7. ZÁKLADNÍ DEMOGRAFICKÉ A SOCIÁLNÍ TENDENCE VÝVOJE PRAHY 2 V LETECH

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "7. ZÁKLADNÍ DEMOGRAFICKÉ A SOCIÁLNÍ TENDENCE VÝVOJE PRAHY 2 V LETECH 2001 2010"

Transkript

1 7. ZÁKLADNÍ DEMOGRAFICKÉ A SOCIÁLNÍ TENDENCE VÝVOJE PRAHY 2 V LETECH Demografické a sociálně ekonomické tendence vývoje MČ Praha 2 jsou z velké části srovnatelné s vývojem v celém hl. m. Praze a současně vývoj na Praze 2 ovlivňují. Vývoj některých jevů přitom nelze analyzovat na úrovni městských částí vzhledem k absenci aktualizovaných statistických údajů, které jsou dostupné pouze za Prahu jako celek. Proto v této úvodní části shrnujeme základní tendence celopražského vývoje z podkladů ČSÚ, některé závěry přebíráme z ÚAP hlavního města Prahy. Tam, kde je možné porovnat ukazatele za MČ Praha 2 a Prahu, je toto srovnání součástí komentáře v druhé části této analýzy Celopražský kontext Demografický vývoj Praha jako jediné milionové město představuje v rámci republiky největší koncentraci městského obyvatelstva (2 518 obyvatel na km2), které však není na jeho území rovnoměrně rozloženo. V centrální oblasti města a na sídlištích přesahuje hustota zalidnění 10 tisíc obyvatel na km2. Počet obyvatel Prahy přitom dlouhodobě roste a zásadní vliv na tento růst má migrace. Migrační přírůstky souvisí s koncentrací ekonomických aktivit s hlavním městem Prahou, s širokospektrální nabídkou pracovního uplatnění a s vyššími průměrnými příjmy. Nárůst počtu obyvatel migrací je spojen i s přílivem cizinců. V Praze žije 1,2 milionu trvale bydlících obyvatel, z nichž pouze necelých 90 % tvoří občané České republiky. Jejich podíl postupně klesá, a to vzhledem k zvyšujícímu se počtu cizinců s trvalým nebo dlouhodobým pobytem. V současné době tvoří cizinci 12 % obyvatel Prahy. Migrační saldo obyvatel vybraných státních příslušností v Praze v letech 2005 a 2010 Migrační saldo českých státních příslušníků bylo v posledních letech záporné, zatímco u cizinců jsme pozorovali migrační saldo kladné. Čeští občané území Prahy spíše opouštějí, nejčastěji se stěhují za hranice Prahy do jejího zázemí. Častým motivem stěhování je volba zdravějšího životního prostředí nebo nižší životní náklady. Do Prahy pak dojíždějí za zaměstnáním. Většina z nich také využívá velkoměstskou nabídku obchodní sítě, kultury, zdravotnictví, školství a další služby a je nutno s tímto počtem dojíždějících počítat mj. v hromadné dopravě. V posledních letech došlo i k výraznému zvýšení natality a úbytky přirozenou měnou (které charakterizovaly vývoj v minulém desetiletí) se mírně snížily. V roce 2006 dosáhla Praha již kladného salda přirozené měny. Od roku 1997 roste počet živě narozených dětí v meziročním srovnání a současně se snižuje počet zemřelých osob. v souvislosti s prodlužování střední délky života, s vysokou úrovní lékařské péče, 28

2 dostupnosti rychlé zdravotnické pomoci v Praze a celkovým aktivnějším přístupem starších lidí k životu. V relativním vyjádření byl v Praze na začátku devadesátých let (1991) počet zemřelých na obyvatel 13,0 a v roce 2010 to bylo 9,8. Dlouhodobý vývoj přírůstků obyvatel v hlavním městě Praze Přes příznivý vývoj porodnosti dlouhodobě ubývá dětská složka populace (0-14 let) a díky prodlužování délky života se zvyšuje složka obyvatel 65 a více let, zejména zastoupení věkové kategorie nejstarších osob (75 a více let) na populaci Prahy. Tento trend bude zachován i v dalších letech, neboť do reprodukčního věku vstupují početně slabé ročníky devadesátých let. Míru sociální zátěže spojenou s růstem složky post produktivního věku oslabuje skutečnost, že obyvatelstvo Prahy je činné na trhu práce do vyššího věku než v ostatních krajích. Je to dáno relativně širší nabídkou pracovních příležitostí v Praze obecně, ale také celkovou větší aktivitou starších lidí ve velkých městech Sociální a ekonomický vývoj Oslabení výkonu ekonomiky po r se projevilo i na pražském trhu práce zvýšením počtu nezaměstnaných a snížením nabídky volných pracovních míst. Nadále však zůstává úroveň nezaměstnanosti v Praze hluboko pod republikovým průměrem. První razantní zvýšení počtu nezaměstnaných osob v roce 2008 se týkalo hlavně mladých lidí (do 34 let) v následujícím roce pak i dalších věkových skupin; stejně tak ztráta zaměstnání postihla všechny skupiny obyvatel podle dosaženého vzdělání. Vývoj míry registrované nezaměstnanosti (MPSV) 29

3 Opačným směrem než počet nezaměstnaných (uchazečů o zaměstnání) se vyvíjel počet nabízených pracovních míst. V roce 2007 byl v Praze dlouhodobě nejnižší počet uchazečů o zaměstnání na 1 volné pracovní místo (0,6). Kombinací zvyšujícího se počtu nezaměstnaných a klesající nabídkou práce tento poměr dosáhl v roce 2010 hodnotu 5,8, což je ve srovnání s celorepublikovou situací (18,2 uchazeče na 1 místo) ještě velmi dobrý poměr. Pokles výkonu ekonomiky vedl k celkovému poklesu počtu zaměstnaných osob. Nejvíce se dotkl zaměstnanosti ve veřejné správě, stavebnictví, průmyslu a obchodu. Naopak v ostatních odvětvích došlo k zvýšení zaměstnanosti. Struktura zaměstnaných podle sektorů se nemění, ekonomika Prahy je dlouhodobě orientovaná na služby (terciární sektor, 4/5 zaměstnaných osob), téměř chybí primární sektor (pouze 0,3 % zaměstnaných osob v Praze). Ze zaměření Prahy na služby vyplývá i menší zastoupení průmyslu v Praze, což je zároveň odvětví s vysokým podílem vývozu. Vývoz je tedy v Praze pod průměrem ČR. Přesto se na území hlavního města je vytvořena ¼ HDP ČR, na této produkci se podílejí rovněž zam ěstnaní dojíždějící z jiných částí republiky (či zahraničí). K tomuto vysokému podílu přispívá rovněž příznivé složení ekonomiky, kde jsou zastoupena odvětví s vysokou přidanou hodnotou. V Praze je rovněž větší část vytvořeného produktu věnována na investice. Mzdy na pracovištích v Praze jsou proto nadprůměrné, jejich výše však mezi roky 2009 a 2010 poklesla. V roce 2010 byla průměrná hrubá mzda na pracovištích Praze Kč. V Praze je průměrná mzda zvyšována zejména vysokými mzdami vedoucích pracovníků a řemeslníků. Průměr ČR převyšují v Praze i důchody, i když ne takovou měrou jako mzdy. Průměrný důchod je 10,800 Kč. Ekonomické oslabení se odrazilo i ve značně klesajícím tempu růstu důchodů po r Vývoj nominální a reálné průměrné mzdy v Praze S poklesem výkonnosti ekonomiky došlo přitom ke zvýšení počtu lidí s dalším zaměstnáním, ale také k poklesu podíl zaměstnanců a k zvýšení zastoupení pracujících samostatně výdělečně činných (18,3 % v roce 2010) Bydlení Vývoj v posledních 10 letech charakterizují zejména tyto trendy: progresivní vývoj počtu bytů, růst objemů dokončených bytů ale také rozestavěnosti, růst vlastnické formy bydlení a snižování podílu nájemního bydlení, rychlý proces privatizace městského bytového fondu, zvyšování kvality bydlení a ekologických parametrů bydlení 30

4 Všechny tyto trendy se projevili i ve vývoji bytového fondu na Praze 2. V roce 2001 bylo v Praze evidováno 551 tisíc bytů, Počet disponibilních bytů na území hl. m. Prahy překročil počátkem roku 2010 hranici 600 tisíc, z toho 13% tvoří byty v rodinných domech což je srovnatelný podíl s rokem Nové byty vznikly převážně (z 82%) výstavbou bytových domů, z 13,7% výstavbou rodinných domů a z necelých 4% výstavbou domů ostatních. Specifické formy bydlení byly posíleny pouze 285 byty v DPS a tvoří v celkové skladbě dokončených bytů 0,5%. Přírůstek bytového fondu v Praze v období 2001 až 2010 činil cca 57,5 tisíc bytů (po odečtu přibližně 1 tisíce zrušených bytů). Z velkých měst se objemům Prahy (relativně podle počtu obyvatel) přibližuje pouze Brno. Z nových bytů realizovala správa města necelou 1/10 a tento podíl se dále snižuje. Tyto byty však tvoří převážnou část přírůstku nájemního bydlení, neboť ostatní bytová výstavba patří vesměs do vlastnického bydlení. Jde zejména o cca 70 až 75 % pro prodej po dokončení (převážně bytové domy) a cca 10 % všech bytů postavených pro vlastní potřebu (výhradně rodinné domy). Přesto je v Praze stále vysoké zastoupení nájemních bytů, nejvyšší podíl nájemních bytů ze všech regionů a o 20% bodů větší než průměr ČR. Lze říci, že čtvrtina domácností, které v republice bydlí v nájemním bytě, žije v hlavním městě. V Praze je stále vysoký i podíl družstevních bytů, který je zde také nejvyšší ze všech krajů. Podle výběrového šetření ČSÚ Životní podmínky 2008 je struktura domácností podle druhu bytu následující: ve vlastním domě žije 12,3 % domácností, v osobním vlastnictví 25,5 %, družstevním 20,9 %, nájemním 38,9 % a ostatní formy bydlení se podílejí 2,4 %. Oproti SBDL 2001 se tak podíl vlastnického bydlení téměř zdvojnásobil. Vedle nové výstavby působí na zvyšování vlastnického bydlení významně proces privatizace městských bytů. Proces privatizace dosud sice není dokončen, ale většina bytového fondu je z vlastnictví města nebo státu převedena do individuálního nebo skupinového soukromého vlastnictví. URM odhaduje, že v roce 2010 bylo v Praze cca 270 tisíc bytů v osobním vlastnictví a jejich počet tak výrazně převýšil počet nájemních bytů, jejichž počet odhadujeme na tisíc. Nová výstavba zvýšila celkovou kvalitu bydlení, stejně tak jako velký počet bytů, který prošel modernizací (v letech 2001 až 2008 to bylo více než 32 tisíc bytů). Také dotační programy spojené s energetickými úsporami vedly ke zlepšení obytných parametrů. Pouze okrajově se změnily průměrné plošné parametry bytového fondu. Nová výstavba neovlivňuje ani strukturu bytů podle počtu místností (sice je zřetelný nárůst podílu rodinných domů s více místnostmi, u bytových domů lze však hovořit o minimálním růstu, resp. stagnaci). Hlavním důvodem je relativně vysoká úroveň cen nově postavených bytů. Procesy výstavby v Praze současně charakterizuje v letech výrazný nárůst rozestavěnosti bytů, který se oslabil až v důsledku ekonomické recese. V období byl v každém dalším roce počet zahajovaných bytů vyšší než dokončených. Postupně tak narůstala rozestavěnost, která dosáhla svého maxima v roce 2006 (20,5 tisíc rozestavěných bytů) a na konci roku 2008 činila 19,5 tisíc rozestavěných bytů. V roce 2009 (a částečně již v roce 2008), kdy se na pražském trhu s byty naplno projevují vlivy celosvětové ekonomické recese, dochází ke změně výše popsaného trendu a nastává nová situace, kdy počet dokončených bytů poměrně výrazně převyšuje počet zahájených bytů. Důvodem poklesu počtu zahajovaných bytů je, že investoři byly prakticky nuceny upustit od spekulativní výstavby rezidenčních projektů, a to kvůli zpřísněným podmínkám bank, požadujících nezanedbatelné procento předprodejů k poskytnutí požadovaného úvěru, bez něhož většina developerů není schopna finančně zajistit realizaci projektu. Poptávka však neabsorbuje ani již dokončené byty v rámci aktuálních developerských projektů, kterých je v současné době (resp. duben 2010) zhruba 3 tisíce neobsazeno. Právě propad na straně poptávky můžeme považovat za hlavní faktor, který zapříčinil ochlazení na pražském rezidenčním trhu, přičemž vliv světové finanční a hospodářské krize je v této souvislosti spíše druhotný. Zásadním činitelem propadu poptávky jsou především demografické faktory. Silné ročníky ze 70. let již většinou uspokojily své bytové potřeby a značná část reálné poptávky tak byla odčerpána již v minulých 31

5 letech, k čemuž přispělo mj. zvýšení DPH u stavebních prací a všeobecné očekávání růstu cen nemovitostí. Logickým důsledkem je, že v současnosti neexistuje dostatečně silná reálná poptávka, která by dokázala absorbovat velké množství dokončovaných bytů, při stávajících relativně vysokých cenách nového bydlení. Rozmístění bytové výstavby na území města je velmi diferencované. Těžiště výstavby se od roku 2000 nachází v městských částech obklopujících historické centrum města. V období 2001 až 2009 bylo dokončeno nejvíce bytů na území MČ Praha 5 5 tisíc, Praha 8 4,2 tisíc a Praha 10 4 tisíce. Více než 2,5 tisíc bytů bylo realizováno také na území MČ Praha 4, 6, 9. Ve vnějším pásmu města jsou nejvýznamnějšími oblastmi bytové výstavby městské části Praha 13 a 14, kde bylo v období 2001 až 2009 dokončeno 3 tisíce, resp. 2,7 tisíc bytů. Trvalý zájem stavebníků o centrum (zejména Praha 2 a 3), který se naplňuje především formou nástaveb a půdních vestaveb, ale také zástavbou proluk, znamenal rovněž poměrně významný bilanční příspěvek pro trh s byty. Nová výstavba v centru města přináší také řadu negativních důsledků pro kvalitu života a provoz ztrátu volných a rekreačně využitelných ploch, problémy s parkováním, další dopravní zátěže a zátěže místní technické i sociální infrastruktury Městská část Praha Vývoj početních stavů obyvatel Vývoj počtu obyvatel Prahy 2 je dlouhodobě ztrátový. V Praze 2 bylo k evidováno bydlících obyvatel a oproti r došlo k celkovému poklesu o 20% výchozího stavu. V předchozích deseti letech byly úbytky ještě vyšší a během dvacetiletého období ) se počet trvale bydlících obyvatel snížil celkem o 27 tis. obyvatel. V posledním desetiletí (od ) se dynamika regresivního vývoje početních stavů oslabila a úbytky početních stavů jsou v absolutních hodnotách i přepočtu na střední stavy obyvatel významně nižší v porovnání s předchozími dekádami. V období jsou sice zaznamenány další vysoké úbytky (-4718 osob), které byly ale z velké části vyrovnány kladným saldem v letech (+2326 osob). V roce 2010 jsou již opět zaznamenány úbytky početních stavů, ale velmi nízké (-196 osob). Tento trend nižších úbytků je typický i pro následné čtvrtletí 2011(-104 osob) Vývoj početních stavů obyvatel Přirozená měna a migrace Vývoj početních stavů je výslednicí dvou navzájem na sebe působících procesů přirozené měny a migrace. Kladné saldo migrace je v zásadě vždy ovlivněno novou výstavbou, kladné saldo přirozené měny má přímou vazbu na věkovou skladbu. Následující tabulky a graf ukazují, že na celkových ztrátách početních stavů obyvatel se v období z větší části podílela přirozená měna. Praze 2 se narodilo v daném období celkem 4917 dětí a zemřelo 6376 osob. Současně dokládají i skutečnosti, že ztráty přirozenou měnou se od r postupně snižovaly a v roce 2009 byly počty narozených a zemřelých téměř v rovnováze. 32

6 Období současně charakterizuje velký pohyb obyvatel stěhováním. Do Prahy 2 se od r přistěhovalo osob a osob se vystěhovalo. Bilance přirozené měny a migrace Praha 2 Přirozená měna Migrace Rok narození zemřelí Přistěhovalí vystěhovalí Celkem Migrační ztráty, které provázely vývoj v posledním desetiletí, se na celkovém regresivním vývoji podílely pouze 37%. K vysokým migračním ztrátám došlo v roce 2001 a Období je naopak silně migračně ziskové. Pohyb přirozenou měnou a migrací Praha 2 Přírůstky (úbytky) Rok Stav k 1.1. přirozenou měnou migrací Stav k celkem Saldo přirozené měny a migrace Praha přírůstky(úbytky ) migrace přirozená měna

7 Věková skladba Vývoj ve věkové skladbě populace Prahy 2 byl ve sledovaném období celkem příznivý. Průměrný věk obyvatel se snížil ze 43,2 na 42,2 let. Proporce v zastoupení základních věkových skupin zaznamenaly pokles v zastoupení nejstarší složky obyvatel 65 a více let o 2,5 procentního bodu. Tím se Praha 2 odlišuje od vývoje v Praze jako celku, kde podíl osob nad 65 let trvale stoupá. Tento proces a migrační zisky vedly k snížení průměrného věku obyvatel Prahy, přesto, že vývoj počtu dětské složky 0-14 let byl v absolutních hodnotách i v relativním zastoupení regresivní. Došlo ale k výraznému posílení celé skupiny produktivní složky obyvatel, zejména obyvatel mladšího středního věku (25-39 let), kteří dnes tvoří téměř 40% z obyvatel produktivního věku Prahy 2 (viz graf podle pětiletých věkových skupin) Osoby pozdního produktivního věku (45-59 let) tvoří 20% podíl, srovnatelný se situací v Praze jako celku. Věková skladba obyvatel MČ Praha Věková skupina abs. % abs. % Celkem , , , , , ,9 65 a více let , ,9 Průměrný věk 43,2 42,2 Věkové složení obyvatelstva MČ Praha 2 Věkové skupiny Věkové složení obyvatelstva MČ Praha 2 Muži Ženy Počet obyvatel Sociálně ekonomické charakteristiky obyvatel Vývoj sociálně ekonomické skladby obyvatel lze obtížně analyzovat, díky nedostatku aktualizovaných údajů. Klíčový ukazatel sociální stratifikace, jakým je vzdělání, je dostupný zatím pouze ze sčítání Inovovanými a dostupnými statistickými údaji za městské části jsou pouze informace o míře nezaměstnanosti a podnikatelské aktivitě. V tomto směru tedy platí závěry z původní studie v Programu regenerace Prahy 2, které charakterizují městskou část jako prostor s vysokou koncentrací bydlení vzdělaných a ekonomicky silných skupin obyvatel. 34

8 Skladba podle vzdělání MČ Praha bez vzdělání 72 0,16 základní ,32 učňovské a odborné bez maturity ,65 střední s maturitou ,07 Vysokoškolské ,43 nezjištěno ,37 Celkem ,00 O velmi příznivé sociálním profilu populace Prahy 2 hovoří i skladba ekonomicky aktivních podle odvětví z r. 2001, s převahou pracujících ve třetím sektoru (82%), zejména pak vysoké (37%) zastoupení pracujících v tzv. vyšších službách (školství, zdravotnictví, veřejná administrativa, finanční služby, sociální péče). Skladba podle zaměstnanosti v základních hospodářských odvětvích MČ Praha Počet % Ekonomicky aktivní celkem Primér 177 0,65 Sekundér ,71 Terciér ,64 z toho v tzv. vyšších službách ,40 Celkem ,00 Také podnikatelská aktivita místního obyvatelstva podporuje závěry o vysoké koncentraci středních a vyšších středních skupin obyvatel. Porovnání s rokem 2001 potom ukazuje na výrazný nárůst této složky v Praze 2. V roce 2001 bylo na Praze 2 evidováno 5004 podnikatelských subjektů v kategorii samostatně činných osob a v roce 2010 to je již soukromně podnikajících subjektů. Tento trend je v souladu s celopražským vývojem. Soukromí podnikatelé na Praze Počet Situace na trhu práce Situace na trhu práce měla od r pozitivní vývoj a to do roku V roce 2001 bylo ve sčítání evidováno 1443 osob hledajících práci a míra nezaměstnanosti byla 5,3%, v následujících letech se počet nezaměstnaných snižoval a zlom nastal v souvislosti s celosvětovou ekonomickou krizí. Situace na trhu práce není ani v současnosti nikterak vyhrocená, míra nezaměstnanosti je 5%, tj. mírně nižší než v Praze jako celku (5,3%). Na Praze 2 lze předpokládat určitý pozitivní vliv příznivé vzdělanostní skladby oproti celopražské situaci i vysokou nabídku pracovních míst v celém centrálním prostoru Prahy. Přesto na Praze 2 tvoří z celkového počtu uchazečů nezaměstnané osoby nad 50 let vyšší podíl (30,5 %) než v Praze jako celku (27,5%) - a to při relativně srovnatelném podílu obyvatel ve starší produktivní složce. Současně následující graf dokládá výrazný pokles nabídky volných pracovních míst po roce

9 Vývoj situace na trhu práce v Praze neumístění uchazeči volná pracovní místa Vývoj nezaměstnanosti a volných pracovních míst Neumístění uchazeči celkem Míra nezaměstnanosti 4,0 4,0 3,4 2,7 4,4 5,0 ve věku do 24 let nad 50 let / podle délky evidence více než 6 měsíců více než 12 měsíců Volná pracovní místa Dosažitelní uchazeči o zaměstnání Počet dosažitelných uchazečů na 1 volné místo 1,7 0,8 0,3 0,3 1,6 3, Vývoj domovního a bytového fondu Statistické údaje o kvantitativních i strukturálních charakteristikách domovního a bytového fondu jsou za městské části dostupné pouze ze sčítání Další vývoj lze pouze odhadovat z celopražských trendů a z údajů o nové výstavbě na Praze 2. V roce 2001 bylo v Praze 2 evidováno celkem domů (trvale obydlených 2188), z toho tvořily převahu (90%) bytové domy, 1,9% rodinné domy, zbývající podíl domy ostatní. Díky nové výstavbě v průběhu let se s největší pravděpodobností zastoupení rodinných domů ještě snížilo. Dokončené byty jsou evidovány pouze v bytových domech, částečně v nebytových domech. Bytový fond čítal v roce 2001 celkem bytů, v tom bylo 87% bytů trvale obydlených a 13% bytů neobydlených nebo obydlených přechodně. Lze předpokládat, že po r docházelo, ale již s nižší intenzitou než v letech devadesátých, k rušení bytů převodem na nebytovou funkci. V Praze jako celku bylo v tomto období zrušeno cca 1000 bytů. Zastoupení bytového fondu Prahy 2 je v rámci celé Prahy cca 5% a na Praze 2 by se v tomto poměru jednalo o cca 50 bytů. Vzhledem k atraktivitě prostoru pro nebytové funkce, vysokému stáří domovního fondu na Praze 2, ale i k existenci cca 3 % substandardních bytů v roce 2001 lze předpokládat vyšší participaci městské části Praha 2 na tomto procesu. 36

10 Období výstavby trvale obydlených domů MČ Praha 2 sčítání 2001 do , , , , ,9 nezj. 84 3,8 Celkem ,0 Bytový fond Prahy 2 jinak poskytoval (a poskytuje i dnes) velmi dobrý prostorový standard bydlení. Průměrná celková plocha bytu zde je byla vyšší než v Praze jako celku, kde působí efekt vysokého zastoupení panelové zástavby. Bytový fond 2001 Praha 2 Praha Abs. % Abs. % Byty celkem , z toho trvale obydlené , v bytových domech , v rodinných domech 48 0, Průměrný počet m2 celkové plochy na byt 70,8 Xx 66,7 Xx Průměrný počet osob v bytě 2,18 Xx 2,33 Xx Nová výstavba Odpad bytového fondu ( ) na Praze 2 zcela jistě plně nahradila nová bytová výstavba, i když byla její intenzita v celopražském srovnání velmi nízká. Průměrný počet ročně dokončených bytů byl na MČ Praha 2 pouze 2,74 bytu na 1000 obyvatel, v Praze 4,83 bytu. Srovnání intenzity bytové výstavby s celopražskou situací Dokončené byty Střední stavy obyvatel Byty na 1000 obyvatel středního stavu Abs. Abs Roční průměr Praha ,4 2,74 Hl.m.Praha ,3 4,83 Z celkového objemu 1327 dokončených bytů v letech bylo 35% dokončeno v roce 2008 celkem 20% bytů v roce V ostatních letech jsou počty dokončených bytů nízké, v rozmezí bytů. Dokončené byty Počet bytů

11 Nové byty vznikaly především v bytových domech (74,9%) a v nebytových domech (25%). Pouze 1 byt byl dokončen v rodinném domě. Skladba dokončených bytů v letech MČ Praha 2 Abs. % Dokončené byty celkem ,0 v tom v bytových domech ,9 v rodinných domech 1 0,1 v nebytových domech ,0 v domech s pečovatelskou službou 0 0,0 Specifikou Prahy 2 je značně vysoký počet a zastoupení dokončených bytů v nebytových domech na celkovém objemu dokončených bytů. Výstavba v nebytových domech realizovaná na Praze 2 (zejména v roce 2002, kdy bylo dokončeno 246 bytů v nebytových domech), tvoří 15% z celkového objemu těchto bytů dokončených v sledovaném období v celé Praze. Naopak se Praha 2 nepodílela na zvýšení potenciálu bytů zvláštního určení v DPS. Na Praze vznikaly tak jako jinde byty z velké části nástavbami a dostavbami. Část bytů ale vznikla výstavbou ucelených komplexů. Na Praze 2 jsou v sledovaném období evidovány dva takové počiny a to výstavba Rezidence Riegrovy sady na k. ú. Vinohrady a Žižkov se 152 byty Bytového komplexu Muška na k. ú. Nové Město a Vinohrady s 240 byty, 10 ateliéry, 312 garážemi a 2850m2 obchodních a nebytových ploch Vývoj vlastnických forem bydlení Prahu 2 charakterizoval v roce 2001 velmi vysoký podíl nájemního bydlení. Nájemní byty tvořily počtem 18,8 tis. jednoznačně převažující typ bydlení (84,3 %). Dominantní byly v této skupině byty soukromých majitelů, necelou třetinu (29%) tvořily byty v majetku obce (celkem 5476 bytů). V celém bytovém fondu bylo jejich zastoupení 25%. Trvale obydlené byty podle právního důvodu užívání MČ Praha 2 (2001) abs. % ve vlastním domě 477 2,1 v osobním vlastnictví ,2 byt nájemní ,3 byt člena bytového družstva 591 2,6 byt člena družstva nájemců ,7 Celkem ,0 Podíl nájemního bydlení ve vlastnictví státu se od roku 2001 postupně snižoval. V současnosti má MČ 4325 bytů, tj., 79% z objemu nájemních bytů v roce Současně je připravována další etapa prodeje, kdy bude nabízeno k prodeji 126 domů s 1695 byty. Při případném prodeji plného počtu takto nabídnutých obecních nájemních bytů by se snížil na 2630 bytů a byl by výrazně pod tzv. optimální hladinou obecního vlastnictví, za kterou je považováno 20% z bytového fondu. Motivem je uchování určitého objemu bytového fondu pro zajištění nezbytných funkcí a sociální potřeby MČ. Tato hodnota byla deklarována i v politice hl. m. Prahy. Proces privatizace v letech vedl k relativně rychlé proměně proporcí v právní formě bydlení směrem k výraznému posílení vlastnického bydlení na Praze 2. V poslední době jsme ovšem i na Praze 2 svědky procesu opačného, že dochází k výstavbě nájemních bytů (viz Bytový komplex Muška). 38

12 Vývoj počtu bytů v obecním vlastnictví MČ Praha Závěr Analýza základních tendencí vývoje demografické a sociálně ekonomické situace v Městské části Praha 2 ukázala řadu shodných tendencí s celoměstským vývojem, ale i některé odlišnosti, které vyplývají ze specifik Prahy 2 jako centrální části s vysokou atraktivitou pro nebytové funkce, s vysokou hustotou zástavby, a s odlišnou demografickou skladbou. To jsou faktory, které dlouhodobě nepříznivě ovlivňují celkové přírůstky početních stavů a vývoj počtu obyvatel na Praze 2, který byl i přes vysokou migrační atraktivitu městské části ztrátový. Také vliv výrazně zvýšené celopražské natality se zde promítl v menší míře. Zásadní rozdílem od celopražského vývoje je nízká dynamika bytové výstavby v ukazateli počtu dokončených bytů. Také struktura dokončených bytů vykazuje oproti celoměstské situaci určité odlišnosti především úplnou absenci výstavby rodinných domů a naopak vysoké zastoupení dokončených bytů v nebytových domech. Zásadní odlišností je vyšší tendence k intenzifikaci obytné funkce formou nástaveb a vestaveb a využitím proluk a vnitrobloků. Určitým unikátem je výstavba bytového komplexu nájemních bytů při novoměstských hradbách (spol. Muška) a výstavba bytového komplexu rezidence Riegrovy sady při Italské ulici (spol. CR-City a.s.). Jinak lze dokladovat, nebo alespoň odůvodněně předpokládat, srovnatelný (i když ne identický) vývoj a změny skladby obyvatel podle státní příslušnosti, (zvyšování podílu cizinců), podle sociálních charakteristik, zaměstnanosti i ekonomické situace. Shodné jsou i tendence k zvyšování vlastnického podílu bydlení a nedokončenost privatizačních procesů městských bytů. Obdobně dochází na Praze 2 ke zlepšování kvality bytového fondu i jeho energetické úspornosti regeneračními a modernizačními aktivitami. 39

7. ZÁKLADNÍ DEMOGRAFICKÉ A SOCIÁLNÍ TENDENCE VÝVOJE PRAHY 2 V LETECH 2001 2010, 2012

7. ZÁKLADNÍ DEMOGRAFICKÉ A SOCIÁLNÍ TENDENCE VÝVOJE PRAHY 2 V LETECH 2001 2010, 2012 7. ZÁKLADNÍ DEMOGRAFICKÉ A SOCIÁLNÍ TENDENCE VÝVOJE PRAHY 2 V LETECH 2001 2010, 2012 Demografické a sociálně ekonomické tendence vývoje MČ Praha 2 jsou z velké části srovnatelné s vývojem v celém hl. m.

Více

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel dlouhodobě. zásadní vliv na tento růst má migrace

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel dlouhodobě. zásadní vliv na tento růst má migrace DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ V Praze žilo k 31.12.1 1 257 158 obyvatel. V devadesátých letech počet obyvatel Prahy klesal, od roku 1 však setrvale roste, i když v období posledních dvou let nižším tempem. Tato změna

Více

Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy

Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy ÚTVAR ROZVOJE HL. M. PRAHY Odbor strategické koncepce Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy Zpracoval Petr Gibas, MSc. Odbor strategické koncepce, oddělení strategie

Více

1. Velikost pracovní síly

1. Velikost pracovní síly 1. Velikost pracovní síly Pracovní síla se v kraji snižuje i přes celorepublikový růst Pracovní síla v kraji v roce 9 představovala 9,9 tis. osob. Z dlouhodobého hlediska byla nejvyšší v roce 7, v následujících

Více

1. Počet, pohyb a věková struktura obyvatelstva

1. Počet, pohyb a věková struktura obyvatelstva 196 1965 197 198 199 2 25 21 196 1965 197 198 199 2 25 21 Počet obyvatel (stav k 31.12., v tis.) Počet cizinců (stav k 31.12. v tis.) Podíl z celkového obyvatelstva 1. Počet, pohyb a věková struktura obyvatelstva

Více

PŘEDSTAVENÍ ZLÍNSKÉHO KRAJE V ČÍSLECH

PŘEDSTAVENÍ ZLÍNSKÉHO KRAJE V ČÍSLECH PŘEDSTAVENÍ ZLÍNSKÉHO KRAJE V ČÍSLECH Ing. Leona Tolarová ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Obyvatelstvo ve Zlínském kraji Počet obyvatel v kraji v roce 2000 byl 595 023,

Více

3. Využití pracovní síly

3. Využití pracovní síly 3. Využití pracovní síly HDP vzrostl nejvíce ze všech krajů. Středočeský kraj zasáhla zhoršená ekonomická situace z let 28 a 29 méně citelně než jako celek. Zatímco HDP České republiky mezi roky 1995 a

Více

3. Domácnosti a bydlení seniorů

3. Domácnosti a bydlení seniorů 3. Domácnosti a bydlení seniorů Sčítání lidu, domů a bytů představuje jedinečný zdroj dat o velikosti a struktuře domácností jak v podrobnějším územním detailu, tak v kombinaci s charakteristikami úrovně

Více

1. Demografický vývoj

1. Demografický vývoj 1. Demografický vývoj Počet obyvatel je dlouhodobě stabilní, posledních pět let mírně klesal, tempo se v roce 215 zpomalilo obyvatelstvo ubylo ve třech okresech, trvale nejvíce ve správním obvodu ORP Broumov.

Více

Sociodemografická analýza SO ORP Mohelnice

Sociodemografická analýza SO ORP Mohelnice Sociodemografická analýza SO ORP Mohelnice Bc. Martin Šinál, 2019 Analýza byla zpracována v rámci projektu Střednědobé plánování rozvoje sociálních služeb SO ORP Mohelnice (CZ.03.2.63/0.0/0.0/16_063/0006549)

Více

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu 1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu Obyvatelstvo České republiky se v průběhu roku rozrostlo o 15,6 tisíce osob. Přibylo dětí a zejména seniorů. Stárnutí populace České republiky se znovu projevilo

Více

Rychlý růst vzdělanosti žen

Rychlý růst vzdělanosti žen 3. 11. 2016 Rychlý růst vzdělanosti žen V České republice rapidně roste úroveň formálního vzdělání. Ve věkové skupině 25-64letých v průběhu posledních deseti let počet obyvatel stagnoval, ale počet osob

Více

Využití pracovní síly

Využití pracovní síly Využití pracovní síly HDP na konci sledovaného období klesal výrazněji než v celé Rozhodující význam má v kraji zpracovatelský průmysl Hrubý domácí produkt na Vysočině obdobně jako v celé České republice

Více

1. VELIKOST PRACOVNÍ SÍLY

1. VELIKOST PRACOVNÍ SÍLY 1. VELIKOST PRACOVNÍ SÍLY Pracovní síla v hlavním městě dlouhodobě vzrůstá Graf č. 1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo ve věku 2 až 64 Pracovní síla vyjadřuje pracovní potenciál obyvatel v území. Zahrnuje

Více

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1.1 Sídelní struktura Liberecký kraj.. Území Libereckého kraje k 31. 12. 2011 představovalo 3 163,4 km 2. Administrativně je kraj rozdělen do 4 okresů (Česká Lípa, Jablonec nad Nisou,

Více

4. Osoby bydlící v zařízeních

4. Osoby bydlící v zařízeních 4. Osoby bydlící v zařízeních Ubytování v zařízení nesplňuje parametry bydlení v bytech, naopak poskytuje bydlícím osobám některé služby. Celkem bylo k 26. 3. 2011 ve všech typech zařízení sečteno 194

Více

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Počet obyvatel v kraji nadále klesá, trvale ve správním obvodu ORP Broumov... v roce 213 poklesl přirozenou měnou i vlivem stěhování. Počet obyvatel Královéhradeckého kraje dosáhl

Více

Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti

Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti Nezaměstnanost patří k nejsledovanějším ekonomickým ukazatelům. V České republice však existují minimálně dva ukazatele nezaměstnanosti, první je pravidelně zveřejňován

Více

Změny základních proporcí faktických manželství mezi lety 1991 a 2001

Změny základních proporcí faktických manželství mezi lety 1991 a 2001 1. Změny základních proporcí faktických manželství mezi lety a Období - bylo pro vývoj počtu a struktury faktických manželství obdobím významné změny trendu. Zatímco v předchozích letech či desetiletích

Více

-10 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

-10 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Hrubá míra migračního salda (promile) B Sociálně prostorová diferenciace Prahy v historické perspektivě 3.2 MIGRACE V PRAZE 2000 2013 Martin Ouředníček, Ivana Přidalová Migrační bilance Prahy je výslednicí

Více

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu 1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu V průběhu roku 216 se počet obyvatel České republiky zvýšil o 25, tisíce osob. Přibylo zejména seniorů, ale také dětí mladších 15 let. Nejvíce obyvatel se řadilo

Více

1. Velikost pracovní síly

1. Velikost pracovní síly 1. Velikost pracovní síly Hlavním zdrojem dat o tématu lidské zdroje je Výběrové šetření pracovních sil Velikost pracovní síly ovlivňuje řada faktorů.. Počet obyvatel ve věku 15 a více let rostl, pracovní

Více

7 Migrace. Tab. 7.1 Zahraniční migrace podle pohlaví, Tab. 7.2 Přistěhovalí podle věku,

7 Migrace. Tab. 7.1 Zahraniční migrace podle pohlaví, Tab. 7.2 Přistěhovalí podle věku, 7 Migrace Do České republiky se v roce 2016 přistěhovalo o 20,1 tisíce více osob, než se vystěhovalo. Občanů Slovenska, Ukrajiny a Rumunska přibylo na našem území nejvíce. Objem zahraničního stěhování

Více

TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE

TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE RESEARCH TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE ZPRÁVA O STAVU ZA 1/H1 5 7 9 1 11 1 13 Jan 1 Feb 1 March 1 April 1 May 1 June 1 5 7 9 1 11 1 13 1* 15* 1* Tato nová zpráva Vám poskytne aktuální informace

Více

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE červen 2013 1 Zpracovatel: GaREP, spol. s r.o. Náměstí 28. října 3 602 00 Brno RNDr. Hana Svobodová, Ph.D. RNDr. Kateřina Synková Ing. Jan Binek, Ph.D. 2 1.

Více

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty,

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty, 5 Potratovost Počet potratů se dlouhodobě snižuje a tento trend pokračoval i v roce. Registrovaných 7 potratů bylo 35,8 tisíce, čímž bylo opět překonáno historické minimum. Počet umělých přerušení těhotenství

Více

1. Vnitřní stěhování v České republice

1. Vnitřní stěhování v České republice 1. Vnitřní stěhování v České republice Objem vnitřní migrace v České republice je dán stěhováním z obce do jiné obce. Proto je třeba brát v úvahu, že souhrnný rozsah stěhování je ovlivněn i počtem obcí.

Více

7 Migrace. Tab. 7.1 Zahraniční migrace,

7 Migrace. Tab. 7.1 Zahraniční migrace, 7 Migrace Podle údajů z Informačního systému evidence obyvatel Ministerstva vnitra ČR (ISEO) a Cizineckého informačního systému (CIS), 10 jehož správcem je Ředitelství služby cizinecké policie, přibylo

Více

1. Demografický vývoj

1. Demografický vývoj 1. Demografický vývoj Karlovarský kraj je druhý nejmenší z krajů ČR a žije v něm nejméně obyvatel. Karlovarský kraj se rozkládá na 3,3 tis. km 2, což představuje 4,2 % území České republiky a je tak druhým

Více

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Sídelní struktura kraje se vyznačuje mimořádnou hustotou obyvatelstva a jeho koncentrací na území Ostravsko-karvinské aglomerace Moravskoslezský kraj se rozkládá na ploše 5 427 km

Více

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky.

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Demografický vývoj Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Tab. č.1: Vývoj počtu obyvatel ve Vnorovech v období

Více

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel oproti minulému roku mírně poklesl

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel oproti minulému roku mírně poklesl DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Počet obyvatel oproti minulému roku mírně poklesl Počtem obyvatel zaujímá Karlovarský kraj 2,9 % z celkového úhrnu ČR, a je tak nejméně lidnatým krajem. Na konci roku 2013 žilo v kraji

Více

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice 2 Obyvatelstvo Cílem této kapitoly je zhodnotit jednak současný a dále i budoucí demografický vývoj ve městě. Populační vývoj a zejména vývoj věkové struktury populace má zásadní vliv na poptávku po vzdělávacích,

Více

Tab Charakteristiky věkové struktury obyvatelstva podle správních obvodů ORP. Průměrný věk Index stáří Index závislosti I.

Tab Charakteristiky věkové struktury obyvatelstva podle správních obvodů ORP. Průměrný věk Index stáří Index závislosti I. 2.2.2. Obyvatelstvo podle pohlaví, věku, vzdělání a rodinného stavu Došlo k mírnému zmenšení podílu dětí ve věku 0 až 14 let na obyvatelstvu vývoj poměrových ukazatelů dokládá celkové populační stárnutí

Více

2. Regionální rozdíly uvnitř kraje v administrativně-správním členění

2. Regionální rozdíly uvnitř kraje v administrativně-správním členění 2. Regionální rozdíly uvnitř kraje v administrativně-správním členění 2.1. Sídelní struktura 2.1.1 Současná sídelní struktura Na základě ústavního zákona č. 347 platného od 1.1.2000 bylo vytvořeno na území

Více

TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI

TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI RELIK 2014. Reprodukce lidského kapitálu vzájemné vazby a souvislosti. 24. 25. listopadu 2014 TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Kotýnková Magdalena Abstrakt Stárnutí obyvatelstva,

Více

RESEARCH TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE ZPRÁVA O STAVU ZA ROK 2013

RESEARCH TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE ZPRÁVA O STAVU ZA ROK 2013 RESEARCH TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE ZPRÁVA O STAVU ZA ROK 213 25 2 27 28 29 21 211 212 March 213 June 213 Sept 213 Oct 13 Nov 213 Dec 213 25 2 27 28 29 21 211 212 213 214* 215* Tato nově publikovaná

Více

Jihomoravský kraj z pohledu regionálních účtů

Jihomoravský kraj z pohledu regionálních účtů kraj z pohledu regionálních účtů Úvod V návaznosti na předběžnou sestavu ročních národních účtů zveřejněnou 3. června 216 publikoval ČSÚ k 15. prosinci 216 také předběžné údaje regionálních účtů za rok

Více

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu 1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu Počet obyvatel České republiky se v průběhu roku 214, po úbytku v předchozím roce, opět zvýšil. Ve věkovém složení přibylo dětí a zejména seniorů. Populace dále

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Katedra statistiky TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Demografický vývoj v České republice v návaznosti na evropské a celosvětové trendy Jméno autora:

Více

Jihomoravský kraj v roce 2013 z pohledu regionálních účtů

Jihomoravský kraj v roce 2013 z pohledu regionálních účtů kraj v roce 213 z pohledu regionálních účtů Úvod V návaznosti na mimořádnou revizi národních účtů publikovanou v říjnu 214 a na předběžnou sestavu ročních národních účtů za rok 213 publikoval ČSÚ k 15.

Více

vodní plochy 3,4% lesní pozemky 7,8% trvalé travní porosty 3,1% ovocné sady 0,6%

vodní plochy 3,4% lesní pozemky 7,8% trvalé travní porosty 3,1% ovocné sady 0,6% Neratovice Správní obvod Neratovice se nachází na severu kraje a sousedí s obvody Brandýs nad Labem-St.Bol., Kralupy nad Vltavou a Mělník. Povrch obvodu je nížinatý, rozkládá se kolem řeky Labe a je součástí

Více

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu 1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu Počet obyvatel České republiky se v průběhu roku 217 zvýšil o 31,2 tisíce. Přibylo seniorů ve věku 65 a více let a dětí mladších 15 let, naopak osob v produktivním

Více

IV. PORODNOST. Tab. IV.1 Narození,

IV. PORODNOST. Tab. IV.1 Narození, IV. PORODNOST V průběhu roku 2008 se v České republice živě narodilo 119 570 dětí 7, o 4,9 tisíce více než v roce předcházejícím. Počet živě narozených dětí roste nepřetržitě od roku 2002, avšak meziroční

Více

Aktualizace 2014 STUDIE SÍDELNÍ STRUKTURY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE. Příloha - B Mapové výstupy. INSTITUT REGIONÁLNÍCH INFORMACÍ, s.r.o

Aktualizace 2014 STUDIE SÍDELNÍ STRUKTURY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE. Příloha - B Mapové výstupy. INSTITUT REGIONÁLNÍCH INFORMACÍ, s.r.o Aktualizace 2014 STUDIE SÍDELNÍ STRUKTURY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE Příloha - B Mapové výstupy INSTITUT REGIONÁLNÍCH INFORMACÍ, s.r.o. 4. 2. 2015 1 Tato část je přílohou ke Studii sídelní struktury Moravskoslezského

Více

2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ. Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných.

2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ. Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných. 2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných. Podle výsledků Výběrového šetření pracovní sil (VŠPS) představovala v Kraji Vysočina v roce 21 pracovní síla téměř 254 tis. osob, z tohoto

Více

3. PŘISTĚHOVALÍ DO PRAHY

3. PŘISTĚHOVALÍ DO PRAHY 3. PŘISTĚHOVALÍ DO PRAHY Mezi, kteří se do Česka přistěhovali v letech 2001 2011, jich 34,7 % směřovalo do hlavního města Jak již bylo uvedeno několikrát dříve v textu, absolutní počet přistěhovalých osob

Více

4. VYSTĚHOVALÍ Z PRAHY

4. VYSTĚHOVALÍ Z PRAHY 4. VYSTĚHOVALÍ Z PRAHY Za celé období let 2001 2011 se z Prahy vystěhovalo 294,3 tis. osob. Počty vystěhovalých od roku 2006 klesají s výjimkou roku 2010. Vystěhovalí z Prahy směřovali většinou do jiných

Více

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065 PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 29-265 1. Demografická konference Ph.D. studentů demografie Praha, 26.11.29 Český statistický úřad, oddělení demografie PROJEKCE ČSÚ 29 ZÁKLADNÍ FAKTA vypracována

Více

1. VÝVOJ EKONOMICKÉ AKTIVITY

1. VÝVOJ EKONOMICKÉ AKTIVITY 1. VÝVOJ EKONOMICKÉ AKTIVITY Ve sledovaném období mezi lety 2002 až 2009 se plynule zvyšoval celkový počet obyvatel v České republice. Početní růst může být způsoben jednak rozdílem mezi počtem narozených

Více

Dlouhodobý vývoj nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji

Dlouhodobý vývoj nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji Dlouhodobý vývoj nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji Nezaměstnanost se jedním z negativních důsledků společenských, ekonomických a sociálních změn, ke kterým došlo v České republice po roce 1989. Postupem

Více

Česko a Slovensko 20 let samostatnosti z pohledu demografického vývoje. Tomáš Fiala Jitka Langhamrová

Česko a Slovensko 20 let samostatnosti z pohledu demografického vývoje. Tomáš Fiala Jitka Langhamrová Česko a Slovensko 20 let samostatnosti z pohledu demografického vývoje Tomáš Fiala Jitka Langhamrová 1 Připravovaná stejnojmenná publikace: Úvod autorský tým za : katedra demografie fakulty informatiky

Více

4 Porodnost a plodnost

4 Porodnost a plodnost 4 Porodnost a plodnost V roce 211 bylo zaznamenáno 18 673 živě narozených dětí. Počet živě narozených se již třetím rokem snižoval. Zatímco v letech 29-21 byl meziroční pokles 1,2 tisíce, v roce 211 se

Více

POROVNÁNÍ SPRÁVNÍCH OBVODŮ

POROVNÁNÍ SPRÁVNÍCH OBVODŮ 4. Trh práce Ekonomická aktivita obyvatelstva podle SLDB Při sčítání v roce 2001 bylo v Moravskoslezském kraji 630 679 ekonomicky aktivních obyvatel. Z toho žen bylo 45,4 %. Největší podíl 46,1 % tvořily

Více

5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení

5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení 5.8 BYDLENÍ 5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení V Královéhradeckém kraji převládá venkovské osídlení s nadprůměrným zastoupením nejmenších obcí s méně než 1 tis. obyvatel a s

Více

Sociodemografická analýza správního obvodu města Frenštát pod Radhoštěm

Sociodemografická analýza správního obvodu města Frenštát pod Radhoštěm Sociodemografická analýza správního obvodu města Frenštát pod Radhoštěm Zpracoval Institut komunitního rozvoje Na Hradbách 6, 702 00 Ostrava institut@ikor.cz www.ikor.cz 596 138 006 731 462 017 Ing. Dana

Více

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty,

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty, 5 Potratovost V roce bylo zaznamenáno 7 38 864 potratů, z toho bylo 13 637 samovolných potratů a 24 055 umělých přerušení těhotenství. Celkový počet potratů se již třetím rokem snižoval. Úhrnná potratovost

Více

3. Využití pracovní síly

3. Využití pracovní síly 3. Využití pracovní síly Ekonomické postavení Karlovarského kraje se zhoršuje Zvyšuje se HDP na 1 zaměstnaného Důležitým faktorem situace na trhu práce (tj. využití lidských zdrojů) je celkový ekonomický

Více

7 Migrace. Tab. 7.1 Zahraniční migrace podle pohlaví,

7 Migrace. Tab. 7.1 Zahraniční migrace podle pohlaví, 7 Migrace Poprvé po roce 2001 bylo v roce 2013 znovu zaznamenáno záporné saldo zahraniční migrace. Počet vystěhovalých se meziročně zvýšil na 30,9 tisíce a převýšil počet přistěhovalých o 1 297 osob. Mezi

Více

III. ROZVODOVOST. Tab. III.1 Ukazatele rozvodovosti,

III. ROZVODOVOST. Tab. III.1 Ukazatele rozvodovosti, III. ROZVODOVOST Ani v roce 08 absolutní počet nově rozvedených manželství nikterak nevybočil z úrovně posledních let. Celkem bylo schváleno 31 300 návrhů na rozvod 3, z nichž 65 % iniciovaly ženy. V relaci

Více

4. Peněžní příjmy a vydání domácností ČR

4. Peněžní příjmy a vydání domácností ČR 4. Peněžní příjmy a vydání domácností ČR Národní účty a rodinné účty různé poslání Rychlejší růst spotřeby domácností než HDP Značný růst výdajů domácností na bydlení Různorodé problémy související s tvorbou

Více

3. Domácnosti a bydlení seniorů

3. Domácnosti a bydlení seniorů 3. Domácnosti a bydlení seniorů Hodnocení bydlení seniorů je možné pouze na základě výsledků sčítání lidu, domu a bytů (SLDB), které jediné přináší podrobné údaje o ech a úrovni jejich bydlení. Podle výsledků

Více

VĚKOVÉ SLOŽENÍ OBYVATELSTVA HL. M. PRAHY

VĚKOVÉ SLOŽENÍ OBYVATELSTVA HL. M. PRAHY LIDÉ A SPOLEČNOST Ročník 2012 Obyvatelstvo Praha, 2012 Kód publikace: 104003-12 Č. j.: 00961/2012-7101 VĚKOVÉ SLOŽENÍ OBYVATELSTVA HL. M. PRAHY v roce 2011 Zpracoval: Krajská správa ČSÚ v hl. m. Praze,

Více

Rezidenční development v Praze

Rezidenční development v Praze Rezidenční development v Praze Pavlína Rödlová Pražský rezidenční trh tvoří v rámci České republiky specifickou oblast. Koncentruje se zde vysoká poptávka i nabídka rezidenčních nemovitostí, stejně jako

Více

4. Ekonomická aktivita obyvatelstva

4. Ekonomická aktivita obyvatelstva 4. Ekonomická aktivita obyvatelstva 4.1. Zaměstnaní, nezaměstnaní, ekonomicky neaktivní Z celkového počtu obyvatel kraje bylo 48,6 % ekonomicky aktivních. Z celkového počtu obyvatel Zlínského kraje bylo

Více

z toho (%) nezaměstnaní pracující ženy na mateřské dovolené důchodci

z toho (%) nezaměstnaní pracující ženy na mateřské dovolené důchodci 4. Trh práce Ekonomická aktivita podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů 2001 Podíl ekonomicky aktivních osob byl v roce 2001 ve Zlínském kraji o 0,6 procentního bodu nižší než v České republice a v rámci

Více

SEMINÁŘ č. 1. Základní pojmy a výpočty obyvatelstvo, vzdělání, ekonomická aktivita, nezaměstnanost

SEMINÁŘ č. 1. Základní pojmy a výpočty obyvatelstvo, vzdělání, ekonomická aktivita, nezaměstnanost SEMINÁŘ č. 1 Základní pojmy a výpočty obyvatelstvo, vzdělání, ekonomická aktivita, nezaměstnanost STRUKTURA OBYVATELSTVA Obecná hustota zalidnění h S P S počet obyvatel P jednotka plochy (obvykle se udává

Více

1. 1BDEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

1. 1BDEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1. 1BDEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Počet obyvatel začal v kraji mírně klesat v roce 211 poklesl přirozenou měnou i vlivem stěhování. Vliv SLDB 211 představuje snížení početního stavu obyvatel kraje. Královéhradecký

Více

5. Osoby bydlící mimo byty a zařízení (nouzové bydlení)

5. Osoby bydlící mimo byty a zařízení (nouzové bydlení) 5. bydlící mimo byty a zařízení (nouzové bydlení) Skupina osob bydlících mimo byty a zařízení byla složena z typově různých skupin osob, které měly odlišné charakteristiky. Byly to: osoby bydlící v rekreační

Více

4. Ekonomická aktivita obyvatelstva

4. Ekonomická aktivita obyvatelstva 4. Ekonomická aktivita obyvatelstva 4.1. Zaměstnaní, nezaměstnaní, ekonomicky neaktivní Ekonomicky aktivní v kraji činili 139 871 osob. Počet ekonomicky aktivních obyvatel v Karlovarském kraji činil při

Více

3. EKONOMICKÝ VÝVOJ 1

3. EKONOMICKÝ VÝVOJ 1 3. EKONOMICKÝ VÝVOJ 1 Ve struktuře ekonomiky Prahy podle hrubé přidané hodnoty převažují odvětví sektoru služeb. Vybavenost domácností počítači je v Praze nad průměrem ČR; domácnosti s počítačem v Praze

Více

Prognóza počtu a věkové struktury obyvatel MČ Praha-Satalice do roku 2025

Prognóza počtu a věkové struktury obyvatel MČ Praha-Satalice do roku 2025 Prognóza počtu a věkové struktury obyvatel MČ Praha-Satalice do roku 2025 Březen 2016 Zpracoval: RNDr. Tomáš Brabec, Ph.D. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy Sekce strategií a politik, Kancelář

Více

RESEARCH TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE ZPRÁVA O STAVU ZA ROK 2012

RESEARCH TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE ZPRÁVA O STAVU ZA ROK 2012 RESEARCH TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE ZPRÁVA O STAVU ZA ROK 212 25 26 27 28 29 21 211 212 213* 214* Dovolujeme si Vám nabídnout zprávu týkající se stavu na pražském rezidenčním trhu v roce 212.

Více

Nemocenské pojištění v roce 2007

Nemocenské pojištění v roce 2007 Nemocenské pojištění v roce 2007 statistická informace Počet pojištěnců Průměrný počet nemocensky pojištěných za období až 2007 činil 4 469 tis. osob a byl tak o 1,8 % (78 tis. osob) vyšší než ve stejném

Více

4. 3. Váha nefinančních firem pod zahraniční kontrolou na investicích sektoru nefinančních podniků a v české ekonomice

4. 3. Váha nefinančních firem pod zahraniční kontrolou na investicích sektoru nefinančních podniků a v české ekonomice 4. 3. Váha nefinančních firem kontrolou na investicích sektoru nefinančních podniků a v české ekonomice 4.3.1. Spojitost s přílivem přímých investic Odlišnost pojmů Je třeba rozlišovat termín příliv přímých

Více

Regionální profil trhu práce v Plzeňském kraji - shrnutí poznatků

Regionální profil trhu práce v Plzeňském kraji - shrnutí poznatků Projekt KOMPAS Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o.p.s. Regionální profil trhu práce v Plzeňském kraji - shrnutí poznatků Řídící výbor Teritoriálního paktu zaměstnanosti Plzeňského kraje

Více

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR Národní hospodářství tí a sociální systém ČR ObN 3. ročník Ekonomické sektory: Národní hospodářství primární (zemědělství a hornictví) sekundární í( (zpracovatelský průmysl) ů terciární (poskytování služeb)

Více

Základní trendy aktuálního populačního vývoje ČR

Základní trendy aktuálního populačního vývoje ČR Demografický výhled České republiky a očekávané trendy populačního vývoje Boris Burcin Tomáš Kučera Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra demografie a geodemografie Perspektiva českého

Více

VĚKOVÉ SLOŽENÍ OBYVATELSTVA HL. M. PRAHY

VĚKOVÉ SLOŽENÍ OBYVATELSTVA HL. M. PRAHY LIDÉ A SPOLEČNOST Ročník 2011 Obyvatelstvo Praha, 2011 Kód publikace: 104003-11 Č. j.: 00482/2011-7105 VĚKOVÉ SLOŽENÍ OBYVATELSTVA HL. M. PRAHY v roce 2010 Zpracoval: Oddělení regionálních analýz a informačních

Více

Obyvatelstvo a bydlení

Obyvatelstvo a bydlení Strategický plán města Plzně Tematická analýza Obyvatelstvo a bydlení (pracovní verze k 6. 5. 2016) Plzeň, květen 2016 1 Zpracovatelský kolektiv Členové pracovní skupiny: RNDr. Miroslav Kopecký Ing. Zdeněk

Více

Tab Vývoj základních ukazatelů dojížďky za prací v letech 1991 a v tom. v tom celkem. denně celkem muži ženy muži ženy

Tab Vývoj základních ukazatelů dojížďky za prací v letech 1991 a v tom. v tom celkem. denně celkem muži ženy muži ženy 2. Vyjížďka za prací 2.1 Vývoj vyjížďky za prací a její intenzity K datu sčítání žilo v Jihomoravském kraji 1 127 718 obyvatel (546 818 mužů a 580 900 žen). Z tohoto počtu obyvatel bylo 568 315 osob ekonomicky

Více

3. Úroveň vzdělání obyvatelstva ČR podle výsledků sčítání lidu v roce 2001

3. Úroveň vzdělání obyvatelstva ČR podle výsledků sčítání lidu v roce 2001 3. Úroveň obyvatelstva ČR podle výsledků sčítání lidu v roce 2001 3.1 Vzdělání mužů a žen podle věkových skupin Výsledky sčítání lidu 2001 doložily probíhající proces stárnutí populace České republiky.

Více

10 Místní části města Kopřivnice

10 Místní části města Kopřivnice 10 Místní části města Kopřivnice Město Kopřivnice je rozděleno pro statistické účely na dvacet základních sídelních jednotek 23, které lze sloučit do čtyř ucelených částí městské sídlo Kopřivnice, přilehlá

Více

5. DOMÁCNOSTI NA TRHU PRÁCE

5. DOMÁCNOSTI NA TRHU PRÁCE 5. DOMÁCNOSTI NA TRHU PRÁCE Výběrové šetření pracovních sil je zdroj, který v době mezi sčítáními poskytuje základní informace o změnách ve struktuře hospodařících domácností (HD) založených na společném

Více

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami. Měsíční statistická zpráva

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami. Měsíční statistická zpráva Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami Měsíční statistická zpráva červen 2016 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky Informace o nezaměstnanosti ve

Více

2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v kraji Vysočina

2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v kraji Vysočina 2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v kraji Vysočina 2.1. Charakteristika domovního a bytového fondu a úrovně bydlení Podrobné údaje o stávajícím bytovém fondu, jeho velikosti a struktuře,

Více

2.4. Věková struktura ekonomicky aktivních cizinců a obyvatelstva ČR zaměstnaného v NH

2.4. Věková struktura ekonomicky aktivních cizinců a obyvatelstva ČR zaměstnaného v NH 2.4. Věková struktura ekonomicky aktivních cizinců a obyvatelstva ČR zaměstnaného v NH 2.4.1. Srovnání věkové struktury ekonomicky aktivních cizinců a obyvatelstva ČR zaměstnaného v NH Věková struktura

Více

1. Vývoj počtu ekonomických subjektů v ČR od roku 2000

1. Vývoj počtu ekonomických subjektů v ČR od roku 2000 1. Vývoj počtu ekonomických subjektů v ČR od u 2000 1.1. Celkový vývoj Charakteristika celkového vývoje ekonomických subjektů v ČR vychází z údajů registru ekonomických subjektů (RES), kde se evidují všechny

Více

zastavěné plochy a nádvoří 1,1% vodní plochy 2,6%

zastavěné plochy a nádvoří 1,1% vodní plochy 2,6% Dobříš Správní obvod Dobříš se nachází v jižní části Středočeského kraje obklopen obvody Příbram, Hořovice, Beroun, Černošice, Benešov a Sedlčany. Povrch tvoří z části Brdská vrchovina a z části Středočeská

Více

z toho v rodinných domu v letech domech (%)

z toho v rodinných domu v letech domech (%) 6. Domy a byty Domovní fond Zlínského kraje podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů představuje 6,8 % domovního fondu České republiky a Zlínský kraj se tak řadí na páté místo v rámci krajů České republiky.

Více

2. DEMOGRAFIE A BYDLENÍ

2. DEMOGRAFIE A BYDLENÍ 2. DEMOGRAFIE A BYDLENÍ 1. Počet obyvatel Tab.: Počet obyvatel za rok 24 (včetně přilehlých částí) 198 1991 Muži 13 456 13 396 13 363 13 352 13 434 13 463 13 346 Ženy 14 354 14 258 14 333 14 34 14 33 14

Více

6. ÚROVEŇ VZDĚLÁNÍ OBYVATELSTVA

6. ÚROVEŇ VZDĚLÁNÍ OBYVATELSTVA 6. ÚROVEŇ VZDĚLÁNÍ OBYVATELSTVA 6.1 Vývoj vzdělanosti obyvatel ČR Při sčítání lidu byla otázka na nejvyšší vyplňovana pouze 15letými a staršími osobami podle nejvyšší dokončené školy. Škála zjišťovaných

Více

2 Sňatečnost. Tab. 2.1 Sňatky podle pořadí,

2 Sňatečnost. Tab. 2.1 Sňatky podle pořadí, 2 Sňatečnost Obyvatelé ČR v roce 2012 uzavřeli 45,2 tisíce manželství, o 69 více než v roce předchozím. Intenzita sňatečnosti svobodných dále poklesla, průměrný věk při prvním sňatku se u žen nezměnil,

Více

Benchmarking ORP Rychnov n/kn

Benchmarking ORP Rychnov n/kn Benchmarking ORP Rychnov n/kn pro projekt Systémové podpory rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností Zpracovatelé: Realizační tým ORP Rychnov nad Kněžnou

Více

3. Ekonomický vývoj. Silná ekonomika s rostoucím sektorem služeb. Nadprůměrné využívání informačních a komunikačních technologií % 60

3. Ekonomický vývoj. Silná ekonomika s rostoucím sektorem služeb. Nadprůměrné využívání informačních a komunikačních technologií % 60 3. Ekonomický vývoj Silná ekonomika s rostoucím sektorem služeb Nadprůměrné využívání informačních a komunikačních technologií 9 Hlavní město Praha má výrazně odlišnou strukturu v zaměstnanosti i ekonomické

Více

vodní plochy 2,0% lesní pozemky 27,6%

vodní plochy 2,0% lesní pozemky 27,6% Černošice Správní obvod Černošice se nachází uprostřed kraje, kde ze západu obepíná hlavní město Prahu. Většina povrchu náleží k tzv. Brdské oblasti, konkrétně se jedná o Pražskou plošinu. Na jihu sem

Více

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami. Měsíční statistická zpráva

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami. Měsíční statistická zpráva Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami Měsíční statistická zpráva srpen 2016 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky Informace o nezaměstnanosti ve Středočeském

Více

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu 1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu V průběhu roku 213 pokračoval v České republice proces stárnutí populace. Zvýšil se průměrný věk obyvatel (na 41,5 let) i počet a podíl osob ve věku 65 a více

Více

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Počet obyvatel kraje poklesl Každý šestý obyvatel kraje bydlí v krajském městě Rok 2013 představoval další pokles počtu obyvatel Olomouckého kraje. Na konci roku žilo v kraji celkem

Více

VYBRANÉ ÚDAJE O BYDLENÍ 2010

VYBRANÉ ÚDAJE O BYDLENÍ 2010 VYBRANÉ ÚDAJE O BYDLENÍ 2010 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ODBOR POLITIKY BYDLENÍ ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE PROSINEC 2010 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Odbor politiky bydlení Ústav územního rozvoje

Více