Analýza a prognóza rozvoje bydlení v Královéhradeckém kraji 2. etapa

Transkript

1 Analýza a prognóza rozvoje bydlení v Královéhradeckém kraji 2. etapa 1

2 OBSAH strana ÚVOD 3 ODDÍL I. ANALÝZA ROZVOJE BYDLENÍ 5 1. Základní vnější faktory rozvoje bydlení v Královéhradeckém kraji Ekonomická charakteristika a dopravní faktor rozvoje kraje Demografické faktory rozvoje bydlení 6 2. Vývoj bytového fondu Trvale obydlené a neobydlené byty Vybavenost obyvatelstva a domácností trvale obydlenými byty Bytová výstavba v dosavadním vývoji Skladba a intenzita bytové výstavby, plynulost, rozestavěnost a doba výstavby Pořizovací hodnoty v přepočtu na 1m 2 užitkové plochy v rodinných a bytových domech Stručné shrnutí analýzy 25 ODDÍL II. OD ANALÝZY K PROGNÓZE ROZVOJE BYDLENÍ Prognóza potřeby bytů Pojetí prognózy Projekce obyvatelstva a domácností Varianty vybavenosti cenzových domácností trvale obydlenými byty v roce 2010 (2015) Bilanční rozvaha potřeby bytů (2015) Potřeba bytů intenzita a plynulost výstavby Vstupní ověření stability prognózy potřeby bytů Skladba dokončovaných bytů Financování rozvoje bydlení rozložení zdrojů Úvaha o rozvoji bydlení v jednotlivých územích kraje 41 2

3 3. Faktory ovlivňující efektivní uplatnění prognózy Prognózní úvaha o vhodnosti stavebních materiálů při výstavbě bytových a rodinných domů Kompetence kraje na úseku bydlení Zkušenosti a náměty na řešení bytové problematiky (odpovědi na zadané otázky) 56 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ 60 PŘÍLOHY: textová část tabulková část grafická část kartogamy 3

4 ÚVOD Druhá etapa prací na koncepčním pojetí rozvoje bydlení a Královéhradeckém kraji se zabývá otázkami analýzy a prognózy. Zatímco v první etapě studie mohla vyústit pouze ve vstupní úvahu o rozvoji bydlení do roku 2010, má předkládaná práce již charakter pevného prognózního završení. Prognóza se opírá jak o prohloubení analýzy, k čemuž přispěla znalost definitivních výsledků Sčítání lidu, domů a bytů z a výsledky bytové výstavby za rok Kromě toho i pohled dovnitř kraje je nyní hlubší, protože je možné kromě údajů za okresy podat charakteristiku správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Kromě objektivně podmíněných, statisticky doložených změn a doplnění bylo možné se v průběhu zpracování 2. etapy hlouběji seznámit s bytovou problematikou kraje. Ve třetí, závěrečné etapě práce se počítá se sociologickou analýzou a upřesněním potřeby bytů v průběhu 2-3 kratších období ovlivněných vývojem příjmů základních kategorií domácností. Počítá se také s vypracováním katalogu základních úkolů a opatření umožňujících pružné změny v programu a kontrolu realizace prognózy. V úvodní části je potřebné poukázat na způsob podání výkladu ve vazbě na ukončenou práci v říjnu Jsme vedeni snahou vyhnout se co nejvíce opakování rozboru a hypotéz, které zůstávají v platnosti. Pokud některé údaje musíme pro celistvost (zejména v přílohové části) znovu uvádět, jsou vždy doplněny o údaje nové, resp. jsou podány tak, aby bylo možné ocharakterizovat nové stránky daného jevu. Vnitrokrajská tématika se tím dostává více do popředí. Práci členíme do dvou oddílů: analýzy a prognózy. V prvním oddíle dotváříme pohled na vnější faktory rozvoje bydlení v kraji. S poukazem na závěry z předešlé etapy však tuto problematiku již dále nerozšiřujeme. Další oddíl pojednávající o dosavadním vývoji obyvatelstva a domácností je analýza cenným podkladem bezprostředně propojeným s projekcí obyvatelstva a domácností na období do roku V analýze bytového fondu je podána charakteristika počtu, skladby a rezerv bytů v kraji a okresech i ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností. Průběh bytové výstavby za delší období a za léta pak vypovídá o dosavadních tendencích, které vnáší dynamiku nebo naopak brzdí celkový rozvoj bydlení. Rozbor se zaměřuje i na vytvořené rezervy v bytové výstavbě a na jejich využitelnost. V této poloze je rozbor bytové výstavby nedílnou součástí prognózy potřeby bytů. Na základě analýzy a projekcí obyvatelstva a domácností, rozboru dosavadního vývoje počtu a skladby bytů a tendencí bytové výstavby, přistupujeme v druhém oddílu předkládané práce k sestavení prognózy potřeby bytů do roku 2010 (2015). V prognóze jsou reflektovány i kvalitativní stránky rozvoje bydlení. Argumentace ve prospěch zvolené varianty zahrnuje také další charakteristiky jakými jsou například skladba bytů podle typu objektů (rodinné domy, bytové domy, vlastnické a nájemní bydlení) a podle typu stavebních materiálů a nákladovosti (zděné, bloky, montované dílce, dřevo a dřevní hmota). V dalších částech práce se zabýváme důležitými otázkami kompetenčního vymezení pravomocí a zodpovědnosti krajů v oblasti bydlení a zdůvodňujeme pojetí, jež by úlohu Královéhradeckého kraje posílilo. Zabýváme se i otázkami financování rozvoje bydlení, prognózními úvahami o jednotlivých menších územních celcích a také vyhodnocením názorů osobností kraje na zadané otázky k analýze a prognóze rozvoje bydlení. 4

5 V závěrech a doporučeních uvádíme ve stručném shrnutí základní poznatky, jež jsou v práci založeny. Popsáno je i zaměření závěrečné etapy práce. Tato by podle názoru zpracovatelů mohla být dokončena do konce 1. čtvrtletí

6 ODDÍL I. ANALÝZA ROZVOJE BYDLENÍ 1. ZÁKLADNÍ VNĚJŠÍ FAKTORY ROZVOJE BYDLENÍ V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI 1.1 EKONOMICKÁ CHARAKTERISTIKA A DOPRAVNÍ FAKTOR ROZVOJE KRAJE V této části analýzy se více než v dalších částech odvoláváme na předchozí etapu práce, která byla zadavateli předána v říjnu Můžeme tak učinit proto, že mezi oběma analýzami neuplynul dlouhý čas, tudíž neprojevily se ani výraznější změny v závěrech, které se k ekonomice a dopravní situaci kraje pojí. Postavení kraje v ekonomice a v dopravě se nezměnilo ani v rámci NUTS 2 Severovýchod, ani v rámci České republiky. V tabulce č. 1 v příloze uvádíme absolutní údaje o velikosti vyprodukovaného hrubého domácího produktu, v tabulce č. 2 podíl krajů na celkovém HDP České republiky a v tabulce č. 3 přepočet HDP na 1 obyvatele, to vše za období Z posledně uvedené tabulky je možné odvodit, že Královéhradecký kraj byl výkonnostně na 5. místě v roce 2001, zatímco v roce 1995 byl v pořadí mezi kraji na místě desátém. To ukazuje na příznivou tendenci vzestupu v tomto nejsouhrnnějším ekonomickém ukazateli. Kraj však nadále zůstává pod celostátním průměrem. Příznivou tendenci je proto potřebné dále upevnit. Vytvoří se tak základ celkového rozvoje, pochopitelně i rozvoje bydlení. Při silné zpětné vazbě je bydlení vždy nejdříve a k tomu principielně ovlivněno rozvojem ekonomiky. Poměrně slušný vývoj a relativně dobré postavení si kraj udržuje v zaměstnanosti i v míře nezaměstnanosti, což jsou opět důležité faktory ovlivňující celkový rozvoj. Míru nezaměstnanosti ukazuje dobře graf 1 v příloze zobrazující nezaměstnanost v letech Míra nezaměstnanosti v roce 1999 v kraji činila 7,5 %, v roce 2000 klesla na 5,9 %. V roce 2001 a 2002 se, nehledě na zvýšení, míra nezaměstnanosti udržela pod úrovní roku 1999 (6,3 a 7,3 %). Míra nezaměstnanosti je trvale nižší než je průměr za ČR a kraj v roce 2002 rozhodně nepatřil mezi kraje s vysokou nezaměstnaností. Počítáno od nejnižší míry, která je v hl. m. Praze (3,7 %) se Královéhradecký kraj pohybuje na 5. místě mezi kraji ČR. Vysoká míra nezaměstnanosti nezatěžuje tudíž kraj příliš velkým ekonomickým a sociálním břemenem. To se nepochybně projevuje i ve větší jistotě při rozhodování o úvěrovém zatížení při obstarávání bydlení v kraji. Horší je však již situace ve výši průměrných mezd. Kraj byl v roce 1999 i v roce 2001 na 9. místě, tj. mezi kraji s nejnižší úrovní měsíčních mezd. Nízká úroveň mezd může sice dočasně působit jako stimul k umístění kapitálu, ovšem tendence k poklesu je zjevně jevem regresivním, jehož kořeny tkví v celé řadě příčin. Nepochybně brzdí rozvoj bydlení již i proto, že pořízení bytu je vždy záležitost nákladná. K přilákání kapitálu (domácího i zahraničního) má kraj poměrně dobré předpoklady i pro zvýšení úrovně mezd. V podstatě právě nový kapitál uplatněný v náročnějších oblastech ekonomiky, např. v cestovním ruchu, v kulturní a vzdělanostní přitažlivosti je tím hybatelem, který příjmovou úroveň zvyšuje, usnadňuje jak dostupnost, tak i kvalitu bydlení. 6

7 Až dosud závažnějším nedostatkem kraje, a to i v menší atraktivnosti pro příliv kapitálu je moderní, rychlostně profilovaná doprava, zejména doprava silniční. Urychlení výstavby dálničního propojení a rychlostních komunikací, jak jsme již v předešlé etapě práce zdůraznili, je nezbytnou podmínkou zvýšení dynamiky ekonomického rozvoje, následně rozvoje bydlení. Z hlediska vyrovnanější úrovně jednotlivých území kraje jsou důležité také silnice I/11 (Hradec Králové Ostrava) a I/14 (Vrchlabí, Trutnov, Náchod, Rychnov nad Kněžnou). Problémem je v současnosti údržba a rekonstrukce i u velké části komunikací II. a III. třídy. Ekonomika a dopravní propojení jsou základními faktory, z nichž je potřebné vycházet a stále znovu je hodnotit a sledovat při analýze a prognóze bydlení. Potřeba bytů má ovšem i svou zcela samostatnou tvářnost. Nelze si představit, že s bydlením je možné počkat až budou vytvořeny lepší ekonomické podmínky. Byty představují takovou užitnou hodnotu v našich klimatických podmínkách, že nenaplnění této potřeby ovlivňuje samotnou fyzickou existenci občanů. Odtud vyplývá těsnost a podmíněnost vazeb mezi demografií, osídlením, peripetiemi lidského života v jeho jednotlivých fázích a také samozřejmě i uchování a rozmnožení hodnot, které byly v bydlení mnoha pokoleními v podobě bytového fondu již vytvořeny. 1.2 DEMOGRAFICKÉ FAKTORY ROZVOJE BYDLENÍ Počet obyvatel Královéhradeckého kraje se od roku 1961 vyvíjel tak, že v desetiletí nejdříve došlo k nevelkému úbytku obyvatel (-501), aby v následujícím desetiletí se počet obyvatel výrazněji zvýšil ( ). Další desetiletí bylo opět ztrátové, úbytek činil obyvatel. V posledním desetiletí úbytky pokračovaly (-2 085). Celkově v roce 2001 bylo v kraji více obyvatel než v roce 1961 o osob právě v důsledku většího růstu v období Bez tohoto mimořádného růstu počtu obyvatel by tendence vývoje nebyla zdaleka příznivá. Zejména desetiletí svědčí o tom, že se tendence vývoje počtu obyvatel obrací ve svůj opak, kraj postihuje úbytek obyvatel v rozsahu osob. Prozatím nic nenasvědčuje tomu, že by se tato tendence opět změnila v pozitivní růst počtu obyvatel. Nemusí to ovšem znamenat, že nepříznivá tendence ve vývoji obyvatel se nutně budou prosazovat po celé období projekce do roku Tato doba je dostatečně dlouhá k vytvoření předpokladů pro obnovu růstu počtu obyvatel. Nelze toho však dosáhnout v případě prolongace tendencí z let V projekci se proto zvažuje, byť v menší míře i opakovatelnost růstového období sedmdesátých let. O závažnosti této problematiky svědčí další ukazatele poodhalující příčiny celkového vývoje počtu obyvatel. Jedním z nejzávažnějších je vývoj věkové struktury obyvatel kraje v období V roce 1991 bylo z celkového počtu obyvatel 18,6 % starších 60 let, v roce 2001 se tento podíl zvýšil na 19,1 %. Ještě výraznější rozdíl ukáže tzv. index stáří, kde počet obyvatel ve věku 60 a více let je přepočten na 100 obyvatel ve věku 0-14 let. V roce 1991 se index stáří rovnal 89,5, v roce 2001 však počet starých lidí přesáhl počet nejmladších, index činil 117,1. Zhoršila se i ekonomická zatíženost obyvatel v produktivním věku, kde se zjišťuje kolik připadá na 100 obyvatel ve věku let obyvatel starších 60 let. 7

8 Stárnutí obyvatelstva je veskrze nepříznivý jev, který může být zmírněn kvalitou pracovní schopnosti. Jedním z obecně uznávaných ukazatelů je zde růst vzdělanosti obyvatelstva. Podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva z celkového počtu obyvatel vzhledem k závažnosti (silnému vlivu na prognostické úvahy) uvádíme v následné tabulce porovnávající Královéhradecký kraj s ostatními kraji a průměrem za ČR. Tab. 1 Vysokoškolsky vzdělané obyvatelstvo v přepočtu na 100 obyvatel v letech 1991 a 2001 podle krajů Vysokoškolsky Kraj, ČR vzdělaní na Pořadí krajů 100 obyvatel Hl.m. Praha 13,1 16,3 1 1 Středočeský 4,1 5, Jihočeský 4,9 6, Plzeňský 5,0 6,6 3 4 Karlovarský 3,7 4, Ústecký 3,4 4, Liberecký 4,4 5, Královéhradecký 4,6 6, Pardubický 4,2 5, Vysočina 3,9 5, Jihomoravský 6,6 8,7 2 2 Olomoucký 4,9 6, Zlínský 4,6 6, Moravskoslezský 4,7 6, Česká republika 5,7 7,5 - - Pramen: ČSÚ (SLDB), propočty ÚRS PRAHA, a. s. Královéhradecký kraj byl v roce 1991 na místě, v roce 2001 na místě 8. Vzestup vysokoškolské vzdělanosti obyvatel je zřejmý u kraje Středočeského dále pak u kraje Olomouckého a u kraje Zlínského. K částečnému vyrovnání nepříznivých tendencí ve vývoji počtu a skladby obyvatel je proto v Královéhradeckém kraji velmi potřebné zvýšit úroveň vzdělanosti. V Královéhradeckém kraji došlo i ke změně v pořadí měřeného podle podílu ekonomicky aktivní části obyvatel z celkového počtu obyvatel. V roce 1991 byl kraj na 5. místě v pořadí 14 krajů, v roce 2001 sestoupil na místo 8. I v ostatních krajích s výjimkou hl. m. Prahy se ekonomická aktivita snížila, v našem kraji pak dosti výrazně z 53,1 % v roce 1991 na 50,7 % v roce (Pro srovnání v Ústeckém kraji došlo ke snížení z 54,6 % na 52,6 %, v kraji Moravskoslezském z 51,4 % na 49,7 %.) 8

9 Tab. 2 Podíl ekonomicky aktivních obyvatel na celkovém počtu obyvatel podle krajů (v %) Pořadí krajů Kraj, ČR Hlavní město Praha 53,70 53,70 53,45 54, Středočeský 49,90 52,00 52,61 52, Jihočeský 51,11 52,27 52,80 51, Plzeňský 50,26 51,96 52,72 51, Karlovarský 53,97 54,74 54,94 53, Ústecký 52,50 52,99 53,74 52, Liberecký 54,07 54,25 54,56 52, Královéhradecký 51,60 53,13 53,05 50, Pardubický 51,34 52,80 52,59 50, Vysočina 49,91 51,33 51,70 49, Jihomoravský 49,50 51,04 51,67 50, Olomoucký 50,64 51,36 51,73 50, Zlínský 50,15 51,86 52,43 50, Moravskoslezský 47,40 49,90 51,38 49, Česká republika 50,81 52,12 52,62 51, Pramen: ČSÚ (SLDB), propočty ÚRS PRAHA, a. s. Přidáme-li k charakteristice vývoje obyvatelstva v Královéhradeckém kraji alespoň stručné hodnocení za okresy a správní obvody obcí s rozšířenou působností, zjistíme, že tendence v okresech oproti krajským tendencím příliš nevybočují, avšak navzájem se dosti liší. Tak například 2 okresy (Náchod a Rychnov n. Kněžnou) měly v období sice nevelký, ale přece jen přírůstek obyvatel, největší úbytek byl v okrese Jičín (-1,13 %), ale i okres Hradec Králové vykázal větší ztrátu (-0,92 %). Všechny okresy měly vysoký index stáří, nejvyšší okres Hradec Králové (129,4) a okres Jičín (122,6). U správních obvodů obcí s rozšířenou působností se index stáří ve 2 případech dá označit jako příznivý. V roce 2001 se ve správním obvodu Broumov index stáří rovnal 91,5 a ve správním obvodu Rychnov n. Kněžnou 97,2. Ve všech zbývajících 13 správních obvodech bylo věkové složení vyjádřené tímto ukazatelem nepříznivé, nejhorší v obvodech Hradec Králové (130,8), Jičín (124,7) a Kostelec n. Orlicí (122,2) 1). Dosavadní vývoj počtu a struktury obyvatel v Královéhradeckém kraji a v jeho jednotlivých územích je možné označit jako nepříznivý, pro celkový rozvoj i nebezpečný. Jak je tomu však ve vztahu k bydlení? Při zjednodušeném hodnocení by se zdálo, že pokles počtu obyvatel de fakto pomáhá snižovat napětí v bytových potřebách. Pro menší počet občanů je přece potřebný i menší počet bytů. Takový by mohl být ukvapený závěr z dosavadního rozboru. Situace je však jiná. I při poklesu počtu obyvatel může narůstat bytová tíseň, nemluvě o efektivnosti celkové reprodukce v této oblasti (např. chátrání neobydlených bytů). Rozhodující v sektoru bydlení je, jak se vyvíjí počet disponibilních trvale obydlených bytů a počet domácností. Ukazuje se, že při poklesu počtu obyvatel a jen nevelkém vzestupu počtu bytů (ať již z důvodu nízké bytové výstavby nebo vysokých úbytků, resp. obojích vlivů) může počet domácností poměrně rychle vzrůstat. Zejména v podmínkách rychlých civilizačních změn se počet domácností zvyšuje, zvláště pak počet domácností jednotlivců. Prodlužuje se doba dožití, vzrůstá počet domácností mladých lidí, kteří se i v bydlení chtějí osamostatnit, roste počet neúplných rodin z mnoha příčin, zejména pak 1) Podrobnější členěné údaje o obyvatelstvu v okresech a správních obvodech jsou umístěny v tabulkové příloze. 9

10 v důsledku vysoké a rostoucí rozvodovosti. Mění se celkově i životní styl obyvatelstva a to vše přispívá ke štěpení domácností, k jejich rychlému růstu. Vzniká pak běžně situace, že pokud pokles počtu obyvatelstva není v průběhu několika let natolik velký, aby se začal snižovat i počet domácností, počet domácností roste a vyvolává potřebu rozvoje bydlení, konkrétně pak dostačujícího přírůstku bytů. Přírůstky domácností sehrávají rozhodující roli v prognostických propočtech potřeby bytů. V letech 1991 a 2001 se počet cenzových domácností za jednotlivé kraje vyznačoval rozdílnými přírůstky, rozdílným tempem růstu. Nejvyšší vzestup zaznamenal Karlovarský kraj, nejnižší hl. m. Praha. Tab. 3 Vývoj počtu domácností v letech 1991 a 2001 podle krajů ČR Kraj, ČR Počet domácností Index 2001 Pořadí (1991 = 100) podle indexu Hl.m. Praha ,1 14 Středočeský ,7 8 Jihočeský ,4 5 Plzeňský ,2 10 Karlovarský ,8 1 Ústecký ,4 2 Liberecký ,6 3 Královéhradecký ,3 7 Pardubický ,5 4 Vysočina ,8 11 Jihomoravský ,7 13 Olomoucký ,4 12 Zlínský ,4 9 Moravskoslezský ,3 6 Česká republika ,4 - Pramen: ČSÚ (SLDB), propočty ÚRS PRAHA, a. s. Královéhradecký kraj se podle indexu let 2001 a 1991 umístil přesně v polovině všech krajů. Vzhledem k tomu, že pokles počtu obyvatel mezi rokem 1991 a 2001 zde činil pouze 0,4 % (méně než v průměru za ČR, ČR = 0,7 %), není růst počtu domácností až tak velký, a to poněkud usnadňuje úlohu získání potřebného počtu bytů pro přírůstek domácností. Rozvoj bydlení v sobě vždy zahrnuje i dosažení vyšší úrovně bydlení (počet místností, obytná plocha, vyšší vybavenost apod.). I z tohoto hlediska je nutné posuzovat celkový rozvoj bydlení v období do roku 2010, příp

11 1 VÝVOJ POČTU OBYVATEL A DOMÁCNOSTÍa V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI V LETECH ,9 Index 1970 = ,6 103,9 108,1 102,3 101, Domácnosti Obyvatelstvo Pramen: ČSÚ, zpracoval ÚRS PRAHA, a. s. Další charakteristiky vývoje počtu domácností z hlediska skladby a jejího vlivu na potřebu bytů podáme až v souvislosti s rozborem bytového fondu a bytové výstavby, kde se již více bude rýsovat přístup k tvorbě prognózy potřeby bytů. U vývoje počtu domácností podle jednotlivých území kraje pouze nyní uvedeme údaje za okresy a správní obvody obcí s rozšířenou působností. Indexy ukáží, kde lze očekávat větší potřebu bytů v současném desetiletí ( ) 2). Z okresů se nejvíce do roku 2001 zvyšoval počet domácností v okrese Rychnov nad Kněžnou (108,9 1991=100), dále pak v okrese Trutnov (106,5). V okrese Hradec Králové a okrese Náchod byl růst zhruba na úrovni krajského průměru (106,3). Ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností se nejrychleji zvyšoval počet domácností v období ve správním obvodu Rychnov nad Kněžnou (111,6), dále pak v obvodu Broumov (109,6), Trutnov (108,6) a Nové Město nad Metují (108,0). Naopak ve správním obvodu Dvůr Králové nad Labem se index počtu cenzových domácností v roce 2001 oproti roku 1991 zvýšil jen na 101,3, Hořice 103,3, Nová Paka 104,0, Jičín 104,1 a Náchod 104,4. 2) Podrobněji jsou údaje za domácnosti podle okresů a správních obvodů uvedeny v tabulkové příloze. 11

12 2. VÝVOJ BYTOVÉHO FONDU TRVALE OBYDLENÉ A NEOBYDLENÉ BYTY Bytový fond se v Královéhradeckém kraji vyvíjel v porovnání s ostatními kraji od roku 1961 do roku 2001 s dosti znatelnými výkyvy. V roce 1961 bylo při Sčítání lidu, domů a bytů zjištěno 171,3 tisíce trvale obydlených bytů. Do roku 1970 přibylo 4,4 tisíce bytů, což představovalo pouze 2,5 % přírůstku. Zato v letech činil přírůstek 19,3 tisíce trvale obydlených bytů (11 %). V následujícím období to bylo opět pouze 3,4 tisíce bytů (2,3 %). Od roku 1991 do roku 2001 se počet bytů zvýšil o 6,1 tisíce (3,1 %). S výjimkou sedmdesátých let byly přírůstky trvale obydlených bytů v Královéhradeckém kraji skromné. V posledním desetiletí ( ) se však přitom výrazně zvýšil počet a podíl neobydlených bytů z 26,9 tis. na 37,2 tisíce. Podíl neobydlených bytů z celkového počtu bytů se v roce 1991 rovnal 11,9 %. Pro srovnání: v průměru za Českou republiku představovaly neobydlené byty v roce ,1 % z celkového počtu bytů, v roce ,3 %. Vývoj celkového počtu bytů, bytů trvale obydlených a bytů neobydlených v Královéhradeckém kraji, v okresech a správních obvodech obcí s rozšířenou působností v období přibližují údaje v následující tabulce. Tab. 4 Vývoj celkového počtu bytů, bytů trvale obydlených a neobydlených v letech podle okresů Královéhradeckého kraje Obec, kraj Celkový počet bytů Počet trvale obydlených bytů Počet neobydlených bytů Podíl neobydlených bytů z celkového počtu bytů (v %) Hradec Králové ,95 11,67 Jičín ,41 24,16 Náchod ,83 15,91 Rychnov nad Kněžnou ,69 16,73 Trutnov ,25 12,46 Královéhradecký kraj ,95 15,38 Pramen: ČSÚ (SLDB), propočty ÚRS PRAHA, a. s. Největší podíl neobydlených bytů jak v roce 1991, tak i v roce 2001 byl v okrese Jičín. Nad průměrem kraje se dále pohybovaly okresy Náchod a Rychnov n. Kněžnou. Ve všech okresech přitom došlo k růstu neobydlenosti, například v okrese Trutnov se podíl zvýšil o 3,2 %, v okrese Hradec Králové o 2,7 %. Problém růstu neobydlenosti vyžaduje určité řešení ve všech územích kraje. Dokazují to i údaje za správní obvody obcí s rozšířenou působností a nepochybně by to prokázaly i údaje za jednotlivá města a obce. 12

13 Tab. 5 Vývoj celkového počtu bytů, bytů trvale obydlených a neobydlených ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností v Královéhradeckém kraji v letech 1991 a 2001 Okres, kraj, Celkový počet bytů Počet trvale obydlených bytů Počet neobydlených bytů Podíl neobydlených bytů z celkového počtu bytů (v %) Hradec Králové ,66 10,49 Trutnov ,30 10,69 Náchod ,53 16,64 Jičín ,68 25,42 Rychnov nad Kněžnou ,82 16,76 Vrchlabí ,25 12,99 Dvůr Králové nad Labem ,39 16,02 Kostelec nad Orlicí ,24 14,08 Dobruška ,09 19,33 Jaroměř ,96 15,56 Hořice ,60 23,04 Broumov ,07 15,64 Nový Bydžov ,44 21,82 Nové Město nad Metují ,03 13,37 Nová Paka ,25 20,97 Královéhradecký kraj ,95 15,38 Pramen: ČSÚ (SLDB), propočty ÚRS PRAHA, a. s. Ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností jsou nejvyšší podíly neobydlených bytů v roce 1991 i 2001 ve správním obvodu města Jičína (19,7 % a 25,4 %), dále pak vysoký podíl nalézáme v obvodu Hořice (18,6 % a 23 %), Novém Bydžově (19,4 % a 21,8 %) a Nové Pace (13,3 % a 21 %). Zatímco v roce 1991 bylo pod celokrajskou úrovní podílu neobydlených bytů 7 správních obvodů, v roce 2001 to bylo již jen 6 obvodů. S nejnižším podílem neobydlenosti figurovaly v roce 2001 správní obvody Hradec Králové (10,5 %), Dobruška (10,3 %) a Trutnov (10,7 %). S neobydleností je zčásti propojena věková skladba bytového fondu. Ze Sčítání lidu, domů a bytů k vyplynulo, že nadále zůstává dosti velký podíl bytů, které byly postaveny před rokem Vzhledem k tomu, že v době se stavěl nepatrný počet bytových objektů, jedná se o velmi staré domy, jejichž doba životnosti již byla překročena, u většiny pak výrazně překročena. V Královéhradeckém kraji činí podíl bytů postavených v rodinných domech před rokem ,7 %, tj. bezmála dvě pětiny z celkového počtu trvale obydlených bytů v rodinných domech. V bytových domech tento podíl obnáší 19,8 % (bezmála jednu pětinu). Ve srovnání s průměrem za Českou republiku je podíl u rodinných domů postavených před rokem 1945 vyšší, v ČR činil pouze 37,5 %. Obdobně je tomu u bytových domů (ČR 17,9 %). I to je důvod, aby v kraji byla bytové výstavbě a rekonstrukcím bytového fondu věnována dostatečná pozornost s cílem omlazení bytového fondu. Údaje za rodinné domy podle okresů Královéhradeckého kraje tuto hypotézu dotvrzují. 13

14 Tab. 6 Věková struktura trvale obydlených bytů v rodinných domech v okrese Královéhradeckého kraje k Okres, kraj, ČR Trvale obydlené byty celkem V tom (v%): do roku 1) Hradec Králové ,84 52,60 10,55 Jičín ,46 52,30 9,24 Náchod ,48 48,99 9,53 Rychnov nad Kněžnou ,85 55,75 9,40 Trutnov ,89 42,83 10,28 Královéhradecký kraj ,72 50,42 9,86 Česká republika ,54 51,87 10,58 1) Včetně bytů s nezjištěným stářím. Pramen: ČSÚ (SLDB), propočty ÚRS PRAHA, a. s. Nejvyšší podíl bytů postavených v rodinných domech do roku 1945 je v okrese Trutnov (46,9 %) a Náchod (41,5 %). I v ostatních okresech zůstávají podíly dostatečně vysoké, s výjimkou okresu Hradec Králové. Posílení výstavby, rekonstrukcí a modernizace rodinných domů platí tudíž v kraji všeobecně a liší se pouze akcentem v jednotlivých územích. Podobný obraz skýtá i tabulka s údaji za bytové domy. Tab. 7 Věková struktura trvale obydlených bytů v bytových domech v okresech Královéhradeckého kraje k Trvale V tom (v%): Okres, kraj, ČR obydlené byty celkem do roku Hradec Králové ,66 77,04 5,30 Jičín ,44 72,96 10,60 Náchod ,00 67,27 8,73 Rychnov nad Kněžnou ,86 78,51 12,63 Trutnov ,73 67,87 6,40 Královéhradecký kraj ,79 72,59 7,62 Česká republika ,92 75,85 6,23 Pramen: ČSÚ (SLDB), propočty ÚRS PRAHA, a. s. Vysoký podíl bytů v bytových domech postavených do roku 1945 je v okrese Trutnov (25,7 %) a Náchod (24 %). Příznivější relaci má především okres Rychnov nad Kněžnou, v menší míře i okres Jičín a Hradec Králové. Úbytky bytů Se stářím bytového fondu je těsně spjato nahrazování přestárlých bytů novou bytovou výstavbou. Před rokem 1989 byly úbytky bytů - obzvláště v období velmi vysoké. Za Českou republiku dosahovaly až 60 % z celkového počtu ve výstavbě dokončovaných bytů. V období se úbytky bytů snížily v důsledku lepší údržby a většího rozsahu rekonstrukčních prací. Na druhé straně nepříliš vysoká bytová výstavba 14

15 může způsobit, že bytové objekty, které by měly být již nahrazeny novými dále přetrvávají, v nedobrém smyslu přesluhují. V tabulce jsou uvedeny propočty úbytků bytů za kraj a okresy na základě údajů získaných ze Sčítání lidu, domů a bytů k a a na základě údajů o bytové výstavbě Tab. 8 Propočet úbytků trvale obydlených bytů v období podle okresů Královéhradeckého kraje Dokončené Trvale obydlené byty Čistý Úbytky bytů Úbytky bytů Okres, kraj byty přírůstek absolutně v % trvale bytů obydlených bytů 1991 Hradec Králové ,34 Jičín ,02 Náchod ,42 Rychnov nad Kněžnou ,78 Trutnov ,29 Královéhradecký kraj ,65 Česká republika ,93 Pramen: ČSÚ, propočty ÚRS PRAHA, a. s. Vysoké úbytky bytů vyjádřené podílem na celkovém počtu trvale obydlených bytů podle sčítání v roce 1991 se objevují v okresech Jičín (6 %) a Rychnov nad Kněžnou (4,8 %). Celkově úbytky v kraji i ve všech okresech přesahují přitom průměr za Českou republiku (3,9 %). Je to dáno poměrně vysokým podílem bytů v rodinných domech na celkovém počtu trvale obydlených bytů. Královéhradecký kraj neměl před rokem 1989 tak silnou výstavbu bytů v bytových domech, patřil v tomto směru ke krajům nepreferovaným. V prognózních úvahách i z důvodu určitého zadržení úbytků v devadesátých letech je v Královéhradeckém kraji potřebné počítat s vyššími úbytky než jsou tyto propočtené ze statistického zjištění z posledního desetiletého období. 2.2 VYBAVENOST OBYVATELSTVA A DOMÁCNOSTÍ TRVALE OBYDLENÝMI BYTY Až dosud byly analyzovány jednotlivé části a jednotlivé faktory rozvoje bydlení zejména na základě údajů ze sčítání lidu, domů a bytů. Vybavenost obyvatel a domácností trvale obydlenými byty přináší souhrnný pohled na celkové výsledky dosavadního vývoje bydlení. Znovu proto nejdříve v přepočtu na obyvatel a poté v přepočtu na 100 cenzových domácností porovnáme údaje za Královéhradecký kraj s ostatními kraji a průměrem za Českou republiku. 15

16 Tab. 9 Vybavenost obyvatel a domácností byty v letech 1991 a 2001 podle krajů ČR Kraj, ČR Počet trvale obydlených bytů na obyvatel Index vybavenosti 2001 (1991=100) Počet trvale obydlených bytů na 100 cenzových domácností Index vybavenosti 2001 (1991=100) Hl.m. Praha 408,3 425,1 104,1 90,6 90,7 100,1 Středočeský 358,5 368,0 102,6 90,8 89,0 98,0 Jihočeský 354,5 369,9 104,3 92,8 90,5 97,5 Plzeňský 363,7 379,5 104,3 91,9 89,9 97,8 Karlovarský 364,7 380,9 104,4 93,0 87,5 94,1 Ústecký 375,5 392,5 104,5 95,1 90,4 95,1 Liberecký 365,5 377,9 103,4 92,3 89,3 96,8 Královéhradecký 359,0 371,4 103,5 92,5 89,6 96,9 Pardubický 344,9 359,9 104,4 92,2 89,4 97,0 Vysočina 331,2 346,3 104,5 90,7 90,2 99,4 Jihomoravský 346,8 359,0 103,5 89,8 88,9 99,0 Olomoucký 346,0 360,6 104,2 90,3 89,7 99,3 Zlínský 328,6 344,2 104,8 89,1 88,3 99,1 Moravskoslezský 352,7 370,4 105,0 91,8 89,7 97,7 Česká republika 359,7 374,2 104,0 91,5 89,6 98,0 Pramen: ČSÚ (SLDB), propočty ÚRS PRAHA, a. s. Ve vybavenosti obyvatel trvale obydlenými byty byl Královéhradecký kraj v roce 1991 i v roce 2001 na 6. místě mezi 14 kraji. V tempu růstu tohoto ukazatele se kraj umisťuje na místě. Vybavenost obyvatel byty se sice o něco v Královéhradeckém kraji zlepšila, avšak růst je pomalý a kraj se dostává hlouběji pod průměr za Českou republiku. Ve vybavení domácností byty dochází v Královéhradeckém kraji i ve všech ostatních krajích v roce 2001 k poklesu oproti roku Pokles vybavenosti v kraji z 92,5 bytů připadajících na 100 domácností v roce 1991 na 89,6 bytů v roce 2001 byl poměrně velký a znamenal zhoršení bytové situace, kdy více než každá desátá domácnost se dělí o byt s jinou nebo jinými domácnostmi. Příznivá tendence v rozvoji bydlení se vždy projevuje opačně, tj. vzestupem počtu trvale obydlených bytů připadajících na 100 cenzových domácností. Názorně celkovou situaci ve vybavenosti obyvatel a domácností byty v Královéhradeckém kraji v průběhu delšího období (od roku 1970 do roku 2001) ukazuje graf. 16

17 2 VYBAVENOST OBYVATELSTVA A DOMÁCNOSTÍ BYTY Va LETECH 1970, 1980, 1991 a 2001 V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI ,0 92,5 Počet trvale obydlených bytů na obyvatel Vybavenost obyvatel byty Vybavenost domácností byty 92,0 91,5 91,0 90,5 90,0 89,5 89,0 88,5 Počet trvale obydlených bytů na 100 domácností , Rok Pramen: ČSÚ, zpracoval ÚRS PRAHA, a. s. Zatímco u obyvatelstva ukazatel vybavenosti byty ukazuje od roku 1980 sice pozvolnější, ale stálý vzestup, u domácností se křivka láme a vrací úroveň bydlení bezmála na hodnotu z roku Podle našeho názoru je potřebné právě na základě tohoto nepříznivého trendu i ostatních zjištěných slabých stránek v rozvoji bydlení a i v celkovém rozvoji vytvořit předpoklady koncepčního řešení s využitím všech možností, které se v kraji vyskytují, resp. měly by se vyskytovat na základě rozšíření pravomocí a zodpovědnosti za efektivní rozvoj bydlení. Vzhledem k závažnosti ukazatelů vybavenosti obyvatel a domácností byty je potřebné si ověřit a ocharakterizovat i územní rozdíly v rámci kraje. Vybavenost podle okresů se projevuje v následujících dvou tabulkách. Tab. 10 Vybavenost obyvatel a domácností trvale obydlenými byty v Královéhradeckém kraji podle okresů 1991 a 2001 Okres, kraj Počet trvale obydlených bytů na obyvatel Počet trvale obydlených bytů na 100 cenzových domácností Index vybavenosti 2001 domácností (1991=100) Hradec Králové 358,0 373,9 91,5 89,1 97,3 Jičín 360,3 367,1 92,9 90,1 97,0 Náchod 362,6 371,9 92,9 90,3 97,3 Rychnov nad Kněžnou 348,9 363,6 94,0 90,2 95,9 Trutnov 362,7 375,4 92,2 89,1 96,7 Královéhradecký kraj 359,0 371,4 92,5 89,6 96,9 Pramen: ČSÚ (SLDB), propočty ÚRS PRAHA, a. s. 17

18 Na úrovni okresů je možné pozorovat, že okres Hradec Králové díky dominující úloze si uchovává vysokou vybavenost obyvatel byty, ale je současně předstihován okresem Trutnov. Rychlý vzestup zaznamenal i okres Rychnov nad Kněžnou, naproti tomu pomalejší růst byl v okrese Náchod, který ve vybavenosti klesl na průměr kraje v roce 2001, byť v roce 1991 průměr dosti přesahoval. Rozhodující je však vybavenost domácností, která ve všech okresech zaznamenala pokles, nejvíce pak v okrese Rychnov nad Kněžnou, kde vzestup počtu domácností nebyl saturován odpovídajícím přírůstkem bytů. Podobně okres Trutnov, který v přepočtu bytů na obyvatel dosáhnul dobrých výsledků, u domácností zaznamenal mezi okresy druhý největší pokles vybavenosti cenzových domácností trvale obydlenými byty. I v tomto okrese se počet domácností zvětšil více než kolik přibylo bytů. Ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností byla vybavenost obyvatel a domácností trvale obydlenými byty vyjádřena těmito údaji: Tab. 11 Vybavenost obyvatel a domácností byty v letech 1991 a 2001 v Královéhradeckém kraji podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností Správní obvod obce s rozšířenou působností Počet trvale obydlených bytů na obyvatel Počet trvale obydlených bytů na 100 cenzových domácností Index vybavenosti 2001 (1991=100) Broumov 354,6 374,0 92,8 90,4 97,4 Dobruška 346,7 360,7 93,7 90,7 96,8 Dvůr Králové nad Labem 361,3 369,7 90,4 89,7 99,2 Hořice 351,1 359,3 92,0 90,3 98,1 Hradec Králové 358,8 376,1 91,5 89,1 97,4 Jaroměř 362,3 365,5 93,4 89,5 95,8 Jičín 364,9 370,6 92,8 89,6 96,5 Kostelec nad Orlicí 351,1 366,3 93,7 90,2 96,2 Náchod 367,6 374,4 92,7 90,8 98,0 Nová Paka 356,7 365,7 94,6 91,6 96,9 Nové Město nad Metují 350,9 366,8 93,0 89,4 96,2 Nový Bydžov 351,9 354,5 92,2 89,4 97,0 Rychnov nad Kněžnou 347,9 363,5 94,5 89,9 95,2 Trutnov 365,6 379,1 92,9 88,8 95,6 Vrchlabí 357,2 372,3 92,1 89,3 96,9 Královéhradecký kraj 359,0 371,4 92,5 89,6 96,9 Pramen: ČSÚ (SLDB), propočty ÚRS PRAHA, a. s. Zatímco vývoj počtu trvale obydlených bytů na obyvatel je možné považovat za jednotlivé správní obvody s výjimkou obvodů Nové Město nad Metují a Jaroměř za uspokojující, u vybavenosti domácností byty lze pozorovat všeobecný pokles. Nejvíce pak bude potřebné věnovat pozornost správním obvodům Jaroměř, Jičín, Kostelec nad Orlicí, Nová Paka, Nové Město nad Metují, Nový Bydžov a Rychnov nad Kněžnou. 18

19 3. BYTOVÁ VÝSTAVBA V DOSAVADNÍM VÝVOJI 3.1 SKLADBA A INTENZITA BYTOVÉ VÝSTAVBY, PLYNULOST, ROZESTAVĚNOST A DOBA VÝSTAVBY Bytová výstavba je dynamizujícím nebo naopak retardujícím faktorem celkového rozvoje bydlení. Ideální podoba je, aby byla v průměru několika let vzestupná, aby byla plynulá, aby rozestavěnost nadměrně nevzrůstala, aby doba výstavby nebyla neúměrně dlouhá. Skladba bytové výstavby podle hlavních investičních forem současně vypovídá o vývoji celkového počtu dokončených bytů za zhruba třicetileté období. Názorně skladbu a celkový vývoj dokumentuje graf. 3 VÝVOJ BYTOVÉ VÝSTAVBY V KRÁLOVÉHRADECKÉMI KRAJI V LETECH Počet dokončených bytů mimo rodinné domy Bytová výstavba celkem v rodinných domech 2002 Pramen: ČSÚ, zpracoval ÚRS PRAHA, a. s. Pokles bytové výstavby v kraji nastoupil již v osmdesátých letech minulého století. Odehrál se ve snížení počtu zahajovaných a dokončených bytů především u bytových domů, které byly stavěny státem a bytovými družstvy. Větší pokles přitom zaznamenala státní bytová výstavba. V další etapě vývoje, zhruba do poloviny devadesátých let došlo k dalšímu poklesu bytové výstavby, který již lze označit za mimořádně velký. Snížila se výstavba rodinných domů, ale zejména ostatní bytová výstavba zaznamenala příkrý sestup. Uvnitř výstavby bytových domů klesla bezmála na nulu družstevní bytová výstavba. Období od poloviny devadesátých let je možné označit za období s mírným vzestupem bytové výstavby, která však v posledních letech spíše stagnuje. Dlouhodobě nelze takovýto vývoj bytové výstavby akceptovat, protože nezajišťuje normální reprodukci bytového fondu, a jak jsme již u přírůstků bytů a domácností ze sčítání lidu, domů a bytů 19

20 1991 a 2001 ukázali, vede ke zhoršení úrovně bydlení co do počtu trvale obydlených bytů v přepočtu na 100 domácností. Nic na této skutečnosti nemění, že současně rostou počty neobydlených bytů. V neobydlených bytech lidé nebydlí. Pokles počtu zahájených bytů na počátku devadesátých let střídal vzestup do roku 1998, který v průběhu let končil opět poklesem. U rozestavěných bytů lze zaznamenat nejdříve pokles (do roku 1994) a poté velmi rychlý růst až do roku Již tyto absolutní údaje, které jsou uvedeny v tabulkové příloze svědčí o nevyváženosti a nízké stabilitě bytové výstavby v Královéhradeckém kraji 3). Nedostatky vyniknou při použití relativních ukazatelů. Plynulost bytové výstavby vyjadřuje poměr mezi počtem zahajovaných a dokončených bytů. O plynulosti jako dlouhodobě pozitivním jevu hovoříme jestliže tento poměr je v průběhu řady let vyrovnaný, hodnota je 1 nebo se blíží k 1. Výkyvy v obou směrech ukazují na nízkou plynulost výstavby, nepřímo hovoříme o její nižší nebo nízké efektivnosti. Plynulost bytové výstavby je v tabulce vyjádřena za kraj, okresy, pro srovnání i za Českou republiku v průběhu let Tab. 12 Plynulost bytové výstavby v okresech Královéhradeckého kraje Okres, kraj, ČR Počet zahájených bytů na 100 dokončených Hradec Králové 11,7 8,5 16,5 14,3 157,7 212,0 108,9 140,7 110,8 113,2 120,4 68,5 Jičín 45,1 20,2 18,5 156,4 70,8 244,6 78,4 210,9 120,8 146,8 118,4 74,6 Náchod 14,5 15,5 12,8 107,1 233,8 104,3 206,3 81,5 106,6 123,2 100,0 78,1 Rychnov nad Kněžnou 10,0 7,2 25,0 191,1 106,6 142,2 252,7 180,3 104,1 109,3 115,8 79,5 Trutnov 7,6 13,4 30,3 55,9 71,8 203,8 131,6 155,1 123,7 145,0 102,6 87,8 Královéhradecký kraj 13,7 11,8 20,3 55,8 116,1 164,5 142,2 142,6 112,5 126,8 111,5 77,4 Česká republika 26,0 23,2 23,7 60,4 127,3 156,6 197,8 157,9 138,6 128,4 117,1 123,1 Pramen: ČSÚ, propočty ÚRS PRAHA, a. s. O plynulosti bytové výstavby v Královéhradeckém kraji se dá hovořit až v letech , rok 2002 je opět poznamenán nízkým počtem zahájených bytů. Vývoj v České republice je co do plynulosti bytové výstavby ještě horší než v kraji. Určitý náznak k lepšímu poměru je zde rovněž až od roku V okresech Královéhradeckého kraje je obzvláště nevyrovnaný vývoj zahájené a dokončené bytové výstavby v okrese Jičín. Avšak i v ostatních okresech s výjimkou okresu Hradec Králové je plynulost výstavby pojmem dosti vzdáleným. Rezerva vyplývající z nízké plynulosti je přitom při dobré bytové politice více ovlivnitelná a využitelná než např. rezerva neobydlených bytů. 3) V grafické příloze je na příkladu okresu Jičín znázorněn průběh bytové výstavby podle počtu dokončených a zahájených bytů v jednotlivých letech jako nepřetržitý proces vzestupů a poklesů. To výmluvně dokumentuje slabou plynulost bytové výstavby. 20

21 Relativní rozestavěnost a doba bytové výstavby Podobně jako u plynulosti bytové výstavby je u rozestavěnosti možné konstatovat narůstání nevyužitých rezerv. Přepočet počtu rozestavěných bytů na 100 dokončených vypovídá o tom, zda dochází nebo nedochází ke zkracování (prodloužení nebo stagnaci) doby výstavby. Vypovídá také o tom, že část vkládaných prostředků po zahájení stavby je neúměrně dlouho umrtvena v případě, že poměr rozestavěných bytů na 100 dokončených si uchovává stálou a výraznější tendenci růstu. Tab. 13 Relativní rozestavěnost bytové výstavby v Královéhradeckém kraji podle okresů Počet rozestavěných bytů na 100 dokončených Hradec Králové 348,0 163,2 331,7 161,8 622,0 976,0 249,9 283,3 219,1 349,7 300,0 254,6 Jičín 480,4 254,8 129,5 639,7 392,5 672,8 248,1 678,2 406,6 385,0 556,3 312,7 Náchod 204,4 201,0 145,0 658,8 842,5 262,9 462,9 300,3 344,9 419,5 391,7 337,3 Rychnov nad Kněžnou 186,0 223,0 79,3 550,0 514,5 501,6 478,0 429,1 333,3 343,8 387,1 471,7 Trutnov 227,6 395,9 268,2 444,7 260,8 500,6 350,6 361,8 368,2 392,7 427,7 329,4 Královéhradecký kraj 265,3 220,6 190,3 334,3 468,9 512,5 335,1 361,8 314,0 376,0 390,7 326,5 Česká republika 307,9 268,4 229,6 342,0 509,1 516,0 540,4 465,2 474,1 471,2 491,6 474,9 Pramen: ČSÚ (SLDB), propočty ÚRS PRAHA, a. s. I když se v Královéhradeckém kraji rozestavěnost v přepočtu na 100 dokončených bytů vyvíjela převážně nepříznivě, ve vztahu k průměru za ČR byla celkově nižší. Ovšem i v posledním, lepším roce 2002 byla relativní rozestavěnost stále vyšší než na počátku devadesátých let. Byla také vyšší než v letech osmdesátých a byla mnohem vyšší než v sedmdesátých letech minulého století. Vzhledem k tomu, že tržní mechanismus urychluje proces výstavby, je potřebné hledat příčiny především v jeho špatném působení, resp. špatném nasazení nástrojů používaných v současné bytové politice k dosažení efektivní bytové výstavby. Rozestavěnost v jednotlivých okresech kraje se v podstatě neliší od celkové krajské tendence. Ke snížení vysoké rozestavěnosti se dospělo v okrese Hradec Králové, naproti tomu v okrese Rychnov nad Kněžnou rozestavěnost v posledních letech v přepočtu na 100 dokončených bytů poměrně výrazně vzrostla ( ). Až do roku 2001 se zvyšovala, počínaje rokem 1997 rozestavěnost ve vztahu k dokončeným bytům i v okrese Trutnov. U doby výstavby statistika umožňuje sledovat průměrnou dobu výstavby v měsících za rodinné domy, bytové domy a dále pak v členění i za ostatní formy výstavby (přístavby a vestavby, domy s pečovatelskou službou, byty v nebytových prostorech a adaptace nebytových prostor na byty). Pro naše účely je k vyvození závěrů potřebných k tvorbě prognózy dostačující členění na rodinné a bytové domy. Doba výstavby a podíl bytů stavěných déle než 5 let se v Královéhradeckém kraji oproti České republice příliš neliší, což však znamená, že je stejně málo příznivá jako je tomu celostátně. 21

22 Tab. 14 Průměrná doba výstavby rodinných a bytových domů a podíl bytů dokončených za 61 a více měsíců v letech za Královéhradecký kraj a ČR Průměrná doba výstavby domů (v měs.) Podíl bytů dokončených za 61 a více měsíců (v%) Kraj, ČR Rok rodinné domy bytové domy rodinné domy bytové domy Královéhradecký kraj ,84 13, ,24 2, ,46 5, ,66 0, ,77 0, ,06 0, ,86 3,68 Česká republika ,59 15, ,75 16, ,29 15, ,80 7, ,92 12, ,26 1, ,45 11,35 Pramen: ČSÚ, propočty ÚRS PRAHA, a. s. V okresech a ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností se pro hodnocení doby výstavby již poněkud nedostává (zvláště u extrémních dob) dostatečně velkého počtu případů bytové výstavby. Pro získání hodnotných podkladných údajů by proto bylo potřebné provést rozbor za jednotlivé celky a konkrétní informace získat přímo ve městech a obcích. Tato práce je potřebná především při rozpracování koncepce bytové politiky na těchto úrovních. Zde budeme vycházet z předpokladu, že pro účely prognózy na úrovni kraje (2. etapa prací) je postačující zobecnění z okresů a kraje týkající se rozestavěnosti. K uzavření rozboru bytové výstavby je ještě zapotřebí věnovat pozornost porovnání podílu dokončovaných bytů v rodinných domech a bytových domech s podíly v bytovém fondu a vyvození závěrů z intenzity bytové výstavby a vývoje pořizovacích hodnot bytů u rodinných a bytových domů. Královéhradecký kraj se vyznačoval a stále vyznačuje vysokým podílem bytů v rodinných domech. K činil podíl bytů v rodinných domech na celkovém počtu trvale obydlených bytů 51,2 %. Tento podíl se u dokončených bytů v druhé polovině devadesátých let o něco snižuje. Ovšem i tak není tento vliv na charakteristiku kraje z hlediska převažujícího typu bydlení příliš velký. V průměru let , jak ukazují údaje v následující tabulce se podíl dokončených bytů v rodinných domech a přístavbách, nástavbách a vestavbách rovnal 47 %. V ČR to bylo 52 %. Vyšší podíl dokončených bytů v ostatních objektech mimo rodinné domy (včetně přístaveb a vestaveb) je možné v podmínkách Královéhradeckého kraje hodnotit pozitivně. Pro období do roku 2010 je nastoupena cesta správným směrem, vycházíme-li z nižší příjmové hladiny obyvatelstva (nižší průměrné mzdy). 22

23 Tab. 15 Podíl bytů dokončených v průměru let v rodinných domech, nástavbách a přístavbách k rodinným domům a ostatních objektech (%) Okres, kraj, ČR rodin. domech Podíl bytů dokončených v: nástavbách a přístavbách k rodin. domům ostatních objektech Hradec Králové 44,08 8,95 46,97 Jičín 42,32 8,93 48,74 Náchod 32,97 11,52 55,51 Rychnov nad Kněžnou 30,66 13,43 55,92 Trutnov 31,13 9,07 59,80 Královéhradecký kraj 36,60 10,23 53,17 Česká republika 40,70 11,26 48,03 Pramen: ČSÚ, propočty ÚRS PRAHA, a. s. V jednotlivých okresech se podíly dokončených bytů v rodinných domech v průměru let dosti liší. Nejvyšší podíl byl v okrese Hradec Králové (53 %) a Jičín (51,3 %). Naopak s podílem nejnižším byly okresy Trutnov (40,2 %). U dvou dalších okresů (Náchod a Rychnov nad Kněžnou) se podíl pohyboval kolem %. O intenzitě bytové výstavby v Královéhradeckém kraji (počet dokončených bytů na obyvatel) lze soudit nejlépe podle grafického zobrazení za průměr let , tj. za období, kdy již docházelo k růstu bytové výstavby po předcházejícím podstatném poklesu. Kraj Hlavní m ěsto Praha Středočeský Jihočeský 4 INTENZITA BYTOVÉ VÝSTAVBY V PRŮMĚRU LET PODLE KRAJŮ Plzeňský Karlovarský Ús teck ý Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olom oucký Zlínský Moravskoslezský Česká republika Počet dokončených bytů na obyvatel středního stavu v ročním prům ěru Pramen: Z podkladů ČSÚ zpracoval ÚRS PRAHA, a. s. 23

24 Ze zobrazení je patrné, že Královéhradecký kraj nepatřil ke krajům s velmi nízkou intenzitou bytové výstavby. Zaujímal celkem 4. místo mezi 14 kraji. Ovšem toto příznivé postavení by bylo zcela kladné pouze v případě, že úroveň intenzity by byla v těchto čtyřech vedoucích krajích vysoká natolik, aby odpovídala úrovni běžné ve vyspělých zemích. Intenzita bytové výstavby, která se pohybuje mezi 2-2,5 bytů na obyvatel je nízká, bez ohledu na umístění mezi těmi kraji, které dosáhly intenzity ještě menší. S tímto objemem bytové výstavby v přepočtu na obyvatel není možné očekávat zvrácení dosud nepříznivé tendence spočívající v poklesu celkového počtu trvale obydlených bytů na 100 domácností, jak to ukázalo Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 ve srovnání s výsledky v roce V Královéhradeckém kraji značný pokles bytové výstavby pokračoval až do roku Zjistíme-li nyní intenzitu bytové výstavby za kraj a podle okresů za tato dvě období, dostaneme tyto konkrétní hodnoty. Tab. 16 Intenzita bytové výstavby v Královéhradeckém kraji podle okresů v průměru let a Počet dokončených bytů na Okres, kraj, ČR obyvatel středního stavu Hradec Králové 3,01 2,26 Jičín 2,38 2,29 Náchod 2,76 2,42 Rychnov nad Kněžnou 2,97 2,85 Trutnov 2,57 2,38 Královéhradecký kraj 2,77 2,41 Pramen: ČSÚ, propočty ÚRS PRAHA, a. s. V letech se nejméně stavělo v přepočtu na obyvatel v okrese Hradec Králové, a to přesto, že zde patrně potřeba bytů vůči neuspokojené poptávce je vysoká. Okres Jičín má druhou nejnižší intenzitu bytové výstavby. Dlužno však podotknout, že se výstavba v druhé polovině devadesátých let a v prvých dvou letech po roce 2000 oživila. Intenzita bytové výstavby za stejná období ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností nevnáší příliš mnoho nových pozorování, pouze přesněji identifikuje území, ve kterých je počet dokončených bytů na obyvatel obzvláště nízký. 3.2 POŘIZOVACÍ HODNOTY V PŘEPOČTU NA 1m 2 UŽITKOVÉ PLOCHY V RODINNÝCH A BYTOVÝCH DOMECH Statisticky zjišťované pořizovací hodnoty (vykazuje stavebník stavebnímu úřadu) nepředstavují tržní ceny, za které se s nemovitostmi obchoduje. Přesto je zde přímá návaznost na tržní úvahu. V pořizovací hodnotě nalézáme složku nákladů a odhadnutou výši zisku. Od ceny na trhu s byty se může pořizovací hodnota lišit, nikoliv však zcela zásadně. V časové řadě pořizovací hodnoty ukazují poměrně objektivní vývojové tendence. Velmi 24