KVALITATIVNÍ PŘÍSTUP A METODY VE VĚDÁCH O ČLOVĚKU
|
|
- Jaroslava Horáčková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta KVALITATIVNÍ PŘÍSTUP A METODY VE VĚDÁCH O ČLOVĚKU X Vybrané aspekty teorie a praxe Matúš Šucha Miroslav Charvát Vladimír Řehan (Eds.) Olomouc 2011
2 Oponenti: Prof. PhDr. Ivo Čermák, CSc. Doc. PhDr. Vladimír Chrz, Ph.D. Základ publikace tvoří příspěvky z X. česko-slovenské konference Kvalitativní přístup a metody ve vědách o člověku Kvalitativní výzkum a vzdělávání. Konference se konala ledna 2011 v Olomouci. Na vydání této publikace se finančně podílely: Rozvojové projekty veřejných vysokých škol (MŠMT ČR) Katedra psychologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Neoprávněné užití tohoto díla je porušením autorských práv a může zakládat občanskoprávní, správněprávní popř. trestněprávní odpovědnost. Autorem ilustrace na obálce je Mgr. Jiří Charvát. Název ilustrace: č.p Editors Matúš Šucha, Miroslav Charvát, Vladimír Řehan, 2011 Univerzita Palackého v Olomouci, 2011 Ediční řada Sborníky 1. vydání ISBN
3 253 OD SOCIÁLNÍHO JÁ K EKOLOGICKÉMU JÁ CESTOU VÝCHOVY UMĚNÍM Jiří Závora Katedra psychologie Pedagogické fakulty Univ. J.E. Purkyně, Ústí n. L. Abstrakt: Příspěvek pojednává o možnostech ekosofické výchovy z hlediska jejího vlivu na osobní přístup k životu. Předmětem teoretické analýzy, s příklady uplatnění v praxi, je konkrétní způsob aplikace principů hlubinně ekologické výchovy. Cílovými kategoriemi ekosofie jsou kvalita a způsob vnímání a prožívání světa, seberealizace člověka a schopnost využívat možností skutečnosti. Hlubinná ekologie je zde předpokládána jako účinný modus vivendi podporující kvalitu života a jeho smysl. Výchova uměním je představována jako cesta srozumitelného a zároveň neredukovaného předávání principů hlubinné ekologie. Klíčová slova: Ekosofie, mimo-racionální identifikace, zpomalení, výchova uměním, možnosti a uspořádání skutečnosti Pozn. Vznik tohoto textu byl podpořen grantem FR 2075/2008 Výtvarný a tvůrčí zážitek při prevenci sociálně patologických jevů a interkulturní výchově v pregraduální připravě pedagogů. 1 Naessova ekosofie, Skolimowského interpretace Hlubinná ekologie (ekosofie) je spojena se jménem svého zakladatele, Arne Naessem (např.1993, 1996a,b). U nás, v oblasti výchovy uměním, vychází z Naessových myšlenek Marta Pohnerová, která formuluje hlubinně ekologickou platformu svého výtvarně výchovného přístupu do následujícího myšlenkového rámce: 1. Bytosti lidské i mimolidské mají svou vlastní vnitřní hodnotu. Hodnota mimolidských bytostí nezávisí na jejich užitečnosti pro člověka. 2. Rozmanitost a diverzita životních forem přispívají k uplatnění těchto hodnot a jsou samy o sobě hodnotami. 3. Lidé nemají právo snižovat tutu rozmanitost a diverzitu s výjimkou případů, kdy uspokojují své nezbytné potřeby. 4. Rozkvět lidského života, kultury a dalších forem žití si vyžaduje podstatné snížení lidské populace. 5. V současnosti je zasahování lidí do mimolidského světa neúměrné. Tato situace se rapidně zhoršuje. 6. V duchu předchozích bodů potřebujeme změnit své postoje, což ovlivní ekonomiku, technologii a způsoby myšlení. Výsledný stav bude hluboce rozdílný od současného. 7. Změna způsobu myšlení se týká ocenění kvality života spíše, než lpění na vzrůstající životní úrovni. Začneme si hluboce uvědomovat rozdíl mezi velkým a významným.
4 254 Od sociálního Já k ekologickému Já cestou výchovy uměním 8. Ti, kdo přijali předcházející body za své, mají povinnost se pokoušet přímo nebo nepřímo uskutečňovat nezbytné změny. (Pohnerová, 2000:179) Z tohoto rámce je patrné, že Pohnerová vychází ze Skolimowského interpretačního výkladu. Skolimowski (1992) interpretuje Naesse jako humanisticky orientovaného filosofa vycházejícího z kritického hodnocení směřování současného, antropocentricky zaměřeného člověka. (Binka, 1999). Proto je Naess často citován v souvislosti s neantropocentrickým přístupem A. Leopolda (Librová, Marta Pohnerová např. 2000, 1992). Na základech právě této interpretace ekosofie A. Naesse směruje svůj výchovný proud k jednotě všeho živého i neživého (Pohnerová, 2000). Z filosofického úhlu pohledu je v uvedeném interpretačním rámci jednota živého a neživého Pohnerovou rozuměna jako usebrání světa v každém Já : člověk je otevřenou bytostí a nikoliv hibernovaným, vyčleněným systémem. V takové myšlence je zakotven předpoklad otevřenosti člověka a šíře jeho vnitřního prostoru. Pohnerová (2000) o svém přístupu výchovy uměním říká, že je cestou k otevřené bytosti (ekologickému či též širokému Já). Vychází tak z Naessovy (1993) teoretické polarity úzké ego široké Já, přičemž cesta k bohatšímu, hlubšímu a širšímu životu vede podle Naesse jedině skrze široké Já. Úzké ego je Naessova kritická metafora, kterou přibližuje dnešního člověka, uzavřeného a úzkého. 2 Ztotožnění jako způsob poznávání Za praktickým rozšiřováním a otevíráním předpokládaného úzkého já současných dětí i dospělých ve výchově uměním, stojí určitý obsah vědomí, tedy to, jak člověk uvažuje a cítí, když se výtvarně projevuje. Výtvarný proces, plný přirozených překážek, jež tvůrci do cesty klade zvolené medium (malba, grafika, koláž ), je pak v závislosti na obsahu vědomí tvůrce nějak naplňován. Veškeré metafory užívané primárními autory i Pohnerovou, při její teoretické a pojmové explanaci, pobízejí k širokým představám významu. Psychologická analýza obsahů vědomí motivovaných ekosofickými pojmy, by mohla přinést značný posun směrem k lepšímu porozumění tomu, jak člověk uvažuje a cítí při výtvarné tvorbě inspirované myšlenkami hlubinné ekologie. Principy ekosofické epistemologie teoreticky nastiňuje Binka (2007), když hovoří o tzv. emocionálních vlastnostech subjektů Ty jsou podle Naessova předpokladu součástí každého Já a je třeba je v duchu ekosofie rozvíjet. Jde samozřejmě o významy, které vznikají interakčně a narativně: člověk si určitým způsobem všímá a prožívá jevy a projevy života a spřádá je vždy do souvislostí vlastního životního příběhu (Čermák, 2004). Emocionální vlastnosti subjektů pak preexistují ve vědomí jedince a ten jimi poznává a sám se stává nástrojem poznávání (Sedláková 1970). Binka (tamtéž) poukazuje na onen konkrétní způsob (styl), jak se emocionálních vlastní subjektů (jejich kvalit) dotýkat, poznávat je, a tím otevírat a rozšiřovat Já : Hodnotu lesa určíme vcítěním, ztotožněním se, rozplynutím. Vcítěním se poznáváme objektivně 1, objektivněji než vědeckým poznáním. Vychází-li Pohnerové přístup z ekosofických principů, potom by 1 výraz objektivní zde není otázkou tvrdé reality či střízlivého realismu ; jedná se spíše o snahu autora o poukaz na fenomenologickou hodnotu vhledu pod povrch skutečnosti, k jádru věci (Neubauer,2001:21)
5 Jiří Závora 255 uplatnění ztotožnění, vcítění se do subjektů vnějšího světa mělo být ipso facto určitou predispozicí didaktických strategií a postupů. Po podrobnějším studiu didaktického programu Pohnerové Duchovní a smyslové výchovy jsem zjistil, že je realizován ve třech základních tématických okruzích: 1. O všem živém, 2. Poznávání sebe sama a 3. Vnější a vnitřní prostor života. První okruh je naplněn otázkou hledání místa a poslání člověka ve světě. Didaktické postupy prvního okruhu jsou implicitně strategické, jelikož všechny náměty předpokládají, k čemu by děti měly správně dojít k sounáležitosti. Je to okruh, ve kterém nechává autorka děti osahávat životní formy a způsoby. Je to okruh mnohosti, okruh, o kterém Pohnerová uvažuje jako o výchozím. Druhý okruh přenáší pozornost na poznávání vnitřního hlasu a tempa. Didaktické postupy druhého okruhu jsou specificky nestrategické, pokud pomineme jakýsi obecný cíl sebepoznání. Třetí okruh je vyjádřením vztahu mezi vnitřním a vnějším světem. Pohnerová uchopuje kýženou jednotu života dualisticky se strategií sjednocení. Všechny didaktické náměty tří vzájemně se tematicky prostupujících okruhů však spojuje důsledný plán uplatnění mimoracionálního poznávání a kultivace vhledu do prožívané skutečnosti. 3 Změna v nazírání světa jako cíl Ztotožnění je způsobem a predispozicí změny, které má být výchovně dosaženo. Z myšlenkových východisek, které Pohnerová uvádí, plyne, že jde o změnu chápání, (u-chopování) sebe a světa v jednotné bytí. Ztotožnění je tedy změnou v přístupu ke skutečnosti a mezi ztotožněním s vnějšími subjekty a změnou nazírání světa stojí porozumění. Bohuslav Binka (tamtéž) komentuje Naessovu změnu takto: Naess usiluje o změnu nazírání světa, nikoliv o změnu v oblasti etiky. Usiluje o novou, nedualistickou a zároveň realistickou ontologii. Jinými slovy, odmítá klasickou představu člověka v přírodě, představu individuálního, materiálně vymezeného já a tu nahrazuje představou Já s velkým J, Já, které je, ač hierarchizováno, jednotné a jediné a jehož význam je shodný s významem slova átmán v Gándhího textech. Toto široké Já, které se rozvíjí od sociálního já k ekologickému Já až na pomezí metafyzického Já, postupně zahrnuje další a další bytosti, celé ekosystémy a nakonec svět. V tomto konceptu je podle Naesse nutné uznat naprostou rovnost všeho živého, která plyne z naší závislosti na hlubokém uspokojení, jež čerpáme z jednoty s ostatními životními formami. uzké ego zpomalení ztotožnění široké Já dnešní člověk změna způsobu poznávání a prožívání těla změna ve způsobu nazírání těla Graf 1: Paralely ekosofických principů a jejich předávání výchovou uměním
6 256 Od sociálního Já k ekologickému Já cestou výchovy uměním Uvedeným grafem se pokouším vyobrazit analyzované souvislosti mezi ekosofickými tezemi a jejich didaktickým uplatněním. Změny způsobu vnímání, prožívání a chápání světa (jeho nazírání) Pohnerová (tamtéž) vysvětluje na příkladu: Nelze prožít louku a necítit její vůni nebo se nedotýkat trav. Přemýšlí-li dítě o jedinečnosti stébla, přemýšlí současně o jeho i o své sounáležitosti s loukou. Pochopení stébla trávy je tedy pochopením vlastní existence. (s.180). Ač je Pohnerové existenciální paralela jakkoliv problematická, vypovídá jádro uvedeného příkladu o pojednávaných souvislostech: přímý dotek s jevy, uvědomování si jevů v souvislostech, pobyt ve skutečném terénu (přírodě) a nikoliv nad mapou (teorií) (Bateson, 1979); to jsou povahou fenomenologická východiska pro konkrétní motivy a ztvárnění a způsob poznávání motivů je průzkumný a prožitkový. Dospěl jsem tedy k teoretickému závěru, že takové poznávání lze chápat jako poznávání skrze sebe a zároveň učení umění sounáležitosti. 4 Zpomalení jako cesta ke změně prožívání a rozumění světa Podmínkou změny v nazírání světa, tedy společného vysokého cíle Naessovy ekosofie a Pohnerové duchovní a smyslové výchovy, je ekologické rozumění světu. Pohnerová (1992) tuto podmínku realizuje zpomalením, o kterém uvažuje jako o opaku nepřehlédnutelného spěchu současnosti. Spěchem má na mysli dnešního člověka a za něj jej také symbolicky zaměňuje. V obdobném duchu vykresluje obraz člověka současnosti například Konrád Lorenz (2000)...jedním z nejhorších účinků spěchu nebo úzkosti, která ke spěchu žene, je...zřejmá neschopnost moderního člověka strávit byť i jen krátký čas o samotě. Vyhýbá se úzkostně každé možnosti zamyslet se nad sebou a ponořit se do sebe, jako kdyby se obával, že by mu reflexe mohla ukázat děsivou vlastní podobiznu... (s. 29). Podle Pohnerové (2000) vytváří zpomalení prostor pro soustředěnější prožívání a prohlubování sounáležitosti se světem. Pohnerová (tamtéž) vede dítě tak, aby ve svém okolí objevilo vlastní místo a uvědomilo si svou duchovní sounáležitost se světem s jeho prožíváním, chápáním a ztotožněním se. (s.179). Určitou paralelu lze najít v praktických zkušenostech výtvarných pedagogů, artefiletiků a arteterapeutů, kteří vnímají, že pro účastnou participaci na žité skutečnosti je zapotřebí respektovat určité tempo života (Slavík, 2000). Pohnerová chápe zpomalení jako podmínku jak se umět soustředit na skutečnost prostřednictvím smyslově ukotvené činnosti v žité přítomnosti (např. Pohnerová, 1992) a zároveň jako na jedinečnou možnost, jak se účinně bránit proti uniformitě myšlení a stereotypu vyjadřování (Pohnerová 2000:180). Tím se Pohnerová vrací k úzkému a uzavřenému sociálnímu já a zároveň odhaluje významy, které jsou tímto filosofickým konceptem Pohnerovou míněny. Pohnerová uvádí do detailu a celku výtvarného artefaktu a uvažuje o těchto kategoriích jako o příležitostech k prožitku, který odráží jedinečný pohled tvůrce. Explicitně tím varuje před péčí o napodobování viděného a zároveň zachování respektu k osobní identitě. Přenáší pozornost z formy na obsah a klade na první místo naprostou volnost projevu. Z úvah autorky plyne, že je-li tvůrce soustředěn na obsah a mál-li možnost svobodné volby, je do výtvarného média duševně a duchovně ponořen. Medium se stává v jistém smyslu partnerem a jeho (kontinuální) zakoušení formou komunikace. Je pozoruhodné a stojí za úvahu, že právě nejhlubší, duchovní ponor do procesu tvorby,
7 Jiří Závora 257 který výtvarní pedagogové pozorují ve formě jistého vytržení či též stavu mírného transu tvůrce, je realizovatelný teprve skrze soustředěnou smyslovost. 2 5 Závěr Pohnerové výchova uměním, založená na hlubinně ekologických principech, nese název Duchovní a smyslová výchova. Duchovní i smyslové je realizací výchozího filosofického rámce ekosofie Arne Naesse ve Skolimowského interpretaci. Pohnerová svým programem prakticky realizuje Naesovu filosofii tak, že využívá mimoracionální identifikace, ztotožnění s živými i neživými subjekty světa k poznávání jejich kvality, zpomaluje (ve smyslu subjektivního tempa prožívání skutečnosti), aby umožnila tvůrci ukotvit se ve smyslové činnosti, která je překonáváním překážek výtvarného media teď a tady. Z hlediska cíle usiluje o změnu v nazírání světa od úzkého chápání světa sociálního já k širokému rozumění světu a všemu živému ekologického Já. Pohnerová pracuje s hlubinně ekologickými, tedy filosofickými východisky, avšak k bližšímu uchopení významů a významotvorných jevů se nevyjadřuje. V hermeneutickém výkladu se však ukázaly souvislosti, jež významově vyjasňují jinak poměrně široké filosofické koncepty, jež jsou v didaktickém programu Duchovní a smyslové výchovy aplikovány. Použitá literatura: Bateson, G. (1979). Mind and Nature: A Necessary Unity. New York: Hampton Press. ISBN Binka, B. (1999). Několik kritických poznámek k hlubinné ekologii Arne Naesse. Universitas č. 4, s ISSN Binka, B. (2007). Rozporuplný Arne Naess několik poznámek k zakladateli hlubinné ekologie I. Envigogika, 2, Praha : CŹP UK. ISSN: , [vyhledáno dne na: Csikszentmihalyi, M. (1996). O štěstí a smyslu života: můžeme zvládat své prožitky a ovlivňovat jejich kvalitu? Praha : NLN, ISBN: Čermák, I. (2004). Narativní myšlení a skutečnost. Čs. psychologie 1 (48), Heidegger, M. (1996). Bytí a čas. Praha: OIKOYMENH. ISBN: Librová, H. (1994). Pestří a zelení : kapitoly o dobrovolné skromnosti. 1. vyd. Brno : Veronica, ISBN Lorenz, K. (1990). Osm smrtelných hříchů člověka. Praha : Panorama, ISBN: Naess, A. (1993). Sebeuskutečnění : ekologický přístup k bytí ve světě. In Myslet jako hora : Shromáždění všech bytostí. 1. vyd. Prešov : Abies, ISBN: Naess, A. (1996a). Ekologie, pospolitost a životní styl : náčrt ekosofie. Přel. J. Hrubý. Prešov : Tulčík, Abies, ISBN: Naess, A. (1996b). Ztotožnění jako zdroj hlubinných ekologických postojů. In Závod s časem. Texty z morální ekologie. Praha : Torst, s. 86; ISBN: k podobným závěrům došel i Csiksentmihalyi (1996) dlouhodobými výzkumy poměrně banální ale soustředěné stereotypní práce (negeotropické prožívání)
8 258 Od sociálního Já k ekologickému Já cestou výchovy uměním Neubauer, Z. (2001). Smysl a svět: hermeneutický pohled na svět. Praha : Moraviapress, ISBN: Pohnerová, M. (1992). Duchovní a smyslová výchova I díl. Polička : Fantisk, ISBN: Pohnerová, M. (2000). Duchovní a smyslová výchova. In Roeselová, V. (Ed.) Proudy ve výtvarné výchově. 1. vyd. Praha : Sarah, s ISBN: Sedláková, M. (1970). K možnostem scientistickeho pojeti introspekce. Studia psychologova I. Acta Universitatis Carolinae Philosophica et Historica 2, Praha, UK, Skolimowski, H. (1992). Living Philosophy : Eco-Philosophy as a Tree of Life. 1. vyd. London : Arkana, ISBN Slavík, J. (Ed.) (2000). Současná arteterapie v České republice a v zahraničí I. Praha : PF UK, ISBN:
UMĚNÍ A KULTURA Charakteristika vzdělávací oblasti
UMĚNÍ A KULTURA Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Umění a kultura umožňuje žákům jiné než pouze racionální poznávání světa a odráží nezastupitelnou součást lidské existence umění a kulturu.
VíceVzdělávací oblast - Člověk a svět práce
Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Pracovní činnosti Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace v učebním plánu je 1 vyučovací hodina týdně.
VíceProudy ve výtvarné pedagogice
Proudy ve výtvarné pedagogice 80. léta 20. století Dochází ke dvěma protichůdným liniím ve výuce výtvarné výchovy: Duchovní a smyslové pedagogika Důraz je kladen na kontakt s matriálem, vlastní tělesnou
VíceZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY A SPECIFIKA PEDAGOGIKY FRANZE KETTA
ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY A SPECIFIKA PEDAGOGIKY FRANZE KETTA Pedagogika Franze Ketta pojmenovává celistvý, na smysl zaměřený přístup ke vzdělávání a výchově. V tomto smyslu se jedná o alternativní pedagogický
VíceVýtvarná výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvíjení klíčových kompetencí žáků
Vzdělávací obor: Výtvarná výchova Obsahové, časové a organizační vymezení Výtvarná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu 1. 5. ročník 2 hodiny týdně Vzdělávací obor Výtvarná výchova zahrnuje využití
VíceZákladní škola Fr. Kupky 350, Dobruška 5.7 UMĚNÍ A KULTURA VÝTVARNÁ VÝCHOVA Výtvarná výchova 1. období 3. ročník
VÝTVARNÁ VÝCHOVA RVP ZV Obsah Základní škola Fr. Kupky 350, 518 01 Dobruška RVP ZV Kód RVP ZV Očekávané výstupy ŠVP Školní očekávané výstupy ŠVP Učivo VV-3-1-01 VV-3-1-02 VV-3-1-03 VV-3-1-04 rozpozná a
VíceŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM UČEBNÍ OSNOVY
UČEBNÍ OSNOVY Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Člověk a jeho svět Náš svět Charakteristika předmětu V předmětu Náš svět je realizován obsah vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět v pěti tematických
VíceMalá didaktika innostního u ení.
1. Malá didaktika činnostního učení. / Zdena Rosecká. -- 2., upr. a dopl. vyd. Brno: Tvořivá škola 2006. 98 s. -- cze. ISBN 80-903397-2-7 činná škola; vzdělávání; vyučovací metoda; vzdělávací program;
VíceZákladní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538
Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační
VíceNÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)
NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých
VícePedagogická psychologie - vědní disciplína, vznikla v 80. letech 19. století, zabývá se chováním, prožíváním člověka v procesu vzdělávání
ŠKOLNÍ PSYCHOLOGIE PEDAGOGICKÁ X ŠKOLNÍ PSYCHOLOGIE Pedagogická psychologie - vědní disciplína, vznikla v 80. letech 19. století, zabývá se chováním, prožíváním člověka v procesu vzdělávání Školní psychologie
VíceVÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu
VÝTVARNÁ VÝCHOVA A/ Charakteristika předmětu Obsahové vymezení Vyučovací předmět Výtvarná výchova rozvíjí tvořivé schopnosti, které žáci získali na prvním stupni ve vyučovacím předmětu Tvořivost a prostřednictvím
VíceSOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA ve vztahu k dalším disciplínám. doc. Michal Kaplánek
SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA ve vztahu k dalším disciplínám doc. Michal Kaplánek Místo sociální pedagogiky v kontextu vědy i praxe Terminologický problém (teorie praxe) Používání stejného pojmu pro vědu i praxi,
Více6.17 Výtvarná výchova 1.stupeň
VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Umění a kultura Výtvarná výchova 6.17 Výtvarná výchova 1.stupeň Vyučovací předmět Výtvarná výchova umožňuje žákům jiné
VícePrvouka. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu (specifické informace o předmětu důležité pro jeho realizaci)
Počet vyučovacích hodin za týden 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 1 2 2 0 0 0 0 0 0 5 Povinný Povinný Povinný Celkem Název předmětu Oblast Charakteristika
VíceČlověk a společnost. 16. Vznik a význam filozofie. Vznik a vývoj význam filozofie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová.
Člověk a společnost 16. Vznik a význam filozofie www.ssgbrno.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Vznik a a význam vývoj filozofie Vznik a vývoj význam filozofie Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo
VíceHumanizace ve vzdělávání. 1. Renesanční období 2. Reformní hnutí 3. Současná podoba humanismu ve školství
Humanizace ve vzdělávání 1. Renesanční období 2. Reformní hnutí 3. Současná podoba humanismu ve školství 14. -16. století (Montaigne, Bacon) antischolastické hnutí, hnutí rozvíjející kritičnost a tvořivost
Více1. Přednáška K čemu je právní filosofie?
1. Přednáška K čemu je právní filosofie? Osnova přednášky: a) Co je filosofie a filosofování b) Proč vznikla právní filosofie c) Předmět a funkce právní filosofie Co znamená slovo filosofie? slovo filosofie
Více1. Emo ní inteligence: p ehled základních p ístup a aplikací. 2. Poradenská psychologie pro d ti a mládež.
1. Emoční inteligence: přehled základních přístupů a aplikací. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 367 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-229-4 emoce; inteligence; sociální komunikace; dovednost; interpersonální vztahy;
VíceVýtvarná výchova. 9. ročník. Zobrazování přírodních forem. Giuseppe Arcimboldo
list 1 / 6 Vv časová dotace: 1 hod / týden Výtvarná výchova 9. ročník VV 9 1 01 vybírá, vytváří a pojmenovává co nejširší škálu prvků vizuálně obrazných vyjádření a jejich vztahů; uplatňuje je pro vyjádření
VíceKOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření
1.1.4. VÝTVARNÁ VÝCHOVA I.ST. ve znění dodatku č.11 - platný od 1.9.2009, č.25 - platný id 1.9.2010, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační
VícePROFESNÍ ETIKA UČITELSTVÍ
PROFESNÍ ETIKA UČITELSTVÍ Biblioterapie v pedagogické praxi Mgr. Marie Mokrá ÚVODEM tematická souvislost etiky s předmětem našeho zájmu učitel = terapeut, nejen v biblioterapii etika výhodou, ne-li nutností(!)
VíceVýstup předmětu Učivo Přesahy a vazby
Ročník: šestý Žák vytvoří a pojmenuje prvky vizuálně obrazných vyjádření a jejich vztahy Žák vytváří prostředky pro vlastní osobité vyjádření, hodnotí jeho účinky s účinky již existujících vizuálně obrazných
VíceNAŠE SPOLEČNÁ PŘÍTOMNOST I
AC TA U N I V ER SI TAT IS C AROLINAE PHILOSOPHICA ET HISTORICA 1/2009 STUDIA SOCIOLOGICA XVI NAŠE SPOLEČNÁ PŘÍTOMNOST I Miloslav Lapka, Jan Vávra, Jiří Šubrt UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE NAKLADATELSTVÍ
VíceUMĚNÍ A KULTURA Charakteristika vzdělávací oblasti
UMĚNÍ A KULTURA Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Umění a kultura umožňuje žákům jiné než pouze racionální poznávání světa a odráží nezastupitelnou součást lidské existence umění a kulturu.
VíceVýtvarná výchova. 8. ročník. Výtvarné vyjádření zajímavých přírodních tvarů studijní, případně fantazií dotvořené práce. Barvy výtvarné hry a etudy
list 1 / 5 Vv časová dotace: 1 hod / týden Výtvarná výchova 8. ročník uplatňuje představivost, fantazii a výtvarné myšlení ve vlastním výtvarném projevu experimentuje s různými druhy linie orientuje se
VíceSEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA
SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,
Více6.1. I.stupeň. Vzdělávací oblast: 6.1.7. Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň
6.1. I.stupeň Vzdělávací oblast: 6.1.7. Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň Vzdělávání ve vyučovacím předmětu Výtvarná výchova : - směřuje k podchycení a
Více4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova
4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova 1. 2. 3. 4. Hodinová dotace Výtvarná výchova 2 2 2 2 Realizuje obsah vzdělávacího oboru Výtvarná výchova RVP ZV. Výuka probíhá ve dvouhodinových
VíceProjekty utváření pozitivního postoje dětí k pohybovým aktivitám
Projekty utváření pozitivního postoje dětí k pohybovým aktivitám Markéta Švamberk Šauerová Pavel Tilinger Václav Hošek Vysoká škola tělesné výchovy a sportu PALESTRA, spol. s r.o. Projekty utváření pozitivního
VíceČasové vymezení Vyučovací předmět Hudební výchova je vyučován s hodinovou časovou dotací ve všech ročnících 1. stupně.
Vzdělávací oblast: UMĚNÍ A KULTURA HV15 Oblast zahrnuje vyučovací předměty: Hudební výchova Výtvarná výchova Hudební výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení Vzdělávací obsah předmětu
Více4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova
4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Výtvarný výchova spadá spolu
VíceSOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA VĚDA A PRAXE RŮZNÁ POJETÍ PŘEDMĚT A METODY
SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA VĚDA A PRAXE RŮZNÁ POJETÍ PŘEDMĚT A METODY Soc. ped. nauka o vztazích prostředí a výchovy Ústřední pojem: socializace (zavedl Durkheim) Východiska: sociální psychologie, sociologie
Více17. Výtvarná výchova
17. 202 Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vyučovací předmět: Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět výtvarná výchova patří do vzdělávací oblasti. Je zařazen do všech čtyř ročníků nižšího
VíceVýběr z nových knih 9/2013 pedagogika
Výběr z nových knih 9/2013 pedagogika 1. 100 aktivit, her a učebních strategií ve výuce cizích jazyků : praktické návody, jak zpříjemnit výuku studentům i sobě / Amy Buttner ; [překlad Irena Ellis] --
VíceDidaktika výtvarné výchovy 1I
OPORY Didaktika výtvarné výchovy 1I Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Pedagogická fakulta, Katedra výtvarné kultury Katedra výtvarné kultury PF UJEP v Ústí nad Labem LS 2018/2019 Vyučující:
VíceVyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu
Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou
VícePEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI
Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Helena Kolibová Karviná 2012 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176) Rozvoj kompetencí
VíceUmění a kultura. Výtvarná výchova. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast.
Oblast Předmět Období Časová dotace Místo realizace Charakteristika předmětu Průřezová témata Umění a kultura Výtvarná výchova 1. 9. ročník 1. 3. ročník 1 hodina týdně 4. 5. ročník 2 hodiny týdně 6. 7.
VíceZákladní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace
Výtvarná výchova - 6. ročník prvky kresebného vyjádření světlo, stín, polostín textura, měkká modelace a šrafura jejich uspořádání v ploše a prostoru základní kresebné techniky např. kresebné studie, figurální
VíceANDRAGOGIKA A VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH
ANDRAGOGIKA A VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH Vybrané kapitoly Miroslava Dvořáková a Michal Šerák filozofická fakulta univerzity karlovy, 2016 KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Dvořáková, Miroslava Andragogika
VíceZákladní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.7 UMĚNÍ A KULTURA VÝTVARNÁ VÝCHOVA Výtvarná výchova 1. období 2.
Obsah Kód Očekávané výstupy ŠVP Školní očekávané výstupy ŠVP Učivo VÝTVARNÁ VÝCHOVA VV-3-1-01 VV-3-1-02 rozpoznává a pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření (linie, tvary, objemy, barvy, objekty);
Více1. Hledání kořenů výchovy v současné společnosti: koncepce, úvahy, názory a dilemata.
1. Hledání kořenů výchovy v současné společnosti: koncepce, úvahy, názory a dilemata. / Štefan Chudý. Brno: Paido 2006. 141 s. -- cze. ISBN 80-7315-131-6 výchova; vzdělávání; společnost; člověk; filozofie
Více3.3. Začlenění průřezových témat
1.3. morál ní 1.2. sociální 1.1. osobnostní 3.3. Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve Školním vzdělávacím programu v souladu s RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa.
VíceKateřina Dytrtová. GP3MP_HTGP Historie a teorie galerijní pedagogiky Karolína Hejduková podzim 2012 vyučující: Mgr. Bc. Alice Stuchlíková, Ph.D.
Kateřina Dytrtová GP3MP_HTGP Historie a teorie galerijní pedagogiky Karolína Hejduková podzim 2012 vyučující: Mgr. Bc. Alice Stuchlíková, Ph.D. Doc. Kateřina Dytrtová, Ph.D. *1964 v Ústí nad Labem 1982
VíceUČEBNÍ OSNOVY. Jazyk a jazyková komunikace Německý jazyk
UČEBNÍ OSNOVY Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Jazyk a jazyková komunikace Německý jazyk Charakteristika předmětu Vyučovací předmět Německý jazyk přispívá k chápání a objevování skutečností, které
VíceProč a jak se stát studentem
Proč a jak se stát studentem DOKTORSKÉHO STUDIJNÍHO OBORU PEDAGOGIKA na FHS UTB ve Zlíně CO budu studovat? Tematicky se zaměřuje na dvě oblasti: a) procesy vyučování a učení a jejich aktéři, b) sociální
VíceUniverzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Katedra společenských věd
Tematické okruhy státní závěrečné zkoušky pro studijní obor: N7504T275 Učitelství základů společenských věd a občanské výchovy pro střední školy a 2. stupeň základních škol Státní závěrečná zkouška je
VíceZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU
ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU Vzdělávání na I. stupni základního studia je sedmileté a je určeno žákům, kteří dosáhli věku 7 let. Tato věková hranice platí bez ohledu na skutečnost, zdali žák navštěvoval
VíceMULTIKULTURNÍ VÝCHOVA POSILOVÁNÍ STEREOTYPŮ NEBO OSOBNOSTNÍ ROZVOJ?
MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA POSILOVÁNÍ STEREOTYPŮ NEBO OSOBNOSTNÍ ROZVOJ? Jana Havlíčková 10. 12. 2013 Co se mi vybaví pod pojmem MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA? Definice edukační činnost zaměřená na to, aby učila lidi
VíceAlternativní religiozita a psychoterapie
Alternativní religiozita a psychoterapie 2010 úvodní poznámky podmínka pro zápis úvodní poznámky zajímavé, opomíjené, nezpracované téma, ale tím více náročné na čas a možná i peníze čas: četba zcela nevyhnutelná
VíceŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM
UČEBNÍ OSNOVY Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Umění a kultura Výtvarná výchova Charakteristika předmětu Vzdělávací oblast Umění a kultura umožňuje žákům jiné než pouze racionální poznávání světa
VíceCíle základního vzdělávání
Cíle základního vzdělávání 1 Základní vzdělávání má žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence a poskytnout spolehlivý základ všeobecného vzdělání orientovaného zejména na situace blízké
VícePřehled publikační činnosti člena Katedry psychologie FF UP v Olomouci. PhDr. Eva Maierová. Ke dni: 3. 2. 2013
Přehled publikační činnosti člena Katedry psychologie FF UP v Olomouci PhDr. Eva Maierová Ke dni: 3. 2. 2013 Publikace chronologicky Články v odborných časopisech: Maierová, E. (2012). Patologické hráčství
VíceCharakteristika předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj kompetencí žáků - viz předmět Výtvarná výchova
Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Volitelné předměty - Umění a kultura Výtvarná tvorba Charakteristika předmětu Vzdělávací obsah: Základem vzdělávacího obsahu předmětu Výtvarná tvorba je vzdělávací
VíceČlověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.
Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM
VíceVýtvarná výchova. Počet vyučovacích hodin za týden
1 Počet vyučovacích hodin za týden Celkem 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 1 1 1 2 2 1 1 2 2 13 Povinný Povinný Povinný Povinný Povinný Povinný
VíceKognitivní technologie. Akademie managementu a komunikace PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D. 22. 3. 2014
Kognitivní technologie Akademie managementu a komunikace PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D. 22. 3. 2014 Kognitivní technologie: přehled témat 1. Logika a počítačové jazyky v kognitivních technologiích: vliv
VíceUmění a kultura Výtvarná výchova
Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět : Období ročník : Umění a kultura Výtvarná výchova 3. období 8.- 9. ročník Očekávané výstupy předmětu Na konci 3. období základního vzdělávání žák: 1. vybírá, vytváří
VíceNěmecká klasická filosofie I. Německý idealismus: Johann Gottlieb Fichte Friedrich Wilhelm Joseph Schelling
Německá klasická filosofie I Německý idealismus: Johann Gottlieb Fichte Friedrich Wilhelm Joseph Schelling Dějinný kontext a charakteristika Jedná se o období přelomu 18. a 19. století a 1. poloviny 19.
VíceOČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme
skutečností. kulturnímu a tolerantnímu chování a jednání. Samostatné a sebevědomé vystupování a jednání, k efektivní, bezproblémové a bezkonfliktní komunikaci. vztahu k sobě i okolnímu prostředí. Seznamuje
VíceDidaktika odborných předmětů. Vyučovací proces
Didaktika odborných předmětů Vyučovací proces 1 Pojem a podstata vyučovacího procesu Vyučovací proces záměrné, cílevědomé, soustavné a racionální řízení aktivit žáků, které směřuje k dosažení stanovených
VíceČervený Hrádek, Ing. Klára Malhausová a Mgr. Dagmar Malinová
Most 2000 občanské sdružení pro kulturu a vzdělání Červený Hrádek, 6. 11. 2014 Ing. Klára Malhausová a Mgr. Dagmar Malinová Základní informace o projektu Doba realizace: 1. 11. 2012 30. 4. 2014 HLAVNÍ
VíceCo Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1
Co Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 1. Pedagogika jako věda dělení, vývoj a současné postavení 2. Výchova, vychovatel a vychovávaný - základní činitelé výchovného
Více5.1.5.2. Výtvarná výchova
5.1.5.2. Výtvarná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu - 1. stupeň: Vzdělávací obor Výtvarná výchova ze vzdělávací oblasti Umění a kultura je zařazen do všech ročníků prvního stupně a je zaměřen
VíceV. 10 Osobnostní a sociální výchova
1/7 V. 10 Osobnostní a sociální výchova V.10. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Osobnostní a sociální výchova rozvíjí praktické dovednosti, které žáci mohou využít v běžném
VíceCharakteristika vyučovacího předmětu výtvarná výchova
Charakteristika vyučovacího předmětu výtvarná výchova Obsahové vymezení Výtvarný obor navazuje na výtvarnou výchovu základní školy a vychází ze vzdělávacího obsahu Výtvarného oboru v RVP G. Časové vymezení
VíceEko - Enviro. 1 Globální výchova. 2 Environmentální výchova
Eko - Enviro Pobyt v přírodě, a tedy přímý kontakt s krajinou, je jedním z metod SVM (skautské výchovné metody). Skauting nám svým zcela běžným rámcem může pomoci právě v budování vztahu k přírodě a krajině,
VíceVýtvarná výchova - Kvinta, 1. ročník
Výtvarná výchova - Kvinta, 1. ročník Výtvarný obor Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence
VíceInterdisciplinarita jako terminologický problém Andrea Nohelová
Interdisciplinarita jako terminologický problém Andrea Nohelová KATEDRA ČESKÉHO JAZYKA A LITERATURY S DIDAKTIKOU, PdF OU Anotace pojetí termínu interdisciplinarita v RVP pojetí termínu interdisciplinarita
VíceMgr. Lucie Křeménková, Ph.D.
Mgr. Lucie Křeménková, Ph.D. FUNKCE: členka akademického senátu PdF, UP; prezenční rozvrh; koordinátorka webových stránek TELEFON: 585635201 E-MAIL: lucie.kremenkova@gmail.com ČÍSLO PRACOVNY: 4.27 VĚDECKO-VÝZKUMNÉ
VícePsychologické základy vzdělávání dospělých
Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme
VíceOBSAH VZDĚLÁVÁNÍ KURIKULÁRNÍ DOKUMENTY
OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ KURIKULÁRNÍ DOKUMENTY RNDr. Milan Šmídl, Ph.D. Co nás čeká? Obsah vzdělávání (vědomosti, dovednosti, hodnoty, vlastnosti) Kurikulum (charakteristika, typy) Kurikulární dokumenty Standardy
Více4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH
4.9.40. Psychologie Dvouletý volitelný předmět PSYCHOLOGIE (pro 3. ročník, septima) navazuje na základní okruhy probírané v hodinách ZSV. Zaměřuje se na rozšíření poznatků jak teoretických psychologických
VíceProjekt Zkvalitnění vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti udržitelného rozvoje na školách Jihočeského kraje Reg. č.: CZ.1.07/1.3.06/04.
Projekt Zkvalitnění vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti udržitelného rozvoje na školách Jihočeského kraje Reg. č.: CZ.1.07/1.3.06/04.0018 Projekt je financován z Evropského sociálního fondu a
VíceCharakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň
5.7.2.2 Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň Vyučovací předmět Výtvarná výchova vychází ze vzdělávací oblasti Umění a kultura a umožňuje žákům jiné než racionální poznávání světa - poznávání
VíceNĚMECKÁ KLASICKÁ FILOZOFIE
NĚMECKÁ KLASICKÁ FILOZOFIE ÚKOL 1 Kdo byl předchůdcem německé klasické filosofie? Která filosofická témata řešil? NĚMECKÁ KLASICKÁ FILOSOFIE jeden ze základních proudů v evropské filosofické tradici konec
VíceVolnočasové aktivity dospělých
Volnočasové aktivity dospělých Zájmové vzdělávání (sociokulturní vzdělávání) je řazeno do tzv. Dalšího vzdělávání dospělých tvoří širší předpoklady pro kultivaci osobnosti na základě jejích zájmů, uspokojuje
VíceFunkce školy a školního vzdělávání
Funkce školy a školního vzdělávání 24.11.2016 Čím má být škola společnosti užitečná? Reflexe konference Škola, kde jsem člověkem 10.-12.11.2015 Cíle a funkce vzdělávání Rozvoj lidské individuality Cíle
VícePedagog a umění. pořádané k poctě významného výtvarného pedagoga a teoretika Josefa Vydry ( )
Katedra výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci ve spolupráci s Katedrou dějin umění Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Vás zve na sympozium s mezinárodní
VíceModely energetických polí Martha E. Rogers Model jednotlivých lidí. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Modely energetických polí Martha E. Rogers Model jednotlivých lidí Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie * 12.5.1914 Dallas - + 1994 Studovala: Přírodní vědy na University of Tennessee bc.
VíceVýtvarná výchova pro 1. stupeň
5.7.2. Výtvarná výchova pro 1. stupeň Výtvarná výchova pracuje s vizuálně obraznými znakovými systémy, které jsou nezastupitelným nástrojem poznávání a prožívání lidské existence. Tvořivý přístup k práci
VíceVIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ
VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ Charakteristika vzdělávací oblasti Tato vzdělávací oblast zaujímá významné místo mezi naukovými a estetickými předměty, jelikož se orientuje na komplexní pojetí lidského zdraví. Vytváří
VíceZákladní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace
Výtvarná výchova - 6. ročník prvky kresebného vyjádření OSV rozvoj schopnosti tvar, objem a prostor poznávání světlo, stín, polostín textura, měkká modelace a šrafura OSV sebepoznání a jejich uspořádání
VíceMetody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat.
3. Kvalitativní vs kvantitativní výzkum Kvantitativní výzkum Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat. Kvantitativní výzkum
Vícegermanistiky Katedra Filozofická fakulta Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem Filozofická fakulta UJEP
Městské Filozofická fakulta UJEP www.ff.ujep.cz Katedra germanistiky FF UJEP Pasteurova 13 400 96 Ústí n./l. ul. České mláděže ul. Klíšská UJEP MHD Mánesovy Sady B. Smetany Mírové náměstí Hlavní Katedra
VíceJosef Krejčí Katedra psychologie Pedagogická fakulta UK
Josef Krejčí Katedra psychologie Pedagogická fakulta UK Inspirace výzkumy bez léčby to jde Autobiografický rozhovor Skrytá populace Na co se připravit při sběru dat? SOUČASNÝ/Á UŽIVATEL/KA PERVITINU BÝVALÝ/Á
VíceVyučovací hodiny mohou probíhat v kmenové třídě, kreslírně i v plenéru.
Charakteristika předmětu 2. stupně Výtvarná výchova (VV) Výtvarná výchova je zařazena do vzdělávací oblasti Umění a kultura. Je samostatným předmětem s časovou dotací 2 hodiny týdně v 6. a 7. ročníku,
VíceKonceptová analýza. Analýza obsahové transformace ve výuce a jejích strukturních opor obsahová jádra jádrové činnosti
Konceptová analýza Analýza obsahové transformace ve výuce a jejích strukturních opor obsahová jádra jádrové činnosti Jednotky transformace obsahu v učební situaci prekoncept / představa výraz koncept SITUACE
VíceCHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY SEMINÁŘ Z PŘÍRODOPISU Ing. Tereza Jechová
Volitelný předmět Cvičení z přírodopisu je podle možností školy zařazen v průběhu 6. 9. ročníku, rozšiřuje a doplňuje svým vzdělávacím obsahem předmět přírodopis. Předmět je vyučován 1 hodinu týdně, v
Více4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis
4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Cílem předmětu je kultivování historického
VíceIgor Zhoř , Brno , Brno
Igor Zhoř 9.3.1925, Brno 22.11.1997, Brno Studia 1945-49 přírodovědecká a pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, Brno, 1950 doktorát 1964-68 externí aspirantura na filozofické fakultě brněnské univerzity,
VíceARCHEOLOGIE PRAVĚKÝCH ČECH. SV. 1-8 Jiráň, Luboš Venclová, Natalie (editoři) Praha: Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i.
Podklady k tiskové konferenci dne 20.2. 2009 1 ARCHEOLOGIE PRAVĚKÝCH ČECH. SV. 1-8 Jiráň, Luboš Venclová, Natalie (editoři) Praha: Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i. 2007-2008 Dosud nejrozsáhlejší
VíceVzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:
4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika
VícePRŮVODCE STUDIEM PŘEDMĚTU KYBERNETICKÁ KRIMINALITA (CYBERCRIME) Mgr. Radim Vičar. Univerzita obrany, Fakulta ekonomiky a managementu
PRŮVODCE STUDIEM PŘEDMĚTU KYBERNETICKÁ KRIMINALITA (CYBERCRIME) Mgr. Radim Vičar Univerzita obrany, Fakulta ekonomiky a managementu radim.vicar@unob.cz Tento předmět se zaměřuje na právní aspekty kybernetické
VíceKoncepce školy 2014/2015
Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.
VíceHumanistický proud v psychologii
Humanistický proud v psychologii Humanistická psychologie Tzv. třetí síla v psychologii (k behaviorismu a psychoanalýze). Člověk není determinovaný, je schopen svobodné volby a účelného, tvořivého jednání.
VíceCÍLE VYUČOVÁNÍ ZEMĚPISU
CÍLE VYUČOVÁNÍ ZEMĚPISU Proč vůbec ten zeměpis učíme a k čemu by žáci měli dospět? Jan Hercik, ZS 2018, Katedra geografie PřF UP v Olomouci stanovení si jasných, jednoznačných a dosažitelných cílů by mělo
VíceUniverzalismus v etice jako problém
VLASTIMIL HÁLA Univerzalismus v etice jako problém K otázkám univerzalismu v některých etických koncepcích 3 Vydání knihy podpořilo Centrum globálních studií, společné pracoviště Filosofického ústavu Akademie
Více