Testování retenční schopnosti půdy
|
|
- Pavla Tomanová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU II str Srní října 2004 Testování retenční schopnosti půdy Testing of the soil water retention capacity Ľubomír Lichner 1, Miloslav Šír 2, * & Miroslav Tesař 2 1 Ústav hydrológie SAV, Račianska 75, SK Bratislava 38, Slovensko 2 Ústav pro hydrodynamiku AVČR, Pod Paťankou 5, CZ Praha 6, Česká republika *msir@mereni.cz Abstract Soil water retention capacity plays very important role in both the soil water regime and runoff formation. Two alternating phases of the soil water regime the percolation phase and the accumulation phase can be met. In the course of percolation phase, when soil-water content is greater than a certain maximum value, the infiltrating rainwater flows through the soil. Consequently, this water forms the runoff from a catchment. During the accumulation phase, when the actual soil-water content is lower then certain maximum value, rainwater accumulates in the soil. This accumulated soil-water is a source for plant transpiration. If the soil-water content drops below a certain minimum value, plant transpiration is ceased. Thus, the soil plays the role of a reservoir filled with rainwater and emptied by the withdrawal of water for plant transpiration. The soil-water content oscillates between certain maximum and minimum values. Its difference is the soil-water retention capacity. This article shows how to estimate the in-situ soil-water retention capacity during an infiltration of water marked by radioactive tracer. Field infiltration tests were done in the Zábrod experimental field in the Bohemian Forest (=Šumava Mts.). Key words: soil-water retention capacity, infiltration experiment, radioactive tracer technique ÚVOD Příspěvek se zabývá testováním retenční kapacity půdy, tedy faktoru ovlivňujícího vodní režim půd a tvorbu odtoku z povodí. V průběhu vegetační sezóny se vodní režim půd skládá ze střídajících se fází: akumulační a perkolační (TESAŘ et al. 2001). V průběhu akumulační fáze se voda infiltrující ze srážek v půdním profilu akumuluje a je čerpána rostlinami pro potřeby transpirace. Tato fáze obvykle trvá několik týdnů. Pokud odběr vody na transpiraci převyšuje srážkový přítok, vyčerpává se voda z půdy až k dolní hraniční hodnotě, kdy nedostatek vody v půdě způsobí zastavení transpirace. Převyšuje-li vsak srážkové vody její odběr na transpiraci, zaplňuje infiltrující voda půdu až do okamžiku, kdy objem akumulované vody překročí určitou horní hranici. Pak dojde k náhlému odtoku velkého množství vody do podloží. Tím se nastartuje perkolační promyvná fáze, v níž většina srážkové vody protéká půdou do podloží, aniž by byla v půdě zdržena. Trvání perkolační fáze je závislé na srážkové činnosti a na objemu vody v půdě při jejím nastartování a může trvat od několika hodin po několik dnů či týdnů. Perkolační fáze ustane v okamžiku poklesu objemu vody v půdě pod horní hranici. Rozdíl mezi horní a dolní hodnotou objemu vody v půdě je retenční kapacita půdy. Půda hraje v hydrologickém cyklu pevnin roli nádrže o značném retenčním objemu. Ten v celostátním měřítku řádově převyšuje objem vody v nádržích a vodních tocích (KUTÍLEK 1978). Retenční kapacita půd proto podstatně ovlivňuje transformaci srážky na odtok z povodí. 63
2 Výtok vody z půdy do podloží, vyvolaný vsakem srážky, který způsobí překročení retenční kapacity půdy, může způsobit povodňovou vlnu, případně povodňovou vlnu tvořenou převážně povrchovým a hypodermickým odtokem zvětšit. Tímto mechanismem překročení retenční kapacity půd vznikají povodně zdánlivě nemožně velké, pokud se uvažuje konvenčním způsobem o příčinných srážkách a nebere se v úvahu aktuální zaplnění půdy vodou před srážkou (TESAŘ et al. 2004). Díky prostorové variabilitě půd je výskyt plošně synchronního výtoku z půdního profilu do podloží méně pravděpodobný pro velká povodí, ale pro malá povodí z plochou do 10 km 2 tato pravděpodobnost strmě stoupá. Retenční kapacitu půdy lze určit několika metodami. Jsou to: (1) Laboratorní měření retenčních křivek (ŠÚTOR & ŠTEKAUEROVÁ 2003), (2) Terénní infiltrační pokusy (LICHNER 1986, ŠÍR et al. 2000), (3) Tenzometrický a/nebo vlhkoměrný monitoring vodního režimu půd (TESAŘ et al. 2001), (4) Měření srážek a odtoků v povodňových situacích (CZELIS & SPITZ 2003), (5) Simulace infiltrace vody do půdy (TESAŘ et al. 1990). V tomto příspěvku se testuje retenční kapacita půdy na šumavské lokalitě Zábrod louka pomocí terénní infiltrace vody označené radioaktivním indikátorem (stopovačem). Získané údaje jsou konfrontovány s výsledky získanými jinými metodami na dalších horských a podhorských stanovištích. EXPERIMENTÁLNÍ PLOCHA Nejdelší soustavný monitoring hydrologického cyklu v oblasti Šumavy (od roku 1983) je v provozu na povodí Liz a blízkých experimentálních plochách Zábrod pole a Zábrod louka. Toto povodí představuje typické hydrologické poměry horských pramenných oblastí Šumavy. Povodí a experimentální plochy jsou popsány v literatuře (TESAŘ et al. 2001). Genetickým půdním představitelem je hnědá půda kyselá podzolovaná o třech genetických půdních horizontech: 0 17 cm, cm a cm. Geologickým podložím je pararula. Vegetační kryt je trvalý travní porost. Průměrná nadmořská výška činí 790 m n.m., průměrná roční teplota vzduchu je 6,1 ºC, průměrný roční srážkový úhrn je 841 mm. Infiltrační experimenty byly vykonány na ploše Zábrod louka. INFILTRAČNÍ MĚŘENÍ Smyslem infiltračních měření bylo: (1) Postupnou dotací vody na povrch půdy dosáhnout co největšího objemu stabilizované vody. (2) Postihnout okamžik, kdy voda v půdě ztratí stabilitu a dá se do pohybu směrem do podloží. (3) Stanovit prahový objem vody v tomto zlomovém okamžiku. Na experimentální ploše bylo vytyčeno pět čtvercových okrsků o rozměru 5 5 m. Jeden okrsek byl vystrojen tenzometry (v hloubkách 15, 30, 45 a 60 cm) a půdními vlhkoměry (0 30 cm, 0 45 cm a 0 60 cm). Na dvou jiných okrscích (označeny jako 2 a 3) byly instalovány přístupové pažnice o vnějším průměru 11 mm pro měření četnosti impulsů (která je úměrná aktivitě a koncentraci radioaktivního indikátoru) v hloubce cm. Četnost impulsů byla měřena Geiger-Müllerovým detektorem o délce 21 mm a průměru 6,3 mm, vsunovaným do přístupových pažnic. Měření probíhalo po dobu 1 minuty v každé z hloubek 0, 5, 10, 15, 20, 25, 30, 40, 50, 60, 70, 80, 90 a 100 cm. Před započetím vlastního experimentu byla změřena přirozená radioaktivita půdy (asi 20 imp.min 1 ), prostorový dosah pro radioaktivní indikátor 131 I - (asi 20 cm od pažnice) a stabilita měřícího zařízení. Měření probíhalo tak, že v počátečním čase byl na povrch půdy v okolí přístupových pažnic nalit vodní roztok radioaktivního indikátoru 131 I - (v chemické formě Na 131 I). Poté byla měřena četnost impulsů ve všech pažnicích a hloubkách. Následovalo nakropení malého množství vody, které způsobilo transport radioaktivního indikátoru do větší hloubky, a opa- 64
3 kování měření ve všech pažnicích a hloubkách. Do skrápěcí vody nebyl přidáván radioaktivní indikátor. Tento scénář byl opakován tak dlouho, dokud nebyla zaznamenána destabilizace půdní vody. Zcela shodně byl kropen experimentální okrsek osazený tenzometry a vlhkoměry a dva další okrsky nedotčené osazením přístrojů. Během experimentu byly registrovány tenzometrické tlaky, vlhkosti půdy, teplota vzduchu, globální radiace a evaporace z volné hladiny. Na konci experimentu byla zjištěna hloubka průniku vody na všech pěti okrscích. VÝSLEDKY A DISKUSE Měřená četnost impulsů byla přepočtena, s ohledem na poločas rozpadu, ke startovnímu času experimentů. Z naměřených bodových údajů byly sestaveny hloubkové profily četnosti impulsů v pažnicích, časové průběhy četnosti impulsů v každé hloubce a pažnici, časové průběhy sumární četnosti impulsů ve všech pažnicích a hloubkách a časový průběh četnosti impulsů v celém půdním profilu do 100cm hloubky. Dále byly údaje o sumární četnosti impulsů v půdě vztaženy ke kumulativní infiltraci vody do půdy. Na počátku měření obsahoval půdní profil obvyklé množství vody, nebyl ani přeschlý ani přesycený vodou. Tenzometrický tlak v povrchovém organickém horizontu byl 20 kpa, zatímco v hloubce 60 cm činil 60 kpa. Měření trvalo 7 dní až k dosažení zlomového okamžiku na stanovišti 3. Na stanovišti 2 nebylo zlomu mezi stabilizací a výtokem vody dosaženo. Na konci experimentu byla radioaktivní voda detekována v hloubce 50 cm, když bylo v půdě stabilizováno 61,2 mm infiltrované vody. Na stanovišti 3 byl zlomový bod dosažen a překročen. Ve zlomovém okamžiku byla radioaktivní voda v hloubce cm, když vsáklo do půdy 74,1 mm vody. Na všech pěti okrscích bylo dosaženo velice podobné hloubky výrazného zvlhčení půdy cm na konci experimentu. Na Obr. 1 je zřetelný ostrý zlom ve znázorněné závislosti sumární četnosti impulsů a kumulativní infiltrace na stanovišti 3. Od započetí měření až do tohoto zlomového bodu roste sumární četnost impulsů proporcionálně ke kumulativní infiltraci. Což značí, že veškerá infiltrovaná voda (obsahující radioaktivní stopovač, který se do ní dostal průsakem přes kontaminovaný půdní povrch) se stabilizovala v půdě v hloubce menší než 100 cm. Po překročení tohoto zlomového bodu už sumární četnost impulsů v půdě neroste, ačkoliv do ní vtéká další radioaktivní voda. Znamená to, že tato další voda se v půdě neudrží a protéká do podloží. Hloubkový profil četnosti impulsů v půdě na stanovišti 3 v okamžiku destabilizace vody ukazuje Obr. 2. Obr. 1. Sumární četnost impulsů v půdě v závislosti na kumulativní infiltraci na stanovišti 3. Fig. 1. Total counting rate (counts per minute) in the soil profile vs. cumulative infiltration in the plot 3. 65
4 Obr. 2. Hloubkový profil četnosti impulsů v půdě na stanovišti 3 v okamžiku destabilizace vody (31 35 označení přístupových pažnic). Fig. 2. Counting rate (counts per minute) vs. soil depth in the plot 3 at the moment of instability driven flow (31 35 access tubes). ZÁVĚR Podle práce TESAŘ et al. (1990) vsákne na stanovišti Liz asi 60 mm, aniž by došlo k takovému zaplnění půdy vodou, které vyvolá povrchový odtok. To je v dobrém souladu s objemem stabilizované vody mm, jak ji ukazují infiltrační experimenty na lokalitě Zábrod louka. Vzhledem k tomu, že na počátku diskutovaných infiltračních experimentů nebyl půdní profil proschlý tak, aby to znemožňovalo transpiraci, lze předpokládat, že retenční kapacita půdy je o něco větší než v experimentu stabilizovaných mm. Tenzometrický monitoring vodního režimu půd ukazuje, že retenční kapacita půdy je na stanovištích Liz, Zábrod pole a Zábrod louka asi mm (TESAŘ et al. 2001). Ve stejném rozmezí mm se pohybuje retenční kapacita půd v Krkonoších, Jizerských horách a v Novobystřické pahorkatině (ELIÁŠ et al. 2002). Na všech zkoumaných lokalitách je půdní pokryv tvořen hnědými půdami horského nebo vysočinného typu, i když vzniklými na různých geologických substrátech. Můžeme proto uzavřít konstatováním, že retenční kapacita v rozmezí mm je typická pro převládající půdní pokryv hor a vysočin. Nejspíše je to proto, že podobné klimatické a výškové podmínky vedou ke vzniku podobných půd (ELIÁŠ et al. 2002). Tím se také vysvětluje, proč deště o úhrnu nad 60 mm v podmínkách krystalinika vyvolávají zpravidla povodně. LITERATURA CZELIS R. & SPITZ P., 2003: Retence vody v povodí při povodních [Retention of water in the catchments during floods]. Acta Hydrologica Slovaca, 4(2): (in Czech). ELIÁŠ V., TESAŘ M., ŠÍR M. & SYROVÁTKA O., 2002: Stabilita a extremalizace hydrologického cyklu pramenných oblastí [Stability and extremalization of hydrologic cycle in head water areas]. In: Povodně: prognózy, vodní toky a krajina, PATERA A. (ed.) Fakulta stavební ČVUT v Praze a Česká vědeckotechnická vodohospodářská společnost, Praha, pp (in Czech). KUTÍLEK M., 1978: Vodohospodářská pedologie [Soil hydrology]. SNTL/ALFA, Praha, Bratislava, 296 pp. (in Czech). LICHNER Ľ., 1986: Solute movement observation in the field soils by means of radioactive tracers. Radioisotopy, 27(l): ŠÍR M., TESAŘ M., LICHNER Ľ. & SYROVÁTKA O., 2000: In-situ measurement of oscillation phenomena in gravity- -driven drainage. IHP-V, Technical Documents in Hydrology, 37:
5 ŠÚTOR J. & ŠTEKAUEROVÁ V., 2003: Prahový jav odtoku vody zo zóny aerácie pôdy [Water outfow from the soil vadose zone as a treshold phenomena]. In: Hydrologie půdy v malém povodí, ŠÍR M. (ed.) Ústav pro hydrodynamiku AVČR, Praha, pp (in Slovak). TESAŘ M., ŠÍR M. & KUBÍK F., 1990: Estimation of surface runoff using simulation of the soil water movement [Stanovení povrchového odtoku z přívalového deště obecného průběhu aplikací numerické simulace pohybu vody v zemině]. Vodní hospodářství, 4: TESAŘ M., ŠÍR M., PRAŽÁK J. & LICHNER Ľ., 2004: Instability driven flow and runoff formation in a small catchment. Geologica Acta, 2(2): TESAŘ M., ŠÍR M., SYROVÁTKA O., PRAŽÁK J., LICHNER Ľ. & KUBÍK F., 2001: Soil water regime in head water regions observation, assessment and modelling. Journal of Hydrology and Hydromechanics, 49(6):
Vodní režim půd a jeho vliv na extrémní hydrologické jevy v měřítku malého povodí. Miroslav Tesař, Miloslav Šír, Václav Eliáš
Vodní režim půd a jeho vliv na extrémní hydrologické jevy v měřítku malého povodí Miroslav Tesař, Miloslav Šír, Václav Eliáš Ústav pro hydrodynamiku AVČR, Pod Paťankou 5, 166 12 Praha 6 Úvod Příspěvek
VíceTvorba dešťového odtoku z malého horského povodí
AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU II str. 56 62 Srní 4. 7. října 2004 Tvorba dešťového odtoku z malého horského povodí Runoff formation in a small mountaineous watershed Tomáš Bayer 1, Miroslav Tesař 2 & Miloslav
VíceKlíčová slova : malá povodí, využívání půdy, odtokové poměry, čísla odtokových křivek (CN)
VLIV HOSPODAŘENÍ V POVODÍ NA JEHO RETENCI Jana Podhrázská Abstrakt Hydrologické poměry malých povodí jsou ovlivněny mimo jiné zejména způsobem hospodaření na zemědělské půdě. Se změnami politickými jdou
VíceKlimatická anomálie 1992 1996 na šumavském povodí Liz jako důsledek výbuchu sopky Pinatubo v roce 1991
AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU II str. 74 78 Srní 4. 7. října 2004 Klimatická anomálie 1992 1996 na šumavském povodí Liz jako důsledek výbuchu sopky Pinatubo v roce 1991 Climatic anomaly 1992 1996 in the
VíceOdtok z malého horského povodí v důsledku přesycení půdy vodou
Odtok z malého horského povodí v důsledku přesycení půdy vodou Aleš Vondrka 1, Miloslav Šír 2, Miroslav Tesař 2 1 Střední škola rybářská a vodohospodářská Jakuba Krčína, Táboritská 941/II, 379 01 Třeboň
VíceVliv změn využití pozemků na povodně a sucha. Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i.
Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i. Jak se měnily rozlohy využití pozemků Příklad pro povodí Labe v Děčíně Data byla převzata ze zdroje:
VíceVliv vegetace na vodní a teplotní režim tří povodí ve vrcholovém pásmu Šumavy
AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU II str. 84 88 Srní 4. 7. října 2004 Vliv vegetace na vodní a teplotní režim tří povodí ve vrcholovém pásmu Šumavy Influence of vegetation cover on water and thermal regime
VíceSoubor specializovaných map povodí Teplého potoka pro simulaci odtokového procesu v suchém období
Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Soubor specializovaných map povodí Teplého potoka pro simulaci odtokového procesu v suchém období Případová studie povodí Teplý potok Příloha
VíceVLIV HOSPODAŘENÍ V POVODÍ NA ZMĚNY ODTOKOVÝCH POMĚRŮ
Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed.): XIV. Česko-slovenská bioklimatologická konference, Lednice na Moravě 2.-4. září 2002, ISBN 80-813-99-8, s. 352-356 VLIV HOSPODAŘENÍ V POVODÍ NA ZMĚNY ODTOKOVÝCH POMĚRŮ
VíceVLIV VEGETAČNÍHO POROSTU A JEHO ZMĚN NA VODNÍ REŽIM PŮD V PRAMENNÝCH OBLASTECH KRKONOŠ
TESAŘ M., ŠÍR M. & DVOŘÁK I. J. 2004: Vliv vegetačního porostu a jeho změn na vodní režim půd v pramenných oblastech Krkonoš. In: ŠTURSA J., MAZURSKI K. R., PALUCKI A. & POTOCKA J. (eds.), Geoekologické
VíceFunkce odvodnění na zemědělských půdách během extrémních průtoků Functioning of Drainage on Agricultural Lands During Extreme Flows
Příspěvek Bratislava 1999 Soukup, Kulhavý, Doležal Strana 1 (5) Funkce odvodnění na zemědělských půdách během extrémních průtoků Functioning of Drainage on Agricultural Lands During Extreme Flows Mojmír
VíceTEPLOTY A VLHKOSTI PÔDY NA ÚZEMI ČR V ROKOCH 2000 AŽ
TEPLOTY A VLHKOSTI PÔDY NA ÚZEMI ČR V ROKOCH 2000 AŽ 2002 Soil temperature and moisture on the territory of the Czech Republic in 2000-2002 Možný Martin, Kott Ivan Český hydrometeorologický ústav Praha
Vícepodzemních a povrchových vodách pro stanovení pohybu a retence infiltrujících srážek a napájení sledovaných vodních zdrojů.
Sledování 18 O na lokalitě Pozďátky Metodika Metodika monitoringu využívá stabilních izotopů kyslíku vody 18 O a 16 O v podzemních a povrchových vodách pro stanovení pohybu a retence infiltrujících srážek
VíceFakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny
Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Soubor účelových map k Metodice hospodářského využití pozemků s agrárními valy pro vytváření vhodného vodního režimu a pro snižování povodňového
VíceInfiltration ability of soil in fast-growing species plantation
INFILTRAČNÍ SCHOPNOST PŮDY V POROSTECH RYCHLE ROSTOUCÍCH DŘEVIN Infiltration ability of soil in fast-growing species plantation Mašíček T., Toman F., Vičanová M. Mendelova univerzita v Brně, Agronomická
VíceHYDROLOGIE MALÉHO POVODÍ 2014
Pozvánka na konferenci s mezinárodní účastí HYDROLOGIE MALÉHO POVODÍ 2014 Pořádající organizace Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v.v.i., Praha Česká vědeckotechnická vodohospodářská společnost, Praha Ústav
VíceKvantifikace účinků opatření v krajině na hydrologický režim
Kvantifikace účinků opatření v krajině na hydrologický režim Ladislav Kašpárek a Roman Kožín VÚV T.G.Masaryka, v.v.i. Možnosti změn infiltrace změnou orné půdy na les Pro odhad toho, jak se projeví změna
VíceJiří LUKEŠ 1 KAROTÁŅNÍ MĚŖENÍ VE VRTECH TESTOVACÍ LOKALITY MELECHOV WELL LOGGING MEASUREMENT ON TESTING LOCALITY MELECHOV
Jiří LUKEŠ 1 KAROTÁŅNÍ MĚŖENÍ VE VRTECH TESTOVACÍ LOKALITY MELECHOV WELL LOGGING MEASUREMENT ON TESTING LOCALITY MELECHOV Abstract In the year 2007 research program on test locality Melechov continued
VíceVLIV TERMÍNU VÝSKYTU EXTRÉMNÍCH SRÁŽEK NA VÝVOJ ODTOKU ZE ZEMĚDĚLSKÉHO POVODÍ
KULHAVÝ, Zbyněk, Ing., CSc. SOUKUP, Mojmír, Ing., CSc. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy Praha Žabovřeská 250, PRAHA 5 - Zbraslav VLIV TERMÍNU VÝSKYTU EXTRÉMNÍCH SRÁŽEK NA VÝVOJ ODTOKU ZE ZEMĚDĚLSKÉHO
Vícepůdy v trvalém travním porostu a v porostu rychle rostoucích dřevin během vegetačního období roku 2011
Sledování průběhu infiltrační schopnosti půdy v trvalém travním porostu a v porostu rychle rostoucích dřevin během vegetačního období roku 2011 Tomáš Mašíček, František Toman, Martina Vičanová Mendelova
VíceVyužití hydrologického bilančního modelu při posouzení retenčního potenciálu malého zemědělsko-lesního povodí
Krajina, meliorace a vodní hospodářství na přelomu tisíciletí Strana 1 Využití hydrologického bilančního modelu při posouzení retenčního potenciálu malého zemědělsko-lesního povodí Zbyněk KULHAVÝ Retenční
VícePrůběžná zpráva č. 2 Programu státní podpory výzkumu a vývoje MŽP v roce 2005
Průběžná zpráva č. 2 Programu státní podpory výzkumu a vývoje MŽP v roce 2005 Program Geosféra - SB evidenční označení programu: VaV/1D/1/29/04 název projektu: Biogeochemické cykly ekologicky významných
VíceRežim teploty a vlhkosti půdy na lokalitě Ratíškovice. Tomáš Litschmann 1, Jaroslav Rožnovský 2, Mojmír Kohut 2
Režim teploty a vlhkosti půdy na lokalitě Ratíškovice Tomáš Litschmann 1, Jaroslav Rožnovský 2, Mojmír Kohut 2 AMET, Velké Bílovice 1 Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno 2 Úvod: V našich podmínkách
VíceHydrologie a pedologie
Hydrologie a pedologie Ing. Dana Pokorná, CSc. č.dv.136 1.patro pokornd@vscht.cz http://web.vscht.cz/pokornd/hp Předmět hydrologie a pedologie ORGANIZACE PŘEDMĚTU 2 hodiny přednáška + 1 hodina cvičení
Více5. Hodnocení vlivu povodně na podzemní vody
5. Hodnocení vlivu povodně na podzemní vody Podzemní vody jsou součástí celkového oběhu vody v povodí. Proto extrémní srážky v srpnu 2002 významně ovlivnily jejich režim a objem zásob, které se v horninovém
VíceČESKÁ REPUBLIKA. www.voda.mze.cz www.voda.env.cz
ČESKÁ REPUBLIKA je vnitrozemský stát ve střední části Evropy, který náleží do oblasti mírného klimatického pásu severní polokoule. Celková délka státních hranic České republiky představuje 2 290,2 km.
VíceVoda v krajině. Funkce vody v biosféře: Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Evropská vodní charta
Voda v krajině Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Eva Boucníková, 2005 Funkce vody v biosféře: Biologická Zdravotní Kulturní Estetická Hospodářská Politická
VíceSrážko-odtokový vztah Metody popisu srážko-odtokového vztahu Hydrologické extrémy
Srážko-odtokový vztah Metody popisu srážko-odtokového vztahu Hydrologické extrémy Vždy platí základní bilance P G Q ET G S in out Jednotlivé složky bilance nejsou konstantní v čase Obecně se jedná o jakýkoli
VíceKNOWLEDGE ACQUIRED BY ANALYSIS OF FACTORS INFLUENCING THE NATURAL WATER RETENTION CATCHMENT
POZNATKY ZÍSKANÉ ANALÝZOU FAKTORŮ OVLIVŇUJÍCÍCH PŘIROZENOU RETENCI POVODÍ KNOWLEDGE ACQUIRED BY ANALYSIS OF FACTORS INFLUENCING THE NATURAL WATER RETENTION CATCHMENT Jan Prudký, Mendelova zemědělská a
VíceSimulace proudění vody nenasyceným půdním prostředím - Hydrus 1D
Simulace proudění vody nenasyceným půdním prostředím - Hydrus 1D jednorozměrný pohyb vody a látek v proměnlivě nasyceném porézním prostředí proudění Richardsova rovnice transport látek advekčně-disperzní
VíceČesko pravděpodobně čeká další rok na suchu. Klíčové je udržet vodu v krajině a vodních tocích Akční program adaptace na klimatické změny v ČR
Česko pravděpodobně čeká další rok na suchu. Klíčové je udržet vodu v krajině a vodních tocích Akční program adaptace na klimatické změny v ČR "Za dopady sucha u nás nemůže výhradně jen klimatická změna,
VíceMejzlík Lukáš, Jan Prudký, Petra Nováková Ústav krajinné ekologie, MZLU v Brně
HODNOTENIE RETENČNEJ SCHOPNOSTI MALÉHO POVODIA EVALUATION OF RETENTION CAPACITY OF SMALL CATCHMENT AREA Mejzlík Lukáš, Jan Prudký, Petra Nováková Ústav krajinné ekologie, MZLU v Brně Abstrakt The storm
VícePŘÍSPĚVEK K HODNOCENÍ SUCHA NA JIŽNÍ MORAVĚ
PŘÍSPĚVEK K HODNOCENÍ SUCHA NA JIŽNÍ MORAVĚ Jiří Sklenář 1. Úvod Extrémy hydrologického režimu na vodních tocích zahrnují periody sucha a na druhé straně povodňové situace a znamenají problém nejen pro
VícePOTENCIÁLNÍ OHROŽENOST PŮD JIŽNÍ MORAVY VĚTRNOU EROZÍ
ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ Ročník LII 5 Číslo 2, 2004 POTENCIÁLNÍ OHROŽENOST PŮD JIŽNÍ MORAVY VĚTRNOU
VícePRŮCHOD POVODNĚ V ČERVNU 2013 VLTAVSKOU KASKÁDOU
PRŮCHOD POVODNĚ V ČERVNU 2013 VLTAVSKOU KASKÁDOU VLTAVA RIVER CASCADE DURING THE FLOOD IN JUNE 2013 Tomáš Kendík, Karel Březina Abstrakt: Povodňová situace, kterou bylo zasaženo území povodí Vltavy na
VíceHydrologie povrchových vod. Hana Macháčková, Roman Pozler ČHMÚ Hradec Králové
Hydrologie povrchových vod Hana Macháčková, Roman Pozler ČHMÚ Hradec Králové Hydrologie Věda, která se zabývá poznáním zákonů výskytu a oběhu vody v přírodě. Inženýrská hydrologie Zabývá se charakteristikami
VíceRetenční kapacita krajiny a možnosti jejího zvyšování
ČVUT v Praze Fakulta Stavební Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Retenční kapacita krajiny a možnosti jejího zvyšování Dostál Tomáš, Miroslav Bauer, Josef Krása dostal@fsv.cvut.cz 1 http://www.intersucho.cz/cz/
VícePlošné zdroje znečištění ze zemědělského hospodaření ve vazbě na kvalitu vody V Jihlavě dne
Plošné zdroje znečištění ze zemědělského hospodaření ve vazbě na kvalitu vody V Jihlavě dne 23. 1. 2017 Prof. Ing.Tomáš Kvítek, CSc. tomas.kvitek@pvl.cz Povodí Vltavy, státní podnik Odnos látek, zeminy
VíceDegradace půd erozí v podmínkách změny klimatu a možnosti jejího omezení
Degradace půd erozí v podmínkách změny klimatu a možnosti jejího omezení Problémové okruhy řešené v rámci dílčí metodiky: Analýza výskytu erozně nebezpečných dešťů Klimatické podmínky rozvoje erozních
Více5.5 Předpovědi v působnosti RPP České Budějovice Vyhodnocení předpovědí Obr Obr Obr. 5.38
5.5 Předpovědi v působnosti RPP České Budějovice Regionální předpovědní pracoviště v Českých Budějovicích zpracovává předpovědi pro povodí Vltavy po vodní dílo Orlík, tedy povodí Vltavy, Lužnice a Otavy.
VíceSLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM
SLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM Bednářová, E. 1, Kučera, J. 2, Merklová, L. 3 1,3 Ústav ekologie lesa Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova
VícePROJEV KLIMATICKÉ ANOMÁLIE V ODTOKOVÝCH POMĚRECH NA POVODÍ LIZ
J. Hydrol. Hydromech., 52, 2004, 2, 108 114 PROJEV KLIMATICKÉ ANOMÁLIE 1992 1996 V ODTOKOVÝCH POMĚRECH NA POVODÍ LIZ MILOSLAV ŠÍR 1), MIROSLAV TESAŘ 1), ĽUBOMÍR LICHNER 2), OLDŘICH SYROVÁTKA 3) 1) Ústav
VíceNávrhové srážky pro potřeby hydrologického modelování
pro potřeby hydrologického modelování Petr Kavka, Luděk Strouhal, Miroslav Müller et al. Motivace - legislativa Objekty mimo tok nejsou předmětem normy ČSN 75 1400 Hydrologické údaje povrchových vod =>
VíceMetody hodnocení sucha v lesních porostech. Kateřina N. Hellebrandová, Vít Šrámek, Martin Hais
Metody hodnocení sucha v lesních porostech Kateřina N. Hellebrandová, Vít Šrámek, Martin Hais Hodnocení sucha v lesních porostech ve velkém prostorovém měřítku sucho jako primární stresový faktor i jako
VíceMožné dopady klimatické změny na dostupnost vodních zdrojů Jaroslav Rožnovský
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Kroftova 43, 616 67 Brno e-mail:roznovsky@chmi.cz http://www.chmi.cz telefon: 541 421 020, 724 185 617 Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních
VíceStav sucha pokračuje i v říjnu
Datum: 17. 10. 2018 Místo: Praha-Komořany TISKOVÁ ZPRÁVA Stav sucha pokračuje i v říjnu Srážkový deficit z letních měsíců pokračuje i nadále, do poloviny října představovaly srážkové úhrny na území České
VíceTeplota a vlhkost půdy rozdílně využívaného lučního porostu na Šumavě
AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU s. 39 43 Srní 2. 4. dubna 2001 Teplota a vlhkost půdy rozdílně využívaného lučního porostu na Šumavě Tomáš Kvítek, Renata Duffková & Jana Peterková Výzkumný ústav meliorací
Více3. přednáška. Výzkum a měření erozních procesů
3. přednáška Výzkum a měření erozních procesů Erozní výzkum: výzkum slouží k důkladnému poznání a pochopení všech činitelů jejíchž interakcí eroze vzniká a pomáhá tak hledat účinné nástroje pro její zmírnění
VíceVláhová bilance krajiny jako ukazatel možného zásobení. podzemní vody
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Jaroslav Rožnovský Vláhová bilance krajiny jako ukazatel možného zásobení podzemní vody Mendelova univerzita, Ústav šlechtění a množení zahradnických rostlin
Více3. Srovnání plošných srážek a nasycenosti povodí zasažených srážkami v srpnu 2002 a červenci 1997
3. Srovnání plošných srážek a nasycenosti povodí zasažených srážkami v srpnu 2 a červenci 1997 3.1. Hodnocení plošných srážek Analýza rozložení i množství příčinných srážek pro povodně v srpnu 2 a v červenci
VíceVodní režim jizerských rašelinišť. Dekáda hydrologických pozorování v lokalitách s technickou úpravou drenáže vody.
Vodní režim jizerských rašelinišť. Dekáda hydrologických pozorování v lokalitách s technickou úpravou drenáže vody. doc. Ing. Martin Šanda, Ph.D. Fakulta stavební, ČVUT v Praze V prezentaci jsou použity
VíceN-LETOST SRÁŽEK A PRŮTOKŮ PŘI POVODNI 2002
N-LETOST SRÁŽEK A PRŮTOKŮ PŘI POVODNI 2002 MARTIN STEHLÍK* * Oddělení povrchových vod, ČHMÚ; e-mail: stehlikm@chmi.cz 1. ÚVOD Povodeň v srpnu 2002 v České republice byla způsobena přechodem dvou frontálních
VícePosudek habilitační práce
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební oddělení pro vědu a výzkum Thákurova 7, 166 29 Praha 6 e mail: hamarova@fsv.cvut.cz tel.: 2 2435 8735 Habilitační obor: Uchazeč: Oponent: Posudek habilitační
VíceZáklady pedologie a ochrana půdy
Základy pedologie a ochrana půdy 5. přednáška VODA V PŮDĚ Půdní voda = veškerá voda vyskytující se trvale nebo dočasně v půdním profilu (kapalná, pevná, plynná fáze) vztah k půdotvorným procesům a k vegetaci
VíceMetodika pro posuzování akcí zařazených do programu Podpora retence vody v krajině rybníky a vodní nádrže
Metodika pro posuzování akcí zařazených do programu 129 280 Podpora retence vody v krajině rybníky a vodní nádrže Ministerstvo zemědělství Odbor vody v krajině a odstraňování povodňových škod Úvod Posuzování
VíceVoda koloběh vody a vodní bilance
Voda koloběh vody a vodní bilance Voda na Zemi Sladkovodní zásobníky ledovce (více jak 2/3!) půda (22,22%) jezera (0,33%) atmosféra (0,03%) řeky (0,003%) světové sladkovodní zásoby jsou především v půdě
VíceHydrologická bilance povodí
Hydrologická bilance povodí Hospodaření s vodou v krajině, respektive hospodaření krajiny s vodou z pohledu hydrologa Ing. Petr Šercl, Ph.D. Osnova: Základní složky hydrologické bilance Velký a malý hydrologický
VíceVodní zdroje - Povodí Labe, státní podnik
Povodí Labe, státní podnik 14.6.2018 Vodní zdroje - Povodí Labe, státní podnik Problematika zásobování vodou, možného nedostatku vody a nárocích na vodní zdroje Petr Ferbar Pracovní jednání s uživateli
VíceVliv rozdílného využívání lučního porostu na teplotu půdy
AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU II str. 251 255 Srní. 7. října 2 Vliv rozdílného využívání lučního porostu na teplotu půdy The influence of different grassland management on soil temperature Renata Duffková*,
Více23.6.2009. Zpracována na podkladě seminární práce Ing. Markéty Hanzlové
Petr Rapant Institut geoinformatiky VŠB TU Ostrava Zpracována na podkladě seminární práce Ing. Markéty Hanzlové 23.3.2009 Rapant, P.: DMR XIII (2009) 2 stékání vody po terénu není triviální proces je součástí
VíceTvorba povrchového odtoku a vznik erozních zářezů
Zdeněk Máčka Z8308 Fluviální geomorfologie (10) Tvorba povrchového odtoku a vznik erozních zářezů Cesty pohybu vody povodím celkový odtok základní podpovrchový (hypodermický) povrchový Typy povrchového
VíceOdtokový proces. RNDr. Jakub Langhammer, Ph.D. Hydrologie - odtokový proces, J. Langhammer, 2007
Odtokový proces RNDr. Jakub Langhammer, Ph.D. Katedra fyzické geografie a geoekologie Hydrologie - odtokový proces, J. Langhammer, 2007 1 Obsah Bilanční rovnice Mechanismus odtokového procesu Základní
VíceCelkem 9 velkých povodní od r (katastrofické v r. 1997, 1998, 2002, 2006, 2009, 2013) Celkem 2,5 x výskyt sucha 2003, (2014), /9/12
VODNÍ NÁDRŽE JEDNO Z ŘEŠENÍ RNDR. P. PAVEL PUNČOCHÁŘ, CS, CSC., SEKCE VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ Celkem 9 velkých povodní od r. 1997 (katastrofické v r. 1997, 1998, 2002, 2006, 2009,
VíceVegetaËnÌ porost krajiny a vodnì hospod stvì
VegetaËnÌ porost krajiny a vodnì hospod stvì Miloslav äìr, Miroslav Tesa, ºubomÌr Lichner, Old ich Syrov tka Klíčová slova hydrologie generace odtoku vegetační kryt retence vody v půdě Souhrn Popisuje
VíceEFFECT OF MALTING BARLEY STEEPING TECHNOLOGY ON WATER CONTENT
EFFECT OF MALTING BARLEY STEEPING TECHNOLOGY ON WATER CONTENT Homola L., Hřivna L. Department of Food Technology, Faculty of Agronomy, Mendel University of Agriculture and Forestry in Brno, Zemedelska
VíceVsakovací prvky a opatření pro vsakování srážkových vod v urbanizovaném prostředí
Vsakovací prvky a opatření pro vsakování srážkových vod v urbanizovaném prostředí Ing. Miroslav Lubas Sweco Hydroprojekt a.s. Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí ČR www.opzp.cz
VíceBor u Karlových Var. Kategorie. Kritéria. Přehledná mapa přispívající plochy. KONEČNÁ VERZE - výstupy kompletního projektu
KONEČNÁ VERZE výstupy kompletního projektu ID plochy: 607274_1 Bor u Karlových Var : Obec: Sadov ORP: Karlovy Vary Souřadnice GPS (ve stupních): N 50.266585 E 12.94245 Kategorie Kategorie plochy dle nebezpečí:
VíceGEOoffice, s.r.o., kontaktní
Úvod do problematiky vsakování vod, výklad základních pojmů v oboru hydrogeologie Ing. Radim Ptáček, Ph.D GEOoffice, s.r.o., kontaktní e-mail: ptacek@geooffice.cz Vymezení hlavních bodů problematiky týkajících
VíceIng. David Ides EPS, s.r.o. V Pastouškách 205, 686 04 Kunovice www.epssro.cz Email: ostrava@epssro.cz
48. Odborný seminář pro pracovníky v oblasti ochrany ŽP Jetřichovice duben 2010 Ing. David Ides EPS, s.r.o. V Pastouškách 205, 686 04 Kunovice www.epssro.cz Email: ostrava@epssro.cz Výskyt povodní je třeba
VíceLadislav Satrapa a Pavel Fošumpaur (Fakulta stavební ČVUT v Praze)
Doporučení pro kvantifikaci významnosti vlivu opatření přijatých v plánech pro zvládání povodňových rizik na povodňová rizika po proudu vodního toku Aktualizace listopad 2018 Ladislav Satrapa a Pavel Fošumpaur
VíceČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta životního prostředí Katedra vodního hospodářství a environmentálního modelování Projekt suché nádrže na toku MODLA v k.ú. Vlastislav (okres Litoměřice) DIPLOMOVÁ
VíceCONTRIBUTION TO UNDERSTANDING OF CORRELATIVE ROLE OF COTYLEDON IN PEA (Pisum sativum L.)
CONTRIBUTION TO UNDERSTANDING OF CORRELATIVE ROLE OF COTYLEDON IN PEA (Pisum sativum L.) PŘÍSPĚVEK K POZNÁNÍ KORLAČNÍ FUNKCE DĚLOHY U HRACHU (Pisum sativum L.) Mikušová Z., Hradilík J. Ústav Biologie rostlin,
VíceRozvoj adaptačních strategií ve městech s využitím přírodě blízkých řešení
Rozvoj adaptačních strategií ve městech s využitím přírodě blízkých řešení David Vačkář, Eliška Krkoška Lorencová, Adam Emmer, a kol. Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. (CzechGlobe) Projekt UrbanAdapt
VíceZranitelnost vůči dopadům klimatické změny v Praze
Zranitelnost vůči dopadům klimatické změny v Praze Eliška K. Lorencová, David Vačkář, Adam Emmer, Zuzana V. Harmáčková a kol. Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. Seminář Návrh Strategie adaptace
VíceHydrologické poměry obce Lazsko
Hydrologické poměry obce Lazsko Hrádecký potok č.h. p. 1 08 04 049 pramení 0,5 km západně od obce Milín v nadmořské výšce 540 m. n. m. Ústí zleva do Skalice u obce Myslín v nadmořské výšce 435 m. n. m.
VíceVýzkum v oblasti povodňové ochrany v České republice
Výzkum v oblasti povodňové ochrany v České republice Josef Reidinger, Ministerstvo životního prostředí ČR Ladislav Kašpárek, Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M. Hlavní směry výzkumu byly v posledních
VícePřírodě blízká a technická opatření na zemědělské půdě v povodí Co umí a co neumí
Přírodě blízká a technická opatření na zemědělské půdě v povodí Co umí a co neumí Tomáš Kvítek Povodí Vltavy, státní podnik tomas.kvitek@pvl.cz 607 01 66 14 Diskusní fórum HVK, 2019 1 Obsah prezentace:
VíceDisponibilní vodní zdroje a jejich zabezpečenost
Adam Vizina (VÚV, ČZU), Martin Hanel (ČZU, VÚV), Radek Vlnas (ČHMÚ, VÚV) a kol. Disponibilní vodní zdroje a jejich zabezpečenost Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka veřejná výzkumná instituce,
VíceSborník vědeckých prací Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava číslo 2, rok 2009, ročník IX, řada stavební článek č. 19.
Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava číslo 2, rok 2009, ročník IX, řada stavební článek č. 19 Jiří LUKEŠ 1 HYDROKAROTÁŽNÍ MĚŘENÍ VE VÝZKUMNÝCH VRTECH NA LOKALITĚ POTŮČKY
VíceSuchá období jako potenciální ohrožení lužních ekosystémů
Sucho a degradace půd v České republice - 2014 Brno 7. 10. 2014 Suchá období jako potenciální ohrožení lužních ekosystémů Vítězslav Hybler Mendelova univerzita v Brně Říční krajina lužního lesa: - využívání
VícePrůběh průměrných ročních teplot vzduchu (ºC) v období na stanici Praha- Klementinum
Změna klimatu v ČR Trend změn na území ČR probíhá v kontextu se změnami klimatu v Evropě. Dvě hlavní klimatologické charakteristiky, které probíhajícím změnám klimatického systému Země nejvýrazněji podléhají
VíceJSOU RYBNÍKY EFEKTIVNÍM OPATŘENÍM K OMEZENÍ NÁSLEDKŮ SUCHA A NEDOSTATKU VODY?
JSOU RYBNÍKY EFEKTIVNÍM OPATŘENÍM K OMEZENÍ NÁSLEDKŮ SUCHA A NEDOSTATKU VODY? RNDR. PAVEL PUNČOCHÁŘ, CSC., SEKCE VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ Sucho zemědělské posílit vodu v půdním profilu
VíceTHE PREDICTION PHYSICAL AND MECHANICAL BEHAVIOR OF FLOWING LIQUID IN THE TECHNICAL ELEMENT
THE PREDICTION PHYSICAL AND MECHANICAL BEHAVIOR OF FLOWING LIQUID IN THE TECHNICAL ELEMENT PREDIKCE FYZIKÁLNĚ-MECHANICKÝCH POMĚRŮ PROUDÍCÍ KAPALINY V TECHNICKÉM ELEMENTU Kumbár V., Bartoň S., Křivánek
VíceHYDROLOGIE MALÉHO POVODÍ 2017
Pozvánka na konferenci s mezinárodní účastí HYDROLOGIE MALÉHO POVODÍ 2017 Ústav pro hydrodynamiku AVČR, v. v. i. a ČVTVHS, z.s. ve spolupráci s Ústavem hydrológie SAV Bratislava, Českým hydrometeorologickým
VíceHodnocení zranitelnosti hl.m. Prahy vůči dopadům klimatické změny
Hodnocení zranitelnosti hl.m. Prahy vůči dopadům klimatické změny Eliška K. Lorencová, Petr Bašta, Adam Emmer, David Vačkář Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. Konference k přípravě Implementačního
VíceProgramy opatření v plánech povodí ČR 2000/60/ES
Programy opatření v plánech povodí ČR WFD 1 2000/60/ES 2 3 Charakterizace České republiky Hydrologie a užívání vod: V ČR je cca 76 tis. km vodních toků (přesnost map 1:50 000) Z toho je cca 15 tis. km
VíceHYDROLOGICKÁ ROČENKA
ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV ÚSEK HYDROLOGIE EXPERIMENTÁLNÍ POVODÍ JIZERSKÉ HORY HYDROLOGICKÁ ROČENKA 2 0 10 JABLONEC NAD NISOU, ČERVENEC 2011 1 ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV ÚSEK HYDROLOGIE EXPERIMENTÁLNÍ
VíceEVALUATION OF RETENTION CAPACITY OF SMALL CATCHMENT AREA HODNOCENÍ RETENČNÍ SCHOPNOSTI MALÉHO POVODÍ
EVALUATION OF RETENTION CAPACITY OF SMALL CATCHMENT AREA HODNOCENÍ RETENČNÍ SCHOPNOSTI MALÉHO POVODÍ Mejzlík L. Ústav krajinné ekologie, Agronomická fakulta, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita
VíceA. POPIS OBLASTI POVODÍ
A. POPIS OBLASTI POVODÍ A.1. Všeobecný popis oblasti povodí Moravy A.1.1. Vymezení oblasti povodí Moravy A.1.1.1. Hranice oblasti povodí A.1.1.2. Výškové poměry v území A.1.2. Geomorfologické poměry A.1.3.
VíceVliv lesních ekosystémů na odtokové poměry krajiny
AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU s. 75 79 Srní 2. 4. dubna 2001 Vliv lesních ekosystémů na odtokové poměry krajiny František Křovák & Petr Kuřík KVH a KBÚK, Lesnická fakulta, ČZU v Praze, Kamýcká 129, CZ 165
VíceRozvoj urbánních adaptačních strategií s využitím ekosystémově založených přístupů
Rozvoj urbánních adaptačních strategií s využitím ekosystémově založených přístupů Eliška K. Lorencová, David Vačkář, Adam Emmer, Zuzana V. Harmáčková a kol. Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i.
VíceHydrogeologie a právo k 1.1. 2012. část 5.
Hydrogeologie a právo k 1.1. 2012 část 5. Zasakování srážkových vod do půdní vrstvy Právní začlenění: 5, odstavec 3 zákona č. 254/2001 Sb. říká, že: Při provádění staveb nebo jejich změn nebo změn jejich
VíceIS THERE NECESSARY TO RECALCULATE VLTAVA CASCADE PURPOSES??
IS THERE NECESSARY TO RECALCULATE VLTAVA CASCADE PURPOSES?? Petr Kubala Povodí Vltavy, státní podnik www.pvl.cz 8/9/12 Mezinárodní Labské fórum 2015 Ústí nad Labem, 21. 22. April 2015 Elbe River Basin
VícePřehled provedených prací a použité metody Česká geologická služba
Přehled provedených prací a použité metody Česká geologická služba Renáta Kadlecová a kol. Cíle projektu Zhodnotit přírodní zdroje podzemních vod v 56 rajonech s použitím moderních technologií, včetně
VíceHydraulika a hydrologie
Hydraulika a hydrologie Názvy vědních oborů Hydor voda Logos výskyt Aulos - žlab Hydor + logos Hydor + aulos hydrologie hydraulika Hydrologie Věda, která se systematicky a vlastními prostředky zabývá zákonitostmi
VíceČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV ÚSEK HYDROLOGIE EXPERIMENTÁLNÍ POVODÍ JIZERSKÉ HORY HYDROLOGICKÁ ROČENKA
ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV ÚSEK HYDROLOGIE EXPERIMENTÁLNÍ POVODÍ JIZERSKÉ HORY HYDROLOGICKÁ ROČENKA 2 0 1 3 ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV ÚSEK HYDROLOGIE EXPERIMENTÁLNÍ POVODÍ JIZERSKÉ HORY HYDROLOGICKÁ
Více(syrovátka kyselá). Obsahuje vodu, mléčný cukr, bílkoviny, mléčnou kyselinu, vitamíny skupiny B.
Některá omezení využitelnosti syrovátky jako dekontaminačního média Markéta SEQUENSOVÁ, Ivan LANDA Fakulta životního prostředí, ČZU, Praha marketasq@seznam.cz, landa@fzp.cz Abstrakt Sanační technologie
VíceANALÝZY HISTORICKÝCH DEŠŤOVÝCH ŘAD Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ
Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed): Seminář Extrémy počasí a podnebí, Brno, 11. března 24, ISBN 8-8669-12-1 ANALÝZY HISTORICKÝCH DEŠŤOVÝCH ŘAD Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ František Toman, Hana Pokladníková
Vícev rámci projektu EU NeWater v případové studii Labe vedené ústavem PIK v Postupimi a českého Projektu Labe (MŽP) Povodí Ohře, státní podnik, Chomutov
POPIS HER Termín konání: 11. - 12. listopad 2008 Místo konání: Organizátor: Povodí Ohře, státní podnik, Chomutov v rámci projektu EU NeWater v případové studii Labe vedené ústavem PIK v Postupimi a českého
VíceProblematika dusičnanů v Káraném: Detektivka o mnoha dějstvích
Problematika dusičnanů v Káraném: Detektivka o mnoha dějstvích Jiří Bruthans, Iva Kůrková, Renáta Kadlecová Česká geologická služba Univerzita Karlova Studijní území pěstování zeleniny, intenzivní hnojení,
Více