMĚR) bez systémových návazností na regionální dopravu, přestupy pouze v rámci MHD Most - Litvínov celková optimalizace oblasti SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Most - Obrnice 18 párů spojů 8 párů spojů 10 párů spojů 13 Janov,konečná - Osek,kolonie Příměstská doprava Most Litvínov DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 14 23,1 O , ,91 zajišťuje spojení Osek Litvínov - Janov (, SMĚR) bez systémových návazností na regionální dopravu, přestupy pouze v rámci MHD Most - Litvínov celková optimalizace oblasti SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Osek - Loučná 9 párů spojů 4-5 spojů 1-2 spoje Loučná - Litvínov 30 párů spojů 16 párů spojů spojů Litvínov - Janov 40 párů spojů 17 párů spojů spojů 14 Litvínov,Lidl - Horní Jiřetín,pekařství Příměstská doprava Most Litvínov DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 14 27,1 O , ,64 zajišťuje spojení Horního Jiřetína a Černic s Litvínovem (Hamr, Janov) (, SMĚR) MHD Most - Litvínov sledování vytížení spojů SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Most - Obrnice 30 min 60 min 60 min Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 59/189

124 19 Most,nádraží - Korozluky,obecní úřad Příměstská doprava Most Litvínov DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 8 32 O , ,01 (, SMĚR) zajišťuje spojení Korozluky Sedlec Patokryje Obrnice Most a České Zlatníky Obrnice - Most bez systémových návazností na regionální dopravu, přestupy pouze v rámci MHD Most - Litvínov celková optimalizace oblasti SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Most České Zlatníky 2-3 spoje Most Obrnice 7 párů spojů 5 párů spojů 2-3 spoje Obrnice - Korozluky 6 párů spojů 4 páry spojů 2-3 spoje 23 Litvínov,poliklinika Meziboří Litvínov,poliklinika Příměstská doprava Most Litvínov DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 7 22,2 O , ,46 zajišťuje spojení Meziboří s Litvínovem (, SMĚR) MHD Most - Litvínov sledování vytížení spojů SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Litvínov - Meziboří min min 30 min 28 Záluží,CHEMOPETROL - Horní Jiřetín,Triola Příměstská doprava Most Litvínov DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 12 20,6 O , ,87 zajišťuje spojení Horní Jiřetín ( Černice) - Dolní Jiřetín Záluží; doprava zaměstnanců (, SMĚR) bez systémových návazností na regionální dopravu, přestupy pouze v rámci MHD Most - Litvínov sledování vytížení spojů SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Horní Jiřetín - Záluží 3 páry spojů Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 60/189

125 29 Janov,konečná - Lom,rozc. M.Radčice Příměstská doprava Most Litvínov DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 14 21,2 O , ,89 zajišťuje spojení Lom Loučná Litvínov Hamr - Janov (, SMĚR) bez systémových návazností na regionální dopravu, přestupy pouze v rámci MHD Most - Litvínov sledování vytížení spojů, optimalizace oblasti okolí Lomu SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Janov - Lom 6 párů spojů 2 páry spojů 4 páry spojů 31 Most,Obchodní dům PRIOR - Havraň,Nemak Příměstská doprava Most Litvínov DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 16 31,1 O , ,40 doprava zaměstnanců z Mostu do Čepiroh, Bylan a průmyslové zóny JOSEPH (, SMĚR) bez systémových návazností na regionální dopravu, přestupy pouze v rámci MHD Most - Litvínov sledování vytížení spojů, kooperace či prolnutí s linkou Most - Žatec SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Most Havraň,,JOSEPH I-II 7 párů spojů 2 páry spojů 6 párů spojů 102 Chlumec-Chabařovice-Trmice-Ústí nad Labem Příměstská doprava Ústí nad Labem DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 15 34,6 O 15147, ,28 (, SMĚR) Ústecký kraj objednává v úsecích Globus Václavské náměstí a Staré Předlice Chlumec, jedná se o účelovou linku s nočním a časným ranním provozem, 18 spojů v pracovní dny i o víkendu. Nejsou garantovány systémové přestupní vazby. Ponechat stávající stav. SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 61/189

126 120 Teplice - Dubí,Pozorka - Dubí,Mstišov - Košťany,Střelná - Hrob - Mikulov Příměstská doprava Teplice DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 16,4 25,89 úprava linky úprava linky O , ,35 (, SMĚR) Dopravní spojení v relaci Teplice Dubí,Pozorka Dubí,Mstišov Košťany,Střelná Hrob Mikulov. Teplice,Benešovo náměstí: na linky MHD Hrob: linka 136 PD směr Osek Linka po optimalizaci, sledovat vytíženost spojů SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Teplice Dubí,Mstišov 60 Dubí,Mstišov - Hrob 60 Hrob - Mikulov 1 pár spojů 1 pár spojů 2 páry spojů 121 Teplice - Modlany - Teplice - Bystřany - Bystřany,Úpořiny - Rtyně n.bílinou, Velvěty Příměstská doprava Teplice DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 13,7 25,4 úprava linky úprava linky O , ,55 (, SMĚR) Linka zajišťuje všední večerní a víkendový provoz do Bystřan a CHZ Velvěty, a víkendový provoz do Modlan Teplice,Benešovo náměstí: na linky MHD Linka po optimalizaci, sledovat vytíženost spojů SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Modlany - Teplice 5 párů spojů Teplice Bystřany 2 páry spojů 8 párů spojů Bystřany Rtyně n.bílinou 1 pár spojů 5 párů spojů Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 62/189

127 122 Teplice - Bystřany - Bystřany,Úpořiny - Rtyně n.bílinou,velvěty - Rtyně n.bílinou - Žalany - Bořislav Žim Příměstská doprava Teplice DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 24,2 26,0 úprava linky úprava linky O , ,11 (, SMĚR) Linka zajišťuje veškeré spojení z Teplic do Rtyně, Sezemic, Malhostic, Žalan, Bořislavi a Žimu Teplice,Benešovo náměstí: na linky MHD Linka po optimalizaci, sledovat vytíženost spojů SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Teplice Bystřany Bystřany Rtyně n.bílinou Žalany - Bořislav 60 Bořislav - Žim Dubí - Dubí,Bystřice - Dubí,Pozorka - Teplice - Krupka,Bohosudov - Krupka,Unčín - Krupka,Soběchleby - Přestanov - Chlumec Příměstská doprava Teplice DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 17,9 22,28 úprava linky úprava linky P , ,74 Páteřní spojení v relaci Dubí - Teplice Krupka Krupka,Unčín Krupka,Soběchleby (, SMĚR) Dubí,žel.st. (víkend): vlak U25 směr Moldava v Krušných horách Teplice,Benešovo náměstí: na linky MHD Teplice,Hlavní nádraží: vlak U1 směr Ústí nad Labem a Chomutov Linka po optimalizaci, sledovat vytíženost spojů SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Dubí - Teplice Teplice - Krupka Krupka - Chlumec 2 páry spojů Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 63/189

128 124 Osek Háj u Duchcova - Hrob - Košťany,Střelná - Košťany - Teplice - Novosedlice - Dubí,Pozorka - Dubí Příměstská doprava Teplice DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 20,2 30,52 nová linka nová linka P , ,88 Páteřní spojení v relaci Hrob Košťany Teplice - Dubí (, SMĚR) Dubí,žel.st. (víkend): vlak U25 směr Moldava v Krušných horách Teplice,Benešovo náměstí: na linky MHD Nová linka po optimalizaci oblasti PD Teplice, sledovat vytíženost spojů SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Osek - Hrob 2 páry spojů 2 spoje Hrob Košťaty - Teplice Teplice - Dubí Teplice - Novosedlice - Dubí,Bystřice - Dubí Příměstská doprava Teplice DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 6,1 24,26 úprava linky úprava linky O , ,69 spojení v relaci Teplice,Řetenice - Novosedlice Dubí s prokladem spojů na lince 126 (, SMĚR) Teplice,Benešovo náměstí: na linky MHD Linka po optimalizaci, sledovat vytíženost spojů SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Teplice - Dubí Teplice - Novosedlice - Dubí,Bystřice - Dubí Příměstská doprava Teplice DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 4,9 22,34 úprava linky úprava linky O , ,85 (, SMĚR) spojení v relaci Teplice,Trnovany - Novosedlice Dubí,Školní náměstí s prokladem spojů na lince 125 Teplice,Benešovo náměstí: na linky MHD Linka po optimalizaci, sledovat vytíženost spojů SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Teplice - Dubí 30 Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 64/189

129 127 Košťany,Střelná - Košťany - Teplice - Novosedlice - Proboštov - Proboštov,Přítkov Příměstská doprava Teplice DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 10,1 25,68 úprava linky úprava linky O , ,28 Dopravní spojení v relaci Teplice Novosedlice Proboštov - Přítkov (, SMĚR) Teplice,Benešovo náměstí: na linky MHD Teplice,Hlavní nádraží: vlak U1 směr Ústí nad Labem a Chomutov Linka po optimalizaci, sledovat vytíženost spojů SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Košťaty - Teplice 6 párů spojů Teplice - Novosedlice Teplice - Proboštov Kladruby - Teplice,Nová Ves - Teplice - Teplice,Trnovany - Teplice,Sobědruhy Teplice,Olympia Příměstská doprava Teplice DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 1,8 19,04 úprava linky úprava linky O , ,80 Dopravní spojení obce Kladruby s Teplicemi Teplice,Benešovo náměstí: na linky MHD (, SMĚR) Linka po optimalizaci, sledovat vytíženost spojů SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Kladruby - Teplice Proboštov - Novosedlice - Teplice - Srbice - Modlany Příměstská doprava Teplice DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 9,5 23,7 úprava linky úprava linky O , ,14 (, SMĚR) Linka umožňuje dopravní spojení Proboštova a Novosedlic do průmyslových zón v Teplicích a Krupce, dále pak Modlan do Teplic Teplice,Benešovo náměstí: na linky MHD Linka po optimalizaci, sledovat vytíženost spojů SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Proboštov Teplice Teplice Krupka,,prům.zóny 8 párů spojů 7 párů spojů Teplice - Modlany 9 párů spojů 1 pár spojů Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 65/189

130 131 Hrob Košťany,Střelná Dubí Krupka Krupka,Bohosudov Krupka,Unčín - Chlumec Příměstská doprava Teplice DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 9,5 29,83 nová linka nová linka O , ,83 (, SMĚR) Dopravní spojení Hrob, Košťany,Střelná, Dubí,Běhánky do Krupky a Chlumce v ranní a odpolední špičce pracovních dnů s návazností na linky MHD Ústí nad Labem do centra Ústí nad Labem a linku 445 ve směru Děčín Krupka: linka směr Ústí nad Labem Chlumec: linky a směr Ústí nad Labem, 445 směr Děčín Nová linka po optimalizaci oblasti PD Teplice, sledovat vytíženost spojů SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Hrob Krupka - Chlumec 5 párů spojů 132 Košťany,Střelná - Košťany - Teplice - Novosedlice - Proboštov - Proboštov,Přítkov - Dubí,Běhánky - Dubí Příměstská doprava Teplice DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 14,8 24,53 úprava linky úprava linky O , ,03 Dopravní spojení Košťan, Novosedlic, Proboštova a Dubí,Běhánky s Teplicemi (, SMĚR) Teplice,Benešovo náměstí: na linky MHD Linka po optimalizaci, sledovat vytíženost spojů SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Košťany - Teplice 6 párů spojů 3 páry spojů Teplice - Dubí 60 3 páry spojů 134 Dubí Dubí,Pozorka Teplice Lahošť - Duchcov Příměstská doprava Teplice DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 15,5 24,97 nová linka nová linka O , ,50 (, SMĚR) Dopravní spojení Dubí s Duchcovem v ranní a odpolední špičce pracovních dnů. Posílení přepravního spojení Teplice - Duchcov Bez návazností Nová linka po optimalizaci oblasti PD Teplice, sledovat vytíženost spojů SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Dubí - Duchcov 60 Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 66/189

131 135 Dubí - Dubí,Pozorka - Teplice - Krupka,Bohosudov - Krupka,Unčín - Krupka,Soběchleby - Přestanov - Chlumec Příměstská doprava Teplice DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 26,9 24,84 nová linka nová linka O , ,93 (, SMĚR) Nově zřízená linka v relaci Dubí Teplice Krupka,,průmyslové zóny Krupka Chlumec, která je v provozu v ranní a odpolední špičce pracovních dnů s návazností na linky MHD Ústí nad Labem do centra Ústí nad Labem a linku 445 ve směru Děčín Teplice,Benešovo náměstí: na linky MHD Krupka: linka směr Ústí nad Labem Chlumec: linky a směr Ústí nad Labem, 445 směr Děčín Nová linka po optimalizaci oblasti PD Teplice, sledovat vytíženost spojů SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Dubí - Duchcov Hrob - Háj u Duchcova - Osek Háj u Duchcova - Duchcov - Lahošť - Jeníkov - Újezdeček - Teplice - Krupka,Bohosudov - Krupka - Krupka,Vrchoslav Příměstská doprava Teplice DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 31,8 23,47 úprava linky úprava linky P , ,4 (, SMĚR) Páteřní spojení v relaci Hrob Osek Háj u Duchova Duchcov Lahośť Jeníkov Košťaty,Kamenný pahorek Hudcov Teplice - Krupka Teplice,Benešovo náměstí: na linky MHD Teplice,Hlavní nádraží: vlaky U1 směr Ústí nad Labem a Chomutov Linka po optimalizaci, sledovat vytíženost spojů SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Hrob - Krupka Teplice - Krupka,Soběchleby - Přestanov - Chlumec - Ústí n.l. Příměstská doprava Teplice DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 23,2 29,86 úprava linky úprava linky P , ,67 (, SMĚR) Páteřní spojení Teplic a Krupky,Soběchleb přes Přestanov a Chlumec do Ústí nad Labem, sloužící zejména k dopravě cestujících ke krajské Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem Teplice,Benešovo náměstí: na linky MHD Chlumec: linka 148 směr Krupka Linka po optimalizaci, sledovat vytíženost spojů SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Teplice Ústí nad Labem párů spojů Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 67/189

132 138 Duchcov - Zabrušany,Želénky - Zabrušany - Zabrušany,Všechlapy - Zabrušany,Straky - Teplice Teplice,Olympia Příměstská doprava Teplice DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 13,7 20,79 úprava linky úprava linky O , ,70 (, SMĚR) Dopravní spojení satelitních obcí Zabrušan, Želénky Všechlapy Štěrbina Straky s Duchcovem a Teplicemi Teplice,Benešovo náměstí: na linky MHD Linka po optimalizaci, sledovat vytíženost spojů SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Duchcov Zabrušany - Teplice 60 4 párů spojů 139 Hrob - Háj u Duchcova - Osek - Duchcov - Lahošť - Teplice - Krupka, Bohosudov - Krupka,Unčín - Krupka,Soběchleby Příměstská doprava Teplice DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 32,1 24,41 úprava linky úprava linky P , ,72 (, SMĚR) Páteřní spojení v relaci Osek Háj u Duchova - Duchcov Lahośť Hudcov Teplice - Krupka Teplice,Benešovo náměstí: na linky MHD Linka po optimalizaci, sledovat vytíženost spojů SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Hrob - Osek 4 spoje 80 Osek Duchcov Duchcov - Krupka Teplice - Dubí,Pozorka - Dubí,Mstišov - Dubí - Dubí,Cínovec Příměstská doprava Teplice DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 18,9 27,65 úprava linky úprava linky O , ,91 Dopravní spojení Cínovce s Dubím a Teplicemi Teplice,Benešovo náměstí: na linky MHD (, SMĚR) Linka po optimalizaci, sledovat vytíženost spojů SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Teplice Dubí - Cínovec 2 páry spojů 3 párů spojů Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 68/189

133 142 Teplice - Krupka,Bohosudov - Krupka - Krupka,Fojtovice Příměstská doprava Teplice DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 15,7 20,76 úprava linky úprava linky O , ,77 Dopravní spojení Teplic a Krupky s Horní Krupkou a Fojtovicemi Teplice,Benešovo náměstí: na linky MHD (, SMĚR) Linka po optimalizaci, sledovat vytíženost spojů SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Teplice Krupka - Fojtovice 7 párů spojů 4 párů spojů 144 Teplice - Bystřany - Bystřany,Nové Dvory Rtyně n.bílinou,velvěty Bystřany,Úpořiny - Bžany Kostomlaty p. Milešovkou Příměstská doprava Teplice DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 16,3 18,28 úprava linky úprava linky O , ,77 (, SMĚR) Autobusové dopravní spojení v relaci Teplice Bystřany Rtyně nad Bílinou Bžany Kostomlaty pod Milešovkou Teplice,Benešovo náměstí: na linky MHD Bystřany,Úpořiny: vlaky U5, U6 směr Ústí nad Labem, Bílina a Lovosice Linka po optimalizaci, sledovat vytíženost spojů SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Teplice Bystřany Kostomlaty pod Milešovkou Teplice - Košťany Dubí,Mstišov Košťany,Střelná - Hrob - Mikulov - Moldava,Nové Město - Moldava Příměstská doprava Teplice DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 30,6 28,68 úprava linky úprava linky O , ,70 (, SMĚR) Autobusové dopravní spojení v relaci Teplice Košťaty (Dubí,Mstišov) Hrob Mikulov - Moldava Teplice,Benešovo náměstí: na linky MHD Teplice,Hlavní nádraží: vlak U1 směr Ústí nad Labem a Chomutov Hrob: linka 136 PD Teplice směr Osek Linka po optimalizaci, sledovat vytíženost spojů SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Teplice Moldava 5 párů spojů 3 páry spojů Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 69/189

134 146 Proboštov - Novosedlice - Teplice - Modlany,Drahkov - Modlany,Kvítkov - Modlany,Suché Modlany,Věšťany Modlany - Srbice Příměstská doprava Teplice DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 12,7 28,28 úprava linky úprava linky O , ,37 (, SMĚR) Linka zajišťuje dopravní spojení satelitních obcí Modlan, Drahokov Kvítkov Suché Věšťany do Teplic, Novosedlic a Proboštova Teplice,Benešovo náměstí: na linky MHD Linka po optimalizaci, sledovat vytíženost spojů SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Modlany - Teplice Teplice Novosedlice - Proboštov 5 párů spojů 147 Teplice - Novosedlice - Proboštov - Krupka,Vrchoslav - Krupka - Krupka,Bohosudov Příměstská doprava Teplice DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 9,1 24,81 úprava linky úprava linky O 2 293, ,29 (, SMĚR) Na lince je jediný školní spoj, který využívají žáci z Novosedlic a Proboštova k dopravě do školy v Krupce Bez návazností Zařadit do jiné linky SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Teplice Krupka 1 spoj 148 Teplice - Krupka,Bohosudov - Krupka,Unčín Krupka,Soběchleby Přestanov - Chlumec Příměstská doprava Teplice DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 20,1 25,90 úprava linky úprava linky P , ,58 (, SMĚR) Páteřní spojení v relaci Teplice Krupka,průmyslové zóny - Krupka Chlumec s návazností na linky a MHD Ústí nad Labem do centra Ústí nad Labem a linku 445 ve směru Děčín Teplice,Benešovo náměstí: na linky MHD Krupka: linka směr Ústí nad Labem Chlumec: linky a směr Ústí nad Labem, 445 směr Děčín Rozdělená linka po optimalizaci, sledovat vytíženost spojů SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Teplice Krupka páry spojů Krupka - Chlumec 3 páry spojů 4 páry spojů 1 pár spojů Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 70/189

135 401 Dolní Poustevna - Staré Křečany,Brtníky - Rumburk - Krásná Lípa - Chřibská - Česká Kamenice - Děčín Šluknovsko DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 71 31,3 15, P ,34 (, SMĚR) Páteřní regionální spojení a místní obsluha větších sídel Šluknovska přes Chřibskou a Českou Kamenici do Děčína. V provozu jen v pracovní dny víkendy zajišťuje vlak U8 (+ částečně U27) Rumburk: z Dolní Poustevny směr 410 Varnsdorf, z Děčína směr 410 Jiříkov Šluknov Chřibská: z Dolní Poustevny (končící spoje) směr 402 Děčín a opačně Brtníky: z Dolní Poustevny směr 407 Krásná Lípa Varnsdorf Děčín: z Dolní Poustevny směr vlak Ústí nad Labem, Praha Zlepšování návazností v Děčíně na železnici (omezeno podmínkou zachování přestupních vazeb na Šluknovsku) Postupná bezbariérovost spojů Vyhodnotit případné nasazení kapacitních vozidel na vybrané spoje Aktualizace názvů zastávek SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Dolní Poustevna Rumburk Rumburk Chřibská Chřibská - Děčín Varnsdorf - Chřibská - Česká Kamenice - Děčín Šluknovsko DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 48 35,1 16, P ,24 (, SMĚR) Páteřní spojení Varnsdorfu a místní obsluha větších sídel přes Chřibskou a Českou Kamenici do Děčína Možnost spojení za zimní rekreací v oblasti Jiřetína pod Jedlovou Chřibská: z Varnsdorfu (končící spoje) směr 401 Děčín a opačně Děčín: Varnsdorf směr vlak Ústí nad Labem, Praha Sezónní víkendová přeprava jízdních kol Sezónní víkendová přeprava lyží a snowboardů Postupná bezbariérovost Aktualizace názvů zastávek SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Varnsdorf Chřibská Chřibská Děčín Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 71/189

136 403 Varnsdorf - Chřibská - Chřibská,Krásné Pole Šluknovsko DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ , O ,91 (, SMĚR) Posilová linka v kombinaci s obsluhou sídel mezi Varnsdorfem a Chřibskou, zajišťuje obsluhu Horního Jiřetína ve směru k Varnsdorfu Aktualizace názvů zastávek SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Varnsdorf - Chřibská pár 404 Rumburk - Krásná Lípa - Rybniště - Jiřetín pod Jedlovou Šluknovsko DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 14 31,1 9, O ,20 (, SMĚR) Účelová linka zajišťující odvoz zaměstnanců z Rumburku do Horního Podluží a opačně děti do škol. Rumburk: z Jiříkova 409, 410 a opačně Aktualizace názvů zastávek SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Rumburk Horní Podluží 2,5 páru ráno, 2 páry odpoledne, 1,5 páru večer H. Podluží Jiřetín p.jedl 1 pár ráno ve školní dny Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 72/189

137 405 Rumburk - Staré Křečany - Krásná Lípa - Doubice Šluknovsko DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 15 (23) 37,5 5, O ,41 (, SMĚR) Spojuje venkovská sídla s Rumburkem a Krásnou Lípou, rychlá spojnice Starých Křečan s Krásnou Lípou. Posiluje linku 401 v relaci Staré Křečany - Rumburk. Dotýká se turistické lokality NP České Švýcarsko v oblasti Doubice Rumburk: 409, 410 směr Varnsdorf Reorganizace víkendového provozu: - požadavky na turistický rozvoj, nahrazení vlaků z trati přizpůsobení nové lince 406 v úseku St.Křečany Rumburk - vyhodnocení příp. potenciálu mimosezónního provozu směrem na Doubici Postupná bezbariérovost Aktualizace názvů zastávek SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Rumburk Krásná Lípa 60 1 pár 2 páry v so 1 pár Rbk-St.Křečany Krásná Lípa - Doubice 1 pár ráno, 2 páry odpoledne 406 Velký Šenov Vilémov Mikulášovice Staré Křečany - Rumburk Šluknovsko DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 25 35,7 - - O plán (, SMĚR) Projekt víkendové multifunkční linky zajišťující spojení měst a obcí podél trati 084 s dopravou na tratích 081 a 083, a s regionální bus dopravou a dálkovou dopravou do vnitrozemí. Kombinace přepravních potřeb místního obyvatelstva a dostupnosti pro turistiku (z Mikulášovic výchozí bod tur. trasy - cíl rozhledna Tanečnice). Rumburk: vlaky R směr Kolín a opačně, vlaky U8 směr Děčín a opačně Rumburk: vybrané spoje dálkových bus linek směr Praha a opačně Velký Šenov: 410 směr Varnsdorf a zpět, vlaky U28 směr Rumburk (Děčín) a zpět, dálková linka směr Liberec Provoz plánován - realizace podmíněna neobjednáním provozu vlaků na trati 084, v současnosti není linka v provozu Postupná bezbariérovost Vyhodnotit potenciál možnosti přepravy jízdních kol v turistické sezóně SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) NENÍ V PROVOZU Velký Šenov - Rumburk v plánu 7 párů Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 73/189

138 407 Varnsdorf - Krásná Lípa - Staré Křečany,Brtníky Šluknovsko DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 23 31,4 10, O ,02 (, SMĚR) Přímé spojení Varnsdorfu s Krásnou Lípou a Brtníky, obsluha Vlčí Hory, Zahrad, Sněžné. Z turistické využitelnosti znamená přiblížení k oblasti NP Čes.Švýc., Vlčí Hora rozhledna Významná obsluha městských částí Varnsdorfu Varnsdorf: vlaky Trilex směr Liberec a zpět, ostatní regionální linky Brtníky: 401 z Dolní Poustevny a opačně Možný turistický potenciál v kombinaci s návaznostmi na vlaky Trilex Aktualizace názvů zastávek SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Brtníky - Varnsdorf 120 (ráno ve směru Brtníky 60) Kr. Lípa - Varnsdorf vložená posila 1 školní pár ráno, 1 pár odpoledne 3 spoje 408 Varnsdorf - Rumburk Šluknovsko DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 16 36,9 11, O ,43 (, SMĚR) Účelová posilová linka mezi Varnsdorfem a Rumburkem - obsluha průmyslových zón a zdravotnického zařízení - pokrývá nárazovou přepravní poptávku ve školní dny Varnsdorf: školní spoj 402 z Jiřetína pod Jedlovou Rumburk: Velký Šenov, Jiříkov (409, 410) a opačně Přizpůsobení dělnických spojů v případě změn na linkách 409 a 410 Aktualizace názvů zastávek SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Varnsdorf - Rumburk ráno 7 spojů odpoledne 6 spojů 3 večerní spoje Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 74/189

139 409 Varnsdorf - Rumburk Jiříkov Ebersbach Šluknovsko DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 26 31,2 11, P ,92 (, SMĚR) Regionální přeshraniční linka spojující města Varnsdorf Rumburk Jiříkov a německý Ebersbach. Významná vnitřní obsluha městských částí Varnsdorfu, Jiříkova a Rumburku Částečná garance bezbariérových spojů Ebersbach: spěšné vlaky RE2 směr Dresden a opačně Varnsdorf žel.st.: noční návaznost na poslední vlak Trilex z Liberece Vyhodnocení možného přesměrování ze Studánky přes Seifhennersdorf místo 410 Zvýšení bezbariérovosti spojů Vyhodnocení potenciálu poptávky z Neugersdorfu Aktualizace názvů zastávek SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Varnsdorf TOS Vdf. aut.n 60 Varnsdorf a.n. Ebersbach párů (návaznost RE2) 410 Varnsdorf Seifhennersdorf - Rumburk - Jiříkov - Šluknov - Velký Šenov Šluknovsko DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 32 30,0 17, P ,57 (, SMĚR) Páteřní regionální přeshraniční linka spojující města Varnsdorf německý Seifhennersdorf - Rumburk Jiříkov a Šluknov a Velký Šenov s několika návaznými body. Významná vnitřní obsluha městských částí uvedených měst s výjimkou Seifhennersdorfu, kde není povolena vnitroměstská přeprava (4 stanice lze používat pro cestování do sousedních částí linky. V kombinaci s linkou 409 zajišťuje noční návaznost na poslední vlaky Trilex z Liberece a vlaky ČD linky U8 z Děčína. Částečná garance bezbariérových spojů Varnsdorf žel.st.: vlaky Trilex z Liberece a opačně Varnsdorf aut. nádr.: o víkendech linka 402 z Děčína a opačně Rumburk: 401 z Děčína, směr 401 Dolní Poustevna, 401 z Dolní Poust., směr 401 Děčín Velký Šenov: 413 z Dolní Poustevny Lobendavy a opačně Eliminovat nárazová zpoždění ve špičce způsobená silnou poptávkou. Vyhodnotit možnosti vyšší kapacity vozidel a odstranit tím nutnost nárazových posilových spojů v úseku Velký Šenov Rumburk (zkušební zápůjčka kapacitního vozidla). Vyhodnocení možného přesměrování ze Seifhennersdorfu přes Studánku s linkou 409. Vznik nových víkendových návazností ve V. Šenově směrem na Mikulášovice. Využít turistický potenciál v oblasti Šluknova (výchozí bod turistických a naučných tras, zámek, kulturní akce). Aktualizace názvů zastávek SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Varnsdorf Velký Šenov Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 75/189

140 411 Mikulášovice - Velký Šenov - Šluknov - Šluknov,Rožany Šluknovsko DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 19 33,5 4, O ,13 (, SMĚR) Návazná linka zajišťující spojení lokalit s nižší poptávkou k páteřním linkám: - Šluknov s místní části Rožany a Císařský, Velký Šenov s Janovkou. Plní úlohu spojnice mezi Mikulášovicemi Velkým Šenov. Ve špičce zajišťuje spojení zaměstnanců v místní průmyslové výrobě. Významný podíl v poptávce tvoří žáci z okolí do spádových základních škol. Velký Šenov: 410 z Varnsdorfu Rumburku a opačně Vyhodnotit: - případný potenciál prodloužení z Rožan do Sohlandu - potenciál návazností na vlaky ve Šluknově - s tím související význam podpory turistického ruchu v pracovní dny v době sezóny Nové zastávky v Mikulášovicích (plán a realizace města) Aktualizace názvů zastávek. Postupná bezbariérovost spojů. SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Mikulášovice Velký Šenov Velký Šenov Šluknov Šluknov Rožany Česká Kamenice-Rynartice-Jetřichovice-Vysoká Lípa Děčínsko východ DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ , O ,90 (, SMĚR) Venkovská linka spojující malé obce v oblasti České Kamenice s částečnou návazností na linky do Děčína. Primárně je provoz podřízen pokrytí lokální přepravní poptávky místního obyvatelstva, s ohledem na polohu v CHKO Labské pískovce a dosah NP České Švýcarsko je možný potenciál v turistické sezóně (částečně podléhá změnám JŘ dle sezóny). Česká Kamenice: bus směr Děčín, Chřibská, Česká Lípa, Nový Bor a opačně bez cílené koordinace návazností Srbská Kamenice: 424 z Děčína a opačně (vybrané spoje) Jetřichovice: 434 z Děčína a opačně (vybrané spoje v závislosti na turistické sezóně) Více koordinovat provázanost s linkou 424. Vyhodnotit možný turistický potenciál linky mimo pracovní dny. SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Č. Kamenice Srbská Kam. ráno 3 spoje, odp. 3 páry dop. 1 pár, večer 1 spoj Srbská Kam. Vysoká Lípa ráno 3 spoje, odp. 2 páry večer 1 spoj Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 76/189

141 413 Velký Šenov - Lobendava - Dolní Poustevna Šluknovsko DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 16 35,5 4, O (, SMĚR) Venkovská linka obsluhující nejzazší část Šluknovského výběžku s návaznostmi na páteřní linku 410. Částečný potenciál pro turistické cíle, ale plní dominantně úlohu přepravy žáků z okolí do spádových škol. Velký Šenov: 410 z Varnsdorfu Rumburku a opačně V souvislosti s projektem obnovení železničního spojení Sebnitz Dolní Poustevna: - prodloužení k železniční stanici (možnost Dolní Poustevna nebo Sebnitz) - vytvoření návazností na vlaky od Děčína Vyhodnotit variantu prodloužit do centra Sebnitz (souměstí D. P. a Sebnitz nebudou mít propojená centra ani po obnovení vlakového spojení) SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) V. Šenov Dolní Poustevna páry so+ne + 3 spoje v so 414 Česká Kamenice-Kerhartice Děčínsko východ DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 5 37,5 9, O ,88 (, SMĚR) Venkovská linka spojující obec Kerhartice s Českou Kamenicí, provoz pokrývá přepravní poptávku žáků ZŠ a realizaci základní přepravní poptávky v Č. Kamenici. V současnosti zde není turistický potenciál na rozšíření provozu Česká Kamenice: bus směr Děčín, Chřibská, Česká Lípa, Nový Bor a opačně bez cílené koordinace návazností Je určitý potenciál ve zvýšení poptávky u školních spojů v oblasti a propojením Kerhartic s Markvarticemi přes Veselí (dnes bez obsluhy), lze však realizovat pouze malokapacitním autobusem, a celkovou reorganizací školních spojů v oblasti Českokamenicka vyžaduje vytvoření obsáhlejší studie Preference návazností lze vybrat (vlak, bus) SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Česká Kam. - Kerhartice ráno3 spoje, odp. 2 páry + 1 školní pár 1 pár Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 77/189

142 416 Česká Kamenice-Kunratice-Studený Děčínsko východ DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 8 26,6 8, O ,61 (, SMĚR) Venkovská linka spojující obce Kunratice a Studený s Českou Kamenicí, provoz pokrývá přepravní poptávku žáků ZŠ a realizaci základní přepravní poptávky v Č. Kamenici, Existuje určitý turistický potenciál linka tvoří hranici dvou CHKO a cílová stanice se nachází na turistické trase v blízkosti NP České Švýcarsko a rozhledny Studenec Česká Kamenice: bus směr Děčín, Chřibská, Česká Lípa, Nový Bor a opačně bez cílené koordinace návazností Vyhodnotit turistický potenciál Preference návazností lze vybrat (vlak, bus) SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Česká Kam. - Studený ráno 1 pár + 1 spoj z Kunratic odpoledne 1 pár 1 pár 421 Česká Kamenice - Děčín Šluknovsko DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 23 28,75 33, O 0 (, SMĚR) Účelová linka s plynulým návazným přejezdem v České Kamenici na linku 401. Jede pouze v ranní špičce v nejvytíženějším úseku přepravního proudu u Děčína Česká Kamenice: 401 z Brtníků Rumburku směr Děčín Česká Kamenice: 401 směr Rumburk Dolní Poustevna Převést spoje na přímou trasu Děčín Česká Kamenice a zajistit obsluhu Dobrné a Jánské v relaci Děčín - Česká kamenice regionální linkou se spádovostí k Děčínu; sledovat vytížení zajíždění do Brložce SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Děčín Česká Kamenice 1 ranní pár Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 78/189

143 422 Děčín-Ludvíkovice-Kámen-Arnoltice-Labská Stráň Děčínsko východ DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 15 25,7 19, P ,50 (, SMĚR) Příměstská linka zajišťující spojení s městem Děčín, ale výrazně pokrývající také místní poptávku v relaci Labská Stráň Ludvíkovice Turistický potenciál na Labské Stráni (vyhlídka Belveder) Linka se postupně vyvinula v kratší posilovou část z velké části souběžné linky 423, večer a o víkendech je celá trasa zajišťována linkou 423 Částečná garance bezbariérových spojů Děčín: vlaky Ústí n.l. a vnitrozemí Děčín: MHD Reorganizace souběhů s linkou 423, případně jejich sloučení do jedné - optimalizace SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Děčín Labská Stráň 60 2 páry 423 Děčín-Ludvíkovice-Arnoltice-Labská Stráň-Růžová-Janov Děčínsko východ DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 26 30,6 18, P ,75 (, SMĚR) Příměstská linka zajišťující spojení s městem Děčín, ale výrazně pokrývající také místní poptávku v relaci Janov - (Labská Stráň ) Ludvíkovice Turistický potenciál v CHKO na Labské Stráni (vyhlídka Belveder), v Janově (turistická trasa), v blízkosti NP České Švýcarsko V sedle, večer a o víkendech obsluhuje úsek souběžné linky 422 Částečná garance bezbariérových spojů Děčín: vlaky Ústí n.l. a vnitrozemí Děčín: MHD Reorganizace souběhů s linkou 422, případně jejich sloučení do jedné, Reorganizace víkendových spojů, které přežívají historicky z dob objednávek hrazených obcemi (a jejich rozsah odpovídá jejich tehdejším finančním možnostem) a neodpovídají současné taktové koncepci - optimalizace SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Děčín Janov přes Labskou Stráň 60 2 páry 1 spoj sobota 5 párů, neděle 4 páry sobota 5 párů, neděle 4 páry Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 79/189

144 424 Děčín-Ludvíkovice-Dobrná-Huntířov-Nová Oleška-Jetřichovice-Vysoká Lípa Děčínsko východ DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 30 36,0 11, O ,85 (, SMĚR) Příměstská linka zajišťující spojení s městem Děčín, široké územní pokrytí s velmi od sebe vzdáleným větvením již z Děčína (historický stav) a s tím souvisejícími několika nezávislými přepravními proudy, které není možné optimálně pokrýt. Větev přes Ludvíkovice ve výrazném souběhu s linkami 422 a 423, větev přes Dobrnou jede jen v pracovní dny a musí být posilována linkou 421. Zároveň funguje jako spojení z Děčína s turistickou oblastí CHKO a NP České Švýcarsko, byť v rozsahu, který neumožňuje plně využít turistický potenciál. Část spojů se mění v průběhu roku v závislosti na turistické sezóně. Částečná garance bezbariérových spojů. Děčín: vlaky směr Ústí n.l. a vnitrozemí a opačně Děčín: MHD Huntířov: 401, 402, 421 (jen tam) školní spoje z Děčína směr Markvartice Česká Kamenice a opačně Srbská Kamenice: 412 z České Kamenice směr Jetřichovice a opačně Jetřichovice: v turistické sezóně 434 směr Vysoká Lípa a opačně Rozdělit větve na dvě samostatné linky, koordinovat souběžný úsek Srbská Kamenice Jetřichovice mezi sebou a s linkou optimalizace. Vyhodnotit možnost zavedení sezónního cyklobusu Sledovat vytížení zajíždění do Brložce SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) DC Ludvíkovice Srbská Kam. DC - Dobrná - Srbská Kam. Srbská Kam. Jetřichovice Jetřichovice Vysoká Lípa ráno 3 spoje, odp. 3 spoje ráno 3 spoje, odp. 7 spojů ráno 1 pár, odp. 1 pár 1 spoj večer 1 spoj 1 pár 1 pár mimo turist. sezónu 2 páry 2 páry 2 páry mimo turist. sezónu 425 Benešov nad Ploučnicí - Česká Kamenice Děčínsko východ DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 13 31,2 15, O ,36 (, SMĚR) Venkovská linka spojující Benešov n. Pl. s Markvarticemi a Českou Kamenicí, zároveň zajišťuje místní obsluhu v relaci Benešov n.pl,- Dolní a Horní Habartice. Významný spoj pro přepravu žáků z okolních obcí do ZŠ v Benešově, Markvarticích a České Kamenici. Benešov n. Ploučnicí: 426, 427 směr Děčín a opačně Optimální stav SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Benešov n.pl. Česká Kam. ráno 2 páry, odp. 1 pár 1 pár Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 80/189

145 426 Děčín-Benešov nad Ploučnicí-Žandov -Verneřice Děčínsko východ DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 35 29,1 12, O ,01 (, SMĚR) Venkovská linka s částí spojů zajíždějících do Děčína. Významný svozový spoj žáků do ZŠ v Benešově n.pl. a Žandově (Liberecký kraj) a odvoz studentů do Děčína. Benešov nad Ploučnicí: 427 z Děčína, 425 z Markvartic, 428 z Fojtovic (neplošné návaznosti stavěné na konkrétní spoje) Vytvořit v souvislosti s optimalizací linky 427 ve Verneřicích návaznosti na linku 458 směr Ústí n.l. SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Děčín Benešov n. Pl. Benešov n. Pl. Žandov Žandov - Verneřice ráno 3 spoje ráno 2 páry, odp. 3 spoje ráno 1 pár, odp. 3 spoje 1 spoj 1 spoj 1 spoj 427 Děčín-Benešov nad Ploučnicí-Verneřice-Rychnov Děčínsko východ DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 31 28,6 16, P ,69 (, SMĚR) Příměstská linka spojující Benešovsko a Verneřice s Děčínem. Významná místní poptávka v úseku Verneřice Benešov a v úseku Malá Veleň Děčín. Poptávka také v obvodu MHD Děčín centrum Horní Březiny, kde supluje absenci MHD. V přepravní špičce dlouhodobě přeplňování spojů kapacita 12m vozidel nedostačuje. Částečná garance bezbariérových spojů. Turistický potenciál: Benešov n.pl. zámek, Verneřice Příbram - Buková Hora Děčín: vlaky směr Ústí n.l. a vnitrozemí, MHD Benešov nad Ploučnicí: 425, 426, 428 do obcí v oblasti Benešovska Optimalizace linky zavedení taktu mimo školní spoje v pracovní dny i o víkendech. Vytvoření návazností ve Verneřicích na již optimalizovanou linku 458 směr Ústí n.l. SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Děčín Benešov n.pl. 13 párů dop. 2 páry, 3 spoje večer sobota 5 párů, neděle 3 páry Benešov n.pl. Verneřice 7 párů dop. 1 pár, večer 1 pár sobota 4 páry, neděle 3 páry Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 81/189

146 428 Děčín-Benešov nad Ploučnicí-Heřmanov-Blankartice-Fojtovice Děčínsko východ DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 26 30,6 13, O ,06 (, SMĚR) Venkovská linka zajišťující spojení z Benešova n. Ploučnicí do Heřmanova Fojtovic a místní části Blankartice. Část spojů zajíždí do Děčína. Význam linky čistě lokální pro dopravu žáků do ZŠ a zajištění potřeb obyvatel Fojtovic ve spádovém Benešově, s návazností v Děčíně. Spoje do Děčína posilují provoz linky 427. Benešov nad Ploučnicí: z Fojtovic na 427 směr Děčín a opačně malá vzájemná vazba mezi 426 a 428 Provést koordinovanou optimalizaci v souvislosti s optimalizací linky 427 SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Děčín Benešov n. Plouč. 1 spoj 2 spoje Benešov n.pl. - Fojtovice 5 párů 1 pár 429 Děčín-Těchlovice Děčínsko východ DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 15 26,4 10, O ,03 (, SMĚR) Příměstská linka úzce provázána s MHD linkou č. 9 (centrum Nebočady), kde ve shodně vedené trase nedochází k souběhům, ale doplňování spojů MHD v mezerách linkou 429. Na lince je vysoký podíl cestujících jedoucích v obvodu MHD do sídliště Nebočady. Dochází k přeplňování spojů a zároveň nízkému výnosu tržeb držiteli předplatních jízdenek na městském úseku. Linka již byla v minulosti optimalizována a z hlediska potřeb linkové dopravy v obsluze Těchlovic je ve finálním stavu. Děčín: z Těchlovic na vlaky směr Ústí n.l. a vnitrozemí a opačně. Výhledově možné prodloužení a propojení s linkou 458 ve Velkém Březně, nebo do Ústí nad Labem přes Střekov závislosti na objednávce osobní dopravy na železniční lince U7. SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Děčín Těchlovice / 240 Těchlovice - Přerov páry Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 82/189

147 430 Děčín-Malšovice-Javory Děčínsko východ DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 14 27,1 9, O ,77 (, SMĚR) Linky zajišťující spojení obce Malšovice a jejích částí s Děčínem. Necelá polovina trasy vedena na území města Děčín, kde je využívána cestujícími v městské relaci do Vilsnice, kde je v mezerách doplňována městskou linkou 3. Obsluha částí Javory, Borek a Hliněná formou polookružní trasy. Víkendový provoz linky pouze v sobotu. Turistický potenciál: v Javorech křižovatka turist. tras CHKO České středohoří Děčín: z Malšovic na vlaky souhrnně, MHD možnost reorganizace víkendových spojů SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Děčín Javory 60 dop. 1 pár, več. 1 pár 3 páry v sobotu (1 zkrácený jen do Malšovic) Javory Hliněná - Borek Děčín-Sněžník Děčínsko - západ DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 18 30,9 9, O ,37 (, SMĚR) 2 páry spojů v pracovní dny a 2 páry spojů o víkendu, turistická linka s možností přepravy jízdních kol na víkendových spojích. Nejsou garantovány systémové přestupní vazby. Dlouhodobě ponechat stávající podobu jízdního řádu a sledovat využití spojů, průzkum poptávky po přepravě jízdních kol, v turistické sezóně zavedení cyklo spoje na Sněžník (převod z linky 10 do Maxiček). SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Děčín - Sněžník 2 páry spojů 2 páry spojů Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 83/189

148 434 Děčín-Hřensko-Mezní Louka-Jetřichovice-Chřibská-Doubice-Krásná Lípa Děčínsko východ DÉLKA (NEBO TRŽBA SRPEN/ZÁŘÍ 54 / 23 29,7 17,29 /12,76 (, SMĚR) SRPEN/ZÁŘÍ /8 799 P/O ,51 Nejvýznamnější turistická linka v regionu. Kombinace funkce dopravní obsluhy obce Hřensko a páteřní turistické spojnice Děčína s NP České Švýcarsko a CHKO Lužické hory. V období mimo turistickou sezónu jezdí ve zkrácené trase Děčín Hřensko Mezná a zajišťuje běžnou obsluhu obce + doplňkovou turistickou s výchozím bodem v okolí mezné, případně již v Hřensku. V období turistické sezóny je linka prodloužena přes Jetřichovice do Krásné Lípy. Turistická sezóna na lince má dvě fáze - víkendová a celotýdenní: Začíná prvním velikonočním víkendem (každý rok jinak) a končí posledním víkendovým dnem v říjnu. V době letních školních prázdnin jsou poté prodlouženy i spoje jedoucí v pracovní dny. Na sezónní změny jízdního řádu jsou navázány změny na linkách 412 a 424, tak aby vznikla součinnost jednotlivých spojů ve společném úseku Vysoká Lípa Jetřichovice. Linka se vyznačuje značným výkyvem cestujících dle úspěšnosti turistické sezóny. Provoz zajišťován výhradně bezbariérovými autobusy. V nejexponovanějších časech turistické sezóny dochází k přetěžování spojů. Děčín: z Hřenska na vlaky EC směr vnitrozemí a opačně, MHD tur.sez. Jetřichovice: z Děčína na 424 směr Srbská Kamenice (dále do Děčína) a opačně tur.sez. Krásná Lípa: z Děčína na 401 směr Rumburk a opačně Hřensko: přívoz přes Labe od příměstské železniční linky S-Bahn S1 z Drážďan Rybniště: z provozních důvodů nyní nejsou návaznosti mezi 434 a vlaky Vyřešení provozní situace neumožňující v současnosti vytvořit návaznosti v Děčíně na EC a zároveň vlaky v Rybništi (R z Kolína, TLX z Zittau). Zrušení nevyužívaných zastávek. V závislosti na možnostech zdroj na dopravní obslužnost, posílit nejvytíženější úseky. Vyhodnotit možnosti přepravy jízdních kol. Možnost zapojení systému linek integrovaných v německém dopravním svazu VVO do návazností na linku 434. SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Děčín Hřensko Mezná pár (+1 pár objed. obcí) 120 / 240 Mezná Jetřichovice (sez.) odpol. 2 páry 3 páry 5 párů Jetřichovice - Kr. Lípa (sez.) odpol. 2 páry 2 páry 4 páry Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 84/189

149 445 Děčín-Jílové-Libouchec-Telnice-Chlumec Děčínsko - západ DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ , P ,95 (, SMĚR) 36 párů spojů v pracovní dny, 19 párů spojů o víkendu, stěžejní linka dopravní oblasti co se týká objemu kilometrů i využití cestujícími, obsluha důležitých sídelních celků po trase Jílové, Libouchec, Telnice a Chlumec, úsek Děčín Jílové má charakter MHD, v Libouchci přestupní bod na linku 452. Libouchec: Děčín směr 452 Petrovice nebo Ústí n.l. Děčín: Libouchec směr vlak Ústí n.l. nebo Benešov n.pl. Chlumec: Libouchec směr bus Krupka Dlouhodobě sledovat využití spojů, zpravidelnit a optimalizovat provoz v pracovní dny, průzkum poptávky po přepravě do Chlumce, redukce zastávek (zrychlení jízdní doby) na území města Děčína. SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Děčín Jílové párů spojů Děčín - Libouchec párů spojů Děčín Chlumec 90 3 páry spojů 5 párů spojů 451 Ústí nad Labem-Chlumec-Telnice-Krásný Les Ústecko sever DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 22 29,3 8, O ,88 (, SMĚR) 13 párů spojů v pracovní dny, 9 párů spojů o víkendu, turnusově zabezpečeno s využitím nocovny pro řidiče v Telnici, sezónní výkyvy ve využití linky, v zimním období spojení s lyžařským areálem na Zadní Telnici, jediné spojení s místní částí obce Petrovice - Krásným Lesem. Nejsou garantovány systémové přestupní vazby. Ponechat stávající taktovou podobu jízdního řádu, dle využití případně posílit zimní provoz, zajistit autobusové spojení do/ze školy pro děti z Krásného Lesa SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Ústí n.l. Telnice Ústí n.l. Krásný Les 3 páry spojů 240 Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 85/189

150 452 Ústí nad Labem-Libouchec-Petrovice Ústecko sever DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 25 30,6 18, P ,33 (, SMĚR) 13 párů spojů v pracovní dny, 6 párů spojů o víkendu, přímé spojení a nejvyšší vytížení v úseku Ústí n.l. Libouchec, koncová zastávka na území SRN mezinárodní linka, turnusově zabezpečeno s využitím nocovny pro řidiče v Petrovicích, nejvíce využívaná linka v oblasti. Libouchec: Petrovice směr 445 Jílové, Děčín Libouchec: Ústí n.l. směr 445 Jílové, Děčín Bahratal,,grenzübergang: Ústí n.l. směr 216, 218, 219 Pirna Ponechat stávající taktovou podobu jízdního řádu, zajistit autobusové spojení do/ze školy pro děti z Krásného Lesa SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Ústí n.l. Libouchec Ústí n.l. Bahratal Ústí nad Labem-Chuderov-Velké Chvojno-Libouchec-Čermná-Petrovice Ústecko sever DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 22 26,4 10, O ,18 (, SMĚR) 8 párů spojů v pracovní dny, 7 párů spojů o víkendu, turnusově zabezpečeno s využitím nocovny pro řidiče v Petrovicích, zajišťuje opět spojení Ústí n.l. s Libouchcem ovšem po jiné trase s obsloužením menších okolních sídelních celků v katastru obcí Chuderov, Velké Chvojno, zejména o víkendovém provozu koncová zastávka na území SRN mezinárodní linka, v prokladu s linkou 456 zajišťuje ve špičce půlhodinové spojení do Chuderova. Bahratal,,grenzübergang: Ústí n.l. směr 216, 218, 219 Pirna (ranní spoj o víkendu) Dlouhodobě sledovat využití spojů, prověřit převedení dlouhých spojů do Bahratalu na linku 452. SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Ústí n.l. Chuderov 5 párů spojů 3 páry spojů 7 párů spojů Ústí n.l. Velké Chvojno 5 párů spojů 3 páry spojů 3 páry spojů Ústí n.l. - Libouchec 3 páry spojů 2 páry spojů 3 páry spojů Ústí n.l. Bahratal 1 spoj 2 páry spojů Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 86/189

151 456 Ústí nad Labem-Chuderov-Žežice-Chuderov-Ústí nad Labem Ústecko sever DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ , O ,5 (, SMĚR) Okružní linka se shodnou výchozí a cílovou zastávkou v Ústí n.l., určena k obsluze obcí Chuderov, Chuderovec a Žežice v bezprostřední blízkosti Ústí n.l., 7 spojů v pracovní dny, 2 spoje o víkendu, v prokladu s linkou 453 zajišťuje ve špičce půlhodinové spojení do Chuderova. Nejsou garantovány systémové přestupní vazby. Ponechat stávající stav, dlouhodobě sledovat využití spojů. SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Ústí n.l. Chuderov 60 1 spoj 2 spoje 457 Ústí nad Labem-Povrly-Český Bukov Ústecko sever DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 23 27,6 8, O ,46 (, SMĚR) 5 párů spojů v pracovní dny, 2 páry spojů o víkendu, smysluplné využití v úseku Ústí n.l. Povrly, hlavním smyslem existence této okrajové linky je zajištění minimální dopravní obslužnosti malým a jinak těžko dostupným obcím nad Povrly Lužec, Slavošov, Mírkov Nejsou garantovány systémové přestupní vazby. Dlouhodobě sledovat využití spojů. Prověřit i jiné modely střídavá obsluha sídel dle poptávky, eliminace úseku podél železniční linky U1. Zvážit zajíždění do Roztok. SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Ústí n.l. Povrly 3 páry spojů 2 páry spojů 2 páry spojů Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 87/189

152 458 Ústí nad Labem-Velké Březno-Lovečkovice-Verneřice-Úštěk České Středohoří východ DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ , P ,25 (, SMĚR) 23 párových spojů v pracovní dny, 7 párů spojů o víkendu, turnusově zabezpečeno s využitím nocovny pro řidiče ve Verneřicích, první stěžejní linka dopravní oblasti co se týká objemu kilometrů i využití cestujícími, obsluha důležitých sídelních celků po trase Velké Březno, Lovečkovice, Verneřice a Úštěk, linka zasahuje do tří okresů ÚL, LTM a DC, přestupní uzel v Lovečkovicích. Lovečkovice: Ústí n.l. směr 628 Verneřice, Úštěk směr 628 Litoměřice Ústí n.l.: Úštěk směr R Praha Dlouhodobé zachování stávajícího stavu linky, která je po hloubkové optimalizaci. SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Ústí n.l. Lovečkovice Lovečkovice Verneřice Lovečkovice Úštěk 60 3 páry spojů Ústí nad Labem-Velké Březno-Homole-Suletice-Leština České Středohoří východ DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ , O ,38 (, SMĚR) 13 párů spojů v pracovní dny, 6 párů spojů o víkendu, turnusově zabezpečeno s využitím nocovny pro řidiče v Suleticích, nejvytíženější úsek v relaci Ústí n.l. Velké Březno, kde je v prokladu s linkou 458 na 30 minutový interval ve špičkách, ve Velkém Březně uhýbá podél Býnovského potoka a zajišťuje obsluhu menších sídelních celků Homole u Panny a Suletic, účelový noční spoj v úseku Ústí n.l. Velké Březno a zpět. Nejsou garantovány systémové přestupní vazby. Dlouhodobé zachování stávajícího stavu linky, která je po obsáhlé optimalizaci. SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Ústí n.l. Velké Březno Velké Březno - Suletice Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 88/189

153 460 Ústí nad Labem-Malečov-Rýdeč-Litoměřice České Středohoří východ DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 32 29,5 9, O ,03 (, SMĚR) 11 párů spojů v pracovní dny, 6 párů spojů o víkendu, turnusově zabezpečeno s využitím nocovny v Rýdeči, linka zajišťuje alternativní spojení přes Malečov a Rýdeč do Litoměřic, obsluha menších sídelních celků. Nejsou garantovány systémové přestupní vazby, dle aktuálního času dojezdu do Litoměřic, autobus i vlak v místě. Dlouhodobé sledování využití spojení v úseku Rýdeč Litoměřice a případná následná optimalizace počtu spojů dle využití cestujícími, prověření možnosti vytvoření taktového jízdního řádu. SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Ústí n.l. - Rýdeč 6 párů spojů 4 páry spojů 6 párů spojů Rýdeč Litoměřice 2 páry spojů 1 pár spojů 1 pár spojů 482 Teplice-Bystřany-Bořislav-Lovosice-Litoměřice České Středohoří východ DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 37 40,4 8, O ,88 (, SMĚR) 3 páry spojů pouze v pracovní dny, linka zajišťuje spojení mezi Litoměřicemi a Teplicemi přes Bořislav, nepatří mezi stěžejní linky v oblasti, spojení dvou velkých sídelních celků. Nejsou garantovány přestupní vazby, dle aktuálního času dojezdu do Litoměřic nebo Teplic, autobus i vlak v místě. Dlouhodobé sledování využití cestujícími zejména na obou koncových úsecích linky, vzhledem k nižším tržbám a dlouhé trasy linky úvahy nad možným rozdělením na dvě linky zařazené do různých oblastí, nové časy spojů reflektující zejména školní vyučování. Spojení Teplic a Litoměřic je prioritně preferováno kombinací železničních linek U1 a U32. SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Litoměřice Teplice 3 páry spojů Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 89/189

154 485 Ústí nad Labem Modlany Teplice Ohníč - Bílina Bílinsko DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 42 31,9 úprava linky úprava linky O ,80 (, SMĚR) Linka zajišťuje autobusové spojení obcí Modlanska, které nemají jiné spojení do Ústí nad Labem. Bez návazností Tato linka bude v budoucnu nahrazena jiným dopravním spojením SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Ústí nad Labem - Teplice 4 páry spojů Teplice Ohníč - Bílina 4 páry spojů 1 pár spojů 488 Teplice Světec Rtyně n.bílinou,velvěty Bílinsko DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 29 26,8 nová linka nová linka O ,28 Doprava cestujících do a ze zaměstnání v CHZ Velvěty. (, SMĚR) Bez návazností Linka po optimalizaci, sledovat vytíženost spojů SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Teplice Kostomlaty p.milešovkou Kostomlaty p.milešovkou - Velvěty Velvěty - Teplice 1 spoj 1 spoj 1 spoj 501 Bílina Duchcov Litvínov,Záluží Bílinsko DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 29 35,5 úprava linky úprava linky P ,68 (, SMĚR) Páteřní spojení a místní obsluha větších sídel z Bíliny přes Duchcov a Osek do Litvínova a Záluží Bílina: vlaky U1 směr Most Linka po optimalizaci, sledovat vytíženost spojů SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Bílina Duchcov - Osek páry spojů Osek - Litvínov Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 90/189

155 504 Krupka,Unčín Teplice Hostomice - Bílina Bílinsko DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 19 34,3 úprava linky úprava linky P ,80 Páteřní dopravní autobusové spojení v relaci Teplice Hostomice - Bílina (, SMĚR) Teplice: vlaky U1 směr Ústí nad Labem Linka po optimalizaci, sledovat vytíženost spojů SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Teplice - Bílina Bílina Ledvice - Hostomice Bílinsko DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 10 33,3 nová linka nová linka O ,48 Dopravní spojení Bílina Ledvice - Hostomice Bílina: vlaky U1 směr Ústí nad Labem a Chomutov (, SMĚR) Linka po optimalizaci, sledovat vytíženost spojů SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Bílina - Ledvice Bílina Hostomice Kostomlaty p. Milešovkou Bílinsko DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 13 31,2 nová linka nová linka ,60 Páteřní spojení Bílina Kostomlaty p.milešovkou přes Hostomice (, SMĚR) Bílina: vlaky U1 směr Ústí nad Labem a Chomutov Kostomlaty p.milešovkou: autobusová linka 144 směr Teplice Linka po optimalizaci, sledovat vytíženost spojů SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Bílina Kostomlaty p.milešovkou Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 91/189

156 507 Bílina-Hostomice-Velvěty Bílinsko DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ úprava linky úprava linky O ,44 Doprava cestujících z Bíliny do a ze zaměstnání v CHZ Velvěty (, SMĚR) Bez návazností Linka po optimalizaci, sledovat vytíženost spojů SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Bílina Ohníč - Velvěty 1 pár spojů 508 Bílina-Lukov-Bílina Bílinsko DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 34 38,5 nová linka nová linka O ,06 (, SMĚR) Základní dopravní obslužnost obcí na trase Hrobčice, Razice, Štěpánov, Lukov, Červený Újezd a Mukov Bílina: vlaky U1 směr Ústí nad Labem a Chomutov Linka po optimalizaci, sledovat vytíženost spojů SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Bílina Lukov - Bílina 60 2 páry spojů 509 Bílina-Hrobčice-Měrunice Bílinsko DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ nová linka nová linka O ,02 Základní dopravní obslužnost obcí na trase Kučlín, Hrobčice, Měrunice a Žichov (, SMĚR) Bílina: vlaky U1 směr Ústí nad Labem, Chomutov Linka po optimalizaci, sledovat vytíženost spojů SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Bílina Měrunice pár spojů Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 92/189

157 513 Ledvice-Bílina-Braňany Bílinsko DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 11 33,0 2, O ,56 3 páry spojů s minimálním využitím, (, SMĚR) Bez systémových návazností Zrušení linky SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Bílina - Braňany 3 páry spojů 521 Brandov-Hora Svaté Kateřiny-Nová Ves v Horách-Záluží-Litvínov Litvínovsko DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 41 32,8 6, O ,37 (, SMĚR) zajišťuje místní spojení obcí Brandov, Hora Sv. Kateřiny, Maý Háj, Nová Ves v Horách s Litvínovem, 2 spoje jsou vedeny do Záluží Litvínov: Brandov směr U 24 Teplice v Čechách (nepravidelné návaznosti) zajistit více návazností na vlaky linky U24 SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Brandov - Litvínov 7 párů spojů 2 páry spojů 5 párů spojů 523 Litvínov-Český Jiřetín Litvínovsko DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 25 34,9 3, O ,89 (, SMĚR) Linka zajišťuje základní spojení obcí Český Jiřetín a Klíny s městem Litvínovem. Na lince je patrný turistický potenciál. Litvínov: Český Jiřetín směr U 24 Teplice v Čechách (nepravidelné návaznosti) větší provázanost v Litvínově na linku U 24 do Teplic v Čechách v pracovní dny SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Český Jiřetín - Klíny 3 páry spojů 2 páry spojů 120 min (5 párů spojů) Klíny - Litvínov 4 páry spojů 2 páry spojů 120 min (5 párů spojů) Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 93/189

158 524 Litvínov-Lom-Mariánské Radčice-Loučná Litvínovsko DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 14 26,3 7, O ,59 (, SMĚR) Linka spolu s linkou MHD 29 Janov,konečná - Lom,rozc. M.Radčice zajišťuje základní obsluhu města Lomu a jeho části Loučná s městem Litvínovem; linka též zajišťuje přepravu žáků z Mariánských Radčic do školy v Lomu. bez systémových vazeb kompletní optimalizace linky z důvodu změn ostatních linek v relaci Litvínov Lom/Loučná a dalších linek v oblasti SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Loučná Lom 7/9 spojů dle směru jízdy 3 páry spojů 5 párů spojů Lom - Litvínov 7/10 spojů dle směru jízdy 3 páry spojů 5 párů spojů Mariánské Radčice - Lom 5 spojů 2 spoje 525 Litvínov-Mariánské Radčice Litvínovsko DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ , O , ,45 (, SMĚR) 15 spojů v pracovní den a 6 o víkendech; zajišťuje pravidelné spojení Mariánských Radčic a Louky u Litvínova s Litvínovem Louka u Litvínova: Mariánské Radčice směr U24 Teplice v Čechách sledování vytížení jednotlivých spojů SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Litvínov - Marián. Radčice Litvínov,Záluží-Osek-Hrob-Košťany Bílinsko DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 20 32,9 nová linka nová linka P ,84 Páteřní spojení v relaci Hrob Osek Litvínov - Záluží (, SMĚR) Osek: Hrob autobusy linky 501 směr Duchcov, Bílina Nová linka po optimalizaci, sledovat vytíženost spojů SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Litvínov Osek Osek - Hrob Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 94/189

159 530 Litvínov-Jirkov-Chomutov Litvínovsko DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ , P , ,39 (, SMĚR) Linka zajišťuje spojení mezi Litvínovem a Chomutovem. Na lince je zajišťována přeprava žáků do školy v Hamru. bez systémových návazností sledování vytížení jednotlivých spojů, možná optimalizace oblasti SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Litvínov - Chomutov 2 páry spojů 1 pár spojů 2 páry spojů 541 Most-Braňany Litvínovsko DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ , O , ,78 14 spojů v pracovní dny, 5 o víkendech; linka zajišťuje spojení Braňan a Želenic s Mostem (, SMĚR) Most: Braňany směr U 1 Ústí nad Labem/Chomutov, Braňany směr U12 Louny sledování vytížení jednotlivých spojů SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Most - Braňany Most-Lužice-Skršín,Dobrčice Bílinsko DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 22 44,0 5, O ,62 (, SMĚR) místní obsluha obcí a místních částí Lužice, Svinčice, Patokryje; spojení do Mostu a do školy v Obrnicích; Skršín, Dobrčice, Chrámce minimální využívání, dnes 3 páry spojů v pracovní dny, 1 pár o víkendu; bez systémových návazností sloučení linek 542 a 543, změna časových poloh dle návazností v Mostě, sledování vytížení ve Skršíně a v Korozlukách a případné zkrácení linky; na zvážení možnost prodloužení linky MHD do Lužice, příp. Korozluk SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Most - Lužice 7 párů spojů 2 páry spojů 4 páry spojů Lužice - Skršín 3 páry spojů 1 pár spojů Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 95/189

160 543 Most-Korozluky-Bělušice-Bečov Mostecká pánev DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ , O ,34 (, SMĚR) minimální využití, většina cestujících využívá linku v relaci Bečov Most, kdy v obdobných polohách jede vlak linky U12 bez systémových návazností zrušení linky s náhradou pouze v úseku Most Lužice formou posílení linky 542 SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Most Odolice,,osada Odolice,,osada - Bečov 3 páry spojů 4 páry spojů 545 Most-Obrnice-Libčeves-Třebívlice-Třebenice-Lovosice Lounsko jih a Lounsko - východ DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 48 34,7 11, P ,88 páteřní linka s návaznostmi na další autobusové a vlakové linky (, SMĚR) Most: Lovosice směr R Chomutov Kozly: Most směr 701 Louny, Lovosice směr 701 Raná (Louny) Třebívlice: Lovosice (Most) směr 703 Řisuty, Želekovice Libčeves: Lovosice směr 703 Louny Lovosice: Most směr R Praha, Most směr R Ústí nad Labem sledování vytížení spojů, garantování návazností v uzlech SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Most Kozly 60 (7/8 spojů) (2 páry spojů) (6 párů spojů) Kozly - Libčeves (7 párů spojů) (2 páry spojů) (6 párů spojů) Libčeves - Třebívlice 60 (8 párů spojů) (2 páry spojů) (6 párů spojů) Třebívlice - Lovosice 60 (8 párů spojů) 120 (4 páry spojů) (6 párů spojů) Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 96/189

161 548 Most-Počerady-Bečov Mostecká pánev DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ , O ,10 (, SMĚR) spojů (dle směru) zajišťuje místní obsluhu obcí a jejich místních částí; spojení s Mostem, s elektrárnou v Počeradech, doprava do zaměstnání též do obcí na trase linky, do škol zejména ve Velebudicích bez systémových návazností zavést taktovou dopravu s návaznostmi v Mostě na další dopravu, zrušit zajíždění do Blažimi (to zavést na jiné lince např. 721) SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Most - Bečov 6-8 spojů (dle směru) 4 páry spojů 5 párů spojů 551 Most-Strupčice Mostecká pánev DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 15 32,1 5, ,25 (, SMĚR) 7 párů v pracovní dny, 5 o víkendech; místní obsluha obcí a místních částí Strupčice, Hošnice, Malé Březno, Vysoké Březno, Bylany, Čepirohy, Velebudice do Mostu Strupčice: Most směr 568 Jirkov Hošnice: Most směr 568 Chomutov dlouhodobé sledování vytížení linky SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Most Strupčice 60 (6 párů spojů) (3 páry spojů) (5-6 spojů) 560 Chomutov-Blatno-Kalek,Načetín Jirkovsko DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 21 31,5 7, O ,04 (, SMĚR) Zajištění dopravní obslužnosti obcím Blatno, Kalek možný turistický potenciál Chomutov: Kalek směr vlak Ústí nad Labem Chomutov: Kalek směr vlak Karlovy Vary Zlepšit návaznosti na rychlíky SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Chomutov-Načetín 4 páry 2 páry 240 Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 97/189

162 561 Chomutov-Jirkov-Boleboř Jirkovsko DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 18 24,5 5, O ,68 Zajištění dopravní obslužnosti obcím Otvice, Boleboř (, SMĚR) Jirkov:Boleboř směr vlak Most Jirkov: Boleboř směr rychlík Karlovy Vary (pouze víkend) Zachování současného stavu SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Chomutov-Boleboř Chomutov-Jirkov Jirkovsko DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ , O zajištění dopravní obslužnoti místní části Starý Březenec (, SMĚR) Obsluhu Starého Březence zajistit linkou MHD 13 SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Chomutov-Starý Březenec Starý Březenec-Jirkov 3 páry 4 páry 565 Chomutov-Jirkov-Most Jirkovsko DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 31 34,4 8, P ,12 (, SMĚR) Zajištění dopravní obslužnosti obcím Otvice, Vysoká Pec doprava do PZ Komořany, Záluží Jirkov: Vysoká pec směr rychlík Ústí nad Labem, směr Cheb Jirkov: Otvice směr rychlík Ústí nad Labem, směr Cheb Zachování stávajícího stavu, úsek V.Pec-Komořany-Most řešit dle vývoje průmyslu SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Chomutov-Vysoká Pec páry Vysoká Pec-Most 8 párů 2 páry 2 páry Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 98/189

163 568 Chomutov-Strupčice-Jirkov Chomutovsko DÉLKA (NEBO RYCHLOST TYP. SPOJE ZÁŘÍ 28 34,3 7, O ,56 Zajištění dopravní obslužnosti obcím Strupčice, Vrskmaň, Všestudy, Pesvice (, SMĚR) Jirkov:Chomutov směr vlak Most Jirkov: Chomutov směr R Cheb Strupčice: Jirkov směr 551 Most Hošnice:Chomutov směr 551 Most Zachovat stabilní současný stav, dle možností posílit ve špičce Jirkov-Strupčice SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Chomutov-Jirkov Chomutov-Údlice-Všehrdy-Velemyšleves-Staňkovice, Triangle Chomutovsko DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 20 30,8 7, O ,56 (, SMĚR) Zajištění dopravní obslužnosti obcím na trase, návaznost v Chomutově na vlaky směr Ústí nad Labem a KV Chomutov: Velemyšleves směr vlaky Ústí nad Labem Chomutov: Velemyšleves směr vlaky Cheb zachovat stávající stav, řešit s obcí Údlice souběh s MHD SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Chomutov-Velemyšleves Jirkov-Chomutov-Březno-Mašťov Chomutovsko DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 40 42,9 10, O ,74 Zajištění dopravní obslužnosti obcím Březno, Chbany, Vilémov (, SMĚR) Vytvořit návaznosti ve Chbanech na linku Žatec-Kadaň, úpravy dle vývoje optimalizace oblasti Kadaň-Žatec SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Chomutov-Březno Březno-Mašťov 3 páry Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 99/189

164 572 Jirkov-Chomutov-Březno-Kadaň,Tušimice Chomutovsko DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 38 36,2 11, O ,06 Spojení Chomutovska s elektrárnou Tušimice (, SMĚR) zachovat stávající stav SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Jirkov-Chomutov 3 páry 2 páry 580 Chomutov-Klášterec nad Ohří Krušné hory Chomutovsko DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ , O ,82 Zajištění dopravní obslužnosti obci Málkov, doprava do PZ Verne, EPRU (, SMĚR) Zavedení pravidelného intervalu, provoz pouze v ranní a odpolední špičce, proklad s linkou 589. Respektovat železnici jako preferovaný systém v relaci. SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Chomutov-Klášterec n.o. 7 párů 2 páry 582 Vejprty-Loučná -Boží Dar Krušné hory Chomutovsko DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 23 39,4 3, O ,64 Zajištění dopravní obslužnosti obcí na trase. Možný turistický potenciál (, SMĚR) Boží Dar: Vejprty směr Karlovy Vary Zavést zkušební provoz také o víkendu a rozšířit provoz v pracovní dny. Zlepšit návaznosti na linku 600 Kadaň-Vejprty. SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Vejprty-Měděnec 1 pár Vejprty-Boží Dar 2 páry 1 pár neděle Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 100/189

165 584 Chomutov-Výsluní-Vejprty Krušné hory Chomutovsko DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 41 42,9 9, O ,17 Rychlé spojení Vejprt s Chomutovem Chomutov: Vejprty směr vlak Ústí nad Labem (, SMĚR) V případě nedostatku finančních prostředků možno sloučit s linkou 587 Chomutov-Vejprty SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Chomutov-Vejprty 4 páry 587 Chomutov-Místo-Výsluní-Kryštofovy Hamry-Vejprty Krušné hory Chomutovsko DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 49 32,7 8, O ,88 Zajištění dopravní obslužnosti obcím Málkov, Místo, Výsluní, Kryštofovy Hamry (, SMĚR) Zlepšení návazností v Chomutově a ve Vejprtech. Je zde možnost sloučit s linkou 584 Chomutov-Vejprty, zrušení úseku Vejprty,,aut.st.-Vejprty,,žel.st. pro nízké vytížení, případně zvážit jinou autobusovou zastávku v centru Vejprt. SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Chomutov-Vysoká Jedle Vysoká Jedle-Výsluní 2 páry 2 páry 240 Výsluní-Vejprty 1 pár 2 páry 2 páry 588 Chomutov-Hora Svatého Šebestiána Krušné hory Chomutovsko DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 19 33,5 9, O ,32 Zajištění dopravní obslužnosti obcím Křimov a Hora Sv. Šebestiána. (, SMĚR) Zlepšení návazností v Chomutově na rychlíky směr Ústí nad Labem, Cheb. Zpravidelnění intervalu. Odklon všech spojů přes zastávku Chomutov,,Bezručova. SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Chomutov-Hora Sv.Šebestiána (60) Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 101/189

166 589 Chomutov-Kadaň Kadaň - Žatec DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ , O ,9 (, SMĚR) Zajištění dopravní obslužnosti obci Málkov, spojení měst Chomutov Kadaň, doprava k elektrárně Prunéřov V případě prodloužení linky U1 do Kadaně, částečná redukce spojů. Úprava časů odjezdů a proklad s linkou 580 Chomutov-Klášterec nad Ohří. SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) CHOMUTOV-KADAŇ Kadaň-Klášterec n.o.-domašín-měděnec-kovářská-vejprty Vejprty Kadaň DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 47 32,4 10, P ,63 Páteřní linka oblasti spojující Vejprtsko s Kláštercem nad Ohří a Kadaní (, SMĚR) Klášterec nad Ohří: Vejprty směr vlaky Chomutov,Ústí nad Labem Prodloužit víkendové spoje do Kadaně, možné odklonění vybraných spojů přes IP Verne a Královský Vrch. SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Kadaň-Klášterec n.o Klášterec n.o.-vejprty Kadaň,Tušimice-Kadaň-Klášterec n.o.-perštejn-okounov-okounov,kotvina Vejprty Kadaň DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 28 33,6 15, P ,31 Páteřní linka oblasti, jejíž hlavní význam je spojení Kadaní a Klášterce nad Ohří (, SMĚR) Klášterec n.o.: Perštejna směr vlaky Chomutov, Most V případě realizace úprav na linkách 600 a 611, posunout časy odjezdů všech spojů o 30 min. V případě dlouhodobě nízkého využití v zastávkách Kotvina a Oslovice zrušit trasu z Klášterce nad Ohří do Okounova přes Kotvinu. SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Tušimice-Kadaň 3 páry 1 pár 2 páry Kadaň-Perštejn Perštejn-Okounov pár 240 Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 102/189

167 602 Kadaň,Tušimice-Kadaň-Klášterec nad Ohří Vejprty Kadaň DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 17 40,8 10, O ,97 Doprava občanů do zaměstnání (EPRU, ELNA Tušimice) (, SMĚR) V případě realizace úprav na linkách 580, 600 a 747 bude možné linku zrušit SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Tušimice-Kadań Kadaň-Klášterec n.o. 1 pár 6 párů 603 Kadaň-Klášterec nad Ohří,Rašovice-Klášterec nad Ohří Vejprty Kadaň DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 18 29,2 3, O ,26 Obslužnost místních části Kadaně a Klášterce nad Ohří (, SMĚR) Řešení nízkého vytížení linky. SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Kadaň-Klášterec n.o. 4 páry 604 Vejprty-Kryštofovy Hamry-Kadaň Vejprty Kadaň DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 29 43,5 6, O ,71 Školní posilový spoj Vejprty-Kadaň (, SMĚR) Upravit trasu z Hradiště přes Domašín a Klášterec n.o., provozovat spoj pouze ve dnech školního vyučování. SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Kadaň-Vejprty 1 pár Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 103/189

168 606 Klášterec n.ohří-kadaň-podbořany-praha Kadaň - Žatec DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 23 39,4 10, O ,17 Zajištění dopravy školáků z Podbořan do Kadaně a zpět (, SMĚR) Rozšířit provoz ve dnech školních prázdnin, dle možností zavedení nových spojů. Trasa pro potenciální páteřní linku (Klášterec n. O. -) Kadaň - Podbořany SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Kadaň-Podbořany 3 páry 607 Kadaň-Radonice-Obrovice-Mašťov Kadaň - Žatec DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ , O ,89 Doprava žáků do škol Radonicka (, SMĚR) Optimalizací oblasti Kadaň-Žatec převést spoje z této linky na jiné linky. Linku zrušit. SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Kadaň-Mašťov nepravidelný 608 Tušimice-Kadaň-Radonice-Mašťov Kadaň - Žatec DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 31 33,8 9, O ,67 Zajištění dopravní obslužnosti obcím a městům Radonice, Vilémov, Mašťov (, SMĚR) Vedení linky Kadaň-Hradec-Vinaře-Radonice-Vilémov-Veliká Ves-Podbořany v intervalu 120 min. s návaznostmi v Podbořanech na další linky. SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Kadaň-Mašťov 6 párů 240 Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 104/189

169 611 Prunéřov-Kadaň-Vilémov-Mašťov-Krásný Dvůr-Podbořany Kadaň - Žatec DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ , O ,26 Zajištění dopravní obslužnosti obcím Račetice, Vilémov, Nová Ves (, SMĚR) Vedení linky Klášterec nad Ohří Kadaň Račetice Radonice Mašťov - Podbořany s návazností v Klášterci nad Ohří na rychlíky směr Ústí nad Labem a v Podbořanech na další autobusové linky. SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Kadaň-Vilémov 4 páry 4 páry 4 páry Vilémov-Podbořany 4 páry 2 páry 4 páry 612 Kadaň-Brodce Kadaň - Žatec DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ , O ,72 Obsluha místních částí Kadaně (, SMĚR) Částečná redukce spojů SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Kadaň-Brodce 4 páry 2 páry sobota 623 Litoměřice-Ploskovice-Soběnice-Liběšice-Úštěk České Středohoří východ DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 22 34,7 7, O ,29 (, SMĚR) Linka je provozována pouze v pracovní dny, zajišťuje především dopravní obslužnost místních částí obce Liběšice, dále obcí Býčkovice a Ploskovice, trasování spojů je velice rozmanité a složité. Litoměřice: Liběšice směr vlak Mělník nebo Ústí n.l. Linka po analýze tržeb a optimalizaci, dlouhodobě zachovat podobu jízdního řádu a sledovat využití spojů. SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Litoměřice - Liběšice 6 párů spojů 1 pár spojů Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 105/189

170 626 Úštěk-Liběšice-Lovečkovice,Touchořiny České Středohoří východ DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 9 23,5 3, O ,81 (, SMĚR) Linka je provozována pouze v pracovní dny, účelem linky je především obsluha zastávky Liběšice,,škola a tím jsou dané časové polohy všech 5 spojů, spoje jsou provozovány v úseku Lovečkovice Liběšice. Liběšice: Lovečkovice směr vlak Litoměřice Dlouhodobě ponechat stávající podobu jízdního řádu a sledovat využití spojů. SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Liběšice - Lovečkovice 5 spojů 627 Litoměřice-Třebušín-Liběšice,Dolní Nezly České Středohoří východ DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 22 30,7 6, O ,06 (, SMĚR) Linka je provozována pouze v pracovní dny, zajišťuje spojení Litoměřic s Křešicemi, Ploskovicemi a Třebušínem a zejména školní spojení pro děti z Dolních Nezel, místní části Liběšic, charakteristická je velká variantnost trasování spojů, turnusově provázána s provozem linky 628. Litoměřice:Třebušín směr vlak Ústí n.l. nebo Mělník Dlouhodobě ponechat stávající podobu jízdního řádu a sledovat využití spojů. SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Litoměřice - Třebušín 60 1 pár spojů 628 Bohušovice nad Ohří-Litoměřice-Chudoslavice-Třebušín-Lovečkovice- Verneřice České Středohoří východ DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 33 31,4 10, P ,88 (, SMĚR) 15 párů spojů v pracovní dny, 3 páry spojů o víkendu, druhá stěžejní linka dopravní oblasti co se týká objemu kilometrů i využití cestujícími, obsluha důležitých sídelních celků po trase Bohušovice n.o., Litoměřice, Lovečkovice a Verneřice, turnusově provázána s provozem linky 627. Litoměřice: Bohušovice n.o. směr vlak Ústí n.l. Bohušovice n.o.: Litoměřice směr R Praha Dlouhodobě ponechat stávající podobu jízdního řádu a sledovat využití spojů. SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Bohušovice n.o. - Třebušín Bohušovice n.o. - Lovečkovic Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 106/189

171 629 Litoměřice-Žitenice,Skalice České Středohoří východ DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 6 27,7 11, O ,62 (, SMĚR) 8 párů spojů v pracovní dny, 2 páry spojů o víkendu, krátký kilometrický proběh jednotlivých spojů, spojení centra společenského dění,tj. Litoměřic se Žitenicemi, které na něj bezprostředně navazují, využití zejména po katastru Litoměřic, obdoba provozu MHD, v koncové zastávce alokován sociální ústav. Litoměřice: Žitenice směr vlak Ústí n.l. nebo Mělník. Dlouhodobě ponechat stávající podobu jízdního řádu a sledovat využití spojů. SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Litoměřice - Žitenice páry spojů 631 Litoměřice-Hlinná,Tlučeň České Středohoří východ DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ , O ,19 (, SMĚR) 3 páry spojů pouze v pracovní dny, krátký kilometrický proběh jednotlivých spojů, spojení centra společenského dění,tj. Litoměřic s malou blízkou obcí Hlinná. Nejsou garantovány systémové přestupní vazby. Dlouhodobě ponechat stávající podobu jízdního řádu, případně zvážit alternativy ekonomičtějších řešení. SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Litoměřice - Hlinná 3 páry spojů 632 Litoměřice-Kamýk České Středohoří východ DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ , O ,23 (, SMĚR) 4 páry spojů jen v pracovní dny, krátký kilometrický proběh jednotlivých spojů, spojení centra společenského dění,tj. Litoměřic s malou blízkou obcí Kamýk. Nejsou garantovány systémové přestupní vazby. Dlouhodobě ponechat stávající podobu jízdního řádu, případně zvážit alternativy ekonomičtějších řešení. SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Litoměřice Kamýk 4 páry spojů Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 107/189

172 633 Litoměřice-Velké Žernoseky-Michalovice České Středohoří východ DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 21 31,5 11, O ,98 (, SMĚR) 8 párů spojů jen v pracovní dny, spojení centra společenského dění,tj. Litoměřic s menšími obcemi na trase Žalhostice, Velké Žernoseky, Michalovice a Libochovany. Nejsou garantovány systémové přestupní vazby. Dlouhodobě ponechat stávající podobu jízdního řádu. SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Litoměřice Michalovice 60 1 pár spojů Litoměřice Libochovany 3 páry spojů 634 Litoměřice-Kamýk-Libochovany-Malíč-Žalhostice-Litoměřice České Středohoří východ DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ , O ,92 (, SMĚR) 1 pár spojů jen ve všední dny, linka je historickým pozůstatkem, který si jako jeden z mála udržel pozici v krajské objednávce, jedná se tzv. okružní linku v sedlových časech s výchozí a cílovou zastávkou v Litoměřicích, využití zejména ke spojení menších obcí na okružní trase kolem centra společenského dění. Nejsou garantovány systémové přestupní vazby. Dlouhodobě sledovat vytížení spojů, při klesající tendenci linku neobjednávat a využité úseky spojů zařadit do ostatních linek v oblasti. SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Litoměřice Litoměřice 1 pár spojů Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 108/189

173 635 Liběšice-Úštěk-Vědlice-Štětí Štětsko DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 23 39,4 4, O ,28 (, SMĚR) Trasa linky vede jedním spojem z Liběšic po sil.č. I/15 do Úštěka, ostatní spoje v trase dále po místních komunikacích ul. 1.máje, Mírové náměstí, Polské lidové armády, Hřbitovní, Údolní, sil.č. III/2609, II/269, III/26117, II/261 do Štětí,,aut.nádr. a Štětí,Hněvice,žel.st., účelem linky je zajištění dopravy mezi většími sídelními celky, městy Úštěkem a Štětí s obsluhou Hoštky po trase, provoz v pracovní dny 7 párů spojů, v zastávce Štětí,Hněvice,žel.st. přestupní vazba s železniční dopravou na trati 090. Štětí,Hněvice,žel.st.:Úštěk směr vlaky R Praha směr vlaky R Děčín Po analýze a optimalizaci spojů, dlouhodobě sledovat využití spojů, průzkum využití garantovaného přestupního bodu. SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Štětí - Úštěk Úštěk - Štětí Litoměřice - Bohušovice n.ohří - Brozany - Libochovice Dolní Poohří DÉLKA (NEBO TRŽBA ZÁŘÍ ZÁŘÍ 29 34,11 10, O ,90 (, SMĚR) Zajištění dopravní obslužnosti obcí na trase, obsluha větších sídel na trase linky, Terezín, Bohušovice n.o., Doksany, Brozany n.o., Libochovice, návaznost v Bohušovicích n.o. na vlaky směr Ústí nad Labem a Praha Bohušovice nad Ohří: vlaky U1,U4 směr Ústí nad Labem a Praha Brozany: autobusy linky 681 směr Roudnice nad Labem - Vědomice Libochovice: vlaky U11 do Loun Litoměřice: vlaky U32 do Ústí nad Labem a Mělníka linka po optimalizaci, další postup dle obecných cílů dopravního plánu SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Litoměřice Bohušovice n.ohří Bohušovice n.ohří - Libochovice 60 3 páry spojů 60 3 páry spojů Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 109/189

174 638 Litoměřice - Bohušovice n.ohří - Budyně n.ohří Mšené-lázně - Slaný Dolní Poohří DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 34 30,44 10, O ,28 (, SMĚR) Zajištění dopravní obslužnosti obcí na trase, obsluha větších sídel na trase linky Terezín, Bohušovice n.o., Brozany n.o., Doksany, Budyně n.o., Mšené-lázně. Linka zajíždí do Středočeského kraje do obce Poštovice pro potřeby žáků škol a pracujících. Návaznost v Bohušovicích n.o. na vlaky směr Ústí nad Labem a Praha Bohušovice nad Ohří: vlaky U1,U4 směr Ústí nad Labem a Praha linka po optimalizaci, další postup dle obecných cílů dopravního plánu SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Litoměřice - Mšené-lázně páry spojů 639 Litoměřice - České Kopisty Počaply - Travčice Dolní Poohří DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 12 28,8 6, O ,81 Zajištění dopravní obslužnosti obcí na trase linky Litoměřice - Travčice (, SMĚR) Litoměřice: vlaky U32 směr Ústí nad Labem a Mělník linka po optimalizaci, další postup dle obecných cílů dopravního plánu SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Litoměřice - Travčice páry spojů Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 110/189

175 641 Litoměřice-Polepy-Hoštka-Štětí Štětsko DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ , P ,9 (, SMĚR) Trasa linky vede variantně z Litoměřic po ul. M.Pomocné, II/261, II/240, II/261 do Vrutice a dále buď po sil.č. II/261 do Hošťky, nebo po II/269, III/26117 do Hoštky a dále společně po II/261 do zastávky Štětí,aut.nádr. a sil.č. III/26119 Štětí,Hněvice,žel.st. nebo po sil.č. III/24063, III/24064, II/240, II/269, III/26117 do Hoštky a dále společně po sil.č. II/261 do zastávky Štětí,aut.nádr. a sil.č. III/26119 Štětí,Hněvice,žel.st., účelem linky je zajištění dopravy mezi centry, tj. mezi městy Litoměřice a Štětí, s variantní obsluhou menších sídelních celků po trase Křešice, Polepy, Vrutice a Hoštka, provoz v pracovní dny 12 párů spojů, v zastávce Štětí,Hněvice,žel.st. přestupní vazba s železniční dopravou na trati 090. Štětí,Hněvice,žel.st.:Úštěk směr vlaky R Praha směr vlaky R Děčín Zjednodušit vedení linky, tj. odstranit variantnost trasování a popřípadě ustanovit další krátkou linku s jasným jednoduchým vedením, která by zlepšila orientaci cestujících v jízdních řádech. SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Litoměřice - Polepy Štětí - Litoměřice 5 párů spojů Litoměřice-Polepy-Vědlice-Úštěk-Lukov Štětsko DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ , O ,41 (, SMĚR) Trasa linky vede z Litoměřic po místní komunikaci ul. M.Pomocné buď po sil.č. II/261 nebo po sil.č. I/15 a III/26112 a dále po III/26111 do Křešic a dále po sil.č. III/24063, III/24064, II/240 do zastávky Polepy,,žel.st. a dále buď po místní komunikaci do zastávky Polepy,,škola nebo po II/261 do Vrutice, II/269 do Julčína, nebo z Vědlic po III/2609 do Uštěka, kde po místních komunikacích ul. Údolní, Hřbitovní, Mírové náměstí, Polské lidové armády, a dále po sil.č. I/15, III/24087 do Lukova, účelem linky je zajištění dopravy mezi městy Úštěk a Litoměřice, s variantní obsluhou menších sídelních celků po trase Křešice, Polepy, Vrutice, provoz v pracovní dny 7 párů spojů, spoje zacíleny ve většině na cestující školou povinné. Nejsou garantovány systémové přestupní vazby. Analýza vytíženosti jednotlivých spojů, optimalizace trasování a délky spojů, úprava časových poloh školních spojů, průzkum poptávky po víkendovém provozu. SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Litoměřice - Vrutice 2 páry spojů 2 páry spojů Vrutice Úštěk Úštěk Lukov 2 páry spojů 2 páry spojů Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 111/189

176 643 Litoměřice-Roudnice n.labem-polepy-liběšice-úštěk Štětsko DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 26 34,7 6, O ,03 (, SMĚR) Trasa linky vede z Litoměřic po MK ul.m. Pomocné na sil.č. II/261 do Třeboutic a dále buď sil.č. II/26111, III/24063, III/24065, III/24064 do Hrušovan, nebo II/261, II/240 do Hrušovan, nebo Z Litoměřic po místních komunikacích ul. Na Valech, Mezibraní naaut.nádr. Dále ul. Mezibraní, Na Kocandě, Českolipská, I/15, III/26112, III/24063,III/24064, II/240, I/15 do Uštěka, nebo z Roudnice n.l. po místních komunkacích ul. Vrchlického, Alej 17. listopadu, Jungmanova, Riegrova, Řipská, Karlovo nám., přes most na sil.č. II/240, III/24060, III/24055, II/240 do Polep. Z Hrušovan společně po II/240, I/15 do Úštěka, kde po místních komunikacích ul. 1. máje a Mírové náměstí, účelem linky je zajištění dopravy mezi městy Úštěk a Litoměřice trasou podél řeky Labe, provoz v pracovních dnech 5 párů spojů. Nejsou garantovány systémové přestupní vazby. Zjednodušit vedení linky, tj. odstranit variantnost trasování a popřípadě rozdělit linku na více kratších linek s jasným jednoduchým vedením, které by zlepšila orientaci cestujících v jízdních řádech. SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Litoměřice - Liběšice 3 páry spojů 1 pár spojů Liběšice Úštěk 2 páry spojů 1 pár spoů 646 Roudnice n.labem - Ledčice Praha Dolní Poohří DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 23 38,33 9, O ,82 (, SMĚR) Zajištění dopravní obslužnosti obcí na trase Roudnice nad Labem Ledčice, obsluha větších sídel na trase linky Krabčice, Ctiněves, Černouček, Mnetěš, Ledčice, Nová Ves,Nové Ouholice Krabčice: autobusy linky 674 do a ze Štětí Nová Ves,Nové Ouholice: vlaky S4 směr Ústí nad Labem a Praha linka po optimalizaci, další postup dle obecných cílů dopravního plánu SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Roudnice nad Labem Ctiněves Nová Ves 60 4 páry spojů 3 páry spojů Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 112/189

177 648 Štětí-Štětí,Brocno-Štětí,Újezd Štětsko DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ , O ,59 (, SMĚR) Trasa linky vede ze Štětí po sil.č. III/26125, III/26120, III/26118 do Brocna, zpět po sil.č. III/26118 a dále III/26123 do Újezda, linka zajišťuje dopravu po místních částech města Štětí, doplňuje městskou dopravu, provoz v pracovní dny 6 párů spojů, malý kilometrický proběh jednotlivých spojů, v zastávce Štětí,Hněvice,žel.st. přestupní vazba s železniční dopravou na trati 090. Štětí,Hněvice,žel.st.:Štětí směr vlaky Os Praha směr vlaky R a Os Děčín Analýza vytíženosti jednotlivých spojů, průzkum využití garantovaného přestupního bodu. SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Štětí,,aut.nádr.-Štětí,Brocno Strachaly-Snědovice-Štětí Štětsko DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ , O ,36 (, SMĚR) Trasa linky vede ze Strachal po III/2693,III/26120,zpět po III/26120 do Radouně, a dále buď III/26120, III/26122, III/26125 do Štětí, po III/26119 do Štětí,Hněvice,žel.st., nebo III/26118, III/26117, II/261 do Štětí, po III/26119 do Štětí,Hněvice,žel.st., linka zajišťuje především spojení do/ze zaměstnání a škol ve Štětí ze směru Strachaly,Snědovice a Velešice, jinak účelové krátké spoje do přestupního uzlu, provoz v pracovní dny 8 párů spojů, v zastávce Štětí,Hněvice,žel.st. přestupní vazba s železniční dopravou na trati 090. Štětí,Hněvice,žel.st.:Strachaly směr vlaky R a Os Praha směr vlaky R a Os Děčín Ponechat stávající podobu jízdního řádu, popřípadě reagovat na změny v železniční dopravě ve stanici Hněvice. SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Štětí - Strachaly Litoměřice - Lovosice - Malé Žernoseky Dolní Poohří DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 12 24,82 17, O ,99 (, SMĚR) Autobusové spojení Litoměřice - Lovosice - Malé Žernoseky, obsluhující silné sídelní útvary Litoměřice: vlaky U32 směr Mělník linka po optimalizaci, další postup dle obecných cílů dopravního plánu SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Litoměřice M. Žernoseky 60 Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 113/189

178 655 Lovosice - Chotěšov Libochovice Dolní Poohří DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ , O ,82 (, SMĚR) Zajištění dopravní obslužnosti obcí na trase Lovosice Libochovice, obsluha větších sídel na trase linky Lovosice, Siřejovice, Chotěšov, Radovesice, Libochovice Lovosice: vlaky U10 směr Litoměřice a U1,U4 směr Ústí nad Labem linka po optimalizaci, další postup dle obecných cílů dopravního plánu SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Lovosice - Libochovice 60 4 páry spojů 656 Libochovice - Slatina - Čížkovice Lovosice Dolní Poohří DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 19 37,99 13, O ,46 (, SMĚR) Zajištění dopravní obslužnosti obcí na trase Lovosice Libochovice, obsluha větších sídel na trase linky Lovosice, Sulejovice, Čížkovice, Úpohlavy, Slatina, Libochovice Lovosice: vlaky U10 směr Litoměřice, U1,U4 směr Ústí nad Labem a Praha Libochovice: vlaky U11 směr Louny linka po optimalizaci, další postup dle obecných cílů dopravního plánu SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Libochovice - Lovosice 3 páry spojů 1 pár spojů 657 Lovosice-Třebenice-Čížkovice-Vojničky-Děčany-Třebívlice Lounsko jih a Lounsko - východ DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 33 34,7 6, O ,58 (, SMĚR) 6 párů spojů; zajišťuje místní obsluhu obcí, zejména pak Úpohlav, Sedlece, Chodovic, Klapého, Lkáně, Vojnic Vojnice: Lovosice směr 706 Louny sledování vytížení spojů SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Lovosice Vojničky 5 párů spojů 1 pár spojů Vojničky Solany 3 párů spojů 1 pár spojů Solany - Třebívlice 2 párů spojů 1 pár spojů Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 114/189

179 658 Libochovice - Klapý Lovosice Dolní Poohří DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 21 31,5 8, O ,43 (, SMĚR) Zajištění dopravní obslužnosti obcí na trase Lovosice Libochovice, obsluha větších sídel na trase linky Lovosice, Sulejovice, Čížkovice, Jenčice, Třebenice, Chodovlice, Klapý, Libochovice Lovosice: vlaky U10 směr Litoměřice, U1,U4 směr Ústí nad Labem a Praha Libochovice: vlaky U11 směr Louny linka po optimalizaci, další postup dle obecných cílů dopravního plánu SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Libochovice -Klapý 6 párů spojů 2 páry spojů Klapý Lovosice 4 párů spojů 2 páry spojů Čížkovice - Lovosice 2 páry spojů E - 1 pár spojů 662 Litoměřice-Lovosice-Třebenice-Medvědice-Kocourov České Středohoří západ DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 19 26,5 6, ,70 (, SMĚR) 5 párových spojů v pracovní dny; zajišťuje místní obsluhu obcí, zejména obce Vlastislav a místních částí obce Třebenice: Kocourov, Medvědice, Lipá, Mrsklesy, Teplá; obsluhuje též Jenčice, Čížkovice, Sulejovice, Lovosice bez systémových návazností zavést v Lovosicích návaznosti na vlaky ve směru Ústí nad Labem a Roudnice nad Labem SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Lovosice Medvědice 4 páry spojů 1 pár spojů 0 Medvědice - Kocourov 3 páry spojů Lovosice-Velemín-Milešov České Středohoří západ DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 22 33,0 7, ,87 (, SMĚR) místní obsluha obcí Vchynice, Velemín (Milešov, Boreč, Režný Újezd, Bílinka) a Sutomi (místní část Třebenic) spojení s Lovosicemi sloučení s linkou 664 Lovosice: Milešov směr U4 a R Ústí nad Labem SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Milešov - Lovosice 5 párů spojů 2 páry spojů 3 páry spojů Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 115/189

180 664 Lovosice-Vchynice-Velemín-Dobkovičky České Středohoří západ DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 20 28,0 9, ,36 (, SMĚR) zajišťuje místní obsluhu obcí Velemín (Dobkovičky, Hrušovka, Bílý Újezd, Opárno, Bílinka); spojení s Lovosicemi; v Lovosicích jsou obslouženy zastávky Lovosice,,ČETRANS a Lovosice,,Uhelné sklady bez systémových návazností sloučení s linkou 663; v Lovosicích návaznosti na osobní vlaky a rychlíky směr Ústí nad Labem a Roudnice nad Labem dle možností, primárně je nutné zajistit dopravu do škol a do zaměstnání v Lovosicích; SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Velemín - Lovosice Velemín - Dobkovičky 4 páry spojů 3 páry spojů 665 Libochovice - Roudnice n. Labem Dobříň Dolní Poohří DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 23 31,4 9, O ,00 (, SMĚR) Zajištění dopravní obslužnosti obcí na trase Libochovice - Roudnice nad Labem, obsluha větších sídel na trase linky Libochovice, Radovesice, Žabovřesky n.o., Budyně n.o., Přestavlky, Roudnice n.l.,dobříň Roudnice nad Labem: vlaky U1,U4 směr Praha a Ústí nad Labem Libochovice: vlaky U11 směr Louny linka po optimalizaci, další postup dle obecných cílů dopravního plánu SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Libochovice - Roudnice nad Labem páry spojů 666 Libochovice - Evaň Peruc Dolní Poohří DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 14 38,18 2, O ,78 (, SMĚR) Zajištění dopravní obslužnosti malých obcí Poplze, Evaň, Černochov na trase linky Libochovice - Peruc Peruc: vlaky U40 směr Louny a Slaný Libochovice: vlaky U11 směr Lovosice linka po optimalizaci, další postup dle obecných cílů dopravního plánu SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Libochovice - Evaň 60 Libochovice Peruc 120 Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 116/189

181 667 Litoměřice-Lovosice-Třebívlice-Skalice České Středohoří západ DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 45 33,3 9, O ,04 (, SMĚR) 10 párů spojů v pracovní dny, zajišťuje pravidelné spojení obcí Třebívlice, Podsedice, Dlažkovice, Třebenice, Jenčice, Čížkovice, Sulejovice s Lovosicemi Lovosice: Třebívlice na U4 směr Ústí nad Labem a Roudnice sledování vytížení jednotlivých spojů SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Třebívlice - Lovosice Štětí-Snědovice-Sukorady-Kravaře Štětsko DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 30 32,7 5, O , ,22 (, SMĚR) Trasa linky vede na území Ústeckého kraje: Ze Štětí po sil.č. II/261, III/26125, III/26120, II/269, III/2604, II/260, III/2605 na hranice Libereckého kraje. Na území Libereckého kraje: Od hranic Ústeckého kraje po sil.č. III/2605 do Blíževedel, II/2606 do Litic, zpět po III/2606 a dále III/2605, I/15 do Kravař nebo po sil.č. III/2605 do Blíževedel a dále po III/2606 až na I/15 na území Ústeckého kraje a po sil.č. III/24087 do Lukova a zpět na I/15 do Úštěka a dále po místní komunikaci ul. Polské lidové armády do zastávky Úštěk,,nám., spoje s dlouhým kilometrickým proběhem, obsluha a výměna cestujících mezi malými sídelními celky po trase Radouň, Křešov, Střížovice, Julčín, Velký Hubenov, Sukorady, Robeč, 10 párů spojů v pracovní dny, 3 páry spojů o víkendu, mezikrajské variantní spojení do Blíževedel a Kravař (LK), v zastávce Štětí,Hněvice,žel.st. přestupní vazba s železniční dopravou na trati 090. Štětí,Hněvice,žel.st.:Úštěk směr vlaky R a Os Praha směr vlaky R a Os Děčín Analýza nástupů na jednotlivých zastávkách a případné odstranění nevyužívaných s ohledem na délku trasy amnožství zastávek, reagovat na případné změny v železniční dopravě ve stanici Hněvice. SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Štětí - Úštěk 60 3 páry spojů 240 Štětí Blíževedly 2 páry spojů 1 pár spojů 240 Štětí Kravaře páry spojů Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 117/189

182 674 Roudnice n.labem - Krabčice - Bechlín Štětí Dolní Poohří DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 18 32,72 8, O ,40 (, SMĚR) Zajištění dopravní obslužnosti obcí na trase Roudnice nad Labem Štětí, obsluha větších sídel na trase linky Krabčice, Bechlín, Horní Počaply, Hněvice Roudnice nad Labem: autobusy linky 684 směr Litoměřice Krabčice: autobusy linky 646 směr Ledčice a Nová Ves linka po optimalizaci, další postup dle obecných cílů dopravního plánu SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Roudnice nad Labem - Štětí 60 2 páry spojů 676 Roudnice n. Labem - Bechlín - Horní Beřkovice Dolní Poohří DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 18 31,76 6, O ,91 (, SMĚR) Zajištění dopravní obslužnosti obcí na trase Roudnice nad Labem - Horní Beřkovice, obsluha větších sídel na trase linky Dobříň, Předonín, Bechlín, Libkovice p.řípem, Kostomlaty p.řípem Ctiněves, Černouček Bez návazností linka po optimalizaci, další postup dle obecných cílů dopravního plánu SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Roudnice n.l.- Horní Beřkovice Ctiněves Horní Beřkovice 4 párů spojů 2 párů spojů 3 páry spojů 2,5 páru spojů 679 Libochovice Mšené-lázně - Roudnice n.labem Dolní Poohří DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 37 29,6 7, O ,82 (, SMĚR) Zajištění dopravní obslužnosti obcí na trase Libochovice - Mšené-lázně - Roudnice nad Labem, zejména školní mládeže Libochovice: vlaky U11 směr Lovosice linka po optimalizaci, další postup dle obecných cílů dopravního plánu SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Roudnice n.l.- Libochovice 3 páry spojů 1 pár spojů Sraškov - Račiněves Mšené-lázně - Libochovice Mšené-lázně,Brníkov Budyně nad Ohří 4 páry spojů 2 páry spojů 2 páry spojů Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 118/189

183 681 Brozany - Roudnice n.labem Vědomice Dolní Poohří DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ , O ,76 (, SMĚR) Zajištění dopravní obslužnosti obcí na trase linky, Vědomice - Roudnice nad Labem - Brozany Roudnice nad Labem: autobusy linky 683 směr Štětí, Předonín Brozany: autobusy linky 637 směr Libochovice, Bohušovice nad Ohří a Litoměřice linka po optimalizaci, další postup dle obecných cílů dopravního plánu SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Brozany - Vědomice Štětí - Roudnice n.labem - Terezín Litoměřice Dolní Poohří DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 43 34,39 12, P ,16 (, SMĚR) Páteřní linka v relaci Štětí - Roudnice nad Labem Litoměřice, obsluha větších sídel na trase linky Račice, Bechlín, Předonín, Hrobce, Libotenice Travčice a Terezín Litoměřice: vlaky U32 směr Ústí nad Labem a Mělník Roudnice nad Labem: autobusy linky 681 směr Doksany a Brozany linka po optimalizaci, další postup dle obecných cílů dopravního plánu SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Štětí - Roudnice nad Labem Roudnice n.labem-chodouny-litoměřice Štětsko DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 21 37,1 15, P ,81 (, SMĚR) Z Roudnice n.l. po MK ul. Špindlerova, Jungmannova, Riegrova, Řipská, Karlovo nám., sil.č. II/240, III/24052 do Vědomic, zpět na II/240 a dále po II/240, III/24055 do Černěvse, zpět na II/240 a dále po sil.č. II/240, III/24060, III/24055, II/240, II/261 do Litoměřic, kde po místní komunikaci ul. M.Pomocné na aut.nádr., 14 párů spojů v pracovní dny, 7 spojů o víkendu, zaměřeno prioritně na přepravu mezi dvěma velkými sídelními celky Roudnicí n.l. a Litoměřicemi. Roudnice n.l.,,aut.nádr.: Roudnice n.l. směr vlaky R a Os Praha Litoměřice,,aut.nádr.: Litoměřice směr vlaky R a Os Ústí n.l. Ponechat stávající taktovou podobu jízdního řádu, dle využití případně reagovat na změny v železniční dopravě SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Roudnice - Litoměřice Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 119/189

184 685 Štětí - Hoštka - Roudnice n.labem - Budyně n.ohří - Libochovice Dolní Poohří DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 45 36,48 7, O ,16 (, SMĚR) Zajištění dopravní obslužnosti obcí na trase Štětí - Roudnice nad Labem Libochovice, obsluha větších sídel na trase linky Hoštka, Vrbice, Kyškovice, Budyně nad Ohří, Mšenélázně Libochovice: vlaky U11 směr Louny linka po optimalizaci, další postup dle obecných cílů dopravního plánu SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Štětí Roudnice nad Labem páry spojů Roudnice nad Labem Budyně nad Ohří Roudnice nad Labem - Libochovice 5 párů spojů 1 pár spojů 4 páry spojů 701 Louny-Kozly-Bílina Bílinsko DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 44 37,5 4, ,72 Zajišťuje místní obsluhu obcí na trase linky do Loun a do Bíliny (, SMĚR) Bez systémových návazností Dlouhodobé sledování vytížení linky SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Louny Kozly Kozly Bílina Žichov - Bílina 240 (3 páry) Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 120/189

185 703 Louny-Libčeves-Třebívlice Lounsko jih a Lounsko - východ DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 24 32,2 5, ,05 (, SMĚR) taktová linka zajišťující spojení obcí Nečichy, Chraberce, Mnichovský Týnec, Libčevsi, Jablonce, Hořence s Louny a Želkovic a Řisut s Třebívlicemi Louny: Třebívlice, Libčeves směr U11 Postoloprty, U12 Domoušice Libčeves: Louny směr 545 Lovosice Třebívlice: Řisuty, Želkovice směr 545 Lovosice optimalizace úseku Děčany Třebívlice (545, 705) SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Louny - Libčeves 60 (8 párů spojů) (2 páry spojů) 3 páry v taktové poloze Libčeves - Třebívlice 120 (4 páry spojů) 1 pár spojů 3 páry v taktové poloze Řisuty - Třebívlice Hořenec - Libčeves 1-2 spoje dle směru jízdy 4 spoje 705 Louny-Chožov-Třebívlice Lounsko jih a Lounsko - východ DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 25 37,5 7, ,44 (, SMĚR) 7 párů spojů v pracovní dny zajišťuje spojení obcí Třtěna, Chožova, Vršovic s Louny, 4 páry spojů v pracovní dny zajišťuje spojení obcí Třebívlic, Děčan, Židovic, Hnojnic s Louny bez systémových návazností optimalizace úseku Třebívlice Hnojnice (souběh s 545), řešit návazností na 545 SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Louny Třtěno 5 párů spojů 2 páry spojů Třtěno Třebívlice 4 páry spojů Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 121/189

186 706 Louny-Koštice-Třebívlice Lounsko jih a Lounsko - východ DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 26 29,4 6, ,44 (, SMĚR) 6 párů spojů v pracovní dny zajišťuje spojení Vojniček, Vojnic, Koštic, Volenic, Orasic, Počedělic, Obory a Černčic s Louny Vojnice: Louny směr 657 Lovosice možnost zavedení návazností v Lounech SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Louny Vojnice 5 párů spojů 1 pár spojů Vojnice - Vojničky 4 párů spojů 1 pár spojů Vojničky Třebívlice 1 pár spojů 707 Louny-Peruc-Telce Lounsko jih a Lounsko - východ DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 26 34,7 9, ,71 (, SMĚR) místní obsluha obcí a jejich místních Telce, Peruc, Stradonice, Pátek, Radonice nad Ohří, Kystra, Slavětín, Veltěže, Černčice, zajišťuje spojení do Loun bez systémových návazností v závislosti na osudu vlakové linky U40 připadá v úvahu celková optimalizace oblasti SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Louny Slavětín Slavětín - Stradonice Stradonice - Peruc Peruc - Telce 9 párů spojů 7 párů spojů 5 párů spojů 4 páry spojů Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 122/189

187 708 Louny-Blšany-Vlčí Lounsko jih a Lounsko - východ DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ , ,49 (, SMĚR) místní obsluha obcí a jejich místních částí Černčice a Blšany u Loun (1 spoj též do Chlumčan a Vlčí) bez systémových návazností sloučení linek 708 a 709 SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Louny Blšany Blšany - Vlčí 6 (7) spojů 1 (2) spoje 709 Louny-Cítoliby-Chlumčany-Vlčí Lounsko jih a Lounsko - východ DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ , ,80 (, SMĚR) místní obsluha obcí a jejich místních částí Vlčí, Chlumčany a Cítoliby, zajišťuje spojení do Loun bez systémových návazností sloučení linek 708 a 709 se systémovými návaznostmi v půl v Lounech SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Louny Vlčí 5 párů spojů Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 123/189

188 711 Louny - Peruc Mšené-lázně - Roudnice nad Labem - Horní Beřkovice Dolní Poohří DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 56 36,12 7, P ,78 (, SMĚR) Zajištění dopravní obslužnosti obcí na trase Roudnice nad Labem - Peruc Louny, obsluha větších sídel na trase linky Toužetín, Vrbno n.lesy, Peruc, Mšené-lázně Martiněves, Račiněves, Krabčice, Libkovice p.řípem, Kostomlaty p.řípem Roudnice nad Labem: vlaky U1, U4 směr Praha a Ústí nad Labem Peruc: vlaky U40 směr Louny a Slaný soboty, neděle Louny: vlaky U11, U12 směr Lovosice, Postoloprty a Most linka po optimalizaci SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Louny Peruc Peruc Mšené-lázně páry spojů Mšené-lázně Roudnice n.l páry spojů + 2 spoje Roudnice nad Labem Horní Beřkovice 6 spojů 712 Úherce-Panenský Týnec-Louny Lounsko jih a Lounsko - východ DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 26 34,3 10, O ,24 (, SMĚR) místní obsluha obcí a jejich místních částí Úherce, Žerotín, Panenský Týnec, Sulec, Toužetín Bedřichovice, Hříškov, Nová Ves, Smolnice, (Chlumčany) bez systémových návazností sledování vytížení spojů SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Louny Panenský Týnec 7 párů spojů 1 spoj Panenský Týnec Žerotín 6 párů spojů Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 124/189

189 713 Louny-Vinařice-Kozojedy Lounsko západ DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 13 35,5 7, O Zajištění dopravní obslužnosti obci Vinařice (, SMĚR) Zachování stavu po Zlepšení návazností ve Vinařicích směr Rakovník, Kladno. Zvážit možnost zavedení víkendových spojů. SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Louny-Vinařice Vinařice-Kozojedy 2 páry 715 Louny-Ročov-Třeboc Lounsko západ DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ , O Zajištění dopravní obslužnosti obcím Cítoliby, Líšťany, Brodce, Ročov,Třeboc (, SMĚR) Zachování stavu po SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Louny-Třeboc Louny-Hřivice-Pnětluky Lounsko západ DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ , O Zajištění dopravní obslužnosti obcím Cítoliby, Líšťany, Zbrašín, Pnětluky (, SMĚR) Zachování stavu po Zvážení možnosti zavedení víkendových spojů SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Louny-Pnětluky 6 párů Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 125/189

190 717 Tuchořice,Třeskonice Lipno,Lipenec Lounsko západ DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 21 37,1 4, O Zajištění dopravy žákům do ZŠ Lipenec. (, SMĚR) Lipenec: Hřivice směr 739 Louny Lipenec: Hřivice směr 739 Žatec Zachování stavu po SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Třeskonice-Lipenec 2 páry 718 Louny-Zálužice-Žatec Lounsko západ DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 25 37,5 5, O Zajištění dopravní obslužnosti obcím Malnice, Zálužice (, SMĚR) Zachování stavu po SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Louny-Žatec Louny-Chomutov Mostecká pánev DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ , ,39 (, SMĚR) 3 párové spoje doplňují komerční dopravu v relaci Louny Postoloprty Chomutov, spoje využívají středoškolští studenti k dojíždění do škol bez systémových návazností dlouhodobé sledování vytížení spojů na této lince, sledování počtu komerčních spojů SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Louny Chomutov 3 páry spojů Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 126/189

191 721 Louny-Havraň-Most Mostecká pánev DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 36 39,3 9, ,50 (, SMĚR) 2 párové spoje zajišťují dopravu pracujících do Mostu, dopravu žáků do Postoloprt a Loun, doprava zpět je zajišťována i na jiných linkách, linka obsluhuje též Bitozeves, Vidovle, Blažim, Moravěves, Havraň bez systémových návazností celková optimalizace oblasti; z Blažimi dnes spojení do Žatce, Loun, Mostu (1 přímé, 1 s přestupem) SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Louny - Most 2 páry spojů 722 Louny-Postoloprty-Most Mostecká pánev DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 28 33,6 4, , ,79 3 párové spoje Postoloprty Most + 1 pár spojů Postoloprty Výškov, Louny Postoloprty pouze nájezdové spoje; zajišťuje obsluhu zejména Rvenic a Výškova, dále též Volevčic, Polerad, doprava pracujících do elektrárny v Počeradech (, SMĚR) bez systémových návazností linka může být ovlivněna celkovou optimalizací oblasti; SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Louny - Postoloprty Postoloprty - Výškov Výškov - Most 1 pár spojů 4 páry spojů 3 páry spojů Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 127/189

192 723 Louny-Postoloprty-Počerady Mostecká pánev DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 19 32,6 4, , ,09 (, SMĚR) 2 spoje v úseku Louny Postoloprty, 5 párových spojů Postoloprty Počerady,,Elna doprava do zaměstnání v Elně, dnes některé spoje využívány minimálně doprava žáků do škol v Postoloprtech a v Lounech přes Postoloprty cestuje minimum lidí, většina zde nastupuje, či vystupuje, bez systémových návazností zrušení málo využívaných spojů 104 a 105, celková optimalizace oblasti SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Louny - Postoloprty Postoloprty Počerady 2 páry spojů 5 párů spojů 724 Louny-Počerady-Most Mostecká pánev DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 33 33,0 9, , ,80 (, SMĚR) 3 spoje do Mostu, 4 spoje do Loun, doprava žáků do škol v Postoloprtech a v Lounech v úseku Louny Lenešice Počerady vedena po shodné trase jako linka 725 v úseku Počerady - Most vedena po shodné trase jako linka 548 bez systémových návazností celková optimalizace oblasti SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Louny - Most 3-4 spoje dle směru jízdy Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 128/189

193 725 Louny-Lenešice-Počerady Mostecká pánev DÉLKA (NEBO (, SMĚR) bez systémových návazností ZÁŘÍ 11, , ,96 zavedení systémových návazností v Lounech v pravidelném intervalu, zvažuje se možnost prodloužení linky do Postoloprt mimo spojů zajišťujících elektrárnu v Počeradech SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Louny Lenešice 12 párů spojů 4 páry spojů 2 páry spojů Lenešice Břvany 8 párů spojů 2 páry spojů Břvany Počerady,,Elna Břvany Výškov 3 páry spojů 1 pár spojů 726 Postoloprty-Lišany-Postoloprty Lounsko západ DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 20 34,3 není není O Zajištění dopravy obci Lišany a spádovým obcím Postoloprt. (, SMĚR) Zachování stavu po SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Postoloprty-Postoloprty 2 páry 731 Postoloprty-Velemyšleves Kadaň - Žatec DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 26 47,3 není není O ,15 Obsluha SPZ Triangle (, SMĚR) Velemyšleves: Triangle směr 569 Chomutov, směr 733 Most Bitozeves: Triangle směr 734 Žatec Postoloprty: Triangle směr 734 Louny Dle vývoje v SPZ Triangle SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Postoloprty-Velemyšleves 2 páry Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 129/189

194 732 Žatec-Chomutov Kadaň - Žatec DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 24 34,3 13, P ,51 Zajištění dopravní obslužnosti obcím Údlice, Hrušovany, Žiželice (, SMĚR) Chomutov: Žatec směr vlaky Ústí nad Labem a Karlovy Vary Žatec: Chomutov směr 739 Louny, 768 a 772 Podbořany Dle možností zajistit víkendové spoje Chomutov-Hrušovany SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Žatec-Chomutov Žatec-Most Mostecká pánev DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 27 36,0 13, P , ,49 (, SMĚR) obsluhuje Velichov, Žiželice, Velemyšleves, Havraň a zajišťuje spojení do Loun a do Mostu spojení Louny Most též zajištěno drážní dopravou, autobusová doprava v této relaci je upřednostňována cestujícími zejména z důvodu více zastávek v Mostu a v Žatci, Žatec: Most směr 739 Louny Žatec: Most směr 768 a 772 Podbořany Havraň: Most směr 735 Blažim, Žatec (pouze 1 odpolední spoj) sledování vytížení spojů, potenciální páteřní trasa Žatec Most při eliminaci železniční linky U13 SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Žatec - Most 60 (6 párů spojů) 120 (3 páry spojů) 2 páry spojů 734 Žatec- Postoloprty-Louny Lounsko západ DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 25 40,5 11, P Zajištění dopravní obslužnosti obcím a městům Staňkovice, Bitozeves, Postoloprty (, SMĚR) Zachování stavu po SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Žatec-Louny Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 130/189

195 735 Žatec-Blažim-Havraň Mostecká pánev DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 22 33,0 3, , ,86 (, SMĚR) 1 párový spoj, zajišťuje odpolední spojení ze Žatce do Staňkovic a Bitozevsi, ale též z Bitozevsi do Blažimi, v opačném směru v kombinaci se spojem 120 linky 733 zajišťuje dopravu z Mostu do Moravěvsi, Blažimi a Bitozevsi bez systémových návazností celková optimalizace oblasti SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Žatec - Havraň 1 pár spojů 736 Žatec-Postoloprty-Počerady Mostecká pánev DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 20 40,0 4, , ,96 zajišťuje zejména dopravu pracujících do elektrárny v Počeradech (, SMĚR) bez systémových návazností celková optimalizace oblasti SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Žatec - Staňkovice Staňkovice - Počerady 4 páry spojů 3 páry spojů 738 Žatec-Lišany-Postoloprty Lounsko západ DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 18 32,7 8, O Zajištění dopravní obslužnosti obci Lišany. (, SMĚR) Zachování stavu po SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Žatec-Postoloprty 2,5 páry 0,5 párů Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 131/189

196 739 Žatec-Lipno-Louny Lounsko západ DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 28 39,1 9, P Zajištění dopravní obslužnosti obcím Liběšice, Tuchořice, Lipno (, SMĚR) Žatec: Louny směr 732 Chomutov, směr 768 a 772 Podbořany Zachování stavu po SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Žatec-Louny Žatec-Kounov-Pnětluky Lounsko západ DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 36 37,9 5, O (, SMĚR) Zajištění dopravní obslužnosti obcím Líčkov, Nečemice, Kounov, Domoušice. Zajištění školních spojů do ZŠ Kounov Zachování stavu po SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Žatec-Nečemice Nečemice-Pnětluky 4 páry 3 páry 742 Žatec-Měcholupy-Velká Černoc-Kounov Podbořansko a Podbořany - Žatec DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 29 41,4 11, O ,01 Zajištění dopravní obslužnosti obcím Holedeč, Měcholupy, Deštnice (, SMĚR) Posílení dopravy dle vývoje drážní dopravy na lince U14. SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Žatec-Měchlupy Měcholupy-V.Černoc Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 132/189

197 744 Žatec-Čeradice-Radonice Kadaň - Žatec DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 26 36,3 3, O ,57 Dopravní obslužnost za zrušené osobní vlaky Žatec: Radonice směr U13 Most (, SMĚR) Upravit časy dle vývoje optimalizace oblasti Kadaň-Žatec SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Žatec-Radonice Žatec-Čeradice-Nové Sedlo-Číňov Kadaň - Žatec DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 20 32,4 4, O ,73 Zajištění dopravní obslužnosti obcím Čeradice, Nové Sedlo (, SMĚR) Omezení nevyužívaných spojů SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Žatec-Číňov 5 párů 0,5 párů 747 Žatec-Poláky-Kadaň Kadaň - Žatec DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 30 32,7 9, O ,30 (, SMĚR) Zajištění dopravní obslužnosti obcím Libočany, Nové Sedlo, Chbany. Spojení měst Žatec-Kadaň Sloučení s linkou 748, zavedení pravidelných intervalů, prodloužení vybraných spojů do Prunéřova, vedení linky k žel. st. Žatec. SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Žatec-Libočany 5 párů 2 páry Libočany-Chbany 2 páry 0,5 párů Chbany-Kadaň 3,5 párů 1 pár 1,5 párů Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 133/189

198 748 Žatec-Kadaň Kadaň - Žatec DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 28 37,3 10, O ,91 (, SMĚR) Zajištění dopravní obslužnosti obcím Libočany, Nové Sedlo, Chbany. Spojení měst Žatec-Kadaň Sloučení s linkou 747 SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Žatec-Chbany 2,5 párů Chbany-Kadaň 4 páry 0,5 párů 1,5 párů 749 Žatec-Stroupeč-Hořetice-Žatec Kadaň - Žatec DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ , O ,66 Zajištění dopravní obslužnosti obci Stroupeč (, SMĚR) Vedení linky pouze Žatec-Stroupeč. SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Žatec-Stroupeč-Žatec 1,5 párů 750 Podbořany-Krásný Dvůr-Čeradice-Žatec Podbořansko a Podbořany - Žatec DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ , O ,50 Dopravní obslužnost za zrušené osobní vlaky Žatec:Podbořany směr vlak Chomutov, U13 Most. (, SMĚR) Zlepšení návazností v Žatci. SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Podbořany-Žatec 4,5 párů 1 pár 2 páry Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 134/189

199 761 Podbořany-Mašťov-Radonice Kadaň - Žatec DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 20 34,3 9, O ,78 Zajištění dopravní obslužnosti obcím Krásný Dvůr a městu Mašťov (, SMĚR) Sloučení s linkou 611 SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Podbořany-Mašťov 7 párů 1 pár neděle Mašťov-Radonice 2 páry 1 pár neděle 762 Podbořany-Kaštice-Krásný Dvůr-Podbořany Kadaň - Žatec DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 29 36,3 3, O ,43 Zajištění dopravy školáků Podbořanska (především do ZŠ Krásný Dvůr) (, SMĚR) Úprava trasy tak, aby nedocházelo k souběhu s linkou 750. V případě nízkého počtu cestujících v obcích, kde není vedena jiná linka, bude linka zrušena. SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Podbořany-Kaštice- Podbořany 1,5 párů 763 Žatec-Libořice-Podbořany Podbořansko a Podbořany - Žatec DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 33 37,4 10, O ,58 Zajištění dopravní obslužnosti obcím Očihov, Blšany, Libořice (, SMĚR) Podbořany:Žatec směr 772 Kryry, 768 Lubenec, 772 a 768 směr Žatec Žatec: Podbořany směr 734 Louny dle možností zvážit víkendový provoz SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Žatec-Podbořany 120 0,5 párů Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 135/189

200 764 Podbořany-Velká Černoc Podbořansko a Podbořany - Žatec DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 19 39,3 7, O ,76 Zajištění dopravní obslužnosti obcím Očihov, Blšany, Velká Černoc (, SMĚR) Podbořany: Velká Černoc směr 768 a 772 Žatec, směr 768 Lubenec, směr 772 Kryry Zlepšení návazností v Podbořanech směr Kadaň. Zefektivnit provoz na lince SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Podbořany-Velká Černoc (60) Žatec-Podbořany-Lubenec,Ležky Podbořansko a Podbořany - Žatec DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 37 38,3 15, P ,09 (, SMĚR) Páteřní linka oblasti. Zajištění dopravy obcím a městům Vroutek, Lubenec. Rychlé spojení Žatec-Podbořany. Žatec: Podbořany směr 732 Chomutov, směr 733 Most, směr 739 Louny, směr U13 Most Podbořany: Žatec směr 778 Podbořanský Rohozec Prověření možnosti zavedení víkendových spojů. SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Žatec-Podbořany (60) Podbořany-Ležky Žatec-Podbořany-Blatno Podbořansko a Podbořany - Žatec DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 46 38,9 10, P (, SMĚR) Zajištění dopravní obslužnosti obcím a městům Vroute, Kryry, Petrohrad. Zajištění rychlého spojení Žatec - Podbořany Podbořany:Blatno směr 768 Žatec, Žatec směr 778 Podbořanský Rohozec Žatec: Blatno směr 732 Chomutov, směr 733 Most, směr 739 Louny Prověření vytíženosti spojů v úseku Petrohrad-Blatno, zlepšení návazností v Podbořanech směr Kadaň. SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Žatec-Podbořany Podbořany-Blatno Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 136/189

201 773 Podbořany-Kryry-Kolešov Podbořansko a Podbořany - Žatec DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 27 41,5 9, O ,21 Zajištění dopravní obslužnosti obcím a městům Vroutek, Kryry, Běsno, Kolešov (, SMĚR) Zachovat stávající provoz. SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Podbořany-Běsno Běsno-Kolešov 5 párů 3 páry 774 Podbořany-Valeč-Podbořany Podbořansko a Podbořany - Žatec DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 35 40,4 7, O ,05 Doprava školáků do ZŠ Vroutek (, SMĚR) Zrušit okružní vedení linky SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Podbořany-Podbořany 3 páry 778 Podbořany-Nepomyšl-Podbořanský Rohozec Podbořansko a Podbořany - Žatec DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ , O ,38 Zajištění dopravní obslužnosti obcím Nepomyšl, Podbořanský Rohozec (, SMĚR) Podbořany: Podbořanský Rohozec směr 768 a 772 Žatec Zvážení možnosti posílení víkendových spojů. SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Podbořany-Nepomyšl Nepomyšl-Dvérce 1 pár 2 páry Nepomyšl-Podb.Rohozec (60) Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 137/189

202 069 Slaný-Klobuky-Panenský Týnec Dolní Poohří DÉLKA (NEBO ZÁŘÍ 19 28,5 4, O ,48 Dopravní spojení Úherce Panenský Týnec zajišťuje dopravu pracujících a žáků mezi kraji (, SMĚR) Bez návazností Kontrola využití a zvážení dalšího objednávání. SOUČASNÉ INTERVALY (NEBO POČTY PÁRŮ SPOJŮ) Úherce Panenský Týnec 3,5 páru spojů Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 138/189

203 2.7 Tarifní řešení V červnu byl dokončen Projekt zavedení zónově-relačního integrovaného tarifu v Ústeckém kraji. Tento ucelený dokument stanovuje základní principy, práva a povinnosti jednotlivých účastníků, postupy zavádění, metodiku provozování tarifního systému IDS. Následně podle něj dojde k zavedení integrovaného tarifního systému v Ústeckém kraji. Pro území Ústeckého kraje byl s ohledem na demografické uspořádání území zvolen zónově relační integrovaný tarif, který v současné době platí v Libereckém, Královéhradeckém kraji a v dopravním svazu ZVON v Německu. Zavedení zónově relačního integrovaného tarifu v Ústeckém kraji umožní v budoucnosti i snadné propojení s integrovanými dopravními systémy v okolních regionech. Základní principy zónově relačního tarifu IDS Ústeckého kraje Základní charakteristiky zónově relačního integrovaného tarifu v Ústeckém kraji jsou: - zájmové území je rozděleno do geografických obvodů (380 tarifních zón), ve kterých platí jedna cena, při cestách přes více zón je cena odvozena od projeté vzdálenosti - relace; - umožňuje sjednocení kilometrických tarifů ČD a příměstské autobusové dopravy a současných tarifů MHD tím, že sjednocuje železniční stanice a zastávky, zastávky veřejné linkové dopravy a zastávky MHD do jedné tarifní zóny; - možnost systematického rozdělení území IDS bez ohledu na podíl a spádovost radiálních a tangenciálních cest; - ponechává velkou samostatnost jednotlivým zónám (např. městům s MHD), kterým umožňuje stanovit výši tarifu v dané zóně dle rozhodnutí samosprávy města; - možnost přiřazení tržeb místu jejich vzniku a tím možnost identifikovat místo spotřeby dopravního výkonu; - jedna cena v celé obci - všechny zastávky/stanice, které se nacházejí ve všech jejích částech, budou patřit do jedné tarifní zóny; - odstraňuje nepřestupnost v liniových tarifech. Dobré dopravní řešení spolu s vhodnými cenami může podpořit mobilitu cestujících, která může generovat větší tržby a snižovat potřebu dotací. Základním prvkem zónově-relačního integrovaného tarifu IDS ÚK jsou tarifní zóny. Při tvorbě tarifních zón se vychází z principu: jedna obec = minimálně jedna tarifní zóna, územně rozsáhlejší obce jsou rozděleny na více tarifních zón. Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 139/189

204 Obrázek 9 příklad tarifní zóny se zastávkami Každá zóna je na mapě prezentována svojí tzv. tarifní zastávkou zakreslenou jako bod. Spojením těchto bodů vznikne základní tarifní síť, která udává skutečnou vzdálenost (relaci) mezi zónami při použití veřejné hromadné dopravy. Tarifními vzdálenostmi mezi jednotlivými zónami určují tzv. tarifní jednice. Změnou počtu tarifních jednic je možné docílit zdražovaní příp. zlevňování vybraných mezizónových relací. Obrázek 10 příklad tarifní mapy se zónami a tarifními hranami Při stanovení přepravní vzdálenosti mezi nesousedními zónami je spočítána nejkratší cesta pomocí Dijkstrova algoritmu. Algoritmus nejprve přiřadí výchozí zóně hodnotu 0. Všem ostatním zónám přiřadí hodnotu nekonečna a tuto následně snižuje až na nejnižší možnou hodnotu. To provádí tak, že všem zónám spojeným s výchozí zónou tarifní hranou přiřadí místo nekonečna hodnotu prezentovanou počtem tarifních jednic této tarifní hrany. Z takto ohodnocených sousedních zón vybere tu s nejnižší hodnotou a postoupí do ní. Následně opět provede přičtení počtu tarifních jednic z této zóny do jejích sousedních zón. Pakliže narazí na sousední zónu, která již byla ohodnocena (existuje k ní z výchozí zóny cesta s Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 140/189

205 menším počtem tarifních hran), porovná vypočítanou hodnotu s hodnotou získanou předchozími kroky a je-li nyní vypočítaná hodnota nižší, tak jí nahradí tu původní, jinak ji ponechá. Hodnota zóny, u které již byly při výpočtech zohledněny všechny tarifní hrany se bere jako finální a tato zóna se již v dalších výpočtech ignoruje. Celý cyklus má tedy přesně tolik kol, kolik je v oblasti zón (každé kolo zjistí finální hodnotu u právě jedné zóny). Vlastní výpočet se provádí při jakékoliv změně tarifní mapy (přidání či odebrání tarifní hrany, změna počtu tarifních jednic) a jeho výstupem je Tarifní matice IDS Ústeckého kraje, která je rozhodná pro stanovení jízdného. Uskupení několika tarifních zón, které spolu bezprostředně sousedí, do logického celku, se nazývá nadzóna a tato následně (formou matice povolených cest) vymezuje povolené cesty v rámci zakoupené jízdenky. Každá tarifní zóna je přiřazena právě k jedné tarifní nadzóně. Matice povolených cest stanovuje pro každou cestu v rámci IDS Ústeckého kraje, kterými nadzónami se může cestující s platným jízdním dokladem pohybovat při své cestě z nástupní do cílové zastávky. Matice povolených cest je nahrána v odbavovacím zařízení a při přiložení bezkontaktní čipové karty k odbavovacímu zařízení (provedení check-in) dojde automaticky ke kontrole, zda se cestující pohybuje v prostoru platnosti svého jízdního dokladu. Matice povolených cest v IDS Ústeckého kraje je konstruována tak, aby umožňovala cestujícímu jízdy veřejnou dopravou nejkratší nebo časově nejvýhodnější cestou a zároveň zamezila zneužití jízdních dokladů pro cesty, na které nemá cestující s daným jízdním dokladem nárok. V Tarifu IDS Ústeckého kraje je předpokládán vznik 409 tarifních zón, které budou zahrnuty v 74 tarifních nadzónách. Druhy jízdních dokladů V tarifním systému IDS Ústeckého kraje budou vydávány jízdenky pro jednotlivou jízdu i časové předplatní jízdenky (7/30/90 denní). Zvolený ceník jízdného na jedné straně zdraží jízdné nepravidelným cestujícím využívající veřejné dopravy zejména na krátké vzdálenosti avšak mimo MHD, kde ceny jízdného zůstanou v kompetenci měst, a naopak pravidelným cestujícím bude umožněno zakoupení časového jízdného, která pro mnoho cestujících bude znamenat zlevnění nabízené služby. Ke zlevnění jízdného dojde i v souvislosti se zavedením přestupního jízdného. Jízdní doklady budou k dispozici v podobě: papírové jízdenky - půjde zejména o jednoduché jízdenky na spoj, jednoduché přestupní jízdenky na kratší vzdálenosti, jízdenky Zavazadlo/Kolo/Pes, jednodenní jízdenky Regionet Labe/Elbe, jednodenní oblastní jízdenky a 7denní časové jízdenky na kratší vzdálenosti; elektronické jízdenky uložené na bezkontaktní čipové kartě technologie Mifare DESFire EV1 (dále jen BČK) - prakticky všechny druhy jízdenek s výjimkou jízdenky Zavazadlo/Kolo/Pes a jednodenní jízdenky Regionet Labe/Elbe. Bezkontaktní čipové karty (BČK) budou vydávány jako přenosné anonymní (bez jakýchkoliv osobních údajů) a jako osobní nepřenosné (personalizované osobními údaji držitele). Celý systém IDS ÚK bude na počátku nastaven tak, že BČK budou vydávat jednotliví dopravci, zároveň však nevylučuje možnost, že by se stal do budoucna vydavatelem BČK a zároveň vydavatelem elektronických peněz malého rozsahu přímo Ústecký kraj nebo jím zřízená či pověřená společnost, pakliže to bude shledáno výhodnějším. Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 141/189

206 Rozúčtování tržeb Rozúčtování tržeb z prodeje jednotlivých a časových předplatních jízdních dokladů IDS ÚK jednotlivým zúčastněným dopravcům bude provádět clearingová společnost podle modelu stanoveného administrátorem systému (Odborem dopravy a silničního hospodářství Krajského úřadu Ústeckého kraje). Clearingová společnost, zúčtovatel, bude rovněž přebírat seznamy zablokovaných bezkontaktních čipových karet (tzv. blacklisty) od jednotlivých dopravců a zpřístupňovat aktuální globální seznamy zablokovaných bezkontaktních čipových karet v celém integrovaném dopravním systému Ústeckého kraje a dále povede centrální registr aktivních bezkontaktních čipových karet v systému. Zúčtovatel bude zajišťovat podklady pro fakturaci tak, aby každý účastník clearingu mohl vyrovnávat své pohledávky vůči ostatním účastníkům clearingu po každé závěrce. Zúčtovatel bude mít dohled nad kontinuitou a integritou dat a bezpečností systému. Jeho úkolem bude zpracování jednotlivých transakcí z odbavovacích systémů dopravců pro účely sledování IDS Ústeckého kraje. Technické podmínky pro zapojení dopravců Dostatečná technická připravenost dopravců na spuštění IDS je dána zejména nutností pořízení potřebných odbavovacích zařízení, vybavení kontaktního místa dopravce zařízeními pro práci s bezkontaktními čipovými kartami a zvládnutí práce s osobními údaji. Pilotní projekt: Lounsko - západ K zavádění zónově relačního integrovaného tarifu Ústeckého kraje bude docházet postupně. Jako první začne tarif platit od v oblasti Lounsko-západ. Ústecký kraj uzavřel dne s dopravcem BusLine a.s. smlouvu o veřejných službách v přepravě cestujících veřejnou linkovou dopravou k zajištění dopravní obslužnosti Ústeckého kraje v oblasti Lounsko-západ. Tato smlouva obsahuje mimo jiné nové požadavky na odbavovací systém, typ bezkontaktních čipových karet, tarif (zónově-relační) a smluvní přepravní podmínky. Zásadními výhodami nového tarifu bude přestupnost, přenosnost anonymních bezkontaktních čipových karet a zavedení časového jízdného (sedmidenního, třicetidenního a devadesátidenního), které zvýhodní cestování pravidelným cestujícím. Veškeré tyto výhody zónově-relačního tarifu budou moci cestující čerpat pouze na vymezených linkách oblasti Lounsko-západ, a tedy dopravce BusLine a.s. Další rozšiřování integrovaného tarifu Celý tarifní systém je koncipován tak, že při splnění stanovených podmínek do něj můžou vstoupit i další subjekty, ať již na straně objednatelů, tak i na straně dopravců. V budoucnosti je proto počítáno se zavedením zónově-relačního tarifu i na linky ostatních autobusových i drážních dopravců v celém kraji. Do konce smluvního období ostatních autobusových dopravců Ústeckého kraje, tj. do , je zavedení zónově-relačního tarifu, uznávání bezkontaktních čipových karet a zapojení do integrovaného dopravního systému Ústeckého kraje zcela na dobrovolnosti a technické připravenosti jednotlivých dopravců. Počínaje rokem 2015 je počítáno se zavedením jednotného tarifu a smluvních přepravních podmínek v celém systému veřejné linkové autobusové dopravy v Ústeckém kraji, což bude stanoveno i podmínkami otevřených zadávacích řízení na provozovatele veřejné linkové autobusové dopravy v jednotlivých oblastech Ústeckého kraje, obdobně jako v oblasti Lounsko-západ. K danému termínu je předpokládáno i zapojení železniční osobní dopravy v Ústeckém kraji. O termínu zapojení jednotlivých MHD bude jednáno s příslušnými městy. Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 142/189

207 2.8 Síťové vazby na dopravu objednávanou městy Kapitola obsahuje přehled měst s městskou dopravou, které jsou pro potřeby celosíťové obsluhy území Ústeckého kraje více či méně využitelné. Obecně se předpokládá, že čím větší město, tím je častější potřeba dalšího využití MHD k cíli cestujícího, a to díky větší rozlehlosti města. Menší města míjí často MHD jen s malým počtem účelových spojů s účelovou trasou uzpůsobenou občanům s obtížnější pohyblivostí. Přepravu cestujícího z regionu na místo jeho cíle ve městě ulehčuje také trasování regionálních linek napříč městy (protrasování skrz centrum). Taková řešení se již v mnoha městech osvědčila, přestože šlo o úplnou novinku. V další městech průjezdné linky regionální dopravy plánujeme, čímž se eliminuje nutnost přestupu na MHD. MHD Bílina zde je systém MHD o velikosti dvou linek MHD, jedná se o Městské autobusové linky Bílina a , které provozuje dopravce Dopravní podnik měst Chomutova a Jirkova a.s. Některé zastávky těchto linek MHD jsou společnými zastávkami s linkovou dopravou objednávanou Ústeckým krajem (např. Bílina,,sídliště, Bílina,,pož.zbroj., Bílina nám. nebo Bílina,,žel.st.), ale bez zajištěných návazností i když na lince je zaveden ve špičce 30 min. takt. Síťová vazba je tedy umožněna na společných zastávkách a proto lze u této linky do budoucna uvažovat o bližších vazbách s linkovou dopravou. MHD Děčín Městská autobusová doprava obsluhující 55tisícové město Děčín má díky poloze silné vazby jak na železniční (regionální, nadregionální, dálková i mezinárodní), tak autobusovou dopravu (dominuje regionální). Rozpačité počátky realizované autobusové dopravy v Děčíně se datují v letech 1906 a 1912, vždy s následným ukončením provozu. Teprve v roce 1923 začíná provoz trvalejšího charakteru, přičemž se nejednalo o čistě městský provoz, ale spojení přesahující do okolních obcí a tehdy ještě samostatných Podmokel. Autobusová doprava nabrala v Děčíně poměrně rychle význam a oblibu u cestujících. V roce 1950 vzniká Dopravní podnik města Děčína a funkci MHD začala plnit také trolejbusová doprava, která však byla v souladu s dopravní politikou 70let postupně zlikvidována. Od roku 1973 zajišťují městskou dopravu výhradně autobusy. Od 90let minulého století začíná stoupat podíl linek MAD na příměstské dopravě a od roku 2004 městský dopravce začíná provozovat linkovou autobusovou dopravu. V roce zajišťuje městskou dopravu 15 autobusových linek, které jsou díky společnému dopravci tj. Dopravní podnik města Děčína a.s. výrazně provázány s linkovou autobusovou dopravou v oblastech Děčínsko východ a Děčínsko západ a to jak provozně, tak tarifně. Využívají společně centrální přestupní uzly u hlavního nádraží a autobusového nádraží, a dále mají společný informační servis na integrovaných zastávkových označnících. Autobusové linky z oblasti Šluknovsko (401, 402 a 421) zajišťuje dopravce BusLine a.s., a nemají vytvořenou individuální návaznost na MAD, ale využívají společně centrální přestupní uzly u hlavního nádraží a autobusového nádraží, a dále mají společný informační servis na integrovaných zastávkových označnících. V přestupních uzlech je zajištěna reálná dostupnost do všech větších částí města Děčína. Přestupní uzly na městskou autobusovou dopravu: Železniční stanice Děčín hlavní nádraží poloha v centru města, snadná dostupnost občanské vybavenosti plně funkční informační servis a finanční služby tratě 073, 081, 090, 098 regionální, nadregionální (i mezinárodní) osobní vlaky tratě 081, 090 vnitrostátní dálkové rychlíky tratě 090 a 098 mezinárodní vlaky EC a EN Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 143/189

208 Autobusové nádraží poloha v centru města, snadná dostupnost občanské vybavenosti v pracovní dny funkční informační servis a finanční služby telefonický informační servis nonstop provoz linek městské autobusové dopravy provoz linek regionální linkové autobusové dopravy provoz linek komerční dálkové autobusové dopravy Vzhledem ke skutečnosti, že tarifní podmínky dopravce Dopravní podnik města Děčína umožňují využívat v linkové i městské dopravě elektronické časové předplatné jízdné rozdělené podle zón, jsou některé příměstské linky cestujícími pravidelně využívány v městských relacích. Praktické příklady provázanosti MAD a linkové dopravy v oblastech Děčínsko: Linka 429 Děčín Těchlovice, proložení spojů s městskou linkou 9, která má souběžnou trasu avšak končí v Nebočadech na hranici města. Linka 430 Děčín Malšovice Javory, proložení s linkou 3 do Vilsnice Linka 445 Děčín Jílové - Libouchec Chlumec, využívána do sídliště Bynov (linka MAD 2) Linky 422, 423, 424 v relaci centrum Kamenická, častá frekvence cestujících využívající jednotlivé jízdné, které je levnější než tarif MAD V případě městských částí Jakuby (429) a Horní Březiny (426, 427, 428) dokonce nahrazuje linková doprava MAD, která zde není v přijatelné docházkové vzdálenosti zastoupena. Toto řešení však může v určitých situacích být důvodem komplikace s nedostatečnou kapacitou vozidel. Přetíženost autobusů linkové dopravy vlivem cestujících v městských relacích se nárazově projevuje na linkách 427, 429 a 445. MHD Duchcov zde je systém MHD provozován soukromým dopravcem Jiřím Boudou, který zajišťuje dopravu pro město Duchcov na jedné lince Duchcov,,U polikliniky Duchcov,žel.st. a která víceméně zajišťuje pouze dopravní spojení na železniční dopravu do od města vzdálené železniční stanice Duchcov. Není zaznamenáno pravidelné využití přestupních vazeb, oba systémy zde existují vedle sebe, ale zcela samostatně. MHD Chomutov a Jirkov Autobusové a trolejbusové linky městské dopravy provozuje dopravce Dopravní podnik měst Chomutova a Jirkova a.s. Celkově k síť linek tvoří 15 autobusových a 7 trolejbusových linek. Mimo města Chomutov a Jirkov městská doprava obsluhuje obce Údlice, Droužkovice, Spořice a Černovice. Tuto dopravu hradí obce. Interval linek se pohybuje v rozmezí 30 až 60 minut. Velká část linek není provozována v pravidelných intervalech. Na linky MHD navazuje drážní doprava ve stanicích Jirkov, Jirkov zastávka a Chomutov město. Linková doprava ve velké části na území obou měst kopíruje trasy MHD. Vhodné přestupní body je možné tvořit v zastávkách Jirkov,,aut.nádr., Chomutov,,aut.nádr a Chomutov,,Palackého. MHD Kadaň V Kadani provozuje linky městské dopravy dopravce Technické služby, s.r.o. Kadaň. Síť linek tvoří 2 autobusové linky, které nepřesahují hranici města (vyjma jednoho školního spoje, který obsluhuje Prunéřov,,EPRU). Linky jsou provozovány celotýdenně v nepravidelných intervalech od cca 5:00 hod do cca 19:00 hod. Na linky jsou vypravovány 2 vozidla délky 9,5 m. Linky MHD neobsluhují autobusové nádraží, nejbližší zastávka je Kadaň,,U Nádraží vzdálena od autobusového nádraží cca 100 metrů. Stejně tak je od této Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 144/189

209 zastávky vzdálena železniční stanice Kadaň. Nabízí se pro přestupy také zastávky Kadaň,,Chomutovská sídl.b, Kadaň,,Koupaliště nebo Kadaň,,Jungmanova. MHD Klášterec nad Ohří Dopravce Pavel Škramlík v Klášterci nad Ohří provozuje 2 autobusové linky. Linka č. 1 spojuje lázeňskou část města, historické centrum a sídliště Petlerská s autobusovým nádražím, žel. stanicí a Kláštereckou porcelánkou. Linka č. 2 zajišťuje spojení města Klášterec nad Ohří s PZ Verne. Linka MHD 1 je provozována v pracovní dny od cca 5:00 hod do cca 22:30 hod., o víkendu pak od cca 6:00 do cca 20:00 hod. Linka č. 2 je provozována dle začátků a konců pracovních směn v PZ Verne. Na linky jsou nasazovány vozidla různých velikostí. Vhodný přestupní bod mezi linkami MHD a veřejnou linkovou dopravou je zastávka Klášterec nad Ohří,Miřetice,aut.nádr., kterou obsluhuje všechny linky MHD i Ústeckého kraje. Linka MHD 1 je ukončena v zastávce Nádraží ČD, kde je možný přestup na vlaky směr Chomutov a Karlovy Vary. Časy odjezdů jsou přizpůsobeny časům vlaků. MHD Litoměřice Zde je systém MHD o velikosti dvou linek MHD, jedná se o Městské autobusové linky Litoměřice B a D, které provozuje akciová společnost DPÚK. Výchozí a cílová zastávka těchto linek je na autobusovém nádraží, na které bezprostředně navazuje železniční doprava stanicí Litoměřice,,město. Z výše uvedeného je jednoznačně zřejmé, že nejdůležitější síťová vazba mezi MHD a ostatními druhy dopravy se realizuje na autobusovém nádraží v Litoměřicích. MHD Louny Tak jako v Žatci provozuje linky MHD v Lounech dopravce DPÚK, a.s. Městská hromadná doprava je tvořena linkami č. 1 a č. 2. Linky MHD kromě území města Louny obsluhují obce Lenešice, Dobroměřice, Černčice, Obora, Vršovice. Obě linky spojují východní a západní část města. Linky jsou provozovány celotýdenně od cca 4:00 hod. do cca 23:00 hod. v nepravidelných intervalech. Frekvence spojů je však od ostatních měst stejného či podobného významu vyšší. Linky MHD obsluhují zastávku Louny,,žel.st. v těsné blízkosti žel.st. Louny. Linka č. 2 obsluhuje také zastávku Louny,,Fügnerova, která se nachází v blízkosti žel.zast. Louny střed a v blízkosti autobusového nádraží cca 100 metrů. Přestup v rámci jedné zastávky je možný v zastávkách Louny,,Luna (vybrané linky Ústeckého kraje a MHD 2), Louny,,Riegrova (linka 739 a MHD 2) a Louny,,žel.st. (vybrané linky Ústeckého kraje a MHD 1,2). MHD Lovosice zde je MHD realizováno jedinou linkou , na které přepravu zajišťuje dopravce BusLine a.s. Tato linka obsluhuje zastávky dle požadavků výběrového řízení, resp. města Lovosice. Je zde kromě běžné přepravy cestujících po městě zohledněna také obsluha lovosické průmyslové zóny. Síťová vazba se uskutečňuje především v zastávce Lovosice,,aut.nádr., jde o vazbu mezi různými druhy dopravy, tj. mezi autobusy a vlaky linek U10 a U11. Za zmínku stojí i další využívaná vazba, a to na autobus Dopravního podniku měst Mostu a Litvínova, a.s. MHD Most a Litvínov Autobusové a tramvajové linky městské dopravy provozuje dopravce DOPRAVNÍ PODNIK měst Mostu a Litvínova, a.s. Celkově k síť linek tvoří 4 tramvajové linky, z nichž tři zajišťují páteřní dopravu mezi největšími územními celky, tedy Mostem a Litvínovem, a 28 autobusových linek. Mimo města Most a Litvínov městská doprava obsluhuje obce Obrnice, Patokryje, Korozluky, Havraň, Lom, Meziboří, Horní Jiřetín a Osek. Velká část linek není provozována v pravidelných intervalech. Na linky MHD navazuje drážní doprava ve stanicích Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 145/189

210 Most a Litvínov. Linková doprava ve velké části na území obou měst kopíruje trasy MHD. Vhodné přestupní body je možné tvořit v zastávkách Most,,nádraží, Most,,1.nám., Litvínov,,nádraží. MHD Štětí Zde je MHD realizováno jedinou linkou , na které přepravu zajišťuje dopravce Břetislav Kafka. Tato linka v podstatě obsluhuje stejné zastávky jako Ústeckým krajem objednávaná linková doprava. Při tvorbě jízdních řádů byl kladen zejména důraz na to, aby linka MHD nejezdila v souběhu s linkovou dopravou. Síťová vazba je tedy umožněna na společných zastávkách. Oba systémy zajišťují přepravu na stejném území, neexistuje centrální přestupní bod. Není zaznamenáno pravidelné využití přestupních vazeb, oba systémy zde existují vedle sebe, ale samostatně. MHD Teplice Současný systém MHD čítá 26 autobusových linek a 9 trolejbusových linek, které provozuje dopravce Veolia Transport Teplice s.r.o.. (vzniklý privatizací a postupnými transformacemi a fúzemi Dopravního podniku Teplice). Asi 23 pravidelných autobusových linek má čísla z řady 120 až 148 (licenční čísla a ), některé zvláštní linky mají nižší čísla (č. 30 k bezplatné dopravě do obchodního centra Olympia, 33 je hřbitovní linka, 35 je skibus do Mikulova, 40 / je nostalgická linka do lázní Dubí, 24L či 124L je rekreační linka). Vnitroměstské jsou pouze linky 30 a 33, všechny ostatní autobusové linky MHD Teplice jsou ve skutečnosti příměstské a meziměstské. Ústecký kraj v současnosti, tj. do , objednává u dopravce Veolia Transport Teplice s.r.o. 23 autobusových linek, resp. spoje na 23 linkách, od to již budou spoje na 25 autobusových linkách. Síťové vazby mezi linkovou dopravou objednávanou Ústeckým krajem a dopravou objednávanou městem Teplice, tedy MHD jsou podporovány a zaváděny na celém území města. Hlavní síťová vazba autobusové a trolejbusové dopravy je realizována především v zastávce Teplice,Benešovo náměstí a to ze všech směrů příjezdů linkové dopravy. Další důležitou síťovou vazbou je zastávka Teplice,,Hlavní nádraží, kde dochází k přestupům na železniční dopravu ve směru Ústí nad Labem, Chomutov, Most a Litvínov. MHD Žatec Městskou dopravu v Žatci tvoří 2 autobusové linky, které provozuje dopravce DPÚK, a.s. Linka č. 1 je provozována v pracovní dny v nepravidelném intervalu od cca 5:00 hod. do cca 23 hod., o víkendu pak od cca 6:30 hod. do 19:00 hod. v intervalu cca 120 minut. Linka č. 2 je provozována v pracovní dny pouze v ranní a odpolední špičce. Páteří je tedy linka č. 1, která obsluhuje všechny významné části města. Městská doprava zajišťuje návaznost na vlaky v žel.st. Žatec, které se nachází mimo obydlenou část města. Linky MHD neobsluhují zastávku autobusové nádraží. Přestup mezi linkami MHD a linkovou osobní dopravou je možný mezi AN a zastávkou MHD vzdálenou cca 100 metrů Žatec,,Nákladní AN. Vzhledem k nedostatečné kapacitě autobusového nádraží Žatec nepředpokládáme v nejbližší době zlepšení přestupní vazby. Mezi linkami MHD a Ústeckého kraje je možný přestup v dalších zastávkách Žatec,,žel.st, Žatec,,u hřbitova, Žatec,,Červený hrádek. MHD Ústí nad Labem Současný systém MHD čítající 22 autobusových linek, 11 trolejbusových linek a 1 linku lanové dráhy, které provozuje akciová společnost Dopravní podnik města Ústí nad Labem. V minulosti byl součástí MHD v Ústí nad Labem i tramvajový provoz, který byl v Ústí nad Labem zahájen v sobotu 1. července Cestující v tu dobu mohli využívat dvě linky. Provoz byl ukončen 1. června Pravidelný provoz autobusů byl zahájen v sobotu 19. října 1929, cestující mohli využít jako první linku č. 10, která vedla z Hlavní pošty (dnešní Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 146/189

211 zastávka Divadlo) na střekovské Gabelsbergerovo (dnešní Novosedlické) náměstí. Trolejbusový provoz byl zahájen v pátek 1. července 1988, cestující se tehdy mohli svézt linkou č. 51, která vedla ze Stříbrníků přes Malátovu a Mírové náměstí do zastávky Pod Holoměří. Ústecký kraj aktuálně objednává u Dopravního podniku města Ústí nad Labem a.s. 12 autobusových linek, resp. spoje na 12 linkách. Některé v plné trase, tedy i po území města linky MHD č. 1, 4 a 12 a další od hranice správního území města linky MHD č. 2, 3, 6, 7, 11, 15, 18, 19 a 102. Síťové vazby mezi linkovou dopravou objednávanou Ústeckým krajem a dopravou objednávanou městem Ústí nad Labem, tedy MHD, jsou podporovány a zaváděny na celém území města. V současnosti je v běhu projekt sdružování označníků na území města, kde se jedná o slučování označníků různých autobusových dopravců do tzv. sdružených označníků (viz platná norma ČSN ). Zároveň byl linkový provoz, který využíval v centru města zaniklé autobusové nádraží, přesunut do prostoru dopravního uzlu Divadlo. Zde po dohodě s městským dopravcem a též s městem dochází k využívání stávajících zastávek městské dopravy. Hlavní síťová vazba je tedy realizována především v uzlu Divadlo a to ze všech směrů příjezdů linkové dopravy. Další dvě nejdůležitější síťové vazby jsou na Mírovém náměstí, kde dochází k výstupu cestujících z linkové dopravy ze směru od Velkého Března a poslední důležitá vazba je realizována v zastávce Hraničář, kde dochází k výstupu z linkové dopravy ze směru Petrovice, Libouchec, Chuderov a Velké Chvojno. Přestupní bod Osek Do města Oseka zajíždí linka MHD Litvínov, která však na linkovou dopravu Ústeckého kraje nemá žádnou faktickou vazbu. Tato linka zajišťuje pouze nepravidelnou dopravu do a z Oseka do Litvínova přes Loučnou a Horní Lom. Při tvorbě jízdních řádů byl kladen důraz na to, aby linka MHD nejezdila v souběhu s linkovou dopravou. Přestupní bod MHD Krupka V současnosti zde není návaznost linkové dopravy na MHD jiných dopravců. Od však vzniká návaznost na linku MHD Ústí nad Labem v zastávce Krupka,Bohosudov,,MěÚ. Návaznosti byly plánovány již při tvorbě jízdních řádů na následující období jejich platnosti. Přestupní bod MHD Chlumec v současnosti jsou zde zajištěny návaznosti linkové dopravy na linku MHD Současně jsou tvořeny vazby i na linkovou dopravu v oblasti Děčín-západ linkou 445. Od jsou v Chlumci tvořeny významné vazby mezi linkami 131, 135 a 137 PD Teplice, 445 Děčínsko-západ a a MHD Ústí nad Labem. 2.9 Parametry kvality Současné požadavky na kvalitu poskytovaných služeb U autobusové dopravy objednávané Ústeckým krajem, poskytované v rámci veřejných služeb pro přepravu cestujících ve veřejné linkové dopravě je vyžadována určitá kvalita požadovaných služeb, zejména přesnost, spolehlivost, plnění jízdního řádu, dodržování přestupních vazeb, nízkopodlažnost, klimatizovanost atd. Některé požadavky stanovují přímo právní předpisy, např. Nařízení vlády č. 63/ Sb., O stanovení minimálních hodnot a ukazatelů standardů kvality a bezpečnosti a o způsobu jejich prokazování v souvislosti s poskytováním veřejných služeb v přepravě cestujících. Nad rámec těchto základních požadavků jsou stanovena další pravidla a požadavky prostřednictvím smluvních ujednání Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 147/189

212 v uzavíraných dlouhodobých smlouvách. Jsou stanoveny a hodnoceny dva základní ukazatele. Prvním z hledisek je sledování nepřekročitelných a dlouhodobých průměrných hodnot vztažených k určitému období uzavřené smlouvy, druhým hlediskem jsou sankce za konkrétní porušení smlouvy a to za každý jednotlivý případ zjištěného porušení smluvních ujednání. Cílem je postupné zlepšování kvality poskytovaných služeb, kvalitní vozový park a v neposlední řadě spokojenost cestujících, kteří inklinují ke stále větší kvalitě v souladu s vývojem v oblasti automobilového průmyslu. Je nutno podotknout, že Ústecký kraj (dále jen objednatel) si již v roce 2006 byl vědom nutnosti nastavení základních standardů ve veřejné linkové dopravě a ještě před výběrovými řízeními na dopravce, kteří zajišťují základní dopravní obslužnost Ústeckého kraje v závazku veřejné služby (dále jen provozování dopravy), vydal závazné podmínky provozu dopravních prostředků v autobusové dopravě, které byly stanoveny jako NORMY PLYNULOSTI, PRAVIDELNOSTI, NOSTI (KAPACITY) A KVALITY, které musí všichni dopravci v kraji dodržovat. Základními podmínkami pro provozování dopravy jsou parametry, které v ČR nemají v současnosti obdobu. Pro představu zde uvádíme některé nezbytné podmínky při provozování dopravy v Ústeckém kraji, které musí každý smluvní dopravce dodržovat a jejichž neplnění znamená pro dopravce citelné sankce. Pro objednatele není přípustné, aby skutečná kvalita vozidel byla nižší než objednávaná a proto stanovená kritéria a požadavky pečlivě sleduje a vyhodnocuje. Do sledování nepřekročitelných a průměrných hodnot patří: I.) Stáří vozidel Dopravce je povinen zajistit, že od prvního dne provozování dopravy nebude žádný z dopravních prostředků využívaných k provozování dopravy starší 12 let, s tím, že průměrné stáří dopravních prostředků využívaných k provozování dopravy v témže období zároveň nepřesáhne 10 let, a ode dne a ke každému dalšímu dni provozování dopravy nebude žádný z dopravních prostředků využívaných k provozování dopravy starší 8 let. II.) Nízkopodlažní vozidla Dopravce se zavazuje při sestavování vozového parku postupovat tak, aby počínaje dnem a v každém dalším okamžiku provozování dopravy tvořila nejméně 10 %, resp. u příměstské dopravy 20%, z dopravních prostředků používaných k provozování dopravy vozidla nízkopodlažní (zaokrouhleno nahoru). Nízkopodlažním vozidlem se rozumí vozidlo, kde u nejméně jedněch dveří pro výstup a jedněch dveří pro nástup cestujících (např. vpředu a uprostřed) je nástupní výška max. 32 cm nad úrovní vozovky. Tento výškový rozdíl je zároveň jediným náhlým výškovým rozdílem, který je nutno překonat na cestě nástup odbavení zaujmutí místa cestujícím, případně opačně při výstupu. Jako nízkopodlažní vozidla se tedy rozumí vozidla, kde tento usnadněný přístup mohou využívat všichni cestující bez rozdílu, mají-li tento úmysl (bez nutnosti žádosti nebo znamení k řidiči). Za nízkopodlažní vozidla se zejména nepovažují vozidla, kde je nutné pro snížení nástupu na tuto úroveň a užití těchto kvalit žádat řidiče např. o vysunutí plošiny pro invalidní vozík/kočárek. Dopravce je povinen nasazovat nízkopodlažní vozidla na konkrétní linky po dohodě s objednatelem, a umožní-li to charakter linky, na stálé turnusy/oběhy, aby bylo tuto skutečnost případně možné označit v jízdním řádu. III.) Klimatizovaná vozidla Dopravce je povinen při sestavování a obměnách vozového parku postupovat tak, aby počínaje dnem a v každém dalším okamžiku provozování dopravy tvořila nejméně Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 148/189

213 10 % z dopravních prostředků používaných k plnění této smlouvy vozidla s klimatizací prostoru pro cestující (zaokrouhleno nahoru) IV.) Kapacita vozidla Dopravce je povinen provozovat veřejnou linkovou dopravu dopravními prostředky k tomu způsobilými, tj. zejména umožňujícími výměnu cestujících v zastávkách, přepravu nejméně jednoho dětského kočárku nebo invalidního vozíku v prostoru pro cestující, a dále umožňujícími přepravu alespoň 15 % stojících cestujících (kdy 100 % je počet sedících cestujících ve vozidle). Kvalitativní parametry v konečném důsledku znamenají určitou unifikaci vozového parku. Ne ve smyslu unifikace výrobce, ale služeb požadovaných Ústeckým krajem (objednavatelem), které ve vozidlech cestující mohou využívat bez ohledu na linku, dopravní oblast nebo smluvního dopravce. Nejvýraznější odlišností, se kterou se cestující budou setkávat, může být kapacita vozidla. I přes trend vedoucí k minimalizaci typů dopravních prostředků používaných v rámci konkrétní oblasti, bude nadále nutné v dopravních koncepcích rozlišovat potřebnou kapacitní odlišnost vozového parku. Ilustračním příkladem lze označit oblast Lounsko západ, kde nová koncepce stanovuje plošně jako vhodnou kapacitu vozidel o délce 10,5m (viz. foto). Dopravní oblasti zahrnující obsluhu zejména v okolí velkých měst, nebo s potenciálem silných přepravních proudů naopak vyžadují rozpětí vozidel od standardních po velkokapacitní (okresy Děčín, Teplice, Ústí n.l.). Nasazení vhodných vozidel tak bude mít vliv na minimalizaci doby dosažení plné kapacity vozidla za nutnosti využití většího počtu míst k stání. Při překonávání delších relací je vhodné jako měřítko kvality preferovat počet nabídnutých míst k sezení. Klíčem ke struktuře vozového parku v jednotlivých dopravních oblastech budou kategorie obsluhovaných linek (viz. Klasifikace typů linek v autobusové dopravě ). Základním parametrem autobusů splňujících podmínky objednatele je bezbariérovost, a to minimálně v provedení Low Entry. Plnou nebo částečnou (LE) bezbariérovost v současnosti na trhu nabízí většina výrobců autobusů a trolejbusů v široké škále variant, a možností flexibilně reagovat na specifické podmínky zákazníků, které mimo jiné budou také vycházet z podmínek kvalitativních požadavků. Příklady nabízené kapacity autobusů a jejich uplatnění Délka 12m dvoudvéřové provedení Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 149/189

214 orientační kapacita 41 míst k sezení, 40 míst k stání, 2 kočárky nebo invalidní vozík univerzální vozidlo s širokým využitím v linkové dopravě vhodné pro obslužné linky 1. kategorie případně páteřní v okolí větších měst, dopravě mezi menšími městy, a k zajišťování návazností k uzlům páteřní železniční dopravy varianta v třídveřovém provedení využitelná na příměstských linkách Délka 10,5m - dvoudvéřové provedení orientační kapacita 30 míst k sezení, 35 míst k stání, 2 kočárky nebo invalidní vozík univerzální vozidlo s využitím na obslužných linkách 1. a 2. kategorie k spojení menších obcí s nejbližšími městy, nebo přestupními uzly páteřních železničních a autobusových linek Délka 8,5m dvoudvéřové provedení orientační kapacita 25 míst k sezení, 30 míst k stání, 2 kočárky nebo invalidní vozík malé vozidlo s využitím na linkách 3. případně 2. kategorie vymetající vesničky, ve směru k návazným uzlům v době sedla a víkendové slabší poptávky, lze využít na linkách vyšší kategorie Délka 15m dvoudvéřové (třídvéřové) orientační kapacita 55 míst k sezení, 50 míst k stání, 2 kočárky nebo invalidní vozík vozidlo určené pro páteřní linky s delší vzdáleností spojující města, nebo velké sídelní celky s městem v kombinaci s uzlem železniční páteřní linky třídvéřové provedení s nižším počtem míst k sezení (35-40) a zvýšenou celkovou kapacitou nabízí univerzální využití pro příměstskou dopravu na kratší vzdálenosti Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 150/189

215 Délka 18m třídvéřové, čtyřdvéřové orientační kapacita dle zvoleného provedení míst k sezení, ca 100 míst k stání, 2 3 kočárky nebo invalidní vozíky využití na linkách příměstské dopravy velkých měst nebo v kombinaci s MHD (použity ilustrační příklady rozložení sedadel v autobusech Mercedes Citaro) V.) Elektronický informační systémem Dopravce v příměstské dopravě se zavazuje vybavit za účelem zřetelného sdělení trasy spoje cestujícím své dopravní prostředky vnějším elektronickým informačním systémem. Cestujícím musí informační systém sdělit minimálně následující údaje: (1) na čele a boku vozidla číslo linky a cílovou stanici linky/spoje, a (2) na zadní straně vozidla minimálně číslo linky. Informace musí být dostatečně zřetelné z přiměřené vzdálenosti, a to i v noci a za zhoršené viditelnosti. Systém musí být ovladatelný řidičem centrálně z jednoho místa ve vozidle. Dopravce je povinen zajistit tento informační systém počínaje dnem a v každém dalším okamžiku provozování dopravy minimálně na 90% dopravních prostředků. Současné plnění těchto parametrů jednotlivými smluvními dopravci uvádí níže uvedená přehledová tabulka: Přehled plnění kvalitativních požadavků Počet autobusů Průměrný rok výroby Nízkopodl. Kvóta 10(PD20)% Klimatizace Kvóta 10% Informační systém Kvóta 90% Zpráva o plnění povinností Dopravní podnik měst Mostu a Litvínova, a.s. IČ: , % ANO BusLine a.s. IČ: , N 0 ANO Dopravní podnik měst Chomutova a Jirkova a.s. IČ: , N 0 ANO Dopravní podnik města Děčína, a.s. IČ: , N 0 ANO ČSAD Slaný, a.s. IČ: , N 0 ANO Autobusy KAVKA, a.s. IČ: , N 0 ANO AD Podbořany s.r.o. IČ: , N 0 ANO Autobusy Karlovy Vary, a.s. IČ: , N 0 ANO Veolia Transport Teplice, s.r.o , % ANO Dopravní podnik města Ústí nad Labem a.s. IČ: , % ANO CELKEM VŠICHNI DOPRAVCI , % 88 19% % 100% Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 151/189

216 Průměrné stáří a kvalita vozového parku autobusových dopravců od roku 2008 do dopravce v roce 2008 v roce 2009 v roce 2010 v roce PRŮMĚR PRŮMĚR PRŮMĚR PRŮMĚR 7/2008 NP klima 7/2009 NP klima 9/2010 NP klima 9/ NP klima Dopravní podnik měst Chomutova a Jirkova a.s., Chomutov, Školní 999, IČ , , , , DOPRAVNÍ PODNIK měst Mostu a Litvínova, a.s., tř. Budovatelů 1395/23, Most, IČ , , , , Dopravní podnik města Děčína, a.s., Dělnická 106, Děčín VI, IČ , , , , Autobusová doprava s.r.o. Podbořany, Dělnická 946, Podbořany, IČ , , , , ČSAD Semily, a.s., Na Rovinkách 211, Semily; IČ , , , , Veolia Transport Teplice, s.r.o.; Emílie Dvořákové 70, Teplice; IČ , , , , Dopravní podnik města Ústí nad Labem a.s., Revoluční 26, Ústí nad Labem; IČ , , , , Autobusy KAVKA, a.s., Báňská 287, Most, IČ , , , , ČSAD Slaný a.s., Lacinova 1366, Slaný, IČ , , , , Autobusy Karlovy Vary, a.s., Sportovní 4, Karlovy Vary, IČ , , , , CELKEM 2002, , , , Vývoj vozového parku v období Průměrný rok výroby 2002, , , ,93 Počet nízkopodlažních vozidel Počet klimatizovaných vozidel Do sledování dalších smluvních povinností dopravce například patří: VI.) Časové a místní vymezení spojů Dopravce je povinen dodržovat stanovené normy pravidelnosti a plynulosti jím poskytovaných služeb, jež vyplývají z časového a místního vymezení jednotlivých spojů dle platných jízdních řádů. VII.) Přepravní kapacita a výkon Dopravce je povinen využívat dopravní prostředky o takové přepravní kapacitě a výkonu, aby byly plně zajištěny přepravní potřeby cestujících na předmětných spojích; to zahrnuje i povinnost v případech předem známých mimořádných zvýšení poptávky cestujících posílit daný spoj o další dopravní prostředek. VIII.) Dopravní prostředky a záloha vozidel Dopravce je povinen využívat pouze takové dopravní prostředky, které mohou být v České republice dle obecných závazných právních předpisů provozovány ve veřejné linkové dopravě, a řádně dodržovat veškeré povinnosti s jejich provozem spojené. Dopravce je povinen mít po celou dobu provozování dopravy zajištěn dostatek dopravních prostředků, servisních služeb, náhradních dílů, personálu a dalších nezbytných věcí a práv, včetně potřebných rezerv, pro provozování dopravy. Dopravce je dále povinen mít zajištěny přiměřené rezervy dopravních prostředků, servisních služeb, náhradních dílů, personálu a dalších nezbytných věcí a práv tak, aby byl s vynaložením odborné péče schopen za všech okolností dodržet stanovené normy plynulosti, pravidelnosti, výkonnosti (kapacity) a kvality. Dopravce se zavazuje provádět kontrolní prohlídky vozidel používaných k plnění této smlouvy a servisní zásahy na nich na pravidelné bázi standardizovaným a kontrolovatelným způsobem. Dopravce je za tím účelem povinen buď udržovat vlastní opravárenské kapacity nebo zajistit pravidelný preventivní servis a opravárenství subdodávkou od třetí osoby. Dopravce je povinen udržovat přiměřenou pro případ výpadku. Pokud technický stav vozidla nedovoluje jeho další jízdu, je v případě, že do příjezdu dalšího spoje se stejnou trasou a stejnou nebo vzdálenější konečnou stanicí zbývá více než 20 minut, Dopravce povinen zajistit přepravu cestujících z místa předčasného ukončení jízdy vozidla dále v pravidelné trase předčasně ukončeného spoje. IX.) Tarifní podmínky a odbavování cestujících Dopravce je povinen uplatňovat takové tarifní sazby, které umožní maximalizaci tržeb na všech zajišťovaných linkách; pro vyloučení pochybností se stanoví, že tato povinnost neznamená nutně uplatňování nejvyšších možných sazeb povolených právními předpisy. Tarifní sazby založené na jiných principech než dle předchozí věty je dopravce oprávněn Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 152/189

217 uplatňovat pouze s předchozím písemným souhlasem objednatele. Dopravce není oprávněn tarif a přepravní podmínky měnit bez předchozího souhlasu objednatele, který však nebude bezdůvodně odpírán. Dopravce je povinen provádět odbavování cestujících elektronickým odbavovacím systémem. Dopravce je povinen vést přesnou evidenci prodaných jízdních dokladů ve struktuře jednotlivých druhů těchto dokladů a tuto evidenci uchovávat po celou Dobu plnění a nejméně 5 let poté. X.) Čistota vozidla Dopravce je povinen udržovat provozované dopravní prostředky v čistotě; za tím účelem je povinen zajistit čištění interiéru nejméně jednou v každém dni provozu dopravního prostředku a čištění exteriéru přiměřeně klimatickým podmínkám. XI.) Emisní limity Dopravce je povinen zajistit, že všechny dopravní prostředky, které dopravce začne používat v průběhu provozování dopravy (včetně provozních záloh), budou splňovat alespoň emisní limit Euro 3, případně emisní limity Euro 4, Euro 5, EEV. XII.) Stejnokroj řidiče Dopravce zajistí, že všichni řidiči dopravních prostředků na spojích provozovaných při plnění této smlouvy budou při odbavování, během přepravy cestujících na těchto spojích a při další komunikaci s cestující veřejností opatřeni stejnokrojem, ten je jednotný u všech řidičů v provozu. XIII.) Informační povinnosti dopravce kanceláře, elektronické a telefonní informační linky Dopravce je povinen zřídit za účelem poskytování přepravních informací provoz informační kanceláře a telefonní informační linky s alespoň jedním číslem celostátní pevné sítě a alespoň jedním číslem mobilní sítě GSM. Dopravce je povinen zajistit, že telefonní informační linky budou v provozu každý den po celou dobu provozu dopravce (tedy vždy od doby vyjetí prvního spoje do doby ukončení jízdy posledního spoje daného dne). Operátoři telefonních informačních linek musí mít buď přímo, nebo zprostředkovaně prostřednictvím dispečerského řízení dopravce, spojení se všemi dopravními prostředky a řidiči dopravce aktuálně vykonávajícími přepravní služby, tak, aby bylo možné řešit aktuální mimořádné situace spojené s provozními komplikacemi. Dopravce je povinen zřídit elektronickou adresu pro ové informování, která bude fungovat s reakční dobou max. 18 hodin. Pro vyloučení pochybností se stanoví, že reakční doba platí pro dotazy ke spojení, tarifům a službám dopravce, nikoli pro vyřizování stížností, reklamací a jiných dotazů. Dopravce je povinen zajistit, že operátoři telefonních informačních linek i obsluha elektronické adresy budou schopni poskytovat detailní informace o přepravních službách dopravce, zejména informace o jízdních řádech, tarifech a přepravních podmínkách dopravce. Dopravce je povinen zajistit dostatečnou informovanost cestujících o jím poskytovaných dopravních službách; kromě svých povinností dle obecně závazných právních předpisů je dopravce v tomto ohledu povinen dodržovat příslušné požadavky dle stanovených norem plynulosti, pravidelnosti, výkonnosti (kapacity) a kvality. XIV.) Dispečerské řízení provozu Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 153/189

218 Dopravce zabezpečí dispečerské řízení provozu se spojením na všechny řidiče nasazené v provozu při plnění této smlouvy, které musí umožňovat: - operativní nahrazování autobusů náhradními vozidly - řešení mimořádných událostí a situací v dopravě - kontrolu a operativní řízení pomocí pojízdného dispečera XV.) Personální zabezpečení Dopravce je povinen zajistit, že personál přicházející do osobního styku s cestujícími bude vždy vhodně a slušně oblečen. Dopravce je povinen zajistit, aby tento personál ve vztahu k cestujícím dodržoval normy slušného chování a byl schopen poskytovat základní informace o jízdních řádech, tarifech a přepravních podmínkách dopravce na dané lince. Na požádání cestujících je personál dopravce povinen asistovat s nástupem, výstupem a pohybem osob s omezenou schopností pohybu a orientace v dopravním prostředku. Dopravce je povinen uplatňovat takové tarifní sazby, které umožní maximalizaci tržeb na všech zajišťovaných linkách; pro vyloučení pochybností se stanoví, že tato povinnost neznamená nutně uplatňování nejvyšších možných sazeb povolených právními předpisy. Tarifní sazby založené na jiných principech než dle předchozí věty je dopravce oprávněn uplatňovat pouze s předchozím písemným souhlasem objednatele. Dopravce není oprávněn tarif a přepravní podmínky měnit bez předchozího souhlasu objednatele, který však nebude bezdůvodně odpírán. XVI.) Vlastní kontrolní činnost Dopravce je povinen vykonávat na nejméně jednom spoji každé linky provozované dopravy nejméně jednou za tři měsíce přepravní kontrolu nad dodržováním tarifní kázně cestujícími a pořizovat z ní písemné záznamy (protokoly). XVII.) Vyhodnocení kvalitativních požadavků Nejpozději do 15. dne každého kalendářního roku provozování dopravy je dopravce povinen poskytovat objednateli zprávu o plnění povinnosti dopravce dle kvalitativních požadavků. Ústecký kraj (dále jen objednatel) není povinen hradit prokazatelnou ztrátu u jízd (spojů) zpožděných na výjezdu z výchozí zastávky o více než 15 minut nebo zpožděných na příjezdu do jakékoliv další zastávky spoje o více než 20 minut, ledaže dopravce při měsíčním vyúčtování prokáže, že zpoždění bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími jeho odpovědnost. Objednatel není povinen hradit prokazatelnou ztrátu u neprovedených spojů či částí spojů; naopak je oprávněn požadovat od dopravce smluvní pokutu. Objednatel není povinen hradit prokazatelnou ztrátu za dopravní výkony, jež nebudou provedeny v souladu s platnou licencí a schváleným jízdním řádem. Požadavky na kvalitu poskytovaných služeb u nově uzavíraných smluv Ústecký kraj nezůstává jen při nastavených parametrech kvality, ale stále hledá další vylepšení a to i inspirací u výrobců autobusů a jejich zařazení do připravovaných nových zadávacích výběrových řízení. Získané zkušenosti s dodržováním stanovených kvalitativních požadavků, jejich vyhodnocení a sankcionování byli přeneseny již také do zadávací dokumentace otevřeného zadávacího řízení na oblast Lounsko západ. Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 154/189

219 Kromě již uvedených požadavků na normy kvality uvedené v bodě 2.9.1, které však mohou být u nových smluv v drobnostech odlišné a upřesněné, jsou nově do kvalitativních požadavků zařazeny požadavky vyplývající s postupného zájmu objednatele na zvyšování kvality vozového parku, komfortu a poskytovaných služeb cestujícím. Proto zde uvádíme jen zásadní změny v nově stanovených požadavcích objednatele na kvalitu a bezpečnost. I. Základní dopravní prostředky Podle nových standardů kvality a bezpečnosti je dopravce u základních vozidel povinen: k plnění smlouvy používat výhradně taková vozidla, která nebyla poprvé uvedena do provozu před všechna vozidla používaná k plnění smlouvy budou jednotná co se týče jejich typu a značky budou mít jednotné vnější provedení (tj. označení, barevné provedení,design, dekorační prvky apod.) dle požadavků objednatele. Dopravce není oprávněn umisťovat jakoukoliv celoplošnou či jinou vnější reklamu s výjimkou reklamy propagující Ústecký kraj či jeho aktivity, přičemž takovou reklamu dodá přímo objednatel a dopravce zajistí její umístění na vozidla dle pokynů objednatele. Není dovolena žádná (vnitřní i vnější) reklama zasahující do oken vozidla, a to ani částečně. Výjimkou je polep zadního okna autobusu polopropustnou fólií dle požadavku objednatele. Základní vozidla musí dále splňovat veškeré následující požadavky: Základní požadavky jedná se o nízkopodlažní autobus třídy II.; kapacita vozu přesně stanovený minimální počet míst k sezení a minimální počet míst k stání v dané oblasti; min. dvoje dveře, šířka dveří pro nástup s kočárkem/inv. vozíkem alespoň 1200 mm; najížděcí plošina pro kočárek/inv. vozík; naklápěcí karosérie (kneeling); max. výška vozidla nepřesáhne 3400 mm. Bezpečnost a výkon hydraulický nebo elektrický retardér; přední mlhové světlomety; maximální rychlost alespoň 90km/h. Prostor pro cestující, komfort klimatizace prostoru pro cestující pracující v rozsahu C; sedačky pro cestující s výškou opěradla od plochy sedáku alespoň 680 mm, polstrované; sklopné opěrky rukou alespoň na straně do uličky; prostor pro příruční zavazadla nad sedadly s pevným dnem (ne síťované). Informační systém pro cestující Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 155/189

220 hlasový informační systém, jehož prostřednictvím budou cestující během jízdy informováni minimálně o jednotlivých zastávkách a přestupních možnostech; čelní elektronická tabule pro zobrazení čísla linky a cílové stanice; boční elektronická tabule pro zobrazení čísla linky a cílové stanice; zadní elektronická tabule pro zobrazení čísla linky; vnitřní 19 barevný grafický displej pro zobrazování následujících zastávek, event. dalších dopravních informací; alespoň jedna vyměnitelná reklamní vitrína nad okny nebo na zadní straně kabiny řidiče či jinde přístupná cestujícím, o rozměru alespoň A3, sloužící výhradně pro účely objednatele; tlačítka k udávání znamení k výstupu v prostoru pro cestující v dostupné výšce též pro děti; světelná signalizace cestujícím ve voze o zastavení autobusu v zastávce. GPS zařízení na on-line sledování polohy vozidla v reálném čase II. Zálohové dopravní prostředky Podle nových standardů kvality a bezpečnosti je dopravce u zálohových vozidel povinen: k plnění smlouvy používat výhradně taková vozidla, od jejichž prvního uvedení do provozu neuplynulo v kterémkoliv okamžiku plnění smlouvy více jak 14 let. k plnění smlouvy používat vozidla spadající do kategorie autobus, zejména není oprávněn používat dopravní prostředky typu dodávkový automobil tranzit. Zálohová vozidla musí dále splňovat veškeré následující požadavky: Základní požadavky jedná se o nízkopodlažní autobus třídy II.; kapacita vozu přesně stanovený minimální počet míst k sezení a minimální počet míst k stání v dané oblasti; min. dvoje dveře, šířka dveří pro nástup s kočárkem/inv. vozíkem alespoň 1200 mm; najížděcí plošina pro kočárek/inv. vozík; max. výška vozidla nepřesáhne 3400 mm. Bezpečnost a výkon maximální rychlost alespoň 80km/h. Prostor pro cestující, komfort topení ve voze - po celý rok udržovat ve voze na spoji teplotu alespoň 18 C. Informační systém pro cestující Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 156/189

221 tlačítka k udávání znamení k výstupu v prostoru pro cestující v dostupné výšce též pro děti; světelná signalizace cestujícím ve voze o zastavení autobusu v zastávce. Elektronický odbavovací systém alespoň jedno vozidlo bude vybaveno elektronickým odbavovacím systémem III. Obecné požadavky na kvalitu poskytovaných služeb u nově uzavíraných smluv a.) Vozidla Podle nových standardů kvality a bezpečnosti je dopravce povinen: mít pro účely plnění této smlouvy po celou dobu jejího trvání k dispozici přesně stanovený počet vozidel splňujících standardy kvality a bezpečnosti a dále dostatečný počet vozidel splňujících standardy kvality a bezpečnosti coby vozidel zálohových. Dopravce je povinen provozovat veřejnou linkovou dopravu prostřednictvím základních vozidel, přičemž tato základní vozidla mohou být dopravcem využívána pouze pro plnění povinností dopravce dle smlouvy a nemohou být využívána pro provozování dopravy mimo rámec smlouvy. Dopravce se zavazuje, že prostřednictvím zálohových vozidel nebude v žádném z kalendářních měsíců trvání této smlouvy provedeno více než 5 % z objednaného dopravního výkonu v příslušném kalendářním měsíci. zajistit, že dopravní prostředky používané k plnění této smlouvy budou vybaveny elektronickým odbavovacím systémem v souladu s přílohou smlouvy a v souladu s nařízením vlády č. 295/2010 Sb., o stanovení požadavků a postupů pro zajištění propojitelnosti elektronických systémů plateb a odbavení cestujících, a využívat veškeré funkcionality elektronického odbavovacího systému při plnění povinností dle smlouvy b.) Sledování polohy vozidla Podle nových standardů kvality a bezpečnosti je dopravce povinen: vybavit všechna základní vozidla zajišťující přepravní výkony dle smlouvy systémem, který umožní on-line sledování polohy vozidla v reálném čase. Dopravce je povinen vytvořit si vlastní aplikaci, která bude na základě sledování polohy vozidel zaznamenávat reálné plnění jízdního řádu všech spojů na všech linkách. Dopravce je povinen umožnit objednateli bezplatný přístup k této aplikaci, která umožní objednateli sledovat reálné plnění jízdního řádu. Z údajů v aplikaci bude patrná dráha spoje s pravidelnou časovou polohou a časovou odchylkou vůči jízdnímu řádu v jednotlivých zastávkách. Dopravce je zároveň povinen vést elektronicky záznamy o poloze všech vozidel se zobrazením reálných průběhů jízdy v aplikaci, a to s aktualizací údajů v denní době mezi 4,30 23,30 nejvýše každých 5 min. c.) Elektronický odbavovací systém Podle nových standardů kvality a bezpečnosti je dopravce povinen: provádět odbavování cestujících elektronickým odbavovacím systémem a vydat každému cestujícímu doklad o vložení hotovosti na bezkontaktní čipovou kartu, doklad o odbavení prostřednictvím bezkontaktní čipové karty, případně doklad o zaplacení jízdného v hotovosti (jízdenku) v souladu s tarifem a přepravními podmínkami. Objednatel je v souvislosti s odbavováním cestujících oprávněn jednostranně stanovit, které jízdní doklady je dopravce na linkách provozovaných dle smlouvy povinen uznávat; dopravce je v této souvislosti povinen evidovat elektronickým odbavovacím systémem všechny cestující s nárokem na Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 157/189

222 bezplatnou přepravu a všechny cestující s jízdním dokladem, který je dopravce povinen uznávat dle instrukcí objednatele (např. cestující se síťovou jízdenkou REGIONet Labe-Elbe, která se neukládá na čipové karty, či cestující s jakýmkoliv jízdním dokladem stanoveným objednatelem). Dopravce je povinen vést přesnou evidenci prodaných jízdních dokladů ve struktuře jednotlivých druhů těchto dokladů a tuto evidenci uchovávat po celou dobu plnění a nejméně 5 let poté. d.) Integrovaný dopravní systém - IDS V souvislosti se zamýšleným zavedením IDS na území Ústeckého kraje je k datu zahájení provozu IDS dopravce povinen: na všech linkách provozovaných dle této smlouvy uznávat vzájemně jízdní doklady IDS vydané ostatními dopravci zajišťujícími veřejnou osobní dopravu v rámci IDS jakož i jakékoliv jiné jízdní doklady, jejichž povinné uznávání dopravcem na linkách provozovaných dle této smlouvy je objednatel oprávněn dopravci jednostranně stanovit dle smlouvy; předat objednatelem určenému účtovateli data o bezkontaktních čipových kartách vydaných k datu spuštění IDS (byly-li takové karty před spuštěním IDS dopravcem vydány) a identifikační data o dopravcem používaných zařízeních v elektronickém odbavovacím systému; Od data zahájení IDS je dopravce povinen v pravidelných intervalech 24 hodin: předávat clearingovému centru informace o bezkontaktních čipových kartách (nově vydané, zrušené, blokované) ve formě dle smlouvy; předávat clearingovému centru informace o transakcích elektronického odbavovacího systému ve formě smlouvy; předávat clearingovému centru identifikační data o změnách zařízení používaných dopravcem v elektronickém odbavovacím systému; a přijímat od clearingového centra aktualizovaný seznam zakázaných čipových karet (tzv. blacklistu) a tento nahrávat do všech zařízení elektronického odbavovacího systému tak, aby nebylo možné použití zakázaných čipových karet. e.) Měsíční výkazy Podle nových standardů kvality a bezpečnosti je dopravce povinen: předložit objednateli nejpozději do 15 dnů po skončení každého kalendářního měsíce v tištěné a elektronické podobě měsíční výkaz obsazenosti spojů dle vzoru obsaženého v příloze smlouvy. V měsíčním výkazu obsazenosti spojů je dopravce povinen uvést pravdivé a úplné informace o průměrných měsíčních hodnotách nástupů a výstupů a průměrné obsazenosti spojů v každé části trasy jednotlivých spojů. Měsíční výkaz obsazenosti spojů musí být vyplněn řádně a pravdivě a jeho tištěná podoba musí být podepsána osobou oprávněnou jednat za dopravce. poskytnout objednateli na jeho výzvu přehled o obsazenosti spoje za konkrétní kalendářní den v elektronické podobě, a to až 90 dní zpětně. předložit objednateli nejpozději do 15 dnů po skončení každého kalendářního měsíce v tištěné a elektronické podobě měsíční výkaz přesnosti dle vzoru obsaženého v příloze smlouvy obsahující informace o nepřesnostech při plnění jízdního řádu. Měsíční výkaz přesnosti bude obsahovat následující údaje: a) všechny případy neprojetí měřícího bodu včas ve smyslu smlouvy; b) uvedení kumulativní měsíční přesnosti ve smyslu smlouvy; Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 158/189

223 c) všechny případy opuštění zastávky jednotlivého spoje před časem stanoveným v jízdním řádu; d) všechny případy sjetí z trasy; e) všechny případy zpožděných jízd či vynechaných dopravních výkonů v příslušném kalendářním měsíci; f) vyčíslení nároků objednatele na smluvní sankce nebo náhradu škody. Měsíční výkaz přesnosti musí být vyplněn řádně a pravdivě a jeho tištěná podoba musí být podepsána osobou oprávněnou jednat za dopravce. f.) Jízdní řády Dopravce je povinen dodržovat stanovené normy pravidelnosti a plynulosti jím poskytovaných služeb, jež vyplývají z časového a místního vymezení jednotlivých spojů dle přílohy smlouvy. Ze žádné zastávky na trase spoje nesmí příslušný autobus vyjet před dobou stanovenou v jízdním řádu. Objednatel definuje na každém spoji jeden nebo více měřících bodů, které jsou uvedeny v příloze smlouvy. Měřící bod vždy odpovídá zastávce, na které daný spoj zastavuje. Objednatel je oprávněn kdykoliv za trvání této smlouvy změnit polohu měřících bodů či jejich počet na jednotlivém spoji, přičemž takovou změnu dopravci písemně oznámí alespoň 30 dnů před plánovanou změnou. Dopravce je dále povinen: ve vztahu ke každému spoji a každému měřícímu bodu měřit a zaznamenávat, zda příslušný spoj projel příslušný měřící bod včas. Včasným projetím měřícího bodu se rozumí takový odjezd z dané zastávky odpovídající měřícímu bodu, který nastane v rozmezí od 0:00 (min:sec) do 3:59 (min:sec) od plánovaného času odjezdu daného spoje z dané zastávky uvedeného v jízdním řádu. umožnit objednateli v reálném čase kontrolu, zda příslušné spoje projíždí měřícími body včas. Dopravce je současně povinen vést databázi, v níž bude zaznamenáno, zda jednotlivé spoje projely jednotlivými měřícími body včas (v databázi bude uvedeno ANO/NE). Tato databáze musí umožňovat řazení záznamů podle času, podle měřícího bodu, podle spoje a podle linky. Tato databáze rovněž musí umožňovat vytvoření souhrnných údajů o poměru včasného projetí spojů měřícími body za stanovené časové období (výběr podle dnů, týdnů a měsíců), za stanovenou linku a za stanovený spoj k celkovému počtu projetí jednotlivých spojů jednotlivými měřícími body. provozovat služby dle této smlouvy tak, aby kumulativní měsíční přesnost na všech měřících bodech všech spojů na každé lince dosahovala hodnoty alespoň 95 %. g.) Čekací doby Objednatel je oprávněn dopravci jednostranně stanovit, ve kterých zastávkách je dopravce povinen čekat na přípojné spoje, a to ať již na přípojné spoje dopravce dle smlouvy, nebo na přípojné spoje jiných dopravců. V této souvislosti vypracuje objednatel dokument Čekací doby, který čekání dopravce na přípojné spoje upraví v podrobnostech. Poté, co mu bude objednatelem dokument Čekací doby předložen, je dopravce povinen nejpozději od nejbližší změny jízdního řádu (ne však dříve než 60 dnů po předložení tohoto dokumentu objednatelem) takové čekání na přípojné spoje realizovat v souladu s požadavky objednatele specifikovanými v předloženém dokumentu Čekací doby, tj. odjezd ze zastávky čekání na přípoj provést odchylně od pravidelného jízdního řádu, a to v zájmu uspokojení přepravních potřeb potenciálně přestupujících cestujících. V takovém případě se čekající spoje nezahrnou do příslušných výkazů zpožděných spojů, bude-li čekání a tomu odpovídající zpoždění oproti pravidelnému jízdnímu řádu odpovídat parametrům uvedeným v příslušném dokumentu Čekací doby. Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 159/189

224 Závěrem lze říci, že nově nastavené parametry standardů kvality a bezpečnosti jsou vylepšením stávajících norem kvality, zejména pak v oblasti komfortu a bezpečnosti cestujících, dodržování časů dle jízdních řádů a v neposlední řadě též zavedení IDS na území Ústeckého kraje. Sankce pro případ nedodržení smlouvy I. Současná úprava Současná úprava vychází z koncesních řízení uskutečněných v letech Vzhledem k nezkušenosti s možnostmi ukládat smluvní sankce a jejich vymahatelností bylo hlavním mottem současné úpravy zajistit potřebnou kvalitu vozového parku dopravců, zejména stáří a postupné vylepšování parametrů vozidel. V případě, že jsou při kontrole zjištěny nedostatky, jsou zaznamenány do kontrolního protokolu a následně je za porušení příslušného ustanovení smlouvy požadována odpovídající sankce. Výše některých vybraných možných sankcí: V zájmu zajištění plynulosti veřejné linkové dopravy je Dopravce povinen zaplatit za každý 1 vynechaný km dopravního výkonu Objednateli smluvní pokutu ve stanovené výši, a to pokud podíl vynechaných kilometrů přesáhne 1 promile z celkového měsíčního dopravního výkonu. Neprovede-li dopravce přepravní výkony, neboť mu v tom bránily okolnosti vylučující odpovědnost, pak se takto vynechané kilometry nezapočítávají do základu pro výpočet smluvní pokuty. Poruší-li dopravce svou povinnost uvést v dokladech pravdivé a úplné informace o zpožděných jízdách či vynechaných dopravních výkonech, resp. řádně vyčíslit a zohlednit nároky objednatele na neuhrazení prokazatelné ztráty a/nebo na smluvní sankce, zavazuje se zaplatit smluvní pokutu ve výši ,- Kč za každý jednotlivý případ. Za porušení svých povinností např. nesplnění přepravní kapacity a výkonu, čistoty vozidel, kvalitativních poždavků podle přílohy smlouvy, slušného oblečení a vystupování personálu dopravce a výkonu vlastní přepravní kontroly zaplatí dopravce objednateli smluvní pokutu ve výši 5 000,- Kč za každý jednotlivý případ porušení. Za porušení svých povinností např. nepředložení ročního vyúčtování skutečné prokazatelné ztráty, porušení stáří vozidel, nedostatek dopravních prostředků, servisních služeb, náhradních dílů, personálu pro plnění svých závazků, nedodržení přepravních a tarifních podmínek, nepodání roční zprávy o plnění povinností dopravce, poskytnutí měsíčních údajů o provedených dopravních výkonech a realizovaných tržbách či neposkytnutí úplných a přesných informací o veškeré dopravě kterou provozuje na území kraje zaplatí dopravce objednateli smluvní pokutu ve výši 5 000,- Kč za každý kalendářní den, kdy porušení takové povinnosti trvá, případně za každý kalendářní den prodlení s plněním takové povinnosti. Za neumožnění provedení kontroly plnění povinností dopravce dle této smlouvy zaplatí dopravce objednateli smluvní pokutu ve výši ,- Kč za každý jednotlivý případ porušení. Za porušení kterékoli povinnosti: dopravce např. nepožádá o licence na smluvní linky, neudržuje je v platnosti, nemá platné živnostenská oprávnění, provozování dopravy třetí osobou bez souhlasu objednatele je dopravce objednateli povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši ,- Kč za každý jednotlivý případ porušení. Pokud dopravce neoprávněně ve kterémkoliv dni Doby plnění přeruší, omezí či ke stanovenému termínu nezahájí provoz nejméně 5 spojů, které je podle této smlouvy povinen provozovat, nebo ve kterémkoliv týdnu doby plnění přeruší, omezí či ke stanovenému termínu nezahájí provoz nejméně 15 spojů, které je podle této smlouvy povinen provozovat, je dopravce objednateli povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 1000,- Kč za každý neprovedený 1 km dopravního výkonu připadajícího na takto přerušené, omezené či nezahájené spoje a to za každý den, kdy jsou podmínky tyto podmínky splněny. Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 160/189

225 Udělené pokuty dopravcům v roce 2010 a v roce 2010 v roce počet pokut z celkem udělených pokut to je % počet pokut z celkem udělených pokut to je % dopravce ve výši (Kč) ve výši (Kč) Dopravní podnik měst Chomutova a Jirkova a.s., Chomutov, Školní 999, IČ , ,00 DOPRAVNÍ PODNIK měst Mostu a Litvínova, a.s., tř. Budovatelů 1395/23, Most, IČ , ,00 Dopravní podnik města Děčína, a.s., Dělnická 106, Děčín VI, IČ , ,00 Autobusová doprava s.r.o. Podbořany, Dělnická 946, Podbořany, IČ , ,17 ČSAD Semily, a.s., Na Rovinkách 211, Semily; IČ , ,00 Veolia Transport Teplice, s.r.o.; Emílie Dvořákové 70, Teplice; IČ , ,00 Dopravní podnik města Ústí nad Labem a.s., Revoluční 26, Ústí nad Labem; IČ , ,00 Autobusy KAVKA, a.s., Báňská 287, Most, IČ , ,00 ČSAD Slaný a.s., Lacinova 1366, Slaný, IČ , ,83 BusMat plus s.r.o., Zeměchy 111, Louny , ,00 Autobusy Karlovy Vary, a.s., Sportovní 4, Karlovy Vary, IČ , ,00 České dráhy, a.s., Nábřeží L. Svobody 1222, Praha 1, IČ: , ,00 CELKEM , ,00 Udělené pokuty smluvním dopravcům v roce Dopravce Oblast Za období Výše pokuty v Kč poznámky - porušení povinností Autobusová doprava s.r.o. Podbořany Podbořansko nevyhovující vozový park - stáří vozidel (11 dní x 5000) Autobusová doprava s.r.o. Podbořany Podbořansko uvedení nepravdivých údajů - seznam vozidel (11 dní x 5000) ČSAD Slaný a.s. Štětsko neodbavení cestujících (1kon x 5000) ČSAD Slaný a.s. Štětsko neodbavení cestujících (1kon x 5000) ČSAD Slaný a.s. Štětsko nedodržení klimatizovanosti (47 dní x 5000) ČSAD Slaný a.s. Dolní Poohří nedodržení klimatizovanosti (47 dní x 5000) ČSAD Slaný a.s. Štětsko nedodržení klimatizovanosti (61 dní x 5000) ČSAD Slaný a.s. Dolní Poohří nedodržení klimatizovanosti (61 dní x 5000) CELKEM Z uvedených tabulek je patrné, že naprostá většina dopravců si již zvykla na možnost postihu a proto se v maximálně možné míře snaží dodržovat smluvní ujednání a plnit požadované parametry. II. Úprava u nově uzavíraných smluv Nová úprava vychází ze zkušeností objednatele dle současných sankčních ustanovení uzavřených smluv a vymahatelnosti pokut. Zavádí se progrese v případě opakování některých vybraných porušení ustanovení smlouvy. Sankce za smluvní ujednání v oblasti kvality a bezpečnosti jsou podrobně upraveny a zpřesněny. Počítá se již se sankcemi v oblasti připravovaného zavedení integrovaného dopravního systému. Je kladen důraz na kvalitu a komfort cestování ve prospěch cestujících. Poprvé byla tato úprava použita při otevřeném výběrovém řízení na oblast Lounsko západ a počítá se s jejím uplatněním při dalších soutěžích na zajištění dopravní obslužnosti Ústeckého kraje. V případě, že jsou při kontrole zjištěny nedostatky, jsou tak jako dosud zaznamenány do kontrolního protokolu a následně je za porušení příslušného ustanovení smlouvy požadována odpovídající sankce. Výše některých vybraných možných sankcí u nově uzavíraných smluv: Poruší-li dopravce svou povinnost uvést v celkovém vyúčtování pravdivé a úplné informace vypočtené v čl. 5 odst. 9 smlouvy, zavazuje se zaplatit smluvní pokutu ve výši ,- Kč za každý nepravdivý či neúplný údaj a smluvní pokutu ve výši 5 000,- Kč za každý kalendářní den prodlení s plněním povinnosti předložit celkové vyúčtování ve stanovené lhůtě. Za porušení svých povinností, např. nemá dostatek základních vozidel, servisní služby, náhradní díly, personál pro plnění svých závazků, nepředloží zprávu o plnění povinností dopravce nebo nemá platné licence a jízdní řády zaplatí dopravce objednateli smluvní Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 161/189

226 pokutu ve výši 5 000,- Kč za každý kalendářní den, kdy porušení takové povinnosti trvá, případně za každý kalendářní den prodlení s plněním takové povinnosti. Za porušení svých povinností tím, že dopravce musí mít pro účely plnění této smlouvy po celou dobu jejího trvání k dispozici alespoň určený počet základních vozidel zaplatí dopravce objednateli smluvní pokutu ve výši ,- Kč za každý kalendářní den a vozidlo, které nebude mít během trvání této smlouvy dopravce k dispozici pro účely plnění této smlouvy. Poruší-li dopravce své povinnosti předložit ve stanovených lhůtách měsíční výkaz výkonů a tržeb, měsíční výkaz obsazenosti spojů a nebo měsíční výkaz přesnosti, zavazuje se zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši 1 000,- Kč za každý nepravdivý nebo neúplný záznam a smluvní pokutu ve výši 5 000,- Kč za každý kalendářní den prodlení s plněním povinnosti předložit příslušný výkaz ve stanovené lhůtě. Poruší-li dopravce svou povinnost uchovávat přehled o obsazenosti spoje za konkrétní kalendářní dny až 90 dnů zpětně dle čl. 8 odst. 2 této smlouvy, zavazuje se zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši ,- Kč za každý jednotlivý případ porušení. Za porušení povinnosti neprovádět v příslušném kalendářním měsíci více než 5 % z objednaného dopravního výkonu příslušného kalendářního měsíce prostřednictvím zálohových vozidel zaplatí dopravce objednateli smluvní pokutu ve výši 5 000,- Kč za každé započaté další procento (%), o které Objednaný dopravní výkon v příslušném kalendářním měsíci realizovaný prostřednictvím zálohových vozidel přesáhne výše uvedenou hranici 5 %, byla-li zálohová vozidla užita v rozsahu 5-10 %, nebo smluvní pokutu ve výši ,- Kč a dále ,- Kč za každé další započaté procento nad 10 %, byla-li zálohová vozidla užita v rozsahu přesahujícím 10 %). Poruší-li dopravce svou povinnost tím, že vozidla používaná k plnění smlouvy nesplňují standardy kvality a bezpečnosti, zavazuje se zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši 5 000,- Kč za každé vozidlo a každý kalendářní den, ve kterém bylo k plnění této smlouvy nasazeno vozidlo nesplňující požadované parametry. Poruší-li dopravce svou povinnost tím, že dopravce nevybaví základní vozidla klimatizací prostoru pro cestující tak, aby byla ve vozidle po celý rok udržována teplota C, zavazuje se zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši 2 000,- Kč za každý případ, kdy ve vozidle nebyla udržována teplota v požadovaném teplotním rozmezí. Bude-li teplota ve vozidle nižší než 14 C nebo naopak vyšší než 30 C, zavazuje se dopravce zaplatit objednateli tuto smluvní pokutu ve výši 5 000,- Kč za každý takový případ. Poruší-li Dopravce svou povinnost tím, že dopravce nevybaví zálohová vozidla topením tak, aby byla ve vozidle po celý rok udržována teplota nad 18 C, zavazuje se zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši 2 000,- Kč za každý případ, kdy ve vozidle byla teplota nižší než 18 C. Bude-li teplota ve vozidle nižší než 14 C, zavazuje se dopravce zaplatit objednateli tuto smluvní pokutu ve výši 5 000,- Kč za každý takový případ. Poruší-li dopravce svou povinnost tím, že nevyvěsí na příslušných informačních plochách veškeré informace dodané objednatelem, zavazuje se zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši 1 000,- Kč za každé vozidlo a každý kalendářní den, ve kterém nebyla vyvěšena požadovaná informace. Poruší-li dopravce svou povinnost tím, že řádně neeviduje vozidla, zavazuje se zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši 5 000,- Kč za každý kalendářní den, ve kterém nebyla vozidla evidována nebo byla evidována nedostatečně či chybně. Poruší-li dopravce svou povinnost tím, že řádně nepečuje o interiér a vzhled vozidla, zavazuje se zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši 1 000,- Kč za každé vozidlo a za každý kalendářní den, ve kterém interiér a vzhled vozidel nebude odpovídat požadavkům objednatele. Poruší-li dopravce svou povinnost tím, že řidiči nepoužívají při plnění smlouvy stejnokroj, zavazuje se zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši 1 000,- Kč za každého řidiče, vozidlo a den, ve kterém řidič nepoužil stejnokroj nebo použil stejnokroj neúplný. Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 162/189

227 Poruší-li dopravce svou povinnost tím, že řádně neprovozuje informační kanceláře, zavazuje se zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši 5 000,- Kč za každý den, ve kterém nebyl provoz informační kanceláře zajištěn, a smluvní pokutu ve výši 1 000,- Kč za každé neposkytnutí (nebo chybné poskytnutí) informace cestujícím související s provozem linkové dopravy dle smlouvy prostřednictvím informační kanceláře. Poruší-li dopravce svou povinnost tím, že nezajistí poskytování informací telefonicky a dálkovým přístupem, zavazuje se zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši 1 000,- Kč za každé neposkytnutí (nebo chybné poskytnutí) informace cestujícím související s provozem linkové dopravy dle této Smlouvy telefonicky nebo dálkovým přístupem. Poruší-li dopravce svou povinnost tím, že nezajistí operativní nasazování zálohových vozidel, zavazuje se zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši 2 000,- Kč za každý případ nenasazení zálohového vozidla. Poruší-li dopravce svou povinnost tím, že nezajistí dispečerské řízení provozu, zavazuje se zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši 2 000,- Kč za každý případ, kdy bylo zjištěno nesprávné fungování dispečinku, resp. kdy dispečink nefungoval vůbec. Poruší-li dopravce svou povinnost tím, že nezajistí vydávání bezkontaktních čipových karet, zavazuje se zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši 1 000,- Kč za každý případ, kdy nebyla cestujícímu vydána bezkontaktní čipová karta nebo mu byla vydána se zpožděním. Poruší-li dopravce svou povinnost tím, že nezajistí vybavení dopravních prostředků používaných k plnění smlouvy elektronickým odbavovacím systémem, zavazuje se zaplatit objednateli smluvní pokutu v Kč ve výši odpovídající součtu částky odpovídající průměrným tržbám dosaženým dopravcem dle smlouvy v bezprostředně předcházejícím kalendářním měsíci na spoji, na kterém bylo nasazeno vozidlo nevybavené příslušným elektronickým odbavovacím systémem a částky ,- Kč za každé vozidlo a den, ve kterém je vozidlo provozováno bez elektronického odbavovacího zařízení. Poruší-li dopravce svou povinnost tím, že nezajistí vydávání průkazů na slevu, zavazuje se zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši 500,- Kč za každý případ, kdy nebyl cestujícímu vydán průkaz na slevu, ačkoliv měl cestující na vydání takového průkazu nárok. Poruší-li dopravce svou povinnost tím, že neproškolí personál pro jednání v krizových situacích, ve vztahu k cestujícím nedodržuje pravidla slušného chování a neovládá český nebo slovenský jazyk a neposkytuje informace o jízdních řádech, tarifech či přepravních podmínkách, neposkytne pomoc osobě přepravující dětský kočárek či osobě s omezenou schopností pohybu a orientace, zavazuje se zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši 1 000,- Kč za každý případ nedodržení norem slušného chování řidiče na spoji vůči cestujícím, za každý případ neznalosti českého či slovenského jazyka, neposkytnutí informace o jízdních řádech, tarifech či přepravních podmínkách a za každý případ neposkytnutí pomoci osobě přepravující dětský kočárek či osobě s omezenou schopností pohybu a orientace, pakliže byl řidič spoje o tuto pomoc požádán. Poruší-li dopravce svou povinnost tím, že nevydá a nezveřejní tarif či přepravní podmínky, které budou uplatňovány vůči cestujícím, zavazuje se zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši ,- Kč za každý den, ve kterém dopravce uplatňoval tarif či přepravní podmínky v rozporu s požadavky objednatele nebo neuplatňoval žádný tarif či přepravní podmínky. Dopravce se dále zavazuje zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši 5 000,- Kč za každý den prodlení s informováním cestujících o změnách tarifu či přepravních podmínek. Poruší-li dopravce svou povinnost tím, že nevykoná smlouvou stanovené přepravní kontroly nad dodržováním tarifní kázně cestujícími, zavazuje se zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši ,- Kč za každý případ neprovedení kontroly v požadovaném počtu a frekvenci a smluvní pokutu ve výši 5 000,- Kč za každý den prodlení s dodáním příslušných protokolů. Poruší-li dopravce svou povinnost tím, že neprovádí odbavování cestujících elektronickým odbavovacím systémem nebo nevydá doklad o odbavení či zaplacení, zavazuje se zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši 5 000,- Kč za každého cestujícího, který nebyl odbaven elektronickým odbavovacím systémem nebo kterému nebyl vydán doklad o odbavení či Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 163/189

228 zaplacení nebo který nebyl řádně zaevidován, je-li takových případů v příslušném kalendářním měsíci celkem 1 5, nebo smluvní pokutu ve výši ,- Kč a dále 7 000,- Kč za každého dalšího cestujícího nad počet 5, je-li takových případů v příslušném kalendářním měsíci celkem více než 5. Poruší-li dopravce svou povinnost tím, že nevybaví všechna vozidla zajišťující přepravní výkony systémem, který umožní on-line sledování polohy vozidla v reálném čase, zavazuje se zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši 5 000,- Kč za každé základní vozidlo a za každý kalendářní den, ve kterém nebyl systém příslušného vozidla v činnosti, a smluvní pokutu ve výši ,- Kč za každý případ porušení povinnosti uchovávat záznamy o jízdě všech spojů na všech linkách po stanovenou dobu. Poruší-li dopravce svou povinnost tím, že k datu zahájení IDS neuznává vzajemně jízdní doklady IDS, vydané ostatními dopravci, zavazuje se zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši 500,- Kč za každý případ neuznání jízdního dokladu IDS. Poruší-li dopravce svou povinnost tím, že nepředá clearingovému centru data o bezkontaktních čipových kartách vydaných k datu spuštění IDS a identifikační data o zařízeních elektronického odbavovacího systému, zavazuje se zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši ,- Kč za každý případ nepředání dat o bezkontaktních čipových kartách a zařízeních elektronického odbavovacího systému. Poruší-li dopravce svou povinnost tím, že od data zahájení IDS nepředává clearingovému centru stanovené informace, zavazuje se zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši 500,- Kč za každý kalendářní den prodlení s předáním příslušných informací. Poruší-li dopravce svou povinnost tím, že nenahraje aktualizovaný seznam zakázaných čipových karet (blacklistu) do všech zařízení elektronického odbavovacího systému, zavazuje se zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši 1 000,- Kč za každý kalendářní den prodlení s nahráním tzv. blacklistu do všech zařízení elektronického odbavovacího systému a náhradu případné tržby hrazené cestujícím z elektronické peněženky čipové karty uvedené na blacklistu v době prodlení dopravce s plněním své povinnosti nahrát blacklist do všech zařízení elektronického odbavovacího systému. Poruší-li dopravce svou povinnost tím, že neprovede vzájemné vyúčtování s ostatními dopravci prostřednictvím clearingového centra, zavazuje se zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši 2 000,- Kč za každý den prodlení s neprovedením či nepřijetím platby související se zaúčtováním prostřednictvím clearingového centra. Poruší-li dopravce svou povinnost tím, že nevypracuje a nezašle objednateli matici přepravních vztahů, zavazuje se zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši 5 000,- Kč za každý den prodlení s dodáním matice přepravních vztahů. Poruší-li dopravce svou povinnost tím, že neumožní objednateli provést kontrolu všech dat potřebných pro posouzení správnosti vykazovaných údajů, zavazuje se zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši ,- Kč za každý případ neposkytnutí součinnosti. Poruší-li dopravce svou povinnost tím, že neposkytne objednateli úplné a přesné informace o veškeré dopravě, kterou provozuje na území Ústeckého kraje, zavazuje se zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši 5 000,- Kč za každý případ neposkytnutí či chybného poskytnutí požadovaných informací. Za porušení povinnosti uzavřít s objednatelem příslušný dodatek a postoupit do procesu schválení nové jízdní řády se dopravce zavazuje zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši ,- Kč za každý kalendářní den prodlení s plněním takové povinnosti. V zájmu zajištění plynulosti veřejné linkové dopravy je dopravce povinen zaplatit za každý 1 vynechaný km dopravního výkonu objednateli smluvní pokutu ve výši 50,- Kč, a to pokud počet vynechaných kilometrů v jednom kalendářním měsíci přesáhne 70 km. Neprovede-li dopravce přepravní výkony, neboť mu v tom bránily okolnosti vylučující odpovědnost dle čl. 14 této smlouvy, pak se takto vynechané kilometry nezapočítávají do základu pro výpočet smluvní pokuty. Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 164/189

229 Pokud dopravce neoprávněně ve kterémkoliv dni doby plnění přeruší, omezí či ke stanovenému termínu nezahájí provoz nejméně 5 spojů, které je podle této smlouvy povinen provozovat, nebo ve kterémkoliv týdnu doby plnění přeruší, omezí či ke stanovenému termínu nezahájí provoz nejméně 15 spojů, které je podle této smlouvy povinen provozovat, je dopravce objednateli povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 1 000,- Kč za každý neprovedený 1 km dopravního výkonu připadajícího na takto přerušené, omezené či nezahájené spoje podle příslušné části smlouvy za každý den, kdy jsou podmínky dle tohoto ustanovení splněny. Pokud dopravce poruší svoji povinnost provozovat dopravu tak, aby měsíční kumulovaná přesnost spojů na jednotlivé lince dosahovala alespoň 95 %, je dopravce objednateli povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši Kč za každou linku a každé jedno započaté procento (%), o které byla dopravcem dosažená měsíční kumulovaná přesnost v příslušném měsíci menší než 95 %. Pokud dopravce nedodrží objednatelem stanovené čekací doby, zavazuje se zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši 1 000,- Kč za každý případ, kdy dopravce nečekal na přípojný spoj. Není-li stanoveno jinak, je dopravce povinen uhradit smluvní pokuty dle této smlouvy do 15 kalendářních dnů po obdržení výzvy, kterou dopravci na základě zjištěného porušení příslušného ustanovení smlouvy zašle objednatel. Případný nárok na náhradu škody včetně ušlého zisku zůstává zaplacením smluvní pokuty nedotčen. Vznikne-li objednateli nárok na několik smluvních pokut, je oprávněn uplatnit každou z nich. Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 165/189

230 3 Doplnění plánu dopravní obslužnosti 3.1 Autobusy na zavolání Autobusy na zavolání jsou alternativní formou pravidelné linkové dopravy. V současném provozu linkové dopravy dochází při obsluze malých sídel k tomu, že autobus jede delší trasou (zajížďkou) proti nejkratší trase a na zajížďce toho dne nikdo nenastoupí ani nevystoupí. Zajížďkou jel tedy zbytečně. Pokud zajížďka měla 4 km, kraj zaplatí za každou takovou jízdu 100 Kč, aniž by z toho měl někdo (kromě dopravce) užitek. Obdobně je tomu na konci linky, kdy autobus vyloží posledního cestujícího, ale podle jízdního řádu musí dojet na konec spoje, i když cestou již nikdo nenastoupí ani nevystoupí. Obrázek 11 - příklad alternativních tras u autobusu na zavolání Řešením je v těchto specifických oblastech s malými obcemi autobus na zavolání, což ve skutečnosti znamená, že trasa pravidelného spoje se upravuje podle nahlášených cestujících (web, telefon, apod.). Kraj tak v konečném důsledku může ušetřit značné prostředky. Spoje pojedou vždy takovou trasou, která je nejkratší možná, aby obsloužila nahlášené cestující. Pro autobusy na zavolání je třeba úprava legislativy (vyhláška ministra dopravy), na níž však ministerstvo dopravy již pracuje. V kombinaci s malým vozidlem se jedná o nejlevnější a nejnižší stupeň pravidelné veřejné dopravy, který řeší zpravidla do pravidelného času kumulované potřeby cestujících. 3.2 Vodní doprava K vodní osobní dopravě motorovými loděmi je vhodný splavný úsek řeky Labe na celém území kraje, tj. od Štětí po státní hranici ve Hřensku. Osobní doprava na Labi je po většinou v letní sezóně a v kombinaci různých lodních dopravců po celém jmenovaném úseku. Významné přístavy pro turistickou dopravu jsou Děčín, Ústí nad Labem Vaňov, Litoměřice a Roudnice nad Labem. Kromě splavného Labe jsou v úvahách, nebo v přípravném stádiu provozy lodní dopravy na dolní Ohři mezi Terezínem a Litoměřicemi a o výletní lodi uvažuje také město Louny a sice ve směru na Březno. Lodní doprava má však za splnění různých technických podmínek potenciál i jako pravidelná osobní (celoroční) doprava sloužící jako dopravní obslužnost kraje. Vhodných úseků by mohlo být několik, což je potřeba v plánovacím období dále prověřovat studiemi. Jednou Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 166/189

231 z potenciálních tras dopravní obslužnosti lodní dopravou je trasa Litoměřice Roudnice nad Labem, kde jsou obce blízko řeky a trasa lodě umožní křižování mezi pravým a levým břehem a obslouží tak více obcí nežli autobusová linka. V Litoměřicích i v Roudnici nad Labem je zároveň dobrá dostupnost přístaviště z centra města. V Roudnici nad Labem by mohl vzniknout terminál spojující železniční a lodní dopravu prodloužením podchodu železniční stanice k řece Labi. V případě realizace projektu by bylo možné omezení či optimalizace autobusové dopravy a to zejména na levém břehu Labe (Nučničky, České Kopisty, ). Podmínkou pro úspěšnou realizaci projektu je nalezení vhodného plavidla a dopravce: plavidlo by muselo být schopné rychlosti kolem km/h, mít kapacitu podobnou autobusu a snadné manévrování a přistávání za minimální potřeby lidských sil. Kompenzace dopravy bude hrazena za použití nařízení ES 1370/2007, které platí přiměřeně i pro lodní dopravu. Litoměřice střelecký ostrov Linka rychlé lodní dopravy Litoměřice Roudnice n. L. Křešice Návrh trasy pravidelné lodní linky základní dopravní obslužnosti Ústeckého kraje Podklad pro prověřovací studii a analytické činnosti Umožní náhradu 2 3 linek autobusů vhodná rychlost lodi min 40 km/h Nučničky Libotenice Nučnice Obrázek 12 - příklad trasy linky lodní dopravy v systému dopravní obslužnosti kraje na řece Labi Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 167/189

232 951 Litoměřice - Roudnice nad Labem doprava.kr-ustecky.cz Plavbu zajišťuje : seznam zastávek PRACOVNÍ DNY SOBOTY A NEDĚLE spoj W W $ W W $ W W W W $ W W $ W W W EX EX EX EX 792,45 Litoměřice,,Střelecký ostrov odjezd 5:12 6:12 7:12 8:12 9:12 11:12 13:12 14:12 15:12 16:12 17:12 19:12 21:12 7:12 11:12 15:12 19:12 794,90 České Kopisty 5:16 6:16 7:16 8:16 9:16 11:16 13:16 14:16 15:16 16:16 17:16 19:16 21:16 7:16 11:16 15:16 19:16 795,33 České Kopisty,,plavební komory příjezd 5:17 6:17 7:17 8:17 9:17 11:17 13:17 14:17 15:17 16:17 17:17 19:17 21:17 7:17 11:17 15:17 19:17 České Kopisty,,plavební komory odjezd 5:23 6:23 7:23 8:23 9:23 11:23 13:23 14:23 15:23 16:23 17:23 19:23 21:23 7:23 11:23 15:23 19:23 797,00 Počaply 5:26 6:26 7:26 8:26 9:26 11:26 13:26 14:26 15:26 16:26 17:26 19:26 21:26 7:26 11:26 15:26 19:26 798,15 Křešice 5:29 6:29 7:29 8:29 9:29 11:29 13:29 14:29 15:29 16:29 17:29 19:29 21:29 7:29 11:29 15:29 19:29 799,30 Nučnice 5:32 6:32 7:32 8:32 9:32 11:32 13:32 14:32 15:32 16:32 17:32 19:32 21:32 7:32 11:32 15:32 19:32 799,80 Nučničky 5:34 6:34 7:34 8:34 9:34 11:34 13:34 14:34 15:34 16:34 17:34 19:34 21:34 7:34 11:34 15:34 19:34 803,40 Libotenice 5:40 6:40 7:40 8:40 9:40 11:40 13:40 14:40 15:40 16:40 17:40 19:40 21:40 7:40 11:40 15:40 19:40 805,00 Hrobce 5:43 6:43 7:43 8:43 9:43 11:43 13:43 14:43 15:43 16:43 17:43 19:43 21:43 7:43 11:43 15:43 19:43 806,70 Židovice 5:46 6:46 7:46 8:46 9:46 11:46 13:46 14:46 15:46 16:46 17:46 19:46 21:46 7:46 11:46 15:46 19:46 808,79 Roudnice nad Labem,,plavební komory příjezd 5:51 6:51 7:51 8:51 9:51 11:51 13:51 14:51 15:51 16:51 17:51 19:51 21:51 7:51 11:51 15:51 19:51 Roudnice nad Labem,,plavební komory odjezd 5:57 6:57 7:57 8:57 9:57 11:57 13:57 14:57 15:57 16:57 17:57 19:57 21:57 7:57 11:57 15:57 19:57 809,95 Roudnice nad Labem,,žel.st. příjezd 6:00 7:00 8:00 9:00 10:00 12:00 14:00 15:00 16:00 17:00 18:00 20:00 22:00 8:00 12:00 16:00 20:00 g Roudnice nad Labem odjezd g Praha Masarykovo n. příjezd Platí od seznam zastávek PRACOVNÍ DNY SOBOTY A NEDĚLE spoj W W $ W W W W $ W W $ W W $ W W W EX EX EX EX g Praha Masarykovo n. odjezd g Roudnice nad Labem příjezd 809,95 Roudnice nad Labem,,žel.st. odjezd 6:02 7:02 8:02 10:02 12:02 13:02 14:02 15:02 16:02 17:02 18:02 20:02 22:02 8:02 12:02 16:02 20:02 808,79 Roudnice nad Labem,,plavební komory příjezd 6:05 7:05 8:05 10:05 12:05 13:05 14:05 15:05 16:05 17:05 18:05 20:05 22:05 8:05 12:05 16:05 20:05 Roudnice nad Labem,,plavební komory odjezd 6:11 7:11 8:11 10:11 12:11 13:11 14:11 15:11 16:11 17:11 18:11 20:11 22:11 8:11 12:11 16:11 20:11 806,70 Židovice 6:16 7:16 8:16 10:16 12:16 13:16 14:16 15:16 16:16 17:16 18:16 20:16 22:16 8:16 12:16 16:16 20:16 805,00 Hrobce 6:19 7:19 8:19 10:19 12:19 13:19 14:19 15:19 16:19 17:19 18:19 20:19 22:19 8:19 12:19 16:19 20:19 803,40 Libotenice 6:22 7:22 8:22 10:22 12:22 13:22 14:22 15:22 16:22 17:22 18:22 20:22 22:22 8:22 12:22 16:22 20:22 799,80 Nučničky 6:28 7:28 8:28 10:28 12:28 13:28 14:28 15:28 16:28 17:28 18:28 20:28 22:28 8:28 12:28 16:28 20:28 799,30 Nučnice 6:30 7:30 8:30 10:30 12:30 13:30 14:30 15:30 16:30 17:30 18:30 20:30 22:30 8:30 12:30 16:30 20:30 798,15 Křešice 6:33 7:33 8:33 10:33 12:33 13:33 14:33 15:33 16:33 17:33 18:33 20:33 22:33 8:33 12:33 16:33 20:33 797,00 Počaply 6:36 7:36 8:36 10:36 12:36 13:36 14:36 15:36 16:36 17:36 18:36 20:36 22:36 8:36 12:36 16:36 20:36 795,33 České Kopisty,,plavební komory příjezd 6:39 7:39 8:39 10:39 12:39 13:39 14:39 15:39 16:39 17:39 18:39 20:39 22:39 8:39 12:39 16:39 20:39 České Kopisty,,plavební komory odjezd 6:45 7:45 8:45 10:45 12:45 13:45 14:45 15:45 16:45 17:45 18:45 20:45 22:45 8:45 12:45 16:45 20:45 794,90 České Kopisty 6:46 7:46 8:46 10:46 12:46 13:46 14:46 15:46 16:46 17:46 18:46 20:46 22:46 8:46 12:46 16:46 20:46 792,45 Litoměřice,,Střelecký ostrov příjezd 6:50 7:50 8:50 10:50 12:50 13:50 14:50 15:50 16:50 17:50 18:50 20:50 22:50 8:50 12:50 16:50 20:50 Poznámky: W jede v pracovní den $ nejede v době školních prázdnin E jede v sobotu X jede v neděli a státem uznané svátky Obrázek 13 - příklad taktového jízdního řádu lodní dopravy 3.3 Sumarizace požadavků na úpravu infrastruktury Železnice: Na železničních tratích jsou požadované úpravy seřazeny chronologicky, podle období jízdního řádu, ve kterém je již nutno danou stavbu využívat. Ústecký kraj si plně uvědomuje nelehkou situaci v oblasti investic do dopravních sítí. Celá řada požadovaných úprav však nemusí být řešena investicemi velkého rozsahu, neboť plně postačují zvýšení parametrů železničních tratí dosahované soustředěnou údržbou ve vhodných oblastech (jako tomu bylo např. na tolik potřebném úseku Louny Břvany). Chronologické seřazení zároveň tak představuje seřazení investičních priorit dle času (nikoliv však dle absolutní důležitosti): 1) funkčnost k JŘ 2012/13: - obnova žst. Markvartice pro pravidelná křižování Os vlaků - zvýšení traťové rychlosti v úseku Mikulášovice dolní nádraží Rumburk (zkrácení cestovní doby na 27 min) 2) funkčnost k JŘ 2013/14: - úprava zabezpečovacího řízení v žst. Louny a přilehlého traťového úseku s cílem snížení intervalu následné jízdy Louny Louny předměstí a možnosti ukončování vlaků v zast. Louny Střed (ze směru Louny) 3) funkčnost k JŘ 2014/15: - elektrizace úseku Kadaň Prunéřov Kadaň předměstí - elektrizace úseku Louka u Litvínova Litvínov Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 168/189

233 - zvýšení propustnosti úseku Děčín východ Benešov nad Ploučnicí (v ideálním případě zdvojkolejnění, nebo alespoň zřízení výhybny pro letmé křižování v polovině úseku) - zkrácení délky prostorových oddílů v úseku Děčín východ Benešov nad Ploučnicí, zvýšení traťové rychlosti v úseku Děčín východ Benešov nad Ploučnicí, - úprava zabezpečovacího zařízení (zkrácení intervalu postupných vjezdů a intervalu křižování) v žst. Děčín východ, zvýšení propustnosti úseku Děčín hl.n. Děčín východ - zvýšení traťové rychlosti v úseku Žihle Žatec západ 4) funkčnost k JŘ : - zvýšení traťové rychlosti Lovosice Litoměřice hor.n. a zkrácení intervalu křižování v žst. Litoměřice hor.n. - výstavba železniční zastávky Velké Žernoseky a zastávky Vrutice - zvýšení traťové rychlosti a zabezpečení přejezdů Lovosice Louny, zrušení málo využívaných železničních přejezdů - obnova žst. Solopysky anebo zvýšení traťové rychlosti v úseku Louny Domoušice na alespoň 80 km/h - zvýšení traťové rychlosti v úseku Břvany Obrnice na alespoň 80 km/h - mírné zvýšení traťové rychlosti a zabezpečení přejezdů s cílem zkrácení cestovních dob v úseku Teplice Žim, zrušení málo využívaných železničních přejezdů - zabezpečení přejezdů (zejména v intravilánu města Roudnice nad Labem), mírné zvýšení traťové rychlosti ve směrově příznivých úsecích Roudnice nad Labem Račiněves, zrušení málo využívaných železničních přejezdů - přesun míst zastavování v Bečově a Břvanech blíže k centrům obcí (náhradou za zastavování ve stávajících žst.) Autobusy: V oblasti autobusové dopravy jsou uvedena zejména ta místa k řešení, která představují výrazný problém při plánování linkové dopravy dostupnost sídel, obsluha zastávek, dosahování přípojových vazeb, otáčení vozidel apod. 1) Litoměřice je nutné řešit výjezd z autobusového nádraží směrem na Terezín; stávající situace, kdy se autobusy musí otáčet na kruhovém objezdu, vede k časovým ztrátám a zbytečnému zatížení kruhového objezdu; výjezd z autobusového nádraží by bylo vhodné řešit buď světelnou signalizací, synchronizovanou s přilehlým přechodem pro chodce (příkazová šipka k opuštění křižovatky), přičemž není nutné, aby byla doba na výjezd dlouhá (postačí pro 2 busy najednou), vhodná je však častější perioda (krátký cyklus křižovatky) 2) Roudnice nad Labem současné uspořádání autobusového nádraží je nevhodné (velké množství linek a spojů objíždí celé náměstí dokola, dochází ke zbytečným časovým ztrátám a ke zbytečné zátěži náměstí) 3) Roudnice nad Labem je vhodné řešit možnost otáčení autobusů u železniční stanice, jakož i řešit možnost obousměrné obsluhy železniční stanice pro zkvalitňování přestupních vazeb vlak/bus Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 169/189

234 4) Štětí s ohledem na atraktivitu a dostupnost veřejné dopravy je vhodné zvýšit množství linek obsluhujících centrum města Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 170/189

235 4 Finanční a smluvní řešení 4.1 Finanční rámec financování Ústeckým krajem. Ústecký kraj má v současné době uzavřeno 23 smluv o závazku veřejné služby ve veřejné linkové dopravě k zajištění základní dopravní obslužnosti části území Ústeckého kraje na vymezených linkách a 2 smlouvy o závazku veřejné služby ve veřejné drážní osobní dopravě k zajištění základní dopravní obslužnosti územního obvodu Ústeckého kraje. Ceny dopravních výkonů a podíl tržeb mezi veřejnou linkovou autobusovou dopravou a drážní osobní dopravou jsou diametrálně rozdílné. U všech smluv o závazku veřejné služby ve veřejné linkové dopravě a u smlouvy o závazku veřejné služby ve veřejné drážní osobní dopravě zajišťované společností České dráhy, a.s. se prokazatelná ztráta hrazená Ústeckým krajem vypočítá jako rozdíl nákladů a doložených tržeb dopravcem. U smlouvy o závazku veřejné služby ve veřejné drážní osobní dopravě zajišťované společností Vogtlandbahn GmbH probíhá kompenzace (úhrada prokazatelné ztráty) v příslušném roce jiným způsobem. Ústecký kraj hradí cenu dopravního výkonu společnosti Vogtlandbahn GmbH formou měsíčních záloh a společnost Vogtlandbahn GmbH čtvrtletně převádí tržby na účet Ústeckého kraje. Výše těchto tržeb se vypočítává dle zprostředkovaného klíče pro dělbu tržeb. Tento klíč bude na základě vyhodnocení všech prodejů jízdních dokladů předcházejícího roku vždy sdělen pro další nadcházející rok. Průměrné tržby v 1. pololetí roku u autobusové dopravy pokrývají 33,96% z průměrných celkových nákladů v témže období, průměrné tržby v 1. pololetí roku u drážní dopravy zajišťované Českými dráhami pokrývají 16,65% z průměrných celkových nákladů v témže období. U drážní dopravy zajišťované společností Vogtlandbahn GmbH toto procento činí 5,89%. Procentuelní znázornění podílu tržeb a kompenzací 100 procenta % ,04 83,35 94,11 Procenta kompenzace Procenta tržeb ,96 16,65 5,89 BUS ČD VOGTLANDBAHN V následujících grafech je srovnání průměrných tržeb v autobusové dopravě celkově v Ústeckém kraji a pak po oblastech v Ústeckém kraji: Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 171/189

236 Srovnání průměrných tržeb v autobusové dopravě v Ústeckém kraji 14,00 průměr všech oblastí 2008 průměr všech oblastí 2009 průměr všech oblastí 2010 průměr všech oblastí 12,00 10,00 tržba Kč/km 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 leden únor březen duben květen červ en červ enec srpen září říjen listopad prosinec 20,00 Srovnání průměrných tržeb v autobusové dopravě oblast Bílinsko Průměrná tržba 2008 Průměrná tržba 2009 Průměrná tržba 2010 Průměrná tržba 18,00 16,00 tržba Kč/km 14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 leden únor březen duben květen červ en červ enec srpen září říjen listopad prosinec Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 172/189

237 Srovnání průměrných tržeb v autobusové dopravě oblast České středohoří - východ Průměrná tržba 2008 Průměrná tržba 2009 Průměrná tržba 2010 Průměrná tržba 20,00 18,00 16,00 tržba Kč/km 14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 leden únor březen duben květen červ en červ enec srpen září říjen listopad prosinec Srovnání průměrných tržeb v autobusové dopravě oblast České středohoří - západ 20,00 Průměrná tržba 2008 Průměrná tržba 2009 Průměrná tržba 2010 Průměrná tržba 18,00 16,00 tržba Kč/km 14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 leden únor březen duben květen červ en červ enec srpen září říjen listopad prosinec Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 173/189

238 Srovnání průměrných tržeb v autobusové dopravě oblast Děčínsko - východ 20,00 Průměrná tržba 2008 Průměrná tržba 2009 Průměrná tržba 2010 Průměrná tržba 18,00 16,00 tržba Kč/km 14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 leden únor březen duben květen červ en červ enec srpen září říjen listopad prosinec Srovnání průměrných tržeb v autobusové dopravě oblast Děčínsko - západ 20,00 Průměrná tržba 2008 Průměrná tržba 2009 Průměrná tržba 2010 Průměrná tržba 18,00 16,00 tržba Kč/km 14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 leden únor březen duben květen červ en červ enec srpen září říjen listopad prosinec Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 174/189

239 20,00 Srovnání průměrných tržeb v autobusové dopravě oblast Dolní Poohří Průměrná tržba 2008 Průměrná tržba 2009 Průměrná tržba 2010 Průměrná tržba 18,00 16,00 tržba Kč/km 14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 leden únor březen duben květen červ en červ enec srpen září říjen listopad prosinec 20,00 Srovnání průměrných tržeb v autobusové dopravě oblast Chomutovsko Průměrná tržba 2008 Průměrná tržba 2009 Průměrná tržba 2010 Průměrná tržba 18,00 16,00 tržba Kč/km 14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 leden únor březen duben květen červ en červ enec srpen září říjen listopad prosinec Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 175/189

240 20,00 Srovnání průměrných tržeb v autobusové dopravě oblast Jirkovsko Průměrná tržba 2008 Průměrná tržba 2009 Průměrná tržba 2010 Průměrná tržba 18,00 16,00 tržba Kč/km 14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 leden únor březen duben květen červ en červ enec srpen září říjen listopad prosinec 20,00 Srovnání průměrných tržeb v autobusové dopravě oblast Kadaň-Žatec Průměrná tržba 2008 Průměrná tržba 2009 Průměrná tržba 2010 Průměrná tržba 18,00 16,00 tržba Kč/km 14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 leden únor březen duben květen červ en červ enec srpen září říjen listopad prosinec Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 176/189

241 Srovnání průměrných tržeb v autobusové dopravě oblast Krušné hory - Chomutovsko 20,00 Průměrná tržba 2008 Průměrná tržba 2009 Průměrná tržba 2010 Průměrná tržba 18,00 16,00 tržba Kč/km 14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 leden únor březen duben květen červ en červ enec srpen září říjen listopad prosinec 20,00 Srovnání průměrných tržeb v autobusové dopravě oblast Litvínovsko Průměrná tržba 2008 Průměrná tržba 2009 Průměrná tržba 2010 Průměrná tržba 18,00 16,00 tržba Kč/km 14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 leden únor březen duben květen červ en červ enec srpen září říjen listopad prosinec Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 177/189

242 20,00 Srovnání průměrných tržeb v autobusové dopravě oblast Lounsko J a V Průměrná tržba 2008 Průměrná tržba 2009 Průměrná tržba 2010 Průměrná tržba 18,00 16,00 tržba Kč/km 14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 leden únor březen duben květen červ en červ enec srpen září říjen listopad prosinec Srovnání průměrných tržeb v autobusové dopravě oblast Lounsko západ 20,00 18,00 Průměrná tržba 2008 Průměrná tržba 2009 Průměrná tržba 2010-DPCHJ Průměrná tržba 2010-BusLine Průměrná tržba -DPCHJ Průměrná tržba -BusLine 16,00 tržba Kč/km 14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 leden únor březen duben kv ěten červ en červ enec srpen září říjen listopad prosinec Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 178/189

243 20,00 Srovnání průměrných tržeb v autobusové dopravě oblast Mostecká pánev Průměrná tržba 2008 Průměrná tržba 2009 Průměrná tržba 2010 Průměrná tržba 18,00 16,00 tržba Kč/km 14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 leden únor březen duben květen červ en červ enec srpen září říjen listopad prosinec 20,00 Srovnání průměrných tržeb v autobusové dopravě oblast Podbořansko Průměrná tržba 2008 Průměrná tržba 2009 Průměrná tržba 2010 Průměrná tržba 18,00 16,00 tržba Kč/km 14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 leden únor březen duben květen červ en červ enec srpen září říjen listopad prosinec Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 179/189

244 20,00 Srovnání průměrných tržeb v autobusové dopravě oblast Šluknovsko Průměrná tržba 2008 Průměrná tržba 2009 Průměrná tržba 2010 Průměrná tržba 18,00 16,00 tržba Kč/km 14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 leden únor březen duben květen červ en červ enec srpen září říjen listopad prosinec 20,00 Srovnání průměrných tržeb v autobusové dopravě oblast Štětsko Průměrná tržba 2008 Průměrná tržba 2009 Průměrná tržba 2010 Průměrná tržba 18,00 16,00 tržba Kč/km 14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 leden únor březen duben květen červ en červ enec srpen září říjen listopad prosinec Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 180/189

245 20,00 Srovnání průměrných tržeb v autobusové dopravě oblast Ústecko- sever Průměrná tržba 2008 Průměrná tržba 2009 Průměrná tržba 2010 Průměrná tržba 18,00 16,00 tržba Kč/km 14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 leden únor březen duben květen červ en červ enec srpen září říjen listopad prosinec 20,00 Srovnání průměrných tržeb v autobusové dopravě oblast Vejprty - Kadaň Průměrná tržba 2008 Průměrná tržba 2009 Průměrná tržba 2010 Průměrná tržba 18,00 16,00 tržba Kč/km 14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 leden únor březen duben květen červ en červ enec srpen září říjen listopad prosinec Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 181/189

246 20,00 Srovnání průměrných tržeb v autobusové dopravě oblast PD Most Průměrná tržba 2008 Průměrná tržba 2009 Průměrná tržba 2010 Průměrná tržba 18,00 16,00 tržba Kč/km 14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 leden únor březen duben květen červ en červ enec srpen září říjen listopad prosinec 20,00 Srovnání průměrných tržeb v autobusové dopravě oblast PD Teplice Průměrná tržba 2008 Průměrná tržba 2009 Průměrná tržba 2010 Průměrná tržba 18,00 16,00 tržba Kč/km 14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 leden únor březen duben květen červ en červ enec srpen září říjen listopad prosinec Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 182/189

247 22,00 Srovnání průměrných tržeb v autobusové dopravě oblast PD Ústí n.l. Průměrná tržba 2008 Průměrná tržba 2009 Průměrná tržba 2010 Průměrná tržba 20,00 18,00 tržba Kč/km 16,00 14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 leden únor březen duben květen červ en červ enec srpen září říjen listopad prosinec Následující graf ukazuje srovnání čtvrtletních tržeb v drážní dopravě zajišťované společností České dráhy, a.s. U drážní dopravy nemáme data po měsících, ale bohužel jen po čtvrtletích. Srovnání průměrných čtvrtletních tržeb v drážní dopravě zajišťované společností České dráhy, a.s. tržba kč/km 35,00 30,00 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00 I. čtvrtletí II. čtvrtletí III. čtvrtletí IV. čtvrtletí průměr roku 2008 průměr roku 2009 průměr roku 2010 průměr roku Rozpočtový výhled a uvažované položky na dopravu. Každý rok sestavuje Ústecký kraj rozpočtový výhled Ústeckého kraje na následujících pět let. Tento rozpočtový výhled není však úplně zcela závazný z důvodu nemožnosti jeho úplně přesného sestavení. Každý rok se mění inflace, která není známá na další rok ani při sestavování návrhu rozpočtu na další rok, natož abychom ji věděli zcela přesně na pět nadcházejících let. Též není v našich silách při sestavování rozpočtového výhledu znát dopředu jakékoliv potřebné změny v dopravě, nutné objížďky či nové optimalizace dopravy v různých oblastech Ústeckého kraje. Tyto změny musíme řešit ihned aktuálně a tudíž s nimi ve výhledu není možné počítat. Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 183/189

248 V návrhu rozpočtu na rok 2012, který bude předložen ke schválení do Zastupitelstva Ústeckého kraje v prosinci, je navrhnutý objem finančních prostředků na dopravní obslužnost autobusovou ve výši tis. Kč a na dopravní obslužnost drážní ve výši tis. Kč. Částka na dopravní obslužnost drážní se skládá z dvou položek, z rozpočtu kraje je počítáno s částkou tis. Kč a zbylá částka tis. Kč by měla být poskytnuta z Ministerstva dopravy jako účelová dotace na dofinancování drážní dopravní obslužnosti veřejnou železniční dopravou jednotlivým krajům v letech Popis inflačního růstu; popis valorizací ve smlouvách nyní inflace, možné též dle nafty a mezd viz Lounsko západ. Obecně inflace znamená všeobecný růst cenové hladiny v čase. Statistické vyjadřování inflace vychází z měření čistých cenových změn pomocí indexů spotřebitelských cen. Informace o dosažené míře inflace jsou využívány např. pro účely valorizace mezd, důchodů a sociálních příjmů. V neposlední řadě jsou tyto informace využívány také v souvislosti s nájemními či jinými smlouvami, v nichž je zakotvena revize původně dohodnutého finančního plnění v závislosti na vývoji inflace. Výše zmíněné je zakotveno i ve většině našich uzavřených smluv. Ve smlouvách, které vzešly z koncesních řízení, jejichž výsledkem bylo uzavření smluv o závazku veřejné služby ve veřejné linkové dopravě k zajištění základní dopravní obslužnosti části území Ústeckého kraje na vymezených linkách v níže uvedených oblastech s platností od (př. též od a od ) do Dále je míra inflace zahrnuta i ve smlouvě o závazku veřejné služby ve veřejné drážní osobní dopravě k zajištění základní dopravní obslužnosti územního obvodu Ústeckého kraje uzavřené se společností České dráhy, a.s. V těchto smlouvách je dopravce oprávněn ke každoročnímu zvýšení aktuální ceny o procento odpovídající míře inflace vyjádřené přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen v předchozím kalendářním roce dle údajů uveřejněných Českým statistickým úřadem. Dopravce je oprávněn uplatnit inflační zvýšení ceny pouze v dodatku, kterým je upřesňován předběžný odborný odhad prokazatelné ztráty (kompenzace). V následujícím grafu je vidět vývoj míry inflace v předcházejících letech: Míra inflace v letech míra inflace (%) ,8 6,3 1 1, roky Obrázek 14 - vývoj inflace v minulých letech s vlivem na cenu dopravního výkonu V uzavřené dopravní smlouvě se společností Vogtlandbahn GmbH, která má povahu jako smlouva o závazku veřejné služby ve veřejné drážní osobní dopravě k zajištění základní dopravní obslužnosti územního obvodu Ústeckého kraje se zvýšením ceny o míru inflace počítáno není. V nových smlouvách, které se připravují do výběrového řízení a smlouva pro oblast Lounsko západ, která již byla uzavřena na základě výběrového řízení, bude na rozdíl od dosud Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 184/189

249 uzavřených smluv Ústecký kraj, jako objednatel, požadovat cenu dopravního výkonu pro základní rozsah dopravy (počet km uvedený v zadávací dokumentaci) a cenu za kilometr nad rámec základního rozsahu i za kilometr ušetřený. Cena dopravního výkonu se pak nebude navyšovat o míru inflace celá, jak je tomu dnes, ale jen se upraví složka mzdy v závislosti na meziročním zvýšení či snížení průměrné hrubé nominální mzdy a složka pohonných hmot v závislosti na meziročním zvýšení či snížení spotřebitelské ceny motorové nafty, resp. LPG, obojí vyhlášené Českým statistickým úřadem. 4.2 Návrh smluvního řešení S ohledem na dosud probíhající výběrová řízení a smluvní vztahy mezi objednatelem a dopravci, připravil Ústecký kraj počínaje soutěží na zadání zakázky v oblasti Lounsko - západ nové parametry pro definování požadavků na provoz linkové dopravy, které plánuje uplatnit ve všech následných výběrových řízení. Ústecký kraj je schopen požadovat odpovídající služby pro cestující i vhodnou kapacitu vozidel na základě poznatků z pracovní činnosti. Nové smlouvy jsou a budou uzavírány na dobu 10-ti let v souladu s novými právním předpisy 1370/2007 a 194/2010. Ústecký kraj postupně optimalizuje dopravní oblasti tak, aby v soutěžích dosáhl maximálně provázaných a vytížených oběhů pro dopravce, tedy zajistil dopravu v současném rozsahu nižším počtem vozidel. Každé vozidlo obvykle v ceně cca 4 mil. Kč. se logicky promítne do ceny dopravního výkonu. U minulé soutěže na oblast Lounsko-západ jsme dosáhli proběhu vozidla v oblasti v průměru 72 tis. km za rok, což se projevilo snížením nabídkových cen dopravního výkonu. Dále se Ústecký kraj v nových smlouvách zaměřuje na podmínky týkající se plánovaného zavedeni IDS Ústeckého kraje od Eliminací počtu vozidel pro zakázku můžeme požadovat kvalitnější vozidla s vyšším komfortem pro cestující. Lze tak počítat s požadavky na 100% nízkopodlažních vozidel, 100% klimatizovaných vozidel, sedadla s vysokými opěradly a dalšími prvky zkvalitňujícími cestování. Ústecký kraj může také požadovat počet a velikost vozidel pro konkrétní linky na základě poznatků z provozu. Principem plánovaných soutěží je definování vozidel, která pak dopravce pro zakázku zakoupí jako nová a během plnění zakázky již není třeba řešit obnovu vozového parku. Po jejím skončení jsou vozidla již odepsána a kraj za ně nemusí přebírat závazky dalšího provozu. Na rozdíl od dosud uzavřených smluv (vyjma oblasti Lounsko - západ) objednatel bude požadovat cenu dopravního výkonu pro základní rozsah dopravy (počet km uvedený v zadávací dokumentaci) a cenu za kilometr nad rámec základního rozsahu i za kilometr ušetřený. Cena dopravního výkonu se pak nenavyšuje o míru inflace celá, jak je tomu dnes, pouze však složka mzdy a pohonných hmot a to dle jejich růstu uvedeného ČSÚ Jelikož vzhledem k garanci tarifního řešení ze strany kraje není riziko tržeb na straně dopravce, nejedná se dle dostupných právních stanovisek o koncesi na služby a zakázku je třeba řešit dle zákona o veřejných zakázkách 137/2006 Sb., tak jak tomu bylo u soutěže pro oblast Lounsko západ. Rozdělení kraje předpokládáme opět do oblastí, které budou předmětem samostatných soutěží na provozování veřejných služeb v přepravě cestujících ve veřejné linkové dopravě. Na základě zkušeností se současnou organizací provozu i dle výhledových cílů dopravní obslužnosti kraje stanovených tímto plánem je navrženo řešení rozdělující kraj do oblastí dle přílohy 4. Uspořádání veřejných otevřených soutěží ve stejném režimu jako uskutečněná soutěž na oblast Lounsko západ, tj. dle zákona 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách předpokládáme v takovém dostatečném předstihu, aby bylo možné ze strany dopravců zajistit potřebné práva a služby a techniku pro zabezpečení provozu v oblastech od Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 185/189

250 Navržené oblasti odpovídají zpravidla provozním celkům s autobusy a dopravním výkonem km/rok. Harmonogram soutěží v oblastech Harmonogram přináší orientační charakteristiky zakázek a termínů jejich realizace. Soutěže jsou pro jejich provozně-administrativní realizovatelnost rozloženy do 4 etap tak, aby zahájení provozu zakázek nebylo ohroženo. U příměstských doprav objednává kraj z pravidla jen části linek či spojů a tak je nutné smluvní zajištění ve spolupráci s městem. Města jsou někdy vlastníky dopravních podniků a tak jim mohou za určitých podmínek zadat zakázku přímo. Bylo by tedy potřeba definovat odpovídající způsob spolupráce s dopravcem prostřednictvím města. Tabulka 5 - Přehled dopravních oblastí a soutěží na zajištění dopravní obslužnosti Oblast Provozní Informační Spolupráce Termín Zahájení Příjem Zahájení centrum oblasti kanceláře notifikace soutěže nabídek provozu Děčínsko Děčín Děčín 4/2012 4/2013 6/ Dolní Poohří Litoměřice, Lovosice, Roudnice n.l. Lovosice, Roudnice n.l. 12/ 12/2012 2/ Chomutovsko Chomutov Chomutov 12/ 12/2012 2/ Kadaň Žatec Kadaň, Žatec Kadaň 12/ /2013 2/ Litoměřicko Litoměřice, Litoměřice, 12/ /2013 2/ Štětí Štětí Litvínov - Bílina Litvínov, Bílina Litvínov, Bílina 8/2012 8/ / Lounsko západ Louny, Žatec Žatec 4/2010 4/ 6/ Lovosice Louny Lovosice, Louny 8/2012 8/ / Louny Mostecká pánev Most, Louny, Most 4/2012 4/2013 6/ Žatec Podbořansko Podbořany, Podbořany 4/2012 4/2013 6/ Žatec Šluknovsko Rumburk, Rumburk, 12/ 12/2012 2/ Varnsdorf Varnsdorf Teplicko Teplice Teplice 12/ /2013 2/ Ústecko Ústí n. L. Ústí n. L. 8/2012 8/ / Vejprtsko Vejprty, Kadaň Klášterec n.o., Příměstská doprava Most a Litvínov Příměstská doprava Teplice Příměstská doprava Ústí nad Labem Klášterec n.o. 8/2012 8/ / Most a Litvínov Teplice Ústí nad Labem Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 186/189

251 Obrázek 15 - Oblasti kraje podle jednotlivých etap výběrového řízení (I. IV.) Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 187/189

252 Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 188/189

253 Seznam příloh 1) Tabulky 1 3 dopravního modelu přepravních vztahů meziměstských relací v Ústeckém kraji 2) Schéma železničních linek objednávaných Ústeckým krajem s platností od ) Analýza přepravených cestujících na regionálních železničních linkách úsekové přepravní využití v pracovní dny/víkendové dny 4) Schéma plánovaného rozdělení Ústeckého kraje na dopravní oblasti od Plán dopravní obslužnosti Ústeckého kraje 189/189

254 Tabulka 1 - srovnání časové dostupnosti individuální (IAD) a veřejnou (VD) dopravou Ústí nad Labem Most Děčín Teplice Chomutov Litvínov Litoměřice Jirkov Žatec Louny Kadaň Varnsdorf Bílina Klášterec Krupka Roudnice Rumburk Štětí Duchcov Lovosice Dubí Podbořany Šluknov Česká Kamenice Jílové Postoloprty Osek Praha Plzeň Liberec Kladno Karlovy Vary Mladá Boleslav Česká Lípa Mělník Kralupy Rakovník Slaný Nový Bor Letiště Ruzyně Ústí n.l. Most Děčín Teplice Chomutov Litvínov Litoměřice Jirkov Žatec Louny Kadaň Varnsdorf Bílina Klášterec Krupka Roudnice Rumburk Štětí Duchcov Lovosice Dubí Podbořany Šluknov Čes. Kam. Jílové Postoloprty Osek IAD VD IAD VD IAD VD IAD VD IAD VD IAD VD IAD VD IAD VD IAD VD IAD VD IAD VD IAD VD IAD VD IAD VD IAD VD IAD VD IAD VD IAD VD IAD VD IAD VD IAD VD IAD VD IAD VD IAD VD IAD VD IAD 45 VD 113 IAD VD IAD VD IAD VD IAD VD IAD VD IAD VD IAD VD IAD VD IAD VD IAD VD IAD VD IAD VD IAD VD IAD VD Ústí n.l. Most Děčín Teplice Chomutov Litvínov Litoměřice Jirkov Žatec Louny Kadaň Varnsdorf Bílina Klášterec Krupka Roudnice Rumburk Štětí Duchcov Lovosice Dubí Podbořany Šluknov Čes. Kam. Jílové Postoloprty Osek

255 Tabulka 2 - podíl cestovní doby veřejnou/individuální dopravou (VD/IAD) a teoretická dělba přepravní práce veřejné dopravy (MS VD) Ústí nad Labem Most Děčín Teplice Chomutov Litvínov Litoměřice Jirkov Žatec Louny Kadaň Varnsdorf Bílina Klášterec Krupka Roudnice Rumburk Štětí Duchcov Lovosice Dubí Podbořany Šluknov Česká Kamenice Jílové Postoloprty Osek Praha Plzeň Liberec Kladno Karlovy Vary Mladá Boleslav Česká Lípa Mělník Kralupy Rakovník Slaný Nový Bor Letiště Ruzyně Ústí n.l. Most Děčín Teplice Chomutov Litvínov Litoměřice Jirkov Žatec Louny Kadaň Varnsdorf Bílina Klášterec Krupka Roudnice Rumburk Štětí Duchcov Lovosice Dubí Podbořany Šluknov Čes. Kam. Jílové Postoloprty Osek VD/IAD 1,45 1,03 1,71 1,35 1,56 1,20 1,44 1,49 2,04 1,30 1,55 1,90 1,26 2,45 1,13 1,43 1,04 1,53 1,64 2,77 1,92 1,70 1,63 3,20 1,59 1,61 MS VD 35,70 48,80 29,20 38,50 33,00 43,00 35,60 34,50 22,50 40,00 33,10 25,30 41,20 16,70 45,30 36,20 48,60 33,50 30,70 13,00 25,10 29,40 31,10 9,40 32,00 31,60 VD/IAD 1,49 1,59 1,38 1,79 2,12 1,38 1,90 1,75 1,28 1,77 1,72 1,21 1,40 2,23 1,67 1,77 1,27 2,28 2,43 2,21 1,84 1,84 2,37 1,69 1,84 MS VD 34,50 29,00 37,60 27,50 21,50 37,60 25,30 28,40 40,60 28,00 29,00 42,70 37,00 19,60 30,20 28,00 41,00 19,00 17,00 20,00 26,30 26,30 17,80 29,60 26,30 VD/IAD 1,48 1,31 1,50 1,72 1,37 1,44 1,71 1,29 1,94 1,60 1,26 1,76 1,12 1,83 1,29 1,39 0,98 2,50 1,73 2,05 2,67 2,33 1,72 1,93 MS VD 35,00 39,50 34,30 29,00 38,00 36,00 29,00 40,00 24,50 31,80 41,40 28,30 45,70 26,60 40,00 37,30 50,80 16,00 28,70 22,50 14,10 18,20 29,00 24,70 VD/IAD 1,40 1,85 1,75 1,40 1,57 2,31 1,32 1,89 2,86 1,28 2,13 1,94 1,77 1,48 2,14 2,38 5,00 2,01 1,97 2,08 2,94 1,69 1,94 MS VD 37,00 26,30 28,40 37,00 32,60 18,50 39,30 25,50 12,20 40,50 21,20 24,50 28,00 34,80 20,90 17,60 2,80 23,20 24,00 22,00 11,30 29,50 24,50 VD/IAD 2,31 2,10 2,27 1,79 2,35 1,58 1,71 1,49 1,46 1,45 1,78 1,62 1,80 1,37 2,14 2,35 1,74 1,78 1,75 2,12 3,28 2,22 MS VD 18,50 21,70 19,20 27,50 18,00 32,30 29,20 34,50 35,60 35,70 27,70 31,40 27,30 36,30 21,00 18,00 28,50 27,70 28,40 21,40 9,00 19,80 VD/IAD 2,12 2,50 1,84 1,76 2,40 1,84 2,29 1,94 2,21 2,21 1,76 1,56 3,82 2,29 3,41 1,97 2,10 2,73 2,64 3,10 MS VD 21,40 16,00 26,40 28,30 17,30 26,40 18,80 24,40 20,00 20,00 28,30 33,00 6,00 18,80 8,10 24,10 21,70 13,40 14,30 10,20 VD/IAD 2,16 2,52 2,65 2,20 2,31 2,14 1,96 1,45 2,17 2,15 1,27 1,72 2,29 2,78 2,31 2,30 2,96 2,04 2,81 2,22 MS VD 20,80 15,00 14,30 20,10 18,60 21,90 24,30 35,60 20,60 20,90 41,00 29,00 18,80 12,90 18,60 18,70 11,40 22,60 12,60 19,80 VD/IAD 1,76 1,83 1,67 1,71 1,45 1,53 1,54 2,23 1,87 1,47 2,25 2,56 1,60 1,79 2,10 2,55 2,48 MS VD 28,30 26,60 30,20 29,20 35,70 33,50 33,10 19,60 26,00 35,20 19,40 15,40 31,80 27,50 21,70 15,40 16,30 VD/IAD 2,14 3,07 1,78 1,63 2,17 1,49 2,21 2,12 1,54 2,79 2,17 2,47 1,82 2,16 1,59 1,94 MS VD 20,90 10,50 27,50 31,00 20,60 34,60 20,00 21,40 33,00 12,80 20,40 16,30 26,90 20,90 32,00 24,40 VD/IAD 2,57 2,15 2,59 2,04 2,10 1,84 2,12 2,16 2,68 2,77 2,04 2,11 2,42 2,62 1,90 MS VD 15,20 20,90 14,90 22,60 21,70 26,50 21,40 20,80 14,00 13,10 22,60 21,60 17,00 14,60 25,30 VD/IAD 1,62 1,31 2,86 1,37 1,91 1,68 1,30 1,87 1,30 5,19 1,88 2,62 2,33 MS VD 31,40 39,70 12,20 37,90 25,10 29,90 39,90 26,00 39,90 2,50 25,70 14,60 18,40 VD/IAD 1,90 1,60 1,58 2,02 3,33 2,35 1,92 1,79 2,19 1,93 2,64 1,97 1,69 1,73 1,92 MS VD 25,30 31,80 32,30 23,10 8,60 18,00 24,90 27,50 20,20 24,60 14,30 24,00 29,60 28,70 24,90 VD/IAD 1,24 2,15 2,31 1,91 1,72 2,42 2,76 3,74 2,05 2,02 2,13 3,00 1,88 2,96 MS VD 41,80 20,90 18,60 25,10 29,00 17,10 13,20 6,40 22,60 23,10 21,20 11,00 25,70 11,40 VD/IAD 1,35 1,88 1,65 1,27 1,83 1,28 2,66 1,87 2,36 1,96 MS VD 38,50 25,70 30,60 40,90 26,60 40,80 14,30 26,00 18,00 24,30 VD/IAD 1,89 2,17 1,41 1,96 1,95 6,25 1,93 2,73 3,93 1,73 3,89 MS VD 25,50 20,60 36,70 24,30 24,40 1,50 24,70 13,50 5,60 28,70 5,70 VD/IAD 1,61 1,92 1,38 2,76 2,26 2,30 1,64 2,09 2,02 MS VD 31,60 24,90 39,30 13,20 19,40 18,70 30,70 21,80 23,10 VD/IAD 2,51 2,38 2,17 2,08 MS VD 15,90 17,60 20,40 22,00 VD/IAD 1,51 1,03 2,15 2,47 1,46 2,32 1,72 MS VD 34,10 48,80 20,90 16,40 35,60 18,40 29,00 VD/IAD 2,22 3,44 1,87 2,19 2,74 1,58 2,33 MS VD 19,90 7,90 26,00 20,30 13,30 32,30 18,30 VD/IAD 3,79 2,64 1,98 1,82 3,41 2,28 MS VD 6,10 14,30 23,60 26,90 8,10 19,00 VD/IAD 2,30 2,67 3,94 2,23 5,33 MS VD 18,70 14,10 5,50 19,60 2,40 VD/IAD 2,20 2,03 MS VD 20,10 23,10 VD/IAD 2,00 1,92 MS VD 23,40 24,90 VD/IAD 2,17 2,25 MS VD 20,40 19,40 VD/IAD 2,20 3,07 MS VD 20,10 10,50 VD/IAD 2,51 MS VD 15,90 VD/IAD MS VD VD/IAD 1,41 1,80 1,16 1,67 1,94 1,65 2,12 1,78 1,84 2,70 1,85 1,58 1,81 1,75 1,73 1,80 1,58 1,27 1,65 1,79 2,05 2,60 1,67 1,57 1,56 2,92 1,59 MS VD 36,70 27,30 44,50 30,20 24,30 30,60 21,40 27,50 26,50 13,80 26,30 32,50 27,10 28,40 28,70 27,30 32,40 40,90 30,60 27,50 22,60 14,80 30,20 32,60 33,00 11,60 32,00 VD/IAD 1,84 1,70 1,63 1,87 1,53 1,70 2,13 1,49 1,68 1,98 2,36 1,85 1,89 1,75 1,86 2,37 1,83 2,02 1,81 2,31 2,06 1,52 1,81 1,89 1,91 1,91 1,76 MS VD 26,40 29,40 31,00 26,00 33,50 29,40 21,20 34,60 29,90 23,60 18,00 26,30 25,50 28,40 26,40 17,80 26,70 2,31 27,10 18,60 22,50 33,80 27,10 25,50 25,10 25,10 28,30 VD/IAD 1,43 1,55 1,78 1,57 1,51 1,48 1,99 1,54 1,74 2,02 1,51 1,44 1,54 1,46 1,75 2,37 1,90 1,78 1,44 1,99 1,82 1,89 1,89 1,98 1,86 1,81 1,59 MS VD 36,10 33,10 27,70 32,60 34,10 34,60 23,60 33,10 28,40 23,10 34,10 35,70 33,10 35,60 28,40 17,80 25,30 27,70 35,70 23,60 26,90 25,50 25,50 23,80 26,20 27,10 32,00 VD/IAD 1,67 2,60 1,36 2,64 2,07 3,01 2,08 2,07 1,82 3,93 2,02 2,05 2,86 1,90 2,00 1,95 3,26 MS VD 30,20 14,80 38,20 14,30 22,30 10,90 22,00 22,20 26,90 5,60 23,10 22,60 12,20 25,30 23,40 24,40 9,10 VD/IAD 1,25 1,21 1,25 1,26 1,33 1,91 1,94 1,30 1,83 1,95 1,98 1,52 1,25 1,78 1,30 1,69 1,53 1,56 1,26 1,78 1,81 3,86 1,55 1,52 1,88 1,86 1,92 MS VD 41,50 42,70 41,50 41,20 39,00 25,10 24,40 39,90 26,70 24,40 23,60 34,10 41,50 27,50 39,90 29,60 33,50 33,00 41,20 27,70 27,10 5,90 33,10 33,80 25,70 25,30 24,90 VD/IAD 1,42 2,18 1,40 2,04 2,04 2,03 1,36 2,08 2,12 1,95 1,96 2,26 2,17 1,90 MS VD 36,40 20,40 37,00 22,60 22,60 22,80 38,20 22,00 21,40 24,40 24,30 19,40 20,60 25,30 VD/IAD 1,19 1,47 1,43 1,39 1,45 1,83 2,79 1,49 2,18 1,80 2,74 1,73 1,74 2,96 1,64 MS VD 43,30 35,20 36,10 37,30 35,70 26,60 12,80 34,60 20,40 27,30 13,30 28,70 28,50 11,40 30,70 VD/IAD 1,25 2,01 1,57 1,80 1,89 1,87 1,15 1,91 2,68 2,63 2,36 2,02 2,40 1,67 2,24 MS VD 41,50 23,20 32,60 27,30 25,50 26,00 44,70 25,10 14,00 14,50 18,00 23,10 17,30 30,20 19,50 VD/IAD 1,38 2,31 1,11 2,19 2,33 2,10 1,95 2,14 2,83 2,08 2,31 1,54 0,88 1,63 2,49 MS VD 37,60 18,60 46,10 20,20 18,30 21,70 24,40 21,00 12,40 22,00 18,60 33,10 54,70 31,00 16,10 VD/IAD 2,17 2,12 1,94 2,34 1,81 2,07 2,69 1,83 2,30 2,23 2,34 2,46 1,97 3,92 2,87 MS VD 20,60 21,40 24,40 18,10 27,10 22,20 13,90 26,70 18,70 19,70 18,10 16,60 24,10 5,60 12,10 VD/IAD 2,44 2,02 1,87 2,29 2,54 2,00 3,26 2,19 2,72 2,31 2,74 2,43 2,16 3,54 2,39 3,19 2,97 MS VD 16,70 23,10 26,00 18,80 15,50 23,40 9,10 20,20 13,60 18,60 13,30 16,90 20,90 7,30 17,40 9,40 11,30 VD/IAD 1,51 1,67 2,35 1,72 1,61 2,24 3,50 1,80 2,13 3,02 1,93 2,86 2,34 MS VD 34,10 30,20 18,00 29,00 31,60 19,50 7,60 27,30 21,20 10,90 24,60 12,20 17,90 VD/IAD 1,75 2,86 1,26 2,08 2,97 2,55 2,77 2,64 2,75 4,77 2,79 2,72 2,62 2,76 2,60 4,68 MS VD 28,40 12,20 41,20 22,00 11,30 15,40 13,10 14,30 13,30 3,20 12,80 13,60 14,60 13,20 14,80 3,40 Ústí n.l. Most Děčín Teplice Chomutov Litvínov Litoměřice Jirkov Žatec Louny Kadaň Varnsdorf Bílina Klášterec Krupka Roudnice Rumburk Štětí Duchcov Lovosice Dubí Podbořany Šluknov Čes. Kam. Jílové Postoloprty Osek

256 Tabulka 3 - teoretická proporce přepravního vztahu (Vij) a příslušná dělba přepravní práce veřejné dopravy (váž. MS) Ústí nad Labem Most Děčín Teplice Chomutov Litvínov Litoměřice Jirkov Žatec Louny Kadaň Varnsdorf Bílina Klášterec Krupka Roudnice Rumburk Štětí Duchcov Lovosice Dubí Podbořany Šluknov Česká Kamenice Jílové Postoloprty Osek Praha Plzeň Liberec Kladno Karlovy Vary Mladá Boleslav Česká Lípa Mělník Kralupy Rakovník Slaný Nový Bor Letiště Ruzyně 308, , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , Ústí n.l. Most Děčín Teplice Chomutov Litvínov Litoměřice Jirkov Žatec Louny Kadaň Varnsdorf Bílina Klášterec Krupka Roudnice Rumburk Štětí Duchcov Lovosice Dubí Podbořany Šluknov Čes. Kam. Jílové Postoloprty Osek Vij 41,45 60,77 158,45 17,48 25,14 52,58 13,75 8,06 14,54 6,29 5,65 46,17 6,01 91,55 17,46 4,93 9,08 32,37 59,94 41,11 3,42 2,82 9,59 35,68 6,32 16,85 váž. MS 14,80 29,65 46,27 6,73 8,30 22,61 4,89 2,78 3,27 2,52 1,87 11,68 2,47 15,29 7,91 1,78 4,41 10,84 18,40 5,34 0,86 0,83 2,98 3,35 2,02 5,33 Vij 9,64 55,88 55,49 118,54 13,26 52,14 30,06 36,37 12,57 1,85 80,59 11,70 13,96 7,58 1,55 3,93 21,77 12,19 15,26 8,99 0,94 2,05 4,62 21,88 23,50 váž. MS 3,33 16,20 20,86 32,60 2,85 19,61 7,60 10,33 5,10 0,52 23,37 5,00 5,17 1,49 0,47 1,10 8,92 2,32 2,59 1,80 0,25 0,54 0,82 6,48 6,18 Vij 19,44 5,16 6,48 12,61 3,82 2,63 3,90 2,16 10,59 7,56 2,01 12,82 5,78 9,02 5,16 5,28 6,08 7,10 1,18 4,77 52,31 72,93 1,75 3,82 váž. MS 6,80 2,04 2,22 3,66 1,45 0,95 1,13 0,87 2,59 2,40 0,83 3,63 2,64 2,40 2,06 1,97 3,09 1,14 0,34 1,07 7,38 13,27 0,51 0,94 Vij 17,64 44,09 17,32 14,14 7,48 16,32 5,55 2,42 144,99 5,33 104,70 9,37 2,06 4,49 108,79 20,20 251,11 2,87 1,22 3,29 11,30 6,36 49,34 váž. MS 6,53 11,60 4,92 5,23 2,44 3,02 2,18 0,62 17,69 2,16 22,20 2,30 0,58 1,56 22,74 3,56 7,03 0,67 0,29 0,72 1,28 1,88 12,09 Vij 35,20 6,13 268,29 31,86 21,33 52,10 1,22 18,43 48,51 7,04 3,86 1,03 2,21 9,16 5,19 7,01 8,15 0,64 1,24 2,37 20,46 9,80 váž. MS 6,51 1,33 51,51 8,76 3,84 16,83 0,36 6,36 17,27 2,51 1,07 0,32 0,60 3,33 1,09 1,26 2,32 0,18 0,35 0,51 1,84 1,94 Vij 5,61 33,08 7,63 12,53 7,97 1,17 28,75 7,42 18,57 4,05 1,01 2,07 43,00 5,37 24,49 2,83 1,39 3,14 6,17 93,17 váž. MS 1,20 5,29 2,01 3,54 1,38 0,31 5,41 1,81 3,71 0,81 0,29 0,68 2,58 1,01 1,98 0,68 0,30 0,42 0,88 9,50 Vij 4,61 4,03 7,95 2,27 2,35 8,73 2,16 5,58 30,43 1,78 16,24 5,23 73,38 5,44 1,39 1,07 3,25 2,82 3,23 2,86 váž. MS 0,96 0,60 1,14 0,46 0,44 1,91 0,53 1,99 6,27 0,37 6,66 1,52 13,79 0,70 0,26 0,20 0,37 0,64 0,41 0,57 Vij 13,90 9,92 21,46 0,84 15,12 19,98 5,48 3,04 1,60 7,55 3,87 5,62 4,01 0,86 1,70 8,56 8,51 váž. MS 3,94 2,64 6,48 0,24 5,40 6,69 1,81 0,60 0,42 2,66 0,75 0,87 1,28 0,24 0,37 1,32 1,39 Vij 24,33 20,38 0,67 6,60 10,68 2,69 2,60 1,44 3,34 3,33 2,52 34,63 0,63 1,11 18,40 2,80 váž. MS 5,09 2,14 0,18 2,05 2,20 0,93 0,52 0,31 1,10 0,43 0,51 5,64 0,17 0,23 5,89 0,68 Vij 6,11 0,90 18,92 5,25 5,00 5,23 2,41 7,56 7,53 5,10 5,42 0,89 1,82 57,80 4,40 váž. MS 0,93 0,19 2,82 1,19 1,09 1,39 0,51 1,57 1,05 0,67 1,23 0,19 0,31 8,44 1,11 Vij 0,55 4,61 76,34 2,38 1,54 0,91 2,71 1,74 2,21 12,65 0,87 5,00 2,59 váž. MS 0,17 1,83 9,31 0,90 0,39 0,00 0,27 1,08 0,45 0,88 0,32 0,22 0,73 0,48 Vij 1,15 0,52 1,44 1,31 84,41 1,40 0,83 1,03 0,94 0,31 13,70 6,52 1,94 0,40 0,61 váž. MS 0,29 0,16 0,47 0,30 7,26 0,25 0,21 0,28 0,19 0,08 1,96 1,57 0,57 0,11 0,15 Vij 4,29 19,83 4,99 1,00 2,27 74,05 8,67 28,18 2,23 0,61 1,53 4,32 6,99 15,11 váž. MS 1,79 4,14 0,93 0,25 0,66 12,66 1,14 1,80 0,50 0,14 0,32 0,47 1,80 1,72 Vij 2,28 1,44 0,85 2,61 1,62 2,12 6,50 0,83 4,02 2,50 váž. MS 0,88 0,37 0,26 1,07 0,43 0,86 0,93 0,22 0,72 0,61 Vij 3,72 1,26 1,80 17,46 6,17 149,89 1,10 2,25 9,39 2,23 23,27 váž. MS 0,95 0,26 0,66 4,24 1,50 2,25 0,27 0,30 0,53 0,64 1,33 Vij 30,34 3,07 16,79 3,43 1,04 1,83 1,90 2,15 1,74 váž. MS 9,59 0,77 6,60 0,45 0,20 0,34 0,58 0,47 0,40 Vij 1,25 43,13 5,55 1,65 váž. MS 0,20 7,59 1,13 0,36 Vij 1,56 5,04 1,58 1,58 1,06 1,05 0,93 váž. MS 0,53 2,46 0,33 0,26 0,38 0,19 0,27 Vij 5,46 23,55 1,20 1,08 3,09 2,90 41,65 váž. MS 1,09 1,86 0,31 0,22 0,41 0,94 7,62 Vij 6,20 1,13 1,41 2,68 3,18 2,87 váž. MS 0,38 0,16 0,33 0,72 0,26 0,55 Vij 1,00 1,35 4,49 2,22 39,74 váž. MS 0,19 0,19 0,25 0,44 0,95 Vij 4,18 1,07 váž. MS 0,84 0,25 Vij 2,62 0,92 váž. MS 0,61 0,23 Vij 5,38 0,79 váž. MS 1,10 0,15 Vij 0,84 2,02 váž. MS 0,17 0,21 Vij 1,99 váž. MS 0,32 Vij váž. MS Vij 59,94 36,40 21,67 41,40 27,24 18,66 50,81 15,32 19,00 31,01 11,75 7,23 20,58 10,12 15,43 64,15 6,16 28,30 14,26 36,55 14,34 10,17 3,66 6,96 7,99 15,11 8,78 váž. MS 22,00 9,94 9,65 12,50 6,62 5,71 10,87 4,21 5,04 4,28 3,09 2,35 5,58 2,87 4,43 17,51 1,99 11,57 4,36 10,05 3,24 1,51 1,11 2,27 2,64 1,75 2,81 Vij 5,42 6,06 2,65 4,03 5,44 2,98 3,51 3,14 5,67 4,47 4,08 1,07 2,73 3,13 1,79 3,29 0,90 2,11 1,76 2,32 1,51 4,09 0,57 0,86 0,92 2,27 1,22 váž. MS 1,43 1,78 0,82 1,05 1,82 0,88 0,74 1,09 1,69 1,05 0,74 0,28 0,70 0,89 0,47 0,59 0,24 0,05 0,48 0,43 0,34 1,38 0,15 0,22 0,23 0,57 0,35 Vij 6,26 3,05 9,28 3,57 2,06 1,68 3,49 1,42 1,36 1,73 1,03 8,66 1,61 0,93 2,04 2,66 6,23 2,36 1,16 1,87 1,37 0,72 3,17 4,95 2,13 0,89 0,93 váž. MS 2,26 1,01 2,57 1,16 0,70 0,58 0,82 0,47 0,39 0,40 0,35 3,09 0,53 0,33 0,58 0,47 1,58 0,65 0,41 0,44 0,37 0,18 0,81 1,18 0,56 0,24 0,30 Vij 9,45 10,77 3,70 6,92 9,04 5,17 7,41 4,91 7,18 12,61 3,61 1,31 5,37 3,06 8,52 5,19 6,26 váž. MS 2,85 1,59 1,41 0,99 2,02 0,56 1,63 1,09 1,93 0,71 0,83 0,30 0,65 0,77 1,99 1,27 0,57 Vij 3,97 6,76 1,92 3,88 12,19 4,40 1,87 6,35 5,37 3,23 10,92 0,57 2,82 19,23 1,80 1,24 0,49 0,83 1,84 1,32 1,58 5,27 0,32 0,51 0,75 2,17 1,62 váž. MS 1,65 2,89 0,80 1,60 4,75 1,10 0,46 2,54 1,43 0,79 2,58 0,19 1,17 5,29 0,72 0,37 0,16 0,27 0,76 0,37 0,43 0,31 0,11 0,17 0,19 0,55 0,40 Vij 5,60 3,39 4,96 3,53 2,14 1,80 3,89 1,50 1,44 1,97 1,01 2,62 1,81 0,91 váž. MS 2,04 0,69 1,84 0,80 0,48 0,41 1,49 0,33 0,31 0,48 0,25 0,51 0,37 0,23 Vij 10,95 3,92 19,36 4,81 2,44 9,06 9,28 2,31 5,15 7,55 6,14 3,67 3,53 13,93 3,50 váž. MS 4,74 1,38 6,99 1,80 0,87 2,41 1,19 0,80 1,05 2,06 0,82 1,05 1,01 1,59 1,07 Vij 9,23 5,30 4,03 6,31 3,02 2,63 8,84 2,14 2,11 3,46 1,58 3,07 17,77 28,59 6,66 váž. MS 3,83 1,23 1,31 1,72 0,77 0,68 3,95 0,54 0,30 0,50 0,28 0,71 3,07 8,63 1,30 Vij 9,22 5,41 3,01 6,29 3,64 2,60 8,96 2,11 2,58 4,57 3,06 13,66 5,06 7,17 2,20 váž. MS 3,47 1,01 1,39 1,27 0,67 0,56 2,19 0,44 0,32 1,01 0,57 0,00 4,52 2,77 2,22 0,35 Vij 3,30 5,39 1,48 3,45 4,95 2,58 2,11 2,67 9,17 6,40 3,24 2,69 2,23 4,75 3,18 váž. MS 0,68 1,15 0,36 0,62 1,34 0,57 0,29 0,71 1,72 1,26 0,59 0,45 0,54 0,27 0,38 Vij 6,69 7,38 2,31 4,46 6,16 3,46 5,96 3,23 4,78 11,52 2,34 3,71 1,95 8,03 3,42 4,37 5,29 váž. MS 1,12 1,71 0,60 0,84 0,95 0,81 0,54 0,65 0,65 2,14 0,31 0,63 0,41 0,59 0,59 0,41 0,60 Vij 5,03 1,93 12,87 2,61 1,23 4,07 10,85 1,26 9,23 2,63 3,48 13,10 2,24 váž. MS 1,72 0,58 2,32 0,76 0,39 0,79 0,82 0,34 1,96 0,29 0,86 1,60 0,40 Vij 2,74 3,23 1,06 2,06 2,71 1,54 2,16 1,46 2,03 3,90 1,10 1,61 0,93 2,50 1,52 1,93 váž. MS 0,78 0,39 0,44 0,45 0,31 0,24 0,28 0,21 0,27 0,12 0,14 0,22 0,14 0,33 0,22 0,07 Ústí n.l. Most Děčín Teplice Chomutov Litvínov Litoměřice Jirkov Žatec Louny Kadaň Varnsdorf Bílina Klášterec Krupka Roudnice Rumburk Štětí Duchcov Lovosice Dubí Podbořany Šluknov Čes. Kam. Jílové Postoloprty Osek

257 Železnièní linky objednávané Ústeckým krajem s platností od U24 RE20 TLX R Cheb 160 Chemnitz* 137 Karlovarský kraj S17 Perštejn Kotvina Klášterec nad Ohøí Beèov nad Teplou Kadaò Kada ò pøedmìstí 161 U15 Vejprty Vejprt y koupalištì Vejprty zastávka Èeské Hamry Kováøská Kováøská mìstys 140 Lubenec z ast áv k a Libkovice linky osobních a spìšných vlakù v RegioTaktu Ústecký kraj sezónní pøeshranièní linka (vedená na území Ústeckého kraje jako osobní vlak v systému RegioTakt Ústecký kraj) pøeshranièní linka Liberec - Zittau - Varnsdorf - Rybništì/Seifhennersdorf, dopravce Vogtlandbahn-GmbH dálkové vlaky (rychlíky, spìšné vlaky) v kombinované spoluobjednávce více objednavatelù (kraje, MD+kraje) osobní, spìšné vlaky a rychlíky nezaøazené do systému RegioTakt Ústecký kraj, pøípadnì úsek, kde již vlak není vedený jako linka RegioTakt ÚK (trasy linek jsou doplnìny èíslem tratì) pøestupní bod - vlak, autobus, kombinace (Žíželice) ve stanici zastavují jen vybrané vlaky Schmilka* zastávka linky se nachází mimo území ÈR úsek linky je obsluhován pouze èástí spojù pøipravované propojení železnièních tratí (plán 2013) Schéma nezobrazuje kompletní sí vlakù R a Sp a dále vlaky EC, EN vedených v Ústeckém kraji Mìdìnec Mìdìnec zastávka U2 143 Lubenec U16 Kadaò -Prunéøov Ležky 161 Rusová Plzeòský kraj U1 U15 Nìmecko 140 Výsu l ní Blatno u J e s e n ic e M al mìøice Málkov 137 È ernovic e u C homut ov a Chomutov U14 U51 (Bøezno u Chomutova) 160 Nová Ves u Køimova Køimov 124 (St eb no) jen Sp 161 Køim ov zastávka (Hoøetice) jen U14 Køimov-Suchdol Domina Chomutov mìsto Kryry U14 U (Pet r ohr ad) jen S p J i r k o v Jirkov z ast áv k a Lom u Mostu zastávka Louka u Litvínova Litvínov U24 ( K yi j ce) Žatec U14 Podboøany (Vo r ut ek ) jen Sp ( T øebušice) U13 Tvr šc i e Ž a te c z á p a d Litvínov mìsto Most-Minerva Most-Kopisty Most Dolejší Hùrky Hor ní Háj Os ek m ì s to Lišany u Žatce Mìcholupy Støelná v Kr uš nýc h hor ác h Lom u Mostu Bí l ina k y sel k a Postoloprty Želeè U14 Deštnice Domoušice Bílina C hot ìjovi c e Želenice nad Bílinou Obrnice Moldava v Krušných horách Hrob Osek Sol opy sk y R,Sp Plzeò Rakovník Rakovník Lužná u Rakovníka (Veletice) U25 U1 U2 U13 U25 R,Sp 123 (Sádek u Žatce) U U12 Mikulov - Nové Mìsto Volevèice Poèerady Výškov v Èechách U11 Mikulov v Kušných horách Háj u Duchcova 134 Bøezno u Postoloprt U5 Konìtopy Dubí Oldøichov u Duchc ov a Želénky Bí l ina- Chudeø i ce Beèo v u Mostu Svìtec Bøvany Louny L o u n y s tøe d 126 Høivice Teplice v Èe c h á c h Duchcov L o u ny mì s t o Ji mlí n Opoèno u Loun Touch ovi c e u Lo un 131 Øetenice Ohníè L bí n Hostomice nad Bílinou Lenešci e U P r oboš t ov Teplice zámecká zahrada Prosetice Radoni c e nad Ohø í Sl av ìt í n nad Ohø í V el t ìž e (Dobromìøice) 110 Nìmecko U6 U24 Vel v ìt y Bystø any v Èechách Hradištì v Èechách Žalany Žalany zastávka Bohosudov Úpoøiny Chlumèany u Loun Vrbno nad Lesy U40 Peruc U4 U5 U51 RE20 Bro z ánky Rtynì n. Bílinou Boøislav Žim St adi c e Øehlovice è n Radej í Koštice nad Ohøí Pátek 114 Telce Dobkovè i ky Ústí n ad Lab e m hl. n. Ústí n ad Labem západ 130 Koštov 097 T r m ice Chotimìø Køesín Lovosice zastávka Dubany Kralupy nad Vltavou Oparno Dresden* RE20 Ústí nad Labem s ev er U32 Dolní Z á lezy l P rack ov ice n.l. Litochovice n.l. Malé Žernoseky Lo vosice mì s to U6 U10 Lovosice S1 Sulejovice Èížkovci e Úpohlavy Neštìmice N eš tìdice M o jžíø ( Lov osice, závod) Lukavec Povrly - Roztoky Povr ly Chotìšov pod Hazmburkem Dobkovice C ho ratice Labe Vilsnice Labe Ústí nad Labem-Støekov U7 Nové Kopisty Sl at i na po d H az m bu rk em Li boc hovc i e Li boc hovc i e mìsto Bad Schandau* 090 Rathma nns dorf* RE20 S1 SB (Sebuzín) Dìèín hl.n. U1 U7 U8 U23 Valtíøov Libochovany Støedoèeský kraj G o ß do rf - Kohl m ühle* Pors c hdorf* Svádov U7 U23 Krippen* 090 Velké Žernoseky Žal hos t ice Bohušovice nad Ohøí Schmilka -Hirschmühle* Tìchlovc i e Litomìøi ce, chi elna Hrdly Køeši c e u Dìèína Boletice nad La bem Malé Bøezno nad Labem Velké Bøezno Mittelndorf* Schöna* 073 Amtsh ai ner s dorf* Ulbersdorf* S1 Dolní Žleb U10 RE20 Litomìøice horní nádraží Oleško U Litomìøice mìsto Hrobce Roudnice nad Labem-Bezdìkov Dì èín východ Františkov nad Plouènicí Ploskovice Bøeziny u Dìèína Hor ní Øepèice Trnovany u Litomìøic Roudnice n.l. Roudnc i e nad Labem mìsto Roudnice nad Labem Hracholusky U21 U22 Raèinìves Zlonice S eb ni tz* Dol ní Žleb zastávka Dìèín-Èert ova voda Dìèín-Prostø ední Žleb Dìèín-Pøípeø Dìè í n- S taré Mìst o Neustadt* SB71 Nìmecko Kleneè Vražkov Mnetìš Malá Veleò Køešice u Litomìøic U21 Benešo v nad Plouènicí Star ý Šachov Dobøíò Straškov Libìšice Ctinìves Záluží U22 Dolní Poustevna Hor ní Poustevna Vilémov u Šluknova Mikulášovice dolní nádraží Lipová u Šluknova Mikulášovice støed Dolní Habartice Ústìk Polepy U4 Kostomlaty pod Øípem Mikul. horní nádr. Mar k var t ice U11 Hnìvci e Dubièná Brtníky Panský Èeská Kamenice Veselé pod R a bš tejnem Horní Poèaply Horn í Beøkovci e Blíževedly Hoš ka Doln í Beøkovci e U22 Velký Šenov zastávka KBS U Žandov 095 Hor ní Police U Stružnice Èeská Lípa-Hol ý vrch Staré Kø e èany Zahrady u Rumburka St v ol í nky Kr av aøe v Èec hách U32 Cítov 090 Krásná Lípa Horní Kamenc i e Èes k á L í pa s tøelnice Štìtí Vraòany Velký Šenov D o lní Kø e èany Krásná Lípa mìsto Ml ý ny S k alice u Èes k é Lí py Šluknov zastávka Rybništì Kytlice Chøibská Èe s ká L í pa h l.n. 080 Zahr ádk y u Èes k é Lí py Liberecký kraj 072 Kralupy nad Vltavou (S4), Praha R 086 Šluknov Lysá nad Labem Valdek 081 Je d lová Kolín Rumburk U8 U27 U28 R V a rnsdor f Hor ní Podl už í Jedlová z a stá v ka Sv o r Nový Bor TLX BUS 409 Støedoèeský kraj 089 Dresden* RE2 Jiøet í n pod J edl ov ou Ebersbach (Sachs)* TLX Dol ní Podl už í Zittau* Liberec Hrádek nad Nisou Chotynì Bílý Kostel nad Nisou Chrastava Chrastava -Andìlská Hora (Machnín hrad) Machnín Seifhennersdor f* Go r ßschönau ( Sachs )* Hainewalde* Z i tta u * 089 Liberec TLX Mittelherwigsdorf (Sachs)* Dresden* RE 2/ Sp Odbor dopravy a silnièního hospodáøství oddìlení dopravní obslužnosti Platnost od , aktualizace dat

258 1378 Krajský úřad, zpracovalo oddělení dopravní obslužnosti a Ing. Jiří Bárta Analýza přepravených cestujících Pracovní dny Data pouze za vlaky objednané Ústeckým krajem Data ze sčítací kampaně březen Měřítko zobrazení přepravených cestujících Vejprty Klášterec nad Ohří 374 1: mm = 500 cestujících/den 393 Perštejn Kadaň předměstí Lubenec Chomutov Podbořany Blatno u Jesenice Jirkov Březno u Chomutova Žatec Měcholupy Deštnice Litvínov 1446 Postoloprty Osek město Louka u Litvínova 2669 Most 1302 Hřivice Domoušice kilometry Moldava v Krušných horách Louny Oldřichov u Duchcova 3024 Bílina Teplice v Čechách Peruc Telce Úpořiny Chotiměř Řehlovice Ústí nad Labem hl. n Lovosice 2642 Libochovice město Povrly Ústí nad Labem-Střekov 1628 Libochovany Račiněves Děčín hl. n. Litoměřice horní nádraží Straškov Litoměřice město Úštěk Hošťka Štětí Horní Beřkovice Benešov nad Ploučnicí Hněvice Roudnice nad Labem Detail 1: : Údolí Labe Ústí nad Labem - Lovosice - Litoměřice 683 Dolní Poustevna Česká Kamenice Šluknov Rybniště Libochovany Lovosice Ústí nad Labem hl. n Jedlová Rumburk ± Varnsdorf Ústí nad Labem-Střekov Litoměřice horní nádraží Litom

259 Krajský úřad, zpracovalo oddělení dopravní obslužnosti a Ing. Jiří Bárta Analýza přepravených cestujících Víkendové dny Data pouze za vlaky objednané Ústeckým krajem Data ze sčítací kampaně březen Měřítko zobrazení přepravených cestujících Vejprty Klášterec nad Ohří 215 1: mm = 500 cestujících/den Perštejn Kadaň předměstí Lubenec Chomutov Podbořany Blatno u Jesenice Jirkov Březno u Chomutova Žatec Měcholupy Deštnice Litvínov Postoloprty Osek město Louka u Litvínova 1483 Most Hřivice Domoušice kilometry Louny 162 Moldava v Krušných horách Oldřichov u Duchcova Bílina Teplice v Čechách Peruc Telce Úpořiny Chotiměř Řehlovice Ústí nad Labem hl. n Lovosice Libochovice město Povrly Ústí nad Labem-Střekov 561 Libochovany Račiněves Děčín hl. n. Litoměřice horní nádraží Straškov Litoměřice město Úštěk Hošťka Štětí Horní Beřkovice Benešov nad Ploučnicí Hněvice Roudnice nad Labem Detail 1: : Údolí Labe Ústí nad Labem - Lovosice - Litoměřice Dolní Poustevna Česká Kamenice Šluknov Rybniště Libochovany Lovosice Ústí nad Labem hl. n Jedlová Rumburk ± Varnsdorf Ústí nad Labem-Střekov Litoměřice horní nádraží Litom

Rozvoj železnice v ČR v návaznosti na novou dopravní politiku ČR. Ing. Vojtech Kocourek, Ph.D. náměstek ministra dopravy

Rozvoj železnice v ČR v návaznosti na novou dopravní politiku ČR. Ing. Vojtech Kocourek, Ph.D. náměstek ministra dopravy Rozvoj železnice v ČR v návaznosti na novou dopravní politiku ČR Ing. Vojtech Kocourek, Ph.D. náměstek ministra dopravy 1 Transevropské dopravní sítě původní rozhodnutí EP a Rady č. 1692/96/ES nové rozhodnutí

Více

DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY

DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY Co to je dopravní politika deklaruje co stát (EU atd.) musí a chce v oblasti dopravy udělat vytváří se na delší plánovací období (např. ČR 2007 2013, EU 2001 2010)

Více

DOPRAVNÍ POLITIKA České republiky pro léta 2005 2013

DOPRAVNÍ POLITIKA České republiky pro léta 2005 2013 DOPRAVNÍ POLITIKA České republiky pro léta 2005 2013 červenec 2005 VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 13. července 2005 č. 882 k Dopravní politice České republiky pro léta 2005-2013

Více

Dopravní politika České republiky

Dopravní politika České republiky Dopravní politika České republiky pro léta 2005-2013 červen 2005 OBSAH 1. ÚVOD... 4 2. VÝCHODISKA... 5 3. STRUKTURA PRIORIT A CÍLŮ DOPRAVNÍ POLITIKY... 7 3.1 Dosažení vhodné dělby přepravní práce mezi

Více

Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období. Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy

Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období. Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy 1 Hlavní strategické dokumenty ČR Dopravní politika EU zvýšení

Více

Zvládnutí růstu přepravní náročnosti a vlivu globalizace v dopravě. Harmonizace podmínek přepravního trhu a zpoplatnění uživatele

Zvládnutí růstu přepravní náročnosti a vlivu globalizace v dopravě. Harmonizace podmínek přepravního trhu a zpoplatnění uživatele S O U B O R I N D I K Á T O R Ů D O P R AV N Í P O L I T I K Y Indikátory budou hodnoceny k rokům 2010 a 2013 v porovnání k roku 2005 (L = limity, T = trendy). Dosažení vhodné dělby přepravní práce mezi

Více

Dopravní politika ČR 2014-2020. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. ředitel odboru strategie

Dopravní politika ČR 2014-2020. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. ředitel odboru strategie Dopravní politika ČR 2014-2020 Ing. Luděk Sosna, Ph.D. ředitel odboru strategie Účel Dopravní politiky ČR 2014 2020 (2050) Vrcholný strategický dokument Vlády ČR pro sektor Doprava Ministerstvo dopravy

Více

Operační program doprava Přehled priorit a opatření

Operační program doprava Přehled priorit a opatření Operační program doprava Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Modernizace železniční sítě TEN-T... 2 Prioritní osa 2 - Výstavba a modernizace dálniční silniční

Více

Operační program Doprava 2014-2020

Operační program Doprava 2014-2020 Operační program Doprava 2014-2020 Ministerstvo dopravy ČR Operační program Doprava 2014-2020 hlavní cíle OPD 2014-2020 navazuje na OPD 2007-2013, struktura bude jiná, přidány nové podporovatelné oblasti

Více

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ Podkladové studie pro přípravu ČR na využívání fondů EU v období 2014+ ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ zpracovatel Realizační

Více

Operační program Doprava 2014-2020 dosažený stav přípravy a srovnání s Operačním programem Doprava 2007-2013

Operační program Doprava 2014-2020 dosažený stav přípravy a srovnání s Operačním programem Doprava 2007-2013 Operační program Doprava 2014-2020 dosažený stav přípravy a srovnání s Operačním programem Doprava 2007-2013 Operační program Doprava 2014-2020 hlavní cíle Operační program Doprava 2014-2020 navazuje na

Více

Rozvoj logistických ch center v

Rozvoj logistických ch center v ČESKÁ LOGISTICKÁ ASOCIACE Rozvoj logistických ch center v Evropě a ČR Ing. Miroslav Rumler rumler@reliant.cz 1 Evropský přepravní trh: zvětšování vzdáleností mezi výrobou a spotřebou - růst požadavků mobility

Více

VĚDA A VÝZKUM V RESORTU DOPRAVA

VĚDA A VÝZKUM V RESORTU DOPRAVA VĚDA A VÝZKUM V RESORTU DOPRAVA Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Ředitel odboru strategie Ministerstvo dopravy 2. 4. 2014 Plzeň Výchozí strategické dokumenty Evropa 2020 - Strategie pro inteligentní a udržitelný

Více

Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí. Letecká, vodní a veřejná doprava. Gestor MD Spolugestor MMR, MPO

Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí. Letecká, vodní a veřejná doprava. Gestor MD Spolugestor MMR, MPO Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí Název projektu Gestor MD Spolugestor MMR, MPO Zahájení projektu 2011 Ukončení projektu 2025 Obsah, charakteristika projektu Popis stávající

Více

Páteřní infrastruktura

Páteřní infrastruktura Páteřní infrastruktura SENÁT PČR, 23. 1. 2014 petr.moos@rek.cvut.cz mobilita, energetika, ICT, sítě ŽP Východiska, Priority SMK, NPR 2 Východiska Klíčové strategie pro budoucí kohezní politiku: Dopravní

Více

Příprava Operačního programu Doprava 2014-2020

Příprava Operačního programu Doprava 2014-2020 Příprava Operačního programu Doprava 2014-2020 Operační program Doprava 2014-2020 hlavní cíle Operační program Doprava 2014-2020 navazuje na Operační program Doprava 207-2013, avšak jeho struktura bude

Více

Dopravní politika České republiky

Dopravní politika České republiky III. Dopravní politika České republiky pro léta 2005-2013 Aktualizace 2011 materiál pro připomínkové řízení OBSAH 1. ÚVOD...4 2. VÝCHODISKA...6 3. STRUKTURA PRIORIT A CÍLŮ DOPRAVNÍ POLITIKY...9 3.1 Dosažení

Více

Financování dopravy z Operačního programu Doprava 2014-2020

Financování dopravy z Operačního programu Doprava 2014-2020 Financování dopravy z Operačního programu Doprava 2014-2020 Ministerstvo dopravy ČR Operační program Doprava 2014-2020 hlavní cíle OPD 2014-2020 navazuje na OPD 2007-2013, struktura je však odlišná, přidány

Více

Zápis I. jednání Pracovní skupiny Doprava, infrastruktura a ŽP

Zápis I. jednání Pracovní skupiny Doprava, infrastruktura a ŽP Zápis I. jednání Pracovní skupiny Doprava, infrastruktura a ŽP Dne: 15. ledna 2014, zasedací místnost zastupitelstva města, Městský úřad Kopřivnice Přítomni: dle prezenční listiny Příloha č. 2 1/1 Úvodní

Více

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup

Více

Smart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek

Smart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek Smart City a MPO FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014 Ing. Martin Voříšek Smart City Energetika - snižování emisí při výrobě elektřiny, zvyšování podílu obnovitelných zdrojů, bezpečnost dodávek Doprava snižování

Více

Koncepce modernizace železniční sítě v ČR

Koncepce modernizace železniční sítě v ČR Koncepce modernizace železniční sítě v ČR Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Praha, 27. listopadu 2014 Vstupy do koncepce požadavky na infrastrukturu z dopravního trhu nákladní doprava osobní regionální

Více

Možnosti financování projektů dopravní infrastruktury. Ing. Jiří Fuchs Semily 16.9.2014

Možnosti financování projektů dopravní infrastruktury. Ing. Jiří Fuchs Semily 16.9.2014 Možnosti financování projektů dopravní infrastruktury Ing. Jiří Fuchs Semily 16.9.2014 CYRRUS ADVISORY, a.s. Provozujeme největší informační portály o dotacích www.dotacni.info a www.dotacni-noviny.cz

Více

www.ropstrednicechy.cz Vážení žadatelé,

www.ropstrednicechy.cz Vážení žadatelé, Vážení žadatelé, touto cestou bychom vám rádi představili prioritní osu 1 Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Čechy. Tato prioritní osa je zaměřena na celkové zkvalitnění dopravy

Více

Dlouhodobá vize SŽDC. Bc. Marek Binko. ředitel odboru strategie. Czech Raildays, Ostrava, 18. června 2013

Dlouhodobá vize SŽDC. Bc. Marek Binko. ředitel odboru strategie. Czech Raildays, Ostrava, 18. června 2013 Dlouhodobá vize SŽDC Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Hlavní poslání a činnosti Předmět činnosti Na základě platné právní úpravy Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, plní funkci

Více

Dopravní infrastruktura a konkurenceschopnost ČR

Dopravní infrastruktura a konkurenceschopnost ČR Dopravní infrastruktura a konkurenceschopnost ČR Ing. Martin Tlapa, MBA Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR Strategie vychází z Analýzy konkurenceschopnosti ČR a ze závěrečné zprávy podskupin

Více

Možnosti inteligentního rozvoje dopravy v městských aglomeracích

Možnosti inteligentního rozvoje dopravy v městských aglomeracích Možnosti inteligentního rozvoje dopravy v městských m aglomeracích ch Seminář Mgr. Robert Spáčil, Ph.D.D. vedoucí oddělen lení životního prostřed edí Úvodem Doprava je jednou z podmínek rozvoje obcí, měst,

Více

Trendy evropské dopravy 4. ročník odborné konference Praha, 16. června 2015 Otevírání trhu v železniční dopravě Novela zákona o dráhách

Trendy evropské dopravy 4. ročník odborné konference Praha, 16. června 2015 Otevírání trhu v železniční dopravě Novela zákona o dráhách Trendy evropské dopravy 4. ročník odborné konference Praha, 16. června 2015 Otevírání trhu v železniční dopravě Novela zákona o dráhách Ladislav Němec náměstek ministra Právní prostředí v oblasti železniční

Více

Železniční infrastruktura a legislativa

Železniční infrastruktura a legislativa Dopravní infrastruktura a potřeba změny legislativy Poslanecká sněmovna PČR Hospodářský výbor, 27. 2. 2014, 14:00 h Železniční infrastruktura a legislativa Prof. Ing. Václav Cempírek, Ph.D. Univerzita

Více

Veřejná logistická centra

Veřejná logistická centra Veřejná logistická centra Ing. Emanuel Šíp, náměstek ministra Sekce dopravní politiky a životního prostředí Den dopravy Praha, Hotel Olympik, 28. února 2008 Výchozí situace - Evropa 14,2% 7,4% 5,3% 13,8%

Více

1. Úvod. Tabulka 1.1. Srovnání množství a výkonů přepraveného zboží v závislosti na druhu dopravy v ČR.

1. Úvod. Tabulka 1.1. Srovnání množství a výkonů přepraveného zboží v závislosti na druhu dopravy v ČR. 1. ÚVOD Česká republika má vzhledem ke své poloze ve středu Evropy důležitou úlohu v mezinárodní dopravě. Rok 2004 pro nás byl zlomový díky našemu vstoupení do EU a v dopravě se to projevilo podle očekávání

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice Životní prostředí a doprava Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Česká železnice na křižovatce

Česká železnice na křižovatce Česká železnice na křižovatce Ing. Petr Žaluda předseda představenstva a generální ředitel ČD, a.s. Prague Marriott Hotel, 7. září 2010 Orientace na zákazníka dopravce ČD, a.s., je v přímém kontaktu se

Více

Aktuální projekty v železniční dopravě. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Odbor strategie Ministerstvo dopravy

Aktuální projekty v železniční dopravě. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Odbor strategie Ministerstvo dopravy Aktuální projekty v železniční dopravě Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Odbor strategie Ministerstvo dopravy Základní východiska Směřování železničního sektoru, stanovení priorit a návrh konkrétních opatření a

Více

aktualizace dopravního plánu

aktualizace dopravního plánu Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje Komplexní dialog s cestujícími aktualizace dopravního plánu 1 Statistika IDS JMK k 11. prosinci 2011 Počet vzkm nebo vlkm / rok >90 mil. - městská doprava

Více

Strategie ITI pro Hradecko-pardubickou metropolitní rtd oblast

Strategie ITI pro Hradecko-pardubickou metropolitní rtd oblast Strategie ITI pro Hradecko-pardubickou metropolitní rtd oblast PS 1 Atraktivní, environmentálně příznivá doprava Ing. David Koppitz Problémy aglomerace Nadměrná dopravní zátěž ve městech zhoršující kvalitu

Více

Výroční setkání představitelů českého železničního průmyslu. Dopravní politika ČR

Výroční setkání představitelů českého železničního průmyslu. Dopravní politika ČR ACRI Asociace podniků českého železničního průmyslu Výroční setkání představitelů českého železničního průmyslu 8.11.2012, Zámek Štiřín Dopravní politika ČR Prof. Ing. Václav Cempírek, Ph.D. Poslanecká

Více

Moderní dopravní služby

Moderní dopravní služby Veřejná doprava budou jasně nastavena nová pravidla podílu státu a krajů na financování regionální autobusové a především železniční dopravy (dosavadní vládou posvěcený model platí pro roky 2010-2019),

Více

Dopravní politika a strategie rozvoje dopravních sítí v ČR

Dopravní politika a strategie rozvoje dopravních sítí v ČR Dopravní politika a strategie rozvoje dopravních sítí v ČR Ing. Luděk Sosna, Ph.D. ředitel Odboru strategie Konference Doprava 2010 15.4.2010 Sněmovní sál Plzeňské radnice Tvorba strategie dopravy Strategii

Více

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC

Více

6.1 Karta jevu (procesu): Úroveň dopravní infrastruktury

6.1 Karta jevu (procesu): Úroveň dopravní infrastruktury 6 DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA 6.1 Karta jevu (procesu): Úroveň dopravní infrastruktury Pilíř: Sledovaná složka/objekt: Ekonomický Dopravní infrastruktura Kriteria jevu (procesu): Název jevu (procesu):

Více

Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost

Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost U S N E S E N Í Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost (podle čl. 4, ost. 7 Jednacího řádu Společného monitorovacího výboru OPPA a OPPK procedurou

Více

Železniční doprava výhled do příštího období. Ing. Jindřich Kušnír & Ing. Luboš Knížek Odbor drážní a vodní dopravy

Železniční doprava výhled do příštího období. Ing. Jindřich Kušnír & Ing. Luboš Knížek Odbor drážní a vodní dopravy Železniční doprava výhled do příštího období Ing. Jindřich Kušnír & Ing. Luboš Knížek Odbor drážní a vodní dopravy Železniční doprava výhled do příštího období 1. Modernizace železničních tratí 2. Interoperabilita

Více

Dopravní výzkum a jeho význam pro rozvoj udržitelné dopravy. Ing. Olga Krištof

Dopravní výzkum a jeho význam pro rozvoj udržitelné dopravy. Ing. Olga Krištof Dopravní výzkum a jeho význam pro rozvoj udržitelné dopravy Ing. Olga Krištof tofíková Doprava klíčový faktor národního hospodářství Doprava je jedním z klíčových faktorů podpory růstu v moderních ekonomikách

Více

Možnosti financování dopravních sítí ČR. Ing. Karel Havlíček ředitel odboru řízení výdajů

Možnosti financování dopravních sítí ČR. Ing. Karel Havlíček ředitel odboru řízení výdajů Možnosti financování dopravních sítí ČR Ing. Karel Havlíček Ing. Karel Havlíček ředitel odboru řízení výdajů Představení SFDI Právnická osoba zřízená platnou legislativou ČR Výbor SFDI je jmenován Vládou

Více

Praha, Vysoká škola ekonomická 25.10.2013

Praha, Vysoká škola ekonomická 25.10.2013 Praha, Vysoká škola ekonomická 25.10.2013 Potenciál rozvoje nákladní železniční dopravy v konkurenčním prostředí Development potential of freight railway transport in a competitive environment Ing. Milan

Více

Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje České republiky do roku 2025. ( Superstrategie green paper ) FINANČNÍ ČÁST

Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje České republiky do roku 2025. ( Superstrategie green paper ) FINANČNÍ ČÁST Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje České republiky do roku 2025 ( Superstrategie green paper ) FINANČNÍ ČÁST Obsah Superstrategie finanční část Finanční model obsahuje Podrobnou strukturu

Více

Regionální operační program Jihozápad

Regionální operační program Jihozápad Regionální operační program Jihozápad Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Dostupnost center... 2 Prioritní osa 2 - Stabilizace a rozvoj měst a obcí... 4 Prioritní

Více

Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje ČR do roku 2025 ( Superstrategie-green paper ) Ing. Luděk Sosna, Ph.D.

Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje ČR do roku 2025 ( Superstrategie-green paper ) Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje ČR do roku 2025 ( Superstrategie-green paper ) Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Odbor strategie Obsah Superstrategie Preambule Úvod, vymezení cílů 1. Současný

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 23. května 2007 č. 561 k vytvoření účetnictví státu Vláda I. schvaluje 1. vytvoření účetnictví státu s účinností od 1. ledna 2010, 2. Základní

Více

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument.

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument. Určení prioritních oblastí a identifikace hlavních oblastí podpory s uvedením vazby na Integrované hlavní směry strategie Evropa 2020 a na regionální strategické y Kraj: Plzeňský kraj Prioritní oblast

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím

Více

Perspektivy nádraží na české železnici. Tomáš Drmola, MBA

Perspektivy nádraží na české železnici. Tomáš Drmola, MBA Perspektivy nádraží na české železnici Tomáš Drmola, MBA Konference Křižovatky architektury Praha hlavní nádraží, 3. červen 2015 Obsah 1. Proces transformace železničního sektoru ČR 2. Důvody a přínosy

Více

Rozvoj energetických služeb v kontextu evropské směrnice o energetické účinnosti

Rozvoj energetických služeb v kontextu evropské směrnice o energetické účinnosti Rozvoj energetických služeb v kontextu evropské směrnice o energetické účinnosti Mezinárodní konference o energetických úsporách Úspory energie a metoda EPC hotel Diplomat, 27. 11. 2012 Praha Obsah Postoj

Více

Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje The Union for the Development of the Moravian-Silesian Region

Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje The Union for the Development of the Moravian-Silesian Region Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje The Union for the Development of the Moravian-Silesian Region Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje bylo založeno počátkem devadesátých let, v současnosti

Více

Jak financovat ICT projekty z EU fondů. Martin Dolný 6.-7.4.2009

Jak financovat ICT projekty z EU fondů. Martin Dolný 6.-7.4.2009 Jak financovat ICT projekty z EU fondů Martin Dolný 6.-7.4.2009 Současná situace v čerpání EU fondů Pomalé čerpání Menší zájem, obava z komplikovanosti systému Krize Redefinice dotačních priorit Zneužívání

Více

Zvyšování traťových rychlostí na síti SŽDC

Zvyšování traťových rychlostí na síti SŽDC Želaktuel 2013 Zvyšování traťových rychlostí na síti SŽDC Mgr. Ing. Radek Čech, Ph.D. Vedoucí oddělené koncepce infrastruktury Odbor strategie 16.5.2013, Praha Výchozí požadavky Požadavky dopravců (ČD

Více

Strategický cíl 2 Fyzicky prostupné, dostupné a propojené město (pohyb mobilita)

Strategický cíl 2 Fyzicky prostupné, dostupné a propojené město (pohyb mobilita) Fyzicky prostupné, dostupné a propojené město (pohyb mobilita) Udržitelná mobilita založená na vyváženém poměru jednotlivých způsobů dopravy, dobrá dostupnost Prahy v regionálním, národním, celoevropském

Více

Integrovaný regionální operační program

Integrovaný regionální operační program Integrovaný regionální operační program Přehled specifických cílů IROP dle identifikace územní dimenze X / 1.1 Zvýšení regionální mobility prostřednictvím modernizace a rozvoje sítí regionální silniční

Více

Adresa: Kontaktní osoba: Ing. Václav Krumphanzl Nábř. L. Svobody 12/ Telefon: 225131407 110 15 Praha 1 Fax: E-mail: vaclav.krumphanzl@mdcr.

Adresa: Kontaktní osoba: Ing. Václav Krumphanzl Nábř. L. Svobody 12/ Telefon: 225131407 110 15 Praha 1 Fax: E-mail: vaclav.krumphanzl@mdcr. Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky na projekt z programu veřejných zakázek ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích pro potřeby státní správy BETA Předkladatel - garant

Více

1 PRIORITNÍ OBLASTI A OPATŘENÍ

1 PRIORITNÍ OBLASTI A OPATŘENÍ 1 PRIORITNÍ OBLASTI A OPATŘENÍ Splnění zvolených globálních a specifických cílů je podmíněno realizací řady aktivit. Jejich návrh je zpracován v následující kapitole, a to na 3 úrovních dle míry abstrakce/konkrétnosti:

Více

Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc.

Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc. ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc. Systém posuzování a řízení kvality ovzduší Koncepční úroveň

Více

ského metra 20. 05. 2012

ského metra 20. 05. 2012 trasa D pražsk ského metra ALTERNATIVNÍ MOŽNOSTI ŘEŠENÍ 2012 20. 05. 2012 Původní návrh (2010-11) Alternativa 2012 Zadání 2010: Nová trasa metra, provozně nezávislá na trasách A B C, moderní lehké metro,

Více

Studijní texty. Název předmětu: Krizové řízení. Krizové řízení v České republice. Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D.

Studijní texty. Název předmětu: Krizové řízení. Krizové řízení v České republice. Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Studijní texty Název předmětu: Krizové řízení Téma: Krizové řízení v České republice Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace

Více

Národní akční plán čistá mobilita

Národní akční plán čistá mobilita Národní akční plán čistá mobilita AMPER 26. března 2015 Obsah Představení projektu Definice čisté mobility, struktura Časový plán čisté mobility Analytická část Opatření Představení projektu Cílem projektu

Více

Plán udržitelné městské mobility pro Brno

Plán udržitelné městské mobility pro Brno Plán udržitelné městské mobility pro Brno Veřejná diskuse - 24. března 2015 Ing. Vladimír Bielko vedoucí Odbor dopravy Magistrátu města Brna Význam zpracování plánu udržitelné městské mobility Strategický

Více

Integrované územní investice v Pražské metropolitní oblasti

Integrované územní investice v Pražské metropolitní oblasti Integrované územní investice v Pražské metropolitní oblasti nositel: hlavní město Praha zpracovatel: Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy Lenka Kriegischová 4. 5. 2015 Integrované územní investice

Více

PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu

PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu Petr Kurfürst Brno, 13.10.2014 PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu Účel Oblast působnosti Přínosy Hlavní rysy Cyklus SUMP podle

Více

Aktualizace energetické koncepce ČR

Aktualizace energetické koncepce ČR Aktualizace energetické koncepce ČR Ing. Zdeněk Hubáček Úvod Státní energetická politika (SEK) byla zpracována MPO schválena v roce 2004 Aktualizace státní energetické politiky České republiky byla zpracována

Více

Česká politika. Alena Marková

Česká politika. Alena Marková Česká politika Alena Marková Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR schválený vládou v lednu 2010 základní dokument v oblasti udržitelného rozvoje dlouhodobý rámec pro politické rozhodování v kontextu

Více

Bakalářské studium. Název předmětu státní závěrečné zkoušky: Předmět: TECHNOLOGIE A ŘÍZENÍ DOPRAVY. Povinný. Technologie a řízení dopravy

Bakalářské studium. Název předmětu státní závěrečné zkoušky: Předmět: TECHNOLOGIE A ŘÍZENÍ DOPRAVY. Povinný. Technologie a řízení dopravy Studium: Obor: Název předmětu státní závěrečné zkoušky: Předmět: Zahrnuje předměty: Akademický rok: 2014/2015 Počet otázek: 30 Bakalářské studium Technologie a řízení dopravy TECHNOLOGIE A ŘÍZENÍ DOPRAVY

Více

Potřeba vypracovat Strategický plán rozvoje ITS pro ČR

Potřeba vypracovat Strategický plán rozvoje ITS pro ČR Potřeba vypracovat Strategický plán rozvoje ITS pro ČR Roman Srp Sdružení pro dopravní telematiku V Praze dne 23.11.2010 Prezentace pozičního dokumentu pro Ministerstvo dopravy ČR Obsah prezentace Stručně

Více

Jak fungují evropské dotace

Jak fungují evropské dotace Jak fungují evropské dotace Ing. Marcela Tomášová m.tomasova@regionhranicko.cz 14. října 2008 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Základní principy získávání

Více

Představení projektu Metodika

Představení projektu Metodika Představení projektu Metodika přípravy veřejných strategií Strategické plánování a řízení v obcích metody, zkušenosti, spolupráce Tematická sekce Národní sítě Zdravých měst Praha, 10. května 2012 Obsah

Více

Čistá mobilita z pohledu MŽP. Mgr. Jaroslav Kepka oddělení politiky a strategií životního prostředí

Čistá mobilita z pohledu MŽP. Mgr. Jaroslav Kepka oddělení politiky a strategií životního prostředí Čistá mobilita z pohledu MŽP Mgr. Jaroslav Kepka oddělení politiky a strategií životního prostředí Čistá mobilita důvody pro její podporu Zlepšení kvality ovzduší a zlepšení kvality života obyvatel (nejen

Více

INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM 2014-2020 A PODPORA TELEMATIKY PRO VEŘEJNOU DOPRAVU

INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM 2014-2020 A PODPORA TELEMATIKY PRO VEŘEJNOU DOPRAVU INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM 2014-2020 A PODPORA TELEMATIKY PRO VEŘEJNOU DOPRAVU 25. 11. 2015 PRAHA Veřejná doprava ON-LINE 2015 INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM Program schválen Evropskou

Více

Pozměňovací návrh k návrhu zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (sněmovní tisk č. 772)

Pozměňovací návrh k návrhu zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (sněmovní tisk č. 772) Pozměňovací návrh k návrhu zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (sněmovní tisk č. 772) V 7 se na konec přidává odstavec následujícího znění: (8) Výdaje odpovídající

Více

J. Jedlička*, I. Dostál*, J. Tichý*, J. Karel**, J. Bucek*** * Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. ** ATEM, s.r.o. *** Bucek, s.r.o.

J. Jedlička*, I. Dostál*, J. Tichý*, J. Karel**, J. Bucek*** * Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. ** ATEM, s.r.o. *** Bucek, s.r.o. Ambiciózní akční plán, který řeší ovzduší ve městě J. Jedlička*, I. Dostál*, J. Tichý*, J. Karel**, J. Bucek*** * Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. ** ATEM, s.r.o. *** Bucek, s.r.o. OBSAH 1. Strategie

Více

Územní energetická koncepce Zlínského kraje

Územní energetická koncepce Zlínského kraje Územní energetická koncepce Zlínského kraje 1. Nahrazuje Směrnici 2006/32/ES, o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách a o zrušení směrnice 93/76/EHS 2. Nahrazuje Směrnici

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

kolem hlavního města České republiky Prahy, který bude nejen důležitou křižovatkou dopravních spojení mezi severem a jihem a východem a západem

kolem hlavního města České republiky Prahy, který bude nejen důležitou křižovatkou dopravních spojení mezi severem a jihem a východem a západem Dámy a pánové, nedílnou součástí evropské dálniční sítě se do budoucna stane Silniční okruh kolem hlavního města České republiky Prahy, který bude nejen důležitou křižovatkou dopravních spojení mezi severem

Více

Příprava tratí Rychlých spojení v České republice

Příprava tratí Rychlých spojení v České republice Příprava tratí Rychlých spojení v České republice Ing. Pavel Surý generální ředitel Praha, 24. 3. 2015 Tratě Rychlých spojení (RS) = tratě pro vysokorychlostní železniční dopravu dle Nařízení Evropského

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 3. 6. 2014 Č. j.: 38130/ENV/14 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

Více

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice MUDr. Tomáš Julínek DNEŠNÍ PROGRAM Důvody pro změnu Návrh nového systému Postup realizace nového systému 1 NUTNOST ZMĚNY Krize institucí v

Více

Příprava kohezní politiky pro období 2014-2020 Výroční fórum ACRI Štiřín 8. listopadu 2012

Příprava kohezní politiky pro období 2014-2020 Výroční fórum ACRI Štiřín 8. listopadu 2012 Příprava kohezní politiky pro období 2014-2020 Výroční fórum ACRI Štiřín 8. listopadu 2012 Směrodatné dokumenty EU I Evropa 2020 (III 2010) Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění

Více

ČR a transevropská dopravní síť (TEN-T) Ing. Luděk Sosna Ph.D. ředitel odboru Strategie Ministerstvo dopravy

ČR a transevropská dopravní síť (TEN-T) Ing. Luděk Sosna Ph.D. ředitel odboru Strategie Ministerstvo dopravy ČR a transevropská dopravní síť (TEN-T) Ing. Luděk Sosna Ph.D. ředitel odboru Strategie Ministerstvo dopravy Historický vývoj politiky TEN-T 1996 Rozhodnutí č. 1692/1996/ES Cílem vytvoření evropské multimodální

Více

Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost

Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost U S N E S E N Í Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost číslo 12 ze dne 3. prosince 2008 k Evaluačnímu plánu Operačního programu Praha Konkurenceschopnost

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

Strategie rozvoje území a integrace průmyslových a logistických parků Ing. Mgr. Petr Lepeška

Strategie rozvoje území a integrace průmyslových a logistických parků Ing. Mgr. Petr Lepeška Strategie rozvoje území a integrace průmyslových a logistických parků Ing. Mgr. Petr Lepeška Zástupce ředitele odboru územního plánování MMR, vedoucí oddělení koncepčního a metodického 1 ÚLOHA ÚZEMNÍHO

Více

Předcházení vzniku odpadů priorita ČR a EU pro odpadové hospodářství

Předcházení vzniku odpadů priorita ČR a EU pro odpadové hospodářství Předcházení vzniku odpadů priorita ČR a EU pro odpadové hospodářství Odbor odpadů, MŽP Jaromír MANHART 1. Národní konference Předcházení vzniku odpadů CEMC/ČZÚ, Praha, 2. 10. 2014 STRATEGIE A PROGRAMY

Více

Příloha 6 Vazba strategie na relevantní strategické dokumenty

Příloha 6 Vazba strategie na relevantní strategické dokumenty Příloha 6 Vazba strategie na relevantní strategické dokumenty Relevantní strategické dokumenty na krajské, regionální a lokální úrovni nejsou v rozporu se Strategií komunitně vedeného místního rozvoje

Více

Státní program MPO ČR na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie EFEKT 2013

Státní program MPO ČR na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie EFEKT 2013 Státní program MPO ČR na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie EFEKT 2013 Program EFEKT slouží k zvýšení úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie. Je zaměřen

Více

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-27

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-27 EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin 25. 2. 2010 2009/2228(INI) POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-27 (PE439.100v01-00) o mobilizaci informačních a komunikačních

Více

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI Příloha č. 1 KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI - 1 - 1. Terminologie V koncepci environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty ve Zlínském kraji je jednotně užívána

Více

Dopravní politika a strategie rozvoje dopravní infrastruktury. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. ředitel Odboru strategie, MD ČR

Dopravní politika a strategie rozvoje dopravní infrastruktury. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. ředitel Odboru strategie, MD ČR Dopravní politika a strategie rozvoje dopravní infrastruktury Ing. Luděk Sosna, Ph.D. ředitel Odboru strategie, MD ČR Prioritní cíle Ministerstva dopravy Zajištění dočerpání OPD Pokračování v přípravě

Více

Nové trendy v podpoře udržitelné dopravy v Brně

Nové trendy v podpoře udržitelné dopravy v Brně Nové trendy v podpoře udržitelné dopravy v Brně Inovace pro efektivní energetiku, dopravu a stavebnictví města Brna 10. 12. 2013, 13:00, Rektorát VUT v Brně Ing. Zdeňka Šamánková Oddělení koncepce dopravy

Více

ELEKTRONICKÉ ZPOPLATNĚNÍ DÁLNIC PRO AUTOMOBILY S HMOTNOSTÍ NAD 12 TUN VE SPOLKOVÉ REPUBLICE NĚMECKO. Elektronické mýtné pro kamiony v Německu

ELEKTRONICKÉ ZPOPLATNĚNÍ DÁLNIC PRO AUTOMOBILY S HMOTNOSTÍ NAD 12 TUN VE SPOLKOVÉ REPUBLICE NĚMECKO. Elektronické mýtné pro kamiony v Německu ELEKTRONICKÉ ZPOPLATNĚNÍ DÁLNIC PRO AUTOMOBILY S HMOTNOSTÍ NAD 12 TUN VE SPOLKOVÉ REPUBLICE NĚMECKO Elektronické mýtné pro kamiony v Německu Krátká analýza Ondřej Krutílek, Petra Kuchyňková Centrum pro

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

Udržitelná doprava a Plány udržitelné městské mobility. Zbyněk Sperat (prezent. David Bárta)

Udržitelná doprava a Plány udržitelné městské mobility. Zbyněk Sperat (prezent. David Bárta) Udržitelná doprava a Plány udržitelné městské mobility Zbyněk Sperat (prezent. David Bárta) Obsah vymezení pojmu udržitelná doprava evropské a národní souvislosti poznatky z projektu QUEST plány udržitelné

Více

Podpora rekonstrukcí v OP Životní prostředí 2014 2020

Podpora rekonstrukcí v OP Životní prostředí 2014 2020 Podpora rekonstrukcí v OP Životní prostředí 2014 2020 Mgr. Martin Kubica náměstek úseku řízení OPŽP Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí ČR www.opzp.cz zelená linka 800 260

Více