UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA EKONOMICKO-SPRÁVNÍ BAKALÁ SKÁ PRÁCE Petr Bezecný

Transkript

1 UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA EKONOMICKO-SPRÁVNÍ BAKALÁSKÁ PRÁCE 2009 Petr Bezecný

2 Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní Financování poteb obcí vhodnými úvrovými nástroji Petr Bezecný Bakaláská práce 2009

3

4

5 Prohlašuji: Tuto práci jsem vypracoval samostatn. Veškeré literární prameny a informace, které jsem v práci využil, jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Byl jsem seznámen s tím, že se na moji práci vztahují práva a povinnosti vyplývající ze zákona. 121/2000 Sb., autorský zákon, zejména se skuteností, že Univerzita Pardubice má právo na uzavení licenní smlouvy o užití této práce jako školního díla podle 60 odst. 1 autorského zákona, a s tím, že pokud dojde k užití této práce mnou nebo bude poskytnuta licence o užití jinému subjektu, je Univerzita Pardubice oprávnna ode mne požadovat pimený píspvek na úhradu náklad, které na vytvoení díla vynaložila, a to podle okolností až do jejich skutené výše. Souhlasím s prezenním zpístupnním své práce v Univerzitní knihovn. V Pardubicích dne Petr Bezecný

6 Tímto bych rád podkoval svému vedoucímu Ing. Janu Stejskalovi, Ph.D. za jeho odbornou pomoc, cenné rady a poskytnuté materiály, které mi pomohly pi zpracování bakaláské práce. Mé podkování patí také pracovníkm Mstského úadu v Moravských Budjovicích za jejich ochotu a poskytnutích interních podklad.

7 ANOTACE Tato bakaláská práce charakterizuje a hodnotí jednotlivé zpsoby financování poteb obce Moravské Budjovice vhodnými úvrovými nástroji. Teoretická ást definuje základní pojmy týkající se obce, obecního rozpotu, jednotlivých typ úvrových nástroj a podmínek spojené se získáním úvru. Praktická ást je zamena na konkrétní úvrového produkty vhodné na financování konkrétního investiního zámru obce. KLÍOVÁ SLOVA obce, rozpoet obce, financování obcí, bankovní úvrové produkty TITLE Financing of municipality s needs with suitable bank credits ANNOTATION This bachelor work characterizes and assesses particular method of financing of needs of villages called Moravské Budjovice with fit credit instruments. The theoretic part deals with basic terms regarding villages, village s budget, types of bank credits and conditions associated with credit s obtaining. The practical part is focused on specific credit product that is suitable for financing investment purpose of the village. KEYWORDS village, budget of a village, village s financing, bank credit products

8 OBSAH Úvod Obce a jejich hospodaení Charakteristika obce Hospodaení obcí Úloha municipálního rozpotu Obecné definování píjm a výdaj Rozpotový proces Veejné zdroje financování Výluné dan Dan z nemovitostí a ostatní majetkové dan Da z píjm právnických osob placená obcemi Místní poplatky v R Sdílené dan Da z píjm fyzických osob Da z píjmu právnických osob Da z pidané hodnoty DPH Vlastní zdroje financování Zisk municipálních podnik Píjmy rozpotu obce z podílu na zisku Píjmy z pronájmu nebo z prodeje municipálního majetku Píjmy z finanního investování Uživatelské poplatky Píjmy z vlastní správní innosti Píjmy sankní povahy - pokuty Píjmy z mimorozpotových fond obce Ostatní nedaové píjmy rozpotu obce Nenávratné alternativní zdroje financování Návratné alternativní zdroje financování Bankovní finann úvrové produkty Emise cenných papíru Smnky Návratné finanní výpomoci ze státních fond v R Zadluženost obcí v R Píiny rostoucí zadluženosti Preventivní opatení Podmínky pro obce k získání úvru Analýza rozpotového hospodaení Zajištní úvr Ruení Záruka Pevzetí závazku a pistoupení k závazku Smluvní pokuta

9 Smnené zajištní Zástavní právo Hypotéka Zástava cenných papír Zástava pohledávek Postoupení pohledávek Zadržovací právo Zajišovací pevod práva Zpsoby úroení úvru Forward Rate Agreement - FRA Interest Rate Swap - IRS Pojistka proti výkyvu Cap a Collar Investiní zámr msta Moravské Budjovice Rozhodnutí mstského úadu o pijetí úvru Vícekriteriální hodnocení variant aditivní metodou Hodnocení kritérií týkající se pohyblivé úrokové sazby Hodnocení kritérií týkající se pevné úrokové sazby Závr...60 Použitá literatura...62 Seznam zkratek...64 Seznam tabulek, schémat a vzorc...65 Pílohy

10 Úvod Tématem bakaláská práce je financování investiních aktivit obcí vhodnými úvrovými produkty. Financováním aktivit obcí se v dnešní dob zabývá velké množství bankovních i nebankovních institucí, které nabízejí rzné druhy úvrových produkt. Typov stejné bankovní produkty nabízené rznými subjekty od sebe velmi asto liší. Pro budoucího klienta - obec je mnohdy tžké vybrat ten správný, který bude vyhovovat zamýšlené investiní aktivit. Jedním determinantem rozvoje obce je provádní rzných investiních aktivit, které mají sloužit ke zvýšení kvality života jejích oban. K tomu musí obec dokázat zajistit potebné finanní prostedky. Nejtypitjšími jsou píjmy z daní (svených i sdílených), které však mnohdy nepokrývají všechny zamýšlené aktivity obcí. Další možností financování je získání nenárokové dotace, nap. od jednotlivých resortních ministerstev i jiných institucí. Avšak možnosti státu v poskytování nenárokových dotací jsou znan omezené. Proto v praxi velmi asto dochází k využívání návratných zdroj financování. Nejastji to jsou bankovní úvry, komunální dluhopisy nebo smnky. Do výbrového ízení na poskytovatele úvru bývají obvykle zaazovány rzn výhodné nabídky, což klade velký draz na erudované rozhodnutí výbrové komise. Takto získané zdroje zajišují píjem finanních prostedk zejména na financování infrastruktury, výstavbu kulturních a sportovních zaízení. Cílem bakaláské práce je porovnat podle vhodných kritérií vybrané bankovní produkty urené na financování investiního projektu Msta Moravské Budjovice, který byl zvolen jako píklad. Bakaláská práce je rozlenna do nkolika tématických ástí. V první charakterizovány obecné podmínky pro hospodaení obcí vetn problematiky obecního rozpotu, dále jsou uvedeny zpsoby financování obce veejnými i vlastními zdroji a je zmínn i významný alternativní zpsob financování zejména poteb obcí. Další ásti jsou vnovány podmínkám pro získání úvru, možnostem fixací úrokových sazeb pro dlouhodobé úvry, jsou provedeny charakteristiky vybraných bankovních produkt u nkterých bankovních 8

11 institucí z hlediska jejich celkové ceny a dalších možností jejich využití. Závr práce patí detailní analýze a hodnocení vybraných produkt aditivní metodou pro rozhodování. 9

12 1. Obce a jejich hospodaení 1.1. Charakteristika obce Obec je v hospodáských a finanních vztazích právnická osoba s píslušnými právy a povinnostmi, piemž mže vstupovat do všech právn pípustných vztah, o kterých sama rozhoduje a nese za n plnou odpovdnost. Obec hospodaení dle schváleného rozpotu, piemž podmínky pro hospodaení obcí jsou upraveny rámcov zákonem o rozpotových pravidlech republiky. 218/2000 Sb., zákonem. 243/2000 Sb. a zákonem. 250/2000 Sb., o rozpotových pravidlech územních rozpot a dalšími právními pedpisy Hospodaení obcí Podle Pekové (1997) je každý rozpoet toková veliina. Bhem celého rozpotového období postupn picházejí jednotlivé druhy píjm (plánované i neplánované) na píjmový úet rozpotu a z výdajového útu se postupn uhrazují poteby (plánované i neplánované). Dlouhodobým cílem hospodaení obce by ml být vyrovnaný rozpoet, kdy P = V, eventuáln pebytkový rozpoet (P > V), nebo dlouhodob schodkový rozpoet (P < V) vede k zadlužení v dalších letech. Pi vyrovnaném rozpotu (P = V) si obec netvoí finanní rezervy do dalších let. Dsledkem toho v závru rozpotového období nemá vlastní finanní prostedky potebné na financování výdaj zaátkem dalšího rozpotového období. V pípad pebytku bžného rozpotu je tento rozdíl peveden do kapitálového rozpotu a v následujícím rozpotovém období mže být tento pebytek použit, než na píjmový úet bžného rozpotu pijdou ádné platby. Schodek bžného rozpotu je vyrovnáván z kapitálového rozpotu. Bžný rozpoet zachycuje píjmy a výdaje, které se každoron opakují. Kapitálový rozpoet bilancuje píjmy, které se týkají delšího období, než je jeden rozpotový rok a které zajišují jednorázové, neopakovatelné poteby. Kapitálový rozpoet je vyrovnaný, jestliže se jeho výdaje rovnají jeho píjmm, a to vetn pebytku bžného rozpotu, nebo po úhrad schodku bžného rozpotu. 10

13 Úloha municipálního rozpotu Místní rozpoty zahrnují rozpoty všech nižších vládních úrovní, tzn. municipalit (mst a obcí) a ostatních subnárodních vládních úrovní. Tyto rozpoty jsou nástrojem realizace funkcí místních financí. Hlavním cílem místních rozpot je na decentralizované úrovni zabezpeit veejné statky a služby v požadovaném rozsahu a v požadované kvalit. Tmi se rozumí nap.: pée o místní komunikace a veejné osvtlení, pée o hospodáskou ást provozu pedškolních a školních zaízení, pée o bezpenost obyvatel a jejich majetku, aj. To vyžaduje finanní prostedky, proto dležitým nástrojem a pedpokladem pro jejich úspšné plnní je rozpoet. Hospodaení obcí bhem rozpotového období, které se v R kryje s kalendáním rokem, lze charakterizovat následujícím vztahem F P V 1 F 2 (1) kde F 1 je stav penžních prostedk na poátku rozpotového období, P jsou píjmy, V jsou výdaje, F 2 je stav penžních prostedk na konci rozpotového období. Je-li F 2 > F 1, tzn. kladné, má obec finanní rezervu pro hospodaení v dalším rozpotovém roce. Jak uvádí Pekové (1997), rozpoet obce je: decentralizovaný penžní fond, ve kterém se sousteují rzné druhy veejných píjm, bilance veškerých píjm a výdaj, finanní plán pro obecní hospodaení, nástroj prosazování cíl obecní politiky. 11

14 Obecné definování píjm a výdaj Provazníková (2007) uvádí, že píjmy a výdaje veejných rozpot závazn lení rozpotová skladba neboli rozpotová klasifikace nkolika zpsoby. Napíklad druhové tídní lení penžní operace do osmi tíd. Položky jednotlivých tíd pesn uvádjí, o jaký typ penžní operace se jedná 1. Schéma 1: Druhové lenní píjm a výdaj X X X X íslo tídy íslo seskupení položek íslo seskupení položek íslo položky Zdroj: Provazníková (2007) Výdaji jsou nenávratné platby na bžné i kapitálové úely, optované 2 i neoptované 3, a poskytované návratné pjky za úelem realizace rozpotové politiky. Z hlediska druhového lenní se výdajové operace se tídí do 5. a 6. tídy. Tída 5 - Bžné výdaje zahrnují: Neinvestiní nákupy - tj. optované výdaje za zboží a služby neinvestiní povahy a náklady související s pracovní silou (mzdy, pojistné atd.). Neinvestiní transfery tj. neoptované výdaje na neinvestiní úely charakteru dotací a píspvk mimo rozpotovou jednotku. Neinvestiní pjky tj. návratn poskytované prostedky jiným subjektm na neinvestiní úely. Tída 6 - Kapitálové výdaje zahrnují: Investiní nákupy - tj. optované výdaje na poízení hmotného a nehmotného investiního majetku a akcií a majetkových úastí. 1 Ministerstvo financí eské republiky [online]. c2005 [cit ]. Dostupný z WWW: < 2 Optovanou operaci lze charakterizovat jako nco za nco (nap. mzdy zamstnancm). 3 U neoptovaných operací neexistuje protiplnní. 12

15 Investiní transfery tj. neoptované výdaje charakteru dotací a píspvk na investiní úely poskytovaných mimo rozpotovou jednotku. Tída 8 - Financování souástí této tídy jsou položky vyjadující zmnu stavu finanních prostedk na bankovních útech. Tato tída vyjaduje, jakým zpsobem jsou píjmové a výdajové operace financovány. Zachycuje nap. návratné pijaté finanní prostedky a výdaje na splátky jistin díve pijatých pjek. Píjmy jsou podle druhového lenní nenávratn inkasované prostedky pipsané na bankovní úet, optované i neoptované, z domácí ekonomiky i ze zahranií, vetn pijatých dar a dotací a pijaté splátky pjek za úelem rozpotové politiky. Nezahrnují však ta inkasa, která pedstavují vypjené finanní prostedky (návratné pjky, úvr, píjmy z emise vlastních cenných papír - obligací apod.). Píjmové operace se dlí na základ druhového lenní do ty tíd: Tída 1 - Daové píjmy zahrnují: povinné, neoptované píjmy plynoucí z daní, pojistného sociálního a zdravotního pojištní, doplatk vetn daní a sankcí za pozdní i nesprávné placení. Tída 2 - Nedaové píjmy zahrnují: veškeré optované píjmy, jako píjmy z prodeje neinvestiního majetku, píjmy z prodeje zboží a služeb, píjmy sankní povahy, které nemají vztah k daním a pijaté splátky pjek za úelem rozpotové politiky. Tída 3 - Kapitálové píjmy zahrnují: píjmy z prodeje investiního majetku a finanních aktiv majících povahu majetkových podíl za úelem rozpotové politiky a pijaté dary pro investiní úely s výjimkou dar od zahraniních vlád a transfer z jiných úrovní vlády. Tída 4 - Pijaté dotace s podrobnjším tídním na bžné a kapitálové dotace, neoptované a nenávratn inkasované dotace a dary od jiných úrovní vlády a od zahraniních vlád a institucí. Podrobnjší lenní každé tídy se nachází uvnit jednotlivých tíd. 4 4 Nap.: kód 5151 znamená: tída 5 - Bžné výdaje; položka 51 - Neinvestiní nákupy a související výdaje; položka Nákup vody, paliv a energie; položka Studená voda. Nap.: kód 1111 znamená: tída 1 Daové píjmy; položka 11 Dan z píjm zisku a kapitálových výnos, položka 1111 Da z píjm fyzických osob ze závislé innosti. 13

16 Peková (1997) dlí píjmy obce podle uvedeného schématu. 2. Schéma 2: Dlení obecních píjm Píjmy rozpotu Nenávratné vlastní daové svené dan sdílené dan místní dan nedaové z majetku z podnikání uživatelské poplatky správní poplatky z mimorozp. fond ostatní dotace úelové neúelové Návratné úvr, pjky Zdroj: Peková (1997) z emise kom. obligací Hamerníková a Maaytová (2007) rozdlují rozpotové píjmy následovn: píjmy neúvrové, nkdy se uvádí nenávratné (dan, sociální pojištní a poplatky, dotace), píjmy úvrové, návratné (pjky), píjmy ostatní (výnosy z prodeje majetku), píjmy bžné (uritým zpsobem se opakující, nap. daové píjmy), píjmy kapitálové (spíše jednorázové, nap. pjky, píjmy z prodeje veejného majetku a z poskytovaných služeb, 14

17 veejné zdroje (výluné a sdílené dan) vlastní zdroje (píjmy z vlastního podnikání obce) Vysoké a pravidelné, resp. jisté finanní píjmy jsou pedpokladem pro realizaci plánovaných výdaj veejných rozpot pi zajišování veejných statk na píslušné vládní úrovni. Dostatené píjmy municipálních rozpot jsou dležitým pedpokladem pro ekonomickou samostatnost a nezávislost Rozpotový proces Jak uvádí Provazníková (2007) podle zákona. 250/2000 Sb. 5 rozpotový proces zahrnuje innosti, které jsou nezbytné k ízení hospodaení územního samosprávného celku v daném rozpotovém období. V eské republice se rozpoet jako základ finanního hospodaení obce sestavuje na jeden kalendání rok, avšak rozpotový proces je delší, zpravidla zahrnuje dobu 1,5 až 2 roky. Fáze rozpotového procesu lze rozdlit do tchto etap: I. analýza minulosti a stanovení priorit pro rozpotové období, II. sestavení návrhu rozpotu, III. projednávání a schválení, IV. kontrola plnní rozpotu, V. pehled o skuteném plnní rozpotu - závrený úet, VI. následná kontrola, VII. aktualizace programu rozvoje a rozpotového výhledu. Sestavení návrhu rozpotu provádí výkonný orgán obce, vtšinou finanní odbor. Vlastní návrh by ml vycházet z analýzy hospodaení nejmén dva roky zpt. Sestavený návrh rozpotu se projednává výkonnými orgány, tedy finanním výborem a radou obce. Schvalování rozpotu je ve výhradní pravomoci zastupitelstva, piemž schválený rozpoet je bu vyrovnaný, pebytkový nebo schodkový. Schodek musí být pokryt finanními prostedky z minulých let, nebo smluvn zabezpeenou pjkou, úvrem, návratnou finanní výpomocí nebo výnosem z prodeje majetku i vlastních dluhopis. Podmínkou rozpotu je jeho reálnost, pravdivost a úplnost. Toho se využije pi kontrole plnní rozpotu a jeho vyhodnocení bhem roku. Pehled o skuteném plnní a vypracování závreného útu sestavují výkonné orgány, volené orgány je následn schválí. Uzemní 5 Zákon. 250/2000 Sb. o rozpotových pravidlech územních rozpot. 15

18 samosprávný celek je povinen nechat si pezkoumat své hospodaení za uplynulý rok, které provede krajský úad, anebo obec krajskému úadu oznámí, že se rozhodla zadat pezkoumání auditorovi nebo auditorské spolenosti. Zpráva o pezkoumání hospodaení obce za uplynulý rok je nezbytnou souástí projednání závreného útu. Za úelem vtší vypovídací schopnosti jak pro zastupitele tak pro obany, by ml závrený úet obsahovat tabulky, komentáre a grafické znázornní. Projednání závreného útu uzavírá zastupitelstvo vyjádením s celoroním hospodaením bez výhrad" anebo s výhradami", a to pokud byly zjištny chyby a nedostatky v hospodaení. Zastupitelstvo uzavírá závrený úet nejpozdji do 30. ervna následujícího roku. Bhem rozpotového roku dochází k nesrovnalostem mezi rozpotem a skuteností, které jsou zpsobeny organizaními zmnami, zmnami zákon nebo objektivn se opakujícími skutenostmi, které nebyly pi sestavování rozpotu známy (nap. opravy v souvislosti s povodnmi). V tchto pípadech je rozpotová poteba uhrazována napíklad tmito zpsoby: zmnou rozpotu, kterou schválí zastupitelstvo, využitím prostedk z mimorozpotových zdroj (nap. z fond rezerv a rozvoje). Jestliže rozpoet není schválen do nového rozpotového období, hospodaí se podle rozpotového provizoria, a to bu podle skutenosti stejného období v pedchozím rozpotovém období, nebo podle plánovaného rozpotu. 16

19 2. Veejné zdroje financování Mezi nejvýznamnjší zdroje veejného financování patí podle Pekové (1997) dan, které zajišují stabilní píjem finanních prostedk do obecního rozpotu a souasn pedstavují více než polovinu celkových píjm obcí. Daní rozumíme každou povinnou, zákonem stanovenou, nenávratnou, neekvivalentní a neúelovou platbu do veejného rozpotu. Rozpotová pravidla vymezují tzv. daové urení, tzn. urují druhy daní, které jsou vybírané podle daových zákon. Daový výnos, který plyne pímo do rozpot obcí, pochází od tzv. svených daní. V jiném pípad mže být stanoven podíl na celostátn vybíraných daních, který bude podle rozpotových pravidel píjmem rozpotu obce. V takovém pípad se jedná o tzv. sdílené dan, které tvoí nejvýznamnjší ást daových píjm. Zákonem. 565/1990 Sb. o místních poplatcích jsou vymezeny dan, které mohou obce využívat na svém území, tj. rzné municipální dan. Obce mají zpravidla velmi omezenou daovou pravomoc zejména u svených a sdílených daní, naproti tomu vtší daovou pravomoc mají u vlastních municipálních daní. Z uzákonné soustavy místních daní si obce mohou vybírat konkrétní dan, které uvalí na své obany a ostatní subjekty, piemž správu a výbr daní vykonávají finanní úady. Podle zákona. 243/2000 Sb., o rozpotovém urení daní (zkrácen RUD) 6 v platném znní jsou výlunými daovými píjmy obcí: celý výnos dan z nemovitostí, da z píjm právnických osob placená obcemi. Sdílenými daovými píjmy obcí se staly: da z píjm fyzických osob ze závislé innosti, da z píjm fyzických osob samostatné výdlen inných (pouze ze 60% výnosu této dan), da z píjm fyzických osob vybíraná srážkou, da z píjm právnických osob, pokud nejsou poplatníkem samy obce, DPH. 6 Zákon. 243/2000 Sb. ze dne 29. ervna 2000 o rozpotovém urení výnos nkterých daní územním samosprávným celkm a nkterým státním fondm (zákon o rozpotovém urení daní). In Sbírka zákon eské republiky. 2000, ástka 73, s

20 Obcím pipadlo 21,40 % z celostátního výnosu uvedených sdílených daní 7, dále jim je ponechán 40% podíl na dani z píjmu ze samostatné výdlené innosti - zbývající ást se stala sdílenou daní, která se pevádí do celostátního výnosu. Tento podíl má psobit jako motivaní aspekt obcí k podpoe podnikání. Jednotlivým obcím je konkrétní ástka z 21,40 % celostátního výnosu pidlena podle potu obyvatel dané obce vzhledem k celkovému potu obyvatel R k bžného roku. Podle zákona o RUD se procento, kterým se obce, s výjimkou hlavního msta Prahy, Plzn, Ostravy a Brna, (dále jen "ostatní obce") podílejí na procentní ásti celostátního hrubého výnosu daní podle zákona o RUD odstavce 1 písm. b) až f), se vypote jako souet: a) pomru celkové výmry katastrálních území obce k celkové výme katastrálních území všech obcí, vyjádeného v procentech a násobeného koeficientem 0,03, b) pomru potu obyvatel obce k potu obyvatel všech obcí, vyjádeného v procentech a násobeného koeficientem 0,03, c) pomru násobku postupných pechod, vypoteného pro obec pomocí koeficient postupných pechod, k soutu násobk postupných pechod vypotených za ostatní obce, vyjádeného v procentech a násobeného koeficientem 0,94 a dále násobeného celkovým procentem, kterým se na ásti celostátního hrubého výnosu daní podle zákona o RUD odstavce 1 písm. b) až f) podílejí ostatní obce. Koeficienty postupných pechod a násobky postupných pechod jsou uvedeny v píloze. 2. Celkové procento, kterým se ostatní obce podílejí na ásti celostátního hrubého výnosu daní podle zákona o RUD odstavce 1 písm. b) až f), se stanoví pomocí zlomku, v jehož itateli se uvede násobek pepoítacího koeficientu pro ostatní obce uvedený v píloze. 2 a celkového potu obyvatel ostatních obcí, a ve jmenovateli souet násobk píslušných pepoítacích koeficient uvedených v píloze. 2 a potu obyvatel pipadajících na hlavní msto Prahu, Plze, Ostravu, Brno a na ostatní obce. Další zpsob pro stanovení podílu z celostátního hrubého výnosu daní pro danou obec uvádí vyhláška. 460/2002 Sb., 8 ve které ministerstvo financí stanovuje procenta, kterými 7 Zákon. 377/2007 Sb. ze dne 6. prosince 2007, kterým se mní zákon 243/2000 Sb., o rozpotovém urení výnos nkterých daní územním samosprávným celkm a nkterým státním fondm (zákon o rozpotovém urení daní). In Sbírka zákoneské republiky. 2007, ástka 114, s Vyhláška. 460/2002 Sb. ze dne 22. íjna 2002, o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních ástech hrubého výnosu dan z pidané hodnoty a daní z píjm. In Sbírka zákon eské republiky. 2002, ástka 159, s

21 se každá obec podílí na procentní ásti celostátního hrubého výnosu daní podle 4 odst. 1 písm. b) až f) a písm. i) zákona o rozpotovém urení daní. Jednotlivé obce jsou v uvedené vyhlášce abecedn seazeny v devíti pílohách (podle kraj) a každé obci je piazen procentní podíl vztahující se na celostátní procentní podíl daní urený pro obce 9. Jak uvádí Hamerníková a Maaytová (2007) schválený systém RUD nedává píliš velký prostor pro ovlivování daového výnosu ze strany obcí, nebo o všech základních parametrech daní (základu dan, sazbách daní, úlevách na dani) rozhoduje parlament. Z jiného pohledu mají sdílené dan ve smyslu užití charakter neúelových dotací. Avšak v pípad nepíznivého hospodáského vývoje nemusí být rozpotovaná výše podílu na daovém výnosu zcela naplnna Výluné dan Podle Totha (1998) za výluné daové píjmy bývají v považovány dan, u kterých má územní samospráva urité daové pravomoci. Do výluných daových píjm patí dan z nemovitosti, dan z píjm právnických osob placené obcemi a také místní dan, které mívají charakter doplkových píjm, protože jejich výše bývá výrazn pod 10% z celkových obecních píjm Dan z nemovitostí a ostatní majetkové dan Da z nemovitosti, která je vymována z ceny nebo hodnoty nemovitostí se obvykle vypoítá z tržní, ješt astji však z nájemní hodnoty majetku (event. produktivní hodnoty - lesy). Da upravuje zákon 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, který stanovuje podmínky zdanní nemovitého majetku ve vlastnictví, pípadn ke kterému se pojí právo hospodaení nebo právo trvalého užívání, tzn. pozemky a stavby. Do rozpot obcí plyne celý výnos dan z nemovitostí, jako svená da. Avšak tato da pedstavuje v celkových píjmech rozpot obcí malý podíl. Ostatní majetkové dan, jako je da ddická, da darovací a da z úplatného pevodu nemovitosti plynou do státního rozpotu. Od majetkové dan je zpravidla osvobozen majetek ve vlastnictví státu a obcí, pda, která je zastavná komunikacemi, železnicí, ostatními dopravními a komunikaními systémy, apod. 9 Píklad: Obci Kuntice je pidlena hodnota 0, jako procentní podíl obce na výnosu daní podle 4 odst. 1 písm. b) až f) zákona o rozpotovém urení daní. Pedpokládejme, že celostátní hrubý výnos DPH iní 218,9 mld. K % z celostátního hrubého výnosu DPH náleží obcím R, tj.: 218,9 x 0,2059 = 45,07151 mld.k. Obci Kuntice náleží podíl na 45,07151 mld. K podle hodnoty uvedené ve vyhlášce MF. 460/2002 Sb. Tzn: daový píjem pro obec Kuntice z DPH iní v K: x 0,001413% 100 = ,4363 K. 19

22 Ze zdanní je asto vyjmut nebo osvobozen majetek, zejména nemovitý, který slouží k sociálním, vzdlávacím, náboženským, sportovním a podobným úelm Da z píjm právnických osob placená obcemi Tyto dan mají základ v píjmech poplatník, kteí nejsou založeni nebo zízeni za úelem podnikání, nap. zájmová sdružení, politické strany, obce, vyšší územní samosprávné celky, píspvkové organizace, státní fondy a subjekty Místní poplatky v R Místní poplatky jsou uzákonny zákonem o místních poplatcích 10, pesto však Peková (1997) uvádí, že mají charakter municipálních daní, které si spravují a vybírají obce samy. Zákon o místních poplatcích umožuje obcím rozhodnout o tom, který druh poplatk a v jaké výši bude v obci vybírán. Hamerníková a Maaytová (2007) dodávají, že se jedná o pímou platbu obana za uritou službu nebo zboží, které poskytuje veejný sektor. Poplatky bývají oproti daním definovány jako ekvivalentní a úelové, plynoucí do veejného rozpotu. Píkladem mže být poplatek v obecní knihovn za výpjku jedné knihy. Místní poplatky nepesahují v prmru 1% z celkového píjmu obecního rozpotu Sdílené dan Mezi sdílené dan lze zaadit podle zákona 243/2000 Sb., o rozpotovém urení daní da z píjm fyzických osob, da z píjm právnických osob (bez dan placené obcemi) a da z pidané hodnoty (DPH). Jak uvádí Peková (1997), nejvýnosnjšími danmi v píjmech rozpot obcí jsou dan z píjm jak fyzických, tak právnických osob. Inkaso daní z píjm vstupuje do obecního rozpotu jako podíl na dani, tj. sdílená da Da z píjm fyzických osob Výše dan je závislá na velikosti píjmu nebo zvýšení majetku poplatníka dan, tj. na velikosti základu dan, ze kterého se da vypoítává, a na sazb dan. Na výši základu dan mají vliv odpoitatelné položky a samotnou výši dan ovlivují slevy na dani. Tato da má být dostaten výnosná a má být prostedkem redistribuce dchod od bohatším k sociáln potebným. Da z píjm fyzických osob (DPFO) je daní pímou, která 10 Zákon. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, v platném znní. 20

23 s úinností od nahradila da ze mzdy, da z píjm z literární a umlecké innosti a da z píjm obyvatelstva. Pi stanovení základu pro výpoet DPFO je zpravidla možné od zdanitelných píjm odeíst daové výdaje, piemž je DPFO využívána jako prostedek ovlivující chování fyzických osob, když její výši mohou snižovat nap. dary na veejn prospšné úely, píspvky na penzijní pipojištní, pojistné na soukromé životní pojištní. K DPFO jednotlivé fyzické osoby podávají daové piznání a samy da platí. DPFO je upravena spolu s daní z píjm právnických osob zákonem. 586/1992 Sb., o daních z píjm Da z píjmu právnických osob Hamerníková a Maaytová (2007) uvádjí, že pedmtem dan z píjm právnických osob jsou veškeré píjmy z inností a z nakládání s majetkem právnických osob. Její význam se nejen v eské republice, ale v celé EU postupn snižuje dsledkem vdomé snahy o podporu podnikatelských aktivit. Pilný (2000) dodává, že tento píjem má napomoci vyrovnat rozdíly mezi tzv. bohatými a chudými obcemi. Do rozpotu obce plyne uritá ástka, která není pímo závislá na bohatosti píslušné obce. Výnos daní z píjm nemohou obce pímo ovlivovat. Mohou jej ovlivnit nepímo, napíklad vytvoením podmínek pro individuální podnikání (napíklad dlouhodobý pronájem nebo prodej pdy podnikateli pro postavení budovy podniku). To ovlivní budoucí výnos nejen majetkové dan, ale také daní z píjm jak fyzických, tak právnických osob Da z pidané hodnoty DPH DPH tvoí jeden z nejdležitjších píjm státního rozpotu. Platí ji všichni pi nákupu vtšiny zboží a služeb, proto se jí také nkdy íká univerzální da. Princip této dan je v tom, že dodavatel, pokud je registrován jako plátce dan, musí odvést z obchodu ást hodnoty, pokud je tento obchod pedmtem dan. Naopak odbratel si za jistých podmínek mže zažádat o vrácení dan, kterou pi obchodu dodavateli, který je plátcem této dan, zaplatil. Zákon 235/2004 Sb., o dani z pidané hodnoty mimo jiné stanovuje pravidla pro výpoet dan. 21

24 3. Vlastní zdroje financování Peková (1997) a Pilný (2000) uvádjí, že píjmy z vlastního podnikání obcí pedstavují tradiní píjem do rozpot obcí v rzném asovém období. V posledních desetiletích však jejich význam významn roste, protože se obce snaží ím dál více zhodnocovat svj majetek nebo vytváet majetkové úasti Zisk municipálních podnik Jsou-li municipální podniky zizovány za úelem zabezpeování veejných statk, pak vtšinou hospodaí na neziskovém principu, protože poplatky za služby jsou konstruované vtšinou v ekonomicky nutné výši, a proto zisk tchto podnik jako píjem rozpotu obce je pak výjimený a nepravidelný Píjmy rozpotu obce z podílu na zisku Tento píjem vyplývá z majetkové úasti obce na podnikání jiných subjekt. Jeho výše mže být velmi významná pro obecní rozpoet, avšak je s ní spojeno i riziko podnikání. Jestliže podporovaný subjekt zbankrotuje, obec ztrácí veškeré své vklady Píjmy z pronájmu nebo z prodeje municipálního majetku Pilný (2000) rozdluje hlavní píjmy z obecního majetku na: nájemné z bytových a nebytových prostor, pachtovné za pronájem obecních pozemk, tržby za prodej obecních byt, tržby za prodej obecních pozemk, les nebo rybník, tržby za prodej staveb ve vlastnictví obce (pily, mlýny, pískovny, kamenolomy, aj.), tržby za prodej movitých vcí, tržby za prodej komunálních obligací, aj. V R se za nejvýznamnjší majetek obcí považují pozemky. Dlouhodobý pronájem mže zajistit obci dlouhodobý stabilní píjem do svého rozpotu. Píjmy z pronájmu majetku 22

25 patí mezi bžné píjmy, píjmy z prodeje majetku patí mezi kapitálové píjmy rozpotu obce Píjmy z finanního investování Doasné volné finanní prostedky mže obec zhodnotit formou termínovaného vkladu s minimálním rizikem nebo mže investovat do obchodovatelných cenných papír. V R není zatím tato forma finanního investování píliš rozšíena. Je to zpsobeno pedevším nedostatkem volných finanních prostedk, které by obce mohly vnovat na nákup cenných papír Uživatelské poplatky V mnoha zemích se prosazuje tendence financovat smíšené veejné statky úpln nebo alespo z vtší ásti z uživatelských poplatk. Uživatelské poplatky se nejastji využívají za odvoz komunálního odpadu a využívání kontrolovaných skládek, za dodávky pitné vody (vodné), za ištní odpadních vod (stoné), za sportovní, rekreaní, kulturní služby, apod. Uživatelské poplatky jsou vlastním píjmem rozpotu obcí a patí mezi bžné píjmy Píjmy z vlastní správní innosti Píjmy z vlastní správní innosti se rozumí poplatky za správní úkony zajišované v rámci tzv. penesené psobnosti. Seznam a výše tchto poplatk je upravena celostátním platným zákonem 11. Poplatky za úkony orgán územní samosprávy plynou do píslušného rozpotu obce, piemž správní poplatky se platí zpravidla hotov, kolkovými známkami nebo bezhotovostním pevodem z útu poplatníka Píjmy sankní povahy - pokuty Obce mohou ukládal pokuty obanm i podnikm za zneišování veejných prostranství, za nepoádek, apod. Tyto píjmy mají charakter doplkových píjm, proto je jejich výnos v rozpotech obcí vtšinou malý. 11 Zákon. 643/2004 Sb. ze dne 26. listopadu 2004 o správních poplatcích. In Sbírka zákon eské republiky. 2004, ástka 215, s

26 3.8. Píjmy z mimorozpotových fond obce Do tohoto píjmu mohou být zahrnuty pevody finanních prostedk z úelových penžních fond, které obce tvoí mimo vlastní rozpoet, napíklad z fondu rezerv a rozvoje. Zejména v pípad hrozícího schodku hospodaení Ostatní nedaové píjmy rozpotu obce Do této kategorie lze zaadit sdružené finanní prostedky obcí, zejména u malých obcí se ze sdružených finanních prostedk financují veejné služby, na jejichž oddlené financování by obce nemly dostatek finanních prostedk. Mohou být použity na financování jak bžných (nap. spolené provozování záchranné služby, veejné dopravy, školy), tak kapitálových výdaj (nap. výstavba cyklostezek, kanalizací, istiek odpadních vod). Dále se do ostatních nedaových píjmadí dary, výnosy ze sbírek, apod. 24

27 4. Nenávratné alternativní zdroje financování Jako nenávratné alternativní zdroje financování považuje Hana Marková (2000) dotace, které souasn charakterizuje jako nenávratn poskytnuté prostedky ze státního rozpotu, za které neexistuje protiplnní". Dotace ze státního rozpotu a státních fond tvoí neopominutelnou ást píjm obecního rozpotu 12, protože obce jsou vedle své innosti v rámci samostatné psobnosti zodpovdné i za výkon penesené psobnosti. Na konkrétní úely se poskytují úelové dotace za podmínek stanovených zásadami dotaní politiky. Úelové dotace jsou písn zútovatelné a nevyerpané prostedky musí být vráceny. Nejvíce patrné je to nap. u sociálních dávek nebo u dotací investiní výstavb. Kapitálové úelové dotace jsou nepravidelné jak v ase, tak i v prostoru. Jsou pijatelné tehdy, jestliže sama obec uhradí podstatnou ást výdaj na konkrétní investiní akci, piemž se poskytují na investiní výstavbu, která lépe umožní uspokojovat místní veejné statky (nap. školy), i na investice pesahující svým významem danou lokalitu (nap. silnice). Neúelové dotace jsou podle Pekové (1997) nepodmínné, tzn. jejich poskytování není vázáno na pedem vymezený úel. Do této skupiny patí i dotace na vyrovnání schodku hospodaení obcí. Neúelové dotace obce mohou používat podle vlastního uvážení a pitom ušetená dotace jim nepropadá. Jak uvádí Provazníková (2007), dotace se dále dlí na nenárokové a nárokové. Pokud má obec na dotaci automaticky nárok a nemusí o ni žádat, jedná se o nárokovou dotaci. V pípad, kdy obec o dotaci musí zažádat a souasn splovat uritá kritéria, jde o nenárokovou dotaci. V souasné dob jsou obcím pidlovány následující typy dotací: Dotace ze všeobecné pokladní správy (dále jen VPS) státního rozpotu, kterou spravuje Ministerstvo financí. Tyto typy dotací není ekonomicky opodstatnné sledovat podle jejich odvtvového urení. Jedná se nap. o zabránní vzniku, rozvoje a šíení TBC, dotace na protiradonová opatení, na komplexní program prevence kriminality a prevence drogových závislostí, na úhradu výdaj na poštovné obcím s rozšíenou psobností, investiní dotace na podporu rozvoje a obnovy regionální infrastruktury, apod. Z kapitoly VPS je možno poskytnout i mimoádné dotace z rezerv státního rozpotu, které mají neinvestiní i investiní charakter. Vedle toho mohou být z kapitoly VPS 12 Dotace jsou poskytovány krajm a obcím podle zákona. 218/2000 Sb., o rozpotových pravidlech, v aktuálním znní. 25

28 poskytovány obcím i návratné finanní výpomoci (nap. na ešení problematiky nevyplácených mezd v regionech v roce 1999 z dvodu platební neschopnosti zamstnavatel, do fond rozvoje bydlení vybraných obcí v souvislosti s ešením následk živelných pohrom). Obcím mohou být rovnž poskytovány nenárokové dotace vypláceny v rámci grantových program vyhlašovaných jednotlivými ministerstvy. Tyto dotace pocházejí z rozpot ministerstev. Jedná se nap. o program regenerace mstských památkových rezervací a zón vyhlašovaný Ministerstvem kultury, systém podpory rozvoje a zainvestování prmyslových zón vyhlašovaný Ministerstvem prmyslu a obchodu, atd. Státní mimorozpotové fondy poskytují dotace vtšinou úelové a kapitálové. Jedná se nap. o dotace ze Státního fondu rozvoje bydlení (SFRB) na podporu bytové výstavby. Takové dotace jsou podmínny poskytnutím vlastních finanních prostedk obcí. Také kraje mohou obcím poskytnout dotace, a to jak v rámci samostatné psobnosti kraje (programy vyhlašované jednotlivými kraji - nap. na podporu rozvoje cestovního ruchu), tak perozdlením nkterých typ dotací, jež kraje získaly ze státního rozpotu (nap. na jednotky dobrovolných hasiských požárních sbor). V neposlední ad se jedná také o dotace z Evropské unie vyplácené ze strukturálních fond prostednictvím Národního fondu. Tyto dotace bývají zpravidla písn úelové a jsou ureny na podporu staveb s ekologickou problematikou (budování OV, kanalizací, atd.), na budování cyklotras, na podporu cestovního ruchu, apod. Ostatní bžné dotace jsou poskytovány podle uvážení jednotlivých ministerstev, stejn jako vtšina kapitálových dotací. Tém všechny kapitálové dotace vyžadují odpovídající finanní prostedky obcí. Pehled o výši dotací pijatých obcemi od jednotlivých ministerstev a státních fond v roce 2007 ilustruje tabulka

29 Tabulka 1: Pehled o pijatých dotacích obcemi a DSO v roce 2007 (v mil. K) Kapitola Celkem z toho: Neinvestiní Investiní Pjky Poslanecká snmovna Parlamentu 0,3 0,3 Úad vlády R 12,8 12,8 Ministerstvo obrany 15,5 10,3 5,2 Ministerstvo práce a sociálních vcí , ,7 458,7 Ministerstvo vnitra 296,8 41,7 255,1 Ministerstvo životního prostedí 3 308,9 92, ,7 Ministerstvo pro místní rozvoj 5 173,5 811, ,2 Ministerstvo prmyslu a obchodu 217,0 1,8 215,2 Ministerstvo dopravy a spoj 16,0 9,9 6,1 Ministerstvo zemdlství 1 810,6 185, ,1 34,6 Ministerstvo školství, mládeže a tlovýchovy 8 554, ,6 541,4 Ministerstvo kultury 446,7 313,3 133,4 Ministerstvo zdravotnictví 140,0 0,3 139,7 Akademie vd 0,1 0,1 Národní fond 135,9 6,1 129,8 Operace státních finanních aktiv 65,4 14,3 51,1 Všeobecná pokladní správa , , ,6 Státní zemdlský intervenní fond 8,1 8,1 Státní fond životního prostedí 1 151,0 56,4 999,2 95,4 Státní fond dopravní infrastruktury 1 079,2 189,3 889,9 Státní fond rozvoje bydlení 1 183,5 53, ,2 36,3 Státní fond pro podporu a rozvoj kinematografie 9,8 9,8 C e l k e m , , ,4 166,3 Zdroj: Státní závrený úet na rok Dležitou skupinu dotací pedstavují dotace vyplácené v rámci souhrnného vztahu státního rozpotu obcím (prostednictvím kapitoly VPS). Tvoí je z 90 % dotace bžné, které jsou ureny na zohlednní lokálních specifik pi zajišování veejn-prospšných služeb a statk na místní úrovni. Podle Provazníkové (2007) zahrnuje soubor dotací: Dotace na výkon státní správy v psobnosti obcí je urena na ástenou úhradu osobních a vcných výdaj spojených s výkonem státní správy. Metodika jejich výpotu je obsažena v píloze. 8 k zákonu. 475/2008 Sb., o státním rozpotu eské republiky na rok Celkový plánovaný píspvek pro rok 2009 iní tis. K. 13 Ministerstvo financí eské republiky [online]. c2005 [cit ]. Dostupný z WWW: < 14 Zákon. 475/2008 Sb. ze dne 10. prosince 2008 o státním rozpotu eské republiky na rok In Sbírka zákon eské republiky. 2008, ástka 152, s

30 Nová metodika výpotu postupn odstrauje finanní disproporce vzniklé v souvislosti s ukonením innosti okresních úad. Empiricky bylo dokázáno, že v malých obvodech jsou náklady na správu v pepotu na poet obyvatel vyšší, a tudíž mají vyšší finanní nároky na zabezpeení objemu svené psobnosti. Metodika vychází ze dvou kritérií: 1. Kritérium velikosti správního obvodu (SO) 15, které se vyjaduje potem obyvatel žijících ve správním obvodu, se vypoítá podle: B (2) P1 SO A SO kde SO je poet obyvatel žijících ve správním obvodu. 2. Kritérium podílu potu obyvatel správního centra (SC) a potu obyvatel ve správním obvodu (SO) se vypoítá podle: SC (3) P2 C 1 SO SO kde SC je poet obyvatel žijících ve správním centru. Kritérium. 2 ásten kompenzuje finanní náklady na výkon penesené psobnosti pro obany obcí, na které obec vykonávající tuto psobnost nedostává podíl na daových výnosech. Konstanty A, B a C jsou stanoveny v závislosti na rozsahu penesené psobnosti a objemu celkových prostedk na státní píspvek. Píspvky se sítají podle rozsahu psobnosti obce. Výsledná ástka se zaokrouhluje na celé K. Tabulka 2: Hodnoty koeficient pro stanovení výše píspvku na výkon státní správy pro rok 2009 Rozsah psobnosti A B C Obce 51, ,195 0 Obce s psobností matriního úadu 188, , , Obce s psobností stavebního úadu 52, , , Obce s poveným obecním úadem 62, , ,63996 Obce s rozšíenou psobností 3, , ,05584 Zdroj: Státní rozpoet eské republiky na rok Poet obyvatel SO a SC se dlí tisíci. 28

31 Dotace na výkon zizovatelských funkcí pevedených z OkÚ 17. V souvislosti se zánikem OkÚ pešly do samosprávné psobnosti obcí zizovatelské funkce k 31 organizacím. Jedná se o finanní vyjádení tohoto pevodu v rámci reformy veejné správy. Celkové plánované dotace pro všechny obce na rok 2009 iní tis. K, piemž výše ostatních píspvk je upravena v zákon. 475/2008 Sb. 18 Tato ástka byla urena na úhradu provozních výdaj zaízení, u nichž obce pevzaly v souvislosti se zánikem okresních úad funkci zizovatele. Jedná se o vybrané organizace psobící zejména v odvtví kultury (knihovny, divadla, apod.). Výše uvedené dotace nepodléhají finannímu vypoádání, a proto je sporné, zda je adit mezi úelové dotace. Jak uvádí Provazníková (2007), ostatní dotace mají charakter úelových dotací. Jsou písn zútovatelné a nevyužitá ást dotace se vrací do státního rozpotu, piemž mezi píspvky patí: Dotace na místo v domovech dchodc, jejichž zizovateli jsou obce. Dotace je urena na financování provozních výdaj domov dchodc, pln však nepokrývá provozní výdaje, jedná se pouze o píspvek. Dotace na místo v ústavech sociální pée je urena na provozování ústav sociální pée, jejichž zizovateli jsou obce. Píspvek na školství je uren na ástenou úhradu provozních výdaj základních, mateských a speciálních škol, víceletých, gymnázií, apod. zizovaných obcemi. Celkový plánovaný píspvek na školství pro rok 2009 iní tis. K. Dotace na lžko ve vybraných zdravotnických zaízeních se týká pedevším dtských zdravotnických zaízení (kojenecké ústavy, dtské domovy), která nejsou píjmov napojena na soustavu zdravotních pojišoven a jejichž zizovatelem je obec. Celková plánovaná dotace pro rok 2009 iní tis. K. Dotace na dávky sociální pée mají charakter mandatorních výdaj státního rozpotu. Jsou prbžnou položkou v rozpotech obcí, které jsou kontaktním 16 Zákon. 475/2008 Sb. ze dne 10. prosince 2008 o státním rozpotu eské republiky na rok In Sbírka zákon eské republiky. 2008, ástka 152, s Okresní úad (OkÚ). 18 Zákon. 475/2008 Sb. ze dne 10. prosince 2008 o státním rozpotu eské republiky na rok In Sbírka zákoneské republiky. 2008, ástka 152, s

32 místem pro výplatu státní sociální podpory. Dotace jsou ureny na dávky pro obany tlesn a zdravotn postižené a sociáln slabé. Za období leden listopad roku 2008 pedstavovalo 22,1 mld. K 19 transfery obcím na píspvek na péi, na dávky pomoci v hmotné nouzi a na dávky zdravotn postiženým. Všechny výše uvedené dotace jsou dotace nárokové a jsou vypláceny vtšinou kraji, které je pak rozdlují jednotlivým obcím. Podle Provazníkové (2007) jsou podmínky poskytování dotací netransparentní, zejména pi pidlování nenárokových a kapitálových dotací. Zkušenosti z praxe potvrzují hypotézy o silném lobbyismu, i využívání politických konexí a vyjednávacích schopnostech obcí pro získání dotace. 19 Portál veejné správy eské republiky [online]. Ministerstvo vnitra, c [cit ]. Dostupný z WWW: < >. 30

33 5. Návratné alternativní zdroje financování Peková (1997) uvádí, že hospodaení obce se mže dostat do situace, kdy obec nemá dostatené finanní prostedky na krytí poteb, nemá ani vhodné finanní prostedky ve svých úelových fondech, pokud je tvoí. Nedostatené vlastní finanní prostedky lze za uritých podmínek nahradit návratnými prostedky, které bude muset obec vrátit svým vitelm. Vedle splátky jistiny bude muset splatit i úrok. Mezi návratné píjmy rozpotu obce patí: úvr od penžního ústavu vitelem je bankovní instituce, píjmy z emise obligací (komunální obligace) vitelem je jsou obané. Píjmy z emise cenných papír nebo stedndobé a dlouhodobé úvry se využívají na financování investiních poteb, napíklad v oblasti školství, pée o zdraví a sociální pée, infrastruktury, apod Bankovní finann úvrové produkty Poskytování úvr patí mezi nejdležitjší obchody komerních bank. Banky nabízejí obrovskou škálu úvr, jež se od sebe navzájem liší adou znak. Banky kryjí finanní poteby klient tmito bankovními produkty: 1. penžní úvry jedná se o skutené poskytnutí likvidních prostedk obvykle v bezhotovostní form. Píkladem mohou být úvry kontokorentní, eskontní, hypotení a spotebitelské, 2. závazkové úvry a záruky - neznamenají pro klienta bezprostední získání likvidních prostedk. Banka se pouze v urité form zaruuje za svého klienta a zavazuje se splnit jeho závazek, pokud tak klient neuiní sám. Jedná se o bankovní záruky, akceptaní a avalový úvr, 3. alternativní formy financování - umožují klientm získat finanní prostedky za uritých specifických podmínek. K nejvýznamnjším patí faktoring a forfaiting. Úvrovými píjmy lze financovat úelové investice, nap. výstavbu vodovodní sít, nebo neúelové, nap. na krytí schodku státního rozpotu. 31

34 Podle Freiberga (2000) obce mohou využít na pokrytí jak bžných, tak kapitálových investic následující typy úvr: krátkodobé se splatností do konce kalendáního (rozpotového) roku, a to zejména kontokorentní úvry a státní pokladniní poukázky v jednom rozpotovém období, stedndobé se splatností do ty, nebo do pti let, dlouhodobé se splatností do deseti let Krátkodobý úvr Krátkodobý úvr využívají obce velice asto, i nkolikrát bhem rozpotového období. První daové píjmy do municipálního rozpotu plynou až v prbhu i koncem ledna rozpotového období. Od zaátku ledna bžného roku však municipalita musí financovat veejné statky, musí platit faktury za energie a ostatní služby, vyplácet mzdy, apod. Nemáli finanní rezervy, musí využít krátkodobý úvr. Typickým krátkodobým úvrem je kontokorentní úvr, který lze erpat v omezené výši a po omezenou dobu v prbhu jednoho rozpotového období. Je poskytován na bžném útu, který mže mít jak kreditní, tak debetní zstatek, piemž výše debetního zstatku i výše úroku je smluvn ohraniená. Kontokorentním úvrem však nelze krýt deficit rozpotu, protože jej nelze erpat na pelomu kalendáního roku. Dalším píkladem krátkodobého úvru je eskontní úvr. Úvr spoívá v tom, banka odkoupí (eskontuje) smnku ped její splatností, poté si odete diskont, tj. ástku, kterou si banka odete od nominální hodnoty smnky, piemž výše diskontu závisí na dob od data eskontu do dne splatnosti smnky (platebního dne). Po eskontu se banka stává majitelem smnky. Banka poskytuje subjektu, který na ni eskontoval smnku, eskontní úvr, jehož výše je urena smnenou ástkou a dobou splatnosti smnky. Diskont, který se sráží pi eskontu smnky, se urí podle vzorce: P T S D 100 R (4) kde P je smnená ástka, T je zbytková doba splatnosti (dny), S je diskontní sazba (% p.a.), R je poet dn v roce. 32

35 Stedndobý úvr Stedndobý úvr využívají obce na financování investiních akcí, u nichž se pedpokládá v blízké budoucnosti jejich zhodnocení. Nap. rekonstrukce bytového fondu a následný odprodej. Stedndobé úvry jsou využívány zatím nejastji k financování investiních zámr. Jak uvádí Freiberg (2000) velmi asto využívaným stedndobým úvrem je hypotení úvr, který nejastji slouží k nákupu nemovitosti za úelem bydlení i pronájmu, piemž je úvr zajištn zástavním právem k nemovitosti. Výše úrokové sazby je vzhledem k relativn malému riziku bank, které je dáno zajištním zástavním právem k nemovitosti, obvykle nižší ve srovnání s úrokovými sazbami z alternativních úvr. Výše hypoteního úvru mže init maximáln 70 % ze zástavní hodnoty zastavené nemovitosti Dlouhodobý úvr Dlouhodobý úvr využívají obce pro financování dlouhodobých investic, zejména v infrastruktue. Dlouhodobé úvry tvoí nejvtší objem erpaných úvr. Využití stedndobého a dlouhodobého úvru a jeho splácení ovlivuje i úroková sazba. Penžní ústavy stanoví konkrétní výši úroku podle druhu úvru, úelu, na jaký je úvr poskytován, na jakou dobu je poskytován i podle formy ruení Emise cenných papíru Poková (1997) uvádí, že potebné finanní prostedky obce také mohou získat prostednictvím emise cenných papír. Vtšinou obce vydávají dlouhodobé cenné papíry, tzn. obligace, a tím získávají návratné finanní prostedky na financování investiních poteb. I s emisí municipálních cenných papír jsou spojeny úrokové náklady. ím vyšší úrok je, tím lze ekat vtší poptávku po municipálních cenných papírech. Obce však emisi komunálních obligací zatím využívají omezen, nebo tato forma získání finanních prostedk je nákladná z hlediska emise (zprostedkování, tisk, ochrana proti padlání, atd.). Emise dluhopis se u nás ídí zákonem. 530/1992 Sb., o dluhopisech, zákonem. 21/1992 Sb., o bankách, zákonem. 591/1991 Sb., o cenných papírech. 33

36 Chce-li obec emitovat komunální obligace, musí tento zámr schválit obecní zastupitelstvo, a musí dostat povolení od MF R a souhlas NB. Vtšinu dosavadních emisí komunálních obligací zprostedkovávala eská spoitelna, a,s. Penžní ústav vypracuje finanní analýzu a navrhne konkrétní podmínky emise. Výsledkem je konená verze prospektu, který obsahuje zejména pesné emisní podmínky, informace o použití výtžku emise, výhled hospodaení, popis emitenta, apod. Prospekt je nejdležitjší souástí žádosti o povolení emise podávané na MF R. Jestli MF schválení emisi, pidlí emitovanému cennému papíru oznaení ISIN. Malé obce nevyužívají tento zpsob financování, nebo disponují nízkými majetkovými zárukami a výnos z emise by byl v podstat pohlcen náklady emise Smnky Jak uvádí Sekerka (1997) smnka je listinný cenný papír vystavený ve prospch urité osoby (tzv. na ad). Výstavce smnky (emitent) iní penžní slib nebo platební píkaz ve prospch osoby na smnce vystavené. Ze smnky vyplývá na jedné stran bezpodmínený dlužnický závazek a na druhé stran nárok majitele na plnní. Smnka je bžn pevoditelná tzv. indosamentem (rubopisem, žírem). Smnka zajišuje zpsob, jak uhradit finanní závazky s uritým asovým odstupem, tzn. nahrazuje hotové peníze pi placení. Akceptuje-li smneník smnku svým podpisem, stává se akceptantem - píjemcem. Smnky mžeme lenit na: vlastní (solosmnka), kdy se výstavce, který vystavuje smnku, sám zavazuje zaplatit. V tomto pípad se jedná o platební slib. cizí (trata), kdy výstavce pikazuje jiné osob zaplatit majiteli smnky (remitentovi) na smnce uvedenou smnenou ástku, ili se jedná o platební píkaz. Využívání smnky jako platebního instrumentu a její náležitostí upravuje smnený a šekový zákon Zákon. 191/1950 Sb., smnený a šekový zákon v platném znní. 34