PŘENOS VÝSLEDKŮ Z LABORATOŘE

Transkript

1 CHEMICKÝ PRŮMYSL PŘENOS VÝSLEDKŮ Z LABORATOŘE DO PROVOZNÍHO MĚŘÍTKA PŘI VÝ- VOJI REAKTORU PRO ALKYLACI ANILINU ETHANOLEM LIBOR DLUHOŠ a MARTIN PAVELEK Oddělení vývoje technologií aminů, BC MCHZ, s.r.o., Chemická, Ostrava ldluhos@bc-mchz.cz, mpavelek@bc-mchz.cz Došlo..05, přijato Klíčová slova: alkylace anilinu, aminy, Cu katalyzátor, přenos dat, smáčení povrchu, stěnový efekt, zkrápěný reaktor Úvod Významnou částí výrobkového portfolia podniku BC MCHZ, s.r.o., je výroba aminů. Podnik je znám především jako výrobce anilinu a cyklohexylaminu. Jeho další sekcí je výroba speciálních aminů, se kterými podnik BC MCHZ vstoupil na trh v roce 99. Od roku 00 je vývoj, výroba a prodej speciálních aminů soustředěn do Výrobně obchodní jednotky aminy. Všechny technologie speciálních aminů byly vyvinuty vlastní výzkumně vývojovou základnou, některé ve spolupráci s Ústavem organické technologie VŠCHT Praha. Výroby speciálních aminů jsou založeny na katalytických reakcích v kapalné fázi realizovaných buď v šaržích v autoklávech nebo kontinuálně ve zkrápěných reaktorech. U diskontinuálního procesu je návrh průmyslového reaktoru na základě výsledků získaných v laboratorním reaktoru relativně jednoduchý. V případě zkrápěného kontinuálního reaktoru je návrh provozního reaktoru na základě laboratorních měření mnohem složitější a mnohem nejistější. Je to proto, že se režim malého laboratorního reaktoru může významně lišit od režimu velkého reaktoru provozního. Vrstva katalyzátoru v laboratorním reaktoru je mnohem kratší, než vrstva katalyzátoru v reaktoru provozním, proto při stejném zatížení katalyzátoru, což je poměr průtoku vstupní reakční směsi k množství katalyzátoru, je hustota zkrápění vrstvy katalyzátoru mnohem nižší. Hustota zkrápění je charakterizována objemem kapalné směsi dávkované do reaktoru na jednotku průřezu reaktoru za jednotku času. Protože u katalytických reakcí je rozhodující veličinou zatížení katalyzátoru, rozdíly v délce vrstvy katalyzátoru se projevují v zcela odlišných hydrodynamických podmínkách ve stékající vrstvě reakční směsi. Hydrodyna- mický tok lze charakterizovat veličinami označovanými jako stupeň smočení povrchu katalyzátoru, tloušťka stékajícího filmu a turbulence ve stékajícím filmu. Rozdíly v těchto veličinách ovlivňují přenosové jevy, např. přenos vodíku k povrchu zkrápěného katalyzátoru v hydrogenačních reaktorech. Praktickým důsledkem je pak skutečnost, že údaje o průběhu katalytických reakcích naměřené v laboratorním modelovém reaktoru nemohou být přímo použity pro návrh průmyslového reaktoru. Laboratorní výzkum poskytuje pouze základní údaje o schůdnosti dané reakční cesty. Podmínky pro nastavení reakčních parametrů jsou získávány v čtvrtprovozních reaktorech, které se svými vlastnostmi blíži provoznímu uspořádání. Čtvrtprovozní výzkum je však ekonomicky i časově velmi náročný. Cílem této práce je hodnocení možnosti návrhu provozního zařízení přímo z laboratorních údajů využitím zkušeností s procesy, které byly již realizovány, při kterých probíhá jiná, ale příbuzná chemická reakce. Pro tyto procesy jsou k dispozici údaje o průběhu procesu v laboratorním, čvrtprovozním i provozním reaktoru. Jednou z takových reakcí je hydrogenační alkylace anilinu ethanolem. Kdyby se podařilo využitím těchto údajů zvládnout postup návrhu provozního reaktoru na základě údajů naměřených v laboratorním reaktoru, usnadnilo by to vývoj nových procesů. Tato extrapolace by byla využitelná u technologií založených na stejném principu. Např. na základě již známých výsledků získaných při hydrogenační alkylaci anilinu ethanolem v kapalné fázi na kovovém katalyzátoru by bylo možné vyvíjet analogické procesy, proces hydrogenační alkylace anilinu isopropylalkoholem a n-butanolem k výrobě N-isopropylanilinu, N-butylanilinu a dalších produktů. Popis procesu hydrogenační alkylace anilinu ethanolem v kapalné fázi N-ethylanilin a N,N-diethylanilin se připravují v závodu BC MCHZ hydrogenační alkylací anilinu ethanolem ve zkrápěných adiabatických reaktorech na tabletovaném katalyzátoru, jehož aktivní složkou je měď. Mechanismus reakce je popsán v publikacích,. Podle reakčních podmínek je možné vyrábět přednostně buď monoethylanilin nebo diethylanilin. Mechanismus reakcí Hlavní reakce Za přítomnosti kovového katalyzátoru probíhá v prvním stupni dehydrogenace ethanolu na acetaldehyd, který reaguje s anilinem za vzniku N-ethylidenanilinu a molekuly vody. Hydrogenací N-ethylidenanilinu vzniká 77

2 první produkt N-monoethylanilin (MEA). N,N-diethylanilin (DEA) vzniká následnou reakcí N-monoethylanilinu s další molekulou ethanolu stejným mechanismem přes reakční meziprodukt, kterým je N-ethyl-N--hydroxyethylanilin. Vedlejší reakce Hydrogenace aromatického jádra Kromě žádané reakce probíhají na dehydrogenačněhydrogenačním katalyzátoru vedlejší reakce. Hydrogenací anilinu vzniká cyklohexylimin, který se dále hydrogenuje na cyklohexylamin nebo, po hydrolýze, přechází na cyklohexanol (Col). Cyklohexylimin nebo cyklohexanon poskytují reakcí s molekulou anilinu další významnou nečistotu reakční směsi N-fenylcyklohexylamin. Hydrogenací monoethylaminu vzniká v malé míře N-ethylcyklohexylamin,. Reakce s uvolněným amoniakem Amoniak odštěpený z anilinu reaguje s ethanolem za zniku směsi ethylaminů. Převládajícím produktem je triethylamin. Reakce acetaldehydu Meziproduktem reakce je acetaldehyd. Disproporcionací dvou molekul acetaldehydu v redukčním prostředí vzniká ethylacetát, jeho následnou hydrolýzou pak kyselina octová, která má negativní účinky na životnost měděného katalyzátoru. Na množství vznikajících vedlejších produktů má zásadní vliv teplota reakce. Od jisté kritické teploty množství vedlejších produktů progresivně roste (Tab. I). Experimentální část Zkrápě né reaktory K vývoji technologie a výrobě ethylanilinu a diethylanilinu se v závodu BC MCHZ používají druhy průtočných reaktorů s pevným katalytickým ložem různé velikosti. Všechny tři jsou zkrápěnými reaktory se souproudým průchodem vodíku. Základní rozměrové parametry uvedených reaktorů jsou porovnány v Tab. II. Laboratorní reaktor R0 (cit. ) Ohřev laboratorního reaktoru je zajištěn pomocí elektrických topných pásů (max. teplota až 500 C), reaktor se blíží chováním izotermnímu reaktoru, protože ztráty tepla do okolí z malého reaktoru jsou velké. Je vybaven axiální sondou pro měření teploty v různých výškách katalytické vrstvy. Katalyzátor je uložen mezi vrstvami Raschigových kroužků, kde horní vrstva zajišťuje předehřev nastřikované směsi. Čtvrtprovozní reaktor R (cit. 5 ) Je vyhříván vroucí vodou za tlaku,6 MPa (max. teplota 50 C). I tento reaktor je vybaven axiální sondou pro měření teploty v katalytické vrstvě a stejné jako u R0 je i uložení katalyzátoru mezi Raschigovy kroužky. Provozní reaktor R0 (cit. 6 ) Je vyhříván vroucí vodou. Z hlediska výměny tepla lze reaktor považovat za adiabatický. Katalyzátor je uložen do tří stejně vysokých sekcí, které jsou odděleny nosnými rošty. Tabulka I Vliv teploty na výsledky alkylace anilinu ethanolem na čerstvě zredukovaném katalyzátoru Cu/SiO v laboratorním zkrápěném reaktoru (reaktor R0). Podmínky procesu: měděný katalyzátor, tablety průměru 5 mm a výšky mm, množství katalyzátoru 85 ml, délka vrstvy katalyzátoru 0 mm, zatížení katalyzátoru směsí ethanol-anilin 0, kg l - h -, tlak 8,0 MPa, průtok vodíku 5 l h - Reakční podmínky teplota [ C] molární poměr EtOH/Anilin Hmotnostní složení reakční směsi po odečtení nezreagovaného ethanolu [hm. %] Anilin MEA DEA EtAc TEA Col FCHA Zbytek VP celkem 50 68,0 9,7,00 0,07 0,0 0,09 0,5 0, 0, ,75 55,8, 0, 0,0 0,7 0, 0, 0, ,70 7,,7 0,0 0,9 0,55 0,5 0,8,6 80, 56, 6,7 0,09,5,60 0,7 0,6,9 90,5 5,07, 0,07,0,7,8 0,57 8, ,97,00 5,5 0,0 6, 5,,5 0,0, ,09 5,8 67,9 0, 6,0 5,57,6 0, 5, ,05,0 65,09 0,5, 8,70,00 0,6, ,05 9,8 9,5 0,80 9,57 7,97,6,6 0, ,0 8,87,78 0,65 6,5 5,0,8,9 56, 0 5 0,06 6,6,89 0,78 9,95, 0,9 5,8 70, 78

3 Tabulka II Charakteristiky průtočných reaktorů používaných při vývoji procesu výroby a při výrobě monoethylanilinu a diethylanilinu v závodu BC MCHZ v laboratoři, čtvrtprovozu a provozu Veličina Jednotka Laboratorní reaktor R0 Čtvrtprovozní reaktor R Vnitřní průměr reaktoru mm Celková délka reaktoru mm Celkový objem reaktoru l 0, 9,6 570 Objem katalyzátoru v reaktoru l 0, 0, 7,5 6 Délka katalytické vrstvy mm Poměr průměru reaktoru bezrozměrný 6, 5,9 98 k průměru částice katalyzátoru Poměr délky katalytické vrstvy k průměru částice katalyzátoru bezrozměrný 85, Provozní reaktor R0 Katalyzátor Měď na oxidu křemičitém v tabletované formě, průměr tablet 5 mm, výška tablet mm. Specifický vnější povrch katalyzátoru je 950 m m. Podmínky reakce Teplota 80 C, celkový tlak v reaktoru 8,0 MPa, molární poměr ethanol / anilin,0, zatížení katalyzátoru směsí ethanol-anilin m F /V kat = 0,,5 kg l kat h, to odpovídá zatížení V F /V kat = 0,,7 l l kat h. Výsledky a diskuse Stě nový efekt Jedním z jevů, který může být příčinou rozdílů v průběhu reakce v laboratorním a provozním reaktoru je tzv. stěnový tok. Tento termín označuje skutečnost, že ve zkrápěných reaktorech protéká velký podíl kapalné směsi ϕ 0,8 0,6 0, 0, w, m m - h - Obr.. Závislost účinnosti smáčení vrstvy měděného katalyzátoru ϕ, tablety průměru 5 mm a výšky mm, na hustotě zkrápění dle vztahu, který navrhl Morris a Jackson 8. y = E-06x 0,000x + 0,0x + 0,005 R = 0,9996 w objemová hustota zkrápění, m m h podél stěny. Vliv stěnového toku je závislý především na poměru průměru zrna katalyzátoru k průměru trubky reaktoru. Poměr průměru zrna katalyzátoru ku průměru trubky reaktoru v používaných reaktorech naznačuje, že zejména v laboratorním reaktoru je vliv stěnového efektu velmi silný. Důsledkem je nerovnoměrné rozložení průtoku reakční směsi vrstvou katalyzátoru, kdy velký podíl směsi protéká podél stěny. To ovlivňuje využití katalyzátoru, ale může mít vliv i na selektivitu procesu. Stupeň smáč ení povrchu katalyzátoru Tuto veličinu je možné interpretovat jako podíl povrchu zkrápěného katalyzátoru, který je aktivně zkrápěn protékající směsí. Stanovením účinného, tj. smočeného povrchu se zabývalo mnoho autorů 7. Klíčovou veličinou ovlivňující stupeň smáčení je tzv. objemová hustota zkrápění (w), což je objem kapaliny dávkovaný za jednotku času na jednotku plochy průřezu vrstvy náplně. Výsledky opírající se o experimentální měření se značně liší, neboť stupeň smáčení povrchu náplně je závislý kromě hustoty 0, ϕ 0,8 0, 0, ,5,5 V F /V kat, l l - h - Obr.. Závislost R0-80 účinnosti mm smáčení vrstvy R0-50 měděného mm katalyzátoru ϕ, tablety průměru 5 mm a výšky mm, na jeho zatížení R-0 mm R0-00 mm V F /V kat pro laboratorní R0, čtvrtprovozní R a provozní R0 reaktor; zatížení z je uvedeno v litrech směsi vstupující za hodinu na litr katalytické vrstvy; délka vrstvy: R0 00 mm, R 0 mm, R0 50 mm, R0 60 mm, 5 R0 80 mm 5 79

4 zkrápění na celé řadě dalších faktorů, např. na velikosti a tvaru částic náplně, viskozitě a povrchovém napětí kapaliny atd. Jeden z modelů, který vychází z určení lineární hustoty zkrápění, vypracovali Morris a Jackson 8. Model byl využit pro výpočet stupně smáčení náplně katalyzátoru pro tablety měděného katalyzátoru o průměru 5 mm a výšce mm jako funkce objemové hustoty zkrápění. Výsledek je uveden na obr.. Model byl dále využit k porovnání stupně smáčení povrchu katalyzátoru jako funkce zatížení katalyzátoru v různých typech reaktorů. Výsledek je uveden na obr., z něhož plyne, že hydrodynamické podmínky se v různě velkých reaktorech významně liší. Rozdíly ve stupni smáčení katalyzátoru mohou tedy být další příčinou rozdílů v průběhu reakce v laboratorním, čvrtprovozním a provozním reaktoru. Se zmenšujícím se měřítkem reaktoru (zkracující se vrstvou katalyzátoru) klesá účinnost smáčení povrchu, přičemž s rostoucím zatížením se rozdíly zvětšují. V jednotlivých reaktorech lze očekávat rozdílné využití povrchu katalyzátoru, které se může projevit i v rozdílné selektivitě procesu. Vliv velikosti reaktoru na konverzi a selektivitu alkylace anilinu ethanolem Z porovnáním výsledků ethylace anilinu ethanolem v kapalné fázi v laboratorním reaktoru R0 při třech různých délkách katalytické vrstvy s výsledky získanými v čtvrtprovozním reaktoru R plyne, že se výsledky liší, tj., že se uplatní vliv makrokinetických faktorů souvisejících s velikostí a rozměry reaktoru a katalytické vrstvy. Složení všech vzorků reakčních směsí bylo po analýze plynovou chromatografií upraveno odečtením ethanolu. Výsledky jsou uvedeny na obr.. Je zřejmé, že s rostoucí délkou katalytické vrstvy je dosahováno vyšších konverzí anilinu. Znatelný je především rozdíl mezi laboratorními a s, % 99,0 96,0 9,0 90,0 87, x, % Obr.. Porovnání závislosti selektivity alkylace anilinu ethanolem s na konverzi R0-80 anilinu mmx v laboratorním R0-60 R0 mma poloprovozním reaktoru R při různé délce vrstvy katalyzátoru, R 0 mm, R0-50 mm 50 mm, R-0 R0 60 mmmm, R0 80 mm čtvrtprovozními výsledky. U reaktorů s delší vrstvou katalyzátoru dochází k nižší tvorbě vedlejších látek (zejména triethylaminu, cyklohexanolu a N-fenylcyklohexylaminu), příklad je uveden na obr.. Zajímavé je sledování poměru tvorby následného produktu alkylační reakce diethylanilinu (DEA) k tvorbě monoethylanilinu (MEA). Závislost poměru MEA/DEA na konverzi anilinu je uvedena na obr. 5. Je možné konstatovat, že tvorba diethylanilinu je preferována odchylkami režimu proudění od pístového toku. Vliv má patrně i vnější difuze látek k povrchu katalyzátoru. Při nízkých průtocích, kdy je přenos látek pomalý, je patrně na vnějším povrchu tablety katalyzátoru zvýšena koncentrace monomethylaminu a snížena koncentrace anilinu. 00,0 x, % 90,0 80,0 70,0 60,0 0,0 MEA/DEA 8,0 6,0,0,0 50,0 0 /(V F /V kat ), h Obr.. Závislost konverze anilinu x na převrácené hodnotě R0-80 mm R0-60 mm zatížení katalyzátoru při jeho alkylaci ethanolem porovnání výsledků laboratorního R0-50 a poloprovozního mm R-0 výzkumu, mm R-0 mm, R0-80 mm, R0-60 mm, R0-50 mm 0, x, % Obr. 5. Závislost poměru výtěžku monoethylanilinu (MEA) k výtěžku diethylanilinu R0-80 (DEA) mmna stupni R0-60 přeměny mm anilinu x zjištěná při různé R0-50 délce vrstvy mm katalyzátoru R-0 v laboratorním mm a poloprovozním reaktoru, R-0 mm, R0-60 mm, R0-50 mm, R0-80 mm 70

5 Tabulka III Porovnání výsledků ethylace anilinu v provozním reaktoru R0 s výsledky získanými v menších reaktorech R a R0 Parametr Provozní R0 Čtvrtprovozní R Laboratorní R0 s různou délkou vrstvy katalyzátoru [mm] Konverze anilinu, % 98,0 99,7 95, 95,6 97,06 Koncentrace cyklohexanolu, hm.%,,68,8,70,7 Poměr MEA/DEA,07 0,9,,0,0 Porovnání výsledků laboratorních a č tvrtprovozních s výsledky provozními Při porovnání je nutné brát v úvahu skutečnost, že nastavené reakční podmínky se v provozním reaktoru R0 mohou od podmínek v pokusných reaktorech lišit. Zdrojem rozdílů je skutečnost, že nastřikovaný ethanol do provozního reaktoru R0 nemá vždy konstantní složení, proměnnými jsou koncentrace vody a triethylaminu, které závisí na funkci dvou kontinuálních kolon, jimiž je nezreagovaný ethanol vracen zpět do reakčního uzlu. V tabulce III jsou porovnány výsledky ethylace anilinu ethanolem v provozním reaktoru R0 s výsledky získanými v menších reaktorech R a R0 při zatížení katalyzátoru 0,0 l l h. Složení reakčních směsí bylo upraveno odečtením ethanolu, triethylaminu a ethylacetátu. Je zřejmé, že provozní data jsou prakticky totožná se čtvrtprovozními. Nižší konverze anilinu je způsobena vyššími obsahy vody a triethylaminu v ethanolu nastřikovaném do provozního reaktoru R0. O dobré shodě vypovídá i poměr tvorby monoethylanilinu (MEA) a diethylanilinu (DEA). Koncentrace cyklohexanolu je měřítkem selektivity reakce, kdy u reaktorů s vyšší hustotou zkrápění je jeho koncentrace nižší. c, hm. % MEA a DEA, y =,x + 7,5 IPAN, y =,x + 58, 8,8 85, Závěr V laboratořích BC MCHZ je ročně studováno 5 0 příprav nových aminů. Vzhledem k neideálnímu chování laboratorního reaktoru R0 je přenos získaných dat do provozních podmínek značně komplikovaný a u perspektivních výrobků se neobejde bez čtvrtprovozních pokusů. Jednou z možností, jak navrhnout přesněji technologické podmínky a očekávané spotřební normy surovin a energií nového výrobku přímo z laboratorních experimentů, je využití poznatků z modelové reakce, např. alkylace anilinu ethanolem, pro níž jsou již k dispozici informace o vztahu mezi laboratorními, čtvrtprovozními a provozními výsledky. Alternativním výrobkem pro adiabatický reaktor R0 je např. N-isopropylanilin (IPAN), připravovaný reakcí isopropylalkoholu s anilinem. Výtěžek IPAN v laboratorním reaktoru dosahoval za optimálních podmínek 77, hm.% (po odečtení nezreagovaného isopropylakoholu). Pro odhad výtěžku IPAN v provozním reaktoru bylo použito srovnání s procesem hydrogenační alkylace anilinu ethanolem. Postup je ilustrován na obr. 6, kde je vynesena závislost sumy výtěžků monoethylanilinu (MEA) a diethylanilinu (DEA) na logaritmické hodnotě délky katalytické vrstvy. K závislosti je pak přidán údaj výtěžku IPAN v laboratorním reaktoru, jehož extrapolací s využitím směrnice vyhodnocené z údajů o přípravě a výrobě monoethylanilinu a diethylanilinu je možné získat odhad výtěžků IPAN ve větším reaktoru. Podle této extrapolace je možné očekávat, že ve čvrtprovozním reaktoru výtěžek isopropylanilinu bude 8,8 hm.%. Tato hodnota je v dobrém souladu se skutečně naměřenými daty v provozním reaktoru, kde se při kampaňovité výrobě pohybují koncentrace IPAN v průměru 85, hm.% , Používané zkratky 70 5,0 6,0 7,0 8,0 9,0 ln L K Obr. 6. Porovnání závislosti výtěžku isopropylanilinu c na délce vrstvy katalyzátoru L k s analogickou závislostí spojeného výtěžku monoethylanilinu a diethylanilinu dosažených v různých typech reaktoru Col DEA EtAc FCHA IPAN MEA MP TEA R0 cyklohexanol diethylanilin ethylacetát fenylcyklohexylamin isopropylanilin monoethylanilin molární poměr ethanol/anilin triethylamin laboratorní reaktor 7

6 R čtvrtprovozní reaktor R0 provozní reaktor VP vedlejší produkty w objemová hustota zkrápění, m m - h - V F /V kat objemové zatížení katalyzátoru, l l - kat h - m F /V kat hmotnostní zatížení katalyzátoru, kg l - kat h - ϕ účinnost smáčení vrstvy katalyzátoru x konverze reakce, % s selektivita reakce, % L k délka vrstvy katalyzátoru, mm c výtěžky produktů (MEA, DEA, IPAN) v reakční směsi LITERATURA. Dlouhý J. : Disertační práce. VŠCHT, Praha Rozehnal J. : Diplomová práce. VŠCHT, Praha 98.. Pavelek M., Dluhoš L. Dybová S. : Výzkumná zpráva č. 0. BC MCHZ, Ostrava Dluhoš L. : Výzkumná zpráva č. 9. MCHZ, Ostrava Rozehnal J., Pavlas P., Wolf J. : Výzkumná zpráva č. 77. MCHZ, Ostrava Dluhoš L.: Technologický reglement pro výrobu N- ethylanilinu a N,N-diethylanilinu, BC MCHZ, Ostrava Hobler T. : Absorpce. SNTL, Praha Morris G. A., Jackson J. : Absorption Towers. Londýn 95. L. Dluhoš and M. Pavelek (Amine Technology Development, BorsodChem Moravian Chemical Works, Ostrava): Transfer of Laboratory Results to Plant Scale in Development of Reactor for Alkylation of Aniline with Ethanol BorsodChem Moravian Chemical Works Co. manufactures specialty amines using liquid-phase reactions on heterogeneous catalysts in trickle-bed reactors. Laboratory reactors differ from production-scale reactors mainly in hydrodynamic conditions of the reaction mixture flow. The authors demonstrate the possibility of transferring laboratory-scale data to production-scale reactor making use of the existing technology based on the same principle as the newly developed technology. Světový odborný veletrh Aluminium Essen Německo Veletrh je setkáním odborníků na hliník z celého světa, včetně České republiky a Slovenska, již od roku 997, koná se každé roky, mezi účastníky patří dodavatelé surovin, výrobci strojů pro zpracování hliníku, obchodníci, poskytovatelé služeb, znalci a další. Tématika: široké spektrum od výchozích procesů a materiálů surovin přes proces zpracování polotovarů až po finální produkt a konečný výrobek. Jednotlivé segmenty jsou prezentovány tématicky v jednotlivých pavilonech. Veletržní areál Essen: Norbertstrasse, 5 Essen, Hala - a 7 Oficiální zastoupení pro Českou republiku, Slovensko a Maďarsko: Schwarz & Partner spol. s r. o. Senovážné náměstí 0 00 Praha Ing. Romana Svátková, m Lenka Kotllárová, tel.: veletrhy@terminy.cz, export@terminy.cz Internet: Společnost Schwarz a Partner spol. s r. o. zajišťuje veškerý servis pro návštěvníky a vystavovatele. 7