HISTORIE VYŠEHRADU. Jakub Hofman SGJŠ 4.G

Transkript

1

2 HISTORIE VYŠEHRADU Jakub Hofman SGJŠ 4.G

3 Počátky osídlení Pozdní doba kamenná- eneolitu 4,000-3,800 př.n.l Rozvinuté sídliště, palisády, brány s příkopy 2,500-2,300 př.n.l. Na společensky i duchovně vyspělé úrovni Záznamy zemědělství, obchodu

4

5 Historicky první zmíňky První svědectví za knížete Boleslava II. ( ) na denárech BOLEZLAVS DVX VVISEGRAD První písemná zpráva Kosmova kronika (1002) -přepadení kníže Jaromíra, vpád polského knížete Boleslava Chrabrého,kostely Sídlo Vratislava II (I) ( ) Vyšehradský kodex (15.června 1085) Pohřebiště Přemyslovců

6

7

8 Za doby Karla IV. Součást korunovace Karlva IV. 1.září 1347 Přestavba opevnění veže Velká přestavba kaple na gotický kostel Matyáš z Arrasu 1330 zde umřela Eliška Přemyslovna

9

10

11 Husitské bouře 1.Listopadu 1420 Bitva pod Vyšehradem Zikmund x Husité Vyšehradská posádka se vzdala Vyrabování Vyšehradu

12

13 Barokní přestavba Po ukončení Švédského obléhání 1648 Přestavba hradeb do barokního stylu -zešikmené hradby,pálené cihly, dělostřelecké věže Vylidnění kapituly i obyvatel Kasárny (1927 shořeli) Nikdy nevyužita k obraně okupována francouzy, 1744 okupována Prusy- pokus o zničení 1848 přidány další dělostřelecké věže směr Praha 1911 byl Vyšehrad darován Praze

14

15

16 Brány

17 Cihelná brána

18 O bráně.. Empírová brána. Přezdívána také jako Nová brána. Na příkaz pražského místodržícího Karla Chotka. r.1842 Jedná se o severní bránu.

19 Leopoldova brána

20 O bráně... Nejkrásnější dochovaná brána vyšehradského opevnění. Postavena mezi léty Slavný architekt Carlo Luraga. Brána má centrální průchod pro kočár a dva postranní pro chodce. Zmodernizována roku 1840 k lepšímu provozu. K tehdejšímu provozu se používal kladkový mechanismus. Brána je zdobena pilastry a štítem se znaky. Autor Giovanni Battista Allio. Na vrcholu barokního štítu sedí husa (pověst). Jižní brána.

21

22

23 Táborská brána

24 Historie a využití Postavena krátce po vyšehradké citadele. Tedy r Nahradila již zastaralé středověké opevnění. K úpravám a technickým modernizacím docházelo až do poloviny 19. stol. Brána střeží Vyšehrad z jihovýchodní strany, nejcitlivější bod opevnění hradu..v prostoru jsou tři místnosti- kancelář, strážnice a střílna.

25

26

27 Špička

28 Gotická brána Pozůstatek gotického vyšehradského opevnění. Postavena na obranu Vyšehradu kolem roku Zbořena v druhé polovině 17. století. Charakter průjezdní pevnosti. Pět věžic a střílny. Dnes je zde umístěno Informační centrum pro návštěvníky Vyšehradu.

29

30 Rotunda sv. Martina

31 O rotundě... Nejstarší rotunda v Praze! Postavena v 11. století. Jedná se o románský sloh. Roku 1420 vypleněna husity. Během třicetileté války sloužila jako prachárna. (nikoli peníze) 1757 zasažena pruským dělostřelectvem. Do roku 1850 jako skladiště a obydlí chudiny. Současná podoba r.1880 architekt Antonín Baum. Pseudorománský vstupní portál. Poslední oprava r.1990

32

33

34

35 Čertův sloup Nachází se v Karlových sadech na Vyšehradě od r.1888 Vysoký 2,5m. Původ není dokázán, traduje se pověst. (sázka kněze a pekelníka) Možnost gotického pranýře či sloup do baziliky sv.petra. Možnost dávného časoměřiče či milníku. Dodnes zachovám jako památka a další z vyšehradských pověstí.

36

37 Kostel štetí sv.jana Křtitele

38 O kostelu... Stavba z období vrcholného středověku. Barokně přestavěna v barokní citadelu. Vyobrazení kostelu již roku 1562 na dřevorytu. Jsou zde umístěny reprezentativní pozůstatky minulosti Vyšehradu. Socha andílka je dílem J. Biederleho. V roce 1994 vytvořila francouzská malířka Christine Gaussot uměleckou instalaci v projektu CRIME a onstalaci zapůjčila Národní kulturní památce Vyšehrad.

39 Středověká studna

40 Nové proboštství

41 O stavbě... Jedná se o novogotickou stavbu. Dokončena roku 1874 podle architekta Josefa Niklase. Dvoupatrová budova nad průčelím trojboký arkýř kaple sv. Klimenta s třemi okny. Kapli vysvětil probošt Václav Štulc k poctě papeže a mučedníka sv. Klimenta Vyobrazení sv. Klimenta a sv. Václava je dílo malíře Josefa Hellicha.

42 Dnešní interiér

43 Libušina lázeň Vyšehradská skála neboli Libušina lázeň je spjata s kořeny české historie. Jedná se o mýtický příběh nejsraší české panovnické dynastie. Na vrcholu vyšehradské skály stála kněžna Libuše a prorokovala vznik Prahy. Nejedná se o lázeň ale o pevnost. Datace neurčitá. Dnes je na skále vyhlídka na řeku Vltavu.

44

45

46

47

48

49

50

51 NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKA VYŠEHRAD: VYŠEHRADSKÝ HŘBITOV SLAVÍN

52 PAX VOBIS /Pokoj vám/

53 Úvodní informace Vyšehradský hřbitov při kostele sv. Petra a Pavla - od 19.století pohřebiště nejvýznamnějších českých osobností. Rozloha hřbitova činí 0,81 ha. Na pozemku se nachází márnice a kaple. U vchodu na západní straně se nalézá samostatné oddělení, kde jsou pohřbeny řádové sestry (voršilky, bartolomějky, redemptoristky) Samotný tzv. Slavín společná hrobka významných osobností

54 Historie Hřbitov zde byl již ve 13.stol rušeny hřbitovy uvnitř města Vyšehrad zvláštním výnosem zachován 1869 přebudován na národní pohřebiště Návrh na NP vynesl F.L. Rieger Dále vlastenecký kněz Václav Štulc Též vystavěny novorenesanční arkády

55 Historie Václav Štulc / / Vlastenecký kněz a spisovatel Pohřben na Vyšehradském hřbitově Jedna z hlavních osobností, která se zasloužila o jeho výstavbu

56

57 Hrobka SLAVÍN Architekt: Antonín Wiehl / / též autor Wiehlova domu na Václavském nám. Dnes: Knihkupectví Academia Iniciátoři výstavby: vyšehradský probošt Mikuláš Karlach; smíchovský starosta Petr Matěj Fischer (celý projekt financoval) Sochaři: Josef Mauder (okřídlený Génius); Václav Levý (Kristus na kříži) Na první pohřeb čeká hrobka 8 let po dokončení! 1901 první pochovaný: Julius Zeyer / /, spisovatel 2006 poslední pochovaný Rafael Kubelík / /, dirigent; zemřel ve Švýcarsku

58

59

60 filologové: Josef Král, Oldřich Hujer básníci a spisovatelé Julius Zeyer, Josef Václav Sládek, Jaroslav Vrchlický, Růžena Svobodová, Jan Klecanda, Jaroslav Hilbert, Antonín Klášterský, František Xaver Svoboda, Josef Hora, Karel Toman, Marie Pujmanová, Josef Štefan Kubín herci literární historik Jan Václav Novák ekonom Josef Gruber divadelní kritik a historik Otýlie Beníšková, Zdeněk Štěpánek, Vítězslav Vejražka, Eduard Kohout, Ladislav Boháč, Jaroslav Marvan malíři Vojtěch Hynais, Alfons Mucha, Václav Špála, Antonín Pelc, Antonín Strnadel sochaři Josef Václav Myslbek, Jan Štursa, Bohumil Kafka, Ladislav Šaloun, Jan Lauda operní pěvci Ema Destinnová, Otakar Mařák, Vilém Zítek, Richard Kubla, Kamila Ungrová, Václav Bednář historik Václav Vladivoj Tomek archeolog Josef Ladislav Píč Karel Engelmüller klavíristé Jan Heřman, František Maxián houslisté Jan Kubelík, Jaroslav Kocian, Karel Hoffmann architekti Kamil Hilbert, Josef Gočár, Karel Honzík, Jaroslav Fragner vynálezce František Křižík dirigenti a skladatelé Rafael Kubelík, Oskar Nedbal režiséři Ferdinand Pujman, Vojta Novák

61

62

63 Zbytky severní lodi baziliky

64 OSOBNOSTI VYŠEHRADSKÉHO HŘBITOVA

65

66 JUDr.Milada Horáková / / Členka Strany národně socialistické Oběť vykonstruované justiční vraždy komunistického režimu Hrob pouze symbolický Popel rozprášen v zimě po ulicích

67 Přenos ostatků K.H.Máchy v r ; národní manifestace

68 Dalekáť cesta má marné volání.

69 Karel Hynek Mácha / / Český básník a prozaik Autor poémy MÁJ Nejprve pohřben v Litoměřicích Přenesen na Vyšehrad z iniciativy Karla Engliše (guvernéra ČSNB)

70 Václav Havel / / Dramatik, politik, bývalý český a československý prezident Hlavní osobnost českého disentu Charta 77

71 Letní scéna

72 O divadle a opevnění... Amfiteatr v provozu od 90. let 20. století. Nachází se na redanu: nejsevernější a nejmladší část hradeb. Severníopevnění bylo vybudováno roku V divadle se za hezkého počasí hraje představení od května do září. Tato část hradeb mělam sloužit pro dělostřelectvo. (až na Nové město) Pro obranu však nebyla nikdy využita. Impozantní výhled na historické centrum Prahy. (romantika)

73

74 Hlediště (až 200 diváků)

75 Kasematy

76 Historie kasemat Postaveny na příkaz císaře Ferdinanda III. r Definitivní konec Vyšehradu jako obytné oblasti. (města) Dnešní podoba od zrealizována r Přelomový systém obrany- přesun vojska. Nebyly nikdy uplatněny- střety mezi 18. a 19. stol. Roku 1744 obléhání pruským vojskem. (pověst) 1971 kasematy ve zpráve Národní kulturní památky Vyšehrad.

77

78

79 Obecně... Vchod do Kasemat z Cihelné brány. Nacházení se po obou stranách brány. Pravá část ústí do Gorlického sálu. (shromaždiště vojáků) Sklad potravin,munice a zbraní. Praktické využití nepozorováného přesunu vojska. Délka téměř 1 kilometr. Dva metry vysoké, metr a půl široké. Jedná se o Barokní pevnost. Původné ambiciozní plány kasemat ale nebyly téměř zrealizovány. Vstupné 30 Kč s průvodcem.

80

81 sochy na Vyšehradě

82 Historie sousoší Na vyšehradě stojí čtyři monumentální sousoší, jejichž autorem je J. V. Myslbek. Těmi sousošími jsou plastiky Přemysla s Libuší, Lumíra s alegorií písně, Ctirad s Šárkou a Záboj se Slavojem. Po poledni 14. Února se i nad Prahou objevila skupinka amerických letadel a shodila pár desítek bomb na Vltavské mosty. Jejich piloti údajně ztratili orientaci a popletli si Prahu s Drážďanami. Zasáhly i klášter a na Palackém mostě smetly na několika místech kamenné zábradlí. A to je přesně to místo, kde dříve sochy stály. Střepiny z bomb však poškodila dvě sousoší. Plastiku Přemysla s Libuší a Lumíra s alegorií písně. Bylo třeba vytvořit jejich kopie. Z důvodů celkové rekonstrukce Palackého mostu byla sousoší dočasně přesunuta na Vyšehrad, kde jsou k vidění dodnes.

83 Fotografie,virtuální prohlídka

84 Pověsti a Legendy Vyšehrad

85 Skok Šemíka V době, kdy vládl kníže Křesomysl se hodně dobývalo zlato a stříbro. Hospodářství v té době hynulo, jelikož spoustu lidí podlehlo vábení lesklého kovu a opouštělo kvůli tomu vesnice. To se nelíbilo Neumětelskému vladykovi Horymírovi. Žádal Křesomysla, aby poslal horníky zpět na pole. Ale neuspěl. Jen horníky popudil a ty mu vypálili vesnici a zničili úrodu. Horymír chtěl pomstu. Společně s muži ze svého rodu přepadl horniskou osadu Březové Hory. V osadě nezůstal na kameni kámen. Horymír zavalil doly, vypálil osady a zabil spoustu lidí. Ti co přežili si stěžovali. Chtěli Horymírovu hlavu, Kníže Křesomysl ho tedy nechal zajmout a poté odsoudit na trest smrti. Když měl Horymír vyslovit poslední přání, chtěl se protje na věrném Šemíkovi. Vojáci uzavřeli východy a přivedli koně. Jeho majitel mu něco pošeptal. Poté se rozjeli. Jeli několik koleček a potom Horymír Šemíka pobídl ke skoku. Kůň se přenesl přes vysoké hradby Vyšehradu a dopadl do Vltavy. Se svým pánem na hřebětě doplaval až k Neumětelům. Poté bohužel zahynul. Křesomysl Horymírovi odpustil a Šemíkovi na počest nechali postavit památní desku.

86 Kněžna Libuše Libuše prý byla nejmladší dcerou (mýtického) vojvody Kroka, jejími dvěma staršími sestrami byly Kazi a Teta. Kazi měla léčitelské schopnosti, Teta mluvila s duchy a Libuše předpovídala budoucnost. Na přání svého otce se nejmladší dcera stala jeho následovnicí, kněžnou a soudkyní. Ačkoliv se projevovala jako spravedlivá a moudrá paní, muži pohrdli její jemností. Za manžela si vybrala Přemysla Oráče ze Stadic. Libušina citace: Ten budoucí kníže váš oře se dvěma voly. Je-li vám libo, vezměte koně, řízu, plášť a přehozy a jděte tomu muži vzkaz vyřídit ode mne i lidu a přiveďte sobě knížete a mně manžela. Muž ten má jméno Přemysl. Jeho potomstvo bude vládnout této zemi na věky věkův

87 O Bivojovi Jednou přijela Kazi na Vyšehrad, aby navštívila svou sestru Libuši. Když si prohlížela zahradu, uslyšela ryk a křik mužů. V průvodu kráčel Bivoj a držel divokého živého kance. Kanec dělal velké škody a Bivoj ho zabil holýma rukama. Vladař pozval Bivoje do podhradí na hostinu. Kněžna Libuše mu dala odměnou krásný mužský pás z pokladů jejího otce, který vybrala sama Kazi. Když Kazi jela na hrad, Bivoj ji doprovodil. Kazi si ho oblíbila a pojala za svého manžela.

88 Jedličkův ústav

89 Založen na jaře roku 1913 Rudolfem Jedličkou Zařízení pro děti a mládež s tělesným a mentálním postižením Léčebné a vzdělávací instituce

90 Prostor a bezpečí pro individuální rozvoj klientů Vytváří autentický sociální systém Obchůdek, TaKavárna, bazén, kulturní a sportovní akce

91 Vyšehradský park Historie počíná rokem 1872 Současné proměny parků započaly rokem dětské hřiště v Malé zahradě ekocentrum ve spolupráci s Jedličkovým ústavem

92

93