ROČNÍK IX ČÍSLO 5/2005 ZDARMA

Transkript

1 Sponzorem čísla je společnost ROČNÍK IX ČÍSLO 5/2005 ZDARMA Úvodní slovo rektora k začátku akademického roku str. 5 Konference o inženýrském vzdělávání ICEE 2005 str. 6 7 Velvyslanec JAR na HGF str. 9 Katedra informatiky FEI slaví 15 let své existence str. 10 Fakulta strojní oslavila 55. výročí své existence str. 11 Mezinárodní ekonomická konference MEKON 2005 str. 15 Těší nás práce pedagogů, která plodí kvalitní kvalifikovaný a schopný výrobek mladou generaci, která jistě rozšíří i kolektiv ŽS Brno, a.s. Říká ve svém úvodním slově ředitel divize Stavitelství Ostrava ŽS Brno, a.s. Ing. Jan Navrátil.

2

3 úvodní slovo V ûenì a milì, dovolte mi, abych v s pozdravil jmènem spoleënosti és Brno, a.s., ale hlavnï pak jmènem jejì divize StavitelstvÌ Ostrava, kterou ÌdÌm. VÏtöinu z v s jiû napadlo, ûe my jsme ti, kte Ì v m zatìm znep ÌjemÚujeme jak cestu do ökoly, tak i pobyt v nì, protoûe v m stavìme AULU a Centrum informaënìch technologiì. VÏ te, ûe i j se tïöìm na ten okamûik slavnostnìho p ed nì do uûìv nì, na ten okamûik, kdy skonëì zabl cenè chodnìky a cesty, hluk a jinè mrzutosti spojenè se stavbou a z stane kr sn, modernì vìce Ëelov budova slouûìcì v uce, slavnostnìm shrom ûdïnìm, konferencìm a kulturnìm akcìm. A kdo je és Brno, a.s.? ñ dynamick, multiprofesnì stavebnì firma, kter pat Ì k nejvïtöìm a nejv znamnïjöìm stavebnìm spoleënostem v»r ñ spoleënost s 50ti letou tradicì ñ souë st mezin rodnì öpanïlskè stavebnì a investiënì skupiny OHL ñ p sobì v Bulharsku, ÿecku, Chorvatsku, BosnÏ a HercegovinÏ, MaÔarsku a na Slovensku ñ spoleënost s integrovan m systèmem ÌzenÌ:»SN EN ISO 9001,»SN EN ISO , OHSAS ñ spoleënost, kter zìskala ocenïnì BEZPE»N PODNIK dle BS 8800 ñ drûitel N rodnì ceny»eskè republiky za jakost 2003 v kategorii IIb (Ë st podniku) ñ registrovan v n rodnìm registru EMAS vedenèm na Ministerstvu ûivotnìho prost edì a Agentu e EMAS ñ m dva odbornè z vody: DopravnÌ stavitelstvì a PozemnÌ stavitelstvì Z vod DopravnÌho stavitelstvì pat Ì trvale k pilì m spoleënosti és Brno, a.s., ale pomïrnï prudce se rozvìjì i z vod PozemnÌho stavitelstvì, kter m divize v Praze, BrnÏ, Olomouci a OstravÏ. Mezi v znaënè stavby dokonëenè v roce 2004 n leûì Modernizace letiötï Praha ñ RuzynÏ, MÏstskÈ divadlo v BrnÏ ñ HudebnÌ scèna, Rekonstrukce a dostavba FakultnÌ nemocnice Olomouc. K v znamn m stavb m zah jen m v uplynulèm roce pat Ì Rekonstrukce are lu P ÌrodovÏdeckÈ fakulty Masarykovy univerzity v BrnÏ, Aula VäB-TechnickÈ univerzity Ostrava, Rekonstrukce n draûì Ostrava ñ Svinov, V stavba dopravnìho uzlu Z b eh na MoravÏ. I ekologickè projekty, jako je nap. Jind ich v Hradec ñ ËistöÌ vyt pïnì Ë sti mïsta,»ov v BrnÏ ñ Mod icìch nebo novï zahajovan projekt N prava ekologickè z tïûe skl dky odpad s.p. Diamo v OstravÏ, jsou urëitou v zvou v oblasti ekologick ch staveb, na kterou chce naöe firma reagovat a realizovat je na nejvïtöì technickè rovni s maxim lnì bezpeënostì pro oblast ûivotnìho prost edì. V oblasti celospoleëenskèho p sobenì naöe spoleënost podporuje adu nejr znïjöìch projekt a aktivit ve zdravotnictvì, ökolstvì, kultu e a sportu. Z vïrem mi dovolte touto cestou v m, student m, pop t spïchy ve studiu a pedagog m radost z pr ce, kter plodì kvalitnì kvalifikovan a schopn v robek ñ mladou generaci, kter jistï rozöì Ì i kolektiv és Brno, a.s. AKADEMIK»ASOPIS VäB-TUO RedakËnÌ rada: Ing. ä rka Vilamov, Ph.D. öèfredaktorka Doc. Ing. Ji Ì Loö k, CSc. ñ FBI Ing. Roman Kozel, Ph.D. ñ EkF Ing. Irena Svatoöov ñ FAST Prof. Ing. Arnoöt Pokorn, CSc. ñ FS Ren ta Most nov ñ FEI Doc. Ing. Petr é rek, CSc. ñ HGF Prof. Ing. Dana Kriötofov, CSc. ñ ñ FMMI PhDr. Daniela Zemanov ñ ñ Katedra spoleëensk ch vïd Mgr. NadÏûda Pe inov ñ ñ Katedra jazyk RNDr. Irena Durdov, Ph.D. ñ KTVS Mgr. Daniela TkaËÌkov ñ ñ st ednì knihovna foto: Josef Pol k Redakce: INFOCENTRUM VäB-TUO Studentsk 1770 (E320) Ostrava-Poruba tel./fax: icentrum@centrum.cz Vyd v : INFOCENTRUM AKADEMIK Sazba a tisk: ASEITA spol. s r.o. Studentsk 1770/C Ostrava-Poruba tel.: Distribuce: vlastnì N klad: kus Uz vïrka p ÌötÌho ËÌsla: Toto ËÌslo vyölo: ZmÏna program je vyhrazena po adatel m Platnost kaûdè akce doporuëujeme ovï it telefonicky Za obsah reklamy odpovìd zadavatel Ing. Jan Navr til ÿeditel divize StavitelstvÌ Ostrava és Brno, a.s. Obsah p ÌspÏvk se nemusì shodovat s n zorem redakce ISSN AKADEMIK 5/2005 3

4 Bakalářské pasování účtařů a daňařů Už několik let studují na Ekonomické fakultě budoucí specialisté v oboru účetnictví a daní. O tento obor je velký zájem nejen u studentů prezenční formy studia, ale zejména u studentů (hlavně studentek) distančního studia. Tímto studiem si zpravidla rozšiřují a doplňují znalosti ze svého profesního zaměření. Jde o pracovníky ekonomických útvarů různých podniků, státních i nestátních organizací, ale i finančních úřadů, notářských kanceláří, drobných firmiček prostě o všechny, kteří mají na starost vedení účetnictví a daní v plném rozsahu nebo jeho kumulaci s jinou prací. NÏkolik let bylo toto studium akreditov - no pouze v bakal skèm stupni. To znamenalo, ûe studenti, kte Ì chtïli pokraëovat v magisterskèm studiu, se po bakal sk ch zkouök ch hl sili na jinè studijnì obory. Jejich vytrval z jem o pokraëov nì ve studiu ËetnictvÌ a danì v magisterskèm stupni, spolu se z jmem Katedry ËetnictvÌ a na z kladï podpory vedenì fakulty a ökoly vedl SlavnostnÏ bylo pasov no 91 absolvent, z nichû vïtöina pokraëuje pr vï v novï otev enèm magisterskèm studiu oboru ËetnictvÌ a danï. Z roveú byli vyhodnoceni t i nejlepöì studenti a t i nejlepöì bakal skè pr ce. Na vöechny Ëekaly hodnotnè ceny v podobï tisk rny, skeneru DVD p ehr va- Ëe, MP3 a dalöìch p edmït vïnovan ch naöimi sponzory. k tomu, ûe v letoönìm roce byl na MäMT akreditov n nov magistersk studijnì obor ËetnictvÌ a danï. Proto mohou letoönì bakal i pokraëovat ve svèm odbornèm zamï- enì v prvnìm roënìku magisterskèho studia oboru ËetnictvÌ a danï. A to byl d vod k oslav m. Proto se dne 9. z Ì 2005 v prostor ch novï zrekonstruovanèho SlezskoostravskÈho hradu konalo prvnì slavnostnì ukonëenì bakal skèho studia oboru ËetnictvÌ a danï na EkonomickÈ fakultï VäB-TU Ostrava spojenè s p ed - nìm upomìnkov ch listin. Pozv nì p ijala cel ada Ëestn ch host v Ëele s rektorem VäB-TU Ostrava prof. Ing. Tom öem»erm kem, CSc., prorektorkou, kter byla hostem i Ñdom cìmì z roveú doc. Dr. Ing. Ren tou HÛtovou, dïkanem EkonomickÈ fakulty doc. Ing. Josefem Fialou, CSc., prodïkanem Ing. Romanem Kozlem, Ph.D., tajemnicì rektora Ing. ä rkou Vilamovou, Ph.D., dalöìmi z - stupci z EkonomickÈ fakulty, z podnikatelskè sfèry a dalöìmi p Ìznivci Katedry ËetnictvÌ. A pak jiû pokraëovalo nev zanè veselì aû do p lnoci, kdy BÌl panì, kter se zjevila z mlûnèho oparu, prorokovala vöem p Ìtomn m dalöì rozkvït katedry i osobnì spïchy student. Po p lnoci pokraëovala ve svèm Ëarov nì a kaûdèmu vyloûila jeho dalöì osobnì ûivotnì pouù. P Ìjemn veëer se zda il a lze se jen tïöit na oslavu spojenou s II. bakal sk m pasov nìm. Tato akce by se nemohla konat bez p ispïnì naöich st l ch sponzor, kter m pat Ì srdeën dìk. Doc. Dr. Ing. JaromÌr Lazar Katedra ËetnictvÌ EkF Foto: Ing. Martin Pokorn 4 AKADEMIK 5/2005

5 V ûenè kolegynï, v ûenì kolegovè, milì studenti! StojÌme na prahu novèho akademickèho roku 2005/2006, v jehoû zaë tku si p ipomìn me 60 let p sobenì naöì ökoly v OstravÏ. Pr vï dekretem prezidenta republiky E. Beneöe byla ökola p emìstïna z P Ìbrami do Ostravy a tak zaëala novodob historie ökoly. V r mci tohoto v roëì bude probìhat ada odborn ch, kulturnìch a spoleëensk ch akcì. SvÏtlo svïta spat ila zda il obrazov publikace doplnïn almanachem vöech absolvent ökoly za uplynul ch 60 let. äkola od sv ch skromn ch ostravsk ch zaë tk vyrostla a dnes p edstavuje se sv mi vìce neû studenty Ëtvrtou nejvïtöì univerzitu v naöì republice. VedenÌ ökoly i fakult m up Ìmnou snahu vytvo it kvalitnì z zemì a odpovìdajìcì podmìnky pro plnohodnotnè a konkurenceschopnè vysokoökolskè studium. LetoönÌ pr zdniny byly ve znamenì budov nì nov ch kapacit, spïönï n m roste p ed oëima Aula a Centrum informaënìch technologiì v porubskèm are lu, ve stadiu dostavby je V zkumnè energetickè centrum, byla dokonëena rekonstrukce kruhov ch posluch ren C. Ve stadiu jedn nì je v kup zb vajìcìch pozemk v are lu. Poda ilo se za adit do programovèho financov nì v stavbu prvnì budovy Centra pokroëil ch a inovaënìch technologiì (CPIT), kterè by mïlo odstartovat vyööì formu spolupr ce ökoly s pr myslov mi podniky regionu. V z vïreënè f zi je jedn nì s CzechInvestem o financov nì druhè budovy CPIT z evropsk ch struktur lnìch fond. V raznè zlepöenì podmìnek m ûeme konstatovat u Fakulty stavebnì, kde po ukonëenì 1. etapy rekonstrukce a modernizace se chyst v stavba velk ch posluch ren. Rychl r st Fakulty bezpeënostnìho inûen rstvì si vyû d dalöì v stavbu, kter je ve stadiu p Ìpravy projektovè dokumentace. Zah jili jsme vyjedn v nì o moûnosti v stavby novè Fakulty elektroniky a informatiky, kde souëasnè prostory jiû nestaëì a tato skuteënost se st v brzdou rozvoje fakulty. Ekonomick fakulta zìskala rekonstruovan s l b valèho kina VesmÌr a tak se vy eöil letit problèm nedostatku p edn ökovèho s lu, kter by reflektoval skuteënost, ûe v souëasnosti nejvïtöì fakulta naöì ökoly m student. Do zimnìho semestru by mïla b t v provozu budova b valè Agrobanky, kterou VäBñTUO koupila v letoönìm roce a v souëasnosti se rekonstruuje, a tak fakulta zìsk d stojnè prostorovè kapacity v bezprost ednì blìzkosti svèho hlavnìho sìdla. NehostinnÈ sklepnì prostory hlavnì budovy EkF byly p ebudov ny na modernì poëìtaëovè uëebny. S otev enìm novèho akademickèho roku jsme p ipravili pro naöe studenty akademick klub, kter vznikl rekonstrukcì nevyuûit ch skladov ch prostor v budovï starè menzy na porubsk ch kolejìch. Jedn me o moûnostech p evzetì ubytovacìch kapacit v blìzkosti FBI, aby studenti nemuseli dojìûdït z Poruby do V ökovic. Mohl bych pokraëovat v Ëtem dalöìch aktivit, kterè se p ipravujì pro to, aby vöechny 3 pilì e, na kter ch dnes stojì modernì vysok ökola, tj. vzdïl nì, v zkum a spolupr ce s podnikatelskou sfèrou dostaly novou kvalitu. Ten nejd leûitïjöì Ëinitel, kter urëuje kvalitu ökoly vöak p edstavujete Vy, uëitelè, v zkumnì pracovnìci a studenti. Pr vï Vaöe pr ce rozhodne o tom, zda budeme moci b t hrdi na kvalitu naöich absolvent, zda budeme spïönì ve v zkumn ch grantov ch soutïûìch i v programech EvropskÈ unie a zda budeme vyhled van m a atraktivnìm partnerem jak pro st vajìcì pr myslovè podniky tak pro potencion lnì investory. MusÌme: ï se vìce zamï it na kvalitu studia a zavèst systèm vnit nìho hodnocenì k n pravï slab ch str nek vzdïl vacìho procesu, ï usilovat o kvalitnì v sledky ve v zkumu a zìsk nì mimorozpoëtov ch zdroj pro jeho posìlenì, ï se vìce zapojit do mezin rodnì spolupr ce v oblasti vzdïl nì i v oblasti v zkumu, ï usilovat o zìsk nì zahraniënìch hostujìcìch profesor a pracovat na vytvo enì podmìnek pro studium zahraniënìch student, ï dopracovat systèm ÌzenÌ kvality z rovnï vöech fakult na roveú celoökolskou. Jsem p esvïdëen, ûe v znam naöì univerzity v nast vajìcìm obdobì poroste a v tomto duchu chceme p ipravit tèû Dlouhodob z mïr rozvoje VäBñTU Ostrava na nïmû v souëasnosti intenzivnï pracujeme a kter bude blìûe specifikovat a kvantifikovat jednotlivè cìle. VÏ Ìm, ûe tyto pl ny najdou Vaöi podporu. P eji V m u p Ìleûitosti zah jenì akademickèho roku el n do kaûdodennì pr ce a mnoho spïch nejen pracovnìch, n brû i osobnìch. V neposlednì adï V m p eji duöevnì pohodu, vìru ve vlastnì sìly a pevnè zdravì. Prof. Ing. Tom ö»erm k, CSc. rektor AKADEMIK 5/2005 5

6 Konference o inženýrském vzdělávání ICEE 2005 Letošní, již devátý ročník International Conference on Engineering Education pořádala července 2005 nám velmi blízká Politechnika Śląska v Gliwicích. Naše tradičně přátelské kontakty přispěly k tomu, že z naší univerzity se konference zúčastnila řada autorů příspěvků a díky podpoře vedení školy také mnoho dalších pedagogů navštívilo jednání konference. SlavnostnÌmu zah jenì p edsedal takè JM rektor VäB-TU Ostrava prof. Ing. Tom ö»erm k, CSc., souëasnï p edseda Mezin - rodnìho ÌdicÌho v boru konference. V n - sledujìcìch pïti dnech jedn nì bylo ve 44 paralelnìch sekcìch p edneseno 326 p ÌspÏvk. Soubor vöech p ÌspÏvk p edstavuje ctyhodn ch 1800 stran. To sice svïdëì o celosvïtovè podpo e inûen rskèho vzdïl v nì, ale nenì to nejd leûitïjöìm kolem konference. TÌm je pravidelnè setk nì od- bornìk a prezentace nejnovïjöìch poznatk a trend v technickèm vzdïl v nì. Na letoönì konferenci dominovalo mnoûstvì p ÌspÏvk na tèma rozvoje kreativity a spolupr ce student p i eöenì spoleën ch projekt. TÌm se nemyslì jen v zkumnè a v vojovè projekty, ale Ëasto velmi zajìmavè motivaënì projekty, eöenè i v prvnìm semestru studia. Jak byste nap Ìklad vytvo ili co nejpevnïjöì most z kilogramu standardnìch öpaget? Rektor VäB-TUO na zah jenì konference ICEE 2005 SlavnostnÌ zah jenì konference DalöÌm preferovan m smïrem v voje je spolupr ce univerzit. JednÌm z spïön ch reprezentant je SUCCED ñ Southern University and College Coalition for Engineering Education, sdruûujìcì adu p ednìch univerzit USA, kterè eöì spoleënï adu projekt na podporu inûen rskèho vzdïl v nì, viz DalöÌm p Ìkladem je sdruûenì CDIO (Conceiving ñ Designing ñ Implementing ñ Operating), kterè vytv Ì novè standardy v uky pro p ÌötÌ generaci inûen r a sdruûuje p ednì technickè univerzity z celèho svïta, viz / PonÏkud p ekvapivï zap sobilo nïkolik p ÌspÏvk, kterè se velmi kriticky stavïly k elektronickè podpo e vzdïl v nì v technick ch oblastech a dokl daly niûöì znalosti student, kte Ì nestudovali Ñklasick mì zp - Neform lnì diskuse ËastnÌk konference Prezentace p ÌspÏvk na posterech 6 AKADEMIK 5/2005

7 Podpis smlouvy s organiz tory konference ICEE 2007 OcenÏnÌ nejlepöìch p ÌspÏvk na konferenci sobem. Vzhledem k orientaci v uky na eöenì problèm a nutnost spolupr ce p i eöenì projekt je to pochopitelnè. TÈmÏ vöechny p ÌspÏvky byly p edneseny autory pomocì elektronick ch prezentacì, vïtöina z nich je takè k dispozici na CD- ROM konference, a prakticky vûdy se rozvinula dalöì diskuse na toto tèma, kter p erostla dostupn Ëas prezentace a pokraëovala neform lnï o p est vce. Vybrat k ocenïnì Ëty i nejzajìmavïjöì p ÌspÏvky tak muselo b t pro organiz tory velmi n roënè. Na z vïr konference byly podeps ny smlouvy s organiz tory dalöìch roënìk konference, takûe si z jemci mohou zapsat n - sledujìcì termìny a mìsta: 2006 ñ Peurto Rico, July 24ñ28, 2006, University of Puerto Rico ñ Mayag ez, 2007 ñ Portugalsko, September 3ñ8, 2007, University of Coimbra, 2008 ñ MaÔarsko, August 2008, University of PÈcs. Doc. Ing. Radim Farana, CSc. ProdÏkan FS a Ëlen ISC ICEE 2005 Foto: autor Zasedala Správní rada VŠB-TU Ostrava Na svèm dnèm zased nì se seöli dne 14. Ëervna 2005 ËlenovÈ Spr vnì rady VäB- TU Ostrava. Tento v znamn org n ökoly mimo jinè projednal a bez p ipomìnek schv - lil tyto dokumenty: ï V roënì zpr vu o Ëinnosti VäBñTU Ostrava za rok 2004 ï V roënì zpr vu o hospoda enì VäBñTU Ostrava za rok 2004 ï RozpoËet VäB-TU Ostrava na rok 2005 D le na û dost rektora SR projednala a udïlila dva p edchozì pìsemnè souhlasy s pr vnìmi kony podle ß 15 z kona Ë. 111/ 98 Sb. ve znïnì pozdïjöìch p edpis, kterè se t kaly: prodeje pozemku a bez platnèho nabytì dvou Ë stì z pozemku Statut rnìho mïsta Ostravy do vlastnictvì VäB-TUO.»lenovÈ SR v obs hlè diskusi v pr bïhu zased nì vyzvedli mimo jinè pozitivnì trend r stu univerzity, n r st poëtu student, zd raznili prohloubenì dosavadnì spolupr ce ökoly s pr myslovou praxì, kriticky zhodnotili p idïlov nì finanënìch prost edk na v zkum zejmèna v souvislosti s v zkumn mi z mïry. V oblasti vïdy a v zkumu byla diskuse d le zamï ena p edevöìm na problematiku objektivnìho v bïru projekt, kterè by mïly b t podporov ny z prost edk na v zkum. Spr vnì rada se takè zab vala vïkovou a odbornou strukturou pedagogickèho sboru univerzity a poû dala o p edloûenì podrobnèho rozboru struktury zamïstnanc univerzity na p ÌötÌm zased nì SR. V oblasti finanënìho ÌzenÌ ökoly byla pozornost Ëlen SR zamï ena na problematiku rozpoëtov ch priorit, vìcezdrojovèho financov nì a zejmèna n r stu mzdov ch prost edk v rozpoëtu, coû bylo jednotliv mi Ëleny SR velmi pozitivnï hodnoceno. P ÌötÌ zased nì Spr vnì rady VäB-TU Ostrava se uskuteënì v Ìjnu letoönìho roku. Ing. ä rka Vilamov, Ph.D. Tajemnice Spr vnì rady VäB-TUO Foto: Kamila Wysoudilov AKADEMIK 5/2005 7

8 Studenti z FEI VŠB-TUO uspěli ve světové soutěži s vozidlem na vodíkový pohon Kdyby Vám někdo řekl, že na litr benzínu dojede z České Republiky k moři do Chorvatska, věřili byste mu? A kdyby dokonce tvrdil, že dojede s litrem benzínu dvakrát tam a zpět? Určitě byste jej poslali na vyšetření k nejbližšímu psychiatrovi... Na soutěži Shell Eco-Marathon ve Francii výzkumné týmy studentů a pedagogů univerzit i středních škol z celé Evropy dokazují, že je to možné. Letos poprvé se této prestižní soutěže zúčastnili zástupci ČR tým Katedry měřící a řídící techniky Fakulty elektrotechniky a informatiky VŠB-TUO. Shell Eco-Marathon je nejv znamnïjöì evropsk vzdïl vacì projekt zamï en do oblasti vyuûitì energiì v dopravï. Organiz torem tohoto projektu je firma Shell, v znamn spoleënost svïtovèho energetickèho pr myslu. Shell Eco-marathon je projekt podporujìcì vzdïl v nì a profesnì p Ìpravu mlad ch lidì. Jeho cìlem je p imït mladè lidi hloubïji k p em ölenì o problèmech souëasnè a budoucì dopravy, k hled nì lepöìch eöenì z hlediska vlivu na ûivotnìho prost edì, vyuûitì energiì, z pohledu soci lnìho a ekonomickèho. DÌky tomuto projektu majì mladì lidè moûnost vyzkouöet si svè myölenky a koncepce velice konkrètnìm zp sobem ñ bïhem ökolnìho roku jednotlivè t my student navrhnou a postavì vozidla, se kter mi se pokusì ujet co nejdelöì vzd lenost s minimem spot ebovanè energie. Na konci ökolnìho roku se pak tyto t my vz jemnï utkajì v soutïûi na z vodnìm okruhu. V roce 1985, kdy se ve Francii konal 1. roënìk soutïûe Shell Eco-Marathon, byl rekordnì v kon 680 km na 1 litr benzìnu. LetoönÌ vìtïz uû dos hl v konu 3836 km na litr benzìnu, coû znamen, ûe toto vozidlo by teoreticky dojelo z Pa Ìûe do Pekingu s mènï neû 4 litry benzìnu! BÏhem tïchto 20 roënìk se Shell Eco-Marathon stal skuteën m experiment lnìm centrem, kde se v zkum a inovace st vajì realitou, kde se setk vajì budoucì evropötì technici a inûen i, komunikujì spolu a p ed vajì si zkuöenosti. V letoönìm roce se soutïûe z Ëastnilo 227 t m z 18 zemì (z toho 2 neevropskè), coû p edstavuje vìce neû 3000 evropsk ch student. Z vod probïhl 21.ñ22. kvïtna 2005 na z vodnìm okruhu Nogaro na jihoz padï Francie. V z vodï se utkaly vozidla s benzìnov m motorem (157), motorem na naftu (25), motorem na LPG (16), ale takè vozidla vyuûìvajìcì alternativnì energie jako vodìk, slunce, alkohol a biopaliva (29). Aby bylo moûnè porovnat v kony vozidel s r zn mi typy paliva, dosaûen v kon se p epoëìt v Radka Pustkov, idiëka vozidla HydrogenIX, studentka 3. roënìku FEI VäB TUO podle hodnoty spalnèho tepla paliva na spot ebu benzìnu Shell Formula Super 95. To znamen, ûe v kon vozidla poh nïnèho nap Ìklad vodìkem nebo LPG je ve v sledcìch uveden v kilometrech ujet ch na litr benzìnu. SoutÏûe se z ËastÚujÌ t my st ednìch ökol, gymn ziì, technick ch vysok ch ökol a univerzit, kterè mohou zmï it svè sìly ve dvou kategoriìch ñ v kategorii prototyp a urbanconcept. Prototypy jsou vozidla s alespoú t emi koly, prakticky libovolnèho tvaru, u kter ch se konstruktè i snaûì dos hnout co nejmenöìho odporu vzduchu, co nejniûöì v hy a co nejlepöìch jìzdnìch vlastnostì. Naopak vozidla z kategorie urban-concept majì Ëty i kola a sv mi vlastnostmi by se mïly blìûit voz m pouûìvan m v bïûnèm provozu. SoutÏûÌcÌ v obou kategoriìch majì za kol ujet 7 okruh na trati v Nogaru (celkem zhruba 25 km) pr mïrnou rychlostì nad 30 km/h, v cìli je jim zmï ena spot eba a je spoëteno, kolik kilometr by s touto spot ebou vozidlo ujelo na 1 litr benzìnu. LetoönÌ roënìk Shell Eco-Marathonu byl p elomov hned z nïkolika pohled. TÌm nejzajìmavïjöìm je fakt, ûe byl vytvo en nov svïtov rekord ñ 3836 km/l benzìnu. P edchozì svïtov rekord vytvo en t mem LPTI La Joliverie, kter se rovnïû pravidelnï tèto soutïûe z ËastÚuje, mïl hodnotu 3794 km/l. DalöÌ zajìmavostì letoönìho roënìku je to, ûe nejvyööìch p ÌËek v obou kategoriìch dos hla vozidla na vodìkov pohon. Z pohledu»r je v znamn fakt, ûe se soutïûe poprvè z Ëastnil Ëesk t m a navìc v technologicky velice n roënè kategorii vozidel s vodìkov m pohonem. T in ctiëlenn t m pedagog a student FEI VäB-TUO se v roce 2005 poprvè z - Ëastnil soutïûe Shell Eco-Marathon ve Francii. Pro vozidlo s n zvem HydrogenIX, jehoû mechanick Ë st byla vytvo ena ve spolupr ci s Technickou Univerzitou Koöice, ostravsk v zkumn t m navrhnul a sestavil systèm pohonu s vodìkov m palivov m Ël nkem. P i svè premièrovè Ëasti se HydrogenIX umìstil na celkovèm 29. mìstï s v konem 946 km/l, p i- Ëemû v kategorii vozidel na vodìkov pohon se umìstil na 4. mìstï. LaboratornÌ koncept HydrogenIX, p edstaven konstruktèry VäB- TUO na poë tku roku 2005, je 1. elektromobilem v»r zaloûen m na principu v roby elektrickè energie p Ìmo ve vozidle pomocì nìzkoteplotnìho palivovèho Ël nku s protonovou membr nou. Byl specificky konstruov n pro Ëely soutïûe vozidel o nejniûöì spot ebu organizovanè kaûdoroënï spoleënostì Shell pod n zvem Eco Marathon Shell v Nogaru v jihov chodnì Francii. Ostravsk t m pokraëuje ve v zkumn ch aktivit ch v oblasti pouûitì vodìkov ch pohon v dopravnìch prost edcìch, a kromï ady technick ch vylepöenì svèho prototypu HydrogenIX chyst i koncept vodìkovèho vozidla pro mïstsk provoz. PostupnÈ pojezdovè testy n sledovanè spïönou ËastÌ v soutïûi prok zaly ûivotaschopnost konstrukce vozidla i jeho pohonu pro dalöì v voj v podobï vozidla pro p ÌmÏstsk provoz s vodìkov m pohonem. VÌce informacì o t mu, o jeho Ëasti na Shell Eco-Marathonu 2005, o vytvo enèm vozidle lze nalèzt na internetovè adrese Laborato e palivov ch Ël nk VäB-TUO: Ing. Ji Ì Koziorek, PhD. Ing. Bohumil Hor k, PhD. Katedra mï ÌcÌ a ÌdÌcÌ techniky FEI Foto: Ing. Radovan H jovsk 8 AKADEMIK 5/2005

9 Velvyslanec Jihoafrické republiky na HGF V pátek navštívil Hornicko-geologickou fakultu velvyslanec Jihoafrické republiky pan Dr. Noel N Lehoko (MD) v souvislosti s jeho končící misí v České republice. Účelem návštěvy byla snaha využít dosavadní kontakty z doby pobytu v České republice k rozvoji vzdělávací, vědecké a obchodní činnosti mezi oběma zeměmi. JiûnÌ Afrika se sv mi 38 miliony obyvatel je nejpr myslovïjöì a nejvìce urbanizovanou zemì Afriky, k Ëemuû v raznï p ispìv i jejì enormnì p ÌrodnÌ bohatstvì ñ nap. roku 1886 byla ve Witwatersrandu objevena nejvïtöì loûiska zlata na svïtï, v znamn je tïû- ba platiny, diamant a dalöìch surovin. P ÌrodnÌ bohatstvì, jedineënè rysy geologickèho v voje a unik tnì technologie tïûby v naprosto extrèmnìch podmìnk ch dlouhodobï p itahovala pozornost pedagog Hornicko-geologickÈ fakulty. Jihoafrick republika byla nïkolikr t navötìvena u p Ìleûitosti kon nì kongres v oblasti hornictvì a geologie, v roce 1999 se poda ilo souëasnèmu prodïkanu HGF prof. Ing. VladimÌru Slivkovi, CSc. zorganizovat exkurzi 6 student fakulty na loûisk ch vz cn ch kov. Vyuûil pochopenì Ëesk ch b Úsk ch inûen r, kte Ì v JihoafrickÈ republice dlouhodobï p sobì a dos hli v znamn ch postavenì. Za tèto situace mohla fakulta najìt spoleënou eë s panem velvyslancem, a to nejen obraznï, ale i re lnï, neboù ovl d plynnï Ëeötinu jako b val vysokoökolsk student v naöì zemi. Jihoafrick republika je zemì s obrovsk m p ÌrodnÌm potenci lem. tlum hornictvì v EvropÏ logicky vede k vyuûìv nì loûisek v zemìch s vïtöìm p ÌrodnÌm bohatstvìm. Pot eba kvalifikovan ch odbornìk pro tyto sloûitè Ëinnosti d v HGF dalöì perspektivu. Prof. Ing. Jaroslav Dvo Ëek, CSc. DÏkan HGF Efektivní hospodářství efektivní stát Přednášku s tímto názvem přijel na Ekonomickou fakultu VŠB-TU Ostrava přednést člen Správní rady VŠB-TU Ostrava, předseda ODS Ing. Mirek Topolánek. P edn öka, kter se konala ve velkè posluch rnï C kvïtna 2005, se t kala zejmèna zefektivnïnì princip hospoda enì st - tu, reformy ve ejn ch financì, d sledk zavedenì rovnè danï a dalöìch ekonomick ch faktor p sobìcìch na hospod stvì naöì zemï. Po p edn öce n sledovala diskuse, v nìû mïli p ÌtomnÌ pedagogovè i studenti moûnost pokl dat ot zky sami. A tak zaznïly dotazy t kajìcì se nejr znïjöìch problèm celè naöì spoleënosti poëìnaje v öì danì, strategiì zve- ejnïn ch reforem aû po problematiku investiënìch pobìdek a vysok ch ökol. Ing. ä rka Vilamov, Ph.D. Tajemnice rektora AKADEMIK 5/2005 9

10 Katedra informatiky slaví 15 let své existence Katedra informatiky začínala na podzim v roce 1990 s hrstkou nadšenců vedených (dnes profesorem) Ivo Vondrákem. Tato skupinka měla jasný cíl a podařilo se jí tehdy vytvořit základy informatického pracoviště, které je dnes již vyzrálé a je známé na špičkových pracovištích nejen v Česku, ale i v zahraničí. Původní zaměření na softwarové inženýrství zůstalo a prohloubilo se, navíc výuka i výzkum dnes pokrývá celé spektrum oblastí v rámci informačních technologií. Absolventi jsou stále velmi žádáni u domácích i zahraničních firem pro své znalosti a schopnosti. Do budoucna se tedy díváme s oprávněným optimismem založeným na lidském potenciálu a na dosavadních výsledcích katedry jako celku. R st katedry V dobï vzniku katedry umoûnilo vedenì ökoly p estup na obor Inûen rsk informatika prvnì skupinï student. UËitelÈ katedry tehdy vypom hali s v ukou programov nì a z kladnì poëìtaëovè gramotnosti pro celou univerzitu. V poë tcìch nejen ve sv ch dvou poëìtaëov ch uëebn ch, ale i v uëebn ch celoökolsk ch. PracovnÌci katedry vedle v uky navrhovali topologii celoökolskè p - te nì sìtï a pom hali zav dït modernì poëìtaëovè technologie na ökole. Byli jsme mezi prvnìmi v tehdejöìm»eskoslovensku, kdo mïli elektronickou adresu a tehdejöì adresy Ñ{jola, ivo, peta}@vsb.czì o tom svïdëì. NÏkte Ì pracovnìci z katedry vytvo ili Centrum v poëetnì techniky v dneönì podobï, kde pracujì na vedoucìch pozicìch. PrvnÌm vedoucìm katedry byl prof. Ing. Ivo Vondr k, CSc., souëasn dïkan FEI, d le vedl katedru doc. Ing. Miroslav Beneö, Ph.D. Po jeho tragickèm mrtì p i autonehodï v kvïtnu 2005 je vedenìm povï en doc. RNDr. Petr äaloun, Ph.D. Katedra dosud p ipravila pro praxi i v zkum tèmï 500 vysokoökolsky vzdïlan ch specialist na informaënì technologie. V souëasnosti zde pracuje 34 pedagog (2 profeso i, 9 docent a 23 odb. asistent ). Ti vyuëujì tisìcovku student dennìho i kombinovanèho studia bakal skèho, n slednèho magisterskèho studia informaënìch technologiì (IT) i dobìhajìcìho oboru Inûen rsk informatika, stejnï jako 40 internìch student doktorskèho studia garantovanèho katedrou. V IT studijnìm programu jsou otevìr ny obory Informatika a v poëetnì technika, PoËÌtaËov matematika a novï praxì velmi û dan bakal sk obor MobilnÌ technologie. OcenÏn dìvëì t m v program torskè soutïûi ACM ICPC V uka V uka a v zkumnè aktivity katedry jsou zamï eny na oblasti: webovè a Java technologie, poëìtaëe a poëìtaëovè sìtï, teoretick informatika, softwarovè inûen rstvì, datab zovè a informaënì systèmy, operaënì systèmy a p ekladaëe, simulace a modelov nì, umïl inteligence, logika, poëìtaëov grafika a technologie pro e-vzdïl v nì. P Ì v uce vyuûìv me öest poëìtaëov ch uëeben, modernì komerënì i volnï öi itelè programovè vybavenì i operaënì systèmy (Windows, Linux) a v konnè servery. V hody programu Microsoft Developers Network Academic Alliance n m umoûúuje p Ìstup k aktu lnìm komerënìm technologiìm a v vojov m n stroj m. V zkum Na kated e vznikly a aktivnï pracujì uzn - vanè v zkumnè skupiny Amphora, Labis a Verif. Katedra (spolu)organizuje adu mezin rodnìch i n rodnìch vïdeck ch konferencì a semin. V znamn m praktick m uzn nìm odbornosti i kvalit katedry je vìtïzstvì ve v bïrovèm ÌzenÌ a n sledn realizace informaënìho systèmu pro Agenturu Fondu rozvoje vysok ch ökol ñ ISAAR-F. Jde o modernì IS s webov m rozhranìm a v razn mi prvky bezpeënosti. Vöechny grantovè p ihl öky uch zejìcì se o podporu FRVä jsou pod v ny a posuzov ny prost ednictvìm ISAAR-F. V souëasnosti je v ISAAR-F registrov no uûivatel. Na kated e byl vyvinut informaënì systèm KatIS, kter se stal fakultnìm systèmem pro ÌzenÌ a evidenci v uky, v zkumn ch aktivit a pro p Ìpravu akreditace studijnìch program. KatIS je funkënìm prototypem p ipravovanèho studijnìho IS ökoly. P i kated e informatiky FEI VäB-TUO p sobì Region lnì akademie programu Cisco Networking Academy Program (CNAP) s cìlem podpo it praktickou Ë st vzdïl v nì student v oblasti sìùov ch technologiì. Toto nadstandardnï vybavenè öpiëkovè pracoviötï jiû bylo firmou Cisco vyhodnoceno a opakovanï ocenïno titulem NejlepöÌ akademie roku v»r. Naöe pracoviötï ökolì instruktory ostatnìch Cisco akademiì v MoravskoslezskÈm kraji a dozoruje kvalitu v uky na pod Ìzen ch akademiìch. PodobnÏ budujeme ve spolupr ci se spoleënostì Microsoft pracoviötï MS IT Academy, v jehoû r mci umoûnìme student m univerzity i dalöìm z jemc m p Ìpravu k prestiûnì certifikaci. ModernÌ vybavenì pro v zkum a v uku je na kated e i dìky grantovè podpo e renomovan ch öpiëkov ch firem, jako je nap Ìklad Hewlett-Packard. JejÌ mobilnì za ÌzenÌ se stalo vìtan m z kladem laborato e a je v r mci v uky dostupnè student m. Diplomant m je zap jëov no dlouhodobï. spïchy a dalöì studentskè aktivity Studenti s odpovìdajìcìmi jazykov mi schopnostmi odch zì na tradiënì roënì studijnì pobyty na Jyvaskyla Polytechnic ve Finsku, kde zìskajì Bc. diplom. Studium, stejnï jako realizace bakal skè pr ce u finsk ch firem, vëetnï firmy Nokia, probìh v angliëtinï. Po n vratu dokonëì studenti bïûn m zp sobem svè inûen rskè vzdïl nì. Praxe v zahraniëì i ve firm ch s komunikacì v angliëtinï jsou vynikajìcì referencì p i p ÌötÌm uplatnïnì absolvent. DalöÌ naöi vybranì studenti obhajujì po roënìm pobytu na univerzitï v Leobenu v Rakousku svè diplomovè pr ce (psanè anglicky) a n slednï dokonëì inûen rskè studium na kated e. PravidelnÈ dobrè v sledky majì naöi studenti v mezin rodnì studentskè t movè program torskè soutïûi ACM International Collegiate Programming Contest. TradiËnÌ je distribuovanè ËeskoñslovenskÈ kolo s telekonferencì mezi Prahou, Ostravou a Bratislavou.»asto se n m da Ì vytvo it dìvëì t m, kter pravidelnï zìsk v zvl ötnì ocenïnì v republikovèm kole soutïûe. Na CTU Open se t my naöich student umìsùujì na 3.ñ4. mìstï z pohledu Ëesk ch ökol a postupujì do st edoevropskèho mezin rodnìho kola (Litva aû Slovinsko), kterè se v poslednìch letech konalo v Praze, VaröavÏ a Budapeöti. V r mci soutïûe studentsk ch projekt z oblasti informaënìch technologiì ACM Student Research Competition se umisùujì studenti z katedry v Ëesko-slovenskÈm fin le a vloni se Jan MartinoviË, tehdy Ëerstv absolvent, dnes internì doktorand, umìstil na v bornèm 5. mìstï ve fin le mezi soutïûìcìmi ze 7 v znamn ch univerzit vyuëujìcìch IT v»r a na Slovensku. NejlepöÌ diplomanti se z ËastÚujÌ mezin - rodnìch vïdeck ch konferencì. JednÌm z prvnìch byl jiû v 90. letech Libor»udek. Doktorandi prezentujì svè vïdeckè v sledky na konferencìch v EvropÏ, Asii a SevernÌ Americe. NadanÌ studenti se podìlì na v zkumu a v voji na kated e, publikujì a jsou finanënï ohodnoceni mimo dn mi stipendii. Doc. RNDr. Petr äaloun, Ph.D. Katedra informatiky FEI Foto: archìv 10 AKADEMIK 5/2005

11 Fakulta strojní oslavila 55. výročí svého založení Druhý zářijový týden znamenal pro Fakultu strojní završení příprav k oslavě 55. výročí založení. V rámci tohoto významného jubilea se nejprve konalo na základě pozvání děkana Fakulty strojní prof. Ing. Petra Horyla, CSc. a za podpory Fakulty metalurgie a materiálového inženýrství Setkání děkanů fakult strojního zaměření České republiky a Slovenské republiky. Uskutečnilo se ve dnech 5. a v rekreačním centru SEPETNÁ Horský hotel Montér na Ostravici, okr. Frýdek-Místek.»ty icet dva z stupc z dvan cti fakult p ivìtal rektor VäB - TechnickÈ univerzity Ostrava. Zased nì pokraëovalo vystoupenìm dïkana Fakulty strojnì, prezentacì po- dajìcì fakulty a p edstavenìm akademick ch funkcion z ËastnÏn ch fakult. SpoleËnÈ dvoudennì jedn nì bylo zamï eno zejmèna na v mïnu informacì a zkuöenostì v oblasti realizace studijnìch program, v zkumu a v voje, zapojenì do mezin rodnìch projekt, spolupr ce s pr myslem. Z stupci fakult hovo ili o sv ch spïöìch, ale i spoleën ch problèmech, kolech a takè o moûnostech dalöì vz jemnè spolupr ce. PracovnÌ a velmi p telsk atmosfèra jedn nì byla umocnïna p Ìjemn m prost edìm hotelu MontÈr. Setk nì bylo ukonëeno pozv nìm prof. Ing. J. Sablika, CSc., dïkana Materi lovï technologickè fakulty SlovenskÈ technickè univerzity se sìdlem v TrnavÏ, na p ÌötÌ setk nì dïkan fakult strojnìho zamï enì v roce VedenÌ Fakulty strojnì si tèto pravidelnè p Ìleûitosti k vz jemnè v mïnï zkuöenostì a diskuzìm, kterè vûdy p in öejì adu nov ch podnït pro dalöì Ëinnost fakulty, velmi v ûì. PracovnÌ jedn nì z stupc z ËastnÏn ch fakult Na setk nì vedenì fakult strojnìho zamï enì nav zala Mezin rodnì vïdeck konference, po dan u p Ìleûitosti oslav 55. v roëì zaloûenì Fakulty strojnì VäB-TUO v prostor ch univerzity v OstravÏ-PorubÏ ve dnech 7.ñ9. z Ì Konferenci p edch zelo spoleënè slavnostnì zased nì VÏdeckÈ rady univerzity a Fakulty strojnì, kterèho se z Ëastnila ada v znamn ch host z»eskè republiky i zahraniëì. VystoupenÌ rektora VäB-TUO a dïkana Fakulty strojnì bylo n sledov no pozdravn mi projevy z - stupc Ëesk ch a zahraniënìch partnersk ch vysok ch ökol. PamÏtnÌ medaile Georgia VystoupenÌ rektora VäB-TUO prof. Ing. Tom öe»erm ka, CSc. Agricoly obdrûeli z rukou rektora prof. dr hab. inø. Stanislav Adamczak, Dr.h.c., prof. dr hab. inø. Eugeniusz Switonski, prof. Ing. Jan Ondrouch, CSc. a prof. Ing. Arnoöt Pokorn, CSc. PamÏtnÌ medaile u p Ìleûitosti 55. v roëì zaloûenì fakulty byly p ed - ny prof. Ing. Tom öi»erm kovi, CSc., rektoru VäB-TUO, rektor m spolupracujìcìch univerzit a v pr bïhu konference i mnoha dalöìm v znamn m host m. SlavnostnÌ zased nì VÏdeckÈ rady univerzity a Fakulty strojnì TakÈ Fakulta strojnì ke svèmu jubileu obdrûela adu ocenïnì v podobï pamïtnìch medailì, listin a upomìnkov ch p edmït. DÏkanu Fakulty strojnì prof. Ing. Petru Horylovi, CSc. byla p ed na medaile rektora SlovenskÈ technickè univerzity v BratislavÏ, rektora SlovenskÈ zemïdïlskè univerzity v Nit e, rektora Politechniky Czestochowskiej a d le medaile StrojnÌ fakulty SlovenskÈ technickè univerzity v BratislavÏ a StrojnÌ fakulty TechnickÈ univerzity v KoöicÌch. Medaile udïlenè FakultÏ strojnì Na slavnostnìm odpolednìm zah jenì Mezin rodnì vïdeckè konference zaznïla ada zajìmav ch vystoupenì z stupc pr myslovè praxe, nap. firmy Honeywell, Brose, Rieger, Siemens Kolejov vozidla, Pramet Tools, Ferram Opava, mìstop edsedy p edstavenstva»kait, z stupce CzechInvestu, partnersk ch univerzit z Polska a BÏlehradu i mìstostarostky T ince. SlavnostnÌ zah jenì konference bylo ukonëeno spoleën m veëernìm programem v s le nad novou menzou. VystoupenÌ z stupce firmy Siemens Kolejov vozidla s.r.o. Ve dnech 8.ñ9. z Ì probìhala jedn nì ËastnÌk konference v 10 odborn ch sekcìch, z nichû nïkterè se vzhledem k velkèmu po- Ëtu ËastnÌk dïlily d le do podsekcì. CÌlem jedn nì byla prezentace v sledk eöen ch vïdeck ch kol, vz jemn v mïna informacì a zkuöenostì a hled nì moûnostì pro spolupr ci na spoleën ch projektech. Vysokou spoleëenskou a odbornou roveú konference potvrzuje poëet ËastnÌk z 15 st t p evyöujìcì ËÌslo 800. Tento poëet spoleënï se spokojenostì a uzn nìm ËastnÌk jsou odmïnou organiz tor m konference. DÏkujeme vöem, kte Ì svou ËastÌ vyj d ili p ÌzeÚ FakultÏ strojnì, firm m, kterè p ispïly k jejìmu finanënìmu zajiötïnì a vöem pracovnìk m fakulty a ostatnìch pracoviöù, kte Ì se podìleli na organizaci oslav 55. v roëì zaloûenì Fakulty strojnì. Ing. Sylva Dr bkov, Ph.D. ProdÏkanka pro zahraniënì a vnïjöì vztahy AKADEMIK 5/

12

13

14 Slavnostní otevření nových počítačových učeben na Ekonomické fakultě V pondělí 19. září 2005 proběhla na Ekonomické fakultě VŠB-TU Ostrava slavnostní chvíle, během níž byly otevřeny čtyři nové počítačové učebny, které výrazným způsobem zvyšují dostupnost počítačů pro studenty. TU Ostrava prof. Ing. Tom öi»erm - kovi, CSc. a dïkanovi EkonomickÈ fakulty VäB-TU Ostrava doc. Ing. Josefu Fialovi, CSc., kte Ì ve sv ch vystoupenìch zd raznili n roënost akce a p edevöìm v znam nov ch uëeben pro fakultu i celou univerzitu. Nakonec oba p novè pop - li fakultï a p edevöìm student m, aby jim uëebny vydrûely slouûit co moûn nejdèle a p est ihnutìm p sky provedli vlastnì akt slavnostnìho otev enì Ëty nov ch poëìtaëov ch uëeben s oznaëe- novou dispozicì mìstnostì pro poëìtaëovè uëebny, mìstnost spr vce a soci lnì za ÌzenÌ. Byly provedeny novè instalace elektro, slaboproudu, vzduchotechniky (vëetnï regulace), zdravotechniky a pravy vyt pïnì. NovÏ byly zhotoveny i podlahy a pravy povrch, v plnï otvor, interièr, vëetnï vybavenì v poëetnì a audiovizu lnì technikou pro v uku a systèm zabezpeëenì. Zhotovitelem akce byla spoleënost ZLÕN- STAV, a.s. ZlÌn, projektantem spoleënost MARPO, s.r.o. Ostrava. Pr ce byly zah jeny k 1. prosinci 2004 a uëebny byly dokon- Ëeny k 31. kvïtna Cel akce byla zkolaudov na 13. Ëervna N klady stavby p edstavovaly vìce neû 11 milion korun bez DPH, na v poëetnì techniku p ipadly necelè 3 miliony korun bez DPH. Pot ebnè finance byly zajiötïny z prost edk EkonomickÈ fakulty VäB-TU Ostrava a z rozvojov ch projekt Ministerstva ökolstvì, ml - deûe a tïlov chovy a Fondu rozvoje vysok ch ökol. Ing. Roman Kozel, Ph.D. ProdÏkan pro vnïjöì vztahy EkF Vzhledem k tomu, ûe je Ekonomick fakulta poëtem student jednou z nejvïtöìch fakult v republice, jedn se o poëin velmi d leûit. Z p vodnìch Ëty set poëìtaë se totiû nynì fakulta p ehoupla p es hranici pïti set poëìtaë volnï p Ìstupn ch student m. RazantnÌm snìûenìm pomïru poëtu student na jeden fakultnì poëìtaë se Ekonomick fakulta VäB-TU Ostrava p i adila k ostatnìm v znamn m vzdïl vacìm institucìm EvropskÈ unie, kterè podporujì a rozvìjejì po- ËÌtaËovou gramotnost a IT kompetence sv ch student. SlavnostnÌ otev enì nov ch poëìtaëov ch uëeben moderoval prodïkan EkonomickÈ fakulty VäB-TU Ostrava Ing. Roman Kozel, Ph.D. Nejprve ve struënosti sezn mil p ÌtomnÈ s genezì p emïny suterènnìch prostor fakulty, kterè doposud slouûily jako skladovacì prostory, na modernì poëìtaëovè uëebny. PotÈ p edal slovo rektorovi VäB- nìm A 001ñ 004. BÏhem stavebnìch prav byly v suterènnìch prostor ch po vybour nì podlah, p ÌËek, nefunkënìch instalacì, dve nìch a okennìch otvor eöeny pravy 14 AKADEMIK 5/2005

15 Mezinárodní ekonomická konference MEKON 2005 Dne 19. května 2005 přivítala Ekonomická fakulta Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava účastníky 7. ročníku mezinárodní konference studentů doktorského studia s názvem MEKON Záštitu nad konferencí převzal ředitel Institutu doktorských a manažerských studií EkF VŠB-TUO prof. Ing. Petr Šnapka, DrSc. Tradici kaûdoroënìho setk v nì doktorand ekonomickèho zamï enì vysok ch ökol nejen z»eskè republiky zaloûil p ed lety nynïjöì prodïkan pro vnïjöì vztahy EkF VäB-TUO Ing. Roman Kozel, Ph.D. CÌlem konference bylo, stejnï jako v minul ch letech, srovn nì v sledk dosavadnì vïdeckè pr ce student doktorskèho studia nïkolika st t v r zn ch ekonomick ch oborech. Podle tematiky p ÌspÏvk byli ËastnÌci rozdïleni do sekcì Ekonomie, Podnikov ekonomika, Management, Marketing a obchod, ObchodnÌ pr vo, Finance, Ve ejn ekonomika a spr va, SystÈmovÈ inûen rstvì, Manaûersk informatika. KromÏ student doktorskèho studia z nïkolika vysok ch ökol»r se v letoönìm roce z Ëastnili takè mnozì nadïjnì ekonomovè z ekonomick ch fakult a univerzit z NÏmecka, Polska a Slovenska. Celkov poëet p ihl öen ch ËastnÌk se vyöplhal na 99, coû svïdëì o pomïrnï velkèm z jmu student o vz jemnou konfrontaci jejich silì p ed kolegy z jin ch vysok ch ökol. SlavnostnÌho zah jenì se z Ëastnil takè n mïstek prim tora Statut rnìho mïsta Ostrava Ing. VÌt Ruprich, jenû je souëasnï Ëlenem»eskÈ spoleënosti ekonomickè (»SE), a p edal cenu»se za nejlepöì vïdeck p ÌspÏvek. OcenÏn m doktorandem se stal Ing. Ji Ì Valeck z Katedry financì EkF VäB- TUO za origin lnì eöenì problematiky efektivnìch portfoliì finanënìch aktiv v prostoru v nosu, rozptylu a nejistoty. Po slavnostnìm zah jenì zaëala nejd leûitïjöì Ë st konference, vlastnì prezentace jednotliv ch vïdeck ch p ÌspÏvk v odborn ch sekcìch. V atmosfè e zdravè soutïûivosti spojenè s ochotou vyjìt si vst Ìc doch zelo bïhem prezentacì k mnoh m velmi zajìmav m a rozs hl m disputacìm. Jejich cìlem bylo navz jem se informaënï obohatit a pomoci jeden druhèmu p i hled nì z vïr jednotliv ch vïdeck ch pracì ËastnÌk konference. Po p ednesenì sv ch p ÌspÏvk obdrûeli ËastnÌci konference certifik t o prezentaci. Z roveú vöichni z ËastnÏnÌ zìskali sbornìk abstrakt a CD, na kterèm se nach zì sbornìk vöech recenzovan ch p ÌspÏvk v elektronickè podobï. Konference skonëila v pozdnìch odpolednìch hodin ch a ËastnÌci odch zeli obohaceni adou aktu lnìch a nov ch poznatk z jednotliv ch ekonomick ch disciplìn. VÏ Ìme, ûe i p ÌötÌ roënìky konference ME- KON budou stejnï spïönè ne-li spïönïjöì. Ing. Petra Kubov, Ing. VladÏna LÌba ov Katedra marketingu a obchodu EkF Foto: archìv organiz tor EDFORSA Vzdělávání pro bezpečnost Education for Safety Pod tímto označením se skrývá zkrácený název evropského projektu Risk Prevention and Health Protection in Adult Education podpořeného Evropskou komisí z programu Leonardo da Vinci. HlavnÌm cìlem projektu je p ipravit evropsk e-learningov kurz v bezpeënosti a ochranï zdravì p i pr ci pokr vajìcì pït tematick ch oblastì: ÌzenÌ a organizace bezpeënosti pr ce v podniku, bezpeënost technick ch za- ÌzenÌ, ochrana zdravì a hygiena pr ce, systèm ÌzenÌ bezpeënosti a havarijnì pl nov nì, krizovè ÌzenÌ. Uûivateli kurzu budou manaûe i BOZP, bezpeënostnì technici a inûen i a osoby na dalöìch pozicìch zajiöùujìcìch bezpeënost pr ce na pracoviötìch, zamïstnanci a v bïrovï i obëansk ve ejnost. DevÏt partner ze sedmi evropsk ch zemì spoleënï vytv Ì modulov systèm elektronickèho vzdïl v nì vyuûiteln nejen v zemìch z ËastnÏn ch v projektu, ale i v dalöìch zemìch Evropy. ÿeöitelsk t m je sestaven z v zkumn ch stav, univerzit a vzdïl vacìch institucì s vysok m odborn m renomè v oblasti BOZP a s adou zkuöenostì ve vzdïl v nì dospïl ch. DoplÚuje jej i jeden v robnì podnik. Partnery projektu jsou Centralny Institut OchrÛny Pracy - S pilotnì verzì kurzu se ËastnÌci sezn mili v poëìtaëovè uëebnï FBI. CIOP (Polsko), Institut National de l Environnement Industriel et des Risques - INERIS (Francie), BG Institut f r Arbeit und Gesundheit (NÏmecko), Ppm Forschung + Beratung (Rakousko), Technical University of Crete (ÿecko), Transfer Slovensko, spol. s r.o. (Slovensko), z»eskè republiky pak Vysok ökola b Úsk -Technick univerzita Ostrava a Preciosa a. s. Jablonec. Koordin torem projektu je V zkumn stav bezpeënosti pr ce Praha. VäB-TUO jako jeden z partner hostila zaë tkem dubna v OstravÏ t etì setk nì eöitelskèho t mu projektu. ËastnÌci se sezn - mili s pilotnì verzì kurzu i v sledky testov - nì kurzu v prost edì podniku a univerzity, diskutovali moûnosti jeho prav a zlepöenì, p Ìpravu n rodnìch verzì produktu, zam öleli se nad moûnostmi distribuce a komercionalizace spoleënèho dìla. Laborato v zkumu a managementu rizik (LabRISK), odbornè pracoviötï Fakulty bezpeënostnìho inûen rstvì (FBI), je zodpovïdnè za p Ìpravu modulu ÑKrizovÈ ÌzenÌì. Na testov nì pilotnìch verzì kurz se podìlì jak pracovnìci, tak studenti FBI VäB- TUO. P edpokl d me, ûe nïkterè Ë sti kurzu budou vyuûity v dalöìch letech takè p i v uce na naöì fakultï. DalöÌ informace o projektu a jeho v stupech prezentuje webov str nka LabRISKu nebo projektu Prof. RNDr. Pavel Danihelka, CSc. VedoucÌ LabRISK FBI Foto: archìv AKADEMIK 5/

16 Ohlédnutí po 50-ti letech od ukončení studia Hornické fakulty V roku 1951 nás začínalo na tehdejší Hornické fakultě Vysoké školy báňské v Ostravě studovat obor Horního inženýrství kolem dvou set. V roce 1955 nás v Ostravě absolvovalo 121 a o něco později na vysokých školách v tehdejším SSSR dalších 13. V roce 2005, padesát let po promoci nás žije, pokud víme, 71. O tom, jak nenadále a neočekávaně se mezi sebou loučíme, svědčí smutný odchod našeho konsemestra prof. Ing. Jana Foldyny, CSc., který se obětavě a naplno věnoval přípravě našeho výročního setkání, a který nás navždy opustil dne 13. dubna 2005 při cestě z Prahy do Poruby na dohodnutou schůzku s rektorem VŠB-TUO v záležitosti našeho setkání. V 1. roënìku jsme se seöli absolventi gymn ziì, pr myslov ch ökol a absolventi dïlnick ch kurz (ADK). Tyto kurzy po jednoroënìm intern tnìm soust edïnì umoûnily vyuëenc m sloûit z vïreënè maturitnì zkouöky. Byli jsme tedy vïkovï, zp sobem p edchozìho vzdïl nì i tehdy tzv. t ÌdnÌm p vodem velmi rozmanitè spoleëenstvì. Z vlastnì zkuöenosti vöak mohu Ìci, ûe v ot zk ch studia neexistovala v tè dobï û dn diferenciace ñ p edëasnï pro neprospïch ukonëili studium gymnazistè, pr myslov - ci i dèka i. PrvnÌ Ëty i semestry byly prakticky spoleënè pro vöechny z n s; z d vodu velkèho poëtu posluchaë jsme byli podle abecedy rozdïleni do tzv. studijnìch krouûk po cca 12 studentech. VedoucÌ krouûku, kter byl jmenov n dïkan tem podle p edchozìho studijnìho prospïchu a k drovèho p vodu, kontroloval doch zku na p edn öky a cvi- ËenÌ a mïl napom hat p i douëov nì prospïchovï slaböìch koleg. VedoucÌ krouûk ñ studijnìch skupin ñ z stali aû do konce studia, jejich funkce vöak postupem Ëasu sl bla. Byli jsme 1. roënìkem na VäB, kdy byla od poë tku povinn Ëast na p edn ök ch, a kdy se vöechny zkouöky musely skl dat v p edem pro n s stanoven ch termìnech. NedostavenÌ se ke zkouöce bez v ûnèho d vodu, nap. pro zdravotnì neschopnost, bylo hodnoceno a vykazov no ne jako ne - Ëast na zkouöce, ale jako jejì nesloûenì, takûe n sledujìcì zkouöka byla posuzov na jako prvnì opravn. Druhou opravnou pak uû povoloval (nebo nepovolil) dïkan fakulty. ZkuöebnÌ reûim byl, jak vidno, docela p Ìsn a nemilosrdn (aspoú z pohledu n s, student ). RovnÏû studijnì z tïû byla znaën. V prvnìm roku studia bylo t dnï (byl öestidennì pracovnì t den) v zimnìm semestru povinn ch 36 hodin p edn öek a cviëenì, v letnìm pak 38 hodin. K tomu je t eba p ipoëìtat Ëas, pot ebn pro p ejìûdïnì mezi Slezskou Ostravou, P Ìvozem, MatiËnÌ a dalöìmi mìsty, kde se tehdy nalèzaly p ÌsluönÈ katedry, laborato e, menza apod. V z vïru zimnìho semestru prvèho roku studia jsme skl dali (podle studijnìho v kazu jednoho z autor ) 7 zkouöek a 3 z poëty a v letnìm 6 zkouöek a 2 z poëty. KromÏ toho jsme se vöichni Z bïr ze setk nì v roce 2003 v DomaûelicÌch u P erova na MoravÏ povinnï z Ëastnili tzv. vojenskè p Ìpravy 8 hodin t dnï (ta je do p edchozìho souëtu zahrnuta) se z poëtem v letnìm semestru. P i zah jenì zimnìho semestru v roku 1951 existoval jeötï Svaz vysokoökolskèho studentstva a tak se mnozì z n s stali Ëleny FakultnÌho spolku hornìk ; Ëinnost Svazu i spolku vöak byla brzy, jeötï v pr bïhu prvnìho roku studia, ukonëena a ËlenovÈ byli automaticky p eregistrov ni do tehdejöìho RevoluËnÌho odborovèho hnutì (ROH). Prakticky vöichni jsme v tehdejöì dobï byli (neofici lnï povinnï) Ëleny nïkter ch politicko-spoleëensk ch organizacì, nejëastïji Ëleny»eskoslovenskÈho svazu ml deûe (»SM), RevoluËnÌho odborovèho hnutì (ROH) a KomunistickÈ strany»eskoslovenska (KS»). NenÌ cìlem tèto vzpomìnky rozebìrat tehdejöì politickou angaûovanost, revolucion skou vìru, skepsi a toleranci n s jednotlivc i celku. Je vöak skuteënostì, ûe tvrd pracovnì studijnì z bïr,vz jemn pomoc p i studiu a v adï p Ìpad i spoleën ûivot na kolejìch otupily hroty ËernobÌlÈho nazìr nì na svït a postupnï z n s vytv ely partu student, jejichû hlavnìm cìlem nebylo politika enì a pleticha enì, ale snaha o spïönè dokonëenì vysokoökolskèho studia a n slednèho praktickèho uplatnïnì v ûivotï. Po p ekon nì obtìûn ch prvnìch 8 semestr jsme se mohli podle vlastnì volby vïnovat n mi vybran m tzv. specializacìm. V poslednìch 2 letech studia umoûúovala Hornick fakulta studium ve specializacìch: hlubinnè dob v nì, povrchovè dob v nì, v stavba dol, pravnictvì, d lnì mï ictvì a hornick pr zkum. Studium jsme po vypracov nì a obhajobï zadanè diplomovè pr ce ukonëili v roce 1955 st tnì z vïreënou zkouökou a obdrûeli jsme diplom, prokazujìcì nabytì vysokoökolskè kvalifikace ÑHornÌ inûen rì. V tehdejöì dobï bou livï se rozvìjejìcìho tïûkèho pr myslu a tedy i hornictvì v naöem st tï, nebyl problèm zìskat odpovìdajìcì zamïstn nì v naöem oboru. Naopak, jeötï p ed ukonëenìm studia kaûd z n s dostal tzv. umìstïnku, tj. konkrètnï urëenou organizaci (nap. d l, lom, z vod, v zkumn nebo projekënì stav apod.), kam jsme byli povinni na dobu min. 5ti let nastoupit. Je jasnè, ûe ne kaûdèmu mìsto v konu pr ce vyhovovalo, zvl öù kdyû v jejich rodiöti byl hornìch inûen r nedostatek (nap. nïkte Ì Ostrav ci nastupovali do Slovensk ch uholn ch banì v Prievidzi) a tak se logicky projevovaly snahy, bohuûel ne vûdy spïönè (nezapomeúme, ûe ölo o pl novanè hospod stvì) nastoupit zamïstn nì nap. v mìstï svèho rodiötï nebo v jeho okolì. Dnes, s odstupem Ëasu vìme, ûe i nejk iklavïjöì p Ìpady se postupnï vy eöily, a ûe vïtöina z n s zakotvila tam a u tè Ëinnosti v hornictvì, kter n m byla blìzk a vyhovovala n m. V tïchto dnech uplynulo 50 let ode dne, kdy jsme se stali hornìmi inûen ry a jako takovì jsme nastoupili svou ûivotnì dr hu v hlubinn ch a povrchov ch dolech a lomech, v zkumn ch stavech i jako pedagogiëtì pracovnìci na naöì Alma Mater. MnozÌ z n s dos hli ve svèm profesnìm r stu vel- 16 AKADEMIK 5/2005

17 mi v znamn ch postavenì v technicko-hospod sk ch organizacìch, ve st tnì spr vï i v pedagogick ch funkcìch. Je n m ctì, ûe jsme mohli b t studenty VysokÈ ökoly b ÚskÈ a m ûeme na z kladï naöich dlouholet ch ûivotnìch zkuöenostì potvrdit, ûe studium na HornickÈ fakultï n m dalo vynikajìcì teoretick i praktick z klad pro v kon naöì profese ñ hornìho inûen rstvì, a to ve vöech specializacìch, kterè byly tehdy v naöem studiu umoûnïny. Stalo se tak nespornï dìky tomu, ûe n m p edn - öeli öpiëkovì odbornìci z teorie i praxe, kte Ì zcela p irozenï dok zali odliöit tehdejöì dogmatismus od re lnè b ÚskÈ vïdy. Jiû od roku 1965 po d me pravideln setk nì koleg z naöeho roënìku a letoönì jubilejnì je podle naöì kroniky jiû 15tÈ od promoce. Jsme nesmìrnï potïöeni, ûe po otev enì naöich hranic koncem roku 1989 mezi n s zaëali p ijìûdït i naöi semest i, kte Ì emigrovali do zahraniëì (z JihoafrickÈ republiky, SRN apod.). Naöe p telskè svazky pochopitelnï trvajì i s kolegy ze Slovenska po rozpadu federace v roce Dopis studentům zejména Hornicko-geologické fakulty V ûenì p telè, budoucì kolegovè, pod spoleënou z ötitou Jeho Magnificence v ûenèho rektora VäB-TUO prof. Ing. Tom öe»erm ka, CSc. a Spectabilis v ûenèho dïkana HGF prof. Ing. Jaroslava Dvo Ëka, CSc. seöli jsme se, my, absolventi jednoho z roënìk HornickÈ fakulty VäB na n vötïvï naöi ctihodnè Alma Mater po pades ti letech. Seölo se n s tolik, kolik jeötï po tak dlouhè dobï je Ñprovozu schopn chì, cca 20 % p vodnìho stavu.chceme tìm p ispït k dotv enì tradice VysokÈ ökoly b ÚskÈ, kter je opravdu dlouholet a bohat. Vûdyù my pamatujeme jeötï Ñin naturaì v znamnè profesory B ÚskÈ akademie v P Ìbrami, kte Ì pokraëovali ve svè akademickè dr ze po v lce v OstravÏ. S ctou i dnes vzpomìn me profesory»echuru, JirkovskÈho, äebestu, StoËese, Ma Ìka, ÿìmana, ätïp nskèho, äufa a dalöì jako Koktu, Waleczka, R ûiëku, Beneöe. Mezi nejstaröì pat il prof. Glazunov, kter byl, podle vzpomìnek naöeho doyena, kandid tem na Nobelovu cenu za zaloûenì oboru metalografie. NezapomenutelnÈ jsou naöe vzpomìnky Jsme si vïdomi toho, ûe v kaûdèm kalend nìm roku uplyne skupinï absolvent pades t let od ukonëenì jejich studia, takûe ve svè podstatï nejde o nic tak v jimeënèho. StojÌ vöak za zmìnku, ûe n ö roënìk byl poslednìm, kter mïl dnè studium rozvrûeno na dobu Ëty let vëetnï vojenskè p Ìpravy a ukonëenè prezenënì sluûby a poslednìm, kter promoval na HornickÈ fakultï. DÏdiËkou tradic tèto fakulty se v roce naöì promoce stala dneönì Hornicko-geologick fakulta. DÌky okolnostem jsme se stali jedin m roënìkem absolvent HornickÈ fakulty, kte Ì byli konsemestry po celou dobu studia a p itom se sch zejì, bez ohledu na p vodnì studijnì zamï enì, prakticky kaûd rok. V jimeënost naöeho roënìku je snad i v tom, ûe jsme vyr stali a ûili ve velmi sloûit ch spoleëensk ch podmìnk ch a p es r znost ideologick ch n zor jsme se stali a z stali kolegy a p teli, kte Ì se po tolik let sch zeli a sch zejì, a kte Ì si v p ev ûnè vïtöinï p Ìpad dok zali b t n pomocni i p i nïkdy velmi obtìûn ch ûivotnìch situacìch, a to bez na v bec nejtïûöì zkouöku z d lnìho mï ictvì u prof.»echury, evropskè kapacity v tomto oboru. ZmiÚovanÈ vïdce, kte Ì v znamnï formovali strukturu vysokèho ökolstvì v oborech hornictvì, hutnictvì a geologie, m me my, doposud ûijìcì, zaps ny ve sv ch peëlivï uschovan ch indexech. K vytv enì tradice pat Ì i vzpomìnky Ñstarc ì. Jako mladì absolventi jsme se sice ob- Ëas i seöli, ovöem vïtöinou se vïnovali bujarèmu veselì a pozdnìm skok m p es k ûi. MusÌme p iznat, ûe v poslednìm obdobì, asi 15ti let, podstatnï vzrostla frekvence naöich sch zek diktovan blìûìcì se pot ebou Ñse jeötï uûìtì. Setk vali jsme se hlavnï v jesenickèm rudnìm revìru a v kladenskèm revìru. K v jezdu do naöì starè dobrè ökoly v OstravÏ doch zì aû letos. Pro vïtöinu z n s, kte Ì jsme nemïli pravideln odborn styk se ökolou, je jejì souëasnè zamï enì i are l v OstravÏ-PorubÏ naprostè novum. My jsme p edn öky poslouchali v budov ch v centru Ostravy, v P Ìvoze a na SlezskÈ. Koleje ñ pokud byly ñ v Re lnì, vëetnï menzy, na SlezskÈ, v P Ìvoze a na Don Boscu. PodmÌnky naöe jsou ohledu na tzv. t ÌdnÌ p vod a svïtov n zor. P i naöem v roënìm setk nì v z Ì 2005 bychom vöak nechtïli hledït jen do minulosti. Na z kladï naöich ûivotnìch zkuöenostì jsme p esvïdëeni o nutnosti dalöìho rozvoje b ÚskÈ vïdy, hornickèho oboru a pot ebï vysoce kvalifikovan ch hornìch inûen r. P itom nep jde jen o vyhled v - nì, tïûbu a vyuûìv nì nerost pro pot eby spoleënosti. Lze totiû oëek vat, ûe v d sledku st le vyööìho stupnï zalidnïnì a dalöìch okolnostì se Ñlidstvo st le vìc zaëne stïhovat do podzemìì a proto se budou jiû v nedalekè budoucnosti vytv et rozs hl inûen rsk dìla a stavby v podzemì. Kter jin obor, neû hornì inûen rstvì, m k tïmto Ëinnostem tak blìzko? P ejeme proto naöì Alma Mater a jejìm pedagog m a student m dalöì spïön rozvoj. Zda B h Ü Prof. Ing. Jan Foldyna, CSc. Ing. Josef Bartoö Ing. ZdenÏk DÏdek Foto: archìv s Vaöimi nesrovnatelnè, aù jde o p edn ökovè auly, laborato e i vybavenì. Poslucha- Ë asi bylo mènï, jen t i fakulty, hornick, hutnick, stroja sk. Ale i v tïchto skromn ch podmìnk ch byla vïdeck roveú celè ökoly vysok. Co do obtìûnosti studia adila se VäB spolu s medicìnou na p ednì mìsta ve st tï. DobrÈ jmèno VäB a jejì vysokou odbornou roveú mnozì z n s dokazovali v r zn ch provoznìch funkcìch na rudn ch, uranov ch a uheln ch loûisk ch nejen doma, ale i v zahraniëì. Tam, kam n s vìtr zav l ñ do JihoafrickÈ republiky, jiûnì a st ednì Ameriky, Afriky, Asie. Vûdy jsme se snaûili t hnout za jeden provaz. Rivalita mezi fakultami a specializacemi nep es hla nikdy zn mou rivalitu student Oxfordu a Cambridge na kaûdoroënì regatï. P ejeme V m, naöi mladì p telè, mnoho spïch a naöì staroslavnè Alma Mater samoz ejmï jen to nejlepöì. SrdeËnÏ V s zdravì ÑhorniËtÌ dïdkovèì, absolventi VysokÈ ökoly b ÚskÈ z let 1951ñ55. Zda B h! Ing. Petr Nov, CSc. Mostecká uhelná a.s. v rámci vyhlášeného PROGRAMU PODPORY REGIONU v oblasti vzdělávání poskytla na základě zpracovaného projektu Detašovanému pracovišti HGF Most příspěvek , Kč na vybavení velkokapacitní učebny pro 70 posluchačů. AKADEMIK 5/

18 Slavnostní zakončení 13. ročníku Univerzity III. věku na HGF VŠB-TUO Na Hornicko-geologické fakultě VŠB-TU Ostrava se dne 25. května 2005 uskutečnila promoce absolventů již 13. ročníku Univerzity třetího věku. Na slavnostním shromáždění v hale Geologického pavilonu prof. Pošepného převzalo 38 účastníků U3V z rukou akademických funkcionářů školy diplom o absolvování. Promočního aktu se zúčastnili prorektor VŠB-TUO doc. Dr. Ing. Vladimír Kebo, děkan Hornicko-geologické fakulty prof. Ing. Jaroslav Dvořáček, CSc., vedoucí Institutu geologického inženýrství doc. Ing. Radomír Grygar, CSc. a vedoucí Geologického pavilonu Ing. Miloš Duraj, Ph.D. p edn öek s tèmatikou pr ce na PC a pouûìv nì Internetu, kterè se konaly rovnïû v r mci studijnìho programu U3V, nabìzì student m samostatn p Ìstup k zìsk v nì dalöìch v ukov ch materi l a vyuûìv nì souëasn ch komunikaënìch technologiì (elektronick poöta, sluûby www apod.). Univerzita III. vïku na Hornicko-geologickÈ fakultï VäB-TUO bude pokraëovat i v nast vajìcìm akademickèm roce, protoûe Univerzity t etìho vïku pat Ì ve vyspïl ch st tech ke standardnìm a vyhled van m sluûb m, kter mi univerzity p ispìvajì ke zkvalitnïnì ûivota senior. KromÏ p Ìnosu vzdïl vacìho plnì pro lidi tèto vïkovè kategorie stejnï tak roli spoleëenskou. Studenti U3V majì o v uku obrovsk z jem. Studium jim umoûúuje setk nì s podobnï sm ölejìcìmi lidmi, navazov nì nov ch p telstvì, aktivnì tr venì volnèho Ëasu. Pro adu z nich je kaûd p edn öka spoleëenskou ud lostì. Cyklus Univerzity III. vïku na HGF sest val v akademickèm roce 2004/2005, stejnï jako v minul ch roënìcìch, ze dvou semestr a byl naplnïn p edn ökami z r zn ch geovïdnìch a jim p Ìbuzn ch obor. V uka byla zamï ena nap. na p iblìûenì problematiky tïûby loûisek nerostn ch surovin, na region lnì geologii, paleontologii i na v zkum seismick ch jev. D le pak seznamovala studenty s nov mi poznatky v oblasti zpracov - nì odpad Ëi regenerace pr myslov ch ploch. P edn öky byly zajiöùov ny p edevöìm pedagogy HGF, nïkolik p edn öek se vöak uskuteënilo ve spolupr ci s FMMI, FBI a FAST. SouË stì programu 13. roënìku U3V bylo i nïkolik exkurzì. Studenti navötìvili laborato e V - CHEM, d le pak HlavnÌ b Úskou z chrannou stanici v RadvanicÌch a s pozitivnìm ohlasem se setkala i celodennì exkurze do zlatohorskèho rudnìho revìru. KromÏ geovïdnï zamï en ch p edn öek je snaha p i studiu Univerzity III. vïku na HGF umoûnit student m ñ senior m takè p Ìstup k modernìm zdroj m zìsk v nì informacì a nauëit je s tïmito zdroji pracovat. Proto byla v prostor ch GeologickÈho pavilonu zp ÌstupnÏna poëìtaëov studovna, kter byla vybudov na v r mci projektu Podpora rozvoje infrastruktury U3V na vysok ch ökol ch za podpory Asociace U3V. Studovna je vybavena 3 poëìta- Ëov mi stanicemi. Po absolvov nì je patrn neutuchajìcì a nad le se zvyöujìcì z jem lidì seniorskèho vïku o tuto formu celoûivotnìho vzdïl v nì. Program p edn öek bude rozöi ov n a inovov n, opït p edevöìm v oblastech obor geologickèho a environment lnìho inûen rstvì, avöak i ve st le û danïjöì oblasti pr ce s v poëetnì technikou. Ing. Martina Pol ökov Geologick pavilon prof. PoöepnÈho VäB-TUO Foto: Kamila Wysoudilov INZERCE 18 AKADEMIK 5/2005

19 INFOCENTRUM VŠB-TUO JE TADY STÁLE PRO VÁS INFOCENTRUM VŠB-TUO je studentská organizace, jejímž hlavním úkolem je navazování kontaktů mezi budoucími absolventy a jejich potenciálními zaměstnavateli. Tohoto posl nì jsme se spïönï drûeli po cel minul rok a budeme se snaûit je naplúovat i v tomto akademickèm roce. V STAVA»ASOPISU AKADEMIK PozornÏjöÌ Ëten i si mohou vöimnout, ûe p ÌötÌ rok Ëasopis Akademik zapoëne sv j des t, jubilejnì roënìk, vych zì tedy jiû od roku Na jeho poëest byla uspo d na ve v stavnìch prostor ch ökoly velk v stava, kterou jste si mohli prohlèdnout po celè dva mïsìce a to od ñ UniverzitnÌ Ëasopis byl p edstaven se vöemi sv mi milnìky. Dnes, p i pohledu na kvalitnì barevn Ëasopis na k ÌdovÈm papì- e, by jiû nikdo ne ekl, ûe prvnì ËÌslo vyölo jako ËernobÌl A3 p eloûena nap l s n zvem INFORM TOR. DalöÌ ËÌsla byla st le kvalitnïjöì, aû se Ëasopis dopracoval k dneönì podobï a takè n zvu AKADEMIK. Na panelech byly zd raznïny nejd leûitïjöì ud losti univerzity, jejì promïny, slavnostnì p Ìleûitosti i jejì nejv znamnïjöì p estavitelè. N - vötïvnìci si mohli takè prohlèdnout v stavnì panel vïnovan celebrit m z ad sportovc, zpïv - k a politik, kterè se v Ëasopise postupnï p edstavovaly. ée se v stava sv m n vötïvnìk opravdu lìbila, jsme si mohli p eëìst v kronice v stavy, kter byla umìstïna u vchodu galerie. L TO S DAVIDEM GRUBEREM DalöÌ ud lostì, kterou jste mohli zaznamenat o pr zdnin ch, bylo jiû tradiënì setk nì s Davidem Gruberem. Letos jsme mohli Davida Grubera, odbornìka v oblasti vyuûìv nì technik duöevnì pr ce, p ivìtat na p dï VäB- TUO jiû po dvan ctè. Tentokr t se ËastnÌci zab vali rychl m a racion lnìm ËtenÌm, v kurzu s n zvem Time Management a Vitality Management se uëili, jak si ekonomicky zorganizovat pracovnì i osobnì Ëas a p itom ûìt relativnï zdravï. T dennì soust edïnì ËastnÌk bylo zavröeno MG Resistingem, kde byli p ÌtomnÌ sezn meni s tìm, jak eöit situace, kdy komunikace hrozì p ejìt v inzultaci. Podle kladn ch ohlas z ËastnÏn ch jsme mohli konstatovat, ûe se i letos kurz vyda il a tìm splnil vöeobecnè oëek v nì. Pro ty, kte Ì se o tuto problematiku zajìmajì vìce, pop ÌpadÏ majì z jem o Ëast na kurzu, jsou k dispozici webovè str nky Partneři INFOCENTRA VŠB-TUO ON-LINE DATAB ZE FIREM NA WEBU INFOCENTRUM se snaûì, aby zìsk v nì informacì bylo st le jednoduööì. Proto takè v tomto roce m ûete na naöich webov ch str nk ch nalèzt nejaktu lnïjöì nabìdky pracovnìch pozic, st ûì, ale takè praxì spoleënostì jako je nap. Deloitte, OSRAM, Bosch Diesel, édb atd. Tyto nabìdky jsou pr bïûnï aktualizov ny. ON-LINE DOTAZNÕK PRO STUDENTY NA WEBU Studenti 3.ñ5. roënìk, kte Ì chtïjì b t osloveni nïkter m z prestiûnìch zamïstnavatel, se registrujì do datab ze student INFOCEN- TRA. Z tè si pak firmy vybìrajì ty, kter m chtïjì naöìm prost ednictvìm zaslat svou nabìdku. Z jemci se mohou zaregistrovat elektronicky na naöich webov ch str nk ch /ic.vsb.cz. V sekci pro studenty najdou online dotaznìk, kter v pohodlì svèho poëìtaëe vyplnì, nebo zde pouze aktualizujì svè p edeölè z znamy. Pokud vöak chtïjì z jemci dotaznìk vyplnit klasicky, tedy ruënï, pak prosìme p inèst vyplnïn dotaznìk do kancel e INFOCENTRA na kolejìch E320 nebo do obchod SUS, p Ìp. vhodit do schr nek IN- FOCENTRA na kaûdè budovï kolejì. Lucie Vilamov INFOCENTRUM VäB-TUO Foto: archìv NOVINKY PÿI UBYTOV V NÕ NA UNIVERZITNÕCH KOLEJÕCH VäB-TU OSTRAVA Od letoönìho ökolnìho roku byla pro studenty zavedena na kolejìch VäB-TUO moûnost ubytov nì dvïma zp soby: 1. Ubytov nì na ubytovacì dekret P i ubytov nì na ubytovacì dekret se podmìnky proti minul m let m nemïnì, na ubytov nì majì n rok studenti, kte Ì splúujì p edem stanovenè n leûitosti jako studium prezenënìho studia, odpovìdajìcì kilometrovou hranici dojezdu z mìsta bydliötï a je jim p idïlen dekret na ökolnì rok. Studenti ubytov nì na dekret nebydlì na kolejìch o pr zdnin ch a nemajì zaruëen stejn pokoj 2. Ubytov nì na ubytovacì smlouvu Tato novinka m tyto z sadnì v hody: ï ubytov nì vëetnï pr zdnin po celou dobu studia (od 2. roënìku v öe) ve stejnèm pokoji s vybran mi spolubydlìcìmi, vûdy 2ñ3 studenti podle typu pokoje, nenì pot eba û dat o ubytov nì kaûdoroënï znovu, ï v dobï pr zdnin v hodn cena za ubytov - nì, vûdy niûöì neû cena za ubytov nì v klasickèm pr zdninovèm provozu, ï kilometrov hranice p i udïlov nì tohoto typu ubytov nì je niûöì proti ubytov nì na dekret, v letoönìm roce to je 80 km. Student, kter v pr bïhu studia zruöì ubytov nì na smlouvu, nem n rok na ubytov nì a to ani na dekret. U dalöìch sluûeb jsou podmìnky n sledujìcì: ï ubytov nì na Partnersk ch pokojìch z st v nad le jako ubytov nì na dekrety, ï za pokoj s p ipojenìm na internet je p Ìplatek za l ûko 180KË/mÏsÌc, ï v tomto ökolnìm roce je povinnostì kaûdèho studenta platit kolejnè z Ëtu. Z vïrem je t eba poznamenal, ûe nedocenitelnou v hodou naöich kolejì je nìzk cena kolejnèho. Ing. Jan MikulËÌk, Ph.D., editel KaM AKADEMIK 5/

20 Vedení účtu zdarma, platební karta zdarma a neomezený počet výběrů z bankoma- tu zdarma. Ti nejrychlejší navíc ještě získají USB flash 128 MB paměť jako dárek ek. S ČSOB Studentským kontem Plus zkrátka máte o hezkých pár starostí méně. Potřebujete zjednodušit svoji komunikaci s bankou? Nabízíme vám možnost, jak většinu plateb, které provádíte, zjednodušit a zlevnit. ČSOB Studentské konto Plus vám ušetří čas i peníze: představuje totiž speciální nabídku bankovních služeb pro všechny studenty ve věku od patnácti do osmadvaceti let s tím, že komunikace s bankou je minimální a jednoduchá, poplatky žádné nebo velmi nízké a k tomu nespočet dalších výhod. JAK NA TO ČSOB Studentské konto Plus je určeno studentům řádného studia na tuzemských středních a vysokých školách. Založení konta je opravdu snadné. Potřebujete pouze dva doklady k prokázání své totožnosti (občanský průkaz, cestovní pas, průkaz zdravotního pojištění či rodný list). Navštívíte některou z poboček ČSOB a konto založíte během několika minut, samozřejmě zdarma. Pokud je vám 19 let a více, vezměte si s sebou také doklad potvrzující studium (index, identifikační kartička, průkaz o studiu na SŠ či VOŠ). CO VŠECHNO DOSTANETE? Vedení účtu zdarma je samozřejmostí. V rámci studentského konta získáte embosovanou platební kartu VISA Classic, se kterou můžete platit nejen doma, ale také na Slovensku, v Itálii, Maroku, dokonce i v Číně nebo na Aljašce, prostě všude! Přitom platby v obchodech vás nebudou stát žádné poplatky. Když k tomu připočtete také výběry z bankomatů ČSOB u nás bez poplatků, přístup k peně- zům je opravdu velmi rychlý a snadný. Pokud se bojíte o bezpečnost, doporučujeme vám volitelné pojištění ztráty a krádeže platební karty za velmi výhodných 150 korun ročně. Přes účet mohou klienti vyřizovat hotovostní a bezhotovostní platební styk tedy například jednorázové i trvalé příkazy k úhradě a inkasu, bezhotovostní úhrady kolejného, menzy, SIPO či platit účty za mobilní telefon. Plnoletí studenti, kteří mají nepravidelné a nahodilé příjmy a často vydělávají hlavně o prázdninách a zbytek roku studují, ocení možnost povoleného přečerpání účtu až do výše Kč. Tuto možnost mají všichni studenti vysokých škol z České i Slovenské republiky. Nemusíte se bát, že v momentě, kdy dostudujete, bude vaše konto zrušeno. Služeb ČSOB Studentského konta Plus lze totiž využívat až do vašich 28. narozenin. Poté vám zaručíme převod na jiný produkt z naší aktuální nabídky. MOBIL A INTERNET Užíváte rádi moderní technologie? Jste fandové mobilů a internetu? Pokud potřebujete mít neustálý přehled o dění na svém účtu, nechte si zdarma zasílat zprávy o vašem účtu prostřednictvím služby ČSOB Info24. Budete vědět okamžitě, kdy vám přišla výplata z brigády nebo od rodičů. Jistě také oceníte rychlost ČSOB Elektronického bankovnictví. V rámci ČSOB Studentského konta Plus máte zvýhodněné podmínky, a tak můžete bez problémů zadávat platební příkazy pohodlně a bezpečně z domova nebo ze školy. Všechny debetní transakce zadané elektronicky provede banka zcela zdarma. Příchozí kreditní položky připíšeme na váš účet také zdarma. PRÉMIE, CO SE OPRAVDU HODÍ Prvních 4000 nových majitelů ČSOB Studentského konta Plus získá navíc ke všem výše vyjmenovaným výhodám užitečný dárek 128 MB USB flash paměť. Kdo dnes nemá účet v bance, skoro jako by nebyl proto si vyberte tu banku, která opravdu myslí na vaše přání, potřeby a možnosti. ČSOB Studentské konto Plus samé výhody Neomezený počet výběrů z bankomatů sítě ČSOB v ČR zdarm.a Vydání mezinárodní embosované platební karty VISA Classic zdarma. Debetní transakce zadané elektronicky zdarma. Příchozí kreditní položky zdarma. Vedení účtu a čtvrtletní zasílání výpisu poštou zdarma. Zasílání informací o účtu mailem prostřednictvím služby ČSOB Info24 zdarma. Povolené přečerpání účtu až korun pro studenty VŠ. ČSOB Elektronické bankovnictví zdarma.