Bílé desky Bílé desky edukačního programu k výstavě Tváře / Fenomén tváře ve videoartu Galerie Rudolfinum /

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Bílé desky Bílé desky edukačního programu k výstavě Tváře / Fenomén tváře ve videoartu Galerie Rudolfinum / 21. 6. 2012 16. 9."

Transkript

1 Bílé desky Bílé desky edukačního programu k výstavě Tváře / Fenomén tváře ve videoartu Galerie Rudolfinum /

2 OBSAH ANOTACE KLÍČOVÁ SLOVA EDUKAČNÍHO PROGRAMU PRO KOHO JE PROGRAM URČEN? NAVRHOVANÝ ZPŮSOB PRÁCE S EDUKAČNÍM MATERIÁLEM STRUKTURA EDUKAČNÍHO PROGRAMU CO S SEBOU DO GALERIE? VAZBY NA RVP TEORETICKÁ ZÁZEMÍ EDUKAČNÍHO PROGRAMU LADISLAV KESNER / Tváře. Fenomén ve videoartu MARSHALL MCLUHAN / Citace z knihy Jak rozumět médiím MARIE FULKOVÁ / Když se řekne identita v moderním a postmoderním kontextu MIROSLAV PETŘÍČEK / Obraz a jazyk; obrazovost obrazu MARIE FULKOVÁ / Empirický divák (pracovní listy s.1) KYUDO / Umění lukostřelby (pracovní listy s.11/12) MARITA STURKEN, LISA CARTWRIGHT/Podmíněný pohled a ti druzí (pracovní listy s.13) DOBROMILA TRPIŠOVSKÁ / Typ, typologie (pracovní listy s. 14) IVAN M. HAVEL / Fikční a vymyšlené světy LUBOMÍR DOLEŽAL / Fikční svět dostojevského idiota (pracovní listy s. 15/16) JMENNÝ REJSTŘÍK /SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

3 1 2 ANOTACE: Lektorské oddělení Galerie Rudolfinum spolu s Katedrou výtvarné výchovy UK pro vás připravilo doprovodný program k výstavě Tváře. Program je sestaven z podnětů k tvůrčím aktivitám, rozhovorům a dalšímu přemýšlení, vycházejících jak z jednotlivých uměleckých děl, tak i z tématu samotného - fenoménu lidské tváře. To je doplněno vhodnými kontexty literárními (v přiložené čítance), pedagogickými a filozofickými (na vyžádání v bílých deskách). Program sestává z podnětů k úkolům v galerii a následným úkolům doma či ve škole. KLÍČOVÁ SLOVA EDUKAČNÍHO PROGRAMU: tvář; pohled; podoba; identita; obraz; ikona; médium; výtvarné umění; multimédia; videoart; literatura; empatie; porozumění; reflexe; sebereflexe; facebook; reklama; typologie; nacismus; ideál; maska; výtvarná výchova; asociace; interpretace; kreativita; malba; kresba; ilustrace; komiks; fotografie; hra, literární, komunikační a slohová výchova; kritické čtení; tvůrčí psaní; píseň, popis; charakteristika; mediální výchova; osobnostní a sociální výchova; PRO KOHO JE PROGRAM URČEN? Program je určen pro: školní skupiny s žáky 2. stupně ZŠ, žáky SŠ, či pro žáky ZUŠ. V případě školních skupin je velmi vhodné na práci v galerii navázat prací ve škole, a to v propojení mezioborových vztahů čj, vv, it a průřezovým tématem OSV a mediální výchova. rodiny s dětmi doporučený věk je od 10 let, ale v listech jsou často takové úkoly, které děti hravě zvládnou, když se do nich s dětmi pustí rodiče NAVRHOVANÝ ZPŮSOB PRÁCE S EDUKAČNÍM MATERIÁLEM Doporučujeme navázat na program v galerii prací ve škole/doma. Program vybízí k systematickému pokračování ve výuce výtvarné výchovy a českého jazyka - literatury. Tímto se vhodně propojují mezioborové vazby, tak jak nás mimo jiné pedagogické koncepty vybízí i RVP. Úkoly multimediální povahy pak můžou žáci zpracovávat i v rámci informačních technologií. Pro jasnější orientaci citujeme i následující výstupy RVP ZV, ke kterým nabízený materiál můžete vhodně použít a na jehož základě můžete výstupy rozvíjet a s žáky realizovat.

4 STRUKTURA EDUKAČNÍHO PROGRAMU Pracovní listy a čítanka jsou členěny pomocí následujících ikon, usnadňujících rychlou orientaci: tvořte v galerii hledej práce v galerii práce ve škole tvořte doma nebo ve škole práce doma Jste-li na výstavě jako školní skupina, doporučujeme ve výuce systematicky pokračovat v práci nad pracovními listy a čítankou. Doporučujeme propojení výuky českého jazyka a výtvarné výchovy, případně ICT. práce doma Je vhodné se s učitelem druhého předmětu dohodnout, které části se budou realizovat v kterém předmětu a případně jak bude podněty učitel rozvíjet. Jestliže se do takto systematické práce pustíte a budete-li mít chuť sdílet výsledky, dejte nám vědět na budeme rády, když uvidíme, jak práce přesáhla prostor galerie.? hledej v čítance hledej Čítanka je sestavena z textů, k nimž se v pracovních listech odvoláváme, či diváka rovnou vybízíme k prozkoumání, reagování na ně. Pod jednotlivými kapitolami čítanky pak najdete ještě další podněty, jak ke kreativním, tak literárním úkolům. (Bílé desky jsou opatřeny jmenným rejstříkem, který shrnuje všechny autory, s kterými je v jednotlivých částech pracováno, vždy s číslem strany v patřičné části edukačního programu. ) asociace na umělecké dílo Zde se kloníme ke konceptu empirického diváka, kdy vnímáme samotného žáka jako prostředek pro porozumění dílu. Proto je vždy takto vymezen prostor pro vlastní postřehy, dojmy žáka, s nimiž je pak vhodné pracovat například sdílením ve skupině. kreativní úkoly, tvořte jak myslíte ale buďte co nejnápaditější U této ikonky záměrně píšeme slovo kreativní, pod nímž myslíme jak úkoly výtvarné, tak slohové, či literární. ptejte se a odpovídejte hledej

5 3 4 Čítanka je koncipována i jako skicák na protilehlé levé straně je vždy prostor na kresby, poznámky, malby, cokoliv, na co bude mít žák chuť či k čemu vybízíme na konci kapitoly pod otázkami a úkoly. Bílé desky jsou sestaveny ze dvou druhů textů. První část textů se vztahuje k výstavě jako celku, druhá část pak rozšiřuje koncepty některých pracovních listů. CO S SEBOU DO GALERIE? S sebou budete potřebovat: psací potřeby, fotoaparáty či mobily s fotografickým příslušenstvím. Ostatní materiál spolu s edukačním programem obdržíte v lektorském oddělení. VAZBY NA RVP ČESKÝ JAZYK: Na úrovni KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÉ VÝCHOVY se edukační program dotýká výstupů: žák v doprovodném programu využívá základy studijního čtení formuluje hlavní myšlenky textu, vytváří otázky a stručné poznámky, výpisky nebo výtah z přečteného textu; Na úrovni LITERÁRNÍ VÝCHOVY přispívá program k následujícím očekávaným výstupům žák: uceleně reprodukuje přečtený text, jednoduše popisuje strukturu a vlastními slovy interpretuje smysl díla formuluje ústně i písemně dojmy ze své četby, a názory na umělecké dílo tvoří vlastní literární text podle svých schopností porovnává různá ztvárnění téhož námětu v literárníma uměleckém zpracování VÝTVARNÁ VÝCHOVA: Ve výtvarné výchově program přispívá k následujícím očekávaným výstupům: žák: užívá vizuálně obrazná vyjádření k zaznamenání vizuálních zkušeností, zkušeností získaných ostatními smysly a k zaznamenání podnětů z představ a fantazie užívá prostředky pro zachycení jevů a procesů v proměnách a vztazích; k tvorbě užívá některé metody uplatňované v současném výtvarném umění a digitálních médiích rozliší působení vizuálně obrazného vyjádření v rovině smyslového účinku, v rovině subjektivního účinku a v rovině sociálně utvářeného i symbolického obsahu interpretuje umělecká vizuálně obrazná vyjádření současnosti; vychází při tom ze svých znalostí i z osobních zkušeností a prožitků ověřuje komunikační účinky vybraných, upravených či samostatně vytvořených vizuálně obrazných vyjádření v sociálních vztazích; nalézá vhodnou formu pro jejich prezentaci Dále program otevírá některé problémy řešené v průřezových tématech osobnostní a sociální výchovy a mediální výchovy.

6 TEORETICKÁ ZÁZEMÍ EDUKAČNÍHO PROGRAMU LADISLAV KESNER/ Tváře. Fenomén ve videoartu Tváře. Fenomén ve videoartu ( Katalog výstavy). Praha : Galerie Rudolfinum, Str Návštěvník vstupuje do galerijních sálů, aby strávil chvíle pozorováním tváří, které svítí na obrazovkách a projekčních plátnech, tváří, z nichž se stala umělecká díla. Přichází z vnějšího světa, kde již od samotného rána viděl desítky, možná stovky tváří živých i zobrazených. Čas v galerii je příležitostí opustit obvyklé způsoby vnímání a zamyslet se nad čímsi, co zahrnuje nejbanálnější,ale také emocionálně nejvypjatější a nejvzácnější vjemy, které se našim očím prezentují; něco,co i přes dlouhou historii vědeckého zkoumání a přes svoji všudypřítomnost v umění a médiích, zůstává tajemné a fascinující. Francouzský polyhistor Georges Comte de Buffon ve svém díle Histoire de l homme z roku 1749 poznamenává: Když se v člověku probudí duch, jeho tvář se stává živým obrazem, který s daleko větší jemností a energií předává emoce. 1 Ludwig Wittgenstein, jeden z největších filosofů moderní doby, jej následoval svým tvrzením, že tvář můžeme nazvat obrazem. 2 A i v dnešních vědeckých časopisech, publikujících nejnovější vědecké poznatky, najdeme věty typu tvář je dynamické plátno. 3 Pojmenování tváře obrazem se může jevit jen jako chytlavá metafora, podobně jako okno do duše či zrcadlo toho, jaký je člověk uvnitř (jak údajně pravil sv. Jeroným a po něm mnoho dalších spisovatelů a myslitelů). Úvahy Comte de Buffona a Wittgensteina se však ubíraly správným směrem skutečně existují důvody, proč metaforické přirovnání tváře k obrazu brát vážně. Možná stačí jen trochu slevit, ustoupit o malý krůček. Protože živá tvář je, beze vší pochybnosti, zobrazovací médium, které předává celou řadu biologicky a sociálně důležitých signálů: osobní identitu, pohlaví, věk, výraz, určitou informaci o aktuálním zdravotním stavu, pohled. Tím, že nás prezentuje jako samostatné lidské bytosti, situuje nás také společensky. V evropských jazycích slovo pro tvář nepoukazuje pouze na fyziognomii, visáž, ale také na veřejné image naší osoby. Čínština má dva výrazy pro tvář jeden pro každý z jejích duálních aspektů: zatímco lian značí fyziognomickou tvář, mianzi vyjadřuje veřejnosti vystavenou sociální kůži osoby, kterou vidí vnější svět. Tvář je rozhraním mezi Já a ostatními, Já a světem, biologií a kulturou, uměním a vědou, prostředkem k sebevyjádření a poznání ostatních; tvář signalizuje, vyjadřuje, vyzařuje, a to především vizuálně. Některé z nejpronikavějších náhledů na roli tváře v našem životě nepocházejí od filosofů, ale od lékařů a vědců, kteří dlouhou dobu strávili s lidmi postiženými nějakým defektem tváře a jejího vnímání. Britský neuropsycholog Jonathan Cole, pracující s pacienty trpícími Möbiovým syndromem, autismem a také s nevidomými, ve svých dvou knihách přinesl bezprostřední a dojemné svědectví o zásadní důležitosti výrazovosti tváře pro Já a afektivní komunikaci. 4 Píše: Tvář je tedy nejen výrazem Já, který si mohou přečíst ostatní, ale do jisté míry je i toto Já ve tváři ustavováno, a v interakci mezi tvářemi rozvíjeno a prožíváno. 5 Čeští lékaři zkoumající následky těžkých popálenin se již před řadou let věnovali závažné otázce, zda lidé postižení deformací tváře ztrátou tváře také ztrácejí svoji osobnost. Uvádějí tři důvody, proč tvář představuje celou osobnost: je nejkomplexnější oblastí celého tělového schématu (body schema) a má vlastní společenský princip; ve tváři se koncentruje estetické zpodobnění; a tvář umožňuje zásadně důležitou interpersonální komunikaci. 6 Kosti, svaly, kůže a nervy: většinou vnímáme tvář pouze jako tělesnou tkáň, jakýsi hardware, či obrazové pole, na nějž duše maluje. Alternativně, oprostíme-li se od karteziánského dualismu těla 1 Tato pasáž se objevuje jako epigram ke slavnému dílu G.-B. Duchenne de Boulogne Mécanisme de la physiognomie humaine z roku 1862, které stojí na počátku vědeckého zkoumání výrazů tváře; překlad z knihy The Mechanism of Human Facial Expression, ed. a překl. R. A. Cuthbertson, Cambridge 1990, s Wittgenstein, Zettel, ed. G. Anscombe-G. von Wright, Oxford 1982, s Stephen Porter-Leanne ten Brinke, Reading Between the Lies. Identifying Concealed and Falsified Emotions in Universal Facial Expressions, Psychological Science 19.5, 2008, s Jonathan Cole, About face, Cambridge, Ma. 1998; Cole (with Henrietta Spalding), The Invisible Smile. Living without facial expression, Oxford Jonathan Cole, On Being Faceless. Selfhood and Facial Embodiment, in: Shaun Gallagher - Jonathan Shear, eds., Models of the Self, Exeter 1999, s Radana Königová-Ivo Pondělíček, Psychological aspects of burns, Scandinavian Journal of Plastic and Reconstruction Surgery 21, 1987, s

7 5 6 a duše, můžeme o tváři uvažovat jako o bytostné součásti vtělené mysli (embodied mind), jejíž je tvář viditelným povrchem. Tvář každopádně vykonává svoji úlohu zprostředkovatele osobní a společenské identity, afektu, interpersonální komunikace a mnohého dalšího tím, že zobrazuje. Téměř od samotných počátků umění, tedy od doby kolem př. n. l., je ovšem také objektem trojrozměrných a později dvourozměrných zobrazení a existuje bezpočet vazeb mezi biologickou tváří jako svébytným obrazovým médiem a obrazem tváře ve vizuálních médiích tvářích v obrazech. Jsou to v podstatě dvě strany stejné mince. Výstava Tváře, představující osmnáct děl z větší části od předních uměleckých osobností žánru, která svým vznikem pokrývají téměř 50 let od vzniku videa v polovině šedesátých let do 21. století, nepřibližuje tvář jen jako téma videoartu. Jejím cílem je především ukázat, jak specifický charakter a možnosti videa jako výtvarného média přinesly nové způsoby zachycení tváře v obraze a jejího fungování coby obrazu. Přestože se některá z vystavených děl dají považovat za portréty (či autoportréty), jiná je lepší vnímat jako vizuální zkoumání obecného jevu tvářnosti 7, či jako skutečné obrazo-tváře, potvrzující to, co Comte de Buffon a Wittgenstein naznačovali svou metaforou. Tvář v elektronickém obraze S příchodem modernismu se tradiční způsoby, jimiž zobrazení tváře zjevovala identitu a stavy mysli v portrétu či autoportrétu, stávaly stále složitějšími. Moderní umění současně prosazovalo i negovalo předpoklad, že tvář může odhalovat duši či mysl za ní se skrývající a komplikovalo způsoby utváření osobní identity v obraze. Později ve dvacátém století byl fragmentovaný charakter moderního Já avantgardními malíři a fotografy vyjadřován pomocí celé škály vizuálních metafor inspirovaných mj. dogmaty hlubinné psychologie a filosofie. Tvář zůstala i nadále výmluvným obrazem, ale již nepředstavovala Já prostoupené přítomností celistvé duše, ale spíše membránu schopnou přenášet amplitudy extrémních mentálních stavů a vyjadřovat proměnlivé a nestabilní identity. 8 Zatímco se někteří umělci v duchu modernistické intuice snažili rozetnout vazby mezi tváří a Já a experimentovali s novými způsoby zobrazení lidské subjektivity, tvář si přivlastnila fotografie a později film. 9 Po celé dvacáté století platilo a dodnes platí, že mnohé z nejpůsobivějších sond do lidské tváře a její moci se odehrály v těchto médiích. Film od samých počátků ve svých různých žánrech využíval kinematografické manipulace obrazu lidské tváře k narativním efektům a emocionální působivosti. 10 Souběžně docházelo k masivnímu rozšiřování obrazů tváře v moderní vizuální kultuře v rodinných momentkách, reklamě, mediálních fotografiích celebrit či policejních snímcích zadržených. A od svého vzniku na konci šedesátých let pak samo video přispělo k rozmachu společenských praktik, které eskalují produkci a šíření obrazů tváří od domácího videa přes antropologický výzkum k dnes všudypřítomným systémům sledování a dohledu. Příchod digitálních technologií v poslední době tento trend ještě více umocnil. Video jako masově rozšířené médium i jako prostředek uměleckého vyjádření si přisvojilo obrazové konvence a strategie, jež pro zachycení tváře používá fotografie a film (například close-up a detail). Celá řada autorů však zasvětila své dílo zkoumání a využívání specifické povahy videa ve srovnání se staršími médii. Žijeme převážně v elektronické (digitální) a teprve v druhém plánu filmové kultuře; elektronické technologie zapojují naše smysly jinak než filmové médium, také v nich obraz jinak zachycuje čas. 11 Teoretici nových médií tvrdí, že elektronický obraz představuje specifické uspořádání piktoriality, které se liší od fotografické a filmové piktoriality. Podle Yvonne Spielmann představuje video transformační obrazy. 7 Termín tvářnost pochází od Gillese Deleuze a Felixe Guattariho ( Konkrétní tváře se rodí z abstraktního stroje tvářnosti. ) Užívám zde tohoto pojmu k označení takové dimenze tváře, která není vázána na žádnou konkrétní tvář, aniž bych přejímal další významy, které tomuto výrazu přiřazují autoři (Deleuze-Guattari, Tisíc plošin: kapitalismus a schizofrenie, Praha 2011, s. 191). 8 Srov. Výstižný přehled - viz Ladislav Kesner, Identita a mysl v obrazu já. In Ladislav Kesner-Colleen Schmitz, eds., Obrazy mysli/mysl v obrazech Brno 2011, s Podrobný přehled o tváři jako objektu ve fotografii viz Robert Sobieszek, Ghost in the Shell. Photography and the Human Soul, , cat.los Angeles County Museum of Art, Cambridge, Ma Klasické pojednání o roli tváře v přenosu emoce ve filmu lze nalézt v knize Gillese Deleuze, Film 1: Obraz-pohyb, Praha Analýzou těchto efektů z hlediska kognitivní filmové teorie se zabývá např. Carl Plantinga, The Scene of Empathy and the Human Face on Film, in: Carl Plantinga-Greg Smith, eds., Passionate Views. Film, Cognition, and Emotion, Baltimore 1999, s Vivian Sobchak, The Scene of the Screen: Envisioning Cinematic and Electronic Presence, in: Hans Ulrich Gumbrecht and K. Ludwig Pfeiffer, eds., Materialities of Communication, Stanford 1994, s

8 Zatímco v případě fotografie a filmu záleží na jednom obrazu nebo sekvenci jednotlivých rámovaných políček, video se liší v tom, že přechody mezi obrazy jsou centrální. 12 Video je plynulým tokem obrazů, v němž jsou kontextuálně patrné přechody od jedné jednotky obrazu k piktorialitě. Obraz v médiu videa se tedy odlišuje svým procesuálním a reflexivním charakterem: koncept reflexivního média v prvé řadě znamená, že elektronicky generovaný obraz vyjadřuje svoji bezprostřední přítomnost v tom místě, kde se nachází divák. Syntax obrazu vyzařujícího z monitoru/obrazovky určuje technologie přenosu signálu, která generuje obrazy v podobě souvislého proudu. 13 Dalším výrazným rysem videa je jeho fundamentální audiovizualita. Surovinou audiovizuálního média je šum: Audio a video jsou propojené šumy, z nichž je videosignál schopen selektivně produkovat elektronický šum aurálně/auditivně a vizuálně. 14 A na rozdíl od filmu a televize popírá celá řada děl videoartu (a většina z těch, které jsou prezentovány na této výstavě) transparentnost filmového prožitku, tematizace jejich vlastní mediality je nedílnou součástí toho, co znázorňují. Výstava sleduje trajektorii od počátku videoartu v polovině šedesátých let do 21. století. Je téměř symetricky rozdělena na díla, v nichž umělec prezentuje tváře jiných, a ta, kdy namířil kameru na svůj obličej. Přestože by bylo pravděpodobně možné uspořádat vybraná díla různými způsoby, vzhledem k tomu, že většina z nich prostupuje hranicemi konkrétních žánrů v rámci širší kategorie videoartu, výstava volně sleduje chronologickou osu. V následujícím textu se nejprve budu věnovat skupině prací převážně první generace videoumělců ze šedesátých a sedmdesátých let minulého století; zahrnují díla založená na přímém experimentování a manipulaci elektronického obrazu (Paik, Steina, částečně Hoover), videoperformance (Nauman, Acconci, Rosenbach) nebo kombinace obojího (Campus). Druhá velká skupina děl je časově zasazena do období od poloviny devadesátých let do přítomnosti a divákovi se představuje v podobě instalací (Gordon, Viola, Abramović, Hattenberger, Tan), či alespoň velkoformátové projekce (Echavarría, Šejn). Ohýbání a tkaní tváře Počátky videa přinesly jak experimentování s možnostmi elektronického obrazu, tak i úzkou vazbu mezi videoartem, body-artem a performancemi. Korejec Nam June Paik ( ), jenž je často považován za prvního videoartistu vůbec, se zapsal do kulturního povědomí zejména svojí prací s obrazovkami v uzavřeném televizním okruhu ze sedmdesátých let, a to hlavně svými pozoruhodnými instalacemi/performancemi TV Buddhové. V polovině šedesátých let představila značka Sony první přenosnou videokameru, což otevřelo dveře éře videoartu a Paik byl první, který využil možností této nové technologie. V té době byl aktivním členem skupiny Fluxus a měl již zkušenosti s experimentováním s televizním obrazem. Ve svém díle Zen for TV z roku 1963 zredukoval televizní vysílání do čáry čistě bílého světla. Po tomto pravém ikonoklastickém gestu, jak se o něm vyjádřil Hans Belting, následovalo několik děl, v nichž se Paik věnoval symbolické dekonstrukci a boření televize formou manipulace televizního obrazu pomocí magnetu nebo vymazávače magnetické pásky. 15 V šedesátých letech byly velmi populární a uznávané hypotézy mediálního teoretika Marshala McLuhana ( ); Paikovo dílo McLuhan Caged (1968) je v podstatě hravým dialogem s tímto kanadským mediálním guru dalo by se říci, že se mu Paik i vysmívá. Pohyb silného magnetu po katodové trubici vyvolává ohyb čar na televizní obrazovce a způsobuje zkreslení McLuhanovy tváře. Tato zdánlivě triviální hra může mít i hlubší podtón. Paikovo masírování (massage) obrazu McLuhana (jehož nejslavnějším výrokem je médium je sdělení the medium is the message ) nejenže ironizuje McLuhanovy teorie a chápání médií, ale dá se vnímat také jako raný projev kritiky mediální masáže veřejnosti pomocí proudu banálních obrazů. 16 Podobný úmysl může stát i za manipulací tváře a postavy z televizního záznamu tiskové konference amerického prezidenta Lyndona Johnsona a newyorského starosty Johna Lindsaye v díle Video Tape Study No. 3 (spoluautor: Jud Yalkut). Ve stejné době a poté dále v prů- 12 Yvonne Spielmann, Video. The Reflexive Medium, Cambridge, Ma. 2008, s Spielmann, op. cit., s Ibid. 15 Viz Hans Belting, Beyond Iconoclasm. Nam June Paik. The Zen Gaze and the Escape from Representation, in: Bruno Latour-Peter Weibel, eds., Iconoclash. Beyond the Image Words In Science, Religion, and Art, Karlsruhe 2002, s Spielmann, op. cit., s Paik kritizoval McLuhana za to, že zaměňoval ve svých textech slova elektrický a elektronický.

9 7 8 běhu sedmdesátých a osmdesátých let - Woody Vasulka a jeho žena Steina (narozená v roce 1940 jako Steinunn Briem Bjarnadottir), vytvářeli řadu přelomových děl, založených na systematickém zkoumání potenciálu mediality a vlastností elektronického šumu a jeho konverze do formátu audiovizuální prezentace. V roce 1973 založili v newyorské Greenwich Village slavné studio Kitchen Center for Video, Music and Dance experimentální prostor pro umění a performance, jenž se stal inkubátorem inovativního dění v řadě uměleckých disciplín. V díle Bad vytvořila Steina (preferuje jen své křestní jméno) elektronicky naprogramovaný autoportrét, utkaný z prvků zvuku a obrazu, přičemž využívá bytostně dané audiovizuality videosignálu. Inverze zvuku a obrazu vychází z kalkulace obrazu, což Steina vysvětluje následovně: Páska začíná v pozici nula a naprogramovanou rychlostí přidává jedničku. U zvuku jsou vybírány ty nejaktivnější bity, které se digitálně-analogovým měničem převádějí do napěťově řízených oscilátorů Bad je hrou na to, jak funguje počítač. Jednoduchý příkaz přidej jedna vede k tomu, že stroj lapá obrazové a tonální výrazy, a náhodně se mu to daří či nedaří. 17 Její tvář se objevuje jako prchavý duch na monitoru a hned se zase rozpouští do podoby vln. Měřeno současnými standardy manipulace digitálního obrazu se to může zdát primitivní, ale toto dílo rezonuje mnohovýznamovostí a poukazuje na neoddělitelnou jednotu obrazu a jeho média, a také na charakteristickou nestálost většiny obrazů těch před očima i za nimi. Performance tváře Od svých počátků bylo video úzce spojeno s performancemi a happeningy, jejichž autoři v něm nalezli přirozený nástroj pro záznam svých akcí. Pomocí videa se tak uchovala četná prchavá díla body-artu a performance. Avšak mnoho umělců skoro současně začalo využívat potenciál tohoto média nad rámec pouhého záznamu a začali připravovat performance a tělové akce speciálně pro video. Tito pionýři umělci jako je Bruce Nauman, Vito Acconci a celá řada představitelek feministického proudu body-artu si brzy uvědomili, kde leží hranice technologie, tj. skutečnost, že video je médium v čase a tudíž není úplně bezprostřední a transparentní, jak se může zdát. Začali se aktivně zabývat prodlevou mezi akcí, performancí těla v reálném prostoru a obrazovým záznamem tohoto samého na videu; stejně jako odstupem mezi umělcem a publikem. 18 Mezi prvními, kteří tvořili video body-art, byl Bruce Nauman (1941). V letech realizoval několik studiových videoperformancí založených na jednoduchých tělových akcích: Když jsem umělec a mám ateliér, tak cokoliv, co udělám v ateliéru, je umění. 19 Lip Sync patří do kontextu podobných děl (Walking in an Exaggerated Manner around the Perimeter of a Square; Dance or Exercise on the Perimeter of a Square; Bouncing Two Balls Between Floor and Ceiling with Changing Rhythm a Playing a Note on the Violin While I Walk Around the Studio), která zachycují umělce při provádění zdánlivě nikdy nekončících, opakujících se, monotónních činností. V případě Lip Sync se kamera otočená vzhůru nohama dívá v detailu na dolní část obličeje protagonisty, který má na uších obrovská černá sluchátka a jeho rty a jazyk artikulují slova «lip sync». Nauman naslouchá vlastním slovůma snaží se synchronizovat svůj projev s tím, co slyší ve sluchátkách, ale nedaří se mu to. Zvuková stopa ztrácí a zase nachází synchronicitu s obrazem a divák se marně snaží je spojit. Mechanika tváře je oddělena od běžného sledu významů a je spíše zdánlivě smyslu postrádajícím gymnastickým cvičením svalů a kůže, jakýmsi groteskně zveličeným neurotickým tikem. Kritici dílo interpretovali jako snahu Naumana poukázat na nespolehlivost vlastního těla. Lip Sync současně funguje na jednoduché percepční úrovni tak, že mobilizuje a mate lidský biologický systém pro vnímání tváří. Převrácený obličej je oblíbeným nástrojem kognitivních neurovědců pro zkoumání určitých aspektů percepce tváře. Celá řada studií prokázala, že rozpoznávání tváří se prudce zhorší a výrazovost tváře skoro mizí, když vidíme tvář vzhůru nohama. 20 Divák Lip Sync si skoro oka- 17 Steina Vasulka-Woody Vasulka, Vasulkas Master Tapes: Tools and Technology, Montreal Srov. kapitolu 1973, in: Hal Foster, Rosalind Krauss, Yve-Alain Bois and Benjamin Buchloh, Umění po roce 1900, Praha Citováno v: Ian Wallace and Russell Keziere, Bruce Nauman Interviewed 1979, in: Janet Kraynak, ed., Please Pay Attention Please: Bruce Nauman s Words, Writings and Interviews, Cambridge, Ma. 2005, s Viz např. Tim Valentine, Upside-down faces: A review of the effect of inversion upon face recognition, British Journal of Psychology 79, 1988, s

10 mžitě všimne, že vidí nekompletní obrácenou lidskou hlavu, ale toto poznání může rychle odeznít a vjem se promění v jakousi bizarní, tvář připomínající pohyblivou sochu nebo stroj. A než si stačíme tuto interpretaci zafixovat, tak naše biologické nutkání projektovat tvář do viděných tvarů nabízí další možnost: vnímáme ústa v obvyklé pozici, z brady se stane náznak čehosi připomínajícího oči, pojednou už nevidíme obrácenou polovinu lidského obličeje, ale zíráme do tváře jakési zrůdné, mimozemské morfologie tvářnosti. Pomocí velmi omezených výrazových prostředků Nauman nabízí divákovi zlověstného mutanta, který povstává z lidské fascinace monstry; dosahuje tohoto efektu nikoliv komplikovanými maskami, rekvizitami a animacemi, jimiž si pomáhají tvůrci hororových filmů, ale jednoduchým trikem. Od konce šedesátých let realizoval Vito Acconci (1940) celou řadu videoperformancí, v nichž se zamýšlel nad reflexivitou videa i nad časovou a prostorovou vzdáleností mezi skutečnou a zprostředkovanou akcí. Nejslavnější z těchto děl jsou založena na psychologicky intenzivním vztahu, dalo by se říci na stupňované konfrontaci a agresi mířené na diváka. V mnoha případech hraje hlavní roli tvář, kupř. v Pryings (1971), kde se divák stává nuceným svědkem násilných pokusů Acconciho otevřít oči své partnerky. O dva roky později představil dvě významné práce ve stylu osobní zpovědi: Theme Song a Recording Studio From Air Time. Druhá zmiňovaná je záznamem performance v Sonnabend Gallery, kde po dva týdny Acconci seděl sám v prázdné místnosti jen s videokamerou, která ho snímala v emocionálním monologu s jeho vlastním zrcadlovým obrazem. Acconci hovoří o svém dlouhém vztahu se ženou, o jejich společném životě, o svých citech k ní postupně dostává jeho monolog posměšný a nepřátelský tón a vrcholí jeho oznámením, že vztah končí. Audiovizuální proud Acconciho promluvy k vlastnímu obrazu byl přenášen návštěvníkům galerie z jeho nejniternějších zpovědí se tak stalo veřejné divadlo. Americká historička a kritička umění Rosalind Krauss, která se tímto dílem stručně zabývá ve svém známém článku o videoartu, si všímá momentu sebeuzavření - tělo či psyché jako svá vlastní hranice, což je pro Acconciho zkoumání vlastního obrazu typické: umělec odpovídá svému neustále obnovovanému obrazu. Krauss označuje toto dílo společně s několika ostatními příklady videoartu z té doby za klasický příklad narcisismu, který je ve sféře videoartu tak patrný. 21 Ale není to jen o narcisistické fascinaci vlastním obrazem, protože toto dílo, stejně jako mnohé další Acconciho performance z té doby, kombinuje ve skutečnosti dvě úrovně reflexivity: zrcadlový autoportrét a autoreflexi videoobrazu v piktoriální jednotě. 22 Acconciho mluvící tvář slouží zároveň jako zdroj i cíl vyprávění. Způsob, jakým Recording Studio From Air Time útočí na diváka, který se (dobrovolně) stává svědkem těch nejintimnějších, nejosobnějších myšlenek jiného člověka, předznamenává obscénní absurditu současných zpovědních talk show, kterými komerční televize krmí veřejnost. Konfrontace s vlastním obrazem, kritika zavedených a ideologií napuštěných způsobů zobrazování identity a zkoumání odstupu mezi Já a obrazem to jsou zároveň i témata, jimž se v té době věnovala celá řada ženských představitelek body-artu a performance, například Linda Benglis, Joan Jonas, Valie Export, Ulrike Rosenbach či Marina Abramović. Ve svých videoperformancích z počátku sedmdesátých let tyto umělkyně většinou používaly svá vlastní těla ke ztvárnění feministických témat a ke kritice a zkoumání procesů vytváření sama sebe ve video obrazu. Ve svém díle Left Side, Right Side (1972) si Joan Jonas pohrává s obrazy současně promítanými na monitoru a odráženými v zrcadle, a výsledkem je rozdvojení tváře umělkyně. Neustálým opakováním To je moje levá strana, to je moje pravá strana ztěžuje autorka divákovi jeho snahu určit, na kterou stranu se právě dívá. Vizuální převrácení obrazu na videu a v zrcadle tak vytváří silnou metaforu pro neurčitost, nestabilitu a rozpolcenost ega a identity, a posouvá vnímání subjektivity a objektivity. Srbka Marina Abramović (1946) se začala zabývat performancemi přibližně ve stejnou dobu; pracovala nejprve sama a poté dlouho s partnerem Ulayem. Mnoho jejích děl, která se stala klasikou v žánru body-artu a performance artu, se zabývalo osobní identitou. V díle Video Portrait Gallery, které se dočkalo první realizace v roce 1997, Abramović sesbírala několik svých dřívějších projektů, v nichž hlavní roli hraje hlava a tvář. Tato neustále rozšiřovaná portrétní 21 Rosalind Krauss, Video: The Aesthetics of Narcissism, October 1, 1976, s Spielmann, op. cit., s

11 9 10 instalace je, podle autorky, způsobem reflexe nad jejími dřívějšími díly, která se takto snaží utřídit. Kromě toho, že se jedná o sui generis obrazový záznam umělecké kariéry, vzhledem k manipulaci vlastního obrazu umělkyně ho lze pojmout i jako znovuztvárnění tentokrát v médiu videa mnoha dřívějších uměleckých meditací na téma celistvosti osobní identity na pozadí měnícího se vzhledu tedy tématu, kterému se dostalo nejextrémnějšího ztvárnění v sérií plastickou chirurgií vytvořených proměn francouzské performerky Orlan. Povrch / území Tři díla od Ulrike Rosenbach, Nan Hoover a Franze Gratwohla rámují tvář způsobem, který pomíjí její obvyklý řád obrazivosti a významu, a prezentují ji místo toho jako povrch a území, kde se odehrávají různé, často nejasné příběhy a situace. Ulrike Rosenbach (1943), další prominentní postava první generace videoumělců, studovala sochařství u Josepha Beuyse, ale od počátku sedmdesátých let pracovala výhradně s videozáznamem, videoperformancemi a instalacemi. Její videa se často zabývají feministickým pojetím identity a kriticky se vyjadřují k zavedeným způsobům zobrazování ženského těla mnohdy formou tajemných mikropříběhů či vizuálních hříček. Často je objektem tvář (většinou její vlastní), která je maskována/demaskována (Zeichenhaube, Bindenmaske) nebo splývá se slavným portrétem (Glauben Sie nicht, dass ich eine Amazone bin ). V Mutterliebe umělkyně prezentuje zdánlivě velmi jednoduchou, trochu ironickou a trochu moralistickou etudu o mateřské roli. Pod jejím objektivem se tvář rozkládá jako povrch, na němž (a skrze nějž) lze rozehrát různé akty: připomíná divákovi, že je to území, na němž se odehrávají ty nejintimnější, nejvíce láskyplné a něžné, ale také ty nejnásilnější a nejbrutálnější interakce, které lidé mohou mezi sebou mít. Povrch přijímající doteky, které mohou být něžné, uklidňující a láskyplné nebo útočné, zastrašující či trestající. Kamera se vznáší nad levou stranou tváře mladé dívky (partnerkou v performanci je Julia, dcera umělkyně), kterou zasypávají rytmické otisky mlaskavých polibků, dokud celá tvář, spánek a uši nejsou pokryty červenou rtěnkou vypadá to téměř jako souvislý pás krvavých modřin po krutém bití. V názvu díla je ironie, poukazující na temnou stránku nebo alespoň na mnohoznačnost rodičovské lásky, která se i v té nejryzejší podobě nikdy úplně nezbaví elementů kontroly a dominance. Dílo ukazuje měnící se význam polibku, který může být důkazem náklonnosti, ale potenciálně i přivlastnění si. Tvář, na které se v přerývaném rytmu objevují stopy polibků, se stává povrchem - teritoriem skrze nějž je projektováno láskyplné vlastnictví. Ale i bez ohledu na tento rétorický záměr nabízí video ještě další rozměr. Jediná další věc, jíž registrujeme vždy mezi dvěma polibky, jsou ze strany pozorovatelné pohyby a mrkání oka a skoro nepostižitelná mimika obočí krátké pohledy nahoru a dolů, doleva a doprava. Naše vrozená teorie mysli, tedy schopnost vyvozovat stav mysli z čelně vnímaného pohledu a výrazu, se usilovně snaží vystačit s tímto minimem vjemů. Marně hledáme vodítko, které by nám odhalilo, co se děje v mysli, která je podrobena takové mateřské lásce. V minimalistickém formalismu Nan Hoover (pracovní listy.s.9) se tvář stává povrchem či územím jiného typu. Hoover ( ) nastoupila uměleckou dráhu v New Yorku v padesátých letech jako malířka, ale od počátku sedmdesátých let pracovala výhradně s médiem videa; po přestěhování do Evropy vytvořila svá nejvýznamnější díla. Její minimalistická videoestetika, k níž dospěla zejména v osmdesátých letech, vychází z makro detailu a zpomaleného záznamu. V Halfsleep (1984) zve diváka na podivuhodnou cestu: v prostoru více než šestnácti minut, za doprovodu ambientních zvuků, kamera pomalu snímá tajuplnou krajinu. Jen poznenáhlu v ní rozpoznáváme dominanty tváře oko či nos, jejichž tvary vystupují ze hry světla a stínu a stěží viditelných proměn tvaru a pozadí, aby se opět ponořily do plochy žluté, bílé, oranžové a černé barvy. Divák si uvědomuje, že se dívá na tvář, ale nedostává se mu běžných parametrů její čitelnosti, protože makro detail představuje vrstvu pod běžnou hranicí významu a viditelnosti. V populárních metaforách se tvář stává obrazem díky své expresivitě. Zde naopak vládne nehybnost struktura a povrch tváře

12 se mění v abstraktní obraz. Slovy autorky toto dílo připomíná chvíle mimo čas, kdy se nacházíme mezi dvěma světy, kdy je naše vnímání maximálně citlivé, zvuky získávají nový rozměr a my se stáváme skoro mikroskopicky malými bytostmi v nás samých. Tvář jako protagonista záhadného příběhu a jako území, na němž jsou rozehrávány zlověstné lidské skutky a machinace, se objevuje v díle Swallow Value (1999), černobílém videu od Franze Gratwohla (1967). Vidíme spodní část tváře mladé dívky; kamera se soustředí na její ústa, nikdy na její oči. Sledujeme, jak dítě dostane minci, dá si ji do úst jako hostii při svatém přijímání. Dále vidíme, jak se při tomto banálním pohybu pomalu rozehrává mechanika tváře. Záznam působí v několika rejstřících či rovinách významu: je to možná parodie náboženského rituálu, ovšem se znepokojivými narážkami na svůdnou sílu peněz, orální uspokojení, dominanci, poslušnost - je jenom na divákovi, zda v sekvenci nalezne příběh s nějakým smyslem. Zároveň ukazuje, jak tvář propůjčuje svoji mechaniku, běžně ve službách fyziologické potřeby, aktu kulturní symbolizace. A video opět působí i tím, jak narušuje naše osvědčené perceptuálněkognitivní mechanismy. Je zde jednoduchý trik neúplné tváře bez očí a jejich pohledu, tedy nejvýmluvnějšího prostředku komunikace z hlediska diváka; jsou to právě oči, na něž se soustředí většina pozornosti v jakékoliv úloze založené na pozorování tváře od rozpoznávání identity, dovozování emocí až po teorii mysli. 23 Jediné, co vidíme, je polykání na nehybném pozadí bez výrazu. Záhadná tvář dělá to, co dělá, bez jakéhokoliv náznaku komu patří, bez jakékoliv viditelné stopy po tom, co se děje v mysli, k níž náleží. Černobílé video beze zvuku připomíná svým zlověstným tónem atmosféru dokumentárního filmu, stejně tak by ale mohlo být snem nebo výplodem zvrhlé fantazie. Tvář a maska, obraz sama sebe a identita Peter Campus Bylo takřka nevyhnutelné, že první generace videoumělců využije možností, které jim skýtal elektronický obraz, aby se jeho prostřednictvím obrátila k tématům, která zaměstnávala tolik umělců a filmařů konce devatenáctého a dvacátého století k otázkám identity a její fragmentace, vztahu mezi Já a jeho obrazem, tváří a maskou. Některé z nejpřelomovějších a umělecky nejcennějších výprav do těchto oblastí podnikl v sedmdesátých letech Peter Campus. Campus (1947) studoval experimentální psychologii a produkoval dokumentární filmy; v roce 1971 začal pracovat s videem. Byl jedním z prvních, kteří pojali svá videa jako velké instalace, jež umožňovaly aktivní zapojení diváka do konstrukce obrazu. Pozoruhodná je jeho série prací na principu uzavřeného okruhu z poloviny sedmdesátých let (Mem, aen, bys, dor, lus, num, sev ), které využívaly prostorovou transformaci vlastního obrazu diváka. V těchto i v dalších dílech, kde pracoval s vlastním tělem a profesionálními herci, se Campus zabýval specifickými možnostmi média videa s cílem vizualizovat rozdíl mezi já a jeho tělesnou manifestací. 24 Bill Viola, který určitou dobu byl Campusovým asistentem, píše ve své poctě svému učiteli, že v médiu videa byl Campus schopný prožít sebe sama mimo své tělo objektivizovat svoji subjektivitu a přímo se konfrontovat se svým Dvojníkem, a že Campusovi se podařilo nalézt vztah mezi nekonečným časem, který nás obklopuje, a bytostnou samotou našeho vnitřního Já. 25 Tvář jako primární signál identity a afektivní povrch tedy přirozeně stojí v popředí jako velké téma jeho díla. Sám Campus to komentoval takto: Postupem let jsem se začal více a více zajímat o hlavu. Její obraz ideálně zobrazuje duality, které mě zajímají: napětí mezi abstraktními vlastnostmi, mezi tělem a duší, mezi němotou nosu a výřečností očí; to jak organické tvary tváře a hlavy komunikují s geometrií rámu; iluze struktury tváře a intenzivní fotonové bombardování na zdi. 26 Tři díla z roku 1976 (Third Tape, Four Sided Tape, East Ended Tape), navazující na přelomové Three Transitions (1973), se zabývají transformací tváře a jejího obrazu jako metafor pro rozštěpenou identitu, rozpolcení nebo zdvojení Já a obrazu sebe sama; současně se zde manifestuje procesuální povaha videa jako obrazového média. V Third Tape 23 Roxane Itier et al., Early Face Processing Specificity: It s in the Eyes, Journal of Cognitive Neuroscience 19.11, 2007, s Hans Dickel, The Medium is the Medium On the Art of Peter Campus, in: Wulf Herzogenrath Barbara Niehoff, eds., Peter Campus. Analog+Digital Video+Foto , cat. Ex. Kunsthalle Bremen 2003, s Bill Viola, Peter Campus-Image and Self, Art in America, February 2010, s Citováno v: Wulf Herzogenrath, External Images as Internal Portraits, in: Herzogenrath and Niehoff, op. cit., s. 18.

13 11 12 manipuluje muž se svým obrazem nejprve si omotává tvář izolepou a pomocí malých zrcátek tříští svůj obraz, později noří svoji hlavu do vody, která fixuje jeho obraz do doby, než se zase vynoří. Rozpolcení a zkreslení obrazu podsouvá myšlenku nestabilní hranice mezi iluzí a realitou, Já a jeho obrazem. Jak vyplývá z jeho poznámek, Campus však také uvažoval o spíše formálním rozměru díla: Tento muž se snaží abstrahovat sama sebe pomocí starodávných metod, které připomínají německý expresionismus, kubismus a surrealismus. Umělecké prostředky linie a plochy se zase dostávají ke slovu. Dalo by se to vyjádřit podtitulkem: válka mezi člověkem a jeho výtvory. 27 Čtyři sekvence East Ended Tape se zaměřují v detailu střídavě na tvář Campuse a jeho spoluperformerky; tváře jsou haleny, zastiňovány, zamlžovány kouřem, tříštěny pomocí více obrazovek, s cílem vytvořit dojem vícenásobnosti a transformace Já. Campus to komentuje: Žena halí svoji tvář do stínu své ruky, jakoby patřila někomu jinému. Muž se mumifikuje fólií. Žena ukazuje své dvě tváře a vztah mezi nimi. Muž, který se snaží zmizet, nakonec mizí v plastické mlze. Soap opera v mytologické rovině. 28 Campusovy jedinečné vizuální meditace na téma tváře jako obrazu sebe sama a vztahu mezi tváří a identitou, kořenící v jeho schopnosti invenční práce s médiem videa a ve studiu experimentální psychologie, nejenže nacházejí překvapivý protějšek v některých filosofických myšlenkách, ale také v kontextu moderní medicíny. Témata, k nimž odkazují Campusova experimentální videa, se vztahují k situaci lidí, kteří žijí s nějakou formou znetvoření či dokonce ztráty tváře nebo kupř. trpí nehybností tváře v Möbiově syndromu. 29 Dotýkají se i jedné z posledních hranic moderní medicíny úplné transplantace obličeje, která je stále předmětem etických a psychologických dilemat, jejichž řešení je daleko obtížnější než související technické a lékařské problémy. Často se v souvislosti s transplantacemi poukazuje na to, že příjemce nové tváře tváře mrtvého dárce nebude mít jednu identitu, případně že bude mít identitu složenou z více identit. 30 Fascinující ústřední sekvence Four Sided Tape, s přetahováním vrstev tváře, jejím maskováním, průnikem za obraz-tvář jakoby předjímala transplantaci tváře v době, kdy to ještě byla čistá science fiction. Při sledování této pasáže si také nelze nevzpomenout na román Kobo Abeho Tvář druhého - Campusovy vizuální metafory vztahu tváře a masky, Já a jeho dvojníka, hluboce rezonují s těmito ústředními tématy Abeho filosofického hororu. Instalace V poslední dekádě dvacátého století, kráčejíc v Campusových šlépějích, se mnoho umělců pokoušelo překonat omezení obrazovky a vytvářeli díla, která mají podobu komplexních prostorových instalací. Bill Viola, Douglas Gordon, Gary Hill, Fiona Tan a celá řada dalších začali využívat velkoformátové filmové projekce na více plátnech, která na jednu stranu umožnila vyprávět ještě více strukturované a propletené příběhy, a na straně druhé zesílila psychologický účinek na diváka tím, jak jej totálně obklopila a pohltila v imersivní krajině obrazů a zvuků. Freya Hattenberger (1978) navazuje na odkaz první generace videoumělkyň. Často ve svých videoperformancích a fotografiích zpodobňuje své tělo jako způsob reflexe identity ženy-umělkyně a kritiky genderových konstrukcí a stereotypů znázorňování ženského těla; Hattenberger se také zamýšlí nad vztahem umělce a mediálních technologií. Její videoperformance Sirene (2006) odkazuje k mytologickým sirénám, které lákaly pomocí svého hlasu námořníky vstříc jisté smrti. S pohledem upřeným do očí diváka se blíží k mikrofonu a začíná jej laskat svými ústy; mikrofon, který je napojen na zvukový systém, reaguje na její neslušné hrátky vyluzováním vysokého tónu. Instalace spoléhá na tělesnou představivost diváka, zapojujíc zřejmě trochu odlišným způsobem ty, kteří bývají vykonavateli a příjemci naznačovaného aktu. Zdá se, že vzdává poctu Blow Job, filmové etudě Andyho Warhola z roku 1964, v níž kamera čtyřicet minut detailně snímá tvář mladého muže, na které se promítají různé výrazy, z nichž si můžeme dovodit, 27 Cit. v : Lori Zippai, ed., Artists Video. An International Guide, New York 1991, s Ibid. 29 Jonathan Cole (viz pozn. č. 4). 30 Srov. např. J. S. Swindell, Facial allograft transplantation, personal identity and subjectivity, Journal of Medical Ethics 33, 2007, s

14 že je recipientem stejnojmenného aktu. Hattenberger hravým způsobem alternuje Warholův útok na projektivní představivost. Jak se dílo odvíjí, napětí mezi smyslností navozenou imaginativní projekcí a realitou nervy drásajícího zvuku se postupně stupňuje. Na konci je iluze sexuálního aktu zmařena jak chladně neúčastným výrazem protagonistky, tak i nepříjemným zvukem. Ale kromě provokace k tělesné reakci zde nacházíme i další významy, což potvrzuje i sama autorka: Zvuk a hlas jsou hlavní charakteristiky sirény. Současně komunikovat a být uměleckým médiem pro tělo znamená, že zůstává napojeno na technické procesy, jako je zpětná vazba, přetáčivost a distorze. 31 Efekt filmového detailu tváře to, čemu Deleuze říká obraz-afekce byl ještě dále rozpracován v některých videoinstalacích, v nichž je divák v přímém kontaktu s obrovsky zvětšenými tvářemi, a které pozměňují časové parametry filmových okamžiků setkání tváří v tvář. Obří pokroucené obličeje se objevují například v dílech Modell 5 a Modell X rakouského dua Ulf Langheinrich a Kurt Hentschläger, kteří tvoří pod názvem Granular Synthesis. Jejich audiovizuální tvářo-stroje vytrhují tvář z běžného procesu vjemového zážitku a filmové či televizní prezentace. Další příklad nacházíme v díle skotského videoumělce Douglase Gordona (pracovní listy s.5) (1966, který často ke své práci využívá materiál z dobových filmů; ten pak cíleně zpomaluje, vytrhuje z kontextu a jinými způsoby ho digitálně pozměňuje. Ve svém známém 24-hour Psycho zpomalil jeden z nejznámějších filmů Alfreda Hitchcoka do délky celodenní projekce a odstranil zvukovou stopu, vynikla tak intenzivní mimika protagonistů (zejména ve slavné scéně vraždy ve sprše). Confessions of a justified sinner (1996) si bere jméno a inspiraci pro svoji reflexi o Já a jeho dvojníkovi z románu The Memoirs and /Private Confessions of a Justified Sinner od Jamese Hogga ( ), v němž se hrdina setkává se svým dvojníkem převlečeným Ďáblem, který ho donutí spáchat několik krvavých vražd. Pro zpracování tématu dvojníka, které tak fascinovalo expresionistické malíře, v médiu videa si Gordon vybral tři krátké sekvence z filmové adaptace další filmové klasiky o dvojnících - Dr. Jekyll and Mr. Hyde od Roubena Mamouliana z roku Na dvou velkých obrazovkách se přehrávají zpomalené pasáže (na jedné z nich v obráceném sledu a negativu) zachycující přeměnu z dobrého doktora Jekylla v jeho zlého dvojníka a zase zpět. Stejně jako v případě jeho ostatních videoinstalací, Gordonův umělecký záměr je založen na manipulaci časového rozměru obrazu, jakémsi rozpitvání filmového prožitku a zkoumání intervalu nebo prostoru mezi obrazy. Při různých příležitostech Gordon opakoval, jak jeho generaci ovlivnil příchod VCR; v této souvislosti hovoří o jiné filmové kultuře, kultuře zpomaleného či opakovaného přehrávání a posouvání filmu a zastavování děje (freeze-framing). 32 Divák Confessions je lákán zpomalenými záběry, aby v téměř vědeckém pozorování postřehl ten zásadní okamžik, kdy dochází k přerodu dobra ve zlo, záhy ovšem zjišťuje, že právě zpomalený záznam tento moment činí nezachytitelným. Vizuálně úchvatné, formálně dokonalé a technicky velmi náročné instalace Billa Violy (1951) se často zabývají velkými existenciálními tématy zrození, smrti, transcendence a také povahou emocí, vizionářskými stavy a pamětí. Tvář jako hlavní médium afektivního výrazu a komunikace se v jeho díle objevuje pravidelně od konce osmdesátých let. Memoria, nasnímaná pomocí staré průmyslové kamery za špatného osvětlení, ukazuje tvář muže, procházející emocionálními výrazy, které hovoří o nevysvětlitelném utrpení. Původně se záznam promítal na hedvábnou látku volně visící ze stropu malého tmavého výklenku. Ze zaznamenaného šumu se dere do popředí neurčitý a přeludný obraz, který postupně nabírá na určitosti jen proto, aby se opět rozplýval v šumu signálu. Memorii lze vnímat jako přímého předchůdce Violovy slavné série The Passions. Jeho neutuchající zájem o emocionální expresi se však datuje minimálně do roku 1987, kdy vzniklo dílo Passage, v němž natočil dětskou narozeninovou oslavu. Z jeho pozdějších poznámek víme, jak ho samotného překvapil přebytek emocí v dětských výrazech. Ale Memoria není jen o afektivních stavech; zdá se, že má více dimenzí než práce ze sérii Passions, soustředěné na genezi emocionálního výrazu. Prodírání se zrnitého obrazu do života a jeho opětovné rozplývání se nabízí jako metafora pro proces spirituálního vnímání, v němž se obraz- 31 Prohlášení umělkyně na 32 Citováno in: Leslie Camhi, Very Visible and Impossible to Find, ART News summer 1999, s. 144.

15 ikona stává živoucí přítomností v aktu pohledu, kontemplace a meditace (jako je tomu u středověkých křesťanských či buddhistických ikon a obrazů). Patrný je odkaz na Veroničinu roušku nebo Turínské plátno látku, na níž je údajně otisk tváře Krista. Duchu podobná tvář také připomíná Aristotelova fantasmata, obrazy-dojmy vytvářené světelnými formami. Ale můžeme ji snad také vnímat jako metaforické vyjádření procesu vizualizace vnitřního obrazu, materializace vzpomínek z neurálního šumu a jejich opětného rozpouštění. Dílo zachycuje cosi z konstantní fluidní proměny mentálních (somatických) a extrasomatických obrazů. Ve svém vysvětlení toho, jak došel k názvu a inspiraci pro toto dílo ze středověké kategorie komemorativních a náboženských obrazů, Viola předestírá ještě jeden rozměr: Mně, jako videoumělci, pomohlo objevování tradice obrazů Memoria lépe pochopit povahu média, s nímž pracuji. Nejprve jsem byl zcela fixován na ideu kamer a mikrofonů jako zástupných prostředků pro vnímání; úplně mě pohlcoval živý, bezprostřední aspekt tohoto média. Ale teď jsem si začal uvědomovat, že je přesnější je nazývat nástroji paměti. Jak všichni víme, vzpomínky jsou záznamem našich prožitků ale také všichni víme, že nejsou stálé. Vzpomínky jsou ze své povahy nestálé a tudíž proměnlivé. Můžete je změnit, přehrávat si je, stříhat je, přeskakovat dopředu, přepisovat je a dokonce je navždy vymazat. Proto je tento model velmi relevantní pro médium s nímž pracuji jak z hlediska kreativního uměleckého potenciálu, tak z hlediska sociopolitické hrozby. Ale především je to krok do domény vzpomínek. 33 Proud vědomí a pohyb tváře Miloš Šejn (1947)se po desetiletí věnuje svému životnímu projektu interakce s přírodou, zkoumání vztahu mezi svojí ztělesněnou myslí a krajinou. K tomuto účelu používá celé řady žánrů a médií od malby a kresby přes body-art, performanci, fotografii, video, až po vědecké experimenty a site specific instalace; často jako hlavní obrazové médium využívá své vlastní tělo. Video začal používat původně jako záznamové médium pro své performance a akce v krajině, po několika desetiletích fotografování a experimentování s filmem. Mlaka / Javořím potokem je krátká sekvence vystřižená z mnohem delší nahrávky, kde autor dokumentuje svoji cestu a performanci ze 17. července 1999 v potoce v Krkonoších, zpomalená o 95%. Patří mezi raná dokumentární videa z období , což jsou ve své podstatě nezpracované záznamy, ležící dlouhá léta v archivu jako studijní materiál, který neměl být zveřejněn. Toto rané video předjímá klíčové téma Šejnových fotografických a video performancí z posledních deseti let, v nichž se zabýval transformací svých pomíjivých tělových skulptur do trvalého audiovizuálního záznamu těla zachycení dramat přechodných momentů mikrointerakce těla s krajinou a s přírodním světem. Jeho fotografie a videa zachycují prchavé, zdánlivě triviální okamžiky existence, které si člověk v toku pohybu a akce jen málokdy uvědomí, ale které tvoří samu podstatu Šejnových kontaktů se zemí, vodou a vzduchem. Chvíle vzájemné interakce tělo zanechávající svoji stopu na povrchu nebo v prostoru krajiny, a síly přírody zanechávající stopy na povrchu těla a potažmo ve vědomí, jsou rozehrávány v jeho videích a fotografiích jako pozoruhodné a vizuálně krásné příběhy: kaskády bublinek kolem tváře a těla, které se stává jedním se živlem vody, tenké provázky dechu, z nichž studený vzduch staví přízračné sochy, moment, kdy si na kůži sedne světluška. Tyto vzájemné kontakty jsou zachyceny v Šejnových dílech jako obrazy-chvíle tajuplné krásy. 34 Mezi nejzajímavější z těchto okamžiků patří tváře ponořené do vody motiv, který se objevuje poprvé v Javořím potokem a později v různých obměnách v dalších dílech. Zpomalený záznam postupně odhaluje že to, co se zprvu jeví jako nehybné jako spící nebo mrtvá tvář, pulzuje malými známkami života. Efekt zpomalených záběrů výrazů tváře byl využit Billem Violou ve zmiňované sérii Passions, v níž se zabývá časovým rozměrem afektu. Jeho na vysokorychlostní film nasnímaný materiál, který byl následně digitálně převeden do výrazně zpomaleného video záběru, umožňuje analýzu afektu, zviditelňující to, co v běžném čase uniká lidskému vnímání. 33 Bill Viola, Presence and Absence. Vision and the Invisible in the Media Age, The Tanner Lectures on Human Values, 2007; 34 O těchto dílech viz Ladislav Kesner, Miloš Šejn: Býti krajinou, Řevnice 2010.

16 Pro Violu emoce existují někde mimo čas. 35 V Šejnově videu zpomalené záběry také umožňují divákovi odhalit události pod hranicí normálního vnímání. Na rozdíl od Violových hraných emocionálních výbuchů však zde mikropohyby tváře pouze komunikují drama stavu mysli a těla pod horským potokem. V prostoru obrazu se vodní hladina spojuje s povrchem tváře vzniká tak živá membrána, jejíž pohyby tvoří z venku malé vlnky vody a zevnitř dech. A možná také tok vědomí, stav mysli v okamžiku ponořené existence něco, co se Šejn snažil zachytit v ex-post vytvořeném slovním komentáři k této situaci : kdy de facto moje tvář i tělo se téměř stávají tváří vody, tváří onoho potoka v údolí rozsáhlého masívu Černé hory. Je to také právě situace onoho okamžiku mezi životem a smrtí, kdy lidský život cyklicky přechází v život jiný. Rozhraní hladiny je onou pulzující blanou mezi živly. A cítící kůže je onou blanou mezi různými druhy světů, nabízející možnost pocítit ne jednotu, ale nekonečnou různost a proměnlivost toho, co obyčejně nazýváme svět a vycházíme přitom z vlastní zkušenosti. To poslední, co při rozplývajících se hranicích zůstává, je tvar dechu. Také vědomí toho, že dýchám, je tím posledním, co mne ještě váže k prostoru mezi tím Šejnovy pozdější videoperformance a tělové skulptury představují bezpočet transformací těla a tváře ponořených, spojených s vodou, vegetací, zemí a skálou, měnících se v roztodivné portréty či nestvůry, které se nám neustále proměňují před očima. Nejsou to jen záznamy komunikace mezi tělem/myslí a přírodou, ale jedná se i o průběžnou analýzu způsobů, jak tyto prchavé okamžiky uchovat v podobě esteticky významného artefaktu. Identity a vzpomínky patří mezi hlavní témata filmů a videoinstalací Fiony Tan (pracovní listy.s.11) (1966), a právě tváře jsou jejich častým plátnem či výrazem. Několik z jejích velmi oceňovaných videoinstalací z poslední doby lze popsat jako komplexní videoportréty (Changelling, Provenance, Projection). Avšak tváře jsou také ústředním motivem jejího mistrovského díla z roku 2001, Saint Sebastian, videoinstalace, jejíž dokumentaristický přístup je typický pro dílo této umělkyně z období před rokem 2005, kdy dle svých vlastních slov se ve velké míře opírala o dokumentární filmařské postupy. Je to záznam autorčina pozorování tradiční lukostřelecké soutěže Toshiya, která se každoročně jako ceremonie vstupu do dospělosti koná v Kjótu. Autorka vzpomíná na moment inspirace, která stojí za tímto dílem pohlednici s fotografií této slavnosti, na níž narazila při své návštěvě chrámu Sanjusangen-do. V krátkém textu, který napsala ke své dřívější prezentaci tohoto díla, se zamýšlí nad celým procesem jeho tvorby, otevřeně se přiznává ke své pozici pozorovatelky exotické události a píše o tom, jak se její pohled turistky stává součástí objektu jejího filmu. (Pro Fionu Tan, která je sama čínsko-australského původu, byla citlivost vůči vlastním kulturním kořenům a otázky postkoloniálních identit ústředním motivem její rané umělecké tvorby.) V jiné pasáži stejného textu (viz s tohoto katalogu) nabízí přímý vhled do svého tvůrčího procesu, přenosu nesestříhaného záznamu slavnosti do podoby finální instalace, přičemž vyzdvihuje důležitost střihu. Saint Sebastian, pojmenovaný po křesťanském mučedníkovi a svatém, oblíbeném to námětu tradiční ikonografie i některých modernistických malířů, kteří se symbolicky ztotožnili s jeho údělem, se odehrává na obou stranách projekčního plátna. Na jedné straně vidíme čekající lukostřelkyně, jak se připravují na výstřel; na druhé straně sledujeme ony klíčové chvíle natahování tětivy, momentu vrcholného soustředění, vypuštění šípu a bezprostředně následující okamžiky. V detailu vidíme barevné tradiční kostýmy, šíje, ale veškerá pozornost gravituje k tvářím. Divák nevidí cíl pohledu, pouze úsilí mysli, jak se soustředí na cíl. A mikrovýrazy tváře: skoro neviditelné stahy svalů, přimhouření očí, neznatelné zamračení nebo chvějící se nosní dírky, mikroskopický pohyb očí. 36 V současnosti dochází k oživení zájmu o detekci a interpretaci mikrovýrazů jako diagnostického prostředku, který by bylo možné použít například pro odha- 35 Mark Hansen, New Philosophy for New Media, Cambridge, Ma. 2006, s Podotýkám, že ve vědeckém kontextu termín mikroexprese odkazuje na krátké, mimovolné výrazy emocí, které trvají patnáctinu až třicetinu sekundy; dochází k nim zejména, když se člověk snaží lhát. K objevu mikroexpresí došlo, když si vědci procházeli filmové nahrávky psychoterapeutických sezení s cílem najít vodítka neverbální komunikace mezi pacienty a psychoterapeutem (viz E. Hazard K. Isaacs, Micromomentary facial expressions as indicators of ego mechanisms in psychotherapy, in: L. Gottschalk-A. Auerbach, eds., Methods of Research in Psychotherapy, New York 1966, s )

17 15 16 lení teroristy v davu lidí. V paranoidní atmosféře Ameriky po 11. září se tyto aplikace těší velké pozornosti, jedním z jejích hlavních propagátorů je Paul Ekman, přední expert na studium emoční exprese (viz Ekman, How to spot a terrorist on the fly,http://www.washingtonpost.com/wpdyn/content/article/2006/10/27/ar html). Sama autorka vzpomíná na filmování takto: Jejich soustředění mě přitahuje, jejich tváře jako masky.i jiní komentátoři to vidí stejně: Od okamžiku, kdy se soustředí na svůj výstřel do samotného vypuštění šípu a kontroly zásahu, se jejich výraz tváře skoro nezmění. Divák skoro zoufale hledá v jejich výrazech známky zklamání, radosti, vítězství. Avšak na žádné z dívek není nikdy poznat, zda byl zásah úspěšný či ne. Všechny reagují stejně. Skoro nic v jejich výrazu tváře nebo gestech neprozradí, zda jsou se zásahem spokojeny či ne. 37 Ale máme vnímat tyto tváře pouze jako masky bez výrazu? Možná ne tak úplně. Zaznamenejme, že naše vnímání je ovlivněno optikou naší vlastní kultury. Současné poznatky v oblasti kognitivní neurovědy prokázaly vazbu mezi rasovou příslušností a projevem emocí ve výrazu tváře. Potvrdilo se, že neměnné atributy, jako je rasa, mohou změnit vnímání variabilních rysů, například emocionální exprese. 38 Jiné studie dospěly k závěru, že v oblasti dekódování univerzálních výrazů tváře existují skutečné perceptuální rozdíly mezi západními a východními národy, 39 a že kulturně specifická očekávání signálů výrazů tváře spolupůsobí při vzniku konsistentních, kulturou daných rozdílů v rozpoznávání univerzálních výrazů tváře. 40 Ve tvářích japonských dívek vidíme jen to, co nám naše vlastní kulturou ovlivněná mysl umožňuje. Ať již zdánlivý či skutečný, výrazový minimalismus podtrhuje přitažlivost tváří defilujících lukostřelkyň. Nevnímáme v nich jen mysl plně absorbovanou činností, ale také práci mysli kontrolující výrazy tváře v mezích vhodných pro danou událost a potlačující jakoukoliv viditelnou amplitudu afektu či prudšího hnutí mysli. Je to jako kdyby Fiona Tan v těchto mladých japonských lukostřelkyních nalezla živoucí protějšek neproniknutelných tváří, které se opakovaně objevují v moderní a postmoderní malbě a fotografii. 41 Přestože se v prvním plánu jedná o (krásný) příběh tradiční lukostřelecké soutěže, Saint Sebastian divákovi ve skutečnosti předestírá obrazy mysli, které ukazují, jak tváře dokážou z(ne)viditelnit mysl a jak našemu vnímání dělá potíže propojit viditelný povrch s neviditelným nitrem. Sledujeme ve tvářích mentální soustředění, ale klademe si otázku, co dalšího se odehrává v myslích střelkyň, sotva postřehnutelná expresivita napíná naši schopnost čtení mysli. Nechceme přistoupit na to, že by se tvář dokázala úplně odpojit od duše. Jako v předcházejícím případě je i Bocas de Ceniza od Juana Manuela Echavarríi (pracovní listy s. 10) v podstatě videodokumentem. Echavarría (1947) byl po většinu svého života úspěšným spisovatelem, dokud jej (dle jeho vlastních slov) nepřemohla frustrace z toho, že se topí ve slovech, zatímco se jeho rodná zem zmítá v nekonečných drogových válkách. Začal pracovat s fotografií a videem, aby jejich prostřednictvím zkoumal trhliny v sociální struktuře společnosti způsobené válkou a násilím; nahrával hlasy těch, kteří byli tímto fenoménem nejvíce postiženi venkovské obyvatele Kolumbie. Ve svém videu Bocas de Ceniza (Ústa z popela) nechává sedm afrokolumbijských zemědělců vyzpívat své příběhy v písních, které sami složili. Zpívají o tom, co viděli nebo zažili, vzpomínají na hrůzné masakry, nucené vysídlení, ponížení z rukou pravicových polovojenských skupin i levicových partyzánů. Pomocí jednoduchých recitálů překonávají svůj strach a hrůzu, děkují Bohu za to, že jim dopřál přežít a uchovat si lidskou důstojnost Bocas de Ceniza je, slovy autora, cestou do zla, které se vloudilo do duše Kolumbie. Monotónní, avšak hluboce procítěné zpěvy o prožitých hrůzách se zrcadlí v důstojném, vyrovnaném vzhledu a chování zpěváků. V jejich pohledu, který míří na diváka, ale je přitom obrácený i do vlastního nitra, se koncentruje tíže a smutek. Jak píseň končí, emoce v tváři zintenzivní, zanechávaje poslední otisk, než zmizí z obrazovky. Autor to komentuje: Použil jsem možná tu nejklasičtější z metafor oči jako zrcadlo duše. Oči každého zpěváka hluboce hledí do jeho vlastní bolesti a žalu, do jeho vlastního pocitu. 37 Ernst van Alphen, Art in Mind. How Contemporary Images Shape Thought, Chicago 2005, s Marte Otten-Mahzarin Banaji, Social categories shape the neural representation of emotion: evidence from a visual face adaptation task, Frontiers in Integrative Neuroscience 6, February 2012, s Rachael Jack et al., Cultural Confusions Show that Facial Expressions Are Not Universal, Current Biology 19, 2009, s C. Blais et. al., Culture shapes how we look at faces, PLoS One, 3.8, 2008, e3022; Rachael Jack et al., Internal Representations Reveal Cultural Diversity in Expectations of Facial Expressions of Emotion, Journal of Experimental Psychology: General 141.1, 2012, s K této konvenci zobrazování tváře srov. Robert Sobieszek, Ghost in the Shell, op. cit, s ; Ladislav Kesner, Identita a mysl v obrazu já, op. cit.

18 Filmový úzus detailního záběru na tvář hledící do očí diváka a přenášející na něj emoce je skutečně klasický a mnohokrát použitý prostředek, převzatý a rozvinutý umělci pracujícími s videem. Možná nejsilnějšího efektu docílil tímto způsobem Peter Campus ve svém díle Head of man with a death on his mind (1978), kde smutná tvář ve velikosti billboardu dvanáct nekonečných minut tiše upírá zrak na diváka. Ale tato strategie přímé konfrontace má rovněž mnohé předobrazy v malbě a fotografi. V Bocas de Ceniza, Echavarría předvádí sílu a účinek této techniky v přímém, dokumentárním přenosu. Divák nemusí ve tváři hledat odpověď na otázku, odkud se bere její tíže; příběh nesený zpěvem poskytuje vysvětlení i vodítko k reakci. Vzájemný pohled vytváří sdílený prostor afektu, v němž je aktivována schopnost diváka soucítit, společně s možností vcítit se do údělu jiné lidské bytosti. 42 Pro moderního diváka zvyklého na mluvící hlavy televizních zpráv, přinášející každodenní příděl neštěstí a katastrof, provázený drastickými záběry, Echavarríovy zpívající tváře nabízejí, ve svých hluboce osobních reakcích, daleko větší šanci pro empatii a reflexi nad nesmyslnou brutalitou světa, v němž žijeme a těžkým údělem mnoha lidských bytostí. Šestnáct vystavujících umělců dokládá sílu oné aliance, která se v posledních padesáti letech vytvořila mezi tváří a videem. Na jedné straně video a videoinstalace umožnily zobrazit tvář a aspekty jejího významu a vnímání, které starší vizuální média nezachytila. Tím se znovu dostala do popředí některá z tradičních velkých témat vizuálního umění - vztah podoby a Já, zkoumání identity, emoce a její výraz či zobrazení stavů mysli. Na straně druhé se tvář jako námět a fenomén stala primárním prostředkem, jehož prostřednictvím může video obrazově reflektovat svojí vlastní piktorialitu a povahu audiovizuálního média. Přestože předpovídat další vývoj umění je, jak víme, zhola zbytečné, jen obtížně si lze představit, že lidská bytost a Já (bez ohledu na to, jak a v jakých kontextech takové pojmy chápeme) nezůstanou i nadále jedním z jeho stěžejních námětů. A i přesto, že mnozí umělci v poslední době experimentují s alternativními způsoby reprezentace aspektů Já a lidské mysli, na konci nás čeká poznání, že pro zobrazení identity, Já, emocí a mentálního života, tvář bude ať chceme či ne i nadále nenahraditelná. Alespoň tedy po dobu, po kterou si my, lidé, zachováme tvář. Ladislav Kesner 42 Pro koncept sdíleného prostoru afektu mezi vysilatelem a příjemcem afektivních signálů tváře viz Silke Anders et al., Flow of affective information between communicating brains, Neuroimage 54.1, 2011, s

19 17 18 MARSHALL MCLUHAN/ Jak rozumět médiím Stojíme před konečným konfliktem mezi viděným a slyšeným, mezi písemnými a orálními druhy vnímání a organizace existence. Jak postřehl Nietzsche, porozumění znemožňuje činnost, a proto můžeme zmírnit prudkost tohoto konfliktu pochopením médií, která jsou našimi extenzemi, a vést tento boj jak uvnitř nás samých, tak i na venek. Naše tradiční reakce na všechna média totiž že jde o to, jak jsou používána je necitlivým postojem technologického idiota. Obsah média je silný a intenzivní právě proto, že jeho obsahem je jiné médium. Obsahem filmu je román, divadelní hra nebo opera. Neexistuje vztah mezi účinkem filmové formy a jejím programovým obsahem. Obsahem psaného či tištěného textu je řeč, avšak čtenáři si tisk ani řeč téměř neuvědomují. Vážný umělec je jedinou osobností, která se s technologií dokáže beztrestně střetnout, právě protože si je jako odborník vědom změn, k nimž ve smyslovém vnímání dochází. MCLUHAN, M.: Jak rozumět médiím. Praha : Mladá fronta, Str. 29, 31 a 32

20 MARIE FULKOVÁ / Když se řekne Identita v moderním a postmoderním kontextu Já je někdo jiný Charles Baudelaire Bílé desky edukačního programu výstavy Já, bezesporu.praha: Galerie Rudolfinum, Str INDIVIDUALISMUS, IDENTITA, ORIGINALITA, SEBEUSKUTEČNĚNÍ Ráda bych se zamyslela, a to ve spojení se souvislostmi z oblasti současného umění, nad určitými pojmy, které jsme přijali za vlastní a učinili jsme je součástí našich slovníků bez sebemenšího zaváhání a zpochybnění. Začněme stručným pohledem do evropského moderního myšlení. Já jako jedinec, vyvázaný ze stavovských vztahů, já jako bytost se subjektivním projektem světa, individuální jedinečnost, jsou koncepty, které se zrodily s romantismem na konci 18. století, v návaznosti na předcházející Descartovo myšlení nezaujaté racionality a Lockův politický individualismus, kdy osoba a její vůle mají přednost před společenskými závazky. Zároveň se však romantismus vymezuje proti těmto raným reflexím individuality v tom smyslu, že se vzpírá instrumentálnímu rozumu a představě jedince bez pospolitosti. Lidské bytosti jsou obdařeny intuitivním citem pro dobro a zlo, a právě v citech je současně zakotveno porozumění pro dobro a zlo. Zdroj morálky je tak umístěn do hloubi jednotlivce, do jeho nitra a zde se poprvé dochází k novému, subjektivnímu obratu moderní kultury, vynořuje se nová forma zvnitřnění, díky níž o sobě uvažujeme jako o bytostech s vnitřní hloubkou, jako o bytostech určených svými vlastními měřítky, schopných intimního spojení se sebou samými. Myšlení Jeana-Jacquesa Rousseaua rezonuje s tím, co se již odehrává v kultuře: Uvědomil jsem si, že abych mohl dobro konat s radostí, musím jednat svobodně a bez omezení, a že k tomu, abych o veškeré potěšení z dobrého skutku přišel, stačí jen, aby se pro mne stal povinností. ( ) Narodil jsem se citlivý a dobrý, soucit jsem doháněl až ke slabosti a cítil jsem, že se má duše nadchne vším, co souvisí s velkorysostí, byl jsem lidský, dobročinný, ochotný pomoci, byla to má záliba, ba dokonce vášeň, dokud jen někdo zajímal mé srdce. (1) V dosud pokračujícím moderním projektu se odráží myšlení romantismu univerzální právo jedinečné lidské bytosti na svobodu. V myšlení o člověku a jeho místě ve světě se objevují představy, že konformní a pokrytecká společnost a její instituce, jako je např. stát nebo církev, škola i rodina, svazují jedince, ohrožují jeho identitu, ruší jeho autenticitu a neumožňují jeho svobodný rozvoj. Tyto myšlenky přetrvávají v zjednodušené formě a stávají se nyní jakýmsi common sense, všeobecným míněním o svobodě rozhodování i v těch nejbanálnějších situacích, jako je volba z nabídky zboží v supermarketu nebo frenetické přepínání televizních programů. Ústředním mottem západní technokratické společnosti je (nikoli úplně paradoxně) právě individualismus, který proniká do všech sfér života, výchovu nevyjímaje, a to v podobě tzv. výchovy permisivní, která klade důraz na dialog, komunikaci, spontaneitu, autonomii jedince. (2) Jestliže v sociální oblasti dojde ke zlomům a transformacím, je potřeba najít jiné instituce, které je nutno kritizovat za kladení překážek v posledním desetiletí se u nás touto oblastí stalo (mimo jiné) působení médií a populární kultury, které ohrožují identitu a originalitu jedince ; tedy přesně ty oblasti, jejichž znaky jsme si v době totality spojovali se svobodou a demokracií. Ale v kontextu kritiky moderního narcismu a hédonismu se ideály sebeuskutečnění, identity a autenticity také dostávají do centra pozornosti a jsou podrobovány zkoumání. Je zřejmě pravda, že kultura sebeuskutečnění vedla mnoho lidí ke ztrátě zájmu o záležitosti, které je překračují. Dále se zdá být zjevné, že tato kultura nabývá triviálních a neuspokojujících forem. Výsledek může dokonce vyústit v určitý druh absurdity, který vyvěrá ze skutečnosti, že se mezi lidmi, kteří se snaží být sebou samými, vytvářejí jednak nové způsoby konformního chování a jednak nové formy závislosti dané tím, že se lidé, nejistí svou identitou, obracejí na všelijaké samozvané experty a průvodce, kteří se odívají do hávu vědy nebo nějaké exotické spirituality, hodnotí situaci politolog a filosof Charles Taylor.

4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova

4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova 4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova 1. 2. 3. 4. Hodinová dotace Výtvarná výchova 2 2 2 2 Realizuje obsah vzdělávacího oboru Výtvarná výchova RVP ZV. Výuka probíhá ve dvouhodinových

Více

Umění a kultura Výtvarná výchova

Umění a kultura Výtvarná výchova Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět : Období ročník : Umění a kultura Výtvarná výchova 3. období 8.- 9. ročník Očekávané výstupy předmětu Na konci 3. období základního vzdělávání žák: 1. vybírá, vytváří

Více

6.1. I.stupeň. Vzdělávací oblast: 6.1.7. Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň

6.1. I.stupeň. Vzdělávací oblast: 6.1.7. Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň 6.1. I.stupeň Vzdělávací oblast: 6.1.7. Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň Vzdělávání ve vyučovacím předmětu Výtvarná výchova : - směřuje k podchycení a

Více

Učební osnovy Výtvarná výchova

Učební osnovy Výtvarná výchova Učební osnovy Výtvarná výchova PŘEDMĚT: VÝTVARNÁ VÝCHOVA Ročník: 1. 1. rozpozná a pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření /linie, tvary, objemy, barva/, porovnává je a třídit na základě odlišností

Více

Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009

Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009 Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009 Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Výtvarná výchova je vyučován ve všech ročnících. Jeho obsahem je část vzdělávací oblasti Umění a kultura.

Více

Charakteristika předmětu Výtvarná výchova

Charakteristika předmětu Výtvarná výchova Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Vyučovací předmět: Charakteristika předmětu Vyučovací předmět výtvarná výchova se vyučuje jako samostatný předmět ve všech ročnících s časovou dotací:

Více

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření 1.1.4. VÝTVARNÁ VÝCHOVA I.ST. ve znění dodatku č.11 - platný od 1.9.2009, č.25 - platný id 1.9.2010, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační

Více

Výtvarná výchova 6. ročník

Výtvarná výchova 6. ročník Výtvarná výchova 6. ročník Období Ročníkový výstup Učivo Kompetence Mezipředmětové vztahy,průř.témata Pomůcky, literatura září-červen Vybírá, vytváří a pojmenovává co nejširší škálu prvků vizuálně obrazných

Více

Výtvarná výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvíjení klíčových kompetencí žáků

Výtvarná výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvíjení klíčových kompetencí žáků Vzdělávací obor: Výtvarná výchova Obsahové, časové a organizační vymezení Výtvarná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu 1. 5. ročník 2 hodiny týdně Vzdělávací obor Výtvarná výchova zahrnuje využití

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Výtvarná výchova - 6. ročník prvky kresebného vyjádření světlo, stín, polostín textura, měkká modelace a šrafura jejich uspořádání v ploše a prostoru základní kresebné techniky např. kresebné studie, figurální

Více

Výtvarná výchova charakteristika předmětu

Výtvarná výchova charakteristika předmětu charakteristika předmětu Časové, obsahové a organizační vymezení Ročník prima sekunda tercie kvarta kvinta sexta septima oktáva Hodinová dotace 2 2 1 1 2 2 - - V rámci předmětu Výtvarná výchova RVP ZV

Více

VÝTVARNÁ VÝCHOVA 1. - 3. ROČNÍK Žák: pozná různé druhy tvarů, porovnává vlastnosti, které zakládají, jejich podobnost či odlišnost, jejich vztahy, pozná různorodé přírodní a umělé materiály, seznamuje

Více

Příloha č. 9 VÝTVARNÁ VÝCHOVA

Příloha č. 9 VÝTVARNÁ VÝCHOVA Žák při vlastních tvůrčích činnostech pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření (světlostní poměry, barevné kontrasty, proporční ) Žák využívá a kombinuje prvky vizuálně obrazného vyjádření ve vztahu

Více

Výtvarná výchova - 1. ročník

Výtvarná výchova - 1. ročník Výtvarná výchova - 1. ročník rozpoznává a pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření /linie, tvary, objemy, barvy, objekty dokáže uspořádat, střídat nebo kombinovat jednoduché prvky interpretuje různá

Více

Umění a kultura. Výtvarná výchova. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast.

Umění a kultura. Výtvarná výchova. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast. Oblast Předmět Období Časová dotace Místo realizace Charakteristika předmětu Průřezová témata Umění a kultura Výtvarná výchova 1. 9. ročník 1. 3. ročník 1 hodina týdně 4. 5. ročník 2 hodiny týdně 6. 7.

Více

RVP ŠVP UČIVO - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov

RVP ŠVP UČIVO - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov Dodatek č.17 PŘEDMĚT: ČESKÝ JAZYK A LITERATURA ROČNÍK: 8. ročník ČESKÝ JAZYK - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov - rozlišuje

Více

Výtvarná výchova. Barevný svět kolem nás, barvy které známe

Výtvarná výchova. Barevný svět kolem nás, barvy které známe 1 Výtvarná výchova Výtvarná výchova Učivo Barevný svět kolem nás, barvy které známe Barvy základní, podvojné a jejich uplatnění při VOV, možnost použití redukované né škály Barvy lazurní/husté; odstíny,

Více

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu VÝTVARNÁ VÝCHOVA A/ Charakteristika předmětu Obsahové vymezení Vyučovací předmět Výtvarná výchova rozvíjí tvořivé schopnosti, které žáci získali na prvním stupni ve vyučovacím předmětu Tvořivost a prostřednictvím

Více

Výtvarná výchova v 5. ročníku

Výtvarná výchova v 5. ročníku Výtvarná výchova v 5. ročníku září Rozvíjení smyslové citlivosti Řeší úkoly dekorativního charakteru v ploše (symetrická a asymetrická řešení). Místo mých prázdnin Využívá přítlak, odlehčení, šrafování,

Více

Tabulace učebního plánu

Tabulace učebního plánu Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět: výtvarná výchova Ročník: Kvinta, I.ročník Tématická oblast Obrazové znakové systémy ilustrace povídky z díla anglicky mluvících autorů interakce

Více

ročník 1. 2. 3. 4. 5. celkem počet hodin 1 2 2 1 1 7

ročník 1. 2. 3. 4. 5. celkem počet hodin 1 2 2 1 1 7 VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu Předmět Výtvarná výchova realizuje obsah vzdělávací oblasti Umění a kultura. Těžiště a hlavní cíl Výtvarné výchovy je přímo v jejích hodinách, v přímém

Více

A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět: VÝTVARNÉ ČINNOSTI A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Volitelný předmět Výtvarné činnosti má časovou dotaci 2 hodiny v u. Výuka

Více

Výtvarná výchova ve 4. ročníku

Výtvarná výchova ve 4. ročníku Výtvarná výchova ve 4. ročníku září Rozvíjení smyslové citlivosti Připomene si zásady bezpečnosti a hygieny při práci. Užívá v plošném vyjádření linie a barevné plochy, kombinuje prvky ve vztahu Místo

Více

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika předmětu

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika předmětu Vzdělávací obor : Výtvarná výchova VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika předmětu Obsahové vymezení vyučovacího procesu Výtvarná výchova - přesahuje svým obsahem přes hranice svého předmětu do všech oblastí

Více

Vzdělávací obor Výtvarná výchova Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Vyučovací předmět Výtvarná výchova je dotován hodinami podle školou stanovených pravidel, uvedených v tabulaci učebního plánu.

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu výtvarná výchova

Charakteristika vyučovacího předmětu výtvarná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu výtvarná výchova Obsahové vymezení Výtvarný obor navazuje na výtvarnou výchovu základní školy a vychází ze vzdělávacího obsahu Výtvarného oboru v RVP G. Časové vymezení

Více

Časové, organizační a obsahové vymezení vyučovacího předmětu: Výtvarná výchova se vyučuje jako samostatný vyučovací předmět,

Časové, organizační a obsahové vymezení vyučovacího předmětu: Výtvarná výchova se vyučuje jako samostatný vyučovací předmět, VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu -2. stupeň Časové, organizační a obsahové vymezení vyučovacího předmětu: Výtvarná výchova se vyučuje jako samostatný vyučovací předmět, v 6., 7. ročníku

Více

5.1.5.2. Výtvarná výchova

5.1.5.2. Výtvarná výchova 5.1.5.2. Výtvarná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu - 1. stupeň: Vzdělávací obor Výtvarná výchova ze vzdělávací oblasti Umění a kultura je zařazen do všech ročníků prvního stupně a je zaměřen

Více

VÝTVARNÁ ŘADA - ČAS. Charakteristika výtvarné řady. Téma: Čas. Cílové zaměření :

VÝTVARNÁ ŘADA - ČAS. Charakteristika výtvarné řady. Téma: Čas. Cílové zaměření : VÝTVARNÁ ŘADA - ČAS Charakteristika výtvarné řady Téma: Čas Cílové zaměření : -k učení se prostřednictvím vlastní tvorby opírající se o subjektivně jedinečné vnímání, cítění, prožívání a představy; k rozvíjení

Více

Výtvarná výchova - 3. období

Výtvarná výchova - 3. období Výtvarná výchova - 3. období Učivo Výstupy Kompetence Průřezová témata Metody a formy Rozvíjení smyslové citlivosti Prvky vizuálně obrazného - linie, tvary, objemy, světlostní a barevné kvality, textury;

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět výtvarná výchova

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA VÝTVARNÝCH UMĚNÍ FACULTY OF FINE ART MIMO VYMEZENÍ OUTSIDE THE LIMIT

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA VÝTVARNÝCH UMĚNÍ FACULTY OF FINE ART MIMO VYMEZENÍ OUTSIDE THE LIMIT VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA VÝTVARNÝCH UMĚNÍ FACULTY OF FINE ART ATELIÉR SOCHAŘSTVÍ 1 STUDIO SCULPTURE 1 MIMO VYMEZENÍ OUTSIDE THE LIMIT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR

Více

Etická výchova. Charakteristika vzdělávacího oboru. Časové vymezení. Organizační vymezení

Etická výchova. Charakteristika vzdělávacího oboru. Časové vymezení. Organizační vymezení 2. st. Charakteristika vzdělávacího oboru na II. stupni navazuje na učivo a očekávané výstupy I. stupně. Prolíná celou škálou vzdělávacích oblastí. Nejvíce koresponduje se vzdělávacími obsahy Člověk a

Více

5.8.2 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

5.8.2 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu 5.8.2 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Předmět: Výtvarná výchova Ročník: 1. Očekávané výstupy z RVP ZV Školní výstupy Učivo Přesahy a vazby (mezipředmětové vztahy, průřezová témata) zorganizuje si

Více

Umělecké aspekty larpu

Umělecké aspekty larpu Umělecké aspekty larpu Pavel Gotthard Anotace Film i divadlo jsou obecně chápány jako potenciálně umělecké formy. Proč tak nechápeme i larp? Tato přednáška se zaměří na potenciál larpu coby plnohodnotné

Více

5.2.2 Studijní zaměření: Komplexní výtvarná tvorba

5.2.2 Studijní zaměření: Komplexní výtvarná tvorba 5.2.2 Studijní zaměření: Komplexní výtvarná tvorba Obsahem komplexní výtvarné tvorby je teoretické i praktické zvládnutí jednotlivých výtvarných technik, poznávání moderních technologií a seznámení se

Více

4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova. 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova

4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova. 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Výtvarný výchova spadá spolu

Více

Výtvarná kultura. Studijní opora předmětu

Výtvarná kultura. Studijní opora předmětu Studijní opora předmětu Výtvarná kultura Typ předmětu: povinný Doporučený ročník: 1 Rozsah studijního předmětu: 1 semestr Rozsah hodin výuky: 8 hod. / sem. počet hodin pro samostudium: 70 Způsob zakončení:

Více

Konkretizovaný výstup Konkretizované učivo Očekávané výstupy RVP

Konkretizovaný výstup Konkretizované učivo Očekávané výstupy RVP Ročník: I. III. - rozeznává různé přírodní materiály - seznamuje se s rozličnými technikami přechází od hry k experimentu Experimenty s nástroji - kresba: rukou, tužkou, rudkou, uhlem, dřívkem, fixy, malba

Více

VY_32_INOVACE_D 12 11

VY_32_INOVACE_D 12 11 Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory

Více

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU Vzdělávání na I. stupni základního studia je sedmileté a je určeno žákům, kteří dosáhli věku 7 let. Tato věková hranice platí bez ohledu na skutečnost, zdali žák navštěvoval

Více

MLUVÍCÍ HLAVY. PRŮŘEZOVÁ TÉMATA: ZV a GV: MV, OSV OV: OVDS. KLÍČOVÉ KOMPETENCE: K učení, k řešení problémů, komunikativní DOPORUČENÝ VĚK: 14+

MLUVÍCÍ HLAVY. PRŮŘEZOVÁ TÉMATA: ZV a GV: MV, OSV OV: OVDS. KLÍČOVÉ KOMPETENCE: K učení, k řešení problémů, komunikativní DOPORUČENÝ VĚK: 14+ AKTIVITA / PROJEKT MLUVÍCÍ HLAVY ANOTACE: Aktivita seznamuje žáky se základy filmové řeči. Žáci se teoreticky seznámí s druhy záběrů a naučí se je při projekci ukázek prakticky poznávat. Vyzkouší si plánování

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce:

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639 Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 11 Neratovice tel.:

Více

Učební osnovy pracovní

Učební osnovy pracovní ZV Základní vzdělávání 2 týdně, povinný Rostliny v prostředí Žák: uvědomí si a zaznamená tvary, barvy a linie sleduje základní přírodní zákonitosti ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA Ekosystémy Prvouka Prvouka -

Více

6.15 Výtvarná výchova

6.15 Výtvarná výchova 6.15 Výtvarná výchova 6.15.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Charakteristika vzdělávací oblasti Obsahové vymezení vyučovacího předmětu: je založen na tvůrčích činnostech-tvorbě,vnímání a interpretaci

Více

5.7.2 Výtvarná výchova (VV)

5.7.2 Výtvarná výchova (VV) 5.7.2 Výtvarná výchova (VV) 5.7.2.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova A. Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím

Více

Žánr fantasy jako zdroj inspirace pro současné umělecké obory Představení vlastní oblíbené fantasy literatury a její převedení do výtvarného díla

Žánr fantasy jako zdroj inspirace pro současné umělecké obory Představení vlastní oblíbené fantasy literatury a její převedení do výtvarného díla Maturitní práce z Estetické výchovy 2014 1. Témata maturitních prací 1. Fantasy a umění, aneb od knihy k obrazu Žánr fantasy jako zdroj inspirace pro současné umělecké obory Představení vlastní oblíbené

Více

UMĚNÍ A KULTURA. VÝTVARNÁ VÝCHOVA 2.stupeň ZŠ

UMĚNÍ A KULTURA. VÝTVARNÁ VÝCHOVA 2.stupeň ZŠ 348 Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: UMĚNÍ A KULTURA VÝTVARNÁ VÝCHOVA 2.stupeň ZŠ CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU Obsahové, časové a organizační vymezení Ročník 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Dotace 1 1 1 2 2 2 1 1

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

CIVIC MINDS. WORKSHOPY / VÝSTAVA / FILMY Mezinárodní putovní projekt Praha, Bratislava, Vídeň, Krakov 2012

CIVIC MINDS. WORKSHOPY / VÝSTAVA / FILMY Mezinárodní putovní projekt Praha, Bratislava, Vídeň, Krakov 2012 CIVIC MINDS WORKSHOPY / VÝSTAVA / FILMY Mezinárodní putovní projekt Praha, Bratislava, Vídeň, Krakov 2012 PŘEDSTAVENÍ PROJEKTU STRANA 1 Co jsme? Jací jsme? Co formuje naše emoce a postoje v dnešní zmatené

Více

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vyučovací předmět: Výtvarná výchova Období: 3. období Počet hodin ročník: 66 66 66 33 Učební texty: 1 3. období A) Cíle vzdělávací oblasti

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 8. ročník Zpracovala: Mgr. Marie Čámská Jazyková výchova spisovně vyslovuje běžně užívaná cizí slova umí spisovně vyslovit běžná cizí slova

Více

SBÍRKA GRAFICKÉHO DESIGNU POHLEDNICE

SBÍRKA GRAFICKÉHO DESIGNU POHLEDNICE SBÍRKA GRAFICKÉHO DESIGNU POHLEDNICE Muzejní sbírka pohlednic patří k nejbohatším, čítá několik tisíc kusů, přičemž její velká část je zatím uložena jako netříděný fond. Vedle místopisných tématik jsou

Více

Vyučovací předmět: PRAKTIKA Z INFORMATIKY. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět: PRAKTIKA Z INFORMATIKY. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět: PRAKTIKA Z INFORMATIKY A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Časové vymezení vyučovacího předmětu praktika z informatiky je podle

Více

Úvod do audiovizuální komunikace. Jana Dannhoferová Ústav informa3ky PEF MZLU v Brně Audiovizuální komunikace (AVK)

Úvod do audiovizuální komunikace. Jana Dannhoferová Ústav informa3ky PEF MZLU v Brně Audiovizuální komunikace (AVK) Úvod do audiovizuální komunikace Jana Dannhoferová Ústav informa3ky PEF MZLU v Brně Audiovizuální komunikace (AVK) Co nás dnes čeká? Představení předmětu Organizace přednášek a cvičení Ukončení předmětu

Více

CO JE DOKUMENTÁRNÍ FILM

CO JE DOKUMENTÁRNÍ FILM CO JE DOKUMENTÁRNÍ FILM Slovo dokument pochází z latinského documentum a může označovat doklad, důležitou listinu, důkaz nebo svědectví. Přídavné jméno dokumentární pak vyjadřuje, že něco je založené na

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

ZŠ, Praha 10, Brigádníků 14/510 ZÁVĚREČNÉ PRÁCE ŽÁKŮ DEVÁTÉHO ROČNÍKU

ZŠ, Praha 10, Brigádníků 14/510 ZÁVĚREČNÉ PRÁCE ŽÁKŮ DEVÁTÉHO ROČNÍKU ZŠ, Praha 10, Brigádníků 14/510 ZÁVĚREČNÉ PRÁCE ŽÁKŮ DEVÁTÉHO ROČNÍKU Předmět Předmět bude sloužit zejména k prohlubování zájmu žáků 9. tříd a rozvíjení dovedností týkajících se práce s textem, plnění

Více

Výtvarná výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu:

Výtvarná výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu: Výtvarná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu: Obsahové vymezení Výtvarná výchova umožňuje žákům poznávat okolní i vnitřní svět prostřednictvím výtvarných činností. Je součástí vzdělávací oblasti

Více

Psychologické základy vzdělávání dospělých

Psychologické základy vzdělávání dospělých Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova ŠVP LMP

Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova ŠVP LMP Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova ŠVP LMP Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Výtvarná výchova Předmět Výtvarná výchova v podmínkách školy pro žáky se zdravotním

Více

5.3.1. Informatika pro 2. stupeň

5.3.1. Informatika pro 2. stupeň 5.3.1. Informatika pro 2. stupeň Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie umožňuje všem žákům dosáhnout základní úrovně informační gramotnosti - získat

Více

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu

Více

Charakteristika předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj kompetencí žáků - viz předmět Výtvarná výchova

Charakteristika předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj kompetencí žáků - viz předmět Výtvarná výchova Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Volitelné předměty - Umění a kultura Výtvarná tvorba Charakteristika předmětu Vzdělávací obsah: Základem vzdělávacího obsahu předmětu Výtvarná tvorba je vzdělávací

Více

Volitelné dějiny umění

Volitelné dějiny umění školní vzdělávací program ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI PLACE HERE ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI Název školy Adresa Palackého 211, Mladá Boleslav

Více

- 1 - Výstup Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy

- 1 - Výstup Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy - 1 - Vyučovací předmět : Český jazyk a literatura (komunikační a slohová výchova) Výstup Učivo Průřezová témata Mezipředmětové - odlišuje ve čteném nebo slyšeném textu fakta od názorů a hodnocení, ověřuje

Více

Interaktivní výstava na motivy knihy HISTORIE EVROPY Renáty Fučíkové.

Interaktivní výstava na motivy knihy HISTORIE EVROPY Renáty Fučíkové. Interaktivní výstava na motivy knihy HISTORIE EVROPY Renáty Fučíkové. Výstava je trojdimenzionálním ztvárněním původní české knihy Historie Evropy obrazové putování od Renáty Fučíkové. Expozice má interaktivní

Více

Grafická a multimediální laboratoř KOMPOZICE 1. Úvod

Grafická a multimediální laboratoř KOMPOZICE 1. Úvod KOMPOZICE 1 Úvod KOMPOZICE - ZÁKLADY fotografování: aktivní kreativní vyjadřovací činnost nejjednodušší tvůrčí postup každý může rozvíjet své vidění, kreativitu, vnímání i interakci s okolím automatika

Více

OBSAH. Úvodem 13. KAPITOLA 1 Osobitost webdesignu 23. O autorovi 11 Poděkování 11

OBSAH. Úvodem 13. KAPITOLA 1 Osobitost webdesignu 23. O autorovi 11 Poděkování 11 OBSAH O autorovi 11 Poděkování 11 Úvodem 13 Co vás čeká a nemine 14 Úvod do osobitého designu 14 Motivy a motivace 15 Úvod do osobitosti 16 Nadějné vyhlídky 17 Často kladené dotazy 18 Konvence použité

Více

6.16 Výtvarná výchova

6.16 Výtvarná výchova 6.16 Výtvarná výchova 6.16.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení předmětu: Vyučovací předmět výtvarná výchova realizuje vzdělávací obsah Výtvarného oboru ze vzdělávací oblasti Umění

Více

Charakteristika předmětu Anglický jazyk

Charakteristika předmětu Anglický jazyk Charakteristika předmětu Anglický jazyk Vyučovací předmět Anglický jazyk se vyučuje jako samostatný předmět s časovou dotací: Ve 3. 5. ročníku 3 hodiny týdně Výuka je vedena od počátečního vybudování si

Více

VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu

VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět Výtvarná výchova se vyučuje jako samostatný předmět ve všech ročnících: v 1. 3. ročníku 1

Více

Vzdělávací obor - Výtvarná výchova - obsah

Vzdělávací obor - Výtvarná výchova - obsah 1. ročník Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Vzdělávací obor - Výtvarná výchova - obsah Kompetence pracovní 1. ZÁKLADNÍ Pořádek na pracovní desce Základní barvy, jejich míchání,

Více

portrét autoportrét vs. Mas umelecke strevo? 2015/16 Soutěž o výtvarném umění pro studenty středních škol a gymnázií.

portrét autoportrét vs. Mas umelecke strevo? 2015/16 Soutěž o výtvarném umění pro studenty středních škol a gymnázií. áš š á Mas umelecke strevo? 2015/16 š Soutěž o výtvarném umění pro studenty středních škol a gymnázií. Vážené pedagožky a pedagogové, nabízíme Vám a Vašim studentům účast v 7. ročníku již tradiční studentské

Více

1. Emo ní inteligence: p ehled základních p ístup a aplikací. 2. Poradenská psychologie pro d ti a mládež.

1. Emo ní inteligence: p ehled základních p ístup a aplikací. 2. Poradenská psychologie pro d ti a mládež. 1. Emoční inteligence: přehled základních přístupů a aplikací. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 367 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-229-4 emoce; inteligence; sociální komunikace; dovednost; interpersonální vztahy;

Více

PAVEL HEJNÝ PORTFOLIO

PAVEL HEJNÝ PORTFOLIO PAVEL HEJNÝ PORTFOLIO MÁ KŮŽE 1:1 NA FOTOPAPÍRU (2010) BEFORE AND AFTER (2010, 100x100, digital print) Vytvořil jsem dvě čtvercové fotografie moře s válcem skrz hladinu. Rád bych takto reprezentoval dva

Více

10.10., 8:00-12:00, 17.10., 12:00-16:00 31.10., 8:00-12:00, 07.11., 12:00-16:00

10.10., 8:00-12:00, 17.10., 12:00-16:00 31.10., 8:00-12:00, 07.11., 12:00-16:00 Kurz/workshop 1 skupina 2 skupina Kurz Sebereflexe, sebediagnostika a diagnostika (- skupina cca 15 osob, 4 hodinový kurz, celk. 2 20.9., 12:00- běhy 16:00 20.9., Kurzy Adaptace Kurz Worklife balance 10.10.,

Více

5.7.3 Výtvarná výchova 1. stupeň

5.7.3 Výtvarná výchova 1. stupeň 5.7.3 Výtvarná výchova 1. stupeň Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu: Vyučovací předmět patří do vzdělávací oblasti Umění a kultura. Charakteristickým znakem vyučování

Více

Posudek oponenta diplomové práce

Posudek oponenta diplomové práce Katedra: Religionistiky Akademický rok: 2012/2013 Posudek oponenta diplomové práce Pro: Studijní program: Studijní obor: Název tématu: Pavlu Voňkovou Filosofie Religionistika Křesťansko-muslimské vztahy

Více

Digitální fotografie II. Mgr. Milana Soukupová Gymnázium Česká Třebová

Digitální fotografie II. Mgr. Milana Soukupová Gymnázium Česká Třebová Digitální fotografie II Mgr. Milana Soukupová Gymnázium Česká Třebová Téma sady didaktických materiálů Číslo a název šablony Číslo didaktického materiálu Druh didaktického materiálu Téma didaktického materiálu

Více

Učební pomůcky. Didaktická technika

Učební pomůcky. Didaktická technika pro výuku zeměpisu Učební pomůcky zprostředkování žákům poznání skutečností a slouží k osvojování jejich vědomostí a dovedností jsou to takové předměty a materiály, které jsou používány ve vyučovacími

Více

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Výtvarný výchova spadá spolu

Více

NE-KONEČNÉ Daniela Halová

NE-KONEČNÉ Daniela Halová NE-KONEČNÉ Daniela Halová Ateliér konceptuální tvorby, VI.ročník Akademický rok 2010/2011 Vedoucí diplomové práce: prof. Miloš Šejn Oponent: Ivan Pinkava Úvod Cílem, k němuž směřuje veškerý život, je smrt.

Více

Předmět: Český jazyk a literatura

Předmět: Český jazyk a literatura 21. sestaví osnovu vyprávění a na jejím základě vytváří krátký mluvený nebo písemný projev s dodržením časové posloupnosti 30. porovnává významy slov, zvláště slova stejného nebo podobného významu a slova

Více

Rozvíjení komunikačních dovedností krok za krokem 1. 5. ročník základní školy program Místo pro život. 1. krok ÚROVEŇ 1

Rozvíjení komunikačních dovedností krok za krokem 1. 5. ročník základní školy program Místo pro život. 1. krok ÚROVEŇ 1 Rozvíjení komunikačních dovedností krok za krokem 1. 5. ročník základní školy program Místo pro život 1. krok ÚROVEŇ 1 vytvářet představy (vizualizace), vyjadřovat je slovy nebo jednoduchými výrazy sdílet

Více

Návrh volitelných předmětů pro sexty ve škol. roce 2008/9

Návrh volitelných předmětů pro sexty ve škol. roce 2008/9 Návrh volitelných předmětů pro sexty ve škol. roce 2008/9 Literatura dnes (Literární seminář pro sexty zaměřený na současnou produkci domácí i světovou ve výběru osobností děl a žánrů podle vyučujícího

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 9. ročník Zpracovala: Mgr. Marie Čámská Jazyková výchova spisovně vyslovuje běžně užívaná cizí slova samostatně pracuje s Pravidly českého

Více

Výtvarná výchova. Barevný svět kolem nás, barvy které známe

Výtvarná výchova. Barevný svět kolem nás, barvy které známe 1 Výtvarná výchova Výtvarná výchova Učivo Barevný svět kolem nás, barvy které známe Barvy základní (žlutá, modrá, červená), míchání barev podvojných (zelená, fialová, oranžová) Barvy světlé/tmavé; teplé/studené

Více

6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník

6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník 6. Průřezové téma - MEDIÁLNÍ VÝCHOVA 6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník kritické, poslouchání a pozorování mediálních sdělení pěstování kritického přístupu ke zpravodajství a reklamě rozlišování zábavních

Více

Mediální výchova CVIČEBNICE ŘEŠENÍ. Jan Pospíšil Lucie Sára Závodná. www.computermedia.cz. Nakladatelství a vydavatelství R

Mediální výchova CVIČEBNICE ŘEŠENÍ. Jan Pospíšil Lucie Sára Závodná. www.computermedia.cz. Nakladatelství a vydavatelství R Mediální výchova CVIČEBNICE ŘEŠENÍ Jan Pospíšil Lucie Sára Závodná Nakladatelství a vydavatelství R www.computermedia.cz Obsah Obsah CVIČEBNICE Komunikace... 7 Komunikace a komunikační proces... 7 Historie

Více

ČTĚME DĚTEM 20 MINUT DENNĚ. KAŽDÝ DEN! To není JDI A ČTI SI, ale POJĎ, BUDU TI ČÍST

ČTĚME DĚTEM 20 MINUT DENNĚ. KAŽDÝ DEN! To není JDI A ČTI SI, ale POJĎ, BUDU TI ČÍST ČTĚME DĚTEM 20 MINUT DENNĚ. KAŽDÝ DEN! Naším cílem je prostřednictvím společného čtení budovat pevné vazby v rodině a podporovat širší přístup dětí a mládeže ke kulturním statkům. Předčítání rozvíjí paměť

Více

6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník

6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník 6. Průřezové téma - MEDIÁLNÍ VÝCHOVA 6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník pěstování kritického přístupu ke zpravodajství a reklamě ; TV - diskuse o ČJ - zpráva, oznámení; VkZ- život bez závislostí (reklama

Více

Specializace z výtvarné výchovy ročník TÉMA

Specializace z výtvarné výchovy ročník TÉMA Specializace z výtvarné výchovy 2-4 Seznamování s uměním v praxi 2 Teorie výtvarného a samostatně vyhledává informace o dané tematice, autorovi; aktivně se podílí na programu exkurzí; vyjádří vlastní prožitky

Více

úhel POHLEDU MIRKa KAUFMANa FRANTIŠEK KINSKÝ představuje/presents

úhel POHLEDU MIRKa KAUFMANa FRANTIŠEK KINSKÝ představuje/presents FRANTIŠEK KINSKÝ představuje/presents úhel POHLEDU MIRKa KAUFMANa GALERIE KINSKÝ / KOSTELEC NAD ORLICÍ / 15. 6. - 28. 7. 2013 PROJEKT S NÁZVEM ÚHEL POHLEDU SI KLADE ZA CÍL ZMAPOVAT A PŘEDSTAVIT TVORBU

Více

Interaktivní divadelní představení

Interaktivní divadelní představení Interaktivní divadelní představení Motivace Rozhodly jsme se na základě našich různých zkušeností s divadlem a názorů na něj, které se v určitých místech protínají, posunout od verbální kritiky k vytvoření

Více

Cesta do školy. PhDr.FilipRoubíček,Ph.D.,Praha

Cesta do školy. PhDr.FilipRoubíček,Ph.D.,Praha PhDr.FilipRoubíček,Ph.D.,Praha Obor RVP ZV: Ročník: Časový rámec: (tematický okruh: závislosti, vztahy a práce s daty) 4. 7. ročník ZŠ a odpovídající ročníky víceletých gymnázií 45 60 minut METODIKA MATERIÁL

Více

Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění

Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění In-formace pojem informace, z lat. dávat tvar KDO pozoruje, kdo je to POZOROVATEL vědomá mysl, duše, (ztotoţnění se s já) DÁVAT TVAR = vytvořit asociaci,

Více

6. ROČNÍK SOUTĚŽE O VÝTVARNÉM UMĚNÍ PRO STUDENTY STŘEDNÍCH ŠKOL A GYMNÁZIÍ

6. ROČNÍK SOUTĚŽE O VÝTVARNÉM UMĚNÍ PRO STUDENTY STŘEDNÍCH ŠKOL A GYMNÁZIÍ 6. ROČNÍK SOUTĚŽE O VÝTVARNÉM UMĚNÍ PRO STUDENTY STŘEDNÍCH ŠKOL A GYMNÁZIÍ úvodní dopis téma harmonogram workshopy kontakt Vážené pedagožky a pedagogové, nabízíme Vám a Vašim studentům účast v 6. ročníku

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Projekt: číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Digitální učební materiál Digitální učební materiály ve škole, registrační Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více