Energetická bezpečnost asijských zemí a Ruské federace HEDVIKA KOĎOUSKOVÁ PETRA KUCHYŇKOVÁ ANNA LESHCHENKO MARTIN JIRUŠEK

Transkript

1 Energetická bezpečnost asijských zemí a Ruské federace HEDVIKA KOĎOUSKOVÁ PETRA KUCHYŇKOVÁ ANNA LESHCHENKO MARTIN JIRUŠEK

2

3 ENERGETICKÁ BEZPEČNOST ASIJSKÝCH ZEMÍ A RUSKÉ FEDERACE Hedvika Koďousková Petra Kuchyňková Anna Leshchenko Martin Jirušek Masarykova univerzita Brno 2014

4 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Vědecká redakce Masarykovy univerzity: prof. PhDr. Ladislav Rabušic, CSc. prof. RNDr. Zuzana Došlá, DSc. Ing. Radmila Droběnová, Ph.D. Mgr. Michaela Hanousková doc. PhDr. Jana Chamonikolasová, Ph.D. doc. JUDr. Josef Kotásek, Ph.D. Mgr. et Mgr. Oldřich Krpec, Ph.D. prof. PhDr. Petr Macek, CSc. PhDr. Alena Mizerová doc. Ing. Petr Pirožek, Ph.D. doc. RNDr. Lubomír Popelínský, Ph.D. Mgr. David Povolný Mgr. Kateřina Sedláčková, Ph.D. prof. MUDr. Anna Vašků, CSc. prof. PhDr. Marie Vítková, CSc. Mgr. Iva Zlatušková doc. Mgr. Martin Zvonař, Ph.D. Recenzoval: Doc. PhDr. Alexander Duleba, CSc. 2012, 2014 Hedvika Koďousková, Petra Kuchyňková, Anna Leshchenko, Martin Jirušek 2012, 2014 Masarykova univerzita ISBN ISBN (1. vyd.) DOI: /CZ.MUNI.M

5 Děkujeme tímto Janu Kozubíkovi a Veronice Tesařové za pomoc při kompletaci této publikace.

6

7 OBSAH 7 Obsah Seznam zkratek...11 Seznam jednotek...16 Seznam boxů...17 Seznam obrázků...17 Seznam tabulek...20 Abstract...21 Úvod...23 ČÁST 1. PROČ PRÁVĚ ASIJŠTÍ SPOTŘEBITELÉ?...29 Kapitola 1. Energetická bezpečnost Číny...31 Současné trendy ve spotřebě zdrojů energie v Číně...31 Aktéři čínské energetické bezpečnostní politiky...38 Vládní instituce pro řízení sektoru energetiky: vydařená restrukturalizace?...40 Národní ropné společnosti: vznik, vývoj a současné postavení...43 Národní ropné společnosti a strategie vlády...47 Charakteristické rysy čínské zahraniční energetické politiky...49 Zmírňování rizik námořní přepravy ropy...52 Rusko-čínské vztahy na pozadí energetické bezpečnosti...55 Strategický versus tržní přístup = Čína versus západní spotřebitelé?...60 Zadržování nebo kooperace? Čínsko-americké vztahy pohledem energetické bezpečnosti Kapitola 2. Energetická bezpečnost Japonska...67 Nedostatek vlastních zdrojů energie a energetická efektivita...68 Charakteristické rysy japonské zahraniční energetické politiky: příklon k strategickému přístupu k energetické bezpečnosti?...77 Čínsko-japonské vztahy na pozadí energetické bezpečnosti...80 Kapitola 3. Energetická bezpečnost Indie...85 Primární spotřeba zdrojů energie: trojúhelník ekonomické, sociální a environmentální dimenze energetické bezpečnosti...85 Strategie Indie k zajištění energetické bezpečnosti...99 Opatření vlády k posílení vlastní soběstačnosti: úspěch nebo nezdar? Cenová reforma: v tranzici k otevřené tržní ekonomice? Indická energetická politika v zahraničí Soupeření s Čínou? Kapitola 4. Kaspický region v energetické politice Číny a Indie Energetická diplomacie Číny v kaspickém regionu a zájem na výstavbě přeshraničních projektů Kazachstán Turkmenistán Írán Plánované plynovodní projekty z kaspického regionu do Indie Turkmenistán Írán

8 8 ENERGETICKÁ BEZPEČNOST ASIJSKÝCH ZEMÍ A RUSKÉ FEDERACE ČÁST 2. ENERGETICKÁ BEZPEČNOST RUSKÉ FEDERACE Kapitola 1. Sektor energetiky v Rusku Primární spotřeba zdrojů energie v Rusku Organizační struktura sektoru ropy a sektoru plynárenství Ropný sektor Sektor plynárenství Uhelný sektor Jaderná energetika Obnovitelné zdroje energie Elektřina Energetická efektivita Proč usilovat o zvýšení energetické efektivity? Pozice vlády v otázce energetické efektivity Závěr Kapitola 2. Ruští národní šampioni: postavení firem Gazprom Rosněfť LUKOIL TNK-BP Novatek Závěr Kapitola 3. Ekonomický a politický význam sektoru energetiky Ekonomický význam sektoru energetiky v Rusku Stabilizační fond: finanční polštář vycpaný petrodolary Vztah mezi cenou zdrojů energie a ruským rozpočtem Závislost ekonomiky na energetice Energetický sektor a průmysl Geografické faktory Závěr Politický význam ruského energetického sektoru: Rusko jako energetická velmoc v kontextu vývoje vnitřní a zahraniční politiky Význam energetické politiky ve vztahu k vnitřní a vnější politice Jelcinova Ruska Putinovo Rusko a energetika jako hard soft power? Význam energetické politiky ve vnější politice RF po roce Význam kaspické oblasti z hlediska ruské energetické politiky Význam arktické oblasti v ruské energetické politice Závěr Kapitola 4. Evropská dimenze ruské energetiky: Rusko a EU Historie vztahů v energetické oblasti Energetická dimenze vztahů EU Rusko: současnost Energetický dialog EU Rusko a jeho hlavní témata

9 OBSAH 9 Problémové body dialogu: Krize dodávek Diverzifikace: příležitost ke kooperaci i sporný bod vztahů EU Rusko Vliv liberalizace trhů v oblasti energií Sousedství EU prostor pro kooperaci EU a RF i oblast střetu zájmů Závěr Kapitola 5. Vztahy mezi Ruskem a tranzitními zeměmi: případové studie Ukrajiny a Běloruska Ukrajina Politicko-ekonomické vztahy mezi státy Ukrajinský plynovodní systém Ukrajinský systém transportu ropy Plynové konflikty mezi Ruskem a Ukrajinou Diverzifikační projekty Diverzifikační projekty Ruska Závěrečné poznámky a perspektivy vývoje rusko-ukrajinských vztahů v energetice Bělorusko Politicko-ekonomické vztahy mezi Běloruskem a Ruskem Ekonomická dimenze vztahů Energetika a rusko-běloruské spory v oblasti ropy a plynu Role elektřiny v rusko-běloruských vztazích v energetické oblasti Shrnutí a perspektivy vývoje rusko-běloruských vztahů v energetice Shrnutí Zdroje literatury Jmenný rejstřík

10

11 SEZNAM ZKRATEK 11 Seznam zkratek 1 ACER ABD AEC AGRI AIOC AMBO ANRE APEC APM ARMZ BN BOFIT BOTAS BPS BRIC BTC BTE CAC CBM CDB CEIB CEGH CENEF CIA CNG CNOOC CNPC CPC ČLR ČR ČSSR DAE DEPA DG TREN DGH DOE EBRD Agency for the Cooperation of Energy Regulators (Agentura pro spolupráci mezi energetickými regulátory EU) Asian Development Bank (Asijská rozvojová banka) Indian Atomic Energy Commision (Komise pro jadernou energetiku Indie) Azerbaijan Georgia Romania Interconnector Azerbaijan International Operating Company Albania Macedonia Bulgaria (ropovod) Agency for Natural Resources and Energy (Agentura pro přírodní zdroje a energetiku Japonsko) Asia Pacific Economic Cooperation (Ekonomické seskupení Asie a Tichomoří) Administration Price Mechanism (mechanismus stanovení cen Indie) AtomRedMetZoloto Uranium Holding Co. Bystrych nějnorach (rychlý množivý [jaderný] reaktor) Bank of Finland Institute for Economies in Transition Petroleum Pipeline Corporation of Turkey Baltic Pipeline System (ropovod) akronym pro skupinu států (Brazílie, Rusko, Indie, Čína) Baku Tbilisi Ceyhan (ropovod) Baku Tbilisi Erzurum (plynovod) Central Asia Center (plynovodní systém) Coal Bed Methan (metan z uhelných slojí) China Development Bank (Čínská rozvojová banka) China Export Import Bank (Čína) Central European Gas Hub GmbH (Středoevropský plynový uzel) Ruské Centrum pro energetickou efektivitu Central Intelligence Agency (Ústřední zpravodajská služba USA) Compressed Natural Gas (stlačený zemní plyn) China National Offshore Oil Corporation (čínská národní ropná společnost) China National Petroleum Corporation (čínská národní ropná společnost) Caspian Pipeline Consorcium (Kaspické ropovodní konsorcium) Čínská lidová republika Česká republika Československá socialistická republika Department of Atomic Energy (Odbor pro atomovou energii Indie) Public Gas Corporation of Greece Directorate-General for Transport and Energy (Generální ředitelství pro dopravu a energetiku EU) Director General of Hydrocarbons (Generální ředitelství pro zdroje uhlovodíků Indie) Department of Energy (Ministerstvo energetiky USA) European Bank for Reconstruction and Development (Evropská banka pro obnovu a rozvoj) 1 V publikaci jsou užívány především zkratky anglických názvů, které se běžně vyskytují v zahraniční literatuře, tak, aby uvedené informace byly snadno dohledatelné v použitých literárních zdrojích. Výjimečně jsou užity zkratky českých názvů.

12 12 ENERGETICKÁ BEZPEČNOST ASIJSKÝCH ZEMÍ A RUSKÉ FEDERACE ECC Energy Coordination Commitee (Výbor pro koordinaci energetických otázek Indie) ECCJ The Energy Conservation Centre (Centrum pro úsporu energie Japonsko) EGL Elektrizitats-Gesellschaft Laufenburg AG EGOM Empowered Group of Ministers (speciální pověřená skupina ministerstev Indie) EIA U. S. Energy Information Administration (americká organizace poskytující nezávislé statistiky a analýzy) EIB European Investment Bank (Evropská investiční banka) EK Evropská komise ENP (EPS) European Neighbourhood Policy (Evropská politika sousedství) EOR Enhanced Oil Recovery (moderní technologie těžby) ESPO East Siberia Pacific Ocean (ropovod z Ruska na pacifické pobřeží) EU Evropská unie EvrAzEs Evrazijskoje ekonomičeskoje soobščestvo (Euroasijské ekonomické společenství) FBR Fast Breeder Reactor (rychlý množivý [jaderný] reaktor) FSB Federalnaja služba bezopasnosti (Federální bezpečnostní služba Rusko) Gabalinská RLS Gabalinská radiolokační stanice (Azerbajdžán, Rusko) FYROM Former Yugoslav Republic of Macedonia (Bývalá jugoslávská republika Makedonie) GAIL Gas Authority of India Limited (indická národní společnost) GECF Gas Exporting Countries Forum (Fórum zemí vyvážejících plyn) GDF Gaz de France (francouzská plynárenská společnost) GUUAM Georgia, Ukraine, Uzbekistan, Azerbaijan and Moldova Group (organizace, nyní GUAM) IAEA International Atomic Energy Agency (Mezinárodní agentura pro atomovou energii) IEA International Energy Agency (Mezinárodní agentura pro energetiku) IEP Integrated Energy Policy (dokument Integrovaná energetická politika Indie) IFC International Finance Corporation IGAT 7 Iran Gas Trunkline 7 (plynovod) IKL Ingolstadt Kralupy Litvínov (ropovod) INOGATE Interstate Oil and Gas Transportation to Europe (program EU) IOC Indian Oil Corporation Limited (indická národní společnost) IOCs International Oil Companies (mezinárodní ropné společnosti) IOR Improved Oil Recovery (moderní technologie těžby) IPI Iran Pakistan India (zamýšlený plynovod) IPRI Islamabad Policy Research Institute (Pákistán) ISO Independent System Operator (nezávislý systémový operátor) ITC International Trade Centre (Mezinárodní obchodní centrum) ITG Interconnector Turkey Greece Italy (Propojovací plynovod Turecko Řecko Itálie, plánovaná souč. Jižního koridoru) ITO Independent Transmission Operator (nezávislý operátor přenosové soustavy) JAPEX Japan Petroleum Exploration Co (japonská společnost) JE jaderná elektrárna JNOC Japan National Oil Company (dřívější vládní instituce Japonsko) JOGMEC Japan Oil, Gas and Metals National Corporation (vládní instituce Japonsko)

13 SEZNAM ZKRATEK 13 KMG KOGAS KPRF KSČ LDP LDPR LNG LWGR ME MF MFRF MERO ČR METI MEVO MLR MMAJ MMG MNRE MOFCOM MOGE MOL MoU MPI MPNG MWR NATO NBCI NBCP NDR NDRC NEA NEC NEDO NEF NELG NELP NIGC KazMunaiGas (kazašská národní společnost) Korean Gas Corporation Komunističeskaja partija Rossijskoj federacii (Komunistická strana Ruské federace) Komunistická strana Číny Liberal Democratic Party (Japonsko) Liberalno-demokratičeskaja partija Rossii (Liberálně-demokratická strana Ruska) Liquefied Natural Gas (zkapalněný zemní plyn) Light Water Graphite Reactor (lehkovodní grafitový [jaderný] reaktor) Ministry of Energy of the Russian Federation (Ministerstvo energetiky Rusko) Ministry of Finance (Ministerstvo financí Čína) Ministerstvo finansov Rossijskoj federacii (Ministerstvo financí Ruské federace) Mezinárodní ropovody ČR Ministry of Economy, Trade and Industry (Ministerstvo ekonomiky, obchodu a průmyslu Japonsko) Ministerstvo ekonomického vývoje a obchodu Ukrajiny Ministry of Land and Resources (Ministerstvo pro zemědělství a zdroje Čína) Metal Mining Agency of Japan (dřívější Agentura pro těžbu kovů Japonsko) MangistauMunaiGas (kazašská společnost) The Ministry of New and Renewable Energy (Ministerstvo pro nové a obnovitelné zdroje energie Indie) Ministry of Commerce (Ministerstvo obchodu Čína) Myanmar Oil and Gas Enterprise (myanmarská společnost) Magyar Olaj (maďarská petrochemická skupina) Memorandum o porozumění Ministry of Petroleum Industry (dřívější Ministerstvo pro ropný průmysl v Číně) Ministry of Petroleum and Natural Gas (Ministerstvo pro ropný sektor a sektor plynárenství Indie) Ministry of Water Resources (Ministerstvo pro vodní zdroje Čína) North Atlantic Treaty Organization (Severoatlantická aliance) National Biomass Cookstove Initiative (Indie) National Biomass Cookstove Programme (Indie) Německá demokratická republika National Development and Reform Commission (Národní komise pro reformy a rozvoj Čína) National Energy Administration (vládní instituce Čína) National Energy Commision (vládní instituce Čína) The New Energy and Industrial Technology Development Organisation (Organizace pro rozvoj nových zdrojů energie a průmyslových technologií Japonsko) The New Energy Foundation (Nadace pro rozvoj nových zdrojů energie Japonsko) National Energy Leading Group (Národní vedoucí skupina pro energetiku Čína) New Exploration Licensing Policy (politika přidělování těžebních licencí Indie) National Iranian Gas Company (íránská společnost)

14 14 ENERGETICKÁ BEZPEČNOST ASIJSKÝCH ZEMÍ A RUSKÉ FEDERACE NIOC National Iran Oil Company (íránská společnost) NISA The Nuclear and Industrial Safety Agency (Agentura pro jadernou bezpečnost a bezpečnost průmyslu Japonsko) NOCs National Oil Companies (státní ropné společnosti) NPT Nuclear Non-Proliferation Treaty (dohoda o nešíření jaderných zbraní) NRA Nuclear Regulation Authority (nový regulátor pro jaderný sektor Japonsko) NSC Nuclear Safety Commission (dřívější vládní organizace Japonsko) NTPC National Thermal Power Corporation (Indie) OALP Open Acreage Licensing Policy (nový systém přidělování těžebních licencí Indie) OBSE Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě OECD Organisation for Economic Co-operation and Development (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) OIDB Oil Industry Development Board (Výbor pro rozvoj ropného průmyslu Indie) OIL Oil India Limited (indická národní společnost) OMCs Oil Marketing Companies (společnosti obchodující s ropnými produkty Indie) ONGC Oil and Natural Gas Corporation (indická národní společnost) OPEC Organization of Petroleum Exporting Countries (Organizace zemí vyvážejících ropu) OSN Organizace spojených národů OVL ONGC Videsh Ltd. (dceřiná společnost ONGC) OZE Obnovitelný zdroj energie PATES Plovoucí jaderný kogenerační závod PCA Partnership and Cooperation Agreement (Dohoda o partnerství a vzájemné spolupráci) PDVSA Petróleos de Venezuela, S. A. PetroChina PetroChina Company Limited (dceřiná společnost čínské CNPC) PK PetroKazakhstan (kazašská společnost odkoupená CNPC a KMG) Plynová pole KG plynová pole Krishna-Godavari PPP Purchasing Power Parity (parita kupní síly) PSA Production Sharing Agreement (dohoda o sdílené produkci) PSC Production Sharing Cooperation (dohoda o sdílené produkci) PWR Pressurized Water Reactor (tlakovodní [jaderný] reaktor) RBMK Reaktor boľšoj moščnosti kanaľnogo tipa (lehkovodní grafitový [jaderný] reaktor) RF Ruská federace RIL Reliance Industries Limited (Indie) RSFSR Ruská sovětská federativní socialistická republika RUE RosUkrEnergo (ve Švýcarsku registrovaná společnost s polovičním podílem Gazpromu zabývající se transportem turkmenského plynu do východní Evropy) RVHP Rada vzájemné hospodářské pomoci SASAC State-Owned Assets Supervision and Administration Commission (Výbor pro dohled nad státním majetkem a jeho správou Čína) SEO State Energy Office (dřívější Státní úřad pro energetiku Čína) SER Second Strategic Energy Review (Druhý strategický přezkum energetické politiky EU)

15 SEZNAM ZKRATEK 15 SIDANKO Siberian Far Eastern Oil Company (ruská ropná firma) Sinochem China Chemical Import and Export Company (čínská národní společnost) Sinopec Corporation China Petroleum & Chemical Corporation (čínská národní ropná společnost dceřiná společnost Sinopec Group) Sinopec Group China Petrochemical Corporation (čínská národní ropná společnost) SNS Společenství nezávislých států SOCAR State Oil Company of Azerbaijan Republic (ázerbájdžánská státní ropná a plynárenská korporace) SOFA Status of Forces Agreement (Smlouva o právním postavení ozbrojených sil) SR Slovenská republika SRN Spolková republika Německo SSSR Svaz sovětských socialistických republik SUEK Siberian Coal Energy Company (ruská uhelná společnost) ŠDKRI Šebelinka Dněpropetrovsk Krivoj rog Izmail (ukrajinský plynovod) ŠDO Šebelinka Dněpropetrovsk Oděsa (ukrajinský plynovod) TAL Transalpine Ölleitung (ropovod) TANAP Transanatolský plynovod TAP Trans Adriatic Pipeline (projekt plynovodu) TAPI Turkmenistan Afghanistan Pakistan India (zamýšlený plynovod) TBP Trans Balkan Pipeline (plánovaný ropovod) TEN-E Trans-European Energy Networks (energetické transevropské sítě EU) TERI The Energy and Resources Institute (think-thank Indie) TKNPZ Turkmenbashi Complex of Oil Refineries (turkmenský průmyslový podnik) TRAO Turkish Petroleum Corporation (turecká ropná korporace) UGMK Ural Mining and Metallurgical Company (ruská těžařská a metalurgická společnost) VBRR Vserossijskij bank razvitija regionov (Všeruská banka pro rozvoj regionů) VSLZ Všečínské shromáždění lidových zástupců VVER Vodo-Vodjanoj Energetičeskij Reaktor (tlakovodní [jaderný] reaktor) WBG World Bank Group (Světová banka) WTO World Trade Organization (Světová obchodní organizace)

16 16 ENERGETICKÁ BEZPEČNOST ASIJSKÝCH ZEMÍ A RUSKÉ FEDERACE Seznam jednotek b/d (bbl/d) bbl r.e. Bcf bcm bcm/y Btu GW km kw kwh mcm mt mt r.e. mt/y MW r.e. (oe) Tcf tcm toe TWh barel za den barel ropného ekvivalentu miliarda krychlových stop miliarda metrů krychlových miliarda metrů krychlových za rok British thermal unit gigawatt kilometr kilowatt kilowatt za hodinu milion metrů krychlových milion tun milion tun ropného ekvivalentu milion tun ročně megawatt ropný ekvivalent trilion kubických stop trilion metrů krychlových tuna ropného ekvivalentu terawatt hodina

17 SEZNAM BOXŮ, OBRÁZKŮ A TABULEK 17 Seznam boxů Box č. 1: Čínské národní ropné společnosti Box č. 2: Bezpečnostní dilema v energetice a kauza Unocal Box č. 3: Jaderná energetika v Japonsku po havárii v elektrárně Fukušima Box č. 4: Aktéři japonské energetické bezpečnostní politiky Box č. 5: Spor Japonska a Číny o ostrovy Senkaku Box č. 6: Sociální dimenze energetické bezpečnosti na příkladu Indie Box č. 7: Aktéři indické energetické bezpečnostní politiky Box č. 8: Překážky výstavby plynovodu Myanmar Bangladéš Indie Box č. 9: Problematické stránky sektoru ropy a sektoru plynárenství v Rusku Box č. 10: Problémy uhelného sektoru v Rusku Box č. 11: Rusko a Turkmenistán: spolupráce v infrastrukturních projektech a konkurenční aktéři Box č. 12: Rusko a Kazachstán: spolupráce v infrastrukturních projektech a konkurenční aktéři Box č. 13: Jižní plynový koridor Box č. 14: Naleziště Štokman a jeho význam z hlediska ruské energetické politiky Box č. 15: Energetický dialog EU Rusko Box č. 16: Rusko-ukrajinská spolupráce ve sféře jaderné energetiky Box č. 17: Role zemního plynu v běloruské energetice Box č. 18: Ropa v běloruském energetickém sektoru Seznam obrázků ČÁST 1. PROČ PRÁVĚ ASIJŠTÍ SPOTŘEBITELÉ? Kapitola 1. Energetická bezpečnost Číny Obrázek č. 1: Primární spotřeba zdrojů energie v Číně (2009) Obrázek č. 2: Čínská produkce a spotřeba zdrojů energie dle provincií (2005) Obrázek č. 3: Nejvýznamnější naleziště ropy v Číně Obrázek č. 4: Relevantní vládní instituce v sektoru energetiky po roce 2005 Obrázek č. 5: Relevantní vládní instituce v sektoru energetiky po roce 2008 Obrázek č. 6: Námořní transportní trasy a klíčové přepravní uzly: výhled Obrázek č. 7: Alternativní trasy vůči Malackému průlivu Obrázek č. 8: Trasa ropovodu z východní Sibiře na pacifické pobřeží s odbočkou do Číny Kapitola 2. Energetická bezpečnost Japonska Obrázek č. 1: Srovnání japonské energetické soběstačnosti s jinými zeměmi Obrázek č. 2: Primární spotřeba zdrojů energie v Japonsku (2011) Obrázek č. 3: Vývoj podílu ropy na primární spotřebě zdrojů energie v Japonsku Obrázek č. 4: Vývoj energetické spotřeby v Japonsku po jednotlivých sektorech Obrázek č. 5: Naleziště uhlovodíků a teritoriální spory Číny a Japonska ve Východočínském moři Kapitola 3. Energetická bezpečnost Indie Obrázek č. 1: Primární spotřeba zdrojů energie v Indii (2011) Obrázek č. 2: Vývoj importní závislosti v Indii ( ) Obrázek č. 3: Vývoj produkce a spotřeby ropy v Indii ( )

18 18 ENERGETICKÁ BEZPEČNOST ASIJSKÝCH ZEMÍ A RUSKÉ FEDERACE Obrázek č. 4: Vývoj produkce a spotřeby zemního plynu v Indii ( ) Obrázek č. 5: Plynovodní síť v Indii, 2008 Obrázek č. 6: Ministerstva a úřady, které se v Indii podílejí na formulaci energetické politiky Obrázek č. 7: Existující pověřené skupiny ministerstev (EGOMs) a jejich složení Obrázek č. 8: Historický vývoj režimů udělování licencí k těžbě ropy a zemního plynu v Indii Kapitola 4. Kaspický region v energetické politice Číny a Indie Energetická diplomacie Číny v kaspickém regionu a zájem na výstavbě přeshraničních projektů Obrázek č. 1: Trasa třífázového ropovodu z Kazachstánu do Číny Obrázek č. 2: Čínská produkce a spotřeba zdrojů energie dle provincií (2005) Obrázek č. 3: Trasa plynovodu z Kazachstánu do Číny Obrázek č. 4: Srovnání podílu čínské CNPC na produkci ropy v Kazachstánu (denně) a na vlastnictví celkových zásob ropy v zemi Obrázek č. 5: Trasa středoasijského plynovodu z Turkmenistanu do Číny Obrázek č. 6: Mapa nalezišť uhlovodíků v Íránu a plynovodní síť Plánované plynovodní projekty z kaspického regionu do Indie Obrázek č. 1: Zamyšlené trany plynovodů TAPI a IPI ČÁST 2. ENERGETICKÁ BEZPEČNOST RUSKÉ FEDERACE Kapitola 1. Sektor energetiky v Rusku Obrázek č. 1: Struktura jaderného sektoru ruské energetiky Kapitola 2. Ruští národní šampioni: postavení firem Obrázek č. 1: Vývoj těžby Gazpromu (bcm) Obrázek č. 2: Produkce surové ropy a její zpracování společností Rosněfť (mt ropy) Obrázek č. 3: Těžba TNK-BP v letech (m bbl r.e.) Obrázek č. 4: Vývoj těžby Novateku v letech (m bbl r.e.) Kapitola 3. Ekonomický a politický význam sektoru energetiky Obrázek č. 1: Plynovodní systém CAC Obrázek č. 2: Systém CPC Obrázek č. 3: Kazachstán plynovodní systémy Obrázek č. 4: Arktický region Obrázek č. 5: Naleziště Štokman Kapitola 4. Evropská dimenze ruské energetiky: Rusko a EU Obrázek č. 1: Současná struktura energetického dialogu EU Rusko (2012) Obrázek č. 2: Ropovod Družba Obrázek č. 3: Ropovod Oděsa Brody Obrázek č. 4: Projekt Burgas Alexandroupolis Obrázek č. 5: Nord Stream Obrázek č. 6: Plánovaná trasa plynovodu South Stream Obrázek č. 7: Plánovaná trasa plynovodu Nabucco West Obrázek č. 8: Energetické společenství členská základna

19 SEZNAM BOXŮ, OBRÁZKŮ A TABULEK 19 Kapitola 5. Vztahy mezi Ruskem a tranzitními zeměmi: případové studie Ukrajiny a Běloruska Ukrajina Obrázek č. 1: Ukrajinský plynovodní systém Obrázek č. 2: Tranzit plynu přes území Ukrajiny, bcm Obrázek č. 3: Objem ropy transportované ukrajinským systémem ropovodů, mt Obrázek č. 4: Ukrajinské ropovody včetně nového ropovodu Oděsa Brody Bělorusko Obrázek č. 1: Tranzit plynu přes území Běloruska Obrázek č. 2: Tranzit ropy přes území Běloruska Obrázek č. 3: Systém BPS-2

20 20 ENERGETICKÁ BEZPEČNOST ASIJSKÝCH ZEMÍ A RUSKÉ FEDERACE Seznam tabulek Tabulka č. 1: Udělené licence k průzkumu a produkci v devíti kolech NELP Tabulka č. 2: Chronologie kol NELP ( ) Tabulka č. 3: Status jednotlivých polí v rámci devíti kol NELP Tabulka č. 4: Ruské exportní ropovody Tabulka č. 5: Ruské exportní plynovody Tabulka č. 6: Importéři plynu Gazpromu v roce 2012 (mld. m 3 ) Tabulka č. 7: Těžba uhlovodíků Lukoilem (bbl r.e.) Tabulka č. 8: Světová produkce surové ropy a zemního plynu (data za r. 2012) Tabulka č. 9: Světový export ropy (situace z r. 2011) Tabulka č. 10: Světový export zemního plynu (situace z r. 2012) Tabulka č. 11: Původ dovážených primárních energetických zdrojů v EU v l (v % dle země původu) Tabulka č. 12: Podíl Ruska na importu, exportu a celkovém zahraničním obchodu se zbožím s Ukrajinou (%) Tabulka č. 13: Ruské exportní plynové kapacity do Evropy (bcm) Tabulka č. 14: Podíl Ruska na běloruském importu plynu a ropy

21 ABSTRACT 21 Abstract What is the nature of energy security of the energy hungry newcomers China and India? How is their rapid growth perceived by Japan former leading Asian consumer? What are the main features of the energy policy of Russia one of the biggest energy producers and exporters? What role Russia plays on European and Asian energy markets? These are some of the questions that Energy Security of Asian Countries and the Russian Federation raises and tackles. The updated version of the book is divided into two main parts with the first one evaluating actors, policies and market positions of the emerging consumers of China, India and Japan and related issues; the second one introducing key actors of Russia s energy sector and analyzing its importance from both political and economic point of view with an emphasis on the European dimension of Russian energy policy. The book also deals with the Russian policies towards transit countries, such as Belarus and Ukraine and evaluates Russian, Chinese as well as Indian energy policies towards the main producers of the Caspian region. This updated version covers latest development of major issues related to energy relations in Asia.

22

23 ÚVOD 23 Úvod Hedvika Koďousková, Petra Kuchyňková a Martin Jirušek V literatuře se obecně setkáváme s dvěma hlavními přístupy k energetické bezpečnosti. Napjatý trh s ropou způsobený rostoucí globální poptávkou a nenadálé výpadky produkce zvyšující cenu strategické komodity, obavy z nacionalismu, nestability v producentských zemích a z teroristických útoků i vědomí ztenčujících se globálních zásob ropy přidávají na dominanci přístupu k energetické bezpečnosti, jenž do značné míry vychází z realistické tradice v mezinárodních vztazích a který je nejčastěji označován jako strategický. Za jeho protipól lze považovat přístup tržní, který se inspiruje liberálně-idealistickou tradicí disciplíny mezinárodních vztahů a reflektuje především důležitost efektivního fungování světového trhu s ropou (Dannreuther, 2003, s ; Tunsjø, 2010, s ; Cuită, 2010, s ; Luft & Korin, 2009, s ). Strategický přístup klade důraz na stát coby nejvýznamnějšího aktéra, jenž se přímo podílí na formulaci a praktickém naplňování domácí i zahraniční energetické politiky. Energetická bezpečnost je dle tohoto přístupu považována za klíčovou složku národní bezpečnosti, na níž do značné míry závisí ekonomický růst, a následně i politická a vojenská moc státu (Fay & Reiertsen, 2007, s. 27). Zdroje energie se stávají integrální součástí toho, co chápeme pod pojmem moc. Mají vliv na ekonomický potenciál daného státu. V době trvání konfliktu či ve válce je zajištění dostatečného množství zdrojů energie určující pro schopnost státu naplno využít svůj vojenský potenciál. Jsou nezbytné k přežití státu. Zdroje energie v rámci realistického uvažování tak významně ovlivňují i vlastní rozložení moci v mezinárodním systému (Cuită, 2010, s. 130). Ropa a do značné míry i zemní plyn nejsou považovány za tradiční tržní komodity, ale suroviny se strategickým významem, bez kterých se jednoduše neobejdeme. Spolehnout se na trh v jejich získávání a akceptovat riziko jeho případného selhání dle strategického přístupu znamená i přijetí permanentního ohrožení národní bezpečnosti (Dannreuther, 2003, s ; Tunsjø, s. 2010, 27 28). Přístup do značné míry odráží zájmy spotřebitelských zemí. Přepokládá, že trh s ropou nepracuje ideálně, naopak přetlak poptávky nahrává producentům a soustředí značnou moc do rukou OPEC či Ruska (Fay & Reiertsen, 2007, s ). Státy (exportéři) zasahují do fungování trhu ve svůj prospěch, ovlivňují cenu ropy a zemního plynu, ustanovují tržní bariéry, znesnadňují investice, (Luft & Korin, 2009, s. 343). Zdroje energie jsou považovány za legitimní nástroj zahraniční politiky každého státu, integrální součást velmocenských politik. A vzhledem k tomu, že jednání států je motivováno výhradně vlastními národními zájmy, tržní síly a ekonomická interdependence nemohou zajistit mír a stabilitu (Luft & Korin, 2009, s. 342). Strategickému chápání pak logicky odpovídají i řešení, jež jsou považována za nezbytná k posílení energetické bezpečnosti. Především je zde snaha omezit nebo zcela eliminovat dopady přerušení dodávek ropy či zemního plynu ze zahraničí. Ztráta dostatečných dodávek, i když dočasná, stát ekonomicky i vojensky oslabuje a posiluje jeho konkurenty. Ideálním řešením je proto dle strategického přístupu dosažení absolutní soběstačnosti nebo alespoň maximální posílení kontroly nad dováženými zdroji skrz série dlouhodobých bilaterálních dohod, jež spotřebitelskému státu umožňují v případě potřeby zatlačit na daného dodavatele (Fay & Reiertsen, 2007, s. 29). Strategickou důležitost má budování ropovodů a plynovodů, neboť závislost producenta na těchto exportních trasách limituje jeho možnosti nečekaně přecházet od jednoho odběratele k druhému. Diverzifikace dodavatelů pak představuje další důležité

24 24 ENERGETICKÁ BEZPEČNOST ASIJSKÝCH ZEMÍ A RUSKÉ FEDERACE opatření k posílení energetické bezpečnosti, jež má v každém okamžiku zajistit dostatečný objem zdrojů energie, a to i v případě nenadálého přerušení dodávek (ať už v důsledku politického rozhodnutí, technické závady, či přírodní katastrofy). Diverzifikace dodavatelů, transportních tras či zdrojů energie je však spíše univerzálním principem, na němž se, podobně jako na posilování elastičnosti trhu vytvářením nadbytečných kapacit, shodne valná většina autorů zabývajících se problematikou energetické bezpečnosti (Vivoda, 2009, s ). Mezi hlavní principy vedoucí k posílení energetické bezpečnosti ji ostatně řadí i přední teoretik energetické bezpečnosti Daniel Yergin (Yergin, 2006, s ). Multiplikace zdrojů významně redukuje dopady nenadálého výpadku jednoho z nich a poskytuje cenné alternativy. Na rozdíl od strategického přístupu, jenž zdůrazňuje především zájmy spotřebitelských zemí, však Yergin upozorňuje na skutečnost, že diverzifikace slouží k užitku jak spotřebitelům, tak producentům, neboť oba sdílejí společný zájem na stabilním, efektivně fungujícím trhu. Zatímco tedy strategický přístup chápe vztahy mezi spotřebiteli a producenty a mezi spotřebiteli navzájem jako hru s nulovým součtem, kde získá-li jeden, druhý tratí, a zdůrazňuje relativní zisky, Yergin naopak upozorňuje na komplementaritu zájmů všech aktérů v globálním energetickém systému, kde ze správného fungování trhu těží všichni jeho aktéři a kde jsou zisky absolutní. Tržní přístup se na rozdíl od strategického tedy nezaměřuje výhradně na zájmy spotřebitelských zemí, ale rozebírá i postavení producentů na mezinárodních trzích se zdroji energie, jež nechápe výhradně negativně. Naopak zdůrazňuje komplementaritu a společný cíl jednotlivých aktérů stabilní trhy coby efektivní nástroj k dosažení energetické bezpečnosti, uspokojení poptávky spotřebitelů a prostor pro odbyt producentských zemí. Energetická bezpečnost může být svěřena do neviditelné ruky volného trhu, neboť sami exportéři jsou do značné míry závislí na příjmu z exportu ropy a nemohou zcela akceptovat ztrátu svých exportních trhů. Přerušení dodávek z politických důvodů jako v případě ropných šoků v 70. letech se společně se zvyšováním této závislosti ukazuje jako nepravděpodobné. Závislost je vlastně pozitivním jevem, pokud naplňuje logiku vzájemnosti (Fay & Reiertsen, 2007, s ). Tržní přístup rovněž předpokládá, že přestože je ropa unikátní přírodní surovinou, jedná se zároveň o obchodní komoditu, jež může být objektem vyjednávání, a přestože státy potřebují ropu, raději si ji opatří v rámci obchodního vyjednávání (upřednostňují maximalizaci zisku) než násilnými a také dražšími prostředky (Fay & Reiertsen, 2007, s ). Energetická bezpečnost proto není spojována s přežitím státu a národní bezpečností v širokém slova smyslu, ale s efektivním fungováním mezinárodních trhů. Do slovníku tržního přístupu k energetické bezpečnosti pronikají především pojmy jako liberalizace domácích trhů se zdroji energie, odstraňování bariér a posilování zahraničních investic do nových nalezišť a související infrastruktury, budování strategických ropných zásob či zvýšení transparentnosti a toku informací. Přístup také počítá s relevancí rozličných aktérů (mezinárodních nevládních organizací, lobbistů, mezinárodních společností působících na trzích s ropou a zemním plynem ), ne nutně pouze národních států (Dannreuther, 2003, s ; Tunsjø, 2010, s ; Yergin 2006: 69 82). Je zřejmé, že oba přístupy k energetické bezpečnosti poskytují zcela rozdílný pohled na fungování mezinárodních trhů se zdroji energie a na opatření, která by měla být ze strany spotřebitelských i producentských zemí na tomto základě přijata. Přestože se jedná o tzv. extrémní typy a těžko bychom nalezli stát, který uplatňuje výhradně strategický či výhradně tržní přístup k energetické bezpečnosti, s aplikací tržního přístupu je většinou spojována např. energetická politika evropských spotřebitelů, zatímco ke strategickému přístupu je připodobňována energetická politika nově nastupujících spotřebitelských zemí Číny a Indie. V novinových článcích, ale i odborné literatuře se setkáváme s pojmem tzv. zdrojového merkantilismu, tedy úsilí nových spotřebitelů obejít světové trhy s ropou či zemním plynem, získat výhradní práva na těžbu a zdroje energie dovážet od producenta přímo na své území. Také na straně producentských zemí se setkáváme s rostoucí nacionalizací sektorů energetiky či s prvky tzv. zdrojového nacionalismu.