Grafomotorika dítěte v předškolním věku

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Grafomotorika dítěte v předškolním věku"

Transkript

1 Masarykova Univerzita Pedagogická fakulta Katedra speciální pedagogiky Grafomotorika dítěte v předškolním věku Bakalářská práce Brno 2008 Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Ilona Bytešníková, Ph.D Vypracovala: Gabriela Kovářová

2 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v knihovně pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům. V Brně, 21. března Jméno a příjmení 2

3 Poděkování Chtěla bych poděkovat za poskytnutí konzultace a vedení bakalářské práce paní PhDr. Iloně Bytešníkové, Ph.D a zároveň za pomoc, cenné rady a připomínky, které mi v průběhu zpracování práce poskytla. 3

4 OBSAH ÚVOD TEORETICKÁ VÝCHODISKA PŘEDŠKOLNÍ VĚK Vývoj dítěte předškolního věku Školní zralost a školní připravenost Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání GRAFOMOTORICKÝ ROZVOJ DÍTĚTE Grafomotorický vývoj Podpora ranných psaných projevů dítěte Lateralita PRACOVNÍ NÁVYKY PŘI KRESLENÍ A PSANÍ Správné držení těla Držení psacího náčiní Pomůcky pro rozvoj a nápravu grafomotoriky GRAFOMOTORIKA DÍTĚTE V PŘEDŠKOlNÍM VĚKU Cíl bakalářské práce, použité metody Charakteristika zařízení, v němž probíhalo výzkumné šetření Vlastní šetření, kazuistika Závěry šetření, návrhy pro praxi ZÁVĚR..43 RESUMÉ.45 Seznam použité literatury...46 Seznam příloh..47 4

5 Úvod Vývojový proces, při němž se zdokonaluje koordinace motoriky ruky v součinnosti se smyslovými funkcemi, zejména zrakem a hmatem, umožňuje dítěti začít kreslit a později i psát. Časté grafické aktivity dítě obohacují o nové grafomotorické dovednosti a zkušenosti i zážitky s psaním. Pracuji v běžné mateřské škole, kde jsou smíšená oddělení dětí od tří do sedmi let. Ve své praxi se setkávám s řadou dětí, které mají problémy s rozvojem grafomotoriky. Myslím, že jednou z nejdůležitějších metod je prevence, proto jsem se začala o oblast grafomotorických cvičení zajímat. Bakalářská práce je věnována problematice rozvoje grafomotoriky u dětí předškolního věku. Práce má kvalitativní charakter, skládá se z části teoretické a části empirické. Teoretická část tvoří první tři kapitoly, při jejichž zpracování byla využita metoda analýzy studijních materiálů a literatury. V první kapitole je zpracována problematika předškolního období dítěte, školní zralosti a připravenosti a s tím souvisejícím Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání, podle kterého jsou děti vzdělávány v předškolních zařízeních. V druhé kapitole je zaměřena pozornost na grafomotorický vývoj, počátky psaní, vývojová stadia psaní a lateralitu. Obsahem třetí kapitoly jsou pracovní návyky při kreslení a psaní, tj. držení těla, držení psacího náčiní a dostupné pomůcky pro rozvoj grafomotoriky. V empirické části je prezentován výzkumný projekt, který je zaměřen na rozvoj grafomotoriky u vzorku čtyř dětí. Při výzkumu jsou použity metody rodinné a osobní anamnézy, metody vlastního pozorování, rozhovoru a nedílnou součástí je tréninkový program grafomotorických cvičení a kazuistika dětí. Cílem práce bylo vytvořit ucelený přehled přirozeného vývoje dítěte předškolního věku v oblasti grafomotoriky. Na základě zjištěných údajů byly vytvořeny návrhy pro praxi. 5

6 1 Teoretická východiska předškolní věk 1.1 Vývoj dítěte předškolního věku Předškolní věk je charakteristický diferenciací vztahu ke světu. V jeho poznání dítěti pomáhá představivost, je to fáze fantazijního a intuitivního uvažování, které ještě není regulováno logikou. Myšlení předškolního dítěte je charakteristické egocentrismem, ulpíváním na zjevných znacích a magičností (Vágnerová, 2005). Podle Eriksona (In Čáp, Mareš, 2001) je předškolní věk iniciativní, tedy dítě je velice aktivní. Jeho aktivita se rozvíjí a dítě dozrává od aktivních činností regulovaných zvenku k aktivitám regulovaným zevnitř k autoregulaci. Autoregulace je ovlivňována jednak výchovou a jednak požadovanými normami prostředí, ve kterém se nachází. Nejčastěji se jedná o mateřskou školu, která současně podporuje osamostatňování dítěte. Dítě od tří let může v České republice začít navštěvovat mateřskou školu, kde se setkává se svými vrstevníky, učí se podřizovat autoritě, pravidlům, adaptuje se na nový režim dne. U každého dítěte probíhá adaptace různě dlouhou dobu a jiným způsobem. Některé dítě se hned ze začátku docházky zapojuje do hry s ostatními, jiné si nejprve hraje samo a postupně se začne zapojovat i do her s ostatními. Předškolní období je obdobím,, neutuchající aktivity tělesné i duševní, velkého zájmu o okolní jevy, je to doba, která je nazývá obdobím hry (Šulová, 2003, s.11). Pro dítě předškolního věku je hra nejdůležitější a nejčastější aktivitou, do které se dovede plně vžít. Na rozdíl od batolete je dítě předškolního věku více trpělivé, nemusí mít vše okamžitě, dokáže se ochotněji střídat s ostatními při jedné činnosti. Starší předškolák se umí lepe ovládat, lze se na něj spolehnout, jeho sebevědomí a sebedůvěra roste. Rád měří a předvádí své schopnosti. Jak po stránce psychické, tak po stránce fyzické by dítě mělo být na konci předškolního období připraveno na vstup do školy. Předškolní dítě je velice aktivní a plné energie. V oblasti hrubé motoriky dochází ke zdokonalování pohybové koordinace. U dítěte se rozvíjí běh, skok, leze po žebříku, hraje si s míčem atd. Důležitým mezníkem v hrubé motorice v předškolním věku je střídání nohou při chůzi ze schodů i do schodů. Dítě může jezdit na tříkolce nebo na kole s přídavnými kolečky. Typická pro tento věk je právě vysoká míra energie a aktivity, zvláště chlapci rádi hrají kopanou, hází na koš (začínají házet vrchním obloukem). Koncem předškolního období umí 6

7 dítě chodit pozpátku. V období tohoto věku je dítě velmi živé, pohyblivé, pohotové, má rádo různé pohybové hry. Proto spíše než výkony u dítěte můžeme pozorovat již zmíněnou pohotovost, obratnost pohybů, větší rychlost a také větší eleganci pohybu (Říčan, 2004). V oblasti jemné motoriky dochází ke zpřesnění pohybů, hlavně ruky. Zlepšuje se také senzomotorická koordinace. Výrazně se rozvíjí úchop tužky a tím i grafický pohyb dítěte. Kresba dítěte se rozvíjí jak po stránce obsahové, tak i formální (Opatřilová, 2003). Rozvíjí se i další manuální činnosti například hra s plastelínou, stříhání papíru, lepení, trhání, malování prstovými barvami, atd. Ať se jedná o spontánní či řízenou činnost za dohledu učitele, vše rozvíjí jemnou motoriku i senzomotorickou koordinaci dítěte. Dále dítě dokáže manipulovat se stále menšími předměty. Rádo si hraje se stavebnicemi, mozaikami, provlékadly, šroubovacími stavebnicemi, aj. Tyto činnosti rozvíjí vytrvalost, systematičnost i smysl pro proporcionalitu a barevnost. V oblasti percepčně-kognitivního vývoje dochází také k velkým změnám. Postupně předškolák přechází od smyslů vázaných na hmat ke smyslům vázaným na zrak či sluch (Šulová, 2003, s.12), to je důležité např. pro proces analýzy a syntézy při čtení a psaní. Vývoj myšlení úzce souvisí s rozvojem řeči, chápáním a také porozuměním. Myšlení v předškolním věku je vázáno na skutečné a konkrétní předměty a děje. Stává se tzv. konkrétně názorným myšlením toto myšlení je spjato s tím, co konkrétně dělá. Mezi nedostatky dětského myšlení řadí Říčan (2004) egocentrismus, kdy si dítě neuvědomuje, že ostatní lidé mají také své názory, magičnost se reprezentuje tím, že je dítě přesvědčeno o magické síle svých slov. Dále patří mezi vlastnosti myšlení antropomorfismus (Vágnerová, 2000). Dítě vše kolem sebe polidšťuje. Připodobňuje člověku neživé věci, stromy, zvířata a předpokládá, že myslí, hněvají se, apod. Dále je u myšlení charakteristický absolutismus (vše má konečnou platnost) a také fenomenismus (představuje fixaci na určitou podobu okolního světa, na obraz reality, který ve svém myšlení nechce opustit). K dětství patří pohádky, ze kterých se může jednak poučit, ale i rozvíjet svou fantazii, myšlení, paměť a slovní zásobu neboť rádo pohádky nejen poslouchá, ale i vypráví, komentuje, popisuje obrázky. S přibývajícím věkem se zajímá i o dětské barevné encyklopedie. Představivost se projevuje také ve výtvarném projevu předškoláka a při hrách (Čížková, 1999). Hra v předškolním věku souvisí s rozvojem motoriky, kognitivních struktur s motivačněvolními vývojovými faktory, s rozvojem a naplňování sociálních vztahů (Šulová, 2003, s.11). Allen (2002) ve své publikaci uvádí, že si dítě hraje realisticky, tzn. že s hračkami si hraje jako by to byly zmenšené skutečné předměty např. na nákladní auto nakládá nejrůznější předměty, které vozí po silnici a napodobuje přitom zvuk auta. Ale i nadále při 7

8 hře využívá představivosti, kdy některé předměty představují jiné. Mezi další druhy her převažující v předškolním období patří hry na pískovišti, pohybové hry, konstrukční a námětové hry, kdy si děti hrají na něco. Od paralelní hry přechází ke hrám kooperativním, při kterých si děti hrají spolu, mají určené pravidla, role. Tříleté dítě nakreslí kruh, čtyřleté křížek, pětileté nakreslí čtverec a šestileté trojúhelník (Langmeier, 2002). Mladší dítě předškolního věku roztřídí předměty podle jednoho požadavku podle velikosti (stejný, větší, menší), barvy (základní barvy) a někdy i podle tvaru, dovede také určit, na kterém z obrázků je nakresleno více předmětů. Třídění podle dvou požadavků zvládne kolem pátého roku, kdy také chápe pojem stejný, největší, nejmenší, polovina a určí významné pozice v řadě první, druhý a poslední. Většina dětí zvládne ke konci tohoto období napočítat alespoň do desíti a pozná čísla v psané podobě a umí napsat své křestní jméno. V předškolním věku dítěte dochází ke zkvalitňování řečových dovedností, osvojování si gramatických pravidel, stavba vět je složitější a gramaticky správnější. Řeč se pro dítě stává hlavním dorozumívacím prostředkem, který mu pomáhá např. při socializaci do skupiny vrstevníků (Šulová, 2003). Lechta (1990) uvádí, že ve třetím roce vývoj řeči dítěte postupně přechází do období logických pojmů, kdy slovo má určitý význam, zapojuje se zde už abstraktní myšlení zobecňování. Začíná užívat jednotné i množné číslo, slova s klíčovým významem klade ve větě na první místo a vytváří převážně slučovací souvětí. Přibližně ve věku tří a půl let mluvíme o druhém věku otázek, kdy si dítě otázkami proč a kdy rozšiřuje jak aktivní, tak pasivní slovní zásobu. Mezi třetím a čtvrtým rokem začíná období intelektualizace řeči. Dítě je díky neustále se rozšiřující slovní zásobě, správným obsahovým i formálním myšlením, užíváním všech slovních druhů a zlepšující se výslovností schopno domluvit se i mimo domácí prostředí, převážně v mateřské škole mezi vrstevníky a učiteli, kde řeč také dostává funkci regulační, kdy reguluje chování dítěte. Pro dětskou řeč jsou typické charakteristické agramatismy (gramaticky nesprávné tvary) a neologismy (slova, která si dítě samo vytvoří). Slovní zásobu si dítě rozšiřuje při hrách, při komunikaci s lidmi, při poslouchání a reprodukci pohádek, básniček, apod. S přibývajícím věkem dochází ke zdokonalování výslovnosti a mluvního projevu, k osvojování nových slov, k rozšiřování slovní zásoby. Předškolák by měl do škol nastupovat s vyzrálou řečí, tzn. že by jeho řeč měla být hlavně souvislá a gramatický i výslovnostně správná (Klenková, 2006). Předškolní období v oblasti sociálního vývoje je pro dítě důležité uspokojování svých potřeb. Základní potřebou je potřeba být aktivním, která je většinou uspokojována 8

9 v dostatečné míře. Další potřeby stability, jistoty, zázemí, trvalosti, bezpečí, sounáležitosti, citového vztahu, sociálního kontaktu, identity, společenského uznání, apod. dávají dítěti energii a chuť do zkoumání, zvídavosti, do samostatného odpoutávání se (Šulová, 2003). 1.2 Školní zralost a školní připravenost Začátek školy má být pro dítě příjemný, šťastný, úspěšný tak, aby jako za vojem vůz za tímto dobrým začátkem následovala celá další dobrá školní kariéra našeho dítěte. (J. A. Komenský, Velká didaktika) Důležitým sociálním mezníkem je nástup dítěte do školy. Dítě automaticky získává novou roli, která je limitovaná dosažením věku a odpovídající vývojovou úrovní. Obecně je chápána jako potvrzení normality dítěte. Týká se skupiny dětí na konci předškolního období, kdy mají přejít z jedné etapy výchovy a vzdělávání do další navazující etapy. Pro rodinu i dítě se jedná o důležitý sociální mezník např. jiný režim dne, spousta nových požadavků, které jsou kladeny na dítě, apod. (Vágnerová, 1997). Doba nástupu do školy nebyla stanovena náhodně. Ve věku 6-7 ke dochází k vývojovým změnám, které jsou podmíněny zráním a učením. Švingalová (2003) uvádí, že aby mohlo dítě ve škole vykazovat odpovídající výsledky a bylo úspěšné, musí na to být zralé. Kompetence potřebné k přijatelnému zvládnutí školních požadavků se dělí do dvou skupin: první skupinu tvoří školní zralost, do druhé skupiny řadíme školní připravenost. Školní zralost zdůrazňuje zejména hledisko biologické, jedná se o biologické zrání psychických funkcí. Úroveň zralosti centrální nervové soustavy se projevuje v reaktivitě dítěte, zvláště v odolnosti a schopnosti koncentrace pozornosti, v rozvoji senzomorotických funkcí, lateralitě a ve zrakové a sluchové percepci. Vágnerová (1997) ve své publikaci tvrdí, že dílčí schopnosti a dovednosti musí být na také úrovni, aby se mohly stát prostředkem k dalšímu rozvoji Školní zralost se projevuje v přiměřené psychické stabilitě a odolnosti vůči zátěži (Švingalová, 2003 s. 43) neboť nástup do školy je pro dítě novým druhem zátěže, se kterým se musí adekvátně vyrovnat. Školní připravenost zdůrazňuje hledisko výchovné a socializační a kompetence vázané na učení a na působení sociálního prostředí. Jedná se o osvojené znalosti, dovednosti a návyky. Důležitou kompetencí je, aby dítě chápalo hodnoty a význam školního vzdělávání. Tato 9

10 kompetence je ovlivněna motivací, kterou dítě dostává hlavně ze strany rodiny. Záleží na tom, jak se daná rodina staví k problematice důležitosti vzdělávání (Vágnerová, 2003). Pro vnímání dítěte předškolního věku je charakteristické, že postřehuje čím dál více detailů, tj. znaků a vlastností předmětů. Paměť je v tomto věku názorná, mimovolná, převládá mechanické zapamatování. Dítě si pamatuje reprodukuje naučené (říkanka). Typické pro toto období je tzv. čtení, kdy dítě nad otevřenou knihou pohotově a s jistotou reprodukuje naučený text, v němž se orientuje zpočátku podle obrázků, později podle některých již známých písmen. K dalším znakům předškolního dozrávání patří velmi živá fantazie, která se projevuje při hrách, v oblibě pohádek a v neposlední řadě také ve fabulaci (vymýšlení) vlastních příběhů. Slovní zásoba se rozšiřuje, zdokonaluje se a před vstupem do škol,y činí v průměru 3000 slov. Dítě předškolního věku v základech ovládá mateřský jazyk. Pokud má dítě zvládat základy spisovného jazyka v mluvené podobě, je nutno systematicky rozvíjet slovní zásobu pasivního a aktivního slovníku, pečovat o správnou výslovnost, o kulturu a hygienu řeči, rozvoj sluchu, motoriky mluvidel, fonematický sluch, rozvoj souvislého vyjadřování, jazykového citu. Připravenost na školu v sobě zahrnuje zralost v oblasti rozumové, citové, sociální. Zralost centrální nerovové soustavy umožňuje dítěti plnit úkoly nárokované osnovami 1. ročníků základních škol. Zralost nervového systému podmiňuje schopnost soustředění, pracovní vytrvalosti, kontrolu a míru impulzivity, vyspělost jemné motoriky, atd. Je však třeba vnímat i vliv životních podmínek společenského prostředí a výchovného vedení dítěte na vývoj této bio-psycho-sociální zralosti, který je nesporný a mimořádně významný. Na posuzování školní zralosti a připravenosti by se měl podílet tým odborníkům, aby vyšetření bylo komplexní. Většinou se provádí vyšetření psychologické a speciálně pedagogické, které se provádějí v pedagogicko-psychologických poradnách. U zdravotně handicapovaných dětí provádí vyšetření speciálně pedagogické centrum (Švingalová, 2003). Může se stát, že dítě bude pro školu připravené, ale nebude zralé nebo bude zralé, ale nepřipravené. Za podstatné znaky školní zralosti je považována zralost tělesná, kognitivní, emoční, motivační a zralost sociální (Langmeier, 2003). Hledisko biologické, ve kterém se posuzuje somatický a zdravotní stav dítěte většinou pediatrem. Součástí je chronologický věk vstupu dítěte do školy (v České republice je vstup do školy v optimálních případech limitován dovršením šesti let). Hledisko kognitivní posuzuje psycholog či speciální pedagog neboť se jedná o vyšetření inteligence. Emoční zralost se projevuje v citové stabilitě dítěte, v jeho motivaci ke školní práci s cílem něčemu se naučit a ve vědomí povinnosti. Dítě by mělo být 10

11 odpovědné za své chování, samostatné, umět odložit aktuální uspokojení svých potřeb a podřídit se autoritě učitele, což je po dítě, které je emočně nezralé, požadavek nad jeho síly (Přinosilová, 2007). Když dojde ke zjištění, že dítě není zralé ani připravené pro zahájení školní docházky, navrhuje se odklad školní docházky a současné s ním by měla být navržena opatření, která zjistí stimulaci oblastí, ve kterých dítě nesplňuje požadavky pro vstup do školy (Langmeier, 2002). 1.3 Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání Rámcový vzdělávací program stanoví konkrétní cíle, formy, délku a povinný obsah vzdělávání, jakož i podmínky pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a nezbytné pomůcky, personální a organizační podmínky (Zákon č. 561/2004 Sb. 4). Pro předškolní vzdělávání dětí v mateřské škole je závazný Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (RVP PV, 2004). Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání vymezuje hlavní požadavky, podmínky a pravidla pro institucionální vzdělávání dětí předškolního věku. Tato pravidla se vztahují na pedagogické činnosti probíhající ve vzdělávacích institucích zařazených do sítě škol a školských zařízeních. Jsou závazná pro předškolní vzdělávání v mateřských školách, v mateřských školách s programem upraveným podle speciálních potřeb dětí a v přípravných třídách základních škol (RVP PV, 2004). Základní obsah předškolního vzdělávání byl stanoven tak, aby v návaznosti na současné trendy ve vzdělání odpovídal cílům a záměrům předškolního vzdělání, a aby respektoval věk, předpoklady a zkušenosti dětí předškolního věku, jejich současné a budoucí potřeby a stejně tak i prostředí a možnosti mateřské školy. Obsah je strukturován do oblastí, které reflektují vývoj dítěte, jeho přirozený život, zrání a učení. Jednotlivé oblasti vzdělávání jsou rozlišeny na základě vztahů, které si dítě postupně vytváří k sobě samému, k druhým lidem i okolnímu světu. Pro RVP PV jsou stanoveny čtyři cílové kategorie. Jedná se o rámcové cíle, které vyjadřují univerzální záměry předškolního vzdělávání. Druhou kategorií jsou klíčové kompetence, které představují určité výstupy, způsobilosti dosažitelné v předškolním vzdělávání. Za třetí cílovou kategorii jsou považovány dílčí cíle, které vyjadřují konkrétní záměry té které vzdělávací oblasti. Poslední kategorii tvoří dílčí výstupy- jsou dílčími poznatky, dovednostmi, postoji a hodnotami, které dílčím cílům odpovídají. 11

12 Cílové kategorie RVP PV jsou upraveny do funkčního systému vzdělávacích cílů, kde spolu tyto kategorie těsně souvisejí. Rámcové cíle jsou následující: 1. rozvíjení dítěte, jeho učení a poznání 2. osvojení základů hodnot, na nichž je založena naše společnost 3. získání osobní samostatnosti a schopnosti projevovat se jako samostatná osobnost působící na své okolí. Za klíčové kompetence pro předškolní vzdělávání jsou považovány kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální a kompetence činnostní a občanské. V RVP PV je formulováno pět základních vzdělávacích oblastí: biologická, psychologická, interpersonální, sociálně-kulturní a enviromentální. Od nich jsou odvozeny oblasti předškolního vzdělávání, které jsou v Rámcovém programu nazvány: Dítě a jeho tělo, dítě a jeho psychika, dítě a ten druhý, dítě a společnost, dítě a svět. Tyto oblasti vzdělávání jsou činně propojeny, vzájemně se ovlivňují a vytvářejí společně fungující celek. Obsah jednotlivých oblastí předškolního vzdělávání se v RP prolíná, postupuje, vzájemně se podmiňuje. 1. Dítě a jeho tělo Záměrem vzdělávacího úsilí v oblasti biologické je stimulovat a podporovat růst a neurosvalový vývoj dítěte, podporovat jeho fyzickou pohodu, zlepšovat jeho tělesnou zdatnosti i pohybovou a zdravotní kulturu, podporovat rozvoj jeho pohybových i manipulačních dovedností, učit je sebeobslužným dovednostem a vést je ke zdravým životním návykům a postojům. 2. Dítě a jeho psychika Záměrem vzdělávání v oblasti psychologické je podporovat duševní pohodu, psychickou zdatnost a odolnost dítěte, rozvoj intelektu, řeči a jazyka, poznávacích procesů a funkcí, jeho citů i vůle, stejně tak i jeho sebepojetí a sebenahlížení, jeho kreativity a sebevyjádření, 12

13 stimulovat osvojování a rozvoj jeho vzdělávacích dovedností a povzbuzovat je v dalším rozvoji, poznávání a učení. Tato oblast zahrnuje tři podoblasti: Jazyk a řeč, Poznávací schopnosti a funkce, myšlenkové operace, představivost a fantazii, sebepojetí, city a vůle. 3. Dítě a ten druhý Záměrem vzdělávání v interpersonální oblasti je podporovat utváření vztahů dítěte k jinému dítěti či dospělému, posilovat, kultivovat a obohacovat jejich vzájemnou komunikaci a zajišťovat pohodu těchto vztahů. 4. Dítě a společnost Záměrem vzdělávání v oblasti sociální-kulturní je uvést dítě do společenství ostatních lidí, do života v lidské společnosti i do světa kultury a umění, pomoci dítěti osvojit si potřebné dovednosti, návyky i postoje, přijmout základní všeobecné uznávané společenské, morální a estetické hodnoty a podílet se na utváření společenské pohody. 5. Dítě a svět Záměrem vzdělávání v enviromentální oblasti je založit u dítěte elementární povědomí o okolním světě a jeho dění, o vlivu člověka na životní prostředí a vytvořit základy pro otevřený a odpovědný postoj dítěte k životnímu prostředí. Úkolem předškolního vzdělávání je dovést dítě na konci jeho předškolního období k tomu, aby v rozsahu svých osobních předpokladů získalo věku přiměřenou fyzickou, psychickou i sociální samostatnost a základy kompetencí důležitých pro jeho další rozvoj a učení, pro život a vzdělávání (RVP PV, 2004). Předškolní období je důležitým obdobím přinášející s sebou pro dítě velké změny, které jsou důležité pro jeho další rozvoj, Je to doba velkého osamostatňování, aktivity, doba her a zdokonalování motorických, řečových, senzorických, kognitivních a sociálních schopností a dovedností. Dítě přechází z rodinného prostředí do prostředí svých vrstevníků do mateřské školy, učí se žít se svými vrstevníky, prohlubuje si poznatky o okolním světě a významně se u něj rozvíjí ovládání jazyka jako komunikačního prostředku. Nejdůležitějším úkolem tohoto věku je připravit se na zvládání školních povinností. 13

14 2 Grafomotorický rozvoj dítěte 2.1 Grafomotorický vývoj Grafomotorika je soubor psychických činností, které jedinec vykonává při psaní. Psaní není jen záležitostí psacích pohybů ruky (u postižených osob též nohy, úst), ale je řízeno psychikou (Pedagogický slovník, 1995, s.73). Psaní je záležitostí jak pohybů ruky, tak i záležitostí psychiky. Protože grafomotorika a grafický projev dítěte úzce souvisí s celkovou hybností i psychikou, může být grafomotorika součástí diagnostiky při zjišťování úrovně dítěte, různých neuróz, psychických poruch, atd. (Opatřilová, 2003). Při grafomotorických cvičeních nám jde zejména o uvolnění svalů paže, ruky, zápěstí. Tato cvičení jsou také využívána v mateřských školách k rozvoji jemné motoriky, ruky, zrakové nebo senzomotorické koordinaci. Grafomotorická cvičení jsou řízená pohybová cvičení, kdy pohyb je zaznamenáván graficky. Těmto cvičením by měla předcházet průpravná cvičení např. práce s drobným materiálem (mozaiky, vytváření koláží), stavebnicemi, práce s modelínou, používání prstových barev, psaní houbou, křídami apod. Vhodná je dnes například práce s pískovničkou (dřevěná pískovnička, která má uvnitř jemný písek), kdy je využíváno kreslení a psaní prstem do písku, krupice. K dispozici k pískovničce jsou hladítka, hrabičky, mandaly (sestava základních šablon do pískovničky), dřevěné tužky, magnetická beruška apod. Neméně důležitá je i rytmizace pohybu při psaní používají se různé krátké říkanky, které souhlasí s pohybem při psaní (jedná se vlastně o psaní v rytmu říkadla). Zastáncem této metody při psaní byl František Kábele. Je popsána v jeho práci Rozvoj hybnosti a řeči u dětí s dětskou mozkovou obrnou (1986). Dětmi je rytmizace při pohybu velmi oblíbena. Přirozenou součástí vývoje dítěte je kresba. Je pro ně hrou, zábavou, možností něco vytvářet, vyjádřit se. Obvykle přináší dětem radost a uspokojení. Vývoj dětské kresby probíhá v etapách. Je závislý na mentální vyspělosti dítěte, jeho paměti, schopnosti, představivosti a reprodukci. Nelze opomenou vliv zrakového vnímání a úroveň jemné motoriky. Do kresby se také promítá paměť, pozornost, rozlišovací schopnosti a lateralita. Kresba nám poskytuje informace: o celkové vývojové úrovni, o úrovni jemné motoriky a grafomotoriky, o vizuomotorice (souhře zrakového vnímání s pohybem ruky), o emocionalitě dítěte, o vztazích a postojích dítěte, je komunikačních prostředkem, může být rehabilitačním nástrojem, může být terapeutickým nástrojem. 14

15 Grafomotorika má v každém věkovém období své určité znaky - dle Looseové (2001) začíná dítě v druhém až čtvrtém měsíci náhodně uchopovat předměty okolo sebe, které se dotýkají jeho ruky. V období čtvrtého až šestého měsíce radiálně- palmární (dlaňový) úchop. V rozmezí jedenáctého až třináctého měsíce dítě začíná používat jemný pinzetový (klíšťový) úchop, používá izolovaně ukazováček. V období šestnáctého až osmnáctého měsíce první, spíše náhodné zkušenosti s tužkami, voskovkami a kolem osmnáctého až dvacátého čtvrtého měsíce má již koordinované pohyby, začíná řízení pohybu, dítě začíná jíst lžící, má dovnitř otočený příčný úchop, experimentuje s uchopováním pastelky, pastelku drží v dlani, vede ji těžkopádně a křečovitě, čmárá bez záměru kdekoliv (Lipnická, 2007). V průběhu dvou až tří let jsou pohyby při kreslení koordinovanější a jemnější. Formy jsou rozmanitější nejprve hranaté, potom kulaté, znázorňuje postavy kreslením kruhových tvarů. Začátek zdůrazňování a používání prvních prvků písma. Začíná intenzivní čmárání, dítě listuje stránkami, nakreslené tvary pojmenovává, postupně si fixuje správné držení pastelky, kreslí svislé a vodorovné čáry, v kreslení kruhu a přímky napodobuje dospělého. V období tří až čtyř a půl let se objevuje začátek pravidelných kontinuálních pohybů při kreslení, zlepšují se tvarové variace. Objevuje se příčný úchop s nataženým ukazováčkem. Dítě může kreslit čáry izolované a klikaté, může provádět pohyby orientované určitým směrem, takže vznikají různě orientované tvary, korektury a linie jsou diferencovanější. Dítě může skládat papír, tužku drží v prstech, kruhy kreslí nejdříve otevřené později zavřené. Pohyby se mohou cíleně vracet k výchozímu bodu. Dítě začíná také pojmenovávat obrázky a umí vymalovat kruh, kresba přechází do obrázkového stadia, kreslí postavu s trupem a končetinami, nepřesně vybarvuje předkreslené tvary, rozvíjí se jeho vnímání tvarů a barev (Lipnická, 2007). V období čtyř a půl let až pěti let se objevuje již smysluplná kresba hlavonožce představujícího panáčka. Zvětšuje se rozmanitost forem, grafické formy jsou uspořádány tak, že dávají smysl. Dítě dovede uchopit štětec, spojí dva body čarou. Od pěti let jsou možné vědomé změny směru při pohybu tužkou. Dítě umí nakreslit kříž. Objevují se nepřetržité, více či méně pravidelné pohyby. Jsou možné nepřetržité, nazpět směřující pohyby. V období pěti až sedmi let umí dítě obkreslit a také samostatně namalovat velké prostory, kreslí se správně uchopenou tužkou, panáčka kreslí přibližně s deseti detaily, znázorňuje geometrické tvary, dům, sluníčko, plot, auto, stromy. Kresba se rozvíjí, jako po stránce obsahové, tak i po stránce formální (Opatřilová, 2003). V období šesti až sedmi let je možné psaní a kreslení v linkách. Kresby i písmo se zmenšují. V období sedmi až osmi let je 15

16 písmo spojitější a plynulejší.,,od sedmi let se písmo vyhraňuje stále individuálněji (Opatřilová, 2003, s.46). Kresba u předškolních a mladších školních dětí může poskytnout orientační odhad úrovně vývoje rozumových schopnosti. Selhání v kresbě může znamenat poruchy v oblasti zrakového vnímání, senzomorické koordinace, jemné motoriky a integrace těchto funkcí. Při kreslení zpaměti zachycuje kresba i úroveň vizuální paměti a představivosti. V kresbě dítěte se odrážejí i některé jeho osobnostní charakteristiky, zejména emocionální ladění, kvalita sebehodnocení, ale například i postoje k druhým lidem. Dozrávání kresby na počátku školní docházky odráží zrání percepce (schopnost zrakové diferenciace, analýzy a syntézy) i rozvoj zkušeností a myšlení. Kresba je dvojdimenzionální, obsahuje nezbytné detaily a její zpracování svědčí pro poměrně přesný odraz skutečnosti (Vágnerová, Říčan a Krejčířová, 1995). 2.2 Podpora ranných psaných projevů dítěte Velmi důležité je vytvořit podnětné prostředí, které dítěti umožní samostatně a tvořivě psát a vyjadřovat se psaním, kdykoliv bude mít o to zájem (Lipnická, 2007). Nejefektivnější je propojovat čtení a psaní s různými poznávacími a psychomotorickými aktivitami, k nimž dítě současně vydatně povzbuzujeme. Podněty pro každodenní činnost by měly být co nejpestřejší. Snažíme se navozovat situace, v nichž může dítě při čtení a psaní experimentovat. Nejde však rozhodně o přesouvání tradičního školního nácviku do předškolního věku dítěte. Z hlediska zralosti centrální nervové soustavy a s tím souvisejícím rozvojem schopností, které determinují čtení a psaní, to ani není možné. Dítě se aktivně zúčastňuje jazykového dění podobně, jako je tomu v ostatních oblastech poznávání reality. Neměli bychom se snažit, aby zvládalo procesy čtení a psaní z hlediska technického (jak správně číst a psát), ale aby postupně chápalo jejich funkci a smysl v rozličných životních podmínkách. Prioritou je budování pozitivního vztahu ke čtení a psaní. Doporučuje se dávat dítěti co nejvíce prostoru k psaní a využívat každou příležitost, kdy vidíme, že by se mohlo dítě touto aktivitou rádo zabývat. Nehledíme přitom na odlišnost jeho projevu od systému konvenčního psaní. Při objevování komunikačních a vyjadřovacích možností, které poskytuje čtení a psaní, dítěti vůbec nevadí, že nezvládá posloupnost analyticko-syntetické nebo globální metody. Spontánním zájmem a záměrnou čtenářskou a grafickou aktivitou si vytváří vlastní postupy 16

17 (techniky) čtení a psaní, které mu dovolí psané texty pochopit na úrovni odpovídající jeho věku a využít je dále ke komunikačním účelům. Bylo by chybou proto nevšímat si dětských pokusů o čtení a psaní. Dítě se do nich pouští zcela přirozeně, na základě bohatých zkušeností s ostatními tvořivými poznávacími aktivitami. Počáteční psaní Vývoj tzv. počátečního psaní, tedy postupného objevování procesu psaní v individuálním grafickém projevu, je spojen s rozvojem mluvené řeči. Jeho úroveň je ovlivněna zájmem a motivačním úsilím dítěte, které se zvyšuje v podnětném prostředí. Dítě v předškolním období píše obyčejně velkým tiskacím písmem. Pro dítě je totiž méně náročné na organizaci a koordinaci grafomotorických pohybů při psaní. Předškolák ještě není schopen zachovávat technické parametry hůlkového písma a nerespektuje ani proporce jednotlivých písmen. Ve vývoji počátečního psaní se rozlišuje několik stádií, která však neprobíhají u všech předškolních dětí stejně, a není jim ani tedy možné přiřadit věkovou hranici, pro kterou by byla typická (Lipnická, 2007). Existují stadia vývoje dětské schopnosti psát. Rozlišují se: Volné čmárání souvisí s počátky grafomotorické organizace pohybů, dítě vede čáry po papíru různými směry, přičemž tuto činnost označuje jako psaní. Přisuzuje mu obsah a tvarům konkrétní význam. Lineární čmárání vychází z toho, že dítě záměrně vede čáry různých délek a snaží se je na papíře uspořádat do tvarů nebo vzorů buď v horizontálním směru (jako by v řádku), nebo vertikálně (pod sebou, shora dolů). Také tento proces pojmenovává jako psaní a nakresleným grafickým tvarům nebo vzorcům přisuzuje určitý význam. Grafomotorický produkt bývá dodatečně pojmenován na základě výrazného znaku (Vágnerová, 2005). Experimentování s písmeny výsledkem cíleného pozorování a napodobování tvaru písmen, které si dítě přizpůsobuje a mění v závislosti na vlastních komunikačních potřebách. Nejčastěji se pokouší psát tvarově jednodušší velká tiskací písmena (A,O,E,M,K,R,B), aniž by všem přisuzovalo správný název. Proces psaní písmen většinou slovně okomentuje. Psaní vlastního jména začíná (Lipnická, 2007) nejdříve pokusy o zaznamenávání začátečních písmen (iniciál) vlastního jména dítě případně vymýšlí zkratku, která obsahuje některá písmena z daného jména a čte ji jako své jméno. Uvědomuje si i potřebu použít určité tvary písmen, aby své jméno mohlo napsat. Tímto ustáleným tvarem jména pak obvykle označuje vlastní kresby nebo jiné výtvory. Uvědomuje si, že jméno je jeho subjektivní značkou. 17

18 Psaní vycházející z emocionálních zážitků je založeno na tom, že dítě je ve své aktivitě motivováno citově zabarvenými zážitky spojenými s blízkými vztahy k osobám, zvířatům nebo oblíbeným hračkám a jiným předmětům. Při psaní se zamýšlí nad tvarem slov, která chce použít a jejich obsah doplňuje kresbou. Kombinuje psaní známých písmen, slov a jejich zkratek. Napsaným tvarům slov přisuzuje význam, někdy však nezachovává spojitost mezi napsaným a čteným, spíše se opírá o paměťové čtení a psaní. Objevy psaní slov kdy se dítě zamýšlí nad tvarem slova a počtem jeho písmen a uvědomuje si důležitost těchto charakteristik slov pro čitelnost a srozumitelnost při komunikaci s partnerem Postupně objevuje vztah mezi grafémem a fonémem a snaží se zjistit, zda napsané slovo obsahuje požadovaná písmena, protože už pochopilo, že jen tak lze napsanému správně rozumět. Tato fáze je obvykle spojena s psaním celých slov, které si dítě zapamatovalo (Lipnická,2007). Psaní hláskováním v této etapě už dítě zná všechna písmena tiskací abecedy a snaží se je uplatňovat při psaní slov nebo vět. Při tom si diktuje fonémy a zapisuje jako grafémy. Chápe, že grafémy a fonémy vzájemně souvisejí. V tomto stadiu si také začíná uvědomovat význam správného postavení a pořadí písmen ve slově. Konvenční psaní dítě si uvědomuje význam písemné komunikace. Chce-li něco písemně sdělit, píše již (převážně velkými tiskacími písmeny) čitelná slova, jednoduché věty a krátké texty, které lze také následně číst. Gramatická pravidla nezachovává, slovo píše tak, jak slyší (foneticky)- (Lipnická, 2007). Rozvoj těchto ranných stádií psaní a čtení podporuje dětská zvídavost. Vede dítě při poznávání nových činností, které, jak dítě postupně chápe, mu zprostředkují nový způsob komunikace s okolím. 2.3 Lateralita Leváctví je přirozeným projevem laterality u člověka stejně tak jako praváctví (Sovák, 1966) Z latinského lateralis = ležící na straně, boční. Obecně jde o vztah pravé a levé strany organismu a odlišnost pravého a levého z párových orgánů. Stranová nesouměrnost mozkových hemisfér je zřejmá již v ranných vývojových stádiích a ovlivňuje lateralitu a prezentaci řečových funkcí. Levá mozková hemisféra většinou řídí řečové a jazykové funkce, logické myšlení a uvažování, motorické činnosti. Pravá mozková hemisféra řídí prostorové 18

19 vnímání, umělecké dovednosti, projevy emocí. Při řešení všech úloh mozkové hemisféry spolupracují (Přinosilová, 2007). Lateralita představuje určité kontinuum od vyhraněného praváctví přes méně vyjádřenou preferenci pravé končetiny až po vyhraněné leváctví. Je třeba zdůraznit, že je záležitostí centrální a nikoli periferní, a proto by měla být respektována jako osobnostní charakteristika dotyčného jedince (Přinosilová, in Pipeková, 1998). Synek (1991) uvádí, že podle Kocha probíhá pohybový vývoj zhruba následovně: ve třetím až šestém měsíci sahá dítě po předmětu jednou rukou (zřejmě vrozeně kvalitnější), druhá ruka zůstává v klidu nebo vykonává nějaký bezděčný pohyb. Poté se dítě naučí dělat oběma rukama zrcadlově symetrické pohyby současně. Ve třetím čtvrtletí se naučí střída ruce v rytmickém sledu (střídavé pleskání). Na začátku čtvrtého čtvrtletí života dítě dovede dělat současně a záměrně různé pohyby oběma rukama (hlavní pohyb jednou rukou a druhou rukou pohyb méně náročný, pomocný). Teprve potom může dítě vykonávat složitější manuální činnosti. Postup lateralizace je tedy pozvolný. Lateralita se vyhraňuje obvykle mezi 3. a 4. rokem věku, případně i později. Než jde dítě do školy by mělo být jasno, která ruka je vedoucí, kterou bude probíhat nácvik psaní. V pěti až sedmi letech se lateralita horních končetin začíná zřetelně projevovat a vyhraňovat, plně se ustaluje v deseti až jedenácti letech. V praxi se můžeme setkat s poměrně častými případy nevyhraněnosti laterality tzv. ambidextrie (Synek, 1991). V těchto případech je veden nácvik psaní do pravé ruky. Leváctví jde u dětí zjišťovat při každodenních činnostech jako je úchop hraček, podávání ruky, podávání lžíce, při manipulaci. Všímáme se, která ruka je aktivnější, obratnější nebo zda dítě ruce vysloveně střídá. Sledujeme spontánní kresbu dítěte, úchop tužky, tlak na tužku, vedení čáry a plynulost tahu. Dle Matějčka existují dva typy leváků 1. zřetelná dominance motorických partií pravé mozkové hemisféry tito jedinci bývají obratní, šikovní, bez problémů ve vývoji a setkáváme se u nich v anamnéze s výskytem leváctví v rodině. 2. méně obratný typ leváků, kteří jsou spíše nešikovní, mají různě vyjádřené nerovnoměrnosti a nápadnosti v oblasti mentálních funkcí a nacházíme u nich pozitivní anamnestické údaje pro lehkou mozkovou dysfunkci (LMD). Leváctví není samo o sobě poruchou motoriky, ale je méně časté než praváctví. Diagnostika laterality je důležitá zejména na konci předškolního věku a v době zahájení povinné školní docházky. Ze standartních diagnostických metod je u nás asi nejvíce využívána Zkouška laterality autorů Matějčka a Žlaba (Přinosilová, 2007). Dřívější názory na leváctví jako znak méněcennosti nebo dokonce znak degenerativní dnes už pokládáme za mylné. Dnes naopak tvrdíme, že leváctví je biologicky stejně hodnotným znakem jako 19

20 praváctví. Dispozici k různým poruchám vytváří nikoli samo leváctví, ale jeho potlačování a přecvičování. Začátky dětského grafického projevu jsou spojeny s radostí z pohybu ruky po papíru a z nakreslených čar, které zanechává barva. Dítě s oblibou kreslí na různé materiály a nezřídka své kresby zviditelní na okolních předmětech, s oblibou na stěnách. Nejdříve čmárá mimovolně bez plánu a kontroly, Později vystřídá spontánní radost z výrazné a trvalé stopy, kterou zanechává ruka, záměrné úsilí o kresbu. 20

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby. Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.

Více

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Projekt Příprava dětí na povinnou školní docházku v posledním roce před zahájením povinné školní docházky dle očekávaných

Více

Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic

Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030, Praha 6 Řepy tel.235314514 Školní rok: 2012/2013 Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic Cíl projektu:

Více

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D.

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. POJMY Diagnostika je poznávacím procesem, jehož cílem je co nejdokonalejší poznání daného předmětu či objektu našeho zájmu, a to všech jeho důležitých znaků a charakteristik

Více

1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky

1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÁ DIAGNOSTIKA 1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky Cílem je poznání člověka s postižením. Cílem není léčba, ale výchova a vzdělávání. Diagnostika zkoumá průběh vývoje člověka.

Více

Hůlkové písmo. Alternativa ve výuce psaní

Hůlkové písmo. Alternativa ve výuce psaní Hůlkové písmo Alternativa ve výuce psaní Hůlkové písmo Je určena žákům se středně těžkým, těžkým mentálním postižením Navazuje na První čtení alternativní výuka čtení globální metodou, využívá výhradně

Více

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná Školní rok 2013/2014 1. INTEGROVANÝ BLOK Název integrovaného bloku: Učím se žít s druhými HLAVNÍ VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ZÁMĚR adaptace a seznámení se s organizací dne a vnitřními podmínkami MŠ učení se základním

Více

METODICKÉ LISTY. výstup projektu Vzdělávací středisko pro další vzdělávání pedagogických pracovníků v Chebu. reg. č. projektu: CZ.1.07/1.3.11/02.

METODICKÉ LISTY. výstup projektu Vzdělávací středisko pro další vzdělávání pedagogických pracovníků v Chebu. reg. č. projektu: CZ.1.07/1.3.11/02. METODICKÉ LISTY výstup projektu Vzdělávací středisko pro další vzdělávání pedagogických pracovníků v Chebu reg. č. projektu: CZ.1.07/1.3.11/02.0007 Sada metodických listů: KABINET 1. STUPNĚ ZŠ Název metodického

Více

Plán výchovy a péče. Dětská skupina Pupálek

Plán výchovy a péče. Dětská skupina Pupálek Plán výchovy a péče Dětská skupina Pupálek Identifikační údaje Název projektu: Dětská skupina - Miniškolka Pupálek Realizátor projektu: AGAPO, o.p.s. Zelný trh 1 602 00 Brno IČ: 29300550 Kontaktní osoba:

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.

Více

1. INTEGROVANÝ BLOK. Školní rok 2014/2015. Název integrovaného bloku: UČÍM SE ŽÍT S DRUHÝMI

1. INTEGROVANÝ BLOK. Školní rok 2014/2015. Název integrovaného bloku: UČÍM SE ŽÍT S DRUHÝMI Školní rok 2014/2015 1. INTEGROVANÝ BLOK Název integrovaného bloku: UČÍM SE ŽÍT S DRUHÝMI HLAVNÍ VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ZÁMĚR - adaptace a seznámení se s organizací dne a vnitřními podmínkami MŠ - učení se

Více

Ukázka charakteristiky předmětu Český jazyk z pracovní verze ŠVP Základní školy logopedické, Praha 8

Ukázka charakteristiky předmětu Český jazyk z pracovní verze ŠVP Základní školy logopedické, Praha 8 Ukázka charakteristiky předmětu Český jazyk z pracovní verze ŠVP Základní školy logopedické, Praha 8 ČESKÝ JAZYK Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávání v předmětu Český jazyk směřuje k: vnímání,

Více

Tématické okruhy k absolutoriu VOŠ PMP

Tématické okruhy k absolutoriu VOŠ PMP Tématické okruhy k absolutoriu VOŠ PMP 1. Osobnost dítěte předškolního a školního věku 2. Rodina a její vliv na vývoj dítěte 3. Osobnost pedagoga předškolního a zájmového vzdělávání 4. Institucionální

Více

VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ

VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ Charakteristika vzdělávací oblasti Tato vzdělávací oblast zaujímá významné místo mezi naukovými a estetickými předměty, jelikož se orientuje na komplexní pojetí lidského zdraví. Vytváří

Více

Prezentace metodických materiálů a pomůcek

Prezentace metodických materiálů a pomůcek Prezentace metodických materiálů a pomůcek Diagnostika dítěte předškolního věku Publikace je zaměřena na sledování a rozvoj následujících oblastí: motoriky, grafomotoriky, zrakového a sluchového vnímání,

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Základní vize Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí,s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního

Více

Charakteristika předmětu Anglický jazyk

Charakteristika předmětu Anglický jazyk Charakteristika předmětu Anglický jazyk Vyučovací předmět Anglický jazyk se vyučuje jako samostatný předmět s časovou dotací: Ve 3. 5. ročníku 3 hodiny týdně Výuka je vedena od počátečního vybudování si

Více

Školní zralost. Vážení rodiče,

Školní zralost. Vážení rodiče, Školní zralost Vážení rodiče, dítě vstupující do prvního ročníku základní školy by mělo být pro školu zralé a připravené, aby bez velkých potíží a trápení zvládlo její nároky a zátěž. Posouzení školní

Více

DYSGRAFIE - porucha psaní. (postihuje grafickou stránku písemného projevu a osvojování tvarů jednotlivých písmen)

DYSGRAFIE - porucha psaní. (postihuje grafickou stránku písemného projevu a osvojování tvarů jednotlivých písmen) DYSGRAFIE - porucha psaní (postihuje grafickou stránku písemného projevu a osvojování tvarů jednotlivých písmen) Dysgrafie úzce souvisí s dysortografií, velmi často se vyskytují společně. Reedukace je

Více

MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030/3, 16300 Praha 6 Řepy, tel.235314514. Projekt: Předmatematická gramotnost

MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030/3, 16300 Praha 6 Řepy, tel.235314514. Projekt: Předmatematická gramotnost MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030/3, 16300 Praha 6 Řepy, tel.235314514 Projekt: Předmatematická gramotnost 1. Obecná východiska Rozvoj předmatematické gramotnosti je důležitý pro všestranný

Více

Název materiálu: Školní zralost Autor materiálu: Mgr. Veronika Plecerová Datum vytvoření: 13. 05. 2013 Zařazení materiálu:

Název materiálu: Školní zralost Autor materiálu: Mgr. Veronika Plecerová Datum vytvoření: 13. 05. 2013 Zařazení materiálu: Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ. 1. 07/1. 5. 00/34. 0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Vychovat šťastné a spokojené dítě pro nás znamená vychovat zdravého, vyrovnaného člověka, který si váží sám sebe, ale i druhých lidí. ROK S KRÁLÍKY Z KLOBOUKU Náš cíl: BOBEM A

Více

Zvířata domácí, divoká

Zvířata domácí, divoká ZÁŘÍ TÉMA: My se školy nebojíme Začíná škola Zvířata domácí, divoká tělo Přivítání dětí i jejich rodičů ve škole, navození atmosféry důvěry a pohody. Pomoci dětem i rodičům orientovat se v novém prostředí.

Více

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.7 UMĚNÍ A KULTURA VÝTVARNÁ VÝCHOVA Výtvarná výchova 1. období 2.

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.7 UMĚNÍ A KULTURA VÝTVARNÁ VÝCHOVA Výtvarná výchova 1. období 2. Obsah Kód Očekávané výstupy ŠVP Školní očekávané výstupy ŠVP Učivo VÝTVARNÁ VÝCHOVA VV-3-1-01 VV-3-1-02 rozpoznává a pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření (linie, tvary, objemy, barvy, objekty);

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PLNÁ POHODY

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PLNÁ POHODY Základní škola a mateřská škola Veleň, Hlavní 46, 20533 Mratín, okres Praha východ, IČO 71004530,telefon/fax 283931292 ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PLNÁ POHODY UČEBNÍ OSNOVY VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Umění

Více

Metody práce s dětmi předškolního věku. Mgr. Květa Šejnohová Mgr. Veronika Křížková

Metody práce s dětmi předškolního věku. Mgr. Květa Šejnohová Mgr. Veronika Křížková Metody práce s dětmi předškolního věku Mgr. Květa Šejnohová Mgr. Veronika Křížková kdo jsme s kým pracujeme NK Pavlač Práce s dětmi předškolního věku Zdůvodnění práce s předškoláky: neefektivní trávení

Více

5. Učební osnovy 5. A Vzdělávací program přípravné třídy Charakteristika

5. Učební osnovy 5. A Vzdělávací program přípravné třídy Charakteristika 5. Učební osnovy 5. A Vzdělávací program přípravné třídy Charakteristika Základní škola Louny, Školní 2426 zřizuje v souladu s 47 školského zákona přípravnou třídu pro děti v posledním roce před zahájením

Více

Individuální vzdělávací plán pro Mateřské školy. Vzorový návrh. Fotografie oceněné Férové školy ZŠ a MŠ Svitavy-Lačnov

Individuální vzdělávací plán pro Mateřské školy. Vzorový návrh. Fotografie oceněné Férové školy ZŠ a MŠ Svitavy-Lačnov Individuální vzdělávací plán pro Mateřské školy Vzorový návrh Fotografie oceněné Férové školy ZŠ a MŠ Svitavy-Lačnov Individuální vzdělávací plán Škola Jméno a příjmení žáka/žákyně Datum narození Třída

Více

PLÁN VÝCHOVY, PÉČE A VZDĚLÁVÁNÍ. Dětská skupina Malíček

PLÁN VÝCHOVY, PÉČE A VZDĚLÁVÁNÍ. Dětská skupina Malíček PLÁN VÝCHOVY, PÉČE A VZDĚLÁVÁNÍ Dětská skupina Malíček Při definování Plánu výchovy, péče a vzdělávání jsme se inspirovali v Rámcovém programu pro předškolní vzdělávání. Začlenili jsme zde také filozofie,

Více

Homolová Kateřina Mikurdová Hana

Homolová Kateřina Mikurdová Hana BAREVNÁ ANGLIČTINA Homolová Kateřina Mikurdová Hana Charakteristika a náplň zájmové činnosti na školní rok 2015/2016 Základním cílem zájmové aktivity Barevná angličtina je seznámit děti s cizím jazykem,

Více

5.4.1 Zdravotní a Rehabilitační tělesná výchova

5.4.1 Zdravotní a Rehabilitační tělesná výchova Příloha č. 2 RVP pro obor vzdělávání základní škola speciální 2. díl Obsah: 5 Učební osnovy 5.1 Člověk a komunikace 5.1.1 Rozumová výchova 5.1.2 Řečová výchova 5.2. Člověk a jeho svět 5.2.1 Smyslová výchova

Více

Mateřská škola Vídeň, příspěvková organizace. Vídeň 116, Velké Meziříčí

Mateřská škola Vídeň, příspěvková organizace. Vídeň 116, Velké Meziříčí Mateřská škola Vídeň, příspěvková organizace Vídeň 116, 594 01 Velké Meziříčí Bc. Petra Valíková 2016/2017 Mgr. Zdeňka Požárová Úvod Strategie rozvoje gramotnosti se zabývá vytvářením podmínek pro rozvoj

Více

METODICKÁ POMŮCKA PRO PŘEDŠKOLNÍ VĚK

METODICKÁ POMŮCKA PRO PŘEDŠKOLNÍ VĚK METODICKÁ POMŮCKA PRO PŘEDŠKOLNÍ VĚK VERZE: 25/04/2014 KOMPLEXNÍ METODICKÁ POMŮCKA PRO PŘEDŠKOLNÍ VĚK VŠECHNO, CO MÁ DÍTĚ UMĚT A ZNÁT PŘED NÁSTUPEM DO ŠKOLY PŘEHLEDNĚ A NA JEDNOM MÍSTĚ KLOKANŮV KUFR MOHOU

Více

RAMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PLÁN PRO ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 - RVP PV

RAMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PLÁN PRO ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 - RVP PV RAMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PLÁN PRO ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 - RVP PV Péče o dítě v dětské skupině Obecná část zpracovaly Lenka Zuczková, DiS Šárka Žluvová, DiS Obsah Specifikace, metody a forma práce...3 Rámcový

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

Specifické poruchy učení

Specifické poruchy učení Specifické poruchy učení Definice: - neschopnost naučit se číst, psát a počítat pomocí běžných výukových metod za alespoň průměrné inteligence a přiměřené sociokulturní příležitosti - nevznikají v důsledku

Více

9. ročník. -Uvědomuje si rozdíly, výhody a nevýhody podnikání, zaměstnání.orientuje se v různých druzích podnikání.

9. ročník. -Uvědomuje si rozdíly, výhody a nevýhody podnikání, zaměstnání.orientuje se v různých druzích podnikání. Pracovní činnosti 9. ročník -Uvědomuje si rozdíly, výhody a nevýhody podnikání, zaměstnání.orientuje se v různých druzích podnikání. Průřezová témata, přesahy, souvislosti VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBČANA

Více

UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ

UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ. stupeň Vzdělávací oblast Vzdělávací obor předmět.. 3. 4. 5. 6. předměty DČD* Jazyk a jazyková Čtení Čtení 3 3 3 3 6 0 komunikace Psaní Psaní 3

Více

Zápis do 1. třídy ZŠ Slovanka. pátek 13. února 2015 14,00 18,00. Individuální termín lze dohodnou tel. 774 3056 75 ( např. při nemoci dítěte)

Zápis do 1. třídy ZŠ Slovanka. pátek 13. února 2015 14,00 18,00. Individuální termín lze dohodnou tel. 774 3056 75 ( např. při nemoci dítěte) Zápis do 1. třídy ZŠ Slovanka pátek 13. února 2015 14,00 18,00 Individuální termín lze dohodnou tel. 774 3056 75 ( např. při nemoci dítěte) Den otevřených dveří pátek 16.1. 2015 8,00 - prohlídka školy

Více

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

PROGRAM PŘEDŠKOLÁCKÉHO KROUŽKU 2016/2017

PROGRAM PŘEDŠKOLÁCKÉHO KROUŽKU 2016/2017 PROGRAM PŘEDŠKOLÁCKÉHO KROUŽKU 2016/2017 PONDĚLÍ Sluchové vnímání a paměť kniha: Mezi námi předškoláky (1,2,3) Sluchová paměť Opakování vět s více slovy (básničky ) 1 Vnímání rytmu Napodobování rytmu (dítě

Více

Modul C Vzdělávání pracovníků v mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová

Modul C Vzdělávání pracovníků v mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová Modul C Vzdělávání pracovníků v mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová Obsah kurzu: 1. Pedagogická diagnostika 2. Pedagogická diagnostika v pedagogické praxi 3. Diagnostika

Více

Základní škola Fr. Kupky 350, Dobruška 5.7 UMĚNÍ A KULTURA VÝTVARNÁ VÝCHOVA Výtvarná výchova 1. období 3. ročník

Základní škola Fr. Kupky 350, Dobruška 5.7 UMĚNÍ A KULTURA VÝTVARNÁ VÝCHOVA Výtvarná výchova 1. období 3. ročník VÝTVARNÁ VÝCHOVA RVP ZV Obsah Základní škola Fr. Kupky 350, 518 01 Dobruška RVP ZV Kód RVP ZV Očekávané výstupy ŠVP Školní očekávané výstupy ŠVP Učivo VV-3-1-01 VV-3-1-02 VV-3-1-03 VV-3-1-04 rozpozná a

Více

Pátek Od h h

Pátek Od h h Zápis do 1. třídy pro školní rok 2014 2015 na ZŠ a MŠ Jižní Pátek 7.2. 2014 Od 14.00 h 18.00 h Pokud ze závažných důvodů (např. nemoc) k zápisu nemůžete, lze dohodnout individuální zápis - tel. 487 829

Více

Edukace žáků s tělesným postižením

Edukace žáků s tělesným postižením Edukace žáků s tělesným postižením Heterogenní skupina žáků: Zdravotní znevýhodnění Zdravotní postižení Dopad zdravotního znevýhodnění: Fyzická stránka zhoršení QOL porucha fyzických funkcí Psychická stránka

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Výtvarná výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvíjení klíčových kompetencí žáků

Výtvarná výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvíjení klíčových kompetencí žáků Vzdělávací obor: Výtvarná výchova Obsahové, časové a organizační vymezení Výtvarná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu 1. 5. ročník 2 hodiny týdně Vzdělávací obor Výtvarná výchova zahrnuje využití

Více

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok (CZ.2.17/3.1.00/36073) SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Proč? Na co

Více

MŠ Na Herzánce 1527, Choceň Metodika seznamování se s hrou na sopránovou zobcovou flétnu pro MŠ

MŠ Na Herzánce 1527, Choceň Metodika seznamování se s hrou na sopránovou zobcovou flétnu pro MŠ Metodika seznamování se s hrou na sopránovou zobcovou flétnu pro MŠ Věková kategorie: 3 6 let Doba trvání: 1-2 roky Zpracovala: Víchová Šárka Úvod Počátky hry na zobcovou flétnu jsou spojeny s utvářením

Více

II. BLOK Malíř podzim

II. BLOK Malíř podzim II. BLOK Malíř podzim Obsah: Rozvíjíme pocit sounáležitosti s živou a neživou přírodou Uvědomujeme si, že květiny okrašlují prostředí, ve kterém žijeme Dovedeme děti k poznatku, že je zelenina důležitou

Více

Zdokonalování v oblasti jemné i hrubé motoriky, koordinace pohybu v přírodním terénu

Zdokonalování v oblasti jemné i hrubé motoriky, koordinace pohybu v přírodním terénu 3. INTEGROVANÝ BLOK Název: OBJEVUJI SKRYTÁ TAJEMSTVÍ SVĚTA HLAVNÍ VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ZÁMĚR Zdokonalování v oblasti jemné i hrubé motoriky, koordinace pohybu v přírodním terénu Rozšiřování poznatků o přírodě,

Více

ANGLICKÝ JAZYK - I. období (1. 2. ročník)

ANGLICKÝ JAZYK - I. období (1. 2. ročník) ANGLICKÝ JAZYK - I. období (1. 2. ročník) Charakteristika předmětu Výuka tvoří úvod do cizojazyčného vzdělávání žáků. V tomto období je nejdůležitější probouzení zájmu o výuku angličtiny a vytváření kladného

Více

Hudební a výtvarná výchova Díl II.

Hudební a výtvarná výchova Díl II. Hudební a výtvarná výchova Díl II. Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět Hudební a výtvarná výchova je zařazen v 1. - 10. ročníku v hodinové dotaci

Více

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Výtvarný výchova spadá spolu

Více

2. INTEGROVANÝ BLOK. Školní rok 2014/2015 SCHOPNOSTI A DOVEDNOSTI. Název integrovaného bloku: POZNÁVÁM SVÉ TĚLO, SVÉ

2. INTEGROVANÝ BLOK. Školní rok 2014/2015 SCHOPNOSTI A DOVEDNOSTI. Název integrovaného bloku: POZNÁVÁM SVÉ TĚLO, SVÉ Školní rok 2014/2015 2. INTEGROVANÝ BLOK Název integrovaného bloku: POZNÁVÁM SVÉ TĚLO, SVÉ SCHOPNOSTI A DOVEDNOSTI HLAVNÍ VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ZÁMĚR - Rozvíjení a zdokonalování dovedností v oblasti hrubé

Více

4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk

4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk 4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Anglický jazyk 1.Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Cílem vzdělávání předmětu

Více

jak leváci skutečně píší?

jak leváci skutečně píší? leváci a leváctví část č. 12 jak leváci skutečně píší? aneb jak se individualizací přístupu odlišuje způsob a výsledek psaní ivo vodička 2013 www.levactvi.cz 1 Jak leváci skutečně píší? název školy: autor:

Více

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE 1. Definice a předmět psychologie Základní odvětví, speciální a aplikované disciplíny,

Více

5. A Vzdělávací program přípravné třídy Charakteristika

5. A Vzdělávací program přípravné třídy Charakteristika 5. A Vzdělávací program přípravné třídy Charakteristika Přípravná třída je určena pro děti ze sociokulturně znevýhodněného prostředí k jejich bezproblémovému začlenění do vzdělávacího procesu od 1. ročníku

Více

* Obsah vzdělávací oblasti je rozdělen na 1. stupni na čtyři tematické okruhy

* Obsah vzdělávací oblasti je rozdělen na 1. stupni na čtyři tematické okruhy Výchovy na ZŠP a ZŠS Specializace:Psychopedie * Vytváří základní předpoklady pro socializaci osob s MP v období dospívání a dospělosti. * Jeden z nejdůl. prostředků profesní orientace. * Vytváření schopnosti

Více

POROVNÁNÍ VÝUKY POČÁTEČNÍHO ČTENÍ V PRVNÍCH ROČNÍCÍCH: METODA ANALYTICKO SYNTETICKÁ A METODA GENETICKÁ.

POROVNÁNÍ VÝUKY POČÁTEČNÍHO ČTENÍ V PRVNÍCH ROČNÍCÍCH: METODA ANALYTICKO SYNTETICKÁ A METODA GENETICKÁ. OD ŠKOLNÍHO ROKU 2015/2016 ZAHAJUJEME VÝUKU POČÁTEČNÍHO ČTENÍ V PRVNÍCH ROČNÍCÍCH METODOU ANALYTICKO - SYNTETICKOU A V PARALELNÍ TŘÍDĚ METODOU GENETICKOU. POROVNÁNÍ VÝUKY POČÁTEČNÍHO ČTENÍ V PRVNÍCH ROČNÍCÍCH:

Více

ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE vyučovací předmět PRACOVNÍ ČINNOSTI Charakteristika vzdělávací oblasti

ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE vyučovací předmět PRACOVNÍ ČINNOSTI Charakteristika vzdělávací oblasti ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE vyučovací předmět PRACOVNÍ ČINNOSTI Charakteristika vzdělávací oblasti Oblast Člověk a svět práce postihuje široké spektrum pracovních činností a technologií, vede y k získání základních

Více

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu

Více

Příloha č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu základního vzdělávání pro žáky s mentálním postižením a poruchami komunikace

Příloha č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu základního vzdělávání pro žáky s mentálním postižením a poruchami komunikace Logopedická základní škola, Měcholupy 1, příspěvková organizace Příloha č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu základního vzdělávání pro žáky s mentálním postižením a poruchami komunikace Měcholupy 1.

Více

Cvičení v anglickém jazyce

Cvičení v anglickém jazyce Počet vyučovacích hodin za týden 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 0 0 0 0 0 0 2 2 2 6 Volitelný Volitelný Volitelný Celkem Název předmětu Oblast

Více

5. A Vzdělávací program přípravné třídy

5. A Vzdělávací program přípravné třídy 5. A Vzdělávací program přípravné třídy Charakteristika Přípravná třída je určena pro děti ze sociokulturně znevýhodněného prostředí k jejich bezproblémovému začlenění do vzdělávacího procesu od 1. ročníku

Více

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná Školní rok 2013/2014 2. INTEGROVANÝ BLOK Název integrovaného bloku: Poznávám své tělo, své schopnosti HLAVNÍ VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ZÁMĚR - rozvíjení a zdokonalování dovedností v oblasti hrubé i jemné motoriky

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

LOGOPEDICKÝ ASISTENT. Cílem kurzu je získání odborných znalostí z oblasti logopedické prevence. Mgr. Helena Vacková

LOGOPEDICKÝ ASISTENT. Cílem kurzu je získání odborných znalostí z oblasti logopedické prevence. Mgr. Helena Vacková LOGOPEDICKÝ ASISTENT Cílem kurzu je získání odborných znalostí z oblasti logopedické prevence. Mgr. Helena Vacková 25.11. 2014 V LIBERCI Logopedická prevence 01 Dětský věk, zejména prvních 7 let, je dobou

Více

Český jazyk a literatura

Český jazyk a literatura Vyučovací předmět: Období ročník: Učební texty: Český jazyk a literatura 1. období 1. ročník Čtení 1 pro prvňáčky, Fortuna, Miroslava Čížková Čtení 2 pro prvňáčky, Fortuna, Miroslava Čížková Cviky pro

Více

Český jazyk a literatura v 1. ročníku

Český jazyk a literatura v 1. ročníku Český jazyk a literatura v 1. ročníku Září Pečlivé vyslovování slov, jednotlivých hlásek. Nácvik rozkládání analýzy slov podle sluchu (vyhledávání - první, poslední hlásky slova, vyjmenování všech hlásek

Více

Zpráva o projektu. 3. Kdo projekt provádí ( kontaktní jméno, název organizace, adresa) - rozvoj pasivních i aktivních jazykových znalostí dětí

Zpráva o projektu. 3. Kdo projekt provádí ( kontaktní jméno, název organizace, adresa) - rozvoj pasivních i aktivních jazykových znalostí dětí Zpráva o projektu 1. Název projektu: Česká školka 2. Prostředky přidělené nadací (částka, měna): 15.000 NOK 3. Kdo projekt provádí ( kontaktní jméno, název organizace, adresa) Petra Krylová Hammerstads

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova ŠVP LMP

Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova ŠVP LMP Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova ŠVP LMP Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Výtvarná výchova Předmět Výtvarná výchova v podmínkách školy pro žáky se zdravotním

Více

Očekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo Přesahy a vazby(mezipředmětové vztahy,průřezová témata)

Očekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo Přesahy a vazby(mezipředmětové vztahy,průřezová témata) 5.11.3. Nepovinné předměty 5.11.3.1. ZDRAVOTNÍ TĚLESNÁ VÝCHOVA Zdravotní tělesná výchova je formou povinné tělesné výchovy, která se zřizuje pro žáky s trvale nebo přechodně změněným zdravotním stavem

Více

Vývojové charakteristiky v předškolním a školním věku. doc.mudr.h.provazníková Ústav zdraví dětí a mládeže

Vývojové charakteristiky v předškolním a školním věku. doc.mudr.h.provazníková Ústav zdraví dětí a mládeže Vývojové charakteristiky v předškolním a školním věku doc.mudr.h.provazníková Ústav zdraví dětí a mládeže Vývoj Vývoj je podmíněn zráním (proces je funkcí určitého programu genotypu) učením (poznání a

Více

První písanka s uvolňovacími cviky, písničkami a říkankami (pracovní list 15)

První písanka s uvolňovacími cviky, písničkami a říkankami (pracovní list 15) První písanka s uvolňovacími cviky, písničkami a říkankami (pracovní list 15) Anotace: Nácvik správného držení tužky, správného sezení, techniky psaní, uvolňovací cviky Dětský diagnostický ústav, středisko

Více

5. 11. Pracovní činnosti

5. 11. Pracovní činnosti 5. 11. Pracovní činnosti Obsah stránka 5.11.1. Charakteristika vyučovacího předmětu 2 5.11.2. Začlenění průřezových témat 2 5.11.3. Zaměření na klíčové kompetence 2 5.11.4. Formy a metody práce 3 5.11.5.

Více

I. 7 PČ Vzdělávací oblast: Člověk a svět práce Předmět: Praktické činnosti (PČ)

I. 7 PČ Vzdělávací oblast: Člověk a svět práce Předmět: Praktické činnosti (PČ) I. 7 PČ Vzdělávací oblast: Člověk a svět práce Předmět: Praktické činnosti (PČ) Charakteristika vyučovacího předmětu: Obsahové vymezení předmětu: Předmět PČ postihuje široké spektrum pracovních činností

Více

UČEBNÍ OSNOVY. Jazyk a jazyková komunikace Německý jazyk

UČEBNÍ OSNOVY. Jazyk a jazyková komunikace Německý jazyk UČEBNÍ OSNOVY Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Jazyk a jazyková komunikace Německý jazyk Charakteristika předmětu Vyučovací předmět Německý jazyk přispívá k chápání a objevování skutečností, které

Více

Dodatek č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro předškolní vzdělávání

Dodatek č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro předškolní vzdělávání Dodatek č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro předškolní vzdělávání 1 Platnost dokumentu od 1. 9. 2016 Schváleno na pedagogické radě dne 1. 9. 2016 2 Tento dodatek je zpracován v souladu s vyhláškou

Více

1. Představení programu Zdravá. 2. Podpora zdraví v kurikulu. 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu. škola.

1. Představení programu Zdravá. 2. Podpora zdraví v kurikulu. 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu. škola. 1. Představení programu Zdravá škola 2. Podpora zdraví v kurikulu mateřské školy 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu Lesní školky 1 Zdraví člověka neznamená jen nepřítomnost nemoci,

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 1. ročník Zpracovala: Mgr. Helena Ryčlová Komunikační a slohová výchova plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti čte

Více

PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ ZÁKLADNÍ ŠKOLY SPECIÁLNÍ

PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ ZÁKLADNÍ ŠKOLY SPECIÁLNÍ PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ ZÁKLADNÍ ŠKOLY SPECIÁLNÍ Hodnocení žáků chápeme jako zpětnou vazbu, kterou žáci, jejich zákonní zástupci, ale i pedagogové získávají informace o tom, jak

Více

Braillovo písmo česká sada a sady cizojazyčné, základní pravidla čtení a zápisu BP

Braillovo písmo česká sada a sady cizojazyčné, základní pravidla čtení a zápisu BP DÍTĚ SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU Program semináře Dokončení prezentace z Diagnostiky Předškolní vzdělávání dítěte se zrakovým postižením Videomateriál Den v mateřské škole Prezentace a domácí

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA jako účinná pomoc pro děti

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA jako účinná pomoc pro děti SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA jako účinná pomoc pro děti s Di George syndromem PRAHA 12. 12. 2013 Mgr. Dita Hendrychová Speciální pedagogika obecně orientace na výchovu, vzdělávání, pracovní a společenské možnosti,

Více

PROSTOROVÁ ORIENTACE A MATEMATICKÉ PŘEDSTAVY PŘEDŠKOLNÍHO DÍTĚTE

PROSTOROVÁ ORIENTACE A MATEMATICKÉ PŘEDSTAVY PŘEDŠKOLNÍHO DÍTĚTE Metodická příručka PROSTOROVÁ ORIENTACE A MATEMATICKÉ PŘEDSTAVY PŘEDŠKOLNÍHO DÍTĚTE Mgr. Jiřina Bednářová Obsah Projekt Skládám, tvořím myslím...4 Prostorová orientace...5 Oslabení prostorového vnímání...7

Více

Individuální vzdělávací plán

Individuální vzdělávací plán I. Vyplní škola: Škola Individuální vzdělávací plán Jméno a příjmení Datum narození Třída Bydliště Školní rok Rozhodnutí o povolení vzdělávání podle IVP ze dne Zdůvodnění (informace o schopnostech, důvody

Více

NÁPRAVY KOMUNIKAČNÍCH SCHOPNOSTÍ. poruchy učení. PhDr. Miroslava Sedlárová speciální pedagog ZŠ Zlatnická 186, Most

NÁPRAVY KOMUNIKAČNÍCH SCHOPNOSTÍ. poruchy učení. PhDr. Miroslava Sedlárová speciální pedagog ZŠ Zlatnická 186, Most NÁPRAVY KOMUNIKAČNÍCH SCHOPNOSTÍ poruchy učení PhDr. Miroslava Sedlárová speciální pedagog ZŠ Zlatnická 186, Most Nabídka pro rodiče Logopedická terapie žák & rodič Včasná péče u dítěte poradenství, intervence

Více

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region) NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých

Více

A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět: VÝTVARNÉ ČINNOSTI A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Volitelný předmět Výtvarné činnosti má časovou dotaci 2 hodiny v u. Výuka

Více

Vyučovací předmět je realizován podle učebního plánu ve všech ročnících 1. stupně v časové dotaci 1 vyučovací hodiny týdně.

Vyučovací předmět je realizován podle učebního plánu ve všech ročnících 1. stupně v časové dotaci 1 vyučovací hodiny týdně. PRACOVNÍ ČINNOSTI Charakteristika vyučovacího předmětu Oblast Člověk a svět práce postihuje široké spektrum pracovních činností a technologií, vede žáky k získání základních uživatelských dovedností v

Více

OBSAH. Autoři jednotlivých kapitol O autorech Seznam zkratek Předmluva k druhému vydání Úvod... 19

OBSAH. Autoři jednotlivých kapitol O autorech Seznam zkratek Předmluva k druhému vydání Úvod... 19 OBSAH Autoři jednotlivých kapitol..................................... 11 O autorech................................................... 13 Seznam zkratek...............................................

Více

PRŮBĚH A FÁZE MOTORICKÉHO UČENÍ. Zapletalová Silvie

PRŮBĚH A FÁZE MOTORICKÉHO UČENÍ. Zapletalová Silvie PRŮBĚH A FÁZE MOTORICKÉHO UČENÍ Zapletalová Silvie ČINITELÉ MOTORICKÉHO UČENÍ Průběh učení je ovlivněn celou řadou činitelů. Působení činitelů je různě silné a závisí např. na věku sportovce, pohybové

Více

MATEMATIKA CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU pro 1. až 5. ročník

MATEMATIKA CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU pro 1. až 5. ročník 1. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu 1.1 Vzdělávací obsahy, ze kterých je vyučovací předmět utvořen MATEMATIKA CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU pro 1. až 5. ročník Vzdělávání klade důraz na důkladné

Více

DO ŠKOLY VČAS bez odkladu školní docházky

DO ŠKOLY VČAS bez odkladu školní docházky DO ŠKOLY VČAS bez odkladu školní docházky Číslo projektu: CZ.1.07/1.2.00/08.0106 Termín: 1.8.2009 31.3.2012 Realizátor projektu: Vzdělávací centrum Podkrušnohoří, občanské sdruţení Masarykova 745, 438

Více

Aktivní POLYTECH školka (Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1. 3. 00/48.0092) HRAČKA - Magnetické puzzle Výukový materiál pro účastníky kurzu

Aktivní POLYTECH školka (Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1. 3. 00/48.0092) HRAČKA - Magnetické puzzle Výukový materiál pro účastníky kurzu Aktivní POLYTECH školka (Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1. 3. 00/48.0092) HRAČKA - Magnetické puzzle Výukový materiál pro účastníky kurzu Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu

Více

Do Přv 1.st. (4. ročník): Pokusy Přv- 1.st. (5.ročník): První pomoc

Do Přv 1.st. (4. ročník): Pokusy Přv- 1.st. (5.ročník): První pomoc 1.1.1. PRACOVNÍ VYUČOVÁNÍ I. ST. - ve znění dodatku č.33 - platný od 1.9.2011, č.25 - platný od 1.9.2011, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové

Více

Dílčí projekt ŠVP PV. Logo cestičky pro hbité jazýčky

Dílčí projekt ŠVP PV. Logo cestičky pro hbité jazýčky Dílčí projekt ŠVP PV Logo cestičky pro hbité jazýčky Obsah: Představení projektu Aktivity projektu Vzdělávací obsah Metodická podpora Zpracovala: Marie Kotková, Ivana Vacková Představení projektu: Projekt

Více

Hodnocení žáků - ŠVP: Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Frýdek-Místek, příspěvková organizace

Hodnocení žáků - ŠVP: Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Frýdek-Místek, příspěvková organizace 6. Hodnocení žáků 6.1 Zásady klasifikace a hodnocení hodnocení žáka je nedílnou součástí výchovně vzdělávacího procesu a je komplexním posouzením prospěchu a chování žáka klasifikace je jednou z forem

Více

Třídní vzdělávací plán ŠVP PV Rok s kocourkem Matyášem

Třídní vzdělávací plán ŠVP PV Rok s kocourkem Matyášem Třídní vzdělávací plán ŠVP PV Rok s kocourkem Matyášem Integrovaný blok Tématický okruh (celek) Témata Co je nám nejblíže To jsou moji kamarádi CO JE KOLEM NÁS Co najdeme v naší třídě Už znáš celou školku

Více