ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

Transkript

1 ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ zpracovaný podle RVP ZV a modelového školního vzdělávacího programu Tvořivá škola Základní škola a mateřská škola Troubsko, okres Brno-venkov

2 Obsah 1 Identifikační údaje Charakteristika školy a její priority Charakteristika školy Profilace a zaměření školy, vzdělávací nabídka žákům: Vybavení školy Skladba pedagogického sboru Skladba žáků Spolupráce školy s rodiči a jinými subjekty Charakteristika školního vzdělávacího programu Tvořivá škola Obecná charakteristika školního vzdělávacího programu Tvořivá škola Výchovně vzdělávací cíle a kompetence Modelového školního vzdělávacího programu Tvořivá škola Rozvíjení klíčových kompetencí v 1. a 2. období základního vzdělávání Kompetence k učení Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence pracovní Průřezová témata Osobnostní a sociální výchova (PT 1) Charakteristika průřezového tématu Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka Tematické okruhy průřezového tématu (PT ) Výchova demokratického občana (PT 2) Charakteristika průřezového tématu Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka Tematické okruhy průřezového tématu (PT ) Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (PT 3) Charakteristika průřezového tématu

3 5.3.2 Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka Tematické okruhy průřezového tématu (PT ) Multikulturní výchova (PT 4) Charakteristika průřezového tématu Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka Tematické okruhy průřezového tématu (PT ) Environmentální výchova (PT 5) Charakteristika průřezového tématu Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka Tematické okruhy průřezového tématu (PT ) Mediální výchova (PT 6) Charakteristika průřezového tématu Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka Tematické okruhy průřezového tématu (PT ) Péče o žáky se speciálními potřebami Vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení a chování Vzdělávání žáků se zdravotním postižením Vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním Vzdělávání žáků mimořádně nadaných Učební plán školy Poznámky k učebnímu plánu: Učební osnovy První období základního vzdělávání Hlavní cíle prvního období Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vzdělávací oblast: Člověk a svět práce Druhé období základního vzdělávání Charakteristika druhého vzdělávacího období Cílová a obsahová specifikace jednotlivých vyučovacích předmětů Vzdělávací oblast: český jazyk a jazyková komunikace

4 8.2.4 Vzdělávací oblast: matematika a její aplikace Vzdělávací oblast: informační a komunikační technologie Vzdělávací oblast: člověk a jeho svět Vzdělávací oblast: umění a kultura Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vzdělávací oblast: člověk a svět práce Hodnocení žáků a autoevaluace školy Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání Pravidla hodnocení žáků Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků Pravidla prověřování vědomostí formou prověrek a zkoušení Předmětné právní předpisy k hodnocení: Závěr

5 1 Identifikační údaje Předkladatel: Základní škola: Základní škola a mateřská škola Troubsko, okres Brno-venkov Adresa: Školní 11, 66441, Troubsko Jméno ředitele: Mgr. Michal Řihánek Kontakty: tel. sborovna: tel. ředitel: zs.troubsko@gmail.cz Bankovní spojení: ČSOB číslo účtu: /0300 Koordinátor tvorby ŠVP: Mgr. Marie Vacková Zřizovatel školy: Název: Obec Troubsko Adresa: Zámecká 8, 66441, Troubsko Kontakt: Platnost dokumentu: Školní vzdělávací program byl projednán pedagogickou radou a schválen ředitelem školy dne s platností od Školská rada projednala a schválila tento dokument dne Verze číslo: 1 Podpis ředitele: Razítko školy: 5

6 2 Charakteristika školy a její priority 2.1 Charakteristika školy Základní škola Troubsko je škola rodinného typu s dlouholetou tradicí, která se nachází v okrese Brno- -venkov, kraji Jihomoravském. S městem Brnem má dobré autobusové spojení a napojení obce na IDOS činí školu lehce dosažitelnou i z dalších míst. Naše škola je neúplná, malotřídní pouze 1. stupeň, kde v 1. a 3. a 2. a 4. ročníku je výuka částečně spojena (hlavní předměty se vyučují samostatně), 5. ročník nebyl letos naplněn. V budově školy je počítačová učebna, družina, jídelnavýdejna jídla (jídlo se dováží ze školní jídelny, která se nachází v budově nedaleké mateřské školy). K základní škole také náleží mateřská škola. Další prioritou školy je rozvoj zájmové činnosti a smysluplné využití volného času žáků, jako je práce s výpočetní technikou a internetem, výuka jazyků, kroužek dramatické výchovy, výtvarné výchovy, pohybových her, klavíru, flétny a náboženství (podrobněji viz str. 8 - Škola dále nabízí). Spádovou školou, kde mohou žáci plnit povinnou školní docházku na druhém stupni, je základní škola ve Střelicích. 2.2 Profilace a zaměření školy, vzdělávací nabídka žákům: EVVO Prioritou naší školy je zlepšování vztahu dětí k životnímu prostředí, tedy environmentální vzdělávání, výchova a osvěta (EVVO). Naší snahou je maximální podpora rozvoje ekologického chování a myšlení žáků, a to jak přímo ve výuce, tak v mimoškolní činnosti. Samotná škola a její provoz v tomto směru musí jít příkladem, chceme působit nejen na žáky a jejich rodiče, ale i na širší veřejnost. Škola je také zapojena do řady ekologických projektů: M. R. K. E. V. Od roku 2005 je naše škola registrována v síti škol zabývajících se ekologickou výchovou M.R.K.E.V (Metodika a realizace komplexní ekologické výchovy). Jako škola zapojená do této sítě soustavně usilujeme o kvalitní a trvale se zlepšující zařazení ekologické (environmentální) výchovy do výuky i do celkového života školy ve smyslu Státního programu EWO (usnesení Vlády ČR č.1048/2000) a metodického pokynu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k EVVO ve školách a školských zařízeních č. j / Další informace o tomto projektu získáte např. na stránkách Sdružení středisek ekologické výchovy nebo na stránkách MŠMT. 6

7 Zelený ostrov Když v roce 1883 došlo ke gigantickému výbuchu sopky na indonéském ostrově Krakatau doprovázeném ničivým zemětřesením a vlnou tsunami, následky byly katastrofální. Autorky projektu Zelený ostrov Mgr. H. Nováčková a Mgr. Z. Štefanidesová z CEA Sluňákov se nechaly inspirovat příběhem zničeného a později obnoveného ostrova jako symbolu života na naší planety. Projekt Zelený ostrov využívá jakési analogie mezi destruktivními a obnovitelnými silami v samotné přírodě a působením člověka na Zemi. Tato planeta je také jakýmsi zeleným ostrovem ve vesmíru. Naše škola se zapojila do projektu ve druhém pololetí 2009/10. Žáci jednotlivých ročníků budou postupně pronikat do osmi částí projektu, které symbolizují fáze postupného návratu života na ostrově. Společně s učiteli budou žáci projekt aplikovat či sami dotvářet v daných podmínkách školy. Cílem projektu je posílit ekologické myšlení a cítění žáků a pomoci rozvíjet citlivý vztah k přírodě. Svojí náplní zasahuje nejen EVVO (environmentální výchova, vzdělávání a osvěta), na kterou se dlouhodobě zaměřujeme, ale prolíná se napříč všemi předměty. Dokončení projektu není ohraničeno školním rokem, jednotlivé třídy v něm budou pokračovat i v dalším roce. Projekt Zvyšování kvality Od je naše škola zapojena do projektu Zvyšování kvality v rámci programu EU peníze školám. Cílem projektu je rozvoj výuky čtenářské, informační a matematické gramotnosti, výuky cizích jazyků a ICT. Tyto cíle budou naplněny vytvářením inovovaných materiálů pro výuku. Vzdělávání pedagogů v daných oblastech pak bude sloužit jako doplněk, který umožní ještě zvýšit efektivitu celého projektu. Hlavním cílem projektu je tedy zlepšení podmínek pro vzdělávání na ZŠ, a to jak v oblasti metodické (zvýšení kvalifikace učitelů a inovace výuky), tak v oblasti materiální (možnost nákupu pomůcek a vybavení školy). V průběhu 3 let se vyučující smluvně zapojí do vybraných klíčových aktivit vytvářením inovativních materiálů, které musí i následně ověřit přímo ve výuce. Další informace najdete na stránkách MŠMT Recyklohraní Další ekologickou činností naší školy je sběr druhotných surovin v rámci projektu Recyklohraní. Je to dlouhodobý školní projekt, který v sobě spojuje vzdělávací program a soutěže se zaměřením na třídění a recyklaci odpadů, elektrozařízení a použitých baterií. Další sběrné soutěže: Po úspěchu z minulých let se naše škola opět zapojila do dalšího, již 10. ročníku "Soutěže s panem Popelou", kterou pořádá firma.a.s.a., spol. s r. o. Jedná se o ekologickou soutěž zaměřenou na sběr starého papíru pro základní a mateřské školy. Podrobnější informace (včetně průběžných výsledků) najdete na stránkách firmy 7

8 Soustavně se věnujeme sběru hliníku. Významná je také spolupráce s mateřskou školou pro zrakově postižené v Brně, pro kterou již několik let sbíráme uzávěry z PET lahví. Jak bylo zmíněno výše, škola dále nabízí: výuku jazyků - v odpoledních hodinách kroužek anglického jazyka (pro 1. a 2. ročník) od 3. do 5. ročníku navazuje klasická výuka. možnosti využití počítačů v rámci vyučování, kroužek informatiky, školní družina sportovní aktivity v areálu školy je hřiště, dětské hřiště, koš na basketbal, cvičební polygon, vyučování Tv probíhá v místní sokolovně a na antukovém hřišti u sokolovny organizace volného času žáků škola nabízí množství kroužků pohybové hry, angličtina, dramatický kroužek, hra na klavír, výtvarná výchova, náboženství, hra na flétnu, (spolupráce s CVČ Lužánky). organizace kulturních programů škola pořádá kulturní akce pro rodiče i širokou veřejnost Den matek, Vánoční besídka, návštěva divadelních představení, muzea a další. školy v přírodě pro žáky jsou organizovány školy v přírodě, školní výlety a exkurze 2.3 Vybavení školy V budově se nachází 5 tříd a 1 učebna informatiky (PC), která v odpoledních hodinách také slouží jako družina. Nově zde máme výdejnu jídla a jídelnu. Všechny třídy jsou vybaveny dětským koutkem s kobercem. Součástí školy je víceúčelové hřiště s doskočištěm a cvičebním polygonem. Učebna PC má připojení k internetu (žáci využívají). Vybavení školy didaktickými pomůckami je na dobré úrovni a neustále se modernizuje a doplňuje. Pro výuku tělesné výchovy je využívána místní sokolovna vzdálená cca 300 m od školy. 2.4 Skladba pedagogického sboru Pedagogický sbor je složen z ředitele, 2 třídních učitelů, učitelky a vychovatelky. Každý z vyučujících zastává také nějaké další funkce, tudíž škola disponuje koordinátorkou ŠVP a Environmentální výchovy, metodikem prevence, vedoucím metodického sdružení, správcem sítě, preventistou BOZP a PO a dalšími. 2.5 Skladba žáků Naši školu navštěvují žáci především z Troubska, Omic a Popůvek. 8

9 2.6 Spolupráce školy s rodiči a jinými subjekty Škola je otevřena veřejnosti. V průběhu roku máme několik dnů otevřených dveří, během kterých se mohou rodiče přijít podívat také na samotnou výuku. Po předchozí domluvě s vyučujícími je to možné i mimo tyto dny. Škola úzce spolupracuje s obcí. Milou tradicí je zářijové vítání prvňáčků starostou a dále škola organizuje i pro širší veřejnost pravidelný sběr papíru a PET lahví, besídky a divadelní vystoupení (nejen žáků dramatického kroužku), výstavy a mnoho dalších aktivit. Pro více informací provozujeme internetové stránky, kde naleznete více o naší práci ( Pravidelně také píšeme články do místního Hlasatele. Součástí školského zařízení je také mateřská škola, se kterou úzce spolupracujeme. Důležitá je návaznost předškolního vzdělávacího programu na školní. Přínosné jsou zejména náslechy předškoláků i jejich zapojení do výuky. 3 Charakteristika školního vzdělávacího programu Cílem všech pedagogů naší školy je všestranný a harmonický rozvoj osobnosti žáků ve všech vzdělávacích oblastech vycházejících z Rámcového vzdělávacího programu. Snažíme se rozvinout jejich jazykovou a komunikační úroveň, informační a počítačovou gramotnost, výtvarné či hudební schopnosti, pohybové aktivity, manuální zručnost. Naším hlavním cílem je vzbudit v dětech snahu maximálně využívat nově získaných vědomostí a poznatků v současném i v budoucím životě. Toho chceme dosáhnout hravou formou s využitím přirozené dětské zvídavosti. 3.1 Tvořivá škola Od června 2005 je naše škola zapojena do sítě Tvořivých škol. Náš ŠVP je vytvořen v souladu s modelovým školním vzdělávacím programem Tvořivá škola. Ve škole nejde jen o to, aby poskytovala co nejvíce vědomostí, ale také hlavně o to, aby navykla žáka přesnosti, pozornosti, metodičnosti; učme žáky tak, aby uměli pozorovat přírodu, život a dovedli tvořivě a správně řešit úkoly a úkolky, kdy a kdekoliv se k nim dostanou. (T. G. Masaryk) Jedním z hlavních principů Tvořivé školy je tzv. činnostní učení, jehož základy položil Jan Amos Komenský. Systém českého činnostního učení byl rozvinut a v praxi ověřen reformní pedagogikou české činné školy 30. let 20. století. Dnešní podoba českého činnostního učení, tak jak ji předkládá vzdělávací program Tvořivá škola, vychází z této tradice, ze současných pedagogicko-psychologických výzkumů učení a vzdělávání, ze současných dokumentů, které se zabývají problematikou základního vzdělávání, jakož i ze zkušeností nejlepších učitelů z praxe. 9

10 Naše škola se stala jedním z partnerů spolupracujících na realizaci projektu "Modelový školní vzdělávací program - Tvořivá škola" a v rámci tohoto projektu škola vypracovala svůj vlastní Školní vzdělávací program. Bližší informace o celém projektu naleznete na stránkách sdružení Program Tvořivá škola využívá námětů z plánů inovace základního vzdělávání vytvářených na reformních školách v 1. polovině 20. století, využívá zkušeností a rad tehdejších pedagogů činných škol. Atmosféra školní práce zdůrazňuje především pozitivní vztah mezi učitelem a žákem. Žák je aktivním subjektem výchovně vzdělávacího procesu, ve kterém vždy sledujeme dva základní cíle výchovný a vzdělávací. Cílem výchovným je naučit žáka eticky nejlepším způsobem jednat a dát mu prostor pro osvojení si souboru potřebných kompetencí pro takovéto jednání. Vzdělávacím cílem je dosáhnout, aby si žák osvojil soubor základních vědomostí ve vzájemných vazbách, při zdůraznění jejich aktivního logického a správného používání v široké praxi a při řešení problémů. Příznivé atmosféře vyučovacího procesu napomáhá schopnost učitele docílit, aby: činnosti při vyučování měly klidný průběh, žák pracoval svým tempem a postupně se podle svých maximálních možností přizpůsoboval tempu třídy, žáci neprožívali pocity úzkosti, strachu, křivdy aj., zpětná vazba žák učitel byla využívána v každé vyučovací hodině, neboť upozorňuje na prvopočáteční problémy žáka, které je možné řešit vhodnou diferenciací průběžně a individuálně přímo ve vyučování, žáci dostávali dostatečný prostor na pochopení učiva a jeho procvičení. 3.2 Obecná charakteristika školního vzdělávacího programu Tvořivá škola Vzdělávací program Tvořivá škola: navazuje na tradice české činné školy a pozitivní zkušenosti ze současného vzdělávacího programu Základní škola, vychází z Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, zdůrazňuje činnostní ráz vyučování a pozitivní hodnocení, používá takové činnosti, které na základě pozorování a hovoru o pozorovaném vedou žáky k objevování poznatků a vztahů, k řešení problémů, 10

11 předkládá jasné možnosti mezipředmětových vztahů, řadí poznatky do systému, dbá na návaznost učiva a jeho propojování, dává žákům příležitost aktivně se podílet na vlastním vzdělávání, zdůrazňuje orientaci na osobnost žáka, přirozeně vede k diferenciaci ve vyučování, vede žáky k samostatnému projevu, k získání nových vědomostí vlastní činností, dává žákům možnosti využívat při práci samoučení a samokontrolu, zdůrazňuje komunikaci a spolupráci mezi žáky, vede k projektovému a skupinovému vyučování, umožňuje žákům využívat při učení své zkušenosti a praktické situace ze života mimo školu, pokládá za základní vědomosti ty, kterých se dá prakticky využívat, které jsou potřebné k dalšímu vzdělávání, dbá na jejich zvládnutí všemi žáky, podporuje ty postupy a formy práce, které umožňují žákům maximálně využívat vlastních zkušeností, užívat zdravý rozum, vyžaduje provádění jednoduchých demonstrací a pokusů, které umožňují žákům přijímat učivo více smysly, rozumět mu, zvládnout probíranou látku jako základ k dalšímu učení, předpokládá přirozený rozvoj ekologického cítění žáků, umožňuje realizaci diferencované a individualizované výuky pro všechny žáky, tj. jak pro žáky zdravotně či sociálně znevýhodněné, tak pro žáky talentované a žáky s hlubším zájmem o některou oblast, směřuje k poznávání zdraví jako významné životní hodnoty. Vzdělávací program Tvořivá škola je založený na provázaném a uceleném systému metod, forem práce, učebnic, pomůcek, metodik a dalším vzdělávání učitelů zaměřeným na inovaci výuky. Systém vychází ze zkušeností českých učitelů a je ověřený jejich mnoholetou praxí. Při dodržování základních principů činnostního učení program zajišťuje naplnění jeho výchovně vzdělávacích cílů. Vzdělávací program Tvořivá škola ve shodě s RVP ZV zdůrazňuje aspekty vzdělávání, které jsou určující pro plnohodnotný život v moderní multikulturní společnosti. Hlavními záměry školního vzdělávacího programu Tvořivá škola jsou: výchova kulturního člověka, kterému záleží na kvalitě jeho života, který se dokáže nalézt uplatnění v životě, výchova člověka komunikativního a tvořivého, schopného spolupráce, výchova ekologicky myslícího, tvořivého a mravně odpovědného člověka, výchova člověka odpovědného, chápajícího hodnotu zdraví a aktivně usilujícího o jeho upevňování a ochranu, výchova člověka zvídavého, sebezdokonalujícího se, rozumně a citlivě reagujícího v konkrétních praktických životních situacích, 11

12 výchova člověka hledajícího, svobodně jednajícího, s touhou dále se vzdělávat a zlepšovat kvalitu svého života, příprava na celoživotní vzdělávání. 3.3 Výchovně vzdělávací cíle a kompetence Modelového školního vzdělávacího programu Tvořivá škola Vzdělávací program Tvořivá škola se v plném rozsahu ztotožňuje s výchovně vzdělávacími cíli a kompetencemi uváděnými v RVP ZV: 1. Osvojit si strategii učení a být motivován pro celoživotní učení. 2. Tvořivě myslet, logicky uvažovat a řešit problémy. 3. Všestranně a účinně komunikovat. 4. Spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých. 5. Projevovat se jako svobodná a zodpovědná osobnost. 6. Projevovat pozitivní city v chování a v prožívání životních situací; vnímavost a citové vztahy k lidem, svému prostředí i k přírodě. 7. Aktivně rozvíjet a chránit své fyzické, duševní a sociální zdraví. 8. Žít společně s ostatními, být tolerantní a ohleduplný k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám. 9. Poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti v souladu s reálnými možnosti a uplatňovat je při rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci. Klíčové kompetence představují souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti. Jejich výběr a pojetí vychází z hodnot obecně přijímaných ve společnosti a z obecně sdílených představ o tom, které kompetence jedince přispívají k jeho vzdělávání, spokojenému a úspěšnému životu a k posilování funkcí občanské společnosti. K jejich utváření a rozvíjení musí směřovat a přispívat veškerý vzdělávací obsah i aktivity a činnosti, které ve škole probíhají. Ve vzdělávacím obsahu RVP ZV je učivo chápáno jako prostředek k osvojení činnostně zaměřených očekávaných výstupů, které se postupně propojují a vytvářejí předpoklady k účinnému a komplexnímu využívání získaných schopností a dovedností na úrovni klíčových kompetencí. Získané klíčové kompetence tvoří důležitý základ pro celoživotní učení žáka, jeho vstup do života a do pracovního procesu. 12

13 V etapě základního vzdělávání jsou za klíčové považovány: kompetence k učení; kompetence k řešení problémů; kompetence komunikativní; kompetence sociální a personální; kompetence občanské; kompetence pracovní. Počáteční etapou naplňování výchovně vzdělávacích cílů programu je první období základního vzdělávání (1. 3. ročník), ve kterém se buduje základ pro další vzdělávací i osobnostní rozvoj žáků. K naplnění výše uvedených výchovně vzdělávacích cílů a získání kompetencí lze dospět v rámci vzdělávacího programu Tvořivá škola prostřednictvím činnostního učení. Z této filozofie vyplývá nejenom nutnost plnit dílčí výchovně vzdělávací cíle, ale i dodržovat pedagogické přístupy a postupy specifické pro činnostní učení. Cíle směřované k žákům a k učitelům 1) Cílem školního programu je, aby žáci: poznali a osvojili si strategii učení a byli motivování pro celoživotní vzdělávání, zvládli základy všestranné komunikace, naučili se spolupracovat a respektovat práci a úspěchy druhých, byli utvářeni a projevovali se jako zdravé individuality a svobodné osobnosti, projevovali pozitivní city v chování, jednání a v prožívání životních situací, vnímali citové vztahy k lidem, k prostředí, kde žijí, k přírodě, získali pozitivní vztah ke svému fyzickému a duševnímu zdraví, aktivně je chránili, byli schopni žít společně s ostatními lidmi, byli tolerantní a ohleduplní k druhým lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, poznali své reálné možnosti a dovedli je uplatňovat při rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci, dokázali v životě používat všech ve škole nabytých zkušeností. 2) Cílem školního programu je, aby učitelé: a) porozuměli smyslu a principům činnostního vyučování a vzdělávání, tj.: vyučovat prostřednictvím vlastní činnosti žáků, využívat smyslové poznání a zkušenosti žáků, vytvářet prostředí, ve kterém se žáci cítí dobře a chtějí se učit, které dává prostor pro žákovu seberealizaci a sebedůvěru, poznávat (diagnostikovat) žáky, jejich potřeby a schopnosti, dát žákům přiměřený čas k učení a vést je k trvalému osvojení vědomostí, rozvíjet klima dobrých vztahů mezi žáky, mezi žákem a učitelem, volit učivo ve shodě s individuálními možnostmi a zájmy žáků, klást důraz na smysluplné učení (dialog, kooperaci), respektovat schopnosti žáků, 13

14 vytvářet u žáků logické a kritické myšlení, učit žáky pracovat s informacemi, vyhledávat souvislosti, propojovat poznatky různého druhu, rozumět grafům, diagramům a tabulkám, rozvíjet schopnost žáků spolupracovat a pracovat v týmu, utvářet u žáků schopnost poslouchat a brát v úvahu názory jiných lidí, vést žáky k vlastní organizaci učení. b) osvojili si dovednosti činnostního učení, např.: využívat vhodných učebnic a učebních pomůcek k nim náležejícím, využívat vhodné pomůcky pro individuální činnosti žáků, organizovat vnitřní diferenciaci ve třídě, hodnotit znalosti žáků, nikoli jejich slabiny, organizovat práci žáků ve skupinách, vytvářet projekty s využitím mezipředmětových vztahů. c) osvojili si vyučovací metody a formy činnostního učení, které: podporují u žáků poznávání a aplikaci poznatků v praxi, využívají objevování na základě tvořivosti žáků (výběr vhodných problémů), využívají sebekontrolu a sebehodnocení žáků. d) chápali souvislosti činnostního učení a jiných modelů současného vyučování a učení. Přednosti školního programu založeného na principech činnostního učení: 1. Tempo výuky se přizpůsobuje schopnostem žáků ve třídě. 2. Činnostní charakter výuky podporuje soustředění žáků na výuku. 3. Každý den přináší dítěti pokrok. 4. Činnostní učení neustále podněcuje zájem žáků o učení. 5. Důsledkem radosti z práce a zájmu žáků o učení je dobrá kázeň ve třídě. 6. Žáci jsou činnostmi, svými otázkami a odpověďmi vedeni k sebedůvěře, nezávislosti a lepším pracovním návykům. 7. Zpětná vazba mezi učitelem a žákem umožňuje okamžitě odhalovat chyby žáků, pracovat s nimi, průběžně a snadno je odstraňovat. 8. Žáci nejsou přetěžováni, jejich psychický vývoj probíhá přirozeně. Činnostní učení napomáhá rozvoji schopností všech žáků. 9. Učiteli činnostní učení umožňuje důkladnější poznání každého žáka, vede ho k úvahám o tom, co dál který žák potřebuje ke svému individuálnímu rozvoji. 14

15 10. Prostor pro naučení je dán i žákům, kteří by jinak mohli být pokládáni za průměrné nebo i podprůměrné. 11. Činnostní charakter výuky dává dostatek prostoru k dobrému individuálnímu rozvoji nadaných žáků. 12. Výsledky jsou trvalejší pokračuje se až po zvládnutí předchozí látky většinou žáků. Stálé podněcování žáků k samokontrole a sebehodnocení, které činnostní výuku vždy provází, přivádí mnohé žáky k dovednosti pracovat bezchybně. 13. Činnostní učení vyhovuje dětem typů zrakového, sluchového i motorického, protože se do výuky zapojuje více smyslů. 14. Hodnocení žáků je snadnější, neboť učitel může průběžně sledovat pokroky v pochopení a aplikaci učiva. 15. Při činnostním učení se vytváří velmi dobrý lidský kontakt mezi učitelem a žákem i mezi žáky navzájem. Tento kontakt se postupně přetváří ve společně uznávaná pravidla naplněná aktivitou, spoluprací, prostorem pro každého. Díky aktivnímu zapojení všech žáků do výuky vede činnostní učení k přirozené integraci dětí ze sociokulturně znevýhodněného prostředí. Výchovné a vzdělávací strategie Společné postupy, které vedou k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků. Jsou uplatňovány všemi pedagogy při výuce i mimo ni. 15

16 4 Rozvíjení klíčových kompetencí v 1. a 2. období základního vzdělávání 4.1 Kompetence k učení Pro rozvíjení této kompetence u žáků v ročníku je třeba: dát žákům k učivu, pokud je to možné, vždy konkrétní názor, aby bylo učivo žákům předkládáno s využitím co nejvíce smyslů, zejména zraku, hmatu a sluchu, nechat žáky individuálně s názornými pomůckami manipulovat, pozorovat, třídit a rozlišovat, dbát, aby každý nový činnostní postup měl určitý didaktický cíl, přivést žáky k úvahám o problému, k vyjádření svých závěrů, k znovuobjevování poznatků, klást důraz na porozumění učivu a návaznost mezi jednotlivými poznatky, snažit se podporovat čtení s porozuměním, nechat žáky vyjadřovat se k přečtenému textu a stručně vyprávět jeho obsah, dát příležitost k využívání žákovských zkušeností ve výuce, podporovat tvořivou činnost žáků, klást na žáky v učivu přiměřené nároky, vést je k dobrému zvládnutí základního učiva a dát jim k tomu takový časový prostor, který zohledňuje individuální schopnosti jednotlivých žáků, pomáhat podpořit sebedůvěru žáků ve vlastní schopnosti, upozorňovat na konkrétní využití vědomostí a dovedností v životě, vést je k sebehodnocení a pochopení, proč se danému učivu učí, vytvářet návyky k pozdějšímu samostatnému učení, domácí úkoly směřovat k procvičování učiva, které žáci ve škole zvládli, individuálně vést žáky k získávání poznatků i z jiných zdrojů, než jsou školní materiály. 4.2 Kompetence k řešení problémů Činnostní učení je založeno na předkládání problémů a úkolů ke konkrétnímu řešení každým žákem, dbá se na to, aby se žáci v úkolu orientovali, přitom: žáci třídí, rozlišují, seskupují, přidávají i vyřazují určité pojmy, pomůcky nebo připravené kartičky s údaji vzhledem k tomu, co mají sledovat; podle svého uvážení žáci na základě uvedených činností nacházejí shodné, podobné nebo naopak odlišné znaky, postupujeme od jednoduchých problémů ke složitějším, 16

17 na základě pochopení sami žáci navrhují a provádějí obměny činností, objevené poznatky aplikují v obdobných situacích, které sami vymýšlejí, mají možnost využívat své dosavadní individuální poznatky, dovednosti a zkušenosti, předkládáme též neobvykle zadané úlohy, např. pomocí schémat nebo obrázků, později i grafů, podporujeme účast žáků, podle jejich schopností, v různých soutěžích, zvláště tvořivých, tj. takových, kde je třeba uvažovat a hledat nové způsoby řešení úloh nebo zpracovávání údajů, žáky vedeme k tomu, aby se nedali odradit případným nezdarem, docházeli ve své činnosti k závěrům, pokoušeli se najít vhodné řešení, různé závěry, řešení a rozhodnutí necháváme žáky obhajovat, umožňujeme žákům vyhledávání nových informací, jejich třídění i propojování s učivem, vedeme žáky k jednoduchému zaznamenávání svých pozorování a objevů. 4.3 Kompetence komunikativní K rozvíjení této kompetence poskytuje činnostní učení ve všech vyučovacích předmětech v 1. a 2. období mnoho vhodných příležitostí, jelikož s každou činností je spojena komunikace mezi žáky navzájem i mezi žáky a učitelem. K utváření této kompetence je nutné: nechat žáky při každé jejich činnosti hovořit o pozorovaném jevu nebo o vlastním způsobu řešení daného úkolu přijímat často neodborně vyjádřené žákovské názory, upřesňovat je, vyjadřovat uspokojení nad správnými závěry žáků a povyšovat je na objev umožnit žákům hovořit o poznaných souvislostech a zkušenostech z jejich života dávat žákům prostor k vyjádření vlastního názoru učit žáky naslouchat názorům spolužáků, využívat možností o názorech diskutovat, respektovat se navzájem zkusit hovořit o pozorováních v přírodě, o zajímavých poznatcích z četby nebo ze sledování naučných pořadů do výuky českého jazyka zařazovat jednoduchá mluvní cvičení na zvolené téma v matematice vymýšlet slovní úlohy, otázky, vyvolávat se mezi sebou navzájem hovořit o postupu ve složitější početní úloze, zkusit druhým poradit s řešením, ptát se navzájem na problémy v učivu ve výtvarné a hudební výchově nechat žáky pokusit se vyjadřovat dojmy z uměleckého díla 17

18 4.4 Kompetence sociální a personální Individuální činnosti zařazované do výuky jsou střídány s činnostmi žáků ve dvojicích, což vyžaduje spolupráci, vzájemnou domluvu a respektování se navzájem. Proto dbáme na to, aby: se žáci podíleli na stanovení pravidel pro práci v různě velkých skupinách, a aby tato pravidla respektovali, se učili vzájemné toleranci a zodpovědnosti za plnění dílčích částí společného úkolu, v případě potřeby dokázali požádat o pomoc a sami byli ochotni pomoc podle svých možností poskytnout, vzájemná komunikace byla vedena v příjemné atmosféře. Tomu mimo jiné napomáhá i vhodné oslovování žáků mezi sebou. 4.5 Kompetence občanská Činnostní učení prolíná výukou všech předmětů, žáci cítí sounáležitost s třídním kolektivem, neboť vzájemně komunikují, dotazují se navzájem, diskutují o řešení problémů, vyprávějí si různé zkušenosti aj. Tento ráz výuky vede žáky: k vzájemnému slušnému chování bez hrubostí a násilí, ke snaze si mezi sebou pomáhat, uznávat se a oceňovat nápady druhých, ke snaze o co nejlepší plnění svých povinností i uvědomování si svých práv. Žáci pak také snáze respektují témata vztahující se k péči o zdraví a k jeho ochraně. 4.6 Kompetence pracovní Tato kompetence se při činnostním charakteru výuky rozvíjí ve všech vyučovacích předmětech spolu s pracovními činnostmi, které podporují tuto výuku. Zaměřujeme se na: dosažení zručnosti žáků při práci s různými materiály, provádění činností a pokusů - udržování pořádku na pracovním místě, systém v ukládání pomůcek a nářadí, samostatnou přípravu jednoduchých pomůcek pro výuku žáky, dodržování zásad bezpečnosti a ochrany zdraví při pracovních činnostech, poznávání různých oborů lidské činnosti, jejich výsledků a významu pro ostatní lidi. 18

19 V naší Tvořivé škole chceme ve 2. vzdělávacím období dosáhnout toho, aby žáci: samostatně prováděli pokusy a pozorování podle ústního pokynu, nákresu nebo návodu, postupně získali základy tvořivého myšlení, snažili se k pokusům a pozorováním vyjadřovat, co pozorují a vyslovovat vlastní závěry, učili se logicky uvažovat a řešit problémy, zvládali základy vzájemné komunikace, využívali svých získaných vědomostí a zkušeností z různých oborů lidské činnosti, uplatňovali poznatky mezipředmětově, učili se spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých, projevovali pozitivní city v chování, jednání a prožívání životních situací, byli k sobě navzájem tolerantní a ohleduplní, získávali pozitivní vztah ke svému fyzickému i duševnímu zdraví a pečovali o něj, neohrožovali spolužáky a další spoluobčany neuváženými činy, začali si uvědomovat své reálné možnosti, a aby se snažili rozvíjet své nadání, rozvíjeli se jako svobodné osobnosti a učili se přijímat odpovědnost za své jednání. Pro přirozený rozvoj klíčových kompetencí je třeba stále respektovat individuální vlohy žáků a motivovat žáky tak, aby prožívali pozitivní pocity z pochopení probíraného učiva. Aby byli žáci ochotni tvořivě riskovat při řešení úkolů a problémů, je potřeba podporovat jejich samostatnost, sebejistotu, zodpovědnost a pozitivní sebehodnocení. Učitel se pro žáky stává partnerem a poradcem, pomocníkem i oporou, a to jak při řešení úloh, tak při pochopení nebo nepochopení probíraného učiva. Výuka ve škole může být rušnější, může se v ní uplatňovat i humor a smích. Vše je provázeno pocity uspokojení a radosti, dobrými výsledky. Žák je podněcován k produkování myšlenek, nápadů, kladení otázek. Často se tak děje při činnostních postupech s pomůckami, na základě hovoru o pozorovaných jevech nebo na základě řešení úloh ze života. Ve výuce klademe důraz na předávání vědomostí v rámci smysluplných celků. 5 Průřezová témata Podmínkou účinnosti průřezových témat je jejich propojenost se vzdělávacím obsahem konkrétních vyučovacích předmětů a s obsahem dalších činností žáků realizovaných ve škole i mimo školu. V etapě základního vzdělávání jsou vymezena tato průřezová témata: 1. Osobnostní a sociální výchova 2. Výchova demokratického občana 3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech 4. Multikulturní výchova 19

20 5. Environmentální výchova 6. Mediální výchova 5.1 Osobnostní a sociální výchova (PT 1) Charakteristika průřezového tématu Průřezové téma Osobnostní a sociální výchova v základním vzdělávání akcentuje formativní prvky, orientuje se na subjekt i objekt, je praktické a má každodenní využití v běžném životě. Reflektuje osobnost žáka, jeho individuální potřeby i zvláštnosti. Jeho smyslem je pomáhat každému žákovi utvářet praktické životní dovednosti. Specifikou Osobnostní a sociální výchovy je, že se učivem stává sám žák, stává se jím konkrétní žákovská skupina a stávají se jím více či méně běžné situace každodenního života. Jejím smyslem je pomáhat každému žákovi hledat vlastní cestu k životní spokojenosti založené na dobrých vztazích k sobě samému i k dalším lidem a světu Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka V oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma: vede k porozumění sobě samému a druhým, napomáhá k zvládání vlastního chování, přispívá k utváření dobrých mezilidských vztahů ve třídě i mimo ni, rozvíjí základní dovednosti dobré komunikace a k tomu příslušné vědomosti, utváří a rozvíjí základní dovednosti pro spolupráci, umožňuje získat základní sociální dovednosti pro řešení složitých situací (např. konfliktů), formuje studijní dovednosti, podporuje dovednosti a přináší vědomosti týkající se duševní hygieny. V oblasti postojů a hodnot průřezové téma: pomáhá k utváření pozitivního (nezraňujícího) postoje k sobě samému a k druhým, vede k uvědomování si hodnoty spolupráce a pomoci, vede k uvědomování si hodnoty různosti lidí, názorů, přístupů k řešení problémů, přispívá k uvědomování mravních rozměrů různých způsobů lidského chování, napomáhá primární prevenci sociálně patologických jevů a škodlivých způsobů chování. 20