Pracoviště komplexní péče o děti s dětskou mozkovou obrnou a dalšími hybnými poruchami v České republice

Transkript

1 Pracoviště komplexní péče o děti s dětskou mozkovou obrnou a dalšími hybnými poruchami v České republice prosinec 2010 březen 2012 Podporováno Výborem Společnosti dětské neurologie ČLS JEP Podporováno grantem Ipsen Pharma, o.s.

2

3 Obsah Obsah Seznam autorů publikace Úvod Informace o projektu Pracoviště komplexní péče o děti s DMO a dalšími hybnými poruchami v České republice a činnosti pracovní skupiny NORA Doporučené postupy péče o pacienty s DMO a dalšími hybnými poruchami REHABILITACE A BALNEOTERAPIE Doporučené rehabilitační postupy u dětí s DMO V. Trenčianský DĚTSKÁ NEUROLOGIE Včasná identifikace a diagnostika DMO V. Komárek, J. Hadač Léčba DMO, indikace, principy a omezení J. Kraus DĚTSKÁ ORTOPEDIE Doporučené postupy ortopedické léčby DMO A. Schejbalová Webový portál Návaznost odborné péče na pacientské organizace Logo pracovní skupiny NORA Závěr a další cíle pracovní skupiny NORA a vývoj projektu Seznam členů pracovní skupiny NORA Pracoviště péče o pacienty s DMO a dalšími hybnými poruchami Fakultní nemocnice Motol, Praha Thomayerova nemocnice, Praha Fakultní nemocnice Brno Fakultní nemocnice Ostrava Fakultní nemocnice Olomouc SOLEN 1

4 PRACOVIŠTĚ KOMPLEXNÍ PÉČE O DĚTI S DĚTSKOU MOZKOVOU OBRNOU A DALŠÍMI HYBNÝMI PORUCHAMI V ČESKÉ REPUBLICE Fakultní nemocnice Plzeň Masarykova nemocnice Ústí nad Labem Pardubická krajská nemocnice a.s Specializovaná spolupracující ambulantní pracoviště Specializované zařízení následné lůžkové rehabilitační péče Poster MEDUCA

5 Seznam autorů publikace Seznam autorů publikace 1. doc. MUDr. Hana Ošlejšková, Ph.D. Klinika dětské neurologie LF MU a FN Brno, Fakultní nemocnice Brno, Pracoviště dětské medicíny, Černopolní 9, Brno 2. prof. MUDr. Vladimír Komárek, CSc. Klinika dětské neurologie UK 2. LF a FN Motol, Fakultní nemocnice Motol, V Úvalu 84, Praha 5 3. MUDr. Josef Kraus, CSc. Klinika dětské neurologie UK 2. LF a FN Motol, Fakultní nemocnice Motol, V Úvalu 84, Praha 5 4. MUDr. Alena Schejbalová, Ph.D. Ortopedická klinika UK 2. LF a FN Motol Dětská a dospělá ortopedie a traumatologie, Fakultní nemocnice Motol, V Úvalu 84, Praha 5 5. MUDr. Vladimír Trenčianský Státní léčebné lázně Jánské Lázně, s.p., Nám. Svobody 272, Jánské Lázně 6. MUDr. Jan Hadač, Ph.D. Oddělení dětské neurologie, Thomayerova nemocnice, Vídeňská 800, Praha 4 7. MUDr. Martin Kudr Klinika dětské neurologie UK 2. LF a FN Motol, Fakultní nemocnice Motol, V Úvalu 84, Praha 5 SOLEN 3

6 PRACOVIŠTĚ KOMPLEXNÍ PÉČE O DĚTI S DĚTSKOU MOZKOVOU OBRNOU A DALŠÍMI HYBNÝMI PORUCHAMI V ČESKÉ REPUBLICE Úvod Dětská mozková obrna (DMO) byla Williamem Johnem Littlem a následně Sigmundem Freudem popsána již před více než 150 lety. Celosvětově stejně jako v České republice však i v současnosti představuje významný objemový segment zdravotní péče a pro svoji individuální a celospolečenskou sociální a ekonomickou závažnost je trvale v centru pozornosti lékařské veřejnosti mnoha odborností. Můžeme s jistotou konstatovat, že DMO i přesto, že je již historickou diagnózou, stále zůstává aktuální výzvou. Dětská mozková obrna je statická celoživotní encefalopatie, která je důsledkem postižení mozku v jeho raném vývoji. Je definována jako časné postižení postury a hybnosti, které je způsobeno neprogresivním poškozením nezralého mozku. Klinicky se projevuje poruchou centrální kontroly hybnosti, mentálními i smyslovými defekty, jejich kombinacemi a meškáním milníků psychomotorického vývoje. Nejedná se o nozologickou jednotku, protože příčiny DMO, mohou být různorodé a výsledné klinické obrazy spastických i nespastických forem rovněž. Jednotícím znakem je, že noxa, způsobující mozkovou patologii, působí v období předporodním, porodním a časně poporodním a postihuje mozek plodu nebo dítěte, který se pak ještě mnoho roků i postnatálně vyvíjí. Vlivem zmíněného vývoje se mění a zrají i klinické projevy oné časné mozkové patologie. Uznání DMO jako entity má důležité praktické důsledky a je cenné, protože takto postižené děti potřebují obvykle stejný charakter komplexní péče. I přes velké pokroky moderní medicíny zůstává DMO nadále poruchou s vysokou četností. Prevalence DMO se pohybuje mezi 2 3, což znamená, že v ČR nyní žije asi takto postižených pacientů. Lékaři, především dětští neurologové a pediatři, diagnostikují tuto statickou encefalopatii již v kojeneckém a batolecím věku, ale pro různorodost a charakter její etiopatogeneze bohužel dosud neexistuje kauzální účinná terapie, která by vedla k úplnému uzdravení. Důležité však je, že existují účinné symptomatické terapeutické postupy, které při správném a včasném použití minimalizují vývojové důsledky postižení nezralého mozku a jeho komplikace a zlepšují celkový stav dítěte. Jak již bylo řečeno, přesto, že DMO je definována jako statická encefalopatie, není neurologický deficit v dětství a mládí neměnný. Důsledky postižení mozku jsou zřejmé již v časném dětství a trvají po celý život. Vyvíjí se do definitivních klinických obrazů, přičemž největší změny jsou v prvních měsících a letech života. Například budoucí definitivní spastická forma DMO, která je nejčastější, se první rok může projevovat jako centrální hypotonický syndrom. Definitivní neurologické deficity včetně spasticity a jejich plný rozsah jsou často zřejmé až kolem 3. až 4. roku života dítěte a i dále mohou podléhat určitým, i když očekávaným změnám. Spasticita spolu s růstem skeletu dítěte vede například ke zkrácení 4 MEDUCA

7 Úvod svalů a kontrakturám s pokračujícími důsledky ve zhoršení motorických schopností dítěte a s limitací funkce svalů. Proto rozhodujícím životním obdobím pro aplikaci účinné symptomatické terapie, která zlepšuje kvalitu života dítěte i rodiny, je dětství a mládí. Zdravotní i sociální systém poskytuje pacientům s DMO chronickou ekonomicky nákladnou multioborovou celoživotní péči. Její rozsah a především kvalita může pozitivně modifikovat správný management zdravotní péče o děti s DMO. Péče lékařů mnoha odborností vyžaduje pochopitelně teoretické znalosti a zkušenosti, ale rovněž stálou multioborovou kooperaci, koordinaci a komunikaci, jejíž výsledek určuje správný výběr a správné načasování jednotlivých terapeutických kroků a postupů u konkrétního pacienta. Komplexní a celoživotní péče je náročná a vyžaduje rovněž odbornou vyváženost zkušeností všech angažovaných členů týmů. SOLEN 5

8 PRACOVIŠTĚ KOMPLEXNÍ PÉČE O DĚTI S DĚTSKOU MOZKOVOU OBRNOU A DALŠÍMI HYBNÝMI PORUCHAMI V ČESKÉ REPUBLICE Informace o projektu Pracoviště komplexní péče o děti s DMO a dalšími hybnými poruchami v České republice a činnosti pracovní skupiny NORA V úvodu jsme nastínili, v čem spočívá složitost a náročnost multioborové spolupráce v managementu péče o děti s DMO. Tato náročnost je jedním z hlavních důvodů, proč je současná péče o dětské pacienty s DMO v České republice roztříštěná a její kvalita a komplexnost výrazně kolísá mezi jednotlivými regiony stejně jako její dostupnost. V polovině roku 2010 jsme provedli iniciální zmapování stávajících pracovišť, která jsou již nyní schopna poskytovat komplexní péči na správné odborné úrovni a v souladu s moderními vědeckými trendy, a ukázalo se, že komplexních center je málo. Aktivní jsou především ve fakultních nemocnicích (Praha, Brno, Plzeň, Ostrava, Olomouc) či specializovaných pracovištích II. typu (Ústí n/l, Pardubice). Díky podpoře Výboru společnosti dětské neurologie ČLS JEP a grantu Ipsen Pharma, o. s. proto koncem roku 2010 vznikl projekt Komplexní péče o pacienty s DMO a dalšími hybnými poruchami s dlouhodobým cílem založit odborně fundovanou multioborovou komunikační platformu lékařů a nelékařů k dané problematice a postupně zlepšit situaci. Zformovala se mnohaoborová pracovní skupina vysoce specializovaných lékařů a nelékařů z řad dětských neurologů, pediatrů, dětských ortopedů a rehabilitačních lékařů a začala se pravidelně scházet. Po vzoru osvědčeného multioborového centra komplexní péče ve FN Motol přijala název NORA (Neurologie, Ortopedie, Rehabilitace, Ambulance) a bylo vytvořeno její logo. Kromě zmapování stávajících komplexních center léčby DMO a jejich uznání odbornou komunitou vytvořila NORA za rok a půl práce rovněž Doporučené postupy péče o děti s DMO. Konkrétně rehabilitační, neurologický a ortopedický. Vznikl webový portál, kde jsou zveřejněny dosavadní výsledky práce pro potřeby laiků i odborníků. Portál by měl dále sloužit jako informační platforma laikům a k edukaci odborníků. Materiál, který předkládáme, obsahuje výsledky práce skupiny NORA za rok a půl. Součástí materiálu jsou přehledné tabulky komplexních center, včetně jmenného seznamu zúčastněných pracovníků a kontaktů na ně. Věříme, že poskytnuté informace pomohou zlepšit dostupnost a především včasnost kvalitní komplexní péče pro děti s DMO v řadě regionů v České republice, a tím jednak zlepšit kvalitu jejich života, ale také racionalizovat celospolečenskou ekonomickou náročnost celoživotní zdravotní a sociální péče o ně. 6 MEDUCA

9 Doporučené postupy péče o pacienty s DMO a dalšími hybnými poruchami Doporučené postupy péče o pacienty s DMO a dalšími hybnými poruchami REHABILITACE A BALNEOTERAPIE Doporučené rehabilitační postupy u dětí s DMO V. Trenčianský 1. Nutné je zdůraznit multioborovost péče o pacienty s DMO 2. RHB komplexní ve všech složkách: hhléčebná hhsociální hhpracovní a vzdělávací 3. Pro potřeby rehabilitace je třeba vycházet z klasifikace DMO: hhvojtova lokomoční stadia hhklasifikace GMFCS/(GMFM) 4. Rehabilitace je základní terapií DMO: hhvýběr techniky hhznalosti a zkušenosti terapeuta hhzařazení dalších postupů v rámci rehabilitace: ergoterapie logopedie animoterapie hhzařazení nespecifických postupů: fyzikální terapie (PMP) hydroterapie 5. Rehabilitační kineziologické vyšetření: hhdo 3 m. po stanovení diagnózy na pracovišti zabývajícím se problematikou DMO hhpravidelné kontroly cca za ½ roku s výstupem: neurologie ortopedie protetika logopedie fyzioterapie a ergoterapie SOLEN 7

10 PRACOVIŠTĚ KOMPLEXNÍ PÉČE O DĚTI S DĚTSKOU MOZKOVOU OBRNOU A DALŠÍMI HYBNÝMI PORUCHAMI V ČESKÉ REPUBLICE hhvedle vlastní terapie edukace rodičů v terapii dle zvolené techniky; pravidelné kontroly domácí terapie (min. měsíční) 6. Ústavní rehabilitace: hhedukace techniky hhintenzifikace terapie hhročně 8 týdnů 7. Klasifikace GMFCS: hhgraf Treatment Modalities hhspolečný RHB cíl v jednotlivých skupinách hhrozdílné přístupy v jednotlivých věkových skupinách 8. Skupina před 2. narozeninami hhzcela specifická hhv terapii se uplatňuje především individuální fyzioterapie hhtechniky zaměřené na: kontrolu vzpřímeného držení hlavy aktivaci posturálních funkcí pletence ramenního stabilizaci trupu aktivace pletence pánevního podpora a rozvoj vertikalizace dosažení sociálně únosné chůze vše v závislosti na možnostech pacienta 9. Individuální fyzioterapie: hhvýběr metodiky dle znalostí a zkušeností terapeuta hhkombinace metod hhzapojení rodičů do terapie hhopakovaně denně (4 5 x) podle motorických možností dítěte 10. Ostatní věkové skupiny: hhodlišná síla podle jednotlivých stupňů hhmetody IFT kombinovat s dalšími postupy: ergoterapie nácvik běžných denních činností školní (edukační) a pracovní aktivity 11. Stupeň I.: hhnejlehčí postižení, pacient samostatně chodící hhpředevším aktivity spojené s nácvikem ADL a rozvojem jemné motoriky hhift jen v omezené míře 8 MEDUCA

11 Doporučené postupy péče o pacienty s DMO a dalšími hybnými poruchami hhedukační a pracovní aktivity 12. Stupeň II.: hhpacient je schopen chůze v interiéru, v exteriéru jen s malým omezením hhfyzioterapie: zaměřená na zlepšení stability chůze zaměřená na prevenci rozvoje druhotných změn hhergoterapie, ADL hhnávaznost na další terapeutické postupy a podporu jejich cíle (BTX, ortopedická terapie, protetika) 13. Stupeň III.: hhsamostatně sedící pacient (i s potřebou opory trupu), funkční fyzický pohyb HKK hhchůze s oporou v interiéru hhk delšímu transportu invalidní vozík hhfyzioterapie: techniky ke stabilizaci trupu a umožnění fyzického pohybu HKK podpora a udržení chůze návaznost na další terapeutické postupy a podporu jejich cíle (BTX, ortopedická terapie, protetika) 14. Stupeň IV.: hhk lokomoci potřebuje pohybovou asistenci nebo mechanický vozík hhsamostatné lokomoce dosáhne na elektrickém invalidním vozíku hhfyzioterapie: techniky zaměřené na stabilitu trupu a umožnění maxima ve fyzickém pohybu HKK prevence rozvoje kontraktur návaznost na další terapeutické postupy a podporu jejich cíle (BTX, ortopedická terapie, protetika) hhergoterapie: ADL osobní hygiena, jídlo edukační postupy 15. Stupeň V.: hhnejtěžší postižení hhpasivní pacient, transportován na invalidním vozíku, jen omezená možnost kontroly hlavy a vzpřímeného držení trupu hhfyzioterapie: techniky ke kontrole vzpřímeného postavení hlavy a trupu SOLEN 9

12 PRACOVIŠTĚ KOMPLEXNÍ PÉČE O DĚTI S DĚTSKOU MOZKOVOU OBRNOU A DALŠÍMI HYBNÝMI PORUCHAMI V ČESKÉ REPUBLICE podpora fyzického pohybu HKK prevence rozvoje kontraktur návaznost na další terapeutické postupy a podporu jejich cíle (BTX, ortopedická terapie, protetika) hhergoterapie: ADL osobní hygiena, jídlo edukační postupy DĚTSKÁ NEUROLOGIE Včasná identifikace a diagnostika DMO V. Komárek, J. Hadač 1. Základem správného léčebného postupu u dětí s DMO je včasný záchyt pacientů ohrožených rozvojem DMO, správná diferenciální diagnostika, objektivní klasifikace funkčních poruch a dobře načasované léčebné intervence. 2. Základem časného rozpoznání dětí ohrožených rozvojem poruchy hybnosti a/ nebo vzpřimování je sledování psychomotorického vývoje kojenců pomocí Vlachova screeningu a to zejména kojenců s perinatální zátěží. Nejrizikovější skupinou jsou děti narozené před termínem a/nebo s perinatálními komplikacemi. 3. V novorozeneckém období posuzuje funkční stav dítěte pediatr/neonatolog, v případě podezření na postižení nervového systému je nutné vyšetření dětským neurologem ještě před propuštěním z porodnice. Nezbytná je soustavná spolupráce s perinatologickými centry a jejich poradnami. 4. Metodika vyšetřování dětí ohrožených rozvojem DMO je založena především na pravidelném sledování vývojových parametrů dle Vlachova screeningu psychomotorického vývoje dítěte, které u všech dětí provádí v určených termínech praktický lékař pro děti a dorost (PLDD). 5. U dětí se závažným rizikem a/nebo s odchylkami v psychomotorickém vývoji je vhodné vyšetření posturálního vývoje podle Vojty, které umožňuje stanovit stupeň poruchy. Toto vyšetření provádějí dětští neurologové, specialisté v poradnách perinatologických center a případně v této metodě edukovaní rehabilitační pracovníci. 6. Stanovení diagnózy DMO je možné pouze na základě komplexního vyšetření dětským neurologem doplněné vývojovým vyšetřením dle Vlacha a posturálním dle Vojty. Dětský neurolog doporučuje a interpretuje pomocné vyšetřovací metody, 10 MEDUCA

13 Doporučené postupy péče o pacienty s DMO a dalšími hybnými poruchami především vyšetření zobrazovací (ultrazvuk, CT, MRI) a elektrofyziologická (EEG, EMG, EP), která mohou klinické podezření podpořit, nikoliv však vyloučit. 7. Dětský neurolog zajišťuje etiopatogenetickou diferenciální diagnostiku a stanovuje definitivní diagnózu DMO včetně určení konkrétní formy. To je možné u těžších forem DMO již před 6. měsícem, u lehčích forem by diagnóza měla být stanovena do 9. měsíce. 8. Součástí komplexní diagnostiky by měla být vyšetření dětským oftalmologem, foniatrem, klinickým logopedem a psychologem. 9. Diferenciálně diagnostická a léčebná péče dětí s DMO by měla být koordinována a optimalizována v rámci týmové spolupráce dětského neurologa, ortopeda a rehabilitačního lékaře. U závažnějších forem DMO by tato péče měla být v rámci ČR soustředěna ve specializovaných regionálních centrech (NORA) s návazností na perinatologická centra. Léčba DMO, indikace, principy a omezení J. Kraus Součástí diagnostiky a volby léčby poruch hybnosti je neurologické vyšetření; rehabilitace vymezuje hybný problém a volí jeho terapii. Reálný cíl léčebného postupu se stanovuje ve spolupráci s rodinou. Vychází se ze současných funkčních schopností dítěte. Je vždy třeba upozornit na limity účinku zvoleného postupu a pro každé dítě jasně vysvětlit jejich příčiny. Týmovou spolupráci zajišťuje především neurolog, rehabilitační lékař, fyzioterapeut a ortoped. Trvalou součástí léčby je kontinuální rehabilitace. Ostatní postupy se volí adaptivním postupem. Při volbě léčebného postupu je třeba respektovat: 1) abnormality hybnosti: a) povahu a typ abnormality hybnosti (svalový tonus a mimovolní pohyby), b) funkční schopnosti (MKF popis tělesné funkce a struktury, aktivity, participace faktorů prostředí a osobních faktorů, GMFCS); 2) komorbidity (přítomnost nebo absence muskuloskeletálních komplikací, nemotorických, neurodevelopmentálních nebo senzorických poruch: záchvatů, poruch zraku, sluchu, pozornosti, chování, komunikace, kognitivních deficitů) a rozsah jejich vzájemného vlivu; 3) anatomickou distribuci léze a nálezy zobrazení; 4) příčinu a dobu jejího působení (záněty, malformace). Odpovídá se na praktické otázky. Co nadměrná aktivita ovlivňuje? Jaká je intenzita a frekvence bolestivých spazmů? Jsou kontraktury? Je distribuce lokální nebo difuzní? Jaké má postup výhody a nevýhody? Hodnotí se tonus, síla, atrofie, ne-motorické funkce, možnosti zlepšení vertikalizace, chůze, zlepšení transferu. Nárůst spasticity může indikovat druhé obtíže (retence moči). SOLEN 11

14 PRACOVIŠTĚ KOMPLEXNÍ PÉČE O DĚTI S DĚTSKOU MOZKOVOU OBRNOU A DALŠÍMI HYBNÝMI PORUCHAMI V ČESKÉ REPUBLICE Botulotoxin Indikace léčby: vhodný pro každý stupeň postižení. Cíl: korekce dynamických kontraktur v oblasti jednoho nebo více kloubů (víceetážovou aplikací). Princip: lokální inhibice uvolňování acetylcholinu jako přenašeče pro motorickou ploténku a svalové vřeténko, a tím redukce tonu v daném svalu (v závislosti na dávce). Redukce síly svalu přibližně o 20 %. Délka trvání efektu je přibližně 3 6 měsíců (nebo i déle). Asi 1/2 nebo 2/3 pacientů zopakuje léčbu 1(-3)krát ročně. Příklady: GMFCS I-III: funkční indikace: redukce svalové hypertonie a z toho důvodu prevence nerovnováhy mezi flexory a extenzory dané ještě pasivně korigovatelnými nebo reponovatelnými deformitami dolních a horních končetin. hhstrukturální indikace: oddálení rozvoje kontraktur, zlepšení tolerance ortéz. hhgmfcs IV-V: funkční indikace: zřídka možné zlepšení práce s pomůckami; strukturální indikace: redukovaná bolest, ulehčená péče, zlepšená tolerance ortéz. hhredukce salivace. Omezení/kontroverze: fokální léčba nefokálního onemocnění, potenciál pro vzdálený účinek a systemový účinek substance, funguje pouze v dynamicky aktivním svalu. Účinek ve svalu a kontrolních drahách je znám pouze částečně. Operační korekci lze indikovat až po odeznění účinku, a to nejdříve s odstupem 9 měsíců po poslední aplikaci. Intratékální baklofen Indikace léčby: začíná u vyšších stupňů GMFCS (III) IV, V. Cíl: redukce spasticity k dosažení lepší kvality života. Rozsah nežádoucích účinků a komplikací závisí na zkušenostech centra. hhfunkční zlepšení: zlepšena schopnost se posadit, zvýšena pohyblivost, tolerance ortéz. hhzlepšená kvalita života: ulehčená péče, úleva od bolesti, zlepšený spánek, nižší dávky sedativ, váhový přírůstek. hhprofylaxe: kontraktur, (sub-)luxace kyčlí, skoliózy. Princip: agonista GABA-B: modulace na spinální dráze. Intratékální podání pomocí programovatelné lékové pumpy spinálním katétrem umožňuje efektivní léčbu použitím 100 nebo až nižších dávek než při orálním podávání. Omezení/kontroverze: technické komplikace, infekce. Možné negativní ovlivnění skoliózy. 12 MEDUCA

15 Doporučené postupy péče o pacienty s DMO a dalšími hybnými poruchami Selektivní dorzální rizotomie Indikace léčby: vhodná pro každý stupeň postižení ve věku 3 10 let; chodící, se symetrickým postižením; čistou spasticitou; dobrou svalovou silou; bez muskuloskeletálních deformit; s dobrým intelektem, orientací a motivací (vše není podmínkou). Prakticky: 1. skupina: spasticita limituje běžné denní aktivity, je dostatečná svalová síla k jejich vykonání, budou se aktivně podílet na rehabilitaci; 2. skupina: apedální, spasticita brání sezení, hygieně, oblékání, snižuje možnosti rehabilitace a péče; způsobuje bolestivé deformace. Cíl: samotná selektivní dorzální rizotomie DMO neléčí, ale ve spojení s rehabilitací může redukovat spasticitu, usnadnit pohybovou aktivitu a dosáhnout zvýšení kvality života pacientů. Vyžaduje dodržet: stanovená indikační a vylučující kritéria. Rozsah nežádoucích účinků a komplikací závisí na zkušenostech centra. Princip: ablativní výkon s chirurgickou redukcí množství aferentních facilitačních vzruchů vstupujících zadními kořeny do míšních segmentů a přicházejících na alfa motoneurony. Je účinnou a všeobecně akceptovanou standardní neurochirurgickou metodou léčby spasticity při DMO u pečlivě vybraných pacientů. Vyžaduje peroperační elektromyografii. Pooperační fyzioterapie má svá specifika: bez pasivní hyperextenze a torze trupu, využívá korzetoterapie. Jsou známé suprasegmentální účinky. Omezení/kontroverze: vylučující kritéria: atetóza, ataxie, dystonie, rigidita; hypotonie trupového svalstva; asymetrie nálezu; snížená svalová síla na dolních končetinách; těžké deformity a kontraktury končetin. Riziko luxace kyčle, rozvoje skoliózy. DĚTSKÁ ORTOPEDIE Doporučené postupy ortopedické léčby DMO A. Schejbalová 1. Týmová spolupráce: neurolog x rehabilitační lékař x fyzioterapeut x ortoped 2. Vyšetření dítěte ortopedem do 2 let věku a dále v intervalech 6 měsíců, rtg kyčelních kloubů indikovat do 3 let věku, dále v intervalech dle rtg nálezu. 3. Cíl ortopedického léčení: hhusnadnit rehabilitaci, maximum umožnění vertikalizace, hhminimum umožnit polohu vleže a základní hygienu. 4. Ortopedické léčení je indikováno tam, kde se již pacient dále nezlepšuje rehabilitací, nebo kde hrozí dezaxace v kloubech. SOLEN 13

16 PRACOVIŠTĚ KOMPLEXNÍ PÉČE O DĚTI S DĚTSKOU MOZKOVOU OBRNOU A DALŠÍMI HYBNÝMI PORUCHAMI V ČESKÉ REPUBLICE 5. Operační ortopedická terapie je nejčastěji indikovaná u spastického typu DMO, velice opatrně je třeba indikovat operační ortopedickou léčbu u smíšených forem, kdy nesmí převládnout dyskinetická forma nad spasticitou. 6. Operační intervence jsou nejčastěji indikovány na dolních končetinách. Na horních končetinách je indikace u 3 5 % pacientů zejména u hemiparetických forem DMO. Zvážení stabilizační operace v oblasti páteře v indikovaných případech u skolióz nad 50 a věku nad 10 let. 7. Jedním z operačních kritérií je vývojové stadium dle Vojty. Je třeba zhodnotit i zátěž operační intervence quod vitam zejména u těžce astenických dětí. 8. SDR může vést k progresi laterální migrace kyčelních kloubů a vzniku skoliózy. 9. Výkony na svalech jsou základní u DMO a mohou být již výkony definitivními nebo přípravnými např. pro následnou kloubní repozici nebo pro stabilizaci chodidel. 10. Po event. aplikaci botulotoxinu je třeba operační intervenci indikovat s odstupem nejméně 9 měsíců po poslední aplikaci. 11. Pokud je nutné řešit vyrovnání svalové rovnováhy ve více úrovních na dolních končetinách (kyčle, kolena a hlezna), je nutné vyřešit svalovou rovnováhu najednou. 12. Po ortopedických operacích je nutné: hhrehabilitovat metodikou předoperační (Vojta, Bobath), hhdoplnit nespecifickou rehabilitaci a prostředky technické ortopedie (dlahy, ortézy), hhnacvičovat polohu a funkci, pro které byla operace provedena. 14 MEDUCA

17 Webový portál Webový portál SOLEN 15

18 PRACOVIŠTĚ KOMPLEXNÍ PÉČE O DĚTI S DĚTSKOU MOZKOVOU OBRNOU A DALŠÍMI HYBNÝMI PORUCHAMI V ČESKÉ REPUBLICE Návaznost odborné péče na pacientské organizace Pracovní skupina by se v dalším období rovněž ráda zaměřila na společné projekty ve spolupráci s pacientskými organizacemi a nabídla jim svou odbornou garanci a multioborové zkušenosti a péči. S nabídkou byly osloveny následující dvě pacientské organizace: Sdružení pro komplexní péči při dětské mozkové obrně SDMO ( Informační portál pro rodiče zdravotně postižených dětí ALFABET ( Logo pracovní skupiny NORA 16 MEDUCA

19 Závěr a další cíle pracovní skupiny NORA a vývoj projektu Závěr a další cíle pracovní skupiny NORA a vývoj projektu Tímto materiálem je ukončena 1. fáze multioborového projektu pracovní skupiny NORA Komplexní péče o děti s DMO a dalšími hybnými poruchami v ČR. Věříme, že poskytnuté informace lékařům i laikům zjednoduší a urychlí orientaci v problematice současných možností léčby dětí s DMO a pomohou zlepšit dostupnost kvalitní péče v řadě regionů České republiky a její včasné zahájení. Věříme, že pracoviště, která jsou v materiálu uvedena, jsou jen začátek. V žádném případě se nejedná o uzavřený systém. Je třeba počet komplexních center rozšířit. Proto jsme vždy připraveni začlenit další pracoviště, která prokáží schopnost správné odborné úrovně komplexní péče ku prospěchu dětí s DMO. V dalších fázích projektu bychom se rádi zaměřili na intenzifikaci spolupráce s rodiči cestou pacientských organizací i dalšími odborníky podílejícími se na péči o dětské pacienty s DMO a dalšími hybnými poruchami neonatology, klinickými psychology, pediatry, logopedy, fyzioterapeuty, dětskými ORL a očními lékaři a pracovníky speciálních pedagogických center. Dobře víme, že bez jejich účasti nebude nikdy péče o děti s DMO skutečně komplexní. Pracovní skupina NORA se bude nadále scházet a projednávat otázky a problémy, které s problematikou léčby souvisí. Mnohé z nich se budou týkat odborných a sociálních problémů péče o pacienty s DMO a dalšími hybnými poruchami, ale rádi bychom materiál a další informace z center o počtu dispenzarizovaných pacientů a nákladů na jejich péči využili jako podklady k jednání se zdravotními pojišťovnami s cílem zlepšení ekonomických rozpočtů komplexních center. Jsme jednoznačně přesvědčeni, že finální ekonomická náročnost celoživotní péče bude příznivější, pokud dokážeme kvalifikovaně a včas využít všechny dostupné terapeutické možnosti ke zlepšení zdravotního stavu už v dětství. SOLEN 17

20 PRACOVIŠTĚ KOMPLEXNÍ PÉČE O DĚTI S DĚTSKOU MOZKOVOU OBRNOU A DALŠÍMI HYBNÝMI PORUCHAMI V ČESKÉ REPUBLICE Seznam členů pracovní skupiny NORA 1. prof. MUDr. Vladimír Komárek, CSc. Klinika dětské neurologie UK 2. LF a FN Motol, Fakultní nemocnice v Motole, Praha 2. MUDr. Josef Kraus, CSc. Klinika dětské neurologie UK 2. LF a FN Motol, Fakultní nemocnice v Motole, Praha 3. MUDr. Alena Schejbalová, Ph.D. Ortopedická klinika UK 2. LF a FN Motol Dětská a dospělá ortopedie a traumatologie, Fakultní nemocnice v Motole, Praha 4. prof. PaedDr. Pavel Kolář, Ph.D. Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství UK 2. LF a FN Motol, Fakultní nemocnice v Motole, Praha 5 5. doc. MUDr. Hana Ošlejšková, Ph.D. Klinika dětské neurologie LF MU a FN Brno, Fakultní nemocnice Brno, Brno 6. MUDr. Jan Hadač, CSc. Oddělení dětské neurologie, Thomayerova nemocnice, Praha 7. MUDr. Dana Šišková Oddělení dětské neurologie, Thomayerova nemocnice, Praha 8. MUDr. Marie Kunčíková Klinika dětské neurologie LF OU a FN Ostrava, Fakultní nemocnice Ostrava, Ostrava-Poruba 9. MUDr. Jan Staněk Klinika dětské neurologie LF OU a FN Ostrava, Fakultní nemocnice Ostrava, Ostrava-Poruba 10. MUDr. Vladimír Trenčianský Státní léčebné lázně Janské Lázně, Janské Lázně 11. MUDr. Jitka Rokytová Neurologické oddělení ZČU a FN Plzeň, Fakultní nemocnice Plzeň, Plzeň-Lochotín 12. MUDr. Jan Hálek Dětská klinika UP a FN Olomouc, Fakultní nemocnice Olomouc, Olomouc 18 MEDUCA

21 Seznam členů pracovní skupiny NORA 13. MUDr. Helena Hojdíková Hradec Králové 14. MUDr. Stanislav Severa Nové Město na Moravě 15. MUDr. Beata Hauser, MBA Ipsen Pharma, o. s. 16. Ing. Jan Branda Ipsen Pharma, o. s. SOLEN 19

22 PRACOVIŠTĚ KOMPLEXNÍ PÉČE O DĚTI S DĚTSKOU MOZKOVOU OBRNOU A DALŠÍMI HYBNÝMI PORUCHAMI V ČESKÉ REPUBLICE Pracoviště péče o pacienty s DMO a dalšími hybnými poruchami Centrum komplexní péče o pacienty s dětskou mozkovou obrnou a dalšími poruchami hybnosti u dětí Fakultní nemocnice Motol, Praha Adresa: Fakultní nemocnice Motol, V Úvalu 84, Praha 5 Zakládající pracoviště Klinika dětské neurologie UK 2. LF a FN Motol Vedoucí centra prof. MUDr. Vladimír Komárek, CSc. Další osoby MUDr. Josef Kraus, CSc. MUDr. Jana Haberlová, Ph.D. MUDr. Renata Cibochová Mgr. Jitka Žáčková atestace z dětské neurologie, statut epileptologa vladimir.komarek@lfmotol.cuni.cz tel.: atestace z dětské neurologie josef.kraus@lfmotol.cuni.cz tel.: atestace z dětské neurologie jana.haberlova@lfmotol.cuni.cz tel.: atestace z dětské neurologie renata.cibochova@fnmotol.cz tel.: psychologie jitka.zackova@fnmotol.cz tel.: MEDUCA

23 Pracoviště péče o pacienty s DMO a dalšími hybnými poruchami Mgr. Alice Maulisová psychologie alice.maulisova@fnmotol.cz tel.: Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství UK 2. LF a FN Motol prof. PaedDr. Pavel Kolář, Ph.D. MUDr. Pavla Jánská PaedDr. Irena Zounková, Ph.D. PaedDr. Eva Tomanová rehabilitace Pavel.Kolar@fnmotol.cz tel.: rehabilitace Pavla.Janska@fnmotol.cz tel.: rehabilitace irena.zounkova@lfmotol.cuni.cz tel.: logopedie eva.tomanova@gmail.com tel.: Ortopedická klinika dětská a dospělá ortopedie a traumatologie UK 2. LF a FN Motol MUDr. Alena Schejbalová, Ph.D. ortopedie Alena.Schejbalova@fnmotol.cz tel.: SOLEN 21