PARADIGMA SPOLEČNOSTI VĚDĚNÍ A JEHO UPLATNĚNÍ V EVROPSKÉ VYSOKOŠKOLSKÉ POLITICE

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "PARADIGMA SPOLEČNOSTI VĚDĚNÍ A JEHO UPLATNĚNÍ V EVROPSKÉ VYSOKOŠKOLSKÉ POLITICE"

Transkript

1 PARADIGMA SPOLEČNOSTI VĚDĚNÍ A JEHO UPLATNĚNÍ V EVROPSKÉ VYSOKOŠKOLSKÉ POLITICE Karel Šima Jako zastřešující pojmová konstrukce, kterou můžeme nalézt v nejširším spektru textů o terciárním vzdělávání od filozofických úvah nad postmoderní situací po strategické dokumenty vlád, firem a institucí, figuruje nejčastěji knowledge society. Český ekvivalent není zatím jednotný; nejčastěji se objevuje znalostní společnost či společnost znalostí. Arnošt Veselý, který se u nás tímto tématem nejpodrobněji zabýval, používá spojení společnost vědění (Veselý, 2004). Tento koncept byl postupně formulován ve vztahu k dalším teoriím společnosti, které se pokoušely kriticky analyzovat moderní, industriální společnost a popisovat trendy, které vedly k jejímu překonání. Klasická teorie post-industriální společnosti, kterou koncipoval v 60. letech Daniel Bell, popisuje soudobý vývoj jako druhou modernizaci přinášející principiální změny na poli ekonomické produkce. Ve svém stěžejním díle The Coming of Post-Industrial Society Bell analyzoval proměnu soudobé společnosti ve dvou liniích na úrovni sociální struktury a politického řádu ( sektor kultury ponechal Bell pro pozdější analýzu). Necháme-li otázky změny politického řádu stranou, znamená to pro něj na úrovni sociální struktury především změny v hospodářské oblasti, tj. v rozložení zaměstnanosti, a následně v proměňujícím se vztahu teorie a empirie, resp. vědy a technologie. Post-industriální společnost je tak charakterizována těmito pěti aspekty (Bell, 1985, s. 32): a) přechod od hospodářství produkujícího komodity k hospodářství služeb b) priorita profesionalizovaných a technicky kvalifikovaných zaměstnání c) klíčové postavení teoretického vědění jako zdroje inovací a výchozího bodu společensko-politického plánování d) orientace na budoucnost na technický pokrok a technologie e) vytváření nových inteligentních technologií Bude-li nás zajímat především jeho chápání nového postavení vědění v současné společnosti, je potřebné vysvětlit jeho chápání pojmu teorie. O téměř všech významných odvětvích hospodářství se dalo v 60. letech, kdy Bell svou knihu psal, říci, že jsou postaveny na vynálezech pocházejících již z 19. století (ocelářský, automobilový, telefonní, letecký průmysl, elektroprůmysl) 1). Zatímco inovátoři předminulého století byli povětšinou talentovaní amatéři 2), s příchodem první světové války začalo dominovat výzkumu a vývoji zásadní využívání teoretických principů a poznatků a změněný vztah k technologii. Podobně začaly, podle Bella, ve 20. století hrát významnou roli ekonomické teorie ve vytváření politických rozhodnutí. Formulování politických priorit a cílů se stále více dostávalo do souvislosti s teoriemi společnosti, jejího fungování a prognózami vývoje. Teoretické vědění se tak stává axiálním principem společnosti a univerzity, výzkumné organizace a vědecké instituce axiálními strukturami nastupující společnosti, neboť jsou místem koncentrovaného vytváření inovací (Bell, 1985, s. 41). Přestože se v pozdějších konceptech dostalo podobě tohoto vědění poněkud jiného zaměření, které odsouvalo dichotomii teorie/empirie do pozadí, Bellova formulace klíčového postavení vědění v post-industriální společnosti předznamenala směr nejen v chápání role terciárního sektoru v dynamických procesech společenských a (především) ekonomických proměn, ale naznačila také trend k nárůstu významu teoretického výzkumu v řízení a ovlivňování těchto procesů. Druhým pojmem, který se v různých konotacích objevuje v souvislosti se společností vědění, je informační společnost. Základní myšlenkou je, že klíčovým faktorem všech procesů ve společnosti se stávají informace. Z toho se pak odvíjí nová struktura společnosti, v rám- 1) Nejen proto, že tento výčet vychází ze situace před 40 lety, která vykazovala zjevně zcela jiné charakteristiky než ta dnešní, ale také pro poněkud paušalizující srovnání, je tento argument dnes již velmi sporný. 2) Daniel Bell uvádí případ Alexandra Grahama Bella. 31

2 ci níž je klíčový vztah k informacím, jejich přenosu a generování. Počátkem 70. let vyvolal tyto úvahy nástup nových technologií, o kterých se předpokládalo, že zcela promění moderní společnosti. S narůstajícím množstvím technických inovací, a především s rozšířením a prosazením nových technologií do praxe, se ukázalo, že pouze informační a komunikační technologie (ICT) a pojem informace vůbec nestačí k popisu rozsáhlých proměn kategoriálního systému klasické moderny. Jakkoli bezpochyby ICT byly a jsou základním impulzem změn, jejich postavení a vliv je nutné analyzovat vzhledem k uživatelskému prostředí, tj. vzhledem k společenským, ekonomickým a politickým systémům a jejich aktérům. Zde má také počátek aspekt, který se později stal charakteristický pro koncept společnosti vědění. Již od počátku 70. let můžeme sledovat snahy aplikovat teoretické závěry výzkumu (především) ekonomického potenciálu ICT v normativní rovině ve formě strategií pro národní rozvoj (viz Ebersbach et al., 2003, s. 10). Prvním takovým projektem byl japonský Plan for Information Society. A National Goal Towards Year 2000 z roku 1972 (JACUDI, 1972). Cílem bylo vybudovat nové Japonsko přechodem od průmyslové společnosti ke společnosti založené na informacích. Podobně přišla o několik let později iniciativa od francouzského prezidenta Giscarda d Estaing, která měla výsledek v tzv. Nora-Mincově zprávě L informatisation de la société a která konstatovala, že pro překonání krize tehdejší francouzské společnosti je zapotřebí aktivní státní politika informatizace (tj. podpora a zavádění informačních technologií). ICT měly hrát rozhodující roli pro udržení rovnováhy mezi státem jako garantem obecného veřejného zájmu a tržními silami jako potenciálním zdrojem monopolizace informačních technologií (Petrella, 2000). Tyto příklady představují jedny z prvních strategických dokumentů, které propojují teoretické pojmy, jejich kulturní a společenský kontext s jasně vymezenými politickými cíli a hledáním priorit v rámci národních či mezinárodních rozvojových programů 3). Tento aspekt se, jak se zdá, stal později příznačným právě pro koncept společnosti vědění a také pro pojem vědění, který implikuje. Pojem společnosti vědění zaznamenal v posledních dvaceti letech takovou konjunkturu, že oba výše zmíněné koncepty nejen přesáhl v intenzitě a šíři recepce, ale současně infiltroval jejich hlavní charakteristiky a další post-proudy v sociálních a kulturních vědách. Přestože je dnes používán jako relativně neproblematický souhrn znaků současného stavu západní společnosti, v jeho základu stojí dvě tendence, které odrážejí dva disciplinární diskurzy. Oba se odrážejí již v nejobecnější definici, která uvádí, že hlavní charakteristikou společnosti vědění je to, že vytváření a využití vědění se stalo převládajícím faktorem v tvorbě bohatství (viz např. Building, 2002). Na jedné straně jde tedy o změněné postavení vědění a produkce vědění ve společnosti (sociologie vědění), na druhé straně je zdůrazněn ekonomický aspekt tohoto procesu, tj. oproti moderním způsobům produkce, založeným na fyzickém kapitálu a na množství lidské práce, se staví ekonomika založená na znalostech (knowledge-based economy), pro niž je hlavním faktorem růstu množství vědění potřebné k výrobě určitého produktu (Veselý, 2004, s. 438). Tyto dva zdroje pak odrážejí kategoriální systémy, sociologický, resp. ekonomický, které se v pojmu společnost vědění prolínají a pronikají dále i do neakademických, normativních dokumentů. 3) Úplný přehled pohledů na pojem informační společnost dává studie Ilkka Tuomi (Tuomi, 2001) jak po stránce politicko-strategické, tak konceptuálně-teoretické. Autor používá poněkud zmatečně jako synonymum pojem společnost vědění, přestože se zabývá v převážné části práce postavením, vlivem a funkcí ICT ve společnosti. V kapitole o výzkumu společnosti vědění podává zajímavý přehled možných výzkumných přístupů, sahající do tří Peter Drucker, který své postavení významného vědce získal mimo jiné svou poradenskou prací v oblasti managementu a ekonomických studií, je považován za otce konceptu společnosti vědění 4). Drucker formuloval některé principy, které se později dostaly i do diskusí, strategických dokumentů a mezinárodních úmluv, jež s diskurzem společnosti vědění pracovaly v 90. letech a zůstávají referenčním polem dodnes. Ve svých analýzách práce, organizace a politického systému se zaměřil mimo jiné na ekonomii a produktivitu vědění (Drucker, 1993). V opozici vůči klasickým ekonomickým školám charakterizoval postkapitalistickou společnost na základě parametru produktivity znalostí, která ve vyspělých společoblastí (každodenní život, systémy produkce, instituce a kultura), který skýtá široké možnosti pro další využití. 4) V Druckerově práci k tomuto tématu, která byla přeložena do češtiny, je používán český ekvivalent společnost znalostí. V anglickém originále jde však o knowledge society. 32

3 nostech stále více rozhoduje o ekonomické výkonnosti a úspěchu. Součástí této produktivity je také, ne-li především, přeměna poznatků a znalostí do úspěšných výrobků a služeb (Drucker, 1993, s. 166). Do centra pozornosti se tak dostaly inovace a jejich využitelnost pro ekonomický růst. Drucker vypracoval velmi praktický a účinný soubor zásad a zásahů, které jsou aplikovatelné na úrovni organizací, resp. jejich managementu, aby bylo vědění co možná nejefektivněji využíváno v produkci bohatství a organizace plnily svůj úkol, který mají ve společnosti. Přestože se jeho analýzy týkaly především sféry podnikání, snažil se vždy ukázat, jak ekonomie znalostí funguje i v ostatních oblastech ( organizacích ) společenského života a jaké důsledky má pro fungování společnosti jako celku. Organizace podle něho jsou ústředním prvkem ve společnosti, který umožňuje přechod od jednotlivých poznatků k systematizovanému a aplikovatelnému poznání. Jejich základní funkcí je integrovat různé typy znalostí, které jsou samy o sobě sterilní. Přestože jde o spojení a spolupráci specialistů různých úzkých oblastí, musí mít organizace základní a jasně definovaný účel a úkol. Aby tuto svou funkci mohly vykonávat efektivně, musí být autonomní; jestliže se stávají nástroji realizace vládní politiky, okamžitě ztrácejí výkonnost (Drucker, 1993, s. 56). Klíčovým pojmem ve vztahu ke společnosti je pro Druckera odpovědnost. V běžných podmínkách se očekává, že budou organizace egocentrické, že budou prosazovat svůj partikulární úkol ve společnosti jako dominantní. Drucker však podotýká, že i toto jejich zaměření musí mít své meze, které jsou ohraničeny sociální odpovědností. Odpovědnost organizace vůči společnosti je sice podle něj trvalým požadavkem, Drucker jej však v obecné (teoretické) rovině nedefinuje. Toto slepé místo Druckerova konceptu dostává konkrétní podobu, je-li aplikováno na školský systém je jasně vymezeno, jsou analyzovány trendy proměn a potřebné cíle. Rysy, které by mělo vykazovat školství ve společnosti založené na znalostech, jsou (Drucker, 1993, s. 174): a) gramotnost vysokého řádu b) motivace k nepřetržitému vzdělávání c) otevřenost vůči všem (věková i sociální) d) získávání nejen vědomostí, ale i dovedností e) vzdělávání nejen v rámci školských institucí, ale i mimo ně (podniky, vládní agentury, neziskové organizace atd.) Základními pilíři těchto trendů pak mají být využití informačních technologií, procesní znalosti ( učení umění se učit ), prostupnost studia, partnerství škol s jinými (např. zaměstnavatelskými) organizacemi a odpovědnost škol za své výsledky. Jak ukazuje aktuální výzkum ve vysokém školství, Druckerovy práce bezpochyby ovlivnily soudobé směřování (řízení) terciárního sektoru více, než by se na první pohled zdálo 5). Souvislosti nacházíme jak v oblasti obsahu vzdělávání (procesní znalosti dovednosti, kompetence), celoživotního vzdělávání a s tím souvisejícího ocenění vzdělávání mimo školu a odpovědnosti školy vůči společnosti (kvalita), tak i v požadavku otevřenosti, prostupnosti vzdělávání a jeho propojení s jinými společenskými sektory (především s ekonomickým). V 90. letech se dostalo pojmu společnosti vědění nové pozornosti, a to v akademickém diskurzu především v souvislosti s diskusemi o novém způsobu produkce vědění ( new production of knowledge ), které vyprovokoval sborník s tímto názvem, vydaný v roce 1994 a redigovaný Michaelem Gibbonsem (Gibbons et al., 1994). Tato debata přenesla poněkud důraz z ekonomického vymezení problému do kontextu sociologie vědění, noetiky a teorie vědy, aniž by však současně široký vliv předcházejících, na ekonomickém základě formulovaných konceptů nějak výrazněji omezila. Hlavním přínosem tohoto přístupu je ideálně typické vymezení dvou modů produkce vědění, které odráží charakteristiky tradičního, resp. nově nastupujícího fungování vědeckých procesů. Svým způsobem tento koncept zahrnuje hlavní charakteristiky výše představených pojetí, dává jim nový rámec, některé aspekty doplňuje, jiné zdůrazňuje nebo naopak vynechává. Základní charakteristika o tradičním Modu 1 říká, že produkce vědění je organizovaná hierarchicky, disciplinárně a primárně se odehrává na univerzitách. Hodnocení je prováděno především v rámci akademické komunity (prostřednictvím peer review a patronských vztahů), stejně jako určování problémů a cílů výzkumu. Vědění zde vzniká v úzké skupině lidí, přičemž rozhodující je individualita jednotlivých vědců. Důraz je kladen na čistou objektivitu, primární principy ( velké teorie ) a důsledné oddělení základního a aplikovaného výzkumu. Oproti tomu Modus 2 je nehierarchický ( heterarchický ), transdisciplinární, organizační 5) Naopak ovšem je také možné interpretovat jeho přínos jako geniální předpověď přinejmenším na 20 let dopředu. 33

4 struktura je heterogenní, protože vzniká na základě konkrétních a přechodných aliancí, určených k řešení konkrétních, jednotlivých problémů. Současně výzkum zahrnuje širší škálu partnerů i mimo akademickou obec, spojuje dohromady aplikovaný a základní výzkumný aspekt, probíhá v naprosté většině týmovou formou. Obecně se posilují vazby produkce vědění s jeho uživateli, tedy se společností výzkumné problémy jsou definovány ve vztahu k relevantním sociálním partnerům, zdůrazňuje se odpovědnost vůči společnosti, kvalita je měřena ve spolupráci se všemi aktéry ve společnosti. Na důležitosti nabývá sociální distribuce vědění, jeho šíření v sociálních sítích, a tím i samotný problém komunikačních kanálů, diseminace a problém vazeb mezi aktéry a jejich propustnosti. Jestliže je pak obecně konstatována narůstající role produkce vědění, pak zde právě hrají významnou roli faktory propojení ( zasíťování ) vědění ve společnosti spolupráce průmyslu, vlád, výzkumných a vzdělávacích institucí, ale i médií a širší veřejnosti. Proměna organizační struktury se pak týká i vzdělávání terciárního, neboť to má být stále centrem, kde se vytváří nové vědění. Nastupující institucionální diverzita pak znamená, že se produkce vědění odehrává nejen na tradičních univerzitách, ale i ve výzkumných centrech (často typu think-tank), konzultačních sítích, a především v nových formách, v nichž se tyto instituce spojují na základě spolupráce různých aktérů ve společnosti (veřejný, podnikatelský, akademický sektor). Popsanému konceptu se dostalo kritiky z různých stran, kterou lze shrnout do jednoho hlavního proudu. Již od začátku bylo poukazováno, že podoba Modu 2 je formulována spíše preskriptivně jako manifest než jako analýza současné situace postavení vědění ve společnosti (Smith, 2003). Už samotný přechod mezi mody naznačuje, že zde jde o projekt, který dává možnost rozvinout představované charakteristiky a který je tak staví do normativní roviny. Spíše než s hypotézou nebo s popisem objevujících se tendencí máme co do činění s představou společnosti na přechodu, která implikuje na jedné straně predikci vývoje, na druhé straně staví do popředí konkrétní směr vývoje a jeho možné aplikace. Ať již se v tomto případě jednalo o nezamýšlený vedlejší produkt nebo o jasně definovaný cíl, vliv tohoto konceptu na diskurz politického a strategického plánování druhé poloviny 90. let je neoddiskutovatelný. Diskurz společnosti vědění se dnes stal meta-narací velké většiny dnešních společností a zaujal tak významné místo v téměř globálně sdílené politické racionalitě, která legitimizuje širokou škálu mezinárodních, národních i regionálních politik, projektů, strategií i nezávislých nevládních aktivit. Vyvstává tak otázka, jakou podobu nabývá, je-li aplikován v tak rozsáhlém prostoru a v rozdílných kontextech (kulturně, geograficky, ekonomicky nebo historicky definovaných)? Jednou z možností je zkoumat diskurz společnosti vědění jako pole utváření určité racionality, ze které vycházejí mechanismy moci a její legitimizace u jednotlivých aktérů (viz Nokkala, 2005). Pozornost však musí být nejprve věnována zdrojům této legitimizace v podobě mezinárodněpolitických dokumentů (policy documents), vztahujících se k vysokoškolskému vzdělávání, které jsou založeny na pojmu společnosti vědění. Jako nástin této analýzy bude nyní sloužit několik příkladů významných dokumentů týkajících se vysokoškolské politiky na evropské úrovni. Prvním dokumentem, který stavěl na pojmu společnost vědění a který měl stanovit pravidla pro komunitární aktivity ve vzdělání pro léta , bylo sdělení Evropské komise Towards a Europe of knowledge (COM(97)563) z roku 1997, které vytklo za cíl aktivovat pomocí společné politiky přechod ke společnosti vědění. Základem bylo konstatování, že ekonomická konkurenceschopnost, zaměstnanost a individuální spokojenost občanů Evropy již nejsou a nebudou založeny na produkci fyzických komodit, nýbrž na produkci a diseminaci vědění, jejichž základními pilíři je výzkum, vzdělání a výchova a inovace. Zvláštní místo bylo dáno celoživotnímu vzdělávání jako jednomu z dřívějších cílů Evropské unie (EU), který usiloval o podporu přístupu kvalitních znalostí/ vědění pro všechny. Pojem Evropa znalostí/vědění zde byl použit jako strategický cíl, jenž reprodukoval některé charakteristiky diskurzu společnosti vědění a jenž byl zdůvodněn nutností čelit výzvám 21. století. Oproti tomu nejvýznamnější strategické komunitární dokumenty reflektovaly diskurz společnosti vědění jen v jeho ekonomických aspektech, které měly sloužit k oživení hospodářského postavení Evropy v globálním srovnání. V základním dokumentu Lisabonské strategie European Council Conclusions (2000) byl vytyčen nový strategický cíl pro následující dekádu stát se nejvíce konkurenceschopnou a na znalostech založenou ekonomikou na světě, schopnou udržitel- 34

5 ného ekonomického růstu s více a lepšími pracovními příležitostmi a větší sociální soudržností. Důraz na ekonomickou integraci zde byl doplněn dvěma body, které měly nastartovaný proces podpořit informační společnost pro všechny 6) a vytvoření Evropského prostoru výzkumu a inovací. První bod, navazující na programy iniciované již v 70. a 80. letech, se měl soustředit na využití internetu, mobilních technologií a obecně ICT 7). Druhý směr pak měl umožnit větší spolupráci, mobilitu, investice a komunikaci v oblasti výzkumu (viz Follow-up of Lisbon European Council Conclusions). Do těchto strategických dokumentů se dostaly pouze útržky původních konceptů, které ovšem zůstaly základním argumentačním pozadím, proč a jak vyvíjet v tomto směru aktivní politiku 8). Oblasti vzdělávání, jako sféře vyčleněné ze společné evropské legislativy 9), se dostalo zvláštního 6) K tomu viz dokumenty: Building the Information Society for us all; Information Society jobs quality for change Exploiting the Information Society s contribution to managing change and enhancing quality in employment (SEC(2002)372); The Information Society s potential for social inclusion in Europe (SEC(2001)1428); Council resolution on the employment and social dimension of the information society. 7) Rozpracování tohoto bodu se dostalo v pracovním dokumentu Evropské komise Building the knowledge society. Social and Human Capital Interaction, ve kterém je analyzován na jedné straně vliv ICT v oblasti zaměstnanosti, na druhé straně pak koncept sociálního a lidského kapitálu a jeho souvislosti s učením, podnikáním a sférou práce. Posledně jmenované oblasti reflektují i aspekty konceptu společnosti vědění jako jsou znalostní sítě, management znalostí ad. Příznačně jsou hlavní směry analýzy vedeny vzhledem k ekonomickému růstu a k sociální soudržnosti a nevěnují se tak speciálně vzdělávacím systémům. 8) V důsledku takříkajíc implementační mezery, která se projevila v naprosto nedostatečném plnění cílů Lisabonské strategie, se ukázalo v roce 2004 jako nezbytné vytvořit její nový rámec (Společně k růstu a zaměstnanosti. Nový začátek Lisabonské strategie, KOM(2005)24). Ten nově stanovil jako jednu ze tří priorit znalosti a inovace a specifikoval hlavní kroky k její realizaci. Orgánům veřejné správy uložil uskutečňovat naši vizi znalostní společnosti, především zvýšením a zlepšením investic do výzkumu a vývoje, usnadněním inovací a zaváděním ICT. Hlavní posun nastal tedy v akcentu na inovace a v investicích do nich. 9) Smlouva o Evropské unii a Smlouva o založení Evropského společenství ve znění platném ke dni 1. února 2003 (konsolidovaná verze ve znění Smlouvy z Nice) uvádí ke kapitole vzdělání, odborná výchova a mládež (čl. 149): Společenství by mělo přispívat k rozvoji kvalitního vzdělání prostřednictvím podpory spolupráce mezi členskými státy, při současném plném respektu k odpovědprostoru, v rámci něhož se rozvíjí spolupráce mezi evropskými státy a která vykazuje částečně vlastní dynamiku. V okruhu vysokého školství je to boloňský proces, který se postupně propojil s ostatními aktivitami Evropských společenství a v současnosti již zcela přebral roli nositele a iniciátora změn na poli evropského vysokého školství 10). Boloňská deklarace výslovně zmiňuje pouze pojem Evropy znalostí, která je široce uznávána jako nenahraditelný faktor sociálního a lidského růstu a jako nepostradatelná součást upevňování a obohacování evropského občanství. Diskurz společnosti znalostí je v textu zastoupen poměrně řídce. Základní formulované cíle tak např. obsahují poukaz k celoživotnímu vzdělávání (viz Drucker) nebo k udržování kvality, jejich vazby mimo systémy terciárního vzdělávání však nejsou reflektovány ani zohledněny ve vztahu k potřebným krokům. Pražské komuniké, které částečně konkretizovalo základní pilíře boloňského procesu, obsahuje pouze jediný poukaz k budoucí Evropě, jejíž společnost i ekonomika budou založeny na znalostech, příznačně u bodu týkajícího se celoživotního učení. Ostatní pilíře se obecně věnují vytváření standardů (kredity, kvalifikace, kvalita, tituly), které se tématům společnosti vědění stále více vzdalují. Určitý obrat znamenalo nové zhodnocení boloňské procesu v roce 2003 v Berlíně, kde se objevily nové problémové aspekty. Především byla poprvé (ve výsledném Komuniké) zmíněna vazba terciárního sektoru na výzkum a vývoj a vytváření Evropského výzkumného prostoru (ERA), která má posílit Evropu znalostí. Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání (EHEA) a ERA byly označeny za dva pilíře společnosti založené na znalostech. Vysoké školy mají posílit roli výzkumu a vývoje ve vztahu k technologickému, sociálnímu a kulturnímu vývoji a k potřebám společnosti. Role vysokých škol jako partnera má být dosažena podporou doktorského studia a postdoktorského výzkumu, mezioborového charakteru výzkumu nosti členských států za obsah vyučování, organizaci vzdělávacích systémů a jejich kulturní a jazykovou mnohotvárnost. 10) Ve sdělení Evropské komise z Modernizace vzdělávání a odborné přípravy: zásadní příspěvek k prosperitě a sociální soudržnosti v Evropě. Předloha společné zprávy Rady a Komise o pokroku z roku 2006 týkající se provádění pracovního programu Vzdělávání a odborná příprava 2010 (KOM(2005)549) se přímo uvádí: Boloňský proces i nadále pohání reformy struktur vysokoškolského vzdělávání. V popředí rozvoje vnitrostátních politik v tomto odvětví stojí spíše než Lisabonská strategie boloňský proces. 35

6 a odstraněním překážek na národní i evropské úrovni. Současně byla dále zdůrazněna potřeba sociální soudržnosti a zmírnění sociálních nerovností. Zvláštní oddíl, věnovaný hodnocení kvality, zahrnuje již na jedné straně vytváření standardů na základě spolupráce reprezentací jednotlivých aktérů terciárního sektoru (EUA, EURASHE, ESIB), na druhé straně deklaruje nutnost odpovědnosti akademického systému a každé jednotlivé vysoké školy. V další (a zatím poslední) fázi boloňského procesu byly stanovy priority na konferenci ministrů v Bergenu v roce Jako nejobecnější cíl je opět uvedeno pěstovat naše bohaté dědictví a kulturní mnohotvárnost, která přispívá ke společnosti založené na znalostech. Jako základní partneři jsou jmenovány instituce vysokého školství, jejich zaměstnanci a studenti. V tomto směru je pak zahrnuta i EI Pan-European Structure jako zastřešující instituce odborových organizací a ENQA jako evropská síť institucí zajišťujících kvalitu. Průlomovým krokem bylo navíc navázání spolupráce s Union of Industrial and Employers Confederations of Europe (UNICE), tedy Unií průmyslových a zaměstnavatelských evropských konfederací. Postupně tak krystalizuje skupina aktérů, která je zainteresována na vysokém školství a odpovídá široké škále partnerů, jak ji předpokládá koncept společnosti vědění. Neméně důležité je vyjádření přesvědčení, že úspěšnost cílů procesu je do značné míry závislá na intenzitě kooperace mezi jednotlivými partnery, zvláště v situaci, kdy je již příslušný legislativní rámec ustaven. Současná fáze boloňského procesu však již prochází také kritickou reflexí z různých stran. Příkladem může být materiál Evropské komise From Bergen to London z ledna 2006, který navazuje na sdělení komise Mobilizace inteligenčního potenciálu Evropy: možnost pro univerzity plně přispět k Lisabonské strategii z dubna Nutnost reforem ve vysokoškolských systémech je zde zdůvodněna klasickým poukazem k budoucí změně hospodářské struktury Evropy, a to v přesunu od výrobní základny k průmyslovým odvětvím a službám, založeným na znalostech. Evropské univerzity by měly sloužit jako motor těchto změn, aby hrály odpovídající roli v Evropě znalostí. Zmíněný dokument otevírá otázky, které zatím nejvíce korelují s charakteristikami konceptu společnosti vědění, jak jej anticipoval Peter Drucker či jak se objevují v pojetí new production of knowledge. Jsou zde jmenována slabá místa evropského vysokoškolského systému, která jsou zčásti definována na základě diskurzu společnosti vědění: nedostatečně otevřený přístup k terciárnímu vzdělání, nadměrná regulace, podfinancování (resp. efektivita financování), nízká podpora dokonalosti/excelence, malá pružnost a otevřenost světu, komunikace, potřeba lepšího systému a institucionálního řízení (posílení veřejné zodpovědnosti, institucionální modernizace). Na tomto výčtu se ukazuje, že je-li aplikován diskurz společnosti vědění v oblasti terciárního vzdělávání, dostávají se do popředí především tři oblasti fungování na institucionální úrovni, decentralizace systému a současně posílení sociální odpovědnosti. Ve své přehledové monografii o integračních procesech vysokoškolských systémů v poválečné a dnešní Evropě (Universities and the Europe of Knowledge) konstatuje Anne Corbett, že v polovině 90. let byla pro vznikající paradigma Evropy znalostí do značné míry určující diskuse nad konceptem ekonomiky založené na znalostech (Corbett, 2005, s. 196). Uvedený přehled měl posloužit k načrtnutí linií, k jakým proměnám strategicko-politického diskurzu dochází na evropské úrovni v posledních deseti letech, jak je koncept společnosti vědění transformován a postupně více a více integrován do evropské vysokoškolské politiky a které jeho prvky se dostávají do popředí. S tím jak se objevují nová témata, jak jsou do integračních procesů inkorporováni další aktéři vysokoškolských systémů, jak se proměňuje společenský a kulturní kontext, proponované priority se postupně proměňují směrem ke stále komplexnějšímu nahlížení společenských proměn. V rámci diskurzu společnosti vědění se tak do popředí dostávají problémy související se sociální kohezí 11), kulturními diferencemi a normativním základem evropské integrace. Přestože však neustále mění svůj obsah, nepřestává být diskurz společnosti vědění obecným rámcem politické racionality v oblasti vzdělávání a výzkumu. Zůstává tak trvající a neopominutelnou výzvou pro vytváření a ovlivňování systémů terciárního vzdělávání a představuje pro nás otevřené pole pro formování rozhodovacích procesů ve vysokoškolské politice nejen na mezinárodní úrovni. 11) Možná překvapivě se tak dostává pozornosti aspektu, na který již výrazně upozornil Peter Drucker, v jehož konceptu pojem sociální odpovědnosti hrál významné, přestože částečně nedefinované postavení. Vlivem měnících se způsobů produkce vědění na sociální stratifikaci se zabývá Robert B. Reich ve své knize Dílo národů (Reich, 2002). 36

7 Literatura: [1] BELL, Daniel: Die nachindustrielle Gesellschaft, Campus Verlag: Frankfurt a/m, New York [2] CORBETT, Albert: Universities and the Europe of Knowledge. Ideas, Institutions and Policy Entrepreneurship in European Union Higher Education Policy, , Palgrave Macmillan: New York [3] DRUCKER, Peter: Postkapitalistická společnost, Management Press: Praha [4] E B E R S B A C H, A n j a, H E I G E L, R i c h a r d, SCHNAKENBERG, Thomas: Missing Link Fragen an die Informationsgesellschaft, Regensburg [5] GIBBONS, M., LIMOGES, C., NOWOTNY, H., SCHWARTZMAN, S., SCOTT, P., TROW, M.: The New Production of Knowledge. The Dynamics od Science and Research in Contemporary Societies, Sage: London [6] PETRELLA, Riccardo: Information and Communication Technology. Achievements and Prospects, The 2nd NAMUR AWARD Lecture, Institut d Informatique, [http://www.info.fundp.ac.be/~jbl/ifip/na1993_ Lecture.htm#(2)]. [7] SMITH, Mark: Producing and Consuming Knowledge: The Relevance of the New Production of Knowledge Debate for Disciplinary and Transdisciplinary Social Science, Working Draft, [8] TUOMI, Ilkka: From Periphery to Center: Emerging Research Topics on Knowledge Society, [http://www.tekes.fi/julkaisut/emerging_research_ Topics_on_Knowledge_Society.pdf]. [9] VESELÝ, Arnošt: Společnost vědění jako teoretický koncept, Sociologický časopis 40 (2004), č. 4, s [10] REICH, Robert: Dílo národů. Příprava na kapitalismus 21. století, Prostor: Praha Dokumenty: Building the Knowledge Society, Report to Government, December 2002, Information Society Commision [http://www.isc.ie/downloads/know.pdf#search=% 22knowledge%20society%22] Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání. Společné prohlášení ministrů školství evropských států na setkání v Boloni dne 19. června 1999, DeklaraceBologna.pdf Follow-up of Lisbon European Council Conclusions st07/07953en0.pdf FROM BERGEN TO LONDON: The EU Contribution, bologna/report06.pdf PRESIDENCY CONCLUSIONS, LISBON EUROPEAN COUNCIL, 23 AND 24 MARCH 2000, CONCLUSIONS_Lissabon.pdf Realizace Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání. Komuniké Konference ministrů odpovědných za vysoké školství v Berlíně 19. září 2003, pdf The European Higher Education Area Achieving the Goals. Communiqué of the Conference of European Ministers Responsible for Higher Education, Bergen, May 2005, KomunikeBergenEN.pdf Towards a Europe of knowledge (COM(97)563) ec.europa.eu/education/doc/other/orient/orie_ en.html#construire 37

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC

Více

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR OP Meziregionální spolupráce 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR 1 říjen 2010 Počet projektových partnerů v předložených projektech srovnání 1., 2., 3.

Více

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání Praha, březen 2013 Úvod V lednu

Více

Evropská dimenze odborného vzdělávání

Evropská dimenze odborného vzdělávání Olomouc 3-4.2.2011 Evropská dimenze odborného vzdělávání Miroslav Procházka miroslav.prochazka@nuov.cz Konference projektu UNIV 2 KRAJE Cíl a struktura prezentace Cíl: informovat o aktuálním stavu představ

Více

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje RNDr. Jan Vozáb, PhD Problémy konkurenceschopnosti Karlovarského kraje Problémy konkurenceschopnosti KVK Investiční priority podle návrhů nařízení ke strukturálním

Více

Učební cíl: Obsahová náplň předmětu:

Učební cíl: Obsahová náplň předmětu: Učební cíl: V rámci studia mají absolventi zvládnout soubor poznatků specializované činnosti, bez které se neobejde žádný větší organizační celek, pochopit rozdíl mezi vedením a řízení, zorientovat se

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje RNDr. Jan Vozáb, PhD Problémy v oblasti životního prostředí Nedostatečné využití potenciálu obnovitelných zdrojů v kraji pro výrobu energie Zvýšená energetická

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v procesech, které

Více

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015 Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s. AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015 Havířov

Více

JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov

JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov METODY UČENÍ V PROFESNĚ ZAMĚŘENÉM VZDĚLÁVÁNÍ JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov INOVACE VÝSTUPŮ, OBSAHU A METOD BAKALÁŘSKÝCH PROGRAMŮ VYSOKÝCH ŠKOL NEUNIVERZITNÍHO TYPU,

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

Výstupy projektu EF-TRANS. Pavel Komárek, Brno, 13. 9. 2012 člen předsednictva TA ČR a hlavní odborný garant projektu EF-TRANS

Výstupy projektu EF-TRANS. Pavel Komárek, Brno, 13. 9. 2012 člen předsednictva TA ČR a hlavní odborný garant projektu EF-TRANS Výstupy projektu EF-TRANS Pavel Komárek, Brno, 13. 9. 2012 člen předsednictva TA ČR a hlavní odborný garant projektu EF-TRANS Priority Dne 19. července 2012 schválila vláda usnesení č. 552 o Národních

Více

Podpora kultury na úrovni EU Kulturní a kreativní průmysly. Eva Žáková

Podpora kultury na úrovni EU Kulturní a kreativní průmysly. Eva Žáková Podpora kultury na úrovni EU Kulturní a kreativní průmysly Eva Žáková EU a kultura čl. 167 Lisabonské smlouvy podpora kultury do agendy EU začleněna v rámci Maastrichtské smlouvy (1992) podpora kultury

Více

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace * *OBSAH PREZENTACE 1) Evropské dotace v novém programovacím období 2) Nástroj ITI 3) Hradecko-pardubická aglomerace 2 *EVROPSKÁ POLITIKA 2014-2020 STRATEGIE EVROPA 2020 Inteligentní růst» rozvíjet ekonomiku

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání 20.6. 2013

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání 20.6. 2013 Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání 20.6. 2013 CÍLE A OBSAH PROGRAMU Hlavní cíl Urychlit strukturální posun ČR směrem ke znalostní ekonomice poháněné lidským kapitálem prostřednictvím investic

Více

Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz

Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Ročenka konkurenceschopnosti 2006-2007 Růst a stabilita Globalizace Konkurenceschopnost Institucionální

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

Strategie rozvoje zaměstnanosti Karlovarského kraje. návrh. Karlovarská agentura rozvoje podnikání, p.o. Ing. Vlastimil Veselý

Strategie rozvoje zaměstnanosti Karlovarského kraje. návrh. Karlovarská agentura rozvoje podnikání, p.o. Ing. Vlastimil Veselý Strategie rozvoje zaměstnanosti Karlovarského kraje návrh Karlovarská agentura rozvoje podnikání, p.o. Ing. Vlastimil Veselý Důvody 1. Snaha čelit problémům - nedostatečná výkonost ekonomiky kraje, nedostatek

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

Výzvy a milníky v přípravě inovační strategie Prahy Úvodní slovo k panelové diskusi

Výzvy a milníky v přípravě inovační strategie Prahy Úvodní slovo k panelové diskusi Výzvy a milníky v přípravě inovační strategie Prahy Úvodní slovo k panelové diskusi Kristýna Meislová [25. listopadu 2013] Agenda 1. Inteligentní specializace RIS Prahy v kontextu ČR 2. Průběh příprav

Více

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace

Více

Strukturované studium v souladu s principy Boloňského procesu

Strukturované studium v souladu s principy Boloňského procesu Strukturované studium v souladu s principy Boloňského procesu Projekt Spolupráce technických fakult veřejných vysokých škol s podniky a dalšími experty se zaměřením na bakalářské studijní programy Řešitelé:

Více

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 ESF ERDF Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 Mgr. Zdeňka Bartošová vedoucí oddělení metodiky a strategie odbor evropských fondů Magistrát hl. města Prahy Východiska z programového

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

Udržitelný rozvoj na venkově v nařízeních Parlamentu a Rady EU na léta 2014-2020

Udržitelný rozvoj na venkově v nařízeních Parlamentu a Rady EU na léta 2014-2020 Udržitelný rozvoj na venkově v nařízeních Parlamentu a Rady EU na léta 2014-2020 posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací zlepšení přístupu, využití a kvality informačních a komunikačních technologií

Více

Vliv malých a středních podniků na životní prostředí

Vliv malých a středních podniků na životní prostředí Vliv malých a středních podniků na životní prostředí Vliv malých a středních podniků na životní prostředí MSP 70% celkového průmyslového znečištění v EU Vlivy na místní životní prostředí i komunity: v

Více

Manažerská ekonomika

Manažerská ekonomika PODNIKOVÝ MANAGEMENT (zkouška č. 12) Cíl předmětu Získat znalosti zákonitostí úspěšného řízení organizace a přehled o současné teorii a praxi managementu. Seznámit se s moderními manažerskými metodami

Více

DOKUMENTY POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE D O K U M E N T Y. Graf č. A.2.7

DOKUMENTY POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE D O K U M E N T Y. Graf č. A.2.7 DOKUMENTY D O K U M E N T Y POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE Graf č. A.2.7 Poznámka: počet studentů k 31. prosinci kalendářního roku Vysokoškolské studium v České republice se uskutečňuje

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Studijní text. - Vzdělávání v ČR (vzdělávací systém v ČR, alternativní systémy vzdělávání),

Studijní text. - Vzdělávání v ČR (vzdělávací systém v ČR, alternativní systémy vzdělávání), Studijní text Název předmětu: Lidské zdroje na trhu práce Garant předmětu: Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Zpracoval: Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Téma: Vzdělávání a trh práce v ČR Vzdělávací cíl: Seznámit

Více

Strategický cíl 1 Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé)

Strategický cíl 1 Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé) Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé) Kulturní a živé město se silnými lokálními komunitami, které nabízí podmínky pro demografickou reprodukci, kvalitní vzdělávání založené na inovativním a

Více

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ 19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ Studentská komora Rady vysokých škol (SK RVŠ) je vrcholnou reprezentací studentů veřejných,

Více

Znalostní ekonomika lení konkurenceschopnosti, Josef Budík

Znalostní ekonomika lení konkurenceschopnosti, Josef Budík Znalostní ekonomika klíč k posílen lení konkurenceschopnosti, využit ití inovačního potenciálu Josef Budík Znalostní ekonomika a inovace Základní úvaha o znalostní ekonomice: Jedinou evropskou šancí,,

Více

9851/14 ESPACE 46 COMPET 277 IND 160 TRANS 274 RECH 190

9851/14 ESPACE 46 COMPET 277 IND 160 TRANS 274 RECH 190 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 27. května 2014 (OR. en) 10289/14 ESPACE 50 COMPET 305 IND 172 TRANS 288 RECH 204 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Rada Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Delegace 9851/14

Více

Přeshraniční spolupráce v kontextu strategií Jihomoravského kraje

Přeshraniční spolupráce v kontextu strategií Jihomoravského kraje Přeshraniční spolupráce v kontextu strategií Jihomoravského kraje Brno, hotel Voroněž, 20. září 2012 Historie přeshraniční spolupráce Program CBC Phare Předvstupní program EU pro přeshraniční spolupráci

Více

...Budiž světlo! Světlo či tma? Budoucnost kulturních a kreativních odvětví v ČR: Strategická podpora

...Budiž světlo! Světlo či tma? Budoucnost kulturních a kreativních odvětví v ČR: Strategická podpora Strategická podpora a potřeby KKP Budoucnost kulturních a kreativních odvětví v ČR: Světlo či tma?...budiž světlo! Praha, 26. 6. 2013 Eva Žáková Institut umění Divadelní ústav Účet kultury Trojsektorová

Více

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Národní 3, 117 20 Praha 1 Zpracoval: Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Ing. Marcela Přesličková, tel.221 403 331, e-mail : preslickova@ kav.cas.cz str.1 1. Specifikace

Více

Aktualizace KPS, oblast podnikání

Aktualizace KPS, oblast podnikání Připraveno pro: Oblastní hospodářská komora Aktualizace KPS, oblast podnikání Datum: Místo: Předkládá: 2011-11-23 Hotel Vitality Vendryně Ing. Marian Razima, HRAT, s.r.o. Aktualizace KPS, oblast podnikání

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice PARADIGMA, PARADIGMA STRATEGICKÉHO MANAGEMENTU Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Mgr. Michal Kalman, Ph.D. 30.4.2015 Cíle programu přispět ke strukturálnímu posunu C R směrem k ekonomice založené: na vzdělané, motivované a kreativní pracovní

Více

Programy podpory pro inovativní

Programy podpory pro inovativní technologie a výrobky OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) Vodovody a kanalizace 2015 Praha 21.5. 2015 1 OP PIK - Cíl programu dosažení konkurenceschopné a udržitelné ekonomiky založené

Více

Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj

Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST 2007-20132013 PhDr. Kateřina Pösingerová, CSc. Samostatné oddělení duben 2008 Evropských programů

Více

I. ZADÁNÍ Dopadová studie se zaměří zejména na

I. ZADÁNÍ Dopadová studie se zaměří zejména na STUDIE 33 DOPADOVÁ STUDIE Právní rámec kolektivního vyjednávání a sociálního dialogu v odvětví školství, pracovněprávní a mzdové podmínky a problémy BOZP ve školství Vytvořeno pro: Projekt reg.č.: CZ.1.04/1.1.01/02.00013

Více

Brno, 18. 9. 2012. Příprava budoucího období kohezní politiky EU 2014+

Brno, 18. 9. 2012. Příprava budoucího období kohezní politiky EU 2014+ Brno, 18. 9. 2012 Příprava budoucího období kohezní politiky EU 2014+ Program prezentace 1. Úvod 2. Přehled situace 3. Rámec pro přípravu operačního programu 4. Diskuse Úvod Vize 2020 pro oblast VaV a

Více

Podpora výzkumu, vývoje a inovací pro potřeby průmyslu. Senát PČR 10. 4. 2014

Podpora výzkumu, vývoje a inovací pro potřeby průmyslu. Senát PČR 10. 4. 2014 Podpora výzkumu, vývoje a inovací pro potřeby průmyslu Senát PČR 10. 4. 2014 Systém výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) v ČR Legislativa VaVaI zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experiment. vývoje

Více

Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města

Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města 5/3/2013 JUDr. Ing. Tomáš Novotný, Ph.D. Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města Kolik zbývá čerpat prostředků ERDF v ROP SČ ERDF (kurz: 24,50 Kč/Euro) Doprava Cestovní ruch Integrovaný rozvoj území

Více

Projekt BRIS a jeho přínos Zahajovací konference projektu RIS Zlínského kraje

Projekt BRIS a jeho přínos Zahajovací konference projektu RIS Zlínského kraje Projekt BRIS a jeho přínos Zahajovací konference projektu RIS Zlínského kraje Ing. Daniela Váchová Technologické centrum AV ČR, Praha BRIS - info v Bohemian Regional Innovation Strategy v Hlavní cíl -

Více

FINANCOVÁNÍ VYSOKÝCH ŠKOL, diverzifikace zdrojů

FINANCOVÁNÍ VYSOKÝCH ŠKOL, diverzifikace zdrojů FINANCOVÁNÍ VYSOKÝCH ŠKOL, diverzifikace zdrojů Josef Beneš Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 1 Úspěchy/silné stránky Navyšování rozpočtu v posledních pěti letech na základě konsensu napříč

Více

Evropské fondy 2014 2020: Jednoduše pro lidi

Evropské fondy 2014 2020: Jednoduše pro lidi Evropské fondy 2014 2020: Jednoduše pro lidi Mgr. Robert Veselý Ministerstvo pro místní rozvoj Národní orgán pro koordinaci 20. listopadu 2014, Ústí nad Labem 2 Aktuální stav přípravy 2014 2020 EU legislativa

Více

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života Evropa čelí velké výzvě z důvodů globalizace a demografických změn. Proto zástupci ministerstev,

Více

Energetické cíle ČR v evropském

Energetické cíle ČR v evropském kontextu kontextu 1 Vrcholové strategické cíle ASEK Energetická bezpečnost Bezpečnost dodávek energie Odolnost proti poruchám Konkurenceschopnost Bezpečnost Konkurenceschopné ceny pro průmysl Sociální

Více

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) možnosti pro podnikatele

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) možnosti pro podnikatele Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) možnosti pro podnikatele 19. května 2014, Ostrava ZPĚT NA VRCHOL INSTITUCE, INOVACE A INFRASTRUKTURA Ing. Martin Kocourek ministr průmyslu

Více

Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování

Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Venkov 2011,

Více

Obsah. Část I Řízením k inovacím 1. 1 Klíčové otázky při řízení inovací 3. 2 Inovace jako řídicí proces 63 III

Obsah. Část I Řízením k inovacím 1. 1 Klíčové otázky při řízení inovací 3. 2 Inovace jako řídicí proces 63 III III Část I Řízením k inovacím 1 1 Klíčové otázky při řízení inovací 3 1.1 Inovace a konkurenční výhoda......................................6 1.2 Typy inovací...................................................11

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 VÝZKUM V EU A ČR 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Výzkum v EU a ČR V této

Více

CENA HEJTMANA za uplatňování konceptu

CENA HEJTMANA za uplatňování konceptu Číslo: NPK 20 Číslo vydání: 2 Strana: 1 Název: Cena hejtmana za uplatňování konceptu společenské odpovědnosti Statut Celkem stran: 5 Platnost od: 2015 Počet příloh: 7 Rada kvality České republiky CENA

Více

Strategie transformace vybraných VOŠ a integrace. rního vzdělávání

Strategie transformace vybraných VOŠ a integrace. rního vzdělávání Strategie transformace vybraných VOŠ a integrace do terciárního vzdělávání Michal Karpíšek, David Václavík Členové expertního týmu IPn Reforma terciárního vzdělávání Semináře pro VOŠ Praha a Brno, 10.

Více

Studie č. 13. Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, s důrazem na rovnováhu

Studie č. 13. Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, s důrazem na rovnováhu Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, s důrazem na rovnováhu mezi konkurenceschopností a sociální soudržností Vytvořeno pro: Projekt reg.č.: Název projektu: Objednatel:

Více

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje RNDr. Jan Vozáb, PhD Problémy v oblasti CR Nedostatečné využití potenciálu CR pro růst kraje: Orientace na úzké cílové skupiny Lázeňství na SRN, Rusko Zimní

Více

Partnerství znalostního transferu

Partnerství znalostního transferu Partnerství znalostního transferu podpora nového typu partnerství podnikatelské a akademické sféry založená na úspěšném britském programu Knowledge Transfer Partnership přímá aplikace výzkumných poznatků

Více

KONCEPT INTELIGENTNÍ SPECIALIZACE A JEHO VYUŽITÍ V REGIONÁLNÍCH ROZVOJOVÝCH STRATEGIÍCH

KONCEPT INTELIGENTNÍ SPECIALIZACE A JEHO VYUŽITÍ V REGIONÁLNÍCH ROZVOJOVÝCH STRATEGIÍCH KONCEPT INTELIGENTNÍ SPECIALIZACE A JEHO VYUŽITÍ V REGIONÁLNÍCH ROZVOJOVÝCH STRATEGIÍCH Vladislav Čadil Ondřej Pokorný Technologické centrum AV ČR 10. prosince 2012 Struktura prezentace 1. Vymezení konceptu

Více

Osnova kurzu Vzdělávání vedoucích úředníků - obecná část 00. Úvodní informace ke studiu e-learningových kurzů RENTEL a. s. 01. Informace ke studiu

Osnova kurzu Vzdělávání vedoucích úředníků - obecná část 00. Úvodní informace ke studiu e-learningových kurzů RENTEL a. s. 01. Informace ke studiu Osnova kurzu Vzdělávání vedoucích úředníků - obecná část ní informace ke studiu e-learningových kurzů RENTEL a. s. 01. Informace ke studiu 02. Informace o kurzu 01. Úvod do managementu ve veřejné správě

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP. Synergie IROP

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP. Synergie IROP Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP Synergie IROP Hlavní zaměření programu Globálním cílem OP VVV je urychlit přechod ČR k růstu prostřednictvím lidského

Více

Případová studie Služby ve výuce a v praxi na TUL

Případová studie Služby ve výuce a v praxi na TUL Případová studie Služby ve výuce a v praxi na TUL doc. Ing. Jan Skrbek, Dr. e-mail: Jan.Skrbek@tul.cz Pracovní seminář na téma SSME (služby věda, správa a realizace) 18.3.2010 Pracovní seminář na téma

Více

- základní rysy a tendence vývoje

- základní rysy a tendence vývoje VysoKÁ ŠKOLA EKONOMiCKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztahu Svetová ekonomika - základní rysy a tendence vývoje I Eva Cihelková a kolektiv 2005 . OBSAH Úvod................................................

Více

Ochrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT

Ochrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT Ochrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT Petr Prášek Obsah Úvod Politika MŠMT v oblasti IPR OP VK OP VaVpI Vize pro nové programové období Východiska Strategie hospodářského rozvoje

Více

STEPS_31.3.2010_Ivanová

STEPS_31.3.2010_Ivanová Jak je na tom ČR z hlediska výzkumu v oblasti veřejného zdraví? Kateřina Ivanová Ústav sociálního lékařství a zdravotní politiky Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci 1 1 Hlavní cíl: Podpora

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010 Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek Výzkumné problémy I. opatření a aktivity, které bychom přiřadili k městskému marketingu jsou realizovány, aniž by si jejich aktéři

Více

Praha, 5. 12. 2013 OP VVV 2014-2020

Praha, 5. 12. 2013 OP VVV 2014-2020 Praha, 5. 12. 2013 OP VVV 2014-2020 Rámec přípravy programu Časový rámec Dohoda o partnerství v nové verzi zaslána na EK K 30. 11. 2013 (3. 12. 2013) odevzdaná 3. verze OP VVV Prosinec 2013 předpokládaný

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI oblast VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE Moravskoslezský kraj se vyznačuje silným potenciálem v oblasti výzkumných, vývojových a inovačních aktivit. Je to dáno existencí

Více

HARMONOGRAM VÝZEV. Ministerstvo zdravotnictví (MZ) VES 2016

HARMONOGRAM VÝZEV. Ministerstvo zdravotnictví (MZ) VES 2016 Poskytovatel Nazev aktivity Cil aktivity Termín podání návrhu projektu Malé granty (Small Grants): 1. června, 1. září a 1. prosince; Visegradský fond Standardní granty (Standard Grants): 15. září Visegrádský

Více

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2014

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2014 Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s. AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2014 Havířov

Více

Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše

Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše Pracovní skupina Ekonomika a lidské zdroje 18. 12. 2012 ISRR Krkonoše Cíl: analyzovat aktuální situace regionu Krkonoše identifikovat rozvojové problémy Krkonoš

Více

Páteřní infrastruktura

Páteřní infrastruktura Páteřní infrastruktura SENÁT PČR, 23. 1. 2014 petr.moos@rek.cvut.cz mobilita, energetika, ICT, sítě ŽP Východiska, Priority SMK, NPR 2 Východiska Klíčové strategie pro budoucí kohezní politiku: Dopravní

Více

2. Evropský sociální fond

2. Evropský sociální fond 2. Evropský sociální fond Úkoly Evropského sociálního fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o ESF), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Smlouva o ES: Hlava XI článek 146/ex-čl.

Více

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Příloha č. 1 TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Dle bodů 1-3 je možné samostatně zvolit téma. Tento výběr podléhá schválení pracovní skupinou Domácí práce. 1. Samostatně vybrané téma na základě studia

Více

7. rámcový program EU pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace

7. rámcový program EU pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace 7. rámcový program EU pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace Regionální podpora výzkumu, vývoje a inovací kde a jak získat finance Brno, 25.1.2007 LENKA HAVLÍČKOVÁ NCP pro regiony TECHNOLOGICKÉ CENTRUM

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové. organizace

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové. organizace Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové organizace Název tématického celku: Úvod do problematiky neziskového sektoru Cíl: Cílem první přednášky je představit základní

Více

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Reforma rozpočtu EU Eurocentrum Praha 30. října 2008 Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Obsah 1. Současná struktura rozpočtu EU 2. Rozhodnutí o revizi 3. Veřejná debata 4. Revize

Více

STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ A ZAMĚSTNANOSTI V ČR

STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ A ZAMĚSTNANOSTI V ČR STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ A ZAMĚSTNANOSTI V ČR Renáta Halásková Ostravská univerzita, Filozofická fakulta Abstrakt: Příspěvek se zaměřuje na strategii operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost,

Více

Jak nás vidí OECD. Ivo Vondrák VŠB - Technická univerzita Ostrava ivo.vondrak@vsb.cz www.vsb.cz 2014

Jak nás vidí OECD. Ivo Vondrák VŠB - Technická univerzita Ostrava ivo.vondrak@vsb.cz www.vsb.cz 2014 Jak nás vidí OECD Ivo Vondrák VŠB - Technická univerzita Ostrava ivo.vondrak@vsb.cz www.vsb.cz 2014 Autoři studie Jaana Puukka, FR/FI Maite Martinez, ES Patrick Dubarle, FR Andrea Hofer, OECD Tomas Karlsson,

Více

2. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému

2. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 00. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému Praha, březen 01 Úvod V lednu 01 zahájilo Ministerstvo

Více

KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR. Průcha, Jan Srovnávací pedagogika / Jan Průcha. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006. 264 s. ISBN 80 7367 155 7

KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR. Průcha, Jan Srovnávací pedagogika / Jan Průcha. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006. 264 s. ISBN 80 7367 155 7 KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Průcha, Jan Srovnávací pedagogika / Jan Průcha. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006. 264 s. ISBN 80 7367 155 7 37.013.74 srovnávací pedagogika studie 37 Výchova a vzdělávání

Více

Má smysl vkládat finanční prostředky do aplikovaného výzkumu? Ing. Marian Piecha, Ph.D., LLM. CzechInvest Brno, 8. října 2013

Má smysl vkládat finanční prostředky do aplikovaného výzkumu? Ing. Marian Piecha, Ph.D., LLM. CzechInvest Brno, 8. října 2013 Má smysl vkládat finanční prostředky do aplikovaného výzkumu? Ing. Marian Piecha, Ph.D., LLM. CzechInvest Brno, 8. října 2013 Růst konkurenceschopnosti ČR, podpora schopnosti českých podniků vyrábět špičkové

Více

Na cestě k Aktu o jednotném trhu Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství

Na cestě k Aktu o jednotném trhu Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství Na cestě k Aktu o jednotném trhu Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství Ing. Michal Minčev, MBA Ministerstvo průmyslu a obchodu Nová strategie pro jednotný trh V politických směrech pro

Více

Informace o přípravě nového programového období

Informace o přípravě nového programového období Informace o přípravě nového programového období Ústí nad Labem, 7. 2. 2011 Příprava nového programového období S blížícím se koncem programového období 2007-2013 se do popředí zájmu dostává problematika

Více

Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020: od schválení k prosazování

Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020: od schválení k prosazování Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020: od schválení k prosazování Praha, Centrum současného umění DOX, 21. 4. 2015 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 tel.:

Více

COVER PPT_Compressed. budoucnosti Evropy. Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise

COVER PPT_Compressed. budoucnosti Evropy. Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise COVER PPT_Compressed Investování do budoucnosti Evropy Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise 1 5. zpráva o hospodářské, sociální a územní

Více

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Konference Rozdíly v konkurenceschopnosti mezi státy EU předpoklady a bariéry jejich překonání 11.dubna 2014, Brno Konkurenceschopnost - srovnání ČR s vybranými

Více

Metodika vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů

Metodika vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů 1. Pedagogika, vzdělávání, komunikace, andragogika 2. Řízení znalostí a kvality 3. Vzdělávací potřeby a cíle plánování vzdělávání 4. Aktuální trendy a nové technologie 5. Příležitosti a hrozby (případové

Více

SCICOM Rozvoj kompetencí pro komunikaci vědy

SCICOM Rozvoj kompetencí pro komunikaci vědy SCICOM Rozvoj kompetencí pro komunikaci vědy CZ.1.07/2.3.00/09.0151 Západočeská univerzita v Plzni 4. prosince 2009 Obsah Proč byl tento projekt připraven? Cíle projektu Aktivity projektu Realizované aktivity

Více

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky Praha, březen 2013 Úvod V lednu 2013 zahájilo Ministerstvo

Více

HODNOCENÍ UKONČENÝCH IPN

HODNOCENÍ UKONČENÝCH IPN HODNOCENÍ UKONČENÝCH IPN ZÁVĚREČNÁ EVALUAČNÍ ZPRÁVA Příloha č. 2: Diagramy teorie změn hodnocených IPn v rámci projektu Hodnocení ukončených IPn TEORIE ZMĚNY: METODICKÁ PODPORA RŮSTU KVALITY UČITELSKÉ

Více

Návrh závěrů uvedených v příloze připravil v průběhu řady zasedání Výbor pro kulturní otázky. Na tomto znění se dohodly všechny delegace.

Návrh závěrů uvedených v příloze připravil v průběhu řady zasedání Výbor pro kulturní otázky. Na tomto znění se dohodly všechny delegace. RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 19. dubna 2011 (27.04) (OR. en) 9057/11 CULT 27 EDUC 80 SOC 347 COMPET 149 POZNÁMKA Odesílatel: Generální sekretariát Rady Příjemce: Výbor stálých zástupců (část I) / Rada Č.

Více

Konkurenceschopnost obcí, měst a regionů. Regionalistika 2

Konkurenceschopnost obcí, měst a regionů. Regionalistika 2 Konkurenceschopnost obcí, měst a regionů Regionalistika 2 Konkurenceschopnost území základní kontext Faktory ekonomického rozvoje území a diferenciace rozvoje území (přirozené, umělé): změna jejich významu

Více

Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů

Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů V rámci tohoto dokumentu se předpokládá využití informací a dat, zjištěných v rámci projektu Vyhledávání vhodných firem pro klastry

Více