Epitely jako bariery 142

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Epitely jako bariery 142"

Transkript

1 Epitely jako bariery 142

2 Difuzní bariera Epitely umožňují kompartmentizaci extracelulárního prostoru Příklady: střevo, ledviny, exokrinní žlázy, kapiláry mozku (hematoencefalická bariera), plexus choroideus (bariera krev-liquor), thymus, testes

3 Spojovací komplex Zonula occludens tight junction těsné spojení vymizí mezibuněčný prostor Zonula adherens příchytný spoj připojení terminálního pletiva - aktin Macula adherens desmosom připojení intermediárních filament cytokeratinů

4 Zonula occludens Claudiny a occludiny vymizí mezibuněčný prostor brání paracelulárnímu přechodu látek = difuzní bariera Upevnění aktinových filament přes adaptorové proteiny

5 Zonula occludens Propletený pás kolem celého obvodu buňky Permeabilita se liší u různých epitelů: Nepropustná u sběracích kanálků ledviny, urothelu, u kapilár v mozku Téměř propustná tenké střevo, proximální tubulus ledviny

6 Bazální membrána Interakce mezi buňkou a matrix zakotvení buněk Stavba proteiny a proteoglykany Lamina basalis Lamina rara (lucida) Lamina densa Lamina fibroreticularis

7 Bazální membrána Lamina basalis připojení buňky k podkladu Lamina rara - syndecan nebo integriny (integrální proteiny membrány) Lamina densa kolagen IV, laminin, perlecan Lamina fibroreticularis mikrofibrily a kotevní vlákna fibrilin a kolagen VI a VII upevnění ke kolagenním vláknům (kolagen III retikulární vlákna) Výjimečně dvě splynulé laminy basalis (ledviny, plíce)

8 Bariery

9 Difůzní bariery Paracelulární přenos přes zonula occludens závisí na těsnosti spoje vodní kanály v utěsňujícím spoji jsou tvořeny claudiny, kdežto occludiny pronikání vody brání Transcelulární přechod molekul transportní proteiny a kanály selektivní přenos

10 Typy přenosu přes epitel Prostá difuze (O2, CO2, NO) Usnadněná difuze přenašeče, iontové kanály, (aquaporiny) Aktivní transport pumpy (ATPasa) Endocytosa (pinocytosa, fagocytosa) Transcytosa Exocytosa

11 Aquaporiny Transmembránové proteiny s hydrofilním tunelem specifický typ aquaporinu -výskyt např. sběrací kanálek v ledvině, tlusté střevo

12

13 Difuzní bariera u transportujících epitelů Nepropustné spoje ileum a colon voda a ionty musí procházet transcelulárně kontrolovaně (Na/K ATPasa) Více propustné spoje duodenum a jejunum resorpce iontů a živin, voda prochází paracelulárně- podle koncentračního gradientu

14 Pinocytosa Invaginace plasmalemy Clatrinem zprostředkovaná endocytosa Na clatrinu nezávislá endocytosa Caveoly Na clatrinu a caveolinu nezávislá endocytosa Uzavření měchýřku pomocí dynaminu

15 Clathrinem zprostředkovaná endocytosa Clathrinový plášť adaptorový protein povleklé měchýřky (průměr 100nm). Přijímaná molekula se naváže na receptor receptorem zprostředkovaná endocytosa LDL a transferrin

16

17 Na clathrinu nezávislá endocytosa Caveoly (70nm) hladké invaginace obvzlášť četné na endotelových bb. Speciální stavba membrány s vysokým obsahem cholesterolu a sfingolipidů, caveolin na cytosolické straně membrány Funkce: Endocytosa virů Transcytosa Začátek signálních kaskád (např. insulin glut 4)

18 Transcytosa Přenos makromolekul přes bariery endotel Přenos protilátek přes placentu Přenos protilátek IgA přes sliznice

19 Endotel Výstelka cév Jednovrstevný plochý epitel Různá propustnost podle potřeb organismu od velmi propustných v kostní dřeni až po nepropustné v mozku (hematoencephalická bariera)

20 Funkce endotelu Výměna plynů - difuse Transport látek - pinocytosa - caveoly Transcelulární transport vody, iontů o organických látek Syntéza vasoaktivních látek -NO, prostacyclin, Endothelin1 Kontrola růstu cév Regulace imunitních reakcí usnadňují přechod leukocytů - E-selectin Účast na hemostáze von Willebrantův faktor Weibel Paladeho granula v endotelu arteriol

21 Přenos látek přes endotel Transcelulární (tight junctions) Paracelulární mezi buňkami Kontinuální (somatické) kapiláry (transcytosa caveoly a vesikuly) tight junctions několik lišt, nechávají malé štěrbiny 4-8nm možná paracelulární výměna látek Kontinuální nepropustné - mozek nižší permeabilita (100x) + paracelulárně utěsnění hematoencephalická bariera účast také glie

22 Endotel - glycocalyx Brání srážení krve nesmáčivý povrch Umožňuje přechod buněk imunitního systému do míst zánětu (receptory exprese -E selectinu a integrinů)

23 Příklady Bariéra primární moč krev Bariéra vzduch krev v plicních alveolech Hematoencephalická bariéra

24 Bariera krev - primární moč Fenestrovaný endotel Bazální membrána (laminin a heparan sulfát) Podocyty Zadrží proteiny, včetně albuminu díky negativnímu náboji heparan sulfátu

25

26 Bariera vzduch krev Endotel kapiláry kontinuální somatická!!! Bazální membrána Epitel alveolů pneumonocyt I. (jednovrstevný plochý epitel) Surfaktant

27 Hematoencephalická bariera Endotel - zonulae occludentes a málo caveol není možný ani paracelulární přenos ani transcytosa Souvislá bazální membrána Gliové buňky (astrocyty) membrána gliae perivascularisbrání přechodu hydrofilních látek musí mít přenašeče (glukosa GLUT1) Brání přechodu látek, které v mozku fungují jako neurotransmitery

28 Mnohovrstevné epitely jako bariery Více vrstev bazální, intermediární, povrchová Postupná diferenciace buněk Zonulae occludentes jsou přítomny mezi buňkami horní třetiny epitelu Silná bazální membrána Lamina propria nebo dermis (vazivová vrstva)

29 Vrstevnatý epitel dlaždicový Rohovějící epidermis kůže Nerohovějící dutina ústní, jícen, vagina, rohovka, spojivka, plica vocalis Cytokeratiny, desmosomy a hemidesmosomy

30 Vrstevnatý epitel dlaždicový rohovějící Stratum corneum Stratum lucidum Stratum granulosum Stratum spinosum Stratum basale

31 Keratinizace Keratin je nerozpustný ve vodě prevence dehydratace Bazální vrstva nízkomolekulární cytokeratiny (5,14) Stratum spinosum vysokomolekulární cytokeratiny (1,10) Keratinizace epitelu stratum granulosum keratohyalinová granula cytokeratiny a tmelové proteiny např. profillaggrin Agregace filament cytokeratinů ve str. corneum fillagrin (caspasa14) zrohovatělý keratinový obal Orthokeratinizace - kůže

32 Vrstevnatý epitel dlaždicový rohovějící Brání ztrátám vody Přes epitel projdou jen látky rozpustné v tucích Vrstevnatý dlaždicový epitel intercelulární prostory jsou vyplněny polárními lipidy ceramidy (produkovány ve vitálních buňkách str. granulosum multilamelosní (Odlandova) tělíska jsou vidět jen v EM + síť zonulae occludentes ve stratum granulosum

33 Melanocyty Ochrana před UV zářením: Melanocyty jsou přítomny v epidermis v pars basalis Melanosomy syntéza melaninu Granula obsahující melanin jsou předávána buňkám stratum spinosum, v nichž dojde k jejich rozpadu a uvolnění melaninu do cytoplasmy

34 Melanocyty Melanosomy (organely) z GER a GC nosná síť a tyrozinasa - začátek tvorby melaninu Syntéza: tyrozin dopa (syntetizováno enzymem tyrozinasou) polymerace na melanin Cytokrinie pohyb dendrity mikrotubuly a kinesin předávání granul keratinocytům stratum spinosum zde se rozpadnou - inkluse

35 Vrstevnatý epitel dlaždicový nerohovějící Stratum basale Stratum parabasale Stratum intermedium Stratum superficiale Obsah glykogenu v povrchových buňkách

36 Přechodný epitel - urothel Povrchové buňky (umbrelocyty) membrána se záhyby fusiformní měchýřky duplikatuty membrány Zvlášť účinná bariera proti permeabilitě- zonulae occludentes - speciální protein uroplakin Přítomnost ATPasy v povrchových buňkách Povrch buněk (umbrelocytus povrchová bb) se více barví v důsledku přítomnosti fusiformních měchýřků a cytokeratinových filament crusta urothelialis

37 Přechodný epitel

38 Urothel (ATPasa)

Epitely a jejich variace

Epitely a jejich variace Epitely a jejich variace 141 Definice Avaskulární tkáň Buňky jsou k sobě těsně připojeny pomocí mezibuněčných spojení Jsou funkčně a morfologicky polarizovány Jsou připojeny k bazální lamině Rozdělení

Více

Charakteristika epitelů. Epitelová tkáň. Bazální membrána. Bazální lamina. Polarita. Funkce basální laminy. buňky. Textus epithelialis

Charakteristika epitelů. Epitelová tkáň. Bazální membrána. Bazální lamina. Polarita. Funkce basální laminy. buňky. Textus epithelialis Charakteristika epitelů Epitelová tkáň Textus epithelialis buňky podkladem je bazální lamina těsně nahloučené s minimem mezibuněčné hmoty množství pevných mezibuněčných spojů různé tvary určující pro klasifikaci

Více

Kožní pokrývka integumentum commune

Kožní pokrývka integumentum commune Kožní systém Kožní pokrývka integumentum commune Epidermis Cutis Dermis Kůže tenkého typu - rhombická políčka (areae cutaneae) - vlasy, potní a mazové žlázy Potní žlázy Kůže tlustého typu - s hmatovými

Více

Žlázový epitel vytváří žlázy těla (játra, slinivka, slinné žlázy), jeho funkcí je tvorba sekretu, který má bohaté biologické funkce.

Žlázový epitel vytváří žlázy těla (játra, slinivka, slinné žlázy), jeho funkcí je tvorba sekretu, který má bohaté biologické funkce. 1) Obecné vlastnosti epitelu Epitel je jednou ze čtyř tkání těla (epitel, vazivo, sval, mozková tkáň). Můžeme ho rozdělit dle funkce do dvou kategorií a to na epitel krycí a epitel žlázový. Krycí epitel

Více

Kosmetika a kosmetologie Přednáška 3 Kůže jako předmět kosmetické péče I

Kosmetika a kosmetologie Přednáška 3 Kůže jako předmět kosmetické péče I Kosmetika a kosmetologie Přednáška 3 Kůže jako předmět kosmetické péče I Přednáška byla připravena v rámci projektu Evropského sociálního fondu, operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost s

Více

Schéma epitelu a jeho základní složky

Schéma epitelu a jeho základní složky Schéma epitelu a jeho základní složky Těsný spoj Bazální membrána Transcelulární tok Paracelulární tok LIS - Laterální intercelulární prostor Spojovací komplexy epiteliálních buněk Spojovací komplexy epiteliálních

Více

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost BUŇKA Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence Buňka je schopna uskutečňovat základní funkce organismu: obrázky použity z Nečas: BIOLOGIE LIDSKÉ TĚLO Alberts: ZÁKLADY BUNĚČNÉ BIOLOGIE

Více

Oběhový systém. Oběhový systém. Tunica intima. Obecná stavba cév. Tunica media. Endotelové buňky. Srdce (cor) Krevní cévy. histologie.

Oběhový systém. Oběhový systém. Tunica intima. Obecná stavba cév. Tunica media. Endotelové buňky. Srdce (cor) Krevní cévy. histologie. Oběhový systém Oběhový systém histologie Srdce (cor) Krevní cévy tepny (arteriae) kapiláry (cappilariae) žíly (venae) Lymfatické cévy čtvrtek, 27. října 2005 15:11 Obecná stavba cév tunica intima tunica

Více

Cytologie. Přednáška 2010

Cytologie. Přednáška 2010 Cytologie Přednáška 2010 Buňka 1.Velikost 6 200 µm, průměrná velikost 20um 2. JÁDRO a CYTOPLAZMA 3. ORGANELY (membránové) 4. CYTOPLAZMATICKÉ INKLUZE 5. CYTOSKELET 6. Funkční systémy eukaryotické buňky:

Více

KŮŽE SILNÉHO TYPU KŮŽE S VLASY AXILLA NEHET MLÉČNÁŽLÁZA

KŮŽE SILNÉHO TYPU KŮŽE S VLASY AXILLA NEHET MLÉČNÁŽLÁZA KŮŽE SILNÉHO TYPU KŮŽE S VLASY AXILLA NEHET MLÉČNÁŽLÁZA Ústav histologie a embryologie MUDr. Jana Šrajerová Předmět: Praktická mikroskopie B02242 Prezentace je určena výhradně pro osobní studium studentů

Více

5. Lipidy a biomembrány

5. Lipidy a biomembrány 5. Lipidy a biomembrány Obtížnost A Co je chybného na často slýchaném konstatování: Biologická membrána je tvořena dvojvrstvou fosfolipidů.? Jmenujte alespoň tři skupiny látek, které se podílejí na výstavbě

Více

Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození

Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození bunka - stejná genetická výbava - funkce (proliferace, produkce látek atd.) závisí na diferenciaci diferenciace tkán - specializovaná produkce

Více

NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly

NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly RIBOSOMY Částice složené z rrna a proteinů, skládají se z velké kulovité

Více

Anatomické členění. Horní cesty dýchací. Dolní cesty dýchací. Nosní dutina Paranasální dutiny Nasopharynx

Anatomické členění. Horní cesty dýchací. Dolní cesty dýchací. Nosní dutina Paranasální dutiny Nasopharynx DÝCHACÍ SYSTÉM 2011 Anatomické členění Horní cesty dýchací Nosní dutina Paranasální dutiny Nasopharynx Dolní cesty dýchací Larynx Trachea Bronchiální strom Respirační oddíl Vývoj dýchacího systému Plicní

Více

Specializace buněčných povrchů Spojení buněk Molekulární koncepce biologického motoru

Specializace buněčných povrchů Spojení buněk Molekulární koncepce biologického motoru Specializace buněčných povrchů Spojení buněk Molekulární koncepce biologického motoru Ústav histologie a embryologie Doc. MUDr. Zuzana Jirsová, CSc. Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie B02241

Více

BUNĚČNÉ JÁDRO FYZIOLOGIE BUŇKY JADÉRKO ENDOPLASMATICKÉ RETIKULUM (ER)

BUNĚČNÉ JÁDRO FYZIOLOGIE BUŇKY JADÉRKO ENDOPLASMATICKÉ RETIKULUM (ER) BUNĚČNÉ JÁDRO FYZIOLOGIE BUŇKY Buněčné jádro- v něm genetická informace Úkoly jádra-1) regulace dělení, zrání a funkce buňky; -2) přenos genetické informace do nové buňky; -3) syntéza informační RNA (messenger

Více

velmi těsně na sebe naléhajících buněk bezcévná mechanická sekreční

velmi těsně na sebe naléhajících buněk bezcévná mechanická sekreční Epitelová tkáň jedna ze čtyř základních tkání je derivátem všech tří zárodečných listů je složena z velmi těsně na sebe naléhajících buněk je bezcévná, výživu získává difúzí z krevních cév uložených v

Více

Oběhový systém. Oběhový systém. Obecná stavba cév. Tunica intima. Tunica media. Endotelové buňky. Srdce (cor) Krevní cévy. histologie.

Oběhový systém. Oběhový systém. Obecná stavba cév. Tunica intima. Tunica media. Endotelové buňky. Srdce (cor) Krevní cévy. histologie. Oběhový systém Oběhový systém histologie Srdce (cor) Krevní cévy tepny (arteriae) kapiláry (cappilariae) žíly (venae) Lymfatické cévy čtvrtek, 27. října 2005 15:02 Obecná stavba cév Tunica intima tunica

Více

Lymfatické orgány Imunitní obrana organismu. MUDr.Richard Becke

Lymfatické orgány Imunitní obrana organismu. MUDr.Richard Becke Lymfatické orgány Imunitní obrana organismu MUDr.Richard Becke Lymfatický systém se skládá z: A) difúzní lymfatická tkáň / lymfocyty / a nahromadění lymfatických uzlíků / folikuly /, tonsily : (částěčně

Více

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta Buňka. Stavba a funkce buněčné membrány. Transmembránový transport. Membránové organely, buněčné kompartmenty. Ústav pro histologii a embryologii Doc. MUDr.

Více

Tkáně- rozdělení, základní stavba a funkce Pojiva-obecná charakteristika Mezibuněčná hmota, její tvorba a složení Stavba chrupavky

Tkáně- rozdělení, základní stavba a funkce Pojiva-obecná charakteristika Mezibuněčná hmota, její tvorba a složení Stavba chrupavky Tkáně- rozdělení, základní stavba a funkce Pojiva-obecná charakteristika Mezibuněčná hmota, její tvorba a složení Stavba chrupavky Junqueira C. a Carneiro J., Gartner L.P. a spol., Lüllmann- Rauch R.,

Více

Interakce buněk s mezibuněčnou hmotou. B. Dvořánková

Interakce buněk s mezibuněčnou hmotou. B. Dvořánková Interakce buněk s mezibuněčnou hmotou B. Dvořánková Obsah přednášky Buňka a její organely Extracelulární matrix Interakce buněk s ECM i navzájem Kultivace buněk in vitro Buněčné jádro Alberts: Molecular

Více

ší šířen FYZIOLOGIE BUŇKY Buňka - základní stavební a funkční jednotka těla

ší šířen FYZIOLOGIE BUŇKY Buňka - základní stavební a funkční jednotka těla Buňka (buňky tkáně orgány organismus) - funkce a struktura jsou vzájemně propojené vlastnosti - v průběhu evoluce specializace buněk - odlišná funkce podle množství organel, charakterem cytoplasmy a vlastnostmi

Více

Dýchací cesty: - horní. - dolní. Respirační oddíl plic

Dýchací cesty: - horní. - dolní. Respirační oddíl plic Dýchací systém Dýchací cesty: - horní - dolní Respirační oddíl plic Dýchací cesty (vedou a upravují vdechovaný vzduch): Dutina nosní Nosohltan Hrtan (larynx) Průdušnice (trachea) Průdušky (bronchy) Průdušinky

Více

Imunitní systém. Získaná adaptivní specifická (je potřeba imunizace ) Vrozená imunita (není potřeba imunizace) řasinky)

Imunitní systém. Získaná adaptivní specifická (je potřeba imunizace ) Vrozená imunita (není potřeba imunizace) řasinky) Imunitní systém 629 Imunitní systém Vrozená imunita (není potřeba imunizace) o Fyzikální bariéry (kůže, sliznice, řasinky) o Biologické bariéry (symbionti) o Chemické bariery (ph, hlen) o Solubilní faktory

Více

Interakce mezi buňkami a okolím

Interakce mezi buňkami a okolím Interakce mezi buňkami a okolím Struktury mezibuněčného prostoru: buněčný plášť ( glycocalyx ) mimobuněčná matrix ( extracellular matrix ) Buněčný plášť ( glycocalyx ) Struktura: uhlovodíkové řetězce složek

Více

Buňka VI. Meiosa. Apoptosa. Vesikulární transport. Ústav histologie a embryologie 1. LF UK

Buňka VI. Meiosa. Apoptosa. Vesikulární transport. Ústav histologie a embryologie 1. LF UK Buňka VI Meiosa. Apoptosa. Vesikulární transport. Ústav histologie a embryologie 1. LF UK Autor: doc. MUDr. Tomáš Kučera, Ph.D. Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie, kód B02241 Datum: 17.10.2013

Více

Vazivo. Chrupavka. Kost

Vazivo. Chrupavka. Kost Pojivová tkáň Vazivo Chrupavka Kost Mezenchym Mezenchym Vazivo Chrupavka Kost Původ a funkce Původ mezenchym Funkce: - nutritivní (krevní cévy, difuze živin) - protektivní imunocompetentní buňky a produkce

Více

oběma.tkáně jsou spojeny dohromady v různých kombinacích a tvoří funkční jednotky - orgány

oběma.tkáně jsou spojeny dohromady v různých kombinacích a tvoří funkční jednotky - orgány BUNĚČNÉ SPOJE A ADHEZE Většina buněk v mnohobuněčném organismu je organizována do kooperativních spojení - tkání a ty jsou sloučeny v různých kombinacích do větších funkčních jednotek - orgánů. Buňky v

Více

Organizace buňky Cytoplasmatická membrána a specializace buněčného povrchu

Organizace buňky Cytoplasmatická membrána a specializace buněčného povrchu Rychlý přehled Cytologie Organizace buňky Cytoplasmatická membrána a specializace buněčného povrchu II Cytoskelet Kontakty buněk Buněčné organely a základní cytoplasma - cytosol Buněčné jádro, buněčný

Více

- je nejmenší jednotkou živého organismu schopnou nezávislé existence (metabolismus, pohyb,růst, rozmnožování, dědičnost = schopnost buněčného dělení)

- je nejmenší jednotkou živého organismu schopnou nezávislé existence (metabolismus, pohyb,růst, rozmnožování, dědičnost = schopnost buněčného dělení) FYZIOLOGIE BUŇKY Buňka -základní stavební a funkční jednotka těla - je nejmenší jednotkou živého organismu schopnou nezávislé existence (metabolismus, pohyb,růst, rozmnožování, dědičnost = schopnost buněčného

Více

Úvod do předmětu fyziologie

Úvod do předmětu fyziologie Úvod do předmětu fyziologie Kontakty vyučujících MUDr. Kateřina Jandová, Ph.D. katerina.jandova@lf1.cuni.cz tel.: 224968443 RNDr. Martina Nedbalová, Ph.D. martina.nedbalova@lf1.cuni.cz tel.: 224968418

Více

Živočišné tkáně. Vznik - histogeneze diferenciace proliferace

Živočišné tkáně. Vznik - histogeneze diferenciace proliferace Živočišné tkáně Vznik - histogeneze diferenciace proliferace Soudržnost, adhezivita. Mezibuněčná hmota!! - vláknitá kolagen, elastin amorfní voda, anorg, ionty, glykosoaminoglykany a strukturální glykoproteiny

Více

Kosmetika a kosmetologie Přednáška 5 Stratum corneum, stavba a funkce.

Kosmetika a kosmetologie Přednáška 5 Stratum corneum, stavba a funkce. Kosmetika a kosmetologie Přednáška 5 Stratum corneum, stavba a funkce. Přednáška byla připravena v rámci projektu Evropského sociálního fondu, operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost s názvem

Více

Funkční anatomie ledvin Clearance

Funkční anatomie ledvin Clearance Funkční anatomie ledvin Clearance doc. MUDr. Markéta Bébarová, Ph.D. Fyziologický ústav Lékařská fakulta Masarykovy univerzity Tato prezentace obsahuje pouze stručný výtah nejdůležitějších pojmů a faktů.

Více

Milada Roštejnská. Helena Klímová. Buňka. Pankreas. Ledviny. Mozek. Kost. Srdce. Sval. Krev. Vajíčko. Spermie. Obr. 1.

Milada Roštejnská. Helena Klímová. Buňka. Pankreas. Ledviny. Mozek. Kost. Srdce. Sval. Krev. Vajíčko. Spermie. Obr. 1. Milada Roštejnská Buňka Helena Klímová Ledviny Pankreas Mozek Kost Srdce Sval Krev Spermie Vajíčko Obr. 1. Různé typy buněk (1. část) Typy buněk Prokaryotní buňka Eukaryotní buňka Jádro, jadérko a jaderná

Více

Tělesné kompartmenty tekutin. Tělesné kompartmenty tekutin. Obecná patofyziologie hospodaření s vodou a elektrolyty.

Tělesné kompartmenty tekutin. Tělesné kompartmenty tekutin. Obecná patofyziologie hospodaření s vodou a elektrolyty. Obecná patofyziologie hospodaření s vodou a elektrolyty. 2. 4. 2008 Tělesné kompartmenty tekutin Voda je v organismu kompartmentalizovaná do několika oddílů. Intracelulární tekutina (ICF) zahrnuje 2/3

Více

ČLOVĚK. Antropologie (z řeckého anthrópos člověk) - snaží se vytvořit celkový obraz člověka

ČLOVĚK. Antropologie (z řeckého anthrópos člověk) - snaží se vytvořit celkový obraz člověka ČLOVĚK Antropologie (z řeckého anthrópos člověk) - snaží se vytvořit celkový obraz člověka Fyzická antropologie - studuje lidské tělo, jeho vývoj a genetiku anatomie - zkoumá stavbu těla organismů fyziologie

Více

Živá soustava, hierarchie ž.s.

Živá soustava, hierarchie ž.s. Téma: Tkáně Živá soustava, hierarchie ž.s. Charakteristiky ž.s.: 1) Biochemické složení 2) Autoreprodukce 3) Dědičnost 4) Složitost, hierarchické uspořádání 5) Metabolismus 6) Dráždivost 7) Růst 8) Řízení

Více

Svaly. MUDr. Tomáš Boráň. Ústav histologie a embryologie 3.LF

Svaly. MUDr. Tomáš Boráň. Ústav histologie a embryologie 3.LF Svaly MUDr. Tomáš Boráň Ústav histologie a embryologie 3.LF tomas.boran@lf3.cuni.cz Svalová tkáň aktivní součást pohybového aparátu vysoce diferencovaná tkáň příčně pruhovaná svalovina kosterní svalovina

Více

- pokrývá tělo, odděluje vnitřní prostředí organismu od vnějšího prostředí - dospělý člověk 1,6 1,8 m 2

- pokrývá tělo, odděluje vnitřní prostředí organismu od vnějšího prostředí - dospělý člověk 1,6 1,8 m 2 Kůže (cutis) - pokrývá tělo, odděluje vnitřní prostředí organismu od vnějšího prostředí - dospělý člověk 1,6 1,8 m 2 funkce: 1) ochrana chemická, mechanická, fyzikální 2) udržování stálé tělesné teploty

Více

Vnitřní prostředí organismu. Procento vody v organismu

Vnitřní prostředí organismu. Procento vody v organismu Vnitřní prostředí organismu Procento vody v organismu 2 Vnitřní prostředí organismu Obsah vody v různých tkáních % VODY KREV 83% SVALY 76% KŮŽE 72% KOSTI 22% TUKY 10% ZUBNÍ SKLOVINA 2% 3 Vnitřní prostředí

Více

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE PŘEDMLUVA 8 1. ZÁKLADY HISTOLOGICKÉ TECHNIKY 9 1.1 Světelný mikroskop a příprava vzorků pro vyšetření (D. Horký) 9 1.1.1 Světelný mikroskop 9 1.1.2 Zásady správného mikroskopování 10 1.1.3 Nejčastější

Více

Vstup látek do organismu

Vstup látek do organismu Vstup látek do organismu Toxikologie Ing. Lucie Kochánková, Ph.D. 2 podmínky musí dojít ke kontaktu musí být v těle aktivní Působení jedů KONTAKT - látka účinkuje přímo nebo po přeměně (biotransformaci)

Více

TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA

TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA 1 VÝZNAM TRANSPORTU PŘES MEMBRÁNY V MEDICÍNĚ Příklad: Membránový transportér: CFTR (cystic fibrosis transmembrane regulator) Onemocnění: cystická fibróza

Více

BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ

BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ BIOMEMRÁNA BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA - všechny buňky na povrchu plazmatickou membránu - Prokaryontní buňky (viry, bakterie, sinice) - Eukaryontní buňky vnitřní členění do soustavy membrán KOMPARTMENTŮ - za

Více

Trávicí trubice od jícnu a do po rektum. MUDr. Jiří Beneš, Ph.D.

Trávicí trubice od jícnu a do po rektum. MUDr. Jiří Beneš, Ph.D. Trávicí trubice od jícnu a do po rektum MUDr. Jiří Beneš, Ph.D. Důležité věci, které je dobré znát u částí trávicí trubice Obecný popis a funkce Stavba stěny (obecná stavba trávicí trubice) Syntopie, vztahy

Více

Přehled tkání. Pojivová tkáň, složky pojivové tkáně, mezibuněčná hmota

Přehled tkání. Pojivová tkáň, složky pojivové tkáně, mezibuněčná hmota Přehled tkání. Pojivová tkáň, složky pojivové tkáně, mezibuněčná hmota Ústav pro histologii a embryologii Předmět: Histologie a embryologie 1, B01131, obor Zubní lékařství Datum přednášky: 15.10.2013 K

Více

EPITELOVÁ TKÁŇ. šita. guru. sthira. ušna. mridu višada. drva. laghu. čala. Epitelová tkáň potní žlázy. Vše co cítíme na rukou, je epitelová tkáň

EPITELOVÁ TKÁŇ. šita. guru. sthira. ušna. mridu višada. drva. laghu. čala. Epitelová tkáň potní žlázy. Vše co cítíme na rukou, je epitelová tkáň EPITELOVÁ TKÁŇ Epitelová tkáň potní žlázy Vše co cítíme na rukou, je epitelová tkáň Epitel tvoří vrstvy buněk, které kryjí vnější a vnitřní povrchy Epitel, kterým cítíme, je běžně nazýván kůže Sekrece

Více

HISTOLOGIE A MIKROSKOPICKÁ ANATOMIE PRO BAKALÁŘE

HISTOLOGIE A MIKROSKOPICKÁ ANATOMIE PRO BAKALÁŘE OBSAH 1. STAVBA BUŇKY (S. Čech, D. Horký) 10 1.1 Stavba biologické membrány 11 1.2 Buněčná membrána a povrch buňky 12 1.2.1 Mikroklky a stereocilie 12 1.2.2 Řasinky (kinocilie) 13 1.2.3 Bičík, flagellum

Více

STRUKTURNÍ A FUNKČNÍ ZVLÁŠTNOSTI GLOMERULŮ

STRUKTURNÍ A FUNKČNÍ ZVLÁŠTNOSTI GLOMERULŮ STRUKTURNÍ A FUNKČNÍ ZVLÁŠTNOSTI GLOMERULŮ Doc. MUDr. Květoslava Dostálová, CSc. Ústav patologické fyziologie LF UP Název projektu: Tvorba a ověření e-learningového prostředí pro integraci výuky preklinických

Více

Mezonefros. Neokortex s glomeruly. Metanefrogenní blastém. dřeň s kanálky. Magn. x10. Henleovy kličky (nižší buňky) Sběrací kanálek (vyšší buňky)

Mezonefros. Neokortex s glomeruly. Metanefrogenní blastém. dřeň s kanálky. Magn. x10. Henleovy kličky (nižší buňky) Sběrací kanálek (vyšší buňky) Podpořeno grantem FRVŠ 524/2011 Ledviny NEFRON funkční jednotka Kůra - renální tělísko (glomerulus + Bowmanův váček) - proximální tubulus (zpětné vstřebávání) - distální tubulus Dřeň - Henleova klička

Více

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Buňky, tkáně, orgány, soustavy Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma

Více

ZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE

ZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE OBSAH Úvod do studia 11 1 Základní jednotky živé hmoty 13 1.1 Lékařské vědy 13 1.2 Buňka - buněčné organely 18 1.2.1 Biomembrány 20 1.2.2 Vláknité a hrudkovité struktury 21 1.2.3 Buněčná membrána 22 1.2.4

Více

Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta

Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta Tkáň svalová. Obecná charakteristika hladké a příčně pruhované svaloviny (kosterní a srdeční). Funkční morfologie myofibrily. Mechanismus kontrakce. Stavba

Více

GIT 2b Orgány dutiny ústní - zub Ústav histologie a embryologie MUDr. Jana Šrajerová Předmět: Praktická mikroskopie B02242

GIT 2b Orgány dutiny ústní - zub Ústav histologie a embryologie MUDr. Jana Šrajerová Předmět: Praktická mikroskopie B02242 GIT 2b Orgány dutiny ústní - zub Ústav histologie a embryologie MUDr. Jana Šrajerová Předmět: Praktická mikroskopie B02242 1 Mikroskopování preparátů: (B 1: ret - viz GIT 2a) B 2: zub (B 3: hrot jazyka

Více

Lipidy a biologické membrány

Lipidy a biologické membrány Lipidy a biologické membrány Rozdělení a struktura lipidů Biologické membrány - lipidové složení Membránové proteiny Transport látek přes membrány Přenos informace přes membrány Lipidy Nesourodá skupina

Více

Vylučovací soustava. 1) Ledvina

Vylučovací soustava. 1) Ledvina 1.1.1. Vylučovací soustava 1) Ledvina Ledvina (ren) je hlavním orgánem vylučovací soustavy, který pracuje v součinnosti se soustavou oběhovou. Jedná se o párový orgán, jehož prostřednictvím jsou v podobě

Více

Praktikum z histologie. Modul B

Praktikum z histologie. Modul B Praktikum z histologie Modul B Pracovní protokol 2011 Buňka Odběr tkání a buněk: Ze živého organismu (BIOPSIE) Z mrtvoly (NEKROPSIE) Fyzikální metody: Teplo (mikrovlnná trouba) Zmražení (tekutý dusík 170

Více

Neurony a neuroglie /

Neurony a neuroglie / Nervová tkáň Jedna ze 4 základních typů tkání Vysoce specializovaná - přijímá /dráždivost/, vede /vodivost/, porovnává, ukládá, vytváří informace, zabezpečuje přiměřenou reakci Původ: neuroektoderm CNS

Více

Chrupavka a kost. Osifikace 605

Chrupavka a kost. Osifikace 605 Chrupavka a kost Osifikace 605 Pojiva Pojiva jsou tkáň, která je složena z buněk a mezibuněčné hmoty. Rozdělení: Vazivo Chrupavka Kost Tuková tkáň Chrupavka Buňky: Chondroblasty Chondrocyty (Chondroklasty)

Více

Kosmetika a kosmetologie Přednáška 6 Stárnutí kůže

Kosmetika a kosmetologie Přednáška 6 Stárnutí kůže Kosmetika a kosmetologie Přednáška 6 Stárnutí kůže Přednáška byla připravena v rámci projektu Evropského sociálního fondu, operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost s názvem Zvyšování exkluzivity

Více

- v interfázi dále viditelné - jadérko, jaderný skelet, jaderný obal

- v interfázi dále viditelné - jadérko, jaderný skelet, jaderný obal Buňka buňka : 10-30 mikrometrů největší buňka : vajíčko životnost : hodiny: leukocyty, erytrocyty: 110 130 dní, hepatocyty: 1 2 roky, celý život organismu: neuron počet bb v těle: 30 biliónů pojem buňka

Více

Buňka. Základní funkční a morfologická jednotka mnohobuněčného organizmu, schopná samostatné existence in vitro za vhodných podmínek

Buňka. Základní funkční a morfologická jednotka mnohobuněčného organizmu, schopná samostatné existence in vitro za vhodných podmínek Buňka Základní funkční a morfologická jednotka mnohobuněčného organizmu, schopná samostatné existence in vitro za vhodných podmínek Stavba buňky Buněčná membrána cytosol BUŇKA cytoplazma organely cytoskelet

Více

FUNKČNÍ ANATOMIE. Mikrocirkulace označuje oběh krve v nejmenších cévách lidského těla arteriolách, kapilárách a venulách.

FUNKČNÍ ANATOMIE. Mikrocirkulace označuje oběh krve v nejmenších cévách lidského těla arteriolách, kapilárách a venulách. MIKROCIR ROCIRKULACE FUNKČNÍ ANATOMIE Mikrocirkulace označuje oběh krve v nejmenších cévách lidského těla arteriolách, kapilárách a venulách. (20-50 µm) (>50 µm) (4-9 µm) Hlavní funkcí mikrocirkulace je

Více

:25 1/5 1. přednáška

:25 1/5 1. přednáška 2016-08-27 00:25 1/5 1. přednáška 1. přednáška Člověk je vyudován hierarchicky buňka tkáň orgán orgánový systém oranizmus Buňka základni morfologická a funkční jednotka organismu je základní stavební prvek

Více

Ivana FELLNEROVÁ PřF UP Olomouc

Ivana FELLNEROVÁ PřF UP Olomouc SRDCE Orgán tvořen specializovaným typem hladké svaloviny, tzv. srdeční svalovinou = MYOKARD Srdce se na základě elektrických impulsů rytmicky smršťuje a uvolňuje: DIASTOLA = ochabnutí SYSTOLA = kontrakce,

Více

Seminář pro maturanty

Seminář pro maturanty Úvod do biologie člověka Seminář pro maturanty 2006 Organismy mají hierarchickou strukturu Buňka - tkáň - orgán - orgánová soustava celkem asi 216 typů buněk v lidském těle tkáň = skupina buněk stejné

Více

BIOCHEMIE GIT. Tomáš Kuˇ. cera

BIOCHEMIE GIT. Tomáš Kuˇ. cera BIOCHEMIE GIT ˇ MALABSORP CNÍ SYNDROM Tomáš Kuˇ cera tomas.kucera@lfmotol.cuni.cz Ústav lékaˇrské chemie a klinické biochemie 2. lékaˇrská fakulta, Univerzita Karlova v Praze a Fakultní nemocnice v Motole

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání

Více

Biochemie kůže. Jana Novotná. Ústav lékařské chemie a klinické biochemie, 2. LF UK a FN Motol 2016

Biochemie kůže. Jana Novotná. Ústav lékařské chemie a klinické biochemie, 2. LF UK a FN Motol 2016 Biochemie kůže Jana Novotná Ústav lékařské chemie a klinické biochemie, 2. LF UK a FN Motol 2016 Úloha kůže Bariéra proti různým druhům poškození (UV radiace, mechanické, chemické a biologické poškození)

Více

Specifická imunitní odpověd. Veřejné zdravotnictví

Specifická imunitní odpověd. Veřejné zdravotnictví Specifická imunitní odpověd Veřejné zdravotnictví MHC molekuly glykoproteiny exprimovány na všech jaderných buňkách (MHC I) nebo jenom na antigen prezentujících buňkách (MHC II) u lidí označovány jako

Více

BIOLOGIE BUŇKY. Aplikace nanotechnologií v medicíně zimní semestr 2016/2017. Mgr. Jana Rotková, Ph.D.

BIOLOGIE BUŇKY. Aplikace nanotechnologií v medicíně zimní semestr 2016/2017. Mgr. Jana Rotková, Ph.D. BIOLOGIE BUŇKY Aplikace nanotechnologií v medicíně zimní semestr 2016/2017 Mgr. Jana Rotková, Ph.D. OBSAH zařazení v systému organismů charakterizace buňky buněčné organely specializace buněk užitečné

Více

BIOMEMBRÁNY. Sára Jechová, leden 2014

BIOMEMBRÁNY. Sára Jechová, leden 2014 BIOMEMBRÁNY Sára Jechová, leden 2014 zajišťují ohraničení buněk- plasmatické membrány- okolo buněčné protoplazmy, bariéra v udržování rozdílů mezi prostředím uvnitř buňky a okolím a organel= intercelulární

Více

Studijní opora Základy obecné histologie pro zdravotní laboranty. Jaroslava Chyliková Tereza Carbolová Vojtěch Kamarád

Studijní opora Základy obecné histologie pro zdravotní laboranty. Jaroslava Chyliková Tereza Carbolová Vojtěch Kamarád Studijní opora Základy obecné histologie pro zdravotní laboranty Jaroslava Chyliková Tereza Carbolová Vojtěch Kamarád OSTRAVA 2013 Materiál byl vytvořen v rámci projektu OP VK: Modernizace Diverzifikace

Více

VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ

VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ FUNKCE PROTEINŮ 1 VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ Příklad: protein: dystrofin onemocnění: Duchenneova svalová dystrofie 2 3 4 FUNKCE PROTEINŮ: 1. Vztah struktury a funkce proteinů 2. Rodiny proteinů

Více

Fyziologie AUTOFAGIE. MUDr. JAN VARADY KARIM FNO

Fyziologie AUTOFAGIE. MUDr. JAN VARADY KARIM FNO Fyziologie AUTOFAGIE MUDr. JAN VARADY KARIM FNO 29.1.2019 Autofagie?? Autofagie Self-eating Regulovaný katabolický jev Degradace a recyklace buněčných cytoplasmatických komponent: malfunkční a staré proteiny,

Více

Andrea Pokorná, Romana Mrázová. Kompendium hojení ran pro sestry

Andrea Pokorná, Romana Mrázová. Kompendium hojení ran pro sestry Andrea Pokorná, Romana Mrázová Kompendium hojení ran pro sestry Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Andrea Pokorná, Romana Mrázová Kompendium hojení ran pro sestry GRADA Publishing

Více

Funkce kůže protektivní bariera metabolická termoregulační recepční sekreční

Funkce kůže protektivní bariera metabolická termoregulační recepční sekreční Kůže kožní adnexa Funkce kůže protektivní bariera (mechanická, termická, světelná UV, chemická, imunitní) metabolická (H 2 O, ionty pot, plyny perspirace, D vit.) termoregulační (vaskularizace) recepční

Více

Diferenciace tkání. Diferenciace blastocysta: Cytotrofoblast. Trofoblast. Syncytiotrofoblast. Epiblast. Embryoblast. Hypoblast

Diferenciace tkání. Diferenciace blastocysta: Cytotrofoblast. Trofoblast. Syncytiotrofoblast. Epiblast. Embryoblast. Hypoblast Histogenese 511 Diferenciace tkání Diferenciace blastocysta: Trofoblast Cytotrofoblast Syncytiotrofoblast Embryoblast Epiblast Hypoblast Extraembryonální mesoderm Epiblast Diferenciace epiblastu: Gamety

Více

FYZIOLOGIE BUŇKY BUŇKA 5.3.2015. Základní funkce buněk: PROKARYOTICKÁ BUŇKA. Funkce zajišťují základní životní projevy buněk: EUKARYOTICKÁ BUŇKA

FYZIOLOGIE BUŇKY BUŇKA 5.3.2015. Základní funkce buněk: PROKARYOTICKÁ BUŇKA. Funkce zajišťují základní životní projevy buněk: EUKARYOTICKÁ BUŇKA FYZIOLOGIE BUŇKY BUŇKA - nejmenší samostatná morfologická a funkční jednotka živého organismu, schopná nezávislé existence buňky tkáně orgány organismus - fyziologie orgánů a systémů založena na komplexní

Více

B9, 2015/2016, I. Literák, V. Oravcová CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY

B9, 2015/2016, I. Literák, V. Oravcová CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY B9, 2015/2016, I. Literák, V. Oravcová CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY mikrotubuly střední filamenta aktinová vlákna CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY funkce cytoskeletu - udržovat

Více

Úvod do biologie rostlin Buňka ROSTLINNÁ BUŇKA

Úvod do biologie rostlin Buňka ROSTLINNÁ BUŇKA Slide 1a ROSTLINNÁ BUŇKA Slide 1b Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA Slide 1c Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA buněčná stěna Slide 1d Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA buněčná stěna plasmodesmy Slide

Více

Anatomie a fyziologie kůžk

Anatomie a fyziologie kůžk Anatomie a fyziologie kůžk ůže RNDr. Hana Bendová NRC pro kosmetiku Oddělen lení laboratoří biomedicíny Státn tní zdravotní ústav Praha PROKOS 27.5.2010 1 Kůže Největší orgán n lidského tělat plocha kožního

Více

MEMBRÁNOVÝ PRINCIP BUŇKY

MEMBRÁNOVÝ PRINCIP BUŇKY MEMBRÁNOVÝ PRINCIP BUŇKY Gorila východní horská Gorilla beringei beringei Uganda, 2018 jen cca 880 ex. Biologie 9, 2018/2019, Ivan Literák MEMBRÁNOVÝ PRINCIP BUŇKY MEMBRÁNOVÝ PRINCIP BUŇKY živá buňka =

Více

prokaryotní Znaky prokaryoty

prokaryotní Znaky prokaryoty prokaryotní buňka Znaky prokaryoty Základní stavební jednotka bakterií a sinic Mikroskopická velikost viditelné pouze v optickém mikroskopu Buňka neobsahuje organely Obsahuje pouze 1 biomembránu cytoplazmatickou

Více

Tekutá složka (plazma) Formované elementy (krvinky)

Tekutá složka (plazma) Formované elementy (krvinky) Tekutá složka (plazma) Formované elementy (krvinky) Složení krve (5,5 l) Plazma (55 % objemu krve): 91 % vody 7 % proteinů (albuminy, globuliny, fibrinogen), 2 % tuky, fosfatidy, cholesterol, glukóza,

Více

Současná formulace: Buňka je minimální jednotka, která vykazuje všechny znaky živých soustav

Současná formulace: Buňka je minimální jednotka, která vykazuje všechny znaky živých soustav Buněčná teorie: Počátky formování: 1840 a dále, Jan E. Purkyně myšlenka o analogie rostlinného a živočišného těla (buňky zrníčka) Schwann T. Virchow R. nové buňky vznikají pouze dělením buněk již existujících

Více

Modul IB. Histochemie. CBO Odd. histologie a embryologie. MUDr. Martin Špaček

Modul IB. Histochemie. CBO Odd. histologie a embryologie. MUDr. Martin Špaček Modul IB Histochemie CBO Odd. histologie a embryologie MUDr. Martin Špaček Histochemie Histologická metoda užívaná k průkazu různých látek přímo v tkáních a buňkách Histochemie Katalytická histochemie

Více

Svalová tkáň, kontraktilní aparát, mechanismus kontrakce

Svalová tkáň, kontraktilní aparát, mechanismus kontrakce Svalová tkáň, kontraktilní aparát, mechanismus kontrakce Ústav pro histologii a embryologii Předmět: Histologie a embryologie 1, B01131, obor Zubní lékařství Datum přednášky: 22.10.2013 Svalová tkáň má

Více

Schéma rostlinné buňky

Schéma rostlinné buňky Rostlinná buňka 1 2 3 5 vakuola 4 5 6 Rostlinná buňka je eukaryotní buňkou se základními charakteristikami tohoto typu buňky. Krom toho má některé charakteristiky typické pro rostlinné buňky, jako je předevšímř

Více

Ženský pohlavní systém

Ženský pohlavní systém Ženský pohlavní systém 419 Ženský pohlavní systém Oogonia primordiální zárodečná buňka z epiblastu - ve stěně žloutkového váčku migrace do základu gonád mitotické dělení pod vlivem medulárního rete ovarii

Více

Morfologie krvinek 607

Morfologie krvinek 607 Morfologie krvinek 607 Krev Objem krve přibližně 5,5 L Hematokrit - objem erytrocytů v procentech: 35 45% u žen, 40 50% u mužů 1% leukocyty a trombocyty (buffy coat) Zbytek plasma (voda, anorganické soli,

Více

Chrupavka a kost. Osifikace BST-30

Chrupavka a kost. Osifikace BST-30 Chrupavka a kost Osifikace BST-30 Pojiva Pojiva jsou tkáň, která je složena z buněk a mezibuněčné hmoty. Rozdělení: Vazivo Chrupavka Kost Tuková tkáň Chrupavka Chondroblasty Chondrocyty (Chondroklasty)

Více

MEZIBUNĚČNÉ SPOJE ŽIVOČIŠNÝCH BUNĚK. Karel Souček

MEZIBUNĚČNÉ SPOJE ŽIVOČIŠNÝCH BUNĚK. Karel Souček MEZIBUNĚČNÉ SPOJE ŽIVOČIŠNÝCH BUNĚK Karel Souček Mezibuněčné spoje a extracelulární matrix sociální interakce buněk v mnohobuněčných organismech nejdůležitější jsou ty, které společně udržují buňky v tkáních

Více

Cytologie I, stavba buňky

Cytologie I, stavba buňky Cytologie I, stavba buňky Ústav pro histologii a embryologii Předmět: Histologie a embryologie 1, B01131, obor Zubní lékařství Datum přednášky: 1.10.2013 Buňka je základní strukturální a funkční jednotka

Více

TEST:Bc-1314-BLG Varianta:0 Tisknuto:18/06/2013 ------------------------------------------------------------------------------------------ 1.

TEST:Bc-1314-BLG Varianta:0 Tisknuto:18/06/2013 ------------------------------------------------------------------------------------------ 1. TEST:Bc-1314-BLG Varianta:0 Tisknuto:18/06/2013 1. Genotyp je 1) soubor genů, které jsou uloženy v rámci 1 buněčného jádra 2) soubor pozorovatelných vnějších znaků 3) soubor všech genů organismu 4) soubor

Více

glukóza *Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc*

glukóza *Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc* Prezentace navazuje na základní znalosti Biochemie, stavby a transportu přes y Doplňující prezentace: Proteiny, Sacharidy, Stavba, Membránový transport, Symboly označující animaci resp. video (dynamická

Více

organismus orgány tkáně buňky

organismus orgány tkáně buňky Stavba lidského těla organismus orgány tkáně buňky 1 Buněčná teorie J. E. Purkyně roku 1837 1838-9 Matthias Jacob Schleiden a Theodor Schwann 1855 R. Virchow Omnis cellula e cellula všechny živé systémy

Více