Občanské sdružení Slovo 21. Projekt PALE O VUDAR OTEVŘÍT DVEŘE Zhodnocení, zkušenosti, názory, vize. březen 2006 červenec 2007

Transkript

1 Občanské sdružení Slovo 21 Projekt PALE O VUDAR OTEVŘÍT DVEŘE Zhodnocení, zkušenosti, názory, vize březen 2006 červenec 2007 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY

2 Obsah Strana: Úvod O projektu Naše motivace Přidaná hodnota Pracovní tým Spektrum účastníků Podoba kurzů Metodika přípravy Motivace, zájem, docházka O jaké obory byl zájem Úspěšnost Rozhovor se studentkou Problémy Analýza Doporučení a vize ZÁVĚR

3 ÚVOD Tento materiál mapuje průběh a výsledky projektu Pale o vudar Otevřít dveře, který občanské sdružení Slovo 21 realizovalo za pomoci spolupracovníků v letech , a který byl zaměřen na zlepšení přístupu Romů k vysokoškolskému vzdělání. Jednalo se o bezplatné přípravné kurzy pro romské středoškoláky k přijímacím zkouškám na různé typy vysokých škol v celé České republice. Shrnuje zkušenosti, které jsme získali v takříkajíc oblasti neprobádané, tj. v oblasti, kterou se dosud v takovém rozsahu žádná organizace nezabývala. Pale o vudar navazoval na dvouletý projekt Příprava romských středoškoláků na přijímací zkoušky na vysoké školy, s přípravou Romů na přijímací zkoušky na VŠ v rámci celé ČR máme tedy již čtyřleté zkušenosti. Za tu dobu se nám mnohé podařilo, potýkali jsme se však rovněž s různými problémy a stále je se co učit. I přes některé problémy hodnotíme projekt jako úspěšný a chtěli bychom tímto poděkovat všem našim lektorům, kteří svou práci odváděli svědomitě a kvalitně, supervizorce Jiřině Šiklové, která projekt od počátku podporovala a přispívala svými radami, všem našim asistentům Natálii, Josefovi, Marcelovi, Romanovi, Táně, za výbornou práci, kterou vykonali nejen pro nás, ale především pro studenty v regionech. Text je doplněn právě o zkušenosti a postřehy členů pracovního týmu z terénu. Tyto odpovědi na otázky z dotazníku, který vyplňovali v rámci evaluace projektu, společně s příspěvky supervizorky vypovídají o podrobnostech projektu a jsou velmi užitečným zdrojem postřehů a rad pro další ročníky přípravy studentů, které, jak věříme, budou následovat. Slovo 21 3

4 O projektu Projekt Pale o vudar Otevřít dveře realizovalo občanské sdružení Slovo 21 od března 2006 do července 2007 a podpořen byl z Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů ESF skrze Ministerstvo práce a sociálních věcí. Šlo o bezplatné přípravné kurzy k přijímacím zkouškám na různé typy vysokých škol určené romským středoškolákům. Navazoval na podobně zaměřený projekt Příprava romských středoškoláků na přijímací zkoušky na vysoké školy, který o.s.slovo 21 realizovalo v letech 2004 a Tehdy byl projekt podpořen nadací NROS v rámci programu EU Phare 2003 Zlepšení dlouhodobých příležitostí pro Romy a Ministerstvem školství ČR. Odehrával se ve dvou kolech, v období březen květen 2006 se uskutečnil ve čtyřech krajích Moravskoslezském, Olomouckém, Ústeckém a Plzeňském, v následujícím kole, tj. v období listopad 2006 květen 2007 přibyl ještě Karlovarský kraj. Projekt se uskutečnil v 5 krajích ČR Název projektu, Pale o vudar Otevřít dveře, vypovídá o jeho filozofii, která byla v přístupu k účastníkům uplatněna, tj. dát šanci těm, kteří chtějí na sobě pracovat a snažit se, a těm poskytnout veškerou podporu nasměrovat je a otevřít jim dveře. Přes pomyslný práh, tedy přijímací řízení, však museli projít sami a použít vlastní schopnosti a znalosti. Studentům byla umožněna kvalitní, cílená a individuálně pojatá příprava na přijímací zkoušky a tím byly alespoň částečně vyrovnány jejich šance. Přijímací řízení museli samozřejmě absolvovat v plné míře dle požadavků jakékoli fakulty, tak jako kdokoli jiný. 4

5 Naše motivace Na začátku stála myšlenka na zvýšení vzdělanosti mezi Romy. Ačkoli v ČR žije podle kvalifikovaných odhadů kolem 250 tisíc Romů, počet vysokoškoláků mezi nimi můžeme tipovat na několik stovek. To je jistě více, než si běžný český občan myslí, nicméně každý národ či menšina potřebuje mít svou vrstvu elity či inteligence, říkejme tomu, jak chceme, která určuje její směřování a reprezentuje ji, a ta v případě Romů není dostatečně početná ani viditelná. Z 250 tisíc Romů v České republice žije 80 tisíc v sociálně vyloučených komunitách (Gabal: Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti, 2006) a toto číslo se pravděpodobně ještě zvýší. Jednou z cest jak čelit rozšiřování ghet je zvýšit zaměstnanost osob ohrožených sociální exkluzí. Lidé, kteří mají vzdělání, získávají zaměstnání snadněji. Vyskytují se názory, slyšitelné ze strany některých Romů, že vzdělání nezajistí, aby nebyli zaměstnavateli odmítáni z důvodu svého původu. Po letech bez práce, kdy se s tímto fenoménem běžně setkávají, se nelze takové rezignovanosti divit. Setkali jsme se v naší práci s několika případy, kdy mladí Romové poslechli své učitele a vyučili se nebo vystudovali střední školu, přesto nyní mají velký problém práci sehnat. Náš názor však je, že vzdělaný člověk je sebevědomější a dokáže se nejen lépe bránit, ale také prezentovat a prosadit, což přispívá ke zlepšení jeho šancí k uplatnění na pracovním trhu. Lektoři kurzů v dotazníku uvedli: Projekt mě překvapil velmi mile, jsem ráda, že věci takového charakteru existují, pro společnost je to třeba. Tato cesta integrace schopných jedinců z romské populace cestou otevření přístupu ke vzdělání a získané vysokoškolského vzdělání je velmi racionální a na rozdíl od jiných opatření přináší hodnotitelné efekty. Přidaná hodnota Dalším důvodem, proč jsme se rozhodli projekt realizovat, byla snaha o vyrovnání šancí romských středoškoláků v přístupu k vysokoškolskému vzdělání. Potýkají se v zásadě se dvěma znevýhodňujícími faktory. Absentuje zde rodina v roli poradce, romští středoškoláci se nemohou obrátit na své rodiny o radu, neboť sami rodiče nemají jasnou představu o systému vysokého školství a následného uplatnění. Tito mladí lidé velice často mají nízké sebevědomí, prohlašují, že studovat by se jim líbilo, ale nemají na to, případně že finanční situace rodiny jim neumožňuje studovat. Takové lidi je třeba vyhledávat, motivovat a poradit jim. Kurzy nabízené školami či komerčními vzdělávacími firmami nezaručují individuální přístup, navíc jde o kurzy placené, na které většina romských studentů finančně nedosáhne. Model, kdy v projektu fungují jako vyhledávači potencionálních účastníků kurzů mladí Romové, kteří sami studují nebo již vystudovali vysoké školy, považujeme za pozitivní v několika ohledech. Tito asistenti projektu jsou jeho důležitou součástí, neboť oni jsou těmi, kdo studenty vyhledávají, poskytují své osobní zkušenosti se studiem a jsou schopni poradit s výběrem školy a oboru. Jsou pro ně také pozitivními vzory, ukazují, že studovat vysokou školu jde. 5

6 S nízkým sebevědomím romských středoškoláků se pojí něco, co lze nazvat ostychem nebo dokonce strachem z nového, dá se říci elitního prostředí, někdy spojeným dokonce s tím, že si adepti mohou připadat, že do takového prostředí nepatří, že se do něj nehodí. Proto jsme trvali na tom, aby při kurzech spolupracovali učitelé a studenti vyšších ročníků vysokých škol, aby se kurzy odehrávaly v prostředí vysokých škol nebo byly pořádány návštěvy na akademické půdě, a tak aby si budoucí studenti mohli akademický svět osahat. Protože kurzy byly určeny především pro romské studenty, měli jejich účastníci možnost setkat se s dalšími romskými středoškoláky a přesvědčit se, že mladých Romů s vysokoškolskými ambicemi je více. Studenti se tak mohou vzájemně motivovat a podporovat. Přispívá to, podle nás, i k uvědomění vlastní identity a k odstranění jevu, o kterém se veřejně mluví, a to sice, že vzdělaní Romové se ke svému původu nehlásí. Odpovědi lektorů na otázku: Popište, prosím, Váš postoj k projektu Pale o vudar. Jak hodnotíte prospěšnost projektu?, Zdá se Vám projekt úspěšný? Jelikož si myslím, že tyto kurzy dávají studentům nezbytné informace potřebné k úspěšnému složení přijímacích zkoušek a tím mám na mysli nejen učivo, ale i informace k formalitám přijímacího řízení a vzhledem k tomu, že již vím o několika zájemcích, kteří by se kurzů rádi zúčastnili, bylo by velmi přínosné pokud to bude jen trochu možné, aby kurzy pokračovaly i v dalším školním roce. Vztah k tomuto projektu mám velmi pozitivní, protože si myslím, že jedním z nejefektivnějších způsobu integrace Romů do majority je umožnit jim vzdělání. V rámci projektu Pale o vudar působím jako lektor, který připravuje budoucí studenty VŠ k přijímacím zkouškám ze všeobecného přehledu. V průběhu kurzu se úroveň znalostí jednotlivých studentů evidentně zvyšovala. V projektu jsem zastávala pozici lektorky anglického jazyka a českého jazyka. Myslím, že projekt je úspěšný a plní svou funkci, poněvadž zúčastnění studenti v drtivé většině případů nejsou ze strany svých středních škol dostatečně k přijímacím zkouškám na VŠ připraveni. Působila jsem na pozici lektorky oboru speciální pedagogikabiologie. Projekt hodnotím i přes některé menší nedostatky pozitivně. Jeho prospěšnost vnímám především v podpoře a motivaci budoucích studentů VŠ, kteří ve většině případů nemají téměř žádné zkušenosti s problematikou vysokoškolského studia a přípravy na něj. Myslím si, že projekt byl určitě prospěšný, protože jsem na svých studentech zaznamenávala pokroky, což bylo pro mě velmi důležité. Doufám, že kurz byl úspěšný, ale to se ukáže až přijde mým studentům rozhodnutí o přijetí/nepřijetí. 6

7 Pracovní tým Projekt byl realizován koordinátory z Prahy, v úzké vazbě s regionálními spolupracovníky asistenty projektu v Plzni, Ostravě, Olomouci, Ústí nad Labem a Karlových Varech. Fungovali v projektu jako spojovací článek mezi všemi dalšími aktéry projektu, tj. mezi koordinátory v Praze, studenty, lektory a vysokými školami. Zapojeno bylo celkem 5 těchto asistentů, mladých Romů, kteří vystudovali nebo studují vysokou školu. Měli za úkol vyhledávat romské studenty a následně zajistit organizaci kurzů na místě. Informovali o možnosti zapojit se do kurzů na regionální úrovni prostřednictvím regionálních médií, kontaktováním neziskových organizací, romských poradců, školských úřadů, středních škol a místních komunit. Radili uchazečům s výběrem oboru a školy a sestavili skupiny studentů připravujících se ze stejných předmětů. Poté bylo jejich úkolem zajistit příslušné lektory a prostory pro konání kurzů. Po zahájení kurzů obstarávali jejich hladký průběh. Zajišťovali učební materiály dle potřeb lektorů, prováděli administrativu spojenou s proplácením cestovného studentům, výkazy odučených hodin a prezenčními listinami atd. Zúčastňovali se schůzek s koordinátory a supervizorkou v Praze, kde probíhala evaluace v průběhu a na konci kurzů. Schůzka týmu v Praze únor 2007 Supervizorkou byla PhDr.Jiřina Šiklová, která se Slovem 21 spolupracuje již několik let a projekt přípravy romských studentů na přijímací zkoušky na vysoké školy podporovala od prvopočátku. Supervize probíhala formou účasti na přípravných, průběžných a evaluačních schůzkách členů pracovního týmu. Supervizorka se podílela na konečné verzi osnov přípravných kurzů, výběru lektorů. Vypracovala dotazník pro účastníky druhého kola kurzů, který zjišťoval informovanost a úroveň znalostí frekventantů. Analýza vyplněných dotazníků a závěry vyplývající z ní jsou součástí tohoto materiálu. Závěry obsahují doporučení pro případnou další realizaci. Důležitou součástí projektu byli lektoři jednotlivých přípravných kurzů, kterých se za dva roky zapojilo celkem 23. Byli mezi nimi pedagogové středních a vysokých škol, absolventi a studenti vyšších ročníků VŠ. Zjišťovali potřeby studentů a úroveň jejich znalostí a na základě získaných poznatků sestavovali osnovy kurzů. Stanovili se studenty a asistentem podobu kurzů, počet a dny setkání. Na konci druhého kola vyplnili dotazník, který je dobrým zdrojem informací o přístupu frekventantů k výuce a kde také měli možnost vyjádřit se k projektu jako k takovému. 7

8 Spektrum účastníků Informace o možnosti účastnit se bezplatných přípravných kurzů šířili v regionech asistenti, kteří také aktivně vyhledávali potenciální zájemce a radili jim s výběrem oboru vysokoškolského studia. Odpovědi asistentů na otázku: Jakým způsobem jste oslovovali potenciální účastníky? Oslovila jsem SŠ a občanská sdružení Krajské koordinátorce jsem zaslal veškeré materiály, které rozeslala romským organizacím, dále jsem navázal spolupráci s členem RVZRK za Ústecký kraj, který informoval instituce v Ústeckém kraji. Navázal jsem spolupráci s romským sdružením Romano Jasnica, a také s koordinační skupinou pro záležitosti sociálních otázek v Ustí nad Labem. Osobně jsem oslovil účastníky kurzu z minulých ročníků, dále jsem požádal o pomoc odbor školství na Krajském úřadě, který předal informace o kurzu středním školám. Jednal jsem s výchovnými poradci na některých školách. Využil jsem též možnosti inzertního článku v regionálním tisku. Podmínkou, kterou museli zájemci splňovat, aby byli do kurzů přijati, byla pouze absolvovaná maturita, případně absolvování maturity v daném školním roce. Pro druhé kolo projektu jsme zapojili rovněž studenty 3.ročníků středních škol. Žádná další podmínka pro možnost přihlášení nebyla stanovena. Proto bylo složení účastníků kurzů rozmanité co se týče věku, zaměstnání, rodinného stavu. Přípravný kurz Ostrava Jelikož jsme nepožadovali v přihlášce datum narození, věkové rozmezí jsme schopni určit pouze přibližně. Zúčastnili se lidé ve věku od 17 let, horní hranice se pohybuje kolem 50 let u osob, které se na vysokou školu hlásili ze zaměstnání. Ze srovnání Čech s Moravou vychází východní část České republiky výrazně lépe. V Ostravě a Olomouci byl po celou dobu projektu o kurzy největší zájem. Studenti z Olomouckého a Moravskoslezského kraje tvořili 70% ze všech účastníků kurzů. Zde 8

9 také kurzy probíhaly po vzájemné dohodě studentů, lektorů a asistentů s největší hodinovou dotací. To je možná jedním z důvodů, proč romští studenti z Moravy byli u přijímacích zkoušek úspěšnější (viz.tabulka č.1). Tabulka č.1 Čechy Morava Celkem ČR Osob v kurzech Přihlášky na VŠ Přijato Určitě zajímavé je porovnání účasti žen a mužů, kdy jasně převažoval zájem o kurzy a studium ze strany žen. V prvním kole projektu se přihlásilo 20 žen a všechny kurz dokončily, ve druhém kole projektu to bylo 22 žen, z nich kurz v plné míře dokončilo 19. Ze 30 absolventů kurzů, kteří byli přijati na vysokou školu, pak ženy tvořily dvě třetiny (viz.tabulka č.2). Tab.č.2 Školní rok Přijato ke studiu - ŽENY Přijato ke studiu - MUŽI Šk.rok 2005/ Šk.rok 2006/ Celkem Přípravný kurz Plzeň

10 Podoba kurzů Do kurzů se mohl přihlásit každý nezávisle na vysoké škole nebo oboru, na který se chtěl hlásit. Adepti přípravy, kteří ještě neměli představu o výběru oboru, využili informací od asistentů. Po výběru oboru a školy byli studenti rozřazeni do skupin. Počet skupin ani zaměření kurzů nebylo předem dáno. Po vytvoření skupin měli asistenti za úkol vyhledat příslušné lektory. Příprava se uskutečňovala většinou 1 2x týdně. Hodinová dotace jednoho setkání se v jednotlivých kurzech lišila. Vždy záleželo na dohodě lektora se studenty, dále úrovni znalostí studentů v daném oboru, s tím spojené potřeby doplňování znalostí, oboru přípravy a v neposlední řadě na formě, jakou se mělo odehrát přijímací řízení. Průměrný počet odučených hodin věnovaných jednomu setkání se pohybuje kolem 3. Za dva roky trvání přípravných kurzů tak bylo odučeno hodin. Zapojeno bylo 23 různých lektorů v 25 kurzech (viz. Tabulka č.3). Tabulka č.3 Počet lektorů Počet kurzů Celkový počet hodin V projektu bylo počítáno s výdaji na pronájem prostor pro konání kurzů. Cílem bylo obstarat prostory, ve kterých by se studenti cítili dobře a kde by měli vše potřebné zařízení, jako např. tabule, flipchart apod. Tyto prostory zajišťovali asistenti v daném městě a to po dohodě s lektory a účastníky. Praxe ukázala, že většina prostor byla zapůjčována bezplatně samotnými vysokými školami (UJEP), neziskovými organizacemi působícími v daném městě (o.s.educo, o.s.romano Jasnica), v případě Plzně se jednalo o prostory města. Odpovědi asistentů na otázku: Jakým způsobem jste oslovovali ke spolupráci lektory? Poněvadž kurzy probíhaly i v minulých letech, oslovila jsem stejné lektory pro pokračování spolupráce. Dle doporučení. Navázal jsem spolupráci s Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně, kde jsem získal kontakty na jednotlivé lektory. Kontaktoval jsem lektory z minulých ročníků. Vyvěsil jsem nabídku na nástěnkách kateder ZČU Odpovědi asistentů na otázku: Jakým způsobem jste zajišťovali prostory pro konaní kurzů? Prostory nám bezplatně zapůjčovala organizace Romano Jasnica a PF UJEP. Účastníci kurzu mohly bezplatně využívat zasedací místnost v sociální ubytovně MMP. Prostory nám za nízkou částku pronajímala Ostravská univerzita. 10

11 Metodika přípravy Lektoři využívali různých metod výuky, podle potřeb studentů, oboru přípravy a časových možností. Projekt byl nastaven tak, aby byly tvořeny malé skupinky studujících, ve kterých by mohl být uplatněn individuální přístup ke každému studentovi. Lektoři měli za úkol, a sami to také považovali za důležité, zaměřit se na to, aby frekventanti o tématech přemýšleli, naučili se udělat si vlastní názor a byli schopni tento názor následně prezentovat. Byly využívány modelové testy z předchozích ročníků přijímacích řízení škol, tak aby se studenti měli možnost seznámit s typem úloh, které je u zkoušky mohou potkat. Potřebnou literaturu obstarával asistent a studentům byla hrazena. Přípravný kurz Ústí nad Labem 2007 Odpovědi lektorů na otázku: Popište, jaké formy práce jste v rámci projektu uplatnil/a, Jakým způsobem jste pracoval/a se studenty Se studenty jsem pracovala formou alternativní výuky, spíše jsem se zaměřila na individualitu jedince. V průběhu kurzu jsem kombinovala několik postupů podle probíraných témat: přednášky, jejichž obsah obdrželi studenti v písemné formě, společně zábavnou formou vyplňovaný test se všemi studenty pro lepší motivaci studentů a pro zjištění úrovně znalostí. Testy z přijímacího řízení loňského školního roku, přednášky na jednotlivá témata s řešením příslušných úloh starších testů, hodnocení testů, které studenti vypracovávali doma, oprava chyb, určení percentilu atd., opakování témat dle potřeb studentů, společné řešení typů úloh, které studentům činily potíže, prezentace a interpretace odborné literatury, individuální konzultace dle potřeb konkrétního studenta. Zaměřila jsem se převážně na vylepšení jejich znalostí v oblastech práva, sociologie, psychologie a pedagogiky. Příprava probíhala v malé skupince, proto se dal velmi dobře uplatnit individuální přístup. Frontální výuka-formou přednášek, diskuze, individuální práce s jednotlivci na konkrétní téma. Přednášky, doplněné projekcí, cvičení, exkurze, samostatná práce účastníků, kursů, besedy. 11

12 Výklad látky v širších souvislostech a událostech, nepopisovat jako samostatné události vytržené z kontextu. Snaha získat zpětnou vazbu, tedy kontrolovat porozumění probírané látky již při výkladu formou rozhovoru a pravidelně opakovat, průběžně předkládat testy, předkládat povinné texty ke čtení, které doplní probíranou látku. Výklad, procvičování, zkoušení. Studenti se snažili na dané problémy přijít sami. Přípravný kurz Karlovy Vary

13 Motivace, zájem a docházka K posouzení motivace a zájmu studentů nejlépe poslouží vyjádření lektorů. Z toho vyplývá ve většině případů vysoká míra motivace romských studentů ke studiu na vysoké škole i k přípravě. Jejich připravenost na jednotlivé hodiny se různila. Obecně lepšími studenty, podle vyjádření některých lektorů, byly starší účastníci a lidé z praxe. V prvním kole dokončilo kurzy a pravidelně je navštěvovalo 97% přihlášených studentů, v druhém kole to bylo o něco méně, 83% přihlášených. Účastníci, kteří již měli vlastní rodiny mohli mít větší problém s docházkou. Odpovědi lektorů na otázku: Jak hodnotíte zúčastněné studenty po stránce motivace, zájmu a samostatnosti? Motivačně: hodnotím studenty na vysoké úrovni, zájem: byl obdivuhodný, samostatnost: byla náplní dne. Motivace si myslím, že byla poměrně vysoká, zejména u studentů, kteří nepatřili k čerstvým maturantům, což je pochopitelné. Samostatně příliš nepracovali, spíše čekali na zadání a úkoly, které pak mechanicky plnili. Vzhledem k věku si uvědomovali důležitost vzdělání, tudíž byli snaživí a aktivní Studenti byli naprosto výjimečně bystří, spolupracovali, a jevili velký zájem. Studenti byli dostatečně podněcováni již samotnou motivací studovat na VŠ. Aktivně se připravovali na každou hodinu výuky. Docházka byla bez absencí. Odpovědi lektorů a asistentů na otázku: Jak hodnotíte účast (tj.docházku) studentů v projektu? Studenti, se kterými jsem pracovala, se účastnili kurzu pravidelně, v krajním případě se odpadlé hodiny nahrazovaly s docházkou nebyl problém. Své studenty musím chválit, že se dostavovali na domluvené schůzky a většinou byli řádně připraveni (pokud nebyli, nevymlouvali se a řádně se omluvili.) Studenti se na projektu podíleli tak, jak je možné od mladých lidí očekávat. Rozhodně nebyli přehnaně aktivní, ale po domluvě plnili všechny mnou zadané úkoly a pravidelně se kurzu zúčastňovali. Někteří studenti měli účast výbornou, u jiných by účast mohla být pravidelnější, ale obecně mohu říct, že byla dostačující. Po dobu mého působení jsem se setkala s několika studenty, kteří si krátce po zahájení kurzu svou účast rozmysleli a s pouze jednou studentkou, jejíž účast na setkáních byla velmi nepravidelná. Účast studentů byla uspokojivá, musíme brát v úvahu, že někteří studenti mají své rodiny a svou práci, takže tam docházka pokulhávala, ale musím konstatovat, že žádnou velkou absenci jsem nezaznamenala. Výhoda byla, že kurzy probíhaly každý víkend a časem si účastníci kurzu vytvořili malé skupinky a domluvili si společný odvoz. Někteří lektoři se zapojili a studentům poskytli dopravu. Hned na počátku jsme si vytýčili určité mantinely, které studenti dodržovali. 13

14 O jaké obory byl zájem Naprostá většina frekventantů kurzů se rozhodla pro studium humanitních oborů, především pak oborů sociálně nebo pedagogicky zaměřených. V obou ročnících projektu projevovalo také několik studentů zájem o politologii, právnické obory a také o obory filologické. Pouze výjimečně se studenti hlásili na obory se zdravotnickým, ekonomickým, hudebním nebo technologickým zaměřením. Do značné míry volba vyplývala z nabídky studijních oborů na vysoké škole nejblíže místu bydliště nebo místu konání kurzů, formy přijímací zkoušky a formy studia (prezenční x kombinované). Přehled škol a oborů, na které se uchazeči z kurzů hlásili přináší tabulka č.4. Tabulka č.4 Vysoká škola Západočeská univerzita v Plzni Univerzita Palackého v Olomouci Ostravská univerzita Technická univerzita Ostrava Slezská univerzita Opava Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Univerzita J.E.Purkyně v Ústí nad Labem fakulta FF- Politologie PdF- Sociální práce, NJ se zaměř.na vzdělávání CTF- Sociální práce a humanitární práce PdF Speciální pedagogika, Hudební kultura se zaměřením na vzdělávání FF Sociální práce, Nizozemština+Angličtina Angličtina + Český jazyk PF Právo a právní věda PdF Speciální pedagogika, Sociální pedag.-prevence a resocializace, Politická a kulturní geografie Učitelství M+OV Vychovatelství FF Sociální práce s poradenským zaměřením ZSF Veřejné zdravotnictví EF Ekonomie a management OPF Sociální management F-PřF Veřejná správa a regionální politika Fakulta technologická FSE - Sociální práce, Podniková ekonomie Vysoká škola ekonomická v Praze FIS Informatika Univerzita Karlova v Praze Masarykova univerzita v Brně FF Sociální práce PF Právo PdF Speciální pedagogika PdF- Sociální pedagogika 14

15 Úspěšnost Do projektu se přihlásilo celkem 68 romských středoškoláků, kurzy dokončilo 61 z nich. Přihlášku na vysoké školy podalo 52 osob, ke studiu bylo přijato 30 osob. Procentuální úspěšnost uchazečů absolventů kurzů v přijímacím řízení tedy činí 57,7%, což pokládáme za velmi dobrý výsledek. Porovnání výsledků prvního a druhého kola nabízí přehled, ze kterého vyplývá, že obě kola byla vyrovnaná v počtu přihlášených středoškoláků, počtu podaných přihlášek i přijatých studentů. Pouze ve druhém kole dokončilo kurzy méně přihlášených (viz.tabulka č.5). Tabulka č.5 Rok Přihlášených Absolvovalo PZ konalo Přijato % ,1% ,3% celkem ,7% Přípravný kurz Ostrava 2006 Přípravný kurz Ostrava

16 Rozhovor se studentkou V rámci medializace projektu byl pořízen rozhovor s účastnicí dřívějších kurzů, která poté v projektu Pale o vudar Otevřít dveře zastávala pozici asistenta v Moravskoslezském kraji. Rozhovor je také uveřejněn na webových stránkách a byl převzat a zveřejněn na zpravodajském serveru Natálie Poláčková Vystudovala Obchodní akademii v Ostravě-Mariánských Horách, nyní navštěvuje třetím rokem bakalářský obor Sociální pedagogika-prevence a resocializace na pedagogické fakultě Ostravské univerzity. Je jí dvacet osm let a pracuje čtvrtým rokem jako sociální pracovník pro integraci romské menšiny a sociální kurátor na oddělení sociální prevence odboru sociálních věcí a zdravotnictví Magistrátu města Ostravy. Pracovní pozice, kterou zastává je romský poradce a sociální kurátor. Při práci sociálního kurátora pracuje s klienty, kteří jsou propuštěni z VTOS (výkon trestu odnětí svobody) nebo z vazby a s lidmi bez přístřeší. Při práci romského poradce poskytuje klientům nejčastěji poradenství, vyplňuje s nimi různé formuláře či sepisuje písemnosti. V budoucnu by se chtěla stále zdokonalovat, ve svém oboru a doplnit si navazující magisterské studium. Jak je řešitelná nepříznivá situace Romů dle tvého názoru? Těžká otázka. Naprosto souhlasím s tvrzením, že jedno z východisek pro řešení stávající situace je vzdělávání. Snažím se taky při své práci apelovat na rodiče či studenty. Myslím si, že vzdělání je velmi důležité a mělo být jednou z priorit. Nehledě na to, že vzdělávání rozšiřuje obzory, člověk získává větší cenu na trhu práce a taky sám před sebou. Jak si se dozvěděla o kurzu přípravy romských studentů na vysokou školu? Před čtyřmi lety mne oslovila NNO Slovo 21 s tím, zda bych neměla zájem dělat koordinátora projektu Příprava romských studentů na přijímací řízení na VŠ pro Moravskoslezský kraj. Souhlasila jsem a zároveň jsem se stala účastnicí kurzu. V čem se liší tento kurz v porovnání s běžnými? Určitě tím, že nabízíme studentům v rámci přípravy i individuální konzultace. Mezi přednášející patří vždy i erudovaný profesor působící na vysoké škole, většinou spolupracujeme s Ostravskou univerzitou. Kdo přednáší a jaké je tempo příprav? Vyučující jsou profesionálové, kteří se snaží nabídnout pomoc jak po stránce obsahové tak i praktické, tím myslím různé návody či pomůcky jak se lépe učit a hlavně si dobře zapamatovat již naučené. Přínosem je rovněž získání rad k průběhu samotných přijímacích zkoušek. Je o kurz dostatečný zájem? Mohu říct, že zájem je, ale mohl by být větší. Od prvopočátku jsi koordinátorkou tohoto kurzu, prozraď nám vaše úspěchy? Od první realizace kurzu jsme ušli velký kus cesty. Podařilo se nám navázat spolupráci s externími i interními profesory Ostravské univerzity, 16

17 za čtyři roky jsem nashromáždila značné množství různých testů a také úspěšnost studentů v kurzu stoupá. Co jsi tehdy od kurzu očekávala? Mé očekávání se zcela jistě naplnilo, od kurzu jsem očekávala kvalitní přípravu na přijímací řízení. Výhodou kurzu zajisté bylo, že mi podal základní přehled o humanitních oborech a také mi poskytl širší všeobecný přehled, který jsem využila při studiu na vysoké škole. Nevýhody si neuvědomuji. Udržuješ s absolventy kurzu nějaký kontakt eventuálně existuje po skončení ještě nějaká jiná spolupráce? S některými účastníky kurzu jsem v kontaktu, většinou pracovním. A mohu si dovolit říct, že mají ke mně důvěru. Jsem ráda, že absolventi doporučují kurz dalším zájemcům. Jak jsi spokojená se svým studiem? Se svým studiem jsem naprosto spokojená po všech stránkách. Mé studium je hodně o samostudiu, přípravě a učení. Školu máme přibližně pětkrát až šestkrát za semestr, ve čtrnáct-ti denních intervalech. Pověz nám jaký předmět řadíš mezi tvůj nejoblíbenější? Oblíbených předmětů mám na škole víc. Např. kriminalistika či andragogika. V kriminalistice se dozvídám věci o kterých jsem neměla ani tušení a Andragogika se zabývá vzděláváním dospělých, což mě baví. Zanedlouho budeš absolvovat státní zkoušky, co Tě motivuje k dalšímu studiu? Již jsem si podala přihlášku na navazující magisterské studium. Baví mě překonávat překážky. Studium mě baví, dozvím se spoustu věcí, které mohu využít ve své práci, poznám nové lidi atd. Jaký námět si zvolila pro svoji bakalářskou práci? Má bakalářská práce je téměř ve finální verzi. Je na téma Základní potřeby občanů ze sociálně znevýhodněného prostředí na lokální úrovni v Ostravě. Jednoduše řečeno je zaměřena na sociální potřeby Romů v Ostravě. Hodně jsem čerpala z pracovních zkušeností a z komunitního plánování. Co by jsi vzkázala Romům, kteří chtějí studovat, ale mají různé obavy? Nebát se, jít do toho a ukázat, že i mezi Romy jsou schopní lidé. S Natálií hovořil Martin Grinvalský, student Mediálního kurzu pořádaného o.s.romea a student SŠ. 17

18 Problémy V projektu jsme se potýkali s několika problémy. Nenaplnil se námi očekávaný počet účastníků kurzů, v prvním kole se zdál být problém v poměrně pozdním začátku přípravy. Počet účastníků uvedený v žádosti o grant byl dvakrát větší než skutečný počet. Předpokládali jsme zapojení 120 osob, do kurzů se však nakonec přihlásilo 68 osob. I přes mediální kampaně a osobní zapojení asistentů v regionech se nepodařilo zapojit plánovaný počet studentů. Jejich vyhledávání se nezdařilo v plné míře. Proto jsme pro druhé kolo projektu přistoupili na rozšíření projektu ještě o dva kraje, ale to v důsledku nemělo příliš velký vliv na zvýšení počtu studentů. V Libereckém kraji se nepodařilo najít žádného zájemce o kurzy a projekt byl rozšířen pouze o Karlovarský kraj. Nezdar ve snaze o rozšíření projektu nám potvrdil, jak je důležité mít v regionech spolupracovníky, kteří svou práci odvádí kvalitně a především z přesvědčení a s vytrvalostí. Pro vysvětlení nízkého počtu studentů máme několik domněnek vycházejících i z našich zkušeností. Důvodem může být to, že v současné době není v daných regionech dostatečný počet Romů, kteří ukončili střední školu. V tabulce č.6 uvádějící počty studentů zapojených do přípravných kurzů je vidět přehled všech čtyř ročníků přípravy (tedy i v předchozím projektu). Tabulka č Celkem Počet přihlášených zájemců Přihlášku na VŠ podalo Počet přijatých studentů Úspěšnost 69% 31% 57,1% 58,3% 52,2% V roce 2004 a 2005 byla do projektu zahrnuta další města, jako například Praha nebo Brno, kde byly nejvíce početné skupiny studentů, a dále České Budějovice a Čáslav, proto jsou počty přihlášených několikanásobně vyšší. V období 2004/2005 také maturovali první romští studenti dálkových středních škol, mezi nimiž byl velký zájem o pokračování vzdělání na vysoké škole. V těchto dvou prvních letech, v porovnáni se dvěma ročníky Pale o vudar, však kurzy nedokončilo daleko větší procento z osob, které se přihlásily. Pokud však porovnáme počty podaných přihlášek na vysoké školy, vychází v poměru všechny čtyři roky přibližně podobně a pokud se podíváme na srovnání počtu přijatých ke studiu, počet studentů hlásících se na vysoké školy se zdá být poměrně konstantní, pohybující se kolem třicítky. Podle zpráv od asistentů je nyní poměrně velký počet studentů v daných krajích, kteří studují střední školy a proto zájem o kurzy se dá očekávat v horizontu jednoho až dvou let. Co se týče pozdního začátku kurzů, byla zde obava, že začít s přípravou v březnu, tedy dva měsíce před přijímacími zkouškami, je nedostatečné. Za celé čtyři roky přípravy došlo k této situaci dokonce dvakrát, a to z důvodu objektivního, kterým byl harmonogram schvalování žádostí o grant jednotlivých donorů. Tato skutečnost měla jistě stresující vliv na studenty i na lektory, protože na ně byly kladeny větší nároky a lektoři to také jako problém uvedli v dotazníku, podle srovnání v tabulce však na konečný počet přijatých tato skutečnost vliv pravděpodobně neměla. V projektu Pale o vudar bylo první kolo tím, které začalo až v březnu. Přesto jsou výsledky naprosto srovnatelné s výsledky kola druhého, kde některé začaly již v listopadu. V předchozím 18

19 projektu dokonce v prvním kole (rok 2004), které rovněž začalo až v březnu, byly výsledky nejlepší ze všech čtyř let. Na skutečnosti, které jako problém vnímali lektoři a asistenti v samotných kurzech jsme se také ptali v dotazníku a jsou uvedeny v rámečku. Odpovědi lektorů na otázku: S jakými problémy jste se jako lektor setkal/a? Začátek kurzu proběhl dle mého názoru pozdě, studijní látka nebyla probrána dle mých představ. Špatná spolupráce s neziskovými organizacemi v karlovarském kraji. S problémy jako v běžné školní výuce, občas nesplnění domácí úkol,jinak s většími problémy jsem se nesetkala. Neochota pročítat studijní materiály. Kromě jednoho nevýrazného výkonu u přijímacího testu na jednu VŠ (podoba testu a jeho složení se nečekaně a zásadně změnilo) jsem se u svých studentů a při práci a během roku s výraznými problémy nesetkala. Jediný problémem bylo domlouvání schůzek, takže v budoucnu bych asi upřednostnila pevný den v týdnu a určitou hodinou. Odpovědi asistentů na otázku: S jakými problémy jste se jako asistent setkal/a? Největší problém asi nastal ve chvíli, kdy jsem musela všechny účastníky donutit k tomu, aby si včas zaplatili složenku na přijímací řízení. V Ústeckém kraji je velice početná romská komunita, nicméně počet studentů tomuto počtu neodpovídal. Z konzultací s lektory, vyplývá slabá domácí příprava (neochota číst zadanou literaturu). Přípravný kurz Plzeň

20 Analýza V poslední fázi projektu byl supervizorkou PhDr.Jiřinou Šiklovou vypracován dotazník pro frekventanty kurzů, zodpovězené dotazníky byly zpracovány a vznikla analýza, která popisuje blíže motivaci, informovanost, úroveň znalostí a další podrobnosti o studentech. Vyhodnocení dotazníkového šetření mezi frekventanty 2.kola přípravných kurzů, které byly pořádány Občanským sdružením Slovo 21 v rámci projeku Pale o vudar Otevřít dveře od listopadu 06 do května 07. Celkem se přihlásilo 36 uchazečů, kurzy dokončilo 30 z nich. Na přípravě se podílelo celkem 16 přednášejících v 5 městech ČR. Většina z nich byli pedagogové a studenti vyšších ročníků vysokých škol. Celkem bylo odpřednášeno a odučeno 1345 hodin rozdělených do 470 dnů setkání. Kurzy v podobě seminářů, cvičení i přednášek, se konaly po dohodě se zájemci průměrně jedenkrát týdně. Na závěr kurzů jsme se rozhodli, že všem účastníkům dáme vyplnit dotazník zjišťující jejich názory na jejich povolání,zda mají představu o svém povolání i o nutnosti kvalifikace, jakou musí mít k jeho vykonávání. Dále jsme chtěli zjistit, jak se účastníci kurzu dozvěděli o tomto povolání a kdo je motivoval k jeho zvolení. Vedle těchto otázek jsme zjišťovali i kdo byl, či je, rozhodující při volbě povolání a jaké osobnosti z řad Romů jsou, či byly, pro ně vzorem. Část dotazníku, která zjišťovala motivaci, byla doplněna testem zjišťujícím základní znalosti absolventů kurzu. Znalosti se vztahovaly k současnému společenskému uspořádání (parlament, Senát, počet členů parlamentu, základní politické strany, znalosti o nevládních organizacích, o Evropské Unii i o našem vstupu do EU. Také jsme zjišťovali znalosti geografické. Znění dotazníku i textu je součástí této zprávy. Celkem bylo v kurzu zařazeno 30 osob, kterým byl dotazník předán. Návratnost byla pouze 2O vyplněných a čitelných dotazníků, vhodných ke zpracování.to jest návratnost 67 %. Třídění nebylo nutné provádět pro jednotlivce, neboť se zatím počítá jen s přehledem, který je důležitý pro skupinu romských studentů připravujících se na vysokou školu. Dle identifikačních znaků, převažovaly v souboru ženy,(12 žen ku 8 mužům) a studenti pocházeli z mimopražských lokalit, nejvíce z Ostravy a Ostravska (Frýdek Místek např.) z Olomouce, ze Západočeského kraje. Přehled testu znalostí : Kladně nás překvapilo, že znalosti studentů byly na úrovni znalostí středoškoláků (řada otázek byla dána do testu z baterie otázek k maturitám a k přijímacím pohovorům na vysoké školy). Většina znala nejen některé romské předáky, ale dovedla správně vysvětlit i určité základní pojmy, které bývají v testech pro přijímací řízení na vysoké školy (například vysvětlení pojmů a rozdílů v pojmech jako je diskriminace a asimilace apod.). Odpovídající také znají možnosti studia, univerzity, na kterých je možné studovat uváděli nejen názvem ale často i zkratkou a správně napsanou zkratkou apod. 20