p ev ûnè vïtöiny podnik ñ i u n s v»eskè republice. P itom se jedn o problematiku ËasovÏ i finanënï znaënï n roënou, kde k spor m

Transkript

1 Budou mezin rodnì ËetnÌ standardy povinnè i pro malè a st ednì firmy? V poslednì dobï se st le vìce pozornosti vïnuje systèmu ËetnictvÌ mal ch a st ednìch podnik (d le jen SME) 1). Z jem svïtovè odbornè ve ejnosti smï uje, obdobnï jako u spoleënostì kûtovan ch na burze, nejen ke sjednocov nì, ale i k vyuûitì mezin rodnìch ËetnÌch standard (d le jen IAS) pro SME. Mezi z kladnì charakteristiky tïchto spoleënostì pat Ì: m lo vlastnìk, kte Ì majì finanënì problèmy a obtìûnï zìsk vajì cizì zdroje. Tlak na harmonizaci a unifikaci vznik zejmèna v bankovnìm sektoru a u investor, neboù rozdìlnè n rodnì standardy komplikujì rozhodov - nì p i p jëov nì Ëi alokaci penïz. Srovnatelnost informacì mezi podniky z r zn ch Ë stì svïta je tedy jejich prvo ad m z jmem. Na druhè stranï rozdìly v ËetnÌch standardech jednotliv ch zemì vyvol vajì i pro SME dalöì n klady; chtïjì-li zìskat cizì zdroje pro sv j rozvoj, obvykle musì ËetnÌ z vïrky sestavovat podle n rodnìch i mezin rodnï uzn van ch ËetnÌch standard. Zkoum nìm pot eb SME se zab v mnoho zemì svïta. OdbornÈ skupiny prov dïjì anal zu v KanadÏ, Austr lii, na NovÈm ZÈlandÏ, v éenevï vznikly Ñstandardy pro SMEì v z Ì 2002, Velk Brit nie aplikuje svè n rodnì standardy pro SME od roku Studie zpracovan francouzsk mi odbornìky pod hlaviëkou jejich n rodnìch profesnìch organizacì byla v chozìm materi lem mezin rodnì konference k systèmu ËetnictvÌ SME a jeho shodï s IAS, kter se uskuteënila v lednu 2003 ve VaröavÏ. Konferenci financovala Evropsk komise prost ednictvìm programu PHARE a organizovala ji polsk komora auditor (KIBR). ËastnÌky konference byli z stupci kandid tsk ch st t pro vstup do EU, a to Polska, Slovenska, MaÔarska, Rumunska a»r; v jednotliv ch n rodnìch delegacìch byli z stupci ministerstev financì, ËetnÌch a auditor. Na konferenci vystoupili i z stupci SvÏtovÈ banky a za Evropskou komisi profesor Karel van Hulle. Jedn se o pomïrnï rozs hlou a z - vaûnou problematiku, jejìû anal zu a n vrhy eöenì zajìmajì i SvÏtovou banku, kter se podìlì na ÑdiagnÛzeì ñ programu hodnocenì finanënìch systèm ñ jiû od roku Za Ëasti z stupc SvÏtovÈ banky probïhly revize mj. v LitvÏ, Polsku, na Slovensku a v sou- ËasnÈ dobï probìh ovï ov nì v»eskè republice. Z stupci SvÏtovÈ banky hodnotì ËetnÌ a auditorskè standardy, jejich fungov nì na podnikovè rovni, a d le fungov nì dozorov ch institucì a monitoring auditor a jeho kvalitu. Z vaûnost problematiky systèmu ËetnictvÌ SME si uvïdomuje vïtöina zemì, neboù se dot k p ev ûnè vïtöiny podnik ñ i u n s v»eskè republice. P itom se jedn o problematiku ËasovÏ i finanënï znaënï n roënou, kde k spor m by pomohlo soust edïnì zdroj z vìce zemì. V sledky eöenì ËetnictvÌ SME musì vy- stit do n rodnì legislativy, u n s konkrètnï do novely z kona o ËetnictvÌ. P itom se doporuëuje, aby z kony o ËetnictvÌ byly formulov ny v jednotliv ch zemìch co nejstruënïji, neboù probìh a bude i nad le probìhat mnoho zmïn a prav IAS, jakoû i modernizace smïrnic EvropskÈ unie se snahou o co nejrychlejöì uplatnïnì v praxi. ZmÏny z kon jsou vöak legislativnï velmi n roënè. ObecnÏ je vidït snahu po sjednocenì systèmu ËetnictvÌ pro SME, avöak nenì zcela jistè, jak se situace bude vyvìjet. N vrhy systèmu ËetnictvÌ pro SME smï ujì k jednoduööìmu systèmu ve srovn nì s IAS. Z kladnì ot zky, kterè je nutno vy- eöit z pozice EvropskÈ unie, nejjasnïji ve VaröavÏ formuloval profesor Karel van Hulle: ï vymezenì SME Evropsk unie z ejmï se ponech v kompetenci jednotliv ch st t, ï n vrh modelu pro systèm ËetnictvÌ SME by mïl omezit nïkterè komplikovanè aplikace IAS, ï uplatnïnì IAS pro individu lnì ËetnÌ z vïrky spoleënostì Ëi jen pro Ing. Irena Pittermannov Ëlenka Rady KA»R a p edsedkynï v boru pro metodiku AUDITOR Ë. 4, 2003 OBSAH AKTUALITY... 2 VZDÃL V NÕ... 4 DISKUSNÕ OK NKO Software na vedenì spisu auditora Ing. Marie KuËerov... 6 ZamyölenÌ nad vzez enìm Ëasopisu Ing. Jarmila Novotn... 6 V BORY A KOMISE INFORMUJÕ... 7 NA POMOC AUDITORŸM UpozornÏnÌ na zmïny v ËetnictvÌ podnikatel v roce 2003 Ing. Eva Fiöerov... 9 NerealizovanÈ kursovè rozdìly Prov dïcì vyhl öky k z konu o ËetnictvÌ Alena ävejdov, Dis DOTAZY A ODPOVÃDI K problematice ËinnostÌ nesluëiteln ch s poskytov nìm auditorsk ch sluûeb OstatnÌ dotazy PROäETÿOV NÕ A VYÿIZOV NÕ STÕéNOSTÕ A PODNÃTŸ PR VO K Ëinku prohl öenì konkurzu spoëìvajìcìm v z kazu provèst v kon rozhodnutì ZAUJALO N S SvÏt spïje k jednotn m ËetnÌm standard m Nevyû danè y Management se dopouötì nejvïtöìch podvod RECENZE KOMER»NÕ PREZENTACE ZAZNAMENALI JSME ) Small and Medium Enterprises 1

2 konsolidaci; Evropsk unie nepreferuje dva rozdìlnè systèmy ñ pro kûtovanè a ostatnì spoleënosti, ï zachov nì urëitè vazby ËetnictvÌ a daúov ch systèm. Zcela ojedinïlou roli p i vöech uvaûovan ch zmïn ch hraje vzdïl v nì. MajÌ-li b t IAS uplatúov ny a Ñzjednoduöov nyì pro pot eby SME, je nutn jejich perfektnì znalost. Bude nutno p eloûit IAS do vöech ednìch jazyk, p ipravit uëebnice a zajistit ökolenì, a to vëetnï finanënìch ednìk. P edpokl d se, ûe v EvropÏ bude t eba vyökolit cca 1 milion lidì. ZmÏnu si vyû d i vzdïl vacì systèm v oboru ËetnictvÌ na st ednìch a vysok ch ökol ch. DiskusÌm a anal ze na danè tèma se nevyhne ani»esk republika. PrvnÌ vlaötovkou bylo setk nì z stupc odbornè ve ejnosti se z stupci ministerstva financì z»eskè republiky a Slovenska v BrnÏ. Z kladnì ot zkou je, zda pro SME zjednoduöit ËetnÌ metody nebo jejich rozsah v p ev ûnè mì e zachovat a zjednoduöit ËetnÌ v kaznictvì. Na z kladï diskusì a anal z pot eb SME v»eskè republice by mïlo dojìt k formulaci koncepce systèmu ËetnictvÌ tèto z ejmï nejvïtöì podnikatelskè skupiny, a to i s p ihlèdnutìm k eöenì tïchto ot zek v okolnìch st - tech. NepochybnÏ se bude jednat o ËasovÈ rozmezì nïkolika let, kdy konkrètnì n vrhy eöenì budou zapracov ny do ËeskÈ ËetnÌ legislativy. NezodpovÏzenou ot zkou zatìm z st v, a to nejen v»eskè republice, kdo m mìt rozhodujìcì odpovïdnost za tvorbu n rodnìch standard pro SME ñ profesnì organizace nebo st t? Ing. Irena Pittermannov Ëlenka Rady KA»R ZE ZASED NÕ RADY KA»R Duben 2003 Rada KA»R na svèm zased nì projednala ï z leûitosti v boru pro ot zky profese a etiku, ï n vrhy na vïcnou novelu z kona Ë. 254/2000 Sb. o auditorech, ï zad nì pr zkumu vnìm nì auditorskè profese, ï v sledky konkurzu na gener lnìho sekret e, schv lila: ï û dosti o pozastavenì opr vnïnì k poskytov nì auditorsk ch sluûeb, ï û dost o v jimku z placenì fixnìho p ÌspÏvku, ï vyökrtnutì ze seznamu asistent, ï r mcov program konference na tèma ÑPerspektivy auditu a ËetnictvÌ v»eskè republice po vstupu do EvropskÈ unieì, ï pr ce na p ekladu IPSA - Mezin rodnì ËetnÌ standardy pro ve ejn sektor za p edpokladu udïlenì souhlasu od IFAC a spolufinancov nì s MF»R, jmenovala: ï odvolacì komisi pro k rnè ÌzenÌ, a vzala na vïdomì: ï v sledky ankety z jmu o nabìdku SW Datev, ï p ehled DozorËÌ komise o vy izov - nì doöl ch stìûnostì, ï p ipomìnky k materi lu MF ÑZlepöenÌ kvality v kaznictvì a audituì, ï z pisy ze zased nì prezìdia, v bor a komisì, ï zpr vy ze zahraniënìch cest. Ing. Eva Rokosov ad KA»R AKTUALITY KLUBOV VE»ERY NA SEVERNÕ MORAVÃ Ve dnech 9. ledna 2003 v OstravÏ a 10. nora 2003 v Olomouci zorganizovala Komora auditor»r prost ednictvìm Institutu vzdïl v nì klubovè veëery na tèma ÑV sledky dohledu auditorskè profese ñ poznatky a prevence.ì O svè poznatky z dohledu na poskytov nì auditorsk ch sluûeb se s ËastnÌky ze severnì Moravy (celkem 39 auditor, 21 auditor z Ostravska a 18 auditor z Olomoucka) podïlili ing. Jana Gebauerov z dozorëì komise a ing. Rudolf Gebauer z refer tu dohledu KA»R. VystoupenÌ ing. Gebauera v r mci ofici lnì Ë sti klubov ch veëer zahrnulo teorii dohledu a kontroly, a praktick v kon dohledu. Oba lekto i sezn mili ËastnÌky s osobnìmi poznatky a zkuöenostmi, a to v oblasti kvality v konu a dokumentace auditu a rovnï zpracov nì zpr vy (a v roku) auditora, PÌsemnÈho sdïlenì vedenì ËetnÌ jednotky, Prohl öenì vedenì spoleënosti k auditu, v roënì zpr vy a stanoviska k v sledku jejìho ovï enì, zpr vy o vztazìch mezi propojen mi osobami, stanoviska k v sledku jejìho ovï enì, vëetnï Prohl öenì vedenì spoleënosti k odpovïdnosti za spr vnost a plnost zpr vy o vztazìch dle ß 66a ObchZ, a dodrûov nì vybran ch ustanovenì z kona Ë. 254/2000 Sb. a souvisejìcìch pr vnìch a profesnìch p edpis. SouËasnÏ hovo ili o p ÌËin ch vzniku vyjmenovan ch nedostatk, ke kter m pat Ì vedle nedodrûenì pravidel i absence kontroly vlastnì pr ce a d slednè p Ìpravy na audit, a o d sledcìch nekvalitnì pr ce auditor, tj. o uloûenì k rn ch opat enì. V r mci diskuse se hovo ilo o stanovenì v öe odmïny za audit na z - kladï kritèriì vydan ch komorou, o rotaci auditor u auditorskè spoleënosti, projedn nì zpr vy auditora v dozorëìm org nu ËetnÌ jednotky, pl nov nì auditu, zp sobu stanovenì hladiny v znamnosti (materiality) a v bïru vzork, vyd nì adekv tnìho v roku, o problèmech se zìsk nìm v roënì zpr vy vëetnï zpr vy o vztazìch mezi propojen mi osobami k ovï enì auditorem, o vïcnè n plni pr ce DK, RD a KK. Diskutovalo se takè o dalöìch aktu lnìch tèmatech, nap. o programu DATEV, ztr tï klient v d sledku zp ÌsnÏn ch kritèriì pro povinn audit, odloûenè dani, archivaci, ovl dacìch smlouv ch, ovï enì danì v r mci auditu atd. ËastnÌci setk nì vznesli poûadavky nap. na prodlouûenì klubov ch veëer ze t Ì na pït hodin, uspo d nì klubovèho veëera na tèma ÑProöet ov nì a vy izov nì doöl ch stìûnostì a podnït komo e na Ëinnost sv ch Ëlen ì, na zkvalitnïnì a rozöì enì ökolenì a semin KA»R o metodickè rozbory konkrètnìch spis auditora odbornìky z praxe atd. Bez nads zky mohu konstatovat, ûe soust edïn pozornost a ûiv reakce ËastnÌk klubov ch veëer v OstravÏ i Olomouci byly pro oba lektory nejvïtöì odmïnou a zadostiuëinïnìm. KonstruktivnÌ n mïty byly po peëlivèm zv ûenì p ed ny adu komory a p Ìsluön m komisìm a v bor m k realizaci. KlubovÈ veëery na severnì MoravÏ splnily sv j Ëel a vcelku se vyda ily. Je proto t eba i nad le v OstravÏ a v Olomouci v po d nì klubov ch veëer na zajìmav tèmata pokraëovat. Ing. Rudolf Gebauer refer t dohledu KA»R ZMÃNY V LEGISLATIVÃ ï Novela obchodnìho z konìku. Koncem b ezna (27. 3.) podepsal prezident republiky vl dnì n vrh novely obchodnìho z konìku, kter od 1. dubna 2003 nahrazuje stavnìm soudem zruöenou tzv. technickou novelu tohoto z konì- 2

3 ku. plnè znïnì novely bylo publikov - no ve SbÌrce z kon pod Ë. 88/2003 Sb. ï Z kon o dani silniënì. plnè znïnì tohoto z kona bylo publikov no pod Ë. 58/2003 Sb. ï OmezenÌ hotovostnìch plateb. Vl da p edloûila poslaneckè snïmovnï n vrh z kona o omezenì plateb v hotovosti, podle kterèho by ËeskÈ subjekty a organizaënì sloûky zahraniënìch subjekt mïly b t povinny prov dït hrady p esahujìcì KË pouze bezhotovostnï, tj. prost ednictvìm bank, poötovnì pouk zkou ap. Za poruöenì tèto povinnosti m hrozit sankce aû do 1 milionu KË, minim lnï vöak KË. ïprominutì pen le a rok z da- Úov ch nedoplatk. Podle tiskovè zpr vy Ministerstva financì»r by mïly b t û dosti o prominutì pen le a rok (ß 55a z kona o spr vï danì a poplatk ) posuzov ny p ÌznivÏji, pokud se jedn o daúov nedoplatek vznikl v letech 1993 aû 2001, a daúov subjekt tento nedoplatek uhradì v obdobì od 1. dubna 2003 do 31. Ëervence RozhodnutÌ o tom, zda bude pen le Ëi rok skuteënï prominut Ëi nikoli a v jakè v öi, z st v v pravomoci p ÌsluönÈho finanënìho org nu. -md- VY»TOV NÕ POHYBLIV HO PÿÕSPÃVKU Vzhledem k blìûìcìmu se termìnu a zasìl nì vy Ëtov nì pohybliv ch p ÌspÏvk pro rok 2003 na ad KA»R sdïluje v bor pro ot zky profese a etiku, ûe od Ëervna bude formul p ÌspÏvk ke staûenì na internetov ch str nk ch Za- Ë tkem Ëervna 2003 bude v tiötïnè podobï distribuov n jako p Ìloha Ëasopisu Auditor. Martina Fiöerov ad KA»R V ZVA AUDITORŸM K ETICK MU KODEXU IFAC V n vaznosti na z vïry XII. snïmu auditor ve vztahu k EtickÈmu kodexu IFAC vyz v me auditory, aby zpracovali pìsemnï svè p ipomìnky a dotazy ke konkrètnìm sporn m, p Ìp. nesrozumiteln m ustanovenìm EtickÈho kodexu IFAC a tyto zaslali do adu komory auditor do V bor pro ot zky profese a etiku a Rada KA»R se pak doöl mi p ipomìnkami a dotazy budou zab vat tak, aby v sledky mohly b t p edloûeny p ÌötÌmu snïmu auditor. Etick kodex IFAC v ËeötinÏ byl rozesl n auditor m vloni spolu s materi ly na listopadov snïm a je rovnïû k dispozici na p ÌpadnÏ jej lze obdrûet na vyû d nì v adu komory. -rok- R MCOV SMLOUVY PRO AUDITORY Rada KA»R schv lila uzav enì nïkolika r mcov ch smluv, jejichû cìlem bylo sjednat r mcovè podmìnky pro auditory a auditorskè spoleënosti zapsanè v seznamech KA»R v hodnïji ve srovn nì s cenami a podmìnkami pro jinè subjekty. V p Ìloze tohoto ËÌsla najdete smlouvy, kterè jiû zn te: R mcov smlouva o pojiötïnì odpovïdnosti auditor, nakladatelsk a vydavatelsk smlouva s autorem manu lu pro malè a st ednì podniky, a d le pak smlouvy novï uzav enè: Smlouva o spolupr ci se Svazem ËetnÌch na poskytov nì SW ËetnÌ poradce, kde je nov modul pro auditory, a t Ìstrann smlouva mezi KA»R, ACCA a Svazem ËetnÌch o certifikaci znalce IAS/IFRS v angliëtinï. V souëasnè dobï jsou projedn v ny jeötï dalöì smlouvy tohoto typu s firmou DATEV, ASPI a EPIS. Jakmile budou uzav eny, poskytneme v m je rovnïû v plnèm znïnì. -rok- METODICK POKYN MäMT Ministerstvo ökolstvì, ml deûe a tïlov chovy vydalo novelizovan metodick pokyn k provedenì ß 6 odst. 5 z - kona Ë. 306/1999 Sb., o poskytov nì dotacì soukrom m ökol m, p edökolnìm a ökolsk m za ÌzenÌm, za kalend nì rok 2002, kter vstupuje v platnost od plnè znïnì pokynu p etiskujeme v samostatnè p Ìloze tohoto ËÌsla Ëasopisu Auditor. -jd- SETK NÕ ASISTENTŸ AUDITORA A AUDITORŸ SE Z STUPCI KA»R Zveme V s na setk nì se z stupci volen ch org n KA»R, kterè se kon dne 20. kvïtna 2003 od 15 hod. v salonku Bohemie v 1. pat e hotelu Gomel v»esk ch BudÏjovicÌch, Praûsk 14. SLOUPEK ZamyölenÌ nad svïtem kolem n s Smrt ortopeda Smrt öpiëkovèho lèka- e, ortopeda v nejlepöìch letech, je stejnï absurdnì jako smrt zuba e, kterèho zas hla jin kulka jinèho nespokojenèho pacienta p ed nïkolika mïsìci. Jedno arabskè p ÌslovÌ Ìk : co se stalo jednou, se stalo. Co se stane dvakr t, stane se i pot etì. DÏsiv p edstava. ée by tìmto zp sobem nespokojenì pacienti vyjad ovali svoji nev li v Ëi lèka m? Ale o tïch vlastnï ps t ani nechci. Zamyslela jsem se nad naöì, auditorskou profesì. NÏkdy si nejsem jista, zdali se v budoucnu neocitnu v podobnè situaci jako oni nebozì lèka i, neboù kdo vì, jakèho vyöinutèho jedince mi ûivot do cesty p inese. P em ölela jsem, zdali bych umïla Ëelit p ÌmÈ konfrontaënì hrozbï ze strany statut rnìho org nu, kter jaksi z auditorskèho pohledu neunesl tìhu odhalen ch nespr vnostì p i vedenì firmy, nebo se dopouötïl jin ch zjiötïn ch nepravostì. Z sadnï nechci malovat Ëerta na zeô, ale domnìv m se, ûe bychom i v naöì profesi mïli b t ostraûitì a pozorovat klienty, zda-li ztr - tu svèho postavenì v managementu firmy si s auditorem vypo dajì jednou provûdy. Ing. Jarmila Novotn auditorka, Ë. osv. 993 Komora auditor»r, Opletalova 55, Praha 1, fax: N V R A T K A P edmïtem diskuse budou zejmèna ot zky t kajìcì se etiky a etickèho kodexu. Z jemce prosìme o potvrzenì Ëasti na nìûe uvedenè n vratce. Martina Fiöerov ad KA»R Z ËastnÌm se setk nì asistent auditora a auditor dne od 15 hodin v prostor ch hotel Gomel v»esk ch BudÏjovicÌch JmÈno a p ÌjmenÌ:...»Ìslo osv.:... KorespondenËnÌ adresa: podpis 3

4 VZDÃL V NÕ V bor pro KPV v m opït p in öì aktualizovanè akce, kterè p ipravujeme. Tentokr t jsme nabìdku rozöì ili i o novï napl novanè jazykovè kurzy zamï enè na problematiku terminologie ËetnictvÌ a auditingu, a to ve spolupr ci s Komorou daúov ch poradc. V Praze se uskuteënì kurs angliëtiny (organizuje KA»R, zaë tkem z Ì 2003) a v BrnÏ kurs nïmëiny (po d KDP, na samotnèm konci pr zdnin). SouËasnÏ zp esúujeme i termìny t ÌdennÌch semin, kterè budou tradiënï po d ny v druhèm pololetì roku 2003: : hotel Skalsk dv r, Byst ice n/perötejnem - ten bude spojen se sportovnìm vyûitìm (s vyhrazenìm samostatnèho volnèho odpoledne) : hotel Olöanka Praha : hotel Avanti, Brno : hotel Olöanka Praha Sledujte pozornï naöi nabìdku v dalöìm ËÌsle Auditora (5/03), kde bude v samostatnè p Ìloze zve ejnïn mj. obsah tïchto pl novan ch semin -. SouË stì t ÌdennÌch akcì (s v jimkou ËtvrtÈho v po adì) bude i ÑveËernÌ diskuseì nad nov m etick m kodexem, kter bude p edmïtem schvalov nì snïmu na listopadovèm zased nì. TermÌny zve ejúujeme jiû nynì, abyste si mohli napl novat sv j Ëas p edem ñ pozdnì p ihl öky naruöujì organizaci semin e a zhoröujì celkovè podmìnky vöem ËastnÌk m. NÏkte Ì kolegovè, mènï dbalì povinnostì KA»R, souëasnï najdou na str nk ch tohoto ËÌsla i svoje jmèno, kterè bude uvedeno v seznamu tïch, kte Ì nesplnili svoji povinnost o sdïlenì po- Ëtu hodin KPV za rok 2002 (tuto pìsemnou povinnost nemuseli plnit ti z v s, kte Ì absolvovali na semin Ìch KA»R povinnou Ë st 35 hodin, p Ìsluön z znam byl proveden Institutem vzdïl v nì). KolegovÈ, kte Ì uvedenou povinnost zanedbali opakovanï, tj. nedodali doklad o splnïnì limitu KPV ani za rok 2001, jsou v tomto seznamu uvedeni tuën m pìsmem. Jejich jmèna byla na z kladï rozhodnutì v boru KPV p ed na dozorëì komisi s odkazem na platnou smïrnici pro KPV. Neradi komentujeme tuto nep Ìjemnou situaci, ale faktem z st v, ûe seznam ÑzapomÏtliv chì za rok 2002 obsahuje 303 jmen, a seznam tïch, kte Ì svoji povinnost nesplnili ani za rok 2001, obsahuje celkem 160 jmen. TermÌn byl do , zve ejnïnè v sledky vych zejì z aktu lnìho stavu k Vzhledem ke st le se zp ÌsÚujÌcÌm poûadavk m na v kon profese auditora a v souvislosti s oëek van m p ijetìm mezin rodnìch vzdïl vacìch standard (viz vodnìk v Ëasopise Auditor Ë. 3/03), nenì moûno tyto nedostatky i nad le tolerovat. VÏ Ìme, ûe tento Ñmor lnì postihì bude dostateën m impulsem, aby citovanì kolegovè svoji povinnost dodateënï splnili. Nelze p ece p ipustit vahu, ûe tèmï t etina auditor se p imï en m zp sobem nevzdïl v. Ing. Ji Ì Vrba p edseda v boru pro kontinu lnì profesnì vzdïl v nì Seznam auditor, kte Ì k nezaslali evidenënì z znam o Ëasti na profesnìm vzdïl v nì v roce 2002 JmÈno a p ÌjmenÌ»Ìslo osv. Ing. ADAM Pavel 1267 Ing. BA»ÕK Miroslav 1199 Ing. BAçA VladimÌr 1574 Ing. BAUER Ivan 0330 Ing. BENEäOV Romana 1834 Ing. BEZDÃKOV Iva 1257 Prof. Ing. BLAHA Jaroslav CSc Ing. BL HA Jan 1673 Ing. BOKOROV Jarmila 0882 Ing. BRT Jaroslav 0139 Ing. BRYCHTOV Jitka 1471 Ing. BU»EK Josef 1378 Ing. BUDJA» Old ich 1710 Ing. BU KOV Jana 1687 Ing. BUäEK Emil 1325 Ing. CABICAR Libor 1277 Ing. CÕSAÿOV Pavla 1498 Ing. CUP KOV Dana 1655 Ing.»ABLOV Ivana 1686 Ing.»A O ZdenÏk 1348 Ing.» P Ji Ì 1501 Ing.»ERN Jitka 1663 Ing.»ERN Pavel 1445 Ing.»EäKA Frantiöek 0974 Ing. DAENHARDTOV Hana 1877 Ing. DEMEL Svatopluk 1224 Ing. DEVEROV VÏra 1869 Ing. DLABA»OV Jana 1776 Ing. DOBEä V clav 0102 Ing. DOBEäOV Martina 1808 Ing. DO»EKAL Josef 1241 Ing. DO»EKAL Pavel 1803 Ing. DR BOV Hana 1878 Ing. DUBSK Jaroslav 1659 prom. mat. DUDA Ond ej 0012 Ing. DUDOV Renata 1418 Ing. DUäEK Karel 1818 Ing. DVOÿ K Milan 1879 Ing. DVOÿ KOV Eva 1447 Ing. DVOÿ KOV Pavla 1690 Ing. FANDLIOV Alena 1213 Ing. FELENDA Martin 1871 Ing. FILIP AntonÌn 1575 Ing. FRANTA Ji Ì 1330 Ing. GABRIEL LubomÌr 1425 Ing. GABRIELOV Alena 1037 Ing. GALUäKA Pavel 1880 Ing. GAPKOV Sylva 1552 Ing. GAWEL Ji Ì 1457 Ing. GRUNT Evûen 0047 Ing. HADRAVA Jan 1478 Ing. H JEK Jan 0279 Ing. H JKOV Miroslava 1522 Ing. H K Otto 0335 Ing. HALAäKA Miroslav 0515 Ing. HAN K ZdenÏk 1464 Ing. HANSLIK Roman 1220 Ing. HARAMUL Ji Ì 0283 Ing. HAVLÕK Pavel 0112 Ing. HAVR NEK Ji Ì 1744 Ing. HEÿMANSK Rudolf 0324 Ing. HLADÕK AntonÌn 1777 Ing. HLADÕK Miroslav 1147 Ing. HLAV»EK Petr 1462 Ing. H CKOV Jitka 0402 Ing. HOLE»EK LubomÌr 1354 Ing. HOLEKOV Helena 1589 Ing. HOLÕK Miroslav 1514 Ing. HOLÕNSK Eva 1169 Ing. HOLUB Pavel 1397 Ing. HOL Libor 1750 Ing. HORA Josef 0049 Ing. HORA Michal 1525 Ing. HOR K Frantiöek 0372 Ing. HORNIGOV Jana 1044 Ing. HOROV Marie 0048 Ing. HOÿEJäKOV Jana 1882 Ing. HOUBA Old ich 1709 Ing. HOVORKA Pavel 0981 Ing. HRABAL Ji Ì 1791 Ing. HRB»KOV Jitka 1285 Ing. HÿIBOV Alena 1386 Ing. HUML Ji Ì 1608 Ing. CHALOUPKA Stanislav 1461 Ing. CHM TALOV Eva CSc Ing. CHUDOMELOV Jana 1621 Ing. CHVATLINOV Jana 1581 Ing. JANDOV Jitka 1731 Ing. JANKOVSK Milada 0172 Ing. JAR»EVSK Pavel 0021 Ing. JEÿ BEK Martin

5 Ing. JEéEK Libor 1769 Ing. JÕLEK Karel 1763 Ing. JINDR K Jaroslav 0004 Ing. KADLEC Otto 1286 Ing. KAILOV Miloslava 1202 Ing. KAR SEK JaromÌr 0427 Ing. KARBANOV Blanka 1415 Ing. KAREL Josef 1410 Doc. Ing. KAäKA Josef DrSc Ing. KHYN V clav 0451 Ing. KLEINHAMPL Petr 0537 Ing. KLÕMA Miroslav 1310 Ing. KMENTOV Eva 0653 Ing. KOHOUT Ladislav 0267 Ing. KOHOUTEK VojtÏch 0332 Ing. KOCHOV Alena 1130 Ing. KOLDUSOV Helena 1266 Ing. KOMÕNKOV Ivana 1385 Ing. KONE»N Roman 1255 Ing. KOPRDA Alexander 1324 Ing. KOSEJK V clav 1742 Ing. KOSOV Pavla 1557 Ing. KOUTNÕK V clav 0307 Ing. KOZOHORSK Leonard 0066 Ing. KOZOHORSK Leoö 1276 Ing. KOZOHORSK Martin 1295 Ing. KREJ»Õ Kamila 1582 Ing. KREJ»Õÿ Petr 1400 Ing. KRUNTOR DOV Lenka 1502 Ing. KUBÃN Ji Ì 1873 Ing. KUB OV Michaela 1810 Ing. KULH NEK Josef 0470 Ing. KUNCOV Ji ina 0197 Ing. KVAPILOV Pavla 1483 Ing. KVASNICA Roman 1874 Ing. LAKOM Milena 1231 Ing. LANC Josef 0029 Ing. L TAL Josef 0050 Ing. LAUER JaromÌr 0074 Ing. LAVI»KA Jan 0819 Ing. LE»KOV Anna CSc Ing. LELEK Pavel CSc Ing. LICINBERGOV Jitka 1620 Ing. LIZNEROV Eva 0284 Ing. LNÃNI»KA Frantiöek 0091 Ing. LOUäA Frantiöek 0158 Doc. Ing. LU K Josef CSc Ing. LU KOV Marie 1600 Ing. MACUROV»ADANOV Helena 0053 Ing. MAKAJEVOV Bohumila 1135 JUDr. MAL»EK V clav 1732 Ing. MARTÕNEK Jan 1598 Ing. MARTINŸ Anna 1704 Ing. MAç TKOV Dagmar 0990 Ing. MEDVÃD Pavel 1584 Ing. MÃCHURA Ji Ì 1549 Ing. MÃKOTOV Jitka 1604 Ing. MELICHAROV Dagmar 1654 Ing. MIHALIDESOV ZdeÚka 1545 Ing. MICHAL Luboö 1264 Ing. MICHELFEITOV Judita 1745 Ing. MICHKOV Jana 1350 Ing. MIKUL»EK Frantiöek 1448 Ing. MIKULEC Frantiöek 0449 Ing. MÕREK Vladislav 1337 Ing. MIä K Otok r 0211 Ing. ML» K AntonÌn 0516 Ing. ML» K Petr 0426 Ing. MOJéÕäEK ZdenÏk 1813 Ing. MORAVEC Jaroslav 1365 Ing. MOU»KA ZdenÏk 0377 Ing. MOU»KOV Jana 1814 Ing. MR ZOV Lenka 1770 Ing. MRNKA Rudolf 1125 Ing. M LLER Ji Ì 0527 Ing. N METHOV Ivana 1891 Ing. NOV K Karel 1381 Ing. NOV KOV Libuöe 1396 Ing. NOVOTN Frantiöek 1013 Ing. NOVOTN Jindra 0320 Ing. O»OVAJ Vlastimil 0058 Ing. ORLÕK Frantiöek 1480 Ing. ORTOV Hana 1495 Ing. PAC KOV Simona 1825 Ing. PALA LubomÌr 1701 Ing. PALYZA Ji Ì 1618 Ing. P RTL Ji Ì 1333 Ing. PAÿÕZKOV Marcela 1826 Ing. PATO»KOV Hana 1456 Ing. PAVELCOV VÏra 1374 Ing. PAVLACK Milan 0381 Ing. PAVLÕ»EK ZdenÏk 1539 Ing. PAVLISOV Jana 1795 Ing. PAVLOVI» Ladislav 0465 Ing. PERKNER Vladislav 0097 Ing. PETR OV Jarmila 1578 Ing. PETR äek Frantiöek CSc Ing. PETRMAN Michal CSc Ing. PETRéILKOV Irena 0821 Ing. PÕäOV Janka 1235 Ing. PLA»KOV KvÏtoslava 1278 Ing. PLANDOROV Helena CSc Ing. PODRAZK Josef 1406 Ing. POLEä K MiloÚ 0509 Ing. POÿÕZKA Jan 0299 Ing. PROCH ZKOV Zdislava 0364 Ing. PUMMEROV Magdalena 1678 Mgr. RAIF Pavel 0207 Ing. RADNÕK LubomÌr 0277 Ing. RAND K Ji Ì CSc Ing. RASOCHA Hynek 0963 Ing. RAUäOV KvÏta 0729 Ing. REVALLO Jan 1423 Ing. RIEDERER Jaroslav 1650 Ing. RŸéI»KA Karel 1895 Ing. ÿõhov Magdalena 0681 JUDr. SAMOEL Arnoöt 0280 Ing. SARVAäOV Jana 1594 Ing. SAVKOV Ivana 1896 Ing. SEDL K Jan 0435 Ing. SCHEIBOV Martina 1505 Ing. SCHR PFEROV Jana 1897 Ing. SÕTAÿOV Blanka 1753 Ing. SL MOV ZdeÚka 1458 Ing. SLAVÕK Milan 0708 Ing. SLAVÕKOV VÏra 1230 Ing. SLAWIKOV DrahomÌra 1414 Ing. SMETANOV Ivana 0141 SOUCEK Magdalena CPA 1291 Ing. SOU»EK Jaroslav 1275 Ing. SPLAVEC J n 1512 Ing. SROVNALOV Anna 1843 Ing. STADLER Miroslav 1034 Ing. STANÃK Stanislav 1674 Ing. STA KOV Jaroslava 1713 Ing. STEHLÕKOV Jana 1865 Ing. STRNADOV Eva 1850 Ing. STROMECK Jitka 1841 Ing. STRUéINSK RadomÌr 1373 Ing. STUDNI»KOV Marta 1758 Ing. SUCHEL V clav 0975 Ing. SUKOV Marie 1746 Ing. SVATOä Svatopluk 0428 Ing. SVÃTLÕK Ivan 1899 Ing. SVOBODA Jan 0433 Ing. SVOBODA V clav 1625 Ing. SYNEK Milan 0929 Ing. äaf ÿ Frantiöek 0563 Ing. äebkov Radka 1249 Ing. äefernov Dana 1395 Ing. äev»õk Ladislav 0500 Ing. äev»õkov Ludmila 1394 Ing. äim NKOV Vlasta 0312 Ing. äimonovsk Jana 1628 Ing. äkoda Petr 1842 Ing. älaisov Eva 1003 Ing. ämõd Ji Ì 1256 Ing. äpa ROV Eva 1052 Ing. är MEK Miloö 0105 Ing. ätambachr Josef CSc Ing. ätancl Bohuslav 0144 Mgr. ätãp N Martin 1902 Ing. ätãrbov Ludmila 1720 Ing. äti»ka ZdenÏk 1208 Ing. ätr BLOV VÏra 1282 Ing. äv LOV VÏra 1685 Ing. äveda Karel 0001 Ing. äveœuk Jan 1209 Ing. ävenkov Jana 1216 Ing. TINKA Ji Ì 1494 Ing. TK» Radislav 1817 Ing. TLAMKOV Miroslava 1272 Ing. TOKAN Ladislav CSc Ing. TOMCOV Hana 1722 Ing. TU»EK Martin 1443 Ing. TURE»EK Petr 1830 Ing. TUREK Miloö 1493 Ing. TYLL Rudolf 0254 Ing. URBAN Frantiöek 1166 Ing. VALENTA AntonÌn 1336 Ing. VALENTA Petr 0302 Ing. VALEä V clav 0425 Ing. VA KOV Jana 1393 Ing. VA KOV Marie 0728 Ing. VARHANÕKOV Irena 1760 Ing. V VROVSK Miroslav 0455 Ing. VAZAC Rene 1617 Ing. VENC LEK Jan 1467 Ing. VIK Martin 1532 RNDr., Ing. VIDO Pavel 1909 Ing. VILHANOV Lenka 1747 Ing. VITOUäOV Eva 0463 Ing. VLAS KOV VÏra 0820 Ing. VOHAR»ÕKOV Jaroslava 1666 Ing. VOJTEK Bohumil 1657 Ing. VONDR K Ji Ì 0042 Ing. VOR»KOV Karla 1913 Ing. VOREL Viktor 1519 Ing. WEIHS Lothar 0659 Ing. WERNER Petr 1490 Ing. WRLÕK Milan 1008 Ing. Z ME»NÕK Miroslav 0153 Ing. ZELENKOV Zuzana 1725 Ing. ZEMAN Miroslav 1252 Ing. ZETEK AntonÌn 1033 Ing. ZÕKOV Hana 1151 Ing. ZORNÕKOV Karin 0579 Ing. éaloudkov Jitka 1802 Ing. éambÿrkov Jitka 0982 Ing. éejdl AntonÌn 0270 Ing. éia»ik Jan 1303 Ing. éÿrkov Isabella

6 DISKUSNÕ OK NKO Software na vedenì spisu auditora»as od Ëasu n s oslovì v robce nïkterèho software, kter by audito i mohli vyuûìt p i svè pr ci, s nabìdkou na zvl ötnì slevu, kterou je ochoten v r mci svè marketingovè strategie poskytnout Ëlen m komory. V takovèm p ÌpadÏ komora informuje svè Ëleny o moûnosti zìskat urëit v robek se slevou a za jak ch podmìnek je sleva poskytnuta. Nutno ovöem zd raznit, ûe komora û dn m zp sobem nezaruëuje kvalitu v robku ani kvalitu servisu k v robku ani spolehlivost a d vïryhodnost v robce, protoûe na testov nì kvality v robku a posuzov nì d vïryhodnosti v robce nem kapacity a nenì to jejìm posl nìm. Na poslednìm snïmu komory byl v diskusi projeven pomïrnï znaën z - jem o v robek spoleënosti DATEV ñ software na vedenì spisu auditora. DiskutujÌcÌ û dali vedenì komory, aby se pokusila projednat s v robcem p ÌznivÏjöÌ cenu v robku. Po delöìch jedn - nìch s v robcem jsme se dostali na cenu, kter by mohla b t p ijateln pro auditory, ale podmìnkou v robce bylo, aby komora zaruëila odbïr urëitèho mnoûstvì v robku. Tento poûadavek rada komory odmìtla a pro vlastnì pot ebu provedla mezi auditory orientaënì pr zkum z jmu o v robek za novï nabìdnutou cenu. D vodem bylo zjistit, zda je v bec takov z jem, aby komora vïnovala dalöì Ëas vyjedn v nì s v robcem. Zde jsou v sledky ankety: Osloveno bylo 635 auditor OSV» a 312 auditorsk ch spoleënostì, tj. celkem 947 dot zan ch. OdpovÏdÏlo 270 auditor, tj. 29 % dot zan ch. Z toho 87 auditor m z jem o v robek za nabìdnutou cenu a z tïchto 87 m 69 auditor z jem o vìce neû jednu instalaci programu. 149 auditor z jem o v robek nem, 37 auditor zatìm nevì. NejËastÏji vyj d en m poûadavkem byla û dost o zasl nì demoverze programu. V odpovïdìch se objevily i rozliënè dotazy respondent, kterè budou v robci p ed ny. P i dalöìm jedn nì v robce ustoupil od svèho poûadavku, aby komora zaruëila odbïr pevnèho mnoûstvì v robku, a nabìdl novï upravenè podmìnky. O dalöìm jedn nì v s budeme informovat. V pr bïhu ankety se objevily i dva kritickè p ÌspÏvky, kterè obvinily ko- moru ze zajiöùov nì trûeb soukromèmu subjektu. NenÌ tomu tak. Komora pouze prost ednictvìm sv ch vlastnìch mèdiì, tj. internetov ch str nek a Ëasopisu Auditor upozorúuje na moûnost zìskat v robek, kter je bïûnï dostupn na trhu, za niûöì cenu neû za jakou je v robek obvykle nabìzen, tedy prokazuje sluûbu sv m Ëlen m. Z leûì na kaûdèm auditorovi, zda se rozhodne moûnosti n kupu v robku se slevou vyuûìt nebo nevyuûìt a jakè jinè obchodnì podmìnky pro odbïr v robku si sjedn. Autor jednoho zmìnïnèho p ÌspÏvku tvrdì, ûe na trhu existuje cel ada firem, kterè nabìzejì podle n zoru autora mnohem kvalitnïjöì v robky, tj. software na vedenì spisu auditora, neû spoleënost DATEV. To je samoz ejmï velice pozitivnì zpr va a bylo by vhodnè n s, kolegy auditory, na takovè v robky upozornit. Piöte n m poötou, faxem, mailem, m ûete ps t dlouhè i kr tkè p ÌspÏvky. Marie KuËerov kucerova_marie@centrum.cz N zory a p ipomìnky posìlejte pod znaëkou ÑDiskusnÌ okènko auditoraî pìsemnï na adresu Komora auditor»r, Opletalova 55, Praha 1, faxem na nebo em na adresu kacr@kacr.cz. ZamyölenÌ nad vzez enìm Ëasopisu V osobnìm v ûivotï up ednostúuji spìöe klasiku neû mûdnì, prchavè v st elky a m m r da urëitè nemïnnosti, kterè dokumentujì trv nì danèho jevu, informace nebo jinè skuteënosti. Kaûd zmïna rozhodì ruëiëky m ch vah, ale na druhè stranï mi nedlouho trv, neû novinku zaûiju a str vìm. V profesnìm ûivotï bych tèû up ednostúovala klasiku a nemïnnost, ale vìm, ûe to nenì moûnè, neboù z kony, p edpisy a na ÌzenÌ se musì p izp sobovat lidskèmu kon nì a naopak musì p ipravit z konn r mec pro dalöì rozvoj spoleënosti. AËkoli naöe rodina po d nevlastnì obvykl medi lnì p Ìstroj, miluji reklamu vöeho druhu, ale s dïjem, vtipem a pointou. TÈû miluji barevnè obr zky Ëasopis, kterè na mï valì informace vöeho druhu, ale jak se zn m, stejnï û dn nekoupìm, protoûe informace o VIP lidiëk ch, lidech a jedincìch ze show businessu mï aû zas natolik nezajìmajì. roveú Ëasopisu. ZajÌmajÌ mï informace odbornè, zajiöùujìcì m j profesnì r st. JednÌm z nich by mïl b t i Ëasopis Auditor, kter mï vöak jiû drahnou dobu nïjak neoslovuje. Ne ekla bych, ûe obsah pokulh v, ale jeho forma a grafickè zpracov nì neodpovìd dneönìm standard m a pokud se m m vyj d it zcela up ÌmnÏ: zaspal ñ chud k ñ dobu. Abych nebyla jen kritikem, nasypu si popel na vlastnì hlavu. I j jsem p ed lety Ìkala z titulu ÑöÈfaì odpovïdnèho za financov nì komory: ÑVûdyù to staëì.ì Dnes musìm konstatovat, ûe nemïnn forma jiû nestaëì a v konkurenci s jin mi Ëasopisy Ëten e nezaujme natolik, aby touûil po jeho p edplatnèm. V kladnì sk ÌÚ profese. Pokud se m m zamyslet nad tìm, jak by mïl n ö Ëasopis vypadat, musìme si stanovit cìle, kterè by mïl splúovat. Jestliûe by mïl sdïlovat jen strohè a kusè informace, pak by forma, obsah i n klady z ejmï byly v souladu s dneönìm stavem, ale pak se nesmìme divit, ûe naöe auditorsk profese je Ñpopelkaì mezi profesemi. TitulnÌ str nka, grafickè zpracov nì rubrik, ËernobÌlÈ fotografie na obyëejnèm kancel skèm papìru zaspaly 6

7 dobu jako äìpkov R ûenka. NevÌm o jinèm komorovèm Ëasopise, kter by mïl tak slabou grafickou roveú. Pakliûe bychom chtïli, aby Ëasopis byl v kladnì sk ÌnÌ profese a zdrojem informacì nejen pro auditory, ale i pro statut rnì z stupce firem zodpovïdnè za externì audit, pak musìme zmïnit koncepci a p idat finance, neboù jak je d vno zn mo: ÑSamo se nic...ì Nem m informace o tom, kde vzìt v rozpoëtu vìce penïz na prezentaci komory, ale douf m, ûe st vajìcì p edseda finanënìho v boru vy eöì onen problèm ku prospïchu vïci. Obsah Ëasopisu. K obsahu by bylo vhodnè zve ejnit dotaznìk, na jehoû v sledcìch by se mohl obsah Ëasopisu podle pot eb zmïnit. Za sebe mohu jen Ìci, ûe mi nïkdy p ipad jakoby Ëasopis Auditor byl Ëasopisem pro daúovè poradce a ËetnÌ neû pro auditory. Jsem si vïdoma toho, ûe je t eba zachovat odbornou roveú, ale na druhè stranï bych Ëasopis oko enila nïjak m okènkem Ëi rubrikou do svïta ËeskÈho humoru, neboù se domnìv m, ûe jako skupina osob nejsme zase aû takovì ÑupjatÌ odbornìciì. Podle zve ejúovan ch fotografiì vìm, ûe mnozì z n s jsou na ötìru se zdrav m ûivotnìm stylem, zaplacenou danì z profese. Neuökodily by i Ël nky z tèto oblasti a reklama na lèëiva a doplúky v ûivy. Jen zdrav auditor, pln energie a el nu, m ûe b t p Ìnosem pro sebe i pro klienta. ObecnÏ se d Ìci, ûe stojatè vody jsou pohodlìm pro zodpovïdnè osoby, ale ml nem pro konkurenci a vydavatele odborn ch Ëasopis. Ing. Jarmila Novotn auditorka, Ë. osv. 993 V BORY A KOMISE INFORMUJÕ V BOR PRO AUDITORSK SMÃRNICE V bor pro auditorskè smïrnice se na svèm jedn nì dne 7.dubna 2003 zab val zejmèna ot zkou revize auditorsk ch smïrnic. Smyslem tohoto kolu bylo vyhodnotit soulad auditorsk ch smïrnic KA»R a mezin rodnìch auditorsk ch standard. R mcovè porovn nì obsahu smïrnic KA»R bylo provedeno v r mci zpracov nì podkladov ch materi l pro misi SvÏtovÈ banky, kter se uskuteënì v kvïtnu tohoto roku. SvÏtov banka bude na û dost Ministerstva financì hodnotit»eskou republiku v oblasti ËetnictvÌ a auditu (Report on Observance of Standards and Codes In Accounting and Auditing). V bor pro auditorskè smïrnice konstatoval, ûe smïrnice KA»R vûdy vych zely z mezin rodnìch auditorsk ch standard, ale ne vûdy byly n slednè aktualizace tïchto standard promìtnuty do naöich smïrnic. D le bylo konstatov no, ûe doposud nebyly lokalizov ny vöechny mezin rodnì auditorskè standardy. Pl n Ëinnosti v boru pro rok 2003 obsahuje lokalizaci ISA 402 Audit Considerations Relating to Entities Using Service Organizations ñ ZvaûovanÈ skuteënosti t kajìcì se subjekt pouûìvajìcìch sluûeb servisnìch organizacì a lokalizaci ISA 620 Using Work of an Expert ñ VyuûitÌ pr ce experta. Z vïrem probïhla diskuse k ot zce v roku auditora v p ÌpadÏ neplnïnì povinnosti zve ejnïnì ËetnÌ z vïrky. Stanovisko naleznete v p ÌötÌm ËÌsle Ëasopisu Auditor. Ing. ZdeÚka Dr palov V bor pro auditorskè smïrnice V BOR PRO METODIKU V bor se na svèm zased nì 8. dubna 2003 vïnoval p ev ûnï ot zce odloûenè danï (nap. p ehled titul pro vy- ËÌslenÌ odloûenè danï, postup Ëtov nì v prvnìm roce Ëtov nì o odloûenè daúovè pohled vce v p ÌpadÏ, kdy se z d vodu opatrnosti ne Ëtovalo o odloûenè daúovè pohled vce v minul ch letechö) a obs hle se diskutovalo o postupu auditora p i nezve ejnïnì ËetnÌ z vïrky a v roënì zpr vy ËetnÌ jednotkou. DalöÌ body jedn nì: ï nerealizovanè kursovè rozdìly p i tzv. p irozenèm zajiötïnì; ï odpisov nì goodwillu a oceúovacìho rozdìlu k nabytèmu majetku; ï diskuse k dotazu ke zmïnï opat enì ke konsolidaci pro rok 2002 (konsolidaënì rozdìl ke dni akvizice). V sledky diskuse k projedn van m bod m pr bïûnï zve- ejúujeme v Ëasopise Auditor. Alena ävejdov, DiS. refer t metodiky V BOR PRO AUDITORSK ZKOUäKY HlavnÌm bodem programu zased nì v boru pro auditorskè zkouöky dne 4. b ezna 2003 bylo obsahovè projedn nì dìlëì pìsemnè Ë sti auditorskè zkouöky Konsolidace a podnikovè kombinace. V bor v diskusi s garanty zkouöky zejmèna porovnal obsah a strukturu znalostì ke zkouöce, kterè v souëasnè dobï vyûaduje KA»R s poûadavky stanoven mi smïrnicì Organizace spojen ch n rod pro vzdïl nì profesion lnìch ËetnÌch. Na z kladï porovn nì uloûil v bor p Ìsluön m garant m zapracovat do konceptu a struktury zkouöky cìle, motivy a ekonomickè d vody pro spojov nì podnik a konsolidace, kterè v souëasnè dobï zkouöka nezahrnuje a z roveú tyto daje zapracovat do SbornÌku materi l a to i vëetnï aktualizovanè literatury. V bor byl sezn men s rozhodnutìm Rady KA»R, kter schv lila p edloûen n vrh na vïcnou novelu z kona Ë. 254/2000 Sb., o auditorech (ß 8 ñ 10) a vyhl öky Ë. 467/ 2000 Sb., kterou se vyd v auditorsk zkuöebnì d. Rada prozatìm odloûila ot zku uzn v nì zkouöek vykonan ch mimo KA»R, neboù Ëek na vyj d enì od Ministerstva financì. Na z vïr byl v bor sezn men s v sledky dìlëì pìsemnè auditorskè zkouöky ObchodnÌ, obëanskè a finanënì pr vo, kter probïhla dne 8. nora 2003, kde z celkovèho poëtu 23 uchazeë jich vyhovïlo 16 (70 %) a nevyhovïlo 7 (30 %) a z roveú jmenoval komisi pro dìlëì pìsemnou Ë st auditorskè zkouöky InformaËnÌ systèmy, matematicko ñ statistickè metody. ä rka Budilov refer t pro auditorskè zkouöky V BOR PRO INFORMA»NÕ POLITIKU V bor na svèm zased nì dne 12. b ezna 2003 projednal mimo jinè n sledujìcì z leûitosti: ï Komora auditor»r provedla mezi auditory a auditorsk mi firmami pr zkum za Ëelem zjiötïnì z jmu o koupi specializovan ch program DATEV-AUDIT a DATEV- BALANCE firmy DATEV.cz, s.r.o.»lenovè v boru 7

8 rozhodli, ûe v sledky ankety budou zve ejnïny v Ëasopise Auditor a d ny k projedn nì RadÏ KA»R, kter rozhodne, jak na jejich z kladï pokraëovat v jedn nì se spoleënostì DATEV. ï V bor pokraëuje v pr ci na broûu e k 10. v roëì KA»R.»lenovÈ VIP absolvovali jiû nïkolik jedn nì, jejichû Ëelem byl v bïr spolupracovnìk, form lnì i obsahovè ËlenÏnÌ publikace, v bïr vhodn ch Ël nk a jejich korektury, zajiöùov nì nov ch a aktu lnìch p ÌspÏvk, diskuse nad grafickou podobou publikace apod. PrvnÌ Ë st publikace by mïla b t vytiötïna jiû bïhem Ëervna a tudìû se intenzivnï dokonëujì veökerè pr ce, kterè se jì t kajì. ï V bor schv lil p Ìpravu a tisk SbornÌku Ël nk zve ejnïn ch v p Ìloze Hospod sk ch novin v listopadu 2002 ñ AuditorskÈ sluûby. SbornÌk by mïl b t vytiötïn nejpozdïji do Ëervna ï»lenovè v boru vzali na vïdomì pokraëujìcì jedn nì s firmou GRAND, s.r.o. o jejì nabìdce slev na produkt EPIS (Ekonomicko-Pr vnì InformaËnÌ systèm) a bude zvaûov no zve ejnïnì nabìdky v Ëasopise Auditor. ï V bor byl informov n o tom, ûe Rada KA»R projednala n vrh PR agentury AMI Communications. V bor na z - kladï tohoto n vrhu poû d o provedenì 1. etapy (pr zkum vnìm nì auditorskè profese ve ejnostì) a souëasnï oslovì nïkolik PR agentur s cìlem vybrat nejvhodnïjöì agenturu pro pot eby KA»R. Do provozu byly uvedeny novè internetovè str nky KA»R a jednotlivì ËlenovÈ v boru p ednesli svè p ipomìnky na zlepöenì, aktualizaci, pot ebu kontroly apod. Hana BeËv ov refer t pro vnïjöì vztahy V BOR PRO VEÿEJN SEKTOR»lenovÈ v boru se na svèm zased nì dne 10. b ezna 2003 vr tili k diskusi t kajìcì se n vrhu z kona o p ezkoum nì hospoda enì zemnï samospr vn ch celk (k tomuto n vrhu odeslala KA»R svè p ipomìnky na MV»R). DalöÌ body jedn nì: ï zpr va o pr bïhu v bïrovèho ÌzenÌ na dodavatele manu lu pro audit, resp. p ezkoum nì hospoda enì obcì (Do v bïrovèho ÌzenÌ p iöla pouze jedna nabìdka, kterou v bïrov komise nedoporuëila. NovÈ v bïrovè ÌzenÌ bude vyhl öeno po schv lenì novèho z kona o p ezkumu hospoda enì obcì); ï p Ìprava klubovèho veëera na tèma ÑP ezkoum nì hospoda enì ñ praktickè problèmy a zkuöenostiì a dvoudennìho semin e pro audit ve ve ejnèm sektoru ve dnech ; ï informace o mezin rodnì konferenci KA»R na tèma ÑDopady vstupu do EvropskÈ unie na ËeskÈ ËetnÌ v kaznictvì a auditorskou profesi u n sì, kter se uskuteënì ve dnech ; ï reforma ve ejn ch financì (na str nk ch je k dispozici obs hl materi l ÑKoncepce reformy ve ejn ch rozpoët MF»Rì). K tèto problematice probïhlo diskusnì fûrum na VysokÈ ökole ekonomickè za Ëasti autor tèto reformy a v znamn ch osobnosti finanënì a akademickè sfèry; ï diskuse k p ipravovanèmu n vrhu vïcnè novely z kona o auditorech atd. D le pro informaci uv dìm, ûe na str nk ch store je k dispozici p ÌruËka Ñ2003 IFAC Handbook International Public Sector Accounting Standardsì a Ñ2003 IFAC Handbook International Auditing, Assurance, and Ethics Pronouncementsì, kterè si m ûete zdarma po zaregistrov nì st hnout. Komora auditor»r vyuûila moûnosti z Ëastnit se i dalöìch p ipomìnkov ch ÌzenÌ a zaslala svè stanovisko k n vrhu novely z kona o danìch z p Ìjm a k n vrhu vyhl öky o zp sobu stanovenì re lnè hodnoty majetku a z vazk fondu kolektivnìho investov nì, zp sobu stanovenì aktu lnì hodnoty akcie nebo podìlovèho listu fondu kolektivnìho investov nì a o zp sobu zp ÌstupnÏnÌ vybran ch daj centr lnìm depozit em. UvedenÈ dokumenty spolu s p ipomìnkov mi dopisy KA»R naleznete na uzav en ch str nk ch v sekci Odborn stanoviska ñ ostatnì. Alena ävejdov, DiS., refer t metodiky DOZOR»Õ KOMISE KA»R DozorËÌ komise KA»R (komise nebo DK) na dnèm zased nì dne 27. nora 2003: projednala: ï z vïry pl novan ch dohlìdek u pïti auditorsk ch spoleënostì a u jednoho auditora, ï p ed nì Ëty p Ìpad k rnè komisi (KK) na podez enì z poruöenì ßß 13 a 18 z kona Ë. 254/2000 Sb., ï provedenì dalöìho dohledu u dvou auditorsk ch spoleënostì (v pr bïhu roku 2004) s vïcn m zamï enìm na plnïnì stanoven ch opat enì, ï doporuëenì Ëty em auditor m absolvovat ökolenì v nejbliûöìm moûnèm termìnu na komo e k problematice vedenì spisu auditora, ï n vrh pìsemnè informace o v sledku posouzenì stìûnostì a podnït (pod nì) proöet ovan ch a vy izovan ch v roce 2002 a v lednu a noru 2003; po zapracov nì p ipomìnek bude upraven materi l p edloûen k projedn nì v radï komory, ï informaci o doöet enì a vy ÌzenÌ t Ì pod nì, doöl ch komo e v z vïru 2. pololetì 2002 a dvou pod nì obdrûen ch komorou v mïsìcìch lednu a noru 2003, ï odloûenì projedn nì dìlëìch v sledk pr bïûnè kontroly plnïnì kol uloûen ch usnesenìm XII. snïmu KA»R radï komory, DK a KK, kterè vyplynuly z priorit Ëinnosti komory a rozvoje auditorskè profese z d vodu nemoci zpracovatele situaënì zpr vy, a rozhodla o jejìm projedn nì na b eznovèm plen rnìm zased nì DK, ï jednotn p Ìstup p i posuzov nì z vad zjiötïn ch p i preventivnìch dohlìdk ch, nebo vyplynuvöìch ze stìûnostì obdrûen ch komorou a souvisejìcìch s existencì nebo ovï- enìm zpr vy o vztazìch mezi propojen mi osobami a odsouhlasila individu lnì postup (p Ìpad o p Ìpadu), s p ihlèdnutìm k pr vnì formï auditovanè ËetnÌ jednotky a mìru poökozenì pr v jin ch osob, ï konkrètnì n vrhy a n mïty od nïkter ch Ëlen DK a zamïstnanc RD na aktualizaci kontrolnìho dotaznìku, ï Ëasov a vïcn harmonogram postupu p i aktualizaci SmÏrnice pro dohled. 8

9 zab vala se: ï V sledky individu lnìch pohovor s dalöìmi potencion lnìmi z jemci o pozici inspektora kvality v t mu dohledu a odsouhlasila zapojenì dvou vybran ch inspektor kvality D le v tèto souvislosti se DK usnesla na kon nì speci lnìch vìcedennìch ökolenì a semin nejen pro inspektory kvality, ale i Ëleny DK a zamïstnance RD, organizovan ch Institutem vzdïl v nì KA»R alespoú jedenkr t roënï (poprvè letos ve dnech 25. a 26. z Ì) a zìsk - v nì dalöìch odbornìk do t mu dohledu se speci lnìm zamï enìm na problematiku auditu emitent registrovan ch cenn ch papìr, finanënìch institucì, nebo p ezkoum nì hospoda enì zemnï samospr vn ch celk i jinè specialisty. ï rovnì klubovèho veëera na tèma: ÑV sledky dohledu auditorskè profese - poznatky a prevenceì, konanèho v Olomouci (viz tèû Ël nek v tomto ËÌsle ke kon nì klubov ch veëer na severnì MoravÏ). ï Problematikou v kladu pojmu auditorskè sluûby podle ß 2 odst. 1 z kona Ë. 254/2000 Sb. a souvisejìcìm odvodem pohyblivèho ËlenskÈho p ÌspÏvku ve smyslu ß 3 odst. 8 P ÌspÏvkovÈho du KA»R a poû dala o pr vnì v klad, kter vyuûije pro jedn nì s Radou KA»R k uvedenè problematice. schv lila: ï N vrh 3. dodatku k r mcovèmu pl nu dn ch a mimo- dn ch dohlìdek na 1. pololetì ï R mcov program v jezdnìho zased nì DK a KK ve dnech 22. a 23. kvïtna 2003 v JiËÌnÏ. vzala na vïdomì: ï Z pisy z norovèho jedn nì v bor a komisì, kterè budou vyuûity pro zpracov nì situaënì zpr vy o pr bïûnèm plnïnì usnesenì XII. snïmu KA»R. Ing. Rudolf Gebauer refer t dohledu KA»R NA POMOC AUDITORŸM UpozornÏnÌ na zmïny v ËetnictvÌ podnikatel v roce 2003 Rok 2003 je v oblasti ËetnictvÌ poznamen n ËinnostÌ zmïn ËetnÌch p edpis, kterè p edstavujì v razn p elom v naöì dosavadnì praxi. Vyhl öka Ë. 500/2002 Sb., kterou se prov - dïjì nïkter ustanovenì z kona Ë. 563/ 1991 Sb., o ËetnictvÌ, ve znïnì pozdïjöìch p edpis, pro ËetnÌ jednotky, kterè jsou podnikateli ËtujÌcÌmi v soustavï podvojnèho ËetnictvÌ, stavì nejen pracovnìky na seku ËetnictvÌ v podnicìch, ale i dalöì odbornìky, jeû pracujì s informacemi z ËetnictvÌ, p ed celou adu problèm a hled nì odpovïdì na ot zky p i jejich eöenì. Doch zì k situaci, kdy pr vnì d v oblasti ËetnictvÌ je zaloûen p edevöìm na znïnì z kona o ËetnictvÌ (d le jen z kon) a zmìnïnè vyhl öce (d le jen vyhl öka). Jelikoû pro rok 2003 nebyly zpracov ny dalöì podrobnïjöì n - vody pro vedenì ËetnictvÌ p Ìmo v n vaznosti na vyhl öku, p iëemû p echodn ustanovenì k platnèmu znïnì z kona v bodï 4 konstatujì, ûe: ÑOde dne nabytì Ëinnosti vyhl öek vydan ch podle ß 37a z kona Ë. 563/ 1991 Sb., o ËetnictvÌ, ve znïnì tohoto z kona, se opat enì vydan podle z - kona Ë. 563/1991 Sb., o ËetnictvÌ, nepouûijì, a to v rozsahu, v jakèm je p edmït jejich pravy obsaûen ve vyhl öce.ì, existuje v praxi urëit mìra nejistoty v tom smyslu, jak spr vnï naplnit poûadavky z kona a vyhl öky. Tento p ÌspÏvek si nem ûe kl st za cìl, ûe popìöe beze zbytku veökerè problèmy; v pr bïhu roku se z ejmï bude eöit cel ada konkrètnìch p Ìpad, jak ve spolupr ci s ministerstvem financì, tak v r mci KA»R nebo N rodnì ËetnÌ rady. D le chci upozornit pouze na z - kladnì zmïny. Pro aplikaci platn ch ËetnÌch p edpis do bïûnï vedenèho ËetnictvÌ v roce 2003 je nutno p edevöìm zvolit odpovìdajìcì ËlenÏnÌ Ët na rovni syntetick ch Ët (ß 46 odst. 1 vyhl öky), neboù smïrn Ëtov osnova (p Ìloha Ë. 4 k vyhl öce) je formulov na na rovni Ëtov ch skupin. Vzhledem k tomu, ûe ËastÈ zmïny p Ìliö nesvïdëì vedenì ËetnictvÌ, vych zìm z p edpokladu, ûe vïtöina podnik v roce 2003 neopustì zcela ËlenÏnÌ Ët podle ËtovÈ osnovy platnè do konce roku P esto je nutno v ËtovÈm rozvrhu pro rok 2003 promìtnout minim lnï d le uvedenè zmïny, samoz ejmï i s p ihlèdnutìm k tomu, zda pro nï bude z hlediska uskuteënïn ch operacì n plú: 1) doplnïnì Ët pro goodwill a opr vky ke goodwillu, 2) zmïny v n zvech Ët v ËtovÈ skupinï 04, 3) zmïny v n zvech Ët a v obsahu Ët v ËtovÈ skupinï 06, 4) zmïna n zv a obsahu Ët 097 a 098, 5) doplnïnì Ët v Ëtov ch skupin ch 11, 12 a 13 pro poskytnutè z lohy na materi l, na zvì ata a na zboûì, 6) doplnïnì Ët v ËtovÈ skupinï 19 pro opravnè poloûky k poskytnut m z loh m na materi l, k poskytnut m z loh m na zvì- ata a k poskytnut m z loh m na zboûì, 7) zmïna n zvu Ëtu 291, 8) zmïna n zv a v nïkter ch p Ìpadech i obsahu Ët 351, 355, 358, 361 a 365, 9) zmïna n zv Ët 355 a 358, 10) zmïna n zvu a obsahu Ëtu 471, 11) zmïna n zv a obsahu Ët 552, 554, 574 a 584 pro z Ëtov nì rezerv, 12) zmïna n zv a obsahu Ët 558, 559, 579 a 589, 13) zmïna n zvu a obsahu Ëtu 557, 14) vypuötïnì vöech Ët v r mci Ëtov ch skupin 65 a 67, 15) vypuötïnì Ët 684 a 689. K promìtnutì zmïn v systèmu ËetnictvÌ v roce 2003 doporuëuji vyjìt z P echodn ch a z vïreën ch ustanovenì vyhl öky, tj. z ß 69; zejmèna d leûitè ustanovenì je v odstavci 5, kter posunuje Ëinnost ustanovenì ß 52 a ß 53 vyhl öky, t kajìcìch se zmïn re lnè hodnoty deriv t vëetnï promìtnutì zmïny metody do n klad a v nos, od StruËnÈ pozn mky k jednotliv m vïcn m zmïn m 1. Od roku 2003 se doplúuje do dlouhodobèho nehmotnèho majetku goodwill a do opr vek k dlouhodobèmu nehmotnèmu majetku 9

10 opr vky ke goodwilu. Goodwill definuje ß 6 odst. 3 pìsm. d) vyhl öky. V n vaznosti na to se mïnì n plú i n zev d ÌvÏjöÌ opravnè poloûky k nabytèmu majetku vëetnï opr vek k nì, kter je novï definovan v ß 7 odst. 10 vyhl öky jako oceúovacì rozdìl k nabytèmu majetku, p iëemû se analogicky mïnì n plú opr vek k oceúovacìmu rozdìlu k nabytèmu majetku. RozdÌl mezi goodwillem a oce- ÚovacÌm rozdìlem k nabytèmu majetku spoëìv ve zp sobu pojìm nì ocenïnì podniku nebo jeho Ë sti nabytèho koupì, vkladem nebo p i ocenïnì majetku a z vazk v r mci p emïn spoleënosti, s v jimkou zmïny pr vnì formy. Pokud se p i uveden ch operacìch individu lnï p eceúujì sloûky majetku, pak je rozdìl mezi ocenïnìm podniku jako celku p i dan ch operacìch a souhrnem jeho individu lnï p ecenïn ch sloûek majetku snìûen m o p evzatè z - vazky ve smyslu ß 6 odst. 3 pìsm. d) vyhl öky goodwillem. Jestliûe se neprov dì individu lnì p ecenïnì, rozdìl mezi ocenïnìm podniku nebo jeho Ë sti nabyt ch koupì, vkladem nebo v r mci p emïn spoleënostì, s v jimkou zmïny pr vnì formy, a souhrnem ocenïnì jeho jednotliv ch sloûek majetku v ËetnictvÌ p vodnìho vlastnìka snìûen m o p evzatè z vazky je podle ß 7 odst. 10 vyhl öky oceúovacìm rozdìlem k nabytèmu majetku. Goodwill i oceúovacì rozdìl k nabytèmu majetku mohou nab vat kladn ch i z porn ch hodnot. Doba odpisov nì v ËetnictvÌ je stanovena ve srovn nì s oceúovacìm rozdìlem k nabytèmu majetku (15 let) u goodwillu odliönï, a to na 5 let. Jelikoû je goodwill za azen jako sloûka dlouhodobèho nehmotnèho majetku, usuzuji, ûe odpisy kladnèho goodwillu se v n kladech promìtajì na p Ìsluön Ëet pro odpisy dlouhodobèho nehmotnèho a hmotnèho majetku v r mci ËtovÈ skupiny 55 (d Ìve Ëet 551), zatìmco odpisy aktivnìho oceúovacìho rozdìlu k nabytèmu majetku se v n kladech promìtajì v ËtovÈ skupinï 55 na Ëet pro z Ëtov nì opr vek k opravnè poloûce k nabytèmu majetku (d Ìve Ëet 557). Jelikoû podrobnosti k z Ëtov nì opr vek k z pornèmu goodwillu a opr vek k pasivnìmu oceúovacìmu rozdìlu k nabytèmu majetku, tj. k situov nì tïchto p Ì- 2. PomÏrnÏ v razn zmïna je promìtnuta u nïkter ch sloûek dlouhodobèho majetku v tom smyslu, ûe si ËetnÌ jednotka v r mci z sad pro vedenì ËetnictvÌ sama stanovì v öi ocenïnì. U dlouhodobèho nehmotnèho majetku je to majetek s v jimkou goodwillu, kter m dobu pouûitelnosti delöì neû jeden rok, coû je vyj d eno v ß 6 odst. 1 vyhl öky. U dlouhodobèho hmotnèho majetku se jedn o samostatnè movitè vïci a soubory movit ch vïcì s dobou pouûitelnosti delöì neû jeden rok ñ viz ß 7 odst. pìsm. b). TÌm se d v urëit m zp sobem najevo, ûe se v danèm p Ìpad na konkrètnì Ëet v nos, ËetnÌ p edpisy nestanovì, p edpokl d m, ûe oba tituly se promìtnou na Ëet v r mci ËtovÈ skupiny 64 (d Ìve Ëet 648). PomÏrnÏ zajìmav je zmïna, kter je promìtnuta u goodwillu i u oceúovacìho rozdìlu k nabytèmu majetku, podle kterè lze dodateënï upravovat oba zmìnïnè tituly v p Ìpadech zmïn kupnìch cen. Daleko z vaûnïjöì je vöak zmïna v tom smïru, ûe goodwill a oceúovacì rozdìl k nabytèmu majetku se vztahuje pouze k podniku nebo Ë sti podniku ve smyslu obchodnìho z konìku, a sice jeho ß 476 aû ß 487. V koment i k obchodnìmu z konìku vydanèho nakladatelstvìm Polygon v roce 2002 se konstatuje, ûe cituji: ÑAËkoliv je podnik vymezen aktivy podnikatele, zahrnuje prodej podniku i p evod z vazk souvisejìcìch s podnikem. S v jimkou osobnìch sloûek podniku (zpravidla s odliön m reûimem p evodu) se p ev dïjì hmotnè a nehmotnè majetkovè hodnoty tvo ÌcÌ obchodnì majetek (ß 6 odst. 1 ObchZ) a z vazky prod vajìcìho, tedy obchodnì jmïnì (ß 6 odst. 1 ObchZ).ì V tèto souvislosti si zvl ötnìho z etele vyû d p edevöìm obsah pojmu Ë st podniku tvo ÌcÌ samostatnou organizaënì sloûku ve smyslu ß 487 a ß 7 odst. 1 a 2 obchodnìho z konìku. V uveden ch ustanovenìch ß 7 se za organizaënì sloûku povaûuje odötïpn z vod zapsan v podnikovèm rejst Ìku Ëi jin organizaënì sloûka podniku, jestliûe z kon stanovì, ûe se zapisuje do obchodnìho rejst Ìku. V koment i k obchodnìmu z konìku, citovanèmu v öe, se pravì: ÑPokud by strany omezily p edmït smlouvy na menöì souë sti podniku, nejednalo by se, bez ohledu na oznaëenì, o smlouvu o prodeji podniku, ale o smlouvu jinou, nap. o smlouvu kupnì, inomin tnì nebo smìöenou smlouvu.ì V praxi to znamen, ûe ne kaûdè nabytì souboru majetku, jak bylo pojìm no do konce roku 2002 bude titulem pro vyëìslenì souhrnnèho rozdìlu odpovìdajìcìmu kategorii goodwill nebo oceúovacì rozdìl k nabytèmu majetku. Z toho vypl v, ûe p i nabytì souboru majetku, kter nebude splúovat poûadavky citovan ch ustanovenì obchodnìho z konìku, bude nutno eöit ot zku zp sobu individu lnìho ocenïnì takto nabytèho majetku. Do ËetnictvÌ nab vajìcìho subjektu se majetek promìtne v cen ch vyëìslen ch z pomïru celkovè ceny majetku nabytèho nap. koupì (kupnì ceny) nebo vkladem (cena uznan pro vklad) k souëtu individu lnìho ocenïnì jednotliv ch sloûek majetku. Z roveú je nutno br t v vahu i p ÌpadnÈ p evzetì z vazk, kterè se k majetku vztahujì. Podstatn je ot zka individu lnìho ocenïnì, kde se nabìzì vìce moûnostì: cena podle ËetnictvÌ p vodnìho vlastnìka nebo ocenïnì podle posudku znalce. OcenÏnÌ nabyvatelem, tj. analogie reprodukënì po izovacì ceny, se z ejmï nem ûe v danèm p ÌpadÏ aplikovat, neboù by bylo v rozporu s ß 25 odst. 1 pìsm. k) z kona. Podle stnìho stanoviska pracovnìk ministerstva financì se m zajistit ocenïnì podle posudku znalce, tj. n kladnïjöì z uveden ch variant. Jelikoû pro n kup komplexu majetku se musì sledovat i vazba k dani z p Ìjm, lze p edpokl dat i dalöì jedn nì k danèmu problèmu s ministerstvem financì. Jedn se vöak o p Ìpad, kter v souëasnè chvìli nenì eöen ani ËetnÌmi, ani daúov mi p edpisy. To znamen, ûe zmïna v pojìm nì komplexnìho rozdìlu p vodnï ve formï Ëtu 097 do konce roku 2002, stanovì od roku 2003 striktnïjöì podmìnky, aniû by se reagovalo na skuteënost, ûe p edevöìm prodeje a vklady komplexu majetku v praxi nemusì odpovìdat pojetì podniku nebo Ë sti podniku podle obchodnìho z konìku. P i uzavìr nì konkrètnìch smluv se lze urëit m komplikacìm vyhnout, pokud se smluvnì strany dohodnou na cen ch jednotliv ch sloûek majetku, kterè vstoupì do komplexnì ceny, opït se z etelem k tomu, zda souë stì p evodu majetku jsou i z vazky. 10

11 padï ËetnÌ p edpisy snaûì uvolnit vazbu na z kon o danìch z p Ìjm a d vajì p ednost z sad m pro vedenì ËetnictvÌ. To vöak neznamen, ûe by se na z kladï ustanovenì vyhl öky mohla uplatúovat absolutnì libov le. ZmÏnu v praxi v n vaznosti na citovan ustanovenì vyhl öky je t eba zv ûit ve vöech souvislostech a v r mci z - sad pro vedenì ËetnictvÌ vëetnï specifik ËinnostÌ v jednotliv ch podnicìch; i kdyû v citovan ch ustanovenìch nenì zvl öù zmìnïna z sada vïcnè a ËasovÈ souvislosti n klad a v nos, nelze na ni, podle mèho n zoru, zapomenout. V tèto souvislosti je t eba poznamenat, ûe naopak u technickèho zhodnocenì se i nad le z ejmï drûì vazba na z kon o danìch z p Ìjm. Lze tak usuzovat nep Ìmo zejmèna ze znïnì ß 6 odst. 7, ß 7 odst. 11 a ß 47 odst. 1 vyhl öky. Ovöem ustanovenì vyhl öky v ß 6 odst. 2 pro nehmotn majetek a v ß 7 odst. 7 pro hmotn majetek nenì formulov no vyëerp vajìcìm zp sobem a odvol vka na z kon o danìch z p Ìjm u nehmotnèho majetku je ponïkud problematick, neboù tento z kon technickè zhodnocenì nehmotnèho majetku v slovnï ne eöì; ministerstvo financì vöak z ejmï smï uje k tomu, ûe ß 33 z - kona o danìch z p Ìjm vyuûije pro technickè zhodnocenì hmotnèho i nehmotnèho majetku. jìm nì rok nep sobì zvl öù p ÌznivÏ na sjednocov nì informacì z ËetnÌch z vïrek, coû by mïlo b t jednìm ze z kladnìch cìl nejen v n rodnìm pojetì. Jestliûe pomïrnï podstatn Ë st po izovanèho dlouhodobèho majetku je financov na z vïr a p jëek, pak zmïna metody nemusì b t zanedbateln ani v individu lnìch podmìnk ch jednotliv ch podnik. P i zmïnï metody je proto nutno vyuûìt vöech moûnostì ËetnÌho systèmu, tj. promìtnutì do bïûnï vedenèho ËetnictvÌ, do v kazu zisku a ztr ty a pops nì v p Ìloze k ËetnÌ z vïrce. 4. VÌtat lze ustanovenì ß 47 odst. 1 pìsm. i) vyhl öky, podle kterèho jsou n klady a v nosy na v kony vznikajìcì p i zkouök ch p ed uvedenìm majetku do uûìv nì souë stì provoznìch n klad a v nos. (Dod v m, ûe KA»R iniciovala tuto zmïnu jiû v minulosti, neboù formulaci postup Ëtov nì v tomto bodï ve znïnì platnèm do konce roku 2002 nepovaûovala za spr vnou ñ viz tèû diskuse, kter probïhla na str nk ch Ëasopisu Auditor Ë. 8/2000). Pojem Ñzkouökyì je uveden obecnï a na druhè stranï vyhl öka upozorúuje na to, ûe zkouökami nenì z bïh a osvojenì v roby; proë je z pornè vymezenì pojìm - no pouze k v robï a nikoliv i k jinè Ëinnosti, nenì z ejmè. Lze vöak usuzovat v komplexnìm pojìm nì textu, ûe ustanovenì by mïlo b t aplikovatelnè obecnï. 5. Z obsahu ß 7, kde jsou uvedeny sloûky dlouhodobèho hmotnèho majetku, vypl v, ûe vïci nabytè 3. Podle ß 47 odst. 1 pìsm. b) je zahrnov nì rok do po izovacì ceny dlouhodobèho hmotnèho a nehmotnèho majetku v kompetenci ËetnÌ jednotky. Podle mèho n - zoru je t eba citovanè ustanovenì ch pat v souvislosti se z kladnìmi z sadami pro vedenì ËetnictvÌ v tom smyslu, ûe na prvnì pohled volnost v vaze na rovni podniku nenì neomezen. Pokud podnik zvolì jeden z moûn ch postup, tj. buô zahrnov nì rok do po izovacì ceny uvedenèho majetku nebo jejich zahrnov nì p Ìmo do n klad v obdobì, kdy tyto n - klady vznikly, mïl by postupovat konzistentnï, tj. uplatúovat zvolenou metodu pro vöechny v znamnè p Ìpady po izov nì takovèhoto majetku s tìm, ûe si metodu stanovì ve sv ch vnitropodnikov ch pravidlech, neboù v tomto p ÌpadÏ nenì spr vnè akceptovat ËelovÈ vyuûìv nì n stroje k pravï v sledku hospoda enì. K tomu si dovoluji poznamenat, ûe zmïna v pon jemcem z finanënìho leasingu se neposuzujì jako samostatn p Ìpad, n brû v obecnèm pojetì dlouhodobèho hmotnèho majetku, tj v z - vislosti na dobï pouûitelnosti a cenovè hranici ñ viz tèû bod 2 tohoto p ÌspÏvku. 6. K vymezenì z izovacìch v daj v ß 6 odst. 3 pìsm. a) je doplnïna krajnì Ëasov mez pro jejich odpisov nì, tj. 5 let, a sice v n vaznosti na ß 65a odst. 1 obchodnìho z - konìku. Tady se nejedn o zmïnu v pravèm slova smyslu, ale o doplnïnì ËetnÌch p edpis. 7. U vymezenì dlouhodobèho finanënìho majetku v ß 8 byly doplnïny poskytnutè z lohy na dlouhodob finanënì majetek (do roku 2002 vypl valo z opat enì pro ËetnÌ z - vïrku, aniû bylo zmìnïno v postupech Ëtov nì). Naopak se neuv dì dlouhodob pron jem, kter byl do tèto skupiny majetku fakultativnï pojìm n v postupech Ëtov nì, i kdyû jako pr bïûn poloûka. 8. Ze souvislosti ke struktu e rozvahy je moûno usuzovat, ûe do t Ìdy 1 k z sob m se p eskupujì poskytnutè z lohy na z soby, kterè se do roku 2002 sledovaly v r mci z ËtovacÌch vztah. ObdobnÏ, jak tomu bylo v minulosti u poskytnut ch z loh na dlouhodob majetek, se i z lohy na z soby sledujì bez ohledu na to, zda jsou dlouhodobè nebo kr tkodobè. Jde tedy o v jimku z obecnï stanovenè z sady v ß 19 odst. 7 z kona pro ËlenÏnÌ majetku na dlouhodob a kr tkodob. 9. Ke zmïnï doch zì u ËlenÏnÌ pohled vek v ËtovÈ t ÌdÏ 3 a u z vazk v ËtovÈ skupinï 47, a to jak z hlediska smïrnè ËtovÈ osnovy, tak struktury rozvahy, kde se kromï toho jeötï v oddìlech pohled - vek a z vazk vykazujì dohadnè poloûky. Uspo d nì Ëtov ch skupin pro pohled vky a z vazky v r mci tzv. skupiny podnik nenì zcela jednoznaënè, p iëemû formulace paragraf 10, 11, 17 a 18 neusnadúuje postup v praxi. Proto podniky musì zv ûit podle sv ch individu lnìch pot eb ËlenÏnÌ syntetick ch a analytick ch Ët ve zmìnïn ch Ëtov ch skupin ch vëetnï jejich obsahu, aby si zajistily podklady pro sestavenì individu lnì ËetnÌ z vïrky, konsolidovanè ËetnÌ z vïrky a pro zpracov nì zpr vy o vztazìch mezi propojen mi osobami podle ß 66a obchodnìho z konìku. 11

12 Vzhledem k v öe uvedenèmu povaûuji za vhodnè popsat systèm ËlenÏnÌ pohled vek a z vazk v p Ìloze k ËetnÌ z vïrce. Nezab v m se ot zkou terminologie; v citovan ch ustanovenìch vyhl öky jsou v z sadï proti sobï postaveny pojmy Ñpohled vky z obchodnìch vztah ì a Ñpohled vky za ovl dan mi a Ìzen mi osobamiì, coû je ponïkud matoucì. 10. Z sadnï se mïnì postup z Ëtov - nì opravn ch poloûek, rezerv a komplexnìch n klad p ÌötÌch obdobì; novï se z Ëtov nì rezerv, opravn ch poloûek a komplexnìch n klad p ÌötÌch obdobì promìt ve prospïch n klad a opouötì se tedy brutto zp sob Ëtov nì. To vypl v z ustanovenì ß 58 odst. 1 pìsm. d) vyhl öky a z ß 55 odst. 3 a z ß 57 odst. 2 vyhl öky, jakoû i ß 26 a 31 vyhl öky. V d sledku tèto zmïny byly ze smïrnè ËtovÈ osnovy vypuötïny ËtovÈ skupiny 65 a 67; rovnïû nebudou mìt v roce 2003 n plú p vodnì Ëty v mimo dn ch v nosech (684 a 689). 11. ß 52 a ß 53 mïnì Ëtov nì rozdìl ze zmïn re lnè hodnoty u zajiöùovacìch deriv t a u deriv t k obchodov nì. V podstatï se rozöi uje v Ëet titul Ëtovan ch v sledkovï. Jak je jiû zmìnïno v öe, podle ß 69 odst. 5 se tato zmïna pouûije aû v ËetnÌm obdobì zaëìnajìcìm 1. ledna 2004 a pozdïji. To znamen, ûe v roce 2003 se zmïna re lnè hodnoty deriv t promìt zp sobem stanoven m v»l. XIX vodnìch ustanovenì postup Ëtov nì. DalöÌ upozornïnì KromÏ pozn mek k z kladnìm zmïn m vypl vajìcìm ze znïnì vyhl öky chci upozornit na nep Ìliö jasnè ustanovenì ß 54 odst. 2 vyhl öky, jeû navazuje striktnï na ß 27 odst. 1 pìsm. d) z kona. Z tohoto ustanovenì vypl v, ûe ËetnÌ p edpis na izuje v p Ìpadech p emïn spoleënostì nebo druûstev s v jimkou zmïny pr vnì formy ocenïnì majetku a z vazk re- lnou hodnotou i nad r mec stanoven obchodnìm z konìkem, a proto se s nïkter mi rozdìly ze zmïn re lnèho ocenïnì vy stì na podrozvahovè Ëty. Vzhledem k tomu, ûe se reaguje na znïnì z kona, kterè se pro rok 2003 ve srovn nì s rokem 2002 nemïnì, p iëemû v postupech Ëtov nì se dan situace ne eöila, je ot zkou, jak se zmìnïnè ustanovenì vyhl öky vûije v praxi. V klad si z ejmï vyû d i znïnì ß 3 odst. 1 vyhl öky: Ñ ËetnÌ z vïrkaö a m ûe zahrnovat p ehled o penïûnìch tocìch a p ehled o zmïn ch vlastnìho kapit lu.ì P edpokl d m, ûe se poda Ì v danè vïci zìskat vëas stanovisko ministerstva financì. P vodnï se totiû slovo Ñm ûeì z ß 18 odst. 1 z kona vykl dalo ve vztahu k tomu, ûe z - kon je pr ezov, to znamen, ûe se vztahuje i na subjekty, kterè nemajì povinnost sestavovat p ehled o penïûnìch tocìch. NenÌ vöak zcela jasnè, zda slovo Ñm ûeì z v öe citovanèho paragrafu vyhl öky se vykl d analogicky se z etelem k tomu, ûe nïkterè ËetnÌ jednotky mohou sestavovat ËetnÌ z vïrku ve zjednoduöenèm rozsahu. Prodej podniku nebo jeho Ë sti vyhl öka ne eöì. V z sadï vöak vych zì z p edpokladu danèho v ß 7 odst. 6 z kona, ûe n klady a v nosy se ËtujÌ na z kladï brutto principu, tj. bez jejich vz jemnèho z Ëtov nì. V ß 58 vyhl öky jsou vyjmenov ny p Ìpady, jejichû promìtnutì v ËetnictvÌ se nepovaûuje za poruöenì z sady stanovenè v ß 7 odst. 6 z kona. Jestliûe se vr tìme k bodu 4 P echodn ch ustanovenì z kona, dospïjeme k z vïru, ûe p i prodeji podniku nebo jeho Ë sti m ûe prod vajìcì postupovat podle»l. XXI vodnìch ustanovenì postup Ëtov - nì, kter ovöem v odstavci 2 p ipouötì vz jemnè z Ëtov nì n klad a v nos, jeû nenì pokryto ß 58 vyhl öky. ËetnÌ jednotka (prod vajìcì) m tedy z hlediska techniky Ëtov nì moûnost volby, buô striktnï dodrûet ustanovenì vyhl öky Ëi promìtat zmìnïnè operace podle postup Ëtov nì. Ing. Eva Fiöerov metodick sek KA»R NerealizovanÈ kursovè rozdìly Dotaz Ing. VorlÌËkovÈ a Ing. ätrejbalovè ze dne KursovÈ rozdìly z p ecenïnì pohled vek a z vazk k rozvahovèmu dni V Auditorovi Ë. 10/2002 bylo v mimo dnè p Ìloze ÑStanoviska V boru pro metodikuì publikov no upozornïnì na zmïnu z kona o ËetnictvÌ, kterou byl v prosinci 2002 Ë steënï vy eöen problèm kursov ch rozdìl. Toto Ë steënè eöenì spoëìv v tom, ûe pro ËetnÌ obdobì, jehoû poë tek je mezi a se ËetnÌ jednotky mohou rozhodnout pro p ecenïnì k rozvahovèmu dni dle p edpis, platn ch k (rozvahovè p ecenïnì) nebo dle p edpis, platn ch po (v sledkovè p ecenïnì). D le byla v tèto mimo dnè p Ìloze zve ejnïna pozn mka, ûe tìmto povaûuje Komora auditor diskusi k nere- alizovan m kursov m rozdìl m pro rok 2002 za uzav enou. Vzhledem k tomu, ûe vöechny problèmy souvisejìcì s nerealizovan mi kursov mi rozdìly se v d sledku p ijatèho opat enì dle naöeho n zoru pouze p esunuly do n sledujìcìho ËetnÌho obdobì, z st vajì pro n s pro rok 2003 otev eny i ot zky, o jejichû vy eöenì jsme se pokouöely v roce Jak v p ÌpadÏ v sledkovèho za- Ëtov nì nerealizovan ch kursov ch zisk z p ecenïnì pohled vek a z vazk k rozvahovèmu dni (v souladu s Vyhl ökou Ë. 500/2002 Sb.) zd vodnì auditor opr vnïnost poruöenì ß 25 odst.2 z kona o ËetnictvÌ? Problematika oceúov nì k rozvahovèmu dni je Z konem o ËetnictvÌ eöena n sledovnï: ï dle ß 24 odst. 4 se majetek a z vazky vyj d enè v cizì mïnï p epoëìt - vajì ke konci rozvahovèho dne na Ëeskou mïnu kurzem»nb k tomuto okamûiku ocenïnì, ï dle ß 25 odst.2 vöak ËetnÌ jednotky p i oceúov nì ke konci rozvahovèho dne zahrnujì jen zisky, kterè byly dosaûeny a berou v vahu vöechna p edvìdateln rizika a moûnè ztr ty. Jedinou v jimkou z pravidla uvedenèho v ß 25 odst. 2 je p eceúov nì re- lnou hodnotou dle ß 27, kterè vöak lze aplikovat pouze ve vyjmenovan ch p Ìpadech (mezi nimiû p eceúov nì majetku a z vazk v cizì mïnï nenì). Dle naöeho n zoru je tedy ze z kona o ËetnictvÌ jednoznaënï d na povinnost ËetnÌ jednotky ne Ëtovat ke konci rozvahovèho dne o nerealizovan ch kursov ch ziscìch. 12

13 2. Problematika nerealizovan ch kursov ch rozdìl z p ecenïnì pohled vek a z vazk v cizì mïnï k rozvahovèmu dni u ËetnÌch jednotek, jejichû z - vazky v cizì mïnï jsou kryty ÑzaruËen miì budoucìmi pohled vkami v cizì mïnï (t k se zejmèna leasingov ch spoleënostì). Bez ohledu na to, zda odpovïô na ot zku Ë. 1 bude znìt: ÑPoruöenÌ ß 25 odst. 2 Zo v p ÌpadÏ nerealizovan ch kursov ch zisk je spr vnè, protoûeöì Ëi naopak, z st - v specifick m problèmem p ecenïnì cizomïnov ch pohled vek a z vazk k rozvahovèmu dni u ËetnÌch jednotek typu leasingov ch spoleënostì. Tento problèm je nutno eöit z sadnï bez ohledu na to, zda z p ecenïnì cizomïnov ch z vazk k rozvahovèmu dni vznikne ztr ta Ëi zisk. Tyto ËetnÌ jednotky majì totiû svè cizomïnovè z vazky a kursovè riziko z nich vypl vajìcì plnï kryty sv mi budoucìmi cizomïnov mi pohled vkami. V souladu s platn mi p edpisy vöak tyto budoucì zaruëenè pohled vky nevykazujì v rozvaze (tedy ani nep eceúujì k rozvahovèmu dni), zatìmco cizomïnovè z vazky v rozvaze vykazujì. N mi navrûen postup p i p eceúov nì k rozvahovèmu dni u tïchto ËetnÌch jednotek jsme prezentovaly na jedn nì MetodickÈho v boru KA»R, kde n m byl tento postup odsouhlasen, a d le jsme jej publikovaly v Auditorovi Ë. 7/2002. ProsÌme o potvrzenì tohoto postupu a p edem dïkujeme za zve ejnïnì stanoviska Komory auditor k tïmto ot zk m. Stanovisko Ing. K Ìûe, prezidenta KA»R, ze dne m rnï s tìmto odpovïdn m org nem. Metodick v bor KA»R je odborn m poradnìm org nem Komory auditor, kter v omezenèm rozsahu a po konzultaci s Radou KA»R vyd v sv odborn stanoviska, kter vöak nejsou z - vazn a naprost vïtöina tïchto stanovisek je p ed jejich vyd nìm konzultov na s p Ìsluön mi odborn mi zamïstnanci Ministerstva financì s cìlem zamezit existenci rozporn ch stanovisek, kterè vn öejì nejistotu do ËetnÌ ve ejnosti. S vïdomìm tïchto omezenì v ö dopis postupuji metodickèmu v boru KA»R se û dostì o vyj d enì. DovolÌm si vöak vyj d it sv j osobnì, soukrom n zor k prvnìmu bodu dopisu. SouhlasÌm, ûe p i interpretaci z kona o ËetnictvÌ s vyuûitìm pozitivnìho pr va je moûno spat ovat urëit rozpor mezi ustanovenìm ß 24, odst. 4 a ß 25, odst. 2 z kona o ËetnictvÌ. Jsem vöak p esvïdëen, ûe obecn poûadavek oceúovat aktiva a z vazky rozvahov m mïnov m kurzem je v souladu s vïrn m a poctiv m obrazem, kter m ËetnictvÌ poskytovat (viz tèû Mezin rodnì ËetnÌ standard IAS 21), protoûe pokud m nap. nïkolik ËetnÌch jednotek z vazek uhradit 1 miliûn euro svèmu vï iteli, nenì nejmenöì d vod, proë by tento z vazek mïl b t v ËetnictvÌ tïchto ËetnÌch jednotek zachycen v rozdìlnè korunovè v öi s odkazem na princip obez etnosti. P estoûe nem m univerzitnì pr vnì vzdïl nì, p edpokl d m, ûe po pr vnì str nce by v tomto p ÌpadÏ bylo uplatnïno pravidlo d vajìcì p ednost specifickèmu ustanovenì z kona p ed ustanovenìm obecn m (tj. ß 24 p ed ß 25), coû je z ejmï i n zor navrhovatele z - kona o ËetnictvÌ a tv rce prov dïcìch ËetnÌch p edpis, kter dle mèho n - zoru v p ÌpadÏ soudnìho sporu pravdïpodobnï podpo Ì i nez vislè soudy. Jsem p esvïdëen, ûe opaën v klad by znamenal chybnï sestavenè ËetnÌ z vïrky stovek, moûn i tisìc ËetnÌch jednotek v»eskè republice a rozhodnï by nep ispïl k jistotï v tèto z sadnì ËetnÌ oblasti. Nemohu se tedy ztotoûnit s vaöìm v kladem, ûe z kon o ËetnictvÌ ukl d ËetnÌm jednotk m jednoznaënou po- Obdrûel jsem v ö dopis z 5. b ezna 2003 t kajìcì se p ecenïnì pohled vek a z vazk k rozvahovèmu dni. SouhlasÌm s v mi, ûe problematika nerealizovan ch kursov ch rozdìl byla odborem ËetnictvÌ Ministerstva financì pro rok 2002 vy eöena a dovoluji si p i tèto p Ìleûitosti sdïlit, ûe p es urëit oportunismus zvolenèho eöenì Komora auditor toto eöenì podpo ila. MusÌm upozornit, ûe moûnosti Komory auditor p i eöenì tèto z leûitosti jsou znaënï omezenè, neboù za n vrhy z kona o ËetnictvÌ a za vyd - v nì prov dïcìch ËetnÌch p edpis je na z kladï kompetenënìho z kona odpovïdnè ministerstvo financì, a proto by vaöe upozornïnì na rozpory mezi tïmito normami mïly b t eöeny privinnost ne Ëtovat ke konci rozvahovèho dne o nerealizovan ch kursov ch ziscìch a vï Ìm, ûe ani vy vaöim klient m tento postup nedoporuëujete. V p ÌpadÏ druhèho bodu souhlasìm, ûe v p ÌpadÏ krytì vïrov ch finanënìch zdroj leasingov mi pohled vkami v cizìch mïn ch (nebo plnïnìm na cizì mïny v zan m) doch zì p i st - vajìcìch ËetnÌch p edpisech k potenci lnìmu ohroûenì principu vïrnèho a poctivèho obrazu. Principi lnìm eöenìm tohoto specifickèho problèmu je p evzetì Mezin rodnìho ËetnÌho standardu IAS 17 pro Ëtov nì finanënìho leasingu, kterèmu se vöak z sadnìm zp sobem br nì Asociace leasingov ch spoleënostì, a tento odpor je, dle m ch informacì, hlavnìm d vodem proto, ûe tento problèm nenì dosud vy eöen. Postup dle IAS 17 by vedl k tomu, ûe v rozvah ch leasingov ch spoleënostì by se objevily pohled vky za klienty, kterè by v p ÌpadÏ vazby na cizì mïnu mohly b t p ecenïny stejn m zp sobem, jako vïrovè finanënì zdroje. DovolÌm si zd raznit, ûe o toto eöenì p i vyuûitì sv ch omezen ch moûnostì dlouhodobï usiluji. V tèto konkrètnì v mi popsanè situaci jsem p esvïdëen, ûe vïrn a poctiv obraz nelze dos hnout zkreslenìm ocenïnì z vazk, ale ûe eöenì je nutno hledat na stranï aktiv, p ÌpadnÏ s moûnostmi vyuûitì zajiöùovacìho ËetnictvÌ. Z eöenì, kterè jsou k dispozici, je nutno zv ûit n sledujìcì: ï vyuûitì moûnosti zajiöùovacìho ËetnictvÌ (p i splnïnì podmìnek) se zohlednïnìm vloûenèho deriv tu v podrozvahov ch leasingov ch pohled vk ch v cizì mïnï, kter zajiöùuje rizika vypl vajìcì z cizomïnovèho financov nì, ï snìûenì hodnoty p edmïtu leasingu formou opravnè poloûky odr ûejìcì snìûen korunov inkasa v p ÌpadÏ posìlenì kursu KË proti mïnï smlouvy, ï samostatnè zohlednïnì vloûenèho deriv tu (cizomïnov doloûka nebo hrada v cizì mïnï) ñ viz IGC 25-2 aû 25-9 k IAS 39. V tomto p ÌpadÏ bude tento deriv t v roce 2004 p eceúov n proti vlastnìmu kapit lu, od proti v sledovce, aniû by bylo nutno splnit v öe zmìnïnè podmìnky pro zajiöùovacì ËetnictvÌ, ï rozvahovè p ecenïnì podrozvahov ch pohled vek jako samostatnè aktivum s odvol nìm na ß 7, odstavec 2 z kona o ËetnictvÌ, ï vytvo enì rezervy na budoucì snìûen inkasa z existujìcìch leasingov ch smluv, ï zachovat eöenì v ËetnÌch p edpisech a problèm objasnit a kvantifikovat uûivatel m ËetnÌ z vïrky v jejì p Ìloze. 13

14 V ûenè kolegynï, dovolte mi v z - vïru mèho dopisu vyj d it osobnì p esvïdëenì, ûe cel v mi zmìnïn problèm sledujete z zce daúovèho hlediska. Pokud byste se omezily na ËetnÌ pohled, jsem p esvïdëen, ûe byste dok zaly z v öe uvedenè palety nalèzt eöenì, kterè zajiöùuje vïrn a poctiv obraz reality. P i tomto hlu pohledu jistï podpo Ìte souëasnè silì Komory auditor odstranit p Ìmou vazbu mezi ËetnÌmi p edpisy a daúov mi z kony a budete usilovat o vy eöenì tohoto problèmu tak ÌkajÌc Ñna druhè stranï h iötïì, tj. v oblasti daúovè legislativy, kam tento problèm bezprost ednï pat Ì a kde budou muset str ûci fisk lnìch z jm st tu formulovat strategii a odpovïdït na ot zku, zda chtïjì obecnï zdaúovat ËetnÌ jednotky (i) na b zi re ln ch hodnot vëetnï nerealizovan ch kursov ch rozdìl, (ii) na b zi ËasovÈho rozliöenì s vyuûitìm po izovacìch cen vëetnï historick ch mïnov ch kurs nebo (iii) na b zi penïûnìch tok, a vzhledem k tomu, ûe se v letoönìm roce chystajì pravy z kona o dani z p Ìjm, vï Ìm, ûe svè p ipomìnky uplatnìte rovnïû v r mci p ipomìnkov ch ÌzenÌ k tïmto novel m v r mci Komory daúov ch poradc, kde je ot zka vylouëenì nerealizovan ch kursov ch zisk a ztr t z daúovèho z - kladu v ûnï zvaûov na. V tèto souvislosti mi dovolte zd raznit, ûe ot zka, zda Ëesk st t hodl zdaúovat nerealizovanè kursovè zisky a ztr ty je plnï v rukou z konod rnèho sboru a vl dy, kterè majì v letoönìm roce moûnost i dostatek Ëasu akceptovat pravu Ëesk ch ËetnÌch p edpis nebo ji pro daúovè Ëely upravit. Dovolte mi v z vïru zd raznit, ûe odborn stanoviska Komory jsou p ijìm na ve sboru p i sdìlenì vöech demokratick ch princip, a ûe koneënè slovo majì v hradnï nez vislè soudy, kterè v praxi p ihlìûejì ke stanovisku kompetenënìm z konem p ÌsluönÈho org nu st tnì spr vy, kter m je ministerstvo financì. Stanovisko V boru pro metodiku V bor pro metodiku se na svèm zased nì ztotoûnil se z vïry prezidenta Petra K Ìûe ñ odpovìdajì diskusìm Ëlen v boru v roce 2002 i Ël nku, kter byl na danè tèma publikov n v Ëasopise Auditor v roce övej- Prov dïcì vyhl öky k z konu o ËetnictvÌ V souladu s ß 37a odst. 1 z kona Ë. 563/1991 Sb., o ËetnictvÌ (d le jen z kon), ve znïnì pozdïjöìch p edpis, vydalo Ministerstvo financì»eskè republiky s ËinnostÌ od 1. ledna 2003 prov dïcì vyhl öky k p Ìsluön m ustanovenìm z kona. Jedn se o p edpisy, kterè byly zve ejnïny v Ë stce 174 SbÌrky z kon, s datem rozesl nì 5. prosince 2002, a to: Vyhl öka N zev Ë. 500/2002 Sb. pro ËetnÌ jednotky, kterè jsou podnikateli ËtujÌcÌmi v soustavï podvojnèho ËetnictvÌ Ë. 501/2002 Sb. pro ËetnÌ jednotky, kterè jsou bankami a jin mi finanënìmi institucemi Ë. 502/2002 Sb. pro ËetnÌ jednotky, kterè jsou pojiöùovnami Ë. 503/2002 Sb. pro ËetnÌ jednotky, kterè jsou zdravotnìmi pojiöùovnami Ë. 504/2002 Sb. pro ËetnÌ jednotky, u kter ch hlavnìm p edmïtem Ëinnosti nenì podnik nì, pokud ËtujÌ v soustavï podvojnèho ËetnictvÌ (d le jen nev dïleënè organizace) Ë. 505/2002 Sb. pro ËetnÌ jednotky, kterè jsou zemnìmi samospr vn mi celky, p ÌspÏvkov mi organizacemi, st tnìmi fondy a organizaënìmi sloûkami st tu (d le jen SC) Ë. 506/2002 Sb. pro ËetnÌ jednotky Fond n rodnìho majetku»eskè republiky a Pozemkov fond»eskè republiky (d le jen FNM a PF) SouË stì tèto SbÌrky z kon je i vyhl öka Ë. 507/2002 Sb., pro ËetnÌ jednotky ËtujÌcÌ v soustavï jednoduchèho ËetnictvÌ. Tato vyhl öka nebude p edmïtem srovn v nì v tomto p ÌspÏvku, zamï Ìm se p edevöìm na podnikatele, nev dïleënè organizace a SC. Vyd nì prov dïcìch vyhl öek vöak neznamen pln z nik platnosti st vajìcìch Opat enì Ministerstva financì, kter mi se stanovì ËtovÈ osnovy a postupy Ëtov nì pro konkrètnì skupiny ËetnÌch jednotek. Bod 4 P echodn ch ustanovenì z kona stanovì, ûe se metodick opat enì nepouûijì v rozsahu, v jakèm je p edmït jejich prav obsaûen ve vyhl öce. Na n sledujìcìch str nk ch naleznete: 1) porovn nì struktury vöech vyhl öek 2) srovn nì vybran ch ustanovenì vyhl öek Ë. 500, 504 a 505 3) srovn nì smïrn ch Ëtov ch osnov 4) p ehled paragraf upravujìcìch ve vyhl ök ch ËetnÌ metody 5) srovn nì ËetnÌch metod u vyhl öek Ë. 500, 504 a 505 Vzhledem k tomu, ûe jsou v tïchto prov dïcìch p edpisech pouûìv ny odliönè formulace pro shodnè skuteënosti a nenì dodrûov no stejnè ËlenÏnÌ, bylo srovn nì v nïkter ch Ë stech znaënï komplikovanè. Nejprve se podìvejme na tabulku Ë. 1, kter srovn v strukturu öesti v öe uveden ch vyhl öek podle jejich Ë stì a p Ìloh. 14

15 Tabulka Ë. 1 STRUKTURA VYHL äek 500/2002 Sb. 501/2002 Sb. 502/2002 Sb. 503/2002 Sb. 504/2002 Sb. 505/2002 Sb. 506/2002 Sb.» st prvnì shodn shodn shodn shodn shodn shodn P edmït pravy a p sobnost» st druh viz 502/2002 Sb. viz 502/2002 Sb. viz 502/2002 Sb. shodn ËetnÌ z vïrka v HlavÏ I, ï Hlava I ï Hlava I ï Hlava I II, III; ostatnì Rozsah ËetnÌ z vïrky - shodn - shodn nejsou uvedeny ï Hlava II ï Hlava II ï Hlava II ObsahovÈ vymezenì - shodn - shodn nïkter ch poloûek rozvahy (bilance) ï Hlava III ï Hlava III ï Hlava III ObsahovÈ vymezenì - shodn - shodn nïkter ch poloûek v kazu zisku a ztr ty ï Hlava IV ï Hlava IV ï Hlava IV ObsahovÈ vymezenì - shodn - shodn p Ìlohy ï Hlava V ï Hlava V P ehled o penïûnìch - shodn tocìch ï Hlava VI P ehled o zmïn ch vlastnìho kapit lu» st t etì shodn shodn shodn shodn shodn SmÏrn Ëtov SmÏrn Ëtov osnova a ËetnÌ osnova metody ï Hlava I SmÏrn ËetnÌ osnova ï Hlava II ËetnÌ metody a jejich pouûitì» st Ëtvrt shodn shodn shodn shodn shodn P echodn a ËetnÌ metody z vïreën ustanovenì a jejich pouûitì Ëinnost» st p t shodn shodn, UstanovenÌ viz 503/2002 Sb. viz 503/2002 Sb. Konsolidovan ËetnÌ navìc uvedena: p echodn z vïrka ï Hlava V a z vïreën ï Hlava I Poûadavky st tnìho Ëinnost Postup zahrnov nì dozoru nad ËetnÌch jednotek do pojiöùovnictvìm konsolidaënìho celku ï Hlava II Metody konsolidace ï Hlava III Uspo d nì a oznaëov nì poloûek a obsahovè vymezenì poloûek tèto z vïrky ï Hlava IV PouûitÌ mezin rodnìch ËetnÌch standard» st öest shodn shodn UstanovenÌ p echodn a z vïreën Ëinnost PÿÕLOHY 1. Uspo d nì 1. shodn 1. shodn 1. shodn 1., 2., 3 shodn 1., 2., 3 shodn 1. Uspo d nì a oznaëov nì s 503/2002 Sb. s 503/2002 Sb. poloûek rozvahy poloûek rozvahy (bilance) (bilance) 2. Uspo d nì 2. shodn 2. shodn 2. shodn 2. Uspo d nì a oznaëov nì poloûek p ehledu poloûek v kazu tvorby a pouûitì zisku a ztr ty fondu privatizace ñ druhovè ËlenÏnÌ 3. Uspo d nì 3. P ehled 3. P ehled 3. SmÏrn 3. SmÏrn a oznaëov nì o zmïn ch o zmïn ch Ëtov osnova Ëtov osnova poloûek v kazu vlastnìho kapit lu vlastnìho kapit lu zisku a ztr ty ñ ËelovÈ ËlenÏnÌ 4. SmÏrn Ëtov 4. shodn 4. shodn osnova 15

16 Po sezn menì se strukturou prov dïcìch vyhl öek se nynì zamï Ìm na vybran ustanovenì vyhl öek Ë. 500, 504 a 505 ve vztahu k uv dïnì v rozvaze a v kazu zisku a ztr ty (viz tabulka Ë. 2),. Pro stanovenì obsahu sloûek ËetnÌ z vïrky je ve vöech prov dïcìch vyhl ök ch vymezena» st druh. Tabulka Ë. 2 Srovn nì vybran ch ustanovenì vyhl öek Ë. 500, 504 a 505 ROZVAHA Vyhl öka Ë. 500/2002 Sb. Vyhl öka Ë. 504/2002 Sb. Vyhl öka Ë. 505/2002 Sb. ß 3 Sloûky ËetnÌ z vïrky ß 3 ß 3 rozvaha, v kaz zisku a ztr ty, p Ìloha; p ehled rozvaha, v kaz zisku a ztr ty, p Ìloha rozvaha, v kaz zisku a ztr ty, p Ìloha o penïûnìch tocìch a o zmïn ch vlastnìho kapit lu ß 6 DNM ß 7 odst. 1, 2, 5 ß 7 odst. 1, 2, 3 ocenïnì stanovenè J ocenïnì stanovenè J Ë stka vyööì neû technickè zhodnocenì podle z kona o danìch technickè zhodnocenì podle z kona o danìch techn. zhodnocenì nad z p Ìjm ; z p Ìjm ; drobn DNM nezahrnovan do sk. 01 drobn DNM od ; drobn DNM od dolnì hranice je v n kladech m ûe b t niûöì (vnit nì p edpis) nenì poloûka Z izovacì v daje, Goodwill nenì poloûka Z izovacì v daje, Goodwill a oceúovacì rozdìl k nabytèmu majetku a oceúovacì rozdìl k nabytèmu majetku AKTIVA: B I AKTIVA: A I AKTIVA: A 1 ß 7 DHM SMV a soubory SMV ñ ocenïnì urëì ËetnÌ jednotka ocenïnì tèû urëì ËetnÌ jednotka ocenïnì vyööì neû technickè zhodnocenì podle z kona o danìch technickè zhodnocenì podle z kona o danìch technickè zhodnocenì podle z kona o danìch z p Ìjm z p Ìjm z p Ìjm drobn DHM nezahrnovan do sk. 02 je v z sob ch drobn DHM od drobn DHM od ; dolnì hranice m ûe b t niûöì (vnit nì p edpis) AKTIVA: B II AKTIVA: A II AKTIVA: A 3 ß 8 DFM ß 9 ß 9 ËlenÏnÌ uvedeno jen v rozvaze, ËlenÏnÌ uvedeno v rozvaze podrobnè vymezenì na rovni syntetick ch nikoliv ve smïrnè ËtovÈ osnovï Ët v rozvaze AKTIVA: B III AKTIVA: A III AKTIVA: A 5 ß 9 Z soby ß 11 ß 11 poskytnutè z lohy na z soby vëetnï zvì at; tato poloûka je shodn jako u podnikatel z lohy nejsou v r mci z sob; z lohy se sledujì bez ohledu na to, zda jsou z lohy se sledujì na Ëtu 314; dlouhodobè Ëi kr tkodobè AKTIVA: C I AKTIVA: B I AKTIVA: B 1 ß 10, 11 Pohled vky ß 12, 13, 14, 15 ß 12 ËlenÏnÌ na kr tkodobè a dlouhodobè + dalöì ËlenÏnÌ; ËlenÏnÌ na: z obchodnìho styku podrobn struktura vymezena na rovni v rozvaze se v r mci pohled vek uv dïjì i dohadnè a z pracovnïpr vnìch vztah, syntetick ch Ët Ëty aktivnì danï a dotace, ostatnì pohled vky AKTIVA: C II, C III AKTIVA: B II AKTIVA: B 2 ß 12 Kr tkodob finanënì majetek ß 16 ß 13 v z sadï obdobnè ËlenÏnÌ v rozvaze jako v roce 2002 podrobnïjöì ËlenÏnÌ v rozvaze podrobnè vymezenì na rovni syntetick ch Ët AKTIVA: C IV AKTIVA: B III AKTIVA: B 3 ß 13»asovÈ rozliöov nì ß 17 ß 15 ËasovÈ rozliöov nì, komplexnì n klady jin aktiva, aktiva celkem vëetnï dohadn ch Ët AKTIVA: D I AKTIVA: B IV AKTIVA: B 5 PASIVA: C I PASIVA: B IV PASIVA: C 5 ß 14 Z kladnì kapit l ß 18 ß 16 z kladnì kapit l vlastnì jmïnì majetkovè, finanënì, penïûnì a zvl ötnì fondy PASIVA: A I PASIVA: A I PASIVA: C 1-3 ß 16 Rezervy rezervy podle zvl ötnìch pr vnìch p edpis v souvislosti s ËinnostÌ podlèhajìcì dani jen v hospod skè Ëinnosti i ËetnÌ (garanënì opravy, d chody) z p Ìjm podle z kona Ë. 593/1992 Sb. podle z kona Ë. 593/1992 Sb. PASIVA: B I PASIVA: B I PASIVA: D 1 ß 17, 18 Z vazky podobn struktura podobn struktura zdroje krytì prost edk rozpoëtovèho hospoda enì PASIVA: B II, B III PASIVA: B II, B III PASIVA:C 4 V KAZ ZISKU A ZTR TY V nosy a n klady v kaz zisku a ztr ty v druhovèm i ËelovÈm ËlenÏnÌ ËlenÏnÌ podle druh v p esnè n vaznosti na v kaz zisku a ztr ty ObsahovÈ vymezenì nïkter ch poloûek v kazu zisku a ztr ty ß 20 ñ38 popis jednotliv ch poloûek n klady ß 26 rozdìl poloûek n klad a v nos v ËlenÏnÌ na v nosy ß 27 hlavnì a hospod skou Ëinnost ß 23 v sledek hospoda enì ß 28 16

17 D leûitou Ë stì prov dïcìho p edpisu je smïrn Ëtov osnova. V vodu bych chtïla poznamenat, ûe vyhl öka pro podnikatele, banky x) a jinè finanënì instituce (d le jen banky), pojiöùovny, zdravotnì pojiöùovny a FNM a PF ponech v ËetnÌ jednotce kompetenci v uspo d nì a obsahu syntetick ch Ët v r mci Ëtov ch skupin. Ve vyhl öce pro nev dïleënè organizace a SC je uspo d nì ËlenÏno na ËtovÈ t Ìdy, ËtovÈ skupiny a syntetickè Ëty a je pro danè ËetnÌ jednotky podle ß 1 odst. 2 pìsm. a) a c) z kona z vaznè vëetnï ËÌselnÈho oznaëenì. O smïrnè ËtovÈ osnovï se dozvìd me ve t etì Ë sti vyhl öek ÑSmÏrn Ëtov osnovaì (k ß 14 odst. 1 z kona) s tìm, ûe konkrètnì uspo d nì osnovy je uvedeno v p Ìloze k jednotliv m vyhl ök m. Srovn nì pouûitè terminologie ËtovÈ osnovy a jejìho t ÌdÏnÌ u vyhl öek Ë. 500, 504 a 505 obsahuje tabulka Ë. 3, navazujìcì text se vïnuje vyhl ök m ostatnìm Tabulka Ë. 3 Srovn nì SMÃRN CH»TOV CH OSNOV ñ terminologie, t ÌdÏnÌ, n zvy Vyhl öka Ë. 500/2002 Sb. Vyhl öka Ë. 504/2002 Sb. Vyhl öka Ë. 505/2002 Sb. Ëtov t Ìda 0 ÑDlouhodob majetekì stejnè t ÌdÏnÌ do skupin neuplatúujì se ÑopravnÈ poloûky k dlouhodobèmu majetkuì Ëtov t Ìda 1 ÑZ sobyì stejnè t ÌdÏnÌ do skupin ñ nejsou vöak z lohy na z soby neuplatúujì se ÑopravnÈ poloûky k z sob mì Ëtov t Ìda 2 ÑFinanËnÌ Ëtyì stejnè t ÌdÏnÌ do skupin t Ìda je rozöì ena o vztahy k rozpoët m neuplatúujì se ÑopravnÈ poloûky ke kr tkodobèmu finanënìmu majetkuì Ëtov t Ìda 3 ÑZ ËtovacÌ vztahy stejnè t ÌdÏnÌ do skupin Ëtov t Ìda 4 u kaûdè vyhl öky jin ÑKapit lovè Ëty a dlouhodobè z vazkyì ÑVoln Ëtov t Ìdaì ÑN klady OSS a SCì Ëtov t Ìda 5 ÑN kladyì pojmy finanënì a mimo dnè n klady zde nejsou; uv dïjì se n klady ostatnì, jinak shodnè, navìc skupina 58 ñ poskytnutè p ÌspÏvky Ëtov t Ìda 6 ÑV nosyì vesmïs stejnè t ÌdÏnÌ, navìc ËtovÈ skupiny 68,69 vyhrazenè p ÌspÏvk m a dotacìm Ëtov t Ìda 7 ÑZ vïrkovè a podrozvahovè Ëtyì ÑVnitropodnikovÈ ËetnictvÌì Ëtov t Ìda 8 ÑVnitropodnikovÈ ËetnictvÌì Ëtov t Ìda 9 ÑVnitropodnikovÈ ËetnictvÌì ÑFondy, hospod sk v sledek, rezervy, z vïrkovè Ëty,Öì Srovn nì terminologie smïrn ch Ëtov ch osnov u vyhl öek Ë. 501, 502, 503 a 506 do ucelenè tabulky spoleënï s ostatnìmi vyhl ökami nenì moûnè, neboù jejich ËlenÏnÌ je specifickè: u vyhl öek Ë. 502 a 503 jsou ËtovÈ t Ìdy stejnè, tedy: 1. FinanËnÌ umìstïnì (investice) 2. Majetek 3. Pohled vky, z vazky a p echodnè Ëty 4. Ëty jmïnì a dlouhodob ch z vazk 5. N klady 6. V nosy 7. Z vïrkovè Ëty a podrozvahovè Ëty 8. VnitropodnikovÈ ËetnictvÌ 9. VnitropodnikovÈ ËetnictvÌ vyhl öka Ë. 501 m ËtovÈ t Ìdy rozdïleny takto: 0. Z ËtovacÌ vztahy»nb 1. PokladnÌ, bankovnì Ëty, z vazky z kr tk ch prodej 2. Pohled vky a z vazky z vybran ch finanënìch ËinnostÌ 3. CP, deriv ty, ostatnì pohled vky a z vazky a p echodnè Ëty 4. Dlouhodob nehmotn, dlouhodob hmotn majetek, Ëast, cennè papìry drûenè do splatnosti a ostatnì dlouhodobè finanënì investice, zahraniënì poboëky a jednatelstvì 5. Kapit lovè Ëty, dlouhodobè z vazky a z vïrkovè Ëty 6. N klady 7. V nosy 8. VnitropodnikovÈ ËetnictvÌ x) pro banky a ostatnì finanënì instituce nenì Ëtov osnova na rovni Ëtov ch skupin novinkou 17

18 vyhl öka Ë. 506 uv dì takovèto ËlenÏnÌ: 0. Dlouhodob majetek pro provoznì Ëinnost Fondu a majetek p evzat Fondem k privatizaci 2. FinanËnÌ Ëty a z ËtovacÌ vztahy pro okruh privatizace 3. Z ËtovacÌ vztahy, penìze, ceniny a bankovnì Ëty pro okruh provoznì Ëinnosti 5. N klady spr vnì Ëinnosti 7. Z vïrkovè Ëty 9. Fondy, vydanè dluhopisy a podrozvahovè Ëty Problematice ËetnÌch metod je ve vyhl ök ch Ë. 500 aû 506/2002 Sb. vïnovan Ëtvrt Ë st Ñ ËetnÌ metody a jejich pouûitìì, kter rozv dì p Ìsluön ustanovenì z kona. NÌûe uvedenè p ehledy obsahujì jednotlivè paragrafy upravujìcì konkrètnì ËetnÌ metodu ve vöech vyhl ök ch (viz tabulka Ë. 4) a tabulka Ë. 5 srovn v tuto oblast u vybran ch typ vyhl öek podrobnïji. Jedn se o vyhl öku pro podnikatele, nev dïleënè organizace a pro SC. Tabulka Ë. 4»ETNÕ METODY (k ß 4 odst. 2 z kona Ë. 563/1991 Sb., o ËetnictvÌ) ËetnÌ metody 500/2002 Sb. 501/2002 Sb. 502/2002 Sb. 503/2002 Sb. 504/2002 Sb. 505/2002 Sb. 506/2002 Sb. ÑpodnikatelÈì Ñbankyì Ñpojiöùovnyì ÑzdravotnÌ Ñnev dïleënè Ñ SC, PO, ÑFNM»R, pojiöùovnyì organizaceì OSSì PF»Rì» ST»TVRT vymezenì n klad souvisejìcìch ß 47 ß71 ß 31 ß 18 ß 32 ß 26 s po ÌzenÌm DHM a DNM odkaz na odkaz na 500/2002 Sb. 500/2002 Sb. vymezenì n klad souvisejìcìch ß 48 ß 67 ß 31 ß 18 ß 33 ß 27 s po ÌzenÌm CP a podìl odkaz na 500/2002 Sb. vymezenì n klad souvisejìcìch ß 49 ß 71 ß 31 ß 18 ß 33 ß 28 s po ÌzenÌm z sob odkaz na odkaz na 500/2002 Sb. 500/2002 Sb. ß 33 ß29 vymezenì n klad souvisejìcìch ß 50 ß 72 ß 31 s po ÌzenÌm pohled vek odkaz na 500/2002 Sb. oceúovacì rozdìly p i uplatnïnì ß 51 ß 68 ß 29 ß 17 ß 34 ß 30 re lnè hodnoty u CP oceúovacì rozdìly p i uplatnïnì ß 52 x) ß 70 ß 29 ß 19 ß 35 x) ß 31 x) re lnè hodnoty u zajiöùovacìch deriv t oceúovacì rozdìly p i uplatnïnì re lnè hodnoty u deriv t ß 53 x) ß 70 ß20 ß 36 x) ß 32 x) oceúovacì rozdìly p i uplatnïnì ß 54 ß 73 ß 29 re lnè hodnoty p i p emïnï odkaz na ËetnÌ jednotky 500/2002 Sb. postup tvorby a pouûitì ß 55 ß 74 ß 32 ß 21 ß 37 ß 33 opravn ch poloûek odpisov nì majetku ß 56 ß 75 ß 33 ß 22 ß 38 - ß 39 ß 34 ß 17 postup tvorby a pouûitì rezerv ß 57 ß 76 ß 34 ß 23 ß 40 ß 35 vz jemnè z Ëtov nì ß 58 ß 77 ß 35 ß 24 ß 41 ß 36 metoda odloûenè danï ß 59 ß 78 ß 36 metoda kursov ch rozdìl ß 60 ß 79 ß 37 ß 25 ß 42 ß 38 metoda ocenïnì souboru majetku ß 61 finanënì umìstïnì ß 25 - ß 27 ß 14 - ß 16 technickè rezervy ß 28 repo obchody ß 80 metoda ocenïnì ekvivalencì ß 69 z kladnì metoda Ëtov nì Fond ß 16 Ëtov nì tvorby a pouûitì fondu privatizace ß 18 metody oceúov nì majetku Fond ß 19 ËasovÈ rozliöenì ß 37 ß 20 pozn. x) ustanovenì tïchto paragraf se pouûijì aû v ËetnÌm obdobì zaëìnajìcìm nebo pozdïji 18

19 Srovn nì»etnõch METOD vyhl öka Ë. 500/2002 Sb., pro podnikatele, vyhl öka Ë. 504/2002 Sb., pro nev dïleënè organizace a vyhl öka Ë. 505/2002 Sb., pro SC, OSS, SF a PO Tabulka Ë. 5 Vyhl öka Ë. 500/2002 Sb. Vyhl öka Ë. 504/2002 Sb. Vyhl öka Ë. 505/2002 Sb. VymezenÌ n klad souvisejìcìch s po ÌzenÌm DHM a DNM co pat Ì do ocenïnì (ocenïnì se snìûì o dotaci) shodnè shodnè; do ocenïnì se zahrnuje i dotace co nepat Ì do ocenïnì: danï spojenè s po ÌzenÌm co nepat Ì do ocenïnì: stejnè co nepat Ì do ocenïnì: opravy a drûba, uvedenì DM, kterè z kon o danìch z p Ìjm neuzn v za najatèho majetku do p vodnìho stavu v daje na dosaûenì, zajiötïnì a udrûenì p Ìjm, d le daú z p evodu nemovitostì, opravy a drûba, uvedenì najatèho majetku do p vodnìho stavu VymezenÌ n klad souvisejìcìch s po ÌzenÌm cenn ch papìr, z sob, pohled vek, oceúovacì rozdìly p i uplatnïnì re lnè hodnoty shodnè shodnè OpravnÈ poloûky tvo Ì se v p ÌpadÏ snìûenì hodnoty majetku, podle netvo Ì se opravnè poloûky na p echodnè snìûenì jako u vyhl öky 504/2002 Sb. z kona Ë. 593/1992 Sb. Tvo Ì se na vrub n klad hodnoty majetku. Pouze opravnè poloûky a sniûuje se, p ÌpadnÏ ruöì ve prospïch n klad k pohled vk m podle z k. Ë. 593/1992 Sb., tvo Ì se na vrub n klad a z ËtujÌ se do v nos ( Ëet 659) Odpisov nì neodepisuje se DHM a DNM bytov ch druûstev pokud byl DHM a DNM po Ìzen z dotace, snìûì metody odpisov nì si stanovì ËetnÌ jednotka a spoleëenstvì vlastnìk dom (pokud majetek ËetnÌ jednotka ve v kazu zisku a ztr ty poloûku vnit nìm p edpisem. OSS a SC neodpisujì!! nenì k podnik nì), najat Ëi obdobnï uûìvan n klad ÑOdpisyì o pomïrnou Ë st zjiötïn ch majetek, v podìlovèm spoluvlastnictvì odepisuje odpis, odpovìdajìcì p ijatè dotaci!!! kaûd sv j podìl. Tvorba a pouûitì rezerv umoûnïna tvorba ËetnÌch rezerv. Z Ëtov nì rezerv postup p i tvorbï upravì ËetnÌ jednotka vnit nìm tvorba umoûnïna jen v hospod skè Ëinnosti a a jejich zruöenì je ve prospïch n klad sk. 55 p edpisem. Tvorba podle z kona Ë. 593/1992, podle z kona Ë.593/1992 Sb. Tvo Ì se na vrub na vrub n klad a z ËtujÌ se ve prospïch v nos n klad a z ËtujÌ ve prospïch v nos. Vz jemnè z Ëtov nì v podstatï shodnè v podstatï shodnè Metoda kursov ch rozdìl ËtujÌ se vûdy do finanënìch n klad a v nos. K okamûiku uskuteënïnì ËetnÌho p Ìpadu stejnè jako ve vyhl öce 504/2002 Sb. U CP oceúovan ch re lnou hodnotou je kursov do n klad a v nos. NerealizovanÈ kursovè rozdìl souë stì ocenïnì. rozdìly zjiötïnè ke konci rozvahovèho dne Ëtujeme, pokud se jedn o a) Ëty ËtovÈ skupiny 21, 22, 26 na Ëet 545, 645 b) Ëtovou skupinu 06 a Ëty pohled vek, z vazk, vïr a finanënìch v pomocì na Ëet 386, 387 Metoda odloûenè danï ß 10 odst. 1 neuplatúuje se neuplatúuje se Ze znïnì vyhl öky vypl v, ûe v roce 2003 je pops na v Postupech Ëtov nì»asovè rozliöov nì nenì vymezeno jako ËetnÌ metoda; jedn se nenì pops no platì z sada: n klady a v nosy se ËtujÌ do o aplikaci z sady pro vedenì ËetnictvÌ stanovenè obdobì, s nìmû vïcnï a ËasovÏ souvisì. ß 3 odst. 1 z kona. Pouze u poloûek D.I. jsou»asovè rozliöov nì mohou pouûìt OSS, kterè uvedeny aktivnì poloûky vëetnï komplexnìch majì hospod skou Ëinnost povolenu zvl ötnìm n klad p ÌötÌch obdobì; pasivnì poloûky jsou C.I. pr vnìm p edpisem. Postup si upravuje ËetnÌ jednotka vnit nìm p edpisem. Z vïrem si dovoluji podotknout, ûe se nejedn o komplexnì v Ëet rozdìl, ale spìöe o z kladnì srovn nì. UvÏdomuji si, ûe pro nïkoho m ûe b t d leûit jin oblast prov dïcìch vyhl öek, a proto V s oslovuji: ÑpodÏlte se s n mi o svè poznatky a n zory, abychom mohli materi l na z kladï Vaöich zkuöenostì doplnitì. P ehled pouûit ch zkratek: J- ËetnÌ jednotka DNM - dlouhodob nehmotn majetek DHM - dlouhodob hmotn majetek SMV - soubor movit ch vïcì DFM - dlouhodob finanënì majetek CP - cenn papìr Alena ävejdov, DiS. refer t metodiky KA»R 19

20 DOTAZY A ODPOVÃDI Komora auditor»r v poslednì dobï zaevidovala ËetnÈ û dosti auditor o v klad k z konu o auditorech. Protoûe dotazy i odpovïdi mohou b t uûiteënè i pro ostatnì, rozhodli jsme se je zve ejnit. K problematice ËinnostÌ nesluëiteln ch s poskytov nìm auditorsk ch sluûeb (viz ß 18 z kona Ë. 254/2000 Sb., o auditorech) Dotaz Ë. 1 Byl jsem poû d n, zdali bych se mohl st t Ëlenem KontrolnÌ komise krajskèho zastupitelstva. P estoûe neprov dìm audit ROPO ani obcì, nejsem si jist, zda by nedoölo k poruöenì etickèho kodexu. OdpovÏÔ KA»R Z kon Ë. 254/2000 Sb. stanovì jako p ek ûku v konu auditorskè Ëinnosti pouze podnikatelskou Ëinnost.»lenstvÌ v kontrolnì komisi krajskèho zastupitelstva nenì podnikatelskou ËinnostÌ a nenì tedy p ek ûkou. Naopak je û doucì, aby se audito i zapojovali do ve ejn ch funkcì a podporovali profesi v r mci v konu ve ejnè funkce. Dotaz Ë. 2 V roce 1996 jsem zaloûil spoleënost s ruëenìm omezen m, kter se zab v ekonomick mi Ëinnostmi. Je tato Ëinnost v souladu s ß 18 z kona o auditorech? OdpovÏÔ KA»R Z dotazu nenì jednoznaënï z ejm obsah ekonomick ch ËinnostÌ, kter mi se spoleënost zab v. P edpokl - d me, ûe se jedn o ekonomickè poradenstvì. VlastnictvÌ obchodnìho podìlu ve spoleënosti, kter se zab v pouze ekonomick m poradenstvìm, nenì v rozporu s ß 18 z kona Ë. 254/ 2000 Sb. V rozporu nenì ani v kon funkce jednatele v tèto spoleënosti. Auditor vöak nesmì tèto spoleënosti poskytovat auditorskè sluûby. Dotaz 3 Auditorskou Ëinnost vykon v m jako zamïstnanec v auditorskè spoleënosti. V loúskèm roce jsem byl jmenov n p edsedou p edstavenstva novï zaloûenèho druûstva. P edmïtem podnik nì druûstva je pouze po d nì ökolenì a semin, p Ìp. vydavatelsk a nakladatelsk Ëinnost. Funkce p edsedy p edstavenstva je vìcemènï Ëestn a neplacen. ProsÌm o stanovisko, zda funkce v tèto organizaci neodporuje z konu o auditorech a neporuöuje ustanovenì ve smyslu nepovolenèho podnik nì auditor. OdpovÏÔ KA»R P ek ûkou poskytov nì auditorsk ch sluûeb je obecnï pouze vykon v nì jinè podnikatelskè Ëinnosti neû poskytov nì auditorsk ch sluûeb (s urëit mi v jimkami stanoven mi v ß 18 odst. 2 z k. Ë. 254/2000 Sb.). V kon funkce p edsedy p edstavenstva ani ËlenstvÌ v druûstvu nenì podnikatelskou ËinnostÌ a nenì tedy p ek ûkou. Auditor vöak v tomto p ÌpadÏ nesmì poskytovat druûstvu auditorskè sluûby. To by bylo v rozporu s ustanovenìm ß 18 odst. 3 pìsm. a) citovanèho z kona. Dotaz Ë. 4 Vykon v m funkci p edsedy p edstavenstva stavebnìho bytovèho druûstva. Druûstvo je zaloûeno podle obchodnìho z konìku a nem û dnè podnikatelskè aktivity. Jeho Ëelem je dle ustanovenì ß 221 odst. 2 ObchZ zajiöùov nì bytov ch pot eb sv ch Ëlen. é d m o stanovisko, zda nenì v kon tèto funkce v rozporu se z konem o auditorech, p Ìp. poruöenìm etickèho kodexu. OdpovÏÔ KA»R P ek ûkou poskytov nì auditorsk ch sluûeb je obecnï pouze vykon v nì jinè podnikatelskè Ëinnosti neû poskytov nì auditorsk ch sluûeb (s urëit mi v jimkami stanoven mi v ß 18 odst. 2 z k. Ë. 254/2000 Sb.). V kon funkce p edsedy p edstavenstva bytovèho druûstva, kterè nepodnik, ale zab v se pouze spr vou byt ve vlastnictvì druûstva a zajiöùov nìm sluûeb pro n - jemnìky byt nenì podnikatelskou ËinnostÌ a nenì tedy p ek ûkou poskytov nì auditorsk ch sluûeb. Auditor vöak p irozenï nesmì auditorskè sluûby poskytovat ÑvlastnÌmuì druûstvu. To by bylo v rozporu s ustanovenìm ß 18 odst. 3 pìsm. a) citovanèho z kona. Dotaz Ë. 5 Se z jmem jsem si p eëetl dotazy a odpovïdi k v öe uvedenè problematice na internetov ch str nk ch. Stanovisko KA»R ve mne zanechalo dojem, ûe obecnï vzato, auditor m ûe b t Ëlenem p edstavenstva (i jeho p edsedou), Ëlenem dozor- ËÌ rady (i jejìm p edsedou), Ëlenem druûstva i akcion em v obchodnì spoleënosti, kter m v p edmïtu Ëinnosti jakoukoliv v robu nebo n kup a t eba i prodej zboûì. Tento m j n zor vypl v ze stanoviska KA»R k uveden m ot zk m. OdpovÏÔ KA»R Z kon o auditorech v ß 18 upravuje p Ìpady, kdy auditor nebo auditorsk spoleënost nesmì poskytovat auditorskè sluûby konkrètnì ËetnÌ jednotce a Ëinnosti nesluëitelnè s poskytov nìm auditorsk ch sluûeb obecnï. P Ìpady, kdy auditor nebo auditorsk spoleënost nesmì poskytovat auditorskè sluûby konkrètnì ËetnÌ jednotce jsou v z konï podrobnï pops ny a v praxi z ejmï nebudou p sobit problèmy. S poskytov nìm auditorsk ch sluûeb obecnï je nesluëiteln pouze jin podnikatelsk Ëinnost kromï poskytov nì auditorsk ch sluûeb, s v jimkami uveden mi v odstavci 2 citovanèho paragrafu. Podnikatelskou ËinnostÌ je t eba rozumït ve smyslu obchodnìho z konìku soustavnou Ëinnost prov dïnou samostatnï vlastnìm jmènem a na vlastnì odpovïdnost za Ëelem dosaûenì zisku. Pokud konkrètnì Ëinnost nenaplúuje tyto t i znaky, nejedn se o podnikatelskou Ëinnost a tato Ëinnost tedy nenì v rozporu se z konem. Podnikatelskou ËinnostÌ nenì nap. ËlenstvÌ v p edstavenstvu obchodnì spoleënosti, ËlenstvÌ v dozorëì radï, ËlenstvÌ v druûstvu, drûenì akciì obchodnì spoleënosti apod. P itom nenì d leûitè jakou ËinnostÌ se konkrètnì pr vnick osoba zab v. V tèto souvislosti je vöak t eba zmìnit ustanovenì ß 7 EtickÈho kodexu, kter stanovì, ûe auditor by se mïl vï- 20

21 novat zejmèna auditorsk m sluûb m a ostatnì Ëinnosti by mïly b t pouze doplúkem tèto hlavnì Ëinnosti. PosouzenÌ rozporu jedn nì auditora s Etick m kodexem je vöak velmi sloûitè a z leûì na konkrètnìch okolnostech konkrètnìho p Ìpadu. OstatnÌ dotazy Dotaz Ë. 1 Vzhledem k tomu, ûe podle novely z kona 254/2000Sb. nesplúuji podmìnku pro kategorii asistenta auditora, kterou je vysokoökolskè vzdïl - nì, domnìvala jsem se, ûe zruöenì ËlenstvÌ v Komo e auditor je automatickè. ProË jsem tedy dosud vedena v seznamu asistent auditora? KromÏ toho i m j zamïstnavatel, u nïhoû jsme byly zamïstn na v pozici asistenta auditora tuto skuteënost ozn mil souëasnï s nabytìm Ëinnosti zmìnïnè novely, a samoz ejmï za mne p estal platit p ÌspÏvky. OdpovÏÔ KA»R V n vaznosti na dotaz ohlednï z pisu v seznamu asistent auditora vedenèho Komorou auditor»r jsme nuceni pouk zat na p echodnè ustanovenì ß 41 odst. 2 z kona Ë. 254/2000 Sb., o auditorech, ve kterèm se uv dì, ûe osoby, kterè byly zaps ny v seznamu p ed ËinnostÌ citovanèho z kona, jsou v tomto seznamu vedeny i nad le a doba jejich zaps nì podle dosavadnìho pr vnìho p edpisu se jim zapoëìt v v plnè v öi. NicmÈnÏ asistenty auditora s pln m st ednìm vzdïl nìm ekonomickèho smïru, kte Ì jsou vedeni v seznamu, vyökrtne Komora, pokud do 10 let od Ëinnost z kona (tj. od ) nedokonëì vysokoökolskè vzdïl nì podle ß 3 odst. 1 pìsm. a)z kona Ë. 254/2000 Sb. Vzhledem k tèto skuteënosti V s nemohla Komora vyökrtnout, aniû by od V s neobdrûela osobnì û dost o vyökrtnutì. V p ÌpadÏ, ûe nesplúujete podmìnku uvedenou v ß 26 odst. 1 pìsm. a) Dotaz 6 Ze starèho z kona o auditorech Ë. 524/1992 Sb. vypl valo, ûe auditor m ûe kromï auditorsk ch sluûeb automaticky vykon vat vedenì ËetnictvÌ i daúovè poradenstvì. V novèm z konï Ë. 254/2000 Sb. se v ß 18 Ìk, ûe tyto Ëinnosti vykon - vat m ûe na z kladï zvl ötnìch p edpis. UvedenÈ formulaci rozumìm tak, ûe pokud jako auditor chci uvedenè sluûby prov dït musìm zìskat ûivnostensk list na vedenì ËetnictvÌ a sloûit zkouöky opravúujìcì k v konu daúovèho poradenstvì. Z - kon vöak nestanovì lh tu, do kterè tak m m povinnost uëinit. OdpovÏÔ KA»R Z kon Ë. 524/1992 Sb. spojoval z - pis do seznamu auditor s opr vnïnìm k v konu daúovèho poradenstvì (ß 5). Z kon Ë. 254/2000 Sb. takovè ustanovenì postr d, v ß 18 odst. 2 pìsm. e) je daúovè poradenstvì za azeno do ËinnostÌ, kterè nejsou p ek ûkou poskytov nì auditorsk ch sluûeb, ovöem za podmìnky, ûe jde o daúovè poradenstvì podle zvl ötnìho p edpisu (z k. Ë. 523/1992 Sb.), tedy na z - kladï opr vnïnì, kterè je tìmto z konem vyûadov no. cit. Z kona a nejste v pracovnìm pomïru u auditora nebo auditorskè spoleënosti, zaölete, prosìm, na Komoru auditor û dost o vyökrtnutì ze seznamu asistent auditora. Komora V s vyökrtne k poslednìmu dni v mïsìci, ve kterèm û dost o vyökrtnutì obdrûela. Dotaz Ë. 2 Auditorka, kterè bylo disciplin rnì komisì udïleno pìsemnè napomenutì kv li tomu, ûe firma mïla zaps n v obchodnìm rejst Ìku p edmït Ëinnosti, kter obsahoval Ëinnosti z - konem nepovolenè, se obr tila na Komoru s tìmto dotazem: ÑV souvislosti se znïnìm ustanovenì ß 25 pìsm. a) z kona Ë. 254/2000 Sb., o auditorech a o zmïnï z kona Ë. 165/1998 Sb., dle kterèho Ñse na auditora hledì, jako by mu nebylo k rnè ani jinè opat enì uloûeno, dnem, kdy rozhodnutì napomenutì bylo vykon noì, û d m o sdïlenì moûnosti a zp sobu provedenì zahlazenì pìsemnèho napomenutì. é dost p edkl d m zejmèna v souvislosti s tìm, ûe dvï pracovnice naöì spoleënosti chtïjì co nejd Ìve poû dat KA»R o z pis do seznamu asistent auditora s cìlem p ipravit se na vykon - nì auditorskè zkouöky, a to pod m m vedenìm ÌzenÈ praxe, coû nar ûì ale na problèm, protoûe dle»l. 4 bod 3 SmÏrnice pro Ìzenou praxi asistent auditora nesmì b t vedenìm ÌzenÈ praxe povï en auditor, jemuû bylo uloûeno k rnè nebo jinè opat- enì ve smyslu ß 21 a 22 z kona.ì OdpovÏÔ KA»R K Vaöemu dotazu ohlednï zahlazenì disciplin rnìho opat enì ve formï pìsemnèho napomenutì, kterè V m bylo uloûeno v roce 1997, sdïlujeme, ûe obï VedenÌ ËetnictvÌ bylo v z konu Ë. 524/1992 Sb. za azeno (ß 4 odst. 2 pìsm. a) mezi podnikatelskè Ëinnosti, jejichû provozov nì nenì p ek ûkou z pisu do seznamu auditor ; z ustanovenì neplyne, ûe by bylo moûno vedenì ËetnictvÌ jako podnikatelskou Ëinnost provozovat bez odpovìdajìcìho ûivnostenskèho opr vnïnì.v tom smyslu lze ustanovenì z kona Ë. 254/2000 Sb. (ß 18 odst. 2 pìsm. d) povaûovat za srovnatelnè s ustanovenìm p edch zejìcìho z kona. Pokud jde o termìn zmïny v p ÌpadÏ daúovèho poradenstvì, je jìm den Ëinnosti z kona Ë. 254/2000 Sb., tedy 1. leden 2001; û dnè p echodnè obdobì z kon nezn. tato opat enì jsou jiû zahlazena; hledì se proto na V s, jako by V m nebyla udïlena. V dobï, kdy V m tato opat enì byla uloûena, p ÌsluönÈ p edpisy problematiku zahlazenì neupravovaly. Po nabytì Ëinnosti novèho auditorskèho z kona Ë. 254/2000 Sb., kter jiû v tèto vïci stanovì p esn pravidla, rozhodla Rada KA»R, ûe obdobn pravidla budou aplikov na i v p Ìpadech mènï z vaûn ch disciplin rnìch opat enì uloûen ch v minulosti; jin postup by z ejmï nebyl v souladu se z sadami spravedlnosti. Nic tedy nebr nì, abyste p ijala roli vedoucì ÌzenÈ praxe asistent auditora. -övej- 21

22 PROäETÿOV NÕ A VYÿIZOV NÕ STÕéNOSTÕ A PODNÃTŸ V dneönìm ËÌsle Ëasopisu Auditor pokraëujeme v seri lu Ël nk konkrètnìch p Ìklad Ë steënï opr vnïnèho podnïtu na postup auditor a auditorskè spoleënosti p i poskytnut ch auditorsk ch sluûb ch klient m, jehoû posouzenìm se zab valy dozorëì komise a poslèze i k rn komise (KK). Charakteristika pod nì Dne 7. z Ì 2001 obdrûela komora k posouzenì podnït od editele odboru ministerstva ökolstvì, ml deûe a tïlov chovy (MäMT) v souvislosti s vypracov nìm auditorsk ch zpr v auditorskou spoleënostì a dvïma auditory u soukrom ch ökol a za ÌzenÌ ve smyslu MetodickÈho pokynu k provedenì ustanovenì ß 6 odst. 5 z kona Ë. 306/1999 Sb., o poskytov nì dotacì soukrom m ökol m, p edökolnìm a ökolsk m za- ÌzenÌm, ve znïnì pozdïjöìch p edpis, za kalend nì rok 2000 s ËinnostÌ od pod Ë.j / , jehoû plnè znïnì bylo otiötïno v Ëasopise Auditor Ë. 5/2001. Dluûno dodat, ûe zmìnïnè z konnè ustanovenì ukl d soukrom m ökol m a za ÌzenÌm, ûe doloûì vynaloûenì zisku na v daje na v chovu a vzdïl v - nì, bïûn provoz, pop ÌpadÏ u speci- lnìch ökol a za ÌzenÌ i na rehabilitaci, potvrzenè opr vnïnou osobou - auditorem. A pr vï k jeho provedenì MäMT vydalo p edmïtn metodick pokyn Ë.j / Za zmìnku stojì v tèto souvislosti p ipomenout, ûe uveden metodick pokyn byl p edmïtem rozs hl ch p ipomìnek ze strany komory, kterè byly motivov ny snahou vyjasnit vztahy mezi auditorem a p edmïtn mi ËetnÌmi jednotkami, p edevöìm z hlediska rozsahu a zamï enì prov dïn ch sluûeb. HlavnÌ p ipomìnky komory (problèmy spojenè s ovï enìm hospod skèho v sledku, namìsto s ovï enìm pouûitì zisku a s obdobìm, ve kterèm m b t zisk vynaloûen na v daje na vzdïl v nì, bïûn provoz, pop ÌpadÏ u speci lnìch ökol i na rehabilitaci) nebyly p i vyd nì pokynu zohlednïny, coû v praxi p inese celou adu komplikacì (viz otiötïn Ël nek Ing. Romana Sedl ka z metodickèho seku KA»R v Ëasopise Auditor Ë. 5/ 2001). Pr bïh öet enì a jeho z vïry p ijatè dozorëì komisì DozorËÌ komise v souëinnosti s refer tem dohledu (kontrolnì skupina KA»R) provedli v Ìjnu 2001 mimo dn dohled u auditorskè spoleënosti a u obou auditor. P i dohlìdce byly zjiötïny kontrolnì skupinou KA»R a na mìstï vytknuty auditor m a statut rnìmu z stupci auditorskè spoleënosti v podstatï stejnè drobnè z vady form lnìho charakteru, jmenovitï: ï Zpr va vëetnï v roku auditora nebyly z hlediska formy a obsahu vypracov ny v souladu s platnou z - konnou pravou, tj. dle z kona Ë. 306/1999 Sb., o poskytov nì dotacì soukrom m ökol m, p edökolnìm a ökolsk m za ÌzenÌm, kter nabyl Ëinnosti dnem a dodatek auditorskèho ovï enì nebyl vyhotoven ve smyslu prov dïcìho p edpisu k nïmu ñ shora jiû citovanèho metodickèho pokynu Ë.j / ï Ve zpr vï auditora rovnïû nebyl uveden odkaz na auditorskou smïrnici Ë. 14 ñ Zpr va auditora pro zvl ötnì Ëely. ï Uzav en smlouva mezi auditorem, resp. auditorskou spoleënostì a klientem neobsahovala specifickè kontrolnì postupy, kterè mïl auditor provèst ve smyslu jiû zmìnïnèho metodickèho pokynu, ani formu a obsah zpr vy, kter m b t p edloûena. ï Ve spise auditora nebyly zdokumentov ny metody a techniky postupu auditora p i ovï ov nì p imï enosti v öe jednotliv ch n kladov ch a v nosov ch poloûek a ËelnÈho vynaloûenì penïûnìch prost edk, zp sob ovï enì souladu rozhodnutì valnè hromady o rozdïlenì zisku za auditovanè obdobì se za Ëtov nìm v n sledujìcìm obdobì a zp sob p ezkouöenì splnïnì podmìnek pouûitì zisku ovï ovanèho ËetnÌho obdobì. ï Ze zpr vy ani ze spisu auditora nebylo z ejmè, zda bylo nutnè p ezkouöet splnïnì podmìnek pouûitì zisku vytvo enèho v obdobì, ve kterèm jiû soukrom ökola Ëerpala zv öenou dotaci dle ß 6 odst. 5 pìsm. c) na ÌzenÌ vl dy Ë. 324/1996 Sb., ve znïnì pozdïjöìch zmïn a doplúk, nebo zda zv - öenou dotaci v p edch zejìcìch letech ökolskè za ÌzenÌ v bec Ëerpalo. ï Zpr va auditora neupozorúovala p Ìjemce zpr vy na to, ûe auditor se nem ûe vyj d it k pouûitì celèho zisku dosaûenèho v roce 2000 v n sledujìcìm roce, jelikoû zpr vu vyd v jiû v pr bïhu roku ï Auditor nevyuûil informacì a samotnèho zve ejnïnì citovanèho metodickèho pokynu Ë.j / v Ëasopise Auditor Ë. 5. Se statut rnìm z stupcem auditorskè spoleënosti a s obïma auditory byla dohodnuta kontrolnì skupinou KA»R konkrètnì opat enì k odstranïnì zjiötïn ch z vad (smï ujìcì k tomu, aby p i ovï ov nì p edmïtu auditu u soukrom ch ökol a ökolsk ch za ÌzenÌ v roce 2001 postupovali v souladu s platnou z konnou pravou, metodick m pokynem Ë.j / a auditorsk mi smïrnicemi, a to p edevöìm s auditorskou smïrnicì Ë. 14 ñ Zpr va auditora pro zvl ötnì Ëely), jejichû realizaci kontrolnì skupina KA»R ve stanovenèm termìnu ovï Ì. Z v öe uveden ch d vod p edala dozorëì komise tento p Ìpad k posouzenì v k rnè komisi. Projedn nì pod nì a p ijatè z vïry na rovni k rnè komise K rn komise na svèm zased nì dne projednala v sledky mimo dnèho dohledu a neshledala d vody pro zah jenì k rnèho ÌzenÌ s konstatov nìm, ûe nedoölo k z vaûnèmu nebo opïtovnèmu poruöenì povinnostì auditora a auditorskè spoleënosti stanoven ch z konem Ë. 254/ 2000 Sb., o auditorech. Souhlasila vöak s p ijetìm opat enì na rovni auditor a auditorskè spoleënosti, s akcentem na d slednou aplikaci auditorsk ch smïrnic, plnou a p ehlednou dokumentaci postupu auditora ve spisu auditora a na p esnè vymezenì poûadavk ve smlouvï uzav enè s klientem, d le s ovï enìm realizace dohodnut ch opat enì v pr bïhu 2. pololetì 2002 a v neposlednì adï i s vytknutìm zjiötïn ch z vad dotëen m osob m. Poûadavky komory vznesenè na MäMT äkolsk za ÌzenÌ ËerpajÌcÌ dotaci a podlèhajìcì auditorskèmu ovï enì ve smyslu z kona Ë. 306/1999 Sb., by mïla auditory upozornit, p ÌpadnÏ jim p edloûit prov dïcì p edpis ke zp sobu 22

23 provedenì auditorskè sluûby ñ shora citovan metodick pokyn Ë.j / a d le je upozornit, aby ve smluvnìm ujedn nì s auditorem p esnï specifikovaly poûadavky na provedenì tèto speci lnì auditorskè sluûby. Zv ûit pro aktualizaci st vajìcìho prov dïcìho p edpisu dva okruhy problèm, se kter mi se audito i p i samotnèm auditorskèm ovï enì pot kajì. 1) Jak m auditor posuzovat Ñp imï enostì n kladov ch a v nosov ch Ët, zda m prov dït porovn nì n - klad a v nos u ovï ovanè ËetnÌ jednotky se srovnatelnou ËetnÌ jednotkou, p ÌpadnÏ jakè postupy m zvolit. 2) Auditor se nem ûe vyj d it k rozdïlenì hospod skèho v sledku do n sledujìcìho roku, ponïvadû k jeho vypo d nì doch zì v pr bïhu celèho n sledujìcìho roku a nejenom do okamûiku rozhodnutì valnè hromady (dle obchodnìho z - konìku do 6 mïsìc po konci ËetnÌho obdobì). MäMT vydalo v roce 2002 novelizovan Metodick pokyn k provedenì ustanovenì ß 6 odst. 5 z kona Ë. 306/ 1999 Sb., o poskytov nì dotacì soukrom m ökol m, p edökolnìm a ökolsk m za ÌzenÌm, ve znïnì pozdïjöìch p edpis, za kalend nì rok 2001, kter vstoupil v platnost od pod Ë.j /2002 ñ 45 ( plnè znïnì pokynu bylo otiötïno v p Ìloze Ëasopisu Auditor Ë. 4/2002), kter nahradil st vajìcì metodick pokyn Ë.j / 2001 ñ 45). Komora auditor obdrûela dne dalöì ÑMetodick pokyn k provedenì ß 6 odst. 5 z kona Ë. 306/1999 Sb., za kalend nì rok 2002 (Ë.j / ), kter byl rozesl n MäMT. Tento pokyn zve ejúujeme jako p Ìlohu tohoto ËÌsla Ëasopisu Auditor. PouËenÌ a v zva pro auditorskou obec Vyvarovat se v öe popsan ch nedostatk p i ovï enì p edmïtu auditu u soukrom ch ökol a ökolsk ch za ÌzenÌ a postupovat p i nïm v intencìch vöech p edpis platn ch pro tuto specifickou auditorskou pr ci. Ing. Rudolf Gebauer refer t dohledu KA»R PR VO K Ëinku prohl öenì konkurzu spoëìvajìcìm v z kazu provèst v kon rozhodnutì ß 14 odst. 1 pìsm. e) KV ß 312 a n sl. OSR ExekuËnÌ soud a osoby, kterè ve vykon vacìm ÌzenÌ poskytujì soudu nezbytnou souëinnost, se musì po prohl öenì konkurzu na majetek povinnèho (po dobu trv nì konkurzu) zdrûet vöech kon, jimiû m b t v kon rozhodnutì bezprost ednï realizov n, vëetnï toho, ûe p i v konu rozhodnutì p ik z - nìm jin ch penïûit ch pohled vek nesmì po prohl öenì konkurzu na majetek povinnèho vyrozumït dluûnìka povinnèho o tom, ûe usnesenì o na ÌzenÌ v konu nabylo pr vnì moci. Z kaz provèst v kon rozhodnutì postihujìcì majetek pat ÌcÌ do podstaty smï uje nejen proti soudu samotnèmu, n brû i proti tïm osob m, kterè jsou na z kladï usnesenì o na ÌzenÌ v konu rozhodnutì exekuci povinny provèst. Moûn nesoulad mezi pokyny, kterè tïmto osob m plynou z rozhodnutì soudu p i exekuci na majetek padce, a Ëinky, jeû nastaly prohl - öenìm konkurzu, musì b t vûdy eöeny ve prospïch konkurznì podstaty. Rozsudek NejvyööÌho soudu»eskè republiky ze dne , sp. zn. 29 Odo 364/2001 Z od vodnïnì: Soud prvnìho stupnï uloûil ûalovanèmu zaplatit ûalobci (spr vci konkurznì podstaty padce) Ë stku KË s p ÌsluöenstvÌm. Soud prvnìho stupnï dospïl k z vïru, ûe ûalovan se na kor padce bezd vodnï obohatil tìm, ûe dne 3. z Ì 1997 p ijal od padcovy dluûnice ñ spoleënosti S. Z., s. r. o., na hradu svè pohled vky za padcem Ë stku KË, p estoûe jiû dne 10. Ëervence 1997 byl na majetek padce prohl öen konkurz. älo o plnïnì p ijatè na z kladï usnesenì ze dne 23. kvïtna 1997, sp. zn. E 625/97, jìmû OkresnÌ soud v K. na Ìdil v kon rozhodnutì k uspokojenì pohled vky opr vnïnèho (ûalovanèho) p ik z - nìm pohled vky povinnèho ( padce) za S. Z., s. r. o., a kterè nabylo pr vnì moci 18. Ëervna Soud prvnìho stupnï ñ cituje ß 14 odst. 1 pìsm. a) a e) KV ñ pouk zal na to, ûe k vlastnìmu v konu rozhodnutì doölo aû po prohl öenì konkurzu na majetek povinnèho, aëkoliv v tè dobï jiû v kon rozhodnutì postihujìcì padc v majetek nebylo moûnè realizovat. éalovan tak ve smyslu ß 451 odst. 2 ObcZ zìskal majetkov prospïch plnïnìm bez pr vnìho d vodu. K odvol nì ûalovanèho odvolacì soud rozsudek soudu prvnìho stupnï zmïnil tak, ûe ûalobu zamìtl. OdvolacÌ soud odk zal na ß 14 odst. 1 pìsm. e) KV a ß 312 odst. 1 OSR, p iëemû se neztotoûnil s n zorem ûalovanèho, ûe z kazem v platy pohled vky povinnèmu v usnesenì o na ÌzenÌ v konu rozhodnutì je v kon rozhodnutì podle ß 312 OSR proveden. Ëelem v konu rozhodnutì je uspokojenì pohled vky opr vnïnèho a tento Ëel nenaplúuje z kaz v platy pohled vky povinnèmu, n brû aû v plata plnïnì opr vnïnèmu (jak to mimo jinè plyne z ß 314 odst. 1 OSR). Pro posouzenì vïci proto nenì rozhodnè, ûe S. Z., s. r. o., bylo zak z no vyplatit padci jeho pohled vku jeötï p ed prohl öenìm konkurzu. V platï provedenè aû po prohl öenì konkurzu i podle odvolacìho soudu br nil ß 14 odst. 1 pìsm. e) KV a ta podle jeho n zoru nemïla Ëinky uvedenè v ß 314 odst. 2 OSR, neboù ölo o neplatn pr vnì kon ve smyslu ß 39 ObcZ. padce tedy m ñ uzav el odvolacì soud ñ i nad le proti S. Z., s. r. o. splatnou pohled vku. éalobce jako spr vce konkurznì podstaty padce je ve smyslu ß 27 odst. 4 KV aktivnï legitimov n k vym h nì dluhu od dluûnìk padce, tedy v konkrètnìm p ÌpadÏ od S. Z., s. r. o.; ve vztahu k ûalovanèmu mu vöak aktivnì legitimace nesvïdëì, neboù p ijetìm plnïnì p i v konu rozhodnutì se ûalovan dluûnìkem padce nestal. 23

24 Proti rozsudku odvolacìho soudu podal ûalobce dovol nì, v nïmû poukazoval na to, ûe rozsudkem odvolacìho soudu mu nebylo umoûnïno dodrûet z kon o konkurzu a vyrovn nì a zìskat do konkurznì podstaty prost edky, kterè tam pat Ì. To, ûe ûalovan zìskal prost edky pat ÌcÌ do konkurznì podstaty na z kladï neplatnèho pr vnìho konu, uznaly oba soudy niûöìch stupú. Touto neopr vnïnou v platou doölo ke kr cenì vöech ostatnìch vï itel. S. Z, s. r. o., dobrovolnï nep istoupila na to, aby od ûalovanèho û dala vyplacenou Ë stku zpït a vloûila ji do konkurznì podstaty. I kdyû z rozsudku vypl v, ûe ûalovan se neopr vnïnï obohatil, tento rozsudek nenì pro S. Z., s. r. o., z vazn (nenì stranou sporu). Dovolatel ji nem ûe û dn m pr vnìm prost edkem donutit, aby z vazek v Ëi padci, kter neopr vnïnï vyplatila ûalovanèmu, vymohla od ûalovanèho zpït. Proto tuto Ë stku poûadoval p Ìmo po jejìm drûiteli (po ûalovanèm). NejvyööÌ soud se v hranicìch pr vnìch ot zek formulovan ch dovol - nìm zab val spr vnostì pr vnìho posouzenì vïci odvolacìm soudem co do nedostatku ûalobcovy aktivnì vïcnè legitimace ve sporu, a protoûe skutkov stav vïci, jak byl zjiötïn soudy niûöìch stupú, nebyl dovol nìm zpochybnïn, NejvyööÌ soud z nïj p i dalöìch vah ch vych zel. Pro pr vnì posouzenì vïci jsou rozhodnè skutkovè z vïry, podle kter ch: 1. UsnesenÌm ze dne 23. kvïtna 1997 OkresnÌ soud v KolÌnÏ na Ìdil podle vykonatelnèho rozsudku tèhoû soudu ze dne 10. Ëervna 1996 k vymoûenì pohled vky opr vnïnèho (ûalovanèho) ve v öi KË s p ÌsluöenstvÌm v kon rozhodnutì p ik - z nìm pohled vky povinnèho ( padce) na n jemnèm za S. Z., s. r. o. UsnesenÌ nabylo pr vnì moci 18. Ëervna UsnesenÌm ze dne 10. Ëervence 1997 prohl sil konkurz na majetek povinnèho ( padce) a spr vcem konkurznì podstaty padce ustavil P. R.; Ëinky prohl öenì konkurzu nastaly tèhoû dne. 3. S. Z., s. r. o., (dluûnìk povinnèho) dne 3. z Ì 1997 uhradila na z - kladï na ÌzenÈho v konu rozhodnutì ûalovanèmu (opr vnïnèmu) Ë stku KË. Podle ß 312 OSR v kon rozhodnutì p ik z nìm jinè penïûitè pohled vky neû pohled vky z Ëtu penïûnìho stavu se provede z kazem v platy pohled vky povinnèmu (odst. 1). Takto se postupuje i v p ÌpadÏ, ûe pohled vka povinnèho se stane splatnou teprve v budoucnu, jakoû i v p ÌpadÏ, ûe povinnèmu budou dìlëì pohled vky z tèhoû pr vnìho d vodu v budoucnu postupnï vznikat (odst. 2). V kon rozhodnutì postihuje pohled vku povinnèho jen do v öe pohled vky opr vnïnèho, pro kterou byl na Ìzen, a jejìho p ÌsluöenstvÌ (odst. 3). UstanovenÌ ß 313 OSR pak urëuje, ûe v na ÌzenÌ v konu rozhodnutì zak ûe soud povinnèmu, aby se svou pohled vkou jakkoli nakl dal. DluûnÌkovi povinnèho zak ûe soud, aby po tom, kdy mu bylo doruëeno na ÌzenÌ v konu rozhodnutì, povinnèmu jeho pohled vku vyplatil (odst. 1). Na ÌzenÌ v konu rozhodnutì doruëì soud opr vnïnèmu, povinnèmu a dluûnìkovi povinnèho; dluûnìkovi povinnèho je doruëì do vlastnìch rukou (odst. 2). Povinn ztr cì pr vo na vyplacenì pohled vky dnem, kdy bylo dluûnìkovi povinnèho doruëeno na ÌzenÌ v konu rozhodnutì (odst. 3). Z ß 314 OSR se pak pod v, ûe jakmile nabude na ÌzenÌ v konu rozhodnutì pr vnì moci, vyrozumì o tom soud dluûnìka povinnèho. DluûnÌk povinnèho vyplatì pohled vku, jestliûe je jiû splatn, opr vnïnèmu; nenì-li pohled vka povinnèho dosud splatn, vyplatì ji opr vnïnèmu, jakmile se stane splatnou (odst. 1). V platou opr vnïnèmu se zprostì dluûnìk povinnèho svè povinnosti v Ëi povinnèmu (odst. 2). S p ihlèdnutìm k dobï prohl öenì konkurzu na majetek padce a dobï, kdy ûalobce obdrûel vym hanou Ë stku od S. Z., s. r. o., je pro dalöì vahy NejvyööÌho soudu rozhodn p edevöìm v klad z kona o konkurzu a vyrovn nì, ve znïnì z kona Ë. 94/1996 Sb. Podle ß 14 odst. 1 pìsm. e) KV m prohl öenì konkurzu i ten Ëinek, ûe ode dne prohl öenì konkurzu nelze provèst v kon rozhodnutì (exekuci) postihujìcì majetek pat ÌcÌ do podstaty a k tomuto majetku nelze ani nab t pr vo na oddïlenè uspokojenì (ß 28). Paragraf 312 odst. 1 OSR sice stanovì, ûe v kon rozhodnutì p ik z nìm jinè penïûitè pohled vky neû pohled vky z Ëtu penïûnìho stavu se provede z kazem v platy pohled vky povinnèmu, nicmènï provedenì v konu rozhodnutì je ukonëeno teprve v platou pohled vky opr vnïnèmu namìsto povinnèmu (ß 314 OSR). Podle ß 451 ObcZ kdo se na kor jinèho bezd vodnï obohatì, musì obohacenì vydat (odst. 1). Bezd vodn m obohacenìm je majetkov prospïch zìskan plnïnìm bez pr vnìho d vodu, plnïnìm z neplatnèho pr vnìho konu nebo plnïnìm z pr vnìho d vodu, kter odpadl, jakoû i majetkov prospïch zìskan z nepoctiv ch zdroj (odst. 2). NejvyööÌ soud jiû ve stanovisku svèho obëanskopr vnìho a obchodnìho kolegia ze dne 17. Ëervna 1998, uve- ejnïnèm pod ËÌslem 52/1998 SbÌrky soudnìch rozhodnutì a stanovisek, vysvïtlil, ûe z ß 14 odst. 1 pìsm. e) KV plyne poûadavek, aby se (exekuënì) soud (a osoby, kterè ve vykon vacìm ÌzenÌ poskytujì soudu nezbytnou souëinnost) po prohl öenì konkurzu na majetek povinnèho (po dobu trv - nì konkurzu) zdrûel vöech kon, jimiû m b t v kon rozhodnutì bezprost ednï realizov n, vëetnï toho, ûe p i v konu rozhodnutì p ik z nìm jin ch penïûit ch pohled vek nesmì po prohl öenì konkurzu na majetek povinnèho (obdobnï jako tomu je p i v konu rozhodnutì p ik z nìm pohled vky z Ëtu u banky) d t dluûnìku povinnèho pokyn k vyplacenì pohled vky povinnèho opr vnïnèmu ñ tedy (ve shodï s ß 314 odst. 1 OSR) vyrozumït dluûnìka povinnèho o tom, ûe usnesenì o na ÌzenÌ v konu nabylo pr vnì moci. TamtÈû takè uvedl, ûe z kaz provèst v kon rozhodnutì postihujìcì majetek pat ÌcÌ do podstaty smï uje nejen proti soudu samotnèmu, n brû i proti tïm osob m, kterè jsou na z kladï usnesenì o na ÌzenÌ v konu rozhodnutì exekuci povinny provèst (zde dluûnìk povinnèho) a ûe moûn nesoulad mezi pokyny (p Ìkazy, z kazy), kterè tïmto osob m plynou z rozhodnutì soudu p i exekuci na majetek padce, a Ëinky, jeû nastaly prohl öenìm konkurzu, musì b t vûdy eöen ve prospïch konkurznì podstaty. Jinak eëeno, byl-li konkurz na majetek povinnèho prohl öen 10. Ëervence 1997, pak dluûnìk povinnèho jiû dne 3. z Ì 1997 nebyl povinen ani opr vnïn vyplatit pohled vku povinnèho opr vnïnèmu. Jestliûe k hradï p esto doölo, plnil dluûnìk povinnèho opr vnïnèmu bez pr vnìho d vodu (ß 451 odst. 2 24

25 ObcZ). Potud se vyslovenè z vïry shodujì se z vïry soud niûöìch stupú. Zb v se vyj d it k tomu, zda odvolacì soud z tïchto v chodisek odvodil spr vnè z vïry v ot zce aktivnì vïcnè legitimace ûalobce. UstanovenÌ ß 27 odst. 4 vïty prvnì Ë sti vïty p ed st ednìkem KV urëuje, ûe penïûitè pohled vky, kterè m padce za sv mi dluûnìky nebo osobami, kterè zajiöùujì tuto pohled vku, je spr vce povinen uplatnit a vym hat ve prospïch podstaty. Povinnost S. Z., s. r. o., plnit z vazek, jejû mïla v Ëi padci, ûalovanèmu, zaloûil v kon rozhodnutì veden ûalovan m (opr vnïn m) v Ëi padci (povinnèmu). Jestliûe prohl - öenì konkurzu na majetek povinnèho br nilo provedenì (dokonëenì) v konu rozhodnutì, pak od toho dne (od 10. Ëervence 1997) odpadla i povinnost S. Z., s. r. o., plnit ûalovanèmu. Uhradila-li p esto po dni prohl öenì konkurzu dotëenou Ë stku ûalovanèmu, pak jiû plnila bez pr vnìho d vodu (pokraëovat ve v konu rozhodnutì nebylo moûnè a jinèho d vodu zde nebylo). PlnÏnÌ ûalovanèmu proto ke dni 3. z Ì 1997 jiû nemohlo vyvolat Ëinky uvedenè v ß 314 odst. 2 OSR a povinn m pr vo vym hat dluh v dotëenèm rozsahu nad le na svèm dluûnìku. Odtud mimo jinè plyne, ûe spr vnost napadenèho rozhodnutì nelze zpochybnit tvrzenìm dovolatele, ûe nem ûe donutit S. Z., s. r. o., aby z vazek v Ëi padci, kter neopr vnïnï vyplatila ûalovanèmu, vymohla od ûalovanèho zpït. PodstatnÈ je, ûe dovolatel ñ jak uv dì i odvolacì soud ñ mïl pr vo dom hat se zaplacenì uvedenè Ë stky p Ìmo proti S. Z., s. r. o. (bez z etele k tomu, zda jde o spoleënost solventnì a zda je tedy pohled vka dobytn ). OdhlÈdnuto od situace ovlivnïnè v konem rozhodnutì a konkurzem obecnï platì, ûe dluh zanikne splnïnìm (srov. ß 559 odst. 1 ObcZ), jen plnì-li dluûnìk vï iteli, p ÌpadnÏ osobï opr vnïnè p ijmout plnïnì namìsto vï itele (srov. ß 562 ObcZ). Plnil-li dluûnìk penïûit dluh nïkomu jinèmu neû svèmu vï iteli, pak osoba, jìû takto plnil, zìskala bezd vodnè obohacenì (plnïnìm bez pr vnìho d vodu) na kor dluûnìka a nikoli na kor jeho vï itele. PomÏry dluûnìkova vï itele se tìmto plnïnìm nikterak nezmïnily, jelikoû jeho pohled vka v Ëi dluûnìku trv v nezmïnïnèm rozsahu (dluh nebyl vëas a dnï splnïn ñ srov. ß 559 odst. 2 ObchZ). éalovan se proto tìm, ûe p ijal penïûitè plnïnì od S. Z., s. r. o., potè, co byl prohl öen konkurz na majetek povinnèho (tedy v dobï, kdy tato spoleënost jako dluûnìk padce jiû nebyla opr vnïna uhradit sv j z vazek v Ëi povinnèmu jinak neû do konkurznì podstaty povinnèho), bezd vodnï obohatil na kor S. Z., s. r. o., a nikoli na kor padce. AktivnÏ vïcnï legitimov n k vymoûenì takto zìskanèho bezd vodnèho obohacenì od ûalovanèho je proto ten, kdo plnil, a nikoli dovolatel. Ten je oproti tomu osobou aktivnï vïcnï legitimovanou k uplatnïnì pohled vky na n jemnèm (jeû plnïnìm v Ëi ûalovanèmu ñ opr vnïnèmu nezanikla) proti S. Z., s. r. o. (srov. ß 27 odst. 4 prvnì Ë st vïty p ed st ednìkem KV). Lze tudìû uzav Ìt, ûe pr vnì posouzenì vïci odvolacìm soudem se dovolateli prost ednictvìm uplatnïnèho dovolacìho d vodu zpochybnit nepoda ilo. RozhodnutÌ NejvyööÌho soudu»eskè republiky ZAUJALO N S SvÏt spïje k jednotn m ËetnÌm standard m Studie ÑGAAP Convergence 2002ì, kterou zpracovalo öest nejvïtöìch svïtov ch ËetnÌch spoleënostì, ukazuje, nakolik jednotlivè zemï pokroëily na cestï k p ijetì mezin rodnìch ËetnÌch standard IFRS. P es 90 % sledovan ch zemì jiû IFRS (International Financial Reporting Standards) p ijalo, hodl je p ijmout nebo k nim konvergovat. Vypl v to ze studie, kterou zpracovalo öest nejvïtöìch svïtov ch ËetnÌch firem ñ KPMG, BDO, Deloitte Touche Tohmatsu, Ernst and Young, Grant Thornton a PricewaterhouseCoopers). Pr zkum probïhl v 59 zemìch vëetnï»r. VÏtöina sledovan ch zemì (72 %), kter deklarovala sv j z mïr konvergovat k IFRS, m vypracovan postup konvergence. V adï p Ìpad se vöak zpoë tku bude p ijetì IFRS poûadovat pouze u kotovan ch spoleënostì. Jinde existujì programy smï ujìcì k odstranïnì st vajìcìch rozdìl mezi IFRS a n rodnìmi ËetnÌmi standardy. NÏkterÈ zemï realizujì kombinaci tïchto dvou strategiì. ÑV»eskÈ republice doch zì v poslednìch letech k postupnèmu sbliûov nì n rodnìch ËetnÌch standard a IAS,ì Ìk Jan MartÌnek z KPMG»esk republika. ÑForm lnì postup konvergence vöak prozatìm vypracov n nebyl.ì Sloûitost nïkter ch standard vnìm jako p ek ûku pro konvergenci vìce neû polovina sledovan ch zemì. Jde zejmèna o finanënì n stroje a dalöì n - stroje zachycujìcì re lnè ocenïnì v ËetnictvÌ (fair value accounting). NavÌc v tèmï polovinï zemì existuje urëitè napïtì mezi IFRS orientovan mi na pot eby kapit lov ch trh a n rodnìmi ËetnÌmi reûimy, pro nïû je urëujìcì da- ÚovÈ hledisko. Proto mnohè zemï omezujì implementaci IFRS jen na kotovanè spoleënosti. D sledkem je systèm dvojìch standard, kdy nekotovanè podniky p ipravujì svè ËetnÌ z - vïrky podle n rodnìch ËetnÌch standard. Za z vaûnou p ek ûku povaûujì nïkterè zemï problèmy s p ekladem IFRS do n rodnìch jazyk. P eklad mezin rodnìch standard je k dispozici v 70 % sledovan ch zemì. NÏkte Ì respondenti uv dïli, ûe p eklad do n - rodnìho jazyka nenì nutn, protoûe angliëtina je u nich obchodnìm jazykem. Asi t etina zemì, kde IFRS v n rodnìm jazyce existujì, si stïûovala, ûe p eklad nebyl k dispozici dostateënï rychle. KlÌËov je takè znalost IFRS v jednotliv ch zemìch. Proto je d leûitè vïnovat vïtöì pozornost vzdïl v nì profesion lnìch ËetnÌch. PotÏöitelnÈ je, ûe IFRS jsou souë stì vysokoökolskè v uky v 80 % sledovan ch zemì. VÌce neû t etina zemì se vöak ob v, ûe rozsah v uky nenì dostateën. V 39 % zemì profesnì organizace neposkytujì û dnè ökolenì o IFRS v n rodnìm jazyce, a proto mezin rodnì standardy dostateënï neznajì ani zpracovatelè ËetnÌch z vïrek nebo audito i. P es vöechny zmìnïnè problèmy vöak studie prok zala znaën pokrok. Vize jednoho svïtovèho ËetnÌho Ñjazykaì se tak zaëìn naplúovat. 25

26 ProË jednotnè mezin rodnì ËetnÌ standardy Investo i p i rozhodov nì o alokaci svèho kapit lu st le vìce vyuûìvajì p ÌleûitostÌ v nejr znïjöìch Ë stech svïta. Tato globalizace kapit lov ch trh vedla k poûadavku obecnï platnèho svïtovèho ËetnÌho r mce, neboù rozdìlnè n rodnì ËetnÌ standardy ztïûujì a prodraûujì investor m srovn v nì jednotliv ch p ÌleûitostÌ a p ijìm nì kvalifikovan ch rozhodnutì. KromÏ toho rozdìly v n rodnìch ËetnÌch standardech znamenajì dodateënè n klady pro podniky, kterè musì p ipravovat finanënì informace o sobï podle Ëetn ch ËetnÌch standard, chtïjì-li zìskat kapit l na r zn ch trzìch. Proto Mezin rodnì v bor pro ËetnÌ standardy (International Accounting Standards Board - IASB) dostal v dubnu 2001 od hlavnìch ËastnÌk svïtov ch kapit lov ch trh mand t vypracovat jednotnè ËetnÌ standardy ñ International Financial Reporting Standards (IFRS). Od roku 2005 budou vöechny kotovanè podniky v zemìch EU p ipravovat svè konsolidovanè ËetnÌ z vïrky v souladu s IFRS. Z roveú se poûaduje od kotovan ch podnik sìdlìcìch v tïch zemìch st ednì a v chodnì Evropy, kterè poëìtajì s ËlenstvÌm v EU, aby se p ipravily na p ijetì IFRS. TakÈ v USA koncem roku 2002 tamnì Financial Accounting Standards Board (FASB) tïsnïji propojil svè aktivity s IASB. IAS a»esk republika»eskè ËetnÌ p edpisy nejsou nijak dramaticky odliönè od standard IAS. P ibliûov nì k IAS se dïje postupnï jiû nïkolik let, nicmènï z sadnìm zp sobem k nïmu p ispïla poslednì novela z kona o ËetnictvÌ Ë. 353/2001 Sb. a n vazn vyhl öka o podvojnèm ËetnictvÌ Ë. 500/2002 Sb. z 1. ledna 2003, kter z Ë sti nahrazuje dosavadnì opat- enì Ministerstva financì Ë. 281/89759/ 2001 Sb. k z konu o ËetnictvÌ. ËetnÌ z vïrky za obdobì zapoëat po 1. lednu 2003 se tedy jiû v mnohèm budou liöit od sv ch Ñp edch dkyúì. ÑP etrv vajì ale nïkterè rozdìly, jejichû eliminace bude mìt po skuteënèm zavedenì IAS v znamn dopad,ì Ìk Jan MartÌnek z KPMG»esk republika. ÑPovinnost Ëtovat dle IAS se vöak dotkne jen firem kotovan ch na burze. Pro ostatnì p jde o moûnost, kterou mohou - a podle mèho n zoru by mïli - vyuûìt, pokud chtïjì dok zat svoji d vïryhodnost obchodnìm partner m a investor m z vyspïlèho svïta.ì Jan MartÌnek d le vysvïtluje hlavnì dosud p etrv vajìcì rozdìly mezi Ëesk m ËetnictvÌm a IFRS: ËetnictvÌ versus danï.»r m sice z kon o ËetnictvÌ, kter hovo Ì o vïrnèm a poctivèm obrazu p edmïtu ËetnictvÌ, ale zcela podle tohoto principu jsou vesmïs sestaveny pouze ËetnÌ z vïrky nejvïtöìch spoleënostì, nap Ìklad kotovan ch na burze. RozhodnÏ nejde o to, ûe by ostatnì podv dïli, ale v ËetnictvÌ st le Ëasto p evl d daúov pohled na vïc. Podle v sledk pr zkumu pr vï respondenti z»r jako jeden z problèm p i p ijìm nì IAS oznaëili vysokè ovlivnïnì ËetnictvÌ daúovou problematikou. Praktick p Ìklad m ûe b t spoleënost, kter prov dì rozs hlè opravy na majetku. Da- Úov pohled tìhne k tomu, aby se n - klady ËasovÏ rozliöily, zatìmco podle podstaty vïci by se vöe mïlo d t do n klad p Ìmo. Leasing. DalöÌm velk m rozdìlem mezi Ëesk mi standardy a IAS je Ëtov nì o leasingu. Ëtov nì finanënìho leasingu podle Ëesk ch standard je tèmï shodnè s p Ìstupem IAS k leasingu operativnìmu. U n s tak doch zì nap Ìklad k tomu, ûe spoleënost, kter vyr bì na stoprocentnï leasovan ch strojìch, m v rozvaze v poloûce Ñstrojeì nulu. V rozvaze sestavenè dle IAS by hodnota stroj bez leasingovèho nav öenì zapoëìt na byla. Tento rozdìl se nejvìce projevì ve vyk zanè hodnotï majetku, kter m ûe b t nap Ìklad indik torem sìly spoleënosti. Diskontov nì odloûenè danï. P edpisy IAS v slovnï zakazujì diskontov nì odloûen ch z vazk a pohled vek. U n s nenì tento z kaz striktnï definov n a existuje proto teoretick moûnost, ûe by nïkter firma mohla pomocì tohoto kroku ovlivnit sv j hospod sk v sledek. Konsolidace propojen ch subjekt. P edpisy IAS mnohem striktnïji definujì, kdy je nutnè do v sledku spoleënosti zahrnout v sledky dalöìch subjekt. Podle IAS se konsolidujì vöechny firmy, u nichû lze indikovat kontrolu, tedy pouze to, ûe je subjekt spoleënostì ovl d n. Firmy, kterè by nap Ìklad chtïly ze sv ch v sledk /bilancì vyvèst urëitè poloûky p evodem na jinè spoleënosti, tak majì v znamnï ztìûenou situaci. V»R se definice konsolidaënìho celku v znamnï p iblìûila pojetì dle IAS. St le vöak existujì urëitè v jimky z povinnosti konsolidovat, kterè mohou b t v negativnìm slova smyslu vyuûity. Diskontov nì rezerv a opravn ch poloûek. Rezervy a opravnè poloûky by mïly b t v ËetnictvÌ vedeny tak, aby jejich hodnota odr ûela skuteënou hodnotu penïz. Proto IAS znajì jejich diskontov nì v Ëase. Naopak ËeskÈ p edpisy tento pojem prozatìm neznajì. Pokud jsou rezervy tvo eny na delöì ËasovÈ obdobì, m ûe mìt ignorov nì tohoto logickèho poûadavku v znamn dopad na v sledky firmy. Nehmotn aktiva, n klady na v zkum a v voj. IAS pomïrnï jasnï vymezujì, kter majetek lze povaûovat za nehmotnè aktivum. Tato pravidla u n s chybì, a proto jsou moûnosti firem zahrnout urëit aktiva do nehmotnèho majetku, öiröì. TÌm m ûe doch zet k nafukov nì aktiv. Stejn princip platì i pro kapitalizaci n klad na v zkum a v voj. IAS pomïrnï p esnï vymezujì, kdy to je moûnè provèst, u n s je pole mnohem öiröì, protoûe p esn definice chybì. Earning per share (v nos na akcii). V Ëesk ch standardech chybì povinnost vykazovat v ËetnÌch z vïrk ch tento daj. Vzhledem ke stavu ËeskÈho kapit lovèho trhu vöak nejde o v znamn nedostatek. (KPMG, ) 26

27 Nevyû danè y Je povoleno posìl nì reklamnìch v internetu? Tato Ëinnost je obecnï zn ma jako tzv. spamming. Je moûnè ji p irovnat k rozesìl nì reklamnì poöty nebo vhazov nì let k do schr nek. RozdÌl je vöak ten, ûe v p ÌpadÏ spammingu je vïtöina (byù t eba zanedbateln ch) n - klad na tuto Ëinnost p enesena na p Ìjemce takovè ovè zpr vy. Spamming nenì zatìm v naöem pr vnìm du nijak upraven, tedy ani zak z n nebo jinak omezen. Z toho plyne, ûe je povolen. Je ale moûnè, ûe nïkterè formy spammingu mohou poruöovat jin ( eknïme obecn ) pr vnì ustanovenì, upravujìcì nap Ìklad odpovïdnost za ökodu (nap Ìklad pokud spammem zahltìme poötovnì servery p Ìjemce a tak mu zp sobìme ökodu), ochranu osobnìch daj (za velmi specifick ch podmìnek p i neopr vnïnèm uûìv nì daj z nïjakè datab ze), nekalou soutïû (podle obsahu rozesìlan ch zpr v) atp. P jde ale spìöe o naprostè v jimky. Na druhou stranu je t eba pouk zat na to, ûe takovè jedn nì je rozhodnï obtïûujìcì, a tedy nenì p Ìliö etickè a m ûe odporovat dobr m mrav m v hospod skè soutïûi. NemluvÏ o tom, ûe se m ûete dostat na tzv. ËernÈ listiny, kde jsou uv dïny informace o zn - m ch spammerech, coû vaöi povïst nezlepöì. ( prosinec 2002) Management se dopouötì nejvïtöìch podvod Z mezin rodnìho v zkumu Ernst & Young ÑFraud - unmanaged riskì, kter spoleënost prov dì kaûdè dva roky, vypl v, ûe firmy po celèm svïtï zaznamen vajì st le vìce podvod. Podle anal zy se tïch nejvïtöìch podvod dopouötïjì vedoucì pracovnìci dan ch firem. V zkum byl proveden, jiû po osmè, mezi 400 v konn mi editeli z nejr znïjöìch spoleënostì od nadn - rodnìch korporacì aû po malè a st ednì podniky ve vìce neû 30 zemìch svïta. ÑPodvod - ne ÌzenÈ rizikoì V sledky celosvïtovèho pr zkumu Ernst & Young ÑFraud - unmanaged riskì (ÑPodvod - ne ÌzenÈ rizikoì) dokazujì, ûe bez ohledu na pokusy zlepöit corporate governance ( ÌzenÌ uvnit podniku) v souvislosti s ned vn mi finanënìmi skand ly, doölo ve vìce neû polovinï dot zan ch spoleënostì (55 %) bïhem poslednìch dvou let k v ûn m podvod m. VÌce neû t etina vöech podvod (37 %) byla zaznamen na v EvropÏ. PodvodnÌci na v platnì listinï Podle pr zkumu Ernst & Young se nej- ËastÏji podvod dopouötì vedenì spoleënosti, kterè m na svïdomì aû 55 % podvod, zatìmco podìl zamïstnanc na poëtu podvod je 30 %. Znamen to tedy, ûe 85 % osob, kterè se dopustily podvodu, bylo na v platnì listinï spoleënosti. ZajÌmavostÌ je jistï fakt, ûe 85 % manaûer, kte Ì se dopustili podvodu, bylo ve svè funkci mènï neû rok. V letech , kdy byl proveden p edeöl v zkum, bylo z celkovèho poëtu osob, kterè se dopustily podvodu, 82 % zamïstnanc firem, ale pouze 1/3 z nich byli z stupci managementu. Z v zkumu Ernst & Young vypl v, ûe 6 % firem zaznamenalo v roce 2002 p es 50 podvod, 9 % respondent hovo ilo o 11 aû 50 podvodech a 32 % dot zan ch zaznamenalo mènï neû 10 podvod. Ve 30 % p Ìpad ölo o zpronevïry Ë stek nad dolar a ve 13 % p Ìpad dokonce nad 1 milion dolar. NejvÏtöÌ obavy ze zpronevïry ÑP ÌpadnÌ podvodnìci majì dìky internetu vïtöì p Ìstupnost k informacìm, a tedy i vïtöì moûnost jeho prost ednictvìm firmy poökodit. NedostateËn legislativa, kontrolnì procesy a zajiöùov nì d kaz ËinÌ elektronickè podvody snazöìmi. P ekvapivï bylo ale pouûito elektronick ch d kaz pouze v 5 % vyöet ov nì podvod,ì ekl Per Sundbye, vedoucì oddïlenì forenznìch sluûeb Ernst & Young.Podle v zkumu Ernst & Young se spoleënosti nejvìce ob vajì zpronevïry (63 %). Okolo poloviny dot zan ch se ob v poëìtaëovèho zloëinu (51 %) a korupce (50 %) a t etina z nich organizovanèho zloëinu (35 %). Obrana? InternÌ kontroly! Na ot zku, jak m zp sobem lze podvod m p edejìt, byly nejëastïji respondenty uv dïny, stejnï jako v p edeöl ch letech, internì kontroly. Management spoleënostì nad le uv dì internì audit, jako dalöì uûiteën zp sob prevence a odhalenì podvodu. ExternÌ audit je vnìm n jako preventivnì faktor, nicmènï ve vïtöinï p Ìpad podvod neodhalì. Vytvo en kodex dozoru a ÌzenÌ Zd se, ûe spoleënosti povaûujì riziko podvod za v ûnïjöì neû d Ìve. Dokladem toho je fakt, ûe 58 % spoleënostì m nynì vytvo en kodex dozoru a 68 % firem kodex ÌzenÌ. V porovn nì s poslednìmi dvïma roky je to n r st o 33 %. SpoleËnosti se z roveú vìce vïnujì ökolenì sv ch zamïstnanc na pouûitì tïchto z sad v praxi. P es 60 % spoleënostì provedlo trènink zamïstnanc a vìce neû polovina ökolenì probïhla minul rok. Je to v razn zmïna oproti v sledku p edchozìho pr zkumu, kdy ökolenì provedlo pouze 30 % zamïstnanc. ÑJe dob e, ûe spoleënosti majì stanoveny kodexy ÌzenÌ, ovöem ot zkou z st v, zda proces ve skuteënosti funguje. TÈmÏ v jednè ze sedmi spoleënostì po celèm svïtï doch zì roënï k podvod m v hodnotï minim lnï 1 milionu dolar. Jedn se tedy o problèm, kter m ûe mìt pro kter koli podnik fat lnì n sledky,ì dodal Per Sundbye. ZlepöenÌ vym h nì ökod Pr zkum Ernst & Young d le ukazuje, ûe doch zì ke zlepöenì v oblasti vym h nì ökod. VÌce neû polovina spoleënostì (51 %), u nichû ke zpronevï- e doölo, tvrdì, ûe byly za svè ztr ty odökodnïny. Tento fakt p edstavuje v znamn pokrok oproti roku 2000, kdy n hradu ökody zìskalo jen 29 % spoleënostì. Richard Singer, Milan K Ìû (Marketing Magazine, ) 27

28 RECENZE CestovnÌ kancel e a danï Jan Rambousek Jedn se o prvnì kniûnì publikaci, kter komplexnï eöì problematiku danì v cestovnìch kancel Ìch. Dot k se problematiky ËetnictvÌ, eöì problematiku cestovnìch n hrad, mezin rodnì p epravy a v neposlednì adï i problematiku danï z p idanè hodnoty v tèto oblasti. DaÚ z p idanè hodnoty je v tèto oblasti velmi specifick, a proto p in öì v oblasti cestovnìho ruchu mnoh skalì. Vzhledem k tomu, ûe autor je daúov poradce, tedy osoba h jìcì z jmy klienta, jsou v tèto knize ve sporn ch p Ìpadech p edkl d ny Ëasto dvï varianty k eöenì problèmu. Jedna podle z konnèho znïnì, peëlivï zd vodnïn, ovöem Ëasto vyvol vajìcì nelibost spr vc danï, a potom bezkonfliktnì zaûitè eöenì, kterè ovöem Ëasto nelze od vodnit. Publikace je urëena pro vöechny, kter ch se dot k problematika cestovnìch kancel Ì, cestovnìch agentur, mezin rodnì p epravy osob a aktivit s tìm spojen ch. Ke svè pr ci ji vyuûijì tedy jak ËetnÌ, tak audito i a daúovì poradci. Publikace je vhodn i pro hotely a agentury, kterè organizujì pro svè klienty r znè pobytovè aktivity. 112 stran, broû., 229 KË, vydalo ASPI Publishing s.r.o., U N kladovèho n draûì 6, Praha 3, , tel.: , fax: , obchod@aspi.cz, INZERCE ZmÏny ËtovÈ osnovy od roku 2003! Nová vyhláška è. 500/2002 Sb. 1) vnesla do podvojného úèetnictví podnikatelù od ledna 2003 nìkolik novinek, které mohou úèetním jednotkám život zpøíjemnit i znepøíjemnit. Jde o to, že vyhláška obsahuje nyní pouze tzv. smìrnou úètovou osnovu bez syntetických úètù, takže syntetické úèty si každá úèetní jednotka stanoví sama ve svém úètovém rozvrhu to mùže být pøíjemné nebo tvoøiví úèetní mohou pøizpùsobit úèty (názvy, oznaèení) svým potøebám. Pøitom by ale mìli respektovat jistá omezení: musí se pohybovat v rámci smìrné úètové osnovy, musí reagovat na metodické zmìny ve vyhlášce a v neposlední øadì musí být dostateènì prozíraví a sestavit svùj úètový rozvrh tak, aby byli schopni zpracovat rozvahu a výsledovku, jejichž struktura, názvy a pojetí se vyhláškou rovnìž zmìnily. Souhrnnì platí, že rok 2003 je z hlediska právní regulace úèetnictví obdobím pøechodu od dosavadního podrobného pojetí regulace - na všechno jsou závazná pravidla, k volnìjšímu pojetí, kdy regulovány jsou jen zásadní vìci a zbytek si úèetní jednotka upravuje podle svého uvážení. Úèetní se tak ocitá v nové roli spolutvùrce úèetního systému, což je samozøejmì nároènìjší i když svobodnìjší. Rozsah zmìn, které by se mìly promítnout do úètové osnovy (rozvrhu) není nijak dramatický, nicménì reagovat by bylo vhodné. Došlo zejména k tìmto zmìnám: - vznik nové položky rozvahy goodwill ( 6 odst. 3 písm, d) vyhlášky), - zmìna zpùsobu zúètování rezerv a opravných položek ( 55a 57 vyhlášky), - zmìnìný zpùsob vykazování jednotlivých položek v rozvaze a výsledovce, - rozdíly v názvech jednotlivých položek rozvahy a výsledovky. Vodítkem pro zpracování úètového rozvrhu pro rok 2003 mùže být publikace, kterou vydalo nakladatelství Sagit jako mimoøádné èíslo edice ÚZ s názvem Vzorová úètová osnova, rozvaha a výsledovka V této útlé ale obsažné publikaci jsou jednak navrženy nìkteré nové úèty, je zde doporuèené pøejmenování nebo vypuštìní nìkterých úètù; ke všem tìmto zásahùm do dosavadního stavu jsou uvedeny dùvody a souvislosti, což by ètenáøe mìlo navést k tomu, aby se rozhodl, zda pro nìho je akceptování zmìn nutné nebo není. Vzorová úètová osnova je doplnìna o vazbu na øádky rozvahy a výsledovky; rozvaha a výsledovka, uvedená v publikaci v plném i zjednodušeném rozsahu, je naopak provázaná na jednotlivé doporuèené úèty. V publikaci je tak pøedložena uživatelùm provázaná soustava, pøi jejímž respektování by nemìla být úèetní závìrka v nových podmínkách závažnìjším problémem. Publikaci zpracovali (po konzultacích s MF) autoøi úèetního a daòového prùvodce Delfín, který ke všem novým i staronovým úètùm obsahuje na CD podrobné komentáøe vèetnì souvztažností, pøíkladù, právních pøedpisù a vzájemných hypertextových vazeb apod. Plný text vzorové úètové osnovy provázané s rozvahou a výsledovkou najdete zdarma na Pokud chcete mít publikaci v tištìné formì, žádejte ji v knihkupectvích anebo si její zaslání objednejte u nakladatelství Sagit. Cena 25 Kè, rozsah 48 stran. 1) Vyhláška è. 500/2002 Sb., kterou se provádìjí nìkterá ustanovení zákona è. 563/1991 Sb., o úèetnictví, ve znìní pozdìjších pøedpisù, pro úèetní jednotky, které jsou podnikateli úètujícími v soustavì podvojného úèetnictví 28

29 KOMER»NÕ PREZENTACE ËetnÌ poradce pro auditory Rada Komory auditor se zab vala na nïkolika zased nìch tìm, jak rozöì- it poskytovan servis Ëlen m komory a vyuûila nabìdky Svazu ËetnÌch na produkt ËetnÌ poradce. Vznikla smlouva, na z kladï kterè vöechny osoby evidovanè v seznamech KA»R majì moûnost za zv hodnïn ch podmìnek zìskat systèm ËetnÌ poradce a vöechny jeho moduly. D le bude vytvo en samostatn modul AUDITOR, plnï kompatibilnì se systèmem ËetnÌ poradce, ale pracujìcì takè samostatnï, v nïmû budou zahrnuty nejen pr vnì normy, smïrnice, stanoviska, v klady a n zory t kajìcì se regulace auditorskè profese, ale takè informace, kterè budete povaûovat za pot ebnè. Kaûd osoba zapsan v seznamu auditor m n rok modul AUDITOR poprvè zìskat zdarma. Vyz v me v s proto, pomozte n m modul AUDITOR, resp. obsahovou koncepci vytvo it. V tomto okamûiku je tvo en auditorsk mi smïrnicemi komory a audito i vlastnìcì systèm ËetnÌ poradce jiû k na vyû d nì zìskajì p Ìstupov pr va, modul se jim propojì s ËetnÌm poradcem. NevlastnÌci systèm ËetnÌ poradce mohou zìskat modul AUDITOR zdarma. ËetnÌ poradce se p edstavuje Od roku 1994 je vytv en rozs hl poradensk sw systèm zaloûen na fulltext-hypertextovè technologii se speci lnï vyvinut m ovl daëem a prohlìûeëem. Obsah systèmu garantuje Svaz ËetnÌch s tìm, ûe se na jeho tvorbï podìlì cel ada renomovan ch autor z okruhu auditor, daúov ch poradc, ËetnÌch a pr vnìch expert. SystÈm programuje firma MP-Soft s.r.o. ËetnÌ poradce obecnï zahrnuje pr vnì normy vöech rovnì a dalöì z - vaznè p edpisy a pravidla, d le stanoviska, metodickè v klady, manu ly zamï enè na urëit tèmata, p Ìklady z praxe, odpovïdi na dotazy, judik ty z oblasti ËetnictvÌ, danì, obchodnìho a obecnèho pr va. Do rodiny ËetnÌho poradce pat Ì nejen ËetnÌ poradce standard, profesion l a speci l (ten je vytv en v interakci s konkrètnìm software na vedenì ËetnictvÌ), ale d le moduly Kapit lov trh, Smlouvy o zamezenì dvojìho zdanïnì, Majetek a cenovè p edpisy, Mezin rodnì ËetnÌ standardy, resp. mezin rodnï uzn van pravidla, ËetnÌ & daúov judikatura a dalöì pr vnì oblasti. R di bychom, aby n ö nejmladöì benjamìnek ñ modul AUDITOR, p ijala nejen tato poradensk rodina, ale takè vy, audito i. Velmi na v s z visì, do jak ch rozmïr, kr sy AUDITOR vyroste, zda bude praktick, Ëeln, spolehliv, p Ìtuln a vöudyp Ìtomn. SystÈm podporuje prost edì: Microsoft Windows vöech typ, sìtï na b zi Windows a Novell. Po rozöì enì br - nou IntraGate lze systèm provozovat v lok lnì intranetovè sìti postavenè na b zi Windows NT, 2000 a vyööìch verzì Windows nebo na b zi Linux. K dispozici je rovnïû on-line internetov verze na adrese www. ucetniporadce.cz, ke kterè majì odbïratelè pravideln ch aktualizacì na mèdiu p Ìstup zdarma. UûivatelÈ internetovè verze jsou zdarma pr bïûnï informov ni zpr vami o legislativnìch novink ch doplúovan ch do systèmu. UûivatelÈ systèmu MS DOS mohou na vyû d nì zìskat ËetnÌho poradce i pro toto prost edì. ËetnÌho poradce lze provozovat na poëìtaëìch od star ch typ 486 s pracovnì frekvencì v du desìtek MHz aû po nejnovïjöì pentia pracujìcì s frekvencì v du GHz. Pro staröì typy poëìtaë je urëena verze programu 5.8, pro v konnè stroje je v distribuci zcela nov verze 6. Nov verze 6 je optimalizov na pro poëìtaëe s pracovnì frekvencì MHz, operaënì pamïtì 128 MB a pevn m diskem s volnou kapacitou 0,5 GB. N roky na technickè prost edky u staröì verze 5.8 jsou v raznï niûöì. Uûivatel s m se m ûe po instalaci rozhodnout, kterou z uveden ch verzì bude vyuûìvat. Pohodln, jednoduch poradensk systèm, jak m ËetnÌ poradce je, lze aktualizovat podle pot eby p es sìù Internet, lze vyuûìvat pr bïûnï aktualizovanou on-line internetovou verzi (jeli k dispozici systèm na CD, pak je tato sluûba pro auditory zdarma). PravidelnÏ jsou Ëty ikr t do roka prov dïny aktualizace na CD. P Ìstup k obsahu je p es logicky azenè tèmatickè seznamy p edpis a v klad s uvedenìm ËinnostÌ u jednotliv ch poloûek, nebo rejst Ìky t ÌdÏnÈ podle r zn ch kritèriì. KromÏ sekvenënìho p Ìstupu systèm umoûúuje hled - nì jednotliv ch slov, Ë stì slov, slovnìch spojenì, nabìzì pouûìv nì z loûek, psanì pozn mek. PodrobnÏji k obsahu Obsah systèmu ËetnÌ poradce je koncipov n tak, aby poskytoval auditor m, daúov m poradc m, ËetnÌm expert m, ale takè ministerstvu financì a finanënìm ad m vûdy aktu lnì plnè znïnì pot ebnè pr vnì normy. DoplnÏno je z zemì stanovisek, v klad, p Ìklad, moûn ch souvztaûnostì, pokyn, manu l, pr vodc a odpovïdì na dotazy. P vodnì systèm ñ ËetnÌ poradce standard se postupnï rozr stal o oblasti, kterè byly pro praxi pot ebnè. Po ruce tedy je nap Ìklad aktu lnì klasifikace SKP - modul Majetek, ve kterèm jsou ale takè vöechny pr vnì normy souvisejìcì s danou problematikou. Jde o stavebnì p edpisy, oceúovacì p edpisy aj. Pokud pot ebujete informace z prost edì bank, burzovnì pravidla, postupy a p edpisy a jinè informace, jistï je najdete v modulu Kapit lov trh. Smlouvami o zamezenì dvojìho zdanïnì v s provede nejen speci lnì manu l, ale takè ada v klad, p ehled a tabulek, kterè doplúujì veökerè existujìcì smlouvy t kajìcì se zamezenì dvojìho zdanïnì. KomentovanÈ IAS se pr bïûnï doplúujì o praktickè aplikace, p Ìklady, informace o dalöìm v voji, ale takè p eklady smïrnic EvropskÈ unie, koncepënìch r mc mezin rodnï uzn van ch standard, srovn nì ËetnictvÌ v dalöìch zemìch apod. V bor pro metodiku KA»R se bude zab vat tìm, jakè informace za adit do systèmu ËetnÌ poradce. Stanoviska v boru propojen na pr vnì p edpisy jistï budou vìtanou metodickou pom ckou. CenovÈ podmìnky Doölo k dohodï, ûe audito i budou mìt p i prvnìm n kupu systèmu na CD na veökerè produkty 30 % slevu. Jedinou podmìnkou je vyplnit objedn vku öì- enou Komorou auditor»eskè republiky. K tomu zìsk te zdarma p Ìstup k internetovè verzi a zdarma modul AUDITOR. Aktualizace dìla jiû budou placenè podle platnèho cenìku v p ÌsluönÈm roce. Pokud by chtïl auditor ñ fyzick osoba zìskat pouze p Ìstupov pr va 29

30 k internetovè verzi (bez n kupu dìla na CD nosiëìch), pak m moûnost tak uëinit za velmi v hodn ch podmìnek, a to platbu KË/rok, pro auditorskou spoleënost je stanovena cena KË/rok. OpÏt se staëì obr tit na ad KA»R, po hradï ceny za sluûbu budou p idïlena p Ìstupov pr va. Servis pro uûivatele systèmu ËetnÌ poradce S ËetnÌm poradcem zìsk te nejen soustavnï aktu lnì informace z ËetnictvÌ, danì, zdravotnìho, soci lnìho pojiötïnì, obchodnìho pr va, stavebnìch z kon atd., ale takè bezplatn ökolenì, kter v m zajistì vyuûìvat vöechny sluûby, kterè systèm nabìzì. I bez ökolenì vöak je kaûd schopen se systèmem ihned po nainstalov nì pracovat. Budete-li postr dat nïkter zdroj informacì v ËetnÌm poradci a zejmèna v modulu AUDITOR, staëì zaslat na komoru podnït. Auto i dìla se mu budou ihned vïnovat. UûivatelÈ systèmu ËetnÌ poradce mohou takè poëìtat s tìm, ûe bude vïnov na pozornost jejich odborn m dotaz m - stanoviska k nim budou za- azov na v termìnech aktualizacì do systèmu. Z vïr R di bychom, abyste pozitivnï vnìmali naöi snahu p in öet v m co nejvìce pot ebn ch informacì, poskytovat v m pot ebn servis. Douf me, ûe pr vï uëinïn krok je tìm spr vn m smïrem. Doc. Ing. Hana B ezinov, CSc. Svaz ËetnÌch Pozn.:»l nek je komerënì prezentacì ve smyslu smlouvy uzav enè mezi KA»R a S. ZAZNAMENALI JSME UpozorÚujeme, ûe n zory uvedenè v p ÌspÏvcÌch nejsou n zorem Komory auditor»r. NOVELA z kona o finanënì kontrole ve ve ejnè spr vï, kterou schv lil Sen t, m d kladnïji chr nit nez vislost internìch auditor p ed p Ìpadn mi politick mi tlaky p i jejich kontrolnì Ëinnosti. K platnosti z kona jeötï chybì podpis prezidenta republiky V clava Klause. Schv lenì p edlohy p edch zela pomïrnï dlouh diskuse. NÏkte Ì sen to i, kte Ì jsou z roveú starostovè, se totiû ob vajì, ûe ustanovenì z kona umoûúujì dvojì v klad. HrozÌ podle nich nebezpeëì, ûe by vöechny p ÌspÏvkovÈ organizace, jejichû z izovatelem je kraj, mïly zavèst odbor vnit nìho auditu. Nap Ìklad u mate sk ch ökolek v menöìch obcìch by to podle kritik novely vyvolalo ne nosnè finanënì n klady. Ministr financì Bohuslav Sobotka (»SSD) sen tor m ekl, ûe prava neznamen û dnè novè povinnosti ani mimo dnè v daje, jen zp esúuje nïkterè pas ûe z kona. Z - kon o finanënì kontrole platì v»eskè republice od prvnìho ledna letoönìho roku, kdy vöechny org ny ve ejnè spr - vy musely z Ìdit tvar vnit nìho auditora. V jimkou jsou nap Ìklad obce s mènï neû 500 obyvateli. Platn z - kon nez vislost tvaru internìho auditu sice zakotvuje, neobsahuje vöak pr vnì pojistky proti odvol v nì internìch auditor, jak poûadovala Evropsk komise. Jde o to, aby nap Ìklad minist i Ëi prezident NejvyööÌho kontrolnìho adu (NK ) nemohl internìho auditora odvolat jenom proto, ûe nalezl nïjakè nepohodlnè informace. Ministerstva budou jmenovat a odvol vat svè internì auditory po konzultaci s ministrem financì a prezident NK po konzultaci s p edsedou rozpoëtovèho v boru PoslaneckÈ snïmovny. InternÌ auditory kraj jmenuje a odvol v rada kraje na n vrh editele krajskèho adu, totèû m podle novely platit u obcì. Vnit nì kontrolnì systèm m dvï sloûky. ZatÌmco internì auditor kontroluje nakl d nì s majetkem st tu a dodrûov nì pr vnìch p edpis uvnit ad, vnit nì kontrola sleduje nap Ìklad nakl d nì s fondy EvropskÈ unie a m vïtöì z bïr mimo ad. Evropsk komise by podle nïj chtïla jeötï vïtöì nez vislost internìch auditor, to vöak neumoûúuje tuzemsk pr vnì d. (»TK, ) KONTROLOR vytkl n kup kolekcì. D t na radu auditora a vyt hnout z penïûenky sto pades t korun museli zamïstnanci DomovnÌ spr vy (DS) v P Ìbo e. Podle kontrolora totiû DS neopr vnïnï pouûila patn ct set korun z fondu FKSP na v noënì balìëky pro dïti zamïstnanc. DS proöla vnit nì kontrolou stejnï, jako ostatnì p ÌspÏvkovÈ organizace mïsta. V û dnèm protokolu o kontrole pr nenì napsan nïjak zjiötïn vada, audito i mïli jen drobnè p ipomìnky. Jedna z nich byla namì ena i na vedenì DS. ÑZa penìze jsme koupili v noënì p ekvapenì pro deset dïtì naöich zamïstnanc,ì vysvïtlil ekonom DS Ji Ì Pol öek s tìm, ûe JeûÌöek pod stromeëek nadïlil kaûdèmu dìtïti ovoce a kolekci. ÑAuditor n m ale vytkl, ûe jsme penìze na takovou akci pouûìt nemïli. P itom fond je ur- Ëen na drobnè d rky p i jubilejìch, p ÌspÏvky na kulturnì akce a podobnï,ì divil se ekonom. A tak rodië m na Ìdil, aby prost edky vynaloûenè na d rky vr tili. ÑZa dìtï to dïl sto pades t korun,ì vypoëetl Pol öek a odmìtl, ûe by takov zpr va lidi ze spr vy rozezlila. ÑVöichni tu jsou rozumnì. Jsme takov mal rodina,ì uzav el. (T denìk okresu Nov JiËÌn, ) TRIO b val ch öèf a spolumajitel ËeskÈ poboëky auditorskè firmy Ernst & Young se pustilo do vina stvì. Ji Ì Vlach, Pavel StefanoviË a Richard Nov k koupili od Igora Faita velkopavlovickè Vinium. ZmÌnÏnÌ Ñaudito iì Ernst & Young opustili kr tce po krachu IPB. (T den, ) ä F PricewaterhouseCoopers Samuel DiPiazza pomïrnï ost e kritizoval rozhodnutì Deloitte & Touche nevydïlit konzultantskè sluûby ze struktury firmy. Zb vajì ËlenovÈ VelkÈ Ëty ky, kter mi jsou PwC, KPMG a Ernst & Young, toto oddïlenì provedli, aby tak zabr - nili kritice v souvislosti se st etem z - jm. ÑJsem rozhodnutìm Deloitte & Touche p ekvapen. MÏli jsme pocit, ûe trh vysìl celkem jasnè sign ly, uvedl pro FT DiPiazza. Deloitte vöak tvrdì, ûe klient m, kter m poskytuje auditorskè sluûby, nebude poskytovat sluûby poradenskè. Ve ejnè vystoupenì öèfa PwC proti jeho konkurentovi je v branûi nevìdanè, a to zvl ötï v sou- ËasnÈ dobï, kdy je reputace auditorsk ch firem blìzk nule... Profese auditor, ËetnÌch a konzultant utrpïla v poslednìch letech velkou jmu na povïsti. ÑNa rozdìl od 30

31 konkurence jsme se rozhodli, ûe tyto naöe aktivity rozdïlovat nebudeme,ì odpovìd Otto JelÌnek na ot zku, zda budou vyëlenïny konzultantskè sluûby do samostatnè spoleënosti, jak se stalo u ady konkurenënìch firem. Deloitte & Touche hodl oddïlovat aktivity s potenci lnìm st etem z jm na rovni svè klientely. ÑJednotn firma je silnïjöì, ale v souëasnè dobï musìme odliöovat klienty oddïlenì auditu od klient ostatnìch oddïlenì. Konkurence se vzdala nïkter ch ËinnostÌ p Ìliö rychle,ì je p esvïdëen Otto JelÌnek. ÑJelÌnek z ËeskÈho D&T udïlal velmi silnou firmu, myslìm si, ûe je to odbornï i lidsky velice siln manaûer,ì Ìk öèf Raiffeisenbank Kamil Ziegler. D&T nynì proch zì vnit nì restrukturalizacì tak, aby novè uspo d nì lèpe vyhovovalo poûadavk m klient. Firma se bude nap Ìklad jasnïji specializovat a nabìzet mnoûstvì sluûeb souvisejìcìch se vstupem»eskè republiky do EvropskÈ unie. (Euro, ) AMERICK Komise pro cennè papìry (SEC) p ijala dalöì opat enì, kter m chce zv öit d vïru investor v kapit lov trh. Tentokr t se zamï- uje na vynutitelnost klìëov ch ustanovenì z kona Sarbannes-Oxley o auditorsk ch v borech ve firm ch. Kontrolou dodrûov nì tohoto z kona SEC novï povï uje i burzy. AuditorskÈ v bory musì b t podle z kona sloûeny z lidì na firmï nez visl ch a musì mìt svrchovanè pravomoci nad vöìm, co souvisì s ËetnictvÌm, vnit nìm auditem a auditem danè spoleënosti. V bor je jedin m, kdo auditora najìm, dohaduje s nìm v öi odmïny a p ÌpadnÏ ho nahrazuje jin m. Na ÌzenÌ zaëne platit pro firmy s obchodovan mi cenn mi papìry - americkè i zahraniënì - dnem jejich v roënì valnè hromady po 15. lednu p ÌötÌho roku (nejpozdïji od konce Ìjna 2004). Odklad do majì jen malè spoleënosti, stejnï jako priv tnì zahraniënì firmy. TÏch druh ch se takè t k nïkolik v jimek ze striktnìch pravidel. VlastnÌci t eba smïjì schvalovat vybranèho auditora nebo alespoú b t zastoupeni ve v boru. (Ekonom, ) AUDITOÿI akciov ch spoleënostì dostanou ÑVelkÈho bratraì - na jejich praktiky bude moûn dohlìûet st tnì dozorce. ÑSt tnì dohled nad hospod skou kontrolou je v EvropÏ nezbytn,ì uvedl pro Handelsblatt gener lnì editel pro z leûitosti vnit nìho trhu p i EvropskÈ komisi Alexander Schaub. Stejn zdroj mìnì, ûe kromï n rodnìch dozorëìch org n by bylo vhodnè z Ìdit i koordinaënì grèmium na celounijnì rovni. Pop el tak ned vn v rok komisa e Fritse Bolkesteina, kter tvrdil, ûe audito i jsou v EvropÏ jiû kontrolov ni dostateënï. Informace z kulo r hovo Ì o tom, ûe komise uû pracuje na smïrnici, kter by stanovila pravidla hry pro dohled, kvalitu a nez vislost auditor. Origin lnì tato myölenka nenì - unijnì exekutiva hodl n sledovat americk vzor. CÌlem je vyv ûit pomïr sil. Nov z mo sk kontrolnì ad totiû poûaduje, aby se audito i evropsk ch spoleënostì, s jejichû akciemi se obchoduje na Wall Streetu, u nïj zaregistrovali a umoûnili mu neomezen p Ìstup do svè dokumentace. Komise si vöak myslì, ûe to je p Ìliö, a chce tomuto poûadavku Ëelit z ÌzenÌm vlastnìho dozoru. Podporu uû m z NÏmecka. TamnÌ komora auditor z mïr komise uvìtala. (Ekonom, ) AUDITOR, ËÌslo 4, 2003, roënìk X, povolenì MK»R 6934, ISSN Vyd v : Komora auditor»eskè republiky, I» RedakËnÌ rada: p edsedkynï: prof. Ing. Libuöe M llerov, CSc., ËlenovÈ: Ing. Eva Fiöerov, Ing. Karel Hampl, Ing. Marie KuËerov, prof. Ing. VladimÌr Piln, CSc., Ing. Irena Pittermannov, Ing. Eva Rokosov, Alena Valeöov. Redaktor: JaromÌr DoËkal, tel: , fax: , dockal@ddpress.cz Adresa redakce: Komora auditor»eskè republiky Opletalova 55, Praha 1, tel.: , , fax: , kacr@kacr.cz. P Ìjem inzerce, sazba, distribuce: Infomedia, spol. s r.o., Hr skèho 14, Praha 4, tel.: , fax: , infomedia@infomedia.cz Tisk: Wendy, s.r.o., MÏlnÌk, tel.: tel.: Cena: 75 KË (pro Ëleny KA»R zdarma). Vych zì 10 x roënï. Toto ËÌslo vyölo KA»R. Vöechna pr va vyhrazena. 31