STUDIE SÍDELNÍ STRUKTURY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

Transkript

1 PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o STUDIE SÍDELNÍ STRUKTURY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE Příloha č. 1 Socio-demografický a ekonomický rozbor za jednotlivé SO ORP Ing. Lubor Hruška-Tvrdý, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o

2 Tato část je přílohou ke Studii sídelní struktury Moravskoslezského kraje, kterou zpracovala společnost PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Švabinského 1749/19, Moravská Ostrava IČ: , Tel.: , info@rozvoj-obce.cz.

3 OBSAH MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ... 4 SO ORP BÍLOVEC SO ORP BOHUMÍN SO ORP BRUNTÁL SO ORP ČESKÝ TĚŠÍN SO ORP FRENŠTÁT POD RADHOŠTĚM SO ORP FRÝDEK MÍSTEK SO ORP FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ SO ORP HAVÍŘOV SO ORP HLUČÍN SO ORP JABLUNKOV SO ORP KARVINÁ SO ORP KOPŘIVNICE SO ORP KRAVAŘE SO ORP KRNOV SO ORP NOVÝ JIČÍN SO ORP ODRY SO ORP OPAVA SO ORP ORLOVÁ SO ORP OSTRAVA SO ORP RÝMAŘOV SO ORP TŘINEC SO ORP VÍTKOV SEZNAM ZDROJŮ A POUŽITÁ LITERATURA POUŽITÉ ZKRATKY

4 MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Moravskoslezský kraj je nejvýchodnějším krajem České republiky ležící na pomezí Moravy a Slezska. Budeme-li vnímat kraj nadregionálně, pak je jeho poloha na hranici tří států téměř ve středu evropského prostoru velice výhodná. Pokud se zaměříme na celou Evropu, pak se region nachází mezi rakouskou Vídní, polskou Hornoslezskou aglomerací a slovenskou Bratislavou. Jedná se o geograficky velice rozmanitý region. Ze západu je sevřen masívem Hrubého Jeseníku s nejvyšším vrcholem kraje a celé Moravy horou Praděd (1 491 m n. m.). Hornatina postupně přechází do Nízkého Jeseníku, náhorní plošiny s pozvolnějším terénem, a Oderských vrchů. Střední část kraje je charakteristická hustě osídleným nížinatým terénem Opavské nížiny, Ostravské pánve a Moravské brány. Směrem na jihovýchod krajina opět získává horský charakter a kulminuje hřbety Beskyd u slovenské hranice Moravskoslezských s nejvyšším vrcholem Lysou horou (1 323 m n. m.) a Slezských Beskyd na hranici s Polskou republikou. Region zaujímá rozlohu km ² a skládá se z celkem 6 okresů (od západu Bruntál, Opava, Nový Jičín, Ostrava-město, Karviná a Frýdek-Místek) a území 22 obcí s rozšířenou působností. V kraji se nachází celkem 5 statutárních měst, 35 měst, 3 městyse a 300 obcí. V čele Moravskoslezského kraje stojí hejtman, jeho sídelním městem je Ostrava. Stav obyvatelstva regionu dne byl obyvatel, což je nejvíce mezi kraji v České republice. Největší město Ostrava mělo k obyvatel. Dalšími významnými sídly jsou podle počtu obyvatel Havířov, Karviná, Frýdek- Místek, Opava nebo Třinec. Pro kraj je typické, že ve městech nad 10 tisíc obyvatel žije většina, to je 67 %, obyvatel kraje. Z hospodářského hlediska kraj od minulosti patří ke stěžejním průmyslovým lokalitám České republiky, což je dáno především tím, že je významným nalezištěm černého uhlí, které podmínilo rozvoj dalších průmyslových odvětví, jako je hutnictví, chemický průmysl, strojírenství. Kromě toho se zde vyskytují i polymetalické rudy, ložiska zemního plynu, vápence, žuly, štěrkopísků apod. V současné době je postupně těžký průmysl nahrazován lehkým a službami. Dnes se jako nejzávažnější problém pozůstatku průmyslové výroby jeví kontaminace půdy a podzemních vod v důsledku průmyslové činnosti, důlní poklesy a znečištění povrchových vod a ovzduší. V zemědělské oblasti je reliéf krajiny vhodný především k pastevectví, pěstování obilovin a brambor. Podíl HDP Moravskoslezského kraje na 1 obyvatele je 6. v mezikrajovém srovnání a na tvorbě HDP v ČR se podílí 9,7 %. Na regionálním hrubém domácím produktu se 30 % podílí zpracovatelský průmysl, 11 % obchod, 10 % nemovitosti a služby pro podniky. Těžba uhlí se podílí téměř 7 %. (ČSÚ, 2005) Průměrná míra registrované nezaměstnanosti činila v roce ,17 %, průměrná hrubá měsíční mzda je Kč. V kraji se nachází celkem 20 průmyslových zón na rozloze hektarů. Moravskoslezský kraj je působištěm zahraničních podnikatelů. Moravskoslezský kraj má předpoklady pro rozvoj nových průmyslových odvětví má připravenou technickou inteligenci i vědecko-výzkumné zázemí na vysokých školách, výzkumných pracovištích i podnicích. Leží na hlavní trase VI. multimediálního koridoru B větve transevropské komunikační sítě TINA i na E-tazích. Má také dostatečně kapacitní všechny technické sítě vodovodní, kanalizační, elektrické i plynové. 4

5 SOCIO DEMOGRAFICKÝ ROZBOR V Moravskoslezském kraji žilo k obyvatel, ke stejnému dni v roce 2011 tento počet klesl na obyvatel. SO ORP s největším počtem obyvatel k je Ostrava ( obyvatel), poté následuje SO ORP Frýdek-Místek ( obyvatel), SO ORP Opava ( obyvatel), SO ORP Havířov ( obyvatel) a SO ORP Karviná ( obyvatel). K největší změně v počtu obyvatel mezi lety došlo v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí, kde počet obyvatel vzrostl o 6,9 % (1 514 obyvatel). Dalším SO ORP s nárůstem počtu obyvatel byly Kravaře (3 %, 619 obyvatel), dále Frenštát pod Radhoštěm (1,9 %, 365 obyvatel) a Frýdek-Místek (1,5 %, obyvatel). Naopak k největšímu poklesu v počtu obyvatel mezi lety došlo v SO ORP Orlová (- 5,6 %, obyvatel), SO ORP Karviná (-4,9 %, obyvatel), SO ORP Rýmařov (-4,8 %, -837 obyvatel) a SO ORP Český Těšín (-3,2 %, -884 obyvatel). SO ORP Ostrava je vzhledem k vývoji počtu obyvatel mezi lety ztrátový, počet obyvatel ve sledovaném období klesl o 2,9 %, tj. o obyvatel. Celkově lze Moravskoslezský kraj charakterizovat jako ztrátový vzhledem k vývoji počtu obyvatel. V letech zde počet obyvatel poklesl o 1,7 %, tj obyvatel. Tabulka 1: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Moravskoslezského kraje mezi lety Rok Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 SO ORP Absolutně Relativně (%) Bílovec ,1 Bohumín ,1 Bruntál ,5 Český Těšín ,2 Frenštát pod Radhoštěm ,9 Frýdek - Místek ,5 Frýdlant nad Ostravicí ,9 Havířov ,2 Hlučín ,2 Jablunkov ,3 Karviná ,9 Kopřivnice ,9 Kravaře ,0 Krnov ,5 Nový Jičín ,1 Odry ,5 Opava ,5 Orlová ,6 Ostrava ,9 Rýmařov ,8 Třinec ,9 Vítkov ,3 Moravskoslezský kraj ,7 Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednu Pozn.: relativní změna = (stav stav2001) / stav2001 * 100 V období let se v Moravskoslezském kraji narodilo obyvatel a obyvatel zemřelo. SO ORP s největším přirozeným přírůstkem je Kopřivnice (663 obyvatel), SO ORP Frýdek- Místek (437 obyvatel), SO ORP Bruntál (356 obyvatel) a SO ORP Nový Jičín (281 obyvatel). Naopak záporný přirozený přírůstek byl zaznamenán v SO ORP Ostrava ( obyvatel), SO ORP Karviná ( obyvatel) a SO ORP Třinec (-888 obyvatel). Kladné migrační saldo je nejvýraznější v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí (2 272 obyvatel), dále pak v SO ORP Frýdek-Místek (1 232 obyvatel) a v SO ORP Hlučín (975 obyvatel). Většina SO ORP Moravskoslezského kraje však disponuje záporným migračním saldem, nejvíce se tento fakt 5

6 projevuje v SO ORP Ostrava ( obyvatel), v SO ORP Havířov (-2 478obyvatel), v SO ORP Karviná ( obyvatel) a v SO ORP Orlová ( obyvatel). Vzhledem k přirozenému přírůstku a migračnímu saldu je Moravskoslezský kraj charakterizován jako ztrátový. Přirozený přírůstek dosáhl v celém kraji v letech záporné hodnoty obyvatel a migrační saldo bylo rovněž záporné, obyvatel. Tabulka 2: Vliv přirozené změny a migrace na počet obyvatel v SO ORP Moravskoslezského kraje za období SO ORP Narození Zemřelí Přirozený přírůstek Migrační saldo Bílovec Bohumín Bruntál Český Těšín Frenštát pod Radhoštěm Frýdek - Místek Frýdlant nad Ostravicí Havířov Hlučín Jablunkov Karviná Kopřivnice Kravaře Krnov Nový Jičín Odry Opava Orlová Ostrava Rýmařov Třinec Vítkov Moravskoslezský kraj Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, roční údaje V roce 2000 tvořila věková skupina do 14 let v rámci celého Moravskoslezského kraje 17,6 %, věková skupina let 70,2 % a věková skupina nad 65 let 12,2 % obyvatel kraje. Tento poměr se do roku 2010 změnil, vzrostl počet obyvatel ve věkové skupině nad 65 let (na 14,9 %) a to na úkor obyvatel věkové skupiny do 14 let (14,3 %). Podíl obyvatel ve věkové skupině let zůstal v podstatě zachován (70,9 %). SO ORP s nejpočetnější dětskou složkou se stala v roce 2000 Orlová, zatímco v roce 2010 to byl SO ORP Jablunkov, SO ORP Vítkov a SO ORP Odry. Věková skupina let byla nejpočetněji zastoupena v roce 2000 v SO ORP Karviná a SO ORP Rýmařov, zatímco v roce 2010 bylo obyvatel této věkové skupiny nejvíce v SO ORP Orlová a SO ORP Bruntál. Obyvatel spadajících do věkové skupiny nad 65 let bylo v roce 2000 nejvíce v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí, zatímco v roce 2010 se tento podíl rozložil rovnoměrně mezi SO ORP Havířov, SO ORP Třinec a SO ORP Hlučín. Index stáří dosahoval v roce 2000 nejvyšší hodnoty v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí (94,5) a SO ORP Bohumín (80,6). Naproti tomu v roce 2010 index stáří vzrostl na nejvyšší hodnotu 121,3 v SO ORP Havířov, SO ORP Karviná (118,3) a SO ORP Frýdlant nad Ostravicí (113,2). Nejnižší hodnota indexu stáří v roce 2000 byla zjištěna v SO OPR Kopřivnice (55,9), v roce 2010 to bylo v SO ORP Odry (88,7). Celkem 10 SO ORP Moravskoslezského kraje dosáhlo v roce 2010 indexu stáří hodnoty větší než 100. Index stáří Moravskoslezského kraje vzrost od roku 2000 z 69,3 do roku 2010 na 104,3. 6

7 Tabulka 3: Věková struktura SO ORP Moravskoslezského kraje k a k Věková skupina v Věková skupina v Index SO ORP r (%) r (%) stáří v r. <= <= Index stáří v r Bílovec 18,3 70,0 11,6 15,0 70,4 14,6 63,5 97,5 Bohumín 16,8 69,7 13,5 14,3 70,9 14,8 80,6 103,1 Bruntál 19,1 71,0 9,9 15,0 72,6 12,4 51,6 82,7 Český Těšín 18,8 69,6 11,6 14,5 72,0 13,5 61,6 93,6 Frenštát pod Radhoštěm 18,1 68,3 13,6 14,4 70,0 15,6 75,4 108,6 Frýdek - Místek 18,1 70,4 11,5 14,4 71,5 14,1 63,2 97,5 Frýdlant nad Ostravicí 16,0 68,8 15,1 14,1 70,0 15,9 94,5 113,2 Havířov 17,2 70,5 12,2 13,4 70,5 16,2 70,9 121,3 Hlučín 16,8 70,4 12,8 14,2 69,8 16,0 76,3 112,5 Jablunkov 19,5 67,1 13,3 15,6 70,2 14,2 68,2 91,2 Karviná 17,4 71,6 11,0 13,4 70,7 15,9 63,5 118,3 Kopřivnice 18,9 70,5 10,6 14,9 71,3 13,8 55,9 92,1 Kravaře 18,6 69,6 11,8 15,1 71,2 13,7 63,2 90,4 Krnov 18,0 69,6 12,4 14,8 71,1 14,2 69,0 95,8 Nový Jičín 18,0 70,4 11,5 14,9 71,5 13,6 64,0 91,0 Odry 18,7 69,8 11,5 15,4 70,9 13,7 61,4 88,7 Opava 17,5 69,7 12,7 14,5 70,7 14,8 72,8 102,5 Orlová 20,0 69,2 10,8 14,1 73,2 12,6 54,3 89,6 Ostrava 16,7 70,5 12,8 14,0 70,5 15,5 76,4 110,7 Rýmařov 18,1 71,4 10,5 13,6 72,4 14,0 57,7 102,7 Třinec 17,5 68,7 13,9 14,4 69,4 16,2 79,2 112,7 Vítkov 18,7 69,7 11,6 15,5 69,8 14,7 61,8 94,7 Moravskoslezský kraj 17,6 70,2 12,2 14,3 70,9 14,9 69,3 104,3 Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednu Pozn.: index stáří = (obyvatele65+ / obyvatele <=14) * 100 Míra nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji dosáhla v roce ,49 %, v roce 2010 tato míra poklesla na hodnotu 11,17 % (pokles o 2,32 %). Podobný trend lze sledovat u míry dlouhodobé nezaměstnanosti, která v roce 2005 tvořila 7,39 % a do roku 2010 poklesla o 2,94 % (na 4,45 %). V roce 2005 byla nejvyšší míra nezaměstnanosti zjištěna v SO ORP Karviná (17,92 %), v roce 2010 v SO ORP Bruntál (14,67 %). Největší nárůst nezaměstnanosti v letech nastal v SO ORP Odry (o 1,78 %) a v SO ORP Frenštát pod Radhoštěm (o 1,61 %). Naopak nejvýraznější pokles nezaměstnanosti ve sledovaném období lze spatřit v SO ORP Jablunkov (-5,10 %) a v SO ORP Třinec (-4,28 %). SO ORP s dlouhodobě nejnižší mírou nezaměstnanosti je Frenštát pod Radhoštěm (průměr 8,89 %). Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji kopíruje tendenci celkové míry nezaměstnanosti kraje. V roce 2005 byla míra dlouhodobé nezaměstnanosti nejvyšší v SO ORP Karviná, v roce 2010 pak v SO ORP Karviná, v SO ORP Vítkov a v SO ORP Bruntál. Jediným SO ORP Moravskoslezského kraje, který mezi lety zaznamenal nárůst dlouhodobé nezaměstnanosti, byl Frenštát pod Radhoštěm (o 0,15 %). Naopak nejvýraznější pokles nastal v SO ORP Bohumín (o 4,79 %), SO ORP Karviná, SO ORP Jablunkov, SO ORP Orlová a SO ORP Třinec. Tabulka 4: Míra nezaměstnanosti v SO ORP Moravskoslezského kraje Míra nezaměstnanosti [%] Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%] SO ORP Změna Změna Bílovec 13,01 11,10-1,91 6,87 4,07-2,80 Bohumín 14,05 11,08-2,97 8,23 3,44-4,79 Bruntál 15,14 14,67-0,47 7,88 6,43-1,45 Český Těšín 15,56 11,74-3,82 9,05 5,18-3,87 Frenštát pod Radhoštěm 8,09 9,70 1,61 3,04 3,19 0,15 Frýdek - Místek 12,47 10,09-2,38 6,03 3,22-2,81 Frýdlant nad Ostravicí 11,61 9,67-1,94 5,43 2,82-2,61 7

8 SO ORP Míra nezaměstnanosti [%] Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%] Změna Změna Havířov 16,10 13,43-2,67 9,57 6,37-3,20 Hlučín 11,43 9,19-2,24 5,91 3,09-2,82 Jablunkov 12,43 7,33-5,10 5,95 1,67-4,28 Karviná 17,92 14,00-3,92 11,60 7,26-4,34 Kopřivnice 10,75 10,60-0,15 5,11 3,58-1,53 Kravaře 10,73 11,31 0,58 4,49 4,22-0,27 Krnov 13,78 12,76-1,02 7,06 5,11-1,95 Nový Jičín 10,69 9,84-0,85 5,21 3,33-1,88 Odry 12,83 14,61 1,78 6,52 6,02-0,50 Opava 9,65 9,32-0,33 4,04 3,13-0,91 Orlová 17,02 13,22-3,80 10,71 6,43-4,28 Ostrava 14,08 10,82-3,26 8,12 4,43-3,69 Rýmařov 13,23 13,16-0,07 7,41 5,27-2,14 Třinec 11,84 7,56-4,28 6,13 2,03-4,10 Vítkov 13,97 13,99 0,02 7,78 6,47-1,31 Moravskoslezský kraj 13,49 11,17-2,32 7,39 4,45-2,94 Zdroj dat:mpsv GIS0 8

9 EKONOMICKÝ ROZBOR V Moravskoslezském kraji bylo v roce obsazených pracovních míst, do roku 2010 tento počet vzrost na obsazených pracovních míst, tj. nárůst o 11,61 %. Nejvyšší počet obsazených pracovních míst lze spatřit samozřejmě v SO ORP Ostrava a dále pak v SO ORP Opava, SO ORP Frýdek-Místek a v SO ORP Karviná. Nejvýraznější přírůstek obsazených pracovních míst mezi lety je patrný v SO OSP Ostrava (25,47 %), SO ORP Frýdek-Místek (23,35 %), SO ORP Kopřivnice (18,78 %) a v SO ORP Český Těšín (18,19 %). Naopak nejvýraznější pokles počtu obsazených pracovních míst byl zaznamenán v SO ORP Rýmařov (-18,25 %), v SO ORP Havířov (- 14,79 %) a v SO ORP Odry (-14,30 %). Tabulka 5: Vývoj počtu obsazených pracovních míst v SO ORP Moravskoslezského kraje SO ORP Počet obsazených pracovních míst Rozdíl mezi lety Absolutní Relativní (%) Bílovec 5942, ,00-332,00-5,59 Bohumín 12492, ,00 358,00 2,87 Bruntál 13665, ,00-415,00-3,04 Český Těšín 7626, , ,00 18,19 Frenštát pod Radhoštěm 7912, ,00-663,00-8,38 Frýdek - Místek 33816, , ,00 23,35 Frýdlant nad Ostravicí 6133, ,00 263,00 4,29 Havířov 18992, , ,00-14,79 Hlučín 7127, , ,00 14,52 Jablunkov 3972, ,00 394,00 9,92 Karviná 32766, , ,00 3,83 Kopřivnice 13721, , ,00 18,78 Kravaře 3893, ,00-46,00-1,18 Krnov 11722, ,00 470,00 4,01 Nový Jičín 19342, ,00 239,00 1,24 Odry 5316, ,00-760,00-14,30 Opava 42139, , ,00 3,02 Orlová 11856, , ,00-9,32 Ostrava , , ,00 25,47 Rýmařov 5778, , ,00-18,52 Třinec 26272, , ,00 5,04 Vítkov 4329, ,00-13,00-0,30 Moravskoslezský kraj , , ,00 11,61 Zdroj dat: Ministerstvo financí ČR Pozn.: Do počtu zaměstnanců nezahrnuje pouze zaměstnance, kteří jsou příslušníky ve služebním poměru podle zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Míra podnikatelské aktivity Moravskoslezského kraje dosáhla v roce ,07 a do roku 2010 vzrostla na 155,91 (nárůst o 2,84 ). Nejvyšší míra podnikatelské aktivity v rámci kraje byla v roce 2005 zjištěna v SO ORP Bruntál (176,03 ), SO ORP Opava (170,07 ) a v SO ORP Ostrava (167,28 ). Naopak nejnižší byla v SO ORP Orlová (111,78 ) a v SO ORP Karviná (114,91 ). V roce 2010 dosáhla míra podnikatelské aktivity nejvyššího podílu v SO ORP Opava (179,31 ), SO ORP Frýdlant nad Ostravicí (174,88 ) a v SO ORP Bruntál (172,75 ). Nejvyšší nárůst míry podnikatelské aktivity v letech lze spatřit v SO ORP Kravaře (18,77 ), SO ORP Hlučín (12,70 ) a v SO ORP Bílovec (10,98 ). Pokles míry podnikatelské aktivity byl zaznamenán pouze u 5 SO ORP Moravskoslezského kraje, a to u SO ORP Bruntál, SO ORP Jablunkov, SO ORP Karviná, SO ORP Ostrava a SO ORP Vítkov. Nejvýraznější byl tento pokles v SO ORP Jablunkov (-8,85 ). 9

10 Tabulka 6: Míra podnikatelské aktivity v SO ORP Moravskoslezského kraje Míra podnikatelské aktivity [ ] SO ORP Změna Bílovec 149,24 160,22 10,98 Bohumín 123,63 131,29 7,66 Bruntál 176,03 172,75-3,28 Český Těšín 149,88 151,62 1,73 Frenštát pod Radhoštěm 161,48 167,73 6,25 Frýdek - Místek 160,13 165,12 4,99 Frýdlant nad Ostravicí 166,70 174,88 8,17 Havířov 138,31 141,79 3,48 Hlučín 149,49 162,19 12,70 Jablunkov 129,45 120,60-8,85 Karviná 114,91 114,69-0,22 Kopřivnice 149,52 155,94 6,42 Kravaře 150,24 169,02 18,77 Krnov 148,27 153,30 5,03 Nový Jičín 166,25 170,05 3,80 Odry 152,47 155,71 3,23 Opava 170,07 179,31 9,24 Orlová 111,78 119,31 7,53 Ostrava 167,28 164,31-2,97 Rýmařov 161,39 166,39 4,99 Třinec 136,47 138,06 1,58 Vítkov 144,67 143,98-0,69 Moravskoslezský kraj 153,07 155,91 2,84 Zdroj dat: ČSÚ, Registr ekonomických subjektů Pozn.: míra podnikatelské aktivity = (počet fyzických osob) / pop * pop je počet obyvatel k daného roku Dávky hmotné nouze Moravskoslezského kraje tvořily v roce Kč. Největší podíl této částky náležel SO ORP Ostrava ( Kč), a následně pak dalším velkým a významným centrům regionu (SO ORP Havířov, SO ORP Karviná, SO ORP Opava, SO ORP Frýdek-Místek a SO ORP Třinec). Naopak nejmenší částka z celku připadala na SO ORP Rýmařov ( Kč) a SO ORP Frenštát pod Radhoštěm, kdy jako jediné SO ORP nepřesáhly 10milionovou hranici za rok. Tabulka 7: Dávky hmotné nouze v SO ORP Moravskoslezského kraje za rok 2010 SO ORP Dávky hmotné nouze v tisících (Kč) 2010 Bílovec 14528,00 Bohumín 18048,00 Bruntál 21210,00 Český Těšín 16596,00 Frenštát pod Radhoštěm 9452,00 Frýdek - Místek 51025,00 Frýdlant nad Ostravicí 12076,00 Havířov 60035,00 Hlučín 22653,00 Jablunkov 14125,00 Karviná 56070,00 Kopřivnice 18367,00 Kravaře 10124,00 Krnov 28177,00 Nový Jičín 24029,00 Odry 11964,00 Opava 53001,00 Orlová 25694,00 Ostrava ,00 10

11 SO ORP Dávky hmotné nouze v tisících (Kč) Rýmařov 8351,00 Třinec 34126,00 Vítkov 12326,00 Moravskoslezský kraj ,00 Zdroj dat: MPSV

12 Počet obyvatel SO ORP BÍLOVEC SO ORP Bílovec leží ve střední části Moravskoslezského kraje. Na severozápadě sousedí se SO ORP Opava, na severovýchodě se SO ORP Ostrava, na jihovýchodě se SO ORP Kopřivnice a na jihozápadě se SO ORP Nový Jičín. Většinu území SO ORP Bílovec tvoří mírně zvlněná krajina Klimkovické pahorkatiny a na severu a západě Těškovické pahorkatiny. Na jihovýchodě je správní obvod ohraničen pruhem Oderské nivy. Nadmořská výška ( m. n. m) a částečně i relativní výšková členitost řešeného území je malá. Členitost území stoupá směrem na severozápad. Správní obvod Bílovec zasahuje do přírodního parku Oderské vrchy a z části se rozkládá v Chráněné krajinné oblasti Poodří. Území SO ORP Bílovec zaujímá 3,1 % rozlohy kraje a žije zde 2,1 % z celkového počtu obyvatel kraje. SO ORP Bílovec zahrnuje 12 obcí Albrechtičky, Bílov, Bílovec, Bítov, Bravantice, Jistebník, Kujavy, Pustějov, Slatina, Studénka, Tísek, Velké Albrechtice, z nichž 2 jsou Pověřenými úřady (Bílovec a Studénka). Právě ve městech Bílovec a Studénka žije téměř 70 % obyvatel správního obvodu. Na 14,5 % území se rozkládají lesy, zemědělská půda představuje 72,1 %. SOCIO DEMOGRAFICKÝ ROZBOR Vývoj počtu obyvatel SO ORP Bílovec měl mezi lety vzrůstající tendenci. Nejvýrazněji se tento růst projevil v letech , kdy došlo k nárůstu populace v dané lokalitě o 643 obyvatel. Mezi roky došlo k prudkému poklesu počtu obyvatel (o 308 obyvatel). Od tohoto roku počet obyvatel pozvolna klesal až do roku 2006, kdy lze naopak zaznamenat pozvolný růst počtu obyvatel na současnou hodnotu necelých Graf 1: Vývoj počtu obyvatel (k 1. 1.) SO ORP Bílovec mezi lety Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva Pozn.: V roce 2001 sčítaní obyvatelstva => zpřesnění údajů Na počátku sledovaného období, tj. v roce 1991, měly hrubá míra přirozeného přírůstku (hmpp) a hrubá míra migračního salda (hmms) protichůdné tendence. Zatímco hmmp klesala, hmms zaznamenávala růst. Tento stav trval až do roku 1998, kdy došlo k vyrovnání obou křivek a do roku 2001 nabíraly křivky přibližně stejných hodnot. Hmpp se poté až do roku 2006 pohybovala v pravidelných intervalech nárůstu a úbytku hodnot, zatímco hmms plynule a pozvolna rostla. Hrubá míra celkového přírůstku populace (hmcpp) rostla přibližně až do poloviny roku 2009, kdy nastal její strmý pokles, avšak již od poloviny roku 2010 lze zaznamenat opět její mírný nárůst. Všechny 3 sledované veličiny se po celou dobu sledování držely mezi hodnotami -3 až 3. 12

13 <= Počet obyvatel Promile [ ] Graf 2: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Bílovec hmpp hmms hmcpp Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva Pozn.: Hrubá míra přirozeného přírůstku hmpp=(narozeni - ZEMRELI) / ss * Hrubá míra migračního salda hmms = (PRISTEH - VYSTEH) / ss * Hrubá míra celkového přírůstku populace hmcpp = hmpp + hmms. SS je střední stav obyvatelstva vypočítaný jako průměr počtu obyvatel k a k daného roku. V roce 2000 žilo v SO ORP Bílovec necelých dětí mladších 4 let. S rostoucím věkem rostlo také jejich zastoupení ve společnosti. Největší podíl obyvatelstva tvořila skupina ve věku let (2 285 osob), druhou nejpočetnější byla skupina obyvatel ve věku let (2 006 osob). S rostoucím věkem počet obyvatel přímo úměrně klesal. Stejná tendence vývoje věkových skupin přetrvala do roku 2010, kdy se nejpočetnější skupinou společnosti stali obyvatelé ve věku let a dále let. Stejný vývoj lze očekávat také v roce 2030, kdy podíl dětské složky ve společnosti ještě více klesne a naopak se bude zvyšovat podíl starších obyvatel ve společnosti. Výrazně klesne počet osob ve věku let a nejpočetnější skupinou obyvatelstva se stanou lidé ve věku let. S rostoucím věkem však bude křivka počtu obyvatel klesat pozvolněji, než tomu bylo v letech předchozích. Graf 3: Vývoj počtu obyvatel SO ORP Bílovec v letech 2000 a 2010 a prognóza Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stav obyvatel vždy k Věkové skupiny V roce 2001 žilo v SO ORP Bílovec obyvatel a tento stav zůstal téměř nezměněn až do roku 2011, kdy došlo k nárůstu obyvatel o 0,1 %, tedy na obyvatel. Jednalo se o přírůstek 35 osob. Nejvýraznější nárůst počtu obyvatel v rámci SO ORP Bílovec byl mezi lety zaznamenán v obcích Velké Albrechtice (9,3 %), Tísek (8,9 %) a Slatina (8,7 %). Naopak pokles počtu obyvatel nastal pouze ve dvou obcích, a to v obci Studénka (-4,0 %) a Kujavy (-0,2 %). 13

14 SO ORP Bílovec byl v letech charakterizován celkovými kladnými hodnotami přirozeného přírůstku (18 obyvatel) i migračního salda (17 obyvatel). Přirozený přírůstek byl v těchto letech nejvyšší v obci Bílovec (67 obyvatel), zatímco migrační saldo zde bylo druhé nejnižší (-26 obyvatel) v rámci SO ORP Bílovec. Nejnižší přirozený přírůstek zaznamenala obec Jistebník (-47 obyvatel), avšak zde bylo zároveň zaznamenáno nejvyšší migrační saldo (114 obyvatel). Naopak nejnižší migrační saldo SO ORP Bílovec bylo zjištěno v obci Studénka (-435 obyvatel). V SO ORP Bílovec docházelo v letech ke snižování počtu obyvatel ve věkové skupině do 14 let ve prospěch obyvatel ve věkové skupině nad 65 let, tedy k výraznému stárnutí obyvatelstva. Také index stáří vzrostl mezi těmito lety z hodnoty 63,5 na hodnoty 97,5. Největší podíl obyvatel do 14 let a zároveň nejnižší podíl skupiny obyvatelstva ve věku nad 65 let lze dlouhodobě vypozorovat u obce Bravantice. Naopak nejpočetnější složka obyvatel ve věkové skupině nad 65 let je dlouhodobě v obci Albrechtičky. Index stáří je dlouhodobě nejvyšší v obcích Bítov (maximum v roce ,4) a Albrechtičky. V roce 2005 tvořila míra nezaměstnanosti SO ORP Bílovec 13,01 % a do roku 2010 tato míra klesla na 11,1, % (-1,91 %). Stejnou klesající tendenci lze zaznamenat v míře dlouhodobé nezaměstnanosti, která rovněž ve sledovaném období klesla a to o 2,8 % (z 6,87 % v roce 2005 na 4,07 % v roce 2010). Míra nezaměstnanosti je dlouhodobě nejhorší v obci Bílov a Kujavy, naopak nejpříznivější je stav v obci Tísek. Míra nezaměstnanosti vzrostla v rámci SO ORP Bílovec ve sledovaném období pouze ve dvou obcích a to v obci Pustějov (2,79 %) a Tísek (0,41 %). Naopak nejvýraznější pokles nastal v obci Bravantice (-5,04 %). V obci Pustějov také, jako v jediné z obcí, vzrostla v letech míra dlouhodobé nezaměstnanosti. Tabulka 8: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Bílovec mezi lety Rok Rozdíl mezi lety 2001 a Absolutně Relativně (%) Albrechtičky ,6 Bílov ,2 Bílovec ,5 Bítov ,6 Bravantice ,3 Jistebník ,6 Kujavy ,2 Pustějov ,1 Slatina ,7 Studénka ,0 Tísek ,9 Velké Albrechtice ,3 SO ORP Bílovec ,1 Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. Lednu Pozn.: relativní změna = (stav2011 stav2001) / stav2001 * 100 Tabulka 9: Vliv přirozené změny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Bílovec za období Narození Zemřelí Přirozený přírůstek Přistěhovalí Vystěhovalí Migrační saldo Albrechtičky Bílov Bílovec Bítov Bravantice Jistebník Kujavy Pustějov Slatina Studénka Tísek

15 Narození Zemřelí Přirozený přírůstek Přistěhovalí Vystěhovalí Migrační saldo Velké Albrechtice SO ORP Bílovec Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, roční údaje Pozn.: Pokud byla migrace mezi obcemi SO ORP, jsou osoby započítány v kategorii jak Přistěhovalí tak Vystěhovalí. Tabulka 10: Věková struktura obcí SO ORP Bílovec k a k Věková skupina v r (%) Věková skupina v r (%) <= <= Index stáří v r Index stáří v r Albrechtičky 17,7 65,5 16,7 13,7 69,3 17,0 94,3 124,2 Bílov 18,6 71,8 9,6 15,9 71,2 12,9 51,5 81,1 Bílovec 19,1 69,8 11,1 15,5 70,5 14,0 57,9 90,7 Bítov 13,2 70,5 16,3 10,2 74,2 15,6 123,1 152,4 Bravantice 21,1 72,5 6,4 15,5 75,5 9,0 30,5 58,1 Jistebník 17,2 69,9 12,9 14,2 71,5 14,3 75,2 100,5 Kujavy 19,3 70,2 10,5 17,5 71,7 10,8 54,6 61,7 Pustějov 20,1 67,9 12,0 14,9 69,6 15,6 59,6 104,7 Slatina 16,0 68,9 15,1 14,6 70,8 14,6 94,5 100,0 Studénka 17,9 70,4 11,7 14,7 69,4 16,0 65,6 108,8 Tísek 19,2 67,5 13,3 15,1 70,6 14,3 69,2 94,4 Velké Albrechtice 17,2 73,8 9,0 16,8 72,1 11,1 52,7 66,5 SO ORP Bílovec 18,3 70,0 11,6 15,0 70,4 14,6 63,5 97,5 Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. Lednu Pozn.: index stáří = (obyvatele65+ / obyvatele <=14) * 100 Tabulka 11: Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Bílovec Míra nezaměstnanosti [%] Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%] Změna Změna Albrechtičky 10,79 10,03-0,76 3,95 2,30-1,65 Bílov 16,98 16,75-0,23 8,31 5,66-2,65 Bílovec 13,51 12,14-1,37 7,59 4,60-2,99 Bítov 9,41 8,80-0,61 5,18 3,72-1,46 Bravantice 17,97 12,93-5,04 10,57 4,48-6,09 Jistebník 14,26 10,97-3,29 7,55 4,05-3,50 Kujavy 16,43 16,19-0,24 7,85 6,56-1,29 Pustějov 8,44 11,23 2,79 3,41 4,48 1,07 Slatina 10,26 6,76-3,50 4,10 1,68-2,42 Studénka 12,94 10,51-2,43 6,89 3,95-2,94 Tísek 6,99 7,40 0,41 2,74 2,09-0,65 Velké Albrechtice 13,13 9,39-3,74 6,52 3,14-3,38 SO ORP Bílovec 13,01 11,10-1,91 6,87 4,07-2,80 Zdroj dat: MPSV, GIS 0 15

16 EKONOMICKÝ ROZBOR Počet obsazených pracovních míst SO ORP Bílovec klesl z hodnoty v roce 2005 na hodnotu v roce 2010 (-5,59 %). Nejvyšší počet obsazených pracovních míst lze dlouhodobě zaznamenat v obcích Bílovec a Studénka, naopak nejnižší v obcích Bítov a Slatina. Nejvýraznější nárůst v počtu obsazených pracovních míst v letech nastal v obcích Albrechtičky (46,51 %) a Bítov (36,36 %). Naproti tomu největší pokles nastal v obcích Kujavy (-26,67 %) a Velké Albrechtice (- 18,14 %). Od roku 2005 s nárůstem volných pracovních míst nepřímo úměrně klesá počet registrovaných uchazečů. Tento trend trval do poloviny roku 2008, kdy na 70,75 registrovaných uchazečů připadalo 40,75 volných pracovních míst (tj. 1,7 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Poté začal počet volných pracovních míst klesat a naopak opět vzrostl počet registrovaných uchazečů. Nejhorší situace nastala počátkem roku 2010, kdy na 151,42 registrovaných uchazečů připadalo 1,83 volných pracovních míst (tj. 82,7 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Bílovec dosahovala v roce ,24 a do roku 2010 vzrostla o 10,98 (na 160,22 ). Míra podnikatelské aktivity je dlouhodobě nejvyšší v obcích Slatina, Bílovec a Pustějov, naopak nejnižší je v obcích Bravantice a Bítov. Nejvýraznější nárůst míry podnikatelské aktivity lze v letech zaznamenat v obci Bítov (45,13 ), naopak největší pokles je patrný v obci Pustějov (11,5 ). Šest z 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Bílovec má své sídlo v obci Bílovec, 3 v obci Studénka a jeden v obci Velké Albrechtice. Dva z těchto největších zaměstnavatelů v dané lokalitě spadají do kategorie s zaměstnanci, tři do kategorie s zaměstnanci a pět jich spadá do kategorie se zaměstnanci. Tabulka 12: Vývoj počtu obsazených pracovních míst v SO ORP Bílovec Počet obsazených pracovních míst Rozdíl mezi lety Absolutní Relativní (%) Albrechtičky 43,00 63,00 20,00 46,51 Bílov 56,00 59,00 3,00 5,36 Bílovec 2418, ,00-234,00-9,68 Bítov 11,00 15,00 4,00 36,36 Bravantice 67,00 61,00-6,00-8,96 Jistebník 168,00 187,00 19,00 11,31 Kujavy 75,00 55,00-20,00-26,67 Pustějov 159,00 131,00-28,00-17,61 Slatina 44,00 39,00-5,00-11,36 Studénka 2374, ,00-2,00-0,08 Tísek 53,00 56,00 3,00 5,66 Velké Albrechtice 474,00 388,00-86,00-18,14 SO ORP Bílovec 5942, ,00-332,00-5,59 Zdroj dat: Ministerstvo financí ČR Pozn.: Do počtu zaměstnanců nezahrnuje pouze zaměstnance, kteří jsou příslušníky ve služebním poměru podle zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 16

17 Graf 4: Počet volných pracovních míst k počtu registrovaných uchazečů v SO ORP Bílovec volná pracovní místa registrovaní uchazeči Zdroj dat: MPSV, GIS 0 Tabulka 13: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Bílovec Míra podnikatelské aktivity [ ] Změna Albrechtičky 128,55 157,97 29,42 Bílov 135,78 142,36 6,58 Bílovec 167,58 178,09 10,51 Bítov 84,13 129,27 45,13 Bravantice 91,02 115,48 24,46 Jistebník 131,76 145,82 14,06 Kujavy 129,09 125,00-4,09 Pustějov 171,58 160,08-11,50 Slatina 177,93 192,89 14,96 Studénka 148,51 158,83 10,33 Tísek 112,58 117,46 4,88 Velké Albrechtice 141,68 157,53 15,85 SO ORP Bílovec 149,24 160,22 10,98 Zdroj dat: ČSÚ, Registr ekonomických subjektů Pozn.: míra podnikatelské aktivity = (počet fyzických osob) / pop * Pop je počet obyvatel k Daného roku Tabulka 14: 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Bílovec Obchodní jméno Sídlo Převažující činnost Kategorie podle počtu zaměstnanců Bílovecká nemocnice, a.s. Bílovec Ústavní zdravotní péče MSV Metal Studénka, a.s. Studénka Kování, lisování, ražení, válcování a protlačování kovů; prášková metalurgie MASSAG, a.s. Bílovec Výroba ostatních dílů a příslušenství pro motorová vozidla Pekařství Illík, spol. s r. o. Bílovec Výroba pekařských a cukrářských výrobků, kromě trvanlivých Základní organizace Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče České republiky, Bílovecká Bílovec Činnosti odborových svazů nemocnice LUCCO a.s. Velké Albrechtice Výroba motorových vozidel a jejich motorů Město Bílovec Bílovec Všeobecné činnosti veřejné správy Město Studénka Studénka Všeobecné činnosti veřejné správy Pars Komponenty s.r.o. Studénka Výroba železničních lokomotiv a vozového parku SUGAL spol. s r.o. Bílovec Smíšené hospodářství Zdroj dat:ústav územního rozvoje dle ČSÚ, Registr ekonomických subjektů, údaje k datu

18 SWOT ANALÝZA Silné stránky Z důvodu dobré dopravní dostupnosti do jádra aglomerace dochází v celém SO ORP k nárůstu počtu obyvatel způsobeného migrací. To lze pozorovat především v obcích Jistebník, Velké Albrechtice, Tísek, Slatina a Bravantice. Pozitivní věková struktura (vysoký podíl dětské složky v obcích Kujavy, Velké Albrechtice a Bílov). Mírný nárůst počtu pracovních míst v obcích Albrechtičky a Jistebník. Nárůst míry podnikatelské aktivity v celém SO ORP, především v obcích Slatina, Bílovec. Všechny obce SO ORP Bílovec až na obec Kujavy (tedy obce Albrechtičky, Bílov, Bílovec, Bítov, Bravantice, Jistebník, Pustějov, Slatina, Studénka, Tísek a Velké Albrechtice) patří do nově vymezené Ostravské aglomerace. Patří tedy do oblasti vlivu centra aglomerace. Příležitosti Vzrůstající míra podnikatelské aktivity především v obcích Bítov, Albrechtičky a Bravantice. Zlepšení ekonomického potenciálu vlivem dobudování dálničního napojení. Posílení sídelní atraktivity oblasti vlivem růstu významu aglomerace. Slabé stránky Vysoký podíl seniorů v obcích Albrechtičky, Studénka, Pustějov a Bítov. Snižování obyvatelstva především ve městě Studénka z důvodu negativního migračního salda. Vysoká míra nezaměstnanosti v obcích Bílov, Kujavy, Bravantice a Bílovec. Vysoká míra dlouhodobé nezaměstnanosti nad 12 měsíců v obcích Kujavy a Bílov. V rámci celého SO ORP dochází k poklesu pracovních míst a to především v obcích Bílovec, Velké Albrechtice, Pustějov a Kujavy. Ohrožení Stárnutí obyvatelstva především v menších obcích. Největší zaměstnavatelé v rámci území jsou v oblasti veřejných služeb, u nichž dochází v současné době z důvodu recese ke snižování finančních prostředků (tzn. negativní dopad na zaměstnanost). 18

19 Počet obyvatel SO ORP BOHUMÍN SO ORP Bohumín leží v severovýchodní části Moravskoslezského kraje. Na severu je správní obvod lemován státní hranicí s Polskem, na východě sousedí se SO ORP Orlová, na jihozápadě se SO ORP Ostrava a na západě sousedí se SO ORP Hlučín. Povrch správního obvodu je v severní a severozápadní části tvořen Ostravskou nivou, jižní a jihovýchodní část území je tvořena Orlovskou plošinou. Zemský povrch je zde spíše plochý až mírně zvlněný (průměrná nadmořská výška činí 230 m n. m). Odlišný charakter mají severní a jižní části území. Pro Ostravskou pánev jsou charakteristická silná antropogenní narušení vlivem hustého osídlení a těžkého průmyslu. Na celkové rozloze kraje se správní obvod Bohumín podílí pouze 0,9 %, což je nejmenší podíl v kraji, avšak žije zde 2,4 % obyvatel kraje, čímž území náleží 13. příčka v rámci kraje. Na území SO ORP Bohumín se nacházejí pouze dvě města, a to Rychvald a Bohumín, který je zároveň Pověřeným úřadem. Na území SO ORP Bohumín a v blízkém okolí je evidováno několik ložisek nerostných surovin, zejména se jedná o černé uhlí a zemní plyn, v blízkosti řeky Odry také o ložisko štěrkopísku. Těžba štěrku, která je dosud v některých lokalitách dosti intenzivní, vytvořila umělá jezera a ta jsou vyhledávána zejména v létě k rekreačním účelům, ke koupání a slunění. Těžba černého uhlí již byla zastavena. SOCIO DEMOGRAFICKÝ ROZBOR Vývoj počtu obyvatel SO ORP Bohumín měl mezi lety spíše klesající tendenci. Do roku 1995 je patrný nárůst obyvatelstva na obyvatel, avšak již od následujícího roku počet obyvatel výrazně klesal. Pokles počtu obyvatel SO ORP Bohumín byl nejvýznamnější v letech , kdy došlo ke snížení počtu obyvatel o 444 osob. Od roku 2001 počet obyvatel mírně klesal, s výjimkou v roce 2009, kdy došlo k nárůstu obyvatel. Tento jev však trval pouze rok a poté se opět projevila klesající tendence počtu obyvatel až na současnou hodnotu osob žijících v SO ORP Bohumín. Graf 5: Vývoj počtu obyvatel (k 1. 1.) SO ORP Bohumín mezi lety Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva Pozn.: V roce 2001 sčítaní obyvatelstva => zpřesnění údajů Hrubá míra migračního salda (hmms) v SO ORP Bohumín nabírala v letech kladných hodnot, maxima bylo dosaženo v roce 1992 (cca 6,5 ). Již v roce 2008 však začala hmms klesat a od roku 2009 nabírala záporných hodnot. Hrubá míra přirozeného přírůstku (hmpp) kopírovala ve sledovaných letech křivku hmms avšak s tím rozdílem, že hmpp se pohybovala v podstatě po celou dobu vývoje v záporných hodnotách, minima bylo dosaženo v roce 2003 (-5 ). Hrubá míra celkového přírůstku populace (hmcpp) klesala od roku 1992 a po roce 1994 nabrala záporných hodnot, které, s výjimkou krátkého období v roce 2004, trvaly až do roku Poté lze vysledovat prudký nárůst hmcpp až na hodnotu 4, ovšem již v následujícím roce nastal prudký pokles hmcpp a tento jev trvá v SO ORP Bohumín do současnosti. 19

20 <= Počet obyvatel Promile [ ] Graf 6: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Bohumín hmpp hmms hmcpp Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva Pozn.: Hrubá míra přirozeného přírůstku hmpp=(narozeni ZEMRELI) / ss * Hrubá míra migračního salda hmms = (PRISTEH VYSTEH) / ss * Hrubá míra celkového přírůstku populace hmcpp = hmpp + hmms. SS je střední stav obyvatelstva vypočítaný jako průměr počtu obyvatel k A k Daného roku. S rostoucím věkem osob žijících v SO ORP Bohumín v roce 2000 úměrně rostlo také jejich zastoupení ve společnosti až k dosažení skupiny obyvatel ve věku let, která se stala nejpočetnější věkovou skupinou dané oblasti (2 558 osob). Druhý největší podíl obyvatelstva tvořili lidé ve věku let (2 522 osob), zatímco obyvatel ve věkové skupině let bylo výrazně méně (1 935). S rostoucím věkem poté klesalo zastoupení těchto osob ve společnosti. Stejná tendence vývoje věkových skupin přetrvala do roku 2010, s mírným rozdílem zvýšeného počtu dětí do 4 let věku. Nejpočetnější skupinou společnosti se stali obyvatelé ve věku let a dále let. Stejný vývoj lze očekávat také v roce 2030, kdy podíl dětské složky ve společnosti opět klesne a naopak se bude zvyšovat podíl starších obyvatel. Výrazně klesne počet osob ve věku let a nejpočetnější skupinou obyvatelstva se stanou lidé ve věku let. S rostoucím věkem však bude křivka počtu obyvatel klesat pozvolněji, než tomu bylo v letech předchozích, a dojde k rovnoměrnějšímu zastoupení všech věkových skupin. Graf 7: Vývoj počtu obyvatel SO ORP Bohumín v letech 2000 a 2010 a prognóza Věkové skupiny Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stav obyvatel vždy k V roce 2001 žilo v SO ORP Bohumín obyvatel, avšak do roku 2011 se jejich počet snížil o 1,1 %, na obyvatel (jedná se o pokles o 316 osob). Zatímco v obci Bohumín došlo k poklesu počtu obyvatel (-2,9 %), v obci Rychvald se počet obyvatel zvýšil o 5,3 %. 20

21 SO ORP Bohumín disponoval v letech záporným přirozeným přírůstkem (-689), který převýšil kladné migrační saldo (373). Zatímco přirozený přírůstek je záporných v obou obcích správního obvodu, migrační saldo je v obci Bohumín záporné, avšak v obci Rychvald kladné. V letech došlo v SO ORP Bohumín ke změně věkové struktury obyvatelstva. Došlo především k nárůstu počtu osob věkové skupiny nad 65 let na úkor osob mladších 14 let, čímž také došlo ke zvýšení indexu stáří. V obci Rychvalad index stáří převýšil hranici 100 let jak v roce 2001, tak v roce 2010, zatímco v obci Bohumín nebyla tato hranice pokořena ani v jednom uvedeném roce. V roce 2001 dosáhl index stáří SO ORP Bohumín hodnoty 80,6, avšak v roce 2010 mu již odpovídala hodnota 103,1. V roce 2005 tvořila míra nezaměstnanosti SO ORP Bohumín 14,05 % a do roku 2010 tato míra klesla na 11,08 % (-2,97 %). Stejnou klesající tendenci lze zaznamenat v míře dlouhodobé nezaměstnanosti, která rovněž ve sledovaném období klesla, a to o 4,79 %. Jak pokles míry nezaměstnanosti, tak pokles míry dlouhodobé nezaměstnanosti je ve sledovaném období výraznější v obci Bohumín. Tabulka 15: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Bohumín mezi lety Rok Rozdíl mezi lety 2001 a Absolutně Relativně (%) Bohumín ,9 Rychvald ,3 SO ORP Bohumín ,1 Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednu Pozn.: relativní změna = (stav stav2001) / stav2001 * 100 Tabulka 16: Vliv přirozené změny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Bohumín za období Narození Zemřelí Přirozený přírůstek Přistěhovalí Vystěhovalí Migrační saldo Bohumín Rychvald SO ORP Bohumín Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, roční údaje Pozn.: Pokud byla migrace mezi obcemi SO ORP, jsou osoby započítány v kategorii jak Přistěhovalí tak Vystěhovalí. Tabulka 17: Věková struktura obcí SO ORP Bohumín k a k Věková skupina v r (%) Věková skupina v r (%) Index stáří Index stáří <= <= v r v r Bohumín 17,1 70,0 12,9 14,5 71,2 14,3 75,2 98,1 Rychvald 15,4 68,9 15,6 13,7 69,8 16,5 101,3 120,4 SO ORP Bohumín 16,8 69,7 13,5 14,3 70,9 14,8 80,6 103,1 Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednu Pozn.: index stáří = (obyvatele65+ / obyvatele <=14) * 100 Tabulka 18: Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Bohumín Míra nezaměstnanosti [%] Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%] Změna Změna Bohumín 14,33 11,21-3,12 8,42 3,43-4,99 Rychvald 13,03 10,60-2,43 7,55 3,48-4,07 SO ORP Bohumín 14,05 11,08-2,97 8,23 3,44-4,79 Zdroj dat: MPSV, GIS 0 21

22 EKONOMICKÝ ROZBOR Počet obsazených pracovních míst SO ORP Bohumín mezi lety 2005 a 2010 vzrostl z hodnoty na hodnotu , což představuje nárůst o 2,87 % (358 obsazených míst). Zatímco v obci Bohumín počet obsazených pracovních míst ve sledovaném období vzrostl o 3,41 %, v obci Rychvald tento počet obsazených pracovních míst klesl (-2,68 %). Nejhorší situace v rámci poměru volných pracovních míst k počtu registrovaných uchazečů v SO ORP Bohumín nastala na počátku roku 2005, kdy na registrovaných uchazečů připadalo 4,5 volných pracovních míst (tj. 285,8 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Od tohoto roku s nárůstem počtu volných pracovních míst nepřímo úměrně klesá počet registrovaných uchazečů. Tento trend trval do poloviny roku 2008, kdy na 668,5 registrovaných uchazečů připadalo 163,5 volných pracovních míst (tj. 4,1 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Od tohoto roku začal počet volných pracovních míst klesat a naopak opět vzrostl počet registrovaných uchazečů. Zvětšující se rozdíl trval do počátku roku 2010, poté se stav opět mírně zlepšil. SO ORP Bohumín se řadí ke správním obvodům s jednou z nejnižších měr podnikatelské aktivity v kraji, situace se však stále zlepšuje. V letech došlo ke zvýšení míry podnikatelské aktivity v obcích SO ORP o 7,66. Výrazněji se tento nárůst projevil v obci Rychvald, kde došlo k navýšení míry podnikatelské aktivity o 14,91, v obci Bohumín došlo k nárůstu o 5,46. Všech deset největších zaměstnavatelů SO ORP Bohumín sídlí v obci Bohumín. Největší společností je firma ŽDB GROUP, a.s. s zaměstnanci, druhou největší je společnost BONATRANS GROUP a.s. s zaměstnanci. Dalších šest zaměstnavatelů náleží do skupiny s zaměstnanci a dvě firmy zaměstnávají osob. Tabulka 19: Vývoj počtu obsazených pracovních míst v SO ORP Bohumín Počet obsazených pracovních míst Rozdíl mezi lety Absolutní Relativní (%) Bohumín 11371, ,00 388,00 3,41 Rychvald 1121, ,00-30,00-2,68 SO ORP Bohumín 12492, ,00 358,00 2,87 Zdroj dat: Ministerstvo financí ČR Pozn.: Do počtu zaměstnanců nezahrnuje pouze zaměstnance, kteří jsou příslušníky ve služebním poměru podle zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Graf 8: Počet volných pracovních míst k počtu registrovaných uchazečů v SO ORP Bohumín volná pracovní místa registrovaní uchazeči Zdroj dat: MPSV, GIS 0 22

23 Tabulka 20: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Bohumín Míra podnikatelské aktivity [ ] Změna Bohumín 123,06 128,53 5,46 Rychvald 125,57 140,48 14,91 SO ORP Bohumín 123,63 131,29 7,66 Zdroj dat: ČSÚ, Registr ekonomických subjektů Pozn.: míra podnikatelské aktivity = (počet fyzických osob) / pop * pop je počet obyvatel k daného roku Tabulka 21: 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Bohumín Obchodní jméno Sídlo Převažující činnost Kategorie podle počtu zaměstnanců ŽDB GROUP a.s. Bohumín Tažení ocelového drátu za studena BONATRANS GROUP a.s. Bohumín Výroba železničních lokomotiv a vozového parku AZ FIN servis, s.r.o. Bohumín Opravy strojů Bohumínská městská nemocnice, a.s. Bohumín Ústavní zdravotní péče BOCHEMIE a.s. Bohumín Výroba pesticidů a jiných agrochemických přípravků BM servis a.s. Bohumín Výroba a rozvod tepla a klimatizovaného vzduchu, výroba ledu Město Bohumín Bohumín Všeobecné činnosti veřejné správy ROCKWOOL, a.s. Bohumín Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků j. n Bekaert Bohumín s.r.o. Bohumín Povrchová úprava a zušlechťování kovů BSK Metal, spol. s r.o. Bohumín Výroba zámků a kování Zdroj dat:ústav územního rozvoje dle ČSÚ, Registr ekonomických subjektů, údaje k datu

24 SWOT ANALÝZA Silné stránky Kladné migrační saldo způsobené především nárůstem obyvatel migrací ve městě Rychvald (suburbanizační proces především z Ostravy; obyvatelé, kteří preferovali nižší ceny pozemků). Nižší podíl seniorů v celém SO ORP. Pokles míry nezaměstnanosti. Pokles míry dlouhodobé nezaměstnanosti. Nárůst počtu obsazených pracovních míst (hlavně v obci Bohumín). Dobrá strategická poloha v blízkosti Ostravy i velkých center v Polsku (zejm. Katowic). Obě obce SO ORP Bohumín (Bohumín i Rychvald) spadají do nově vymezené Ostravské aglomerace, jsou tedy ve spádové oblasti Ostravy. Příležitosti Existence silných ekonomických subjektů, které ovlivňují zaměstnanost i v širším okolí. Růst ekonomické atraktivity oblasti dobudováním dálničního napojení na Polsko. Růst rezidenční atraktivity oblasti dobudováním dálnice, zejména z důvodu nižších cen pozemků. Slabé stránky Pokles počtu obyvatel v obci Bohumín způsobený především negativním přirozeným přírůstkem. Obě města mají záporný přirozený přírůstek. Jedna z nejnižších měr podnikatelské aktivity v kraji. Nízký počet volných pracovních míst k počtu registrovaných uchazečů. Rychvald spadá do sociálně slabších oblastí, které byly vymezeny v rámci Moravskoslezského kraje. Ohrožení Pokračující pokles obyvatel především z důvodu vymírání a stárnutí. Zhoršené životní prostředí ve městě Bohumín způsobí další odliv obyvatelstva. 24

25 Počet obyvatel SO ORP BRUNTÁL SO ORP Bruntál leží v západní části Moravskoslezského kraje. Na severozápadě sousedí se SO ORP Krnov, na východě se SO ORP Opava a na jihovýchodě se SO ORP Vítkov. Na jihu správní obvod hraničí s Olomouckým krajem, na západě sousedí se SO ORP Rýmařov a částečně také s Olomouckým krajem. Převážná část plochy je vyplněna pahorkatinou Nízkého Jeseníku, na severozápadě zasahuje do území hlavní hřeben Hrubého Jeseníku. Na území správního obvodu Bruntál se nachází dva významné vodní toky řeky Opava a Moravice. Územím také prochází evropské rozvodí řek tekoucích do Baltského, resp. Černého moře. Mimořádný význam mají v této lokalitě lesy, a to nejen z hlediska produkce dřeva, ale i pro svou funkci vodohospodářskou, ochrannou a rekreační. V minulosti se zde dolovaly drahé kovy zlato a stříbro a rudy barevných kovů. SO ORP Bruntál zahrnuje celkem 31 obcí Andělská Hora, Bílčice, Bruntál, Dětřichov nad Bystřicí, Dlouhá Stráň, Dvorce, Horní Benešov, Horní Životice, Karlova Studánka, Karlovice, Křišťanovice, Leskovec nad Moravicí, Lomnice, Ludvíkov, Mezina, Milotice nad Opavou, Moravskoslezský Kočov, Nová Pláň, Nové Heřminovy, Oborná, Razová, Roudno, Rudná pod Pradědem, Staré Heřminovy, Staré Město, Světlá Hora, Svobodné Heřmanice, Široká Niva, Václavov u Bruntálu, Valšov, Vrbno pod Pradědem. Jedná se o třetí největší počet obcí spadajících do správního obvodu v rámci Moravskoslezského kraje. Čtyři obce správního obvodu jsou Pověřenými úřady Bruntál, Moravský Beroun, Vrbno pod Pradědem a Horní Benešov. SO ORP Bruntál se podílí na rozloze kraje podílem 12,7 % (1. místo v kraji), avšak na celkovém obyvatelstvu kraje se podílí pouhými 3,4 % (9. místo v rámci kraje). V samotném městě Bruntále (v sídle ORP) žije 41 % obyvatel tohoto správního obvodu a ve čtyřech městech (Bruntál, Horní Benešov, Moravský Beroun a Vrbno pod Pradědem) žije 68,7 % obyvatel. SOCIO DEMOGRAFICKÝ ROZBOR Od roku 1991 byl v SO ORP Bruntál patrný nárůst počtu obyvatel a tato tendence pokračovala až do roku 1996, kdy bylo dosaženo obyvatel. V tomto roce se počet obyvatel stabilizoval a do roku 1999 se nijak zásadně neměnil. Až po tomto roce nastal pokles počtu obyvatelstva až na současnou hodnotu obyvatel, což představuje pokles o 264 osob, oproti výchozímu stavu. Graf 9: Vývoj počtu obyvatel (k 1. 1.) SO ORP Bruntál mezi lety Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva Pozn.: V roce 2001 sčítaní obyvatelstva => zpřesnění údajů Hrubá míra přirozeného přírůstku (hmpp) SO ORP Bruntál od roku 1991 plynule klesala až do roku 2003, kdy se dostala na nulovou hranici. Tento stav trval do roku 2005 a poté je patrný opět mírný nárůst hmpp. Avšak počátečního stavu 6 z roku 1991 již nikdy nebylo dosaženo. Také hrubá míra migračního salda (hmms) se na počátku sledovaného období v roce 1991 pohybovala okolo 7, avšak od tohoto roku klesala a kladných hodnot již nikdy nenabyla. Posledních 10 let se hmms pohybuje v rozmezí -3 až -6. Stejnou tendenci lze zaznamenat také u hrubé míry celkového přírůstku populace (hmcpp). Od roku 1991, kdy nabyla křivka hmcpp maximální hodnoty 9, je patrný pokles a od roku 1998 se hmcpp dostala trvale do záporných hodnot. 25