Trénování paměti. Metodická příručka. Mgr. Hana Štěpánková Ing. Danuše Steinová

Transkript

1 Trénování paměti Metodická příručka Mgr. Hana Štěpánková Ing. Danuše Steinová

2 Obsah Úvod 7 Projekt 9 Trénink pamìti 1 Východiska 13 2 Zásady vedení jednotlivých lekcí 17 3 Kognitivní cvièení 18 4 Struktura jednotlivých lekcí 21 Doporuèená literatura pro lektory 31 Krátký exkurz do teorie stárnutí a tréninku kognitivních funkcí 1 Stárnutí Demografický vývoj Periodizace stáøí Teorie stárnutí Pohled do historie Stárnutí dnes 41 2 Stárnutí a kognitivní funkce Receptivní funkce vnímání, senzorické vjemy Myšlení Expresivní funkce Promìnné mentální aktivity Exekutivní funkce Pamìť 53 3 Trénink kognitivních funkcí Kognitivní rezerva Kognitivní intervenèní programy Podpora tréninku kognitivních funkcí 86 Literatura 89

3 Úvod Tato metodická pøíruèka vznikla jako postupný cíl a souèást øešení výzkumného projektu MŠMT 2D06013 Trénink kognitivních funkcí u stárnoucí populace efektivita a využití, jenž je øešen Psychiatrickým centrem Praha. Východiskem byly mnohaleté zkušenosti zakladatelky Èeské spoleènosti pro trénování pamìti a mozkový jogging a lektorky trénování pamìti s mezinárodními zkušenostmi a pùsobností Ing. Danuše Steinové, jež je èlenkou výzkumného týmu projektu MŠMT 2D Èeská spoleènost pro trénování pamìti a mozkový jogging (ÈSTPMJ) byla povìøena uskuteèòováním akreditovaných vzdìlávacích programù s celostátní akreditací vzdìlávací instituce è. 2008/372-I udìlenou Ministerstvem práce a sociálních vìcí dne , è.j. 2007/ Pøíruèka má být vodítkem pro design lekcí trenérkám a trenérùm pamìti, kteøí prošli akreditovaným kurzem trenéra pamìti, pùsobí samostatnì nebo pøi sociálních èi spoleèenských zaøízeních urèených seniorùm nebo i dalším vìkovým kategoriím. Je zamìøena pøedevším na trénink zdravé populace, tj. bez závažných kognitivních poruch. Pro lidi trpící nìkterou formou demence jsou urèeny programy s rehabilitaèním a stimulaèním zamìøením, nicménì je možné využít tuto metodiku k inspiraci pro práci s osobami trpícími lehèími formami demence. V první èásti pøíruèky jsou uvedena velmi struèná teoretická východiska, cíle a metody pro trénování pamìti. Následují obecné zásady pro vedení jednotlivých lekcí a pøíklady rùzných kognitivních cvièení. Nakonec je podrobnì popsána struktura jednotlivých lekcí. Druhá èást publikace obsahuje nìkteré teoretické poznatky a skuteènosti, které jsou zmínìny bìhem kurzù pro trenéry pamìti. Samozøejmým pøedpokladem výkonu èinnosti trenéra pamìti je získávání relevantních vìdomostí a dovedností, celoživotní osobní rozvoj. V následujících tøech kapitolám se mùžete doèíst základní údaje o demografickém vývoji, stárnutí, kognitivních funkcích a trénování kognitivních funkcí obecnì. Považujte tento text za inspiraci k dalšímu samostudiu. 7

4 8

5 Projekt Trénink kognitivních funkcí u stárnoucí populace efektivita a využití Akronym projektu: NPV2TP Èíslo projektu: MŠMT 2D06013 Program: Sociálnì-ekonomický rozvoj èeské spoleènosti Tematická oblast: Stárnoucí èeská spoleènost Téma: Nové postupy umožòující úèinnou a hospodárnou adaptaci zásadní strukturální promìny èeské spoleènosti Doba øešení: Výzkumný tým Vedoucí týmu: doc. PhDr. Marek Preiss, Ph.D. Koordinátor: Mgr. Hana Štìpánková Statistik: Mgr. Jiøí Lukavský, Ph.D. Lektor, metodik trénování pamìti: Ing. Danuše Steinová Další èlenové týmu: PhDr. Eva Dragomirecká, Ph.D. RNDr. Daniela Øípová, CSc. Mgr. Jolana Šedivá a externí spolupracovníci Kognitivní trénink je v ÈR dostupný podle místních podmínek. Nejvìtší organizací propagující a realizující kognitivní trénink pod názvem trénování pamìti je Èeská spoleènost pro trénování pamìti a mozkový jogging (ÈSTPMJ), kterou založila v roce 1998 jako obèanské sdružení a dosud vede Ing. Danuše Steinová. Je potìšující, že na internetových stránkách EURAG (The European Federation of Older Persons) je pøímý odkaz ( na Memory training centre Prague, tj. odkaz na stránky ÈSTPMJ. EURAG je neziskovou nezávislou organizací založenou v roce Prostøednictvím svých 148 èlenských organizací ve 33 zemích Evropy reprezentuje miliony starších lidí v Evropì. EURAG pracuje na zlepšování kvality sociální a politické úrovnì života starších osob. Pøístup ÈSTPMJ se dá považovat za tradièní vzhledem k pøevládání mnemotechnik a pamìťových cvièení v programu. Tradièní je také v tom, že jde o skupinové lektorované kurzy. Program kurzù není ovšem zdaleka zamìøen pouze na pamìť, ale také na zvýšení sebevìdomí, na procvièení dalších kognitivních funkcí a na návody k pozitivním zmìnám životního sty- 9

6 lu. Z tohoto dùvodu mùžeme zaøadit pøístup ÈSTPMJ k multimodálním pøístupùm. Kromì ÈSTPMJ poskytuje rùzné formy kognitivního tréninku celá øada dalších subjektù. 10

7 Trénink paměti

8 1 Východiska Pamìť patøí mezi kognitivní neboli poznávací funkce psychiky. Do pamìti ukládáme vìdomosti, dovednosti i vzpomínky, které tvoøí naši osobní historii, naši osobní individuální identitu. Výpadky pamìti jsou první známkou poèínající demence, které si všimneme sami èi si jí všimne okolí. Demence je snad nejobávanìjší metlou stárnutí, neboť pøi postupu choroby dochází ke ztrátì identity. Èlovìk ztrácí svou sobìstaènost, autonomii, nakonec si nepamatuje, kdo jsou lidé kolem ani kdo je on sám. Proto je mezi staršími lidmi zájem o trénování pamìti. Selský rozum øíká, že co se necvièí, to zakrní, proto si ti uvìdomìlí snaží pamìť cvièit, aby se bránili negativním projevùm stáøí a aby napomohli oddálení pøípadného onemocnìní demencí. Pøestože zatím nebyl kvùli velmi nároèné metodologii zcela bezpochybnì dokázán vliv kognitivního tréninku na oddálení nástupu demence, dnes již víme, že mentální aktivita i ve starším vìku má pozitivní dopad na sebevìdomí a také že je i ve starším vìku možno nauèit se èi posílit konkrétní typy procvièované aktivity. I starší èlovìk se dokáže nauèit novým dovednostem ať již manuálním, pohybovým èi duševním. Mezi vìdci jsou ti, kteøí zastávají názor, že je nutné bìhem života vytváøet si urèitou mentální èi kognitivní rezervu. Rezervu, která dokáže kompenzovat po urèitou dobu již objektivnì prokázané neurodegenerativní onemocnìní. Trénink pamìti je jednou z cest k vytvoøení èi vylepšení takové rezervy, je jednou z cest k lepšímu sebevìdomí a v neposlední øadì i ke kvalitnìjšímu spoleèenskému životu. Obvyklá délka kurzu trénování pamìti je 10 lekcí po 90 minutách, èemuž je pøizpùsobena tato metodická pøíruèka. Nicménì trenér pamìti mùže z pøíruèky vycházet i pøi tvorbì dlouhodobých programù. Zásady a cíle zùstávají stejné, obmìòuje se konkrétní náplò jednotlivých sezení a použité metody. U tohoto kurzu se poèítá s formou tužka-papír z dùvodu pravdìpodobné nedostupnosti technických zaøízení (PC) pro všechny úèastníky. Pøístup trenérù pamìti má být podle Ing. Steinové angažovaný, tzn. že každý trenér pamìti má cítit vlastní odpovìdnost za zdar svých studentù, úèastníkù svých kurzù. Z našich mnohých pozorování vyplývá, že tento pøístup je neocenitelný pøedevším pøi práci se staršími seniory èi lidmi trpícími nìkterou z forem kognitivních poruch vèetnì poèínající èi mírné demence. Jako každá skupinová aktivita je lekce trénování pamìti také spoleèenskou událostí, je situací, ve které se odehrávají interakce mezi jednotlivci, 13

9 kde dochází ke tvorbì interpersonálních vztahù. Na základì výzkumù mùžeme doporuèit i kolaborativní øešení úloh (ve dvojicích). Dùležité pro trenéra pamìti je mít neustále v patrnosti, že kognitivní schopnosti úèastníkù se mohou lišit jednak premorbidnì a jednak nerovnomìrným stárnutím, poruchami senzorických funkcí a také možnou kognitivní poruchou, která zatím nemusí být diagnostikována. Proto by vždy trenér mìl pøizpùsobit nároènost programu, tempo, úkoly a nakonec i hladinu zvuku konkrétní skupinì. Bìhem našeho projektu jsme zjistili, že jednou z vìcí, kterou úèastníci kurzu trénování pamìti oceòují, jsou teoretické poznatky o fungování mozku. Proto by každý trenér mìl ovládat základní fakta z neuroanatomie, neurofyziologie a psychologie. Nìkteré základní údaje uvádíme v této pøíruèce, nicménì je žádoucí, aby si každý trenér pamìti své vìdomosti rozšiøoval a prùbìžnì aktualizoval. Faktická východiska Výkon kognitivních funkcí bìhem stárnutí nerovnomìrnì klesá. Kognitivní funkce jsou nezbytné pro udržení sobìstaènosti. Kognitivní funkce se dají i ve starším vìku rozvíjet cíleným tréninkem. Významné je i subjektivní hodnocení vlastních schopností, self-efficacy. Stereotypy o stárnutí významnì ovlivòují kvalitu života a dokonce i délku dožití. Subjektivní hodnocení i stereotypy se dají správným pøístupem zmìnit. Vhodná je multimodální intervence, která vedle kognitivních cvièení zahrnuje i další aspekty životního stylu, a to pohyb, výživu, sociální vztahy, pøípadnì farmakoterapii (podle lékaøe). Prodloužení sobìstaènosti jedince má pozitivní dopad i na jeho okolí, blízké osoby i spoleènost. Vize tréninku pamìti Podpoøit úèastníky k sobìstaènosti Pomoci úèastníkùm v zlepšení jejich pozice na pracovním trhu Tyto cíle jsou uvedeny jako ideální, tj. jako vize, protože by mìly být spoleèným koneèným cílem nejenom trenérù pamìti, ale i ostatních pracovníkù, kteøí intervenují ve sféøe zdravého a aktivního stárnutí, a i cílem všech jednotlivcù stárnoucích obèanù. Jsou uvedeny jako ideální, neboť pøíspìvek trenéra pamìti mùže být významný, nicménì nepøímý. Zlepšení pozice na pracovním trhu se týká vìkové kategorie mladších seniorù, jimž fyzické i psychické schopnosti umožòují pracovat. Pøekážkou 14

10 v práci tak mohou být pøedevším nedùvìra ve vlastní schopnosti, nedostatek odvahy. Trénink pamìti nemùže zmìnit nabídku pracovních míst v dané lokalitì, ale mùže posílit sebedùvìru seniorù, pomùže jim získat nové strategie uèení se novým informacím, a tím zlepšit i jejich schopnost uèení se, a tak je podpoøit v odvaze a chuti zapojit se do pracovního procesu. Ve chvíli, kdy si èlovìk vìøí, že se novým vìcem dokáže nauèit, nemá takovou obavu z nezvládnutí požadavkù kladených na pracovišti. Cíle tréninku pamìti Posílit kognitivní funkce úèastníkù Posílit sebevìdomí úèastníkù Nauèit úèastníky používat mnemotechniky v praxi Trénink pamìti Tyto cíle jsou v rámci tréninku dosažitelné a jsou to i dùvody, proè lidé do kurzù chtìjí chodit. Trenér by mìl mít pøi plánování i realizaci kurzù tento fakt stále na pamìti. Metody Teoretické poznatky z oboru neurovìd Mnemotechniky popis, pøíklady a nácvik Kognitivní cvièení: cvièení pozornosti cvièení smyslového vnímání logické úlohy, usuzování grafomotorické úlohy procvièování epizodické pamìti cvièení krátkodobé pamìti cvièení využívající dlouhodobou pamìť Domácí úkoly pro procvièování v dobì mezi lekcemi Tipy pøekraèující rámec kognitivního tréninku týkající se zdravého a aktivního stylu ve stáøí Obecné zásady Terapie pøíjemného šoku! Dávejte lidem pøíležitost vyniknout. Neustupujte, protože je nìco pøíliš tìžké dokažte lidem, že na zvládnutí technik i úloh kapacitu mají. Vyžadujte spolupráci a angažovanost úèastníkù. Osobní angažovanost trenéra pamìti úspìch úèastníkù je Vaší odpovìdností. 15

11 Èastá kladná odezva chvalte úèastníky za výkony! Užívejte humor s citem! Nepracujte s èasovými limity, poèkejte, až jsou s úlohou všichni hotovi. Všechny zvolené metody a zpùsoby jejich konkrétní realizace závisí na volbì trenéra pøi dodržení celkových cílù kurzu. Trenér zvolí vhodná kognitivní cvièení, podrobnost teoretických informací a zpùsoby výuky mnemotechnik podle konkrétní skupiny. 16

12 2 Zásady vedení jednotlivých lekcí Specifikujte cíl lekce. Získejte pozornost. Co je v tom pro mne proè by se úèastníci mìli aktivnì úèastnit, snažit se a k èemu jim nové poznatky a dovednosti budou dobré. Zvládnete to! povzbuzení sebevìdomí na pøíkladech. Cíl lekce rozdìlte do krokù. Pøipomeòte výchozí poznatky, vyzvìte úèastníky k vlastnímu vybavení poznatkù, zkušeností, nápadù. Srovnejte nové a pøedchozí poznatky. Strukturujte lekci. Uvádìjte rùzné pøíklady, videa, obrázky, nahrávky názorné uèení, sdìlení informace prostøednictvím více smyslù je úèinnìjší. Uvádìjte pøíklady využití v každodenním životì, historky, vtipy humor slouží nejen k odreagování, pomáhá i lepšímu zapamatování. Vyzkoušejte osvojení. Procvièujte spoleènì nové poznatky. Posilujte správné odpovìdi, výsledky. Ujistìte se, že vše bylo správnì pochopeno. K dalšímu kroku pøejdìte jen pøi úplném pochopení kroku pøedchozího. V závìru struènì zopakujte, co bylo náplní lekce a jaký je domácí úkol. 17

13 3 Kognitivní cvièení V tomto pøehledu uvádíme pøíklady cvièení kognitivních funkcí, jež je možné zaøadit do programu kurzù trénování pamìti. Cvièení existuje nepøeberné množství a je pouze na trenérovi, která zvolí èi vytvoøí. Vìtšina úloh a cvièení využívá více domén, modifikovat lze dùraz na nìkterou ze stránek úlohy. Napø. pøi popisu známé cesty se mùžeme zamìøit na zážitky spojené s místy (epizodická pamìť), co se stalo, když tudy dotyèný šel, vyskytoval se tam; sémantickou pamìť jsou s místy spojené nìkteré události, které se ho pøímo netýkají, napø. z dìjin; co mu pøipomínají názvy míst kategoriální fluence; soustøedit se na pohyb místem, kde se otáèí, kudy spìchá, kam se dívá (dùraz na ideomotoriku); jak to na jednotlivých místech vypadá, co se tam nalézá (vizuální pamìť a pøedstavivost) atd. Vzhledem k tomu, že epizodická pamìť je zøejmì nejvíce ohrožená, zaøazujeme do každé lekce cvièení, kterým tento typ pamìti povzbudíme. U cvièení epizodické pamìti dbáme na struènost a jasnost vyjádøení, nelze ztrácet èas dlouhým vyprávìním, úèastníci si nejprve v mysli vybaví dìj a pak musí zvolit nejpøiléhavìjší formu jeho sdìlení. Další cvièení vybíráme podle potøeb skupiny. Pokud vidíme, že nìkterý tip cvièení úèastníky baví, zaøazujeme ho èastìji. Nikdy se ale nièemu nevyhýbáme proto, že je to moc tìžké. Trénovaná doména (Štilec, 2003) epizodická pamìť (dùraz na vlastní prožitek, situaci, pocit, asociaci atd.) sémantická pamìť koleèko zajímavých pozitivních zážitkù z posledních dnù: 2 vìty (Co se stalo? Jak to na vás pùsobilo? Evokovalo to nìco z Vašeho života?) Co bylo ve vèerejších zprávách/televizních novinách? Jak probíhala poslední oslava narozenin (svatba, køtiny atd.) v rodinì? vyjmenování položek z jedné kategorie synonyma, antonyma znalostní kvízy (pozor na rùznou úroveò vzdìlání! nefrustrujte) 18

14 uèení usuzování ideomotorika (motorické úkony provádìné v pøedstavách) grafomotorika vizuální pøedstavivost, vizuoprostorové cvièení vizuální diferenciace, zpracování informací krátkodobá vizuální pamìť (po vizuální expozici) zraková ostrost mnemotechniky nové recepty, pracovní postupy nové básnièky, písnièky uèíme se pøímo v lekci (fakta, postupy apod.) logické úlohy, kvízy chybìjící nebo pøebývající symboly v øadì (èísla, znaky, písmena, slova; podobnosti, opaky) popsat cestu z bodu A do bodu B (kde se odboèuje, co je po cestì za význaèná místa ) pøedstava a popis nìjakého pracovního postupu, napø. pøi tvorbì výtvarného díla, zahrady, stavby cvièení v pøedstavách pøekreslit složitý geometrický útvar ozdobné písmo, krasopis interpretace obrázkù, obrazcù popisování epizodických výjevù se zamìøením na vizuální stránku tangram vyhledávání prvkù na obrázku (chybìjících, pøebývajících) hledání párových obrazcù hledání cesty z bludištì poèítání prvkù, pouze zrakovì, bez ukazování spojování prvkù podle èísel, abecedy apod. zapamatování 15 obrázkù z jednominutové expozice zapamatování 5 znakù patøících k èíslùm èi písmenùm zapamatování oblièejù popis výjevu obrázku relaxace oèí (støídání pøedstavy tepla a chladu pro vazodilataci a vazokonstrikci) 19

15 Konkrétní pøíklady cvièení i s podklady jsou souèástí akreditovaného kurzu trenéra pamìti. Mnemotechniky jsou zásadní souèástí kurzu a s jejich postupy a praktickým využitím jsou úèastníci podrobnì seznámeni. V další èásti se mùžete inspirovat k sestavení základního kurzu trénování pamìti pro seniory. Design lekcí, které vedou jednotliví lektoøi/trenéøi pamìti, se samozøejmì liší podle složení skupiny trénovaných seniorù i podle osobního zamìøení trenéra pamìti a jeho osvìdèených metod. 20

16 4 Struktura jednotlivých lekcí Lekce 1 Úvodní seznámení hlavní cíle kurzu, metody Cíl Kognitivní cvièení Teorie Kognitivní cvièení Mnemotechnika Domácí úkol Tip Materiály Sobìstaènost Reálnìjší oèekávání od vlastní pamìti Epizodická pamìť Kognitivní funkce a Pamìť rùzná dìlení Selekce informací 7+/ 2: George A. Miller kapacita bezprostøední pamìti Krátkodobá vizuální pamìť (napø. zapamatování obrázkù z 15 pøedložených) Kategorizace Pøíklad: pøeètení seznamu 20 položek, kolik si vybaví písemnì Spoleènì vytvoøený seznam: 10 kategorií o 3 položkách (napø. pøedmìty v domácnosti) Zkouška úspìšnosti Co nejvíce èeských pøísloví (písemnì) Zapisovat si v noci nápady, které èlovìka vzbudí Dataprojektor èi zpìtný projektor Pøedloha 15 obrázkù Vzor seznam o 20 položkách Vzorová pøísloví 21

17 Lekce 2 Stárnutí Cíl Kognitivní cvièení Teorie Mnemotechnika Kognitivní cvièení Domácí úkol Tip Materiály Sobìstaènost Zvládnutí metody kategorizace Epizodická pamìť Teorie stárnutí stárnutí tìla stárnutí pamìti Kategorizace nejpøirozenìjší pomùcka Vytvoøení spoleèného seznamu na nákup: 10 kategorií po 10 položkách Kontrola domácího úkolu Cvièení sémantické pamìti: rozbor pøísloví, další podobná Nauèit se zpamìti právì vytvoøený seznam o 100 položkách Vhodné potraviny, pitný režim, potravinové doplòky, kognitiva Dataprojektor èi zpìtný projektor Vzor 10 kategorií Seznam vhodných potravin, substancí, potravinových doplòkù 22

18 Lekce 3 Senzorické funkce Cíl Kognitivní cvièení Teorie Kognitivní cvièení Mnemotechnika Domácí úkol Kognitivní cvièení Tip Materiály Sobìstaènost Zvládnout metodu akrostikum Epizodická pamìť Stárnutí senzorických funkcí Role emocí pøi zapamatování Kontrola domácího úkolu: podle kategorií (dlouhodobá pamìť, uèení) Akrostikum Pøíklady: barvy duhy planety pražské mosty Èeští vládci Vizuální zpracování (napø. chybìjící obrázek) Procvièovat smysly vybavování si smyslových vzpomínek, používat více smysly zkusit nìco poslepu (POZOR na bezpeènost), zavøít oèi a jen poslouchat Dataprojektor èi zpìtný projektor Vzorová akrostika Seznam èeských vládcù pro každého Vzor pro chybìjící obrázek 23

19 Lekce 4 Dìjiny pamìti, mnemotechniky Cíl Kognitivní cvièení Teorie Kognitivní cvièení Mnemotechnika Domácí úkol Kognitivní cvièení Tip Materiály Sobìstaènost Zvládnout metodu loci Epizodická pamìť Mnemotechniky Simonides z Kiu Efektivní zpracování nových informací, role hipokampu Kontrola domácího úkolu: èeští vládci (dlouhodobá pamìť, uèení) Metoda loci Pøíklad: nákup pomocí loci Vlastní akrostikum na pražské mosty Opakovat si èeské vládce a akrostikum Vizuoprostorové cvièení (napø. rozdíly v obrázcích) Popisování vyprávìjte nìkomu o nìèem novém, èeho jste si ten den všimli Dataprojektor èi zpìtný projektor Vzor na rozdíly v obrázcích 24

20 Lekce 5 Opakování Cíl Kognitivní cvièení Teorie Kognitivní cvièení Mnemotechnika Domácí úkol Kognitivní cvièení Tip Materiály Sobìstaènost Upevnìní døíve nauèených technik Epizodická pamìť Další detaily námìtu, který úèastníky nejvíce zaujal Kontrola domácího úkolu: akrostikum mosty, opakujeme èeské vládce (uèení) Doplnìní pøíbìhu slovy, která se uèíme Spoleèné vytvoøení seznamu konkrétních pojmù a zaøazení do pøíbìhu Utvoøení co nejvíce slov ze základù: -stoa -hra- Grafomotorické cvièení (napø. pøekreslení složitého obrazce, zrcadlovì) Nauète se prstovou abecedu Dataprojektor èi zpìtný projektor Vzorový pøíbìh Vzor pro chybìjící obrázek (mùže být pøevzat z nìkterého z maticových testù) Prstová abeceda pøedloha pro všechny 25

21 Lekce 6 Zapamatování èísel Cíl Kognitivní cvièení Teorie Kognitivní cvièení Mnemotechnika Domácí úkol Kognitivní cvièení Tip Materiály Sobìstaènost Metoda chunkování Epizodická pamìť Roger Sperry: lateralizace hemisfér Logické cvièení (napø. kvíz: letarelizace hemisfér) Èíselné øady a chunkování Ludolfovo èíslo 3, míst za desetinnou èárkou metodou chunkování Kontrola domácího úkolu: slova obsahující -sto-, -hra- Cvièení nedominantní ruky (psaní, drobné èinnosti) Vzájemné pøedèítání Dataprojektor èi zpìtný projektor Vzorová pøedloha celého Ludolfova èísla 15 obrázkù Pøíklady slov: -sto-, -hra- 26

22 Lekce 7 Vlastní jména Cíl Kognitivní cvièení Teorie Kognitivní cvièení Mnemotechnika Domácí úkol Kognitivní cvièení Tip Materiály Sobìstaènost Seznámit se s technikami pro lepší zapamatování jmen a tváøí Epizodická pamìť Mít nìco na jazyku, dr. Gibbson Kontrola domácího úkolu: Ludolfovo èíslo (uèení) Jména a tváøe Modelový pøíklad Cvièení ve dvojicích Co nejvíce slov pomocí písmen ze slova Pampeliška Vizuální pamìť (napø. zapamatovat si detail obrázku, zapamatovat si detaily fotografie tváøe) Vizualizace Dataprojektor èi zpìtný projektor Vzor obrázku k zapamatování Vzorové fotografie tváøe 27

23 Lekce 8 Pamìťové háèky Cíle Kognitivní cvièení Teorie Kognitivní cvièení Sobìstaènost Epizodická pamìť Hermann Ebbinghaus: køivka zapomínání a zapamatování Kontrola domácího úkolu: Pampeliška (verbální flexibilita) Mnemotechnika Peg words pamìťové háèky ukázka aplikace na èeských vládcích Domácí úkol Kognitivní cvièení Tip Materiály Ø povídka ø kdekoliv ve slovì, kromì pøedložek a spojek ve všech slovech Vizuoprostorové cvièení (napø. tangram) Dennì doplnit 10 dílkù do puzzle Dataprojektor èi zpìtný projektor Nùžky a pøedkreslené díly tangramu a modelové vzory k sestavení Pøesmyèky Pampeliška 28

24 Lekce 9 Neurodegenerativní onemocnìní Cíl Kognitivní cvièení Teorie Kognitivní cvièení Mnemotechnika Domácí úkol Kognitivní cvièení Tip Materiály Sobìstaènost Preventivní faktory demence Epizodická pamìť Dlouhovìkost, moudrost Demence Rezervní mozková kapacita Kontrola domácího úkolu: Ø povídka (tvoøivost) Doplnìní pøíbìhu slovy, která se uèíme Ameriètí prezidenti Usuzování (napø. chybìjící slovo) Pøemýšlejte ráno o vèerejším dnu, plánujte dnešek Dataprojektor èi zpìtný projektor Seznam amerických prezidentù 29

25 Lekce 10 Závìr Cíl Kognitivní cvièení Teorie Kognitivní cvièení Mnemotechnika Domácí úkol Kognitivní cvièení Tip Materiály Sobìstaènost Zopakování hlavních témat Povzbuzení do dalšího vzdìlávání, pokraèování kurzù trénování pamìti, k aktivnímu životnímu stylu Epizodická pamìť Aktivní a zdravý životní styl Výživa, pohyb, sociální vztahy, kognitivní námaha Kontrola domácího úkolu: ameriètí prezidenti (uèení) Zopakování všech nauèených mnemotechnik s dùrazem na vhodná a nevhodná využití Každý den udìlat nìco pro svou hlavu Diskuze o nejpøínosnìjších tématech kurzu z pohledu jednotlivých úèastníkù (pamìť, usuzování) Snažit se pøemýšlet o pozitivních vìcech, jednotlivostech každého dne Nezùstávat sám, aktivnì se snažit udržovat dobré vztahy s rodinou, sousedy, pøáteli udržovat svou sociální síť Dataprojektor èi zpìtný projektor Seznam amerických prezidentù a èeských vládcù Nejzajímavìjší akrostika, povídky, apod. výtvory úèastníkù bìhem kurzu 30

26 Doporuèená literatura pro lektory Tento seznam je pouze orientaèní a každý trenér pamìti byl mìl zvolit takové publikace, které mu vyhovují a které mu pøinesou potøebné informace. Teorie Draaisma, D. Metafory pamìti. Praha: Mladá Fronta, s. Edice Kolumbus. Goldberg, E. Paradox moudrosti. Praha: Karolinum, s. Holmerová, I., Jarolímová, E., Suchá, J. Péèe o pacienty s kognitivní poruchou. Praha: s. Edice Vážka. Mühlpachr, P. Gerontopedagogika. Brno: Masarykova Univerzita, s. Pierce, H. J. Pøíruèka pro uživatele mozku. Praha: Portál, s. Sternberg, R. J. Kognitivní psychologie. Praha: Portál, s. Štilec, M. Pohybovì-relaxaèní programy pro starší obèany. Praha: Karolinum, Praktická cvièení Suchá, J. Trénink pamìti pro každý vìk. Praha: Portál, s. Suchá, J. Cvièení pamìti pro každý vìk. Praha: Portál, s. Hájková, J., Lapáèek, V., eds. Jak si zlepšit pamìť. Praha: Reader s Digest Výbìr, s. Štilec, M. Program aktivního stylu života pro seniory. Praha: Portál, s. Walsh, D. Skupinové hry a èinnosti pro seniory. Praha: Portál, s. Užiteèné odkazy Èeská spoleènost pro trénování pamìti a mozkový jogging Ministerstvo práce a sociálních vìcí ÈR Národní program pøípravy na stárnutí na období let 2008 až 2012 (Kvalita života ve stáøí); Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ÈR Zdraví pro všechny v 21. století 31

27 Sekce kognitivní neurologie Èeské neurologické spoleènosti JEP Èeská alzheimerovská spoleènost Neuropsychologická sekce Asociace klinických psychologù ÈR 32

28 Stárnutí a kognitivní funkce

29 1 Stárnutí 1.1 Demografický vývoj V poslední dobì ve vyspìlé spoleènosti stoupá vitalita a aktivita starších osob. Lidé mají sklon mít od dlouhovìkosti a kvality života ve stáøí pozitivní oèekávání. Nicménì, mnohé z dobrých zpráv z aktuálních výzkumù se vztahují k mladým starým neboli tøetímu vìku 1. Tato fáze života vykazuje od poèátku 20. století významné pozitivní zmìny v kvalitì života a ve fyzické i mentální svìžesti. Na druhé stranì, stárnutí nemusí být vždy pozitivní zkušeností (Lang et al., 2007). Studie zjistily øadu kalamit postihujících ètvrtý vìk a ukazují na drastické ztráty kognitivní i mentální svìžesti. Lidé budou chápat poslední fázi života jistì s ohledem na tyto skuteènosti. Vysoká prevalence demence 2, tìlesná køehkost a multimorbidita mohou pøevážit pozitivní oèekávání lidí od dlouhého života a vysokého stáøí. Mnoho dùkazù naznaèuje, že Stáøí je též zdrojem stáøí je též zdrojem nespokojenosti, èasto založené nespokojenosti na osobní zkušenosti a snížené vitalitì (Baltes a Smith, 2003). Se stárnutím roste pravdìpodobnost neurodegenerativních onemocnìní, z nichž nejznámìjší a nejrozšíøenìjší je Alzheimerova choroba, (Kulišťák, 2003, s. 239). Stárnutí obyvatelstva se projevuje ve zvyšování prùmìrného vìku obyvatel a v rùstu podílu obyvatel starších 65 let. Podle prognózy OSN budou v roce 2050 v hospodáøsky vyspìlých zemích tvoøit lidé starší 80 let 9,6 % Stoupá vitalita a aktivita starších osob 1 Tøetí vìk, neboli young-old : let; ètvrtý vìk, neboli old-old : let; pátý vìk, oldest-old : nad 85 let (Fornara et al., 2001). Je to jen jedna z používaných periodizací! 2 Demence je skupina duševních poruch, jejichž nejzákladnìjší charakteristický rys je získaný podstatný úbytek kognitivních funkcí, pøedevším pamìti a intelektu, jako dùsledek urèitého onemocnìní mozku. Demence je syndrom, který zahrnuje rùzné symptomy, a to nejen z oblasti kognitivních funkcí. Výsledkem je pak celková degradace duševních èinností postiženého, ubývající schopnosti bìžných denních aktivit, nakonec ztráta samostatné existence (Jirák a Koukolík, 2004). 35

30 U nás je asi lidí postiženo nìjakou formou syndromu demence populace. Hovoøí se o posunu tìžištì sociálnì demografické výzvy od stárnutí populace k dlouhovìkosti, od dùsledkù obecného dožívání se stáøí k životu v pokroèilém stáøí (Kalvach et al., 2008). Nìmecká studie z poslední doby uvádí vìk 85 let jako ideální pøedstavu o délce lidského života (Lang et al., 2007). V Èeské republice se stárnutí obyvatelstva projevilo v poklesu podílu dìtské složky obyvatelstva ve vìku 0 14 let na 14,2 % za souèasného rùstu podílu obyvatel starších 65 let na 14,6 %; na 100 dìtí tak k pøipadlo 102 osob starších 65 let. Prùmìrný vìk obyvatel se zvýšil na 38,8 let u mužù a 41,8 let u žen. Nadìje dožití pøi narození vzrostla na 73,7 roku u mužù a 79,9 roku u žen (ÈSÚ, 2008). V ÈR žije aktuálnì cca dlouhovìkých 3 osob starších 90 let (Kalvach et al., 2008, s. 40). Z výše uvedených èísel vidíme, že je v ÈR pøibližnì vyrovnaný poèet dùchodcù a dìtí ve školním vìku. K žilo v ÈR osob nad 65 let vìku (ÈSÚ, 2008). Pøitom kvalifikované odhady uvádìjí, že je u nás asi lidí postiženo nìjakou formou syndromu demence (závažné poruchy kognitivních funkcí). Vzhledem k tomu, že je demence závislá na vìku a prevalence 4 v kategorii let je pouhých 0,9 % (Holmerová et al., 2007), mùžeme zjednodušenì øíci, že pøibližnì jeden ze 100 seniorù odcházející do dùchodu trpí demencí. V kategorii 85 let a více je to už každý ètvrtý senior. Ve vìku do 75 let je prevalence syndromu demence vyšší u mužù, po této vìkové hranici je vyšší u žen, uvádìjí Jirák a Koukolík (2004, s. 20). Støední délka života po stanovení diagnózy byla v kanadské studii zjištìna 3,3 roku pro pacienty v prùmìrném vìku 84 let (tzn. poèet osob, které se dožily kratší doby byl stejný jako poèet osob, které se dožily delší doby než 3,3 roku) (Jirák a Koukolík, 2004). 3 Dlouhovìkost je vymezena dohodou. Obvykle se za ni považuje hranice 90 let, nìkde až 100 let. Pomìr žen a mužù je 4:1. Extrémní dlouhovìkost je 110 let a více. Nejvyššího hodnovìrnì doloženého vìku se dožila Francouzka M. Calmentová, která zemøela ve vìku 122 let 164 dní. 4 Prevalence je poèet všech pøípadù daného onemocnìní vztažený k poètu obyvatel. 36

31 1.2 Periodizace stáøí Bìhem dìjin se pohled na stáøí mìnil; prùmìrný vìk se postupnì prodlužoval. Pro ilustraci: Jan Amos Komenský (1941) v Orbis sensualium pictus vydaném poprvé v roce 1658 rozlišil 7 vìkù èlovìka. Poslední dva vìky byly: staøec od 35 let do 42 let, od 42 let výše kmet. V dnešní dobì pøitom nikdo nepovažuje ètyøicátníka za kmeta. V literatuøe obvykle nacházíme jednoduché dìlení: stáøí od 60 (pøípadnì 65) let (Stuart-Hamilton, 2000). Ve Vývojové psychologii II Marie Vágnerové nalezneme období staršího vìku vìnované dva oddíly: rané stáøí let a pravé stáøí nad 75 let (Vágnerová, 2007). Podrobnìjší periodizaci mùžeme nalézt u Václava Pøíhody: stáøí pøedchází období interevia (prese- Vedle chronologického vìku nia), trvá od 45 let do 60 let. Dochází k úbytku sil, je možné jako mìøítko energie, výkonnosti. Období senia dìlí na tøi etapy: brát sociální vìk etapu senescence od 60 let do 75 let, etapu kmetství od 75 let do 90 let a etapu zvanou patriarchum od 90 let výše (Pøíhoda, 1974). Chronologický vìk jako mìøítko stáøí je rozhodnì neuspokojivý. Jsou lidé, kteøí v 70 letech mají všechny charakteristiky starého èlovìka, od šedivých vlasù, pøes vrásèitou pleť po kognitivní zpomalení, jsou naopak lidé, kteøí v tak pokroèilém vìku vypadají zachovale, tyto charakteristiky zatím nemají (agerasie), a pak jsou mladší lidé pøedèasnì zestárlí. Mezi nì ovšem nepatøí lidé s Hutchinsonovým-Guilfordovým syndromem, kteøí zaènou v raném dìtství extrémnì rychle stárnout a obvykle umírají pøed 20. rokem vìku, èi Wernerovým syndromem, který se objeví v pubertì, a pacienti umírají kolem 40 let vìku. Tato skupina postižení stojí mimo proces obvyklého stárnutí. Vedle chronologického vìku je možné jako mìøítko brát sociální vìk. To se vztahuje k oèekáváním spoleènosti od chování lidí v závislosti na chronologickém vìku. Moderní industriální spoleènost se na pozdìjší fázi života již nedívá jako na èas odmìny za zbožný život, ale jako na vnucený odpoèinek. A tak západní kultura oèekává od lidí nad 60 let spíše sedavý zpù- Chronologický vìk jako mìøítko stáøí je rozhodnì neuspokojivý 37