PARADIGMA SPOLEČNOSTI VĚDĚNÍ A JEHO UPLATNĚNÍ V EVROPSKÉ VYSOKOŠKOLSKÉ POLITICE
|
|
- Vlastimil Miloslav Svoboda
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 PARADIGMA SPOLEČNOSTI VĚDĚNÍ A JEHO UPLATNĚNÍ V EVROPSKÉ VYSOKOŠKOLSKÉ POLITICE Karel Šima Jako zastřešující pojmová konstrukce, kterou můžeme nalézt v nejširším spektru textů o terciárním vzdělávání od filozofických úvah nad postmoderní situací po strategické dokumenty vlád, firem a institucí, figuruje nejčastěji knowledge society. Český ekvivalent není zatím jednotný; nejčastěji se objevuje znalostní společnost či společnost znalostí. Arnošt Veselý, který se u nás tímto tématem nejpodrobněji zabýval, používá spojení společnost vědění (Veselý, 2004). Tento koncept byl postupně formulován ve vztahu k dalším teoriím společnosti, které se pokoušely kriticky analyzovat moderní, industriální společnost a popisovat trendy, které vedly k jejímu překonání. Klasická teorie post-industriální společnosti, kterou koncipoval v 60. letech Daniel Bell, popisuje soudobý vývoj jako druhou modernizaci přinášející principiální změny na poli ekonomické produkce. Ve svém stěžejním díle The Coming of Post-Industrial Society Bell analyzoval proměnu soudobé společnosti ve dvou liniích na úrovni sociální struktury a politického řádu ( sektor kultury ponechal Bell pro pozdější analýzu). Necháme-li otázky změny politického řádu stranou, znamená to pro něj na úrovni sociální struktury především změny v hospodářské oblasti, tj. v rozložení zaměstnanosti, a následně v proměňujícím se vztahu teorie a empirie, resp. vědy a technologie. Post-industriální společnost je tak charakterizována těmito pěti aspekty (Bell, 1985, s. 32): a) přechod od hospodářství produkujícího komodity k hospodářství služeb b) priorita profesionalizovaných a technicky kvalifikovaných zaměstnání c) klíčové postavení teoretického vědění jako zdroje inovací a výchozího bodu společensko-politického plánování d) orientace na budoucnost na technický pokrok a technologie e) vytváření nových inteligentních technologií Bude-li nás zajímat především jeho chápání nového postavení vědění v současné společnosti, je potřebné vysvětlit jeho chápání pojmu teorie. O téměř všech významných odvětvích hospodářství se dalo v 60. letech, kdy Bell svou knihu psal, říci, že jsou postaveny na vynálezech pocházejících již z 19. století (ocelářský, automobilový, telefonní, letecký průmysl, elektroprůmysl) 1). Zatímco inovátoři předminulého století byli povětšinou talentovaní amatéři 2), s příchodem první světové války začalo dominovat výzkumu a vývoji zásadní využívání teoretických principů a poznatků a změněný vztah k technologii. Podobně začaly, podle Bella, ve 20. století hrát významnou roli ekonomické teorie ve vytváření politických rozhodnutí. Formulování politických priorit a cílů se stále více dostávalo do souvislosti s teoriemi společnosti, jejího fungování a prognózami vývoje. Teoretické vědění se tak stává axiálním principem společnosti a univerzity, výzkumné organizace a vědecké instituce axiálními strukturami nastupující společnosti, neboť jsou místem koncentrovaného vytváření inovací (Bell, 1985, s. 41). Přestože se v pozdějších konceptech dostalo podobě tohoto vědění poněkud jiného zaměření, které odsouvalo dichotomii teorie/empirie do pozadí, Bellova formulace klíčového postavení vědění v post-industriální společnosti předznamenala směr nejen v chápání role terciárního sektoru v dynamických procesech společenských a (především) ekonomických proměn, ale naznačila také trend k nárůstu významu teoretického výzkumu v řízení a ovlivňování těchto procesů. Druhým pojmem, který se v různých konotacích objevuje v souvislosti se společností vědění, je informační společnost. Základní myšlenkou je, že klíčovým faktorem všech procesů ve společnosti se stávají informace. Z toho se pak odvíjí nová struktura společnosti, v rám- 1) Nejen proto, že tento výčet vychází ze situace před 40 lety, která vykazovala zjevně zcela jiné charakteristiky než ta dnešní, ale také pro poněkud paušalizující srovnání, je tento argument dnes již velmi sporný. 2) Daniel Bell uvádí případ Alexandra Grahama Bella. 31
2 ci níž je klíčový vztah k informacím, jejich přenosu a generování. Počátkem 70. let vyvolal tyto úvahy nástup nových technologií, o kterých se předpokládalo, že zcela promění moderní společnosti. S narůstajícím množstvím technických inovací, a především s rozšířením a prosazením nových technologií do praxe, se ukázalo, že pouze informační a komunikační technologie (ICT) a pojem informace vůbec nestačí k popisu rozsáhlých proměn kategoriálního systému klasické moderny. Jakkoli bezpochyby ICT byly a jsou základním impulzem změn, jejich postavení a vliv je nutné analyzovat vzhledem k uživatelskému prostředí, tj. vzhledem k společenským, ekonomickým a politickým systémům a jejich aktérům. Zde má také počátek aspekt, který se později stal charakteristický pro koncept společnosti vědění. Již od počátku 70. let můžeme sledovat snahy aplikovat teoretické závěry výzkumu (především) ekonomického potenciálu ICT v normativní rovině ve formě strategií pro národní rozvoj (viz Ebersbach et al., 2003, s. 10). Prvním takovým projektem byl japonský Plan for Information Society. A National Goal Towards Year 2000 z roku 1972 (JACUDI, 1972). Cílem bylo vybudovat nové Japonsko přechodem od průmyslové společnosti ke společnosti založené na informacích. Podobně přišla o několik let později iniciativa od francouzského prezidenta Giscarda d Estaing, která měla výsledek v tzv. Nora-Mincově zprávě L informatisation de la société a která konstatovala, že pro překonání krize tehdejší francouzské společnosti je zapotřebí aktivní státní politika informatizace (tj. podpora a zavádění informačních technologií). ICT měly hrát rozhodující roli pro udržení rovnováhy mezi státem jako garantem obecného veřejného zájmu a tržními silami jako potenciálním zdrojem monopolizace informačních technologií (Petrella, 2000). Tyto příklady představují jedny z prvních strategických dokumentů, které propojují teoretické pojmy, jejich kulturní a společenský kontext s jasně vymezenými politickými cíli a hledáním priorit v rámci národních či mezinárodních rozvojových programů 3). Tento aspekt se, jak se zdá, stal později příznačným právě pro koncept společnosti vědění a také pro pojem vědění, který implikuje. Pojem společnosti vědění zaznamenal v posledních dvaceti letech takovou konjunkturu, že oba výše zmíněné koncepty nejen přesáhl v intenzitě a šíři recepce, ale současně infiltroval jejich hlavní charakteristiky a další post-proudy v sociálních a kulturních vědách. Přestože je dnes používán jako relativně neproblematický souhrn znaků současného stavu západní společnosti, v jeho základu stojí dvě tendence, které odrážejí dva disciplinární diskurzy. Oba se odrážejí již v nejobecnější definici, která uvádí, že hlavní charakteristikou společnosti vědění je to, že vytváření a využití vědění se stalo převládajícím faktorem v tvorbě bohatství (viz např. Building, 2002). Na jedné straně jde tedy o změněné postavení vědění a produkce vědění ve společnosti (sociologie vědění), na druhé straně je zdůrazněn ekonomický aspekt tohoto procesu, tj. oproti moderním způsobům produkce, založeným na fyzickém kapitálu a na množství lidské práce, se staví ekonomika založená na znalostech (knowledge-based economy), pro niž je hlavním faktorem růstu množství vědění potřebné k výrobě určitého produktu (Veselý, 2004, s. 438). Tyto dva zdroje pak odrážejí kategoriální systémy, sociologický, resp. ekonomický, které se v pojmu společnost vědění prolínají a pronikají dále i do neakademických, normativních dokumentů. 3) Úplný přehled pohledů na pojem informační společnost dává studie Ilkka Tuomi (Tuomi, 2001) jak po stránce politicko-strategické, tak konceptuálně-teoretické. Autor používá poněkud zmatečně jako synonymum pojem společnost vědění, přestože se zabývá v převážné části práce postavením, vlivem a funkcí ICT ve společnosti. V kapitole o výzkumu společnosti vědění podává zajímavý přehled možných výzkumných přístupů, sahající do tří Peter Drucker, který své postavení významného vědce získal mimo jiné svou poradenskou prací v oblasti managementu a ekonomických studií, je považován za otce konceptu společnosti vědění 4). Drucker formuloval některé principy, které se později dostaly i do diskusí, strategických dokumentů a mezinárodních úmluv, jež s diskurzem společnosti vědění pracovaly v 90. letech a zůstávají referenčním polem dodnes. Ve svých analýzách práce, organizace a politického systému se zaměřil mimo jiné na ekonomii a produktivitu vědění (Drucker, 1993). V opozici vůči klasickým ekonomickým školám charakterizoval postkapitalistickou společnost na základě parametru produktivity znalostí, která ve vyspělých společoblastí (každodenní život, systémy produkce, instituce a kultura), který skýtá široké možnosti pro další využití. 4) V Druckerově práci k tomuto tématu, která byla přeložena do češtiny, je používán český ekvivalent společnost znalostí. V anglickém originále jde však o knowledge society. 32
3 nostech stále více rozhoduje o ekonomické výkonnosti a úspěchu. Součástí této produktivity je také, ne-li především, přeměna poznatků a znalostí do úspěšných výrobků a služeb (Drucker, 1993, s. 166). Do centra pozornosti se tak dostaly inovace a jejich využitelnost pro ekonomický růst. Drucker vypracoval velmi praktický a účinný soubor zásad a zásahů, které jsou aplikovatelné na úrovni organizací, resp. jejich managementu, aby bylo vědění co možná nejefektivněji využíváno v produkci bohatství a organizace plnily svůj úkol, který mají ve společnosti. Přestože se jeho analýzy týkaly především sféry podnikání, snažil se vždy ukázat, jak ekonomie znalostí funguje i v ostatních oblastech ( organizacích ) společenského života a jaké důsledky má pro fungování společnosti jako celku. Organizace podle něho jsou ústředním prvkem ve společnosti, který umožňuje přechod od jednotlivých poznatků k systematizovanému a aplikovatelnému poznání. Jejich základní funkcí je integrovat různé typy znalostí, které jsou samy o sobě sterilní. Přestože jde o spojení a spolupráci specialistů různých úzkých oblastí, musí mít organizace základní a jasně definovaný účel a úkol. Aby tuto svou funkci mohly vykonávat efektivně, musí být autonomní; jestliže se stávají nástroji realizace vládní politiky, okamžitě ztrácejí výkonnost (Drucker, 1993, s. 56). Klíčovým pojmem ve vztahu ke společnosti je pro Druckera odpovědnost. V běžných podmínkách se očekává, že budou organizace egocentrické, že budou prosazovat svůj partikulární úkol ve společnosti jako dominantní. Drucker však podotýká, že i toto jejich zaměření musí mít své meze, které jsou ohraničeny sociální odpovědností. Odpovědnost organizace vůči společnosti je sice podle něj trvalým požadavkem, Drucker jej však v obecné (teoretické) rovině nedefinuje. Toto slepé místo Druckerova konceptu dostává konkrétní podobu, je-li aplikováno na školský systém je jasně vymezeno, jsou analyzovány trendy proměn a potřebné cíle. Rysy, které by mělo vykazovat školství ve společnosti založené na znalostech, jsou (Drucker, 1993, s. 174): a) gramotnost vysokého řádu b) motivace k nepřetržitému vzdělávání c) otevřenost vůči všem (věková i sociální) d) získávání nejen vědomostí, ale i dovedností e) vzdělávání nejen v rámci školských institucí, ale i mimo ně (podniky, vládní agentury, neziskové organizace atd.) Základními pilíři těchto trendů pak mají být využití informačních technologií, procesní znalosti ( učení umění se učit ), prostupnost studia, partnerství škol s jinými (např. zaměstnavatelskými) organizacemi a odpovědnost škol za své výsledky. Jak ukazuje aktuální výzkum ve vysokém školství, Druckerovy práce bezpochyby ovlivnily soudobé směřování (řízení) terciárního sektoru více, než by se na první pohled zdálo 5). Souvislosti nacházíme jak v oblasti obsahu vzdělávání (procesní znalosti dovednosti, kompetence), celoživotního vzdělávání a s tím souvisejícího ocenění vzdělávání mimo školu a odpovědnosti školy vůči společnosti (kvalita), tak i v požadavku otevřenosti, prostupnosti vzdělávání a jeho propojení s jinými společenskými sektory (především s ekonomickým). V 90. letech se dostalo pojmu společnosti vědění nové pozornosti, a to v akademickém diskurzu především v souvislosti s diskusemi o novém způsobu produkce vědění ( new production of knowledge ), které vyprovokoval sborník s tímto názvem, vydaný v roce 1994 a redigovaný Michaelem Gibbonsem (Gibbons et al., 1994). Tato debata přenesla poněkud důraz z ekonomického vymezení problému do kontextu sociologie vědění, noetiky a teorie vědy, aniž by však současně široký vliv předcházejících, na ekonomickém základě formulovaných konceptů nějak výrazněji omezila. Hlavním přínosem tohoto přístupu je ideálně typické vymezení dvou modů produkce vědění, které odráží charakteristiky tradičního, resp. nově nastupujícího fungování vědeckých procesů. Svým způsobem tento koncept zahrnuje hlavní charakteristiky výše představených pojetí, dává jim nový rámec, některé aspekty doplňuje, jiné zdůrazňuje nebo naopak vynechává. Základní charakteristika o tradičním Modu 1 říká, že produkce vědění je organizovaná hierarchicky, disciplinárně a primárně se odehrává na univerzitách. Hodnocení je prováděno především v rámci akademické komunity (prostřednictvím peer review a patronských vztahů), stejně jako určování problémů a cílů výzkumu. Vědění zde vzniká v úzké skupině lidí, přičemž rozhodující je individualita jednotlivých vědců. Důraz je kladen na čistou objektivitu, primární principy ( velké teorie ) a důsledné oddělení základního a aplikovaného výzkumu. Oproti tomu Modus 2 je nehierarchický ( heterarchický ), transdisciplinární, organizační 5) Naopak ovšem je také možné interpretovat jeho přínos jako geniální předpověď přinejmenším na 20 let dopředu. 33
4 struktura je heterogenní, protože vzniká na základě konkrétních a přechodných aliancí, určených k řešení konkrétních, jednotlivých problémů. Současně výzkum zahrnuje širší škálu partnerů i mimo akademickou obec, spojuje dohromady aplikovaný a základní výzkumný aspekt, probíhá v naprosté většině týmovou formou. Obecně se posilují vazby produkce vědění s jeho uživateli, tedy se společností výzkumné problémy jsou definovány ve vztahu k relevantním sociálním partnerům, zdůrazňuje se odpovědnost vůči společnosti, kvalita je měřena ve spolupráci se všemi aktéry ve společnosti. Na důležitosti nabývá sociální distribuce vědění, jeho šíření v sociálních sítích, a tím i samotný problém komunikačních kanálů, diseminace a problém vazeb mezi aktéry a jejich propustnosti. Jestliže je pak obecně konstatována narůstající role produkce vědění, pak zde právě hrají významnou roli faktory propojení ( zasíťování ) vědění ve společnosti spolupráce průmyslu, vlád, výzkumných a vzdělávacích institucí, ale i médií a širší veřejnosti. Proměna organizační struktury se pak týká i vzdělávání terciárního, neboť to má být stále centrem, kde se vytváří nové vědění. Nastupující institucionální diverzita pak znamená, že se produkce vědění odehrává nejen na tradičních univerzitách, ale i ve výzkumných centrech (často typu think-tank), konzultačních sítích, a především v nových formách, v nichž se tyto instituce spojují na základě spolupráce různých aktérů ve společnosti (veřejný, podnikatelský, akademický sektor). Popsanému konceptu se dostalo kritiky z různých stran, kterou lze shrnout do jednoho hlavního proudu. Již od začátku bylo poukazováno, že podoba Modu 2 je formulována spíše preskriptivně jako manifest než jako analýza současné situace postavení vědění ve společnosti (Smith, 2003). Už samotný přechod mezi mody naznačuje, že zde jde o projekt, který dává možnost rozvinout představované charakteristiky a který je tak staví do normativní roviny. Spíše než s hypotézou nebo s popisem objevujících se tendencí máme co do činění s představou společnosti na přechodu, která implikuje na jedné straně predikci vývoje, na druhé straně staví do popředí konkrétní směr vývoje a jeho možné aplikace. Ať již se v tomto případě jednalo o nezamýšlený vedlejší produkt nebo o jasně definovaný cíl, vliv tohoto konceptu na diskurz politického a strategického plánování druhé poloviny 90. let je neoddiskutovatelný. Diskurz společnosti vědění se dnes stal meta-narací velké většiny dnešních společností a zaujal tak významné místo v téměř globálně sdílené politické racionalitě, která legitimizuje širokou škálu mezinárodních, národních i regionálních politik, projektů, strategií i nezávislých nevládních aktivit. Vyvstává tak otázka, jakou podobu nabývá, je-li aplikován v tak rozsáhlém prostoru a v rozdílných kontextech (kulturně, geograficky, ekonomicky nebo historicky definovaných)? Jednou z možností je zkoumat diskurz společnosti vědění jako pole utváření určité racionality, ze které vycházejí mechanismy moci a její legitimizace u jednotlivých aktérů (viz Nokkala, 2005). Pozornost však musí být nejprve věnována zdrojům této legitimizace v podobě mezinárodněpolitických dokumentů (policy documents), vztahujících se k vysokoškolskému vzdělávání, které jsou založeny na pojmu společnosti vědění. Jako nástin této analýzy bude nyní sloužit několik příkladů významných dokumentů týkajících se vysokoškolské politiky na evropské úrovni. Prvním dokumentem, který stavěl na pojmu společnost vědění a který měl stanovit pravidla pro komunitární aktivity ve vzdělání pro léta , bylo sdělení Evropské komise Towards a Europe of knowledge (COM(97)563) z roku 1997, které vytklo za cíl aktivovat pomocí společné politiky přechod ke společnosti vědění. Základem bylo konstatování, že ekonomická konkurenceschopnost, zaměstnanost a individuální spokojenost občanů Evropy již nejsou a nebudou založeny na produkci fyzických komodit, nýbrž na produkci a diseminaci vědění, jejichž základními pilíři je výzkum, vzdělání a výchova a inovace. Zvláštní místo bylo dáno celoživotnímu vzdělávání jako jednomu z dřívějších cílů Evropské unie (EU), který usiloval o podporu přístupu kvalitních znalostí/ vědění pro všechny. Pojem Evropa znalostí/vědění zde byl použit jako strategický cíl, jenž reprodukoval některé charakteristiky diskurzu společnosti vědění a jenž byl zdůvodněn nutností čelit výzvám 21. století. Oproti tomu nejvýznamnější strategické komunitární dokumenty reflektovaly diskurz společnosti vědění jen v jeho ekonomických aspektech, které měly sloužit k oživení hospodářského postavení Evropy v globálním srovnání. V základním dokumentu Lisabonské strategie European Council Conclusions (2000) byl vytyčen nový strategický cíl pro následující dekádu stát se nejvíce konkurenceschopnou a na znalostech založenou ekonomikou na světě, schopnou udržitel- 34
5 ného ekonomického růstu s více a lepšími pracovními příležitostmi a větší sociální soudržností. Důraz na ekonomickou integraci zde byl doplněn dvěma body, které měly nastartovaný proces podpořit informační společnost pro všechny 6) a vytvoření Evropského prostoru výzkumu a inovací. První bod, navazující na programy iniciované již v 70. a 80. letech, se měl soustředit na využití internetu, mobilních technologií a obecně ICT 7). Druhý směr pak měl umožnit větší spolupráci, mobilitu, investice a komunikaci v oblasti výzkumu (viz Follow-up of Lisbon European Council Conclusions). Do těchto strategických dokumentů se dostaly pouze útržky původních konceptů, které ovšem zůstaly základním argumentačním pozadím, proč a jak vyvíjet v tomto směru aktivní politiku 8). Oblasti vzdělávání, jako sféře vyčleněné ze společné evropské legislativy 9), se dostalo zvláštního 6) K tomu viz dokumenty: Building the Information Society for us all; Information Society jobs quality for change Exploiting the Information Society s contribution to managing change and enhancing quality in employment (SEC(2002)372); The Information Society s potential for social inclusion in Europe (SEC(2001)1428); Council resolution on the employment and social dimension of the information society. 7) Rozpracování tohoto bodu se dostalo v pracovním dokumentu Evropské komise Building the knowledge society. Social and Human Capital Interaction, ve kterém je analyzován na jedné straně vliv ICT v oblasti zaměstnanosti, na druhé straně pak koncept sociálního a lidského kapitálu a jeho souvislosti s učením, podnikáním a sférou práce. Posledně jmenované oblasti reflektují i aspekty konceptu společnosti vědění jako jsou znalostní sítě, management znalostí ad. Příznačně jsou hlavní směry analýzy vedeny vzhledem k ekonomickému růstu a k sociální soudržnosti a nevěnují se tak speciálně vzdělávacím systémům. 8) V důsledku takříkajíc implementační mezery, která se projevila v naprosto nedostatečném plnění cílů Lisabonské strategie, se ukázalo v roce 2004 jako nezbytné vytvořit její nový rámec (Společně k růstu a zaměstnanosti. Nový začátek Lisabonské strategie, KOM(2005)24). Ten nově stanovil jako jednu ze tří priorit znalosti a inovace a specifikoval hlavní kroky k její realizaci. Orgánům veřejné správy uložil uskutečňovat naši vizi znalostní společnosti, především zvýšením a zlepšením investic do výzkumu a vývoje, usnadněním inovací a zaváděním ICT. Hlavní posun nastal tedy v akcentu na inovace a v investicích do nich. 9) Smlouva o Evropské unii a Smlouva o založení Evropského společenství ve znění platném ke dni 1. února 2003 (konsolidovaná verze ve znění Smlouvy z Nice) uvádí ke kapitole vzdělání, odborná výchova a mládež (čl. 149): Společenství by mělo přispívat k rozvoji kvalitního vzdělání prostřednictvím podpory spolupráce mezi členskými státy, při současném plném respektu k odpovědprostoru, v rámci něhož se rozvíjí spolupráce mezi evropskými státy a která vykazuje částečně vlastní dynamiku. V okruhu vysokého školství je to boloňský proces, který se postupně propojil s ostatními aktivitami Evropských společenství a v současnosti již zcela přebral roli nositele a iniciátora změn na poli evropského vysokého školství 10). Boloňská deklarace výslovně zmiňuje pouze pojem Evropy znalostí, která je široce uznávána jako nenahraditelný faktor sociálního a lidského růstu a jako nepostradatelná součást upevňování a obohacování evropského občanství. Diskurz společnosti znalostí je v textu zastoupen poměrně řídce. Základní formulované cíle tak např. obsahují poukaz k celoživotnímu vzdělávání (viz Drucker) nebo k udržování kvality, jejich vazby mimo systémy terciárního vzdělávání však nejsou reflektovány ani zohledněny ve vztahu k potřebným krokům. Pražské komuniké, které částečně konkretizovalo základní pilíře boloňského procesu, obsahuje pouze jediný poukaz k budoucí Evropě, jejíž společnost i ekonomika budou založeny na znalostech, příznačně u bodu týkajícího se celoživotního učení. Ostatní pilíře se obecně věnují vytváření standardů (kredity, kvalifikace, kvalita, tituly), které se tématům společnosti vědění stále více vzdalují. Určitý obrat znamenalo nové zhodnocení boloňské procesu v roce 2003 v Berlíně, kde se objevily nové problémové aspekty. Především byla poprvé (ve výsledném Komuniké) zmíněna vazba terciárního sektoru na výzkum a vývoj a vytváření Evropského výzkumného prostoru (ERA), která má posílit Evropu znalostí. Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání (EHEA) a ERA byly označeny za dva pilíře společnosti založené na znalostech. Vysoké školy mají posílit roli výzkumu a vývoje ve vztahu k technologickému, sociálnímu a kulturnímu vývoji a k potřebám společnosti. Role vysokých škol jako partnera má být dosažena podporou doktorského studia a postdoktorského výzkumu, mezioborového charakteru výzkumu nosti členských států za obsah vyučování, organizaci vzdělávacích systémů a jejich kulturní a jazykovou mnohotvárnost. 10) Ve sdělení Evropské komise z Modernizace vzdělávání a odborné přípravy: zásadní příspěvek k prosperitě a sociální soudržnosti v Evropě. Předloha společné zprávy Rady a Komise o pokroku z roku 2006 týkající se provádění pracovního programu Vzdělávání a odborná příprava 2010 (KOM(2005)549) se přímo uvádí: Boloňský proces i nadále pohání reformy struktur vysokoškolského vzdělávání. V popředí rozvoje vnitrostátních politik v tomto odvětví stojí spíše než Lisabonská strategie boloňský proces. 35
6 a odstraněním překážek na národní i evropské úrovni. Současně byla dále zdůrazněna potřeba sociální soudržnosti a zmírnění sociálních nerovností. Zvláštní oddíl, věnovaný hodnocení kvality, zahrnuje již na jedné straně vytváření standardů na základě spolupráce reprezentací jednotlivých aktérů terciárního sektoru (EUA, EURASHE, ESIB), na druhé straně deklaruje nutnost odpovědnosti akademického systému a každé jednotlivé vysoké školy. V další (a zatím poslední) fázi boloňského procesu byly stanovy priority na konferenci ministrů v Bergenu v roce Jako nejobecnější cíl je opět uvedeno pěstovat naše bohaté dědictví a kulturní mnohotvárnost, která přispívá ke společnosti založené na znalostech. Jako základní partneři jsou jmenovány instituce vysokého školství, jejich zaměstnanci a studenti. V tomto směru je pak zahrnuta i EI Pan-European Structure jako zastřešující instituce odborových organizací a ENQA jako evropská síť institucí zajišťujících kvalitu. Průlomovým krokem bylo navíc navázání spolupráce s Union of Industrial and Employers Confederations of Europe (UNICE), tedy Unií průmyslových a zaměstnavatelských evropských konfederací. Postupně tak krystalizuje skupina aktérů, která je zainteresována na vysokém školství a odpovídá široké škále partnerů, jak ji předpokládá koncept společnosti vědění. Neméně důležité je vyjádření přesvědčení, že úspěšnost cílů procesu je do značné míry závislá na intenzitě kooperace mezi jednotlivými partnery, zvláště v situaci, kdy je již příslušný legislativní rámec ustaven. Současná fáze boloňského procesu však již prochází také kritickou reflexí z různých stran. Příkladem může být materiál Evropské komise From Bergen to London z ledna 2006, který navazuje na sdělení komise Mobilizace inteligenčního potenciálu Evropy: možnost pro univerzity plně přispět k Lisabonské strategii z dubna Nutnost reforem ve vysokoškolských systémech je zde zdůvodněna klasickým poukazem k budoucí změně hospodářské struktury Evropy, a to v přesunu od výrobní základny k průmyslovým odvětvím a službám, založeným na znalostech. Evropské univerzity by měly sloužit jako motor těchto změn, aby hrály odpovídající roli v Evropě znalostí. Zmíněný dokument otevírá otázky, které zatím nejvíce korelují s charakteristikami konceptu společnosti vědění, jak jej anticipoval Peter Drucker či jak se objevují v pojetí new production of knowledge. Jsou zde jmenována slabá místa evropského vysokoškolského systému, která jsou zčásti definována na základě diskurzu společnosti vědění: nedostatečně otevřený přístup k terciárnímu vzdělání, nadměrná regulace, podfinancování (resp. efektivita financování), nízká podpora dokonalosti/excelence, malá pružnost a otevřenost světu, komunikace, potřeba lepšího systému a institucionálního řízení (posílení veřejné zodpovědnosti, institucionální modernizace). Na tomto výčtu se ukazuje, že je-li aplikován diskurz společnosti vědění v oblasti terciárního vzdělávání, dostávají se do popředí především tři oblasti fungování na institucionální úrovni, decentralizace systému a současně posílení sociální odpovědnosti. Ve své přehledové monografii o integračních procesech vysokoškolských systémů v poválečné a dnešní Evropě (Universities and the Europe of Knowledge) konstatuje Anne Corbett, že v polovině 90. let byla pro vznikající paradigma Evropy znalostí do značné míry určující diskuse nad konceptem ekonomiky založené na znalostech (Corbett, 2005, s. 196). Uvedený přehled měl posloužit k načrtnutí linií, k jakým proměnám strategicko-politického diskurzu dochází na evropské úrovni v posledních deseti letech, jak je koncept společnosti vědění transformován a postupně více a více integrován do evropské vysokoškolské politiky a které jeho prvky se dostávají do popředí. S tím jak se objevují nová témata, jak jsou do integračních procesů inkorporováni další aktéři vysokoškolských systémů, jak se proměňuje společenský a kulturní kontext, proponované priority se postupně proměňují směrem ke stále komplexnějšímu nahlížení společenských proměn. V rámci diskurzu společnosti vědění se tak do popředí dostávají problémy související se sociální kohezí 11), kulturními diferencemi a normativním základem evropské integrace. Přestože však neustále mění svůj obsah, nepřestává být diskurz společnosti vědění obecným rámcem politické racionality v oblasti vzdělávání a výzkumu. Zůstává tak trvající a neopominutelnou výzvou pro vytváření a ovlivňování systémů terciárního vzdělávání a představuje pro nás otevřené pole pro formování rozhodovacích procesů ve vysokoškolské politice nejen na mezinárodní úrovni. 11) Možná překvapivě se tak dostává pozornosti aspektu, na který již výrazně upozornil Peter Drucker, v jehož konceptu pojem sociální odpovědnosti hrál významné, přestože částečně nedefinované postavení. Vlivem měnících se způsobů produkce vědění na sociální stratifikaci se zabývá Robert B. Reich ve své knize Dílo národů (Reich, 2002). 36
7 Literatura: [1] BELL, Daniel: Die nachindustrielle Gesellschaft, Campus Verlag: Frankfurt a/m, New York [2] CORBETT, Albert: Universities and the Europe of Knowledge. Ideas, Institutions and Policy Entrepreneurship in European Union Higher Education Policy, , Palgrave Macmillan: New York [3] DRUCKER, Peter: Postkapitalistická společnost, Management Press: Praha [4] E B E R S B A C H, A n j a, H E I G E L, R i c h a r d, SCHNAKENBERG, Thomas: Missing Link Fragen an die Informationsgesellschaft, Regensburg [5] GIBBONS, M., LIMOGES, C., NOWOTNY, H., SCHWARTZMAN, S., SCOTT, P., TROW, M.: The New Production of Knowledge. The Dynamics od Science and Research in Contemporary Societies, Sage: London [6] PETRELLA, Riccardo: Information and Communication Technology. Achievements and Prospects, The 2nd NAMUR AWARD Lecture, Institut d Informatique, [ Lecture.htm#(2)]. [7] SMITH, Mark: Producing and Consuming Knowledge: The Relevance of the New Production of Knowledge Debate for Disciplinary and Transdisciplinary Social Science, Working Draft, [8] TUOMI, Ilkka: From Periphery to Center: Emerging Research Topics on Knowledge Society, [ Topics_on_Knowledge_Society.pdf]. [9] VESELÝ, Arnošt: Společnost vědění jako teoretický koncept, Sociologický časopis 40 (2004), č. 4, s [10] REICH, Robert: Dílo národů. Příprava na kapitalismus 21. století, Prostor: Praha Dokumenty: Building the Knowledge Society, Report to Government, December 2002, Information Society Commision [ 22knowledge%20society%22] Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání. Společné prohlášení ministrů školství evropských států na setkání v Boloni dne 19. června 1999, DeklaraceBologna.pdf Follow-up of Lisbon European Council Conclusions st07/07953en0.pdf FROM BERGEN TO LONDON: The EU Contribution, bologna/report06.pdf PRESIDENCY CONCLUSIONS, LISBON EUROPEAN COUNCIL, 23 AND 24 MARCH 2000, CONCLUSIONS_Lissabon.pdf Realizace Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání. Komuniké Konference ministrů odpovědných za vysoké školství v Berlíně 19. září 2003, pdf The European Higher Education Area Achieving the Goals. Communiqué of the Conference of European Ministers Responsible for Higher Education, Bergen, May 2005, KomunikeBergenEN.pdf Towards a Europe of knowledge (COM(97)563) ec.europa.eu/education/doc/other/orient/orie_ en.html#construire 37
Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP
Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC
VíceOperační program Výzkum, vývoj a vzdělávání
Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Obsah 1. Klíčové dokumenty pro přípravu OP VVV 2. Hlavní záměry a strategie programu 3. Prioritní osy 4. Harmonogram přípravy Klíčové dokumenty pro přípravu
VíceKulturní a institucionální změna jako nástroj prosazování genderové rovnosti v organizacích
Kulturní a institucionální změna jako nástroj prosazování genderové rovnosti v organizacích Marcela Linková Sociologický ústav AV ČR 1 Systémový přístup Kulturní a institucionální změna / Strukturální
VíceStrategie programu rozvoje Karlovarského kraje
Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje RNDr. Jan Vozáb, PhD Problémy konkurenceschopnosti Karlovarského kraje Problémy konkurenceschopnosti KVK Investiční priority podle návrhů nařízení ke strukturálním
VíceŘešení. Východiska řešení. Rizika
Podpora ze strukturálních fondů EU jako významný faktor rozvoje českých podniků Operační program Podnikání a Inovace podpora českým podnikům v průběhu sedmi let nového programovacího období Ing. Pavel
VíceOP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR
OP Meziregionální spolupráce 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR 1 říjen 2010 Počet projektových partnerů v předložených projektech srovnání 1., 2., 3.
VíceStrategie programu rozvoje Karlovarského kraje
Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje RNDr. Jan Vozáb, PhD Problémy v oblasti životního prostředí Nedostatečné využití potenciálu obnovitelných zdrojů v kraji pro výrobu energie Zvýšená energetická
VíceMasarykova univerzita v Brně Filozofická fakulta Ústav české literatury a knihovnictví Kabinet knihovnictví
Masarykova univerzita v Brně Filozofická fakulta Ústav české literatury a knihovnictví Kabinet knihovnictví I2010 EUROPEAN INFORMATION SOCIETY 2010 DIGITÁLNÍ KNIHOVNY Seminární práce k předmětu Informační
VíceEvropská dimenze odborného vzdělávání
Olomouc 3-4.2.2011 Evropská dimenze odborného vzdělávání Miroslav Procházka miroslav.prochazka@nuov.cz Konference projektu UNIV 2 KRAJE Cíl a struktura prezentace Cíl: informovat o aktuálním stavu představ
VíceÚvodní konference k tvorbě Programu rozvoje Libereckého kraje Liberec
Úvodní konference k tvorbě Programu rozvoje Libereckého kraje 2014 2020 3.6.2013 Liberec Plánovací období 2014-2020 na evropské, národní a krajské úrovni Odbor regionálního rozvoje a evropských projektů
VícePříloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP
Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech
VíceVeřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje
Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje 2014-2020 Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2014 2020 (SRR) je základním koncepčním dokumentem v oblasti regionálního rozvoje. Dle
VíceRegistrační číslo projektu CZ /0.0/0.0/15_037/ (MS2014+)
Projekt TECHNOLOGICKÁ PLATFORMA STROJÍRENSKÁ VÝROBNÍ TECHNIKA III s cílem udržení a posílení konkurenceschopnosti průmyslové produkce oboru v měřítku Evropy i světa a s cílem zvýšení intenzity společných
VíceUčební cíl: Obsahová náplň předmětu:
Učební cíl: V rámci studia mají absolventi zvládnout soubor poznatků specializované činnosti, bez které se neobejde žádný větší organizační celek, pochopit rozdíl mezi vedením a řízení, zorientovat se
VícePriority českého předsednictví EU pro oblast zaměstnanosti a sociálních věcí
Tisková zpráva ze dne 8. ledna 2009 Priority českého předsednictví EU pro oblast zaměstnanosti a sociálních věcí I. Mobilita pracovníků na trhu práce Evropské unie Omezení volného pohybu pracovníků představují
VíceHorizont Evropa, Část Posílení Evropského výzkumného prostoru (SERA) Kulatý stůl k přípravě programu Horizont Evropa
Horizont Evropa, Část Posílení Evropského výzkumného prostoru (SERA) Kulatý stůl k přípravě programu Horizont Evropa 4. 9. 2018 Anna Vosečková, voseckova@tc.cz SERA - SHRNUTÍ poskytuje podporu pilířům
VícePodpora digitalizace české ekonomiky
Podpora digitalizace české ekonomiky MSV Brno 8. 10. 2019 Digitální Česko Ucelená koncepce schválená usnesením vlády ze dne 3. 10. 2018 č. 629 s cílem je řešit digitalizaci komplexně jak z pohledu EU tak
Více1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání
MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání Praha, březen 2013 Úvod V lednu
VícePříloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP
Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech
Více9851/14 ESPACE 46 COMPET 277 IND 160 TRANS 274 RECH 190
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 27. května 2014 (OR. en) 10289/14 ESPACE 50 COMPET 305 IND 172 TRANS 288 RECH 204 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Rada Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Delegace 9851/14
VíceAKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015
Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s. AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015 Havířov
VícePříprava na kohezní politiku EU nadnárodní, národní a krajská úroveň. Workshop pro zástupce ORP Olomouckého kraje,
Příprava na kohezní politiku EU 2014+ - nadnárodní, národní a krajská úroveň Workshop pro zástupce ORP Olomouckého kraje, 26. 4. 2012, Přerov Hlavní milníky Strategie Evropa 2020 3/2010 5. kohezní zpráva
VíceOperační program Výzkum, vývoj a vzdělávání 20.6. 2013
Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání 20.6. 2013 CÍLE A OBSAH PROGRAMU Hlavní cíl Urychlit strukturální posun ČR směrem ke znalostní ekonomice poháněné lidským kapitálem prostřednictvím investic
VíceVysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2
Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v procesech, které
VíceAnalýza dalšího vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení
Analýza dalšího vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení pro výzvu č. 02 globálního grantu Olomouckého kraje Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Olomouckém kraji v rámci oblasti
VíceÚřad vlády České republiky
SEKCE MÍSTOPŘEDSEDY VLÁDY PRO VĚDU, VÝZKUM A INOVACE Úřad vlády České republiky Pavel Bělobrádek místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace a předseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace Věda není náklad,
VíceČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE. FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Obor Provoz a ekonomie Katedra ekonomických teorií
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Obor Provoz a ekonomie Katedra ekonomických teorií TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Téma: Charakteristika konkurenceschopnosti podniků ČR v souvislosti
VíceOperační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) možnosti pro podnikatele
Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) možnosti pro podnikatele 19. května 2014, Ostrava ZPĚT NA VRCHOL INSTITUCE, INOVACE A INFRASTRUKTURA Ing. Martin Kocourek ministr průmyslu
VíceInformační média a služby
Informační média a služby Výuka informatiky má na Fakultě informatiky a statistiky VŠE v Praze dlouholetou tradici. Ke dvěma již zavedeným oborům ( Aplikovaná informatika a Multimédia v ekonomické praxi
VíceRole MŠMT při prosazování genderové rovnosti ve výzkumu a vývoji
Role MŠMT při prosazování genderové rovnosti ve výzkumu a vývoji 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 529/5, Malá Strana, 118 12 Praha 1 tel.: +420 234 811 111 msmt@msmt.cz www.msmt.cz
VíceJUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov
METODY UČENÍ V PROFESNĚ ZAMĚŘENÉM VZDĚLÁVÁNÍ JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov INOVACE VÝSTUPŮ, OBSAHU A METOD BAKALÁŘSKÝCH PROGRAMŮ VYSOKÝCH ŠKOL NEUNIVERZITNÍHO TYPU,
VícePodpora podnikatelských projektů z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost
Podpora podnikatelských projektů z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Ing. Ondřej Ptáček odbor inovačního podnikání a investic 22. května 2014, Praha Konference Financování
VíceStrategie programu rozvoje Karlovarského kraje
Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje RNDr. Jan Vozáb, PhD Problémy v oblasti CR Nedostatečné využití potenciálu CR pro růst kraje: Orientace na úzké cílové skupiny Lázeňství na SRN, Rusko Zimní
VíceStrategie rozvoje zaměstnanosti Karlovarského kraje. návrh. Karlovarská agentura rozvoje podnikání, p.o. Ing. Vlastimil Veselý
Strategie rozvoje zaměstnanosti Karlovarského kraje návrh Karlovarská agentura rozvoje podnikání, p.o. Ing. Vlastimil Veselý Důvody 1. Snaha čelit problémům - nedostatečná výkonost ekonomiky kraje, nedostatek
VíceStrukturované studium v souladu s principy Boloňského procesu
Strukturované studium v souladu s principy Boloňského procesu Projekt Spolupráce technických fakult veřejných vysokých škol s podniky a dalšími experty se zaměřením na bakalářské studijní programy Řešitelé:
VíceShrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020
EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální
VíceDOKUMENTY POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE D O K U M E N T Y. Graf č. A.2.7
DOKUMENTY D O K U M E N T Y POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE Graf č. A.2.7 Poznámka: počet studentů k 31. prosinci kalendářního roku Vysokoškolské studium v České republice se uskutečňuje
VíceVliv malých a středních podniků na životní prostředí
Vliv malých a středních podniků na životní prostředí Vliv malých a středních podniků na životní prostředí MSP 70% celkového průmyslového znečištění v EU Vlivy na místní životní prostředí i komunity: v
VíceZapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví
Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace
VíceDiverzifikace vysokého školství nové výzvy
Diverzifikace vysokého školství nové výzvy Michal Karpíšek Seminář Hodnocení kvality vysokých škol Telč, 28. dubna 2011 Obsah Diverzifikace Postřehy za zahraničních zkušeností Poznámky k diverzifikaci
VíceStrategický cíl 1 Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé)
Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé) Kulturní a živé město se silnými lokálními komunitami, které nabízí podmínky pro demografickou reprodukci, kvalitní vzdělávání založené na inovativním a
VíceOPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ
Kde získat další informace? http://opvvv.msmt.cz http://www.msmt.cz https://www.facebook.com/opvvv/ OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ opvvv@msmt.cz Informace o ostatních operačních programech:
VíceOPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ
OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ 1 1 2 Foto archiv OP VVV Obsah Co je Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání?... 4 Oblasti intervencí OP VVV... 5 Zaměření OP VVV... 5 Alokace ESI fondů
VíceSociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal
Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené
VíceStrategie mezinárodní konkurenceschopnosti a Národní inovační strategie (souhrn úkolů pro Radu pro výzkum, vývoj a inovace)
272/B2 Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti a Národní inovační strategie (souhrn úkolů pro Radu pro výzkum, vývoj a inovace) 1. Úvod 1.1. Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR Materiál Strategie
VícePodpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz
Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Ročenka konkurenceschopnosti 2006-2007 Růst a stabilita Globalizace Konkurenceschopnost Institucionální
VíceSrovnávací pedagogika
Srovnávací pedagogika 3. Nadnárodní vzdělávací politika Eva Dvořáková Kaněčková 3. Nadnárodní vzdělávací politika 3.1 EU a trendy vzdělávací politiky 3.2 Mezinárodní srovnávací výzkumy a instituce 2 Dějiny
VíceIII. část. Lisabonský summit /1. LISABONSKÝ PROCES Evropská rada (2000) Znalostní společnost. Znalostní společnost. Peter F.
III. část Vysoká škola finanční a správní Podzim 2005 Rozvoj manažerských schopností v oblasti dlouhodobé strategie a projektové činnosti středních škol Strategie rozvoje školy v podmínkách EU Jaroslava
VíceOperačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Praha, 9. prosince 2015
XVIII. celostátní finanční konference Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Praha, 9. prosince 2015 Základní informace o OP VVV Základní východiska Důraz na Specifická doporučení Rady pro ČR intervence
Více...Budiž světlo! Světlo či tma? Budoucnost kulturních a kreativních odvětví v ČR: Strategická podpora
Strategická podpora a potřeby KKP Budoucnost kulturních a kreativních odvětví v ČR: Světlo či tma?...budiž světlo! Praha, 26. 6. 2013 Eva Žáková Institut umění Divadelní ústav Účet kultury Trojsektorová
VíceKOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ
VíceSekce D Lidské zdroje pro výzkum a inovace. Úvodní slovo přednesl moderátor sekce prof. Petr Matějů.
Sekce D Lidské zdroje pro výzkum a inovace Úvodní slovo přednesl moderátor sekce prof. Petr Matějů. Sekce D zahájila diskusi srovnáním základních pilířů konkurenceschopnosti ČR a zemí, které jsou v tomto
VícePozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020
ESF ERDF Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 Mgr. Zdeňka Bartošová vedoucí oddělení metodiky a strategie odbor evropských fondů Magistrát hl. města Prahy Východiska z programového
VícePodpora kultury na úrovni EU Kulturní a kreativní průmysly. Eva Žáková
Podpora kultury na úrovni EU Kulturní a kreativní průmysly Eva Žáková EU a kultura čl. 167 Lisabonské smlouvy podpora kultury do agendy EU začleněna v rámci Maastrichtské smlouvy (1992) podpora kultury
VíceVýzvy a milníky v přípravě inovační strategie Prahy Úvodní slovo k panelové diskusi
Výzvy a milníky v přípravě inovační strategie Prahy Úvodní slovo k panelové diskusi Kristýna Meislová [25. listopadu 2013] Agenda 1. Inteligentní specializace RIS Prahy v kontextu ČR 2. Průběh příprav
VíceFunkce školy a školního vzdělávání
Funkce školy a školního vzdělávání 24.11.2016 Čím má být škola společnosti užitečná? Reflexe konference Škola, kde jsem člověkem 10.-12.11.2015 Cíle a funkce vzdělávání Rozvoj lidské individuality Cíle
VícePříští výrobní revoluce příležitost nebo hrozba?
Příští výrobní revoluce příležitost nebo hrozba? Martin Bunček Místopředseda TA ČR Technologická agentura ČR 24. 3. 2015 ČR je jedna z nejindustrializovanějších zemí Podíl zpracovatelského průmyslu na
VíceVysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice
PARADIGMA, PARADIGMA STRATEGICKÉHO MANAGEMENTU Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu
VíceČeské předškolní vzdělávání v mezinárodním kontextu
České předškolní vzdělávání v mezinárodním kontextu PhDr. Irena Borkovcová Celostátní konference Inovace v předškolním vzdělávání s mezinárodní účastí MŠMT, Praha, 18.10.2013 Mezinárodní spolupráce ECEC
VíceVýstupy projektu EF-TRANS. Pavel Komárek, Brno, 13. 9. 2012 člen předsednictva TA ČR a hlavní odborný garant projektu EF-TRANS
Výstupy projektu EF-TRANS Pavel Komárek, Brno, 13. 9. 2012 člen předsednictva TA ČR a hlavní odborný garant projektu EF-TRANS Priority Dne 19. července 2012 schválila vláda usnesení č. 552 o Národních
VíceSledované indikátory: I. Výzkum a vývoj
REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI oblast VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE Moravskoslezský kraj se vyznačuje silným potenciálem v oblasti výzkumných, vývojových a inovačních aktivit. Je to dáno existencí
VíceOpatření A1 - Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky a podpora podnikatelského prostředí. Vize
Opatření A1 - Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky a podpora podnikatelského prostředí Vize Liberecký kraj je moderní atraktivní konkurenceschopný region rozvíjející se v souladu s principy udržitelného
VícePodpora výzkumu, vývoje a inovací pro potřeby průmyslu. Senát PČR 10. 4. 2014
Podpora výzkumu, vývoje a inovací pro potřeby průmyslu Senát PČR 10. 4. 2014 Systém výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) v ČR Legislativa VaVaI zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experiment. vývoje
VíceVEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?
VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá
VícePEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská
PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Teoretické základy pedagogických věd 1. Teorie výchovy a vzdělávání, vzdělanost a školství v antice.
VíceStrategie regionálního rozvoje a bytová politika
Strategie regionálního rozvoje a bytová politika MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Ing. Klára Dostálová náměstkyně ministra Obsah prezentace: 1/ Strategie regionálního rozvoje a bytová politika; 2/ Bytová
VíceUdržitelný rozvoj na venkově v nařízeních Parlamentu a Rady EU na léta 2014-2020
Udržitelný rozvoj na venkově v nařízeních Parlamentu a Rady EU na léta 2014-2020 posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací zlepšení přístupu, využití a kvality informačních a komunikačních technologií
VíceORLICKO V ROCE Pracovní verze. 4. Stanovení cílů a jejich priorizace
ORLICKO V ROCE 2020 Pracovní verze K veřejnému připomínkovému řízení Na základě analýzy území, založené na studiu jeho sociálních, ekonomických a environmentálních charakteristik a poznatcích potřeb, přání
VíceBrno, 18. 9. 2012. Příprava budoucího období kohezní politiky EU 2014+
Brno, 18. 9. 2012 Příprava budoucího období kohezní politiky EU 2014+ Program prezentace 1. Úvod 2. Přehled situace 3. Rámec pro přípravu operačního programu 4. Diskuse Úvod Vize 2020 pro oblast VaV a
Více*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace
* *OBSAH PREZENTACE 1) Evropské dotace v novém programovacím období 2) Nástroj ITI 3) Hradecko-pardubická aglomerace 2 *EVROPSKÁ POLITIKA 2014-2020 STRATEGIE EVROPA 2020 Inteligentní růst» rozvíjet ekonomiku
VíceGarant karty projektového okruhu:
Karta projektového okruhu Číslo a název projektového okruhu: Garant karty projektového okruhu: Spolupracující subjekty: 3.5 Elektronizace odvětví: eeducation Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
VíceAktualizace KPS, oblast podnikání
Připraveno pro: Oblastní hospodářská komora Aktualizace KPS, oblast podnikání Datum: Místo: Předkládá: 2011-11-23 Hotel Vitality Vendryně Ing. Marian Razima, HRAT, s.r.o. Aktualizace KPS, oblast podnikání
VíceNávrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky
Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky A. Předkladatel garant výzkumné potřeby Název organizace Ministerstvo průmyslu a obchodu Adresa Na Františku 32, 110 15 Praha 1 Kontaktní
VíceEvropské fondy 2014 2020: Jednoduše pro lidi
Evropské fondy 2014 2020: Jednoduše pro lidi Mgr. Robert Veselý Ministerstvo pro místní rozvoj Národní orgán pro koordinaci 20. listopadu 2014, Ústí nad Labem 2 Aktuální stav přípravy 2014 2020 EU legislativa
VíceProjekt BRIS a jeho přínos Zahajovací konference projektu RIS Zlínského kraje
Projekt BRIS a jeho přínos Zahajovací konference projektu RIS Zlínského kraje Ing. Daniela Váchová Technologické centrum AV ČR, Praha BRIS - info v Bohemian Regional Innovation Strategy v Hlavní cíl -
VíceEnergetické cíle ČR v evropském
kontextu kontextu 1 Vrcholové strategické cíle ASEK Energetická bezpečnost Bezpečnost dodávek energie Odolnost proti poruchám Konkurenceschopnost Bezpečnost Konkurenceschopné ceny pro průmysl Sociální
VíceOperační program Výzkum, vývoj a vzdělávání
Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Mgr. Michal Kalman, Ph.D. 30.4.2015 Cíle programu přispět ke strukturálnímu posunu C R směrem k ekonomice založené: na vzdělané, motivované a kreativní pracovní
VícePropojování počátečního a dalšího vzdělávání
Střední průmyslová škola textilní, Tyršova 1, Liberec 9. 2. 2012 Propojování počátečního a dalšího vzdělávání Projekt Podpora dalšího vzdělávání v Libereckém kraji projekt realizovaný v rámci Operačního
VíceProgramy podpory pro inovativní
technologie a výrobky OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) Vodovody a kanalizace 2015 Praha 21.5. 2015 1 OP PIK - Cíl programu dosažení konkurenceschopné a udržitelné ekonomiky založené
VíceSMART CITIES OPTIKOU MMR
SMART CITIES OPTIKOU MMR CITYCON 22. 9. 2016, PÍSEK MGR. FRANTIŠEK KUBEŠ MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ODBOR REGIONÁLNÍ POLITIKY VEDOUCÍ ODDĚLENÍ URBÁNNÍ POLITIKY STRUČNÁ VÝCHODISKA ANEB PROČ BÝT SMART
VíceEvropské fondy v období 2014-2020 obce a města
5/3/2013 JUDr. Ing. Tomáš Novotný, Ph.D. Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města Kolik zbývá čerpat prostředků ERDF v ROP SČ ERDF (kurz: 24,50 Kč/Euro) Doprava Cestovní ruch Integrovaný rozvoj území
VícePoslání univerzity a péče o kvalitu: fit for purpose?
Poslání univerzity a péče o kvalitu: fit for purpose? Mikuláš Bek prorektor pro strategii a vnější vztahy 11. seminář z cyklu Hodnocení kvality vysokých škol Brno 11. - 12. února 2010 1 Poslání univerzity
VícePrioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj
Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST 2007-20132013 PhDr. Kateřina Pösingerová, CSc. Samostatné oddělení duben 2008 Evropských programů
VíceEVROPSKÉ TECHNOLOGICKÉ PLATFORMY vize, strategie, budoucnost
EVROPSKÉ TECHNOLOGICKÉ PLATFORMY vize, strategie, budoucnost TECHNOLOGICKÉ PLATFORMY A INICIATIVY V TEMATICKÉ VÝZKUMNÉ OBLASTI NMP Praha, 13. září 2011 Lenka HAVLÍČKOVÁ OBSAH PREZENTACE kontext rámcových
VíceNové programovací období co nás čeká
Vědecko-výzkumný ústav Centrum pro vědu a výzkum, z.ú. Nové programovací období co nás čeká doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. lubor.hruska@accendo.cz Nový přístup EU k období 2014 2020 preferovány integrované
VícePedagogická fakulta. Centrum češtiny pro komunikační praxi. Centrum poradenství v oblasti didaktiky českého jazyka
Pedagogická fakulta Na této stránce najdete kompletní nabídku Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Pokud máte zájem o kompletní nabídku, navštivte hlavní stránku. Přehled vědeckých týmů Centrum češtiny
VíceProblémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020
Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický
VíceSTEPS_31.3.2010_Ivanová
Jak je na tom ČR z hlediska výzkumu v oblasti veřejného zdraví? Kateřina Ivanová Ústav sociálního lékařství a zdravotní politiky Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci 1 1 Hlavní cíl: Podpora
VíceBílá kniha terciárního vzdělávání
Bílá kniha terciárního vzdělávání Potřebujeme novou Bílou knihu? 18. 9. 2007 Aleš Vlk Potřebujeme novou BK? Potřebujeme nějaké změny v terciárním vzdělávání? PROČ? Plní terciární vzdělávání v ČR své základní
VíceStudie č. 13. Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, s důrazem na rovnováhu
Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, s důrazem na rovnováhu mezi konkurenceschopností a sociální soudržností Vytvořeno pro: Projekt reg.č.: Název projektu: Objednatel:
VíceVýzkum, vývoj, inovace a jejich podpora z fondů a politik EU
Výzkum, vývoj, inovace a jejich podpora z fondů a politik EU Petr Zahradník, EU Office České spořitelny Připraveno pro Inovační fórum 2008, Praha, Lichtenštejnský palác 10. ledna 2008 Rámec Výzkum, vývoj
VíceZnalostní ekonomika lení konkurenceschopnosti, Josef Budík
Znalostní ekonomika klíč k posílen lení konkurenceschopnosti, využit ití inovačního potenciálu Josef Budík Znalostní ekonomika a inovace Základní úvaha o znalostní ekonomice: Jedinou evropskou šancí,,
VíceRada se tedy vyzývá, aby přijala tyto závěry na základě znění v příloze této poznámky.
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 29. dubna 2010 (30.04) (OR. en) 8800/10 CULT 34 SOC 277 REGIO 34 FSTR 25 POZNÁMKA Odesílatel: Generální sekretariát Rady Příjemce: Rada Č. předchozího dokumentu: 8263/10 CULT
VíceVEŘEJNÉ POLITIKY 2. Veřejná správa a veřejná politika
1 VEŘEJNÉ POLITIKY 2 Veřejná správa a veřejná politika STÁT, VEŘEJNÁ SPRÁVA Různé pohledy na stát, pojetí státu, VS Výklad a chápání se liší: právo, sociologie, historické vědy, teorie byrokracie, politické
VíceLIMITE CS RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 18. října 2013 (21.10) (OR. en) 14986/13 SOC 821 ECOFIN 906 EDUC 393 JEUN 93. POZNÁMKA Generální sekretariát Rady
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 18. října 2013 (21.10) (OR. en) 14986/13 SOC 821 ECOFIN 906 EDUC 393 JEUN 93 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Předmět: Generální sekretariát Rady Delegace Evropská aliance pro učňovskou
VíceZákladní informace o programu
Základní informace o programu Jitka Genserová, březen 2013 1 Obsah prezentace Strategické dokumenty související s H2020 O programu HORIZON 2020 Hledání prostředků na financování výzkumu ve zdrojích EU
VíceSekce Technologie 4.0
Sekce Technologie 4.0 Strategické priority ve vztahu k OP PIK Výroční konference OP PIK 10. 12. 2018 Ing. Petr Očko, Ph.D., náměstek MPO Sekce Technologie 4.0 Základní agendy sekce Digitální ekonomika
VíceIng. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR
Financování výzkumu a inovací z fondů EU a ČR v létech 2007-2013 2013 Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Strukturální fondy pro výzkum a inovace OP Podnikání a inovace OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Více6024/15 dhr/ph/mo 1 DG G 3 C
Rada Evropské unie Brusel 13. února 2015 (OR. en) 6024/15 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Předsednictví Výbor stálých zástupců / Rada RECH 20 IND 17 COMPET 31 ECOFIN 104 Č. dok. Komise: 15985/14 ECOFIN
Více14690/1/07 RECH 325 ATO 145 COMPET 348 REGIO 43
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 23. listopadu 2007 (19.11) (OR. en) 15362/07 RECH 378 ATO 155 COMPET 388 REGIO 52 TELECOM 147 POZNÁMKA Odesílatel: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Generální sekretariát 14690/1/07
Více