Květen vlna

Transkript

1 Květen vlna

2 Informace o projektu

3 Základní informace Zadavatel výzkumu Česká televize Realizátor výzkumu TNS Aisa Termín sběru dat až Způsob sběru dat CATI (Computer Assisted Telephone Interview) s využitím náhodného generování mobilních telefonních čísel a pevných linek. Počet respondentů 200 Vážení Statistická chyba Statistická chyba volebního modelu Finální datový soubor byl převážen podle základních sociodemografických ukazatelů (pohlaví, věk, kraj, velikost místa bydliště a vzdělání). V rámci převážení dat bylo také zohledněno minulé volební chování respondentů, konkrétně účast či preferovaná strana v parlamentních volbách v roce 203. xxx ±,2 p.b. v případě, že názor zastává 5 % dotázaných ± 2,5 p.b. v případě, že názor zastává 25 % dotázaných ± 2,8 p.b. v případě, že názor zastává 50 % dotázaných ± 2,5 p.b. v případě, že názor zastává 75 % dotázaných ±,2 p.b. v případě, že názor zastává 95 % dotázaných u jednotlivých stran v rozmezí ±, p.b. až ± 3, p.b. 3

4 Struktura váženého datového souboru Pohlaví Muži Ženy 48,7 % 5,3 % Věk 8-29 let let let 60+ 8,5 % 28,8 % 23,9 % 28,8 % Vzdělání Základní škola a SŠ bez maturity Střední škola s maturitou Vysoká / vyšší odborná škola 52,3 % 32,7 % 5,0 % Velikost místa bydliště Méně než Více než Praha 7,0 % 2,6 % 8, % 8,6 % 2,5 % 2,2 % Kraj Praha Středočeský kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Ústecký kraj Pardubický kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Jihomoravský kraj Moravskoslezský kraj Vysočina Zlínský kraj Olomoucký kraj 2,2 % 2, % 2,8 % 5,5 % 6,0 % 7,8 % 4,9 % 4, % 5,3 %,2 %,6 % 4,8 % 5,6 % 6, % 4

5 Detailní výsledky / volební model / ochota jít k volbám / pevnost přesvědčení o volbě

6 Volební model /aktuální měření Květnový volební model roku 205 ukazuje, že by hranici 5 % nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny překročilo 6 politických stran nebo hnutí. Oproti dubnovému modelu došlo k několika významnějším změnám ve volebních preferencích. Bez ohledu na tyto změny ale zůstává hnutí ANO nejsilnějším politickým subjektem následovaným ČSSD a s větším odstupem pak KSČM, TOP 09 a ODS. K významnému posunu ve smyslu posílení došlo u voličské základny KSČM (2 p.b.), a to zejména mezi lidmi se základním vzděláním. Druhou stranou, která zaznamenala růst, je TOP 09 (,5 p.b.), která posílila u věkové skupiny let. Naopak k oslabení došlo u Strany Zelených a Úsvitu (shodně p.b.). Na hranici statistické významnosti pak došlo k poklesu i u hnutí ANO (dáno zejména poklesem podpory u mladých lidí do 29 let) a ODS. Jako stabilní se jeví voličské základny ČSSD a KDU-ČSL, kde nedošlo za poslední měsíc k žádnému významnému posunu. Vývoj preferencí jednotlivých subjektů ukazuje graf na následující straně. Posun v pořadí Rozdíl proti dubnu 205 Rozdíl proti volbám ANO 29,0% -2,5 +0,5 ČSSD 20,5% +0,0 +0,0 KSČM 2,0% +2,0-3,0 TOP 09 9,5% +,5-2,5 ODS 8,0% -,0 +0,5 KDU-ČSL 6,5% -0,5-0,5 Piráti 3,0% -0,5 +0,5 Zelení 2,5% -,0-0,5 Úsvit 2,5% -,0-4,5 ostatní 6,5%,0 Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 200 rozhovorů, z nichž do volebního modelu vstupuje 805 respondentů. Konstrukce volebního modelu je popsána detailně v příloze této zprávy. Dotazování probíhalo ve dnech až prostřednictvím technologie CATI. Poznámka: Zobrazeny jsou strany se současným ziskem alespoň 2 %; výsledky jsou zaokrouhlovány na půl procenta. Statistická chyba volebního modelu u jednotlivých stran se pohybuje v rozmezí ±, % až ±3, %. 8

7 Únor 4 Březen 4 Duben 4 Květen 4 Červen /Červenec 4 Červenec 4 (odhad) Srpen 4 Září 4 Říjen 4 Listopad 4 Prosinec 4 (odhad) Leden 5 Únor 5 Březen 5 Duben 5 Květen 5 Volební model /vývoj Preference hnutí ANO spadla na úroveň z března 205, KSČM naopak posílila. Vyrovnané preference zaznamenala ČSSD i KDU-ČSL. Na pravicové straně spektra je situace ODS i přes nepatrné změny poměrně vyrovnaná, TOP 09 ale zaznamenala mírný nárůst preferencí, čímž se téměř dostala na preference, jež dosahovala v době svého dlouhodobého maxima z počátku tohoto roku. Hnutí Úsvit je v současné PS nejslabším politickým subjektem, a i nadále pokračuje významný pokles jeho preferencí. 40% V V2 35% 30% ANO 29,0 % 25% 20% ČSSD 20,5 % 5% 0% 5% 0% KSČM 2,0 % TOP 09 9,5 % ODS 8,0 % KDU-ČSL 6,5 % Piráti 3,0 % Zelení 2,5 % Úsvit 2,5 % Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 200 rozhovorů, z nichž do volebního modelu vstupuje 805 respondentů. Konstrukce volebního modelu a termíny sběru dat jsou popsány detailně v příloze této zprávy. Dotazování probíhalo prostřednictvím technologie CATI. Poznámka: Zobrazeny jsou strany se současným ziskem alespoň 2 %; výsledky jsou zaokrouhlovány na půl procenta. Statistická chyba volebního modelu se v aktuální vlně měření pohybuje u jednotlivých stran v rozmezí ±, % až ±3, %. V Volby do Evropského parlamentu ; V2 Krajské volby a. kolo senátních voleb , 2. kolo senátních v

8 Aktuální volební preference Volební model / současné preference ve srovnání s volebním chováním ve volbách do PS PČR v roce 203 Z dlouhodobého pohledu se ukazuje, že struktura voličů jednotlivých stran zůstává v čase spíše neměnná. Pokud ale srovnáme aktuální volební preference s chováním ve volbách do PS PČR v roce 203, zjistíme, že zhruba polovina podporovatelů hnutí ANO volila toto hnutí v minulých volbách. V prvních měsících po volbách nicméně strana získala preference další části voličů, jejichž struktura se zásadním způsobem neproměňuje: asi čtvrtinu jejího aktuálního elektorátu tvoří minulí voliči jiných stran, čtvrtina se voleb nezúčastnila. Dlouhodobě tedy platí, že v případě voličů ANO se jedná o velmi heterogenní skupinu, která je ve svých názorech, oproti voličům tradičnějších, dlouhodobě vyprofilovaných stran (jako ČSSD, KDU-ČSL, ODS nebo TOP 09), poměrně nejednotná. ODS zaznamenala oproti minulému měření opětovné posílení svých tradičních voličů. Oslabení naopak zaznamenala ČSSD. Volební chování ve volbách do PS PČR v roce 203 volil stranu volil někoho jiného nevolil, neví ANO ČSSD KSČM TOP ODS KDU-ČSL Piráti* Zelení* Úsvit* % 20% 40% 60% 80% 00% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 200 rozhovorů, z nichž do volebního modelu vstupuje 805 respondentů. Konstrukce volebního modelu je popsána detailně v příloze této zprávy. Dotazování probíhalo ve dnech až prostřednictvím technologie CATI. * Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty. 0

9 Ochota jít k volbám 46 % respondentů deklarovalo, že by se určitě zúčastnilo voleb do Poslanecké sněmovny PČR v případě, že by se konaly tento týden. Dalších 9 % by se jich spíše zúčastnilo. Nejedná se však o odhad případné volební účasti, ale o deklaraci respondentů vztaženou k současnosti. Otázka: Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zúčastnil(a) byste se jich? určitě ano spíše ano 2% % spíše ne 46% 3% určitě ne 9% neví/bez odpovědi Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 200 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech až prostřednictvím technologie CATI.

10 Únor 4 Březen 4 Duben 4 Květen 4 Červen /Červenec 4 Červenec 4 (odhad) Srpen 4 Září 4 Říjen 4 Listopad 4 Prosinec 4 (odhad) Leden 5 Únor 5 Březen 5 Duben 5 Květen 5 Ochota jít k volbám / vývoj Z grafu zobrazujícího vývoj hodnot deklarované ochoty zúčastnit se voleb do Poslanecké sněmovny PČR, která je v našem případě definována jako součet odpovědí určitě ano a spíše ano, je zřejmé, že se dlouhodobě pohybuje na úrovni přibližně 2/3 potenciálních voličů a současné měření z tohoto průměru nijak nevybočuje. Indikovaný trendový pokles z minulého měření se obrátil v mírný vzestup. Jednotlivé výkyvy se pohybují pod hranicí statistické významnosti. Z dlouhodobějšího hlediska došlo od začátku měření, tedy od února 204, k většímu poklesu deklarované ochoty zúčastnit se voleb do Poslanecké sněmovny PČR pouze v loňském roce v době voleb do Evropského parlamentu a v menší míře také v podzimním období, kdy kromě senátních voleb proběhly také oslavy výročí 7. listopadu. Zřejmě v souvislosti s hojně diskutovanými činy a výroky prezidenta Miloše Zemana tehdy současně došlo také k celkovému poklesu pozitivního hodnocení nálady ve společnosti i politické situace. Otázka: Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zúčastnil(a) byste se jich? určitě ano + spíše ano 75% V V2 70% 65% 60% % 50% 45% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 200 respondentů. Dotazování probíhalo prostřednictvím technologie CATI. Termíny sběru dat jsou popsány v příloze této zprávy. Poznámka: V Volby do Evropského parlamentu ; V2 Krajské volby a. kolo senátních voleb , 2. kolo senátních v

11 Ekonomický status Vzdělání Věková kategorie Pohlaví Ochota jít k volbám / třídění dle sociodemografií Vyšší deklarovaná ochota jít k volbám dlouhodobě převládá u mužů, středoškolsky nebo vysokoškolsky vzdělaných občanů a spíše občanů starších. V minulém měření jsme zaznamenali pokles ochoty účastnit se voleb u skupiny lidí ve věku 8 29 let. V aktuálním měření došlo u této skupiny k nárůstu ochoty účastnit se, a to nad hodnotu dlouhodobého průměru. Otázka: Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zúčastnil(a) byste se jich? určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne neví/bez odpovědi Total muž žena let let let a více let základní, vyučen maturita vysokoškolské zaměstnanec(kyně) podnikatel(ka) ekonomicky neaktivní % 20% 40% 60% 80% 00% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 200 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech až prostřednictvím technologie CATI. 3

12 Ochota jít k volbám / třídění dle volebních preferencí Pokud jde o voliče jednotlivých stran, pak aktuálně největší ochotu jít k volbám, vyjádřenou odpovědí určitě ano, deklarují voliči ODS a KSČM. V součtu odpovědí určitě ano a spíše ano jsou to tradičně příznivci KDU-ČSL. Oproti předchozímu měření došlo k nepatrnému nárůstu ochoty právě u voličů KSČM, resp. došlo k posílení odpovědi určitě ano na úkor spíše ano. Naopak pokles odpovědí určitě ano nastal mezi příznivci KDU-ČSL. Celkový pokles pak mezi příznivci TOP 09. Všechny zmíněné změny se ale pohybují pod hranicí statistické významnosti. Metodologická poznámka: Výsledky tříděné přes preferované strany se na první pohled mohou zdát zvláštní tím, že se prakticky u všech stran objevuje určitě ano častěji než u celku. To je ale dáno tím, že v tomto třídění se logicky nezobrazují respondenti, kteří uvádějí, že by k volbám určitě nedorazili, ale pouze ti, kteří nějakou stranu preferují a jsou přirozeně ochotnější jít k volbám. Otázka: Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zúčastnil(a) byste se jich? určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne neví/bez odpovědi Total ANO ČSSD KSČM TOP ODS KDU-ČSL Piráti * Zelení * Úsvit * % 20% 40% 60% 80% 00% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 200 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech až prostřednictvím technologie CATI. * Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty. 4

13 Pevnost přesvědčení o volbě O své současné preferenci strany nebo hnutí v případě voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky je pevně rozhodnuto 4 % voličů, dalších 27 % by pak své rozhodnutí spíše neměnilo. Zbylá necelá čtvrtina voličů je ve svých preferencích spíše nestabilní, připouští možnost změny a často osciluje mezi tradiční stranou, ke které inklinovali dříve, a alternativami v podobě nově vzniklých stran a uskupení (viz. Proměny politických základen na straně 0). Otázka: Je toto Vaše rozhodnutí volit stranu již pevné, nebo se Vaše rozhodnutí může ještě změnit? Vyberte prosím jednu z následujících možností... jste pevně rozhodnut(a) volit tuto stranu nebo hnutí je pravděpodobné, že byste volil(a) tuto stranu nebo hnutí je možné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní je dost pravděpodobné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní 24% 7% % 27% 4% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let, kteří vybrali některý politický subjekt. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 200 rozhovorů, z nichž politický subjekt vybralo 879 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech až prostřednictvím technologie CATI. 5

14 Únor 4 Březen 4 Duben 4 Květen 4 Červen /Červenec 4 Červenec 4 (odhad) Srpen 4 Září 4 Říjen 4 Listopad 4 Prosinec 4 (odhad) Leden 5 Únor 5 Březen 5 Duben 5 Květen 5 Pevnost přesvědčení o volbě / vývoj Graf na této straně ukazuje, do jaké míry se mění pevnost přesvědčení o volbě v čase. Z grafu je patrné, že voliči jsou ve své pevnosti přesvědčení o volbě dlouhodobě velmi konzistentní. Oproti poslednímu měření nedošlo k žádné významné změně. Otázka: Je toto Vaše rozhodnutí volit stranu již pevné, nebo se Vaše rozhodnutí může ještě změnit? Vyberte prosím jednu z následujících možností... neví/bez odpovědi je dost pravděpodobné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní je možné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní je pravděpodobné, že byste volil(a) tuto stranu nebo hnutí jste pevně rozhodnutý/á volit tuto stranu nebo hnutí 00% 80% % 40% % % Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let, kteří vybrali některý politický subjekt. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 200 rozhovorů, z nichž politický subjekt vybralo v poslední vlně 879 respondentů. Dotazování probíhalo prostřednictvím technologie CATI. Termíny sběru dat jsou popsány v příloze této zprávy. 6

15 Ekonomick ý status Vzdělání Věková kategorie Pohlaví Pevnost přesvědčení o volbě / třídění dle sociodemografií Ze sociodemografického hlediska lze konstatovat, že pevnost přesvědčení kopíruje věk a vzdělání; vycházíme přitom z dlouhodobého pozorování. Čím jsou voliči starší, tím více se zdá být pravděpodobné, že budou věrní jedné straně. U vzdělání je trend přesně opačný: čím vyšší je, tím je také pravděpodobnější, že voliči svou preferenci ještě změní (mezi občany se základním vzděláním a vyučenými je sice nejmenší podíl voličů, ale ti patří častěji mezi pevně rozhodnuté). Oproti poslednímu měření došlo u skupiny lidí ve věku 8 29 let k nárůstu těch nejvíce nerozhodných. Otázka: Je toto Vaše rozhodnutí volit stranu již pevné, nebo se Vaše rozhodnutí může ještě změnit? Vyberte prosím jednu z následujících možností... jste pevně rozhodnut(a) volit tuto stranu nebo hnutí je pravděpodobné, že byste volil(a) tuto stranu nebo hnutí je možné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní je dost pravděpodobné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní neví/bez odpovědi Total muž žena 8-29 let let let 60 a více let základní, vyučen maturita vysokoškolské zaměstnanec(kyně) podnikatel(ka) ekonomicky neaktivní % 20% 40% 60% 80% 00% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let, kteří vybrali některý politický subjekt. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 200 rozhovorů, z nichž politický subjekt vybralo v poslední vlně 879 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech až prostřednictvím technologie CATI. 7

16 Pevnost přesvědčení o volbě / třídění dle volebních preferencí Co se politických preferencí týče, nejpevnější pouto ke straně dlouhodobě vykazují voliči KSČM. Mezi další politické subjekty, které mají nejvíce pevně rozhodnutých voličů, patří dvě vládní strany ANO a ČSSD. V dubnovém měření jsme zaznamenali posun u KDU-ČSL, u nichž narostl podíl pevně rozhodnutých na úkor pravděpodobně rozhodnutých. Tento poměr se v aktuálním měření opět obrátil. Indikativní nárůst nejpevněji rozhodnutých voličů jsme v květnovém měření zaznamenali u ODS. Významná změna nastala u hnutí Úsvit, kde velmi významně narostl podíl nejméně rozhodnutých voličů. Otázka: Je toto Vaše rozhodnutí volit stranu již pevné, nebo se Vaše rozhodnutí může ještě změnit? Vyberte prosím jednu z následujících možností... jste pevně rozhodnut(a) volit tuto stranu nebo hnutí je pravděpodobné, že byste volil(a) tuto stranu nebo hnutí je možné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní je dost pravděpodobné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní neví/bez odpovědi Total ANO ČSSD KSČM TOP ODS KDU-ČSL Piráti * Zelení * Úsvit * % 20% 40% 60% 80% 00% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 8 let, kteří vybrali některý politický subjekt. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 200 rozhovorů, z nichž politický subjekt vybralo v poslední vlně 879 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech až prostřednictvím technologie CATI. * Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty. 8

17 Přílohy

18 Organizační informace Výzkumná agentura Česká televize přizvala ke spolupráci na kontinuálním předvolebním výzkumu voličských preferencí a nálad renomovanou výzkumnou agenturu TNS Aisa. Agentura disponuje potřebným technickým zázemím a zkušenými odborníky, kteří jsou garanty úspěšné realizace projektu. TNS Aisa je řádným členem asociace výzkumných agentur SIMAR a má svého zástupce v mezinárodní organizaci ESOMAR. Z tohoto titulu je agentura povinna dbát na dodržování odborných standardů a kvality odváděné práce. Členstvím ve zmíněných asociacích se agentura také zavazuje k tomu, že může být v případě pochybností kdykoliv podrobena jejich kontrole. Spolupráce mezi Českou televizí a výzkumnou agenturou Metodická příprava kontinuálního předvolebního výzkumu, zpracování dat, jejich analýza i příprava zpráv probíhá ve vzájemné součinnosti České televize a agentury TNS Aisa. K tomu účelu byl vytvořen procesní tým složený ze zástupců obou stran, který má na starost dohled nad celým výzkumným procesem. Realizační tým TNS Aisa Ředitel společnosti TNS Aisa Bronislav Kvasnička Vedoucí projektu David Fiala Exekuce projektu Eva Králová, Petr Šobotník Česká televize Vedoucí týmu ČT Renata Týmová Analytik ČT Martin Převrátil Analytik ČT Jiří Kubíček Sběr dat Daniel Horna Zpracování dat Petr Bucek 50

19 Termín realizace Sběr dat jednotlivých vln byl realizován v následujících termínech:. vlna / únor vlna / březen vlna / duben vlna / květen vlna / červen/červenec vlna / srpen vlna / září vlna / říjen vlna / listopad vlna / leden vlna / únor vlna / březen vlna / duben vlna / květen

20 Organizační informace Metoda sběru dat Data byla sbírána metodou telefonických rozhovorů se záznamem do počítače (CATI). Dotazování probíhalo z CATI centra agentury TNS Aisa v Praze. Výběr respondentů Výběr respondentů byl náhodný. Kontaktní čísla na mobilní telefony i pevné linky byla generována náhodně počítačem (ze všech přidělených čísel a kódů ze stránek ČTÚ byly do generování zařazeny tyto oblasti: Veřejná mobilní telefonní síť a Veřejná pevná telefonní síť). V případě úspěšného dovolání a souhlasu s rozhovorem byla dotazována osoba, která zvedla telefon. Kontrola sběru dat Telefonický sběr dat podléhal kontinuálnímu monitoringu supervizorů v reálném čase. Ze všech rozhovorů byl pořízen audiozáznam, který bude v souladu s právními předpisy na omezenou dobu archivován pro případnou kontrolu ze strany zadavatele či jiných oprávněných institucí. Vážení dat Data byla vážena na základní sociodemografické ukazatele, tedy na kombinaci věku a pohlaví, na vzdělání, na velikost místa bydliště a na kraj. Oporou při stanovení kvót byla aktuální data Českého statistického úřadu. V rámci převážení dat bylo také zohledněno minulé volební chování respondentů, konkrétně účast či preferovaná strana v parlamentních volbách v roce 203. Zpracování dat Zpracování dat probíhalo v těsné součinnosti odborných pracovníků České televize a agentury TNS Aisa. Předem byly definovány standardní postupy a skripty pro automatizované zpracování dat, včetně postupů pro vážení dat a konstrukci volebního modelu. Z důvodů eliminace případných chyb ve fázi zpracování dat byl datový soubor z aktuální vlny výzkumu nezávisle na sobě analyzován jak odbornými pracovníky České televize, tak analytiky agentury TNS Aisa a výsledky byly následně podrobeny srovnání. Prezentované výstupy tak lze považovat za nezávisle ověřené z obou stran. 52

21 Konstrukce volebního modelu Volební model je matematický konstrukt, který by měl věrněji než samotné volební preference odrážet rozložení sil jednotlivých politických uskupení v době sběru dat. Metodika výzkumu se inspiruje dlouholetým ověřeným přístupem ke zjišťování volebních preferencí Infratest Dimap (dceřiná společnost TNS Infratest v Německu), která od roku 996 zjišťuje volební preference ve všech spolkových i zemských volbách pro veřejnoprávní TV ARD. Ředitel Infratest Dimap Richard Hilmer říká: "Volební model ČT je ambiciózní a odpovídá všem nárokům." Do volebního modelu vstupují pouze respondenti, kteří: nevylučují svoji účast ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR (Otázka 2 =, 2, 3), uvedou konkrétní preferované politické uskupení pro volby do Poslanecké sněmovny PČR (Otázka 3 nebo Otázka 5) a nepovažují za pravděpodobné, že by aktuálně preferované uskupení vyměnili za jiné (Otázka 6 =, 2, 3) Volební preference respondentů, kteří splní všechny tři podmínky, jsou sumarizovány a přepočteny na 00 %. Tím vznikne volební model, který je obvykle prezentován v podobě grafu. Politická uskupení, která dosáhnou nízkých hodnot, bývají v grafických výstupech zahrnuta do kategorie Ostatní. Přesné znění otázek vstupujících do volebního modelu viz následující strany. 53

22 Dotazník Otázka. Jak byste celkově ohodnotil(a) aktuální politickou situaci v České republice? Řekl(a) byste o ní, že je... - velmi dobrá, 2 - spíše dobrá, 3 - spíše špatná, 4 - velmi špatná; odmítá odpovědět, neví Otázka 2. Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zúčastnil(a) byste se jich? - určitě ano, 2 - spíše ano, 3 - spíše ne, 4 - určitě ne; odmítá odpovědět, neví Otázka 3. Pro respondenty, kteří v otázce 2 uvedou, že se určitě nebo spíše zúčastní voleb: Jakou politickou stranu nebo hnutí byste v takovém případě volil(a)? Pro respondenty, kteří v otázce 2 uvedou, že se spíše nezúčastní nebo neví: Pokud byste přece jen k volbám šel(šla), jakou politickou stranu nebo hnutí byste volil(a)? Zobrazen seznam stran pro tuto otázku viz konec dotazníku Otázka 4. Pro respondenty, kteří v otázce 3 neuvedou konkrétní stranu vyjma těch, co nepůjdou k volbám: Neuvedl(a) jste, jakou politickou stranu nebo hnutí byste volil(a). Přesto, o jakých stranách nebo hnutích byste reálně uvažoval(a), a u kterých tedy existuje možnost, že byste je mohl(a) volit, pokud by se volby do Poslanecké sněmovny konaly příští týden? Kdyby se volby konaly příští týden, uvažoval(a) byste o volbě politické strany nebo hnutí... - ano, 2 - ne, 3 - neznáte tuto stranu nebo hnutí; odmítá odpovědět, neví Zobrazen seznam stran pro tuto otázku viz konec dotazníku Otázka 5. Pro respondenty, kteří v otázce 4 uvedli více než jednu stranu, pro ostatní je tato otázka zaznamenána automaticky: Uvedl(a) jste, že pokud by se volby konaly příští týden, reálně byste uvažoval(a) o následujících politických stranách nebo hnutích... Kdybyste si musel(a) zvolit pouze jednu stranu nebo hnutí, které by to bylo? Zobrazen seznam stran pro tuto otázku viz konec dotazníku 54

23 Dotazník Otázka 6. Pro respondenty, kteří se určitě nebo spíše zúčastní voleb a zároveň v otázce 3 uvedou konkrétní stranu: Je toto Vaše rozhodnutí volit (STRANA) již pevné, nebo se Vaše rozhodnutí může ještě změnit? Pro respondenty, kteří se určitě nebo spíše zúčastní voleb a zároveň v otázce 5 uvedou konkrétní stranu / NEBO pokud se spíše nezúčastní voleb nebo neví a zároveň pokud v otázce 3 NEBO 5 uvedou konkrétní stranu: Bylo by toto Vaše rozhodnutí volit (STRANA) již pevné, nebo by se Vaše rozhodnutí mohlo ještě změnit? Vyberte prosím jednu z následujících možností... - jste pevně rozhodnut(a) volit tuto stranu nebo hnutí, 2 - je pravděpodobné, že byste volil(a) tuto stranu nebo hnutí, 3 - je možné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní, 4 - je dost pravděpodobné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní; odmítá odpovědět, neví Otázka 7. Zúčastnil(a) jste se posledních voleb do Poslanecké sněmovny, ze kterých vzešla současná vláda? - ano, 2 - ne; odmítá odpovědět, neví Otázka 8. Pro respondenty, kteří se zúčastnili posledních voleb do PS PČR: Jakou politickou stranu nebo hnutí jste v posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 203 volil(a)? Zobrazen seznam stran pro tuto otázku viz konec dotazníku Otázka 9. Do jaké míry důvěřujete, nebo nedůvěřujete současné vládě? - rozhodně důvěřujete, 2 - spíše důvěřujete, 3 - spíše nedůvěřujete, 4 - vůbec nedůvěřujete; odmítá odpovědět, neví Otázka 0. Pokud byste se v budoucnu dostal(a) do složité osobní situace, a někdo by vám nabídl, že za úplatek Váš problém obratem vyřeší, nakolik je pravděpodobné, že byste takovou žádost o úplatek přijal(a)?" - Velmi pravděpodobné, 2 - Spíše pravděpodobné, 3 - Spíše nepravděpodobné, 4 - Zcela nepravděpodobné; odmítá odpovědět, neví 55

24 Dotazník Otázka. Bez ohledu na to, o jakou situaci se jednalo, měl(a) jste během posledního roku pocit, že by od Vás někdo očekával úplatek? ano, 2 ne; odmítá odpovědět, neví Otázka 2. Současná vláda si na začátku svého působení stanovila několik programových oblastí jako priority. Jak byste ohodnotil(a) práci současné vlády v následujících oblastech? Ohodnoťte, prosím, známkami až 5 jako ve škole, následující oblasti... Zajišťování ekonomické prosperity země Pomoc lidem žijícím v hmotné nouzi Hospodárné nakládání s veřejnými prostředky Boj proti korupci a hospodářské kriminalitě Celkový rozvoj veřejných služeb jako je školství, zdravotnictví, doprava a bezpečnost Prosazování zájmů České republiky v Evropské unii a NATO, 2, 3, 4, 5; odmítá odpovědět, neví Otázka 3. Podniká, podle Vašeho názoru, vláda České Republiky dostatečné kroky pro dosažení efektivního výběru daní? - určitě ano, 2 - spíše ano, 3 - spíše ne, 4 - určitě ne; odmítá odpovědět, neví Otázka 4. Zákonodárci mohou, nebo by měli, při tvorbě různých zákonů spolupracovat s různými skupinami. S jakými skupinami by podle Vás měli obecně spolupracovat nejčastěji? Můžete vybrat maximálně 3 skupiny. Nestranní odborníci z daného oboru Nevládní organice, která se tématem zabývá Odbory a zástupci zaměstnavatelů Firmy z daného odvětví Profesní komory z daného oboru (např. Advokátní, lékařská apod.) Ministerstva pod jejichž kompetenci navrhovaný zákon spadá Zástupci institucí, kterých se navrhovaný zákon týká někdo jiný (vypište) s nikým odmítá odpovědět, neví 56

25 Dotazník Otázka 5. A s jakou skupinou podle Vás nejvíce zákonodárci při tvorbě zákonů nyní nejčastěji spolupracují? Opět můžete vybrat maximálně 3 skupiny Nestranní odborníci z daného oboru Nevládní organice, která se tématem zabývá Odbory a zástupci zaměstnavatelů Firmy z daného odvětví Profesní komory z daného oboru (např. Advokátní, lékařská apod.) Ministerstva pod jejichž kompetenci navrhovaný zákon spadá Zástupci institucí, kterých se navrhovaný zákon týká někdo jiný (vypište) s nikým odmítá odpovědět, neví Otázka 5. Nyní Vám přečtu několik témat a Vy mi prosím řekněte, do jaké míry každé z nich považujete za klíčové pro řešení korupce v České republice. K hodnocení použijte škálu od do 7, kde znamená, že téma je velmi důležité pro řešení problému korupce a 7 znamená, že téma není vůbec důležité pro řešení problému korupce. Můžete také uvést, že dané téma vůbec neznáte., 2, 3, 4, 5, 6, 7; odmítá odpovědět, neví 57

26 Dotazník Seznam zobrazovaných stran a hnutí pro otázky 3, 4, 5, 8. Aktiv nezávislých občanů ANO Piráti - Česká pirátská strana ČSSD - Česká strana sociálně demokratická DSSS - Dělnická strana sociální spravedlnosti Hlavu vzhůru - volební blok KDU-ČSL - Křesťanská demokratická unie Československá strana lidová Klub angažovaných nestraníků (KAN) Koruna Česká, monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska KSČM - Komunistická strana Čech a Moravy LES - Liberálně ekologická strana NS-LEV 2 - Národní socialisté Levice 2. Století Občané 20 ODS - Občanská demokratická strana Romská demokratická strana (RDS) SPO - Strana práv občanů Strana soukromníků České republiky (SsČR) Svoboda a přímá demokracie Svobodní - Strana svobodných občanů Strana zelených (SZ) Suverenita - Strana zdravého rozumu TOP 09 Úsvit přímé demokracie 2 Volte Pravý Blok - politické hnutí Změna jiná strana nebo hnutí { VYPIŠTE } { NENABÍZEJTE } žádnou, k volbám by nešel(la) { NENABÍZEJTE } odmítá odpovědět { NENABÍZEJTE } neví Nedotazováno v otázce č.8, strana založena v květnu V otázce č.8 dotazován původní název Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury 58

27 Slovníček základních pojmů CATI Je zkratka z anglických slov Computer Assisted Telephone Interview. Jedná se o dotazování respondentů pomocí telefonních linek. V případě tohoto konkrétního výzkumu šlo o náhodné generování pevných i mobilních čísel tak, aby každé číslo mělo stejnou pravděpodobnost se do výzkumu dostat. ESOMAR Světová organizace pro výzkum veřejného mínění a marketingový výzkum. Založena v roce 948, jako European Society for Opinion and Marketing Research. Sídlí v Amsterdamu - SIMAR Neziskové sdružení českých výzkumných agentur Založeno v Praze v roce 994. Náhodný výběr Postup založený na matematické statistické teorii pravděpodobnosti. Jednotky jsou do výběru zahrnuty na základě pravděpodobnostních pravidel a procedur. Reprezentativní vzorek Reprezentativní je taková skupina, která svým složením kopíruje složení celé populace, na kterou se výzkum vztahuje. Statistická chyba To je chyba, které se dopouštíme tím, že výsledky dosažené na výběrovém vzorku zobecňujeme na celou populaci. Vážení dat Pomocí tzv. vážení upravujeme strukturu výběrového vzorku tak, aby odpovídala struktuře celé populace (např. vzhledem k pohlaví, věku apod.). Volební model Je matematický konstrukt, který by měl věrněji než samotné volební preference odrážet rozložení sil jednotlivých politických uskupení v době sběru dat. Volební potenciál Představuje v daný okamžik maximální hypotetický podíl hlasů, který může každý politický subjekt získat. Součet potenciálů jednotlivých subjektů je více než 00%, jelikož každý oprávněný volič je zahrnut v potenciálu všech subjektů, o kterých v daný okamžik uvažuje. Volební preference Jsou pouze deklarovaným postojem celé dospělé populace. Mimo konkrétní strany zahrnují i odpovědi typu nevím nebo voleb bych se nezúčastnil(a). Součet odpovědí je v tomto případě roven 00%. Preference ale v žádném případě v sobě nezohledňují případnou pevnost rozhodnutí. V této souvislosti tak jednoznačně nelze hovořit o rozložení sil jednotlivých politických uskupení. 59