Mûsíãník Odborového svazu UNIOS

Transkript

1 âíslo 3 ROâNÍK B EZNA 2003 Václav Klaus prezidentem»to jsou paradoxy, co?«komentoval by sládek z Audience zvolení Václava Klause prezidentem âeské republiky. A jistû by mu stejná vûta bezdûãnû vyklouzla z úst i po vyslechnutí následujících vût.»chtûl bych ubezpeãit v echny obãany âr, Ïe si plnû uvûdomuji, co tato funkce znamená, a jsem pfiipraven, abych nikoho z deseti milionû spoluobãanû nezklamal. Musíme v na í zemi docílit nové míry svornosti, nové míry pohody, aby na e soupefiení nebylo nepfiátelstvím. Abychom si umûli naslouchat a umûli spolupracovat. Je spoleãn m cílem Parlamentu, vlády i prezidenta, abychom vybudovali víru ve stát. To je to, co nám chybí.«to byla první vefiejnû pronesená slova novû zvoleného prezidenta âr. Je lákavé alespoà pro prvních 100 dnû jeho prezidentování uvûfiit tomu, Ïe z Václava Klause, politika, kter dosud ãeskou spoleãnost ostfie rozdûloval na své nekritické obdivovatele a hyperkritické odpûrce, se najednou stane státník - sjednotitel. Jako prezident bude jistû respektován v zahraniãí, kde bude umût jednat jako rovn s rovn m s k mkoliv a jistû se bude bít za ãeskou vûc jako lev, coï v nové Evropû nebude na kodu, pokud si uvûdomí, Ïe debaty o tom, zda EU bude pouze pouhé spoleãenství volného obchodu, jsou minulostí. Doma si pak musíme poãkat, jak svoji deklarovanou nadstranickost uplatní pfii jmenování soudcû Ústavního soudu, ãlenû bankovní rady ânb a Komise pro cenné papíry, jak odolá tlaku sv ch b val ch i nov ch politick ch spojencû pfii udûlování milostí a státních vyznamenání, jak odolá vlastnímu poku ení vytvofiit na Hradû dal í centrum politické moci. Gratulace patfií Václavu Klausovi k jeho zvolení prezidentem a po 100 dnech si mûïeme dát odpovûì, zda i my si mûïeme gratulovat ke svému novû zvolenému prezidentovi. Karel Sladkovsk Mûsíãník Odborového svazu UNIOS Mezinárodní den Ïen, aneb jak to vidím já Jsem ponûkud pfiekvapena, jak po tfiinácti letech takzvaného demokratického v voje pfietrvávají dogmata o smyslu a v znamu tohoto mezinárodnû uznávaného svátku. Chtûla bych zdûraznit, Ïe Mezinárodní den Ïen není ryze jak msi «komunistick m svátkem», jak ho dnes oznaãují rûzní polistopadoví pisálkové, ale je to svátek, kter se slaví v mnoha zemích, a od roku 1975 ho oficiálnû uznala i OSN! Podíváme-li se napfiíklad do roãenky této svûtovû uznávané mezinárodní organizace, pak se dozvíme, Ïe Mezinárodní den Ïen je uvádûn jako jeden z v znamn ch dnû s mezinárodním rozsahem. Je dnem mezinárodní solidarity Ïen za rovnoprávnost, spravedlnost, Bfiezen se stává kaïdoroãnû mûsícem, ve kterém dochází k bilancování hospodafiení svazu v roce pfiedchozím. Jsou jiï známy v echny v sledky a pomalu se sestavuje da- Àové pfiiznání. Leto ní zaãátek roku byl ovlivnûn nov mi zmûnami v úãetnictví, kter mi nám v poslední dobû ministerstvo financí zmûní v e, co jsme si v pfiedchozím roce jiï zaïili. To, co platilo v roce 2001, bylo pro rok 2002 zmûnûno opatfiením ministra Rusnoka a k opût zmûnûno ministrem Sobotkou, na tûstí s úãinností od roku Rozpoãet Odborového svazu UNIOS na rok 2002 byl upraven v konn m v borem v fiíjnu a pfiedpokládal pfiíjmy ve v i 23,5 mil. Kã. Tento rozpoãet byl schválen jako vyrovnan. Zmûna byla zpûsobena srpnov mi povodnûmi, neboè pûvodní rozpoãet neplánoval tak vysok v dej na sociální v pomoci. mír a rozvoj. Z hlediska historie je rovnûï dûleïité pfiipomenout, Ïe Mezinárodní den Ïen se poprvé slavil v USA v roce 1911 na památku stávky newyorsk ch vadlen proti nesnesiteln m pracovním podmínkám v letech 1908 a Nápad slavit tento svátek dne 8. bfiezna jako den boje za zrovnoprávnûní Ïen a proti válce pochází od nûmecké revolucionáfiky Kláry Zetkinové. Nedivím se, Ïe povrchní a ãasto zvrácené ideové pfiedsudky - dnes tolik typické pro vût inu novodob ch «takyïurnalistû», doslova pfiebíjí objektivní pravdu, která není vázána pouze na dogmatické my lení, kotvící v souãasnosti v ãeské kotlinû. (Dokonãení na str. 3) Dal í rok s kladn m v sledkem Jaro klepe na dvefie V sledek hospodafiení skonãil pfiebytkem ve v i 1,4 mil. Kã zpûsoben m pfiesunem nûkter ch v dajû plánovan ch na rok 2002 do roku Jedná se pfiedev ím o opravy a investice na nemovitostech, o kter ch rozhodl v konn v bor s termínem realizace v letech 2002 aï Hospodafiení svazu musíme rozdûlit na tfii ãásti - hlavní ãinnost, to je ta, pro kterou je svaz zfiízen a mûla by b t alespoà pro rok 2002 ãástí nedaàovou, dále doplàkovou ãinnost, která slouïí pro doplnûní pfiíjmû a skládá se ze správy vlastního majetku svazu, kde nejvût í pfiíjmovou poloïku tvofií pronájem nemovitostí, a nakonec pohledávky, ve kter ch jsou nejvût í poloïkou splátky delimitaãního podílu na spoleãném majetku odborû, kter spravuje Majetková, správní a delimitaãní unie odborov ch svazû (MSDU OS). Pfiíjmy z hlavní ãinnosti jsou pfiedev ím ãlenské pfiíspûvky, dále dotace na ãinnost BOZP, úroky, dividendy a vloïné na odborové akce. V roce 2002 byl pfiíjem z ãlensk ch pfiíspûvkû 8,6 mil. Kã, dále 1,2 mil. Kã z úrokû a dividend, 0,8 mil. Kã ze státní dotace na ãinnost v oblasti BOZP a 0,3 mil. Kã z vloïného. Celkov pfiíjem tedy ãinil 10,9 mil. Kã. V daje na hlavní ãinnost odborového svazu se dûlí na v daje na pfiíspûvky odborov m centrálám a mezinárodní ãinnost, na zasedání orgánû svazu, na provoz kontaktních míst, na provoz sídla svazu, na sociální pfiíspûvky ãlenûm a na vzdûlávání funkcionáfiû a vydávání svazového ãasopisu. (Dokonãení na str. 2) V â Í S L E : Na to máme! (str. 2) Zamûstnanec a organizaãní zmûny - základní právní informace II. ãást (pfiíloha) Novinky v dopravû (str. 7) Nabídka dûtské rekreace (str. 7)

2 PrÛmûrná mzda roce 2002 V roce 2002 se zv ila prûmûrná nominální mzda na Kã, coï je nárûst o 1067 Kã oproti roku V podnikatelské sféfie se zv - ila o 1011 Kã na Kã, v nepodnikatelské sféfie se zv ila o 1314 Kã na Kã. Reálná mzda vzrostla o 5,4 %. (12. 3.) Jihlavan bude propou tût Strojírensk podnik Jihlavan propustí 26 lidí a s dal ími neobnovil smlouvy na dobu urãitou. âásti zamûstnancû navíc hrozí, Ïe budou minimálnû tfii mûsíce dostávat mzdu s dvout denním zpoïdûním. Podle generálního fieditele Vladimíra Hlaviãky firma zvy uje produktivitu a to se neobejde bez urãit ch omezování. V robce hydrauliky investuje aï 40 milionû roãnû do nov ch strojû, proto podle Hlaviãky zároveà sniïuje poãty zamûstnancû. Loni firmu opustilo 16 lidí. (6. 3.) Jednání o mzdách skonãila koda Auto zv í plat v ech zamûstnancû od dubna o 1308 korun mûsíãnû. ZároveÀ dostanou zaplaceno v dubnové v platû jednorázovou kompenzaci 3150 korun za první tfii mûsíce leto ního roku. Mzdovou dohodu podepsali zástupci firmy a odborû, fiekl mluvãí firmy Jaroslav âern. Zv ení platí od 1. dubna 2003 do 31. bfiezna V echny ostatní bonusy a nadstandardní sloïky platu vãetnû zachování tfiináctého platu zûstávají na úrovni loàského roku. Obû strany se také dohodly, Ïe bude zv en rozpoãet pro sociální v daje a zachován pfiíspûvek zamûstnavatele k penzijnímu pfiipoji tûní 150 korun mûsíãnû. (5. 3.) Bude stávková pohotovost odvolána? Odboráfii firmy âez v elektrárnách Pofiíãí, Chvaletice, Hodonín, teplárnû DvÛr Králové a jadern ch elektrárnách Dukovany a Temelín jsou pfiipraveni odvolat stávkovou pohotovost. Podmínkou je, aby jim vedení âez písemnû potvrdilo dosavadní ústní dohody o formû nárûstu mezd pro leto ní rok. Podle dosavadních dohod by mûly tarifní mzdy letos vzrûst o tfii procenta nad inflaci, tedy o celkov ch 5,6 procenta. «Chceme písemné záruky ke kolektivní smlouvû, pfiiãemï odmítáme vázat rûst mezd na rûst produktivity a hospodáfisk v sledek firmy,» fiekl Prokop. (28. 2.) Odbory podaly na âd oznámení Îelezniãní odbory podaly na vedení b valé státní organizace âeské dráhy trestní oznámení kvûli zmafienému pfievodu majetku drah do svého vlastnictví. Dráhy totiï podle pfiedsedy Odborového sdruïení ÏelezniãáfiÛ Jaromíra Du ka odboráfiûm prodaly 22 rekreaãních objektû, i kdyï vûdûly, Ïe majetek je kvûli návrhu na konkurz drah obstaven a nebudou jej moci zapsat v katastru nemovitostí. Du ek tvrdí, Ïe vedení drah vûdûlo o obstavení majetku kvûli dluhûm zdravotním poji Èovnám a správû sociálního zabezpeãení od 12. prosince, smlouvy pfiitom podepisovalo zhruba o t den pozdûji. (26. 2.) Odbory zru ily pohotovost Odbory Teplárny Náchod, které s odboráfii nûkter ch dal ích tepláren a elektráren spoleãnosti âez vyhlásily stávkovou pohotovost, hrozbu stávky ukonãily. Valná hromada âez totiï i pfies jejich odpor schválila prodej teplárny firmû Harpen. Vedení âez dá zároveà zamûstnancûm teplárny mimofiádné odmûny. Odboráfii teplárny po prodeji jiï nemohou ovlivnit zpûsob prodeje âez, dûvody stávkové pohotovosti tak pro nû jiï nejsou aktuální, fiekl dnes éf odborû teplárny Zdenûk Burkert. (25. 2.) 2 ODBOROVÉ AKTUALITY Dal í rok s kladn m v sledkem (Pokraãování ze str. 1) Pfiíspûvky centrálám ãinily 1,5 mil. Kã, na zasedání orgánû svazu se vydalo 0,8 mil.kã, na provoz kontaktních míst 4 mil. Kã, na sídlo svazu vãetnû vzdûlávání a vydávání ãasopisu 7,8 mil. Kã, na sociální pfiíspûvky ãlenûm a ãinnosti pro ãleny (sportovní hry, akce pro mladé apod.) byla vydána ãástka 1,8 mil. Kã, coï znamená celkov v dej ve v i 15,9 mil. Kã. Tato ãást hospodafiení skonãila ztrátou ve v i 2,6 mil. Kã, z ãehoï vypl vá, Ïe bez doplàkov ch pfiíjmû by svaz nemohl nûkteré ãinnosti vykonávat. DoplÀkovou ãinností svazu je pronájem svazov ch nemovitostí v celkové hodnotû okolo 80 mil. Kã, na nájemném vybereme 10,1 mil. Kã a celkové náklady na jejich údrïbu a správu ãiní 5 mil. Kã. V roce 2003 se pfiedpokládají vût í v daje na nemovitosti pro zv ení pfiíjmu v pfií tích letech. Na to máme! Pfiíjmy v rámci tfietí ãásti v roce 2002 ãinily celkem 4,1 mil. Kã, a to 3,2 mil. Kã jako delimitace schválená valnou hromadou MSDU OS, a 864 tisíc Kã ve splátkách pohledávek od nájemcû za nájemné pfiedchozích let a za splátky z prodeje majetku dle splátkového kalendáfie. Pro následující období bude opût nejvût í poloïkou podíl z delimitace. Valná hromada MSDU OS schválila koncepci do roku 2006, z které vypl vá pro rok 2003 nav ení o 12,5 % oproti roku minulému a postupné navy ování aï na hodnotu o 50 % vy í, neï byla v roce Celková v e této pohledávky z delimitace po ROH ãiní k necel ch 50 mil. Kã. Abychom dostali v sledek hospodafiení, je tfieba zapoãítat v i odpisû na majetku a odvod daní z pfiíjmu. Petr Pech Jak jsme vás informovali v minulém ãísle, pracovní skupina k problematice profesionalizace v konu funkce v orgánech základních a místních organizací dospûla k závûru, Ïe profesionalizace v konu funkce ve statutárním orgánu základní nebo místní organizace tedy není problémem právním ãi organizaãním, n brï problémem ekonomick m, a pokud by nûkteré základní ãi místní organizace chtûly mít funkcionáfie profesionála, musejí b t schopné unést v tomto smûru i nezbytné a nemalé náklady. Na titulkovou otázku z minula»máme na to?«lze ve vût inû ZO/MO oãekávat odpovûì jednoslabiãnou. Pfiesto existuje recept, jak zlep it a zkvalitnit ãinnost odborû v podniku i bez uvolnûn ch funkcionáfiû. Recept jednoduch. DÛslednûj í a ãastûj í vyuïívání toho, na co máme. DÛslednûj í a ãastûj í vyuïívání zamûstnancû svazu, ktefií jsou na im odborov m organizacím nejblíïe, dûslednûj í a ãastûj í vyuïívání znalostí a zku enosti regionálních manaïerû na kontaktních místech. Avãem vám mohou na e KM pomoci? V první fiadû vám mohou poskytnout informace o ãinnosti svazu, o jednáních svazov ch orgánû, prostû o tom, co se v odborech stalo, i o tom, co se pfiipravuje. Neménû dûleïité je, Ïe vám pomohou s pfiípravou materiálû na ãlenskou schûzi, pfiípadnû i jejím vlastním organizováním a uskuteãnûním voleb orgánû. Poskytnou vám rady pfii zpracování znûní dokumentû, které jsou ãlenskou schûzí projednávány, poãínaje jednacím fiádem a konãe zásadami hospodafiení, jakoïto i vlastním usnesením ãlenské schûze. Dále vám pomohou pfiipravit znûní, zdûvodnit va e poïadavky a tfieba i vyjednat kolektivní smlouvu. Vybaví vás materiály i argumenty, které budete potfiebovat pfii získávání nov ch ãlenû v rámci va eho zamûstnavatele. Poskytnou vám rady a pomoc pfii fie ení problémû se zamûstnavatelem v oblasti pracovnûprávní, mzdové, sociálnûprávní, BOZP a dal ích, pfiiãemï v pfiípadû nutnosti zajistí úãast pfiíslu ného specialisty na jednání. V tûchto pfiípadech je velmi uïiteãné, kdyï se o vznikl ch problémech doví uï v jejich prvopoãátku, neï pfierostou v osobní spory. Tehdy jsou snáze fie itelné. Zajistí, aby va e pfiipomínky, námûty, názory a informace se promítly nejen do kaïdodenní ãinnosti, ale byly brány v potaz i pfii rozhodování orgánû svazu o jeho postojích a ãinnosti v blízké i vzdálené budoucnosti. Poskytnou vám radu a pomoc pfii jednáních s orgány státní správy a samosprávy apod. VyuÏívejte jejich zku eností, protoïe ãím ãastûji budou va e problémy fie it, tím vût í zku enosti budou moci pfiedávat. Poradí vám s vedením úãetnictví organizace, pfiípadnû se zpracováním úãetní závûrky ãi daàového pfiiznání. Na to máme! Ze zasedání pfiedsednictva Po edesáté od II. sjezdu svazu se konalo zasedání pfiedsednictva OS UNIOS ve dnech 19. a 20. února 2003 v Parkhotelu âesk ternberk. Po nezbytném ovûfiení zápisu z minulého zasedání a kontrole plnûní usnesení pfiedsednictvo projednalo zprávu o ãinnosti SIBP v roce 2002, vyhodnocení právní pomoci za rok 2002, zprávu o vzdûlávací a v chovné ãinnosti v roce 2002 a zprávu o mezinárodní ãinnosti v roce 2002, které budou pfiedloïeny k projednání pfií tímu v konnému v boru. Dále schválilo poskytnutí sponzorského daru formou úhrady ãásti nákladû v maximální v i Kã na soutûï ÏákÛ v odborn ch dovednostech v oboru kadefiník - kosmetiãka pofiádanou SOU PS, Charbulova 106, Brno. V aktuálních informacích se ob írnû zab valo návrhem základních principû právní úpravy úrazového poji tûní, pfiipravovanou zmûnou smûrnice o úãetnictví a zmûnou pfiílohy úãetní závûrky dle vyhlá ky ã. 504/2002 Sb. v návaznosti na jejich dopady na svaz i ZO/MO. Také vzalo na vûdomí informaci o pfiipravovan ch organizaãních zmûnách a systémû odmûàování kategorizací F1, F2, F3 zamûstnancû v plynárensk ch spoleãnostech a v této souvislosti uloïilo pfiedsedovi svazu obrátit se na prezidenta âeské plynárenské unie (âpu) s Ïádostí o schûzku ve vûci plnûní KSVS uzavfiené mezi OS UNIOS a âpu na roky v souvislosti s pfiipravovan mi organizaãními zmûnami a systémû odmûàování kategorizací F1, F2, F3 zamûstnancû v plynárensk ch spoleãnostech. V hospodáfiském bloku se promûnilo postupnû ve valné hromady ARZ VR OV, spol. s r. o., a SvaNem, s. r. o., a po zji tûní, Ïe obû spoleãnosti, jichï je svaz jedin m spoleãníkem, splnily finanãní plány roku 2002, schválilo jejich fiádné úãetní závûrky za tento rok a stanovilo jim cíle pro rok pfií tí. Na závûr schválilo vyslání místopfiedsedy svazu Petra Pecha na schûzku stfiedoevropského volebního obvodu Mezinárodní federace vefiejn ch sluïeb (PSI) do Sarajeva.

3 PRO REGIONY A ZÁKLADNÍ ORGANIZACE (Pokraãování ze str. 1) A tak jsme svûdky toho, Ïe nejen na e národní, ale téï i fiadu mezinárodních pokrokov ch tradic se snaïí rûzní pfiedstavitelé polistopadové politické moci vymazávat z kalendáfiû a pfiedev ím z povûdomí na ich obãanû. A tak je tomu i u svátku Ïen 8. bfiezna. Mladé generaci je násilnû vnucován do vûdomí jak si americk svátek zamilovan ch. Nic proti tomu, pfieji upfiímnû zamilovanost a lásku kaïdému a v kaïdém vûku. Jen bych podotkla, Ïe ani v b valém âeskoslovensku a nyní v âeské republice nebyly láska a zamilování opomíjeny; vïdyè dlouhodobou tradici «líbání» pod rozkvetl mi kvûtnov mi stromy pamatuje vût ina m ch spoluobãanû. APraÏané jistû nezapomenou na Petfiín a MáchÛv pomník. Stfiední a star í generaci je zase vtíravû propagován svátek matek. Má v ak jeho slavení nûjaké opodstatnûní? Nemám nic proti matkám, ale je tfieba zdûraznit, Ïe ne kaïdá Ïena je nebo od pfiírody mohla b t matkou, a pfiesto pro spoleãnost i pro své blízké odvádí velk kus práce, sebeobûtování, lásky a porozumûní. Zatímco tzv. MDÎ oceàuje v echny Ïeny bez rozdílu, Den matek z Ïenského pohlaví vyãleàuje ty osoby, které se staly matkami - aè uï tím, Ïe dítû porodily, nebo tím, Ïe je adoptovaly ãi vyvdaly. A uï vûbec nechápu, proã by «takymatka», napfiíklad ze silnice E-55, jeï se vzdá svého dítûte, mûla b t slavena v Den matek. A kam napfiíklad zafiadíme Ïeny, které po dítûti cel Ïivot Mezinárodní den Ïen, aneb jak to vidím já silnû touïí, aniï by mûly moïnost (a pfiíleïitost) je mít? Mají tedy smûlu, nejsou matkami. Ve skuteãnosti v Den matek nemají na oslavy nárok. UÏ jen tento krátk exkurz naznaãuje nesmyslnost a pfiedev ím hloupost novodob ch tendencí a úsilí. Abych byla správnû pochopena: nevolám po návratu celospoleãensk ch oslav. Jde mi o to, Ïe svátek MDÎ 8. bfiezna má zcela jin v znam ne- Ïli bombastické pfiípitky. V tento den totiï u pokrokové ãásti svûta i u nás doma zpravidla sílí uvûdomûní skuteãného postavení Ïen v Ïivotû spoleãnosti. BohuÏel jen v tento den! V pfieváïné ãásti roku jsme naopak svûdky toho, Ïe stále sílí zhor ování postavení Ïen ve spoleãnosti. Svého ãasu Mezinárodní demokratická federace Ïen v provolání za globalizaci solidarity vyjmenovala pfiíãiny bídy Ïen a násilí na nich: jsou to války, vojenské intervence a okupace, neoliberální globalizace a deregulace trhu. Tedy právû to, s ãím se v dne ním Ïivotû setkáváme. V sledkem pak je ztráta dûstojného postavení Ïeny ve spoleãnosti, ikana s jejich právy, ale také rostoucí násilí na Ïenách, obchod se Ïenami a prostituce. V fiadû ãesk ch rodin se navíc projevují skryté formy ekonomického násilí. Ekonomické omezování, jedna z forem domácího násilí, zvy uje závislost Ïeny na jejím partnerovi a je velmi ãasto doprovodn m jevem násilí fyzického. Domnívám se, Ïe skuteãné pfiíãiny tohoto stavu spoãívají v kapitalistickém systému, a pokud jde o Ïivot a postavení Ïen v âeské republice, pak jde o jeho specifikum, tj. tuneláfisk kapitalismus, okrádající obãany na kaïdém kroku. Pfiedstavujeme vám... Kontaktní místo Uherské Hradi tû Historie V Uherském Hradi ti bylo v ãervenci 1993 zfiízeno pracovi tû âmos PS jako souãást územního pracovi tû Brno. Toto pracovi tû bylo obsazeno jedním pracovníkem s pûsobností v okresech Uherské Hradi tû a Zlín. Do Uherského Hradi tû pravidelnû zajíïdûl právník OS ke konzultaãním dnûm pro ZO daného regionu. Postupn m úbytkem ZO zpûsoben m pfiedev ím malou privatizací a rozpadem «komunálních podnikû» do lo k roz ífiení pûsobnosti na okres Hodonín a KromûfiíÏ. Po sluãovacím sjezdu a vzniku OS UNIOS do pûsobnosti KM Uherské Hradi tû pfiibyly okresy Prostûjov, Pfierov a Vsetín a za ãas i okresy Bfieclav a Znojmo. Souãasnost do lo k zániku okresû. S tím neodmyslitelnû zaãalo naplno platit nové státoprávní uspofiádání v na í republice. KM Uherské Hradi tû dnes pûsobí na území tfií krajû: ãásti Olomouckého kraje ve mûstech Prostûjov, Pfierov a Hranice ãásti Jihomoravského kraje ve mûstech Bfieclav, Hodonín, Hustopeãe, Mikulov-Klentnice a Znojmo cel Zlínsk kraj ve mûstech Hole ov, KromûfiíÏ, Kunovice, Otrokovice, RoÏnov pod Radho tûm, Slaviãín, Tupesy, Uhersk Brod, Uherské Hradi tû, Vala ské Mezifiíãí, Vizovice, Vsetín a Zlín V uveden ch mûstech v souãasné dobû pûsobí celkem 47 základních organizací s celkov m poãtem ãlenû Z tohoto poãtu je 1077 muïû a 672 Ïen. Pracovník KM Uherské Hradi tû v rámci své ãinnosti zabezpeãuje pomoc ZO pfii sestavování kolektivních smluv (v mnoha pfiípadech i samotn m vyjednáváním se zamûstnavateli), pomoc v ekonomické oblasti a s hospodafiením ZO v souãinnosti se svazovou ekonomkou Ing. Annou Kodlovou a pfiedsedkyní revizní komise Ing. Darinou Peterkovou. Zprostfiedkovává právní pomoc pfii fie ení zamûstnaneck ch problémû. Do regionu zajíïdí k fie ení problémû JUDr. Karel Horn. V neposlední fiadû zabezpeãuje pomoc pfii organizování ãlensk ch schûzí, voleb ZV nebo závodního dûvûrníka vãetnû zpracování potfiebn ch dokumentû, jako je volební fiád, protokol o volbû ãi pomoc pfii zpracování zásad hospodafiení ZO. V souãinnosti se svazov m inspektorem BOZP Václavem âiklem provádí kontroly BOZP u jednotliv ch zamûstnavatelû a na poïádání ZO pomáhá pfii zpracování podkladû pro provûrky BOZP. Adresa: KM OS UNIOS, DruÏstevní 844, Uherské Hradi tû Tel./fax: , krsicka@raz-dva.cz Vladislav Krsiãka Za této situace se právû mnohé Ïeny dostávají na hranici bídy, zejména Ïeny samoïivitelky. Tento problém se dot ká také star ích Ïen. Iluzorní je i pfiedstava, Ïe Ïena zûstane doma, bude peãovat o rodinu a vyuïije svého vzdûlání k v chovû sv ch vlastních dûtí. Îeny pracovat potfiebují nejen z dûvodû finanãního rozpoãtu rodiny, ale pokud se hlásíme k lidsk m právûm, pak potfiebují pracovat také z dûvodu své seberealizace. Na Ïenách spoãívá ve kerá tíha spojená se zabezpeãením spoleãenského poslání rodiny, v chovy dûtí. âasto na nich závisí osud rodiny, která byla napfiíklad zasaïena nezamûstnaností. Ta zpravidla postihuje nejãastûji právû Ïeny. DÛvodem jejich nepfiípustné diskriminace jsou: péãe o dítû a následnû v pozdûj ím vûku jsou vytlaãovány z kapitalistického trhu práce. V pfiijímání do práce jsou diskriminovány zejména Ïeny ve vûku 25 aï 30 let a pak Ïeny ve vûku 45 let a v e. Ani v pfiístupu k ekonomick m aktivitám Ïen nejsou v praxi zaji tûny rovné pfiíleïitosti, i kdyï rovnost pfiíleïitostí pfii shánûní práce máme formálnû danou zákonem. Ve skuteãnosti jsou Ïeny, které tvofií zhruba polovinu nezamûstnan ch, ãasto na trhu práce znev hodàovány právû proto, Ïe jsou Ïeny. Zamûstnavatelé na Ïenách ãasto poïadují, Ïe je pfiijmou, pokud nebudou vyuïívat potfiebnou, zákonem danou péãi o dûti. Îeny dostávají v povûì, musejí-li b t doma s dûtmi pro nemoc. Také rekvalifikace nedává stejnou anci Ïenám jako muïûm a pracovní inzeráty upfiednostàují muïe. Firmy totiï chtûjí Ïeny maximálnû do 35 let. Ani 25 let praxe neupfiednostàuje nástup Ïen do práce, spí e naopak. V souãasnosti se projevuje, zejména ze strany nûkter ch soukromníkû, i malá znalost ãi zámûrné nedodr- Ïování zákoníku práce. Ti si vût inou stanovují vlastní pravidla, proti kter m jsou Ïeny bezmocné. Velmi sloïitou situaci zaïívají Ïeny Ïijící na venkovû. Pfii dne ní více neï desetiprocentní nezamûstnanosti právû tam rychle ub vají pracovní pfiíleïitosti. Îeny jsou pfiitom mnohem ãastûji neï muïi ochotny pfiijmout zamûstnání pod úroveà své kvalifikace a pfiijímají i zamûstnání bez uzavfiení pracovní smlouvy u podnikatelû, ktefií za nû neplatí zdravotní a sociální poji tûní. Nadále je uplatàována i nerovnost v odmûàování mu- ÏÛ a Ïen a segregace spoãívající v tom, Ïe Ïeny jsou zamûstnávány ménû placen mi nebo nekvalifikovan mi pracemi. Také Ïen v politice spoleãnosti je málo, pfiitom si troufám tvrdit, Ïe jejich vûdûní, cit, rozvaha i zku enosti v mnoha pfiípadech pfievy ují v tûchto funkcích muïe. Îeny tvofií pfies 50 procent populace a fakt, Ïe na v znamn ch místech rozhodnû z poloviny zastoupeny nejsou, je alarmující. Z tûchto dûvodû se domnívám, Ïe historická zku enost a v znam Mezinárodního dne Ïen promlouvají varovn m hlasem k na í dne ní souãasnosti. Tehdej í boj za základní práva i rovnoprávnost Ïen v kapitalistické spoleãnosti, zamûstnání i rodinû je nyní aktuálnûj í neï kdy pfiedtím. Souãasné zku enosti rovnûï stále více potvrzují, Ïe pfied rokem 1989 u nás nemusely Ïeny se stejnou intenzitou jako nyní bojovat o svá práva, neboè vût inu z nich jim zaji Èoval pfiedlistopadov re- Ïim. A je také pravdou, Ïe pfietrvávající neznalost v eobecn ch práv Ïen je dnes pfiekáïkou, která omezuje Ïeny pfii jejich prosazování. Proto si velmi váïím a oceàuji v znam celospoleãensky potfiebné ãinnosti i aktivit levicov ch klubû Ïen a také âeského svazu Ïen. Zdá se, Ïe krutost kaïdodenního Ïivota stále rostoucího poãtu Ïen pfiekonává názorová a politická dogmata ke spojení organizací Ïen v jejich úsilí o odstranûní v ech projevû diskriminace Ïen a zaji tûní jejich práv. Jifiina Fialová poslankynû PSP âr za KSâM 3

4 DOTAZ: V souãasné dobû se vedou spory o tom, zda mají zamûstnanci právo na informaci o tom, jaké má zamûstnavatel hospodáfiské v sledky. Celá fiada zamûstnavatelû tvrdí, Ïe na tuto informaci zamûstnanci právo nemají, Ïe je to jejich majetek, a Ïe nemusí o svém majetku zamûstnance informovat. Chtûla bych proto struãnû vysvûtlit, zda tuto povinnost mají ãi nemají. K. L., Praha ODPOVùë: Ze strany tûchto zamûstnavatelû se jedná o neznalost základních práv zamûstnancû nebo jejich zástupcû. BohuÏel tento názor skuteãnû zastává celá fiada zamûstnavatelû, pfiedev ím tûch, kde nepûsobí odbory. Podle 18 odst. 1 zák. práce mají zamûstnanci právo na informace a projednání. Kde nepûsobí jejich zástupci je zamûstnavatel povinen jednat s nimi pfiímo. Podle 18 odst. 2 je zamûstnavatel povinen informovat zamûstnance mimo jiné i o jeho ekonomické a finanãní situaci, o pravdûpodobném v voji zamûstnanosti. Jak ãasto a v jakém rozsahu je musí informovat o ekonomické situaci není právním pfiedpisem stanoveno, rozhodnû v ak nejménû jedenkrát roãnû. Sdûlení, Ïe je ve ztrátû nebo Ïe mûl zisk, nelze pova- Ïovat za splnûní této povinnosti. JestliÏe u zamûstnavatele pûsobí odborová organizace musí ekonomickou situaci s pfiíslu - n m odborov m orgánem dokonce projednat, coï je vy í forma spolupráce. Projednáním se podle tohoto ustanovení rozumí jednání mezi zamûstnavatelem a zástupci zamûstnancû, tj. pfiedev ím pfiíslu ného odborového orgánu za úãelem dosaïení shody. Z této definice vypl vá jednoznaãn rozdíl mezi podáním pouhé informace a projednáním. Projednáním rozhodnû není pfiedání písemné informace. Zamûstnavatel dále musí podle 18b odst. 2 zák. práce pfiíslu n odborov orgán informovat o v voji mezd, platû, prûmûrné mzdy a jejich jednotliv ch sloïek. Zamûstnanci nebo jejich zástupci mají rovnûï právo V poslední dobû se objevily opakovanû dotazy na ich základních organizací, t kající se právní povahy organizaãního fiádu a toho, zda je zamûstnavatel povinen o zmûnách organizaãního fiádu odborov orgán jen informovat, nebo zda je povinen tyto zmûny s odborov m orgánem projednat. Vzhledem k tomu, Ïe tato problematika byla otevfiena i u dal ích odborov ch svazû, zab vala se jí i Legislativní rada âmkos na svém zasedání dne t. r. a povaïuji za vhodné s jejími závûry na e ãleny a funkcionáfie seznámit. Pfiednû je nutno zdûraznit, Ïe právem zamûstnavatele nepochybnû je, aè uï jde o zamûstnavatele v podobû právnické osoby nebo osoby fyzické, na základû fiídící a organizátorské pravomoci urãovat vlastní vnitfiní strukturu a organizaci. Je zcela na nûm, zda tak ãiní zpûsobem formálním, a to vydáváním vnitfiních organizaãních pfiedpisû, nebo pouze neformálnû. Z tohoto dûvodu také Ïádn právní pfiedpis neukládá zamûstnavateli vydávat organizaãní fiád a naopak, Ïádn právní pfiedpis nemûïe zamûstnavateli vydání organizaãního fiádu ãi jiného vnitfiního organizaãního pfiedpisu zakázat. Uveden právní stav také zákoník práce respektuje, neboè v ustanovení 18 odst. 2 písm. c) 4 CO VÁS ZAJÍMÁ ODPOVÍDÁME na doplnûní informací a odpovûdi na dotazy. Právo zamûstnancû nebo jejich zástupcû na informace a konzultace je obsaïeno ve smûrnicích Evropské unie i v Evropské sociální chartû. Není tedy pravda, Ïe zamûstnavatel nemusí zamûstnance nebo jejich zástupce informovat o hospodáfisk ch v sledcích. DOTAZ: Jsem zamûstnána v jedné spoleãnosti, kde vykonávám stále stejnou práci. V prûbûhu smûny si bohuïel vûbec nemûïeme odpoãinout. Prosím Vás o sdûlení, zda nemáme nárok na nûjaké pfiestávky, které by slouïili k pfieru ení této práce a nepochybnû by nám prospûly. S. V., Hradec Králové ODPOVùë: Zamûstnavatelé od musí zamûstnancûm nejpozdûji po 4,5 hodinách nepfietrïité práce poskytovat pfiestávky v práci, které se nezapoãítávají do pracovní doby a zamûstnancûm za nû nepfiíslu í mzda. Kromû tûchto pfiestávek v práci jim zamûstnavatelé v urãit ch pfiípadech musí poskytovat bezpeãnostní pfiestávky. Na rozdíl od pfiestávek v práci, bezpeãnostní pfiestávky v práci jsou v konem práce, zapoãítávají se do pracovní doby a zamûstnanci za nû pfiíslu í mzda a to i kdyby Ïádnou práci nevykonával. Poskytování bezpeãnostních pfiestávek je zcela úãelové, jejich hlavním smyslem je pfieru- ením práce pfiedcházet rizikûm vypl vajícím z charakteru urãité práce. Na rozdíl od v e uvedené pfiestávky v práci v prûbûhu této pfiestávky mûïe b t zamûstnanec zamûstnán. JestliÏe by z právního pfiedpisu nevypl valo, jaké práce mû- Ïe v této pfiestávce vykonávat (napfi. podle nafiízení vlády ã. 168/2002 Sb. fiidiã v této pfiestávce nesmí provádût Ïádnou ãinnost vypl vající z jeho pracovních povinností, kromû dozoru na vozidlo a jeho náklad), mûïe b t zamûstnán jak mikoliv jin mi pracovními úkoly v rámci sjednaného druhu práce. K právní povaze organizaãního fiádu zamûstnavatele stanoví, Ïe zamûstnavatel je povinen informovat o svém vnitfiním uspofiádání, a nikoli o organizaãním fiádu. Z toho plyne, Ïe zamûstnavatel je vïdy povinen pfiíslu n odborov orgán ve smyslu ustanovení 18 b odst. 2 písm. b), respektive v echny zamûstnance, jestliïe u nûj odborová organizace nepûsobí ani nebyla zvolena rada zamûstnancû, informovat, aè uï má ãi nemá vnitfiní uspofiádání formálnû vyjádfieno písemnû v organizaãním fiádu, ãi v jinak nazvaném vnitfiním pfiedpise. Obsahem organizaãních fiádû je skuteãnû zpravidla pouze vnitfiní uspofiádání zamûstnavatele, tj. jím formálnû zakotvená vnitfiní struktura, organizace a kompetence jednotliv ch útvarû, pravomoc a podfiízenost jednotliv ch vedoucích organizaãních celkû, a organizaãní fiád se tak zpravidla nedot ká pfiímo zamûstnancû, resp. jejich práv a povinností. Legislativní rada dospûla také k závûru, Ïe pfii posuzování otázky, o ãem je zamûstnavatel povinen pfiíslu n odborov orgán informovat a co je povinen s pfiíslu n m odborov m orgánem projednat, nelze vycházet pouze z formálního oznaãení opatfiení zamûstnavatele, ale z jeho obsahu a z dûsledkû, které takové opatfiení má na zamûstnance, resp. na jejich práva a povinnosti. Pokud se tedy organizaãní ãi jiné opatfiení zamûstnavatele dot ká vût ího poãtu zamûstnancû, je zamûstnavatel ve smyslu ustanovení 18 b odst. 3 písm. g) zákoníku práce tato opatfiení s pfiíslu n m odborov m orgánem projednat. V souvislosti s touto problematikou se zab vala Legislativní rada i v kladem pojmu «opatfiení» ve smyslu cit. 18 b odst. 3 písm. g) zákoníku práce. Do la k závûru, Ïe pojem «opatfiení» je Bezpeãnostní pfiestávky je zamûstnavatel povinen poskytovat napfiíklad v tûchto pfiípadech: 1. jestliïe zamûstnanec vykonává ãinnost jednotvárnou a jednostrannû zatûïující jeho organismus nebo ãinnost ve vnuceném tempu. Jednotvárná - monotónní ãinnost je ãinnost, pro niï je charakteristické opakování stále stejn ch pohybov ch nebo úkolov ch úkonû s omezenou moïností zásahu zamûstnance do prûbûhu této ãinnosti. Prací ve vnuceném tempu se rozumí takov zpûsob práce, pfii nûmï si zamûstnanec nemûïe volit pracovní tempo a jeho ãinnost je podfiízena rytmu strojního zafiízení nebo jin ch osob. V tûchto pfiípadech musí b t práce pfieru ovány bezpeãnostními pfiestávkami v trvání alespoà 5-10 minut po kaïd ch 2 hodinách nepfietrïité práce. 2. pfii práci na zafiízeních se zobrazovacími jednotkami. Musí se v ak jednat o práci pravidelnou a obvyklou. Tyto práce musí b t bûhem smûny pfieru ovány bezpeãnostními pfiestávkami nebo zmûnami ãinnosti. Bezpeãnostní pfiestávky opût v délce 5-10 minut zde musí b t poskytovány po kaïd ch dvou hodinách nepfietrïité práce. 3. u fiidiãû - maximální doba fiízení nesmí pfiekroãit 4,5 hodiny. Po uplynutí této doby musí b t fiízení vozidla pfieru eno bezpeãnostní pfiestávkou v trvání nejménû 30 minut Pokud se domníváte, Ïe vykonáváte monotónní práce, poïadujte po zamûstnavateli poskytnutí v e uveden ch bezpeãnostních pfiestávek v práci. Zde je nutné zdûraznit, Ïe podle 133a zák. práce jsou zamûstnavatelé povinni vytváfiet podmínky pro bezpeãné, nezávadné a zdraví neohroïující pracovní prostfiedí vhodnou organizací bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci a pfiijímáním opatfiení k prevenci rizik. JestliÏe zamûstnavatel odmítne tyto pfiestávky poskytovat máte moïnost se obrátit na závodní v bor odborové organizace. V pfiípadû, Ïe u vás odbory nepûsobí nebo jejich pomoc nebude úãinná máte moïnost poïádat o pomoc Krajskou hygienickou stanici. (Zr) tfieba vykládat tak, Ïe opatfiení jsou jakékoli více ãi ménû formální, nebo zcela neformální postupy zamûstnavatele, které se mohou dotknout vût ího poãtu zamûstnancû. Není tedy rozhodující forma tûchto opatfiení, i kdyï mohou a zpravidla mají formální podobu, jako napfi. smûrnice, pfiíkaz apod., rozhodující je dopad tûchto postupû do pomûrû zamûstnavatele. V souvislosti s fie ením dané problematiky Legislativní rada upozornila, Ïe v ãet otázek, o nichï je zamûstnavatel povinen pfiíslu n odborov orgán informovat, a které otázky s ním musí projednat, je pouze demonstrativní (pfiíkladn ). Zákonodárce totiï nemohl bezezbytku pfiedvídat v echna moïná opatfiení, která zamûstnavatel zvolí v rámci svého práva organizovat práci zamûstnancû a celého chodu podniku. S ohledem na tyto skuteãnosti lze jen doporuãit, aby v zájmu úpravy vztahû mezi pfiíslu n m odborov m orgánem a zamûstnavatelem byla v kolektivní smlouvû specifikována opatfiení, která je zamûstnavatel ve smyslu 18 b odst. 3 zákoníku práce povinen s pfiíslu n m odborov m orgánem projednat. Tato souãinnost pfiedstavuje takovou formu spolupráce, pfii níï obû strany projednávají urãité problémy a otázky, konzultují je, ale koneãné rozhodnutí je na zamûstnavateli. To znamená, Ïe zamûstnavatel není stanoviskem odborového orgánu vázán. S uveden mi závûry Legislativní rady âmkos je nutné souhlasit a doporuãit závodním v borûm na ich základních organizací v obdobn ch situacích podle nûho postupovat. JUDr. Karel Horn

5 Pfiíspûvek na dopravu Touto dávkou se v souvislosti se zru ením státních dotací na slevy na Ïákovském jízdném v autobusové a Ïelezniãní dopravû pfiispívá rodinám na krytí nákladû na dojíïdûní nezaopatfieného dítûte do koly mimo místo obce, kde je hlá eno k trvalému pobytu. Rozhodn pfiíjem rodiny nesmí pfievy ovat dvojnásobek ãástky Ïivotního minima rodiny. 9. Sociální potfiebnost Na rozdíl od Ïivotního minima, které je jednotné pro v echny obãany bez ohledu na jakékoli dal í skuteãnosti, je sociální potfiebnost diferencovanûj í. Podle zákona ã. 482/1991 Sb., o sociální potfiebnosti, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû, se obãan povaïuje za sociálnû potfiebného, jestliïe jeho pfiíjem (posledních est mûsícû pfied podáním Ïádosti o dávku) nedosahuje ãástek Ïivotního minima a nemûïe si tento pfiíjem zv it vzhledem ke svému vûku, zdravotnímu stavu nebo z jin ch váïn ch dûvodû vlastním pfiiãinûním, zejména vlastní prací. Zkoumají se také majetkové pomûry Ïadatele. Zákon v sobû zahrnuje rûzné druhy dávek sociální pomoci. O dávkách sociální pomoci rozhodují vûcnû a místnû pfiíslu né sociální referáty mûstsk ch, místních, obecních úfiadû, obce z roz ífienou pûsobností (od namísto zru en ch okresních úfiadû). Konkrétním dávkám sociální péãe, které jsou odvislé od sociální potfiebnosti obãana, se budeme podrobnû vûnovat v pfií tím ãísle Servisu. 10. Nemocenské dávky (nemocenské, podpora pfii o etfiování ãlena rodiny, penûïitá pomoc v matefiství) Zákonem ã. 61/1999 Sb. do lo ke zmûnû zák. ã. 54/1956 Sb., o nemocenském poji tûní zamûstnancû, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû. Tímto zákonem s úãinností od do lo k následujícím zmûnám v nemocenském poji tûní; zmûnila se: v e denního vymûfiovacího základu zaokrouhlování denního vymûfiovacího základu zaokrouhlování dávek zákon zavádí pravidelné zvy ování denního vymûfiovacího základu Denní vymûfiovací základ byl naposled zmûnûn nafiízením vlády ã. 347/2001 Sb. Od do a dosud se jako redukãní hranice pfii v poãtu denního vymûfiovacího základu, kter slouïí pro urãení v e dávek nemocenského poji tûní, pouïívají ãástky 480 Kã a 690 Kã. To znamená, Ïe pfievy uje-li denní vymûfiovací základ vypoãten z v dûlkû v rozhodném období (tj. pfiedcházející ãtvrtletí) 480 Kã, poãítá se ãástka 480 Kã v plné v i, z ãástky nad 480 Kã do 690 Kã se poãítá 60 % a k ãástce pfiesahující 690 Kã se nepfiihlíïí. V dûsledku nov ch redukãních hranic mûïe denní vymûfiovací základ pro úãely nemocenského poji tûní ãinit od nejv e 606 Kã, to znamená, Ïe první tfii dny ãiní v e nemocensk ch dávek 303 Kã, dal í dny 418 Kã. Napfi. - pfiíjem za rozhodné období (pfiedchozí ãtvrtletí): Kã - poãet kalendáfiních dnû rozhodného období, popfiípadû sníïen o dny pracovní neschopnosti: 86 dnû - denní vymûfiovací základ: : 86 = 523,25 Kã; nezaokrouhluje se - úprava denního vymûfiovacího základu: % z (523,25-480) = % z 43,25 = ,95 = 505,95 Kã zaokrouhleno: 506 Kã (od se zaokrouhluje na celé koruny smûrem nahoru) - z ãástky 506 Kã se vypoãte pro prvé tfii dny pracovní neschopnosti 50 %, pro dal í dny 69 % 11. V e minimální mzdy - minimální v e zdravotního poji tûní Od je minimální mzda 6200 Kã pro zamûstnance odmûàovaného mûsíãní mzdou a 36,90 Kã za kaïdou hodinu odpracovanou pro zamûstnance odmûàovaného hodinovou mzdou. Od v e minimální mzdy se odvíjí minimální v e zdravotního poji tûní, a to je od Kã. Tato pfiíloha obsahuje pouze základní informace pro na e ãleny, ktefií se ocitnou v nelehké sociální situaci. Pfii fie ení konkrétních problémû vám poskytneme potfiebnou právní pomoc. Pfií tû uvedeme pfiehled se struãn m v kladem sociálních dávek. 8 SERVIS RADÍ POMÁHÁ INFORMUJE Zamûstnanec a organizaãní zmûny Základní právní informace (JUDr. Jitka Kocianová) (Pokraãování z minulého ãísla) Je tfieba dbát v ech pokynû a ponauãení od úfiadu práce a vyvíjet potfiebnou souãinnost s úfiadem, aby nedo lo ke zbyteãnému vyfiazení uchazeãe ze seznamu uchazeãû, a tudíï zastavení v platy podpory. Onemocní-li uchazeã o zamûstnání v ochranné lhûtû (42 dnû od skonãení zamûstnání), vyplácejí se mu nemocenské dávky, v plata podpory v nezamûstnanosti se pozastaví, doba nemoci se nezapoãítává do podpûrãí doby. Vystavená pracovní neschopnost je omluvenkou pro úfiad práce. V pfiípadû, Ïe uchazeã o zamûstnání onemocní po ochranné lhûtû, kdy nemá nárok na nemocenské dávky, je mu poskytována podpora v nezamûstnanosti, a to po dobu, po kterou by mu náleïelo nemocenské. Uchazeã - poji tûnec je povinen ohlásit pfiíslu né zdravotní poji Èovnû do osmi dnû, Ïe se stal uchazeãem o zamûstnání. Zdravotní poji tûní platí po celou dobu evidence u úfiadu práce stát. V pfiípadû, Ïe nezamûstnan onemocní dfiíve, neï je vzat do evidence uchazeãû o zamûstnání na pfiíslu ném úfiadu práce, nebude jako nemocn vzat do evidence úfiadu práce, pracovní neschopnost uplatní u svého posledního zamûstnavatele (u mal ch organizací u pfiíslu né sociální správy) a ti jej opûtovnû pfiihlásí k jeho zdravotní poji Èovnû a odvádí za nûj zdravotní poji tûní. Jedná se o pfiípad, kdy neschopnost bezprostfiednû navazuje na ukonãení pracovního pomûru. Pozor v ak na pfiípad, kdy je ukonãen pracovní pomûr, zamûstnanec není v evidenci úfiadu práce, pracovní neschopnost bezprostfiednû nenavazuje na ukonãení pracovního pomûru - v tomto pfiípadû si zamûstnanec musí za dobu, kdy není v evidenci úfiadu práce, sám platit zdravotní poji tûní. Uchazeã o zamûstnání je dûchodovû poji tûn pouze po dobu, pokud bere podporu, a v dobû, kdy nebere podporu, je evidován u úfiadu práce jako nezamûstnan ; takto je dûchodovû poji tûn celkem po dobu tfií let. Po vyãerpání této doby by bylo úãelné se dobrovolnû pfiihlásit k dûchodovému poji tûní a platit si je, protoïe jinak by nezamûstnanému tyto roky rozmûlàovaly v dûlek. 8. Dávky státní sociální podpory - zákon ã. 117/1995 Sb., ve znûní pozdûj ích pfiedpisû Jde o dávky: státní - jsou vypláceny na Ïádost pfiíslu n mi referáty dávek státní sociální podpory podle místa trvalého bydli tû Ïadatele, a to od do na obecním úfiadu obce s roz- ífienou pûsobností v b val ch okresních mûstech; kontaktní místa státní sociální podpory se pro obãany nemûní nárokové - pfii splnûní podmínek zákona, je na nû právní nárok pro poskytnutí nûkter ch dávek je rozhodná v e pfiíjmû Ïadatele v e pfiíjmû Ïadatele se porovnává s ãástkami Ïivotního minima nárok na jednorázovou dávku, nebyl-li uplatnûn, zaniká uplynutím jednoho roku ode dne, kdy nastala právní skuteãnost zakládající nárok na dávku u opakujících se dávek sice nezaniká uplynutím ãasu nárok na dávku, zaniká v ak nárok na v platu jednotliv ch splátek dávky, a to ve lhûtû tfií let ode dne, za kter dávka nebo její ãást náleïí Dávky státní sociální podpory se dûlí na: A. dávky poskytované v závislosti na v i pfiíjmu - sem patfií: 1. pfiídavek na dítû - náleïí aï do trojnásobku ãástky ÎM rodiny 2. sociální pfiíplatek - rozhodující je 1,6násobek ÎM rodiny 3. pfiíspûvek na bydlení - do 1,6násobku ÎM rodiny 4. pfiíspûvek na dopravu - do dvojnásobku ÎM rodiny

6 B. ostatní dávky poskytované bez ohledu na v i pfiíjmu - sem patfií: 1. rodiãovsk pfiíspûvek - 1,1násobek ãástky ÎM rodiãe 2. zaopatfiovací pfiíspûvek - pro rodinu muïe, kter vykonává základní (náhradní) nebo civilní vojenskou sluïbu, nebo vojenské cviãení v Armádû âr 3. dávky pûstounské péãe 4. porodné - jedno dítû od (5 x 1690 = 8450 Kã) 5. pohfiebné Kã Co se povaïuje za pfiíjem podle zákona o státní sociální podpofie? Dávky státní sociální podpory lze rozdûlit na dávky závislé na v i pfiíjmu a dávky nezávislé na pfiíjmech rodiny. Dávky závislé na v i pfiíjmu se dále dûlí podle toho, zda rozhodn m obdobím, za které se pfiíjmy rodiny zji Èují, je kalendáfiní rok nebo kalendáfiní ãtvrtletí. V závislosti na pfiíjmu za kalendáfiní rok se poskytuje pfiídavek na dítû a pfiíspûvek na dopravu (rozhodn m obdobím je období od 1. fiíjna do 30. záfií následujícího kalendáfiního roku), v závislosti na ãtvrtletních pfiíjmech sociální pfiíplatek a pfiíspûvek na bydlení (ãtvrtletí pfiedcházející kalendáfinímu ãtvrtletí, na které se nárok na dávku uplatàuje). V e pfiíjmu ovlivàuje nárok na dávku, je proto nutné pfiesnû stanovit okruh rozhodn ch pfiíjmû a zpûsob, jak m se jednotlivé pfiíjmy do rozhodného pfiíjmu zapoãítávají, zejména v jakém období k jejich zápoãtu dochází. V 5 zákona ã. 117/1995 Sb., o státní sociální podpofie, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû, je taxativnû vymezen okruh pfiíjmû zapoãitateln ch do rozhodného pfiíjmu pro úãely dávek státní sociální podpory, zapoãitatelnost a zpûsob pfiepoãtu cizí mûny na ãeskou mûnu. Taxativnû je rovnûï vymezen okruh v dajû, které se od zji Èovaného pfiíjmu odeãítají. Pfiitom okruh pfiíjmû je vût inou stanoven s odvoláním na zákon o daních z pfiíjmû. V 68 odst. 2 a 3 zákon o státní sociální podpofie upravuje, jak m zpûsobem se mají jednotlivé pfiíjmy prokazovat, zda je tfieba potvrzení, nebo jen prohlá ení. Pfiíjem rozhodn pro pfiiznání dávky se stanoví jako mûsíãní prûmûr pfiíjmû rodiny pfiipadajících na rozhodné období (dále jen «rozhodn pfiíjem»). Zákon o státní sociální podpofie upravuje dûleïité pojmy, jako je rodina, nezaopatfiené dítû, v dûleãná ãinnost, soustavná pfiíprava dítûte na budoucí povolání, povinná kolní docházka, náhradní péãe a dal í. Nyní podrobnûji k jednotliv m dávkám uveden m pod písm. A: (dávky uvedené pod písm. B nebudeme podrobnû rozebírat) Pro v poãet jsme si vybrali ãtyfiãlennou rodinu se dvûma dûtmi ve vûku 8 a 12 let. Poãítáme Ïivotní minimum rodiny (ÎMR) podle údajû uveden ch v tomto ãlánku: = Kã (otec + matka + dítû + dítû + domácnost) Pfiídavek na dítû Od do je v e pfiídavku na dítû následující: pfiíjem rodiny dosaïen v roce 2000 v násobku ÎMR je posuzován ve tfiech pásmech: do 1,1, nad 1,1 do 1,8, nad 1,8 do 3,0 a tomu odpovídající v poãtov koeficient: 0,32, 0,28, 0,14 pak v e pfiídavku na dítû podle vûku dítûte ãiní: dítû do 6 let: 541 Kã, 473 Kã, 237 Kã dítû 6-10 let: 641 Kã, 529 Kã, 265 Kã dítû let: 714 Kã, 624 Kã, 312 Kã dítû let: 784 Kã, 686 Kã, 343 Kã Napfi.: v roce 2000 mûla «na e rodina» pfiíjem Kã mûsíãnû, ÎMR ãiní Kã. Poãítáme: x 1,1 = Kã x 1,8 = Kã x 3,0 = Kã Z pfiehledu je patrno, Ïe «na e rodina» patfií do první pfiíjmové skupiny, takïe pfiídavek na dítû ve vûku 8 let ãiní 641 Kã (poãítáme: ÎM dítûte x 0,32 = 1890 x 0,32), pfiídavek na dítû ve vûku 12 let ãiní 714 Kã (poãítáme: ÎM dítûte x 0,32 = 2230 x 0,32). Sociální pfiíplatek Sociální pfiíplatek (SP) je urãen pro rodinu s alespoà jedním nezaopatfien m dítûtem, jejíï pfiíjem nepfiesáhl 1,6násobek Ïivotního minima. Pro na i vzorovou rodinu to znamená nepfiekroãit sv m pfiíjmem ãástku Kã ( x 1,6), coï se sv m pfiíjmem = Kã splàuje. U sociálního pfiíplatku se zapoãtou do pfiíjmu rodiny pfiídavky na dûti. Rozhodn pfiíjem v rodinû se v tomto pfiípadû zji Èuje za kalendáfiní ãtvrtletí. Sociální pfiíplatek má tfii formy: 1. nezv en - je urãen pro rodiny s nezaopatfien mi dûtmi, u kter ch není Ïádná sociální situace Zkratky: SP - sociální pfiíplatek, 2. SPv, 3. SPvr ÎMD - Ïivotní minimum dítûte P-pfiíjem rodiny ÎMR - Ïivotní minimum rodiny, 2. ÎMRv, 3. ÎMRvr k-koeficient Poãítáme podle vzorce: SP = ÎMD - (ÎMD x P : ÎMR x 1,6) V poãet pro na i vzorovou rodinu: (mûïeme poãítat obû dûti souãasnû) ÎMD = = Kã ÎMR = = Kã P= = Kã SP = (4 120 x : x 1,6) SP = ( : ) SP = = Kã Tato rodina tedy bude pobírat sociální pfiíplatek ve v i 1166 Kã. 2. zv en z dûvodû sociální situace na stranû dítûte (dûtí); je-li na stranû dítûte jedna z dále uveden ch sociálních situací, násobí se ãástka urãená na jeho v Ïivu pfiíslu n m koeficientem. Toto zv ení se promítne také do Ïivotního minima rodiny. Poãítáme podle vzorce: SPv = ÎMD x k - (ÎMD x k x P : ÎMRv x 1,6) Zohlednûné sociální situace a pfiíslu né koeficienty jsou: a) jde o dítû dlouhodobû tûïce zdravotnû postiïené... k = 2,70 b) jde o dítû dlouhodobû zdravotnû postiïené... k = 2,40 c) jde o dítû dlouhodobû nemocné... k = 1,20 d) dûti, které se narodily souãasnû, a to do tfií let jejich vûku 3. zv en z dûvodû sociální situace na stranû rodiãe (rodiãû); je-li na stranû rodiãû jedna z uveden ch sociálních situací, násobí se pfii v poãtu SP ãástka urãená na v Ïivu v ech ãlenû rodiny pfiíslu n m koeficientem, koeficientem násobíme i ãástku urãenou na v Ïivu dûtí ve vzorci. Vzorec pak zní: SPvr = ÎMD x k - (ÎMD x k x P : ÎMRvr x 1,6) Zohlednûné sociální situace a pfiíslu né koeficienty jsou: a) oba rodiãe jsou dlouhodobû tûïce zdravotnû postiïení... k =1,40 b) osamûl dlouhodobû tûïce zdravotnû postiïen rodiã... k = 1,40 c) jeden z rodiãû je dlouhodobû tûïce zdravotnû postiïen... k = 1,10 d) osamûl «zdrav» rodiã... k = 1,05 Pfiíspûvek na bydlení Pro nárok na pfiíspûvek na bydlení se za rodinu povaïují v echny osoby, které uïívají byt a jsou v nûm hlá eny k trvalému pobytu, bez ohledu zda Ïijí ve spoleãné domácnosti ãi nikoli. Platí zásada jeden byt - jeden pfiíspûvek na bydlení. Rozhodn m obdobím pro posuzování v e pfiíjmu je kalendáfiní ãtvrtletí. Pfiíspûvek náleïí, jestliïe rozhodn pfiíjem je niï í neï ãástka souãinu Ïivotního minima rodiny a koeficientu 1,60. Za pfiíjem se v tomto pfiípadû povaïují i pfiídavek na dítû, rodiãovsk pfiíspûvek, zaopatfiovací pfiíspûvek. K vyplnûné Ïádosti nebo vyplnûnému pfiedti tûnému prohlá ení o pfiíjmech na ostatní spoleãnû posuzované osoby se pfiikládají tyto doklady: prûkaz totoïnosti v ech spoleãnû posuzovan ch osob, u dûtí do 15 let rodn list, potvrzení o nezaopatfienosti dítûte, v pis z katastru nemovitostí nebo nájemní smlouva na byt. Pfiíspûvek na bydlení se net ká podnájemních vztahû. Vzorec pro v poãet dávky: PB = ÎMD - (ÎMD x P : ÎM x k) PB = pfiíspûvek na bydlení ÎMD = Ïivotní minimum na domácnost P = pfiíjem rodiny (mûsíãní prûmûr) ÎM = Ïivotní minimum rodiny k=koeficient V poãet pro na i vzorovou rodinu: PB = (2 880 x : x 1,6) = Kã 6 7

7 Od prvního ledna 2003 nabylo úãinnosti nafiízení vlády ã. 168/2002 Sb., kter m se stanoví zpûsob organizace práce a pracovních postupû, které je zamûstnavatel povinen zajistit pfii provozování dopravy dopravními prostfiedky. Vlastní text nafiízení vlády obsahuje pouh ch pût paragrafû dal í podrobnosti jsou upraveny ve ãtyfiech pfiílohách, pfiíloha ã. 1 se t ká silniãní dopravy. Zamûstnavatel pfii provozování dopravy dopravními prostfiedky organizuje práci zamûstnancû v souladu s tímto nafiízením, se zvlá tními právními pfiedpisy, návodem dodan m v robcem pro provoz a pouïívání dopravních prostfiedkû a místním provozním bezpeãnostním pfiedpisem vydan m zamûstnavatelem, kter m se stanoví pracovní a technologické postupy pro bezpeãné provozování dopravy, bezpeãnost provádûní jednotliv ch pracovních operací s ohledem na zvlá tnosti pracovi tû a pracovní prostfiedí, na moïné ohroïení zamûstnancû povûtrnostní situací a na pravidla dorozumívání mezi zamûstnanci pfii pracovních operacích. Místním provozním bezpeãnostním pfiedpisem se pro úãely tohoto nafiízení vlády rozumí pfiedpis upravující pracovní a technologické postupy pfii provozování dopravy. Zamûstnavatel s tímto pfiedpisem v rámci kolení seznámí zamûstnance a následnû bude v souladu s ním organizovat jejich práci. ProtoÏe ve smyslu Pfiílohy ã. 1 k tomuto nafiízení se za provozování silniãní dopravy povaïuje i obsluha, opravy, kontrola a údrïba dopravních prostfiedkû, mûl by tento pfiedpis obsahovat i bezpeãnostní poïadavky na provádûní tûchto ãinností, doplnûn o zvedání vozidel, svafiování, klempífiské práce, lakování apod. V tomto pfiedpise by se nemûly PRO KAÎDÉHO NùCO opakovat známé poïadavky platn ch bezpeãnostních pfiedpisû, ale mûly by v nûm b t obsa- Ïeny buì problematiky pfiedpisy neupravené, nebo ty, které pfiiná í konkrétní pracovi tû. Pro bezpeãn zpûsob organizace práce a pracovních postupû pfii provozování silniãní dopravy je zamûstnavatel povinen zajistit, aby: byly urãeny prostory pro bezpeãné nakládání a vykládání pfiepravovaného nákladu a aby byl urãen zamûstnanec, kter bude tuto ãinnost fiídit a koordinovat, byly vydány organizaãní pokyny pro vykládku a nakládku zvlá È tûïk ch a rozmûrn ch nákladû, byl pro tyto ãinnosti zaji tûn dostateãn poãet zamûstnancû a pfied zahájením prací urãen Novinky v dopravû zpûsob jejich dorozumívání, pracovi tû mimo pozemní komunikace bylo v pfiípadû potfieby vyznaãeno v straïn mi znaãkami, pfiípadnû nahrnutím zeminy tam, kde hrozí nebezpeãí zfiícení nebo zasypání dopravního prostfiedku, a za sníïené viditelnosti byla nebezpeãná místa v terénu opatfiena svûtly, odrazkami nebo odrazov mi deskami, v pfiípadû, Ïe to vyïadují okolnosti, byl zamûstnanec pfii pohybu na pracovi ti mimo pozemní komunikace seznámen s místními provozními podmínkami. Zamûstnavatel je dále povinen zajistit, aby zamûstnanec: neodstavoval dopravní prostfiedek na místû z hlediska bezpeãnosti práce nevhodném, zejména v ochranném pásmu inïen rsk ch sítí a nevjíïdûl na místa, kde povrch terénu není dostateãnû pevn, irok a sjízdn, pouïíval pfii v stupu na loïnou plochu dopravního prostfiedku, pfii sestupu z ní a pfii plachtování Ïebfiík nebo jiné vhodné zafiízení, v pfiípadû, Ïe to vyïadují okolnosti, zejména nedostateãn rozhled nebo terén mimo pozemní komunikace, zabezpeãil bezpeãné otáãení nebo couvání za pomoci dal ího zamûstnance, Nabídka dûtské rekreace Jak jsme vás jiï v prosincovém ãísle mûsíãníku Servis informovali, probûhne od do dal í bûh dûtského tábora ve Studnici u Hlinska v âechách. Vzhledem k ãast m dotazûm a stále nûkolika voln m místûm (uzávûrka pfiihlá ek je ke dni ) si vás dovoluji informovat o místû a programu tohoto dûtského tábora. Je to jiï tfietí bûh, kter se uskuteãàuje v pfiekrásném území âeskomoravské vrchoviny nedaleko Hlinska v âechách, v malebném údolí nádrïe Hamry. Dûtsk tábor je vsazen do jehliãnatého lesa a díky starosti majitele je ubytování, stejnû jako provozní budova, kde se nachází jídelna, kuchynû, sanitární zafiízení, o etfiovna a sklady, ve velmi zachovalém stavu. Ubytování dûtí je zaji tûno ve ãtyfilûïkov ch chatkách a esti aï sedmilûïkov ch srubech, které slouïí pro ubytování spí e tûch nejmen ích. provádûl kontrolu spojení a kontrolu zaji tûní závûsného zafiízení dopravního prostfiedku pfii pfiipojování dopravního prostfiedku a po odpojení provádûl kontrolu odpojení a zaji - Èoval rozpojené dopravní prostfiedky proti samovolnému pohybu, pouïíval pfii vstupu na pozemní komunikace (pfii odstraàování poruch, ke kter m do lo bûhem jízdy) v straïné vesty - viz poïadavky âsn EN 471 ( ) V straïné odûvy s vysokou viditelností. U zamûstnance, kter fiídí dopravní prostfiedek a na kterého se nevztahují poïadavky zákona ã. 111/1994 Sb., v platném znûní, a zákona ã. 475/2001 Sb., je zamûstnavatel povinen zajistit, aby: nepfiekroãil maximální dobu fiízení, která ãiní 4,5 hodiny; za dobu fiízení se povaïuje i pfieru ení fiízení na dobu krat í neï 15 minut. Nejpozdûji po uplynutí maximální doby fiízení musí b t fiízení pfieru eno bezpeãnostní pfiestávkou v trvání nejménû 30 minut ( 134e odst. 1 písm. a) zákoníku práce), nenásleduje-li nepfietrïit odpoãinek mezi dvûma smûnami nebo nepfietrïit odpoãinek v t dnu. Bezpeãnostní pfiestávka mûïe b t rozdûlena do dvou ãástí v trvání nejménû 15 minut zafiazen ch do doby fiízení, bûhem bezpeãnostní pfiestávky nevykonával Ïádnou ãinnost vypl vající z jeho pracovních povinností, kromû dozoru na vozidlo a jeho náklad. Bezpeãnostní pfiestávky a pfiestávky na jídlo a oddech se mohou sluãovat; pfiestávky se neposkytují na zaãátku a na konci pracovní doby, vedl v listinné formû nebo technick m zafiízením denní evidenci o dobû fiízení dopravního prostfiedku a o ãerpání bezpeãnostních pfiestávek. Vyhlá kou ã. 39/2003 Sb. ze dne 31. ledna 2003 se s úãinností od 11. února 2003 zru uje vyhlá ka ã. 213/1991 Sb., o bezpeãnosti práce a technick ch zafiízení pfii provozu, údrïbû a opravách vozidel. Václav âikl O pfiípravu stravy se stará osvûdãen kolektiv a stravování je zaji tûno v souladu s právními pfiedpisy pûtkrát dennû. LoÀsk rok byl v rámci celotáborové hry zamûfien na pravûk a dûti mûly moïnost se seznámit s historick m v vojem ãlovûka a jeho putováním. Z táborníkû se rázem stali pravûcí lovci, pastevci a zemûdûlci. Bûhem tábora dûti vyrábûly pfiedmûty z hlíny, kamene a ze dfieva, které se jim, podle mého názoru, velmi povedly. Jedin m nedostatkem tak tedy bylo poãasí, ale i za de tû bylo o zábavu postaráno - jídelna je dost veliká a divadlo, volba Miss a jiné soutûïe se dají hrát, i kdyï to venku zrovna nepálí. A co nás ãeká letos? Bude to ãas PtolemaiovcÛ, velké Kleopatry, Octaviana Augusta, Marca Antonia, Caesara a dal ích - prostû doba slávy Egypta a íma. Vûfiím, Ïe program bude natolik zajímav, Ïe i ti, ktefií pojedou poprvé, ale i v ichni ostatní, budou odjíïdût z tábora spokojeni, se zápisníkem pln m adres nov ch kamarádû a s hlavou plnou nezapomenuteln ch záïitkû. TakÏe v ichni, kdo chcete dopfiát dûtem dva t dny plné her a sportovního vyïití, nezapomeàte je nahlásit na telefonním ãísle Jana S korová. Cena pro dítû ãlena OS UNIOS je 3000 Kã, pro neãlena 3500 Kã. Robert Kfiepinsk 7

8 PRO VOLNOU CHVILKU Skládaãka ecko Oficiální název zní ecká parlamentní republika. Tvofií ji na 1300 ostrovû, z nichï k nejznámûj ím patfií Korfu, Kréta, Rhodos, Chalkidiki, Peloponés, Makedonie. Hlavní mûsto Atény. Rozloha ecka je km 2, poãet obyvatel 10,5 mil. Nejvy í hora Olymp (2918 m n. m.), nejvût í fiekou je Aliakmon. ecko má velk historick v znam i pro na e dûjiny, z fiecké Solunû k nám pfii li Konstantin a Metodûj. V fiíjnu 1944 nûmecké jednotky opustily ecko. Exilová Papandreuova vláda se triumfálnû vrátila do Athén a nafiídila rozpustit levicové partyzánské jednotky ecké lidové osvobozenecké armády (ELAS). Záfiijov plebiscit z roku 1945 povolal zpût na trûn krále Jifiího II.; po jeho smrti nastoupil jeho mlad í bratr Pavel I. Ekonomická obnova zaãala ihned po skonãení obãanské války, v prûbûhu padesát ch let do lo k rychlému hospodáfiskému a sociálnímu rûstu. Politickou stabilitu pfiinesla reforma volebního systému na vût inov ; ve volbách roku 1952 dominovala konzervativní strana ecké sjednocení, premiérem se stal b val generalissimus Alexandros Papagos. Je tû toho roku vstupuje ecko do Severoatlantické organizace. Roku 1962 se ecko stalo pfiidruïen m ãlenem Evropského spoleãenství. 21. dubna 1967 provedla skupina armádních dûstojníkû vedená plukovníkem Georgiosem Papadopoulosem nekrvav pfievrat s odûvodnûním, Ïe chtûjí pfiedejít zámûru komunistû provést levicov puã. Byla pozastavena platnost ústavy, zru eny politické strany, uvalena cenzura a anulováno mnoïství pfiedchozích reforem. V prosinci 1967 zosnoval král Konstantin II. protipuã, po jeho neúspûchu v ak musel uprchnout a na jeho místo nastoupil jako regent generál Georgios Zoitakis a Papadopoulos se stal premiérem. V referendu konaném roku 1975 voliãi jednoznaãnû zamítli obnovení monarchie a parlament schválil republikánské zfiízení. Kolaps komunismu a následn rozpad jugoslávské federace mûly na ecko velk dopad. Spory s Makedonií o její vlajku, název republiky a teritoriální poïadavky vûãi ecku se musely fie it na pûdû OSN. Od roku 1981 je zemû ãlenem Evropsk ch spoleãenství. ecko se tû í rozsáhlé podpofie z fondû Unie, pfiíjmy mnohonásobnû pfievy ují odvody do unijního rozpoãtu. Zemû oficiálnû pfiijala euro jako platební jednotku 1. ledna Správné odpovûdi: 1. název státu - ecko 2. hlavní mûsto - Atény 3. nejvy í hora - Olymp Nejlépe odpovûdûli: Franti ek Bumba, FAURECIA - Lecotex Tábor Ludmila Haldovská, SBD CHOMUTOV Jana Hamtilová, TS Lomnice n. P. Eli ka Jandová, TS Lomnice n. P. Anna Kratochvílová, MO Brno Kvûta Krejãíková, AMBA Malín Hana Mocová, TS Náchod Hana lajsová, SBD Písek Eva Táborská, MP Brno Nikdo není tak star, aby nemohl beze studu doufat je tû jeden den. Seneca Recept pro vás Jablková Ïemlovka s hrozinkami Pfiísady: 6 rohlíkû, 5 dl mléka, 500 g jablek, 50 g mouãkového cukru, 1 vanilkov cukr, 50 g másla, mletá skofiice, strouhaná citronová kûra, 50 g namoãen ch hrozinek, 2 polévkové lïíce jemnû nakrájen ch vla - sk ch ofiechû Postup pfiípravy: âerstvé rohlíky nakrájíme na koleãka a navlhãíme polovinou mléka. Mísu vymastíme máslem a vysypeme strouhankou - do ní uloïíme polovinu navlhãen ch rohlíkû. Na povrchu obloïíme nastrouhan mi nebo na tenké plátky nakrájen mi jablky. Posypeme mouãkov m cukrem smíchan m s vanilkov m cukrem, mletou skofiicí a nastrouhanou citronovou kûrou. Posypeme hrozinkami a pfiikryjeme zbyl mi rohlíky. Zalijeme mlékem, ve kterém jsme rozpustili máslo a rozkvedlali vejce. Je tû posypeme drobnû nakrájen mi vla sk mi ofiechy a dozlatova upeãeme v pfiedehfiáté troubû. Pfied servírováním posypeme mouãkov m cukrem.? Zemû, na jejíï název se dnes ptáme, je království, které se rozprostírá v jihozápadní Evropû. Na rozloze km 2 Ïije 39 milionû obyvatel. Tato zemû má v echny pfiedpoklady pro dovolenou snû, a to co do kulturních, kulináfisk ch i pfiírodních poïitkû. V 15. století zemi proslavily objevy námofiníkû. Evropské spoleãenství i NATO tuto zemi dlouho odmítali pfiijmout za svého ãlena pro její podporu Nûmecku za druhé svûtové války. V 90. letech se zde konaly Olympijské hry. UÏ od roku 1999 zde platí euro. Otázky: 1. název státu, 2. hlavní mûsto, 3. jméno souãasného krále Kupon 03/ Jméno a pfiíjmení: Adresa: ZO/MO: Slosovány budou odpovûdi do lé do 15. dubna Jména v hercû a správná odpovûì budou uvefiejnûny v pfií tím ãísle. Tip do kina Vydává Odborov svaz UNIOS. Vychází 10x roãnû. Odpovûdn redaktor: Michal Votava. Adresa redakce: nám. W. Churchilla 2, Praha 3, telefon , unios@cmkos.cz. Typografické zpracování: VAPO-Futura, a. s., Politick ch vûzàû 9, Praha 1, telefon: Roz ifiuje Ferda, âeská reklamní poãta, Dvorská 648, Hradec Králové, telefon Podávání novinov ch zásilek povoleno âeskou po tou, s. p., od tûpn m závodem stfiední âechy v Praze, ã. j. 2502/96-P ze dne ISSN MK âr E 5057 Láska s v strahou Zdá se, Ïe scenárista a producent Marc Lawrence uï nehodlal stát v pozadí a pro sympatickou Sandru Bullockovou filmy jen psát (Îivelná pohroma, Sleãna drsàák), ale tentokrát se rozhodl vzít vûc do sv ch rukou a svého posledního scénáfie se chopil téï jako reïisér. V sledkem je romantická komedie, v níï se vedle pohledné Nûmky objevuje jeden z nej armantnûj ích AngliãanÛ. Sandra Bullocková totiï hraje po boku Hugha Granta - on vytvofiil postavu sobeckého sebestfiedného milionáfie a ona jeho právniãku, která se stala z jedné z nejlep ích absolventek Harvardu holkou pro v echno, a teì se rozhodne zmûnit svûj Ïivot zpátky. Nebo Ïe by lo zase o ten zatracen krouïek na prsteníku? Milionáfi George Wade potfiebuje nového éfa sv ch právních poradcû. George je charismatick spolumajitel prosperující newyorské firmy podnikající v nemovitostech. Je dokonal m reprezentantem firmy, obdafien nejen okouzlujícím zevnûj kem, ale i dokonal m smyslem pro spoleãensk styl. George má pouze jedinou chybu. PokaÏdé najme právniãku, jejíï pûvaby vyva- Ïují její profesní neschopnost, vyspí se s ní a... A pak neprotestuje, kdyï objekt jeho vá nû udûlá velmi záhy nûjakou tu pracovní botu, naãeï je vyhozen Georgov m bratrem Howardem, skuteãn m mozkem firmy.jednoho dne v ak Howardovi dojde trpûlivost. Rozhodne se právníka najmout sám. Urãitû v ak nepûjde o kfiehkou nymfu pohybující se lépe ve svûtû Georgeova sametového loïního prádla neï v hou tinách paragrafû. George kontruje odváïnou volbou. Jeho typ se jmenuje Lucy Kelsonová. PÛvabná právniãka, mezi jejíï pfiednosti patfií mimo jiné také nevídané IQ. Neuplyne dlouhá doba a Lucy je u konce s dechem. Nejde ani tak o pracovní zatíïení, jako spí o Georgovu neschopnost obejít se bez její rady v osobním Ïivotû. Kravatou poãínaje pfies tenisov úder na kurtu aï po prûbûh jeho rozvodového fiízení.oba se domluví, Ïe takhle to dál nejde, Lucy je propu tûna a místo ní nastoupí náhradnice - vypoãítavá právniãka June Carterová. A jejím jedin m cílem je ovládnout GeorgÛv Ïivot, aè to stojí co to stojí. Teì teprve si Lucy a George uvûdomí, Ïe mezi nimi dvûma je nûco víc neï jen expracovní vztah. Není v ak uï pozdû fiíci si navzájem «miluji tû?» USA 2002, romantická komedie, 101 minut ReÏie: Marc Lawrence ( el)